Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko polském pohraničí v roce 2012

Opolská regionální turistická organizace Vysoká bankovní škola ve Vratislavi Ekonomická fakulta v Opolí

Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko polském pohraničí v roce 2012 Zpráva z výzkumu

dr Daniel Puciato Vysoká bankovní škola ve Vratislavi prof. zw. dr hab. Tadeusz Grabiński Krakovská akademie Andrzeja Frycze Modrzewského

Opole 2012 1

Odborná redakce Daniel Puciato Tadeusz Grabiński Spoluautoři Piotr Mielec Maria Śmigielska Urszula Kiraga Fotografie a grafy Opolská regionální turistická organizace Sazba, tisk Komunikator PR www.komunikatorpr.pl Překlad do češtiny Joanna Czaplińska Překlad do angličtiny Damian Niedźwiecki

2

Obsah Úvod................................................................................................................................................................................................................4 Kapitola I. Metodologické předpoklady výzkumu............................................................................................................6 1. Cíle a rozsah výzkumu......................................................................................................................................................................6 2. Metody a výzkumné nástroje.........................................................................................................................................................7 Kapitola II. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011...................................................................................................................................................................................................10 1. Velikost cestovního ruchu.............................................................................................................................................................10 2. Sezónnost cestovního ruchu.........................................................................................................................................................17 Kapitola III. Struktura cestovního ruchu v opolském vojvodství v tří prvních čtvrtletích roku 2012

.........................................................................................................................................................................................................................23

1. Charakteristika přijíždějících osob...........................................................................................................................................23 2. Organizace cesty a pobytu..............................................................................................................................................................30 3. Turistické výdaje...............................................................................................................................................................................39 4. Hodnocení vybraných aspektů turistické atraktivity opolského vojvodství..........................................................42 Kapitola IV. Odhad velikosti cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012....................................49 Kapitola V. Předpoklady rozvoje turistiky v polsko-české pohraniční oblasti...............................................50 Kapitola VI. Závěry a doporučení vyplývající z výzkumu.........................................................................................56

Seznam použité literatury a zdrojů.................................................................................................................................................64 Seznam kreseb.........................................................................................................................................................................................64 Seznam tabulek........................................................................................................................................................................................65 Resumé........................................................................................................................................................................................................67 The structure of the tourist flow as a premise of the tourist economy efficiency improvement in the Polish-Czech borderland.................................................................................................................................................................78

3

Úvod

Opolská regionální turistická organizace se v roce 2012 ujala iniciativy provedení prvního, komplexního výzkumu cestovního ruchu v opolském vojvodství. Díky spolupráci ORTR s Vysokou bankovní školou ve Vratislavi – Ekonomická fakulta v Opolí a Turistickým klastrem Moravskoslezského kraje KLACR o.s. (Česká republika) se podařilo získat finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci „Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013” na provedení výzkumu turictického ruchu v opolském vojvodství. Projekt s názvem „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů” byl zaměřený na racionalizaci a profesionalizaci služeb v oblasti cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území. ORTR jako organizace působící pro rozvoj a podporu turistiky v opolském vojvodství je si plně vědomá, že bez detailních statistických a kvalitativních – zásadních údajů, týkajících se cestovního ruchu, instituce a podniky působící v oblasti turistiky a propagace nebudou schopny profesionalizovat svou nabídku a marketingové sdělení. Díky provedení projektu byly získány údaje týkající se velikosti a kvality cestovního ruchu, včetně jeho lokálních a subregionálních podmínek. Byly také vypracované závěry, pokyny a doporučení týkající se úkolů, které by v nejbližší budoucnosti měly být řešené, aby opolské vojvodství a pohraniční regiony v České republice mohly soutěžit se silnějšími regiony a turistickými středisky. V důsledku bude možné zavedení opatření zaměřených na profesionalizaci turistické nabídky a zlepšení kvality přímých služeb pro turisty navštěvující polsko-české pohraniční území a Opolské Slezsko. Otázka profesionalizace turistické nabídky je prvkem zlepšujícím konkurenční výhodu subjektů v turistickém odvětví v regionu. Tento zřetel je velice důležitý, zvláště vzhledem k velké ubytovací kapacitě a velkému počtu turistických atrakcí, které vznikly v opolském vojvodství během posledních let v rámci „Regionálního operačního programu rozvoje opolského vojvodství 2007-2013“ a „Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013”.

3 4

Výzkum v rámci projektu byl proveden v opolském vojvodství v období březen-září 2012. Díky angažovanosti koordinátora projektu, skupiny odborníků a tazatelů byly uskutečněny všechny předpokládané činnosti, jejichž výsledky jsou popsány v této zprávě. Přeji inspirující četbu Stanisław Rakoczy Předseda Opolské regionální Turistické organizace

4 5

Kapitola I. Metodologické předpoklady výzkumu 1. Cíle a rozsah výzkumu Hlavním kognitivním cílem výzkumu byl odhad velikosti a struktury turistických příjezdů do opolského vojvodství v roce 2012. Detailní kognitivní cíle výzkumu: 1. Určení počtu osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011. 2. Předpověď velikosti turistických příjezdů v opolském vojvodství v roce 2012. 3. Charakteristika osob přijíždějících do opolského vojvodství za účelem turistiky podle bydliště, věku, pohlaví, vzdělání, povolání, příjmů apod. 4. Charakteristika pobytu turistů v opolském vojvodství podle délky, důvodů, používaných dopravních prostředků, nakupovaných turistických služeb apod. 5. Určení průměrné úrovně výdajů turistů během pobytu v opolském vojvodství. 6. Vytvoření žebříčku největších turistických zajímavosti Opolského Slezska. 7. Hodnocení vybraných prvků turistické nabídky opolského vojvodství. Praktickým cílem výzkumu bylo zároveň předložení turistickým podnikům a subjektům lokální a regionální turistické politiky doporučení umožňujících modelování rozvoje turistiky v opolském vojvodství. Předmětový rozsah průzkumu se vztahoval na cestovní ruch a náklady na turistiku. Podle definice WTO turistika je „celek činností osob, které cestují a pobývají rekreačně nebo služebně ne déle než rok bez přestávky mimo své každodenní okolí”1. Cestovní ruch je „společenský jev spočívající v dobrovolném, prostorovém pohybování se lidí do turistických oblastí a měst”2. V této zprávě byl brán v potaz příjezdový cestovní ruch, vztahující se jen na osoby přijíždějící do opolského vojvodství a pocházející z jiných oblastí. Náklady na turistiku jsou „celkové spotřební výdaje vynaložené přijíždějícím nebo na něj, na cestu a během ní a během pobytu v cílovém místě”3. Subjektový rozsah výzkumu jsou: návštěvníci, využívající turistická zařízení hromadného ubytování a turisté. Návštěvníci jsou „osoby, které cestují do jiného města mimo své bydliště, pro něž předmětem cesty není trvalé zaměstnání v navštěvovaném městě a nevyužívající ubytování”4. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování jsou osoby, které využívají ubytování v objektech jako jsou hotely, motely, penziony, jiné hotelové 1

Terminologia turystyczna, Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995, s. 5-7. A. Kornak, Ekonomika turystyki, PWN, Warszawa 1985, s. 47. Terminologia turystyczna, Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995, s. 22. 4 Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997r. o usługach turystycznych (tj. Dz. U. z 2004 r. Nr 223, po. 2268 z późn. zm.). 5 2 3

6

objekty, ubytovny, noclehárny, mládežnické ubytovny, rekreační střediska, letní tábory, konferenční a rekreační střediska, víkendová a sváteční rekreační střediska, kempy, privaty, renče a další neklasifikované objekty. Ve zprávě se používá i synonymický pojem pro „využívající turistická zařízení hromadného ubytování”, jímž je „využívající zařízení”. Turisté jsou „osoby, které cestují do jiného města mimo své trvalé bydliště na dobu kratší než 12 měsíců, pro něž cílem cesty není trvalé zaměstnání a jež využívají nocleh aspoň na jednu noc”5. V některých částech zprávy, když to mělo meritorní odůvodnění, jako turisté byli označováni také návštěvníci a využívající turistická zařízení hromadného ubytování. Časový rozsah zprávy se vztahoval v části týkající se využívajících turistická zařízení hromadného ubytování na roky 1995-2011. Rozbor sezónnosti cestovního ruchu, vzhledem k omezenému přístupu k měsíčním údajům z dřívějších období, zahrnuje roky 2009-2012. Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v poslední čtvrti roku 2012 je předpovídanou velikostí. V části práce týkající se struktury cestovního ruchu byly využity údaje z prvních tři čtvrtin roku 2012, zatímco odhadovaná velikost cestovního ruchu se vztahuje na celý rok 2012. Prostorový rozsah průzkumu je totožný s administrativní oblastí opolského vojvodství. Ve zprávě používáme i synonimy, jako např. Opolsko a Opolské Slezsko. V části zprávy týkající se osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování byl brán v potaz celek opolského vojvodství. V části zprávy týkající se rozboru cestovního ruchu byly brány v potaz označeny odborníky turisticky nejatraktivnější místa Opolského Slezska, k nimž zařazujeme, v abecedním pořadí,: Brzeg, Byczynu, Głubczyce, Głuchołazy, Horu svaté Anny, Jemielnici, Kamień Śląski, Kędzierzyn-Koźle, Kluczbork, Krasiejów, Mosznu, Namysłów, Nysu, Olesno, Opole, Otmuchów, Paczków, Pokój, Prudnik a Turawu. Na základě analýzy cestovního ruchu v zmíněných městech bylo učiněno zevšeobecnění ve vztahu k celému Opolskému Slezsku.

2. Metody a výzkumné nástroje Ve výzkumu byly využívány čtyři hlavní výzkumné metody: metoda analýzy dokumentů, heuristická metoda, metoda diagnostické sondáže a statistická metoda. V rámci metody analýzy dokumentů (výzkum typu desk research) byly využity informace z sekundárních zdrojů, pocházející ze zpracování (zpráva KT-1) Hlavního statistického úřadu ve Varšavě. Touto metodou byla provedena analýza počtu a struktury 5

Tamtéž 6 7

využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 19952011. Další výzkumnou metodou použitou během výzkumu byla heuristická (delfská) metoda. Pro její potřeby byl jmenován panel odborníků, složený ze známých expertů zabývajících se ekonomickými a prostorovými otázkami turistiky: prof. dr hab. Wiesław Drobek (Opolská Vysoka škola technická), dr Bolesław Goranczewski (Vysoká bankovní škola ve Vratislavi), dr Barbara Woś (Opolská Vysoka škola technická), dr Maria Śmigielska (Opolská univerzita), mgr Piotr Mielec (Opolská regionální turistická organizace), mgr Bartosz Ostrowski (Maršálský úřad opolského vojvodství), mgr Urszula Kiraga (Opolská regionální turistická organizace), mgr Agnieszka Łoś (Opolská Vysoka škola technická), mgr Daria Hołodnik (Opolská Vysoka škola technická). K hlavním úkolům odborníků patřily: volba a hodnocení nejatraktivnějších míst v opolském vojvodství, pomoc v řešení stávajících problémů vzniklých během výzkumu a porady k zprávě z výzkumu. Hlavní výzkumnou byla metodou diagnostické sondáže, v jejíž rámci byla využívaná technika dotazníků. Výzkumnou pomůckou byl dotazník cestovního ruchu, připravený pro potřeby výzkumu na základě obdobných dotazníků dříve připravených v jiných oblastech (malopolské vojvodství) a zkušenosti a znalosti autorů zprávy. Dotazník byl složen z: - informační části vyplněné tazatelem (číslo tazatele a formuláře, datum a místo průzkumu, symbol jazykové verze), – meritorní části, obsahující uzavřené, polootevřené a otevřené otázky kvantitativního rázu, na stupnicích: kontinuální (např. věk), žebříčkové

pořadové (např. dosažené vzdělání),

(např. hodnocení podle Likertovy stupnice), nominální (ano nebo ne)

a textové (slovní názory), – části s údaji charakterizujícími respondenta (např. věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání, příjmy), – doplňující části pro turisty z Česka, týkající se předpokladů pro tvoření společné turistické nabídky na polsko-českém pohraniční území. Sondážní průzkum byl veden v období od března do září 2012 v určených odborníky místech opolského vojvodství. Vztahoval se jak na návštěvníky, tak turisty domácí a zahraniční, kteří přijeli na Opolské Slezsko za účelem jiným než zaměstnání nebo vzdělání, jejichž pobyt nebyl delší než 90 dnů. V dotazování byla využitá technika, v níž respondent samostatně vyplňoval formulář dotazníku. Tazatel se nacházel blízko respondentů a vysvětloval všechny případné pochybnosti. V dotazování byly využity formuláře v čtyř jazykových mutacích: polské, české, německé a anglické. 7

8

Statistická metoda byla využita pro určení velikosti vzorku a pro provedení analýzy získaných výsledků výzkumu. Velikost vzorku byla určena na základě dvou předpokladů: –

řádu přesnosti vyplývajícího z velikosti vzorku vzhledem k generální populaci,

–

dostupných finančních prostředků.

K určování početnosti jednoduchého vzorku byl využít následující vzor: N

n 1

4N  1d 2 u a2

kde: N – odhad početnosti generální populace, uα – distribuční funkce standardizovaného normálního rozložení pravděpodobnosti N (0,1) pro předpokládanou úroveň závažnosti α = 5%, d – rád přesnosti odhadu ukazatelů struktury vyjádřený v procentech.

Operát náhodného výběru byl zvolen na základě údajů Hlavního statistického úřadu z roku 2011 vztahujících se k využití objektů hromadného ubytování (zpráva KT-1). Bylo přijaté schéma vrstvového výběru (11 vrstev), kde vrstvou jsou chápány různé druhy ubytovacích zařízení: hotely, motely, penziony, jiné hotelové objekty, ubytovny, noclehárny, mládežnické ubytovny, rekreační střediska, letní tábory, konferenční a rekreační střediska, víkendová a sváteční rekreační střediska, kempy, privaty, renče a další neklasifikované objekty. Počet dotazníků předpokládaných k obdržení v jednotlivých městech opolského vojvodství byl úměrný k hodnocení jejich turistické atraktivnosti podle panelu odborníků. Po předběžné meritorní a formální selekci obdržených formulářů byly vyřazeny dotazníky, které nesplňovaly kvalitativní požadavky. Konečně k statistické analýze byly přijaty 3 233 dotazníky. V rámci statistické analýzy výsledků průzkumu byly spočítány: početnost a četnost volby jednotlivých odpovědí, aritmetické průměry, standardní odchylky, extrémní hodnoty (maxima a minima), variační koeficient, Pearsonův chi-kvadrát test, koeficienty sezónnosti, ukazatel dynamiky a trendová funkce. Vybrané výsledky statistických analýz byly zobrazeny na kresbách a v tabulkách. Všechny statistické analýzy provedl prof. zw. dr hab. Tadeusz Grabiński z Krakovské akademie Andrzeje Frycze Modrzewského. Využití metod: heuristické, diagnostické sondáže a statistické sloužilo analýze velikosti a struktury cestovního ruchu v opolském vojvodství v sledovaném období.

8 9

Kapitola II. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 1. Velikost cestovního ruchu Velikost cestovního ruchu v letech 1995-2011, popisovaného v kontextu počtu osob využívajících ubytovací zařízení v opolském vojvodství, se

vyznačovala velkou

proměnlivostí. V analýze počtu využívajících celkem můžeme si všimnout, že počet osob, které využívaly zařízení hromadného ubytování stoupl z 180 462 osob v roce 1995 na 241 554 osob w roce 2011. V absolutním přístupu zvýšení počtu využívajících ubytování činil 61 092 osob, zatímco v relativním přístupu kolem 34% osob. V dalších letech byly patrné střídavé poklesy a růsty počtu osob využívajících ubytování v ubytovacích zařízeních. Minimální hodnota byla zaznamenána v roce 2000 (142 422 osob), zatímco maximální v roce 2008 (242 127 osob). Průměrná roční rychlost změn počtu turistů využívajících ubytování celkem činila cca +2,3%. K těm kladným změnám velikosti cestovního ruchu přispěli zvláště domácí turisté. Když srovnáme počet využívajících ubytování ve dvou krajních letech v analyzovaném období, můžeme konstatovat, že jejich počet v roce 2011 byl přes 41% vyšší od počtu domácích turistů využívajících ubytování v roce 1995. Průměrný roční růst domácích turistů využívajících ubytování činil cca 2,7% ve srovnání s cca 0,5% v případě turistů zahraničních. V případě této poslední skupiny, když vezmeme v potaz jedině dva krajní roky analyzovaného období, dokonce došlo k jejich poklesu z počtu 32 521 v roce 1995 na 32 346 v roce 2011, tj. o cca 0,5%. V letech 1995-2011 domácí turisté činili průměrně cca 83%, zatímco zahraniční turisté cca 17% všech využívajících ubytovací zařízení v opolském vojvodství (tab. 1). Když analyzujeme krajní roky časového období ve vztahu k počtu poskytnutých noclehů, můžeme konstatovat, že v roce 2011 bylo jich poskytnuto o 61 270 (12%) více ve srovnání s rokem 1995. V tomto případě změna vyplývala především z růstu počtu noclehů poskytnutých zahraničním turistům z 23 837 v roce 1995 na 79 949 v roce 2011, tj. o cca 235%. Ve dvou analyzovaných letech byl naproti tomu jen nepatrný, tj, o cca 1% nárůst počtu noclehů poskytnutých domácím turistům z 483 556 v roce 1995 na 488 714 v roce 2011. V celém sledovaném období průměrná roční rychlost změn v počtu poskytovaných noclehů činila: cca +1,4% pro turisty celkem, cca +0,7% pro turisty domácí a cca +14% pro zahraniční turisty. V letech 2003-2008 byla zaznamenána také patrná a stálá tendence nárůstu v počtu 9 10

noclehů pro využívající ubytovacích zařízení turistů celkem. Kromě toho se rok 2008 vyznačoval nejvyššími hodnotami počtu využitých noclehů vzhledem jak k využívajícím ubytování turistům celkem, tak turistům domácím a zahraničním. Domácí turisté kupovali průměrně cca

86%, zatímco zahraniční 14% všech noclehů poskytovaných v opolském

vojvodství v letech 1995-2011 (tabulka 2). Kresby 1 až 6 představují dynamiku změn počtu využívajících ubytování a počtu poskytovaných noclehů v opolském vojvodství v letech 1995-2011. Na kresbách jsou prezentovány také čára trendů, funkce popisující kolísání časových období a hodnoty koeficientů determinace. Představené funkce mohou být užitečné k prognózování v cestovním ruchu v dalších obdobích. Nejdelší průměrná doba pobytu turistů v ubytovacím zařízení činila 3,08 dne (rok 1999), a nejkratší 2,35 dne (rok 2011). Průměrně turisté zůstávali v ubytovacích zařízeních cca 2,6 dne. V analyzovaném období průměrné pobyty v turistických zařízeních hromadného ubytování byly delší v případě turistů domácích (průměrně cca 2,8 dne), ve srovnání s turisty zahraničními (cca 2,1 dne). Stojí za zmínku i skutečnost, že v prvních dvou sledovaných ve výzkumu letech průměrná délka pobytu zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v opolském vojvodství byla velmi krátká, protože činila jen 0,73 dne v roce 1995 a 0,64 dne v roce 1996 (tabulka 3).

