CHOV KONÍ TÉMA: Na Strategickou vizi navázalo a rozpracovalo

TÉMA:

CHOV KONÍ

Foto Renata Kolářová

Koncepce chovu koní v České republice Nejpodstatnější událostí roku 2014 a následně základním dokumentem pro domácí chovatele a majitele koní se stalo schválení Koncepce chovu koní v České republice. Cesta k přípravě a schválení Koncepce byla slušně řečeno nelehká. „Koncem roku 2013 byla zveřejněna oficiální Strategie českého zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 – a koně jako hospodářská zvířata v ní prostě nebyli. V tom okamžiku jsme pochopili, že budoucnost českého chovu koní není nijak jasná a rozhodně ne optimistická,“ vzpomíná pro Náš chov MVDr. Jaroslav Dražan, prezident Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK) a současný ředitel státního podniku Zemský hřebčinec Tlumačov. „Na ministerstvu jsme se dozvěděli, že kůň není součástí potravinového řetězce, a proto ve strategii chybí. Snaha o prosazení sektoru chovu koní byla tedy uzavřena a nebyla ani politická vůle tento materiál otevírat. Museli jsme tedy začít bojovat o vznik jiného dokumentu na stejné frontě,“ dodává Dražan. Prezident ASCH proto svolal schůzku největších českých UCHS (uznaných

www.profipress.cz

Na Strategickou vizi navázalo a rozpracovalo ji v rámci doplnění Memorandum o porozumění a spolupráci při podpoře pořádání sportovních, kulturních a chovatelských akcí s tematikou koní v České republice (dále jen Memorandum), které bylo podepsáno ministrem zemědělství, ministrem pro místní rozvoj a ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem Memoranda bylo podporovat vzájemnou spolupráci jeho signatářů na organizování a rozvoj kulturních, sportovních a chovatelských akcí s tematikou koní, podpořit zejména rozvoj a využití potenciálu koní v cestovním ruchu a přispět tak k účinné propagaci jednotlivých regionů České republiky a rozvoji tuzemského cestovního ruchu. Snahou je zachování kulturního dědictví a rozvoje tradic chovu koní na území České republiky, zvyšování prestiže a úrovně v této oblasti.

chovatelských sdružení) a na ní se jejich zástupci dohodli na společném, koordinovaném postupu. „ASCHK a konkrétně já jsme dostali silný mandát k zastupování zájmů chovatelů a držitelů koní na MZe. Dnes již exministr zemědělství Miroslav Toman uložil mně a svému náměstkovi, Ing. Stanislavu Kozákovi, CSc., vypracovat novou koncepci chovu koní pro další období. Poté byla jmenována komise, která na zmíněném materiálu začala pracovat.“ Dokument Koncepce chovu koní v ČR (dále jen Koncepce) detailně popisuje v oddíle 2. 4. co jejímu „vzniku“ předcházelo: Z iniciativy ASCHK, na základě dohody všech uznaných chovatelských sdružení, byla vypracována a předložena nejprve výborům Parlamentu ČR a následně Ministerstvu zemědělství Strategická vize chovu koní do roku 2013.

49

Memorandum vytvořilo meziresortní platformu pro spolupráci aktérů, která vytváří východisko pro další rozvoj zejména v oblasti propagace „potenciálu koní“ v České republice hlavně pro domácí cestovní ruch (včetně agroturistiky) a podpory kulturních, chovatelských a sportovních akcí. Oba zmíněné strategické dokumenty lze považovat za východisko pro zpracování Koncepce, která by měla zohlednit dopady ekonomické krize a přijetí některých zásadních strategických dokumentů vlády (které se dotýkají „sektoru koní“) a reflektovala a zohlednila by rovněž priority v oblasti intervenční politiky Evropské komise a ČR v období let 2014–2020. Kompletní text Koncepce chovu koní v České republice je k dispozici na www.eagri.cz/public/web Jiří Křepelka

1/2015

Téma: chov koní

Chov koní z pohledu Ústřední evidence Chov koní u nás je činností převážně zájmovou a relaxační, k níž utíkají lidé z přetechnizovaného světa, toužící po kontaktu s přírodou a jedinečným živým tvorem, kterým kůň je. Pouze pro část chovatelů představuje chov koní také existenční zajištění a prostředek obživy. Přesto se obě tyto skupiny chovatelů musí prakticky ve stejné míře seznámit se svými povinnostmi vyplývajícími z legislativních norem, které stanovují pravidla pro chov koní. Je to především zákon č.154/2000 Sb. (tzv. plemenářský zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 136/2004 Sb.a č. 448/2006 Sb. ve znění pozdějších novelizací. Uvedené legislativní předpisy stanovují pro chovatele koní (v tomto smyslu označujeme jako chovatele každého, kdo zvíře vlastní nebo drží nebo je pověřen se o ně starat) celou řadu povinností: • zajistit označení a zaevidování narozeného hříběte, • zaevidovat trvale dovezeného koně, • vyžádat si od pověřené osoby průkaz koně a zajistit, aby při přemístění koně doprovázel, • hlásit pověřené osobě každou změnu majitele, vývoz, úhyn, utracení nebo kastraci, • zajistit, aby v průkazu koně byly zaznamenány veškeré změny údajů, • zaregistrovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a hlásit veškeré změny, včetně ukončení činnosti, • vést registr koní v hospodářství s údaji stanovenými vyhláškou a uchovávat jej nejméně po dobu tří let ode dne posledního záznamu, • používat k plemenitbě jen hřebce zapsané v ústředním registru plemeníků. Chovatelé koní, kteří jsou podnikateli, jsou dále povinni: • ohlásit umístění objektu využívaného k chovu koní na místně pří-

slušném pracovišti agentury pro zemědělství a venkov (AZV), • ohlásit 14 dní před zahájením činnosti místně příslušné krajské veterinární správě svůj záměr chovat koně. Při plnění uvedených povinností tak každý chovatel koní přichází do styku s Ústřední evidencí koní (dále jen ÚEK), která od roku 2001 vykonává svou činnost na základě smlouvy s Českomoravskou společností chovatelů a. s. Hradišťko. Ta je osobou pověřenou Ministerstvem zemědělství podle plemenářského zákona k vedení ústřední evidence.

ÚEK sídlí v hřebčíně Slatiňany, jenž je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem s. p. o. ÚEK vede databázi všech registrovaných koní s tím, že vedení evidence pro anglické plnokrevníky a klusáky zajišťují subdodavatelsky uznaná chovatelská sdružení pro tato dvě plemena, tj. Jockey Club ČR a Česká klusácká asociace, obě se sídlem v Praze – Velké Chuchli. Soubor základních identifikačních dat je předáván 1x týdně do databáze Integrovaného zemědělského registru (IZR), kde jsou údaje k dispozici příslušným státním orgánům (MZe, ČPI, SVS) a prostřednictvím internetové aplikace

Stavy a zastoupení plemen Počet evidovaných koňovitých (tzn. koně, osli a jejich kříženci, a také např. zebry mimo zoologické zahrady, dále jen „koně“) v ČR se neustále mírně zvyšuje (viz tabulka 1), k 31. 10. 2014 činil 82 536 kusů. Strukturu a vývoj plemenného zastoupení znázorňuje tabulka 2. Uvedená data dokládají setrvalý pokles stavů některých tradičních ple-

Tab. 2 – Stavy koňovitých podle plemenné příslušnosti PK vedena v ČR

31. 12. 2005

30. 6. 2008

30. .6. 2010

30. 6. 2012

30. 6. 2014

Český teplokrevník

18 990

19 422

20 177

19 228

18 312

Anglický plnokrevník

6 374

7 346

7 736

8 266

8 528

Klusák

1 704

1 670

1 667

1 690

1 657

963

1 486

1 733

1 957

2 192

Českomoravský belgický kůň

2 531

2 470

2 304

2 274

1 936

Norik

2 269

2 203

2 145

1 796

1 524 1 075

Slovenský teplokrevník (cs)

Slezský norik

904

964

1 081

1 092

Starokladrubský kůň

1 312

1 392

1 592

1 685

1 658

Huculský kůň

1 303

1 348

1 325

1 185

1 142

Shetlandský pony

498

476

590

691

828

Český sportovní pony

743

709

720

713

727

Velšská plemena pony a kob

935

1 134

1 401

1 319

2 087

Hafling

993

1 186

1 469

1 681

1 791

Lipický kůň

137

191

353

302

332

Shagya-arab

444

525

629

703

757

Plnokrevný arab

265

311

344

396

461

Arabský kůň

121

120

112

106

101

Moravský teplokrevník

34

73

128

166

Kůň Kinský

11

43

68

88

38

81

108

Irish cob

235

306

Trakén

73

Mini horse

Tab. 1 – Počet evidovaných koňovitých

Portál farmáře na webu MZe také chovatelům (s oprávněným přístupem na základě registrace hospodářství) o jejich vlastních a ustájených koních.

73

Rok

Kusy

2002

38 766

PK vedena v zahraničí

2003

43 725

Quarter Horse

451

843

1 182

1 576

1 841

2004

49 512

Paint Horse

213

410

634

907

1 147

2005

54 956

Appaloosa

163

345

497

645

732

2006

59 165

Holštýnský teplokrevník

297

416

517

613

714

2007

63 196

Hannoverský teplokrevník

184

300

380

479

549

2008

66 671

Holandský teplokrevník (kwpn)

169

251

315

535

779

2009

71 515

Fríský kůň

86

252

422

572

668

2010

73 932

Ostatní plemena

1 918

2455

2 568

4 142

4 517

2011

76 835

∑

3 481

6%

5272

8%

6 515

9%

9 469

12%

10 947

13,5%

2012

80 073

Koně s plem. příslušností celkem

43 967

80%

48 270

76%

52 047

73%

55 138

71%

56 796

70%

2013

81 792

Koně bez plem. příslušnosti celkem

10 989

20%

15 576

24%

18 884

27%

21 982

29%

24 140

30%

2014 *

82 536

Koně celkem

54 956

100%

63 846

100%

70 931

100%

77 120

100%

80 936

100%

údaje vždy k 31.12 * údaj k 31.10

1/2015

∑

40 486

74%

Osli a ost. koňovití Celkem koňovití

54 956

50

42 998

68%

45 532

64%

45 669

59%

45 849

280

335

497

748

64 126

71 266

77 617

81 684

56,5%

www.profipress.cz

Téma: chov koní men zvláště chladnokrevných koní, ale i stále nejpočetnějšího plemene český teplokrevník. Vzestup stavů zaznamenávají tzv. westernová plemena koní, dále slovenský teplokrevník (CS), welsh pony, hafling a další. Značný, a bohužel stále vzrůstající, podíl z celkové počtu představují koně bez plemenné příslušnosti (nyní 30 %), což jsou nejčastěji kříženci, dále koně buď zcela bez původu, nebo s jednostranným původem po matce, kteří bývají často produktem tzv. černé plemenitby (tj. připuštění hřebcem nezařazeným do ústředního registru plemeníků). Tato skupina zahrnuje také koně s oboustranným původem, ovšem bez registrace rodičů v rámci stejné plemenné knihy, což je podmínkou uznání plemenné příslušnosti. V ojedinělých případech bývá důvodem neuvedení plemene nedodržení podmínek plemenné knihy pro registraci hříběte nebo nedodání ověření paternity testem DNA v případě inseminace.

Evidence Udávané počty představují koně, kteří jsou v ÚEK řádně zaevidováni, tzn. že mají vystaven průkaz koně, který je povinným identifikačním dokladem. ÚEK průkazy vystavuje od roku 2000, pro všechny koně je tento doklad povinný od roku 2005. Od pololetí roku 2009 je přímo aplikovatelným nařízením Komise (ES) č. 504/2008 zavedeno povinné označování mikročipem, které se týká všech koní, kteří dosud nemají vystaven průkaz koně. Výjimku z čipování udělilo MZe prováděcí vyhláškou na žádost uznaných chovatelských sdružení (UCHS) pro označování plemen českomoravský belgický kůň, norický kůň slezský norický kůň, starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab a moravský teplokrevník – tato plemena jsou označována nadále výžehy podle schválených řádů plemenných knih. Průkaz koně musí být vystaven do konce roku narození hříběte, v případě hříbat narozených v druhé polovině roku do šesti měsíců od narození. V případě nedodržení této lhůty je kůň potvrzením v příslušném oddíle

www.profipress.cz

Počet zaregistrovaných koní narozených v ČR podle průkazů vystavených v ČR, vystavených v jiných členských zemích unie a koní importovaných a exportovaných

průkazu vyloučen z účasti v potravinovém řetězci. Průkaz koně vystaví pověřená osoba, resp. ÚEK, na základě registrace hříběte tzv. pod matkou (do stáří osmi měsíců) včetně jeho popisu a označení odborným pracovníkem. Registraci pro „česká plemena“ provádí v terénu smluvní pracovníci jednotlivých UCHS, pro všechny ostatní koně smluvní osoby ÚEK, u nichž si chovatel registraci koně objedná. Označovatelé koní, pokud nejsou veterináři nebo veterinární technici, musí být podle veterinárního zákona č. 199/1999 Sb. ve znění novely z roku 2011 absolventi speciálního kurzu pro označování koní. Pro koně narozené v ČR, ale registrované v zahraničních plemenných knihách zajišťuje registraci včetně vystavení průkazu koně tato plemenná kniha. Chovatel koně je povinen do ÚEK zaslat Hlášení o registraci koně doložené kopií zahraničního průkazu do 28 dnů od vystavení průkazu. V grafu je porovnán počet zaregistrovaných koní narozených v ČR na základě průkazů vystavených v ČR, průkazů vystavených v jiných členských zemích unie a koní importovaných a exportovaných. Registrace dovezených koní je povinná s výjimkou koní dovezených na jednorázovou akci, jako je svod nebo závody. Na ÚEK držitel koně zasílá Hlášení o trvalém dovozu koně spolu s průkazem koně, u anglických plnokrevníků a klusáků je dokládán ještě exportní certifikát ze země dovozu.

Průkaz koně je identifikačním dokladem, který musí koně doprovázet při přesunech a musí být k dispozici v místě ustájení koně. Průkaz koně nepotvrzuje vlastnictví koně, přesto se často setkáváme s neoprávněným zadržováním průkazů v případě sporů o vlastnictví koně či jako prostředek k vymáhání pohledávek. Tento postup je z hlediska zadržovatele

51

průkazu porušením zákona, spory je třeba řešit jinou právní cestou. Majitel koně je povinen hlásit do pěti dnů prostřednictvím formuláře Hlášení změny každou změnu majitele, vývoz, úhyn, porážku, kastraci, případnou ztrátu. V případě změny majitele zasílá hlášenku nový majitel koně na příslušnou plemennou knihu, resp. ÚEK, spolu s průkazem koně, kam je změna majitele zaznamenána a potvrzena. Spolu s registrací koní a vystavováním průkazů patří evidence a vyřizování změn ke stěžejní pracovní náplni ÚEK, ročně je zaevidováno asi 8000 změn majitelů, 1200 úhynů a 400 porážek. Důležitou povinností chovatelů je registrace každého hospodářství, kde jsou koně ustájeni (i pouze jeden kůň), u pověřené osoby, tj. ČMSCH a. s. Hradišťko. ÚEK přebírá informace o nově registrovaných hospodářstvích a zasílá jejich provozovatelům Registry koní držených v hospodářství – blok 1 a 2, do nichž se zapisují údaje o všech ustájených koních, včetně přesunů. Místo ustájení ani přesuny koní se v ÚEK neevidují, takže ustajovatelé koní tyto údaje nikam nehlásí. Vedení stájového registru koní je možné

STÁJE PRO SKOT STÁJE PRO PRASATA STÁJE PRO KONĚ VENTILAČNÍ SYSTÉMY TECHNOLOGIE KRMENÍ ZPRACOVÁNÍ KEJDY

Děkujeme všem obchodním partnerům za spolupráci v roce 2014 a do nového roku přejeme hodně pracovních i osobních úspěchů Alex Industries s. r. o. Bujanov – PĜLbyslav 73, 382 41 Kaplice, tel: 380 301 510 fax: 380 301 511, [email protected], www.alexind.cz

1/2015

Téma: chov koní mimo „papírové formy“ i v elektronické podobě na již zmiňovaném Portálu farmáře. V posledních letech se nově pro chov koní registruje asi 1500 hospodářství ročně, v současné době jejich celkový počet činí 20 500.

