Napište nám, co chcete vědět od vedení Českých drah.
T ý d en í k S k u piny Č esk é d ráhy, a . s . | Č í slo 4 2 | R očn í k X V I | 2 9 . Ř Í J N A 2 0 0 9 | C ena 5 K č
[email protected]
Silák z Trutnova
Jak zvládnout let v simulátoru
Kvalita v Itálii má číslo E464
Výpravčí Bohuslav Šimek soutěží v benchpressu.
Tváře ČD prošly školením ve výcvikovém centru ČSA.
STRANA 7
STRANA 2
Národní dopravce FS kupuje další stovku osvědčených lokomotiv. STRANA 5
krátce
sloupek Města myslí na svá nádraží
České dráhy vydají první dluhopisy
S
polečnost České drá hy uzavřela mandátní smlouvu s ČSOB jako hlav ním manažerem plánova né emise dluhopisů v před pokládaném objemu 2 mld. Kč. Předpokládaný termín emise je listopad 2009. Jed ná se o tříleté dluhopisy se splatností v roce 2012, kte ré jsou určeny pro tuzem ské investory. Vlastni emi se je podmíněna souhla sem ČNB. Dluhopisy nebu dou kotované ani obchodo vatelné na žádném regulo vaném trhu.
Spolupráce Českých drah s městy a kraji na revitalizaci nádraží a jejich okolí se slibně rozvíjí.
V
současnosti jednáme o přiblížení autobuso vých nádraží nebo zastávek k výpravním budovám, vy budování parkovišť a celko vé vylepšení přednádraž ních prostor. Vznikají ter
MILAN MATZENAUER
Posílené vlaky kvůli svátku
Náměstek gen. ředitele ČD pro správu majetku
V
souvislosti se zvýše ným počtem cestujících před svátkem posílily Čes ké dráhy spoje na nejvytíže nějších trasách v republice. V úterý 27. října nabídl do pravce dodatečných zhruba 900 míst, ve středu 28. října pak v souvislosti s nabídkou ČD Net Lidl cca 1000 míst.
Posilové vozy jely zejména na trasách Praha – Ostra va – Český Těšín, Ostrava – Brno, Brno – Olomouc nebo Praha – Staré Město u Uher ského Hradiště. Hlavním důvodem pro tato opatře ní bylo, že řada lidí si vzala ve čtvrtek a v pátek po stát ním svátku dovolenou.
Předvedli reálný střet vlaku a auta
J
ak vypadá srážka rozje té lokomotivy a osobní ho automobilu na železnič ním přejezdu předvedli dne 20. října železničá ři v plzeňském Depu kole jových vozidel ČD. Filmo vý štáb tam pro Českou te levizi natáčel jeden díl pre ventivního pořadu Stop. Film měl ukázat hlavně destruktivní sílu a podtrh nout, proč i zákon o drá hách jasně dává stopro centní přednost drážním vozidlům před účastníky silničního provozu.
V Linci začali hlásit v češtině
H
lášení v českém jazy ce o příjezdech a od jezdech vlaků je novinkou v rakouském Linci. Týká se šesti párů spojů, konkrét ně mezinárodních vlaků do Českých Budějovic a Pra hy. Od října tak jsou cestu jící do České republiky zá sluhou vzájemné spoluprá ce mezi lineckým centrem ÖBB a KCOD ČD v Českých Budějovicích informováni kromě německého jazyka také v češtině. Hlášení na mluvila rodilá mluvčí. (PeŠŤ, rap)
ŽELEZNICE PRO VŠECHNY. Investice do vozového parku Českých drah umožní nákup nízkopodlažních nebo speciálně upravených vozů. FOTO MICHAL MÁLEK Vycházíme tak vstříc zdravotně postiženým spoluobčanům, starším lidem a maminkám s kočárky.
Cestování bez bariér Naše populace stárne. Stále více lidí má pohybové problémy a bezbariérová doprava se tak stává nutností. Vždyť potřebovat ji může kdokoli z nás.
B
ezbariérová doprava není jen otázkou přepravy vo zíčkářů. Jde o snadné ces tování pro všechny, kteří mají komplikace s pohybem nebo ori entací. Patří sem vedle osob s po hybovým omezením a nevido mých i řada dalších osob, které nás hned nenapadnou. Samo zřejmě to jsou starší spoluobča né, kteří mají problém zdolat vy soké schody. Jsou to ale také ma minky nebo tatínkové s kočár ky nebo lidé po úrazech konče tin, kteří jsou třeba jen dočasně po dobu léčení odkázáni na ber le. Přitom podobné komplika ce mohou potkat každého z nás a sami bezbariérovou dopravu oceníme třeba dříve, než by nás napadlo.
Nízkopodlažní vozy u pasažérů vedou
České dráhy se nyní orientují pře devším na nákup nízkopodlaž ních vozidel anebo alespoň spe ciálně upravených vozů pro ces tování vozíčkářů. V regionál ní dopravě v současné době uvá díme do provozu tři hlavní řady vozidel. V letošním roce je v plá nu dodání více než 70 bezbariéro vých vozů nebo jednotek v celko vé hodnotě přibližně 4 miliardy korun. Regionovy a CityElefan ty jsou konstruovány alespoň čás tečně jako nízkopodlažní.
letos je v plánu nákup 70 bezbariérových vozů a jednotek. V případě moderních vysokých nástupišť je u vstupu do soupravy jedinou překážkou poměrně úzká štěrbina mezi hranou nástupiš tě a podlahou vlaku. U nižších nástupišť je nástup snazší než u klasických vozů s mnoha scho
OBNOVUJEME VOZOVÝ PARK
N
a konci letošního roku budou mít České dráhy k dispozici přibližně 325 bezbariérových vozů nebo jednotek, z toho podstatnou část tvoří nová nebo modernizovaná nízkopodlažní vozidla. Největší podíl mají Regionovy, kterých již ČD mají více než 120, a jednotky CityElefant – těch bude na Ostravsku, v okolí Prahy, ale také na tratích z Prahy do Pardubic nebo do Ústí nad Labem v provozu už téměř 60. V příštích letech chtějí ČD obnovovat vozidlový park pro regionální vlaky ještě rychlejším tempem, a to s pomocí peněz z evropských fondů. Díky tomu budou moci investovat až 10 miliard Kč.
dy. Navíc vozíčkářům mohu při nástupu pomoci speciální ploši ny nebo rampy. Interiér je konci pován pro cestování osob se sní ženou možností pohybu včetně dostatečně prostorného WC. Třetím vozidlem jsou řídi cí vozy dosud známé pod ozna čením 954. Koncepčně jde sice o klasické vagony s vysoko umís těnou podlahou, ale i ty jsou vy baveny plošinou pro nástup vozíč kářů, bezbariérovým WC a místy pro vozíčkáře nebo kočárky.
Důležitý je lidský přístup
Při cestování vozíčkářů, star ších lidí, maminek s kočárky je však nutný i lidský přístup. Ten nezmění žádná rampa ani jiné technické řešení. Můžeme mít sebedokonalejší vlak nebo plo šinu, ale pokud je lidé nechtějí obsluhovat nebo je vidět značná neochota, je to velmi nepříjem né pro našeho zákazníka. A mezi ně patří i lidé, kteří vyžadují větší péči než většina populace. Antonín Blažek
Autor je náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu.
Dávám si pozor na saský dialekt Mezi Prahou a Drážďany jezdí každé dvě hodiny vlaky EuroCity nebo EuroNight s českými lokomotivami řady 371.
lokomotivy, vyrobené v plzeňské firmě Škoda v letech 1988 a 1991.“ říká jeden ze strojvedoucích „ně meckého“ turnusu Milan Ku čera.
P
řed pěti lety začali jez dit s mezinárodními vla ky EuroCity či EuroNight strojvedoucí z pražského Depa kolejových vozidel. Ti se o vozbu dělí recipročně s německými ko legy ze společnosti DB Fernver kehr Dresden.
denáct kolegů v turnusu a čtyři takzvaně letmo. Němečtí kole gové pojem letmo neznají, takže jsou všichni takzvaně zaturnuso váni. Pochopitelně, že my všich ni Češi musíme mít znalosti do pravní i obecné němčiny, a nao pak Němci se musí umět dorozu mět česky. Chce to občas silnou koncentraci při vzájemné komu nikaci, neboť saský dialekt dá ně kdy pořádně zabrat,“ usmívá se strojvedoucí Kučera.
Náročné přezkušování
Česko-německý tým
„Tuto vozbu jsme převzali od ús teckých kolegů, kteří ji jezdi li již před námi. Původně měly mezi Prahou, Drážďany a Berlí nem jezdit rychlovlaky Pendoli no, k čemuž zatím nedošlo. Pro to byla jako stěžejní řada na tra ťovém úseku mezi Prahou a Dráž ďany zvolena česká řada 371, což jsou elektrické dvousystémové
Prahu a Drážďany spojuje den ně sedmnáct vlaků vyšší kvality, které vozí jak pražští, tak i dráž ďanští strojvedoucí. „Momentál ně je na české straně zařazeno je
FOTO AUTOR
Jediným opravdovým úskalím je pro naše strojvedoucí každoroč ní přezkoušení z německých do pravních předpisů společnosti DB, které se koná ve speciálním tréninkovém středisku v Lipsku. „Celé přezkoušení se koná na spe ciálním simulátoru jízdy, který dá někdy dost zabrat. Jedna jízda je na simulátoru takzvaně kon trolní a druhá pak tréninková. I situaci, kterou jsem ještě neza žil, si tak můžu zkusit,“ dodává Milan Kučera. MARTIN HARÁK
minály veřejné osobní do pravy, na které se dají získat finanční prostředky z EU. Vedení měst si uvědomuje, že nádraží je vstupním bra nou do města a slouží ne jen obyvatelům města, ale i jeho návštěvníkům. Města po dohodě zajis tí vypracování studií a ná sledně projektů, kde jsou využity i dlouhodobě prona jaté pozemky Českých drah. Pozemky následně město odkoupí. Po projednání pro jektu a získání stavební ho povolení podá město žá dost prostřednictvím Re gionální rady při krajském úřadu o dotaci z Regionál ního operačního progra mu. Po získání dotace stav bu realizuje v úzké součin nosti s Českými drahami. Výsledek spolupráce je k vi dění například ve Vlašimi. Letos budou zahájeny stav by v Pečkách, Českém Bro dě a Berouně. V roce 2010 se budou realizovat projekty v Čelákovicích, Vraném nad Vltavou, Kostomlatech nad Labem a Milovicích. Pro jekty se připravují v Kutné Hoře, Poděbradech, Nym burce, Velkém Oseku, Pří brami a Kladně. Slibná spo lupráce se rozvíjí i v oblas ti parkovišť P+R, na jejichž výstavbě se finančně podí lejí také České dráhy. Le tos bude zahájeno budová ní parkoviště ve Všetatech, pro příští rok jsou připrave ny projekty pro Český Brod a Lysou nad Labem.
anketa Co si spojíte se svou první jízdou vlakem? Věra Kolečková
Důchodkyně Tehdy se ještě jezdilo více vla kem než autem. Vybavuje se mi hezký zážitek z jízdy z Par dubic do Kolína.
Zdeněk Turecký
Důchodce Jel jsem do hor. Představoval jsem si je holé a překvapilo mě, že jsou plné stromů. Bylo to za války v Beskydech.
RENATA DUŠKOVÁ
Referentka Určitě se mi vy baví dobrodruž ství a krásná příroda. Záži tek, na který se jen tak ne zapomíná. (mn)
2
Aktuality
mluvčí čd Pozitivní ohlasy vždy potěší Letošní cesty Preventivního vlaku právě skončily. Nová forma prezentace se líbila učitelům i dětem.
P
o podzimním působe ní v Karlovarském kra ji se konferenční vůz přesu nul do Brna na Preventiv ní den na brněnském vý stavišti v rámci spoluprá ce s Ligou vozíčkářů. Kdo na železnici pracuje a kaž dodenně se s ní setkává, ri
Radka Pistoriusová Regionální tisková mluvčí ČD zika zná a nepodceňuje je. Puberťák si nepřipouští vů bec nic, takže ani na přebí hání kolejí nebo naskako vání do vlaku nevidí nic ne bezpečného. Letos popr vé vlak doplnili v samostat ném vagonu záchranáři. Fi guranti s tepenným krváce ní, při němž stříkala obar vená voda, přiměli po fil mu a diskuzi s drážními in spektory i třídní vtipálky alespoň k zamyšlení. Pedagogy zvolená for ma prevence zaujala. A jak to vidí teenager? „Děkuje me za výborný nápad takto informovat mládež. Při od chodu jsme se cítili o mno ho chytřejší, či dokonce schopnější nežli předtím. Jsme rádi za čas, jenž drá hy strávily přípravou toho to projektu. Návštěva vla ku se pro nás stala víc než jen zpestřením výuky. Moc se nám líbila a já věřím, že díky Preventivnímu vlaku zůstanou ušetřeny zbyteč ně ztracené životy.“ Tolik úryvek z dopisu Hanky Von dráškové z 9.B z Chebu urče ný tamnímu deníku.
z médií Další obvinění kvůli Studénce Většina médií 20. října informovala o rozšíření počtu obviněných z loňské tragické železniční nehody ve Studénce.
Policie v souvislosti s tra gickou nehodou meziná rodního vlaku Comenius ve Studénce loni v srpnu vznesla další obvinění. Jde o osm lidí z několika insti tucí a firem. Tři nově ob vinění pracují v ODS – Do pravní stavby Ostrava a stej ný počet pak ve firmě Bögl & Krýsl. Dosud byli stíhá ni jen dva inženýři této spo lečnosti.
Přestavba nádraží v Praze se odkládá ČTK, Český rozhlas, MF Dnes, Právo a zpravodajské servery zveřejnily 23. října zprávu o odkladu změn v pražském územním plánu.
Zastupitelé hlavního města souhlasili s odkla dem změn územního plá nu, které se týkají kritizo vaných projektů, jako jsou přestavba Masarykova ná draží, nádraží Praha-Smí chov, nákladového nádraží Žižkov nebo lokality BubnyZátory. Odklad minulý tý den navrhla rada města.