10 11

Tabulka 1. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Rok

Počet využívajících

[%]

Celkem

Domácí

Zahraniční

Domácí

Zahraniční

1995

180 462

147 941

32 521

81,98

18,02

1996

199 712

164 083

35 629

82,16

17,84

1997

178 727

149 917

28 810

83,88

16,12

1998

190 871

158 512

32 359

83,05

16,95

1999

170 185

135 964

34 221

79,89

20,11

2000

142 422

111 444

30 978

78,25

21,75

2001

149 292

118 668

30 624

79,49

20,51

2002

144 837

117 522

27 315

81,14

18,86

2003

166 503

137 311

29 192

82,47

17,53

2004

190 973

155 668

35 305

81,51

18,49

2005

189 099

156 056

33 043

82,53

17,47

2006

195 974

162 743

33 231

83,04

16,96

2007

218 663

182 062

36 601

83,26

16,74

2008

242 127

207 196

34 931

85,57

14,43

2009

230 249

199 265

30 984

86,54

13,46

2010

224 531

193 376

31 155

86,12

13,88

2011

241 554

209 208

32 346

86,61

13,39

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

Kresba 1. Využívající celkem turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

11 12

270000 250000

y = 780,19x2 - 9911,2x + 166513 R² = 0,7763

230000 210000 190000 170000

150000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

110000

1995

130000

Kresba 2. Domácí turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

39000

y = 54,64x + 31817 R² = 0,0116

37000 35000 33000 31000 29000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

25000

1995

27000

Kresba 3. Zahraniční turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

12 13

Tabulka 2. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Rok

Počet poskytnutých noclehů turistům

[%]

Celkem

Domácím

Zahraničním

Domácím

Zahraničním

1995

507 393

483 556

23 837

95,30

4,70

1996

476 793

454 018

22 775

95,22

4,78

1997

527 432

458 306

69 126

86,89

13,11

1998

573 204

493 496

79 708

86,09

13,91

1999

524 078

444 914

79 164

84,89

15,11

2000

374 653

310 793

63 860

82,95

17,05

2001

387 262

323 447

63 815

83,52

16,48

2002

367 694

313 101

54 593

85,15

14,85

2003

410 415

349 487

60 928

85,15

14,85

2004

486 625

417 486

69 139

85,79

14,21

2005

497 556

424 672

72 884

85,35

14,65

2006

523 867

447 810

76 057

85,48

14,52

2007

584 917

488 945

95 972

83,59

16,41

2008

635 988

535 788

100 200

84,24

15,76

2009

570 653

489 935

80 718

85,86

14,14

2010

552 041

480 569

71 472

87,05

12,95

2011

568 663

488 714

79 949

85,94

14,06


Kresba 4. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím celkem v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu 13 14

660000

y = 2020,1x2 - 32631x + 517157 R² = 0,4757

610000 560000 510000 460000 410000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

310000

1995

360000

Kresba 5. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím domácím v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

105000

y = 2691,9x + 44255 R² = 0,4383

95000 85000 75000 65000 55000 45000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

25000

1995

35000

Kresba 6. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím zahraničním v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

14 15

Tabulka 3. Průměrný počet noclehů poskytnutých jednomu využívajícímu turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 Rok

Průměrný počet noclehů poskytnutých využívajícímu Celkem

Domácímu

Zahraničnímu

1995

2,81

3,27

0,73

1996

2,39

2,77

0,64

1997

2,95

3,06

2,40

1998

3,00

3,11

2,46

1999

3,08

3,27

2,31

2000

2,63

2,79

2,06

2001

2,59

2,73

2,08

2002

2,54

2,66

2,00

2003

2,46

2,55

2,09

2004

2,55

2,68

1,96

2005

2,63

2,72

2,21

2006

2,67

2,75

2,29

2007

2,67

2,69

2,62

2008

2,63

2,59

2,87

2009

2,48

2,46

2,61

2010

2,46

2,49

2,29

2011

2,35

2,34

2,47


15 16

2. Sezónnost cestovního ruchu Sezónnost je jednou z důležitějších vlastností turistické poptávky, která má veliký význam pro fungování turistického trhu. Na kresbách 7 až 12 je uvedený počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování a počet poskytnutých noclehů v jednotlivých měsících v letech 2009-2012. Údaje týkající se posledního čtvrtletí jsou odhadovanou velikosti na základě specifikovaných funkcí trendů. Hodnoty měsíčních a čtvrtletních ukazatelů sezónnosti jsou prezentovány v tabulkách 4 až 7. Když analyzujeme měsíční údaje týkající se počtu využívajících ubytovací základnu, lze konstatovat, že tento počet měl hodnoty vyšší než měsíční průměrný počet využívajících ubytování v měsících od května do října v každém analyzovaném roce. Nejvyšší průměrné hodnoty ukazatelů se týkají července a srpna, a nejvyšší individuální hodnota ukazatele (163,15%)

byla

zaznamenána v červenci 2011. Toto znamená, že počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování byl tehdy vyšší o 63,15% od měsíčního průměrného počtu využívajících zařízení tohoto typu. V letech 2009-2012 ukazatelé sezónnosti měly nejnižší hodnoty v lednu a prosinci. Nejnižší individuální hodnota ukazatele byla zaznamenána v prosinci 2012 (64,29%), což znamená, že počet využívajících ubytovací zařízení byl tehdy nižší o 35,71%, od měsíčního průměru. Pozoruhodná je také skutečnost, že větší rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami ukazatelů sezónnosti, s výjimkou roku 2011, byl zaznamenán v případě zahraničních turistů. Sezónnost poptávky po noclehách nakupovaných zahraničními turisty byla tudíž, v sledovaném období, větší. Obdobné pravidelnosti, spojené s měsíční sezónností, byly zaznamenány také v případě počtu poskytovaných noclehů. V případě čtvrtletní sezónnosti hodnoty ukazatelů měly hodnoty vyšší než čtvrtletní průměry v druhých a třetích čtvrtletích sledovaných let, zatímco hodnoty nižší než průměr v čtvrtletích prvních a čtvrtých. Nejvyšší průměrné hodnoty ukazatelů sezónnosti se objevovaly v třetím, zatímco nejnižší v prvním čtvrtletí v letech 2009-2012. Obdobné zákonitosti byly zaznamenány i v případě počtu poskytnutých noclehů, ovšem s takovým rozdílem, že ukazatelé sezónnosti měly hodnoty vyšší než průměr jen v třetím čtvrtletí, s výjimkou roku 2012, když tento jev byl pozorovatelný i v druhém čtvrtletí.

16 17

Kresba 7. Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

Kresba 8. Počet domácích využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

17 18

Kresba 9. Počet zahraničních využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

Kresba 10. Počet poskytnutých noclehů využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

18 19

Kresba 11. Počet poskytnutých noclehů domácím využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

Kresba 12. Počet poskytnutých noclehů zahraničním využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

19 20

21

Měsíce

2009 73,63 75,67 82,03 92,12 117,80 118,52 136,21 137,24 103,54 106,92 86,24 70,08

20

Využívající celkem Domácí využívající Zahraniční využívající 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 Leden 64,78 64,75 64,29 76,71 66,31 65,80 64,45 53,80 55,27 57,91 Únor 75,66 66,10 62,71 78,27 79,15 67,41 65,05 58,99 53,96 57,61 Březen 80,94 70,61 73,21 81,71 83,02 69,77 71,62 84,08 68,02 76,05 Duben 93,66 83,92 83,27 91,25 88,52 78,35 80,94 97,71 125,57 119,94 Květen 104,39 106,20 106,41 114,90 101,99 104,12 103,23 136,41 119,25 119,68 Červen 119,22 123,38 129,01 116,78 118,69 122,08 127,36 129,74 122,56 131,81 Červenec 145,83 163,15 155,50 134,03 146,16 166,67 156,74 150,23 143,78 140,35 Srpen 135,04 145,77 155,55 136,83 132,35 145,14 155,46 139,85 151,76 149,84 Září 113,89 111,29 108,37 102,05 112,85 110,10 106,93 113,13 120,33 119,05 Říjen 109,41 105,13 100,80 106,28 108,31 105,69 102,67 111,08 116,24 101,54 Listopad 88,48 91,02 92,64 87,86 89,69 92,90 94,95 75,83 80,96 78,80 Prosinec 68,71 68,68 68,23 73,34 72,97 71,97 70,58 49,15 42,29 47,41 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu Tabulka 5. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012 [%] Využívající celkem Domácí využívající Zahraniční využívající Měsíce 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 Leden 83,54 56,62 59,79 65,66 87,00 57,10 61,59 68,77 62,57 53,39 48,83 Únor 75,21 79,95 81,52 61,92 76,81 83,92 86,61 64,73 65,49 53,26 50,46 Březen 75,52 66,37 64,66 68,07 73,22 67,51 64,03 66,81 89,47 58,70 68,53 Duben 80,72 82,50 76,00 75,62 79,26 79,10 71,26 73,44 89,60 105,37 104,99 Květen 105,02 85,30 96,68 102,89 99,98 80,83 90,87 98,44 135,66 115,33 132,20 Červen 113,40 111,91 118,10 122,89 110,51 109,34 112,17 122,69 130,97 129,20 154,37 Červenec 173,22 181,74 174,34 195,01 175,80 184,98 181,71 202,14 157,59 159,97 129,31 Srpen 167,87 180,41 188,52 190,25 170,49 181,35 191,67 192,39 151,95 174,08 169,23 Září 93,70 107,67 104,09 98,02 91,28 106,46 102,14 93,66 108,44 115,83 116,01 Říjen 89,04 97,43 94,31 88,94 87,48 95,10 91,95 85,00 98,52 113,06 108,76 Listopad 71,47 81,15 80,38 77,53 73,06 81,90 80,56 75,79 61,83 76,11 79,27 Prosinec 71,28 68,96 61,60 53,19 75,13 72,42 65,45 56,13 47,91 45,70 38,03 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu

Tabulka 4. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 [%]

2012 45,85 44,09 76,08 89,50 131,19 124,15 149,61 176,65 125,78 114,01 88,60 34,48

2012 63,23 46,84 83,99 99,06 127,96 140,23 147,04 156,19 118,14 88,08 76,96 52,29

22

41 420

59 364

73 862

49 885

73,79

105,76

131,58

44 386

63 018

72 335

50 510

77,11

109,48

125,66

87,75

I

II

III

IV

I

II

III

IV

87,22

139,81

106,23

66,74

56 733

90 937

69 099

43 409

2012

2010

39 303

36 818

43 667

63 065

49 826

35 388

47 170

73 555

53 095

89,16

124,30

107,64

78,90

90,33

130,45

103,07

76,16

90,19

140,64

101,52

67,66

Ukazatelé sezónnosti [%]

44 415

61 924

53 623

2011

Domácí využívající Počet využívajících

2009

89,40

139,71

103,85

67,04

50 673

79 188

58 859

37 998

2012


88,28

140,07

104,50

67,15

53 309

84 586

63 107

40 552

2011

78,69

134,40

121,29

65,62

6 095

10 411

9 395

5 083

2009

79,83

138,62

122,46

59,09

6 218

10 797

9 538

4 602

2010

75,92

136,41

123,81

63,86

6 139

11 031

10 012

5 164

2011

Zahraniční využívající

93 356

113 876

67,64

93,24

156,61

111 406

142 256

206 765

110 226

78,09

99,71

144,93

77,26

I

II

III

IV

I

II

III

IV

82,51

216 133

128 676

2010

161,10

100,47

65,22

110 072

242 180

151 038

98 044

2012

2010

96 774

83 508

99 887

189 338

107 836

86 431

96 913

193 659

111 711

145,86

96,58

79,01

157,59

89,76

69,51

158,50

91,43

70,74

Ukazatelé sezónnosti [%]

96 217

178 650

118 294

2011

Domácí využívající Počet využívajících

2009

162,73

98,19

66,77

93 939

211 421

127 573

86 747

2012

139,32

118,74

72,51

14 009

28 115

23 962

14 632

2009

78,76 73,22 78,55 83,14 79,32 72,31 69,42 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu 21

155,65

96,93

68,66

111 974

221 278

137 799

97 612

2011

Využívající celkem

2009

Čtvrtletí

78,29

149,96

116,63

55,12

13 989

26 795

20 840

9 848

2010

75,35

138,18

130,52

55,94

15 061

27 619

26 088

11 181

2011

Zahraniční využívající

5 411

2012

79,03

150,68

114,95

55,34

16 133

30 759

23 465

11 297

2012

72,44

140,45

122,41

64,69

6 060

11 749

10 240

Tabulka 7. Počet a ukazatelé sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření

88,87

2010

Využívající celkem

2009

Čtvrtletí

Tabulka 6. Počet a ukazatelé sezónnosti využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření

Kapitola III. Struktura cestovního ruchu v opolském vojvodství v tří prvních čtvrtletích roku 2012 1. Charakteristika přijíždějících osob Sondážního výzkumu se zúčastnily 3 233 osoby, z čehož 2 246 osob (69,47%) byli domácí turisté a 987 osob (30,53%) zahraniční turisté. Mezi zahraničními turisty jednoznačně převažovali: Němci (52,71%) a Češi (20,21%). Méně opolské vojvodství navštěvovali obyvatelé zemí jako: Velká Británie (6,88%), Holandsko (2,81%), Spojené státy americké (2,40%), Francie (1,88%), Rakousko (1,77%), Ukrajina (1,25%), Itálie (1,25%) a Španělsko (1,15%). Mezi turisty byli také obyvatelé: Irska, Norska, Belgie, Kanady, Turecka, Švýcarska, Řecka, Ruska, Slovenska, Saudské Arábie, Švédska, Austrálie, Běloruska, Japonska, Lucemburku, Hongkongu, Maďarska, Portugálie, Dánska, Turkmenistánu, Bulharska, Chorvatska, Singapure, Číny, Rumunska a Kostariky. Kromě toho 27 respondentů nedeklarovalo zemí, v níž bydlí (tabulka 8). Tabulka 8. Zeměpisný původ zahraničních respondentů podle zemí bydliště Název země

Počet respondentů

[%]

506 194 66 27 23 18 17 12 12 11 9 8 7 7 5 4 4 4 3 2 2 2 2

52,71 20,21 6,88 2,81 2,40 1,88 1,77 1,25 1,25 1,15 0,94 0,83 0,73 0,73 0,52 0,42 0,42 0,42 0,31 0,21 0,21 0,21 0,21

Německo Česko Velká Británie Holandsko USA Francie Rakousko Ukrajina Itálie Španělsko Irsko Norsko Belgie Kanada Turecko Švýcarsko Řecko Rusko Slovensko Saudská Arábie Švédsko Austrálie Bělorusko 22 23

Japonsko Lucemburk Hongkong Maďarsko Portugalsko Dánsko Turkmenistán Bulharsko Chorvatsko Singapure Čína Rumunsko Kostarika Dohromady

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 960

0,21 0,21 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Kresba 13. Země původu zahraničních respondentů Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Mezi dotazovanými domácími turisty převažovaly osoby z vojvodství: slezského (37,80%), dolnoslezského (24,31%), malopolského (9,57%), velkopolského (6,41%), loďského (4,67%) a mazověckého (4,59%). Obyvatelé dalších polských vojvodství činili: 23 24

pomořského 2,23%, svatokřížského 1,69%, podkarpatského 1,56%, lubuského 1,47%, kujavsko-pomorského 1,42%, podlaského 1,34%, lubelského 1,16%, západopomořského 1,11% a varminsko-mazurského 0,67% (tabulka 9).

Kresba 14. Bydliště respondentů podle vojvodství Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 9. Původ respondentů podle vojvodství bydliště Název vojvodství slezské dolnoslezské malopolské velkopolské loďské mazověcké pomořské satokřížské pdkarpatské lubuské kujavsko-pomorské podlaské 24 25

Počet respondentů

[%]

849 546 215 144 105 103 50 38 35 33 32 30

37,80 24,31 9,57 6,41 4,67 4,59 2,23 1,69 1,56 1,47 1,42 1,34

lubelské západopomořské varminsko-mazurské Dohromady

26 25 15

2 246 Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

1,16 1,11 0,67 100,00

Dotazovaní domácí turisté nejčastěji bydleli v městech s počtem obyvatel 20 až 100 tisíc (24,07%) a v největších, s počtem obyvatel přes 500 tisíc (21,27%). Velké aglomerace byly bydlištěm také pro větší část zahraničních turistů (22,88%). Cizinci také často bydleli ve městech s počtem obyvatel 20 až 100 tisíc (19,92%) a v malých městech s počtem obyvatel pod 20 tisíc (19,49%). Dotazovaní turisté z Polska minimálně bydleli na venkově (9,23%), a turisté z ciziny ve městech s počtem obyvatel 200 až 500 tisíc (10,17%). Údaje o bydlištích dotazovaných turistů se nachází v tabulce 10. V obou skupinách turistů převažovaly osoby ve věku 21 až 30 let (32,44% domácích turistů a 21,52% zahraničních turistů) a 31 až 40 let (28,54% domácích turistů a 18,65% zahraničních turistů). V obou skupinách nejmenší počet představovaly dvě krajní věkové skupiny. Turistů ve věku nad 70 let bylo 1,29% mezi dotazovanými Poláky a 6,40% mezi dotazovanými cizinci, zatímco turistů ve věku do 20 let bylo analogicky: 6,77% a 9,05% dotazovaných. Pozoruhodná je i skutečnost, že pokud mezi polskými turisty osoby ve věku nad 60 let představovaly jen 8,25% všech dotazovaných, v případě zahraničních turistů toto procento bylo mnohem vyšší a činilo 22,29% (tabulka 11). Když vezmeme v úvahu pohlaví respondentů, analyzovaný vzorek měl dost typickou strukturu. Jak mezi domácími, tak zahraničními turisty minimálně větší skupinu tvořily ženy (52,17% a 53,93%) ve srovnání s muži (47,83% a 46,07%). Mezi domácími turisty největší skupinu tvořily osoby v svobodném stavu (52,94%), a mezi zahraničními turisty osoby vdané/ženaté (53,01%). V domácnostech dotazovaných Poláků bydlely převážně tři osoby (25,61%), dvě osoby (24,72%) anebo čtyři osoby (23,78%), mezi cizinci: dvě osoby (35,27%), tři osoby (20,43%) nebo čtyři (19,46%). V obou skupinách turistů nejméně bylo dotazovaných bydlících v domácnostech s počtem větším než pět členů (tabulky12-14).