„Černá“ plemenitba Jak již bylo zmíněno, velkým problémem chovu koní v Česku je stále značný podíl koní bez plemenné příslušnosti, z nichž tvoří značnou část koně bez původu nebo s jednostranným původem po matce.

Proto apelujeme na všechny chovatele, aby se vyvarovali tzv. černé plemenitby, tj. připouštění klisen hřebci nezařazenými do ústředního registru plemeníků – jedná se totiž o porušení § 15 plemenářského zákona. Údaje o koních registrovaných bez doložení připouštěcího lístku jsou předávány prostřednictvím pověřené osoby České plemenářské inspekci, která při zjištění porušení plemenářského zákona ukládá opatření k nápravě i peněžité sankce. Našim společným přáním spolu se zodpovědnými chovateli je, aby se,

v zájmu rozvoje chovu koní, podíl bezpůvodových koní postupně dařilo snižovat. V České republice se v současnosti zabývá chovem koní 13 UCHS, které vedou plemenné knihy pro 22 plemen koní a osla domácího, celkový počet zvířat v nich evidovaných činí asi 38 000 kusů, tj. 46 % celkového počtu. Do ÚEK jsou předávány veškeré údaje o plemenitbě a hodnocení koní vč. sportovní výkonnosti, ÚEK se následně podílí poskytováním souborů dat dle zadání UCHS na vyhodnocování

šlechtitelských programů jednotlivých plemen, které je zveřejněno na webových stránkách pověřené osoby (www.cmsch.cz). ÚEK poskytuje chovatelům informační servis, všechny potřebné informace, kontakty a formuláře jsou zveřejněny na webové adrese www.uek.cz , dotazy zodpovíme na tel. 469 681 135 – l.1, 469 319 876, 608 835 665 nebo e-mailu [email protected]. Ing. Alena Dvořáková, Ústřední evidence koní ČR

Kontrolované povinnosti českých chovatelů koní Česká plemenářská inspekce kontroluje plnění povinností chovatelů, uznaných chovatelských sdružení, chovatelských podniků prasat, oprávněných osob, pověřené a určené osoby dané plemenářským zákonem (zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě, evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů) a vyplývající z evropské legislativy. Tento příspěvek je věnován kontrolovaným povinnostem chovatelů koní, oslů a jejich kříženců (dále jen koní). Kontrolované povinnosti lze rozdělit zhruba do dvou oblastí, první se týká označování a evidence a druhá se týká problematiky šlechtění a plemenitby. Plemenářský zákon ukládá majitelům (chovatelům) koní následující povinnosti: • zaregistrovat u pověřené osoby – Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., v Hradišťku pod Medníkem (dále jen pověřená osoba) všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a hlásit veškeré jejich změny, včetně oznámení o ukončení činnosti, • označit všechny své koně v termínech a způsobem stanovených vyhláškou 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, • založit a vést registr koní v hospodářství, bezodkladně do něj doplňovat veškeré změny tak, aby byl vždy k dispozici aktuální stav zvířat přítomných na hospodářství • a uchovávat jej po dobu nejméně tří let od poslední změny,

1/2015

• hlásit narození hříběte do 21 dnů ode dne narození osobě pověřené označováním koní (3. připouštěcí lístek) k zaznamenání údajů o registraci, včetně slovního a grafického popisu, doplnit další předepsané údaje do 4. připouštěcího lístku a zaslat jej pověřené osobě, (u klusáka a anglického plnokrevníka zasílá majitel 3. připouštěcí lístek uznanému chovatelskému sdružení), • hlásit pověřené osobě veškeré změny stavu zvířat, tj. změnu majitele, přemístění koně na jatky, přemístění koně do jiného členského státu nebo vývozu koně do třetí země, • s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, úhyn, ztrátu, utracení nebo kastraci koně v termínu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, • zajistit u pověřené osoby pro každého koně na hospodářství platný průkaz koně • a doplnit do něj správné a úplné údaje a veškeré změny, • při přemístění evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem průkaz koně tak, aby průkaz koně byl

52

bezpodmínečně na místě, kde se kůň nachází, • dojde-li ke ztrátě průkazu koně, vyžádat si u pověřené osoby duplikát průkazu koně, • používat k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků, • předávat pověřené osobě údaje o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě). Úkolem kontrol označování a evidence koní je prověření dodržování veškerých pravidel, která zajistí identifikaci zvířete a zmapuje veškeré pohyby zvířat z důvodů zajištění bezpečnosti potravin a šetření nebezpečných nákaz, zejména nákaz přenosných ze zvířat na lidi. Z těchto důvodů se kontroly označování a evidence provádí u všech druhů hospodářských zvířat, která se dostávají do potravinového řetězce, tedy i u koní. Česká plemenářská inspekce kontroluje povinnosti chovatelů vyplývající ze zákona č. 154/2000 Sb. tzn., že povinnosti z výše zmíněného zákona se vztahují na každého, kdo koně vlastní, chová nebo na toho, kdo se o něj stará třeba jen na přechodnou dobu, přestože v ústřední evidenci je kůň evidován na majitele.

V loňském roce zkontrolovala Česká plemenářská inspekce 222 chovatelů koní, z toho 89 na označování a evidenci a 133 na plemenitbu. Do 31. 10. 2014 bylo zatím zkontrolováno celkem 1105 koní u 167 chovatelů, z toho 149 na označování a evidenci. Kontroly označování a evidence se provádí na základě analýzy rizika, podnětů třetích osob nebo na základě nařízené kontroly MZe. Podnětů bylo podáno v roce 2013 celkem 21. Při kontrolách označování a evidence je kontrola směrována na správnost označení koní, na registraci hospodářství, zápis koně do registru koní, na hlášení do ústřední evidence a na kontrolu průkazů koní. S jakými nedostatky se při kontrolách chovatelů nejčastěji setkáváme? V roce 2013 bylo zkontrolováno 179 koní u 89 chovatelů. Nejméně nedostatků u 12 koní na třech hospodářstvích (6,7 %) bylo zjištěno při kontrole povinnosti hlášení změn do ústřední evidence. Tato povinnost jde za majitelem koně, takže v případech, kdy bylo zjištěno na místě, že kůň není fyzicky přítomen a byl prodán v rámci České republiky,

www.profipress.cz

Téma: chov koní

Téměř třetina u nás evidovaných koní se narodila díky tzv. černé plemenitbě Foto archiv Profi Press

byla provedena kontrola u nového majitele, který má povinnost tuto změnu oznámit pověřené osobě. Častým nedostatkem je nenahlášení úhynu koně nebo odsunu na jatky pověřené osobě, a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, stejně tak nenahlášení trvalého přemístění koně do jiného členského státu nebo při vývozu do třetích zemí, popř. nedodržení termínu odeslání hlášení do 21 dnů ode dne narození. Nedostatky ve vedení registru koní na hospodářství byly v roce 2013 zjištěny u 18 koní chovaných na čtyřech hospodářstvích, tj. u 10,1 % z celkového počtu kontrolovaných koní. Tato povinnost se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Povinnost vedení RKH se vztahuje na chovatele bez ohledu na to, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Důsledné vedení registru koní je nezbytné pro plnění podmínek v rámci opatření LFA/AEO podle nařízení vlády 79/2007, Sb., o podmínkách provádění agroenviromentálních opatření a Nařízení vlády 75/2007, Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Kontrola tohoto dotačního titulu je prováděna u 5 % žadatelů a vedle skotu, ovcí a koz jsou součástí kontroly i koně. Kontrolují se počty koní fyzicky přítomných na hospodářství žadatele bez ohledu na to, kdo je

www.profipress.cz

jejich majitelem, a to ve dvou věkových kategoriích – nad 6 měsíců a do 6 měsíců. Kůň musí být označen, musí mít průkaz koně a musí být zapsán v registru koní s uvedením data narození, přísunu a odsunu. Při přemístění koně se berou v úvahu údaje z Registru koní, jak z bloku č. 1 – Koně, osli a jejich kříženci drženi v hospodářství, tak údaje z bloku č. 2 – Přemístění koní, oslů a jejich kříženců držených v hospodářství. V případě krátkodobého přesunu koně na závody atd. je možné jeden den provést přesun na místo konání závodu a druhý den zpět na hospodářství žadatele. Kůň je tak zahrnut po oba dny do počtu, neboť se tam nachází první den ráno a druhý den večer. Při delších přesunech nejsou zvířata po dobu nepřítomnosti započítána. Žadateli, který neumožní provedení kontroly, je žádost o podporu zamítnuta. Na 51 koní přítomných na třech hospodářstvích nebyl při kontrole předložen průkaz koně, tj. 28,5 % z celkového počtu kontrolovaných. Často se stává, že při přemísťování koně není současně předán průkaz koně. Stejný problém se objevuje i při přemístění koně na jatky nebo do asanačního podniku. Průkaz koně je na základě žádosti vydán majiteli koně, jehož povinností je předat průkaz koně při jeho přemístění osobě, u které bude kůň fyzicky umístěn. Při kontrole správnosti označování koní bylo zjištěno pouze 24 koní neoznačených nebo chybně označených, tj. 13,4 % z celkového počtu kontrolovaných. Koně označovaní po 1. 7. 2009 musí být označení elektronickým identifikátorem, který ve struktuře kódu obsahuje kód země 203 pro Českou republiku a jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba. Platný elektronický identifikátor s kódem země 203 je pouze ten, jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba.

Způsoby a termíny označování V souvislosti s výše zmíněnou problematikou si dovoluji připomenout způsoby a termíny označování koní a oslů a jejich kříženců: (1) Plemenní koně se označují způsoby uvedenými v jednotlivých řádech plemenných knih koní, a to:

a) slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem 11b), b) slovním a grafickým popisem, elektronickým identifikátorem 11b) a výžehem, a to v případě, kdy tento výžeh bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní. (2) U plemenných koní plemen starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník lze označování provádět: a) postupem uvedeným v odstavci 1, b) slovním a grafickým popisem a výžehem, a to v případě, kdy tento způsob označování bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní. (3) Koně neregistrovaní v plemenné knize, osli a jejich kříženci se označují slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem v souladu s nařízením Komise (ES) č. 504/2008. (4) Každé hříbě koně, osla a jejich kříženců se označuje před odstavem tak, aby byl vydán průkaz koně po označení, nejpozději do 31. prosince roku narození daného koně, nebo během šesti měsíců od data narození podle toho, který z těchto termínů nastane později. (5) Osoba provádějící označování koní označí koně, osla nebo jejich křížence do 28 dnů ode dne, kdy k tomu byla majitelem vyzvána. Na základě podnětu třetí osoby bylo zjištěno v roce 2013 u jednoho chovatele, že chovají koně na neregistrovaném hospodářství. Registrace hospodářství u pověřené osoby spolu s identifikačními údaji a aktualizací veškerých změn, které nastanou po dni zaevidování, patří k základním povinnostem každého chovatele, který na svém hospodářství koně chová. Česká plemenářská inspekce ukládá opatření k nápravě chovateli (majiteli), který nemá koně označeny podle platné legislativy, zapsané v registru koní, zaevidované v ústřední evidenci a nehlásí změny do ústřední evidence nebo nepředloží platné průkazy koní. Vedle toho jsou za závažná porušení plemenářského zákona zahajována správní řízení. Při stanovení výše sankce

53

se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav. Ve většině případů porušení zákona, se kterými se setkáváme, není úmysl, ale neznalost platné legislativy nebo nedbalost a uložená opatření převážná část kontrolovaných chovatelů odstraní v uloženém termínu.

Šlechtění a plemenitba V oblasti šlechtění a plemenitby bych chtěla zmínit nejčastější porušení zákona, zejména týkající se chovatelů a majitelů koní. Podle platné legislativy smí chovatel (majitel) použít k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků. Někteří chovatelé se z neznalosti legislativy domnívají, že pokud narozené potomstvo nezařazují k dalšímu chovu a neprodávají, mohou k plemenitbě používat vlastního hřebce nezapsaného v ústředním registru plemeníků, tzv. černého plemeníka. Další povinnost, která s výše uvedeným problémem souvisí, je předávání údajů o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě – připouštěcí lístek) pověřené osobě. Nepřímo s těmito povinnostmi souvisí i vedení Registru koní, oslů a jejich kříženců držených v hospodářství (dále jen RKH). Podle ústřední evidence je evidováno až 30 % koní bez původu. Česká plemenářská inspekce obdržela v roce 2011 podnět od třetí osoby na prošetření příčin neúplných původů ze strany otce nebo obou rodičů. Od roku 2011 do konce roku 2013 zkontrolovala u 483 chovatelů (popř. majitelů) koní a u 480 chovatelů bylo zjištěno porušení plemenářského zákona. Kontrolami byly zjištěny následující důvody nenahlášení původu do ústřední evidence: • Ve většině případů byl k zapuštění klisen použit plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků, přičemž k zapuštění došlo v 85 procentech přímo na hospodářství chovatele. • Zbývajících 15 procent se týká případů, kdy došlo k nechtěnému za-

1/2015

Téma: chov koní

•

•

•

•

•

puštění v době, kdy klisna z různých důvodů opustila hospodářství. Někteří chovatelé nakoupili březí klisny bez připouštěcího lístku nebo nakoupili koně bez původu a nechali je zaevidovat v ústřední evidenci. V těchto případech byla provedena kontrola u původních majitelů koní, u kterých se koně narodili, popř. u kterých byly klisny zapuštěny. Zjištěny byly i případy bezpůvodových koní, kdy sice chovatel použil k plemenitbě licentovaného hřebce, ale nevystavil připouštěcí lístek. Další chovatel plemene koní, jehož plemenná kniha je vedena v zahraničí, nepředal doklad (průkaz koně nebo potvrzení o původu vydané zahraniční chovatelskou organizací) a z těchto důvodů nebylo možné původ a plemeno uznat. Obdobně byl zjištěn případ, kdy klisna byla zapuštěna hřebcem zapsaným v ústředním registru plemeníků, ale chovatel záměrně nevystavil připouštěcí lístek, protože použití plemeníka bylo v rozporu se šlechtitelským programem

jasný, proto zpracovali inspektoři České plemenářské inspekce nové vzory běžných zápisů v RKH. Tyto vzory jsou předávány chovatelům přes ústřední evidenci a přes inspektory České plemenářské inspekce. Případné dotazy k této problematice směrujte na: • Ústřední evidenci koní ČR, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., hřebčín Slatiňany: [email protected] Ing. Alena Dvořáková, • Českou plemenářskou inspekci, Štěpánská 63, Praha 1, podatelnacpi@ cpinsp.cz, zde budou dotazy předány přímo konkrétním inspektorům pro danou oblast.