Na zimní čas čekalo 15 vlaků Většina médií upozornila o víkendu 24.–25. října na dopravní opatření Českých drah v souvislosti se změnou času.
Kvůli víkendové změně času zůstalo stát ve stani cích během noci ze sobo ty na neděli na hodinu pat náct vlaků. Kdyby nezasta vily, jely by ve zbytku trasy o hodinu dříve.
42/2009
Na letišti školili Tváře ČD
Okolo poledne nás čeká simu látor letu. Vcházíme do trupu le tadla, které je přesnou kopií sku tečného Boeingu 737. Usedáme do sedaček. Stevard Wünsch nás vítá na letu do New Yorku, kont roluje zapnuté pásy a informuje, že během letu není dovoleno po užívat elektronické přístroje. Vše jako doopravdy. I ten mírný tlak okolo žaludku. Letadlo se poma lu rozjíždí, za okénky ubíhá kra jina a za známého hukotu a kle pání se odlepuje od země.
Deset finalistů letošního ročníku soutěže Tváře ČD získalo jako jednu z výher školení v leteckém výcvikovém centru ČSA. Mezi jinými zažili simulovaný let do New Yorku.
I
vanu Dobrovskou jsme poprvé viděli v porotě Tváře ČD. Pra cuje jako vedoucí výcviku ČSA a vedla také to naše, drážní ško lení. Stála ve dveřích středis ka v uniformě aerolinek a vítala osobně všechny finalisty zmíně né soutěže.
Nouzové přistání
POZORNOST. Účastníci školení zjišťují, že práce se zákazníkem je
vlastně stejná u ČSA i Českých drah.
FOTO MICHAL MÁLEK (3x)
Udržet úsměv za všech okolností
„Výcvikové centrum je plně v per manenci, protože každý náš za městnanec musí jednou ročně absolvovat odborné školení, kte ré se skládá z profesní části a se mináře o kontaktu se zákazní
CHCE TO OPRAVDU TRÉNINK, PEVNOU VŮLI A STÁLÉ SOUSTŘEDĚNÍ. kem,“ vysvětluje Ivana Dobrov ská nácvik zásahu proti teroris tům na palubě, který probíhá hned vedle naší třídy. V míst nosti nás čekají dva muži v uni formě. Jeden je pilot, druhý ste vard. Kapitán Vladislav Pružina je zkušený letec, má nás provést leteckou abecedou a povede části kurzu původně určeného pro ty, kteří se bojí létání. Kapitán nám ukazuje kokpit letadla a vysvět luje zákony fyziky. Po úvodní lekci z leteckého pro vozu otevírá vedoucí školení spo lečné téma – cestující. Práce se zá kazníkem je stejná pro zaměst nance ČSA i Českých drah. „Nej těžší je udržet úsměv na tváři za všech okolností“, odpovídá po kladní Marie Adamcová na otáz ku, co je v její profesi nejnároč nější. Ivana Dobrovská jí dává za pravdu. Letušky jsou známé ni kdy nemizícím úsměvem na tvá ři. „Není to vždy legrace, chce to opravdu trénink, pevnou vůli a stálé soustředění,“ potvrzuje.
Po dosažení povolené výšky si smíme rozepnout pásy a atmo sféra se uvolňuje. Stevard a le tuška informují o letu. Po pár minutách pilot Pružina varuje před blížící se turbulencí. Zapí náme pásy a najednou se celé le tadlo začne děsivě třást. Po chví li na nás vypadávají dýchací mas ky a letuška křičí, ať zachováme klid a masky nasadíme. Poté mu síme nouzově přistát a za sviště ní vzduchu kolem našich hlav se otvírají nouzové východy. Vyskakujeme jeden za dru hým, jsme zachráněni. K po dobné situaci může dojít klidně i ve vlaku. Své by o tom mohla říci i jedna z přítomných, která na vlastní kůži zažila tragickou nehodu ve Studénce.
Nechceme stereotypy
V KOKPITU. Letošní Tvář ČD Václav Rubeš (vpravo) poslouchá rady zkušeného pilota ČSA Vladislava Pružiny.
NÁCVIK. Letuška Ivana Dobrovská právě demonstruje, jak postupovat při mimořádných událostech.
Následovalo setkání s náměst kem generálního ředitele ČD pro personální záležitosti Pav lem Švagrem. Společně s vedou cí výcviku Ivanou Dobrovskou si všechny aktéry školení odve dl do třídy. Využil volné chvíle a požádal všechny finalisty o spo lupráci na novém konceptu sou těže. „Byl bych rád, kdyby byly v dalším ročníku soutěže hod noceny i profesní dovednosti,“ řekl náměstek Švagr a pokračo val: „Stereotyp je pro naši práci ohrožením. Stejně tak by se ne měl dostat ani do naší soutěže.“ Asertivita, nonverbální ko munikace, pravidla pro jednání s nepříjemným zákazníkem. Té mat školení bylo hodně. Skončilo vzpomínáním, jak se vůbec fina listé do soutěže dostali. „Byl jsem na dovolené a kolegyně mě mezi tím do soutěže přihlásily,“ prozra dil Václav Rubeš. „Dráhu máme všichni rádi, je to náš život,“ do dal o své práci za všechny finalis ty. Kolegové z ČSA souhlasně při zvukovali. SANDRA CHVOJKOVÁ
ČD Cargo ve třetím čtvrtletí se ziskem S
polečnost ČD Cargo přepravi la ve třetím čtvrtletí letošního roku 17,6 milionu tun zboží, což představuje ve srovnání s před chozím čtvrtletím roku 2009 ná růst objemu přeprav o 14 procent. Celkové tržby společnosti za tře tí čtvrtletí dosáhly výše 3,4 mili ardy Kč. Ve třetím čtvrtletí spo lečnost ČD Cargo dosáhla kladné ho výsledku hospodaření ve výši 6 milionů Kč, zatímco zisk před zdaněním dosahoval v první po lovině roku záporné výše (v prv
ním čtvrtletí -161 milionů korun, ve druhém čtvrtletí -210 milionů Kč). Z těchto výsledků je patrný trend postupně se zvyšujícího ob jemu přeprav, výše tržeb i dalších ukazatelů hospodaření firmy. Na pozitivní výsledky měl vliv zejména zářijový obrat v objemu průmyslové výroby, který se odra zil i ve zvýšené přepravní poptáv ce. Uvedené údaje tak po necelém roce poklesu naznačují zřetelné známky oživení trhu. Za zlepšu jícím se hospodařením společ
nosti stojí rovněž přijetí tzv. pro tikrizového balíčku. Společnost ČD Cargo v rámci řady interních opatření posílila obchodní stra tegii a v průběhu celého roku hle dala úspory v nákladech. Nyní je schopna zvládnout srovnatel né objemy přeprav za nižší režij ní náklady. V personální oblas ti došlo ke snížení počtu zaměst nanců o 1200 osob, což předsta vuje 11 procent. Důsledky všech úsporných opatření se však plně projeví až v průběhu roku 2010.
Společnost vytvořila za období leden až září 2009 zisk před započ tením úroků, daní a odpisů ve výši 435 milionů korun. „Na kladných výsledcích v posledních měsících lze pozorovat zřetelný návrat spo lečnosti k ziskovému hospodaře ní,“ uvedl Josef Bazala, generální ředitel a předseda představenstva ČD Cargo. Na základě prognóz vý voje na trhu společnost ČD Cargo předpokládá ziskové hospodaření i ve čtvrtém čtvrtletí. ZDENĚK VĚTROVEC
pro vás Zapojte se do akcí FISAIC Mezinárodní federace železničářů pro kulturu a volný čas (FISAIC) si schválila plán na další období.
J
ednání prezídia v rumun ském horském středisku Predeal řídil generální pre zident FISAIC Guy Gieres ze CFL. Pro budoucí vývoj fe derace je důležité, že došlo ke schválení plánu mezi
IVO LANÍČEK Prezident komise FISAIC pro film a video národních akcí na rok 2010 a 2011. FISAIC v příštím roce uspořádá: • výstavu modelové želez nice (Drážďany, Němec ko, 19.–21. února), • filatelistický salon (Mnichov, Německo, 5.–7. března), • kongres esperantistů (Sofia, Bulharsko, 8.–15. května), • soutěžní výstavu ve vý tvarném umění (Rijeka, Chorvatsko, 9.–12. září), • kongres radioamatérů (Boussens, Francie, 16.–20. září), • soutěžní fotovýstavu (Stargard Szczeciński, Polsko, 23.–27. září). V roce 2011 pak Česká re publika uspořádá 63. me zinárodní kongres IFEF, tedy sdružení železničářů esperantistů. Z tohoto vý čtu jasně vyplývá, že pro stor pro volnočasové akti vity železničářů je více než velký. Stačí si vybrat a za pojit se. Pro doplnění ještě uveď me, že na jednání prezí dia byla schválena zpráva o činnosti FISAC za uplynu lé období, vyúčtování za rok 2008 a rozpočet na rok 2010. Proběhla rovněž debata o návrhu na složení vedení federace pro volby, které se uskuteční v roce 2011, dále zhodnocení situace v jed notlivých zemích a vyhod nocení již konaných akcí. Za aktivní činnost a orga nizování již deseti meziná rodních mnohostranných akcí bylo vedením federace navrhnuto udělení nejvyš šího ocenění FISAIC, Venu še Arlézské, Polskému zem skému svazu FISAIC.
změny ZBYNĚK HONYS
Představenstvo společnos ti rozhodlo na svém zasedá ní konaném 6. října 2009, že ke stejnému dni odvolá Zbyňka Honyse z pracovní pozice ředitele Odboru ko munikace GŘ ČD (O27).
S úsměvem na tváři dojeli až na veletrh Z Prahy do Brna opět vyjel Vlak plný úsměvů. V úterý 20. října ho pro cestující se zdravotním handicapem vypravily ČD ve spolupráci s Ligou vozíčkářů.
V
lak plný úsměvů tentokrát zastavoval v Pardubicích, České Třebové a Blansku. Průjezd vlaku ulicemi města byl jedinečnou podívanou i pro ob čany moravské metropole. Čes ké dráhy tak pokračují v již letité tradici přímého spoje až do are álu výstaviště pro imobilní ob čany, občany se sníženou po hybovou schopností, slabozra ké, nevidomé i neziskové orga nizace pečující o občany s men tálním postižením. Letos vyu
DOBRÁ NÁLADA. Vlak plný úsměvů vezl asi 150 cestujících. Foto autor žilo šanci navštívit Mezinárod ní veletrh zdravotnické techni ky, rehabilitace a zdraví Medical Fair Brno/Central Europe a Reha protex 2009 přes 150 cestujících,
mezi nimiž bylo i 14 vozíčkářů.
Cestování bez překážek
V konferenčním voze panovala příjemná atmosféra. O občerst
vení návštěvníků pečovaly Zuza na Hausdorfová a Markéta Krau sová z Odboru komunikace ČD, Petr Urban obsluhoval projekč ní zařízení. Jaroslav Čajka, kte rý zorganizoval první Vlak plný úsměvů už v roce 1993, pronesl úvodní slovo o rozvoji služeb ČD pro cestující se zdravotním posti žením a o webových stránkách ČD/Bez překážek, kde si mohou rezervovat jízdu konkrétním spo jem a využívat další služby včet ně vyhledávání spojů v uprave né aplikaci IDOS pro slabozraké a nevidomé. Posléze ho doplnil Miroslav Vaněk z Ligy vozíčkářů. Zástupkyně ředitelky A-cent ra, Týdenního stacionáře pro oso by se zdravotním postižením Pet ra Nespěchalová neskrývala nad šení: „Vlak je skvělý nápad, pro tože každý výlet je pro nás pro blematický. S Českými drahami hodně spolupracujeme, máme
dobré vztahy právě při zajišťo vání různých výjezdů s vozíčká ři do Prahy i po okolí. Úzce spo lupracujeme s KCOD Pardubice.“
Poslanci se omluvili
Všichni byli velmi spokojeni ze jména s vřelým přístupem perso nálu ČD na nádražích i ve vlaku. „Tito cestující jsou vděčni za kaž dý úsměv, za každou pomoc. Sna ží se být hodně samostatní, ale jsou rádi, když se jim pomůže. Velmi se snaží,“ řekla pro příjez du vlakvedoucí RCVD Praha Zu zana Prokopová. Vlak přijel dokonce s pětimi nutovým předstihem čtvrt ho diny po desáté. Na zpáteční ces tu se vydal před půl čtvrtou od poledne. Koordinátor z Ligy vo zíčkářů Jan Charvát jen trochu zalitoval absence pozvaných po slanců. Všichni se totiž zdvořile omluvili. Ivan Skulina
Aktuality
42/2009
3
Nádraží má být živý prostor Na tratích Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary v současnosti probíhají velké stavební práce. Kromě modernizace kolejí dochází k sanaci nádražní budovy v Mariánských Lázních.
K
valitnější, bezpečněj ší a rychlejší doprava. To je hlavním cílem investic do nových kolejí i nádražních budov. Ty se týkají samozejmě v první řadě 3. železničního kori doru, ale budou mít logicky i vliv na regionální dopravu. Na dru hou stranu to znamená krátko dobé zhoršení komfortu pro ces tující i zaměstnance ČD. Na toto téma jsme si popovídali s ředite lem Krajského centra osobní do pravy Karlovy Vary Vladimírem Omelkou.
