SVĚTOVÁ HUDBA PRAVĚK
Hudební formy
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Pouze teoretické dohady opírající se Doprovod tance, o archeologické nálezy a výtvarné dokumenty. magických obřadů a Analogie s dnes žijícími primitivními kmeny rituálů. ♫
Paleolit – kostěná píštˇala, ulita, různé bicí nástroje …
STAROVĚK
Orient – hudba čínská, japonská, indická Blízký orient – Peršané, Židé a Egypt
Řecko-h. má pevný řád a místo v životě společnosti, součást vzdělání, společenského i náboženského života. H.je součást jiných umění-literatury, dramatu, tance i olympijských her. Hudebník má význačné společ. postavení.
Ukázky poslechů: ♫ z poslechů pro gymnázium
Neolit – hliněný buben, hliněný zvonek
♫
STŘEDOVĚK(ROMÁNSKÝ a GOTICKÝ SLOH)
MONODIÁLNÍ
Řehoř Veliký sjednocuje liturgický zpěv na přelomu 6. a 7. století – gregoriánský chorál -responsoriální zpěv – sólo a sbor -antifonický zpěv – dva i více sborů
Světská hudba – lidová
♫
- umělá - rytířský zpěv – trubaduři, truvéři a minnesingři ♫ ♫ - vagantský zpěvstudenti
♫
Představitelé, díla, památky ◙ život a dílo vybraných skladatelů
♫ z „Procházky dějinami hudby“ s výkladem ♫ další ukázky
nástroje drnkací a dechové žalmy Hudební teorie – soustava tónů, intervalů, akordů a stupnic.
Zpěv sborový i sólový – jednohlas Zápis hudby – velká písmena řecké abecedy. Hudební nástroje – kithara, lyra, harfa, hudební dramata, báje, syrinx, aulos, vodní varhany aj. texty Seikilova píseň a další hudební texty a nástroje doprovázejí dramata. (např. dva hymny na boha hlas – totéž co zpěv Apolona) ♫ ♫ hlučná hudba – slavnosti-zábava
-h. slouží hlavně zábavě (cirk apod.) Chorální hudba vychází z židovských žalmů a hymnů. Je součástí křesťanské liturgie.
Charakteristika
Pentatonická stupnice
Antika = řecko-římský starověk (8.st.př.n.l. 476n.l.)
Řím-přejímá řeckou kulturu (otroci) +pantomima (předchůdce baletu) 6.st. - poč. 13. st.
Výz.l.
Doba bronzová – puklice, zvony, první strunné nástroje. SLOH (jednohlasý)
4 tis.př.n.l.- 476 n.l. 40 tis – 4 tis. př.n.l.
Charakteristika
ČESKÁ HUDBA
Žalmy – zhudebněné oslavné a prosebné texty Starého zákona
Te Deum laudamus
hymny – zhudebněné chvalozpěvy (nepocházejí z Bible)
Řehoř (Gregorius) Veliký (540-604)
gregoriánský chorál – zpěv a capella na latinské texty z Bible
Řehořův antifonář
♫ ♫
neumy – zápis hudby – jen směr melodie nad textem hudební nástroje – lyra, varhany, rebec, psalterium, fidula, loutna, růz. flétny aj.
tropy-vsunuté melodie píseň – milostná, pijácká, historická, a texty do g.ch. ♫ balada, taneční sekvence-podkládání Quido z Arezza – h. teoretik, notová textů pod jednotlivé tóny bohaté melodie osnova g.ch.(tkz. melismat)
476 5.6.st.
Bez notových památek, praslovanská hudba
863
Konstantin a Metoděj
10. - -střetávání s vlivem německým a 11. st. postupné vytlačení staroslovanské liturgie (tj.ve staroslověnském jazyce) 10.st. -duchovní píseň (greg. ch. + prvky 13.st.
„carmina diabolica“ (písně ďábelské) – některé prvky se zachovaly v koledách -staroslovanská liturgie-kánony, žalmy -gregoriánský chorál Hospodine, pomiluj ny ♫
lid. hudby)
Svatý Václave ♫
-světský zpěv za Václava II. minnesingři
Frauenlob (minnesingr) ♫
SVĚTOVÁ HUDBA
gotika RENESANCE !!!