příslušného plemene. Jednalo se konkrétně o zapuštění klisny huculského typu registrovaným hřebcem plemene Shagya – arab. • U dalších dvou chovatelů bylo příčinou neuznání původu neověření původu hříběte narozeného po inseminaci tak, jak ukládá plemenářský zákon. Setkali jsme se i s chovateli, kteří argumentovali tím, že koně bez původu nakoupili nebo prodali a neznají adresu původního nebo nového majitele. V těchto případech chovatel nedodržuje povinnost stanovenou plemenářským zákonem a to vedení RKH v hospodářství. Vyhláška č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednoznačně stanoví údaje, které musí chovatel vyplňovat. Konkrétně to byly chybějící údaje o přemístění (datum odchodu a příchodu a místo). Povinnost vedení RKH se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Při kontrolách jsme zjistili, že ne všem chovatelům je princip vedení RKH zcela

Česká plemenářská inspekce příčiny bezpůvodových koní šetří ověřováním evidence popř. ověřením původu v laboratoři imunogenetiky. V případě vyloučení otce deklarovaného ústřední evidencí, popř. potvrzením skutečného otce neregistrovaného plemeníka (nezapsaného v ústředním registru plemeníků), ukládá sankci až do výše 50 000 Kč u fy-

zických osob a až do výše 500 000 Kč u právnických osob. Při stanovení výše sankce se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav. Ve většině výše zmíněných případů porušení zákona v oblasti plemenitby nebyl úmysl, ale především neznalost platné legislativy nebo nedbalost. Z těchto důvodů ukládá Česká plemenářská inspekce sankce tak, jak stanoví plemenářský zákon, ale pouze ve zvláště závažných případech. Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé koní seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá. Cílem České plemenářské inspekce není ukládat chovatelům sankce, ale zajistit plnění jejich povinností daných plemenářským zákonem, jehož posláním je mimo jiné i zajištění kvality chovu koní. Ing. Zdenka Majzlíková Česká plemenářská inspekce

Asociace svazů chovatelů koní České republiky Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK ČR) byla založena v roce 1990 se sídlem v Praze. Výkonným sekretářem byl Ing. Zdeněk Mahler. Původním cílem bylo zastupování sdružených chovatelských svazů. Od roku 1993, kdy byl prezidentem zvolen Ing. Jiří Holík a změněny stanovy, pak byla činnost směrována i k vedení plemenných knih. V roce 1994 zvítězil v konkurzu na tajemníka Ing. Karel Kratochvíle. Následovala změna sídla (Písek) a v roce 1995 přijetí prvních zaměstnanců. V roce 1996 přišla další změna stanov a převzetí činnosti vedení plemenných knih od zemských hřebčinců v Písku a Tlumačově. Součástí tohoto přechodu bylo i převzetí tehdejších zaměstnanců, tzv. konzulentů (inspektorů) chovu koní. Těmito změnami byl položen základ současného systému chovu koní. Tedy převzetí zodpovědnosti chovatelských svazů za šlechtění jednotlivých plemen za finanční podpory státu, tj. Ministerstva zemědělství ČR.

1/2015

ASCHK ČR v té době vedla plemenné knihy českého teplokrevníka, českomoravského belgického koně, norika a slezského norika. Technicky vedení prováděla stejně jako dnes Ústřední evidence koní ve Slatiňanech.

Personální obsazení Inspektory byli Ladislav Valášek, Ladislav Neťuka, Quido Neuberg a Ing. Lubomír Procházka, a v začátcích vykonával inspektorskou činnost v jižních a západních Čechách Ing. Kratochvíle. Následně byli přijati Luboš Kozák a Ing. Jan Šíma. V roce 1997 byl prezidentem ASCHK ČR zvolen Ing. Miloslav Mentlík a in-

spektory v důchodovém věku nahradili Ing. Jiří Holík a Ing. Otakar Vondrouš a po krátkodobém působení Vladimíra Eremiáše rovněž Ing. Stanislav Hošák. Tím se na delší dobu ustálily oblasti inspektorů: Praha, střední Čechy a část severních Čech (Ing. Jiří Holík), jižní Čechy a část Vysočiny (Luboš Kozák), západní Čechy a část severních Čech Ing. (Jan Šíma), východní Čechy a část severních Čech (Ing. Otakar Vondrouš), jižní Morava a část Vysočiny (Ing. Lubomír Procházka) a severní Morava (Ing. Stanislav Hošák). Jednotliví inspektoři pak přenechávali část úkonů, především označování hříbat smluvním zaměstnancům,

54

MVDr. Jaroslav Dražan, prezident ASCHK ČR Foto archiv Profi Press

většinou pracovníkům bývalé plemenářské správy, kteří měli okresní působnost. V roce 1997 byla přijata asistentka tajemníka Ing. Markéta Franková (dnes

www.profipress.cz

Téma: chov koní Nováková), kterou po nástupu na mateřskou dovolenou v roce 2000 nahradil Blahoslav Políček. Od roku 2001 dodnes je prezidentem ASCHK ČR MVDr. Jaroslav Dražan. V roce 2002 se odehrála jedna z největších změn ve fungování ASCHK. Po oddělení Svazu chovatelů českého teplokrevníka (zůstal členem ASCHK, ale vede si sám plemennou knihu) nedošlo k dohodě obou subjektů o zaměstnání inspektorů a ti založili vlastní firmu Equiservis konzulent s. r. o. Jednotlivé odborné svazy včetně Ústřední evidence koní ČR mají s firmou Equiservis konzulent smluvně zajištěny potřebné chovatelské úkony (zápisy klisen, označování hříbat atd.). K 31.12.2002 odešel na vlastní žádost Ing. Karel Kratochvíle (od 30.6.2003 se stal poslancem) a od 1.1. 2003 je tajemníkem Blahoslav Políček.

Výstavy a propagace Propagace chovu koní formou místních národních i mezinárodních výstav byla a je jednou ze základních činností ASCHK ČR. Podílela se proto na naprosté většině specializovaných výstav konaných v Lysé nad Labem, Pardubicích, Letňanech, Přerově, Brně či Českých Budějovicích. Informace chovatelům pak začala ASCHK ČR sdělovat formou časopisu poskytovaného chovatelům zdarma. Časopis/bulletin KONĚ (3x ročně barevný a 3x černobílý) obdrží všichni chovatelé v rámci uhrazených členských příspěvků. Autory prvních ročníků byli Ing. Jiří Křepelka a Lucie Žirovnická, od r. 1997 má časopis na starosti Ing. Markéta Nováková. Z dalších tiskovin vydávaných ASCHK ČR bych jmenoval seznam hřebců pro každou připouštěcí sezónu. Ročenky jednotlivých plemen atd. S rozšiřováním využití internetu roste i důležitost webových stránek. Díky poměrně úzké spolupráci s Helenou Görnerovou se daří realizovat projekty jako plemenná kniha online. Na webové stránky www.aschk.cz mají přístup, resp. mohou přispívat zástupci sdružených svazů, pro které je ASCHK ČR uznaným chovatelským sdružením. Další neméně důležitou formou propagace je pořádání chovatelských soutěží. Řadu let se vyvíjely soutěže chladnokrevných koní, až ASCHK ČR vydala ve spolupráci s odbornými svazy jednotná

www.profipress.cz

ASCHK spolupořádá i anketu Nejkrásnější kůň ČR

pravidla a začala pořádat, či se podílet na pořádání soutěží od úrovně místní až po úroveň mezinárodní. V současné době je běžná spolupráce a účast na soutěžích v Polsku a na Slovensku. Mistr ČR se pak pravidelně účastní neoficiálního mistrovství Německa. Letošní MČR v disciplínách ovladatelnost v kládě a těžkém tahu proběhlo v Pardubicích, MČR v kombinovaných soutěžích jednospřeží a dvojspřeží pak v Olšině u Horní Plané. Neméně důležitý seriál soutěží pořádá Svaz chovatelů českých sportovních pony. Jedná se o vozatajský pohár, který má za cíl přiblížit jezdecký (v tomto případě vozatajský) sport i dětem, a například letos v Lysé nad Labem soutěžilo (samozřejmě za dohledu zkušených vozatajů) i osm spřežení dětí. Také vozatajský pohár ČSP je pořádán formou kvalifikačních kol a na závěr mistrovství republiky, které letos proběhlo na Ranči v Ladné.

Foto Lucie Hladová

Zahraniční spolupráce Kromě výše zmíněné spolupráce v oblasti „chladnokrevného sportu“ spolupracuje ASCHK se zahraničím především v oblasti vedení plemenných knih, pro které je tzv. mateřská plemenná kniha vedena v zahraničí. Typickým příkladem je členství ASCHK ČR ve Světovém svazu chovatelů haflinga. Naši zástupci se pravidelně účastní jednání vedení světového svazu, jsou zváni na školení hodnotitelů a chovatelé pak nominováni na světovou výstavu. Méně intenzivní, ale aktivní spolupráce pak funguje v chovu velšských plemen pony a kob, shetlandských pony, minihorse a irských kobů.

Vedení plemenných knih Aktuálně vede ASCHK ČR 11 plemenných knih (PK). Jmenovitě to jsou PK pro plemena norik, slezský norik, českomoravský

belgický kůň, hafling, velšský pony a kob, český sportovní pony, shetland pony, minihorse, irský kob, arab a osel domácí. Plemena zastupují chovatelské svazy, které jsou pro ASCHK ČR partnery pro šlechtění a volí a doporučují chovatelské orgány – radu plemenné knihy. Většinou se jedná o plemena a svazy, pro jejichž chovatele by bylo příliš náročné a složité pravidelně zúřadovávat jednotlivé úkony vyplývající ze zákona. Velmi důležité je již zmíněné postavení Ústřední evidence koní ČR, která technicky vede PK a vystavuje doklady o původu (průkaz koně, POP, případně výpisy z PK) a spravuje databázi základních zootechnických informací. Aktuálně jedno z nejdůležitějších témat je modernizace současné databáze, která je velmi zastaralá a funkční již od druhé poloviny 80. let minulého století, do databáze moderní, se kterou by mohly jednotlivé svazy lépe pracovat. Nadstavbou k vedení PK je pak zařazení plemen slezský norik a českomoravský belgický kůň do Národního programu (NP) uchování a využití genových zdrojů hospodářských zvířat (respektive nebyly zařazeny populace celé, ale z hlediska jejich původu, exteriéru a výkonnosti kvalitnější část) . Význam zařazení těchto koní do NP stoupá s tím, jak v posledních letech klesají počty zapouštěných klisen a možnost využití koní těchto plemen pro práci především v lesním hospodářství.

Závěr Od počátku byla hlavní filozofií ASCHK ČR dnes spíše nemoderní snaha poskytovat co nejkvalitnější služby za co možná nejméně peněz (korespondující i se statutem ASCHK jako neziskové organizace). Veškeré získané prostředky se snažíme poskytnout chovatelům ve formě slev na služby, dotací na reprodukci či příspěvků na fungování svazů. Tento systém je funkční při dodržení jedné velmi důležité podmínky – totiž finanční podpory vedení plemenných knih ze strany MZe. Soutěže chladnokrevných spřežení jsou testem spolupráce koní a člověka Foto archiv Profi Press

55

Blahoslav Políček, Asociace svazů chovatelů koní ČR

1/2015

Téma: chov koní

Rok 2015, rok ve znamení Koně Seriál Zlatá podkova oslaví letos 50. narozeniny, Asociace svazů chovatelů koní ČR bude uznaným chovatelským družením už dvacet let a koncem června se na brněnském výstavišti představí elita rodu Equus v Národní přehlídce hospodářských zvířat. Rok Koně podle čínského horoskopu sice skončí 18. února 2015, ale v České republice bude mít i potom stejné znamení velmi významnou pozici. Zlatá podkova se stala během 50 let své existence uznávaným seriá-

lem soutěží všestrannosti a závodů spřežení. Výsledky z kvalifikací zaru-

„Jízdní“ řád 50. Zlaté podkovy mluví za všechny další komentáře Pardubice

17. 4. – 19.4

všestrannost

Dvoreček

2. 5. – 3. 5.

všestrannost

Semice

2. 5. – 3. 5.

spřežení

Těšánky

9. 5. – 10. 5.

všestrannos

Borová

14. 5. – 17. 5.

všestrannost (CNC**)

Těšánky

23. 5. – 25. 5.

spřežení

5. 6. – 7. 6.

všestrannost, (CCI*)

Loštice

20. 6. – 21.6.

všestrannost

JK Mikulov

26. 6. – 28. 6.

spřežení

4. 7. – 5. 7.

všestrannost

Humpolec

18. 7. – 19. 7.

všestrannost

Pardubice

24. 7. – 26. 7.

spřežení

Humpolec – finále

21. 8. – 23. 8.

všestrannost + spřežení

Panská Lícha

Kolesa

Diráno 1, vítěz posledních dvou finále Zlaté podkovy (2013, 2014), mistr České republiky ve všestrannosti (2013) a Zlatý kůň seriálu. Letos jedenáctiletý valach plemene český teplokrevník reprezentuje Jezdecký klub při Středním odborném učilišti zemědělském Horní Heřmanice z jesenického regionu, jeho trenérem a jezdcem je Lubomír Vrtek Foto Šárka Bělohlavová

čí těm nejlepším ze startujících účast ve finále (v areálu Školního statku Humpolec), tentokrát během víkendu 21.–23. srpna. Zde se představí obě disciplíny jezdeckého sportu současně, což je samo o sobě unikátní záležitostí. V rámci oslav velkého jubilea bude připravena výstava dokumentující historii seriálu, samozřejmě i ocenění významných osobností a zejména vydání publikace o Zlaté podkově. Její produkci má zajistit společnost Profi Press. Ing. Jiří Klubal, Soutěže podkovy o. p. s

Nejkrásnější kůň poprvé v Brně Ná d í výstavu Národní ý hospodářských h dář ký h zvířat íř a zemědělské techniky pořádá a organizuje akciová společnost Veletrhy Brno každý druhý rok. Letos se během čtyř výstavních dnů (25.–28. června) představí mezi živými exponáty samozřejmě i elitní reprezentanti plemen koní chovaných u nás. Součástí programu bude rovněž vyhlášení výsledků VI. ročníku internetové ankety Nejkrásnější kůň České republiky. Připomeňme si, že zatím posledním nositelem tohoto titulu je bělouš Fusilero III, plemene pura raza

1/2015

espaňola (P. R R. EE.). ň l (P ) LLonii ššestnáctiletý á il ý hřebec se narodil v Yeguada Benito Rodríguez e Hijos. Chov založil ve španělském městě Valladolid Enrique de Benito Rodríguez na konci 20. století a po jeho smrti ho jako manažer vede nejstarší ze šesti synů. Majiteli koně jsou MUDr. David Grünthal a Mgr. Vanda Bělinová, jejich stáj JK Bandolero najdeme v obci Těchařovice poblíž Milína (okres Příbram). Jiří Křepelka