Jak se vypořádává KCOD Karlovy Vary s velkou stavební činností v obvodu? V letošním roce nastala v na šem obvodu nebývalá staveb ní činnost, která s sebou přiná ší nepřetržité výluky. Jde o trať 142 Karlovy Vary – Potůčky, kde momentálně v úseku Nejdek – Potůčky probíhají výlukové prá ce v rámci modernizace trati, včetně dálkového řízení z Karlo vých Varů. Na trati 170 Plzeň – Cheb pak pokračují v úseku Pla ná u Mariánských Lázní – Cheb
práce na stavbě 3. železničního koridoru. Zde byla nepřetržitá výluka zahájena začátkem srp na s plánovaným koncem 3. pro since. V obou případech byl zpra cován výlukový jízdní řád, který optimalizuje jízdní doby, včetně náhradních zastávek tak, aby ne docházelo ke zpoždění, případně bylo minimalizováno. Dotýká se stavební činnost nějakým zásadním způsobem cestujících? V Mariánských Lázních se v čase i prostoru setkaly dvě náročné akce různých investorů, které musí být vzájemně koordinová ny. Jde nejen o stavbu železnič ního koridoru, ale též revitali zaci nádražní budovy realizova nou italským investorem. Do chází proto k různým omezením a dočasnému snížení cestovního standardu pro naše zákazníky. Díky profesionalitě zaměstnan ců z oblasti osobní dopravy i pro vozu a díky dobře zpracovaným výlukovým opatřením jsme ne zaznamenali žádnou oprávně nou stížnost na poskytování slu
VLADIMÍR OMELKA Ředitel Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary
P
o ukončení Vysoké školy dopravní v Žilině nastoupil jako výpravčí do stanice Cheb a dále sloužil jako výpravčí v rodných Mariánských Lázních. V letech 1984 až 1990 pracoval v provozních profesích v Plzni na postech vlakového a kontrolního dispečera. Od roku 1990 do roku 2007 vykonával funkce přednosty a vrchního přednosty v Chodové Plané, Mariánských Lázních a Karlových Varech. Po té se stal zástupcem ředitele Odboru osobní dopravy pro Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary a od roku 2008 ředitelem Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary.
žeb Českých drah v rámci této vel ké výluky. Chtěl bych využít této příleži tosti a vyjádřit poděkování za městnancům, kteří se každoden ně podílejí na organizaci náhrad ní autobusové dopravy. Za všech ny bych si dovolil jmenovat Ale xandra Kováče z Mariánských Lázní, který se s využitím dlou holetých zkušeností při organi zaci náhradní dopravy na celé trati Plzeň – Cheb významným způsobem podílí na jejím bezko lizním průběhu.
Vzniká odbavovací terminál v Sokolově a připravuje se v Chebu. Co to bude znamenat pro zákazníky Českých drah? V Sokolově se zatím jedná o re konstrukci a modernizaci kole jiště, včetně nového zabezpečo vacího zařízení a ostrovního ná stupiště s bezbariérovým přístu pem. Ve spolupráci s Městem So kolov byl prodloužen podchod pod celým kolejištěm směrem do městské části Šenver. Jako další významná akce v Karlo varském kraji se v Sokolově, Che bu a Mariánských Lázní připra vuje výstavba nových autobuso vých terminálů v těsné blízkos ti a návaznosti na železniční ná draží. Pro zákazníky ČD to bude znamenat v rámci integrované ho dopravního systému zkvalit nění služeb především v oblasti
bezpečnosti, pohodlnějšího pře stupu a informovanosti.
Před otevřením je i revitalizované nádraží v Mariánských Lázních... V krátké době se má konat kolau dační řízení revitalizace budovy v Mariánských Lázních v souladu se smlouvou Českých drah a ital ským investorem Grandi Stazio ni. Troufám si tvrdit, že se ná
CHCEME pŘILÁKAT PODNIKATELE DO OPRAVENÝCH PROSTOR. dražní čtvrť stane vyhledáva ným místem, a to nejen pro ces tující veřejnou dopravou. Nyní se okolní domy nachází po rekon strukci, a pokud se povede Kar lovarskému kraji a městu Mari ánské Lázně zrekonstruovat ko munikace v této městské části, stane se tak Nádražní náměs tí druhým nejnavštěvovanějším místem Mariánských Lázní, a to hned po kolonádě se zpívající fon tánou. Krásná secesní nádražní budova se stane opravdu živým nádražím, která zcela jistě při láká podnikatele do nově revita lizovaných prostor. MARTIN HARÁK
foto týdne
PODZIM NA KOLEJÍCH. Zežloutlé listí a nízké teploty ohlásily definitivní odchod léta. Zasílejte vaše fotografie s železniční tematikou a nezapomeňte na sebe uvést kontakt. Každá zveřejněná fotka se stává výherní. Podmínky soutěže najdete na www.ceskedrahy.cz/zeleznicar.
Foto MARTIN NAVRÁTIL
Co nabízíme: vlakem na hory Cestování vlakem na hory má svou tradici. Například ve Švýcarsku využívají dodnes vlak při cestě do lyžařských areálů jako nosný dopravní prostředek.
I
české železniční tratě zdolávají horská sedla a míří do blízkos ti lyžařských středisek v našich nejvyšších horách. České dráhy již pátým rokem každou zimu připravují projekt ČD Ski, který se zaměřuje na vhodná spojení při cestě na lyže do partnerských lyžařských areálů, nabízí výhod né jízdenky a zajímavé benefity pro ty, kteří jedou do hor vlakem.
Na lyžařské svahy s ČD Ski
Spolupráce Českých drah s lyžař skými středisky nabízí výhodné a bezpečné cestování vlakem ne
jen do českých, ale i slovenských hor. V každém z českých pohoří navázaly ČD partnerství s vybra ným zimním střediskem, které nabízejí lyžařům, využívajícím služeb Českých drah, jako cíl ces ty. Zpravidla jsou vytipovány spo je vycházející z krajských měst, které do dvou hodin dovezou ly žaře do blízkosti lyžařských are álů. Tam, kde vlaky nevedou až pod sjezdovky, nabízejí skiareá ly bezplatnou přepravu lyžařů až k vlekům. Kromě Šumavy (skia reál Špičák), Jizerských hor (Tan valdský Špičák), Krkonoš (Pec pod Sněžkou) či Jeseníků (Ostružná) je nově mezi partnerské skiareály zařazeno lyžařské středisko v Bes kydech (Mosty u Jablunkova). Pro náročnější lyžaře z řad ces tujících Českých drah jsou při praveny slevy na permanentky i v areálech Park Snow ve Štrb ském Plese a na Donovalech. Part nerské skiareály navíc poskytují v období od 9. ledna do 28. března 2010 po předložení platné jízden ky ČD 10% slevu na denní perma
PROJEKT ČD SKI A JEHO PARTNEŘI
P
artnery Českých drah v rámci projektu ČD Ski jsou v letošní zimě tato česká a slovenská lyžařská střediska: Česko • Špičák (Šumava), • Tanvaldský Špičák (Jizerské hory), • Pec pod Sněžkou (Krkonoše), • Ostružná (Jeseníky), • Mosty u Jablunkova (Beskydy). Slovensko • Štrbské Pleso (Vysoké Tatry), • Donovaly (Velká Fatra).
nentky (skipasy). Ve vlacích Čes kých drah je přeprava lyží, snow boardů, bobů a sáněk zdarma.
Vlakem do českých a moravských hor
Vlakem lze například dojet z Li berce až téměř ke sjezdovkám v lyžařských areálech Tanvald ský Špičák, z Plzně pak na Špičák na Šumavě do areálu SportServi ce. Při cestě do Jeseníků na Os tružnou lze využít některý z rych líků a spěšných vlaků z Olomou ce. Lyžařský areál SkiPec v Peci pod Sněžkou přímé spojení se že leznicí nemá, dlouhodobá spolu práce mezi areálem SkiPec a Čes kými drahami však již pátý rok umožňuje cestujícím ČD poho dlnou cestu z Hradce Králové až do Pece s využitím vlaku z Hrad ce Králové do Trutnova hl. n., odkud pokračuje přímý skibus až k vlekům na Javoru v areálu Ski Pec. Do nového partnerského ski areálu v Mostech u Jablunkova lze pohodlně dojet vlakem z Bohumí na, Českého Těšína nebo Třince.
odpovídá Nevydařená dovolená Společnost ČD travel odpovídá na stížnost Šárky Bérové, která nebyla spokojena se službami v Jeseníkách.
N
ejprve citujeme z do pisu paní Bérové, kte rá jej nazvala Hlavně pře zůvky! „V minulých letech jsem s rodinou jezdila do dopo ručených míst od známých nebo kolegů. Pro výběr le tošní dovolené jsem zvoli la trochu jiný přístup a dala přednost nabídce cestov ní kanceláře ČD travel a za platila si týdenní pobyt v Je seníkách. Mimo jiné i z dů vodu, že jsme na dovolenou mohli vzít svého pejska. Podle instrukcí na poukazu jsem vytočila telefonní číslo penzionu Pacifik v Ramzo vé a chtěla jsem se jen ubez pečit o možnosti pobytu pro našeho pejska. Už tento ho vor mě měl varovat, ale ří kala jsem si, ten pán asi nemá svůj den. Nejenže se do telefonu nepředstavil, ale jeho odpovědi byly velmi strohé a nepříjemné. Konečně nadešel den na šeho odjezdu na dovole nou. Do penzionu jsme do razili okolo půl páté odpo ledne. Hlavní dveře byly za mčené, na nich byla cedul ka zvoňte, a tak jsme zazvo nili. Po dlouhých 5 minu tách jsme zaznamenali po hyb na chodbě a stáli tvá ří tvář ,osobě‘. Podívala se na nás pohledem ,neotra vujte a jeďte domů‘. Vše, co se odehrálo po tom, byl jako zlý sen. Místo běžné kon verzace na nás neznámý vy štěkl dvě krátké věty, a to zda máme přezůvky a jestli máme peníze. Snažila jsem se odpovědět, ale jen jsem špitla, že přezůvky máme bohužel v autě, neboť jsme nevěděli, že jsou tak důle žité. Stále jsme věřili, že se nám ,osoba‘ představí, sdě lí nám základní informa ce o penzionu a o jeho cho du, ale opět zůstalo jen u našeho přání. Dostali jsme svazek klíčů a infor maci, od čeho jsou, a člo věče, poraď si sám.Nechtě lo se mi věřit, že je rok 2009 a že jsme na začátku dovole né. Bohužel tuto zkušenost s námi protrpěli i ostatní rekreanti. I přes tento hrozný záži tek mohu dovolenou v Jese níkách každému doporučit, je tu krásná krajina, spous ta historických a přírod ních památek, které stojí za zhlédnutí. Ráda se do to hoto koutu České republiky budu vždy vracet.“
Vyjádření ČD travel
Na lyže na Slovensko
Cesta vlakem je do Tater nejen po hodlná, ale hlavně bezpečná. Pro přesun z Čech jsou vhodné noční rychlíky s lůžkovými a lehátko vými vagony, především vlak vyš ší kvality kategorie EuroNight. Do lyžařského střediska Park Snow Donovaly (915 až 1402 m n. m.) v pohoří Velká Fatra nedale ko Banské Bystrice lze bez problé mů cestovat přes noc z Prahy nebo Olomouce přímým lůžkovým vo zem. Nejen pro cestující Českých drah provozuje Park Snow v sobo tu a neděli bezplatný skibus z au tobusového nádraží v Banské Bys trici. Lyžařský areál Park Snow Štrb ské Pleso ve Vysokých Tatrách se nachází na svazích Soliska (1400 až 1900 m n. m.) a díky své nad mořské výšce nabízí lyžování od listopadu do dubna. Cestová ní nočním spojem vyšší kvality EuroNight v lůžkovém vagonu je pohodlné a bezpečné, navíc lze využít i služeb autovlaku. ALEŠ KUČERA
Stížnost naší klientky paní Bérové, která byla s naší ces tovní kanceláří na rekreaci v penzionu Pacifik na Ram
BLANKA JÍŠOVÁ Ředitelka ČD travel
zové v termínu 22.–29. srp na 2009, jsme ihned postou pili majiteli penzionu k vy jádření. Ten osobně na mís tě prošetřil připomínky uve dené ve stížnosti a sdělil nám, že s obdobnými pro blémy byl seznámen již dří ve a stížnost paní Bérové akceptuje. Na základě těch to skutečností bude co v nej kratší době provedena ná prava výměnou správce pen zionu. Tímto se paní Béro vé velice omlouváme za zne příjemnění začátku dovole né a doufáme, že její příští dovolená bude bez jakýkoliv problémů. Věříme, že i na dále zůstane klientkou naší cestovní kanceláře.
4
provoz a technika
partneři Týden pro vzdělávání
42/2009
Větší zátěž pro pokladní
SŽDC podpořila akci na zvýšení zaměstnanosti.
S
motem roku 2009 Zvyšo vání kompetencí – větší šance na trhu práce se v Par dubicích uskutečnil ve dnech 26. a 27. října Týden vzdělává ní dospělých, který připravi lo krajské zastoupení Asocia ce institucí vzdělávání dospě lých ČR ve spolupráci s Pardu bickým krajem. Na programu byla výměna názorů s ústřed ním tématem Zkušenosti se vzděláváním dospělých v sou
časné době za účasti profesio nálů různého zaměření, dále se představily vzdělávací in stituce formou ukázkových vystoupení. Mezi vystupují cími byl i Zdeněk Jílek, per sonální ředitel SŽDC. Akce umožnila občanům i firmám zorientovat se v nabídce vzdě lávacích institucí, připome nout nutnost celoživotního vzdělávání a motivovat k dal šímu vzdělávání.
Vyřazená lokomotiva oživla Po čtyřech letech se stroj vrátil do provozu.
S
polečnosti ČMŽO Přerov, HS Trans Olomouc a CZ LOKO Česká Třebová společ nými silami provedly částeč nou modernizaci lokomoti vy řady 121.056, určenou pro Unipetrol Doprava. Jako zá klad použili někdejší ústec kou nákladní lokomotivu vy robenou v roce 1960, která byla od roku 2005 odstavena
a o tři roky později odkoupe na firmou CZ LOKO. Kromě původní vysokonapěťové vý zbroje, na níž byla provede na hlavní oprava, byla spo lečností HS Trans navržena nová elektroinstalace včet ně řídicího systému HS 100 pro odporovou regulaci. Zcela nově je řešen kontrolér a níz konapěťové obvody.
Volili kandidáta na rektora Rozhodnutí akademiků padlo už v prvním kole.
