CHLUMEČÁK měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
III. ročník | Únor 2014 | ZDARMA
Slovo na úvod
J
ak se sešel rok s rokem, započal vlastně poslední rok naší účasti v zastupitelstvu obce. Uteklo to jako voda a za pár měsíců budou občané Chlumce přistupovat k volebním urnám. Někdy v květnu si to vyzkoušíme při volbách do evropského parlamentu. Poté už přijdou na přetřes volební kandidátky na zastupitele a funkcionáře obce. V posledních volbách se sešly dokonce volební kandidátky tři. Skoro třicet lidí neslo na trh svoji kůži s cílem zapojit se do řízení obce. Jsou dva problémy. Něco chtít a také ale něco umět. Na vyšších úrovních řízení státu lze jmenovat třeba ministra, který sice není odborník, ale lze se obklopit různými odborníky – poradci, kteří to za toho ministra odborně zvládnou. To na úrovni obcí do pětiset obyvatel, kam patříme my, moc nejde. Byl tu sice pokus v bývalém zastupitelstvu nasadit do řízení paní ze „4 chalup“, která ale stála obec tolik peněz, jako třeba výstavba kabin v Habřinkách. Ono je to asi takhle. Buď je starosta natolik „moudrý“, že si všechno dělá sám, a ostatní se klidně vezou a moc mu do toho nemluví nebo se najde skupina lidí, kteří se o práci pěkně podělí, a každý potom profesně ovládá tu svojí parketu. To se myslím povedlo i v současném zastupitelstvu. Jeden dělá stavebnictví, jeden rozumí prachům, třetí třeba odpadům atd. Nechci v žádném případě říci, že nemůže v zastupitelstvu pracovat člověk bez předchozích zkušeností, ale maličko manažerských zkušeností to trochu potřebuje. Určitě v pozicích starosty a místostarosty. Ti nejenom, že jsou zastupitelé, kteří zastupují obec navenek, ale přímo se podílí na řízení Obecního úřadu. Je u nás řada lidí, kteří by byli velkou posilou do zastupitelstva, ale také řada ambiciozních, kteří by žádnou posilou nebyli. Spíš by byli překážkou pro normální činnost obce. Já myslím, že určitě naši občané při volbách rozpoznají osobnosti jednotlivých kandidátů a citlivě je případně hodí ihned do koše a ne do volební urny. Nevím, jestli budu dál kandidovat, ale jestli se mým současným kolegům bude chtít na čtyři roky ještě pracovat pro obec,tak bych se pokusil znovu kandidovat. Práce je to ne jednoduchá, ale když vidíte, že to, co děláte, k něčemu vede, je to fajn. Je to do října ještě dlouhá doba, ale život teče jako voda. Nevím, jestli jsou obyvatelé Velkého Chlumce spokojení s naší činností, ale zatím nám, vyjma oněch ambiciozních obyvatelů Chlumce, kteří se nemění, nikdo nenadává. Tak uvidíme, je to jen zamyšlení přece. Ilja Rozsypal, starosta Chlumečák | únor 2014
Vodárna v Malém Chlumci na dobové pohlednici
Vodovody a studna v Malém Chlumci
R
ád bych Vás seznámil s plány a činností kolem vodovodu. Jak víte vodovody jsou plněny z jakéhosi srdce vodovodu z vodárny pod „Kočičí skalou“. Ve vodárně je studna, která zadržuje pohotovostní zásobu vody. Největší problém nastává tehdy, když dojde k nadměrné spotřebě vody v případech poruchy, kdy nekontrolovaně vytéká veliké množství vody do volné přírody. K tomuto problému, došlo za doby mého starostování již třikrát. Prvně praskla voda na cestě u Pavlunky, podruhé dole ve Chlumci v kovárně a potřetí u Ivana Křenka. To se samozřejmě může stát. Samozřejmě můžou problémy nastat i v případě dlouhotrvajícího sucha a nadměrného zalévání nebo napouštění bazénů vodou z řádu. Jak se to ale dozvědět velmi brzy a zamezit úplnému vyčerpání zásoby vody ve vodojemu. Nainstalovali jsme společně s firmou Jablotron do studny zařízení, které nás informuje přes mobilní telefon o poklesu vodní hladiny ve vodojemu. Toto zařízení posílá textovky mně, Dušanovi Eliáškovi, na pohotovost na Dobříš, a vedoucímu směny ve Vodohospodářské společnosti, která náš vodovod obhospodařuje. Současně jsme do budovy vodojemu namontovali