25 26

Tabulka 10. Respondenti podle bydliště v sídelní jednotce

Venkov

204

9,23

[%] Zahraničních 12,50

< 20 tis. obyvatel

263

184

447

11,90

19,49

14,17

20-100 tis. obyvatel

532

188

720

24,07

19,92

22,83


405

142

547

18,33

15,04

17,34


336

96

432

15,20

10,17

13,70

> 500 tis. obyvatel

470

216

686

21,27

22,88

21,75

2 210

944

3 154

100,00

100,00

100,00

Místo bydliště

Dohromady

Počet respondentů ZahraničCelkem ních 118 322

Domácích

Domácích

Celkem 10,21

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 11. Struktura dotazovaných navštěvujících opolské vojvodství podle věku

6,77


21-30

681

195

876

32,44

21,52

29,15

31-40

599

169

768

28,54

18,65

25,56

41-50

294

135

429

14,01

14,90

14,28

51-60

210

123

333

10,00

13,58

11,08

61-70

146

144

290

6,96

15,89

9,65

≥ 71

27

58

85

1,29

6,40

2,83

2 099

906

3 005

100,00

100,00

100,00

Celkem

Věk [roky] ≤ 20

Dohromady

Počet respondentů ZahraničDomácích Celkem ních 142 82 224

Domácích

Celkem 7,45

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 12. Struktura dotazovaných podle pohlaví

Žena

Počet respondentů ZahraničCelkem ních 1 167 515 1 682

52,17


Muž

1 070

440

1 510

47,83

46,07

47,31

Dohromady

2 237

955

3 192

100,00

100,00

100,00

Celkem

Pohlaví

Domácích

Domácích

52,69

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 13. Struktura respondentů podle stavu

6enatý/vdaná


47,06


Svobodný

1 181

445

1 626

52,94

46,99

51,16

dohromady

2 231

947

3 178

100,00

100,00

100,00

Stav

Domácích

Domácích

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu. 26 27

48,84

Tabulka 14. Struktura respondentů podle počtu členů v domácnosti

1

266

12,50


2

526

328

854

24,72

35,27

27,93

3

545

190

735

25,61

20,43

24,04

4

506

181

687

23,78

19,46

22,47

5

204

81

285

9,59

8,71

9,32

6

52

25

77

2,44

2,69

2,52

7

18

5

23

0,85

0,54

0,75

≥8

11

1

12

0,52

0,11

0,39

2 128

930

3 058

100,00

100,00

100,00

Počet osob

Dohromady


Domácích

Domácích

Celkem 12,59


V rozboru úrovně vzdělání respondentů můžeme konstatovat, že nejpočetnější skupinu tvořili turisté s vysokoškolským vzděláním: 55,88% polských a 46,20% zahraničních turistů. V obou skupinách turistů většinu tvořily osoby se stupněm magistra. V případě dotazovaných Poláků jich bylo cca 2,5krát zatímco v případě cizinců cca 1,2krát více než osob se stupněm inženýra nebo bakaláře. Osoby se středoškolským vzděláním činily: 26,95% zkoumaných domácích turistů a 26,47% zahraničních turistů, zatímco střední odborné vzdělání analogicky: 13,05% a 20,69%. Nejméně početnou skupinou respondentů byli turisté se základním vzděláním Mezi domácími turisty to bylo 4,13%, mezi zahraničními 6,65%. Analýza zaměstnání respondentů dovedla k zjištění, že nejpočetnějšími skupinami byly: osoby profesionálně aktivní (54,27% domácích turistů a 47,19% turistů zahraničních), důchodci (11,89% domácích turistů i 23,77% turistů zahraničních) a studenti (14,57% domácích turistů a 12,40% turistů zahraničních). Nejméně v analýzovaném vzorku bylo osob nezaměstnaných (3,79% domácích turistů i 4,36% turistů zahraničních). Mezi turisty aktivně pracujícími nejpočetnější skupinou byly osoby s profesí: učitele (14,60% domácích turistů i 14,88% turistů zahraničních), prodavače (13,09% a 9,52%), pracovníka služeb (8,66% a 10,42%), ekonoma (9,04% a 8,63%), stavebního pracovníka (8,76% a 4,17%), zaměstnance zdravotnictví (6,50% 10,42%), úředníka (6,40% a 9,82%) a inženýra (7,44% a 5,65%). Nejméně početnou skupinu tvořili zemědělci, jichž v obou skupinách bylo méně než 1%. Téměř polovina dotazovaných domácích a zahraničních turistů označovala svoje příjmy jako průměrné, zatímco příjmy velice nízké a nízké a vysoké nebo velmi vysoké deklarovala asi čtvrtina respondentů. Subjektivní hodnocení vlastních příjmů bylo podobné mezi dotazovanými turisty jak domácími, tak zahraničními (tabulky 15 až18). 27 28

Tabulka 15. Struktura respondentů podle dosaženého vzdělání

Základní

92

4,13


Střední odborné

291

193

484

13,05

20,69

15,30

Středoškolské

601

247

848

26,95

26,47

26,81

Vysokoškolské odborné

365

192

557

16,37

20,58

17,61

Vysokoškolské magisterské

881

239

1120

39,51

25,62

35,41

2 230

933

3 163

100,00

100,00

100,00

Vzdělání

Dohromady


Domácích

Domácích

Celkem 4,87


Tabulka 16. Struktura respondentů podle zaměstnání Zaměstnání Profesionálně aktivní Důchodce Student V domácnosti Žák Nezaměstnaný Dohromady

Počet respondentů ZahraničCelkem ních 1 132 411 1 543 248 207 455 304 108 412 221 52 273 102 55 157 79 38 117 2 086 871 2 957

Domácích

Domácích 54,27 11,89 14,57 10,59 4,89 3,79 100,00

[%] Zahraničních 47,19 23,77 12,40 5,97 6,31 4,36 100,00

Celkem 52,18 15,39 13,93 9,23 5,31 3,96 100,00

Zdroj:vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Tabulka 17. Struktura respondentů podle profese Profese Učitel Prodavač Zaměstanec služeb Ekonom Stavební pracovník Pracovník zdravotnictví Úředník Inženýr Technik Dělník Na volné noze Pracovník výroby Podnikatel Uniformované služby Právník Vedoucí

Počet respondentů ZahraničDomácích Celkem ních 155 50 205 139 32 171 92 35 127 96 29 125 93 14 107 69 35 104 68 33 101 79 19 98 36 12 48 42 5 47 33 10 43 26 16 42 33 9 42 28 7 35 23 8 31 22 9 31 28 29

Domácích 14,60 13,09 8,66 9,04 8,76 6,50 6,40 7,44 3,39 3,95 3,11 2,45 3,11 2,64 2,17 2,07

[%] Zahraničních 14,88 9,52 10,42 8,63 4,17 10,42 9,82 5,65 3,57 1,49 2,98 4,76 2,68 2,08 2,38 2,68

Celkem 14,66 12,23 9,08 8,94 7,65 7,44 7,22 7,01 3,43 3,36 3,08 3,00 3,00 2,50 2,22 2,22

Vědec Zemědělec Dohromady

20 8

10 3

30 11

1,88 0,75

2,98 0,89

2,15 0,79

1 062

336

1 398

100,00

100,00

100,00


60

% osob

48,2747,13

50 40 30 21,06 20

10

16,57

13,3812,51

9,58

12,7414,21

4,55

0 Velmi nízké

Nízké Průměrné Vysoké Domácí respondenti Zahraniční respondenti

Velmi vysoké

Kresba 15. Struktura respondentů podle příjmů Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

2. Organizace cesty a pobytu Většina respondentů, 37,86% domácích turistů a 63,02% zahraničních turistů, uskutečnila různé formy příjezdové turistiky do opolského vojvodství na přinejmenším několik dnů. Průměrný polský turista, který přicestoval na Opolské Slezsko na alespoň 24 hodiny deklaroval, že zůstane zde na 5,6 dne, a zahraniční turista na 9,7 dne. Osob, které pobývaly v opolském vojvodství jeden den bez noclehu bylo mezi domácími turisty 36,70%, a mezi zahraničními turisty 22,92%. Jeden den s noclehem v opolském vojvodství strávilo 16,93% dotazovaných Poláků a 7,29% cizinců, zatímco méně než tři hodiny analogicky: 8,51% a 6,77% dotazovaných z obou skupin. Analýza získaných výsledků vede k zjištění, že mezi dotazovanými Poláky bylo 45,21% jednodenních návštěvníků, zatímco 54,79% turistů. V případě dotazovaných cizinců 29,69% můžeme označit jako jednodenní návštěvníky, a 70,31% jako turisty (tabulka 19). Poprvé do opolského vojvodství přicestovalo 28,66% domácích turistů a 42,92% zahraničních turistů, a několikrát zde bylo 31,12% dotazovaných turistů z Polska a 21,62% turistů 29 30

z ciziny. Podruhé do opolského vojvodství přijelo 22,10% dotazovaných domácích turistů a 15,63% zahraničních turistů, zatímco respondentů přijíždějících zde často bylo analogicky 18,13% a 19,83%. Mezi těmito posledními největší procento tvořila skupina přijíždějící do opolského vojvodství průměrně sedm- a vícekrát do roka (38,19% Poláků a 13,56% cizinců), dva (11,0% turistů z Polska a 27,7% turistů z ciziny) a třikrát do roka (14,8% domácích turistů a i 16,4% turistů zahraničních). Podrobná charakteristika délky a četnosti turistických pobytů respondentů je prezentována v tabulkách 18 až 20.

Tabulka 18. Plánovaná délka pobytu respondentů v opolském vojvodství Délka pobytu


Domácích

Pod 3 hodiny

191

Jeden den bez noclehu

824

220

1044

Celkem

8,51


36,70

22,92

32,57

Domácích

7,99

Jeden den s noclehem

380

70

450

16,93

7,29

14,04

Nekolik dní

850

605

1455

37,86

63,02

45,40

2 245

960

3 205

100,00

100,00

100,00

Dohromady


100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Turisté Jednodenní návštěvníci

Poláci

Cizinci

Kresba 16. Struktura respondentů podle rozdělení na turisty a jednodenní návštěvníky Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 19. Četnost příjezdů respondentů do opolského vojvodství

Poprvé

642

28,66


Podruhé

495

149

644

22,10

15,63

20,17

Několikrát

697

206

903

31,12

21,62

28,28

Četnost příjezdů


Domácích

Domácích

Celkem 32,92

Často

406

189

595

18,13

19,83

18,63

Dohromady

2240

953

3193

100,00

100,00

100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu 30 31

Tabulka 20. Počet příjezdů respondentů do opolského vojvodství

1

16

4,40


2

40

49

89

10,99

27,68

16,45

3

54

29

83

14,84

16,38

15,34

4

48

18

66

13,19

10,17

12,20

5

50

3

53

13,74

1,69

9,80

6

17

3

20

4,67

1,69

3,70

≥7

139

24

163

38,19

13,56

30,13

364

177

541

100,00

100,00

100,00

Počet příjezdů


Domácích

Dohromady

Domácích

Celkem 12,38


Dotazované turisty během pobytu v opolském vojvodství doprovázely nejčastěji: jejich rodiny (41,67% domácích turistů a 41,16% zahraničních turistů), organizované skupiny (15,63% domácích turistů a i 24,74% zahraničních turistů) anebo přátelé (15,85% domácích turistů a 11,89% zahraničních turistů). Osaměle cestovalo 19,98% dotazovaných domácích turistů a 14,63% zahraničních turistů. Turisty cestující ve skupinách nejčastěji doprovázely: jedna, dvě nebo tři osoby. Osoby, které deklarovaly příjezd s dětmi, nejčastěji cestovaly s jedním, dvěma nebo třemi dětmi (tabulky 21 až 23).

Tabulka 21. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle doprovázejících osob Osoby doprovázející v cestě Rodina Organizovaná skupina Nikdo Přátelé Rodina a přátelé Jiní Dohromady

Počet respondentů ZahraničDomácích Celkem ních 928 391 1 319 348 235 583 445 139 584 353 113 466 108 55 163 45 17 62 2 227 950 3 177

Domácích 41,67 15,63 19,98 15,85 4,85 2,02 100,00


31 32

[%] Zahraničních 41,16 24,74 14,63 11,89 5,79 1,79 100,00

Celkem 41,52 18,35 18,38 14,67 5,13 1,95 100,00

Tabulka 22. Počet osob doprovázejících respondenty v cestě do opolského vojvodství

1

520

36,72


2

322

109

431

22,74

19,33

21,77

3

307

147

454

21,68

26,06

22,93

4

137

40

177

9,68

7,09

8,94

5

50

13

63

3,53

2,30

3,18

Počet osob


Domácích

Domácích

Celkem 36,52

6

20

14

34

1,41

2,48

1,72

≥7

60

38

98

4,24

6,74

4,95

1 416

564

1 980

100,00

100,00

100,00

Celkem

50,91


Dohromady


Tabulka 23. Počet dětí doprovázejících respondenty Počet dětí 1


Domácích

49,66

2

192

42

234

38,95

43,30

39,66

3

40

11

51

8,11

11,34

8,64

4

9

1

10

1,83

1,03

1,69

5

1

1

2

0,20

1,03

0,34

493

97

590

100,00

100,00

100,00

Dohromady


Většina dotazovaných, tj. 64,03% domácích turistů a i 65,97% turistů zahraničních, přijela do opolského vojvodství přímo ze svého bydliště (tabulka 25). Nejraději využívaným turisty zdrojem informací o Opolsku byla rodina (43,84% domácích turistů a 47,59% zahraničních turistů). Mezi dotazovanými populární byl také internet, propagační materiály (letáky, informační brožury), turistické průvodce, škola a turistické veletrhy. Je pozoruhodné, že velice omezenou úlohu v procesu předávání turistické informace hrály tradiční sdělovací prostředky jako jsou: rozhlas, tisk a televize. Nejčastěji respondenty uváděnými motivy příjezdu do opolského vojvodství byly v pořadí: rekreace (26,82% domácích turistů a 20,32% zahraničních turistů), prohlídka historických památek (13,57% a 12,20%), návštěva rodinných míst (5,34% a 13,10%), účast na akcích (7,25% a 8,37%), návštěva známých (5,92% a 9,36%), zábava (7,03% a 4,38%), přírodní atrakce (6,05% a 5,33%) a návštěva příbuzných (4,99% a 5,18%). V případě jiných, méně jmenovaných důvodů příjezdu, byly také: vzdělání,

32 33

zdraví, náboženství, tranzit, byznys, sportovní aktivity, nákupy, účast v školeních a integračních akcích, pobyt na venkově a umělecká činnost (tabulky 24 až 26).

Tabulka 24. Struktura respondentů podle příjezdu do opolského vojvodství přímo z bydliště

Ne

805

35,97


Ano

1 433

628

2 061

64,03

65,97

64,61

Dohromady

2 238

952

3 190

100,00

100,00

100,00

Příjezd z bydliště

Počet respondentů ZahraničCelkem ních 324 1 129

Domácích

Domácích

Celkem 35,39


Tabulka 25. Zdroje informací respondentů o opolském vojvodství

43,84


Internet

290

93

383

9,81

7,86

9,25

Brožury a letáky

268

106

374

9,07

8,96

9,04

Turistické průvodce

227

94

321

7,68

7,95

7,76

Škola

184

83

267

6,22

7,02

6,45

Zaměstnání

204

48

252

6,90

4,06

6,09

Turistické veletrhy

175

43

218

5,92

3,63

5,27

Jiné Katalogy cestovních kancelárí Televize

85

52

137

2,88

4,40

3,31

52

52

104

1,76

4,40

2,51

89

13

102

3,01

1,10

2,46

Tisk

51

23

74

1,73

1,94

1,79

Rozhlas

35

13

48

1,18

1,10

1,16

2 956

1 183

4 139

100,00

100,00

100,00

Zdroj informací Rodina

Dohromady


Domácích

Domácích


33 34

Celkem 44,91

Tabulka 26. Důvody pro příjezd respondentů do opolského vojvodství

26,82


Prohlídka historických památek

612

245

857

13,57

12,20

13,15

Návštěva rodinných míst

241

263

504

5,34

13,10

7,73

Účast v akcích

327

168

495

7,25

8,37

7,59

Návštěva známých

267

188

455

5,92

9,36

6,98

Zábava

317

88

405

7,03

4,38

6,21

Poznání přírodních atrakcí

273

107

380

6,05

5,33

5,83

Návštěva příbuzných

225

104

329

4,99

5,18

5,05

Vzdělání

182

63

245

4,03

3,14

3,76

Důvody pro příjezd Rekreace


Domácích

Domácích

Celkem 24,82

Zdráví

186

54

240

4,12

2,69

3,68

Náboženství

151

57

208

3,35

2,84

3,19

Tranzit

90

69

159

2,00

3,44

2,44

Byznys

117

30

147

2,59

1,49

2,25

Sportovní aktivita

94

35

129

2,08

1,74

1,98

Nákupy

54

62

116

1,20

3,09

1,78

Účast v školeních

50

25

75

1,11

1,25

1,15

Účast v intehračních setkáních

67

6

73

1,49

0,30

1,12

Pobyt na venkově

29

34

63

0,64

1,69

0,97

Umělecká činnost Dohromady

19

2

21

0,42

0,10

0,32

4 511

2 008

6 519

100,00

100,00

100,00


Většina dotazovaných turistů (65,53% domácích a 54,20% zahraničních) si své příjezdy do opolského vojvodství organizovala samostatně. Méně populárními organizátory cesty byly: rodiny (9,31% domácích turistů a 12,61% zahraničních turistů), známí (7,39% a 11,66%), zaměstnavatel (7,21% a 4,41%) a školy (4,30% a 6,83%). Dotazováni uváděli také takové subjekty jako: jiní pořadatelé (odborové organizace, zdravotní pojišťovna, sdružení, lokální samospráva nebo sportovní kluby) a farnosti. Respondenti nejméně využívali služeb cestovních kanceláří, jak tradičních, tak virtuálních. Rozhodně nejpopulárnějším turistickým dopravním prostředkem bylo auto, které používalo 69,65% domácích turistů a 58,20% zahraničních. Relativně často respondenti uváděli také autobus (10,37% a 18,91%) a vlak. (12,38 a 6,06%). Méně často turisté deklarovali cestování jinými dopravními prostředky (kolo, motor, autostop) a pěšky, mikrobusy a linkovými autobusy (tabulky 27 až 28).

34 35

Tabulka 27. Organizátor příjezdu respondentů do opolského vojvodství Počet respondentů ZahraničCelkem ních 1 464 516 1 980

65,53


Rodina

208

120

328

9,31

12,61

Známí

165

111

276

7,39

11,66

8,66

Zaměstnavatel

161

42

203

7,21

4,41

6,37

Organizátor příjezdu

Domácích

Přijíždějící osoba

Domácích

Celkem 10,30

62,15

Škola

96

65

161

4,30

6,83

5,05

Jiný

57

23

80

2,55

2,42

2,51

Farnost

51

28

79

2,28

2,94

2,48

Cestovní kancelář

26

43

69

1,16

4,52

2,17

Virtuální cestovní kancelář Dohromady

6

4

10

0,27

0,42

0,31

2 234

952

3 186

100,00

100,00

100,00


Tabulka 28. Dopravní prostředky využívané respondenty Dopravní prostředek

Počet respondentů

[%]

Poláci

Cizinci

Celkem

Poláci

Cizinci

1 558

557

2 115

69,65

58,20

66,22

Autobus

232

181

413

10,37

18,91

12,93

Vlak

277

58

335

12,38

6,06

10,49

Jiný

49

70

119

2,19

7,31

3,73

Mikrobus

51

59

110

2,28

6,17

3,44

Linkový autobus

70

32

102

3,13

3,34

3,19

2 237

957

3 194

100,00

100,00

100,00

Auto

Dohromady

Celkem


Mezi turisty trávícími v opolském vojvodství alespoň 24 hodiny, největší skupinu tvořily osoby deklarující nocleh v hotelích (33,55% Poláků a 30,10% cizinců). Nejčastěji volenými objekty tohoto typu byly třihvezdičkové hotely (89,54% Poláků a 84,91% cizinců). U příbuzných přespávalo 14,80% domácích turistů a 18,94% zahraničních turistů, v jiném ubytovacím zařízení (mj. v: rytířském hradě, domu poutníka, lázních, studentských kolejích) 9,57% domácích turistů a 12,92% zahraničních turistů, v bytě známých 10,94% domácích turistů a 9,54% zahraničních turistů a na ranči 9,81% domácích turistů a 2,06% zahraničních turistů. Téměř každý čtvrtý domácí turista a každý pátý přespával v Opolí. V případě turistů z Polska nejraději volenými městy byly: Nysa, Turawa, Paczków, Namysłów, Otmuchów a Kamień Śląski, a v případě zahraničních turistů: Paczków, Hora svaté Anny, Głubczyce, 35 36

Nysa, Brzeg a Kluczbork. Turisté dost často také uváděli města: Kamień Śląski, Pokrzywna, Byczyna, Moszna a Prudnik. Téměř každý čtvrtý dotazovaný turista trávil noc v jiných městech, Rozhodná většina dotazovaných (74,99% domácích turistů a 70,51% zahraničních turistů) nevyužívala žádné další turistické služby lokálních subjektů, kromě ubytování a stravování. Relativně velká část respondentů, 16,88% Poláků a 18,89% cizinců, využívala služby průvodců. Méně často byly využívány jiné turistické služby (turistická informace, animace volného času) a služeb poskytovaných instruktory pohybové rekreace a průvodců zájezdů (tabulka 29 až 32).