POLYMELOLDICKÝ SLOH
13. - 16. STOLETÍ
Charakteristika
Hudební formy
ČESKÁ HUDBA Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Počátky vícehlasu již od 7. století, rozvoj od 9. Organum – souběžné století. Cantus firmus – vedoucí hlas dole přebírán z intervaly ♫ ♫ gregoriánského chorálu, je doprovázen souběžně v diskantus – protipohyb čistých intervalech nebo prodlévá na stejném tónu. motet (i moteto) ♫ Ars antiqua (12.-13.st) – rozvoj vícehlasu s ryt-
♫Chorální notace zachycuje znaky i rytmus v notové osnově
mickou složkou. Nejvýznamnějším útvarem byl motet. K úryvku z gregoriánského chorálu (cantu firmu) se přidaly obvykle dva pohyblivější hlasy ve vyšší poloze. Každý hlas měl jiný rytmus i text. Jde o první skutečnou polyfonii.
teoretikové Franko Kolínský a Petrus de Cruse, J. Fornset – Letní kánon (1240) ♫
rondelus (později kánoc. vedení hlasů) gymel užívá i sexty a tercie (Anglie)
Ars nova (14.st.) - obohacuje vícehlas o nové rysy – ♫ zpěvnost a rytmickou pestrost, světské náměty, vliv lidových prvků, kontrapunkt – původně „nota proti notě“ ke c.firmu se přidávaly samostatné melodie ve ♫ stejném rytmu, časem tyto hlasy získávají úplnou samostatnost a jsou rovnocenné c.firmu -francouzská – převaha duchovní h.
-italská (též italské trecento) – více světských vlivů
♫♫
mše, chanson, balada
madrigal, balada, cacia
Polyfonie (15.-16.st.) - mnohonásobný vícehlas, uží- renesanční formy vokální vá se i bas, větší samostatnost a rovnocennost hlasů, polyfonie bohatší zvuk i znělost mše – 5 až 6 částí dle mešního ordinária madrigal světská píseň pro 4 až 5 rovnocenných hlasů
-nizozemská škola – vokální polyfonie a capella – zlatý věk kontrapunktu – pět generací skladatelů jej vícenásobný kánon dovádí k vrcholu moteta
loutna, harfa, trumšajt (jednostrunný), fidula (předek houslí), varhany
G. de Machaut – moteta, rondeau, mše, balady Phillippe de Vitry – moteta, teoretik P. Casella, Maestro Piero …♫ F. Landini ♫ J. Dunstable ♫ zdokonalování dechových i smyčcových nástrojů – housle, violy da gamba a da braccio, různé druhy zobc. fléten, serpent (dechový dřevený nástroj), fagot, trubka, pozoun, lovecký roh, cembalo, spinet, klavichord
♫♫♫◙
Giovanni Pierluigi da Palestrina (převážně duchovní díla – moteta, hymny, mše, madrigaly duchovní i světské) Missa Papae Marcelli aj.
-benátská škola -vokální i instrumentální polyfonie, dramatičnost (znak baroka)
sonata cansona, toccata, ricercar
Pozdní renesance - Itálie, manýrismus-subjektivizovaný hud.projev-přechod k baroku
madrigaly
L. Marenzio, G. di Venosa, O. Vecchi ♫
mše, moteta
W. Byrd, T. Morley, J. Dowland, O. Gibbons
instrumetální hudba
H. L. Hassler ♫
Německo – dvorské kapely
1.pol. 15. st.
