Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace

Chráněná území v CHKO Beskydy

Co skrývají luční památky a rezervace

V Chráněné krajinné oblasti Beskydy najdeme 13 lučních maloplošných chráněných území. Dvanáct z nich je vyhlášeno v kategorii přírodní památka (PP), ta největší v kategorii přírodní rezervace (PR).

Jaké louky v Beskydech chráníme? Mokřadní louky

Mokřady tvoří většinu zákonem chráněných beskydských luk. Paradoxně je to dáno odvěkým nepřátelstvím člověka – hospodáře, který podmáčené plochy soustavně odvodňoval. Nejvíc jich však zaniklo zbytečným meliorováním za doby socialismu. Protože většina mokřadů byla zničena, patří dnes k nejvíce ohroženým typům luk, a to nejen v Beskydech. Na mokřadech také roste snad největší počet chráněných rostlin.

PP Byčinec

Morávka •0,86 ha *1990

Na poměrně malé ploše se vyskytuje hned několik typů lučních porostů. Ve středních částech je to rašelinná louka, na které rostou také vlhkomilné druhy orchidejí. V porostech rašeliníku můžeme narazit na, v Beskydech velmi vzácnou, masožravou rosnatku okrouhlolistou. Přírodní památka Byčinec je velmi bohatá na mechy, to se týká jak počtu druhů, tak jejich zastoupení.

Květnaté louky

Představme si rozkvetlou louku s kopretinami, zvonky, přidejme k tomu několik druhů orchidejí a máme vykreslenou květnatou louku Beskyd. Zachovaly se jich dodnes pouhé desítky hektarů. Nebyly by však takové bez hospodaření vlastníků, které na nich přetrvává po mnoho generací.

Jalovcové pastviny

Nepřehlédnutelné jsou na nich roztroušené a často velmi staré keře jalovce obecného. Ty zůstávají na pastvině díky svým pichlavým jehlicím, kterým se ovce a krávy při pastvě vyhýbají. Potkat dnes v Beskydech pastvinu s jalovcem je stále vzácnější.

Samci čolka horského v době páření vyroste na hřbetu asi 2 mm vysoký lem. Vzácně zde roste všivec lesní, který v červnu vytváří nepřehlédnutelné bochánky plné růžových květů.

Sušší svahové partie jsou porostlé trávníkem s dominancí smilky tuhé, trávy s tuhými drsnými listy, která roste především ve vyšších polohách. V tůňkách, které byly vytvořeny pro obojživelníky, můžeme vidět hlavně čolky, a to karpatské, obecné i horské.

Chráněná území v CHKO Beskydy / 2

Co skrývají luční památky a rezervace / 3

Porosty jsou pravidelně spásány dobytkem. Pro existenci ohrožených druhů rostlin je potřeba zdejší pastvu omezovat, aby nedošlo k přehnojení lučních porostů. V blízkosti přírodní památky roste tis červený, který byl v roce 1991 vyhlášen jako památný strom.

mokřadní louky

Čolek karpatský je jedním z nejohroženějších druhů čolků České republiky. Řazen je mezi tzv. „naturové druhy“, tj. druhy, které jsou chráněny i v rámci celé Evropské unie. Vyskytuje se pouze v severovýchodní části republiky, kudy prochází hranice rozšíření tohoto druhu.

Území je také velmi cenné pro četný výskyt mechorostů, devět z nich je zařazeno do červeného seznamu mechorostů ČR. V tůňkách se hojně vyskytují čolci – horský a karpatský a kuňka žlutobřichá, v potoce lze spatřit vranku pruhoploutvou.

PP Obidová Krásná •7,28 ha *1991

Obidová představuje jednu z nejcennějších rašelinných luk v Beskydech, situovanou v údolí jedné ze zdrojnic Sihelského potoka v blízkosti osady Visalaje. Rašelinné louky vytváří mozaiku s loukami mokrými, na sušších místech jsou doplněny o smilkové porosty s jalovcem obecným. Zdejší rašelinné louky jsou biotopem mnoha vlhkomilných druhů rostlin. K nejcennějším patří všivec bahenní a všivec lesní, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, drobná nenápadná bahnička chudokvětá a mnoho dalších.