Tabulka 29. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství Místo noclehu


Domácích

Hotel

417

Byt příbuzných

184

129

313

Celkem

33,55


14,80

18,94

16,27

Domácích

32,33

Jiné ubytovací zařízení

119

88

207

9,57

12,92

10,76

Byt známých

136

65

201

10,94

9,54

10,45

Agroturistika

122

14

136

9,81

2,06

7,07

Kemp

80

35

115

6,44

5,14

5,98

Penzion

53

59

112

4,26

8,66

5,82

Privat

37

27

64

2,98

3,96

3,33

Turistická chata

37

18

55

2,98

2,64

2,86

Rodinný dům

18

27

45

1,45

3,96

2,34

Motel

26

11

37

2,09

1,62

1,92

Ubytovna

14

3

17

1,13

0,44

0,88

1 243

681

1 924

100,00

100,00

100,00

Dohromady


36 37

40 35 30

% osob 33,55 30,1

25 18,94

20

14,8

15

10

12,92 10,94 9,57 9,54 9,81

5

2,06

8,66 6,44 5,14 4,26

3,96 2,982,64 2,98

0

Domácí respondenti

3,96 2,091,62 1,13 1,45 0,44

Zahraniční respondenti

Kresba 17. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Tabulka 30. Standard hotelů, v nichž přespávali respondenti Kategorie hotelu * **

Počet respondentů ZahraničDomácích Celkem ních 8 2 10 26

22

48

Celkem

2,46


8,00

13,84

9,92

Domácích

2,07

***

291

135

426

89,54

84,91

88,02

Dohromady

325

159

484

100,00

100,00

100,00


37 38

Tabulka 31. Struktura měst, v nichž přespávali respondenti v opolském vojvodství

Opole

316

23,30


Nysa

97

40

137

7,15

5,76

Paczków

65

66

131

4,79

9,51

6,39

Góra Świętej Anny

46

55

101

3,39

7,93

4,93

Název města


Domácích

Domácích

Celkem 6,68

22,49

Turawa

77

18

95

5,68

2,59

4,63

Namysłów

61

23

84

4,50

3,31

4,10

Kluczbork

39

30

69

2,88

4,32

3,37

Kamień Śląski

55

13

68

4,06

1,87

3,32

Brzeg

30

34

64

2,21

4,90

3,12

Głubczyce

17

47

64

1,25

6,77

3,12

Otmuchów

55

6

61

4,06

0,86

2,98

Pokrzywna

36

8

44

2,65

1,15

2,15

Byczyna

22

21

43

1,62

3,03

2,10

Moszna

39

2

41

2,88

0,29

2,00

Prudnik

35

6

41

2,58

0,86

2,00

366

180

546

26,99

25,94

26,63

1 356

694

2 050

100,00

100,00

100,00

Jiné Dhromady

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 32. Spotřeba turistických služeb navštěvujícími opolské vojvodství Využití turistických služeb Žádné


Domácích

Turistický průvodce

376

Jiné turistické služby Instruktor rekreace Zájezdovvý průvodce Dohromady

Celkem

74,99


16,88

18,89

17,48

Domácích

73,65

180

556

105

46

151

4,71

4,83

4,75

37

31

68

1,66

3,25

2,14

39

24

63

1,75

2,52

1,98

2 227

953

3 180

100,00

100,00

100,00


3. Turistické výdaje Mezi různými kategoriemi výdajů nejpočetnější skupina respondentů uváděla výdaje na: stravování (62,78% domácích turistů a 49,79% zahraničních turistů), nákupy (39,27% a 40,52%), památky (41,90% a 37,50%), ubytování (30,63% a 27,50%), turistické atrakce (17,72% a 27,81%) a zábavu (21,50% a 22,92%). Další v pořadí byly: sport, kultura, léčba a jiné výdaje. Průměrné výdaje za den mezi turisty, kteří uváděli výdaje na turistiku, činily 552 PLN mezi domácími turisty a 741 PLN mezi turisty zahraničními. Rozbor průměrné 38 39

částky peněz, kterou dotazováni utráceli za den, vede k zjištění, že domácí turisté nejvíce utráceli za ubytování – 94 PLN, léčbu – 88 PLN, stravování – 60 PLN, zábavu a jiné výdaje – 51 PLN každý, nákupy – 48 PLN, kulturu - 39 PLN, turistické atrakce – 36 PLN, sport – 32 PLN a památky – 25 PLN. Žebříček průměrných turistických výdajů za den u zahraničních respondentů činil: nákupy – 149 PLN, ubytování – 114 PLN, turistické atrakce – 94 PLN, léčba – 72 PLN, stravování a zábava 59 PLN, jiné výdaje – 56 PLN každý, sport – 53 PLN, kultura – 50 PLN a památky – 35 PLN. Téměř tři z čtyř dotazovaných turistů neviděli možnost utrácet větších částky peněz během pobytu v opolském vojvodství. Osoby, které deklarovaly takovou možnost, v případě zlepšení nabídky, nejraději by utratily větší částku za zábavu, turistické atrakce, potraviny, nákupy, kulturu a památky (tabulky 33 až 35). Tabulka 33. Druhy výdajů respondentů v opolském vojvodství Druh výdaje

Počet respondentů uvádějících výdaje

[%]

Průměrné výdaje deklarované respondenty (v PLN) Domácích Zahraničních

Domácích

Zahraničních

Domácích

Zahraničních

Ubytování

688

264

30,63

27,50

94

Léčba

89

38

3,96

3,96

88

72

Nákupy

882

389

39,27

40,52

48

149 94

Atrakce

114

398

267

17,72

27,81

36

1 410

478

62,78

49,79

60

59

483

220

21,50

22,92

51

59

Jiné

63

19

2,80

1,98

51

56

Kultura

200

80

8,90

8,33

39

50

Sport

259

115

11,53

11,98

32

53

Památky

941

360

41,90

37,50

25

35

×

×

×

×

525

741

Stravování Zábava

Dohromady


39 40

160

Průměrně PLN 149

140 114

120

94

100

94

88 72

80

60

60 59

48

51

59

51

56

39

36

40

53

50

32

25

35

20 0 Ubytování

Léčba

Nákupy

Atrakce Stravování Zábava

Domácí respondenti

Jiné

Kultura

Sport

Památky


Kresba 18. Struktura výdajů respondentů v opolském vojvodství Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Tabulka 34. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle ochoty utrácet větší částky v případě zlepšení nabídky Možnost utrácení větších částek Ne Ano Dohromady


74,61


547

242

789

25,39

27,59

26,03

2 154

877

3 031

100,00

100,00

100,00

Domácích

Domácích

Celkem 73,97


Tabulka 35. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle druhu možných výdajů v případě zlepšení nabídky

Zábava

Počet dotazovaných turistů ZahraničCelkem ních 92 16 108

21,05


Turistické atrakce

76

19

95

17,39

12,26

16,05

Potraviny

59

27

86

13,50

17,42

14,53

Nákupy

33

31

64

7,55

20,00

10,81

Kultura

36

20

56

8,24

12,90

9,46

Památky

39

15

54

8,92

9,68

9,12

Prohlídky

31

9

40

7,09

5,81

6,76

Rehabilitace

26

7

33

5,95

4,52

5,57

Druh možných výdajů

Domácích

40 41

Domácích

Celkem 18,24

Rekreace

24

6

30

5,49

3,87

Ubytování

21

5

26

4,81

3,23

5,07 4,39

Dohromady

437

155

592

100,00

100,00

100,00


4. Hodnocení vojvodství

vybraných

aspektů

turistické

atraktivity

opolského

Pro domácí respondenty největšími turistickými atrakcemi byly: zámek v Moszné, JuraPark v Krasiejowě a Hora svaté Anny, zatímco v případě zahraničních turistů to byly: Hora svaté Anny, město Opole a JuraPark v Krasiejowě. Pro obě skupiny turistů dalšími v pořadí nejatraktivnějšími místy v opolském vojvodství byly: Nysa, rytířský hrad v Byczyně, Kamień Śląski, Muzeum opolské vesnice v Opolí-Bierkowicích, zoologická zahrada v Opolí, Nyské jezero, kostely v Nyse, Zámek slezských Piastů v Brzegu, Amfiteátr v Opolí, náměstí v Opolí, Biskupská kupa, Zlatohorská vrchovina, palác v Kamieni Śląském, Paczków – včetně hradeb v Paczkowě a kostel v Kamieni Śląském (tabulka 36). Domácí a zahraniční respondenti jako nejatraktivnější města opolského vojvodství označili: Opole, Nysu, Mosznu, Krasiejów, Horu svaté Anny, Otmuchów, Brzeg, Kamień Śląski, Głuchołazy, Prudnik, Paczków, Byczynu, Kluczbork, Pokrzywnu, Turawu, Krapkowice, Strzelce Opolskie, Kędzierzyn-Koźle, Gogolin a Olesno (tabulka 37).

Tabulka 36. Žebříček 20 největších turistických atrakcí opolského vojvodství podle respondentů Pořadí

Počet doporučení respondentů

Název turistické atrakce

Domácích

Zahraničních

Celkem

1

Zámek v Moszné

437

79

516

2

JuraPark v Krasiejowě

414

101

515

3

Hora svaté Anny

232

140

372

4

Opole

230

116

346

5

Nysa

134

58

192

6

Rytířský hrad v Byczyně

114

61

175

7

Kamień Śląski

136

32

168

8

Muzeum opolské vesnice v Opolí

89

49

138

9

Zoologická zahrada v Opolí

103

32

135

10

Nyské jezero

107

10

117

11

Kstely v Nyse

76

35

111

12

Zámek slezských Piastů v Brzegu

83

24

107

13

Amfiteátr v Opolí

81

24

105

14

Náměstí v Opolí

61

31

92

41 42

15

Biskupská kupa

79

13

16

Zlatohorská vrchovina

61

11

92 72

17

Palác v Kamieni Śląském

62

3

65

18

Paczków

36

23

59

19

Hradby v Paczkowě

30

25

55

20

Kostel v Kamieni Śląském

37

12

49


Tabulka 37. Žebříček 20 turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů Počet doporučení respondentů

Název města

Pořadí

Domácích

Zahraničních

Celkem

1

Opole

592

289

881

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Nysa Moszna Krasiejów Hora svaté Anny Otmuchów Brzeg Kamień Śląski Głuchołazy Prudnik Paczków

327 194 159 148 123 107 72 94 90 72

115 70 53 38 39 52 46 24 12 18

442 264 212 186 162 159 118 118 102 90

12 13 14

Byczyna Kluczbork Pokrzywna

63 57 51

20 21 23

83 78 74

15 16 17 18 19 20

Turawa Krapkowice Strzelce Opolskie Kędzierzyn-Koźle Gogolin Olesno

52 40 20 27 26 17

14 22 34 17 12 16

66 62 54 44 38 33


42 43

Kresba 19. Dvacet turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Dotazovaní turisté přijíždějící do opolského vojvodství jako silné stránky regionu uváděli hlavně: přírodní turistické hodnoty (17,74% domácích turistů a 18,55% zahraničních turistů) a antropogenické hodnoty (20,02% domácích turistů a 11,88% zahraničních turistů), pohostinnost (13,36% domácích turistů a 26,47% zahraničních turistů), dopravní přístupnost (13,18% domácích turistů a 8,71% zahraničních turistů), turistické atrakce (8,62% domácích turistů a 8,03% zahraničních turistů) a pořádek (7,46% domácích turistů a 3,39% zahraničních turistů). Plný seznam silných stránek Opolského Slezska uváděných turisty je představený v tabulce 39. Rozhodně nejslabší stránkou opolského vojvodství podle respondentů je špatný rozvoj a kvalita dopravní infrastruktury. Takový názor vyjádřilo až 41,60% dotazovaných domácích turistů a 41,07% zahraničních turistů. Další v pořadí byly: špatný stav regionálního hospodářství (např. relativně vysoká úroveň nezaměstnanosti, depopulace) 13,02% a 9,65%, nepořádek 7,91% a 10,88%, vysoké ceny 6,93% a 4,11%, špatně rozvinutá turistická infrastruktura 5,43% a 5,95%, špatná turistická propagace 5,23% a 3,90%, nedostatek 43 44

veřejných záchodků 3,27% a 6,78%, špatně rozvinutá ubytovací základna 3,79% a 1,44% a omezený přístup k bezdrátovému internetu 2,68% a 2,87% (tabulka 38).

Tabulka 38. Seznam silných stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů Silné stránky Přírodní hodnoty Antropogenické hodnoty Pohostinnost Dopravní přístupnost Turistické atrakce Pořádek Regionální kuchyně Bezpečí Tradice Regionální hospodářství Turistická infrastruktura Blízkost státních hranic Zajímavé akce Hlavní město regionu Atraktivní ceny Ubytovací zařízení Dohromady

Počet odpovědí respondentů ZahraničCelkem ních 428 164 592 483 105 588 329 234 563 318 77 395 208 71 279 180 30 210 58 68 126 103 13 116 52 37 89 66 12 78 57 19 76 36 18 54 40 4 44 35 7 42 16 23 39 4 2 6

Domácích

2 413

884

3 297

17,74 20,02 13,63 13,18 8,62 7,46 2,40 4,27 2,15 2,74 2,36 1,49 1,66 1,45 0,66 0,17

[%] Zahraničních 18,55 11,88 26,47 8,71 8,03 3,39 7,69 1,47 4,19 1,36 2,15 2,04 0,45 0,79 2,60 0,23

100,00

100,00

Domácích


44 45

Celkem 17,96 17,83 17,08 11,98 8,46 6,37 3,82 3,52 2,70 2,37 2,31 1,64 1,33 1,27 1,18 0,18 100,00

Kresba 20. Seznam silných stránek opolského vojvodství z hlediska turistické atraktivity podle respondentů Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu Tabulka 39. Seznam slabých stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů Slabé stránky Dopravní infrastruktura Stav regionální ekonomiky Nepořádek Vysoké ceny Turistická infrastruktura Špatné propagování Nedostatek veřejných záchodků Ubytovací základna Internet Turistické atrakce Nedostatek pohostinnosti Antropogenické hodnoty Málo zajímavých akcí Bezpečí Stravovací zařízení Přírodní hodnoty Dohromady

Počet odpovědí respondentů ZahraničDomácích Celkem ních 636 200 836 199 47 246 121 53 174 106 20 126 83 29 112 80 19 99

41,60 13,02 7,91 6,93 5,43 5,23

[%] Zahraničních 41,07 9,65 10,88 4,11 5,95 3,90

Domácích

Celkem 41,47 12,20 8,63 6,25 5,56 4,91

50

33

83

3,27

6,78

4,12

58 41 44 14 30 26 22 11 8

7 14 8 25 6 5 7 10 4

65 55 52 39 36 31 29 21 12

3,79 2,68 2,88 0,92 1,96 1,70 1,44 0,72 0,52

1,44 2,87 1,64 5,13 1,23 1,03 1,44 2,05 0,82

3,22 2,73 2,58 1,93 1,79 1,54 1,44 1,04 0,60

1 529

487

2 016

100,00

100,00

100,00

Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu 45 46

Tabulka 40 představuje průměrné aritmetické hodnocení dotazovanými turisty vybraných prvků turistické nabídky v opolském vojvodství na stupnici 1 až 6 (kde 1 je hodnocení nejhorší, 6 nejlepší). Nejvýše byly hodnoceny: pohostinnost (průměrné hodnocení 5,0 mezi domácími turisty a 5,1 mezi zahraničními), celková atmosféra (5,0 a 5,0) a vstřícnost obyvatel (4,9 a 5,0). Dalšími v pořadí byly: gastronomická zařízení (4,6 a 4,7), ubytovací základna (4,5 a 4,8), bezpečí (4,6 a 4,4), kvalita turistických služeb (4,3 a 4,6), čistota na ulicích (4,4 a 4,2), turistická informace (4,1 a 4,6), příjezdové možností do opolského vojvodství (4,2 a 4,3), dostupnost bankovních služeb (4,1 a 4,3), služby průvodců (4,1 a 4,3), turistické označení (4,1 a 4,3), zábava (4,0 a 4,2) a hromadné akce (3,8 a 4,3). Nejhůře respondenti hodnotili: dostupnost a čistotu veřejných záchodků (3,2 a 3,4), možnost využívání bezdrátového internetu (3,6 a 4,1) a regionální a lokální dopravu (3,7 a 3,9). Rozhodná většina dotazovaných turistů (93,95% domácích turistů a 94,02% zahraničních turistů) prohlásila, že doporučí svým známým a rodině příjezd do Opolského vojvodství (tabulka 42). Téměř 40% domácích turistů a cca 36% zahraničních turistů také hodlá zase přijet do opolského vojvodství. Obdobné procento respondentů prohlásilo, že spíše neplánuje opětovný příjezd na Opolské Slezsko. Přes 20% turistů z Polska a 27% turistů ze zahraničí ještě v tomto ohledu neměla názor (tabulka 41).