1457
Představitelé, díla, památky
Andrea a Giovanni Gabrielli ♫ ♫
- od konce 12. st. rozvoj dramatického básnictví, nejprve duchovní pak i světské Andělíku rozkochaný -studenstská náměty milostná píseň ♫ -žákovská poezie Dřěvo se listiem odievá -světská p.♫ Za Karla IV. a Arnošta z Pardubic rozvoj Nářek Panny Marie ♫ gregoriánského chorálu Mastičkář hra se zpěvy, spojení -velikonční hry ♫ náboženské tématicky s humorem -duchovní písně
Jezu Kriste, sčedrý kněže – duchovní lidová píseň
- první skladatelé ♫
Mistr Záviš, Jan z Jenštejna
Husité neuznávají polyfonní ani instrumentální hudbu ♫
jednohlasá píseň obřadní (Husitský otčenáš), válečná (Ktož sú boží bojovníci), satirická (Zajíc biskup--) Jistebnický kancionál (77 husitských písní + Ktož sú …)
Jednota bratrská (česká reformační církev) Literátská bratrstva - cechovní sdružení pro pěstování vícehlasé hudby
G. Dufay, J. Ockeghem, J. Obrecht, J. Despres franko-vlámští skladatelé ♫ ♫ Orlando di Lasso (mše, moteta, madrigaly) – syntéza a vrchol evrop. vývoje hudby ♫ ♫
-římská škola – vrchol především duchovní h.
Charakteristika
notrdamská škola – Leoninus (2.pol.12.st.) a Perotinus (kol.1238) ♫ ♫
menzurální notace obsahuje znaky pro délku not a pomlk, v 15. st. je tento systém vyplněných not Pol. (černá menzurální notace) doplněn o nevyplněné 14. st. noty (bílá m.n.)
-anglická – anglická kontrapunktická škola
Anglie – alžbětinská doba ♫ ♫ ♫
Výz.l.
1576
císařská kapela za Rudolfa II.
Jan Blahoslav – spis Musica kancionály, např. Šamotulský
Phillipp de Monte
rožmberská kapela ♫ 1620
porážka na Bílé hoře
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621), měl vokálněinstrumentální kapelu na hradě Pecka, z díla se dochovalo jen pěti a šesti hlasé moteto a pětihlasá mše na cantus firmus Dolorosi martyr ♫ Jan Campanus Vodňanský ♫ Jacob Handl-Gallus ♫
SVĚTOVÁ HUDBA Baroko – rovnoprávná složka melodická a harmonická, složitá výstavba a velké rozměry děl, velkolepost, kontrasty, citovost. Prosazení dur-mollového cítění, generálbas – nový způsob doprovodu jednohlasu, monodie – výrazový zpěv s doprovodem generálbasu (opera)
BAROKO
SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ
1600 – 1750
Charakteristika
Hudební formy
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
Charakteristika
violy da gamba, housle, violy, cella, kontrabasy, hoboje, fagoty, zobcové i příčné flétny, trubky, klariny, les. rohy, cembalo, klavichord, varhany, klavír
1.pol. Počáteční období 17. st. Po Bíle hoře italský vliv, později německý, ve spojení s českou lidovou melodikou – vznik českého baroka
Florentská camerata – monodie – opera
Jacopo Peri – Dafne – 1. opera
.
zámecké kapely – Kroměříž, Jaroměřice
benátská a neapolská škola – postupné oddramatizování opery – izolované virtuozní árie primadon a kastrátů
Claudio Monteverdi – Ariadna ◙ ♫♫
1659
tradice kancionálů Komenský
anglické baroko H. Purcel
opera, kantáta,
ČESKÁ HUDBA
oratorium, sonata, suita, koncert, fuga, rondo, concerto grosso
masques
německé baroko D. Buxtehude, francouzské baroko J. B. Lully, M. A. Charpentier
balet, opera comique
další autoři instrumentální hudby – A. Corelli, G. Torelli, A. Vivaldi, D. Scarlati, G. Frescobaldi, G. Tartinni, Telemann , Purcel... ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ Johan Sebastian Bach - Janovy a Matoušovy pašie, Mše h moll, Braniboské koncerty, Golgergovy variace, Temperovaný klavír Umění fugy, ◙ ♫ ♫
vrchol baroka – syntéza slohu– J. S. Bach, G. F. Händel
rokoko 30. léta 18. st. - galantní sloh – hravost, lehkost, ozdobné prvky, drobné skladby
další autoři opery – J. Ph. Rameau, J. B. Lully, G. Ph. Telemann, H. Purcel...
