Cenné papíry obecně a jejich účtování

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Cenné papíry obecně a jejich účtování Stock and accounting for it Diplomová práce

Autor:

Bc. Miloslav Ţáček Finance, finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Eva Holínská, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 20. dubna 2012

Miloslav Ţáček

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Evě Holínské, CSc. za cenné připomínky, které mi pomohly k vypracování této diplomové práce.

Anotace Cenné papíry přispívají neodmyslitelně ke správnému fungování současné trţní ekonomiky. Postupem doby se vyvinuly různé typy cenných papírů a podle svého konkrétního účelu nacházejí stále větší uplatnění. Diplomová práce je zaměřena na tuto problematiku a má za cíl obecným způsobem charakterizovat jednotlivé druhy cenných papírů a popsat způsoby jejich účtování z hlediska obchodních společností. Teoretická část vychází z právních předpisů a popisuje aktuální právní úpravu cenných papírů. Praktická část je zaměřena na konkrétní způsoby zaúčtování a obsahuje příklady řešení účetních případů.

Annotation Securities undoubtedly contribute to the proper functioning of the current market economy. Over time, various types of securities have been developed and are being used increasingly based on their specific purposes. This diploma thesis is focused on this issue, and its objective is to characterise individual types of securities in general and describe ways of calculating their value from the point of view of companies. The theoretical part is based on legislation and describes the current legal definition of securities. The practical part is based on specific methods of calculation and contains examples of solutions for accounting cases.

OBSAH

Úvod ...................................................................................................................................... 6 Teoretická část....................................................................................................................... 8 1

Charakteristika cenných papírů .................................................................................. 9

2

Cenné papíry v právních předpisech ......................................................................... 11 2.1 Přehled právních úprav ......................................................................................... 11 2.2 Zákon o cenných papírech .................................................................................... 12 2.3 Obchodní zákoník ................................................................................................. 13 2.4 Zákon o dluhopisech............................................................................................. 18 2.5 Právo směnečné a šekové ..................................................................................... 22 2.6 Zákon o zemědělských skladních listech.............................................................. 26

3

Právní úprava oceňování ............................................................................................ 28

4

Cenné papíry v účetnictví ........................................................................................... 30 4.1 Mezinárodní účetní harmonizace ......................................................................... 30 4.2 Česká účetní legislativa ........................................................................................ 33

Praktická část ...................................................................................................................... 36 1

Majetkové cenné papíry .............................................................................................. 37 1.1 Emise akcií ........................................................................................................... 39 1.2 Účtování majetkových účastí................................................................................ 42 1.3 Účtování akcií určených k obchodování .............................................................. 52 1.4 Majetkové cenné papíry v cizí měně .................................................................... 55

2

Dluhové cenné papíry .................................................................................................. 60 2.1 Emise vlastních dluhopisů .................................................................................... 62 2.2 Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti .......................................................... 64 2.3 Dluhové cenné papíry určené k obchodování....................................................... 68 2.4 Směnky ................................................................................................................. 71

3

Odvozené cenné papíry ............................................................................................... 75 3.1 Pevné termínované operace .................................................................................. 77 3.2 Opční kontrakty .................................................................................................... 79

Závěr a doporučení............................................................................................................ 82 Seznam pouţité literatury ................................................................................................. 83

5

Úvod Široké vyuţití cenných papírů nám nabízí moţnost zvyšovat výkon naší ekonomiky. Trhy cenných papírů se globalizovaly díky rozvoji moderních informačních technologií a představují finanční potenciál, jaký historie nepamatuje. Za obrovským rozvojem finančních trhů stojí i jiné faktory, například vstup rozvíjejících se ekonomik s novými investičními příleţitostmi. Svůj podíl na vývoji má však také obchodní politika bank a finančních institucí, které se snaţí přiblíţit moţnosti finančního investování také drobnějším střadatelům. Nabídky investování do cenných papírů, jak prostřednictvím různých fondů a investičních společností, tak přímo i s vyuţitím nových telekomunikačních moţností a on-line přístupu, jsou příčinou zvýšeného zájmu investorů. Bylo by jiţ těţké nemít k dispozici vše, co nám přináší současná úroveň vyuţití cenných papírů a obejít se bez nich v naší kaţdodenní činnosti. Značná část toho, co je dnes pro chod ekonomiky důleţité, by neexistovala. Majetkové struktury akciových společností by byly narušené a obchodní společnosti by měly problémy s kapitalizací. Základní kapitál by společnost nemohla získat vydáním akci a ani neexistující akciové trhy by nemohly podpořit hospodářský rozvoj. Pohledávky by nešly zajistit směnkou, která věřitelům dává o mnoho větší jistotu splacení dluhu. Uspořené, volné peněţní prostředky by nenacházely prostřednictvím kapitálového trhu cestu na podporu různých potřebných projektů. Na druhou stranu bychom však také zůstali ušetřeni některých negativních následků problematického vyuţívání cenných papírů. Dluhopisy by se nestaly lékem na špatný stav například veřejných financí. Chroničtí dluţníci by nemohli opakovaným vydáváním dalších dluhopisů odkládat řešení své neuspokojivé finanční situace. Zůstávali bychom také ušetřeni ztrát, způsobených pohyby akciových kurzů a burzy by nečekaly ţádný další černý pátek. Cenné papíry přesto můţeme vnímat se všemi pozitivními i negativními projevy jako zcela neodmyslitelnou součást našeho ţivota. Obchodování s cennými papíry dosahuje tak velkého objemu, ţe má významný dopad na chod celé naší ekonomiky. Zvýšení nebo pokles zájmu o obchodované tituly, případně pohyby směnných kurzů a objemy obchodů, se staly velmi citlivou signalizací stavu