A
kademický senát Uni verzity Pardubice zvo lil kandidáta na funkci rek tora pro další čtyřleté obdo bí. Vybrán byl prof. Ing. Mi roslav Ludwig, CSc., součas ný prorektor pro vědu a tvůr čí činnosti Univerzity Pardu bice, který v letech 2000 až 2006, tj. po dvě funkční ob dobí, již stál v čele Univerzi ty Pardubice jako její rektor a v letech 1997–2000 působil
ve vedení univerzity ve funk ci prorektora univerzity pro vnitřní záležitosti. Odborně pracuje v Ústavu organické chemie a technologie Fakul ty chemicko-technologické. Svůj hlas mu dala na 12. za sedání Akademického senátu Univerzity Pardubice v úterý 20. října 2009 v přímé a taj né volbě hned v prvním kole nadpoloviční většina ze 34 se nátorů.
Pomáhají nám softwarem
Kde všude na železnici narazíte na značku OLTIS.
J
méno OLTIS je součástí každodenního života vel ké části provozních i řídicích pracovníků české železnice. Skrývá se za ní akciová spo lečnost OLTIS Group, kterou tvoří uskupení několika soft warových firem poskytují cích komplexní služby v ob lasti informačních techno logií pro dopravu a logistiku. Se značkou OLTIS se na čes kých železnicích setkáme bez nadsázky prakticky všu de. Je na pracovištích řízení železničního provozu – u vý pravčích, kteří pracují s elek tronickou dopravní kancelá
ří (DK), i na úrovni dispeče rů, kteří používají informač ní systém operativního říze ní ISOŘ. V depech kolejových vozidel využívají konstruk téři systém ASO pro sestavu oběhů hnacích vozidel a tur nusů čet, strojmistři pak au tomatizované pracoviště strojmistra (APS), které slou ží pro řízení práce strojvedou cích a pro sledování výkonů a docházky pracovníků. Při plánování nákladní dopra vy se používá systém EMAN, který usnadňuje sestavu plá nu vlakotvorby a směrování. (mh, mn)
stalo se Noční výluky do Drážďan Místo vlaků vyšší kvality jezdily autobusy.
V
ýluková činnost Němec kých drah DB mezi sas kými městy Pirna a Drážďa ny omezila v noci ze soboty 24. na neděli 25. října provoz dálkových vlaků mezi Českou republikou a Ně meckem. V sobotu ve večer ních hodinách byly nahra zeny tři dálkové meziná rodní spoje v úseku Dresden Hbf – Ústí nad Labem hl. n. autobusy. Jednalo se o vla ky EC 170 Hungaria, EC 179 Alois Negrelli a EN 456 Phoe nix. Náhradní autobusy při tom nezajížděly do stanice Děčín hl. n. Dva další dálko vé vlaky EN 477 a EN 476 Met
ropol byly v Německu odřek nuty a jely pouze na českém, slovenském a maďarském území. Omezení se týkala také regionálních a přeshra ničních spojů. Vlak EN 477 Metropol jel v noci z neděle na pondělí 25./26. října z Ber lína do Děčína o zhruba 90 minut dříve, v noci z 31. října na 1. listopadu pojede ve stej ném úseku o zhruba 40 mi nut dříve. Kvůli výlukám bu dou vlaky EN 457 Phoenix a 459 Canopus v neděli 1. lis topadu v úseku Dresden Hbf – Praha spojeny a společně pojedou v čase vlaku EN 459 (z Drážďan v 8.16).
Další certifikát pro Cargo Dopravce používá od října systém řízení EMS.
V
červnu loňského roku proběhla ve všech Stře discích oprav kolejových vo zidel ČD Cargo úspěšná cer tifikace Systému řízení kva lity (QMS) dle mezinárod ní normy ISO 9001:2000. V návaznosti na tento krok schválil Odbor údrž by a oprav kolejových vozi del ČD Cargo aplikaci Envi ronmentálního manažer ského systému (EMS) dle mezinárodní normy ISO 14001:2004, a to v rámci pi
lotního projektu. Jde o sys tém řízení péče o životní prostředí založený na sys tematické kontrole všech používaných technologií a na posouzení jejich mož ných dopadů na životní pro středí. Završením více než ročního snažení všech za interesovaných byla v říj nu 2009 certifikace systému EMS prostřednictvím auto rizované společností MOO DY INTERNATIONAL Certifi cation Ltd. (PeŠŤ, pt)
PŘESTUPY. S náhradní autobusovou dopravou v západních Čechách mají starosti hlavně zaměstnanci přepravy.
Železniční provoz na Plzeňsku je nyní z velké části zasažen náhradní autobusovou dopravou. Vynutila si to mimo jiné modernizace částečně jednokolejného 3. koridoru.
O
bjem zakázky za zajiště ní náhradní autobusové dopravy dosahuje na zá padě Čech několika desítek mi lionů korun ročně. Od 3. srpna až do 3. prosince probíhá výluka na trati 170 mezi stanicemi Pla ná u Mariánských Lázní a Lázně Kynžvart.
Největší část zátěže odnášejí pokladní
„V rámci zajišťování výluk a ná hradní autobusové dopravy si musíme při její organizaci vy pomoci vlastními silami, říká ředitel Krajského centra osobní dopravy Plzeň Vladimír Kostel ný. „Naši osobní pokladní zajiš ťují poskytování informací ces tujícím a počítají autobusy tak, aby žádnému z nich vlak neujel. V rámci možností pomáhají i pro vozní pracovníci plzeňského RCP, ale hlavní tíha a zodpovědnost je právě na osobních pokladních. V naléhavých případech zde vy
pomáhají i zaměstnanci z Plz ně a vlakoví revizoři,“ pokraču je ředitel. Prakticky to vypadá tak, že při příjezdu vlaková četa zajišťuje, aby souprava zůstala prázdná, nikdo v ní nezůstal a nezapo mněla se tam žádná zavazadla. Osobní pokladní na místě smě řují lidi do autobusů. Vykonávají funkci informátora a hlídají, aby cestující nastoupili do správné ho spoje NAD. Speciálně u výluk na koridoru mezi Plzní a Chebem jezdí hned několik druhů autobu sů. Může tu být dělená frekven ce – autobus přímý a zastávko vý, případně další, jedoucí spe ciálně do některého významné ho města.
Jedna výluka za druhou
„U výluk mezi Stříbrem a Pla nou u Mariánských Lázní, které skončily 2. srpna, byla frekven
přeprava kol je omezena, zásilky čd kurýr převáží speciální vozidlo. ce dělená hned natřikrát. V rám ci výluk jsme zaváděli ještě pří mý autobus ze Stříbra do Tachova a zpět, protože přes Planou to byla poměrně zdlouhavá jízda, takže byly autobusy troje,“ vypočítává Vladimír Kostelný a pokračuje:
o výluce
A
ž do 3. prosince je omezen provoz v úseku Planá u Mariánských Lázní - Lázně Kynžvart. Všechny rychlíky i regionální železniční spoje jsou nahrazeny autobusy. Jízdní řád autobusů se liší od řádu vlaků. Kromě Lázní Kynžvart, Chodové Plané, Valů u Mariánských Lázní zastavují autobusy u nádraží. Skupiny 15 a více osob by měly nahlašovat jízdu dopředu.
„U dálkových autobusů trasy zá sadním problémem nejsou, pro tože státní silnice jsou poměrně rychlé, ale u autobusů nahrazují cích regionální spoje je to horší.“ Počínaje 3. srpnem se výlu ka přesunula do úseku Planá u Mariánských Lázní – Lázně Kynžvart. „Omezena je přepra va jízdních kol, zásilky ČD Kurýr převáží speciální vozidlo a u sku pinových přeprav, třeba školních výletů, doporučujme, aby si po žadavky skupina nahlásila pře dem. Celkem jezdí šest až deset autobusů. Jejich počet je závislý podle frekvence – nejvíc cestují cích máme v pátek a v neděli od poledne, a pak v pondělí ráno,“ dodává ředitel KCOD. Autobusové spoje jsou zde dvojího typu. Zastávkový jede po trase Františkovy Lázně – Cheb – Lázně Kynžvart – Mari ánské Lázně – Planá a pochopi
FOTO AUTOR
telně odjíždí z výchozích stanic podle výlukového jízdního řádu dříve (z Františkových Lázní je to o 18 minut). Tyto spoje nečekají na žádné přípoje. Přímý autobu sový spoj nejezdí z nebo do Fran tiškových Lázní a neobsluhu je vlastní Lázně Kynžvart. I toto klade vyšší nároky právě na orga nizaci NAD. Autobusy nahrazují i všechny osobní vlaky mezi Pla nou a Lázněmi Kynžvart.
Všude autobus nedojede
Ani po několikaměsíční výluce ale starosti s autobusy a přestu pováním cestujícím ani zaměst nancům neskončí. Na moderni zaci čekají příští rok ještě úseky Lázně Kynžvart – Lipová u Che bu a hlavně osmnáctikilomet rový úsek Svojšín – Planá u Ma riánských Lázní, který je situo ván ve velice obtížném terénu, ve skalních zářezech vysoko nad řekami Mží a Tichou. Tady bude náhradní autobusová doprava skutečný oříšek. „Do Pavlovic autobusy po úzké lesní silnici i v zimních podmín kách snad sjedou, ale na zastáv ku do Ošelína, kam vede pouze strmá cesta sjízdná spíše terén ními vozy, autobusy jezdit bo hužel nemohou a oněch asi 1800 metrů lesem budou muset ces tující, kterými jsou hlavně cha taři, ujít pěšky. Autobus zastaví na návsi,“ uzavírá ředitel Vladi mír Kostelný. MARTIN NAVRÁTIL
RSM: nádraží Praha-Vršovice V roce 1871 dorazila do Prahy Dráha císaře Františka Josefa. Jednou z nácestných stanic byla i žst. Nusle-Vršovice, od roku 1941 Praha-Vršovice.
V
roce 1882 se zdejší nádraží dočkalo výpravní budovy podle projektu tehdy ještě studenta Technické vysoké školy ve Vídni Hartwiga Fischela. Pů vodní objekt, postavený v histori zujícím klasicistním stylu s prv ky neorenesance, byl vzhledem k rostoucím potřebám o sedm let později rozšířen. Dalších staveb ních úprav se dočkal v druhé po lovině 20. století, kdy byly k bu dově postupně necitlivě přistavě ny dvě ryze účelové a nesourodé přístavby. I když oproti minulosti došlo k jistému poklesu, stále na ná draží dochází ke značnému po hybu cestujících. V současnosti je odbaveno cca 300 vlaků osobní přepravy za 24 hodin. Tato skuteč nost byla jedním z podnětů k roz hodnutí o celkové rekonstruk
MINULOST. Objekt vršovického nádraží působil zchátralým dojmem a trpěl necitlivými zásahy z komunistické éry. FOTO AUTOR (2x)
SOUČASNOST. V říjnu 2008 se cestující dočkali nové podoby nádraží. Zmizely přístavby, fasáda umocňuje původní styl.
ci objektu výpravní budovy. Dal ším podnětem byl zchátralý stav. Samotná rekonstrukce byla rozvržena do tří etap, kterým předcházela v r. 2001 výměna stávající kotelny na tuhá paliva za automatizovanou plynovou. Stavební práce začaly od střechy, aby se zamezilo zatékání vody. Další etapa se týkala změny dis pozice přízemí, kdy se do původ ní odbavovací haly vracelo umís tění pokladen a nově i místnost informátora. Poslední část prací byla reali zována ve dvou fázích. Ta prv ní znamenala dokončení staveb ních úprav ve zbývající části bu dovy, tzn. 1. patra i obou věží a ze jména odbourání hyzdící odbavo vací haly z 50. let a dalšího pří stavku směrem k benešovskému zhlaví. V konečné fázi byla na bu dově sjednocena fasáda. Rekonstruovaná výpravní bu dova pak byla slavnostně otevře na 10. 10. 2008 v 10.10 h. Nutno ještě dodat, že v rámci připravo vané optimalizace úseku Pra ha-Hostivař – Praha hl. n. dojde cca do tří let k rekonstrukci ná stupišť a k propojení podchodem s ulicí Bartoškovou a Čestmíro vou v Nuslích. Jaroslav Štička
provoz a zahraničí
42/2009
průmysl Jubilejní Žel-Rail ve Vrútkách Vrútky hostily ve dnech 29. září až 1. října 2009 jubilejní desátý ročník výstavy Žel-Rail.
V
ystavovatelé z oboru ko lejové techniky nejen ze Slovenska, ale i z dal ších zemí, se sešli ve vrú tecké výtopně opět po dvou letech.
Slovenské premiéry
Na Slovensku se premiéro vě ukázala třísystémová lo komotiva řady 380 vyrábě ná plzeňskou Škodou Trans portation pro České dráhy, jež nese tovární označení 109E. Tato lokomotiva bude v lehce modifikované verzi dodána také slovenským že leznicím v počtu dvou kusů. Další premiérou na vý stavní ploše byl tentokrát domácí produkt. Společnost ŽOS Trnava se zde prezento vala vozem řady Bdteer ur čeným pro regionální do pravu na slovenských tra tích, přičemž jich je objed náno celkem 70 kusů. Vozy se vyznačují moderním in teriérem a klimatizací. Kdo však letos mezi vystavovate li chyběl, byla domácí pro dukce závodu ŽOS Vrútky, nacházejícího se jen něko lik desítek metrů od výstav ní plochy.
Výstava není jen o vozidlech
S
vůj prostor dostaly také informační technolo gie. Ve Vrútkách se prezen
toval právě vznikající nej modernější systém urče ný pro slovenské železnice, splňující všechny standar dy Evropské unie. „Infor mační systém infrastruk tury v sobě uchovává vel ké množství dat týkajících se všech železničních objek tů, jako jsou tunely, mosty, koleje a staniční budovy, je jich výkresy a plány,“ před stavila projekt jeho mana žerka Marta Pustaiová. „Ta kový registr je důležitý pro certifikace nově dokončova ných tratí, v praxi již byl vy užit při schvalování rekon struované tratě Bratisla va-Rača – Nové Mesto nad Váhom,“ dodala k systému Pustaiová.