skladby menšího rozsahu, písně, tance
Georg Friedrich Händel Mesiáš, Vodní hudba, Hudba k ohňostroji a další oratoria, opery, koncerty, sonáty ...◙ ♫ ♫ ♫ synové J. S. Bacha, Fr. Couperin
2. pol. Vrcholné období 17. st. Příprava klasicismu poč. 18. st. 1723 1730
Představitelé, díla, památky Adam Michna z Otradovic – duchovní písně s nástroji – Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika, Loutna česká ♫♫ P. J. Vejvanovský – kapelník a trubač v Kroměříži, intrumentální hudba ♫ J. D. Zelenka - u drážďanského dvora, melodram ke korunovaci Pod olivou míru a palmou přátelství ♫ B. M. Černohorský - moteto Laudetur Jezus Christus, kantáta Regina coeli ♫
provedení opery Constanza a Forteza (Stálost a věrnost) J. J. Fuxe F. V. Míča – kapelník a zpěvák v Jaroměřicích – O původu města O původu města Jaroměřic F. Míča Jaroměřic předklasičtí čeští autoři – F. Tůma, Š. Brixi, J. N. Seeger ♫
SVĚTOVÁ HUDBA
1750 – 1827
KLASICISMUS
Charakteristika
Hudební formy
ROMANTISMUS
SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ 2
Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
Klasicismus souvisí s osvícenstvím, odklon od Zdokonalení existujísložité polyfonie, pravidelnost, přehlednost, cích nástrojů – klavír, akordický doprovod melodie, výrazná dynahousle, příčná flétna mika, souměrnost, návrat k antickým ideálům. opera Melodie – pravidelné členění, hra přesně podsonátová forma le not, harmonie – zjednodušena, polyfonie hlavně v církevní hudbě. symfonie, sólový Opera komická (buffa) a vážná (seria). Soná- koncert, sonáta, smyčcový kvartet tová forma – dvě témata (hlavní a vedlejší) a
V období raného klasicismu má velký vliv na evropskou hudbu česká emigrace.
tři části (expozice, provedení a repríza). Symfonie – koncert pro orchestr (4 věty).
◙♫♫
Josef Haydn – symfonie, kvarteta, oratoria..
◙♫♫♫♫
W. A. Mozart – opery (Figarova svatba, Don Giovanni...), koncerty, komorní hudba 1790 (Malá noční hudba...), Requiem … 1811
◙ ♫ ♫♫ ♫ ♫
1820 - 1900
ČESKÁ HUDBA
Romantismus – nesplněné ideály francouzské revoluce, nespokojenost, rozčarování. Odklon od rozumového chápání světa k citovému, zájem o vnitřní život člověka. Citově silná melodika, programní hudba, reforma opery, orchestr s velkým obsazením, opereta, rozvoj hudební vědy a kritiky. U slovanských národů národní školy: česká, ruská a polská. Melodie je méně pravidelná, bohatší harmonie a modulace. V polyfonní technice větší melodická samostatnost. Reforma opery – R. Wagner – prokomponované hudební drama, působení na diváka všemi uměleckými složkami (literární, výtvarná, taneční, herecká, režijní). Umělec je nezávislý tvůrce.
G. B. Pergolessi Služka paní o. buffa ♫ Ch. W. Gluck – reforma opery – hudba se podřizuje potřebám dramatu (baroko – jen uzavřené árie a recitativy), opera má být srozumitelná všem ♫ ◙ Vrcholný klasicismus – vídeňská škola
Charakteristika
Představitelé, díla, památky
1. pol. V důsledu Bilé hory a třicetileté války odchází mnoho hudebníků z 18. st. Čech. Stylově náleží baroku až předklasicismu.
Itálie - J. Mysliveček, V. Pichl ♫ 2. pol.