6

ekonomiky, jako i moţných nastupujících ekonomických problémů. Zvláště v této době ještě intenzivněji vnímáme následky zvyšování úrokových sazeb na trhu státních dluhopisů a cítíme, jak úzce tento problém souvisí s naší ekonomickou budoucností. Předmětem většího zájmu se staly výkyvy na akciových trzích a my s určitou obavou sledujeme, jaký vliv má toto dění na naši ekonomiku, na ceny, zaměstnání a tak dále. Tento sektor ekonomiky, kterým se dříve zabýval jen úzký okruh finančních odborníků, se rychle stal předmětem pozornosti i široké laické veřejnosti. Abychom mohli efektivněji vyuţívat ekonomických moţností cenných papírů, vzniká celá řada odborných publikací. Díky tomu je snadnější orientovat se v rozsáhlé a poměrně komplikované problematice cenných papírů a finančních trhů. Podle zaměření autorů se jedná o různé publikace, od obecnějších aţ po čistě odborné, o publikace právního zaměření nebo naopak o texty plné ekonometrie, výpočtů a diagramů. A nechybí ani další odborné publikace, specifické pro účetnictví podnikatelských subjektů a bank. S důrazem na jiné aspekty zpracovávají tuto problematiku také daňoví poradci a ještě jiné specializované profese. Cílem této práce je obecným způsobem charakterizovat jednotlivé druhy cenných papírů a popsat způsoby jejich účtování, oceňování a vyrovnávání kurzových rozdílů. Práce je tedy kombinací různých pohledů na problematiku cenných papírů. Vychází z teoretické části, která popisuje aktuální právní úpravu cenných papírů a zabývá se také způsoby oceňování a účetní teorií. Záměrem je převést poznatky z této části do konkrétních příkladů účtování v části praktické. Pozornost je mimo jiné věnována vyjádření hodnoty cenného papíru v účetnictví, oceňovacím metodám a dopadům kurzových pohybů při obchodování v cizích měnách. K dosaţení cíle práce budu vycházet především: z aktuálních právních předpisů, upravujících problematiku cenných papírů, ze způsobů oceňování, z účetních předpisů a účetních metod, ze samostatně zpracovaných příkladů a srovnávání.

7

Teoretická část Teoretická část se zabývá důleţitými základními pojmy z poměrně rozsáhlé problematiky cenných papírů. Je zde uvedena specifikace cenných papírů, popis a základní třídění, které charakterizuje moţnosti jejich vyuţití. Tato teoretická část se snaţí vycházet z nejdůleţitějších legislativních úprav cenných papírů, které jsou zde uváděny spolu s podstatnými částmi zákonných ustanovení, na něţ je nutné navazovat v části praktické. Jedná se například o zákony o cenných papírech, o dluhopisech, o právu směnečném a šekovém a značná pozornost je také věnována obchodnímu zákoníku. Část práce pojednává o platné úpravě oceňování cenných papírů. Na závěr teoretické části následuje kapitola, zabývající se cennými papíry v účetnictví podle české účetní legislativy a mezinárodní účetní harmonizace.