56

Fusilero III s čestnou dekou, věnovanou společností Profi Press, a poháry za své vítězství Foto Šárka Veinhauerová

www.profipress.cz

Téma: chov koní

Sixteen tráví důchod v Suchdole Dvojnásobná vítězka Velké pardubické steeplechase tráví nyní své dny odpočinkem v klidném prostředí pražského Suchdolu, ve stáji, výbězích a jízdárně Akademického jezdeckého klubu ČZU v Praze. Sixteen (Rainbows For Life x Semantica), bílá plnokrevná klisna, se narodila se 27. března 2000 ve Francii v chovu P. Kavanagha. Její otec, ryzák Rainbows For Life (Lyphard x Rainbow Connection) se narodil v Kanadě 15. srpna 1988 a působil jako plemeník několik let v Rathbarry Stud, kde zanechal výborné potomky na drahách v Itálii, Fran-

cii a Irsku. Později byl zakoupen pro hřebčín Napajedla a byl jedním z nejúspěšnějších plnokrevných plemeníků u nás, stal se několikanásobným šampiónem plemeníků, šampiónem otců dvouletých a šampiónem překážkových koní. V září 2012 byl ve věku 24 let pro stále horší zdravotní stav utracen. Matka Sixteen, plnokrevná klisna, bělka Semantica (Tel Quel x

Une Florentine) se narodila 1. ledna 1995 ve Francii a je chovnou klisnou v hřebčínu Maksa Stud. V chovu dala několik průměrných koní a jediného pravého sourozence Sixteen, pětiletého hnědáka Sixtyseven, který dosud vyhrál dva překážkové dostihy. V roce 2001 koupil Sixteen na dražbě v Deauville do své stáje filmový producent Jaroslav Bouček (majitel i výše zmíněného Sixtyseven) a umístil ji do tréninku rodiny Pavly a Josefa Váňových, kde strávila celou svoji dostiho-

xxx xxx xx

x xx xxx xx xx

Sixteen (vlevo) pobývá na pastvině ve společnosti bělky Chardonnay

www.profipress.cz

vou kariéru, dlouhých jedenáct let. První dva roky startovala bez vítězství na rovinách, ve čtyřech letech přešla do překážkového provozu a první start ve steeplechase, v její rodné Francii, po pádu nedokončila a odnesla si dosud viditelnou jizvu. Jejími největšími úspěchy jsou dvě vítězství ve Velké pardubické. V roce 2007 vyhrála s žokejem Dušanem Andrésem 117. ročník závodu a celou trať zvládla za 9:18,66 minuty. Od roku 2008 se v jejím sedle objevoval pouze žokej Bartoš, se kterým vítězství obhájila tentýž rok v nejlepším čase historie Velké pardubické, a to 8:58 min. V následujícím roce skončila druhá za stájovým kolegou Tiumenem, v roce 2010, při 120. ročníku doběhla Sixteen za Tiumenem a Amant Grisem třetí a v roce 2011 opět druhá, když poté, co senzačně odvodila celý dostih, ji v cílové rovince o polovinu délky předstihl Tiumen. Majitel plánoval po sezóně 2011 ukončit její kariéru a přesunout ji do chovu, ale o rok později se kvalifikovala na 122. Velkou pardubickou, kterou ale nedokončila – byla zadržena. Od června 2002 do října 2012 absolvovala 17 rovinových dostihů, čtyři přes proutěné překážky a 40 steeplechase (deset z nich vyhrála). Sixteen je malá klisna, ale s obrovským srdcem bojovníka. Také britská princezna Anna o ní prohlásila: „Nechce se mi věřit, že tak malá kobylka má tak velké srdce.“ Vydělala 9 133 731 korun, stala se jedním

Foto archiv ČZÚ

57

1/2015

Téma: chov koní koně jsou k dispozici i poměrně velké pastviny, navíc má Sixteen blízko svého bydliště a může ji kdykoliv navštěvovat a hlavně zásobovat dobrotami. Na Brandejsově statku má Sixteenka pohodový režim, čtyřikrát denně krmení (po těžké operaci vnitřní kýly v loňském roce je složení krmné dávky věnována velká pozornost, klisna dostává kromě tradičního ovsa také mash, otruby, lněný olej, probiotika, jablka, pečivo), každodenní pobyt na pastvině ve společnosti oblíbené bělky Chardonnay (ostatní

koně zde mají samostatné výběhy, ale Sixteen vyžadovala společnost). Klid, který tu „rentiérka“ má, ji velmi změnil, z nepřístupné primadony se stala velmi přátelská, pohodová, kapsy šacující, obtloustlá, stále však dáma. Dokonce i cestovat zvládne v relativně malém přívěsu, což v tréninku nebylo možné, jezdívala zásadně velkým Paraganem. Matkou Sixteen bohužel už nebude. Závodní život, při němž ze sebe vždy vydala vše, si vyžádal vysokou daň. Ozývají se stará zranění, ale především její dlouholeté progresivní onemocnění

z nejpopulárnějších dostihových koní – byla nazývána Bílou královnou, ale všechno jednou končí. Pět dní po svém šestém startu ve Velké Pardubické změnila působiště. V doprovodu svého dlouholetého trenéra a stálého jezdce byla slavnostně převezena na Brandejsův statek České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, kde tráví svůj zasloužený důchod. Její majitel toto místo vybral po pečlivé úvaze, stáj navštěvuje jeho rodina už několik let a je tu spokojená. Kromě výborné péče o ustájené

znemožňuje zařazení do chovu. Ale navenek vypadá spokojeně, užívá si pobyt na pastvině, ve výběhu i v boxu ve stáji, občasné lehké pohybování pod sedlem, provádění na ruce a pouštění do volnosti, dostatek krmiva, péči ošetřovatelů, pozornost studentů a ani dostihová veřejnost na ni nezapomíná a neustále ji někdo navštěvuje. Sixteen se dočkala i filmu, je o ní natočen časosběrný dokument, dosud neuveřejněný. Alena Ježková

Intelektuální možnosti koní v otázkách Kůň provází člověka přes 5000 let. Ve 20. století nalezl novou společenskou roli. Stal se sportovcem. Sportovní jezdectví je fenoménem. Sílí ale i počty těch, kteří v koni nalezli společníka. Rozvrácenost tradičního vzdělávání odvádí ale nové jezdce od klasických výcvikových postupů. Na místě je tedy otázka: Udrží si klasické jezdectví své postavení? Má šanci oslovit většinu? Jsem přesvědčen, že má! Nejprve ale musí být jasně sděleno: Klasické jezdectví nelze ztotožňovat se sportovním jezdectvím. Teprve tato informace nám otevře prostor pro celoživotní vztah člověka a koně.

Komunikační schopnosti Kůň nebyl domestikován jako potravinový zdroj. Byl obdivován pro své pohybové a psychické schopnosti. Ty byly po staletí rozvíjeny. U koně tak nedošlo k vývojovým deprivacím, které známe u jiných do-

1/2015

mestikovaných zvířat. Poznávání intelektuálních a kognitivních možností zvířat probíhá již řadu let. U koní není výzkum tak rozsáhlý. Kůň je laboratorně komplikované zvíře. Řada objevů z oblasti jeho psychiky nás proto teprve čeká. Na základě empirických zkušeností ale dokázali naši předkové mnohé intelektuální možnosti koní pochopit a využít. V posledních desetiletích jsou jejich poznatky vědecky ověřovány. Vedle zvukových vybavila evoluce koně i neverbálními komunikačními schopnostmi. Jsou důležitou ochranou

58

při nebezpečí, pro vyjadřování hierarchie, při rozmnožování. Komunikace je vedena výrazovými prostředky někdy zřetelnými, jindy postřehnutelnými pouze odborníky. Je zachována i u domácího koně a hipolog s ní musí umět pracovat. Standardní výcvikové systémy klasického jezdectví ji využívají. Neverbální i zvuková komunikace člověka má ale limity. V průběhu stovek let proto vytvořil člověk unikátní komunikační systém na bázi dotyků a váhy (taktilně-kinestetický kód). Tato komunikace je základem klasického jezdectví a probíhá ve sché-

matu ano a ne. Důležité je ovšem ctít smyslové schopnosti koní. Ano či ne totiž sděluje jezdec koni celou plejádou doprovodných pokynů. Ta výrazně stoupá s technickou nezkušeností jezdce. Omezenost vnímat tyto doprovodné „pokyny“ způsobuje, že si mnoho z nich neuvědomujeme. Kůň ale analýzou vjemové situace získává komplexnější informaci. Rozdíl smyslové preciznosti koně a člověka pak může být zdrojem nedorozumění. Technická náročnost klasického jezdectví tak řadu zájemců odrazuje. Před těmi, kteří komunikační jazyk

www.profipress.cz

Téma: chov koní zvládnou, ale otevře zážitky přístupné pouze jezdcům. Po celá staletí byl kůň nucen plnit úkoly. Úroveň vztahu ke zvířatům byla určována poznáním. Na vrcholu výcvikových systémů starověku stála antika. Poznání z ní pak čerpala renesance. V jejím průběhu byly v Evropě položeny základy klasického výcviku. Otázkou je, zda v komunikaci hraje úlohu osobní vztah koně a jezdce. Vědecká zjištění se přiklánějí k názoru, že při standardizaci komunikace mají koně reakce jednotné. Současně ale bylo dokázáno, že každodenní zkušenost je významným faktorem chování koně. Taktilně-kinestetický komunikační systém je tedy esperantem napříč kontinenty a plemeny. Důvěru v člověka ale zásadně ovlivňuje zkušenost. Namístě je tedy otázka: Jakou úlohu hraje v komunikaci s koněm osobnost člověka? Většina současných vědeckých prací si klade za cíl dokázat především etologické zákonitosti chování. Neprodělaly ale intelektuální schopnosti koní za tisíce let domestikace posun směrem k samotnému vědomí? Vědomí je základní součástí bdělého života člověka. V různé míře je přiznáváno i zvířatům. Vytvářejí jej činnosti jako vnímání, cítění či paměť, ale především vyjádření své vůle. Vědomí je zdrojem vůle a i zdrojem rozhodování. U člověka je vědomí spojováno s abstraktním myšlením. Člověk pracoval na svém vědomí desetitisíce let. Jistou formu abstrakce nelze upřít ani koním. Koně na základě vjemů rozpoznají, co v nejbližší budoucnosti nastane. Podle zvuků, hlasu a pachů rozeznají „své“ lidi a dokážou to projevit negativní či pozitivní emocí. Kvalitu komunikace může odhalit odpověď na otázku: Je kůň schopen sdělit člověku svůj názor? A chováme se tak, že je „ochoten“ vyjádřit svůj názor?

Nejpopulárnější jezdeckou disciplínou jsou skoky

Při poznávání mozkových funkcí zvířat hraje zásadní úlohu poznávání funkcí mozku vývojově shodných s člověkem. Tím je především mezimozek společně s limbickým systémem. Všeobecně se předpokládá, že se limbický systém významně podílí na kognitivních (uvědomění si pocitů a jejich příčin) a konativních (nutkání k činnosti) jednáních. Mezimozek a limbický systém jsou nejvíce odpovědné za psychické, ale i somatické projevy emocí. Limbický systém je jen chudě propojen s neokortikálními oblastmi. Tato izolovanost vysvětluje, proč je řada emočních projevů jen obtížně ovlivnitelná vůlí jedince. Stimuly emoční činnosti mají navíc dlouhodobý charakter. To vysvětluje, proč emoční projevy dlouho přetrvávají podněty, které je vyvolaly.

Foto archiv autora

Stejně jako u člověka i u koní hraje ale zásadní roli k ovlivnění reakce výchova. Tu umožňuje především proces učení. Předpokládá se, že limbický lalok hraje společně s hypothalamem zásadní úlohu při sexuálním chování, agresi, strachu, úzkosti a motivaci. Přes chudší propojenost s koncovým mozkem ale plní roli i při učení a paměti. Řada emočních projevů u vyšších savců by proběhla i bez vzdělání. Výchovou a zkušeností může být ale významně ovlivněna. To nevylučuje vnímání emočních reakcí jako příjemné či nepříjemné. Tato stimulace hraje důležitou úlohu v motivaci. V mozkových částech odpovědných za vznik emocí pak pokusy odhalily oblasti odměny (blaho, rozkoš, klid) a oblasti vyhýbání (trest).

Paměť Po staletí byla ke splnění požadavku člověka využívána především síla. Te-

Individuální práh vzrušení

Zkušenost Prvotním zdrojem pro vědomou činnost koní je zkušenost. Zkušenost jako zdroj poznání nejdokonaleji dokládá teorie Kognitivních map (E. Tolman). Dokazuje, že chování organismu není ovlivněno pouze odměnou či trestem, či řešením nějaké okamžité situace (hlad, žízeň apod.). Je motivováno prostou potřebou orientovat se v prostředí.

www.profipress.cz

prve jezdecké umění renezance povýšilo, alespoň prostřednictvím svých elit, kvalitu této komunikace. Koním byla přiznána vyšší nervová činnost. Změnu či ovlivnění chování na základě zkušenosti umožní učení. Uchování zajistí paměť. Zápis pamětních stop je závislý na hippocampu. Ten hraje roli i v konsolidaci informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Leží v blízkosti dalšího hlubokého jádra limbického systému, kterým je amygdala. Tato část mozku má zásadní podíl na vyvolání emocí. Proto snadnější zápis paměťových stop umožňuje výrazný emoční zážitek. Trvalé paměťové stopy (LTM, Long-term memory) jsou ale s nejvyšší pravděpodobností uloženy v neokortikálních oblastech mozku. Emoční zážitek pak dotvářejí všechny smysly. Příslušná vzpomínka se tak nachází na více místech neokortexu. Je spojena se vzpomínkami vizuálními, čichovými, chuťovými či sluchovými. Všechny součásti trvalé paměti jsou vzájemně propojeny. Informaci lze tak vyvolat asociací s jakoukoliv složkou vzpomínky. Evoluce zajistila, že zápis paměťové stopy doprovázený negativním emočním zážitkem je významně rychlejší. Negativní paměťová stopa je důležitější než pozitivní vzpomínka. Bylo zjištěno, že paměťový zápis je „měněn“ v poměru 1 : 5, tzn. jedna negativní zkušenost přehluší pět pozitivních. Z toho vyplývá poznání: Zápis paměťové stopy doprovázený emočně silným negativním zážitkem je rychlý, silný a dlouhodobý. Empirické poznání těchto zákonitostí přinášejí i spisy, které světu zanechal ve čtvrtém století př. n. l. řecký filosof Xenophon. Radí: Nikdy nepracuj s koněm, pokud tebou zmítají emoce!