Rosnatka okrouhlolistá je masožravá rostlina vázaná na rašeliník, svou kořist „loví“ pomocí lepkavé tekutiny, kterou vylučují chloupky na čepeli listu.

mokřadní louky

V minulosti byly louky sečeny na seno a stelivo, částečně i přepásány kravami. Intenzivní pastva jalovic koncem 80. let však lokalitu poničila. Dnes jsou louky koseny v termínu, který nejvíc vyhovuje vzácným druhům.

K nejvzácnějším mechům patří štírovec prostřední, který je v ČR vázán na rašelinné louky.

Kuňka žlutobřichá je také „naturovým druhem“, v Beskydech ji potkáme v tůních, ale i v kalužích lesních cest. Při nebezpečí prohne tělo, aby bylo patrné výrazně žluto-černě zbarvené břicho, toto charakteristické chování je nazýváno jako kuňčí reflex.


mokřadní louky

PP Podgrúň

PP Pod juráškou

St. Hamry •2,07 ha *1990

Horní Bečva • 1 ha * 1952

Silně podmáčená slatinná louka v údolí potoka Kněhyně, na které v době vyhlášení rostla rosnatka okrouhlolistá. Vzhledem k zániku hospodaření a odvodnění okolních luk rosnatka v přírodní památce postupně vyhynula. Z mokřadních orchidejí na lokalitě roste kruštík bahenní, prstnatec Fuchsův a prstnatec májový. V 90. letech byly v PP vyhloubeny drobné tůňky pro rozmnožování obojživelníků, hlavně čolka horského a kuňku žlutobřichou. Rašeliništní louka byla v minulosti využívána k pastvě ovcí, po zániku hospodaření luční enkláva obklopená lesy začala rychle zarůstat a postupné hromadění stařiny zhoršilo podmínky pro citlivé druhy rostlin. Dnes je louka každoročně kosena a pravidelně odstraňován nálet.

Klikva bahenní roste skrytě mezi hustými polštáři rašeliníku, má červené plody, které jsou jedlé. Klikva je v ČR ale zákonem chráněná, její ochutnání by vás proto mohlo vyjít draho. Chráněná území v CHKO Beskydy / 6

Přírodní památka je jedinou beskydskou lokalitou s původní populací klikvy bahenní. Početně se na lokalitě vyskytují orchideje prstnatec májový a prstnatec Fuchsův, vzácnější je poloparazitická rostlina všivec lesní. Z živočichů byla zaznamenána zmije obecná či ještěrka živorodá.

Zmije obecná je častým obyvatelem rašelinišť, její jed je svým složením velmi podobný jedu chřestýšů, ale není tolik nebezpečný. Je velmi plachá a při sebemenším otřesu země způsobeném chůzí člověka se snaží „utéct“ do bezpečí.

Nejcennější rostlinou přírodní památky je bezpochyby kriticky ohrožený prstnatec plamatý sedmihradský, který je charakteristický bílou barvou květů.

Pod Juráškou můžete potkat poletujícího ohniváčka modrolemého. Tento motýl je v horských oblastech poměrně hojný, ale v posledních letech z mnohých lokalit nižších poloh mizí. Je vázán především na vlhké louky s výskytem šťovíku kyselého, který je živnou rostlinou pro jeho housenky.

mokřadní louky


mokřadní louky

PP Kudlačena

PP Kyčmol

Horní Bečva •5,48 ha *1989

Mokré a rašelinné louky, které na okrajích přecházejí v porosty se smilkou tuhou. Významný je zde výskyt několika druhů orchidejí, především prstnatce májového a Fuchsova, a také vachty trojlisté a mečíku střechovitého. V minulosti byly mokřadní louky dnešní PP odvodňovány systémem stružek, ten byl později zrušen. Některé části luk však byly od roku 1975 ponechány bez péče a začaly zarůstat náletem. K obnově hospodaření došlo až v 90. letech minulého století. V roce 1994 bylo v PP vytvořeno deset tůněk, které jsou útočištěm hlavně pro obojživelníky, např. pro drobnou žabku kuňku žlutobřichou, ropuchu obecnou a také pro četné druhy vážek.

Vážka jasnoskvrnná je typická žlutou skvrnou na konci zadečku. Je také řazena k „naturovým druhům“, její populace jsou pravidelně monitorovány metodou tzv. zpětných odchytů, při níž se chycené vážky značí podle stanoveného kódu a na základě zpětných odchytů je odhadována velikost populace.


Horní Lomná •0,08 ha *1990

Vachta trojlistá je vzácná rostlina, která se v minulosti používala jako léčivka především na žaludeční potíže.