Ocenění i do Česka
V prostorách výtopny ve Vrútkách se konala i re cepce, na níž se předáva la ocenění vystavovatelům za přínos prezentovaných výrobků. Medaile byly udě leny celkem čtyři, předa li je ředitel Železniční spo lečnosti Slovensko Milan Chúpek a primátor města Vrútky Miroslav Múzar spo lu s ředitelem výstavy ŽelRail Jurajem Antalem. K chloubě našeho železnič ního průmyslu patří i to, že dvě ocenění putovala prá vě do Česka. Oceněna byla škodovácká lokomotiva řady 380 a firma T-CZ s loko motivní radiostanicí VS 67 typu TRS. Třetí medalie zů stala „doma“ na Slovensku, konkrétně košické firmě EL TRA, jež prezentovala kom pozitní izolátor pro trakč ní vedení. Poslední medai li si odnesla mezinárodní skupina Swietelsky za sa nační strojní linku PM 100. Ta byla bohužel prezentová na pouze na videoprojekci, neboť by se na výstavní ko leje nevešla.
David Najdekr
S využitím podkladů Josefa Petráka
5
Úspěšná lokomotiva FS
zajišťuje osobní dopravu na svých tratích v okolí měst Boloňa, Fer rara, Suzzara a Parma.
Italský národní železniční dopravce FS se v rámci obnovy parku vozidel pro regionální dopravu rozhodl navýšit počet svých lokomotiv řady E464.
Výroba pokračuje
Ačkoli jsou lokomotivy řady E464 v provozu teprve necelých deset let, v zemi svého působiště do sáhly úspěchu, který jim po pro vozní i obchodní stránce může zá
SMLOUVA S VÝROBCEM JE UZAVŘENA NA 100 VOZIDEL.
L
okomotivy řady E464 nelze v běžném provozu přehléd nout, protože se od ostat ních typů odlišují svojí na ev ropské poměry netypickou asy metrickou konstrukcí. Zatím co většina lokomotiv v Evropě má dvě stanoviště strojvedoucí ho, umístěné v symetricky vypa dajících čelech, stroje řady E464 mají stanoviště strojvedoucího pouze jedno. Zadní část vozidla totiž bývá trvale připojena k nej různějším vratným soupravám osobních vozů a plnohodnotné druhé stanoviště tedy pro běž
vidět většina evropských lokomo tiv. Od svého uvedení do provozu na přelomu let 1999 a 2000 dosáhl počet těchto strojů pohybujících se po italské železniční síti úcty hodné výše 480 kusů, přičemž každý měsíc se tato hodnota dále zvyšuje o přibližně 5 až 6 kusů. Ještě než byly společností Bom bardier Transportation dokonče ny dodávky lokomotiv podle stá vajícího obchodního kontrak tu, uzavřely Italské železnice 14. října 2009 se stejným výrob cem smlouvu na dodávku dalších 100 kusů těchto vozidel. Součástí smlouvy se navíc také stala opce na dalších 50 kusů. Hodnota uza vřeného kontraktu dosahuje výše 258 milionů eur, tj. 2,58 milionu eur za jednu lokomotivu.
LOKOMOTIVY MAJÍ POUZE JEDNO STANOVIŠTĚ STROJVEDOUCÍHO. ný provoz není nutné. Pro potře by posunu a manipulačních jízd v depech však strojvedoucí v zad ní části lokomotivy přece jen ja kési malé řídicí stanoviště nalez nou. Zde se také nachází prostor pro uložení zavazadel.
Více než šest set lokomotiv
První s automatickým spřáhlem
Od ostatních italských lokomotiv se řada E464 na první pohled od lišuje rovněž spřahovacím ústro jím, neboť byla jako první v Itálii vybavena automatickým spřáh lem Scharfenberg, a nikoli ná razníky a klasickou šroubovkou. Tento fakt jen potvrzuje provoz ní určení lokomotivy pro trvalé připojení k vratným soupravám osobních vozů, s nimiž může jez dit rychlostí až 160 km/h. S vozidly řady E464 se lze v sou časnosti setkat v regionální do pravě téměř po celé Itálii, kde za jišťují převážně vozbu osobních vlaků italského národního želez ničního dopravce. Šest zástup ců této řady však najdeme také ve vozovém parku soukromé re gionální železniční společnosti Ferrovie Emilia Romagna, která
SPOKOJENOST. Lokomotivy E464 zajišťují vozbu příměstských vlaků na řadě míst Itálie.
FOTO AUTOR (2x)
ŘADA E464 FS – základní parametry Výrobce: Rok výroby (od sériových dodávek): Dosud vyrobeno kusů: Trakční systém: Maximální rychlost: Maximální výkon: Tažná síla: Rozchod: Hmotnost: Délka: Šířka: Výška: Uspořádání pojezdu:
Bombardier Transportation 1999 – dosud 480 3000 V 160 km/h 3500 kW 200 kN 1435 mm 72 t 15 750 mm 3000 mm 4100 mm Bo´Bo´
Nová série řady E464 by se na ital ských kolejích měla začít postup ně objevovat v průběhu let 2010 až 2012 a po jejím dokončení dosáh ne počet těchto lokomotiv ve služ bách FS čísla 638. Tím vytvoří jed nu z nejpočetnějších lokomotiv ních řad v Evropě, což jejím ma jitelům přinese ekonomické vý hody v podobě snížení jednotko vých nákladů na údržbu. O finální dodávky nových loko motiv se bude stejně jako v minu losti starat italský výrobní závod firmy Bombardier Transportation ve Vado Ligure, který zajistí pře devším konečnou montáž každé ho stroje. Jednotlivé díly však po putují do Itálie i z dalších závodů výše zmíněného výrobce kolejo vých vozidel, zejména vozové skří ně z polské Wroclawi a elektrické vybavení ze španělské Trapagy. LUBOŠ PEŘINA
Text byl připraven s použitím Railway Gazette International
slovensko Vagony třídí elektronicky
E
lektronické zaříze ní typu Modest-Mar shall na spádovišti v Čier né nad Tisou je jediné v celé síti ŽSR. Je určeno pro říze ní spádoviště standardní ho rozchodu 1435 mm. Le tos v létě byl společně s do davatelskou firmou První Signální vyhodnocen prv ní rok ověřovacího provozu. Signalisté mají díky zaříze ní dokonalý přehled o dění v kolejišti spádoviště.
V Košicích plánují integraci
K
ošický samosprávný kraj intenzivně pracu je na budování integrova ného dopravního systému. V současnosti jsou na orga nizování prací IDS v Koši
cích a přilehlém regionu vy tvořeny dva pracovní týmy, které mají za úkol zreali zovat ustanovení nezávis lého organizátora integro vané dopravy ORID. Ten by měl začít fungovat v závě ru letošního roku. Plánují se i dvousystémová kolejová vozidla se společným provo zem na tramvajových a že lezničních kolejích.
Zastávka leží přímo v obci
D
ruhá zářijová sobota roku 2009 se zapíše velkým písmem do kroni ky obce Obišovce nedale ko Prešova. V ten den byla odevzdána cestujícím zbru su nová železniční zastáv ka, která leží přímo v obci. Ta původní se nacházela asi kilometr od obce, nyní elek trické příměstské vlaky za stavují takřka „na návsi“. Zastávka mohla vzniknout díky modernizaci zabezpe čovacího zařízení v nedale kém Kysaku, kdy se využily stavební kapacity a součas ně i sdružené finanční pro středky. (mh)
Železniční filmaři se sjeli do Nového Smokovce J
iž 23. ročník mezinárodní sou těže FISAIC v oboru film a video se koncem září konal v Kongreso vém centru v Novém Smokovci. Zemské svazy FISAIC zaslaly cel kem 80 filmů v sedmi kategori ích. Porota byla složena z delego vaných zástupců zemských sva zů Belgie, Francie, Německa, Ra kouska a Slovenska.
Soutěžní kategorie
Schopnosti filmových amatérůželezničářů jsou opravdu obdi vuhodné, neboť z celého spekt ra dění zvěčňují i to, co obyčejný člověk většinou bere jako samo zřejmost. Počtem přihlášených
snímků dominovalo téma Želez nice a život železničářů (katego rie A), pak dokumenty zobrazují cí přírodu, techniku, vědu a člo věka (kat. B1) nebo filmy z cest (kat. B2). Zvláštností letošního 23. roč níku se stal vysoký počet sním ků natočených podle scénáře (kat. D) a s libovolným námětem (kat. E). Snímky obou kategorií totiž naznačují, že autor či reali zační tým jsou filmařsky vyspělí. Totéž, ve vztahu k dynamice lid ského života, představují snímky kategorie C, jednominutové a tri kové filmy, kde uspěje autor, kte rý strhne diváka tak, že i po pro
České úspěchy
K
romě stříbrné medaile pro Petra Davida si čeští tvůrci odvezli z Tater pět diplomů: • Kategorie A: Jiří Rozumek – Návštěva v KŽM Přerov; Miroslav Vorel a Ludmila Kohlová – Z Montreux na Rocher´s de Naye, • Kategorie B1: Jiří Rozumek a Vladimír Přibyl – FISAIC 2007; bratři Chmelovi – Chceš vidět draka?, • Kategorie C: Jarmila Šmerhová, Jiří Rozumek a Stanislav Malošík – Jak to bylo doopravdy?
mítnutí mu dochází kouzla fil mařské tvorby.
Stříbro do Meziměstí
Opravdu zkušený francouz ský filmař Bernard Francke na zval svůj film Ráj železnic, kte rý od mezinárodní poroty zís kal zlatou medaili FISAIC v ka tegorii A. Autor v něm emotiv ně ztvárnil plejádu zajímavých tratí Švýcarska. Stříbrnou me daili obdržel nový člen Zemské ho svazu FISAIC ČD – Petr David z Meziměstí – za jeden díl z cyk lu Železniční encyklopedie, je hož námětem byla historie drá hy. Tvůrce dokázal s odbornou
erudicí, obrazem i komentářem diváky upoutat tak, že téměř se zatajeným dechem sledovali na příklad vývoj železničního svrš ku od koněspřežky až po vysoko rychlostní tratě.
Příští ročník v Belgii
I když podrobná analýza vítěz ných snímků bude teprve násle dovat, neboť je vázána na pro dukt z videoarchivu FISAIC, je nutno ocenit reprezentaci tvorby českých železničářů, jež je záru kou, že na příští soutěži ve bel gickém Gentu v roce 2011 bude naše kolekce rovněž přivítána se zájmem. IVO LANÍČEK
krátké zprávy ze světa Lokomotivy řady 18 ve zkouškách
Třetinový pokles PKP Cargo
Soukromý dopravce nakupuje Herkuly
Založení nového drážního svazu
Moderní jednotky pro Stuttgart
Nová řada lokomo tiv pro belgické stát ní železnice SNCB se podrobuje masivním zkouškám. První stro je podstoupily rozsáhlá měření na zkušebních okruzích hned ve dvou zemích: v české Velimi v Česku a v německém Wegber g-Wildenrathu. Zahájeny byly rovněž testovací jízdy na belgic ké železniční síti. Kvůli problé mům při zkušebních jízdách se však první vozidla vrátila k vý robci na úpravy softwaru. Lo komotivu řady 18 představil Sie mens na loňském veletrhu Inno trans v Berlíně.
Polský státní náklad ní dopravce PKP Car go zaznamenal za le tošní první polole tí ve srovnání se stej ným obdobím roku 2008 pokles v přepraveném zboží o 34 procent na 45,2 milionu tun. Snížil se rovněž dopravní výkon o 34,7 pro centa na 12,2 miliardy tkm. Po kles ovlivnila nepříznivá situace ve stěžejních odvětvích: výrobě železa, těžbě uhlí a stavebnictví. Naproti tomu soukromý konku rent CTL Logistics zvýšil zbožový obrat o 28 procent na 8,4 milionu tun a dopravní výkon o 21 procent na 1,8 miliardy tkm.
Privátní společnost Rail Transport Ser vice (RTS), člen sta vebního koncer nu Swiet elsky, si objed nala další dvě lokomotivy řady ER 20 Herkules (rakouská řada 2016), které vyrábí společnost Siemens. Mají být vybaveny veškerým zařízením pro provoz v Německu, Rakousku a ve Slo vinsku. Dopravce již jedním strojem této řady disponuje, a to od roku 2007. Zároveň pro své vý kony používá i dvě elektrické lo komotivy ES 64 U4, jež jsou zná mé pod řadovým označením 1216 a přezdívkou Taurus.
Nizozemský králov ský svaz dopravy KNV (Koninklijk Ne derlands Vervoer) pře měnil jeden svůj úsek pro železniční nákladní dopra vu na podnikatelský svaz. Pra videlnou činnost zahájil KNV Sporgoed erenvervoer koncem září letošního roku. Jeho členy jsou ACTS, BAM Rail, DB Schen ker Rail Nederland, RRF Rail Fe eding, Rurtal Bahn Benelux, SNCF/ITL – Benelux, Strukton Rail, Veolia Cargo Nederland, voestalpine Railpro a VelkerRail. Předsedou představenstva se stal Paul van Lede.
Stuttgartský systém S-Bahn projde v le tech 2012 a 2013 mo dernizací. Do provo zu bude nasazeno cel kem 83 nových čtyřvozových elektrických jednotek označe ných jako řada 430. V provozu mají být spojovány až tři sou pravy. Vybaveny budou prosto rem pro jízdní kola, klimatizací, informačním systémem a vnitř ním kamerovým systémem. Ob jem zakázky činí 452 milionů eur, soupravy má vyrobit kon sorcium složené ze společností Bombardier a Alstom. (PeŠŤ, kla)
6
SERVIS A REGIONY
sport Domácí běžci opět první Družstvo českých železničářů obhájilo loňské vítězství v závodu v orientačním běhu.