Tabulka 40. Průměrné aritmetické hodnocení jednotlivých prvků turistické nabídky opolského vojvodství

Prvek turistické nabídky

podle respondentů Průměrné hodnocení na stupnici 1 až 6 podle respondentů Domácích Zahraničních Celkem

Pohostinnost Celková atmosféra Vstřícnost Gastronomická základna Ubytovací základna Bezpečí Kvalita turistických služeb Čistota na ulicích Turistická informace Příjezdové cesty Dostupnpost bankovních služeb Služby průvodců Turistické označení Zábava (např. Puby, iskotéky) Hromadné akce (např. kulturní) Reginální a lokální doprava

5,0 5,0 4,9 4,6 4,5 4,6 4,3 4,4 4,1 4,2 4,1 4,1 4,1 4,0 3,8 3,7 46 47

5,1 5,0 5,0 4,7 4,8 4,4 4,6 4,2 4,6 4,3 4,3 4,3 4,3 4,2 4,3 3,9

5,0 5,0 4,9 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,2 4,1 4,1 4,1 4,1 3,9 3,7

Přístup k bezdrátovému internetu Veřejné záchodky

3,6 3,2

4,1 3,4

3,7 3,2

Aritmetický průměr

4,2

4,4

4,3


100

% osob

94,02

93,95

90 80 70

60 50 40 30 20

6,05

10

5,98

0 Domácí respondenti

Ne

Ano


Kresba 21. Doporučení opolského vojvodství jiným osobám respondenty Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Tabulka 41. Deklarace opětovného navštívení opolského vojvodství Deklarace Rozhodně ne


Celkem

14,64


Domácích

14,49

Ne

564

211

775

25,33

22,28

24,42

Těžko říci

452

259

711

20,30

27,35

22,40

Ano

602

240

842

27,03

25,34

26,53

Rozhodně ano

283

103

386

12,71

10,88

12,16

2 227

947

3 174

100,00

100,00

100,00

Dohromady


47 48

Kapitola IV. Odhad velikosti cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012 Na základě analýzy údajů z primárních zdrojů (vlastní sondážní výzkum) a sekundárních zdrojů (údaje Hlavního statistického úřadu) byl proveden odhad celkové velikosti cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012. Základem provedených odhadů byl počet lidí využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v prvních devíti měsících roku 2012, uvedený Hlavním statistickým úřadem. Dále na základě historických údajů byla udělaná předpověď pravděpodobného počtu osob, které využijí tato zařízení v tři posledních měsících a byly sečteny údaje ze všech měsíců roku 2012. K počtu osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v roce 2012 byly pak přičteny odhadované počty: osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v rámci tzv. „šedé zóny” 6, osob přespávajících mimo objekty ubytovací základny (např u rodiny, známých a v tzv. druhých domech) a osob, které nepřespávají v opolském vojvodství (jednodenní návštěvníci). Tím byl učiněn odhad, že v roce 2012 za turistickými účely opolské vojvodství navštíví cca 766 469 osob, přičemž cca 682 086 budou domácí turisté a cca 84 383 budou zahraniční turisté (tabulka 42). Musíme však zdůraznit, že odhadovaná velikost cestovního ruchu může obsahovat jistou odchylku. Tabulka 42. Odhadovaná velikost příjezdového cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012 Počet domácích turistů

Počet zahraničních turistů

Celkem

Předpovídaný počet osob využívajících ubytovací zařízení

226 718

33 460

260 178

Předpovídaný počet osob využívajících ubytovací zařízemí v tzv. „šedé zóně“

45 344

6 692

52 036

Předpovídaný počet osob přespávajících mimo ubytovací zařízení (rodina, známí)

100 663

19 273

119 936

Předpovídaný počet tzv. jednodenních návštěvníků

309 361

24 958

334 319

Celkový počet turistů (turistů přespávajících a tzv. jednodenních návštěvníků)

682 086

84 383

766 469

Specifikace

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu a sondážního výzkumu

6 Finanční část zdravé ekonomiky státu , jejichž příjmy z podnikání, které není státem zakázano, jsou úplně nebo částečně zatajovány před státní, berní nebo celní správou. Velikost oné „šedé zóny” v Polsku se odhaduje na cca 20-30% HDP. Ve zprávě byla přijata úroveň 20%. 48

49

Kapitola V. Předpoklady rozvoje turistiky v polsko-české pohraniční oblasti Většina dotazovaných turistů z České republiky hodnotí opolské vojvodství jako oblast s vysokou (59,89%) nebo průměrnou (31,55%) turistickou atraktivitou. Velice vysoko turistickou atraktivitu Opolska hodnotilo 5,88%, zatímco nízko 2,67% dotazovaných (tabulka 45). Největšímu počtu respondentů se oblast asociuje s krásnou přírodou (27,22%), historickými památkami (12,22%), regionální kuchyni (10,56%), skvělými dějinami a hromadnými akcemi (oba 9,44%) a pohostinností (7,78%). Asociace dalších respondentů jsou: dálnice, aktivní rekreace, hospodárnost a jiné prvky (tabulka 46). Minimálně více respondentů uvádělo neznalost opolské regionální kuchyni (56,76%) než její znalost (43,24%). Nejpopulárnějšími, podle turistů z Česka, jídly z regionální kuchyně byly: kluski śląskie (slezské knedlíčky), pierogi (pirožky), żurek (žurek – polévka), rolada wołowa (hovězí roláda), bigos, kołocz śląski (slezský koláč), kotlety mielone (sekaná), makowiec (makovník) a rosół (hovězí nebo drůbeží vývar) (tabulky 43 až 44). 120

112

100 80 59,89

59

60 40

31,55

20 5

11

2,67

5,88

0 Nízké

Průměrné

Vysoké

Počet respondentů

Velmi vysoké

% osob

Kresba 22. Hodnocení turistické atraktivity opolského vojvodství podle dotazovaných Čechů Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

49 50

Tabulka 43. Seznam asociací respondentů z Česka týkajících se opolského vojvodství Specifikace Krásná příroda Historické památky Kuchyně Dějiny Hromadné akce Pohostinnost Dálnice Aktivní rekreace Hospodárnost Jiné Dohromady

Počet respondentů

[%]

49 22 19 17 17 14 10 9 8 15 180

27,22 12,22 10,56 9,44 9,44 7,78 5,56 5,00 4,44 8,33 100,00


Tabulka 44. Znalost regionální kuchyně podle respondentů z Česka Počet [%] respondentů 105 56,76 80 43,24

Znalost regionální kuchyně Ne Ano Dohromady

185 Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

50 51

100,00

40

37

36

35 30 25

22,5

20

23,13 20 16

15

12,5

10

14 10

8,75

13 8,13

5

6

3,75

6

6

3,75

3,75

6

3,75

0

Počet respondentů

% osob

Kresba 23 Nejpopulárnější jídla z regionální kuchyně podle respondentů z Česka Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Rozhodná většina českých turistů (85,87%) nespatřovala závažnější nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území. Další za nejdůležitější považovali: nízkou kvalitu dopravní infrastruktury, špatnou turistickou informací, slabě viditelnou turistickou propagaci, nedostatečnou turistickou infrastrukturu, malý počet turistických atrakcí, vysoké ceny a slabou znalost cizích jazyků (tabulky 45 a 46).

Tabulka 45. Nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka Počet Vyskyt nedostatků [%] resspondentů Ne 158 85,87 Ano 26 14,13 Dohromady


51 52

100,00

Tabulka 46. Seznam nedostatků vyskytujících se v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka Počet Druh nedostatku [%] respondentů Špatná kvalita dopravní infrastruktury 6 30,00 Špatná turistická informace 5 25,00 Slabě viditelná propagace 4 20,00 Nedostatečný počet turistické infrastruktury 2 10,00 Málo turistických atrakcí 1 5,00 Vysoké ceny 1 5,00 Špatná znalost cizích jazyků 1 5,00 Dohromady

20

100,00


Většina dotazovaných turistů z Česka (87,50%) se také nevšimla jazykové bariéry na polsko-českém pohraničním území. Pro respondenty, které si takové bariéry všimli, jejími nejdůležitějšími projevy byly: neznalost polštiny u Čechů, neznalost angličtiny a češtiny u Poláků a absence označení v angličtině (tabulka 47).

Tabulka 47. Existence jazykové bariéry na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka Existence jazykové bariéry Ne Ano Dohromady

Počet respondentů 161 23

87,50 12,50

184

100,00


52 53

[%]

60

55,56

50 40 30 22,22 20

16,67 10

10

4

5,56

3

1

0 Neznalost polštiny u Čechů

Neznalost angličtiny u Poláků Počet respondentů

Neznalošt češtiny u Poláků

Absence označení v angličtině

% respondentów

Kresba 24. Projevy jazykové bariéry na polsko-českém pohraniční území podle respondentů z Česka přijíždějících do opolského vojvodství Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu

Většina dotazovaných českých turistů (71,20%) nespatřovala také potřebu vytvoření společné, polsko-české turistické nabídky. Pro dotazované, které přece jen takovou potřebu viděli,

nejdůležitějšími

aspekty

společné

nabídky

byly:

Zlatohorská

vrchovina

a obhospodaření Biskupské kupy, společné kulturní akce, výuka jazyků obou zemí, společné investice do oblasti turistiky (ubytovací základna, další objekty turistické infrastruktury) a do dopravy, společné turistické akce, výstavba pěších a cyklistických turistických stezek, společné propagování a společenské kampaně a rozvoj bezdrátového internetu (tabulky 48 a 49). Tabulka 48. Potřeba vytvoření společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka Potřeba společné nabídky Ne Ano Dohromady

Počet respondentů 131 53

71,20 28,80

184

100,00


53 54

[%]

Tabulka 49. Potenciální oblasti společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území, uvedené respondenty z Čech přijíždějícími do opolského vojvodství Počet Oblasti společné nabídky [%] respondentů Zlatohorská vrchovina 5 11,90 Kultura 5 11,90 Výuka jazyků 5 11,90 Ubytovací základna 4 9,52 Společné projekty týkající se turistické infrastruktury 4 9,52 Obhospodaření Biskupské kupy 4 9,52 Společné projekty turistických akcí 3 7,14 Cyklistické stezky 3 7,14 Doprava 3 7,14 Turistické stezky 2 4,76 Společné propagační akce 2 4,76 Internet 1 2,38 Společenské kampaně 1 2,38 Dohromady


54 55

100,00

Kapitola VI. Závěry a doporučení vyplývající z výzkumu Komplexní turistický výrobek zkoumané oblasti je součtem: turistických hodnot, které se po přizpůsobení potřebám cestovního ruchu mohou stát turistickými atrakcemi, služeb poskytovaných různými subjekty turistického hospodářství, všeobecné infrastruktury (technické a společenské) a dopravní přístupnosti. V důsledku toho v procesu formování a rozvoje turistického výrobku opolského vojvodství musí se účastnit různé subjekty, tj. turistické podniky, instituce regionální a lokální moci, turistické organizace a sdružení a samotní obyvatelé zkoumané oblasti. Když vezmeme v potaz získané výsledky výzkumu, můžeme se pokusit o vyjádření doporučení pro subjekty regionálního turistického hospodářství, jejich cílem bude rozvoj turistiky na polsko-českém pohraničním území: Turistické podniky: 1.

V letech 1995-2011 lze pozorovat dynamický (34%) nárůst počtu využívajících turistická zařízení hromadného ubytování. Ve stejném období se objevil pokles počtu zařízení tohoto typu a jejich ubytovací kapacita o cca 28%. Tento proces byl důsledkem transformace polské ekonomiky, z centrálního plánování na volný trh, což bylo také příčinou dynamických změn ovlivňujících i turistický trh. V případě turistických zařízení hromadného ubytování důsledkem byly: změny formy vlastnictví a druhu částí objektů a postupná modernizace a rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Tento proces umožnil jisté „očištění” trhu z subjektů poskytujících služby zdaleka nevyhovující současným vymoženostem a zachování na něm těch, které se vyznačují vysokou ekonomickou efektivitou a vhodným rozvojovým potenciálem. Ovšem v případě dalšího dynamického růstu počtu turistů využívajících zařízení hromadného ubytování příliš malý počet tohoto typu objektů v Opolsku může se konečně stát faktorem brzdícím rozvoj turistiky v regionu. Takový názor je zvláště oprávněný v kontextu skutečnosti, že mezi dotazovanými cca 55% domácích turistů a cca 70% turistů zahraničních jsou osoby deklarující pobyt v opolském vojvodství delší než 24 hodiny. Patrná část těchto turistů přijíždí do opolského vojvodství s dětmi, a deklarované pobyty jsou relativně dlouhé.

2.

Tato potenciální mezera v nabídce může být velmi důležitá v případě hotelů. Výzkum prokázal, že přes 30% respondentů uvádělo noclehy v hotelích. Když vezmeme v potaz soustavné zvyšování životní úrovně Poláků a skutečnost, že v struktuře evropského 55 56

a světového hosteliérství právě hotely jsou dominujícím druhem ubytovacích zařízení, výhledy pro vznik nových hotelu v opolském vojvodství mohou být perspektivní. 3.

Nejvýhodnějším umístěním pro vznik nových hotelových objektů s nízkou nebo střední kategorii jsou okolí největších turistických atrakcí regionu (rekreační hotely) a nejdůležitějších tranzitních cest a uzlů (tranzitní hotely). Velmi dobrými potenciálními lokalizacemi jsou také největší a nejatraktivnější města vojvodství. Z výzkumu vedeného autory zprávy a z údajů a informací získaných od lokálních samospráv a Opolské regionální turistické organizace vyplývá, že kromě hotelů s nízkou nebo střední kategorii perspektivní mohou být i objekty s vyšší třídou, které nyní v regionu neexistují. Stále totiž v opolském vojvodství chybí hotely poskytující profesionální konferenční zázemí, jež by mohly využívat větší počty hostů, spolu s širokou nabídkou rekreačních a léčebných služeb (např. SPA&Wellness). Toto může mít veliký význam pro rozvoj byznysové turistiky, která je ve světě jednou z nejvýnosnějších forem turistiky.

4.

Potvrzený během empirických studií velký význam hotelů pro rozvoj regionálního turistického hospodářství vyplývá hlavně z jejich rozšířené recepční funkci, která spočívá v tom, že hotelovou nabídku využívají nejen přespávající hosté, ale také turisté bydlící v jiných objektech, jednodenní návštěvníci a obyvatelé recepční oblasti. Tyto osoby kupují služby jiné než ubytovací, hlavně gastronomické, rekreační a zdravotní. Díky tomu se zlepšuje recepční atraktivita celé oblasti, jsou lépe uspokojené potřeby turistů a obyvatel, což v důsledku vede i k zvýšení poptávky po jiných službách poskytovaných v opolském vojvodství.

5.

V rámci výzkumu byla zaznamenána relativně velká sezónnost cestovního ruchu, který měl velice nízké hodnoty v lednu a v prosinci a v celém prvním čtvrtletí v analyzovaných letech. Přesto, že sezónnost je trvalou vlastností turistické poptávky, vzhledem k její velmi nevýhodnému vlivu na efektivitu hospodářských subjektů je třeba učinit opatření směřující k omezení jejích negativních důsledků. Ve vztahu k hospodářským subjektům (hlavně hotelům a gastronomii), lokalizovaných v opolském vojvodství, lze doporučit taková řešení jako: a. Po-sezónní změny cen, což může účelně stimulovat poptávku ze strany, převažujících mezi dotazovanými turisty, osob s průměrnými nebo dokonce nízkými příjmy a osob s velkým množstvím volného času, např. důchodců. b. Připravení speciálních nabídek, např. pro žáky a studenty, osoby v pokročilém věku, svobodné, rodin s dětmi, zahraniční turisty, nejčastěji navštěvující Opolsko, tj. Čechy a Němce, nebo osoby s určitým zaměstnáním (např. učitele). 56

57

c. „Mimoturistické” využití vlastněných zdrojů (např. zaměstnanců, objektů, pozemků) mimo turistickou sezónu, např. organizováním příležitostných akcí, kateringové nebo dopravní služby. 6.

Ve vztahu k subjektům jako: ubytovací a gastronomická zařízení a cestovní kanceláře, jak v kontextu nabízeného výrobku, tak jeho distribuce, ceny a reklamy, je třeba zdůraznit, že mezi zahraničními turisty navštěvujícími opolské vojvodství rozhodně převažovali Němci a Češi. Je však třeba si pamatovat na tak perspektivní trhy jako Velká Británie, Holandsko, USA, Rakousko, Francie, Itálie, Ukrajina, Rusko nebo Španělsko.

7.

Mezi domácími turisty rozhodně převažovali návštěvníci z sousedních vojvodství, hlavně slezského a dolnoslezského. Je třeba spět k udržení nebo zvětšení počtu turistů z těchto oblastí, ale také učinit opatření, aby se mezi návštěvníky ve větším počtu objevovali turisté i z jiných, vzdálenějších oblastí, což umožní prodloužení průměrné doby pobytu v opolském vojvodství, a v důsledku větší finanční výdaje přijíždějících turistů. .

8.

Z provedeného výzkumu vyplývá, že cca 40% domácích turistů a 60% zahraničních turistů deklarovalo delší pobyty v opolském vojvodství. Když srovnáme průměrný počet noclehů poskytnutých v turistických zařízeních hromadného ubytování (2,3 dne v případě domácích turistů a 2,5 dne v případě zahraničních turistů) a deklaraci průměrného turisty ohledně počtu dnů strávených v opolském vojvodství (analogicky 5,6 dne a 9,7 dne), lze předpokládat, že značné procento turistů uskutečňujících nejdelší pobyty využívá byty rodiny a známých. Potvrzují to také přímé odpovědi respondentů během provedeného sondážního průzkumu. Je to jistý potenciál poptávky pro majitele objektů ubytovací základny, kteří, díky speciálním nabídkám, by mohli přitáhnout část těchto turistů do svých zařízení. Trendy v dalším okolí (zvláště kulturně-společenským) by mohly v budoucnosti tento proces usnadnit.

9.

Téměř polovina dotazovaných turistů deklaruje, že navštívila Opolsko nejméně několikrát. Je to velice výhodná tendence a dosvědčuje o stálosti turistických zvyků dotazovaných. Pro udržení této kladné tendence subjekty turistického hospodářství by měly využívat nástroje relačního marketingu, vedoucí k zvětšení loajality turistů k regionálním subjektům.

10. Během výzkumu bylo prokázáno, že velice omezený vliv na potenciální turisty mají tradiční sdělovací prostředky jako jsou tisk, rozhlas a televize. Je těžce jednoznačně posoudit, zda je to výsledek nedostatečných a nefrekventovaných informací týkajících se turistických oblastí, „informačního šumu“, vzniklého v důsledku příliš velkého počtu různých reklam nebo stále menší účinnosti tradičních sdělovacích prostředků 57

58

v marketingu. Nejčastěji využívanými turisty zdroji informace byly proto: různorodé formy tzv. šeptandy (rodina, přátelé, pracoviště, školy), internet, letáky a informační brožury, turistické katalogy a turistické veletrhy. Cestovní podniky, které chtějí zvýšit účinnost a zlepšit efektivitu marketingových činností by proto měly častěji využívat doporučované informační kanály. Tato poznámka se týká i lokální samosprávy a turistických organizací a sdružení. 11. Jedině cca 2,5% dotazovaných deklarovalo využití služeb cestovních kanceláři. Můžeme to částečně vysvětlit tím, že do opolského vojvodství velice často přijížděli turisté z nepříliš vzdálených oblastí. Není však pochyb, že existuje zde velice velká možnost zvětšení poptávky po službách cestovních kanceláří. Je třeba proto doporučovat sestavování speciálních nabídek pro turisty z oblastí, v nichž se nachází potenciálně největší počet a rozvoj distribuce a promoce v těchto oblastech. 12. Cca 75% dotazovaných nevyužívalo žádné, kromě ubytovacích a gastronomických, turistické služby. Po učinění vhodných opatření stimulujících poptávku, část těchto turistů by měla mít zájem o mj. služby turistických průvodců, animátorů volného času nebo instruktorů fyzické rekreace. Zdá se, že v delší časové perspektivě žádoucí výsledky může přinést tvoření, reklama a prodej atraktivních turistických balíčků na základě nástrojů relačního marketingu se zákazníkem. Nezbytná je proto častější spolupráce běžně s sebou soutěžících podniků za účelem: vytvoření, reklamy a prodeje společné nabídky, což v důsledku může přispět zlepšení jejich finančních výsledků. Stále více turistů totiž očekává nabídku hotových balíčků, v nichž se nachází služby: ubytovací, gastronomické, rekreační, zdravotní a týkající se volného času, jako např. prohlídky atraktivních míst, seznamování se s kulturou a lokální tradicí. Jedním z žádoucích řešení by mohlo být přidružování dalších subjektů k existujícím v opolském vojvodství klastrům. 13. Na základě analýzy druhu a velikosti turistických výdajů můžeme konstatovat, že relativně vysoká efektivní poptávka se týká nabídky hlavně takových subjektů, jako gastronomická a ubytovací zařízení, obchod, výroba památek, subjekty nabízející turistické atrakce (např. tematické, rekreační, vzdělávací parky), objekty poskytující zábavu a zdravotní služby. 14. Cca 25% dotazovaných turistů navštěvujících opolské vojvodství spatřovalo možnost zvýšení svých turistických výdajů v případě, kdyby se objevila vhodná nabídka. Tyto osoby měly zájem o utrácení větších částek peněz především za zábavu, turistické atrakce, stravování, obchod a kulturu a památky.