i zařízení, které monitoruje pohyb nezvaných osob v prostoru vodárny. Voda je samozřejmě za železnými dveřmi, ale domnívám se, že opatrnosti není nikdy dost. Voda do vodárny natéká ze tří zdrojů. Ze zářezů a dvou studen v okolí Jeleních palouků. Zářezy jsou vlastně podpovrchové vedení, které směřuje k pramenům severně od vodojemu. Standardně je vodojem plněn z těchto zářezů a v případě nedostatku vody se spouští čerpadla a voda je doplňována z těchto zdrojů umístěných u Palouků a Knížecí cestě. Letos jsme zadali společnosti Vodohospodářská Dobříš realizaci vyčištění shora uvedených zářezů – především pak vedení. Bohužel na místech výskytu tohoto vedení docházelo v minulých ê pokračování na straně 2 1
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika ê dokončení ze strany 1 letech k těžbě dřeva, stahování klád, jízdě lesní techniky a mám dojem, že by mohlo dojít k poškození vedení nebo případnému znečištění. Při studiu původních plánů jsme zjistili, že původně navržená velikost rezervy vody Q OÚ odeslal pěti stavebním firmám je mnohonásobně větší, než je současná velikost studny. Ideální by bylo zrealizovat vývýzvu k vytvoření cenové nabídky na stavbu veliké rezervy pod současnou studnou. Je to možná běh na dlouhou trať, jednání přístavbu sportovního areálu v Hao pozemcích s majiteli lesa, úřady, ale stálo by to zato. Investice do vody je podle mne břinkách. správná. Q Na obec nastoupila na 6 měsíců na zísPoslední, co ještě musíme dodělat, je dohoda s panem Palivcem na legalizaci pozemků kání praxe slečna Květa Nagyová, která kolem vrtů. Nabízíme majitelům lesa provést výměnu pozemků, aby pozemky byly výje odměňována z projektů EÚ. lučně v majetku obce. Q Obec požádal o přidělení dvou pracovstarosta níků na práci v obci. Q OÚ připravuje podklady pro roční ZÁPIS Z VEŘEJNÉ SCHŮZE ZASTUPITELSTVA OBCE VELKÝ CHLUMEC finanční uzávěrku. Konané dne 18. 2. 2014 Ve velkém chlumci Q Byla zadána příprava projektu osazení Na zasedání přítomno 5 zastupitelů – omluven pan Jiří Sládek, pan Jarý nebyl přítoobecních budov a čističkami odpadmen. ních vod. Na objektu hospody v Malém 1) Schůzi zahájil starosta obce, přivítal přítomné a seznámil je s programem schůze. Chlumci spolupracujeme s SDH. Program byl následně jednomyslně schválen. Q Ve spolupráci se sportovci pracujeme 2) Dále byla navržena a schválena návrhová komise ve složení pan Motl, paní Eliáškona zahájení stavby ČOV v Habřinkách. vá a pan Dušan Eliášek. Ověřovateli zápisu byli zvoleni paní Marie Rychlíková a pan Q Budou vyplaceny první příspěvky na Kocour. realizaci čističek odpadních vod. 3) Předseda finančního výboru přednesl zprávu o hospodaření obce v roce 2013. Konstatoval, že příjmy obce přesáhly výdaje cca o 500 tisíc korun. Informoval přítomné, že lze v případě potřeby tuto částku převést do roku 2014. … vás pro e Vybírám Rovněž seznámil přítomné s návrhem na rozpočtovou změnu č.3/2013. Pro vážnou nemoc paní účetní nebylo možné tyto úpravy schválit v dřívějším termínu. Zastupitelstvo tento dokument jednomyslně schválilo. Březen – za kamna vlezem. 4) Dále pan Motl, jako předseda inventurní komise, seznámil s výsledky inventury Panská láska, ženská chuť a březnové majetku obce za rok 2013. Rovněž podal návrh na zrušení několika položek, zvláště počasí není stálé. pak projektů z období let 1999–2005, které byly vedeny v inventuře obce. Zastupitelé V březnu vítr břízy fouká. tento návrh jednomyslně schválili. V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě 5) Starosta seznámil přítomné s plány zastupitelstva pro rok 2014. Jedná se o výúrodný rok jest. stavbu kabin v Habřinkách, rekonstrukci cest v Malém Chlumci, údržbě vodovodu Březnové slunce má krátké ruce. v zářezech, rekonstrukci rybníčku v Malém Chlumci. Informoval o stavu dostavby Lépe od hada býti