P
o druhém místě ve švý carském Davosu v roce 2006 a vítězství v německém Chemnitz v roce 2008 zvítě zilo desetičlenné družstvo
českých železničářů ve 3. re gionálním mistrovství USIC v orientačním běhu. Dvoudenní závody zajis til ve dnech 11. a 12. 10. od díl OB Sparta Praha pod ve dením Miloše Nováka v pro storu u Zvánovic. Závod na krátké trati i běh na kla sické distanci měl stejné ví těze: v kategorii žen Rad ku Miturovou, v katego rii mladších mužů Švýca ra Markuse Gerbera a v ka tegorii starších mužů Jana Knapa. Česká republika se stala vítězem s 264 body, na dru hém místě skončilo Švýcar sko (188 bodů) a na třetím Belgie (99 bodů). Z žen do padla nejlépe Radmila Miturová (36 bodů), v zá věsu za ní skončily Kate řina Smolíková (30 bodů) a Ursula Wyss ze Švýcar ska (24 bodů). V kategorii mužů do 21 let bylo pořa dí následující: Markus Ger ber (45 bodů), Silvio Zahnd (33 bodů, oba ze Švýcarska) a David Nehasil (32 body). Z mužů do 45 let nejlépe dopadli Jan Knap a Jiří Há jek z ČR (36, resp. 30 bodů) a Philips Ballif ze Švýcarska (18 bodů). LUBOMÍR MACHÁČEK
42/2009
Chrudimské lokálky oslavovaly V sobotu 3. října proběhly oslavy 110. výročí zahájení provozu na trati Borohrádek – Holice – Chrudim město – Heřmanův Městec.
Č
eské dráhy ve spoluprá ci s Pardubickým krajem a společností ČD Cargo uspořádaly jízdy zvláštních par ních vlaků u příležitosti kulaté ho výročí chrudimských loká lek. Na některé pravidelné vla
ky ze stejného důvodu nasadi ly i historický motoráček Hur vínek.
Kinematovlak a čerstvě přivezená Regionova
Pro návštěvníky byl na nádra ží Chrudim město připraven bo hatý doprovodný program, který poutal pozornost jak malých, tak dospělých návštěvníků. Již po 10. hodině dopoledne dorazilo více než 300 návštěvníků, za celý den se jich vystřídala zhruba tisícov ka. Pro děti byly připraveny kví zy s tematikou bezpečné železni ce. V kinematovlaku se promíta ly pohádky, na nástupišti jezdily
ZRUŠENÁ TRAŤ
K
25. 9. 1899 byl zahájen provoz na dnešních tratích 016 a 017. Kromě toho začaly jezdit vlaky i na dnes zrušené trati Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi. Od 15. 5. 1934 byla osobní doprava na trati z důvodů krize zrušena a nahrazena autobusovou linkou. Dnem 16. 11. 1941 byla ale znovu obnovena osobní vlaková doprava, která zde s krátkou přestávku v roce 1945 vydržela do 31. 1. 1978. Snesení trati proběhlo z větší části v letech 1982 až 1990.
vláčky zahradní železnice. Mlá dež i dospělí zase strávili desít ky minut v expozici odbavování na železnici i u funkčního mode lového kolejiště. Kromě modelových mašinek si návštěvníci mohli prohlédnout otevřenou lokomotivu řady 742 Kocour a také jednotku 814.084 Regionova, která byla pouhé tři dny předtím převzata od výrobce a je již jedenáctou jednotkou pro vozovanou v Pardubickém kraji. Při této příležitosti zmínil ná městek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý spolupráci s Čes kými drahami a také záměr kra je podpořit obměnu železničních
vozidel v regionální dopravě ob jednávané krajem. „V rámci Re gionálních operačních programů je možno pro dopravu v Pardubic kém kraji pořídit vozidla za víc než půl miliardy korun a věřím, že všichni zodpovědní udělají maximum pro využití této šan ce,“ uvedl náměstek hejtmana Tichý.
Souhra Českých drah a Pardubického kraje
Za České dráhy byl přítomen ře ditel zdejšího KCOD Michal Ště pán, který v úvodu svého vystou pení poděkoval všem obchodním přátelům za to, že projevili ná klonnost oslavám: „Vidět spoko jené děti i jejich rodiče na dneš ních oslavách je pro nás coby or ganizátory asi ta největší odmě na.“ K nové soupravě Regionova ještě před přestřižením pásky do
za celý den dorazilo na oslavy tisíc návštěvníků. plnil: „Dnes předáváme do provo zu jedenáctou soupravu, v příš tím týdnu vyjede další, tedy už dvanáctá jednotka. To je zřetelná reakce společnosti České dráhy na aktivní a vstřícný postoj Par dubického kraje k podpoře želez niční regionální dopravy.“
Hasiči s deseti kubíky vody a Lízou na závěr
RADOST A VESELÍ. Příznivce železnice v Chrudimi povozil historický vlak tažený parní lokomotivou.
Vlakem na FIP
• 4.–9. 12. – Za památkami antického Říma. Cena 3890 Kč/os. zahrnuje: 3x nocleh, 3x polopenzi, 4x místenku, služby vedoucího zájezdu, pojištění ck proti úpadku. Nezahrnuje vstupy celkem cca 38 eur, městskou dopravu cca 7 eur.
Jednodenní autobusové zájezdy
• 5. 12. – Norimberk, odjezd z Prahy přes Plzeň. Cena 650 Kč zahrnuje: zájezdový autobus, služby vedoucího zájezdu (císařský zámek, císařské stáje, Frauenkirche, případně Dům Albrechta Dürera, šibeniční cesta, mýtnice, katarinské ruiny atd.), volno na návštěvu adventních trhů. Možnost nástupu v Plzni. • 12. 12. – Drážďany, a pohádkový zámek Moritzburg, odjezd z Prahy. Cena 550 Kč zahrnuje: zájezdový autobus, služby vedoucího zájezdu (prohlídka Drážďan – sídelní zámek, Albertinum s klenotnicí, Zwinger, Semperova opera, Katedrála Yenidze aj.), volno na návštěvu vánočních trhů. Možnost nástupu v Děčíně.
Pobyty s vlastní dopravou v ČR a nástupy podle přání klientů a volné kapacity hotelu
• Mariánské Lázně – Hotel Kriváň**** – Novinka – Listopadové M. Lázně – nástupy vždy čtvrtek nebo neděle. Cena balíčku za osobu 2999 Kč/pobyt zahrnuje: 4x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, 4x polopenzi (snídaně bufet, večeře 3chodové menu, 4x odpolední svačinku (polévka a salát), 2x balneo procedury pro rodiče, 1x opravdu velký zmrzlinový pohár v Café Panorama s výhledem na M. Lázně pro toho člena rodiny, který ukáže nejstrašlivější úšklebek (zdokumentováno fotem a později vyhodnoceno), volný vstup do sauny a whirlpoolu, 1x kávu a zákusek v Cafe Panorama s výhledem na M. Lázně, info a tipy na výlety, zapůjčení stolní hry. BONUS – JEDNO DÍTĚ DO 10 LET ubytování, strava a volný vstup do městského krytého bazénu ZDARMA. • Nové Hrady – Wellness hotel – slevy platné do 31. 10. Cena 2990 Kč/5990 Kč/os. zahrnuje: 3x/5x ubytování, 3x/5x polopenzi, 4/6 procedur, volné vstupy do krytého vlastního bazénu a sauny po celou dobu pobytu. Výborná cena – výborné ubytování! • Liberec – Centrum Babylon****hotel – Relax pro dva. Cena 1750 Kč/os. zahrnuje: 1x ubytování s polopenzí, neomezený poybt v Aquaparku, Lunaparku, Iqparku a Wellness po celou dobu pobytu i v den odjezdu, k dispozici župan po celou dobu pobytu,
1x terapii pro dvě osoby v solno-jodové jeskyni, 1x terapii pro dvě osoby na relaxačně masážním lůžku, pobyt ve VIP Sauna Afrikana (sauna, vířivka, vyhřívané lůžko), vždy v pondělí, středu a pátek od 18 do 22 h, bowling každé dopoledne od 10 do 12 h na 15 min/os. (po předchozí rezervaci možnost ranního plavání v aquaparku již od 8 h). Prodloužení pobytu je možné za příplatek 1200 Kč/os./den, nástupy podle přání klientů.
Slovensko
• Velký Meder – hotel Thermal ***, poslední volné dvoulůžkové pokoje v období 17. 11.–30. 11. a 30. 11.–23. 12. Buď fit! Cena 2999 Kč/os. zahrnuje: 3 noci ve dvoulůžkovém pokoji s vlastním soc. zařízením, 3x polopenzi – švédské stoly, slavnostní přivítací večeři s aperitivem v den příchodu, součástí každé večeře je 0,2 l vína dle výběru, nealko je součástí šv. stolu, 2x čerstvé ovoce na pokoj, 3x vstup na termální koupaliště (platné od následujícího dne pobytu), 1x relax. masáž na termálním koupališti, 1x relax. pobyt v solné jeskyni na term. koupališti, 10% slevový poukaz na konzumaci v samoobslužné restauraci a baru na koupališti. Další termíny podle volné kapacity hotelu.
Polsko
• Kudowa Zdrój – hotel Verde Montana *** Romantický minirelax pro dva 26. 10.–28. 10. nebo 15. 11.–17. 11. Cena 2700 Kč/os. zahrnuje: 2x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, 2x snídaně bufet, neomezený vstup do krytého bazénu, parní komory, sauny, jacuzzi, laconia a fitness, 1x ovocnou mísu a láhve vína na pokoj, 2x večeři při svíčkách ve stylové restauraci – tříchodové menu pro oba, 1x léčivou masáž pro oba, 1x hydromasáž v perličkové ozonové koupeli + terapii barvami pro oba, parkovné v ceně hotelu. • Kudowa Zdrój – hotel Verde Montana *** Minirelax pro každého 26. 10.–28. 10. nebo 15. 11.–17. 11. Cena 2650 Kč/os. zahrnuje: 2x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji, 2x polopenzi (snídaně bufet, večeře 3chodové menu dle denní nabídky včetně studených nápojů), neomezený vstup do krytého bazénu, parní komory, sauny, jacuzzi, laconia a fitness, 1x klasickou masáž celého těla, bahenní lázeň, parkovné v ceně hotelu. Poslední železniční stanice na našem území – Náchod, odtud autobusem (cena jízdenky cca 14 Kč) do Kudowy Zdróje. Další široká nabídka novinek a zlevněných pobytů a lázeňských programů v našem katalogu nebo na www.cdtravel.cz.
Kontakty
ČD travel, s. r. o., Na Příkopě 31, tel. 972 243 055, 372 243 051, 972 243 052, pobočky Na Příkopě 31, tel. 972 243 071, Praha hl. nádraží 972 241 861, Brno hl. nádraží 972 625 874, provozní doba pondělí–pátek 9.00–17.00 h. e-mail:
[email protected],
[email protected], www.cdtravel.cz
FOTO autor
Pozvaní hosté si poté prohlédli jednotlivé expozice včetně konfe renčního vozu, kde se rozproudi la debata nejen k samotným osla vám, ale také k dalším tématům z problematiky dopravy. Diskuzi ukončil těsně po poledni příjezd zvláštního parního vlaku z Heř manova Městce, který přivezl víc než dvě stovky cestujících. Mnozí z nich pak obdivovali také souhru chrudimských hasičů s osádkou parní lokomotivy Líza při dozbro jování skoro deseti kubíků vody před další jízdou parního vláčku do Holic. MARTIN NAVRÁTIL
Zahrajte si piškvorky a získejte ceny od ČD V těchto dnech probíhá v celé ČR 2. ročník historicky nej většího turnaje v oblíbené škol ní hře – piškvorkách – pIšQworky 2009. Pořadatelé očekávají účast až 15 tisíc soutěžících. Z každé školy se tři pětičlenné týmy zúčastní jednoho z osmde sáti oblastních turnajů. Ti nejlep ší se střetnou v krajských kolech, na jejichž vítěze čeká celorepubli kové finále 11. prosince na brněn ském Gymnáziu Matyáše Lercha.
Organizátorský tým, tvořený z velké většiny studenty brněn ské Masarykovy univerzity, si pro úspěšné piškvorkáře přichys tal věcné ceny a dárky za více než 200 tisíc korun. Partnerem sou těže se letos staly také České drá hy. Hlavní cenou je zábavný den v adrenalinovém parku. Každý účastník pIšQworek 2009 navíc obdrží originální fix Liner Cent ropen s logem soutěže. Další info na www.pisqworky.cz. (red)
Vzpomínka
ROZLOUČENÍ
Je tomu již šest let, kdy nás 9. listopadu po těžké a zákeřné nemoci opustil kolega, přítel a dobrý kamarád Josef Bous, výpravčí železniční stanice Praha hlavní nádraží. I dál zůstává zapsán v našich vzpomínkách a srdcích. Spolupracovníci z Českých drah a rodina
KOUPÍM
Pár dní před odchodem do penze nás opustil kolega Ing. Jiří Krupica. Původem z Teplicka začal pracovat v LD Praha-Libeň a v roce 1983 ukončil dálkové studium na VŠDS v Žilině. Přes ústecký Elektroúsek přešel na službu 24. Postupem trans formace železnic se specializo val na energetiku a elektromag netickou kompatibilitu, roku 2005 se stal vedoucím oddělení EMC na TÚDC. Ironie osudu mu vzala život jím nezaviněnou dopravní nehodou v okamžiku, kdy se mu povedlo realizovat životní sen – nízko energetický domek. Jirko, buď s Bohem a možná i na shledanou. Kolegové ze SŽDC, Odboru automatizace a elektrotechniky a TÚDC.
Koupím všechny druhy lepen kových jízdenek (týdenní, zpá teční a.j.) ze stanice / do stanice Luštěnice. Kont.: 605 245 777.
90% úspěch! Tel.: 224 214 617, 604 207 771
SEZNÁMENÍ Rozvedený, bezdětný 37/180, hledá nekuřačku, dítě vítáno. Plzeň, Domažlice a okolí. Zn: Petr Odpovědi zasílejte na adresu redakce týdeníku Železničář, obálku označte značkou „Petr“.
