Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
ODVĚTVOVÁ STUDIE
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
Praha, 2015
Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................. 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ............................................... 5 2.1.
PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5
2.2.
PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7
2.3.
PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8
2.4.
PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9
2.5.
TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 11
2.6.
TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 13
2.7.
KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 15
2.8.
VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 25
2.9.
PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 28
2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 33
3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ..............................................................................................38 3.1.
VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 38
3.2.
PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 39
3.3.
VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 41
3.4.
VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 43
3.5.
ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 44
3.6.
VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU . 48
4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ .............................52 4.1.
SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 52
4.2.
POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 53
4.3.
VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 54
4.4.
ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 54
4.5.
ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 55
4.6.
PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 56
4.7.
POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 58
5. SHRNUTÍ..................................................................................................60
2
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.
1.
Vymezení odvětvové skupiny
Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 19 – Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů; oddíl 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků a oddíl 21 – Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků.
Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE 20 21 19
Název
Podíl
Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
62,7% 28,5% 8,8%
Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil
Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE 20 21 19
Název
Podíl
Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
65,6% 28,1% 6,3%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů
Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 19 – Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje přeměnu surové ropy a uhlí na použitelné produkty určené ke konečné spotřebě. Dominantním procesem je rafinace ropy, která zahrnuje separaci jednotlivých komponent surové ropy za použití techniky krakování a destilace. Tento oddíl zahrnuje také výrobu charakteristických produktů na vlastní účet (např. koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje (ke svícení), topného oleje) rovněž tak činnosti zpracovatelské (např. rafinaci na zakázku). Tento oddíl zahrnuje výrobu plynů, jako jsou etan, propan a butan jako produktů rafinerií ropy. Nezahrnuje výrobu těchto plynů v jiných třídách (20.14), výrobu průmyslových plynů (20.11), těžbu zemního plynu (metanu, etanu, butanu nebo propanu) (06.20) a výrobu topného (pohonného) plynu jiného než ropného (např. uhelného plynu, vodního plynu, generátorového plynu, plynárenského plynu) (35.21). Výroba petrochemikálií z rafinované ropy je klasifikována v oddílu 20. CZ-NACE Oddíl 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje transformaci organických a anorganických surovin chemickými procesy a vytváření chemických produktů. Rozlišuje zde mezi výrobou základních chemických látek, které tvoří první
3
průmyslovou skupinu a výrobou meziproduktů a konečných produktů, které jsou výsledkem dalšího zpracování základních chemických látek tvořících zbývající průmyslové (odvětvové) třídy. CZ-NACE Oddíl 21 – Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu základních látek pro farmaceutické přípravky a výrobu farmaceutických přípravků. Zahrnuje také výrobu léčiv chemického nebo botanického původu.
4
2.
Ekonomika a zaměstnanost odvětví
2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 265 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2008 vzrostla na 288 mld. Kč, následující roky však klesala. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému 8% poklesu.
Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 350
300
250
2005 2008
200
2011 150
2013
100
50 Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (NACE 19-21)
Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts
Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně mírně zvětšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko ale i Maďarsko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko a Slovensko. Řádově vyšší hodnoty hrubé přidané hodnoty vykazuje odvětví v Německu.
5
Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 70
2005
60
2008 50
2011 40
2013
30 20 10 0 Česká republika
Německo
Maďarsko
Rakousko
Polsko
Slovinsko
Slovensko
Zdroj: Eurostat – National Accounts
Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 1,3 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá. Celkově je váha odvětví v ekonomice ČR nižší než v průměru zemí EU 20 (v roce 2013 činila 2,0 %). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví ve Slovinsku, kde od roku 2008 význam tohoto odvětví roste. Téměř ve všech srovnávaných zemí má odvětví vyšší váhu než v ČR. Pouze na Slovensku má analyzované odvětví nižší podíl na hrubé přidané hodnotě země.
Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 4,5% 4,0%
2005
3,5%
2008 2011
3,0%
2013 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo
Maďarsko
Rakousko
Polsko
Slovinsko
Slovensko
EU20
EU20 - bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts
6
2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) bez mála 35 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco vyšší než na Slovensku (28 tisíc EUR). Naopak vyšší produktivita práce byla v Maďarsku, Slovinsku a více jak trojnásobně vyšší v Rakousku.
Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 120 000
113 842
109 433
100 000 85 187 80 000 58 738
60 000
40 000
34 838 28 367
20 000
0 ČR
Německo
Madarsko
Rakousko
Slovinsko
Slovensko
Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat – National Accounts
Vývoj v čase ukazuje, že po víceméně stabilním vývoji mezi lety 2008 a 2009, kdy se produktivita práce pohybovala okolo 31 tisíc EUR, se produktivita práce v následujícím roce dostala až k téměř 33 tisícím EUR. V následujících dvou letech však klesla pod hranici 29 tisíc EUR. V roce 2013 produktivita práce v tomto odvětví opět vzrostla na hodnotu 32 tisíc EUR (stálé ceny).
7
Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 35 000 31 580
32 974 31 283
32 164 30 139 28 448
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Eurostat – National Accounts
2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také další dodavatelská odvětví, zejména Těžební průmysl; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. V určité míře vstupy poskytují také ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 43 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří bezmála 50 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 97 %, což znamená, že zhruba stejný objem produkce, který se v ČR vytvoří je sem dovezen.
Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)
Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Těžební průmysl Vlastní odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Ostatní odvětví
Zdroje odvětví 40,9%
Celkem (v miliardách Kč)
552,1
23,4%
Vstupy z odvětví
42,5%
7,0%
Přidaná hodnota odvětví
8,3%
5,7% 22,9%
Dovoz do odvětví
49,2%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití
Produkce analyzovaného odvětví slouží z 54 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel; Dopravu, skladování a poštovní činnosti a z přibližně poloviny ostatní odvětví. 16 % produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 30 % produkce je vyvezeno do zahraničí a pouze 0,5 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.
8
Užití odvětví a mezispotřeba (2010)
Užití odvětví
Mezispotřeba
Mezispotřeba všech odvětví
54,2%
Spotřeba domácností Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví
11,1%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Vlastní odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Doprava, skladování a poštovní činnosti Ostatní odvětví
4,9% 0,5% 29,4%
19,4% 17,8% 8,1% 8,1% 46,6%
Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití
2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (85 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je USA a Kanada (3 %) a ostatní Evropa (3 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 7,5 % (2014).
Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28
Podíl na vývozu 85,0%
USA a Kanada
3,3%
Ostatní Evropa
3,0%
Ruská federace
2,7%
Ostatní Asie
2,2%
NIZ JV Asie
0,9%
Indie
0,8%
Latinská Amerika
0,6%
Japonsko
0,5%
Čína
0,4%
Afrika
0,3%
Ostatní země
0,1%
NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Spojených států a Ruska, samé země EU. Samotné Německo představuje 27 % vývozu a první tři země (Německo, Slovensko a Polsko) téměř 1/2 celkového vývozu odvětví.
9
10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo
Objem (mil. Kč) 73657
Podíl 27,2%
Slovensko
33361
12,3%
Polsko
27475
10,1%
Maďarsko
16185
6,0%
Rakousko
14300
5,3%
Dánsko
13841
5,1%
Itálie
9723
3,6%
Spojené státy
7561
2,8%
Ruská federace
7420
2,7%
Francie
6333
2,3%
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, je dokonce zemí s pátou nejnižší mezinárodní konkurenceschopností v exportu odvětví. Avšak jedna z hlavních destinací exportu odvětví – Polsko – zaostává i za ČR.
Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (průměr za roky 2010 – 2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
Kypr
Polsko
Lucemburs…
ČR
Malta
Norsko
Maďarsko
Slovensko
Itálie
Portugalsko
Švédsko
Rumunsko
Lotyšsko
Německo
Finsko
Slovinsko
Rakousko
Všechny…
Bulharsko
Francie
Řecko
Španělsko
Estonsko
Dánsko
Nizozemsko
Litva
Belgie
Irsko
0%
Velká…
10%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics
Na straně dovozu je situace obdobná, hlavní podíl si zachovává teritorium zemí EU 28 (83 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z ostatních zemí Evropy (4,5 %) a USA a Kanady (3 %).
10
Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země
Podíl na dovozu
EU 28
83,1%
Ostatní Evropa
4,5%
USA a Kanada
2,8%
Ruská federace
2,6%
Čína
1,8%
Ostatní Asie
1,7%
NIZ JV Asie
1,4%
Japonsko
0,8%
Indie
0,8%
Latinská Amerika
0,5%
Ostatní země
0,1%
Afrika
0,1%
NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU s Německem v čele (28 %). S odstupem následuje Slovensko (téměř 9 %), Polsko (7 %) a další převážně evropské země.
10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo
Objem (mil. Kč) Podíl 112 785 27,5%
Slovensko
35 341
8,6%
Polsko
30 172
7,4%
Francie
23 583
5,8%
Nizozemsko
20 211
4,9%
Itálie
19 547
4,8%
Belgie
17 512
4,3%
Rakousko
16 649
4,1%
Spojené království
13 776
3,4%
Spojené státy
10 929
2,7%
Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu
2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi jsou všichni významní obchodní partneři s výjimkou Slovenska, které za námi zaostává.
11
Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Litva
Slovensko
Norsko
ČR
Rumunsko
Velká Británie
Polsko
Itálie
Bulharsko
Finsko
Portugalsko
Řecko
Francie
Lotyšsko
Irsko
Rakousko
Španělsko
Kypr
Malta
Všechny země
Maďarsko
Švédsko
Nizozemsko
Německo
Belgie
Dánsko
Slovinsko
Estonsko
0%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics
Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Před námi jsou všichni významní obchodní partneři s výjimkou Slovenska, které za námi zaostává.
12
Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Estonsko
Slovinsko
Lotyšsko
Slovensko
Řecko
Norsko
ČR
Itálie
Portugalsko
Malta
Rakousko
Litva
Velká Británie
Rumunsko
Irsko
Bulharsko
Španělsko
Maďarsko
Polsko
Švédsko
Všechny země
Finsko
Nizozemsko
Německo
Kypr
Francie
Dánsko
Belgie
0%
Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics
2.6. Typologie ekonomiky odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož poměrně velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl odvětví s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností.