8

1 Charakteristika cenných papírů Pojem cenné papíry, přestoţe je obecně často pouţíván, nemá pouze jednu jedinou definici. Problematiku cenných papírů neřeší jeden právní předpis. Tento pojem je určitým souhrnným výrazem pro jednotlivé typy cenných listin, které vznikly a slouţí k rozdílným účelům a mají tak i různé právní úpravy. Z tohoto důvodu nacházíme podrobnější informace o nich na různých místech hned několika zákonů. Cenné papíry jsou právně vymezeny otevřeným výčtem v § 1 odst. 1 zákona 591/92 Sb., o cenných papírech a podle tohoto ustanovení jsou jimi zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy.1 Z právního pohledu je cenný papír nositelem právního nároku majitele tohoto cenného papíru vůči jeho emitentovi, který se zavazuje ke konkrétním povinnostem.2 Forma závazku je dána konkrétním druhem cenného papíru. Jedná se vţdy o pevné spojení práva a listiny, která se tak stává jeho nositelem a bez ní nemůţe být toto právo uplatněno. Z ekonomického pohledu představuje cenný papír převoditelný finanční nástroj. Právě vlastnost převoditelnosti neboli obchodovatelnosti je důleţitá. Cenný papír jako finanční nástroj je u jedné strany finančním aktivem a u druhé strany finančním závazkem nebo kapitálovým nástrojem.3 Spojení obou vlastností, obchodovatelnosti a finančního nástroje, umoţňuje, ţe aktiva ve formě dluhopisů, směnek nebo akcií je moţné prodat třetím osobám, aniţ je do transakce zapojen emitent dluhopisu nebo akcie nebo dluţník směnky. Cenné papíry je také moţno definovat jako prostředek transformace finančních prostředků do oblasti investic. Prostřednictvím finančních trhů jsou volné peněţní prostředky směňovány za cenné papíry a prodávajícímu tak jejich emise zajišťuje potřebný kapitál. Kupující naopak investují do cenných papírů ve snaze o lepší zhodnocení svých volných

1

§ 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 42 3 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN 978-80-247-16534., strana 98 2

9

finančních prostředků. Jejich cílem je dosáhnout výnosu většího, neţli jim nabízí případná investice alternativní. Na závěr této části uvádím roztřídění cenných papírů, které bylo v dostupné odborné literatuře nejpřehlednější a nejvýstiţnější. Jedná se o přehled podle typologie cenného papíru:4  majetkové cenné papíry, o akcie, o poukázky na akcie, o zatímní listy, o podílové listy,  dluhové cenné papíry, o dluhopisy, o směnky, o šeky,  ostatní cenné papíry, o opční listy, o náloţné listy, o skladištní listy, o zemědělské skladní listy,  odvozené cenné papíry (deriváty), o pevné termínové operace, 

futures kontrakty,



forwardové kontrakty,



swapové operace,

o opční kontrakty. Ve své práci vycházím právě z tohoto uspořádání cenných papírů.

4

STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 43

10

2 Cenné papíry v právních předpisech Druhá kapitola je zaměřena na výběr nejdůleţitějších právních předpisů, které podstatným způsobem upravují problematiku cenných papírů. Je zde také uvedena klasifikace cenných papírů, vzhledem k různým způsobům jejich pouţívání.

2.1 Přehled právních úprav Cenné papíry jsou u nás upraveny zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (aktuální úprava má číslo 409/2010 Sb.) Tento zákon je pro práci s cennými papíry úplným základem a z jeho ustanovení je nutné vţdy vycházet. Zákon je rozdělen na dvě části. Část první obsahuje ustanovení obecná, část druhá upravuje jednotlivé druhy smluv o cenných papírech. V tomto zákoně najdeme výčet cenných papírů, ale není zde jiţ podrobnější právní popis jednotlivých typů. Hned ve svém prvním ustanovení nás zákon odkazuje pro upřesňující informace na jiné právní předpisy, týkající se jmenovaných cenných papírů: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. Problematika cenných papírů je dále upravena řadou předpisů, týkajících se podnikání na kapitálovém trhu, dohledu nad kapitálovým trhem, kolektivního investování, investičních fondů a dalších. Jedná se zejména o tyto předpisy: zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

11

Pro úplnost by musel být tento stručný výčet nejdůleţitějších zákonů rozveden ještě velkým mnoţstvím dalších právních předpisů. To by ale přesahovalo obecnější rámec této práce, a proto je nutné uvádět jen normy vyšší právní síly. To by mělo zabránit roztříštěnosti práce při popisování mnoha různých, méně významných problémů.