uštknut, než v březnu mateřské školky v Osově. Dále informoval o stavu financí obce uložených u spořitelny od slunce ohřát. a komerční banky. Odhaduje zisk na těchto investicích cca 800 tisíc korun. Studený marec, mokrý máj – bude humno 6) Paní Eliášková přednesla návrh na příspěvek z rozpočtu fotbalistům ve výši 69 jako ráj. tisíc korun a oddílu šipkařů ve výši 6 tisíc korun. Zastupitelstvo tento návrh jednoJestli březen kožich stáhl, duben rád by myslně schválilo. po něm sáhl. 7) Místostarosta seznámil přítomné s návrhy smluv ze spol. Energon ohledně výstavSníh v březnu škodí osení i vinné révě. by el. vedení ve Velkém Chlumci a návrh spol. Energon na odkup 6m2 pozemku na Adventní sníh dočká-li marcového, nebu- stavbu kapličky na místě stavby. Dále seznámil s návrhem smlouvy na věcné břemeno deš jídat, sedláčku, chleba režného. se společností ČEZ. Březnový sníh zaorati jest, jako když Zastupitelé tyto návrhy jednomyslně schválili. pohnojí. 8) Zastupitelstvo obce schválilo příspěvky Českého svazu ochránců přírody ve výši 1000 Kč, a Českému svazu včelařů ve výši 3000 Kč. 9) Dále byly schváleny příspěvky na výstavbu ČOV panu D. Eliáškovi a Jiřímu Svobodovi ml. Žádost pana Hály nebyla schválena. Žádost pana Fialy byla odložena pro doplnění některých údajů. 10) Starosta předložil návrh na směnu pozemků o stejné metrické velikosti s panem Který dům je ve Ivanem Veselým. Zastupitelstvo jednomyslně tento návrh schválilo. Velkém Chlumci nejstarší? 11) Zastupitelstvo obce schválilo žádosti pana Jiřího Svobody a paní Eliáškové na Prosím posílejte nám informace neplacení poplatků za odpady za neobydlené nemovitosti, které jsou v jejich vlasto stáří Vašeho domu. Pokud nictví. chcete, zašlete i fotografii. Zastupitelstvo žádosti schválilo. Výsledky samozřejmě zveřejníme. 12) Zastupitelstvo schválilo tvorbu integrovaného rozvoje obcí ze spol. MAS Karlštejn. Zastupitelé návrh jednomyslně schválili. Malý Chlumec čp. 53
Akce zastupitelstva a obecního úřadu:
Pranostiky na březen
Anketa!
Plán stavby: únor 1929 Stavbu provedla firma: Josef Pocházka, mistr zednický v Hostomicích Stavebník: manželé Holí 2
Na závěr zastupitelstvo schválilo usnesení, které přednesl předseda návrhové komise pan Motl. Starosta poděkoval přítomným za hojnou účast, která ho vede k přesvědčení, že není obyvatelům lhostejná činnost obce a volených orgánů. Schůze byla ukončena v 18.45 min. Chlumečák | únor 2014
Poznáváme okolí
Příběh místní lokálky
Jan Kovář
Slavnostní zahajovací vlak na nádraží v Hostomicích. Sbírka M. Leštinský
Chlumečák | únor 2014
inhart Bachofen z Echtu přispěl částkou 5000 zlatých. První spory se objevily krátce po zrodu projektu, kdy se hlavně z ekonomických důvodů začala prosazovat tzv. hostomická varianta – tedy trať ze Zadní Třebaně pouze do Hostomic s pozdějším připojením Lochovic. Zkrácená varianta měla podporu i ministerstva obchodu, stavební náklady by se snížily na 872 tisíc zlatých, oproti 1 190 000 zlatých za trať z Třebaně až do Lochovic. Proti zkrácené variantě protestovalo v petici zaslané českému sněmu 17 obcí. Ten jejich žádosti vyhověl a v roce 1897 definitivně potvrdil variantu Zadní Třebaň-Lochovice. Další protest vznesla obec Svinaře, když požadovala vedení trati přes svoje území, anebo vybudování odbočky v délce 5 km. Obojí bylo zamítnuto. Také varianta, která kvůli zjednodušení stavby posouvala stanici Liteň asi 1 km od města, byla díky intervencím statkáře Daubka zamítnuta. Řešením bylo vyprojektování zpětné stanice, jak ho známe dnes. Problémem se