13
Typologie ekonomiky odvětví Odvětví
Převládající povaha produkce
Velikost odvětví v rámci ČR
Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví
Mezinárodní konkurenceschopnost
Zemědělství, lesnictví a rybolov
Komerční zboží
Malá
Nízká
Nízká
Nadprůměrná
Těžební průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Nízká
Podprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
Komerční zboží
Malá
Nízká
Vysoká
Průměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
Komerční zboží
Středně velká
Středně vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba strojů a zařízení
Komerční zboží
Malá
Vysoká
Vysoká
Podprůměrná
Výroba dopravních prostředků
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Vysoká
Průměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
Komerční zboží
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Nadprůměrná
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Komerční zboží
Středně velká
Vysoká
Nízká
Průměrná
Stavebnictví
Komerční služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
Komerční služby
Velká
Středně vysoká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Doprava, skladování a poštovní činnosti
Komerční služby
Středně velká
Nízká
Vysoká
Průměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
Komerční služby
Malá
Nízká
Vysoká
Podprůměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
Komerční služby
Malá
Středně vysoká
Vysoká
Průměrná
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
Komerční služby
Středně velká
Vysoká
Nízká
Podprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
Komerční služby
Středně velká
Vysoká
Není/velmi nízká
Podprůměrná
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
Komerční služby
Velká
Vysoká
Nízká
Podprůměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
Komerční služby
Malá
Nízká
Nízká
Podprůměrná
Veřejná správa a obrana
Veřejné služby
Středně velká
Středně vysoká
Není/ velmi nízká
Není relevantní
Vzdělávání
Veřejné služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Zdravotní a sociální péče
Veřejné služby
Středně velká
Nízká
Není/velmi nízká
Není relevantní
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
Komerční služby
Malá
Nízká
Nízká
Podprůměrná
Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14
2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků a výroba hnojiv patří mezi živnosti volné. Mezi živnosti vázané se řadí výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a do živností koncesovaných patří výzkum, vývoj a výroba výbušnin. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Tento zákon také upravuje v páté části bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Se vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 nabyl účinnosti nový Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2012 byla tato právní norma nahrazena Zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). Tento zákon upravuje mj. práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech. Tato právní norma dále vymezuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany před škodlivými účinky látek a směsí. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky pro uvádění do oběhu a pro používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, pro agrochemické zkoušení zemědělských půd, zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, stejně jako působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. Tento zákon byl mimo jiné novelizován Zákonem č. 279/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Mění se zejména náležitosti ohlášení hnojiv a pomocných látek uváděných do oběhu, výčet důvodů pro zrušení rozhodnutí o registraci hnojiva, postup uveřejňování registrovaných hnojiv ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a rozsah agrochemického zkoušení zemědělských půd a postup vyhodnocení těchto zkoušek. Dalšími zákonnými normami s významným vlivem na odvětví jsou předpisy upravující ochranu zdraví a životního prostředí, mezi nimi např.: Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí,
15
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, který stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a působnost orgánů veřejné správy, Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, upravuje mj. přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší a práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy, Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon a vodovodech a kanalizacích) a další. REACH (Systém registrace, evaluace a autorizace chemických látek): V prosinci roku 2006 byl po dlouhých letech jednání a příprav schválen nový celoevropský právní předpis upravující systém kontroly chemických látek. Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) vstoupilo v platnost v červnu 2007. Systém REACH nahradil na čtyři desítky původních evropských legislativních norem upravujících nakládání s chemickými látkami a sjednotil postupy platné pro „staré“ chemické látky uvedené na trh před rokem 1981 (cca 100 tis. látek) s postupy pro „nové“ látky uvedené na trh po tomto datu (cca 4 tis. látek). V případě „starých“ látek nemusí jejich výrobci, dovozci atd. dokládat žádné informace o jejich případných škodlivých vlivech, zatímco u „nových“ látek ano. Z ekonomického hlediska je tedy pro výrobce výhodnější používat „staré“ látky. Smyslem systému REACH je proto důsledně informovat spotřebitele o používaném výrobku a zvýšit ochranu obyvatelstva a životního prostředí před nebezpečnými látkami. REACH nařizuje výrobcům nebo dovozcům registrovat a testovat chemické látky. Rozsah informačních požadavků pro registraci chemické látky se odvíjí od vyráběného či dováženého množství, přičemž platí premisa, že možnost ohrožení lidského zdraví, nebo životního prostředí je tím větší, čím větší je množství vyráběné nebo dovážené chemikálie. Registrační povinnost a vypracování technické dokumentace se vztahuje na jednotlivé látky vyráběné nebo dovážené v množství větším než jedna tuna ročně. Při výrobě nebo dovozu chemických látek v množství větším než deset tun je nutné zpracovat zprávu o chemické bezpečnosti, kterou je třeba doručit nově zřízené Evropské agentuře pro chemické látky v Helsinkách (ECHA). Ta zajišťuje registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, aby tyto postupy byly v celé Evropské unii shodné. Základní prvky systému REACH: REGISTRATION (registrace látek) – vztahuje se na chemické látky vyráběné v zemích EU, nebo do tohoto regionu dovážené a to buď v základní formě, nebo jako součást výrobků či přípravků. V závislosti na vyráběném či dováženém množství musí být registrace provedena v horizontu tří až jedenácti let od schválení systému REACH. Žádost o registraci se na ECHA předkládá prostřednictvím elektronických souborů ve formátu IUCLID 5, EVALUATION (hodnocení registrací a látek) o hodnocení předložených informací – týká se všech registrovaných látek v množství větším než 100 tun ročně, jejímž cílem je zajištění úplnosti informací dle legislativních požadavků a omezení opakování se testů prováděných na zvířatech, o hodnocení chemické látky – v případě podezření na rizikové vlastnosti konkrétní látky, AUTHORISATION (povolování použití látek, látek v přípravcích nebo ve výrobcích, pro které jsou uváděny na trh – nikoli povolení pro látku jako takovou). Pokud výrobce (dovozce) prokáže, že daná látka je dostatečně kontrolována, bude mu vydáno povolení k používání látky, RESTRICTION (omezování výroby, uvádění na trh a používání látek, látek v přípravku nebo látek ve výrobku) – příliš rizikové chemické látky mohou být omezeny, CHEMICALS (chemikálie). GHS / CLP: Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS) je systém Organizace spojených národů pro identifikaci nebezpečných chemikálií a pro informování uživatelů o těchto nebezpečích prostřednictvím symbolů a vět na štítcích obalů a prostřednictvím bezpečnostních listů. Smyslem zavedení GHS je celosvětová harmonizace v označování nebezpečných chemických látek/směsí, jejímž efektem má být zvýšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí, usnadnění globalizovaného obchodu, snížení nákladů na obaly a značení, úsporu nákladů při posuzování informací o
16
nebezpečnosti konkrétních chemických látek atd. a to formou standardních symbolů (piktogramů), signálních slov, údajů o nebezpečnosti a pokynů pro bezpečné zacházení uváděných na obalech a etiketách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP – Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures) bylo přijato Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2008 po přibližně 18 měsíců trvajícím schvalovacím procesu a vstoupilo v platnost dne 20. 1. 2009. Účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. Toho lze dosáhnout:
vytvořením jednotného systému klasifikace látek a směsí a pravidel označování a balení nebezpečných látek a směsí,
uložením povinnosti výrobcům, dovozcům a následným uživatelům klasifikovat látky a směsi uváděné na trh, dodavatelům označovat a balit látky a směsi uváděné na trh a výrobcům předmětů a dovozcům klasifikovat látky, které nejsou uváděny na trh a které podléhají registraci nebo oznámení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH),
uložením povinnosti výrobcům a dovozcům látek oznámit Evropské agentuře pro chemické látky ty klasifikace a prvky označení, které nebyly předloženy v rámci registrace dle nařízení REACH,
stanovením seznamu látek s jejich harmonizovanými klasifikacemi a prvky označení na úrovni Společenství,
stanovením seznamu klasifikací a označení látek.
Lhůta pro klasifikaci, označování a balení látek podle nařízení CLP byla 1. 12. 2010, pro klasifikaci, označování a balení směsí je pak 1. 6. 2015. Směrnice 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek a směrnice 1999/45/ES o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných směsí se zrušují s účinkem od 1. 6. 2015. Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC): základním dokumentem pro zavedení integrovaného systému prevence znečištění v EU je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (dříve 96/61/ES) o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control – IPPC). V členských státech Evropské unie byla postupně, s cílem dosáhnout vyššího stupně ochrany životního prostředí, přijímána v oblasti ochrany životního prostředí celá soustava právních předpisů, založených na integrovaném přístupu a na prevenci vzniku emisí. Jako hlavní důvody pro zavedení integrovaného systému řízení znečištění životního prostředí jsou uváděny:
rozdílné přístupy k řízení emisí do ovzduší, vody a půd, které mohou způsobovat pouze přesuny znečištění z jednoho prostředí nebo složky do druhé,
potřeba omezování materiálových a energetických toků,
nutnost rozšíření opatření proti vypouštění nebezpečných látek do ovzduší a vodního prostředí a opatření zaměřená na snížení emisí nebezpečných látek do půdy,
nezbytnost zajistit snižování znečištění životního prostředí jako celku a zabránit komplexně emisím do ovzduší, půdy a vody a současně maximálně omezit produkci odpadů,
uplatnění komplexního přístupu při posuzování všech vlivů na životní prostředí a oznamovací povinnost příslušnému úřadu,
zajištění plné koordinace mezi příslušnými úřady při povolovacím řízení, s cílem dosažení nejvyšší možné míry efektivnosti ochrany životního prostředí jako celku,
nezbytnost stanovení emisní limitů a technických opatření závazných podmínek provozu založených na nejlepších dostupných technikách a technologiích se zřetelem na technické parametry jednotlivých zařízení a jejich částí. Výše uvedená směrnice byla v plném rozsahu implementována do české legislativy prostřednictvím Zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění
17
pozdějších předpisů (IPPC), jehož hlavním účelem je ochrana životního prostředí před průmyslovým a zemědělským znečištěním. Tento cíl by měl být dosažen prostřednictvím regulace provozu vybraných zařízení uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona. V rámci chemického průmyslu se jedná o:
chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek – jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, organické sloučeniny síry, organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, organické sloučeniny fosforu, halogenderiváty uhlovodíků, organokovové sloučeniny, základní plastické hmoty (na bázi syntetických a přírodních polymerů), syntetické kaučuky, barviva a pigmenty, povrchově aktivní látky,
chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek (plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, kyseliny, jako kyselina chromóvá, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku),
chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných),
chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů,
zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů,
chemická zařízení na výrobu výbušnin.