58 59

Lokální samospráva: 1.

Analýza důvodů příjezdů turistů, jejich turistických výdajů a silných stránek Opolska, spojených s turistickou atraktivitou, poukazuje na to, že největší vývojový potenciál v regionu mají takové formy turistiky jako jsou: rekreační, vzdělávací, kulturní, včetně sentimentální, městská (zábava, sportovní a kulturní akce, muzea, nákupy, gastronomie a lokální kuchyně) a náboženská, a také zdravotní a pohraniční. Tyto formy spolu s tradičními v opolském vojvodství druhy turistiky, jako jsou turistika venkovní, aktivní, průmyslová a ekoturistika by měly být nejdůležitějšími prvky komplexního turistického výrobku.

2.

Jen cca 5% respondentů uvádělo důvody příjezdu do opolského vojvodství, které by poukazovaly na to, že se jedná o jakoukoliv formu byznysové turistiky. Na jedné straně může to být důsledek místa (turistické atrakce, dopravní uzly a stánky turistické informace) a času (sondáž se konal také během prázdnin), na druhé straně však to může dosvědčovat, že v opolském vojvodství úroveň rozvoje tohoto typu turistiky je velmi slabá. Byznysová turistika je nyní ve světě jednou z nejrychleji rostoucích forem turistiky, která generuje velkou přidanou hodnotu pro recepční oblasti. Proto je třeba učinit opatření směřující k její dynamičtějšímu vývoji, spočívající v zavedení systému pobídek pro potenciální investory, kteří by měli zájem o výstavbu byznysových hotelů v regionu, Je třeba však podotknout, že rozvoj této formy turistiky je závislý především na účinnosti aktivit zaměřených na zlepšení hospodářského potenciálu regionu, hlavně zvětšení

hospodářské

specializace,

zvětšení

počtu

angažovaného

domácího

a zahraničního kapitálu, pobízení regionálního podnikatelství a rozvoj bankovních byznysových služeb. 3.

Nejatraktivnější pro dotazované turisty byla taková místa v regionu, jako jsou: zámek v Moszné, JuraPark v Krasiejowě, Hora svaté Anny, Opole, Nysa a okolí, Zlatohorská vrchovina, Brzeg a Kamień Śląski. Tato místa se by mohla v budoucnosti stát jistými středisky rozvoje regionálního turistického hospodářství.

4.

V rámci získaných výsledků výzkumu velice důležitá se zdají být opatření směřujících k: a. zlepšení kvality dopravní infrastruktury a hromadné lokální a regionální dopravy. Při dopravní infrastruktuře je si třeba pamatovat nejen na kvalitu veřejných cest nebo výstavbu cyklistických stezek, ale také na pomocná zařízení sloužící přímé obsluze cestujících (např. parkoviště, parkovací místa). Kromě toho nyní individuální turisté, kteří nevlastní auto, mají velmi omezené možnosti volného pohybování se mezi městy nebo turistickými atrakcemi. Je to velmi dobře patrné 59

60

o víkendech a svátcích, kdy možnost cestování do největších turistických atrakcí a zpátky vlastně neexistuje (např. chybí dopravní spojení na trase Opole – Moszna – Opole nebo Opole – Hora svaté Anny – Opole). Ze strany lokální samosprávy zdají se proto být nezbytná opatření směřující k vytvoření systému investičních pobídek a poskytování pomoci podnikům, které chtějí investovat do hromadné dopravy, zavádět nová autobusová a vlaková spojení apod. b. rozvoj regionálního hospodářství, ve směru umožňujícím zvětšení významu byznysové turistiky v opolském vojvodství (služebních cest, veletrhů, výstav, kongresů a konferencí), c. zvětšení soutěžení na regionálním a lokálních trzích, což může přispět k poklesu cen některých služeb a výrobků. d. zlepšení turistické infrastruktury, hlavně: hotelů, zábavných a vzdělávacích parků, rekreačních zařízení, turistických stezek (cyklistických, vodních a pro pěší), e. intenzifikace činností spojených s oblastním marketingem, profesionální promoci, hlavně na webových stránkách, a s výstavbou a rozvojem komplexního systému turistické informace v regionu. f. zlepšení turistického označení g. zlepšení přístupnosti veřejných záchodků a bezdrátového internetu. 5.

Velkým impulzem pro rozvoj turistiky v opolském vojvodství by pravděpodobně byl vznik lokálního letiště anebo zprovoznění ä přizpůsobení Odry k obsluze turistického ruchu.

6.

Jednotky lokální samosprávy na různých úrovních by se měly zamyslet nad využitím všeobecně používaných nástrojů povzbuzujících rozvoj turistiky v jednotlivých recepčních oblastech: a. Stimulační činnosti ze strany lokální moci směřující ke vzniku nových soukromých turistických podniků: finanční pobídky (např. snížení sazby lokálních daní, hlavně daně z nemovitosti a dopravních prostředků),

plánovací

a administrační pobídky (např. zavedení turistiky do lokálních strategií rozvoje, zvětšení významu turistické funkce v územních plánech) nebo informační pobídky (např. zvětšení výdajů na promoci nebo bezplatné poradenství pro ekonomické subjekty), b. Vytvoření a důsledná realizace lokálních strategií rozvoje turistiky, c. Zlepšení efektivity v získávání finančních prostředků z vnějších zdrojů (např. EU) na dopravní, turistické, sportovní a rekreační investice, 60

61

d. Podpora v procesu tvoření lokálních turistických organizací. e. Monitoring turistického trhu, f. Podpora v procesu tvoření struktur klastrů, g. Realizace smíšených investic v rámci veřejno-soukromého partnerství, h. Školení turistických kádrů v souladu s potřebami lokálního pracovního trhu., i. Rozvoj systému turistické informace, j. Zvětšení počtu partnerských měst, k. Oblastní marketing, l. Turistický marketing, včetně vytvoření turistické značky Opolska.. Kromě uvedených doporučení, které mají všeobecný ráz, je třeba také uvést specifická doporučení, týkající se stimulace polsko-českého cestovního ruchu: 1.

Perspektivním předpokladem pro rozvoj pohraniční turistiky je skutečnost, že turisté z Česka tvoří druhou nejpočetnější skupinu zahraničních turistů navštěvujících opolské vojvodství.

2.

Dotazovaní čeští turisté vysoce nebo průměrně hodnotili turistickou atraktivitu Opolska. Je to velice důležité zvláště v souvislosti s možností rozvoje takových druhů turistiky jako jsou: rekreační, poznávací, aktivní, zdravotní nebo venkovní.

3.

Rozbor uváděných nejraději uskutečňovaných turisty z Česka výdajů a průměrných utrácených částek peněz přinesl výsledky ve formě tvrzení, že jedním z důvodů jejich příjezdu do opolského vojvodství jsou nákupy. To vede ke zjištění, že perspektivní může být i obchodní turistika.

4.

Z výzkumu vyplývá, že velké procento dotazovaných českých turistů jen nepatrně zná regionální opolská jídla. Je proto potřebná intezifikace informačních a vzdělávacích akcí za účelem zlepšení informovanosti Čechů o polských tradicích, kultuře, včetně o regionální kuchyni, a o jazyce.

5.

Dotazovaní turisé z Česka, kteří si všimli nedostatků v polsko-české turistické nabídce, nejčastěji uváděli: dopravní infrastrukturu, a turistickou informaci a promoci. Je proto žádoucí intenzifikace činností zaměřených na odstranění těchto nedostatků.

6. Většina dotazovaných Čechů spatřuje nutnost uskutečnění společných polsko-českých projektů v takových oblastech, jako jsou: a. Turistické obhospodaření Zlatohorské vrchoviny, zvláště Biskupské kupy b. Společné kulturní, vzdělávací, turistické a promoční akce. c. Rozvoj dopravní, turistické a informační (internet) infrastruktury, 61

62

d. Rozvoj turistických stezek (pěších a cyklistických), e. Společně

společenské

kampaně,

směřující

k

popularizaci

turistiky,

prozdravotního životního stylu a kulturní spolupráce na polsko-českém pohraničním území. 7.

Je nutná intenzifikace přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionů Praděd a Silesia, směřující k vytvoření společného turistického výrobku na polsko-českém pohraničním území.

8.

Během výzkumu byla patrná nutnost zavedení síťových činností, uskutečňovaných různými subjekty z obou zemí. Týká se to jak turistických podniků, tak subjektů z jiných oblastí, představitelů oblastní samosprávy, turistických organizací a sdružení, škol a výzkumných pracovišť. Doporučovaným institucionální řešením v tomto případě může být vytvoření tzv. turistického megaklastru (tzv. „klastra klastrů”). Je to řešení využívané v některých zemích s vysokým stupněm ekonomického rozvoje, spočívající v sdružování s sebou potenciálu různých klastrů, v tomto případě turistických, z obou stran hranic a získání díky tomu efektů: synergie, škály a dosahu.

9.

Jak domácí, tak zahraniční (včetně českých) turisté velice kriticky hodnotili dopravní infrastrukturu v opolském vojvodství, a dopravní přístupnost je jedním z nejdůležitějších prvků turistické atraktivity oblasti. V této souvislosti můžeme konstatovat, že velice důležitým stimulačním faktorem pro rozvoj turistiky na polsko-českém pohraničním území by bylo zavedení přeshraničních autobusových a železničních spojení. Nyní, po zrušení vlakového spojení z Opole do Jeseníka a Ramzové, turisté bez vlastního dopravního prostředku mají velmi omezený přístup do obou zemí. Dobrým příkladem může zde být dolnoslezské vojvodství, v němž jsou zaváděná stále další přeshraniční železniční spojení, díky nimž je možná intenzifikace styků mezi obyvateli obou zemí, také v oblasti turistiky.

62 63

Seznam použité literatury a zdrojů 1.

Bank Danych Lokalnych, www.stat.gov.pl.

2.

Kornak A., Ekonomika Turystyki, PWN, Warszawa 1985.

3.

Ruch turystyczny w Łodzi i województwie łódzkim w 2011 roku, pod. red. B. Włodarczyk, Łódź 2012

4.

Terminologia turystyczna. Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995.

5.

Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997r. o usługach turystycznych (t.j. Dz. U. z 2004 r. Nr 223, po. 2268 z późn. zm.).

Seznam kreseb Kresba 1. Využívající celkem turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 19952011……………………………………………………………………………….………………………………12 Kresba 2. Domácí turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011 ……………………………………………………………………………………………….………..13 Kresba 3. Zahraniční turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011………………………………………………………………………………………………….13 Kresba 4. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím celkem v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………………14 Kresba 5. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím domácím v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………….…15 Kresba 6. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím zahraničním v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………………15 Kresba 7. Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců………………………………………………………………………………………….18 Kresba 8. Počet domácích využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců……………………………………………………………………………..….18 Kresba 9. Počet zahraničních využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců………………………………………………………………………..…………19 Kresba 10. Počet poskytnutých noclehů využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců…………………………………………………………19 Kresba 11. Počet poskytnutých noclehů domácím využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců…………………………………………………………20 Kresba 12. Počet poskytnutých noclehů zahraničním využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců…………………………………………………………20 Kresba 13. Země původu zahraničních respondentů………...……………………………………………….....24 Kresba 14. Bydliště respondentů podle vojvodství………………………………………………………..……..25 Kresba 15. Struktura respondentů podle příjmů………………………………………………………….……...30 Kresba 16. Struktura respondentů podle rozdělení na turisty a jednodenní návštěvníky………………………31 Kresba 17. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství……………………38 Kresba 18. Struktura výdajů respondentů v opolském vojvodství…………………………………………..…...41 Kresba 19. Dvacet turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů…………..…...44 Kresba 20. Seznam silných stránek opolského vojvodství z hlediska turistické atraktivity podle respondentů...46 Kresba 21. Doporučení opolského vojvodství jiným osobám respondenty………………………………...……48 Kresba 22. Hodnocení turistické atraktivity opolského vojvodství podle dotazovaných Čechů……………..…50 Kresba 23. Nejpopulárnější jídla z regionální kuchyně podle respondentů z Česka…………………..………...52 Kresba 24. Projevy jazykové bariéry na polsko-českém pohraniční území podle respondentů z Česka přijíždějících do opolského vojvodství…………………………………………………………………………...54

63 64

Seznam tabulek Tabulka 1. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011.12 Tabulka 2. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011………………………………………………………………………………………………….14 Tabulka 3. Průměrný počet noclehů poskytnutých jednomu využívajícímu turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………..16 Tabulka 4. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012…………………………………………………………..21 Tabulka 5. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012………………………………………………………………………...21 Tabulka 6. Počet a ukazatelé sezónnosti využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření………………………………………………………….22 Tabulka 7. Počet a ukazatelé sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření………………………………………………………….22 Tabulka 8. Zeměpisný původ zahraničních respondentů podle zemí bydliště……………………….…………23 Tabulka 9. Původ respondentů podle vojvodství bydliště…………………………………………….…………25 Tabulka 10. Respondenti podle bydliště v sídelní jednotce………………………………………….…………..27 Tabulka 11. Struktura dotazovaných navštěvujících opolské vojvodství podle věku…………….…………..27 Tabulka 12. Struktura dotazovaných podle pohlaví………………………………………….…………………27 Tabulka 13. Struktura respondentů podle stavu…………………………………………………………………27 Tabulka 14. Struktura respondentů podle počtu členů domácnosti…………………………………………….28 Tabulka 15. Struktura respondentů podle dosaženého vzdělání………………………………………………..29 Tabulka 16. Struktura respondentů podle zaměstnání…………………………………………………………..29 Tabulka 17. Struktura respondentů podle profese……………………………………………………………….29 Tabulka 18. Plánovaná délka pobytu respondentů v opolském vojvodství…………………………………....31 Tabulka 19. Četnost příjezdů respondentů do opolského vojvodství…………………………………………...31 Tabulka 20. Počet příjezdů respondentů do opolského vojvodství……………………………………………...32 Tabulka 21. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle doprovázejících osob…….32 Tabulka 22. Počet osob doprovázejících respondenty v cestě do opolského vojvodství………………………33 Tabulka 23. Počet dětí doprovázejících respondenty……………………………………………………………33 Tabulka 24. Struktura respondentů podle příjezdu do opolského vojvodství přímo z bydliště…………...……34 Tabulka 25. Zdroje informací respondentů o opolském vojvodství……………………………………………..34 Tabulka 26. Důvody pro příjezd respondentů do opolského vojvodství………………………………………...35 Tabulka 27. Organizátor příjezdu respondentů do opolského vojvodství……………………………………….36 Tabulka 28. Dopravní prostředky využívané respondenty………………………………………………………36 Tabulka 29. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství………………….37 Tabulka 30. Standard hotelů, v nichž přespávali respondenti…………………………………………………...38 Tabulka 31. Struktura měst, v nichž přespávali respondenti v opolském vojvodství…………………………...39 Tabulka 32. Spotřeba turistických služeb navštěvujícími opolské vojvodství………………………………….39 Tabulka 33. Druhy výdajů respondentů v opolském vojvodství………………………………………………...40 Tabulka 34. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle cohoty utrácet větší částky v případě zlepšení nabídky………………………………………………………………………………………….41 Tabulka 35. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle druhu možných výdajů v případě zlepšení nabídky………………………………………………………………………………………….41 Tabulka 36. Žebříček 20 největších turistických atrakcí opolského vojvodství podle respondentů…………..42 Tabulka 37. Žebříček 20 turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů……….43 Tabulka 38. Seznam silných stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů……………………………………………………………………………………………………….45 Tabulka 39. Seznam slabých stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů……………………………………………………………………………………………………….46 Tabulka 40. Průměrné aritmetické hodnocení jednotlivých prvků turistické nabídky opolského vojvodství podle respondentů………………………………………………………………………………………………47 Tabulka 41. Deklarace opětovného navštívení opolského vojvodství………………………………………….48 Tabulka 42. Odhadovaná velikost příjezdového cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012……..49 64 65

Tabulka 43. Seznam asociací respondentů z Česka týkajících se opolského vojvodství……………………….51 Tabulka 44. Znalost regionální kuchyně podle respondentů z Česka……………………………………………51 Tabulka 45. Nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka……………………………………………………………………………………………………………...52 Tabulka 46. Seznam nedostatků vyskytujících se v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka……………………………………………………………………………………..…53 Tabulka 47. Existence jazykové bariéry na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka…..53 Tabulka 48. Potřeba vytvoření společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka………………………………………………………………………………………54 Tabulka 49. Potenciální oblasti společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území, uvedené respondenty z Čech přijíždějícími do opolského vojvodství……………………………………………………..55