Francie - J. V. Dusík, A. Rejcha
18. st. návštěvy Mozarta v Praze
Vídeň - F. Kramář, br. Vraničtí, J. K. Vaňhal, L. Koželuh, J. H. Voříšek ♫
1763
Hra s českými zpěvy (Anička aneb zamilovaný ponocný)
Rusko - F. Laub
Pražské vlastenecké divadlo U Hybernů
Doma zůstali - F. X. Brixi, F. X. Dušek ♫
Konzervatoř v Praze
Jakub Jan Ryba – teoretik, mše, pastorely, komorní, Česká mše vánoční ♫
L. v. Beethoven – 9 symfonií (5.Osudová, 9., koncerty, sonáty (Měsíční), opera Fidelio, kvarteta ...
Zůstává symfonie, koncert a opera. Vznikla symf. báseň, programní symfonie, programní suita, suity z baletů a oper.
Nástroje – zdokonaleny technické a zvukové možnosti. Orchestr má větší obsazení počtem hráčů i nástrojů – anglický roh, basový klarinet, harfa, pozoun. Národní školy – česká – B. Smetana
1830
populární tanec polka
Příznačný motiv též leitmotiv, idee fixe.
ruská – M. I. Glinka a „mohutná hrstka“(Musorgskij, Rimskij-Korsakov, Borodin, Balakirev) ◙ ♫ ♫ ♫
1834
Fidlovačka + Kde domov můj
1862
Prozatimní divadlo
poská – F. Chopin, S. Moniusko ◙ ♫ ♫
1863
Umělecká beseda
severské země – E. Grieg, J. Sibelius
1868
základní kámen ND
Raný romantismus – C. M. Weber, F. Schubert, R. Schuman , F. Mend.-Bartholdy ◙ ◙ ◙ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫
1881
11. 6. otevření ND, 12. 8. požár, otevření varhanické školy v Brně
Píseň idealizace tanců preludium, fantazie, balada, romance, melodram opereta
Vrcholný romantismus – (též novoromantismus) H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner, P. I. Čajkovskij ◙ ◙ ◙ ◙ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ Pozdní romantismus – G. Mahler, R. Straus, M. Reger, A. N. Skrjabin ◙ ♫ ♫
◙◙◙◙◙
další významní autoři – G. Rossini, G. Verdi, Ch. Gounod, G. Bizet, C. Frank, J. Brahms, A. Brukner, J. J. Offenbach, J. Strauss ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫ ♫♫♫
Německo - J. V. Stamic (mannheimská škola), K. Stamic, F. X. Richter, A. Fils, J. A. Benda
Český romantismus byl ovlivněn evropským, probouzející se národní snahy a vlastenectví ovlivňuje hudební vyjadřování. ♫♫♫
1883 1892 1901
znovuotevření ND České kvarteto Česká filharmonie
F. Škroup – Fidlovačka, Dráteník B. Smetana – zakladatel, opery (braprodalidvěhutače), Má vlast , Česká píseň, Z domoviny, Z mého života, České tance …◙ A. Dvořák – proslavil českou hudbu ve světě – Evropa, Amerika – opery (Rusalka, Čert a Káča, Jakobín ad.), Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, kvarteta, symfonie, symf. básně, koncerty aj. ◙ ♫ ♫ ♫ ♫
P. Křížkovský – sbory, Z. Fibich – opery, melodramy, symfonie, J. B. Foerster – opery, kantáty, ♫ ♫ oratoria, melodramy, V. Novák – ♫ opery, s. básně, orchestrální suity, J. Suk – Pohádka, Serenáda Es dur ♫ ♫
opereta – O. Nedbal, F. Friml ♫ městský šlágr - K. Hašler,♫ dechová hudba - F. Kmoch♫
SVĚTOVÁ HUDBA
OBDOBÍ SÓNICKÉ
1. POLOVINA 20. STOLETÍ
Přelom 19.a 20 století
IMPRESIONISMUS
Charakteristika
Hudební formy
Impresionismus – snaha umění být svobodné a Volné hudební formy nezávislé s cílem prosadit vlastní vidění nezávilé ne tradici. skutečnosti a zobrazit ji vlastními prostředky. Zachycení smyslových požitků nálad a dojmů. Melodie s harmonií se vzájemně prostupují a ovlivňují, dochází k tonálnímu uvolnění.