2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy
18
hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 – 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do listopadu 2013 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 59 projektům z odvětví chemického a farmaceutického průmyslu. Celkově šlo o objem investic ve výši 46,2 mld. Kč. Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově 4 883. V rámci firem, které mají jako hlavní NACE zapsánu Výrobu chemických látek a chemických přípravků – NACE 20, byly největší investiční pobídky v daném období přislíbeny společnostem SYNTHOS PBR s.r.o. a LINDE SOKOLOVSKÁ s.r.o. Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst
19
v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj – podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing – rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích – rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace – zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál – podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie – snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita – podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti – podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska – dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby – rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství – zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce – podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení – klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 8. 1. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 9 879 projektům v celkové hodnotě cca 85 mld. Kč (v rámci NACE 20 se jednalo o 295 projektů v hodnotě 2,9 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o:
20
Start – podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres – realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka – zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 – 2013 financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). K 13. 1. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 34 projektům z NACE 20 v celkové hodnotě cca 112,1 mil. Kč. Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 – 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR – druhý největší český operační program). K 13. 1. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 20 projektům z NACE 20 v celkové hodnotě cca 408,4 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 – 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 – 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 – 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
21
V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Dopady zavádění systému REACH na sektor: Realizací tohoto nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Odpovědnost za zjištění vlastností chemických látek a za posouzení, zda daný způsob jejich používání neohrožuje zdraví lidí nebo životní prostředí, budou mít osoby, které látky vyrobí nebo dovezou na území EU, a osoby, které budou chemické látky používat při podnikání. Nařízení REACH vstoupilo v platnost dnem 1. června 2007 a od tohoto data platí i pravidla pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací. Většinu dalších povinností je nutné plnit od 1. června 2008. Základní a pravděpodobně nejnáročnější povinností výrobců a dovozců je registrace chemických látek. Podle pravidel stanovených předmětným nařízením je možné vyrábět nebo do EU dovážet chemické látky jako takové, obsažené v přípravcích nebo uvolňované z dovážených předmětů v množství 1 t / rok a vyšším jen po zaregistrování jejich výroby / dovozu u zřízené Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách. Postupně, do 1. června 2018, mají firmy registrovat všechny chemické látky vyráběné v objemech nad tunu ročně. Systém registrace předpokládá, že evropští výrobci jedné chemické látky, tedy přímí konkurenti, se spojí do konsorcií, která společně ponesou náklady na studie její škodlivosti. Povinnost registrace není u chemických látek vyráběných / dovážených v množství menším než 1 t / rok a pro látky zapsané v přílohách IV a V k nařízení. Registrovat se nemusí polymery, látky již oznámené podle stávající legislativy, neisolované meziprodukty a další skupiny chemických látek uvedené v nařízení. Pro isolované meziprodukty, látky obsažené v předmětech, ale neuvolňované z nich, pro monomery, chemické látky určené pro výrobkový a technologický vývoj a pro některé další skupiny chemických látek jsou stanoveny zvláštní podmínky jejich registrace nebo oznamování. Mezi pozitivní dopady REACH patří podle Evropské komise především lepší bezpečnostní opatření a informovanost v dodavatelském řetězci a efektivnější řízení rizik. Koneční uživatelé se mohou seznámit s danou látkou a mohou také sami lépe informovat výrobce o rizicích dané látky, stejně jako o možných substituentech na trhu. Ze studií Evropské komise vyplývá, že stále více chemických firem se soustředí na inovace v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. REACH také dle názoru Evropské komise přispívá ke zvýšení důvěry v bezpečnost chemických látek vyrobených v EU. Podle zástupců českého chemického průmyslu však REACH prodražuje podnikání v EU a snižuje konkurenceschopnost evropských firem ve světě. Podle vyjádření zástupců Svazu chemického průmyslu České republiky tvoří náklady v souvislosti s implementací REACH do roku 2020 cca 12 mld. Kč. Mezi další možné dopady této legislativy patří výrazné zvýšení administrativních nákladů, zvýšení cen vstupních surovin u uživatelů, přesunování výrobních kapacit do jiných regionů, omezování nebo úplné zastavení výroby, omezení financování výzkumu a vývoje apod. V České republice má legislativa REACH upravovat přibližně tisíc látek, v Evropské unii asi 30 tisíc. Odvětví navíc podléhá i řádě dalších regulací, jako jsou EU ETS (Evropský systém emisního obchodování), nebo IPPC recast. Evropská komise vydala na začátku roku 2013 přezkum tohoto nařízení, kde připustila náročnost REACH včetně negativního dopadu na malé a střední podnikání. Z tohoto důvodu přistoupila ke snížení poplatků pro malé a střední firmy a zároveň k navýšení poplatků pro velké firmy tak, aby změna nezpůsobila výpadek příjmů na chod agentury ECHA (European Chemical Agency). Celkovou revizi nařízení nepovažuje Evropská komise aktuálně za potřebnou. Na kompletní zhodnocení této legislativy je však v současné době brzy, protože registrace probíhají až do roku 2018 a látky ještě nezaregistrovaly všechny firmy (ty nejmenší subjekty tak učiní až v poslední třetí fázi). Konsolidace sektoru: 90. léta minulého století se v chemickém průmyslu (podobně jako v dalších odvětvích národního hospodářství) nesla ve znamení dynamických změn spojených s transformací celého hospodářství, privatizací, krizí bankovního sektoru apod. Jedním ze symbolů českého průmyslu tohoto období byla také společnost Chemapol Group, jež kromě jiného ovládala zhruba třetinu tehdejšího chemického a farmaceutického průmyslu v ČR (významné majetkové podíly měla např. ve společnostech Moravské chemické závody, a.s., SPOLANA a.s., Synthesia, a.s., PLIVA – Lachema a.s. atd.). V době největší
22
slávy tvořilo skupinu přes sto podniků s více než 40 tisíci zaměstnanci. Chemapol Group byl významným hráčem nejen v chemickém průmyslu a farmacii, ale i v bankovnictví, strojírenství, obchodu se zbraněmi a nemovitostech, měl vlastní mediální divizi, síť čerpacích stanic, podnikal ve sportu i v letecké dopravě. V roce 1998 však skončil podnik v konkurzu a chemické společnosti holdingu CHEMAPOL GROUP – Moravské chemické závody, a.s., Fatra, a.s., Technoplast, a.s., SYNTHESIA, a. s. a FSG, a.s. byly sloučeny do jedné společnosti pod názvem ALIACHEM a.s. (od roku 2006 vystupuje pod obchodním názvem Synthesia, a.s.). Tuto nejcennější část, relativně zdravé jádro tvořené velkými chemičkami sdruženými do společnosti ALIACHEM a.s., získal v roce 2000 společný podnik státního UNIPETROL, a.s. a firmy AGROFERT HOLDING, a.s. (od roku 2013 AGROFERT a.s.). V současné době je firma Synthesia, a.s. ve 100% vlastnictví AGROFERT a.s. Tento holding je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru a také významným hráčem v chemickém průmyslu, kde se zabývá především výrobou agrochemikálií, barviv, hnojiv, pigmentů, polymerů, průmyslovou a anorganickou chemií apod. Firmy zabývající se chemickou výrobou (především výrobci syntetických hnojiv) jsou hlavními tahouny zisku holdingu, když nejvyšších zisků pravidelně dosahuje německý závod SKW Piesteritz. Do oblasti chemie plánuje holding v příštích letech nejvíce investovat, podle vyjádření v tisku se má jednat až o 25 mld. Kč, přičemž nejvyšší částky by měly směřovat do navýšení výroby ve výše uvedeném německém závodě a také ve slovenské chemičce Duslo, a.s. Na tuzemském trhu hodlá AGROFERT investovat 2,5 mld. Kč do rozšíření výroby firmy Lovochemie, a.s. Konsolidační celek AGROFERTU tvořilo v roce 2012 209 společností, z toho 192 společností jím bylo ovládaných a řízených, 16 společností bylo pod jeho podstatným vlivem a 1 firma spoluovládaná (mezi významné chemické firmy holdingu patří PRECHEZA a.s., DEZA, a.s., Synthesia, a.s. nebo Lovochemie, a.s.). Důraz na ochranu životního prostředí: Chemické podniky si ve většině případů uvědomují, že jejich činnost může znamenat nebezpečí a rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, a snaží se proto své podnikání přizpůsobovat trendům běžným ve vyspělých zemích. Mnohé firmy z oblasti chemického průmyslu uplatňují strategii Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii), což je dobrovolná, celosvětově přijatá a rozvíjená iniciativa chemického průmyslu, zaměřená na podporu jeho udržitelného rozvoje vstřícným zvyšováním bezpečnosti jeho provozovaných zařízení, přepravy výrobků, zlepšováním ochrany zdraví lidí a životního prostředí. Do plnění principů Responsible Care se v ČR v době zpracování analýzy zapojilo 75 členských společností Svazu chemického průmyslu a jeho kolektivních členů Asociace výrobců nátěrových hmot, České asociace čisticích stanic a Svazu chemických obchodníků a distributorů. Právo používat logo Responsible Care již získalo 49 firem, z toho 44 výrobních a distribučních společností a 5 nevýrobních podniků, které byly zapsány do Seznamu partnerů Responsible Care. Přijetí odpovědnosti za bezpečnost a zdraví obyvatelstva a ochranu životního prostředí je pro chemický průmysl velkou výzvou i do budoucna. S tím souvisí také problematika odpadů sektoru. Odpady z chemických anorganických výrob zahrnují plynný odpad (z plynných emisí především oxid siřičitý a sírový, chlor, sulfan, chlorovodík, fluorovodík, fluor a jeho sloučeniny), kapalný odpad (průmyslové odpadní vody) i tuhé odpady (odpadní sádrovec, zelená skalice, síran sodný, odpady z výroby sody, karbidové vápno, různé hlinky, kaly apod.). V rámci odpadů z chemických organických výrob pak představují nejsložitější problém kapalné odpady. Chemické firmy se hlásí také k principům environmentálního managementu EMS/EMAS, integrované prevence a omezování znečištění IPPC, či k využívání nejlepších dostupných technik BAT. Strukturální změny globálního trhu: Evropa tradičně dominovala v produkci chemických výrobků, ale její pozice vyznačující se velkým exportním přebytkem, se v posledních letech zhoršuje. Legislativa zvyšuje náklady evropských výrobců chemických látek (REACH, IPPC, ETS) a snižuje jejich konkurenceschopnost vůči zbytku světa (především USA, Japonsku a Číně). Rozvoj by mohly brzdit i rostoucí ceny energie a surovin a jejich ztížená dostupnost (včetně obnovitelných zdrojů). Na globálním trhu je také patrný tlak na cenu výstupních produktů. Ten je celosvětově způsoben sníženou poptávkou a silnou globální konkurencí, která destabilizuje dodavatelský řetězec. Evropskému chemickému průmyslu roste silná konkurence v Asii (Čína, Indie, Korea) a evropská chemie ztrácí i kvůli rozsáhlé regulaci sektoru. Zejména vzhledem ke své konkurenční výhodě v surovinách přilákaly země Středního východu velké investice do petrochemie. Evropští výrobci musí levnější konkurenci z asijských a dalších zemí čelit produkcí s vyšší přidanou hodnotou, tudíž jsou nezbytné investice do výzkumu a vývoje, vyspělých technologií, inovací a produkce bezpečných a nezávadných výrobků. Rozšíření surovinové báze odvětví, širší využití obnovitelných surovin na biobázi jako doplňku fosilních surovin: Značná závislost na fosilních uhlovodících, vysoké ceny ropy a zemního plynu a ambice dosáhnout lehčí uhlíkové stopy, vedou chemický průmysl k významné snaze rozšířit vlastní surovinovou bázi, zvláště o
23