PP Kyčmol je plošně nejmenší přírodní památkou v Beskydech. Nejcennější rostlinou je silně ohrožená mokřadní orchidej kruštík bahenní. Malá rozloha chráněného území znamená pro zdejší populaci kruštíku bahenního značná rizika. Navíc je toto chráněné území ze dvou stran ohraničeno cestami. Poměrně početnou orchidejí je také prstnatec májový. Stanovištní podmínky, především dostatek vody, určují lokalitu jako velmi bohatou na mechorosty.

PP Motyčanka

Mosty u Jablunkova •0,23 ha *1990

Malá mokřadní louka je ukázkou louky, jaká byla v minulosti poměrně běžná v celém regionu.

V porostu mokřadní vegetace převažuje statný pcháč potoční. Jeho fialová květenství svou vůní a nektarem lákají včely, čmeláky a motýly.

Největší cenností je zde četná populace prstnatce májového, která čítá stovky jedinců.

Na nejvíce podmáčených místech se objevuje puškvorec obecný, jehož oddenek je od dávných dob používán v léčitelství. Puškvorec byl do Evropy zavlečen, z území našeho státu je znám od 14. století, postupně byl rozšířen na celé území.

Kruštík bahenní rozkvétá v červenci, pro jeho úspěšné vysemenění je nutné mokřad kosit až v druhé polovině léta.

mokřadní louky

Co Coskrývají skrývajíluční lučnípamátky památkya rezervace a rezervace / 9

Prstnatec májový může být v barvě květů velmi podobný prstnatci Fuchsovu, poznají se však bezpečně podle lodyhy. Prstnatec májový má lodyhu dutou a pod květenstvím lehce smáčknutelnou, prstnatec Fuchsův ji má plnou.

mokřadní louky

5

4

7

3

2

6

8

9 10

11


12

13


1

PP Poskla

Hutisko-Solanec •2,45 ha *1989

PP Poskla tvoří tři samostatné části, které od sebe nejsou příliš vzdáleny. Jsou ukázkou tří odlišných typů biotopů, které se podařilo uchránit před melioracemi a celkovým „zkulturněním“ v 80. letech minulého století. Zároveň nám dokládají, jak pestrá a zajímavá musela zdejší krajina být. Vlhkou louku (PP Poskla I) zdobí velká populace mečíků střechovitých a prstnatců Fuchsových. Nejvzácnější rostlinou je však kytka s podivným jménem – hadí mord nízký.

Jalovcům na pastvině prospělo prosvětlení lokality vykácením několika desítek stromů.

Jalovcový pasínek (PP Poskla III) je dávnou upomínkou dříve v krajině tolik rozšířené pastvy ovcí. Ovce totiž při pastvě vynechávají trnité byliny a keře, díky nim proto jalovcové pasínky v minulosti v krajině vznikaly. Několik desítek let byl pasínek ponecháván svému osudu a zarůstal. Znovu obnovit jeho zašlou krásu se daří až v posledních letech, a to za pomoci obce, nevládních organizací a dobrovolných brigádníků. Vykácena byla víc než stovka vzrostlých stromů, postupně se také daří redukovat porosty borůvek, které zarostly celý pasínek. Na uvolněné místo pomalu nastupuje vřes, který na pasínku dřív býval hojný.

Vyvýšené bulty na rašeliništi tvoří mech ploník obecný. Dlouhé a poměrně pevné lodyhy byly prý používány jako provázky a také k vycpávání mezer mezi trámy u dřevěnic.

PP Poskla je v rámci Beskyd jedinou lokalitou hadího mordu nízkého.


Na rašelinnou louku (PP Poskla II) starousedlíci vzpomínají jako na místo, kam chodili sbírat „rosičku“ nebo také „sluneční rosu“ – dnes zde vyhynulou rosnatku okrouhlolistou. Rosnatka ovšem nebyla jen vysbírána na výrobu léčivé masti. Její zánik způsobilo i ukončení pastvy otav kravami. Otisky jejich kopyt v rašeliništi totiž tvořily volné plošky pro zdárný růst a semenění drobné rosnatky. Že mokřad sloužil místním jako „lékárna“, svědčí i dávné vysázení tradiční valašské byliny vachty trojlisté (zvaná podle chuti „hořký jetel“ nebo podle vzhledu „třílistník“). mokřadní louky jalovcové pastviny

V roce 2011 se na pasínku po dlouhé době znovu pásly ovce.