ukázalo být napojení lokálky na stávající tratě v obou koncových stanicích. Podle původních projektů měla staniční budova i výtopna v Třebani stát na říční navigaci. Tato varianta byla ale vzhledem k častému nebezpečí záplav zavržena. V Lochovicích zase měla být lokálka napojena přímo na hlavní trať. To odmítlo ministerstvo železnic. Nakonec bylo vybráno řešení, které vydrželo dodnes – souběžná kolej až k budově nádraží. Říšská sněmovna schválila stavbu dráhy 5. června 1896. Stavět se začalo už v září 1900 ve 3 etapách - Z. Třebaň-Liteň, Liteň-Hostomice a Hostomice-Loichovice. Stavba drážního spodku, pozemních staveb a zařízení stanic stála 963 116 K, lokomotivy a vozy 230 000 K. Celková částka včetně fondu rezerv, přípravných prací, výkupu pozemků atd. byla 2 786 400 Korun. První vlak projel celou trať už 24. srpna 1901. Byla to lokomotiva Elbe, která vezla pracovní vlak s nábytkem a vybavením pro jednotlivé stanice. Další zajímavosti o naší lokálce přineseme v příštím čísle. Použitá literatura: Radim Šnábl 110 let trati Zadní Třebaň – Lochovice
N
áš kraj byl v minulosti víc než na průmysl orientovaný na zemědělství. Byl to kraj domkářů a statkářů, několik panských sídel a velkostatků kolem sebe soustředilo drobný průmysl – lihovary, cihelny, mlýny… Na jejich provoz stačila, na rozdíl od těžkého průmyslu, formanská doprava, která obstarávala i jediné spojení s „okolním světem“. Začátkem druhé poloviny 19. století byly budovány v okolí železnice, které spojovaly důležitá města a místa v monarchii, nám blízko to byla například rakovnicko-protivínská dráha. Bylo jen otázkou času, kdy místní velkostatkáři začnou prosazovat stavbu železnice a její napojení na hlavní tahy i v našem kraji. V roce 1873 žádal velkostatek knížete Schwarzenberga o vedení dráhy přes Libomyšl do Osova (kde měl cukrovar), Hostomic a podél hřebenů až do Příbrami. Vzhledem ke kopcovitému terénu a finanční náročnosti se tato varianta ukázala jako nereálná. Nebyla vyslyšena ani žádost občanů z Hostomic z roku 1891 o zřízení zastávky mezi Běřínem a Jincemi. To byl důvod, proč se hostomický radní a statkář Greif spojil s liteňským velkostatkářem Daubkem a založili „Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň-Lochovice“. Díky novému zemskému zákonu, který podporoval malé železnice mohli 27. října 1894 předložit na ministerstvu obchodu návrh na projekt dráhy dlouhé 29 km s 11 stanicemi pro osobní a nákladní dopravu. Železnice se měla podle projektu využívat k dopravě cukrové řepy, brambor, dřeva, šamotové hlíny z Vižiny a výrobků místního průmyslu. Finančně se na projektu podílelo město Hostomice (40 tisíc zlatých), velkostatkář Daubek (30 tis.), okres Hořovice (10 tis.), okres Beroun (6 500) a zámecký pán Re-
Pohlednice stanice Zadní Třebaň po roce 1902. Sbírka R. Šnábl 3
Společenská rubrika
Dřevař, dřevorubec, sekerník? 2. část
S
ekáči měli práci po celý rok. V létě likvidovali zimní polomy, zpracovávali vývraty, souše a jiné poškozené dřevo. Dřevorubci ale nepracovali jenom ze sekerou. Museli také hloubit příkopy na lesních cestách, opravovat štěrkem vymleté díry. Samá dřina. Nejraději ale lesní dělník prý loupal kůru. Já vím jako kluk, že i lidé z naší vsi v šedesátých letech minulého století tuto kůru loupali. Pepík Vinš s tátou toto loupání provozovali až ve Štelu. Určitě se najde v některých staveních loupačka na kůru. Sám jsem s ní nedávno pracoval, když jsme s Láďou Kocourem připravovali špalky pro oddělení goril v pražské Zoo. Až se dostanete do zoologické zahrady, tak se na ty špalky koukněte. Ty jsou z Brd a zajišťovali je pro gorily zastupitelé obce. Naší samozřejmě. Nikdy jsem pořádně nevěděl, proč se kůra loupe. Jestli na pálení nebo na bůhví na co. Kůra smrku obsahuje tříslo. Toto tříslo je potřebné v koželužství. Podle Jana Čáky byli největší odběratelé kůry koželuzi z Nového Knína a Kasejovic. Do-