širší využití obnovitelných surovin na biobázi jako doplňku fosilních surovin. I když v zásadě lze vyrábět velké množství chemických látek z obnovitelných surovin, přináší to technické, ekonomické a logistické problémy. Průmyslová výroba vyžaduje spolehlivý tok velkého množství surovin v konstantní kvalitě. Tento požadavek představuje důležitý rozdíl proti použití obnovitelných surovin k výrobě energie a některých pohonných hmot, kde chemické složení a čistota jsou méně podstatné. Technologický rozvoj může zmírnit některý z těchto problémů. Využití obnovitelných surovin, jako jsou škrob, celulóza, cukr, rostlinné oleje a další tuky, má při výrobě některých chemikálií (například povrchově aktivních látek, potravinových a krmných přísad, enzymů atd.) a vláken dlouhou tradici. V posledních letech roste konkurence těmto materiálům ze strany výroby biopaliv a energie. Silná závislost na fosilních surovinách, vysoká spotřeba energie a vysoké emise skleníkových plynů (GHG) při výrobě základních chemikálií motivují ke zvyšování efektivnosti využití energií a zdrojů vůbec. Zatímco celková produkce chemického průmyslu v Evropě se v letech 1990 až 2005 zvýšila o více než 50 %, průmyslové emise GHG ve stejném období poklesly o 25 %. Strategický význam ceny ropy na situaci v odvětví: Ropa představuje pro chemický průmysl hlavní výrobní surovinu a také významný energetický zdroj. Její dostupnost, resp. cena proto chemické odvětví výrazně ovlivňuje. Na začátku roku 2014 cena ropy klesla a severomořská ropa Brent zlevnila na cca 107,1 USD za barel. Trhy tak reagovaly na zprávu ohledně dohody mezi západními velmocemi a Íránem o omezení jeho sporného jaderného programu, a také na obnovení těžby na jednom významném poli v Severním moři. Trh s ropou ovlivnila zpráva íránského ministerstva zahraničí a Evropské unie, podle které se začne uplatňovat dohoda Íránu s šesti velmocemi ohledně íránského jaderného programu z listopadu 2013. Pokud ji Teherán začne plnit, zmírní Spojené státy sankce proti Íránu. Listopadová dohoda posílila naděje na vznik ujednání dlouhodobějšího rázu, která by Íránu umožnila plný vývoz ropy. Důležitost ochrany duševního vlastnictví v rámci odvětví: Duševní vlastnictví má strategickou důležitost pro chemický průmysl založený na vědě a high-tech. Vysoké náklady spojené s chemickým výzkumem a vývojem a uváděním nových výrobků na trh vyžadují vhodná a (nákladově) efektivní pravidla ochrany duševního vlastnictví (IPR = Intellectual Property Rights). Autority členských států EU a Evropská komise by měly rozvíjet koherentnější politiku IPR, která bude prosazována centralizovanějším a koordinovanějším přístupem. V rámci EU je zřejmá snaha dosáhnout dohody na vytvoření komunitárního patentu a společného jurisdikčního rámce, které by pomohly prosadit evropský a unijní patent. Stejně tak je vyvíjeno úsilí o harmonizaci mezinárodního patentového práva prostřednictvím Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO = World Intellectual Property Organisation) a dalších iniciativ jako je Transatlantická hospodářská rada (TEC = Transatlantic Economic Council). Česká republika je členem Světové organizace duševního vlastnictví, která je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je dále členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Je také smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací. Padělky se stávají klíčovým problémem pro evropský chemický průmysl. V rámci kategorie chemikálií činí záležitosti týkající se zdraví a bezpečnosti tento problém ještě závaznějším a nebezpečnějším nežli u většiny ostatních produktů. Evropská komise a všichni aktéři zapojení do boje proti padělkům a produkčnímu pirátství v členských státech, včetně evropského průmyslu, by měly spolupracovat na snazším vyšetřování a podnikání radikálních akcí proti padělatelům v Evropě a kdekoliv na světě a současně s tím rozvíjet veřejné vzdělávací iniciativy. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Na začátku ledna 2014 působilo v České republice 2 608 podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu chemických látek a chemických přípravků (NACE 20). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky (Strengths) dlouholetá tradice výroby chemických látek na území ČR
24
konsolidace sektoru, stabilizovaná vlastnická struktura (řada firem je součástí nadnárodních koncernů), přítomnost zahraničního kapitálu v odvětví široké uplatnění produkce chemického průmyslu chemický průmysl patří ke klíčovým subdodavatelským odvětvím pro množství navazujících sektorů Slabé stránky (Weaknesses) silná regulační zátěž (legislativa, ekologické limity, bezpečnostní limity atd.), významné finanční náklady na implementaci těchto opatření vysoká energetická náročnost velká závislost odvětví na dodávkách vstupních surovin (především ropy) stabilně záporné saldo zahraničního obchodu vysoké požadavky na inovace a inovační cyklus (včetně vysokých nároků na výzkum a vývoj) relativně nízká dynamika inovačních aktivit (technologicky náročnější a specializované výrobky dováženy převážně ze zahraničí) negativní vnímání odvětví širokou veřejností stimulující regulaci odvětví Příležitosti (Opportunities) spolupráce se vzdělávacími a výzkumnými institucemi, podpora vědy, výzkumu a inovací orientace na bezpečné výrobky s důrazem na ochranu životního prostředí kooperace s ostatními výrobci při implementaci systému REACH produkce s vyšší přidanou hodnotou, nové perspektivní sektory (zelené technologie, nanotechnologie, fotonika, progresivní materiály, biotechnologie apod.) využití dostupných finančních podpor z veřejných zdrojů na posílení výzkumných a vývojových kapacit zjednodušení procesu komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje Hrozby (Threats) dopady administrativní a finanční zátěže související se zavedením legislativy REACH (zejména pro malé a střední podniky) zpřísnění regulačních podmínek European Medicines Agency (EMEA) přesun výroby do ekonomicky a legislativně příznivějších oblastí konkurence levnějších výrobků od asijských producentů (především Čína, Indie a Korea) nárůst cen vstupů (zejména ropy a elektrické energie) nedostatečné financování výzkumu a vývoje emisní povolenky, snaha Evropské komise o další snížení emisí CO2
2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu se od roku 2000 drží na poměrně stabilní úrovni na hodnotě mezi 50 a 60 tisíci, v posledních letech je možné sledovat mírně rostoucí trend. V roce 2014 bylo v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu zaměstnáno více než 61 tisíc osob. Projekce zaměstnanosti vytvořená organizací CEDEFOP předpokládá do budoucna mírný nárůst zaměstnanosti v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu a pro rok 2020 projektuje hodnotu zaměstnanosti přesahující 64 tisíc.
25
Počet zaměstnaných (v tisících)
Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v České republice 70 60 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020
Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Podíl Chemického, farmaceutického a rafinérského průmyslu na zaměstnanosti v celé ekonomice je od roku 2000 velmi stabilní a pohybuje se okolo 1,1 %. V letech 2014 se podíl odvětví na zaměstnanosti ustálil na 1,2 %. Z hlediska zaměstnanosti se tedy jedná o jedno z menších odvětví, v roce 2014 se z celkem 26 vymezených odvětví umístilo jako 23. v pořadí.
Podíl odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 2,5%
2000
2014
2,0%
1,5%
1,0%
0,5%
Portugalsko
Lucembursko
Kypr
Rumunsko
Švédsko
Lotyšsko
Litva
Řecko
Slovensko
Spojené Království
Finsko
Estonsko
Nizozemí
Polsko
Bulharsko
EU28
Rakousko
Itálie
Španělsko
Malta
Francie
Maďarsko
Chorvatsko
Německo
Česká republika
Irsko
Dánsko
Belgie
Slovinsko
0,0%
Zdroj: Eurostat – National Accounts
26
V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl Chemického, farmaceutického a rafinérského průmyslu 1,1 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Chemického, farmaceutického a rafinérského průmyslu na celkové zaměstnanosti mírně nadprůměrný a České republika patřila mezi 6 zemí, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl největší význam v Belgii (v roce 2014 zaujímalo 1,9 % celkové zaměstnanosti), zanedbatelný význam má naopak v Lucembursku. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,8 %. Tato úroveň poměrně výrazně nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti pracovníků v celé ekonomice, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu 42,3 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky průměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu, nemají s nalezením nového zaměstnání výrazně větší problém, než nezaměstnaní se zkušenostmi z ostatních odvětví ekonomiky.
Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
27
2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 2 817 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 19–21. Nejvíce z nich, téměř 94 %, patří do odvětví Výroba chemických látek a chemických přípravků (NACE 20), další téměř 4 %, patří do odvětví Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (NACE 21) a ostatní do odvětví Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (NACE 19). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 17,3 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Zentiva, k.s., Linde Gas a.s., PRO.MED.CS Praha a.s., Akzo Nobel Coatings CZ, a.s., Biomedica, spol. s r.o., ProPS, s.r.o., Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Interpharma Praha, a.s., ROKOSPOL a.s., Flexfill s.r.o. Druhý největší podíl (12,2 %) má své sídlo v Moravskoslezském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Teva Czech Industries s.r.o., OKK Koksovny, a.s., Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o., WALMARK, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,9 %. V tomto kraji sídlí např. HARTMANN - RICO a.s., Lohmann & Rauscher, s.r.o., Bioveta, a.s., Fosfa a.s. Významnější počet firem podniká rovněž ve Středočeském kraji s podílem 10,9 %, kde sídlí např. Procter & Gamble - Rakona, s.r.o., SPOLANA a.s., SYNTHOS Kralupy a.s., LONZA BIOTEC s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Plzeňském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví V lednu 2014 bylo ve skupině 802 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících ve Výrobě chemických látek a chemických přípravků (619 subjektů; 77,2 %). V 510 případech se jednalo o fyzické osoby a ve 109 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami jednoznačně převládají a celkem tvoří 82,4 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům kontrolovaných českými fyzickými osobami se řadí např. COLORLAK, a.s., AUSTIS a.s. nebo RYOR a.s. Z právnických osob jsou nejvýznamnějšími majiteli společnosti UNIPETROL, a.s. (součástí polského koncernu PKN Orlen), jež ovládá 100% podíl ve firmě UNIPETROL RPA, s.r.o. a 51% podíl ve společnosti Butadien Kralupy a.s. (podnik UNIPETROL, a.s. kontroluje 11,3 mld. Kč základního kapitálu těchto společností, což je 18 % veškerého registrovaného rozhodujícího kapitálu v odvětví) a společnost AGROFERT, a.s., podnikatele Andreje Babiše, která mj. kontroluje 100 % základního kapitálu ve firmách DEZA, a.s., PRECHEZA a.s., Synthesia, a.s. nebo Lovochemie, a.s. Stát prostřednictvím Ministerstva financí ČR ovládá společnost Explosia, a.s. Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 67 % (tj. 23,2 mld. Kč). Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 30 firem), např. MESSER Group GmbH, který kontroluje 70 % registrovaného kapitálu ve firmě MG Odra Gas, spol. s r.o. nebo Schwan-STABILO Cosmetics Finanzholding GmbH, jež ovládá 99 % základního kapitálu společnosti Schwan Cosmetics CR, s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 3,7 % společností z odvětví chemického průmyslu v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 2,9 %. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící v Rakousku (7,9 %). Jedná se zejména o Linde Österreich Holding GmbH, jež ovládá 100 % registrovaného kapitálu (2,3 mld. Kč) společnosti Linde Gas a.s. Následuje Nizozemsko (6,5 %) např. Akzo Nobel Coatings International B.V. (100% vlastník Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.), PPG Europe B.V. (jediný akcionář v podniku PPG Deco Czech a.s.) nebo Series Acquisition BV, jež vlastní společnost Procter & Gamble - Rakona, s.r.o. Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do Nizozemska, především za účelem vytvoření holdingové struktury a daňové optimalizace. Následuje Polsko s 5,4 % podílem na registrovaném kapitálu. Jedná se např. o SYNTHOS, S.A., jež kontroluje 100% podíl ve firmách
28
SYNTHOS Kralupy a.s., SYNTHOS PBR s.r.o. a Synthos XEPS s.r.o. nebo ANWIL SPÓLKA AKCYJNA – jediný akcionář v podniku SPOLANA a.s. Tato statistika je mírně zkreslena případem společnosti UNIPETROL a.s (NACE 70.1 – Činnosti vedení podniků), která je ovládána polským koncernem POLSKI KONCERN NAFTOWY ORLEN S.A., a jež vlastní významné společnosti v odvětví (např. UNIPETROL RPA, s.r.o.). Na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků se rovněž významnou měrou účastní subjekty z Itálie (2,9 %; např. SOCIETA ITALIANA ACETILENE E DERIVATI - S.I.A.D.S.P.A., jež vlastní podnik SIAD Czech spol. s r.o.). Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl.