KUŘÁCI – ODVYKNETE
Vydávají České dráhy, a. s., nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1, IČ 70994226 | Vychází každý čtvrtek. | e-mail:
[email protected] | www.cd.cz/zeleznicar | Předseda redakční rady: Jiří Havlíček ŠÉFREDAKTORKA: Sandra Chvojková | VEDOUCÍ REDAKTOR: Pavel Tesař | Adresa redakce (místo vydání): Železničář, České dráhy, a. s., generální ředitelství, nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1. | Redaktoři – tel. 972 23 30 91 Havířov – tel. a zázn. 972 75 14 78 | TECHNICKÁ REDAKTORKA: Ivona Hybrantová (
[email protected]) | OBJEDNÁVKY INZERCE a předplatného: Eva Balíková, tel. 972 23 30 90, e-mail:
[email protected] | Uzávěrka inzerce ve čtvrtek ve 12 h. Honoráře dopisovatelům se zasílají měsíčně poštou nebo bankovním převodem na číslo účtu. Nemohou však být vyplaceny, pokud autor nesdělí redakci adresu a rodné číslo. | Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydavatelský servis zajišťuje GRAND PRINC, spol. s r. o. | Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 6680 ze dne 4. 2. 2003 | ISSN 0322-8002
LIDÉ A PŘÍBĚHY
42/2009
pošta Vojenské a válečné lokomotivy
7
Silný muž s výpravkou
R
o roce opět zamířily mé kroky k hotelu Oddech nad Pecí pod Sněžkou, který patří Odborovému sdružení železničářů. Nájemci Jana a Ladislav Havránkovi s per sonálem měli plné ruce prá ce. Po večeři jsem se zeptal, co je nového. „Areál jsme rozšířili o houpačky, rus ký kuželník či pískoviště. Před chatou je improvizova né hřiště pro fotbálek,“ řekli mi manželé Havránkovi. Už
Zastávka celá malovaná POT A DŘINA. Prostředí posilovny zná Bohuslav Šimek díky tréninku více než důvěrně.
a lokální trati z Často lovic do Rychnova nad Kněžnou motoráček popr vé zastavuje v žst. Častolo vice zastávka. Když k ní bu dete přicházet, nenechte se vyděsit, že na ní už stojí váš vlak. Na celé zadní stěně za stávky je totiž v téměř život ní velikosti vyobrazen mo torový vůz 810.228. Děti ze 4. a 5. třídy, které jely ko lem, mi prozradily, jak se tady kresba objevila. Před nedávnem častolovická zá kladní škola oslavila sté vý ročí stávající budovy. Děti ze školy tedy zastávku pěk ně namalovaly, a to včetně čekárny. Aspoň zabraly pro stor na úkor sprejerů, kteří se ale i tak už stihli realizo vat na venkovních stěnách.
JIŘÍ Junek
Pokladní 0136 zasahuje
V
úterý 20. října jsme na pražském hlavním nádraží hodlali zakou pit mezinárodní jízdenky na služební cestu. S před stavou, že se jedná o trivi ální úkol, a se zaplacenými vízy v kapse, jsme dorazi li k mezinárodním poklad nám. Úsměv vydržel ještě po dobu rezervace místen ky tam, avšak poté, co po kladní začala prověřovat místenky zpět, jsme ztuh li. Vyprodáno, vyprodáno, vyprodáno... Bezvýchod nost situace byla podtrže na tím, že rezervační sys tém protistrany byl mimo provoz. Po několika neko nečných minutách jsme rezignovali na výběr spoje a měli už jen jedinou pros bu: „Dostaňte nás nějak zpátky!“ Po dlouhém čase a mno ha telefonátech se to paní pokladní skutečně podaři lo. Naše poděkování nále ží hlavně jejímu osobnímu nasazení, zájmu o náš pro blém a její nezištné ocho tě pomoci. To jsou všech no vlastnosti, s nimiž jsme se jako zákazníci už dlouho nesetkali. Děkujeme vám, paní Jirásková z OS Praha hlavní nádraží (služební číslo 0136). A přejeme v živo tě všechno dobré.
Ladislav Janovec,
Martina Šmejkalová
Dopisy jsou redakčně upraveny a kráceny.
Příjemná návštěva v hotelu Oddech
P
eaguji na článek Vojen ské a válečné lokomoti vy z říjnového Grand Expre su. Autor Petr Lapáček píše, že poslední lokomotiva 555.010 dojezdila v roce 1972 v České Lípě. To je podle mě omyl. Jako poslední v Čes ké Lípě dojezdila 555.0259 na jaře 1973. Dále v kapito le Mazutky píše, že jezdi ly ve čtyřech depech u ČSD. Ale ony jezdily celkem v de víti depech: Bratislava-vý chod, Břeclav, Veselí nad Moravou, Brno-Malomě řice, Kralupy nad Vltavou, Kladno, Lužná u Rakovní ka, Most a Zdice. Dále není pravda, že poslední z nich dojezdila 555.3096 v Kra lupech nad Vltavou v roce 1970, protože poslední v síti ČSD dojezdily v depu Zdice a v depu Bratislava na pře lomu let 1972–1973. Posled ní administrativně zrušená Mazutka byla 555.3261 dne 10. 8. 1973 v depu Bratislavavýchod. A v osobní dopravě nejezdily jen ve Zdicích, ale i v Bratislavě. Pavel Korbel
N
pošta
O soutěži Tvář čd
blesku do očí, protože jsou jako v extázi. I Bohuslav Šimek před praž ským mistrovstvím naháněl for mu pravidelným tréninkem vždy třikrát týdně zhruba po dvou ho dinách, přičemž čím více se blí žil termín závodu, tak zvyšoval váhy, které si nakládal na činku a snižoval počet opakování. „Nej dřív jsem trénoval celé tělo, pak už jen benching, aby se nerozpadlo,“ říká se smíchem a stejně tak od povídá, zda jedl nějakou speciál ní výživu: „Musím hodně žrát. Ale vážně, je samozřejmě důle žité přijímat spoustu bílkovin na stavbu svalové hmoty, sacha ridy na energii. Speciální koktej ly, které se prodávají i na mistrov ství, jsou dobré, vlastně nahrazují stravu, jsou lépe stravitelné a sva ly po nich rostou rychleji.“
Ú
Bramborová medaile
V civilním zaměstnání je Bohuslav Šimek výpravčí, ve volném čase pak sportovec a předseda klubu SK Powerlifting Trutnov. Letos se úspěšně probojoval i do finále soutěže Tvář ČD.
K
dyž se člověk, který zná slo vo posilovna spíš jen z do slechu, ocitne na Světovém poháru v silovém trojboji, záko nitě si musí připadat jak v jiném světě. Nenechte se ale zmýlit, člo věk, který má svaly, bývá často vzdělaný a inteligentní. Světový pohár v benchpres su, neboli tlaku vleže, a silovém trojboji se konal od 16. do 18. říj na v tělocvičně pražské základ ní školy ve Fingerově ulici. Cel kem se ho zúčastnilo 138 borců z 12 států.
Soutěžící i organizátor
Českou výpravu reprezentovali i zástupci SK Powerlifting Trut nov. Jeho předsedu Bohusla va Šimka pravděpodobně zná te jako letošního finalistu sou těže Tvář ČD. Sympatický sva lovec vystupuje nejen jako sou těžící, ale také jakou organizá tor podobných akcí. Tou nejbliž ší bude v březnu 2010 Mistrovství ČR v silovém trojboji. „Už za mě síc začneme s přípravami turna je,“ říká a vysvětluje, že to obnáší shánění financí a sponzorů, ko munikaci se závodníky, zajišťo vání technického vybavení, uby
FOTO AUTOR (3x)
NADHLED. Život se nesmí brát jenom vážně.
čast v soutěži Tvář ČD dala Bohuslavu Šimkovi podle jeho vlastních slov zjištění, že vrcholový management se skládá z „normálních lidí“. „V neposlední řadě jsem mohl probrat věci týkající se přímo mého zaměstnání s ostatními soutěžícími a porovnat, jak to funguje tu anebo onde. Soutěž hodnotím kladně, ať už se jedná o její dopad do mého profesního, tak soukromého života,“ říká výpravčí z PO Trutnov.
tování, místnosti, reklam či me diální spolupráce.
Při tréninku pomáhá metalová hudba
Potřebný adrenalin závodníkům při vlastním výkonu dodává ne
Úsměv provází trutnovského výpravčího i na pracovišti. jen skandování fanoušků, ale i hlasitá metalová hudba. „Asi tak nejměkčí je skupina Kabát, standardem jsou Rammsteini, převažují deadmetalové skupi ny,“ říká. Závodníkům podle něj ve výkonu nevadí ani výboj foto
Mimochodem jsem zjistil, že „trojbojoví“ siláci zpravidla neře ší linii a mnozí kouří i pijí alko hol. Dlužno dodat, že Bohouš Ši mek navzdory svým svalům pů sobil mezi ostatními jako člověk s docela normální tělesnou kon stitucí. V dřepech zazářili krom Rusů také Češi – Dan Dvořák z dřepu zdvihl neskutečných 420 kilo. Bohouši Šimkovi v benchpres su v Praze nevyšly bohužel dru hý a třetí pokus na 210 a 215 kg. „Byl jsem hodně zklamaný, pro tože síla byla na víc, ale chyběla technika,“ hodnotí svůj soutěžní výkon, „hlavně že to vyšlo dalším klukům z týmu“. Nakonec to do padlo lépe, než čekal, a odjížděl s pěkným čtvrtým místem.
MARTIN NAVRÁTIL
Na dráhu jsem nezahořknul Na železnici pracoval celý život. Navzdory pohnuté rodinné historii to dotáhl na náčelníka stanice. Nyní si již šestnáctým rokem užívá odpočinku.
děda a teta – všichni byli zavřeni v roce 1942. Jako důvod poslouži lo, že mí strýcové Svatoš a Pavel emigrovali,“ vypráví Josef Svobo da. Během války tak zůstal malý Josef jen s maminkou, která se musela o všechno postarat sama.
Železničářská dynastie
J
osef Svoboda pochází ze želez ničářské rodiny, která po čty ři generace slouží na drá ze. „Z naší rodiny začal pracovat na železnici jako první můj děda. V Zaječí sloužil jako signalista. Přišel ovšem rok 1939 a zábor po hraničí. To byla tragédie, vzali jsme jen to nejnutnější a přestě hovali se do vnitrozemí,“ vzpo míná sedmasedmdesátiletý pan Svoboda. V roce 1939 zavřeli jeho tatín ka za ilegální činnost proti Něm cům. Byl odsouzen na doživotí.
Josef Svoboda ukazuje svůj porFOTO AUTOR trét z roku 1944. „Táta prošel přes několik koncen tračních táborů a osvobozen byl teprve na pochodu smrti z Flo senburgu. Internačním táborem ve Svatobořicích na jižní Moravě prošli bohužel i moje babička,
Po válce šel tatínek pana Svobody sloužit na železnici jako signalis ta v Bohuslavicích u Kyjova, kde rodina Svobodových zakotvila a žije dodnes. Chodíval na stavě dlo za tátou a jeho služba se mu strašně líbila. Po maturitě a po vinné vojenské službě nastoupil do tehdejších ČSD. „Autorizoval jsem 13. ledna 1956 a od té doby jsem byl hotový pan výpravčí. Dokonce jsem i ně které služby míval společně s ta tínkem,“ vzpomíná pan Svoboda. Syn Josef se přihlásil na doprav ní průmyslovku v Břeclavi a do dnes slouží jako výpravčí v Ky jově. „Vnuk ale asi v našich šlé
pějích nepůjde,“ dodává trochu smutně.
Náčelník ve Slavkově
„V roce 1972 jsem nastoupil jako náčelník stanice v Bohuslavi cích, jenže jsem nebyl člen KSČ. To byla tehdy podmínka pro vyko návání této funkce. Zanedlouho přišel telegram, že mám předat stanici jakémusi zasloužilému soudruhovi,“ vypráví pan Svobo da, jak to dříve chodilo s rozdělo váním funkcí. „Potom jsem dělal pouze náčel níka-střídače ve stanicích v obvo du Provozního oddílu Brno, když byl některý náčelník nemoc ný nebo měl například dovole nou. Až v roce 1978 jsem nastou pil ve Slavkově u Brna po zemře lém náčelníkovi a měl jsem štěs tí, zůstal jsem zde až do důcho du. Na dráhu jsem určitě nikdy nezahořknul,“ říká s nadhledem Josef Svoboda. MARTIN HARÁK
se prý začala rýsovat reali zace multifunkčního hřiště a nejvýše položeného teni sového kurtu v ČR. „Tomu hle krásnému místu s vý hledem na Sněžku pomoh la i letos otevřená rozhledna na Hnědém vrchu. Na dru hu stranu KRNAP nám le tos omezil parkovací místa na devět, ale máme dohodu o zajištění parkování v blíz kosti hotelu,“ uvedl Ladislav Havránek. Na louce za hote lem můžeme sledovat ritu ální namlouvací tance srnce a srnky, které samozřejmě vrcholí pokladením a vítr k nám zanesl vůni srnčí říje. Na jaře se tu prý dá pozoro vat dovádění koloušků. Ale zpět k hotelu. Zdejší kuchyně je vyhlášená, kva lita vynikající, ceny tak řka lidové. „Novinkou je salátový bar, největší zá jem je o ředkvový salát, mr kev s ovocem. K nejoblíbe nějším jídlům patří kulaj da,“ pověděla mi paní Jana. V ten moment se ozvalo z lo kálu: „Napište tam, že to hle je nejlepší kuchyně ši roko daleko.“ Hotel je neku řácký, ale díky výborné kli matizaci je zde místnost pro 12 lidí, kde lze holdo vat tabáku, aniž by to obtě žovalo ostatní. „Na podzim chystáme školení a konfe rence OSŽ, rádi sem jezdí železničáři z Trutnova a za sedání odborářů tu bude mít i ČD Cargo“, řekl o nej bližších akcích hotelu Lá dislav Havránek. Další po třebné informace najdete na našich webových strán kách www.hoteloddech.cz. Vojtěch Kladívko
ibžd Hradec Králové 20. října
V
nočních hodinách v žst. Hradec KrálovéSlezské Předměstí se boč ně srazil odjíždějící osob ní vlak 5247 s posledním vo zem nákladního vlaku Nex 53408, který stál přes ná mezník na čtvrté staniční koleji. Nikdo nebyl zraněn, škoda byla předběžně vyčís lena na 2 tisíce korun. Udá lost šetří RIBŽD Praha, pra coviště Česká Třebová.