65 66

Resumé Hlavním kognitivním cílem výzkumu byl odhad velikosti a struktury turistických příjezdů do opolského vojvodství v roce 2012. Ve výzkumu byly využívány čtyři hlavní výzkumné metody: metoda analýzy dokumentů, heuristická metoda, metoda diagnostické sondáže a statistická metoda. Hlavní výzkumnou byla metodou diagnostické sondáže, v jejíž rámci byla využívaná technika dotazníků. Výzkumnou pomůckou byl dotazník cestovního ruchu. Sondážní průzkum byl veden v období od března do září 2012 v určených odborníky místech opolského vojvodství. V dotazování byla využitá technika, v níž respondent samostatně vyplňoval formulář dotazníku. Po předběžné meritorní a formální selekci obdržených formulářů byly vyřazeny dotazníky, které nesplňovaly kvalitativní požadavky. Konečně k statistické analýze byly přijaty 3 233 dotazníky. Odhad příjezdů turistů do opolského vojvodství v roce 2012 činí cca 766 469 osob, z čehož cca 682 086 domácích turistů a cca 84 383 zahraničních turistů. Mezi účastníky sondážního průzkumu bylo cca 69% domácích turistů a cca 31% zahraničních turistů. Mezi zahraničními turisty převažovali Němci a Češi, a mezi domácími turisty obyvatelé vojvodství: slezského, dolnoslezského, malopolského, velkopolského, loďského a mazověckého. Mezi dotazovanými domácími turisty bylo cca 45% jednodenních návštěvníků a cca 55% turistů přespávajících v opolském vojvodství, zatímco mezi zahraničními turisty cca 30% tvořili jednodenní návštěvníci a 70% turisté. V zkoumané skupině převažovaly několikadenní pobyty a respondenti nejčastěji byli v Opolsku poprvé. Převažujícími důvody pro příjezd byly: rekreace, prohlídka historických památek, návštěva rodinných míst, účast v akcích a návštěva známých. Dotazováni většinou přijeli do Opolska vlastním autem, autobusem nebo vlakem a přespávali v hotelích nebo u příbuzných. Domácí turisté uváděli, že utrácejí průměrně 525 PLN za den, nejvíce za: ubytování – 94 PLN, léčbu – 88 PLN, stravování – 60 PLN, zábavu – 51 PLN, nákupy – 48 PLN. Zahraniční turisté uváděli, že utrácejí průměrně 741 PLN za den, přičemž nejvíce za nákupy – 149 PLN, ubytování – 114 PLN, turistické atrakce – 94 PLN, léčbu – 72 PLN, stravování a zábavu 59 PLN, Jako největší turistické atrakce Opolska byly uváděny domácími turisty zámek v Moszné, JuraPark v Krasiejowě a Hora svaté Anny, zatímco v případě zahraničních turistů to byly: Hora svaté Anny, město Opole a JuraPark v Krasiejowě. Nejatraktivnějšími městy byly: Opole, Nysa, Moszna, Krasiejów a Hora svaté Anny. K silným stránkám opolského vojvodství

z hlediska

turistické

atraktivity

patří:

turistické

hodnoty

(přírodní

a antropogenické), pohostinnost, dopravní přístupnost, turistické atrakce a pořádek. 66 67

Nejslabšími stránkami regionu jsou: dopravní infrastruktura, špatný stav regionální ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně rozvinutá turistická infrastruktura. Dotazovaní turisté z Česka nejčastěji vysoko nebo průměrně hodnotili turistickou atraktivitu Opolska. Nejpopulárnějšími jídly byly podle nich: kluski śląskie (slezské knedlíčky), pierogi (pirožky), żurek (žurek – polévka), rolada wołowa (hovězí roláda) a bigos. Většina českých turistů nespatřovala závažnější nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území. Dotazovani, které přece jen takové nedostatky viděli, nabízeli společné projekty týkající se Zlatohorské vrchoviny, kulturních akcí, výuky jazyků obou zemí, společných investic do oblasti turistiky a do dopravy. Na základě analýzy provedeného výzkumu byla ve zprávě představena doporučení pro turistické podniky a představitele lokální samosprávy. Doporučení se týkala činností

umožňující využití silných a zmenšení slabých stránek

Opolska, z hlediska její turistické atraktivity. Jejich zavedení může přispět k vytvoření komplexního turistického výrobku opolského vojvodství, důsledkem čehož bude zlepšení atraktivity a zvýšení turistické poptávky (ruchu a výdajů) v opolském vojvodství. Má to velký význam v souvislosti se stimulováním procesu rozvoje turistiky na polsko-českém pohraničním území.

67 68

Konference zahajující realizaci projektu „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů”

Konference zahajující realizaci projektu „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů” 69

Konference zahajující realizaci projektu „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů”

Konference zahajující realizaci projektu „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů” 70

Pracovní setkání se zahraničním partnerem projektu, Turistickým klastrem moravskoslezského kraje KLACR o.s. z Ostravy

Pracovní setkání se zahraničním partnerem projektu, Turistickým klastrem moravskoslezského kraje KLACR o.s. z Ostravy 71

Kontrola tazatelů v Brzegu

Kontrola tazatelů v Paczkowě 72

Kontrola tazatelů u Niského jezera

Kontrola tazatelů v Glucholazích 73

Kontrola tazatelů v JuraParku v Krasiejowě

Kontrola tazatelů: v Kluczborku 74

Kontrola tazatelů v rytířském hradě v Biskupicích

Kontrola tazatelů v Zámku v Moszné 75

Kontrola tazatelů v Prudniku

Kontrola tazatelů: v Kędzierzynie - Koźlu 76

Kontrola tazatelů v Kamieniu Śląským

77

Daniel Puciato, PhD Wyższa Szkoła Bankowa we Wrocławiu (Wrocław School of Banking) Tadeusz Grabiński, Professor Krakowska Akademia im. Andrzeja Frycza Modrzewskiego (Cracow Academy of Andrzej Frycz Modrzewski) Piotr Mielec, M.A. Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Silesia Regional Tourist Organization) Urszula Kiraga, M.A. Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Silesia Regional Tourist Organization)

The structure of the tourist flow as a premise of the tourist economy efficiency improvement in the Polish-Czech borderland Summary The increase of the tourist economy of the reception areas, requires monitoring of the demand for tourism. The analysis of the size and structure of the flow and expenditures on tourism is the basics of the correct identifying of the needs of tourists and creating a complex and complementary tourist offer in the Polish-Czech border. The cognitive aim of this research was to define the structure of the arrivals of the Czech tourists to opolskie voivodeship in 2012. In this research three methods have been applied: heuristic, a diagnostic survey, and statistical. The main method of research was the diagnostic survey, a questionnaire technique, based on a survey on the tourist flow. The survey was carried out between March and September 2012, in twenty most attractive touristy places of the Opole region. 194 correctly completed surveys were collected. During the course of the research it was established that most of the surveyed tourists were one day visitors. The Czech respondents arrived most frequently from : Olomouc region or Moravian-Silesian region. The most popular purposes for arrivals of the surveyed to Opole region were: leisure, knowing tourist values and entertainment. The surveyed most frequently spent money on: food, shopping, tourist attractions and souvenirs. On average they spent about 394 zlotys daily. The best tourist attractions the respondents considered: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in Byczyna and harvest festival in Opole region. From the point of view of tourist attractiveness the Czech tourists regarded as the strong sides of the Opole region the following: hospitality, transport access and natural environment, while tourist infrastructure, disorder and high prices were found as the weak sides. Most of the surveyed were satisfied with their stay in opolskie 78

voivodeship and declared that they would recommend this region as a place worth visiting. In this research also recommendations for tourist companies and territorial self-government units have been presented, which implementation would enable stimulating processes of development of tourism in the Polish-Czech borderland. Key words: efficiency, tourist flow, survey, tourism economy, Polish-Czech border Introduction The tourism economy covers these areas of activity which are determined by tourist demand in its wide range. This demand does not only refer to goods and services which are directly used for consumption, but also to such areas of business activity which are tightly or partly dependent on the travellers’ flows and which development would not be possible if not tourism1. The peculiarity of the spatial structure of tourism cause that the problems of its development should be considered mainly at local and regional level. It is in specific places or regions where the biggest tourist consumption takes place. It requires from the representatives of territorial self-governments taking actions connected with management of the tourist reception area. This process is, however characterised by a big complexity which results mainly from the necessity of simultaneous execution of targets: the tourism economy of the area itself (local or regional), autonomic business and social units (companies, organisations, associations), and also the spatial units in which it functions (commune, poviat, or voivodeship). In economy practice function two approaches to tourist area management: spontaneous approach and planned approach2.

The spontaneous approach is a sign of

economic liberalism and is based on the game of market forces. Its effect can be a spontaneous development of tourism economy and emerging products of tourism. The unreliability of the market mechanism is connected even with occurrence of the external effects (costs), e.g. ecological, it causes that the planned approach3 plays the dominating role in the contemporary world. Within its boundaries the intentional and purposeful tourist policy at the local and regional level is carried out. 1

A. Panasiuk, Ekonomika turystyki, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007, p. 49. E. Dziedzic, Obszar recepcji turystycznej jako przedmiot zarządzania strategicznego, Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 1998, pp. 35-38. 3 J. Stiglitz, Ekonomia sektora publicznego, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2008, pp. 79-91; D. Puciato, Rola turystyki w realizacji koncepcji zrównoważonego rozwoju w gminie Głuchołazy, w: Zrównoważony rozwój turystyki, red. S. Wodejko, Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 2008, pp. 279-290; D. Puciato, B. Goranczewski, Systemy zarządzania środowiskowego jako narzędzie budowania świadomości ekologicznej u interesariuszy przedsiębiorstw turystycznych, w: Turystyka wobec nowych zjawisk w gospodarce światowej, red. E. Dziedzic, Szkoła Główna Handlowa w Warszawie, Warszawa, pp. 533-554. 2

79

Its main task is modelling processes of tourism development in the direction which enables increase of the effectiveness of the whole tourist economy of the reception area 4. It is not possible however, without carrying out analytical activities, connected mainly with defining the size, the structure and the expenditures of the tourism. Only such approach can enable creating a competitive tourist offer, and as a consequence optimisation of the size and the structure of the tourism flow and increase of effectiveness of the whole tourism economy. It will enable generating excess revenues over finance costs for places and their region. It is especially important with respect to the reception areas which are in the direct neighbourhood of the state borders. The tourism is currently one of the most important areas of the transborder cooperation between neighbouring countries, and the development of the tourism itself intensifies very often economic cooperation and contributes to the development of the borderland spatial units5.

1. Methodological aims of the research As we have already stated the main problem of the research is the structure of the tourist arrivals from the Czech Republic to opolskie voivodeship. Apart from the existing multiple earlier researches about the tourist flow, there is lack of those which deal with tourism in the Polish-Czech border. In the previous researches the problem was not also dealt with respect to the opolskie voivodeship. The main aim of this research is to fill in this research gap. The following detailed problems will be solved based on empirical research: 1. What is the characteristics of the Czech tourists coming to Opole region, with respect to such socio-economic factors like: place of residence, age, sex, education, or professional status? 2. What is the characteristics of the stay of the surveyed in opolskie voivodeship with respect to such factors like: length, purposes, used means of transport, or purchased tourist services?

4 B. Goranczewski, D. Puciato, Zastosowanie analizy SWOT w formułowaniu strategii rozwoju turystyki na obszarach recepcyjnych, „Turyzm” 2010, nr 20, s. 45-55. 5 D. Puciato, Współpraca transgraniczna w obszarze turystyki na terenie Euroregionu Pradziad, w: Społecznogospodarcze aspekty turystyki regionów przygranicznych, red. J. Rut, A. Nizioł, Uniwersytet Rzeszowski, Rzeszów, s. 23-30; B. Woś., Problemy zagospodarowania turystycznego Gór Opawskich, „Infrastruktura i Ekologia Terenów Wiejskich” 2008, nr 8, pp. 115-122.

80

3. What was an average level of expenditures bore by the respondents during they stay in Opole Silesia? 4. Which places were the most interesting for the respondents? 5. What was an average evaluation grade of the respective elements of the tourist offer of the Opole region? 6. What activities stimulating the development of the borderland tourism should be taken by the Polish tourist companies and territorial self-governments? The object range of the research covers tourist arrivals, the subject range are the Czech tourists, the spatial range is covered by the administrative borders of the opolskie voivodeship, and the time range are the first three quarters of 2012. The information presented in the article is a part of the tourist flow research in opolskie voivodeship in 2012 which was carried out by Wyższa Szkoła Bankowa we Wrocławiu Wydział Ekonomiczny w Opolu (Wrocław School of Banking the Department of Economics in Opole) and Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Regional Tourism Organisation). The project titled “The research of the tourist flow in the Polish-Czech borderland a chance for professionalization of the common offer of the Regions” was cofinanced from the funds of the European Regional Development Fund and the state budget. In the research the three research methods were applied: heuristic, diagnostic survey, and statistical. Within the framework of heuristic method (Delphic) a panel of experts was called which included recognized specialists dealing with economic and spatial aspects of tourism. The main tasks of the experts were: to select and evaluate the most attractive tourist places in opolskie voivodship and help to solve the current problems arising during the research. The main research method was the diagnostic survey method in which a questionnaire technique was used. The research tool was a survey on tourism flows prepared for the purpose of the research based on: similar questionnaires prepared previously in other areas of Poland (Małopolska) and experience and knowledge of the researchers. The survey was carried out between March and September 2012 in selected by the experts places of the opolskie voivodeship. Both the visitors and home and foreign tourists arriving to Opole region for the purposes other than permanent work and studies whose stay did not exceed 90 days were covered in this research. The auditorium survey technique was applied, which was based on individual self-reliant completion of the survey by the respondents. The pollster was nearby the respondents to explain any possible doubts. During the research a questionnaire in Czech language was used.

81

The statistical method was used to define the size of sampling and to carry out analysis of the results of the research. While defining the simple sampling the following formula was applied: N

n 1

4N  1d 2

(1)

u a2

where: N – estimated number of general population, uα – value of the cumulative distribution function of the standard normal distribution N(0,1) for a given level of significance α = 5%, d – precision level of the estimates of the structure indices (percentage)

The sampling was defined based on the GUS (Central Statistical Office) data from 2011 which referred to the use of collective accommodation places (Report KT-1). Stratified sampling (11 strata), where the stratum were different accommodation places was applied. The number of questionnaires which were to collect in respective places was proportional to the evaluation of their tourist attractiveness carried out by the experts included in the panel. After the initial content-related and formal selection of the questionnaires, those which did not come up to quality standards were eliminated. Finally to the statistical analysis 194 questionnaires were accepted which were completed by the tourist from Czech Republic, from 3233 which were collected during the whole research. Within the framework of statistical analysis the following were calculated: the number and the frequency of selecting respective answers and average arithmetic values of respective elements of the tourist offer in Opole region.

2. The characteristics of the surveyed tourists from the Czech Republic In the surveyed group the similar percentage of the representatives of both sexes was observed. There were slightly more men (51,03%), as compared to women (48,97%). More than half of the surveyed (56,70%) were people between 21 and 40. More or less every sixth respondent was at the age between 41 and 50, and every tenth below 20 and between 51 and 60. The smallest number in the surveyed group (6,70%)constituted people at the age between 61 and 70 (tables 1-2). The surveyed tourist from the Czech Republic came to Opole region most frequently from the following regions: Olomouc (43,30%) and Moravian-Silesian (37,11%). Significantly less people came from other Czech regions i.e.: Zlin region (5,67%), 82

Pardubice region (4,64%), Middle Czech region (3,61%), South-Moravian region (2,58%) and Prague (1,55%). The smallest number came from the following regions: Hradec, Karlovy Vary and Usti regions (0,52% each). Among the surveyed dominated people from: small, counting below 20 thousand inhabitants towns (36,08%), villages (23,20%) and towns from 20 to 100 thousand inhabitants (21,65%). There was 7,73% of tourists from towns between 100 to 200 thousand inhabitants, however only 5,67% tourists came from cities between 200 and 500 thousand and more than 500 thousand inhabitants (tables 3-4). Table 1. The structure of the surveyed according to sex Sex

Number of surveyed

Percentage of surveyed [%]

Woman

95

48,97

Man

99

51,03

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey. Table 2. The structure of the surveyed according to age Age [years]

Number of surveyed


≤ 20

20

10,31

21-30

52

26,80

31-40

58

29,90

41-50

31

15,98

51-60

20

10,31

61-70

13

6,70

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey. Table 3. The structure of the surveyed according to the region of residence Number of surveyed


Olomouc

Region name

84

43,30

Moravian-Silesian

72

37,11

Zlin

11

5,67

Pardubice

9

4,64

Middle Czech

7

3,61

South-Moravian

5

2,58

Prague

3

1,55

Hradec

1

0,52

Karlovy Vary

1

0,52

Usti

1

0,52

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey.

83

Table 4. The structure of the surveyed according to the place of residence in which they lived Number of surveyed tourists

Percentage of surveyed tourists [%]

Countryside

45

23,20

< 20 thousand inhabitants

70

36,08

20-100 thousand inhabitants

42

21,65


15

7,73


11

5,67

> 500 thousand inhabitants

11

5,67

Total

194

100,00

Place of residence


In the surveyed groups slightly dominated (51,55%) people living in permanent relationship as compared to those who were single (48,45%). In households of the respondents mostly lived: four (29,38%), three (25,77%), two (17,01%) or five people (15,46%). The biggest group of the respondents were people with secondary education (42,78%). 27,32% of the respondents had higher education (M.A.), while 15,46% had higher vocational education (B.A. level), vocational 10,31%, and 4,12% of the respondents had basic education (tables 5-7).

Table 5. The structure of the surveyed according to marital status Number of surveyed


In a relationship

Marital status

100

51,55

Single state

94

48,45

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey. Table 6. The structure of the surveyed according to the number of people living in the household Number of people

Number of surveyed


1

14

7,22

2

33

17,01

3

50

25,77

4

57

29,38

5

30

15,46

6

8

4,12

7

2

1,03

194

100,00

Total


84

Table 7. The structure of the surveyed according to education level Education

Percentage of surveyed [%]tourists

Number of surveyed tourists

Basic and junior secondary

8

4,12

Vocational

20

10,31

Secondary

83

42,78

Higher vocational (B.A. level)

30

15,46

Higher (M.A. level)

53

27,32

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey. Almost

60% of the surveyed were people professionally active. Most frequently they

represented the following professions: teacher, service sector employee, state clerk, health service employee, economist and seller. There were 18,04% of students, 8,76% of retired people , 6,19% of housewives , 5,15% of unemployed, and 4,12% of secondary school students. Almost half of the respondents evaluated their incomes as average, 25,77% as low, 14,95% very low, 7,22% very high, while 5,67% as high (tables 8-10). Table 8. The structure of the surveyed according to professional status Professional status

Number of surveyed


Professionally active

112

57,73

Retired

17

8,76

Students

35

18,04

Housewife

12

6,19

Secondary school students

8

4,12

Unemployed

10

5,15

Total

194

100,00

Source: own research based on the survey. Table 9. The structure of the surveyed according to profession Profession

Number of surveyed


Teacher

18

23,68

Service sector employee

9

11,84

State clerk

7

9,21

Health Service employee

6

7,89

Economist

6

7,89

Seller

5

6,58

Entrepreneur

4

5,26

Technician

4

5,26

Engineer

4

5,26

85

Uniformed services

4

5,26

Manager

3

3,95

Construction worker

2

2,63

Production worker

2

2,63

Lawyer

1

1,32

Freelancer

1

1,32

Total

76

100,00

Source: own research based on the survey. Table 10. The structure of the surveyed according to the evaluation of their own income Number of surveyed


Very low

Income evaluation

29

14,95

Low

50

25,77

Average

90

46,39

High

11

5,67

Very high

14

7,22

Total

194

100,00


3. The organisation of the trip and stay in opolskie voivodship Among the surveyed 70% were one day visitors, and 30% were visitors spending in opolskie voivodship at least 24 hours. Among one day tourists dominated people who spent one day in Opole region without lodging for the night (58,25%), and among tourist lodging for the night who spent here a few days it was (22,16%). The representatives of the latter group of the surveyed spend in opolskie voivodeship on average around 6,35 nights. 31,94% of the respondents were in opolskie voivodeship for the first time,

28,27% were here

previously a few times, 24,08% came for the second time, and 15,71% of the respondents often visited Opole region. Among those people dominated tourists who came to Opole Silesia more than 7 times. (Tables 11-13). Table 11. The structure of the surveyed according to the lenghth of stay in opolskie voivodship Number of surveyed


Up to 3 hours

Length of stay

20

10,31

One day without lodging

113

58,25

One day with lodging for the night

18

9,28

A few days

43

22,16

194

100,00

Total


86

Table 12. The structure of the surveyed according to the frequency of visits in Opole region Frequency of visits

Number of surveyed


For the first time

61

31,94

For the second time

46

24,08

I was here a few times

54

28,27

I often come here

30

15,71

191

100,00

Total

Source: own research based on the survey. Table 13. The structure of the surveyed according to the number of arrivals to Opole region Number of arrivals

Number of surveyed

Percentage of surveyed[%]

3

4

14,81

4

3

11,11

5

1

3,70

6

2

7,41

≥7

17

62,96

27

100,00

Total


During the stay in Opole region the respondents were most frequently accompanied by the members of their family (42,55%), organised groups (23,40%) or friends (13,30%). 17,55% of the Czech respondents came to opolskie voivodeship alone. The respondents who travelled in a group were most frequently accompanied by: from one to three people (on average 2,60), or / and one or two children (on average 1,73) (tables 14-16). Table 14. The structure of the surveyed according to the number of people accompanying them during the stay in Opole region Number of surveyed


Family

People accompanying during travel

80

42,55

Organised group

44

23,40

Nobody

33

17,55

Friends

25

13,30

Family and friends

5

2,66

Others

1

0,53

Total

188

100,00


87

Table 15. The structure of the surveyed according to the number of people accompanying them during the stay in Opole region Number of surveyed


1

Number of people

28

25,69

2

25

22,94

3

32

29,36

4

17

15,60

5

3

2,75

6

2

1,83

≥7

2

1,83

109

100,00

Total

Source: own research based on the survey. Table 16. The structure of the surveyed according to the number of children accompanying them during they stay in opolskie voivodeship Number of children

Number of surveyed


1

9

40,91

2

10

45,45

3

3

13,64

Total

22

100,00


The most frequently used sources of information about opolskie voivodeship were: families (39,66%), Internet and leaflets and brochures (10,97% each), school (7,59%) and guidebooks (7,17%). The least popular sources of information were traditional media, such as TV and radio (2,11% each). The most frequent purposes for respondents’ arrival to opolskie voivodeship were: rest (23,10%), exploring tourist anthropogenic attractions (11,81%) natural environment attractions (10,50%), entertainment (8,92%), shopping (8,14%), visiting friends (7,87%), taking part in events (6,56%) health (5,77%). Rarely, the respondents gave other purposes. (tables 17-18).