2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název
Logo
Synthesia, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti
Hlavní výroby/služby
Sídlo Pardubice, Semtín 103, 53002
přední evropský výrobce kvalifikované chemie s téměř pětadevadesátiletou tradicí. Podnikatelské aktivity jsou zacíleny do tří tržních segmentů pokročilých organických intermediátů, derivátů celulózy a pigmentů a barviv. V závislosti na tomto širokém sortimentu je založena i organizační struktura firmy – ta je rozdělena do čtyř strategických výrobně obchodních jednotek (SBU – Strategic Business Unit) - Pigmenty a barviva, Nitrocelulóza, Organická chemie a Energetika. SBU jsou jednotky s velkou mírou nezávislosti a centrální koordinací. Mezi klíčové zákazníky Synthesie patří především výrobci z odvětví nátěrových hmot a tiskových barev, barviv pro textilní, papírenský a kožedělný průmysl. Dále se společnost řadí mezi významné výrobce produktů pro farmaceutické koncerny, zbrojařské firmy, producenty kosmetiky, či podniky z oblasti zemědělství. Produkce Synthesie je zaměřena nejen na tuzemský trh, tři čtvrtiny výroby jsou určeny pro export na vyspělé evropské trhy či do zámoří. Synthesia patří do Holdingu Agrofert a.s. Synthesia je rozdělena do čtyř SBU - SBU Pigmenty a barviva, SBU Nitrocelulóza, SBU Organická chemie a SBU Energetika. Každé SBU spravuje část produktového portfolia společnosti Synthesia, a.s. výrobce kvalifikované chemie
Zaměstnanost a výkony
Název
2010
2013
Počet pracovníků
4019
1713
1631
Výkony (mil. Kč)
6716
3058
3506
Logo
UNIPETROL RPA, s.r.o. Provozovny v krajích
2005
Sídlo Litvínov, Záluží 1, 43601
-
29
Profil společnosti
Hlavní výroby/služby
Společnost UNIPETROL RPA, s.r.o. je členem koncernu UNIPETROL. Unipetrol RPA je předním českým producentem v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin, což se odráží i ve zkratce RPA: rafinérie, petrochemie, agrochemie. Společnost na trh dodává především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty, ostatní rafinérské produkty, olefiny a aromáty, agrochemikálie, saze a sorbenty, polyolefiny (vysokohustotní polyetylén, polypropylén). Společnost je rozdělena na jednu výrobní jednotku a obchodní jednotky a to podle typů produktů - výrobní jednotka, jednotka energetické služby, jednotka rafinérie, jednotka monomery a chemikálie, JEDNOTKA POLYOLEFINY produkce v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin. Dodává motorová paliva, topné oleje, asfalty a saze. Dále nabízí zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty, agrochemikálie, polyolefiny, olefiny a aromáty.
Zaměstnanost a výkony 2005
2010
2014
Počet pracovníků
-
1937
1560
Výkony (mil. Kč)
-
91430
91255*
*2013
Název
Logo
Teva Czech Industries s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti
Hlavní výroby/služby
Sídlo Ostravská Komárov
305/29,
74770
Opava,
Společnost Teva Czech Industries s.r.o., dříve známá jako Galena, je významným farmaceutickým výrobcem s velmi dlouhou historií. Její sídlo se nachází na severovýchodě České republiky v Opavě, Komárově. Ve svém širokém portfoliu má generické léčivé přípravky – především antiastmatika, cytostatika, imunosupresiva, hypolipidemika, antihypertenziva aj. - v podobě tablet, tobolek a kapalných lékových forem, dále také volně prodejné léky (OTC), účinné farmaceutické látky (API) a rostlinné extrakty. Produkty splňují uznávané standardy kvality a jsou exportovány do řady zemí celého světa, včetně USA a západní Evropy. Na úspěších společnosti a plnění náročných cílů se podílí více než 1500 zaměstnanců. V r. 2006 se společnost stala součástí nadnárodní skupiny Tev největší světový výrobce generických léčiv a aktivních farmaceutických substancí. Prodává humánní a veterinární léčivé přípravky. Zaměřují se na oblast kardiologie, onkologie a volně prodejných léků.
Zaměstnanost a výkony 2005
2010
2014
Počet pracovníků
1056
1200
-
Výkony (mil. Kč)
4863
6985
-
30
Název
Logo
Sídlo
HARTMANN - RICO
Masarykovo Veverská Bítýška
a.s.
náměstí
77,
66471
V České republice má společnost tři výrobní závody: ve Veverské Bítýšce, Havlíčkově Brodě a Chvalkovicích. Společnost HARTMANN-RICO a.s. patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v České republice. Vznikla v roce 1991 vstupem společnosti Paul Hartmann AG do tehdejšího podniku Rico Veverská Bítýška. Společnost je součástí mezinárodní skupiny HARTMANN se sídlem v Heidenheimu v SRN. Více než 10 let působí HARTMANN-RICO na území Slovenské republiky, se sídlem v Bratislavě. HARTMANN-RICO zaměstnává celkově více než 1 200 zaměstnanců. Výroba prostředků pro hygienu a péči o pacienty. Prodává hygienické prostředky pro únik moči a infračervený teploměr pro měření tělesné teploty, nabízí poradenskou činnost či dětskou, dámskou hygienu či kosmetiku a prostředky pro první pomoc
Provozovny v krajích Profil společnosti
Hlavní výroby/služby
Zaměstnanost a výkony
2005
2010
2014
Počet pracovníků
1622
1237
1100
Výkony (mil. Kč)
3236
3183
3934
2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.
BISNODE Stability Rating Název skupiny
Ratingové hodnocení
Slovní popis
Vynikající
AAA AA A
Excelentní Vynikající Výborný
Dobré
BBB BB B
Rizikové
CCC CC C
Úpadky
D
Slovní popis skupiny
Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.
Zdroj: BISNODE
31
V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl tvoří největší část (téměř 52 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 51,7 %, což je o 12,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,5 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 7 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 6,1 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,6 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.
Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 30%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
25%
ČR
20%
15%
10%
5%
0% AAA
AA
A
BBB
BB
B
CCC
CC
C
D
Zdroj: BISNODE
2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,77 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,83 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 1,22 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Plzeňském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Libereckém kraji. Následují Královéhradecký kraj, Ústecký kraj a Praha. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji.
32
Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 14,0‰
2009
12,0‰
2014
10,0‰ 8,0‰ 6,0‰ 4,0‰ 2,0‰
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Moravskoslezský kraj
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Vysočina
Karlovarský kraj
Pardubický kraj
Zlínský kraj
Středočeský kraj
Praha
Ústecký kraj
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Celé odvětví
Celá ČR
0,0‰
Zdroj: BISNODE
Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,4 %. To je o 0,2 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Plzeňským krajem, Jihočeským krajem a Pardubickým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Královéhradecký kraj, Zlínský kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní.
2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl pracuje v Ústeckém kraji, jedná se o téměř 19 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 17 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 12 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Praze a více než 9 % v Pardubickém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 1 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR vysoká.
33
Rozložení zaměstnaných z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl do krajů Vysočina; 1,2% Plzeňský; 0,7% Liberecký; 1,2% Karlovarský; 2,0% Olomoucký; 3,9%
Ústecky; 18,5%
Jihočeský; 3,9% Kralovehradecký; 4,7%
Moravskoslezský; 8,0%
Stredočeský; 16,6%
Zlinský; 8,1%
Jihomoravský; 12,3%
Pardubický; 9,3% Praha; 9,7%
Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 16,6 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi vysoký (a tedy zelená barva v mapě).
34
Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP
Zatímco geografická koncentrace je vysoká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky jen velmi nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém kraji, kde se lidé z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 2,9 %, dále v Pardubickém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,2 %) a ve Středočeském kraji (1,7 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině (0,3 %) a v Plzeňském kraji (0,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.
Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj
Podíl zaměstnaných
Kraj
Podíl zaměstnaných
Ústecký
2,9%
Karlovarský
0,8%
Pardubický
2,2%
Olomoucký
0,8%
Středočeský
1,7%
Jihočeský
0,8%
Zlínský
1,7%
Praha
0,7%
Jihomoravský
1,3%
Liberecký
0,4%
Průměr ČR
1,1%
Vysočina
0,3%
Královéhradecký
1,1%
Plzeňský
0,1%
Moravskoslezský
0,8%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
35
Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).
Podíl zaměstnaných v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje podíl odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP
Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl velmi nízká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl pracuje v jiném kraji než bydlí 7,7 % osob, což je o 1,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.
36
Index geografické exkluzivity odvětví
EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…
velmi vysoká
Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…
nadprůměrná
Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
průměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení
podprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
nízká
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl
velmi nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00
0,05
0,10
0,15
0,20
0,25
Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
37
3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou pracovníci Obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili jednu pětinu všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu zaměstnáno 12,5 tisíc pracovníků patřících do této profesní skupiny. Dalšími významnými skupinami povolání v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 6,7 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-95; 9%; 5,6 tisíc pracovníků v roce 2014) a Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 8 %; 4,6 tisíc pracovníků). Struktura povolání pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu v České republice se od té v celé Evropské Unii příliš výrazně neodlišuje.
Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90%
20,4%
80% 70% 60% 50% 40%
10,9%
17,6%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
8,8%
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
6,5%
9,1%
9,7%
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
7,5% 7,2% 6,0%
7,1% 7,1%
Specialisté v oblasti vědy a techniky
38,9%
43,2%
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky
30% 20% 10%
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Ostatní
0% ČR 2014
EU 28 2013
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ
Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu je Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu (ISCO 8131). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 9,1 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 4,4 tisíce pracovníků zařazených do skupiny povolání Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329). Dalšími významnějšími skupinami povolání v odvětví jsou Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech (ISCO 3116), Technici v chemických a fyzikálních vědách (kromě chemického inženýrství) (ISCO 3111) a Operátoři velínů pro chemickou výrobu (kromě zpracování ropy a zemního plynu) (ISCO 3133).
38
Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj
Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech Technici v chemických a fyzikálních vědách (kromě chemického inženýrství) Operátoři velínů pro chemickou výrobu (kromě zpracování ropy a zemního plynu)
CZ-ISCO
Počet 2014 (tisíc)
Podíl na zaměstnanosti v odvětví 20112014
8131
9,1
14%
─
9329
4,4
7%
↑
Vývoj od 2011
-
↓
3116
5% -
↑
3111
4% -
↓
3133
4%
Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je odvětví s nízkou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o čtvrté nejméně koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,085, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Nízkých hodnoty dosahuje profesní koncentrace v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.
Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví
Pořadí
Úroveň koncentrace
Vzdělávání
1
velmi vysoká
Ubytování, stravování a pohostinství
2
velmi vysoká
Peněžnictví a pojišťovnictví
3
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
4
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti
5
vysoká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
6
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
7
vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
8
vysoká
Stavebnictví
9
nadprůměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
10
nadprůměrná
Těžební průmysl
11
nadprůměrná
Zdravotní a sociální péče
12
průměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
13
průměrná
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
14
průměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
15
průměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.
16
podprůměrná
Výroba dopravních prostředků
17
podprůměrná
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
18
podprůměrná
Veřejná správa a obrana
19
podprůměrná
39
Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků
20
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
21
nízká
Výroba elektrických a optických přístrojů
22
nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
23
nízká
Výroba strojů a zařízení
24
nízká
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.
25
velmi nízká
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
26
velmi nízká
Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil předposlední. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,014, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Jedná se tedy o odvětví, které není výhradním zaměstnavatelem určité profesní skupiny. Podprůměrná je profesní exkluzivita v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.
Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Pořadí
Úroveň profesní exkluzivity
Zdravotní a sociální péče
1
velmi vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
2
velmi vysoká
Veřejná správa a obrana
3
velmi vysoká
Stavebnictví
4
velmi vysoká
Vzdělávání
5
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
6
vysoká
Doprava, skladování a poštovní činnosti
7
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
8
vysoká
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
9
nadprůměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
10
nadprůměrná
Výroba kovů a kovodělných výrobků
11
průměrná
Výroba dopravních prostředků
12
průměrná
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
13
průměrná
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti
14
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
15
podprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
16
podprůměrná
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků
17
podprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
18
podprůměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.
19
nízká
Potravinářský a tabákový průmysl
20
nízká
Výroba strojů a zařízení
21
nízká
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
22
velmi nízká
Vydavatelské a mediální činnosti
23
velmi nízká
Odvětví
40
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
24
velmi nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
25
velmi nízká
Těžební průmysl
26
velmi nízká
Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 38 % všech pracovníků v odvětví. Jen o málo nižší podíl (32 %) zaujímají středoškolsky vzdělaní pracovníci s maturitní zkouškou. Čtvrtina pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 5 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Chemického, farmaceutického a rafinérského průmyslu nevykazuje velké rozdíly od vzdělanostní struktury celé ekonomiky České republiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu v posledních letech poměrně rychle rostla a to zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, který za 4 roky stoupl o téměř 9 procentních bodů.
Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl a v celé ekonomice 100% 90%
16,2% 24,8%
18,0%
23,0%
80% 70% 60%
39,4% 32,0%
38,1% 37,5%
vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou
50%
středoškolské bez maturity
40% 30%
36,9%
37,8%
20%
38,6%
35,3%
základní
10% 0%
7,5%
5,4%
4,9%
4,1%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
ČR celkem
ČR celkem
2010
2014
2010
2014
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Vzdělanostní úroveň pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu je ve většině zemí Evropské unie nad průměrem celé ekonomiky. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice se vzdělanostní struktura zaměstnaných v odvětví téměř shoduje s vzdělanostní strukturou celé pracující populace, průměrná délka vzdělávání v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu odpovídala v roce 2013 100,4% průměrné délky vzdělávání v celé ekonomice.
41
Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%
Lucembursko
Malta
Estonsko
Litva
Slovensko
Švédsko
Česká republika
Slovinsko
Rakousko
Německo
Finsko
Lotyšsko
Polsko
Maďarsko
Kypr
Itálie
EU28
Nizozemí
Francie
Bulharsko
Řecko
Belgie
Spojené Království
Irsko
Španělsko
Rumunsko
Chorvatsko
Dánsko
Portugalsko
0%
Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey
Nejčastějšími obory vzdělání pracovníků v analyzovaném odvětví jsou Chemie a Strojírenství, které absolvovala shodně 13 % všech pracovníků v odvětví. S 11 % následuje obor Chemické výroby, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu jsou Stavebnictví, Obecně vzdělání a Výroba textilu a obuvi.
Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100%
Chemie
10,5% 90%
20,2% 13,8%
80% 70%
31,0%
12,7% 18,2%
60%
11,6%
50%
9,8%
40%
10,2% 69,0%
30% 20%
57,4% 35,5%
10%
Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Chemické výroby Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Stavebnictví a inženýrské stavitelství Motorová vozidla, lodě a letadla Ostatní
0% SŠ bez maturity
SŠ s maturitou
Vysokoškolské
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
42
3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil jako 22. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v analyzovaném odvětví lze tedy hodnotit jako nízkou a vzdělání pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu je tedy poměrně různorodé.
Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)
Pořadí
Vzdělanostní koncentrace odvětví
Stavebnictví
1
velmi vysoká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
2
velmi vysoká
Výroba kovů a kovodělných výrobků
3
velmi vysoká
Ubytování, stravování a pohostinství
4
velmi vysoká
Výroba strojů a zařízení
5
vysoká
Zdravotní a sociální péče
6
vysoká
Těžební průmysl
7
vysoká
Zemědělství, lesnictví a rybolov
8
vysoká
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
9
nadprůměrná
Doprava, skladování a poštovní činnosti
10
nadprůměrná
Vzdělávání
11
nadprůměrná
Potravinářský a tabákový průmysl
12
nadprůměrná
Výroba dopravních prostředků
13
průměrná
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
14
průměrná
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků
15
průměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
16
průměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
17
podprůměrná
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
18
podprůměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
19
podprůměrná
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
20
nízká
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
21
nízká
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
22
nízká
Vydavatelské a mediální činnosti
23
velmi nízká
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
24
velmi nízká
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
25
velmi nízká
Veřejná správa a obrana
26
velmi nízká
Odvětví
Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
43
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je odvětví s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění třetina zaměstnaných, kteří mají vysokoškolské vzdělání v oboru Chemie a 27 % pracovníků, kteří absolvovali obor Chemická výroba na maturitním oboru střední školy.
Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví
Pořadí
Úroveň vzdělanostní exkluzivity
Zdravotní a sociální péče
1
velmi vysoká
Vzdělávání
2
velmi vysoká
Veřejná správa a obrana
3
vysoká
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
4
vysoká
Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
5
vysoká
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
6
vysoká
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
7
nadprůměrná
Peněžnictví a pojišťovnictví
8
nadprůměrná
Doprava, skladování a poštovní činnosti
9
nadprůměrná
Stavebnictví
10
nadprůměrná
Zemědělství, lesnictví a rybolov
11
průměrná
Výroba elektrických a optických přístrojů
12
průměrná
Vydavatelské a mediální činnosti
13
podprůměrná
Těžební průmysl
14
podprůměrná
Ubytování, stravování a pohostinství
15
podprůměrná
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
16
podprůměrná
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
17
podprůměrná
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
18
nízká
Potravinářský a tabákový průmysl
19
nízká
Výroba dopravních prostředků
20
nízká
Výroba kovů a kovodělných výrobků
21
nízká
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti
22
velmi nízká
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
23
velmi nízká
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
24
velmi nízká
Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků
25
velmi nízká
Výroba strojů a zařízení
26
velmi nízká
Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání.
44
V odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je indikátor flexibility o nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním.
Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl méně než pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, spíše podprůměrný.
45
Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti
50,0%
Zdravotní a sociální péče
43,2%
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
39,3%
Vzdělávání
38,9%
Stavebnictví
35,8%
Ubytování, stravování a pohostinství
34,9%
Těžební průmysl
33,3%
Výroba dopravních prostředků
27,8%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
25,6%
Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí
25,2%
Veřejná správa a obrana
24,6%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
23,4%
Peněžnictví a pojišťovnictví
22,0%
Potravinářský a tabákový průmysl
21,1%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
20,3%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
19,2%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
18,7%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
17,7%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
17,2%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
16,4%
Výroba strojů a zařízení
14,8%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
13,6%
Výroba elektrických a optických přístrojů
13,0%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti
11,9%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
9,3%
Vydavatelské a mediální činnosti
7,1%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP
Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 40 %), což je však mezi odvětvími průměrný podíl. Výrazný je dále podíl těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (33 %) – což je mezi odvětvími hodnota nadprůměrná. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 13 % osob a ze vzdělávání 9 % osob. Pouhých 5 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny.
46
Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví
10%
14%
Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana
6%
Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti
11%
Výroba elektrických a optických přístrojů
4%
Těžební průmysl
5%
16%
27%
Celkem Výroba kovů a kovodělných výrobků
8%
Peněžnictví a pojišťovnictví
8%
Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
18%
Telekomunikační a informační… Vzdělávání
8%
Vydavatelské a mediální činnosti 3% Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče
39%
12%
39% 37% 8%
36% 10%
15%
10%
28% 22%
16% 14%
28%
20%
27%
31%
46% 20%
29%
36%
28%
Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5%
31% 13%
25% 16%
33%
24%
25%
8%
36%
24% 10%
12%
22% 11%
0%
8%
17%
11%
10%
28%
40%
18%
43% 17%
41%
13%
10%
23%
Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%
41%
13%
40%
9%
42%
18%
31% 19%
43%
15%
9%
31%
4%
44% 8%
19%
11%
5%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
44%
15%
33%
5%
Výroba dopravních prostředků
45%
17%
12%
22%
Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%
15%
6%
16%
8%
45%
8%
30%
12%
45%
14%
10% 35%
Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…
9%
14%
46%
16% 7%
26%
9%
46%
21% 11%
22%
Výroba pryžových, plastových a… 6%
52%
25%
22%
11%
Ubytování, stravování a pohostinství
63% 17%
6%
18%
6%
6%
7%
17%
4%
Potravinářský a tabákový průmysl
6%
20%
11% 40%
60%
27% 14%
24% 80%
100%
změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP
Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 8 %. V odchodech z odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl jsou skupiny příchodů a odchodů podobné, největší rozdíl oproti příchodům je ve skupině těch, kteří odcházejí do vzdělávání, tento podíl je u této skupině nízký (2 %). Naopak celá třetina odchází do jiné neaktivity než vzdělávání, přitom podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Asi pětina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a do odvětvové skupiny Opravy a
47
instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený – jedná e tedy o stejné skupiny odvětví, odkud také lidé po změně zaměstnání přicházejí.
Odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl: Příchody a odchody
přišli do odvětví
odešli z odvětví
(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)
(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)
8,3%
8,7%
z toho:
z toho:
změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,4%
změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,1%
přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 33,3%
odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 21,4% 07 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních 4,1% výrobků
15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
7,5%
07 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
4,3%
15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
4,1%
12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
4,3%
12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
3,1%
14 Stavebnictví
3,2%
01 Zemědělství, lesnictví a rybolov
2,0%
01 Zemědělství, lesnictví a rybolov
2,2%
14 Stavebnictví
2,0%
přišli ze vzdělávání (ze školy) 8,6%
odešli do vzdělávání (do školy) 2,0%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 12,9%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 33,7%
přišli z nezaměstnanosti
z toho odešli do důchodu
39,8%
21,4% odešli mezi nezaměstnané 37,8%
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP
3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a
48
informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je s průměrným věkem 42,1 let desátá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 1,1 let, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).
Průměrný věk a jeho změna v odvětvích
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl mezi zaměstnanými jen 1,0 % osob starších 60 let, nyní je to již 3,0 %. Oproti tomu se mírně snížil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 26,8 %, v roce 2014 byl v tomto odvětví jejich podíl 25,6 %. Výrazně se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 20,6 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,3 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o jeden procentní bod méně, než je jejich podíl mezi
49
všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy průměrná. V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 58 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 1 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.
3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním.
Vzdělání absolventů a osob starších 55 let
Absolventi z posledních 5 let
Osoby 55+
Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)
ZŠ a nižší
0,0%
7,4%
-7,4
SŠ bez MZ
19,9%
52,0%
-32,1
SŠ s MZ
37,0%
28,9%
8,2
VOŠ a konzervatoř
1,2%
0,0%
1,2
Bakalářské
14,9%
0,9%
14,0
Magisterské
26,1%
10,9%
15,1
Doktorandské
0,9%
0,0%
0,9
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Chemické výroby, který absolvovalo 10,2 % nedávných absolventů a 9,9 % osob ze skupiny starších 55 let. Docela nízký rozdíl byl u také oboru Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) (3,9 % u nedávných absolventů a 1,7 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Obecné vzdělání z 10,5 % u skupiny starších na 1,9 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Chemie: z 18,1 % u starších 55 let na 31,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. To je nejčastěji zastoupen obor mezi pracovníky staršími 55 let.
50
Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let
Tabulka obsahuje 92 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
51
4.
Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví
Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.
4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 39 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 33 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 23 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (82 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 15 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 57 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 24 procentních bodů.
Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň
4,7%
0,3%
Skutečné vzdělání
39,2%
32,7%
19,8% 3,4% 3,2%
2,5% Požadované vzdělání
18,6%
56,9%
12,1% 6,7%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ
52
Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 13,3 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,1 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví nad průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU vyšší přibližně o 0,2 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 12,7 roku, což je o 0,2 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,6 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl devátá nejvyšší úroveň skutečného vzdělání a osmá nejvyšší úroveň požadovaného vzdělání.
4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Míra nezávislosti
Schopnost dalšího učení
ČR Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ČR všechna odvětví EU Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, nejblíže průměru všech odvětví je schopnost dalšího učení a míra plánování. V případě EU jsou hodnoty blíže
53
průměru za všechna odvětví a míra plánování a schopnost dalšího učení je dokonce mírně nad průměrem za všechna odvětví EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde je úroveň za průměr EU v této odvětvové skupině o něco vyšší.
4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití některých posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl nižší a některých vyšší. Nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde je hodnota vyšší u tohoto odvětví, než jaká je míra za průměr všech odvětví. U četnosti psaní jsou četnosti vyrovnané a u dalších dvou, četnosti čtení a používání informačních technologií, je hodnota nižší v tomto odvětví, než jak je tomu v průměru za všechna odvětví. V V průměru za EU jsou u tohoto odvětví četnosti vyšší u využití všech dovedností ve srovnání s průměrem za všechna odvětví. A četnosti jsou také vyšší oproti hodnotám u našeho odvětví (výjimkou je četnost počítání, kde jsou úrovně u nás a EU stejné).
Využití dovedností v práci: Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Četnost čtení
Četnost psaní
Četnost počítání
Používání informačních technologií
ČR Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ČR všechna odvětví EU Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních
54
místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl vůči průměru za všechna odvětví je u pracujících ČR obdobná a je znatelně nižší. V průměru za celé EU tomu právě naopak a úrovně dovedností zaměstnaných tohoto odvětví jsou vyšší, než jaký je průměr za všechna odvětví. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou u nás úrovně všech zde srovnávaných dovedností nižší.
Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 290
285
280
275
270
265 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
ČR Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ČR všechna odvětví EU Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012
4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné jsou hodnoty také u znalostí v oblasti Přírodovědních oborů a také u numerických dovedností. Pouze v těchto kategoriích převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Na průměrné úrovni je pak jak důležitost, tak úroveň metodologických kompetencí a kognitivních dovedností. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s nevelkým odstupem následují kognitivní dovednosti a také komunikativní dovednosti v mateřském jazyce.
55
Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
Kompetence
Znalosti
důležitost: odvětví
úroveň: odvětví
důležitost: ČR
úroveň: ČR
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti a základy STEM
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administrativa a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické obory, výroba a stavebnictví
Přírodovědné ob., matem., inform.
Společenské obory, obchod a právo
Humanitní obory a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET
4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická průměrná úroveň u všech aspektů, pouze aspekt nazvaný podpora je mírně nadprůměrný a aspekt vztahy spíše podprůměrný.
56
Pracovní hodnoty Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
Nezávislost
40% 20%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
0%
Průměr za všechna odvětví Podpora
Uznání
Vztahy
Zdroj: O-NET
V charakteristikách pracovní orientace je u odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl výrazně nadprůměrná pouze hodnota u jediné položky – realističnost. Mírně nadprůměrná je dále investigativnost a téměř na průměru všech odvětví je konvenčnost. Ostatní charakteristiky jsou více či méně podprůměrné. Nejnižší v relaci k průměru za všechna odvětví jsou podnikavost a sociálnost.
Pracovní orientace Kreativita
80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% 20%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl
0%
Průměr za všechna odvětví
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Zdroj: O-NET
57
4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví
Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl, kterou je skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení, je vyžadováno z 60 % středoškolské vzdělání a u 40 % zaměstnaných dostačuje nižší vzdělání; u průměru za EU je však podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných; rozdíl je však také v tom, že u více než 6 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky, v ČR necelé tři čtvrtiny a v průměru za EU více než 85 %.
58
Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Obsluha stacionárních strojů a zařízení
podíl skupiny povolání v odvětví
0% ČR
20,4%
60%
40%
0%
17,6%
EU
6%
42%
52%
0% 10%
0%
20%
50%
40%
30%
70%
60%
100%
90%
80%
Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
10,9%
ČR 0%
8,8%
EU
20%
10%
0%
17%
35%
35%
12%
14%
26%
60%
50%
40%
30%
60%
100%
90%
80%
70%
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 0%
9,1%
ČR
36%
64%
0% 6,5%
EU
20%
10%
0%
50%
40%
30%
2% 1%
22%
76% 60%
70%
80%
90%
100%
90%
100%
Specialisté v oblasti vědy a techniky 19% 7,5%
ČR 2%
25% 54%
9,7%
EU
11%
3%
32% 10%
0%
20%
30%
54% 50%
40%
60%
70%
80%
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 14% 7,2%
ČR
76%
9%
1% 7,1%
EU
25%
41%
24%
9% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP
59
5.