Ještě v polovině 20. století byla spřežení standardní součástí dopravy (Jindřišská ulice v Praze) Foto archiv autora

59

Základním průvodním jevem veškeré komunikace mezi člověkem a koněm je strach. Zvláště v počátku je nezbytné překonávat obavy zvířete. Ty narůstají v přímé souvislosti s neporozuměním požadavku či jeho neúměrného navýšení. Strach doprovázený vzrušením ovšem není vždy jen rušivou emocí. Dokazuje to Yerkes-Dodsonův zákon. Hovoří o podpůrném efektu narůstajícího vzrušení na učení. Po dosažení indivi-

1/2015

Téma: chov koní duálního specifického prahu však stejnou křivkou schopnost učení klesá. Rozeznat tento individuální práh vzrušení koně je základní pro dosažení výsledků při výcviku. Výzkumné práce dokázaly, že nezáleží na formě výuky, ale právě na schopnosti cvičitele rozeznat tento individuální práh vzrušení koně. Trest za tímto prahem proces učení již pouze komplikuje. Omezuje aktivitu koně, který se obává trestu. Ve své extrémní podobě pak vede ke stavu „naučené bezmocnosti“, kterou popsal Martin Seligman. Ten ve své Teorii sociálního učení popsal naučenou bezmocnost jako stav rezignace. Živočich si uvědomí, že není schopen změnit svoji situaci. Je smutné, že jisté formy „žentourového otroctví“ nalézáme napříč všemi jezdeckými styly i u současných koní. Z hlediska splnění úkolu je důležité i další zjištění. Boří mýty o radosti koně z vítězství. Neexistuje žádný důkaz, že je kůň schopen rozumově či citově ztotožnit dosažení cíle s přáním člověka. Tím se dostáváme k problému motivace. Emočním zážitkem je pochopitelně i odměna. Bylo dokázáno, že nejúčinnější motivační podporou je pozitivní výztuž – odměňování z ruky. Zde se střetávají dva názory na odměňování. Jedni je zásadně odmítají, druzí odměňují koně téměř nepřetržitě. Důležitý objev učinil americký psycholog Burrhus Frederic Skinner (1904–1990). Odhalil, že více motivující je nepravidelné odměňování. Systematicky odměňovaný jedinec pozná, že došlo k ukončení akce a svoji aktivitu sníží. Oproti tomu jedinec odměňovaný nahodile, aktivitu

Chladnokrevná plemena jsou svědectvím staleté práce chovatelů Foto archiv autora

prodlužuje, protože si není jistý, zda přívod kladných podnětů skutečně ustal.

Současní koně o luxus stereotypu často přicházejí. Ten by ale měl být základem především výcviku. Zásadní roli hraje pochopitelně čas. Spěch je bohužel diktátem doby. Pokud však jezdec odolá sebeprezentačním lákadlům, může se mu vyhnout i v klasickém jezdectví. Sociální vztahy spočívají i v nastavení hierarchie. Korektní vztah je nezpochybnitelný. Dominantní postavení ale zaujmout člověk musí. Určující je síla. Silové měření člověka a koně ale nemusí být pouze porovnáním fyzické síly. Takové měření navíc vyvolává zákon akce a reakce. Ta záhy smaže poznání, kdo silové měření zahájil. Kolotoč neporozumění doprovázený soubojem se roztočí. Koně nesnáší omezení pohybu. Přesto se řada jezdců snaží v určitých situacích koně pohybově omezit. Tyto momenty jsou nepřímo úměrné zkušenosti jezd-

Sociální vztah A nakonec lze na vztah člověka a koně nahlédnout ze sociálního úhlu. V dobách závislosti na hipomobilní energii dostával kůň řadu úkolů. Přes fyzické vypětí se s nimi smiřoval dobře. Díky tomu měl důležité sociální postavení ve společnosti „svých“ lidí. Sociálním vztahem zde rozumíme nejenom standardizovaný rytmus života, ale současně důvěru v člověka jako pozitivní součást života. Přestože byl kůň vždy i zbožím, většina si svoje místo v hipomobilní společnosti našla. Sociální jistota se stala součástí jejich životů. Standardní pracovní postupy, chování lidí i neměnné životní prostředí umožnily koním žít sociálně smířený život. Pro zvířata vnímající zkušenost na základě paměťových obrazů je stereotyp důležitý.

Komunikaci mezi jezdcem a koněm umožňuje taktilně - kinestetický kód Foto archiv autora

1/2015

ců. I proto je jezdectví tak náročným procesem. Zkušení hipologové využívají k nastolení dominance celou plejádu chování. Ta se pohybuje mezi odměnou a trestem. Skuteční odborníci se k negativní hranici neuchylují často. Ani oni se jí ale nevyhnou. S dominancí přichází i ochota důvěřovat. Důvěru ale nelze zaměňovat se strachem z dominantního člena stáda. U sociálních živočichů je zdrojem spokojenosti i začlenění ve společnosti. Nemusí to být pouze vztah matek s potomky. Důležitá je i interakce s dalšími příslušníky skupiny. Klasické jezdectví tak vybízí i k otázce: Může být společenství kůň – kůň, nahrazeno společenstvím kůň – člověk? Domestikace zastihla koně v určité fázi jeho vývoje. Kůň obětoval na oltář civilizace své přirozené „koňství“. Přemýšlivé jezdce by to mělo postavit před zásadní otázku: Lze naplnit životy koní, tolik rozdílných od divokých předků, i v psychické části jejich bytí? V touze získat odpovědi na tyto otázky pak není nezbytné odklánět se od tradiční staleté hipologie Evropy. Až mystikou zavánějící komunikační dovednosti mladších hipologických směrů spíše ukazují na neochotu proniknout do komplikovaného systému klasického jezdectví. A pochopitelně i na absenci standardního řemeslného základu tradiční hipologie. Ing. Cyril Neumann Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra speciální zootechniky

Stejně jako u lidí i u koní přináší vzdělání jiskru do oka Foto archiv autora

60

www.profipress.cz

Téma: chov koní

Minerální výživa koní Minerální látky jsou velmi důležitou živinou. Jejich nedostatek stejně jako nadbytek může být příčinou metabolických poruch. Makroprvky bývají podávány prostřednictvím minerálních lizů a měly by být předkládány všem kategoriím koní. Mezi makroprvky patří vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, chlór a síra. Železo, mangan, měď, zinek, kobalt, selen, jód a další prvky patří mezi tzv. mikroprvky. Pro správný vývoj a funkci celého organismu jsou všechny tyto minerální látky nezbytné. Jejich přesné dávkování v potravě je velmi složité, potřeba se během života mění, navíc je velmi důležitý vzájemný poměr jednotlivých prvků a také jejich využitelnost v potravě. Naštěstí bývá většina prvků v běžných krmivech dostatečně zastoupena a chovatel koní tedy nemusí být odborník na biochemii a fyziologii trávení. Vhodným způsobem doplnění minerálních látek v potravě bývají minerální lizy, které umožňují koním samostatné dávkování podle potřeby. Ideálním řešením je rozmístění více druhů minerálních lizů o různém složení ve stáji nebo ve výběhu tak, aby si kůň mohl libovolně chodit k jednotlivým lizům podle vlastní potřeby. Tak také rychle zjistíme, které lizy a tedy minerální látky koně nejvíce preferují.

Správná výživa koní není jednoduchá

Vápník a fosfor Vápník a fosfor patří mezi nejdůležitější makroprvky v organismu zvířat. Tyto dva prvky se nejvýraznější mě-

Foto Magdaléna Straková

rou podílejí na stavbě kosterní tkáně organismu. Proto je jejich metabolismus velmi důležitý pro správný vývoj organismu. Vápník je nejrozšíře-

nějším prvkem v těle zvířat. Více než 98 % vápníku se nachází v kostech a zubech, převážně ve formě hydroxyapatitu (fosfáty, karbonáty) a představuje 37 % kostí. Asi 1,5 % vápníku se nachází v měkkých tkáních. Vápník s fosforem se uplatňují zejména při tvorbě a mineralizaci kostí a zubů. Vápník se významně uplatňuje i při metabolismu ostatních minerálních látek (Mg, P, Na, Al, Zn, Mn). Zastává důležitou úlohu při aktivaci nebo inhibici některých enzymů a hormonů, v propustnosti buněčných membrán a procesu srážení krve. Spolu s ostatními elektrolyty se účastní na regulaci neurosvalové dráždivosti. Nedostatek vápníku narušuje metabolismus a projeví se i deformity kostí a kloubů, u klisen v laktaci vyvolává nedostatek vápníku osteopo-

TELFID® IMPERIAL mléčná krmná směs pro hříbata

HIPI®, HIPI® TUR

minerální směs pro všechny kategorie koní

EQUESTRIAN APPLE BLOCK, EQUESTRIAN CARROT BLOCK minerální lizy pro koně

Krmiva pro koně

HYPERMAG BLOCK minerální liz s vysokým obsahem hořčíku (10 %)

Dodavatel: FIDES AGRO, spol. s r.o., Šardice č.p. 709, 696 13 Šardice, ČR, tel./fax: +420 518 624 166, e-mail: [email protected], www.fidesagro.cz

www.profipress.cz

61

1/2015

Téma: chov koní rózu. Nedostatek fosforu způsobuje nechuť přijímat potravu, hubnutí a neplodnost. Důležitý je i vzájemný poměr Ca : P v krmné dávce, jako optimální se uvádí 1,5 : 1. Přesto jsou dospělí koně schopni akceptovat až poměr 10 : 1, u hříbat je za maximální rozmezí považováno 3 : 1. Vápník i fosfor bývá obsažen v doplňkových krmivech a minerálních preparátech. Rozhodující ale je jejich dostupnost. Oba prvky jsou využitelné například ve formě monokalciumfosfátu nebo dikalciumfosfátu. Vápník může být vázán i v solích jako mléčnan vápenatý a citrát vápenatý. Dobrým kompromisem mezi cenou a využitelností je mravenčnan vápenatý. Lesk srsti je ukazatelem správné výživy

k žrádlu, sníženou výkonností, svalovou slabostí a zvýšeným pocením. Srst koní s nedostatkem sodíku je zježená a bez lesku, koně mají tendenci olizovat žlaby či ostatní zvířata. Nadbytek soli je naopak vysoce toxický a může vést až ke smrti zvířete. Typickým příznakem nadbytku chloridu sodného je žíznivost a průjem. Protože koně vylučují velké množství sodíku potem při tréninku, je vhodné jim po namáhavém tréninku podat alespoň lžíci soli, nemají-li ihned k dispozici liz. Minerální látky jsou nezbytné pro správný vývoj zubů Foto autorka

Teoretickou možnost skýtá i sádra, neboli síran vápenatý, který je navíc zdrojem dobře využitelné síry.

Sodík Společně s draslíkem a chlórem řadíme sodík mezi elektrolyty. Jejich hlavní funkcí je udržování stálosti vnitřního prostředí a vodní rovnováhy. Sodík udržuje krevní a osmotický tlak, podílí se na udržování správného pH a vodní rovnováhy organismu. Zasahuje i do metabolismu ostatních minerálních látek. Společně s draslíkem má důležitou úlohu při nervosvalových kontrakcích. Poměr sodíku a draslíku by měl být 0,5 : 1. Překročení tohoto poměru snižuje činnost střev, srdce, svalové a nervové tkáně. Koně získávají sodík především ve formě NaCl z potravy rostlinného původu. Sodík je vylučován ve velkém množství potem. Nedostatek sodíku v organismu koně se projevuje zhoršenou chutí

1/2015

Draslík Draslík je v organismu obsažen v poměrně vysokém množství. Nejvíce je ho ve svalech, v červených krvinkách a v játrech. Má význam pro normální funkci nervové a svalové soustavy, pro metabolismus sacharidů, acidobazickou rovnováhu a pro metabolismus kyslíku v mozku. Draslík je v dostatečném množství zastoupen v krmivech rostlinného původu. Jeho nedostatek není příliš obvyklý, může se vyskytnout při intenzivním pocení během

Foto autorka

déle trvající fyzické zátěže. Případný nedostatek se projevuje svalovou slabostí, akumulací tekutin, poruchou nervového systému a ledvin.

Hořčík Hořčík tvoří přibližně 0,05 % tělesné hmotnosti koně, z přibližně 60 % je vázán v kostech a ze 40 % v buňkách a mezibuněčné hmotě, je nezbytný pro normální funkci svalové a nervové tkáně, pro činnost srdce a celkový oběhový systém. Účastní se více než tří set enzymatických reakcí, kterými reguluje metabolismus bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin. Působí také na tvorbu a odbourávání acetylcholinu, který je důležitý pro přenos nervosvalových impulzů. Tím ovlivňuje vzrušivost koní. Zdrojem hořčíku je hlavně zelená píce, protože hořčík je součástí zeleného barviva – chlorofylu. Jeho přídavky v organické formě (například mléčnan hořečnatý) působí na zklidnění koní a jejich lepší soustředění. Nedostatek se projevuje psychickou nevyrovnaností, zvýšenou dráždivostí až svalovými křečemi,

Orientační potřeba minerálních látek pro dospělého koně o hmotnosti 500 kg se střední zátěží Kůň 500 kg se střední zátěží Makroprvky

Požadavky se mění Přesné dávkování minerálních látek ve výživě koní je oříšek i pro odborníky. Chovatel má naštěstí k dispozici minerální lizy nebo doplňky s dobře vyváženým poměrem jednotlivých prvků, které jsou na trhu hojně zastoupeny. Byl by omyl domnívat se, že jakmile jednou najdeme minerální krmivo, které koně žerou a cenově nám vyhovuje, máme vyhráno. Potřeba minerálních látek ve výživě se mění během života, v závislosti na zátěži, na kvalitě ostatních krmiv a dalších faktorech. Proto i my musíme být připraveni na změněné požadavky koní včas reagovat. Ing. Lenka Pravdová Použitá literatura: Kolářová, S., Čermák, B. Zásady krmení koní. Vyd. 1. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Mi-

Mikroprvky

g/den

nadbytek naopak útlumem, apatií až ulehnutím a ospalostí. Příznaky nadbytku hořčíku mohou být ale způsobeny nedostatkem vápníku v organismu, protože vzájemný poměr obou prvků je velmi důležitý. Tyto těsné vztahy existují i mezi jinými prvky, navíc jsou mnohé příznaky nedostatku nebo nadbytku jednotlivých prvků nespecifické.

nisterstva zemědělství ČR, 1997, 25 s. Živočišná

mg/den

Ca

20 - 40

Fe

80 - 100

výroba. ISBN 80-710-5147-0.

P

15 - 30

Cu

60 - 80

Lewis, Lon D. Feeding and care of the horse. 2nd

Na

25 - 50

Mn

200 - 400

ed. Baltimore: Williams, 1995, x, 446 p. ISBN 06-

K

25 - 35

Zn

250 - 500

830-4967-4.

Mg

7 - 14

I

1-2

Cl

80 - 90

Co

1

S

15 - 20

Se

1-3

F

500

62

Mohelský, M. Minerální látky ve výživě koní. Krmivářství 2013,1. ISSN: 1212-9992. Další literatura u autorky.

www.profipress.cz

Téma: chov koní

Jezdecký areál, školní závod a chov koní, to vše na jednom místě – v lázních Šampiónkou Kritéria mladých koní 2014 v kategorii šestiletých klisen se loni suverénně stala hnědka téměř neuvěřitelného jména – D. Amelusina R 22. Na překážkách ve finále neudělala jedinou chybu, ve druhém kole dostala vůbec nejvyšší známku ze všech svých konkurentek a v konečném pořadí logicky nenašla soupeře. Klisna holandského teplokrevníka (zapsaná v Plemenné knize KWPN) reprezentovala Jezdecký klub Mariánské Lázně a v jejím sedle byl Ondřej Nágr. Hned v úvodu je ale třeba dodat, že tato informace ani zdaleka není jen oslavou zmíněné dvojice nebo klubu. V první řadě v ní totiž půjde o význam areálu nad lázeňským, kdysi světoznámým, městem.