Table 17. The structure of the surveyed according to the used sources of information about opolskie voivodeship Number of surveyed


Family

Source of information

94

39,66

Leaflets and brochures

26

10,97

Internet

26

10,97

School

18

7,59

Guidebooks

17

7,17

Others

12

5,06

88

Work

10

4,22

Press

9

3,80

Tourism fair

8

3,38

Travel catalogues

7

2,95

Radio

5

2,11

TV

5

2,11

237

100,00

Total

Source: own research based on the survey. Table 18. The structure of the surveyed according to the most important purpose for arrival Number of surveyed


Rest

Purpose of stay

88

23,10

Sightseeing

45

11,81

Exploring natural environment

40

10,50

Entertainment

34

8,92

Shopping

31

8,14

Visiting friends

30

7,87

Taking part in events

25

6,56

Health

22

5,77

Agritourism

10

2,62

Transit

9

2,36

Visiting relatives

9

2,36

Sport activities

9

2,36

Taking part in training

8

2,10

Education

8

2,10

Religion

4

1,05

Taking part in integration events

3

0,79

Business

3

0,79

Visiting family places

2

0,52

Other

1

0,26

Total

88

100,00

Source: own research based on the survey

More than half of the respondents organised their stay in opolskie voivodeship on their own. Friends organised arrivals for 10,82% of the respondents, families for 9,79%, while work places and schools for 8,25% of them. Only 6,70% of the Czech respondents used services of travel offices. More than 60% of the respondents came to Opole region by their own car, 14,95% by coach, by bike or on foot 8,25%, while 6,19% came by transport van. Rarely the tourists used other means of public transport such as: a regular city bus, or a train. (tables 19-20).

89

Table 19. The structure of the surveyed according to the stay organiser Organiser of arrival

Number of surveyed


Arriving person himself/herself

100

51,55

Friends

21

10,82

Family

19

9,79

Work place

16

8,25

School

16

8,25

Travel office

13

6,70

Other

8

4,12

Parish church

1

0,52

194

100,00

Total

Source: own research based on the survey. Table 20. The structure of the surveyed according to the used means of transport Means of transport

Number of surveyed


Car

122

62,88

Coach

29

14,95

Other

16

8,25

Transport van

12

6,19

City bus

8

4,12

Train

7

3,61

Total

194

100,00


The Czech tourists coming to opolskie voivodeship spent at least one night at different hotel facilities such as: hotel (24,14%), lodging house (22,41%) and camp site (17,24%). A very popular accommodation facility among the respondents was also the Knights’ Town in Byczyna which was chosen by 5,52% of the respondent. Rarely the tourist chose: agritourism farm, family or friends’ flat, family house, motel or a youth hostel. The places in which the Czech tourists spent nights were most frequently located in: Opole, Nysa and Byczyna. Almost 70% of the respondents did not use any local tourist services apart from, accommodation facilities and restaurants. The others used services of experienced tourist guides, recreation instructors, leisure time all-round entertainers, tourist information employees and tour guides. (tables 21-24).

90

Table 21. The structure of the surveyed according to the used accommodation facilities Accommodation facility

Number of surveyed


Hotel

14

24,14

Lodging house

13

22,41

Camp site

10

17,24

Knights’ Town

9

15,52

Agritourism

3

5,17

Family flat

3

5,17

Family house

2

3,45

Motel

2

3,45

Friends

2

3,45

Youth hostel

1

1,72

Total

58

100,00

Source: own research based on the survey. Table 22. The structure of the surveyed tourists staying at hotels according to the hotel category Number of surveyed


**

Hotel category

3

25,00

***

9

75,00

Total

12

100,00

Source: own research based on the survey. Table 23. The structure of the surveyed tourists according to the accommodation places Place

Number of surveyed


Opole

20

32,79

Nysa

9

14,75

Byczyna

9

14,75

Otmuchów

3

4,92

Kolonowskie

3

4,92

Głubczyce

3

4,92

Namysłów

3

4,92

Głuchołazy

2

3,28

Jarnołtówek

2

3,28

Turawa

2

3,28

Grodziec

2

3,28

Paczków

2

3,28

Krasiejów

1

1,64

61

100,00

Total


91

Table 24. The structure of the surveyed according to the used local tourist services The use of tourist services

Number of surveyed


No tourist service used

133

69,63

Tourist guide

28

14,66

Recreation instructor

18

9,42

Other

10

5,24

Tour guide Total

2

1,05

191

100,00


4. Expenditures of the Czech tourists The surveyed declared that they spent money most frequently on: food (62,37%), shopping (45,88%), tourist attractions (37,63%), souvenirs (30,93%), accommodation (21,65%), entertainment (18,56%) and sport (12,37%). The biggest average amounts of money the respondents spent on: accommodation 75 zlotys, food 71 zlotys, shopping 60 zlotys, tourist attractions 47 zlotys and souvenirs 35 zlotys. On average each Czech tourist spent in opolskie voivodeship 394 zlotys daily (table 25). Most of the respondents did not see a possibility of spending bigger amounts of money, in case the tourist offer in the region is broadened. Those who could see such a possibility would spend extra money on: shopping, food, souvenirs, health, culture, tourist attractions, sightseeing, entertainment, recreation, and accommodation (tables 25-27). Table 25. The structure of the surveyed according to the types and average amount of expenditures in opolskie voivodeship.

Type of expenditure

Number of surveyed declaring expenditures

Percentage of the surveyed declaring expenditures [%]

Average expenditures declared by the surveyed [zlotys]

Food

121

62,37

71

Shopping

89

45,88

60

Tourist attractions

73

37,63

47

Souvenirs

60

30,93

35

Accommodation

42

21,65

75

Entertainment

36

18,56

30

Sport

24

12,37

29

Culture

17

8,76

27

Health treatment

6

3,09

10

Others

6

3,09

10

Total

×

×

394


92

Table 26. The structure of the surveyed according to the potential of spending bigger amount of money during the stay in Opole region Possibility of spending bigger amount of money

Number of surveyed


No

116

68,24

Yes

54

31,76

Total

170

100,00

Source: own research based on the survey. Table 27. The structure of the surveyed declaring possibility of spending bigger amounts of money on tourist expenditures, according to their types Types of potential expenditures

Number of surveyed


Shopping

13

32,50

Food

8

20,00

Souvenirs

4

10,00

Health treatment

4

10,00

Culture

3

7,50

Tourist attractions

2

5,00

Sightseeing

2

5,00

Entertainment

2

5,00

Recreation

1

2,50

Accommodation

1

2,50

Total

40

100,00

Source: own research based on the survey

5. The evaluation of selected elements of tourist offer of the Opole region The respondents from the Czech Republic found the following tourist attractions of the Opole region as the biggest: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in Byczyna, harvest festival in Opole region. Among other tourist attractions were also: the city of Opole, the Opole Open-Air Museum of Rural Architecture in Opole-Bierkowice, the castle in Moszna, the city of Nysa, Opawskie mountains, the Zoo in Opole, the city of Paczków, St. Ann’s mountain (Góra Świętej Anny), Jarnołtówek, Głuchołazy, the city walls in Paczków, lakes: Nyskie and Otmuchowskie, the city of Otmuchów, Amphitheatre in Opole, churches in Brzeg and the Museum of Gas industry in Paczków (table 28).

93

Table 28. Ranking of 20 best tourist attractions of Opole region according to the surveyed Ranking position

Name of the tourist attraction

Number of surveyed tourist

1

JuraPark in Krasiejów

24

2

Knights’ Town in Byczyna

21

3

Harvest festival in Opole region

20

4

Opole

16

5

The Opole Open-Air Museum of Rural Architecture in Opole

15

6

The castle in Moszna

12

7

Nysa

11

8

Opawskie mountains

10

9

Zoo in Opole

9

10

Paczków

9

11

Góra Świętej Anny (St. Ann’s mountain)

6

12

Jarnołtówek

6

13

Głuchołazy

5

14

City walls in Paczków

5

15

Nyskie lake

4

16

Otmuchowskie lake

4

17

Otmuchów

4

18

Amphitheatre in Opole

3

19

Churches in Brzeg

3

20

The Museum of Gas Industry in Paczków

3


Among the strong sides of the Opole region, from the point of view of tourist attractiveness, the tourists included: hospitality, transport access, natural environment, tourist attractions, anthropogenic attractions, close distance to the country borders, and regional cuisine. (table 29). As the weakest sides, in this context, the respondents found: tourist infrastructure, disorder, high prices, bad condition of regional economy (table 30). Evaluating respective elements of the tourist offer of the voivodeship the respondents found the following elements as the strongest sides: hospitality, good atmosphere, quality of tourist service, tourist information and security, while the following were evaluated as the weakest; public toilets, regional and local transport, clean street and marking of tourist facilities (table 31).

94

Table 29. The strong sides of the Opole region according to the surveyed Strong sides

Number of surveyed


Hospitality

27

19,0

Transport access

20

14,1

Natural environment attractions

20

14,1

Tourist attractions

16

11,3

Anthropogenic attractions

12

8,5

Close to the country borders

11

7,7

Regional cuisine

10

7,0

Tourist infrastructure

9

6,3

Attractive prices

7

4,9

Tradition

4

2,8

Security

2

1,4

Order

2

1,4

Regional economy

1

0,7

The capital of the region

1

0,7

142

100,0

Total

Source: own research based on the survey. Table 30. The weak sides of the Opole region according to the surveyed Weak sides

Number of surveyed


Transport infrastructure

33

34,02

Disorder

17

17,53

High prices

10

10,31

Condition of regional economy

9

9,28

Tourist infrastructure

6

6,19

Lack of hospitality

5

5,15

Eating out

4

4,12

Weak promotion

4

4,12

Few interesting events

4

4,12

Lack of public toilets

3

3,09

Internet

1

1,03

Natural environment attractions

1

1,03

Total

97

100,0


95

Table 31. Arithmetic mean of respective elements of the tourist offer of the region according to the surveyed Element of the tourist offer

Average grade from 1 to 6

Kindness

5,00

General atmosphere

4,86

Hospitality

4,82

Quality of tourist service

4,80

Tourist information

4,78

Security

4,77

Eating out

4,71

Accommodation

4,64

Tourist guide services

4,63

Access to bank services

4,60

Mass events (e.g. cultural)

4,57

Access to wireless Internet

4,54

Travelling to Opole region

4,50

Entertainment (e.g. pubs, clubs)

4,44

Marking of Tourist facilities

4,42

Clean streets

4,37

Regional and local transport

4,22

Public toilets

3,86

Arithmetic mean

4,59 Source: own research based on the survey.

The majority of the respondents was satisfied with their stay in Opole region (96,91%) and declared that they would recommend opolskie voivodeship to their relatives as a place worth visiting. However, a numerous group did not see the need of coming to opolskie voivodeship again (28,35%), or did not have their own opinion on this issue yet (21,65%). The intention to visit the region again was declared by 19,59% of the respondents, while 15% definitely said yes and no. (tables 32-33).

Table 32. The structure of the surveyed according to the declaration of recommendation of the Opole region to their relatives Recommendation of the Opole region

Number of surveyed


No

6

3,09

Yes

188

96,91

194

100,00

Total


96

Table 33. The structure of the surveyed according to the intention to visit opolskie voivodeship again Coming to Opole region again

Number of surveyed


Definitely not

28

14,43

No

55

28,35

Hard to say

42

21,65

Yes

38

19,59

Definitely yes

31

15,98

Total

194

100,00


6. The proposed directions for improvement of the tourist economy efficiency in the Polish-Czech borderland Analysing the results of the carried out survey the following recommendations can be formulated for the Polish tourist companies and territorial self-governments, which implementation can contribute to improvement of the quality of service for the Czech tourists coming to Poland, and as result to improvement of the tourist economy efficiency in the Polish-Czech borderland: I. Tourist companies 1.

The carried out survey shows that most of the respondents from the Czech Republic are one day visitors. On one hand appropriate offers should be prepared for such tourist, however on the other hand measures should be taken to prolong the average stay of the Czech tourists in opolskie voivodeship. It will enable to increase tourist expenditures and may result in increasing the efficiency of economic units, described as the relation of the efficiency of business activity to the expenditures invested in its course.

2.

The most frequently used sources of information about opolskie voivodeship by the respondents : different forms of the so called word of mouth marketing (family, friends, work places, schools), leaflets brochures and the Internet. Moreover more than 80% of the respondents came to Opole region from Olomouc region and Moravian-Silesian region. If the tourist companies want to increase the effectiveness and improve efficiency of marketing activities, they should use the most popular information channels and direct the message mainly to people from the named Czech regions. Apart from the tourist companies it also refers to the territorial self-government units, and trade organisations and associations.

3. Very few respondents declared using services of travel offices. It can be, to some extent, explained by the fact that very often to opolskie voivodeship came tourists from the 97

neighbouring Czech regions. There is no doubt, that there is here a big possibility of increasing the demand for services of the tourist organisers and middlemen. Hence, it should be recommended to travel offices to create a special offer for tourists from the most popular Czech emission markets and development of distribution and promotion on these markets. 4. Most of the respondents did not use any local tourist services, apart from accommodation and eating out. After taking special stimulating demand activities, some of these people should be interested, among other things, in services provided by: tourist guides, tour guides, leisure time all-round entertainers, or fitness and recreation instructors. It seems that in the long run, the demanded effect can be achieved by: creating, promoting and sales of attractive tourist packages, created by cooperating entities of tourism economy. This type of net activities could be implemented, for example, based on the so called mega tourist cluster (“the cluster of the clusters”). This is a solution applied in some countries with a high level of economy development, based on linking the potential of a few clusters together, in this case linking tourist cluster on both sides of the border, and achieving the effects of: synergy, scale, and range. 5. During the course of the analysis of the types and amount of tourist expenditures, it must be stated that relatively high effective demand refers to the offer of such economic entities like: restaurants and eat out points, shops, entities offering tourist attractions (e.g. theme parks, recreation and education places), and companies dealing with production and sales of souvenirs. 6. Every third respondent notices the possibility of increasing the tourist expenditures, in case new and appropriate offers appear. The people were interested in spending bigger amounts of money mainly on: shopping, food, souvenirs and medical treatment. II. Territorial self-government units 1.

The analysis of the main purposes for arrival of the respondents to opolskie voivodeship shows, that most frequently their favourite forms of tourism are: rest, learning, and culture. Hence, the above mentioned types of tourism should constitute the most important elements of mutual Polish-Czech offer.

2.

The most attractive for the respondents were: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in Byczyna, harvest festival in Opole region, the city of Opole, the Opole Open-Air Museum of Rural Architecture in Opole, the castle in Moszna, the city of Nysa, and Opawskie mountains.

98

3.

The respondents were very critical about the transport infrastructure in Opole region. In this context it must be stated, that a very important factor stimulating the process of the development of tourism in Polish-Czech borderland would be launching new train and bus services linking both bordering countries.

4.

The analysis of the research results entitles to state that, the following areas are especially important in implementing mutual Polish-Czech projects: a) Tourist management and development of the Opawskie mountains, with special emphasis on the Kopa Biskupia (the “Bishop’s mountain”) b) Mutual ventures: cultural, educational, tourist, promotional. c) The development of transport, tourist and IT (Internet) infrastructure. d) The development of tourist routes (for walkers, bikers and water routes). e) Mutual social campaigns aiming at popularisation of: tourism, healthy lifestyle , and cultural cooperation in Polish-Czech borderland.

5. There i also the necessity of intensifying of the trans-border cooperation within Euroregions : Praded (the ”Grandfather”) and Silesia, aiming at creating mutual PolishCzech tourist product of the Polish-Czech borderland.

99

Literature Dziedzic E., Obszar recepcji turystycznej jako przedmiot zarządzania strategicznego, Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 1998. Goranczewski B., Puciato D., Zastosowanie analizy SWOT w formułowaniu strategii rozwoju turystyki na obszarach recepcyjnych, „Turyzm” 2010, nr 20, pp. 45-55. Panasiuk A., Ekonomika turystyki, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007. Puciato D., Rola turystyki w realizacji koncepcji zrównoważonego rozwoju w gminie Głuchołazy, w: Zrównoważony rozwój turystyki, red. S. Wodejko, Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 2008, pp. 279-290. Puciato D., Współpraca transgraniczna w obszarze turystyki na terenie Euroregionu Pradziad, w: Społeczno-gospodarcze aspekty turystyki regionów przygranicznych, red. J. Rut, A. Nizioł, Uniwersytet Rzeszowski, Rzeszów 2009, pp. 23-30. Puciato D., Goranczewski B., Systemy zarządzania środowiskowego jako narzędzie budowania świadomości ekologicznej u interesariuszy przedsiębiorstw turystycznych, w: Turystyka wobec nowych zjawisk w gospodarce światowej, red. E. Dziedzic, Szkoła Główna Handlowa w Warszawie, Warszawa 2011, pp. 533-554. Stiglitz J., Ekonomia sektora publicznego, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2008. Woś B., Problemy zagospodarowania turystycznego Gór Opawskich, „Infrastruktura i Ekologia Terenów Wiejskich” 2008, nr 8, pp. 115-122.

100

Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko polském pohraničí v roce 2012

Recommend Documents