Co skrývají luční památky a rezervace / 13 mokřadní louky

jalovcové pastviny

PP Uherská

PP Stříbrník

V 90. letech byla tato obecní pastvina téměř zarostlá lesem. Několik let trvalo kácení stromů a osvobozování keřů jalovců a vzácných růží. Dnes pasínek patří, stejně jako v době dávnější, pasoucím se ovcím. Jalovcová pastvina hostí nejpočetnější populaci teplomilné růže oválnolisté v celých Beskydech. Keřů tady roste několik desítek. Vedle nich je však velmi nápadných svou neodolatelnou vůní i několik keřů vzácné růže Sherardovy.

PP Stříbrník je ukázkou původního pestrého uspořádání krajiny v době před kolektivizací ve 2. polovině 20. století. Květnaté louky, pastviny a mokřady rozčleněné četnými mezemi a remízy se dnes vyjímají především v kontrastu se sousedícími scelenými kulturními loukami. Ve Stříbrníku dodnes rozkvétá na 12 druhů orchidejí. V 50. letech se k nim řadila i jedna z našich nejzajímavějších orchidejí – střevíčník pantoflíček. Ten byl však postupně vysbírán „milovníky květin“. Možná proto je dnes nejvzácnější orchidejí v památce drobný a velmi nenápadný vemeníček zelený.

Zděchov •3,26 ha *2003

Hovězí •14,49 ha *1989

Vratička je poměrně drobná kapradinka, která svou přítomnost v trávě nejčastěji prozradí až při zrání výtrusů, které se barví do zlatavě žluté. Právem se jí říkávalo „zlaté kapradí“.

K nepřehlédnutí jsou však louky a mokřady zářící květy dalších orchidejí, zejména vstavače mužského, prstnatce Fuchsova a prstnatce májového. V polostínu lesa potkáme vzácně bělokvětou okrotici dlouholistou nebo naopak velmi hojně rostoucí nezelenou orchidej hlístník hnízdák. Nic z těchto pokladů by se nezachovalo nebýt vytrvalého hospodaření vlastníků.

Rostlina vemeníčku zeleného dorůstá pouze do výšky 20 cm. Navíc rozkvétá zelenými nebo zeleno-červenými květy, v trávě ji proto snadno přehlédneme. Lístky růže oválnolisté jemně voní po jablkách. Vůně pochází ze silic žlázek na rubu lístků.

Vegetace pod jalovci se začíná po mnoha letech postupně obnovovat. Důkazem toho je objevení nenápadné vratičky měsíční, kdysi běžného průvodce ovčích pastvin. Dnes se jedná o rostlinu, kterou se poštěstilo vidět jen málokomu.


Trnité křoviny (růže, hlohy, trnky) s oblibou vyhledává ke stavbě hnízd vzácný ťuhýk obecný. Trny nejlépe chrání jeho hnízdo před predátory.

jalovcové pastviny

V rámci naší republiky je vstavač mužský řazen mezi „silně ohrožené druhy“. Nejhojnější výskyt má tato orchidej právě na Valašsku. Co skrývají luční památky a rezervace / 15 květnaté louky

PP Zubří

PP Pod lukšincem

Zubří •0,14 ha *1948

Malenovice •0,09 ha *1975

Původním předmětem ochrany zde byla populace hořce bezlodyžného, který v 80. letech minulého století z lokality vymizel, chráněná zůstává druhově bohatá horská louka. Hořec bezlodyžný je velmi dekorativní skalnička, je tedy možné, že vymizení tohoto druhu z lokality zapříčinili horliví zahrádkáři. V minulosti v České republice rostl na pouhých dvou lokalitách, Pod Lukšincem a také v Bílých Karpatech. Dnes je v našem státě považován za vyhynulý. Z vzácných druhů v památce můžeme najít orchideje (vemeník dvoulistý nebo bradáček vejčitý), zajímavý je také výskyt řeřišníku Hallerova, který je v době květu (koncem května) nápadný svými bílými květy. Hořec bezlodyžný v PP Pod Lukšincem v roce 1968.