konce tato činnost byla prý vůbec nejvíc zisková. Dřevaři nikdy nijak nezbohatli. Byla to dřina od úmoru do úmoru. Já, když sem tam jdu do lesa na dříví, tak jeden den makám a druhý den odpočívám. Kulda odpočívá i celý týden. Jedné vesnici, která již dávno neexistuje a jmenovala se Přední Záběhlá a dřevorubectví tam bylo pro rodiny jediným příjmem, se říkalo Mozolov. Proč, je jasné. Jak byli sekáči placeni, snese jediné srovnání. Sekáč si vydělal prý o polovinu méně, než řemeslnický tovaryš. V lese byly i veliké sociální rozdíly. Fořt, ten se oslovoval jedině pane, a staří chlapi smekali před mladým adjunktem, a takový lesmistr ze zámku, to byl skoro pánbůh. Je to jiná doba. Dnes někteří mladí nepozdraví staršího, a natož třeba starostu. Je fakt, že jsou to vyjímky. Staří dřevorubci, kteří už neměli páru na práci v lese, vyráběli šindele – dřevěná
foto: Dřevo a stavby
Gaston Muchov
prkýnka, která byla osekávána a hloubily se do nich rýhy, aby do sebe pěkně zapadaly. Příště něco o dřevěných stavbách na Podrbrdsku a způsobu jejich stavění.
Dobříš „Vlaška“
kapitola osmá Honza Štěpánek
P
rvní únorovou sobotu svítilo slunce a na hřebenech leželo sotva 5 centimetrů sněhu. Pro milovníky zimních radovánek, běžkaře a děti katastrofa. Pro cyklovníky z Vlastizdaru den jako stvořený pro další zimní vyjížďku! Na parkovišti „vojenské cesty“ pod Hradcem se sešlo 7 jinochů. Cílem byl okruh přes Dobříš a Královu stolici do Nové Vsi pod Pleší. Tam proběhlo občerstvení v restauraci Fantom. Cestou zpět, která vedla přes Kytín, jsme se zastavili už tradičně v Kovárně pro radost, abychom načerpali sílu k výšlapu na vrch Soudný a po Hřebenovce dojeli až domů. Okruh měřil přibližně 39 kilometrů a nastoupali (i naklesali) jsme asi 600 výškových metrů. Krátkou ukázku jízdy po zasněžených Brdech najdete na www.youtube.com. Do vyhledávače zadejte heslo „Vlastizdar“. Při další vyjížďce za krásami našeho kraje Ahoj. 4
Zastavení u bý valé en Chlumečák | únor 2014 hájovny Bílý kám
fotografiie v upomínku laskavě zhotovili: Jirka Eliášek & Ilja Rozsypal
Cyklistický Spolek
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 20. část Honza Štěpánek
Zásobování v době války (pokračování)
Rekvizice v době války
Kvůli omezení dovozu potravin byly v době žní zřízeny komise, které odhadovaly průměrný výnos z 1 hektaru a podle toho vypočítaly, jaké množství úrody musí zemědělec odvést státu na veřejné zásobování. Tomu se říkalo rekvizice a pro statkáře to slovo znamenalo učiněnou pohromu. Statkáři zkoušeli různé finty a fígle, jak co nejvíc úrody zachránit před nuceným odvodem, a schovávali úrody a zásoby, kam jen to bylo možné. Často v zoufalství zakopávali potraviny i do země, kde se jich ovšem většina zkazila… Nejhůř na tom byli v době války ti, kteří nevlastnili žádnou půdu. Ti byli stejně jako lidé z měst odkázání na veřejné zásobování (kde byla kvalita potravin často katastrofální) nebo černý trh. Tam měl výhodu ten, kdo měl peníze nebo zboží, za které mohl potraviny směnit. Za brambory, mouku nebo dokonce máslo, cukr a maso se platily částky mnohonásobně převyšující ceny z doby míru. Potraviny se směňovaly za látky, boty, petrolej a velice žádaný byl tabák. Tabák se dodával hlavně pro vojenské zásobování a to málo, které se dostalo na civilní trh, bylo často velice nekvalitní. Kuřáci si proto hledali náhradu, sušili březové a višňové listí, kůru. Od roku 1917 až do roku 1921 se tabák prodával jen na poukázky, takzvané tabačenky. Aby státní správa zvětšila ochotu zemědělců k odvodům úrody, zavedla systém odměn pro ty, kteří odevzdávali nejrychleji a ve
Život v uprchlickém táboře u Českých Velenic za 1. sv. války větším množství. Kdo se naopak snažil své povinnosti vyhnout, mohl být potrestán nuceným odběrem bez náhrady, často za vojenské asistence. Rekvírována pro vojenské zásobování nebyla jen úroda, ale také zvířata. Jako první se odváděl dobytek statkářům a sedlákům, později i domkářům. Ke konci války nebyl v našich obcích nikdo, kdo by měl víc než jeden kus dobytka.