2.2 Zákon o cenných papírech Na prvním místě mezi zákonnými normami, upravujícími problematiku cenných papírů, je nutno jmenovat zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Jak jiţ bylo výše uvedeno, tento zákon definuje cenné papíry podle našeho práva a jsou jimi zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náloţné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy. Jedním z rozhodujících kritérií při práci s cennými papíry je forma, v jaké jsou vydány. Rozeznáváme proto cenné papíry: na doručitele (týká se i označení na majitele), na řad (týká se i označení na jméno při současném umoţnění převodu rubopisem), na jméno. 5 Forma cenného papíru má vliv na způsob převodu na nového majitele. Zatímco převod cenného papíru na doručitele se uskuteční pouhým předáním novému nabyvateli, u cenného papíru na řad nebo na jméno je převod o něco sloţitější a uskutečňuje se pouze předáním s rubopisem. Smlouva musí mít písemnou podobu. Povinné náleţitosti cenných papírů jsou upraveny zákonem, podle typu papíru se však opět jedná o více předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb. stanoví, ţe náleţitostí není číselné označení, podpis a údaj o povolení příslušného státního orgánu. Další náleţitosti je nutné hledat vţdy v konkrétních zákonech u jednotlivých typů cenných papírů.

5

§ 3 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

12

Datum vydání cenného papíru určuje emitent. Při splnění všech zákonných povinností nastává v den, kdy se cenný papír stane majetkem prvého nabyvatele. Částka, za kterou emitent vydává cenný papír, se nazývá emisním kurzem.6 Emise můţe mít podobu: jednotlivých cenných papírů (šek, směnka) hromadné listiny nahrazující jednotlivé cenné papíry (dluhopisy, akcie). V zákoně o cenných papírech jsou ustanovení pod § 12, týkající se vydávání kupónů. Jedná se cenné papíry na doručitele a slouţí drţiteli k uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu nebo dluhopisu. Jsou vydávány v kupónovém archu a musí obsahovat údaje o druhu, emitentovi a číselném označení papíru, k němuţ jsou vydány7. Důleţitou součástí je způsob určení výnosu a datum a místo uplatnění práva na výnos. V kapitole věnované dluhovým cenným papírům jsou příklady účtování dluhopisů s kupónem nebo bez kupónu.

2.3 Obchodní zákoník Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. je při řešení problematiky cenných papírů nezbytný, a to nejen v případě, kdy hledáme konkrétní právní úpravu akcií. Pod § 154 aţ 220 najdeme základní ustanovení, týkající se akcií a upravující širokou oblast od zaloţení a vzniku akciové společnosti, práva a povinnosti akcionářů, zvýšení a sníţení základního jmění, aţ po zrušení a likvidaci společnosti. Nalezneme zde, jak postupovat při vydávání opčních listů. Další důleţitá ustanovení o cenných papírech, a to o náloţných a skladištních listech, je moţno najít v té části obchodního zákoníku, která upravuje obchodní závazkové vztahy, ve smlouvě o přepravě věci a ve smlouvě o skladování. Akcie mají mezi cennými papíry výhradní, aţ dominantní zastoupení. Jsou velmi hojně vyuţívány po celém světě a dávají pravý obsah pojmu cenný papír. Dá se říci, ţe jde o pravý archetyp cenného papíru. Většina lidí si pod pojmem cenný papír vybaví akcie na prvním místě.

6 7

§ 6 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech § 12 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

13

Svoji prioritu mezi cennými papíry si akcie zaslouţí i vzhledem k tomu, co pro svého majitele představují. Na rozdíl od ostatních cenných papírů mu totiţ dávají více významných oprávnění. Kromě obvyklého práva, spojeného s finanční pohledávkou, má její majitel ve svých rukách také podíl na řízení společnosti, která akcie vydala. Je to pro něho velice významné právo. Znamená, ţe kromě pasivního čekání na finanční odměnu za drţení akcie ve formě dividendy, má také zákonný nárok na aktivní účast při rozhodování o směrování společnosti a moţnost nést spoluzodpovědnost za její další vývoj a budoucnost. Samozřejmě jen úměrně velikosti drţeného podílu a formou hlasování na valné hromadě společnosti, ale i malý podíl znamená neopomenutelné právo. Význam akcie pro majitele stoupá s velikostí drţeného podílu, jinými slovy je úměrný velikosti důvěry, kterou akcionář investovaným kapitálem do společnosti vloţil. V zákonné úpravě tato práva akcionáře znějí takto:8 právo podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, právo podílet se na jejím zisku, právo podílet se na likvidačním zůstatku. Akcie můţe být vydána na majitele nebo na jméno. U akcií na jméno musí vést společnost podrobný seznam akcionářů a jejich převoditelnost můţe být omezena stanovami, případně souhlasem orgánu společnosti a oběma stranám přináší více omezení neţ převod akcií na majitele. Akcie obchodované na kapitálových trzích jsou akcie na majitele. Kaţdá akcie musí mít tyto náleţitosti: firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie (na jméno nebo na majitele), u akcie na jméno firmu nebo jméno akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise, listinné akcie musí navíc obsahovat číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva. 8