Servis pro Jezdeckou akademii Obecná nabídka areálu Ing. Ivy Nágrové a v něm působícího Jezdeckého klubu (uvedená na webových stránkách obou subjektů) přitom nevypadá na první pohled nijak zvláštně: Ustájení se všemi souvisejícími aktivitami, jezdecká hala, kolbiště, opracoviště, rozsáhlé výběhy, kolotoče pro koně … Když budeme nabízené služby konkretizovat a dostaneme se k výcviku a přípravě skokových koní, tréninku jezdců, chovu koní, připouštění klisen, prodeji koní a po-

radenství při jejich nákupu a prodeji, ani pak nevíme to nejpodstatnější. Ta důležitá zpráva totiž zní: Jezdecký areál byl v roce 2007 jmenován Ministerstvem zemědělství školním závodem a toto jmenování je každoročně obnovováno na základě žádosti. Znamená to, že areál poskytuje servis společnosti Jezdecká akademie – Střední odborná škola Mariánské Lázně. „Pracoviště má k dispozici boxové ustájení pro 62 koní, krytou halu, dvě otevřená jezdecká kolbiště, trenažér pro pohybování a trénink koní a přiléhající pastevní areál,“ uvádí základní charakteristiku využívaného školního závodu ředitelka Jezdecké akademie

Mgr. Hana Zadinová. A přidává další doplňující fakta: „V areálu je obhospodařováno asi 83 hektarů zemědělské půdy s převahou produkce pícnin. Tomu odpovídá i mechanizační vybavení, modernizované v posledních letech.“ Pracoviště školního závodu je běžně využíváno nejen k předmětu praxe a praktického vyučování, ale i k ostatním odborným předmětům. Má celkem pět zaměstnanců, z nichž čtyři jsou specializováni pouze na výcvik koní ke sportovnímu ježdění. Dva vyškolení instruktoři zajišťují samostatné vedení žáků a frekventantů při výkonu praxe, především při jezdeckém výcviku. Zaměstnanci mají dostatečnou praxi a ukončené zkoušky cvičitelů a trené-

Šampiónka KMK šestiletých klisen (2014), hnědka D. Amelusina R 22 v sedle se synem Ondřeje Nágra Václavem

rů v mimoškolním vzdělání u České jezdecké federace. Kromě instruktorů z řad zaměstnanců vykonává dozor při praktickém vyučování školou pověřený pedagog příslušného předmětu. Samotný výkon praxe žáků je učební osnovou rozdělen na týdenní rozvrhové hodiny, povinnou praxi ve školním roce a prázdninovou individuální praxi. „Je nutné konstatovat, že bez zázemí takto vybaveného školního závodu by bylo nemyslitelné vyučovat obory chovatelství zaměřené na chov a výcvik koní a jezdecký sport,“ dodává ředitelka Jezdecké akademie.

Spokojenost se spoluprací Z činností souvisejících se studijním oborem má školní závod k dispozici kromě samotného chovu a výcviku sportovních koní i středisko pro zajištění reprodukce v zemském chovu, školený tým pro organizaci jezdeckých závodů až do úrovně meziná-

Černý hnědák 1599 Norman a Ondřej Nágr, reprezentanti Jezdeckého klubu Mariánské Lázně

www.profipress.cz

63

1/2015

Téma: chov koní rodních závodů a mistrovství České republiky, databázi pro kontrolu užitkovosti v chovu koní a zpracování výsledků pro kontrolu dědičnosti a dále se pak zabývá i organizací zkoušek výkonnosti a chovatelských přehlídek. Ing. Zadinová přidává i další potřebné informace – a lze konstatovat, že je s úrovní jí vedené školy spokojená: „V celém rozsahu působení školního závodu mají žáci možnost se seznamovat přímo s praktickými postupy, programovým vybavením a samotnou organizací vyjmenovaných činností. Měli byste vědět i to, že zde mají ustájené své vlastní koně a mohou s nimi být v neustálém osobním kontaktu. Získávají tedy pracovní návyky a odborné kompetence i mimo rozsah výuky podle rozvrhu.“ Školní závod a zaměstnanci jsou vždy součástí praktických zkoušek žáků a frekventantů školy, navíc v průběhu školního roku několikrát žáci spolu se zaměstnanci organizují jezdecké soutěže a přehlídky. Závěr je tedy jednoznačný: Teoretické a praktické návyky poskytují souběžně se studiem možnost plnění

Mladý hřebec Ebab RK (KWPN) bude působit v plemenné knize slovenského teplokrevníka, chovaného v ČR

základních tělovýchovných kvalifikací a aktivního provozování jezdeckého sportu. A to je nejpodstatnější shrnutí spolupráce školy a školního závodu.

Phill, Norman a Ebab RK Čtyřnohá „star“ Kritéria mladých koní 2014, klisna D. Amelusina R 22, je přes svou výjimečnou výkonnost jen jednou z osobností týmu koní, který dělá skutečně slušnou reklamu Jezdeckému klubu Mariánské Lázně.

Mimochodem, pro skokové soutěže velmi perspektivní hnědka je nabízena k prodeji – ale to jen kdybyste měli skutečný (a financemi dobře podpořený) zájem. Nadprůměrní svými výkony a především původem jsou také tři plemenní hřebci, působící zde v chovu. „V jejich rodokmenech najdete prakticky všechny rozhodující linie evropských plemen sportovních koní,“ uvádí trio Ondřej Nágr, mimo jiné majitel jednoho z plemeníků.

Muž se zlatým odznakem České jezdecké federace (za bilanci v sedle na mezinárodní i domácí scéně), národní stavitel parkurů, cvičitel a trenér je od roku 2010 jednatelem Jezdecké akademie, kde rovněž vyučuje praktické základy sportovního ježdění. Ale zpátky k trojici hřebců: Nejstarší z nich je šestnáctiletý tmavý hnědák 895 Phill (po 402 Aquilas), působící v Plemenné knize slovenského teplokrevníka, chovaného v ČR. Do letošní sezóny půjde s výtečným skóre 12 dcer (zařazených do hlavní plemenné knihy) a dalších šesti v plemenné knize i jednou v ostatních plemenných knihách. O šest let mladší je černý hnědák 1599 Norman (po Nekton) holštýnského plemene a místo juniora patří šestiletému holandskému teplokrevníkovi jménem Ebab RK (po Nabab de Reve).„Nemusím snad ani říkat, že majitelům partnerek našich hřebců nabízíme kompletní servis. Počínaje ustájením klisen až po vyšetření březosti,“ končí prezentaci jednoho z úseků jezdeckého areálu nad Mariánskými Lázněmi Ondřej Nágr. Jiří Křepelka Foto Kateřina Návojová

Koně umí dokonce i léčit V areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích můžete navštívit místní farmu, resp. statek, který je zaměřen na hipoterapii, určenou jak pro pacienty tak pro veřejnost. O průběhu hipoterapie, výběru koní a o tom, co všechno musí umět, jsme si povídali s vedoucí fyzioterapeutkou Hanou Hermannovou, která jako hipoterapeutka pracuje více než dvacet let. Terapie není jezdectví, ale léčebný proces, při němž je kůň prostředníkem mezi terapeutem a pacientem. Při výběru musíme v sobě potlačit jezdce, abychom nepřehlíželi vlastnosti koní, které „sportovní oko“ nevnímá, a jsou při tom pro terapii zásadní.

Hipoterapie není sport, terapeut musí především rozumět zdravotním problémům pacientů a vědět, jak je léčit. Pracuje se s člověkem a je důležité přesně vědět, jaký problém má, jak se léčí a koně tomu přizpůsobit. Vždycky jde především o pacienta. Je nutné si uvědomit, co všechno může kůň ovlivnit.

Co musí koně umět? Jaké koně vybírat? Při výběru koní na ně má jiné požadavky chovatel, či jezdec, který si ho vybírá na základě exteriéru a nadání pro sport. Odlišný je pohled z hlediska zdravotnického, protože terapeut vidí koně v úplně jiném světle. Záleží na tom, jaké požadavky na koně má fyzioterapeut, psycholog nebo pedagog z hlediska psychoterapie.

1/2015

Při terapii je kůň postaven do role léku a jako lék ho musíme vnímat, vybírat, trénovat a využívat – v Hiporehabilitačním středisku Bohnice mají k dispozici deset koní různých plemen

64

Podle Hany Hermannové je rozhodující pacient. Když je nám známo, jaké má pacient problémy, musíme vybrat takového koně, který je schopen tyto problémy ovlivnit, vysvětluje Hana Hermannová. Kůň musí mít takové vlastnosti, kterými může daný problém efektivně a správně ovlivnit. Fyzioterapie je léčba založena na principu biomechanické interakce, tzn. že kůň svým pohyblivým hřbetem aktivuje

www.profipress.cz

pacienta a ten na to reaguje. Důležité je pružení hřbetu koně doprava a doleva. U psychoterapie jde o přirozenou komunikaci s koněm, kůň je pro pacienta partnerem a dává mu zpětnou vazbu na jeho chování. To znamená, že kůň musí být tohoto schopen, nesmí být cholerický ani příliš apatický. Musí mít během psychoterapie naprosto přirozené reakce, reagovat na dění okolo a dávat zpětnou vazbu. Tyto reakce musí být pro pacienta čitelné a nesmí být nebezpečné. To znamená, že pro tyto účely může být kůň temperamentní, ale ne nebezpečný.

Jak je vytipovat? U koní musíme tedy hledat vlastnosti, které mají léčebný vliv. Z toho vyplývá, že se nemůže koupit jakýkoliv kůň, kterého prodávající nabídne. Hana Hermannová se specializuje na terapii batolat a kojenců, ale jinde se mohou věnovat dospělým lidem, jde o problémy neurologické nebo ortopedické. Neurologický pacient je obecné složitější na terapii, i pro koně je práce náročnější. „ Jestliže chci jako terapeut splnit cíl léčby, musím k tomu mít vhodný lék, podobně jako lékař, který určí diagnózu a následně lék. My postupujeme podobně,“ říká Hana Hermannová. Terapeut si vybírá koně, kteří se budou hodit. Další možnost je, že takového koně už na specializovaném pracovišti mají, že má odpovídající charakter a biomechaniku, a potom se k němu vybírají vhodní pacienti. S koněm i s pacientem se pracuje individuálně, musí se svou rychlostí, délkou kroku přizpůsobit klinickému stavu pacienta. Takže požadavků na koně je velmi mnoho. Vzhledem k tomu, že obor hiporehabilitace je velmi drahý, nedostačují finanční prostředky na odchov hříbat. Proto je ideální vyhledávat koně ve věku kolem čtyř let, koně „syrového“ přímo od chovatele nebo koně po základním výcviku, o němž se již ví, jak se chová, jak reaguje, jaký má charakter. Vybírají se koně, u kterých nebyly odchovem, výcvikem nebo špatným zacházením přirozené komunikační a pohybové schopnosti změněny. Důležité je, že pro terapeutické využití neexistuje určité jediné plemeno, které by bylo nejvhodnější. Při výběru koně se nesmí hledět na charakteristiku plemen. Musí se hledat konkrétní jedinci, kteří mají pro obor nadání. Roli hraje charakter, ochota k práci a hlavně psychická odolnost. U vybraného koně takové vlastnosti, na které má talent, posilujeme.

Hodí se každý kůň? Dříve, než začneme koně vybírat, musíme si ujasnit, pro koho má být určený a jak bude

www.profipress.cz

využíván. Zda bude určen pro děti či dospělé, pro fyzioterapii či psychoterapii. Tak můžeme vyhledat koně odpovídajících tělesných rozměrů i temperamentu. Takového koně nebude problém vyhledat, ale není vždy jisté, že výcvik a terapii zvládne. Výběr vhodného koně pro terapii je velmi důležitý. U vytipovaných koní by si terapeut měl ověřit, zda splňuje jeho požadavky a představy. Koně, kteří jsou pro hipoterapii nevhodní, se vyřazují po rozboru pružení hřbetu. Pohyb hřbetu a beder koně rozhoduje o reakci těla pacienta. Proto není každý kůň v hypoterapii využitelný. Motorické funkce aktivuje kůň, jehož hřbet pruží konvexně, a naopak se vyřazují koně s konkávním pružením hřbetu. To proto, že aktivuje reakce, které jsou pro fyzioterapii nežádoucí. Protože se kůň při fyzioterapii vodí, musí být dobře voditelný, musí umět zpomalovat, zrychlovat, být samostatný, ničeho se nesmí bát a lekat. Koně určení pro psychoterapii, musí komunikovat, být důvěřiví, nesmí se bát lidí ani různých pomůcek využívaných terapeuty, stejně jako např. nepředvídatelné reakce pacientů.

Denní režim Koně absolvují normální denní výcvik, pracují pod sedlem. Důležité je, aby kůň byl trvale v kondici, musí mít pevné osvalení, protože se něco „nanosí“ pacientů. Pracuje se v terénu, a proto je důležité, aby měl okolí okoukané a nebál se. Každý kůň denně od 8 do 10 hodin absolvuje nějaký typ výcviku (lonž, na ruce apod.). Nikdy nejde pracovat na terapii přímo ze stáje. Psychoterapie se odehrává v kryté nebo venkovní jízdárně a s dětmi chodí Hana Hermannová do parku. Důležitá je psychická odolnost koně, aby mohl dlouhodobě pracovat s pacienty a také je velmi důležitý správný management. Koně se nesmí prací při terapii přetěžovat. Hana Hermannnová uvedla jako příklad, že ve stáji v Bohnicích je nejstarší šestadvacetiletý kůň (český teplokrevník), který tu pracuje od čtyř let. S dětmi pracuje plnokrevný kůň, jemuž je dvacet čtyři let a také pracuje od čtyř let. Tyto koně jsou naprosto v pořádku psychicky i fyzicky. Je velmi důležité si vychovat profesionála. Bez ohledu, kdy s koněm začnete pracovat, zda ve čtyřech nebo šestii letech, zajímaví začínají být z terapeutického hlediska po desátém roku věku, když jsou vyzrálí a mají zažitou určitou rutinu. S věkem se z koně stává opravdový zvířecí terapeut. Proto je dobré koně využívat citlivě a nepřetěžovat je, aby mohli pracovat dlouhodobě.

65

Téma: chov koní Intenzivní využívání koní třeba z důvodů komerčních vede k tomu, že za dva roky může takový kůň odmítat pracovat a může být i nebezpečný, a musí se vyřadit. To je podle Hany Hermannové velká chyba, protože vytipovávat a vychovávat koně je dlouhodobá práce, a pokud mladému koni nemůžete zcela věřit, nemůžete se věnovat těžším případům, jako je tomu v případě koní léty prověřených. Na fyzioterapii koně pracují dvě hodiny denně, hodinu dopoledne a hodinu odpoledne. Na psychoterapii se koně musí velmi koncentrovat, terapie trvá hodinu a půl, takže pokud se používali stejní koně, začínali být unavení. Je tedy dobré mít koně specialisty a v rámci hodiny je koně prostřídat.