Rumburk 21. října
P
o poledni v žst. Rum burk vykolejil při posu nu montážní vozík SŽDC MUV 69 na výhybce číslo 28. Škoda byla předběžně vyčís lena na 20 tisíc korun. Udá lost šetří RIBŽD Ústí nad Labem.
Turnov 22. října
V
odpoledních hodinách v žst. Turnov vykoleji la při posunu motorová jed notka 814/914.054 na výhyb ce číslo 37. Škoda byla před běžně vyčíslena na 100 tisíc korun. Událost šetří RIBŽD Ústí nad Labem. (MirKo)
8
za poznáním
kam jet Modely a fotografie v Ústí nad Orlicí
Z
ajímavou výstavu pořá dá ve spolupráci s Měst ským muzeem Ústí nad Or licí tamní Klub železnič ních modelářů v 1. poschodí Městského muzea Ústí nad Orlicí, v tzv. Hernychově vile. Expozice bude přístup ná až do 21. července 2010, a to každý týden ve čtvrtek od 15 do 17 h, každý lichý tý den ve středu od 15 do 17 h a každý sudý týden v neděli od 14 do 17 h. K vystaveným exponátům zaměstnanci muzea podají odborný vý klad, a proto doporučují na plánovat příchod nejpozdě ji v 16.30 h. Krom vystave ných velkoplošných fotogra fií lokomotiv od Lubomíra Faita, železničních mode lů členů KŽM či tovární vý roby v různých modelových velikostech jsou k vidění v provozu: i modelové kole jiště TT s motivem diskuto vané stanice Ústí nad Orli cí a výukové modelové kole jiště H0 s možností obsluhy návštěvníky.
Vlaky dočasně na Kozí dráze
O
víkendech od 17. října až do 20. prosince 2009 pojedou víkendové motoro vé osobní vlaky na tzv. Kozí dráze, regionální dráze Dě čín hl. n. – Jílové u Děčí na – Telnice – Krupka – Ol dřichov u Duchcova a zpět. Vlaky objednává obec Telni ce, dopravcem jsou ČD. Jízd ní řád lze nalézt na inter netu, např. na www.krup ka-mesto.cz/data/nasten ka/19.pdf. Přijďte podpořit ohroženou trať 132 a doká zat, že i na východní stranu Krušných hor vlaky patří. (mn)
recenze Zmizelá pražská železnice
V
dlouhá léta vycháze jící edici Zmizelá Pra ha, později rozšířené o další města, nyní vydavatelství Paseka a Schola ludus Pra gensia přinášejí tematicky zaměřenou knížku s podti tulem Nádraží a železnič ní tratě. Zaniklé, proměně né a ohrožené stavby. Tra diční autorka Kateřina Beč ková se v dobových fotoo hlédnutích opírá jak o his torické fotografie Muzea hl. m. Prahy, NPÚ, NTM a dáv ných vyhlášených fotogra fů, tak i o mnohdy relativ ně nedávno pořízené fot ky Zdeňka Bauera, Ivo Ma hela, Ondřeje Řepky či Jana Reicha. Nejnovější sním ky mají vročení 2009, přes to nejen díky stavbě Nového spojení jsou mnohá drážní místa k nepoznání. Nemlu vě o lokalitách typu Těš nov, Rohanský ostrov či Li beň dolní nádraží. Autor ka přidává svůj návod k po užití knihy, který stojí za to tlumočit: 1. Jděte do terénu. 2. Neskrývejte svůj názor. 3. Preferujte železnici! A při svých toulkách zaniklou že lezniční Prahou si knížku
Krásy přírody i díla Warhola
Když se nabažíte lesního puto vání a výhledů, přehršli kultury a historie vám nabídne nedaleko medzilaborecké zastávky umístě né moderní muzeum světozná mého grafika pop-artu, rodem Rusína, Andyho Warhola, pout ní areál v Monastyru či unikát ní pravoslavná „cerkev“ v Medzi laborcích.
Lidský život je příliš krátký na to, aby člověk mohl poznat všechny krásy třeba bývalého Československa. No schválně – byli jste někdy v Medzilaborcích?
O prázdninách přes Lupkowský tunel
D
ostal jsem se tam až na stará kolena na pozvá ní slovenských lesníků na otevření nové lesnické nauč né stezky Kamjana. Vede od mi niskanzenu u železniční zastáv ky Medzilaborce město lesna tým úbočím hřebene Kamjana a po loukách s krásnými výhledy na Laboreckou vrchovinu a ves ničky v jejích dolinách na pověst mi opředený Čertův kámen. Na zastávce Medzilaborce měs to končí vnitrostátní motoro vé osobní vlaky z Humenného. Před lety pokračovaly ještě do ves niček Vydraň a Palota ke hrani cím s Polskem, stejně tak končí val v Medzilaborcích snad nej delší vnitrostátní železniční spoj z Prahy – rychlík Laborec. Nyní jezdí pouze noční rychlík 442/443 Šírava do Humenného.
Letos uplynulo deset let od zno vuobnovení osobní dopravy přes Lupkowský tunel. V historii toho to významného karpatského tu nelu na tzv. První uhersko-halič ské dráze, spojující kdysi strate
Vlak projel opět tunelem po více než padesáti letech.
Nejkrásnější výhled z Čertova kamene
V půli července se u miniskanze nu v Medzilaborcích, což je sou bor lidových staveb Laborecka ve zmenšeném měřítku, sešlo přes dvě stě zájemců o první vy cházku naučnou lesnickou stez kou. Stezku vybudovaly Lesy Slo venské republiky s městem Med zilaborce. Proč se hora a stezka jmenují Kamjana? V překladu z rusínského jazyka to znamená Kamenná. Stezka je rozdělena na dva úseky – kratší měří 2196 m, vede stále lesem a má 5 zastavení, delší měří 3346 m, má o dvě zasta vení víc a poskytuje nádherné vý hledy z horských luk na hřebeny Laborecké vrchoviny s vesnička mi v dolinách. Nejkrásnější výhled je z Čerto va kamene v závěru stezky. Jed na z legend hovoří, že jej odkud si přineslo na malíčcích 12 čertů. Chtěli jím zničit chrám v blízkém Monastyru. Na kopci je zastihla půlnoc. Dole v Krásném Brodě zazpívali kohouti, čerti ztrati li moc a kámen pustili na vrchol kopce, kde leží dodnes. Jen otisky prstů na něm zůstaly. V nedáv né době vytesal do kamene lido vý umělec tvář čerta. Pod Čerto vým kamenem se vine železniční trať, občas po ní projede motorá ček do Medzilaborců. Z ptačí per spektivy je vidět i na humenské zhlaví medzilaborecké stanice.
IKONA. Muzeum v Medzilaborcích připomíná již téměř dvě desetiletí nejznámějšího zdejšího rodáka. Proslavil se i tímto osobitým ztvárněním Marilyn Monroe.
FOTO Autor (3x), repro ANDY WARHOL
Jedlina i Andy Warhol
v oblasti Paloty od konce 19. stole tí poté, co byla v roce 1874 dokon čena železnice. Rezervací nevede turistická stezka, je možno do ní nahlédnout od Paloty. Zde vládne vlk, medvěd a jelen.
Milovníci panenské přírody se mohou vydat na severovýchod od Medzilaborců nad obec Palota. Zde se na svahu nad Palotským potokem, těsně pod hranicí s Pol
skem, rozprostírá na 157 hekta rech Státní přírodní rezervace Pa lotská jedlina. Vznikla v roce 1982 kvůli záchraně původně rozleh lých jedlových lesů. Jejich mizení měla na svědomí rozsáhlá těžba
gické oblasti Uher a Haliče – Bu dapešť se Lvovem přes Košice a Pr zemysl, byl významný rok 1999. Po více než 50 letech vyjel 27. června opět na tuto horskou trať osobní vlak a spojil nyní dvě tu risticky významné oblasti. Tunel i trať byly dány do pro vozu 30. května 1874. Přesně 416 metrů dlouhý Lupkowský tunel leží v nadmořské výšce 640 m, z jeho celkové délky se 234 met rů nachází na Slovensku ve stou pání 22 promile. Motoráček vyjíž dí o prázdninách v pátek, sobo tu a neděli z Medzilaborců v 8.08 a 16.32 h a hned se vrací zpět. Po této trati projížděl za prv ní světové války spisovatel Jaro slav Hašek i jeho literární hrdi na Švejk. V Humenném se údaj ně Švejk osvěžoval na nádraží u pumpy, slovenští kolegové si jej uctili postavením sochy v životní velikosti na prvním nástupišti. Z Lupkowa se můžete dostat na zprovozněnou bývalou lesní železnici Cisna, polskou dráž ku, která podobně jako některé bývalé slovenské lesní úzkoroz chodné dráhy slouží rekreační mu provozu. Jeden ze slovenských kamará dů si vzpomněl, že když působil v Lesním závodě Medzilaborce, měl z kanceláře výhled na těle so bývalé lesní železnice z Med zilaborců přes Havaj do Repejova. Byla v provozu od r. 1923 pravdě podobně do r. 1938. I s odbočkami měřila 30,115 km. Na trati o roz chodu 760 mm jezdily dvě parní lokomotivy typu Smoschewer. Dřevo se vozilo na 15 plošinových a 47 oplenových vagonech. Jiří Junek
Muzeum moderního umění Andyho Warhola
Lupkowský tunel byl znovu otevřen před deseti lety.
• Muzeum vzniklo 1. září 1991 coby první na světě a zatím stále jako jediné v Evropě. • Kromě výstavních a kulturních aktivit se zaměřuje na poradenskou, vědeckovýzkumnou a prezentační činnost.
• Hlavními iniciátory vzniku muzea byli John Warhola, jenž je viceprezidentem Nadace Andyho Warhola pro vizuální umění v New Yorku, dále Michal Bycko a Michal Cihlář. • Muzeum najdete v Medzilaborcích na ulici A. Warhola 749/26.
• Otevřeno je od úterý do pátku od 10 do 16 hodin, v sobotu a v neděli od 12 do 16 hodin. • Více informací na:
[email protected], www.andywarhol.sk, tel.: + 421 57 748 00 72, fax: +421 57 732 10 69.
Trio lesníků vítá návštěvníky fanfárou na borlici.
Vlakem a pěšky do Orlího hnízda Nedaleko bavorského Berchtesgadenu, vysoko v Alpách, leží Orlí hnízdo. Zde odpočíval Adolf Hitler.
VÝLET NENÍ DRAHÝ
C
P o 156 stranách se 171 větši nou vynikajícími snímky vezměte s sebou. V orienta ci vám pomohou i mapky, na nichž je názorně vyzna čeno, odkud byly fotogra fie pořízeny. Jedinou vadou na kráse knížky, jež stojí 299 Kč a vytiskl ji FINIDR Český Těšín, je nepříliš kva litní reprodukce snímků na ne právě ideálním pa píru. (mn)
42/2009
okud se vydáme do Orlího hnízda vlakem, dojedeme až do cílové stanice Berch tesgaden. Odtud může cestovatel podle fyzické kondice vyrazit buď pěšky, nebo zvolit přepravu auto busem. Dostaneme se do místa zvaného Abfahrtsstelle-Kehls tein, kde se nachází velké parko viště. Dále se vydáme asfaltovou cestou vzhůru po okružní sedlové cestě. Po silnici vystoupáme asi za čtvrt hodiny k usedlosti Of ner Boden, kde stojí jediný dům u autobusové zastávky, a zde vpra vo vkročíme po vyšlapané cestě do lesa, kde brzy narazíme na as faltovou křižovatku cest.
K VÝŠINÁM. Chata Orlí hnízdo na vrcholu hory Kehlstein nabízí FOTO AUTOR výhled na okolní Alpy.
Výtah do Orlího hnízda
Na křižovatce se dáme prudce doleva směrem do svahu a asi po 200 metrech narazíme na prv ní ukazatele, které nás dovedou údolím po výšlapu až pod vrchol
před vstupní bránu do nitra ská ly, kde je výtah do Orlího hnízda. Cesta není náročná, orientačním bodem je stále částečně viditelná vrcholová chata se stožárem pro uchycení anténního systému.
esta na Orlí hnízdo je pro cestovatele nenáročná a bez velkých finančních výdajů. Do zmíněné oblasti se lze snadno dostat vlakem. Stačí použít německou jízdenku FIP nebo jinou zvýhodněnou jízdenku. Jde například o jízdní doklad Bayern-Ticket či jeho obdobu platící pouze o víkendech, tedy Schönes-Wochenende-Ticket. Více praktických informací naleznete na stránkách www.luko2.com.
Z nástupní stanice výtahu mů žeme v sezóně po zaplacení vstup ného pokračovat výtahem anebo pěšky po cestičce, která začíná u odjezdové cesty autobusu smě rem dolů. Po deseti minutách
výstupu jsme u chaty Orlí hníz do a můžeme si vychutnat po hled směrem do Rakouska ane bo na překrásné partie Alp.
Cesta s tunely
Po prohlídce panoramatických výhledů následuje zpáteční ces ta, která nabízí dvě varianty. Prv ní je vrátit se po příchozí cestě, druhou, kterou lze využít mimo sezónu, je sejít po asfaltové cestě, kudy jezdí autobus. Má i několik tunelů a pěkných vyhlídkových míst, ale je také o něco delší. V dolní partii před poslední serpentinou odbočíme vpravo do lesa a zkratkou po pěti stech metrech vstoupíme na výcho zí parkoviště pod pokladnou. K tomu není potřeba ani jed no euro a zážitek je k nezaplace ní. V sezóně, která trvá od květ na do října, se dá cesta výstupu a sestupu kombinovat pěšky a au tobusem. JAROSLAV KOŠÍK