Trestný čin Antonína Grubnera
V nelehké době války, kdy se každý snažil obstarat pro sebe a svoji rodinu to nejnutnější k životu, se stále častěji objevovaly případy špiclování a udavačství. Často sloužilo křivé a nepodložené obvinění k osobní mstě nebo vzájemnému vyřizování účtů. Postižený se většinou neměl šanci dovolat spravedlnosti a byl poslán na frontu plnit tzv. válečné úkony. Četníci byli páni situace a často rozhodovali o lidských osudech… jako v případě A. Grubnera z Velkého Chlumce. V lednu 1915 visel na kovárně čp. 24 ve Velkém Chlumci vystřižený obrázek z novin s podobiznou císaře Františka Josefa I. Pod ním bylo rukou napsáno: „Máme se modliti nezabiješ, a ten lump zabíjí na potkání.“ Děti, které šly do školy řekly o obrázku obecnímu sluhovi Antonínu Skuhrovcovi, který byl negramotný a obrázek odnesl na četnickou stanici do Osova. Případu se velice horlivě ujal strážmistr Větvička, který se svým pomocníkem chodil od domu k domu a každého, kdo uměl psát, nutil k napsání věty, aby mohl porovnat rukopis. Na základě udání byl za pachatele označen Antonín Grubner (25 let) z čp. 39 ve Velkém Chlumci. Při domovní prohlídce četnici našli noviny, ze kterých byl obrázek vystřižen. Grubner byl zatčen a 17. května 1915 odsouzen nejvyšším zeměbraneckým soudem ve Vídni pro urážku císaře pána na 10 let žaláře. Po dvou letech byl propuštěn při amnestii a odvelen na italskou frontu, kde ho zajali. Domů se vrátil až po vyhlášení republiky jako legionář. Antonín Grubner o svém zatčení vyprávěl kronikáři panu Sváškovi a opakovaně prohlašoval, že nic neudělal a byl odsouzen naprosto nevinně.
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jan Štěpánek, číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel: 311584122, fax: 311583183, email: ou‑
[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
Chlumečák | únor 2014
5
foto: Rozhledy agrárního venkova
Chléb a výrobky z mouky se směly prodávat jen na úředně vydané poukázky tzv. „chlebenky“. Zásobování měl ve své kompetenci obecní úřad, byla zřízena aprovizační (zásobovací) komise v čele se starostou, která měla za úkol mouku přidělenou okresním hejtmanstvím rozdělit mezi obyvatele. Nárok vznikal pouze těm, kteří neměli vlastní hospodářství. Obchodníci obdrželi potřebná množství mouky z mlýnů, které byly pod úřední kontrolou a prodávali mouku (obchodníci) za úředně stanovenou cenu jen těm, kdo měl úřední lístek (chlebenku). Obchodník podle odebraného množství odstřihl část lístku a tyto ústřižky odevzdal zásobovací komisi, aby se mohla provést kontrola. Lístky vydávalo okresní hejtmanství. Často se stávalo. že pokud přišlo mouky omezené množství, byla nejprve rozdělena mezi členy zásobovací komise a obchodníky, což vedlo k častým sporům… Zemědělcům, kteří pěstovali vlastní obilí vydávaly obecní úřady tzv. mlecí výkazy. Ty sloužily jako kontrola pro úřady. Ve mlýnech se samozřejmě mlelo i „načerno“ bez výkazů. V tom případě si ale mlynář vždy nechával půlku pro sebe. Mimo svoje vlastní potřeby dodávali zemědělci obilí a hlavně brambory pro vojenské a veřejné zásobování. To vyvolávalo značný odpor a nespokojenost, protože přebytky, které v době míru mohli prodávat za tržní ceny, museli teď odevzdávat na veřejné zásobování za pevně stanovené ceny.
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček t místní band ve složení: pánové Sojka, Grubner, Grubner a Kozohorský
p 1969 – Velký Chlumec č.p. 3
q posvícení Velký Chlumec
p posvícení Malý Chlumec
6
Chlumečák | únor 2014