Shrnutí
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož poměrně velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je ovšem Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl odvětví s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností Chemický průmysl zásobuje svými produkty téměř všechny oblasti ekonomiky. Postavení sektoru zůstává v rámci ekonomiky ČR i zpracovatelského průmyslu v posledních letech stabilní. V letech 2006 – 2012 se podíl sektoru na celkové produkci ČR pohyboval okolo úrovně 1,5 %, v případě hrubé přidané hodnoty okolo 0,8 %. Na celkové produkci zpracovatelského průmyslu se odvětví podílelo v roce 2012 ze 4,5 %, na hrubé přidané hodnotě z 3,5 %. V segmentu chemického průmyslu bylo v roce 2012 zaměstnáno 2,3 % pracovní síly zpracovatelského průmyslu a 0,6 % v rámci národního hospodářství České republiky. Na celkovém exportu, resp. importu ČR se sektor v roce 2012 podílel z 5,3 %, resp. 8,8 %. Tržby v odvětví chemického průmyslu se v období 2006 – 2008 pohybovaly okolo 140 mld. Kč (tržby v přepočtu na jednoho zaměstnance pak oscilovaly v daném období okolo hodnoty 4 700 tis. Kč na jednoho pracovníka). Vlivem ekonomické krize se začaly ke konci roku 2008 tržby v oboru snižovat. Propad pokračoval i v roce 2009, kdy tržby meziročně klesly o 21,7 %. Od roku 2010 nastalo oživení, přičemž v období 2009 – 2012 vzrostly tržby v rámci chemického průmyslu celkově o 48,5 %. V roce 2013 (za období leden až listopad) však došlo k průměrnému poklesu tržeb z průmyslové činnosti o 3 %. Účetní přidaná hodnota poklesla z 32,6 mld. Kč v roce 2006 na 22,5 mld. Kč v roce 2009, přičemž k nejvýraznějšímu meziročnímu propadu (o 21,4 %) došlo v roce 2009 v souvislosti s ekonomickou krizí. Od roku 2010, kdy nastalo opětovné zvýšení o 36,8 %, se účetní přidaná hodnota pohybuje okolo úrovně 31 mld. Kč. Většina odvětví zpracovatelského průmyslu ČR je proexportně orientována, to však neplatí pro sektor chemického průmyslu, který dlouhodobě vykazuje pasivní saldo obchodní bilance (v roce 2012 60,5 mld. Kč). V letech 2009 – 2012 došlo k růstu celkového objemu exportu o 62,5 % a importu o 61,5 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu patří k tradičně největším obchodním partnerům Německo, dále pak Polsko, Slovensko, Maďarsko, Itálie, Francie a Nizozemsko. Ceny chemické produkce jsou ovlivňovány cenami ropy a dalších vstupních surovin. V období 2000 – 2008 stoupla cena průmyslových výrobců v odvětví o 21,3 %. Ekonomická krize vedla k poklesu poptávky ze strany odběratelů a ke snížení cen některých vstupů. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu cen o 7,7 %. Po odeznění krize vykázal obor opětovný výrazný nárůst cen (mezi lety 2009 – 2013 o 32,6 %). K 9. 1. 2014 bylo v České republice evidováno celkem 2 608 podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu chemických látek a chemických přípravků (dle Klasifikace ekonomických činností NACE 20). Bez fyzických osob (podnikatelů) a právnických osob v likvidaci zahrnovala podnikatelská základna 845 subjektů, přičemž nejvíce subjektů bylo evidováno v Praze (26,2 %) a v kraji Jihomoravském (12 %) a Středočeském (10,9 %). V rámci odvětví je evidováno nejvíce společností v oblasti Výroby základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách – NACE 20.1 (36,7 %) a v oboru NACE 20.5 – Výroba ostatních chemických výrobků (18 %). Nejméně společností podniká v oblasti NACE 20.6 – Výroba chemických vláken (1,4 %) a NACE 20.2 – Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků (2,4 %). Sektor je z velké části tvořen malými a středními podniky, více než 250 pracovníků zaměstnává 26 společností (nicméně tyto podniky mají i nadále dominantní pozici, přičemž na celkových tržbách oboru se podílejí více než 70 %). Na základě dostupných informací bylo téměř 80 % podniků vlastněno tuzemskými subjekty
60
(zejména fyzickými osobami). Navzdory převaze tuzemských vlastníků je rozhodující kapitál českých firem z oboru v majetku zahraničních subjektů (zejména z Nizozemska, Německa, Rakouska a Polska). Index průmyslové produkce v odvětví chemického průmyslu vzrostl v období 2000 – 2008 o 27,3 %. V důsledku ekonomické krize poklesla v odvětví v roce 2009 produkce meziročně o 12,8 %. Ačkoliv v roce 2010 nastalo oživení a výroba vzrostla meziročně o 6 %, tak se úroveň produkce stále nevrátila nad předkrizové hodnoty. V roce 2011 klesla produkce o 4,6 %, v roce 2012 se zvýšila o 4,8 %. Celkově objem výroby v letech 2000 – 2012 vzrostl v případě chemického průmyslu o 17,7 % (ve zpracovatelském průmyslu šlo o 65,2% zvýšení). Přehled o stavu odvětví lze získat také na základě vývoje počtu nových zakázek. Podle údajů Českého statistického úřadu se českým výrobcům v letech 2000 – 2012 poměrně dařilo nalézat odbytiště na domácích i zahraničních trzích. Celkově od roku 2000 do roku 2012 vzrostl tuzemským subjektům podnikajícím v oblasti výroby chemických látek a chemických přípravků počet zakázek o 92,5 %. Také ve vývoji počtu nových zakázek se však projevila ekonomická krize, jež vedla v ČR v roce 2009 k meziročnímu poklesu o 16,7 %. V následujících letech nastalo oživení a došlo k opětovnému růstu zakázek. Oproti jiným zemím je u nás v odvětvové skupině Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl zaměstnán nadprůměrný podíl pracujících a podíl dále mírně roste. Roste i celkový počet zaměstnaných a rovněž podle projekce do roku 2020 by počet měl nadále mírně růst. Počet zaměstnaných se od roku 2000 pohyboval v celé odvětvové skupině mezi 50 a 60 tisíci zaměstnaných. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,8 %. Tato úroveň poměrně výrazně nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti pracovníků v celé ekonomice, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu 42,3 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky průměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu, nemají s nalezením nového zaměstnání výrazně větší problém, než nezaměstnaní se zkušenostmi z ostatních odvětví ekonomiky. Pokud zaměstnaní odcházejí ze svého zaměstnání v této odvětvové skupině, odcházejí nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a do odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený. Pokud přicházejí zaměstnaní z jiných odvětvových skupin, jedná se mezi těmi nejčastějšími o stejné skupiny odvětví. Z hlediska stability odvětví a jeho rizikovosti s uvážením chování subjektů, které v odvětví působí, se ukazují dvě skutečnosti: podle ratingového modelu BISNODE je struktura subjektů z hlediska rizika úpadku (na základě plnění závazků v rámci obchodního styku) lepší, než činí průměr za celou ekonomiku v České republice, avšak z hlediska analýzy vzniklých a zaniklých společností je odvětví mírně horší než je průměr ČR a ještě o něco horší je to z hlediska počtu subjektů, na něž byl v roce 2014 vyhlášen konkurz. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl jsou pracovníci, kteří pracují jako Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili jednu pětinu všech zaměstnaných v tomto odvětví, což v roce 2014 představovalo 12,5 tisíce osob. Dalšími významnými skupinami povolání jsou v této odvětvové skupině Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 6,7 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-95; 9%; 5,6 tisíc pracovníků v roce 2014) a Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 8 %; 4,6 tisíc pracovníků). Struktura povolání pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu v České republice a celé Evropské unii nijak výrazně neodlišuje. Na pracovních místech tohoto odvětví pracuje 38 % osob se středoškolským vzděláním bez maturity, asi 32 % osob s maturitou a 25 % osob s nějakou formou terciárního vzdělání (nejvíce s magisterským). Zbytek, asi 5 % osob, má vzdělání základní. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je požadavek maturitního vzdělání u více než poloviny osob (56 %), což představuje rozdíl 24 procentních bodů. V podílu terciárního vzdělání k žádné znatelné odlišnosti mezi skutečným a požadovaným vzděláním nedochází, rozdíly jsou ve vnitřní struktuře – oproti téměř současným 20 % magistrů by jich stačilo 12 % a naopak vyšší podíl by měl být v případě bakalářů i absolventů vyššího odborného studia.
61
Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl jsou obory Chemie a Strojírenství, který absolvovalo v obou případech 13 % všech pracovníků v odvětví. S 11 % následuje obor Chemické výroby, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Chemickém, farmaceutickém a rafinérském průmyslu jsou Stavebnictví, Obecně vzdělání a Výroba textilu a obuvi. Ovšem určité odlišnosti jsou mezi mladými a staršími pracovníky odvětví. U mladších pracovníků (nedávných absolventů) převládají obory Chemie (30 %, mezi staršími 55 let je jich pouze 18 %) a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (15 %, těch je naopak mezi staršími více: 21 %). Odvětvová skupina Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je s průměrným věkem 42,1 let desátá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 1,1 let, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití některých posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl nižší a některých vyšší. Nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde je hodnota vyšší u tohoto odvětví, než jaká je míra za průměr všech odvětví. U četnosti psaní jsou četnosti vyrovnané a u dalších dvou, četnosti čtení a používání informačních technologií, je hodnota nižší v tomto odvětví, než jak je tomu v průměru za všechna odvětví. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné jsou hodnoty také u znalostí v oblasti Přírodovědných oborů a také u numerických dovedností. Pouze v těchto kategoriích převyšují hodnoty u tohoto odvětví průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Na průměrné úrovni je pak jak důležitost, tak úroveň metodologických kompetencí a kognitivních dovedností. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Ve srovnání celkové úrovně kompetencí znalostí a dovedností jsou jako u všech také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, s nevelkým odstupem následují kognitivní dovednosti a také komunikativní dovednosti v mateřském jazyce. Hlavní trendy v odvětvové skupiny Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl jsou v mnohém spjaty s jeho mezinárodní otevřeností a vztahem ke společnosti a životnímu prostředí. Klíčová je realizace nařízení obsaženého v systému REACH, přitom do roku 2020 by mělo být dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Odpovědnost za zjištění vlastností chemických látek a za posouzení, zda daný způsob jejich používání neohrožuje zdraví lidí nebo životní prostředí, budou mít osoby, které látky vyrobí nebo dovezou na území EU, a osoby, které budou chemické látky používat při podnikání. Nařízení REACH vstoupilo v platnost dnem 1. června 2007 a od tohoto data platí i pravidla pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací. Většinu dalších povinností je nutné plnit od 1. června 2008. Základní a pravděpodobně nejnáročnější povinností výrobců a dovozců je registrace chemických látek. Podle vyjádření zástupců Svazu chemického průmyslu České republiky tvoří náklady v souvislosti s implementací REACH do roku 2020 cca 12 mld. Kč. Mezi další možné dopady této legislativy patří výrazné zvýšení administrativních nákladů, zvýšení cen vstupních surovin u uživatelů, přesunování výrobních kapacit do jiných regionů, omezování nebo úplné zastavení výroby, omezení financování výzkumu a vývoje apod. V České republice má legislativa REACH upravovat přibližně tisíc látek, v Evropské unii asi 30 tisíc. Odvětví navíc podléhá i řádě dalších regulací, jako jsou EU ETS (Evropský systém emisního obchodování), nebo IPPC recast. Evropská komise vydala na začátku roku 2013 přezkum tohoto nařízení, kde připustila náročnost REACH včetně negativního dopadu na malé a střední podnikání. Z tohoto důvodu přistoupila ke snížení poplatků pro malé a střední firmy a zároveň k navýšení poplatků pro velké firmy tak, aby změna nezpůsobila výpadek příjmů na chod agentury ECHA (European Chemical Agency). Důležitý je rovněž vztah chemické výroby životnímu prostředí. Chemické podniky si ve většině případů uvědomují, že jejich činnost může znamenat nebezpečí a rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, a snaží se proto své podnikání přizpůsobovat trendům běžným ve vyspělých zemích. Mnohé firmy z oblasti chemického průmyslu uplatňují strategii Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii), což je dobrovolná, celosvětově přijatá a rozvíjená iniciativa chemického průmyslu, zaměřená na podporu jeho
62
udržitelného rozvoje vstřícným zvyšováním bezpečnosti jeho provozovaných zařízení, přepravy výrobků, zlepšováním ochrany zdraví lidí a životního prostředí. Do plnění principů Responsible Care se v ČR v době zpracování analýzy zapojilo 75 členských společností Svazu chemického průmyslu a jeho kolektivních členů Asociace výrobců nátěrových hmot, České asociace čisticích stanic a Svazu chemických obchodníků a distributorů. Globalizace se dotýká tradiční dominance Evropy v produkci chemických výrobků. Její pozice vyznačující se velkým exportním přebytkem, se v posledních letech zhoršuje. Legislativa zvyšuje náklady evropských výrobců chemických látek (REACH, IPPC, ETS) a snižuje jejich konkurenceschopnost vůči zbytku světa (především USA, Japonsku a Číně). Rozvoj by mohly brzdit i rostoucí ceny energie a surovin a jejich ztížená dostupnost (včetně obnovitelných zdrojů). Na globálním trhu je také patrný tlak na cenu výstupních produktů. Ten je celosvětově způsoben sníženou poptávkou a silnou globální konkurencí, která destabilizuje dodavatelský řetězec. Evropskému chemickému průmyslu roste silná konkurence v Asii (Čína, Indie, Korea) a evropská chemie ztrácí i kvůli rozsáhlé regulaci sektoru. Zejména vzhledem ke své konkurenční výhodě v surovinách přilákaly země Středního východu velké investice do petrochemie. Evropští výrobci musí levnější konkurenci z asijských a dalších zemí čelit produkcí s vyšší přidanou hodnotou, tudíž jsou nezbytné investice do výzkumu a vývoje, vyspělých technologií, inovací a produkce bezpečných a nezávadných výrobků.
63