Koně v centru V současnosti je pro hipoterapii k dispozici deset koní. Dva z nich používá Hana Hermannová pro fyzioterapii dětí a ostatní jsou určeni pro psychoterapii pacientů nemocnice Bohnice. Ve stájích farmy jsou ustájeni také soukromí koně (24 koní) pro rekreační ježdění. Hana Hermannová se věnuje fyzioterapii dětí, každému z nich individuálně. Dítě dochází na terapii po vyšetření dvakrát

týdně po dobu tří měsíců. Za den se takto vystřídá šest dětí. Podle ní je rozhodující, zda terapeut chce dělat medicínu nebo jen vozit děti. Ve fyzioterapii se musí jít po kvalitě a ne po kvantitě. Ve čtvrtletním cyklu je tak zařazeno asi 12–15 dětí. Na psychoterapii chodí 2–3 skupiny z pavilonu nemocnice, jde o skupinovou terapii pro šest lidí tak, že vždy dvojice pracuje s koněm. Ve stáji mají noriky, haflinga, české teplokrevníky, anglického plnokrevníka, lipicána a shetlandského pony. Raději používají klisny, které jsou mateřštější a vnímavější k pacientům, ale mají také osmnáctiletého valacha českého teplokrevníka, kterého získali v sedmi letech, jenž je spolehlivý ve volnosti i pod sedlem. Koním se zkrmuje seno, sláma, oves (jádro se dávkuje individuálně a opatrně), kupuje se granulovaná řepa, sladový květ, lněné semínko. Koně se ale nesmí překrmovat, aby byli v odpovídající kondici.

Jak to začalo a pokračovalo Bohnická nemocnice vznikla před 106 lety a byla vždy určena ke stejnému účelu. Současně s ní vznikl také statek,

farma. Areál byl pro veřejnost uzavřený, na statku pracovali pacienti a chovaly se krávy, prasata, slepice, byla tu zelinářská zahrada, sady i pole, takže nemocnice byla prakticky soběstačná v mase, mléce, vejcích a dalších potravinách. Do roku 1948 se pro práci využívali koně, jež později je vytlačila mechanizace, a v roce 1990 byl Státní statek hl. města Prahy privatizován. MUDr. Zdeněk Bašný, který se stal v té době ředitelem nemocnice, ji otevřel veřejnosti. Areál nemocnice je rozlehlý (64 ha), s krásným parkem a arboretem. Na statku je k dispozici krytá i venkovní jízdárna, travnaté výběhy pro koně (ty jsou důležité pro upevnění stádových a sociálních vazeb koní), cvalová dráha a samozřejmě boxové stáje. Protože statek byl v době restituce ve velmi špatném stavu, musely se budovy postupně rekonstruovat. Mnohé z nich mají dobovou podobu. Farma je památkově chráněna. Když na bohnickém statku s hipoterapií začínali, získali první tři koně, ale ti byli nemocní a nebezpeční. Po příchodu na statek je dala Hana Hermannová vyřadit a přesunout na pastviny. V devadesátých letech si koně pro svou práci půjčovali. Protože ještě neměli

tak dobré zkušenosti a metodiky nebyly ještě tak propracované, kladli zpočátku důraz zejména na spolehlivost koní a dá se říci, že to byli spíše koně jezdečtí. Špatné zkušenosti s půjčenými koňmi (náhlé nečekané vrácení koně majitelům) vedly k rozhodnutí koně pro svou stáj kupovat. Nejprve se používaly norické klisny z chovu, se kterým centrum spolupracovalo. Ale protože potřebovali i jiná plemena, sledovala Hana Hermannová inzeráty a později objížděla chovy a vybírala si koně. Trvalo to tři měsíce, než si vybrala valacha českého teplokrevníka a klisnu haflinga. Dnes jsou to osmnáctiletí koně, na vrcholu svých sil a i když zpočátku s nimi bylo mnoho práce, jsou to nyní skvělí koně, vynikající po stránce terapeutické i jezdecké. Veškeré zkušenosti získané roky práce s koňmi byly zúročeny v knize Základy hipoterapie, jíž je Hana Hermannová spoluautorkou a která vyšla v loňském roce ve vydavatelství Profi Press s. r. o. Jde o ojedinělou publikaci, příručku pro všeobecnou informaci laiků i k přípravě odborníků v hipoterapii. Alena Ježková

Národní hřebčín příští rok v novém Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, s. p. o., patří mezi nejstarší velké hřebčíny na světě. V současné době probíhá rekonstrukce a obnova budov a stájí Národního hřebčína, a to zároveň na všech objektech v Kladrubech. Koně z Kladrub byli tak dočasně přestěhováni do jiných objektů. Starokladrubští bělouši jsou ustájeni v několika objektech, a to přímo v Kladrubech, v nedalekém Padocku, v Selmicích, Josefově, ve Slatiňanech, Heřmanově Městci i Slavicích. Letošní úplné vyklizení hřebčína během jeho více než čtyřistaleté historie je teprve čtvrté, a naposledy k němu došlo v roce 1866 v době prusko-rakouské války. Letos se přesouvalo přibližně 220 koní. Výjimku z hlediska vyklízení tvoří stáje v Selmicích, kde byla nejdříve zahájena rekonstrukce severního křídla a po jeho dokončení byli koně přestěhováni do již opravené části a rekonstruuje se jižní křídlo. Koně byli z Kladrub přesunuti do náhradních prostor ve Slatiňanech, Heřmanově Městci, v Padocku, v Selmicích, ve Slavicích a Hospodářském dvoře, kde jsou ustájeni plemeníci. Původně se stavební práce plánovaly na období tří let, ale tím, jak se pří-

1/2015

Po rekonstrukci zaměřené na obnovu hřebčína do původního stavu dostanou budovy zelenou barvu

66

pravné období protahovalo, protože tendry byly dvakrát zrušeny, tedy se ztratil čas, na stavbu nakonec zbylo méně času. Proto se muselo přistoupit k přesunu všech koní, aby se všechny stavby mohly rekonstruovat současně. Ředitel hřebčína vysvětlil, že klisny se ohřebily v provizorní porodně v hříbárně v Selmicích, která standardně slouží k ustájení hříbat, odstavená hříbata byla přesunuta do upravené kůlny, původně určené ke skladování sena a slámy a vzniklo tak provizorní volné ustájení hříbat. To znamená, že hříbata odstavená na podzim zůstala prakticky na místě, kde se narodila, v hříbárně v Selmicích.

www.profipress.cz

Stáje v Borku, které původně sloužily pro ustájení krav, jsou rekonstruovány pro koně. Jedna z nich je určena pro volné ustájení a druhá je boxová. Ve volné stáji se budou hřebit klisny, do druhé boxové se dovezou bělouši ve výcviku, kteří jsou momentálně ve Slatiňanech. Do historických stájí v Kladrubech se koně vrátí během příštího roku, až se dodělají ve stájích všechny úpravy a případné nedodělky.

Trocha historie Hřebčín založil v roce 1563 císař Maxmilián II., který v roce 1560 zakoupil zdejší panství od Jaroslava z Pernštejna. V roce 1579 císař Rudolf II. nechal koňskou oboru povýšit na císařský dvorní hřebčín. Tento rok je považován za datum založení hřebčína, stalo se tak dekretem vydaným 24. dubna 1579. Postupně přibývaly další budovy, jejichž barokní vzhled se prakticky nezachoval (pouze na kapli na hřbitově). Když hřebčín v roce 1757 vyhořel, dal ho císař Josef II. v roce 1770 znovu vystavět. Od roku 1918 byl hřebčín pod správou státu, v roce 1952 vzniklo kladrubské učiliště a od roku 1995 je základní kmenové stádo v barvě bílé a vrané uznáno za kulturní památku. O několik let později (2002) se stal kladrubský hřebčín a kmenové stádo 65 klisen a čtyř hřebců starokladrubských běloušů národní kulturní památkou. Od roku 2007 jsou Národní hřebčín Kladruby nad Labem a krajina hřebčína zapsány v indikativním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Současný úspěch Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o. se v době 24. srpna – 7. září 2014 zúčastnil Světových jezdeckých her v Normandii (WEG 2014) s vraným a bílým čtyřspřežím starokladrubských koní. Závody spřežení se skládají z drezury, maratonu a vozatajského parkuru. České národní družstvo pro soutěž čtyřspřeží tvořili Jiří Nesvačil a jeho dva synové Jiří a Radek. Skvělé 5. místo v parkuru vybojoval s bílým čtyřspřežím Jiří Nesvačil jr. a v celkovém pořadí se umístil na 23. místě ze 46 startujících. Umístění v parkuru v první světové pětce je historickým úspěchem.

Probíhá velká rekonstrukce Projekt „Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem“ byl podpořen z Integrovaného operačního programu, prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje, oblasti intervence 5.1: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Projekt byl podpořen částkou 254 567 943 korun z rozpočtu EU a částkou 44 923 757 Kč ze státního rozpočtu. Zhotovitelem rekonstrukce hřebčína je Sdružení Hřebčín (CGM Czech a. s., V. P. Procházka s. r. o., RenoArt s. r. o. a KLEMENT a. s.). Zastavěná plocha všech objektů (Kladruby, Františkov, Josefov) je 40 427 m². Do projektu jsou zařazené stavby, které jsou v nejhorším havarijním stavu. Bude regenerováno celkem 17 objektů, z toho 16 národních kulturních památek

www.profipress.cz

a jedna kulturní památka, součástí projektu je rovněž úprava dalších pěti volných prostranství nebo restaurování sousoší. Jedná se o stáje, zámek, kostel, kapli, vodárenskou věž a kočárovnu v Kladrubech nad Labem, hříbárnu Františkov v Selmicích a stáje Josefov a lesovnu, jak nám popsal ředitel Ing. Jiří Machek. Poškození stájí je ale vyšší, než se předpokládalo, protože se hodnotilo v době, kdy byli ve stájích koně. Vzhledem k chovu koní a jejich ochraně probíhaly stavební průzkumy pro zpracování projektové dokumentace za provozu hřebčína a tedy v mnoha místech nemohly probíhat destruktivním způsobem či pouze v omezené míře. Tím byla limitována i možnost ověření projektových předpokladů u skrytých konstrukcí. Tím došlo k tomu, že po zahájení stavebních prací a odkrytí skrytých konstrukcí (podlahové konstrukce, základy, krovy apod.) byl zjištěn horší stav, než jaký se jevil na nezakrytých konstrukcích. Tím je zapříčiněna velká část změn. Tím se samozřejmě rekonstrukce prodraží a také prodlouží. Díky změně příručky Centra pro regionální rozvoj vznikla možnost požádat o prodloužení rekonstrukce z objektivních důvodů. V lednu loňského roku začalo bourání a demontáže. Ve všech stájích v Kladrubech se vybouraly betonové podlahy, rozebraly cihlové a špalíkové dlažby, byly odtěženy násypy podlah, odstraněny či opraveny stropní trámy, oškrábaly se vnitřní i vnější omítky a v současné době jsou hotové podlahy ve stáních i boxech a budovy jsou nově omítnuty. Chlapecká ubytovna bude po velké rekonstrukci symetrická s kočárovnou na druhé straně Řečanské brány. Nad kočárovnou bylo poškození krovů a stropních konstrukcí poměrně vysoké a stejné poškození se týká všech dřevěných konstrukcí, a to hlavně nad krytou jízdárnou, která ale v době naší návštěvy krásně „prokoukla“. Rekonstrukcí projde i objekt bývalé lesovny, který je kulturní památkou, a bude tu umístěna jedna z expozic a sedlárna s ukázkou práce sedlářů. Mnoho lidí procházejících kolem nevědělo, že je to vlastně omítnutá roubenka. Byla hodně poškozena, proto byla rozebrána a opět postavena z původních prvků i nově vyrobených replik. Nové využití najde také bývalý vodojem postavený ve 20. letech minulého století, bude sloužit jako vyhlídková věž. Některé vnitřní vybavení se repasuje, části původních krovů, které byly poničeny, se doplňují novým dřevem. Výsledné stavební úpravy jsou kompromisem mezi názorem investora, krajské veterinární správy, architektů a památkářů. Jedním z takových témat je velikost oken. Ing. Machek vysvětlil, že původní klasicistní okna byla malá, a proto investor stál před rozhodnutím, jak vyhovět památkářům a udělat okna malá. To by vyhovovalo z pohledu architektonického, a proti tomu stály představy a požadavky na welfare koní a světelný režim. Kompromis byl takový, že se malá okna dala ze strany pohledu na hřebčín z návsi a ostatní okna ve stájích se nechala větší.

67

Téma: chov koní Dalším pro veřejnost určitě citlivým tématem je budoucí barva budov hřebčína v Kladrubech nad Labem. Po rekonstrukci zaměřené na obnovu původního stavu dostane hřebčín zelenou barvu. Tato barva převládala po celé klasicistní období, a to až do roku 1979. Památkově chráněné objekty hřebčína měly v posledních letech žlutou, okrově žlutou barvu, protože se od začátku 80. let minulého století v hřebčíně vrátili k barokním barvám fasád. Tehdy se používaly teplé barvy, jako byla žlutá nebo růžová. Podle císařského výnosu ale byly všechny císařské stavby v té době postavené či opravené zelené. V rámci rekonstrukce se dokonce ve Vídni v muzeu zjišťovaly původní receptury barev. Po rozboru fasád v místech, kde se dochovala původní barva, se hřebčín vrátí k zelené barvě. Ing. Machek vyprávěl, že v době oslav 400 let hřebčína v roce 1979 se udělaly fasády a natřely se na žluto. Protože by se budoucí vzhled hřebčína měl co nejvíce blížit své původní podobě, tedy době, kdy byl přestavěn do současného klasicistního stavu (1829 až 1859), zvolili barvu zelenou. Vysvětlují veřejnosti historický důvod volby barvy fasády, a jak řekl Ing.

Pohled do kryté jízdárny, která prošla náročnou rekonstrukcí a nyní krásně prokoukla

Machek, za pět let si lidé už ani nevzpomenou, že hřebčín měl jinou než zelenou barvu.

la. Byl rekonstruován v roce 1907. Kdy tam byla schránka umístěna a co v ní je?

Cíle projektu Tajemství schránky Při rekonstrukci kostela musela být sejmuta jeho kopule. Uvnitř se skrývala tajemná schránka patrně s poselstvím z minulých časů. Co tato asi 30 cm dlouhá válcovitá kovová schránka skrývá, se dozví v hřebčíně v nejbližší době za přítomnosti notáře. Kostel svatého Václava a Leopolda byl postaven v roce 1859, a to na místě starého původního koste-

Projekt je zaměřený na kulturní a vzdělávací aktivity. Výsledkem obnovy budou programy nazvané diskusní fórum krajiny a studium starokladrubského koně, jak nám řekla koordinátorka projektu Mgr. Lenka Dudová. V praxi to znamená, že pro návštěvníky vzniknou nové prohlídkové trasy ve stájích a dalších budovách (zámek, kostel, vyhlídková věž v historické vodár-

ně), budou se předvádět ceremonie, výcvik koní, uspořádají se vyjížďky na koních a v kočáře a další akce. Hřebčín bude pořádat semináře, konference, workshopy o vlivu chovu koní na utváření krajiny. Tím se zvýší atraktivita národního hřebčína i okolního regionu. Odkaz více než pěti set let vztahu člověka a koní, areál hřebčína i okolní krajinu je nezbytné zachovat v jeho původní podobě i pro příští generace, jak doplnil ředitel Machek. Hřebčín Kladruby nad Labem představuje unikátní celek nemovité národní kulturní památky, movité národní kulturní památky i živé kultury. Celý příběh je o tom, že se koně v této krajině chovali již před více než 500 lety, a to v oboře se strážními domky. Hodnota celého regionu včetně hřebčína je v tom, že se tady koně vždy chovali, a že není mnoho objektů, které by sloužili svému původnímu účelu tak dlouho jako Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Staroklarubský kůň je jediným živým tvorem na světě, který je památkově chráněn. Alena Ježková

V chovu koní se drží rodné hroudy Hřebčín ŠCH Kubišta se nachází v obci Měník u Nového Bydžova asi 23 kilometrů od Hradce Králové. Cílem chovu koní v Měníku je produkovat kvalitní sportovní koně a dobré plemeníky. Největším přáním současného majitele (a pokračovatele v rodinné tradici) je ale to, aby se i v současné nelehké době chov koní udržel a aby zdejší koně byli rovnocennými partnery jiných světových plemen koní, a to jak v chovu, tak i ve sportu. Při návštěvě v hřebčíně v Měníku nám své stáje a chovatelské plány představil Dobroslav Kubišta. Farma v Měníku má několik objektů, jako jsou volné stáje pro hříbata, jež jsou rozdělena podle věku a pohlaví, pro plemenné klisny i klisny jednoleté a dvouleté. V remontní stáji jsou individuální boxy, stejně jako ve sportovní stáji. Koně pro prodej, sport a samozřejmě koně privátních majitelů jsou ustájeni v prostorných boxech. Stáj pro plemenné hřebce je vybavena osmi individuálními boxy. Celý komplex doplňuje venkovní písčité kolbiště, krytá jezdecká hala a ohrazené pastviny pro volný pohyb koní.