1. polovina 20. st. je bez jednolitého stylu, expresionismus – vyjádření nejhlubších a nejtemnějších citů, naturalistické prvky, atonalita, nezpěvnost, nepravidelný rytmus. neoklasicismus – odmítá atonalitu, obohacuje tradiční formy a hud. prosředky
dodekafonie-užívá všech 12 tónů dle určených pravidel
ČESKÁ HUDBA Představitelé, díla, památky, h.nástr.
Výz.l.
C. Debussy – klavírní skladby – Preludia, Arabesky, orch.skladby Nokturna, Faunovo odpoledne, Moře, opera Pelléas a Mélisanda ◙ ♫ ♫ ♫ ♫
Česká hudba vychází z vlastních tradic a vliv imresionismu byl jen částečný (např. V. Novák – klavírní cyklus Pan a symf. báseň O věčné touze).
další skladatelé ovlivnění I. - M. Ravel, A. Roussel, O. Respighi, M. Falla, K. Szymanowski ♫ ♫
A. Schönberg – Náměsíčný pierot, opera Mojžíš a Áron ♫ ♫ ♫ A. Berg, A. Webern – spolu s A. S. „druhá vídeňská škola“◙ ♫
navazuje na hud.formy I. Stravinskij – prošel vývojem „od Bacha baroka a klasicismu k dodekafonii“- originální rukopis, např. balety – Svěcení jara aj., S. Prokofjev – ◙◙ balety, symfonie, koncerty, např. Romeo a Julie, B. Britten, B. Bartók, C. Orff, O. ♫♫♫♫♫ Messien, G. Geschwin, D. Šostakovič aj.
Charakteristika
Na hudbu přelomu století má vliv i druhá vídeňká škola – expresionismus – O. Ostrčil. Největší osobnost Leoš Janáček jde svou jedinečnou cestou.
O. Ostrčil dirigent, skladatel, orchesrální skladby Impromtu, Suita c moll a Křížová cesta. L. Janáček zabýval se moravským folklórem, studoval a zapisoval tkz. nápěvky – živý jazykový projev lidí – vytvoření osobitého operního stylu-Její pastorkyňa, Káťa Kabanova, Příhody Lišky B., dále dílo komorní (Listy důvěrné), orchestrální (Symfonieta, Taras Bulba) a další (Glagolská mše, Po zarostlém chodníčku, V mlhách...) ◙ ♫ ♫♫♫
1919
Konzervatoř v Brně
1923
Mezinárodní společnost pro souB. Martinů – opery (Julieta, dobou hudbu, zač. rozhlasového vy- Řecké pašie, Hry o Marii), sílání orch.skladby (Half-time, Jazzová suita), Otvírání studánek, balet Osvobozené divadlo – vliv jazzu ♫ Špalíček, vliv Stravinského, p.šestky, jazzu, folklorismu ◙ ♫
1925
mikrointevalová hudba
A. Hába ♫
moderna v české hudbě= expresionismus (1918-1940)
pařížská šestka – návrat k tonalitě, pevné a přehledné formě, rovnováha citu a rozumu, vznik z podnětu E. Satie
D. Milhaud, A. Honneger, F. Poulenc, G. Auric, L. Durey a G. Tailleferrová + J. Cocteau (básník a malíř) ♫ ♫
nová věcnost (1920-1940) důraz na hravost, zvukovou střídmost
nová věcnost – odmítá hluboké duševní prožitky, důraz na rytmus, jazzové prvky
P. Hindemith, E. Křenek, P. Desau
neoklasicismus (1925-trvá)
♫♫ neofolklorismus – inspirace v lidové kultuře, B. Bartók, I. Stravinskij, C. Orff, spojení s moderními kompozičními metodami, pentatonika, církenvní L. Janáček ♫ ♫ ♫ stupnice výrazný rytmus, melodie a harmonie, užívá i netradičních tónových setav
Představitelé, díla, památky
A. Hába, E. Schulhoff, V.Kaprál, L. Janáček B. Martinů, P. Bořkovec, J. Ježek I. Krejčí, P. Bořkovec, B. Martinů, V. Trojan, E. Zámečník, P. Blatný, P. Eben, M. Štědroň
SVĚTOVÁ HUDBA OBDOBÍ SÓNICKÉ
2. POLOVINA 20. STOLETÍ
Charakteristika
Hudební formy
ČESKÁ HUDBA Představitelé, díla, památky, h.nástr.