Bradáček vejčitý je nejhojnější orchidejí České republiky, roste na loukách i v lesích. Chráněná území v CHKO Beskydy / 16

Bílé květy vemeníku dvoulistého jsou otevřené i v noci, obsahují výrazně vonný nektar, na nějž lákají opylovače, kterými jsou noční motýli (můrovití a lišajovití).

květnaté louky

Nejstarší přírodní památka na území CHKO Beskydy patří také k nejmenším. Vyhlášena byla v soukromé zahradě, a to za účelem ochrany divoce rostoucího šafránu karpatského. Šafrán karpatský ještě ve 40. letech minulého století rostl po obou březích Zuberského potoka. Starousedlíci vzpomínají, jak na jaře vytvářel v zahradách „modré koberce“. Do dnešních dnů většina populace šafránu v Zubří zanikla, ať už výstavbou nebo „zkulturňováním“ luk v zahradách. Také přeměna původního sadu v přírodní památce na okrasnou zahradu se zeleninovými záhony přinesla od 70. let postupný úbytek kvetoucích šafránů. Přesto zůstává památka důležitou lokalitou s dosud nejpočetnější populací šafránu v celém Zubří.

Šafrán karpatský je svým výskytem vázán na pohoří Karpat (od východu ČR přes Slovensko až po jižní Rumunsko). K nám proto zasahuje pouze na východní Moravu, kde se vyskytuje na čtyřech lokalitách. V CHKO Beskydy jsou tři, PP Zubří je jednou z nich.

Co skrývají luční památky a rezervace / 17 květnaté louky

PR Galovské lúky Huslenky •21,55 ha *1952

Perleťovec maceškový klade vajíčka poblíž živné rostliny (violky) přímo na holou zem.

Nenápadné květenství škardy ukousnuté, vzácné teplomilné rostliny, rozkvétá na krátkou dobu na jižních svazích rezervace.

Galovské lúky jsou největším lučním chráněným územím v CHKO Beskydy a patří také k nejstarším. Vyhlášeny byly původně na rozloze necelých dvou hektarů, teprve od roku 2003 jsou rozšířeny na současnou plochu. Horské louky si díky přetrvávajícímu tradičnímu hospodaření zachovaly svou druhovou pestrost, která se projevuje také hojným výskytem orchidejí. Početná je zdejší populace hlavinky horské a pětiprstky žežulníku, k největším v rámci celé republiky patří populace prstnatce bezového.


V 50. letech minulého století se na Galovských lúkách kosilo na seno a na otavách se pásly krávy a ovce. Pastva však ustala, některé louky byly ponechány ladem a zarůstaly. Změny v hospodaření vedou v průběhu let k zahušťování vegetace, ze které jsou postupně vytlačovány konkurenčně slabší druhy, jako jsou vratička měsíční nebo kociánek dvoudomý. Rozvolněnou vegetaci s dostatkem odhalené půdy potřebují i některé druhy motýlů, jako je vzácný perleťovec maceškový, který dnes takřka zmizel z celé ČR. Louky jsou rozčleněny křovinami, solitérními stromy i remízky, které využívají pro hnízdění mnohé druhy ptáků. Ze vzácnějších např. ťuhýk obecný, lejsek šedý a kos horský.

Prstnatec bezový se vyskytuje ve dvou barevných formách, žluté a červené.

Kociánek dvoudomý býval na Valašsku ještě donedávna poměrně hojný na pastvinách a kolem polních cest. Vždyť z „kočičích tlapek“ pletly naše babičky věnečky, které věšely na svaté obrázky. Dnes je však kociánek na celém území našeho státu vzácný, patří k silně ohroženým druhům.

květnaté louky

Co skrývají luční památky a rezervace / 19 květnaté louky

Vydal ČSOP Salamandr (ČSOP Salamandr, Tvarůžkova 1805, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, tel.: 571 613 241, e-mail: [email protected], IČ 702 38 723) ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy / Náklad 2000 výtisků. Vyšlo v prosinci 2011 v Rožnově pod Radhoštěm. Grafika: sumec+ryšková, Rožnov pod Radhoštěm. Tisk: PROprint, Český Těšín / NEPRODEJNÉ Text: L. Ohryzková a M. Popelářová Fotografie: P. Chytil, F. Jaskula, J. Koleček, P. Kutílková, J. Maštera, L. Ohryzková, V. Plášek, P. Podzemný, M. Popelářová, F. Šulgan, M. Vojtíšek, Archiv Správy CHKO Beskydy. Tento materiál byl vytištěn v rámci projektu „Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko“. Projekt je realizován Moravskoslezským krajem s přispěním finančního nástroje Evropské unie LIFE+.

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace

Recommend Documents