Péče o koně den za dnem Denní režim se liší u jednotlivých kategorii koní a samozřejmě roční-

1/2015

ho období a podobně se liší i krmná dávka. Rozdíl je v krmení několika koní a takového velkého stáda, jako je v Měníku, jak říká Dobroslav Kubišta. Ke krmení se využívá luční seno, které se nakupuje, travní senáž (dává se klisnám s hříbaty), vojtěška (přes léto) a sláma. Jako doplněk se používá krmné pečivo, krmná mrkev či jablka. Sportovním koním, plemenným hřebcům a hříbatům se přidává ječmen. Koně mají trvalý přístup k lizu (Sehnoutek, Voleč) a přidávají se jim minerální a vitamínové doplňky. Chov spolupracuje s Agropodnikem Humburky, kterému dodává hnůj a za to výměnou získává slámu ve velkých hranatých balících. Většina koní využívá travnaté výběhy a pastviny, sportovní koně jsou pohy-

Dobroslav Kubišta s obrazem svého otce, zakladatele chovu koní v Měníku, Josefem Kubištou

68

bováni pod sedlem. Chlévská mrva se v individuálních boxech odklízí denně, hluboká podestýlka je odklízena podle stavu jedenkrát za dva až tři měsíce.

Plemenářská práce Klisny se hřebí v individuálních porodních boxech, kde zůstávají s hříbětem do doby, než se ohřebí všechny klisny ze skupiny asi deseti kusů. Potom jsou převedeny do volného ustájení a jsou zařazeny do stálých skupin. Takto vzniklé dvě na hluboké podestýlce ustájené skupiny obvykle část dne tráví na pastvině. Hříbata se odstavují ve věku 7–9 měsíců. Klisničky a hřebečci se oddělí a ve volné stáji na hluboké podestýlce jsou do dvou let. Klisny jsou většinou zapouštěny 9–10 dní po porodu.

www.profipress.cz

Téma: chov koní

Odstavená hříbata jsou ustájena ve volné stáji na hluboké podestýlce

Mladí tříletí koně jsou přesunuti do individuálních boxů remontní stáje. Odstavená hříbata se označí výžehem příslušnosti k PK ČT do levého stehna a identifikační čipem na levou stranu krku a rozdělí se do skupin. Hříbata se ještě označují do pravé sedlové krajiny dvoumístným (registrační číslo knihy hříbat – nyní tzv. územní má číslo 74) a maximálně trojmístným pořadovým číslem. Jsou také označena na pravém stehně symbolem chovu, vlastnickým výžehem CH (H je vepsáno do písmene C a znamená Cidlina Humburky). Hřebci jsou potom přesunuti do testační odchovny, kde se připravují na základní zkoušky výkonnosti hřebců. Testační odchovna v Měníku vznikla v roce 2001 a za dobu jejího působení jí prošlo více než 100 hřebců. Odstavené klisničky jsou také označeny a do 2,5 roku věku jsou ustájeny volně na hluboké podestýlce, a potom začne výcvik pod sedlem. Při zkouškách výkonnosti jsou klisny hodnoceny body a chovatel se podle toho rozhoduje, zda má klisna jít do chovu, nebo do sportu. V měnickém chovu končí část klisen s nejlepším hodnocením v chovu jako kvalitní plemenný materiál a ostatní jsou prodány nebo jdou do sportu.

Historie je zásadní Zakladatelem stávajícího chovu byl otec současného majitele rodiny Dobroslava Kubišty, Josef Kubišta (1931). Po složitých životních peripetiích se Josef Kubišta stal (jako bývalý sedlák!) předsedou tehdejšího JZD Humburky a jeho touhou bylo vytvořit velký chov koní. Záznamy hovoří o dvou klisnách, první byla Lecha po holštýnském hřebci Lechovi a druhou Soňa po hřebci Genius. Po sloučení družstva Měník a Humburky byla využita hájenka v Měníku, kde byly prázdné stáje a ohra-

www.profipress.cz

Březí klisny jsou z volného ustájení před porodem převáděny do individuálních porodních boxů

dy. Kapacita bývalé hájenky rozrůstajícímu se chovu nestačila, proto vznikl areál prakticky tak, jak ho známe i nyní. Postupně měl chov stále vyšší úroveň a v roce 1973 dostal statut rozmnožovacího chovu. V tuto dobu mělo základní stádo 32 klisen za dva roky již 70 klisen. Právě v této době vznikl jezdecký klub, díky kterému mohla zemědělská mládež aktivně sportovat a soutěžit v koňských disciplínách po celé republice. V této době se díky Josefu Dymešovi, který pracoval v JZD Humburky, rozvíjelo i vozatajství. S rozvojem jezdeckého sportu bylo nezbytné vybudovat i kolbiště a sportovní areál. Josef Kubišta vybudoval v letech 1970–1980 závodiště v Humburkách na nivních loukách podél řeky Cidliny. První jezdecké závody soutěže Zlatá podkova ZN se konaly v roce 1967 a brzy se staly velmi oblíbenými u diváků i soutěžících. Celý chov se tak rychle rozvíjel, a přestože tehdejší doba byla pro koně nepříznivá, Josef Kubišta vždy dosáhl svého, a tak byl chov v roce 1985 uznán jako chov šlechtitelský. Žádný jiný zemědělský podnik toho nikdy v bývalé ČSSR nedosáhl. V této době stádo na Měníku mělo už asi 40 kvalitních chovných klisen a několik hřebců vlastního chovu. Od druhé poloviny šedesátých let se postupně vytvářelo chovné stádo klisen na bázi původního českého teplokrevníka. Problémy začaly až v roce 1989, kdy Josef Kubišta ze zdravotních důvodů odešel z funkce předsedy, a během jednoho roku členové představenstva rozhodli, že chov koní není ekonomický, že bude lepší je prodat a do stájí dát prasata na výkrm. Tato situace Josefa Kubištu velmi zasáhla, protože mu zasvětil celý život

(a také jeho otec i děda), a rozhodl se tedy vybudovaný chov privatizovat, a tím ho zachránit. Rodina po dlouhých úvahách jeho záměr podpořila a v roce 1993 chov přešel do soukromých rukou Josefa Kubišty. Jeho syn Dobroslav s manželkou Michaelou se k němu přidali a vzali na sebe břemeno finanční i chovatelské. Po úmrtí otce v roce 2004 přebral veškerou práci syn Dobroslav s rodinou. V současné době vede hřebčín čtvrtá generace rodu Kubištů. V hřebčíně se v roce 2007 vybudovala moderní stáj s boxy, v níž stojí nejlepší sportovní koně pro parkurové závody. Nově zrekonstruovaná stáj pro sportov-

69

ní a remontní koně o kapacitě 20 boxů a několik chovných klisen je nyní ve vlastnictví Dobroslava Kubišty ml. Rod Kubištů tak dále pokračuje ve své tradici.

Nejvýznamnější linie hřebců, kteří ovlivnili chov na Měníku Od roku 1993, kdy byl šlechtitelský chov zprivatizován, se zde vystřídalo něco okolo 40 hřebců celkem z 20 různých linií. K absolutně nejlepším patří holštýnští hřebci Cassini, Cartago a Campione, jejichž otcem je také vynikající hřebec Capitol. Hřebec 366 Taarlo se narodil v roce 1977 v Nizozemsku a v chovu Josefa

DĚKUJEME VŠEM NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM , ZA PROJEVENOU DŮVĚRU E JEM PŘE U A DO NOVÉHO ROK HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ A OBCHODNÍ ÚSPĚCHY.

Ing. Miroslav Duda, CSc. jednatel společnosti

DOPLŇKOVÁ KRMIVA PRO KONĚ Doplňková krmiva: KERASAL-TW – pro zdravá kopyta Minerální lizy: LIZ-K – s přídavkem melasy MIKROSAL BLOCK Se – solná kostka obohacená o mikroprvky KUSOVÁ KAMENNÁ SŮL – sůl v přírodní formě LIZ ZÁKLADNÍ – čistá lisovaná sůl - kostka

www.trewit.cz

TREWIT s.r.o. Za dvorem 305, Zlín 12 – Štípa tel./fax: +420 577 915 448 e-mail: [email protected]

1/2015

Téma: chov koní

Vzpomínka na Josefa Dymeše V první dekádě listopadu 2014 zastihla chovatelskou a sportovní veřejnost velmi smutná zpráva o odchodu československé a české legendy vozatajského sportu pana Josefa Dymeše. Stál u zrodu soutěží spřežení na konci šedesátých a jejich rozvoje v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Měl to obrovské štěstí, že byl zaměstnán v tehdejším JZD Cidlina Humburky, kde se díky předsedovi Josefu Kubištovi chov koní udržel a v dobách, kdy koním režim nepřál, se tam chov koní navíc rozvíjel. A právě k věhlasu humburských koní Josef Dymeš svými úspěchy také nemalou měrou na domácím poli i v zahraničí přispěl. Legendárními byly nepřekonatelné rekordy v jím spřahaných vícespřežích, nejdříve sedmnáctispřeží a posléze i jednadvacetispřeží! Za zisk jedenácti titulů mistra republiky, deseti titulů mistra opratí ZP a úspěchy na mistrovstvích Evropy a světa byl Josef Dymeš oceněn titulem mistr sportu. Musím se zmínit, že čestných titulů MS bylo v jezdeckém a zvláště ve vozatajském sportu oproti jiným odvětvím velmi málo, v „kočárech“ pouhé dva (spolu s tehdy kladrubským Jiřím Kocmanem). Jeho největším úspěchem byly bronzové medaile v roce 1978 z MS v maďarském Kecskemetu. Získalo je československé družstvo ve složení Dymeš, Kocman, Šebek. Ekipa byla sice později z důvodu špatně spočítaných výsledků odsunuta na 4. místo, ale i tak to byl vynikající historický výsledek. Závěrem, proč se cítím být povolán k této vzpomínce. Byl jsem v té době Dymešovým rivalem ve dvojspřežích mistrů opratí v rámci Zlaté podkovy ZN a někdy před deseti lety sám přiznal, že jsem ho štval a že musel začít jezdit „čtyřky“ o rok dřív, než bylo v Humburkách, resp. v Měníku v plánu, protože jsem ho po tři roky při humpoleckých finále MO nepustil na zlatou příčku. Za to, že jsem ho tehdy štval, se mu dodatečně omlouvám. Čest jeho památce.

Pohled do jedné z boxových stájí

Ing. Navrátil Jan, CSc. katedra speciální zootechniky ČZU v Praze Svaz chovatelů Shagya araba ČR

Mladí tříletí koně jsou ustájeni v individuálních boxech

V Měníku visí také obraz hřebce 525 Taarlo Kubišta, který získal titul Equissimus v kategorii sportovních koní v roce 1996 v maďarském Kecskemétu

Kubišty působil v letech 1988 až 1998. Zůstalo po něm mnoho dcer, některé dosahovaly výborných výsledků ve skokovém sportu, a také synů. S oceněním Nejkrásnějšího koně světa se může chlubit hřebec 525 Taarlo Kubišta narozený v roce 1991. Titul Equissimus v kategorii sportovních koní získal v roce 1996 v maďarském Kecskemétu.

1/2015

Hřebec 2626 Sahib Kubišta se narodil v roce 1990 a dosáhl výkonnosti TT. V roce 1998 byl při CSIO v Praze vyhodnocen jako nejlepší kůň českého chovu. Za sportovní sezónu 1999 absolvoval zhruba 55 parkúrů na stupních S až T, při CSIO v Poznani absolvoval Pohár národů na obtížnosti TT. Hřebec také působil několik připouštěcích sezón ve Francii

u chovatele Xaviera Leredde, kde byl zapsán do plemenné knihy Selle Francais. Do Měníku byl zapůjčen a později zakoupen z chovu právě tohoto francouzského chovatele 1028 Manillon Rouge, který se narodil v roce 2000. Kubištovi o něj stáli proto, že byl z vynikající rodiny a vynikající matky, jeho otec je Papillon Rouge po Jalisco B z matky Verboise. Matka Estrona (NL) je polosestra hřebce Iťs Otto. Díky původu byl hřebec licentován. Pro své zranění nemohl zatím naplnit svoji sportovní kariéru. Je to ale úžasně charakterní kůň s velmi dobrými chody a skvělou technikou skoku a odrazu. Hřebec je jedním z nejlepších plemeníků v moderní historii hřebčína Kubišta. O tomto faktu svědčí počty hříbat po tomto hřebci, na které je Dobroslav Kubišta náležitě hrdý. Označení „Kubišta“ za jménem hřebce naplňuje dřívější, hlavně prvorepublikové pravidlo pro označení špičkového hřebce po význačném chovateli a Josef Kubišta takovým bezesporu byl.

Plemenné klisny a hříbata Výběru a zařazování klisen do stáda se věnuje Dobroslav Kubišta a klade důraz také na to, aby bylo stádo ple-

70

menných klisen složeno z rodin, které chov založily. V loňském roce (2014) se podle něho v chovu narodilo 17 hříbat, a připuštěno je 27 klisen. Přestože je současná ekonomická situace v chovu koní nelehká, Dobroslav Kubišta se drží rady svého otce, aby stále klisny připouštěl a produkoval hříbata, i když je prodává levněji. Jakmile by s tím přestal, chod chovu se zastaví. Navíc když nebudou produkovat hříbata ostatní, klienti si pro koně přijedou do Měníku a budou kupovat.

Současnost Jak řekl Dobroslav Kubišta, chov koní byl snem jeho otce už od malička a tím, že za svým snem šel, dosáhl toho, že se v Měníku chovají vynikající koně a že v současné době vede hřebčín již čtvrtá generace rodu Kubištů. Dnes je hřebčín Měník v soukromém majetku a stav koní je zhruba 160 kusů. Chová se tu český teplokrevník sportovního typu. Produkuje se dobrý plemenný materiál, ale i kvalitní sportovní koně. Alena Ježková

www.profipress.cz