2. pol. 20. st. je ovlivněna 2. světovou válkou, narušení vývoje a návraty k válečným událostem, charakteristické jsou experimenty, novátorské postupy =Nová hudba: seriální hudba vychází z Schönbergovy dodekafonie, kterou přenáší i na rytmus, dynamiku a barvu
maximální organizace hudebních prostředků
aleatorika – reakce na seriální h., na přísnou organizaci, vnáší prvek náhody, improvizace
volnost, náhoda
punktualismus – osamostatnělé jednotlivé tóny hudebního proudu, skladbu tvoří izolované body bez hranic, tóny jako barevné, různě dlouhé body – začátku a konce punkty krom h. nástrojů v netembrová hudba – stojí na barevném účinku obvyklých kombinahudby – různé na sebe navazující zvukové cích i zvuky, šumy ap. plochy (klastry) elektroakustická hudba – tóny a zvuky záznam a pak reprorůzných elektroakustických nástrojů v dukce kombinaci s ostatními zvuky + elektronické live electronic – dozpracování tváření při produkci
P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono E. Křenek W. Lutoslawski, K. Penderecki ♫ P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono ♫ ♫ G. Ligeti, K. Penderecki, W. Lutoslawski, N. Castilioni, L. Nono, I. Xenakis, T. Takemitsu ... ♫ ♫ ♫ H. Einert - zvuky umělé, vyrobené elektronickou cestou P. Schaeffer - skutečné zvuky – music for tape kombinace obou metod – K. Stockhausen, P. Boulez, E. Verése, S. Johnson ♫ ♫ L. Bernstein
další směry – vzájemné ovlivňování vážné a populární hudby - vzájemné ovlivňování hudby a výtvarného umění – grafická hudba - minimální hudba – snaha o zjednodušení hudební řeči, hledání nových cest i vliv mimoevropských kultur - computermusic – kompozice podporovaná počítačem nebo „tvořená“ počítačem ♫
grafická partitura
Výz.l.
Charakteristika
Představitelé, díla, památky
1946
Pražské jaro
Starší generace
1953
Československá televize
1959
Semafor
M. Kabeláč, K. Slavický, V. Sommer, P. Eben, P. Blatný
1964
Plzeň – laboratoř elektroakustické h. Prolínání nejrůznéjších prvků hudební řeči, nová hudba i snahy o hudbu srozumitelnou všem posluchačům. 50. a 70. léta - snahy podřídit hudbu ideologii a cenzuře, v 60. a 90. letech snahy o uvolnění,svobodu nová hudba (1950-1970) – elektroakustická hudba, zvukové koláže a experimenty
Emigrace K. Husa, J. Novák ♫ Mladší generace I. Loudová, I. Kurz, S. Bodorová, P. Kofroň, I, Medek...♫ M. Kopelent, C. Kohoutek, P. Blatný, A. Piňos,....
postmoderna (1970-dodnes) – prvky J. Klusák, M. Ištván, P. Kofroň romantismu, klasicismu s novou M. Smolka... hudbou, minimalismem, popem, snaha o srozumitelnost elektroakustická hudba (1960-dodnes) práce s elektronickými i akustickými zvuky zpracovanými v syntetizérech, samperech či počítačích
M. Kabeláč, M. Ištvan, A. Piňos, D. Forró ♫
J. Cage La Monte Young
dlouhé, nepozorovatelně se měnící plochy zvuku, jindy mnohonásobné opakování jednoduchých motivů
Další jména – Ch. Ives, E. Verése, S. Reich, ♫ ♫ ♫ ♫ O. Mesiaen - netradiční pojetí rytmu melodiky a harmonie – symfonie Turangalila, Tři malé liturgie o všudypřítomnosti boží ...♫
- world music, new age, globální hudba aj.
Přehled dějin hudby pro studenty gymnázia, Mgr. Lubomír Zadina MUZA 2004
Neprošlo jazykovou úpravou.