§ 155 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

14

Akcie je zároveň specifická tím, ţe u ní určujeme více hodnot a kaţdá z nich má svůj význam: dvě z nich, jmenovitou hodnotu a emisní kurz, vymezuje obchodní zákoník, hodnota trţní je určována trhem, pravá, vnitřní hodnota akcie zjistitelná za pomoci fundamentální analýzy, účetní hodnotu určenou platnými způsoby oceňování najdeme v účetnictví. Jmenovitá hodnota akcie vyjadřuje její podíl na základním kapitálu akciové společnosti. Podle § 157 musí stanovy určit jmenovitou hodnotu u všech akcií, které jsou vydány. Součet těchto hodnot musí odpovídat výši základního kapitálu. V případě neuvedení jmenovité hodnoty je akcie neplatná. Význam jejího stanovení a uvedení přímo na akcii spočívá v tom, ţe právě z této hodnoty se počítá počet hlasů, které má akcionář ve společnosti. Přímo to určují stanovy, kolik hlasů na konkrétní jmenovitou hodnotu připadá a společnost musí zajistit, aby tento poměr mezi hodnotou a počtem hlasů byl u všech akcií stejný. Jak je výše uvedeno, český právní řád vyţaduje uvedení jmenovité hodnoty. Praxe na vyspělých trzích (zejména v USA) je však taková, ţe řada emisí akcií jmenovitou hodnotu jedné akcie neuvádí. To můţe působit problémy při posuzování, zda taková akcie splňuje náleţitosti cenného papíru v České republice.9 Je to pravděpodobně otázka harmonizace předpisů v budoucnosti. Emisní kurs je hodnota, za kterou společnost akcie vydává.10 Rozdíl mezi emisní a jmenovitou hodnotou spočívá v tom, ţe zatímco jmenovitá hodnota představuje podíl hodnoty akcie na základním kapitálu, emisní hodnotu stanoví společnost při převodu akcie prvnímu nabyvateli a ta nesmí být niţší neţ její jmenovitá hodnota. Pokud je při emisi dosaţen kurs akcie vyšší, tvoří kladný rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií emisní áţio. V praktické části této práce budou uvedeny příklady účtování. U obchodovaných akcií je snaha o objektivní stanovení pravé hodnoty akcie, podle které by se investoři mohli co nejpřesněji rozhodovat, zda je nakoupit či prodat. Na finančních 9

KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007, s. 147. ISBN 978-80-7265-1054., strana 29 10 § 163a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

15

trzích jsou pouţívány různé analytické metody a jednou z nich je fundamentální analýza akcií. Například v dividendovém diskontním modelu lze vyjádřit vnitřní hodnotu akcie jako součet všech budoucích dividend, diskontovaných do současnosti. Relativní modely vyuţívají poměrových ukazatelů. Nejpouţívanější je poměr cena / zisk na akcii, tzv. P/E (Price/Earnigs Ratio). Akcie jsou vydávány v listinné nebo zaknihované podobě. Listinné akcie se obvykle skládají z pláště a z kupónového archu s talónem. Jejich vzhled bývá často vnímán jako prestiţní záleţitost a forma prezentace společnosti. Zaknihované akcie existují pouze ve formě zápisu v evidenci. V České republice ji vede Středisko cenných papírů. Akcie můţeme rozlišit také z hlediska rozsahu práv akcionářů na kmenové a prioritní akcie. Drţitel prioritní akcie má oproti drţiteli kmenové akcie právo na stálou výši dividend bez ohledu na zisk. Naproti tomu obvykle nemá hlasovací právo a tím se blíţí dluhopisům.11 Emise akcií je prováděna formou veřejné nabídky nebo bez veřejné nabídky. V prvém případě to znamená povinnost vypracování a schválení prospektu cenného papíru u České národní banky. Pro ekonomiku společnosti má význam ustanovení § 203, týkající se moţnosti zvýšení základního kapitálu formou upsání nových akcií. Akciová společnost si tak můţe zajistit potřebný kapitál výhodnějším způsobem, neţli za cenu zvýšení svých závazků při čerpání úvěru nebo vydáním dluhopisů. Tento rozdílný způsob financování společnosti má dopady do účetnictví společnosti a odráţí se také ve výsledné rozvaze. Zvláštním typem cenného papíru podle obchodního zákoníku jsou tak zvané vyměnitelné dluhopisy. S nimi je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti, pokud valná hromada rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Paragraf 176 se týká dalšího typu cenného papíru, kterým je zatímní list. Tento list vydává akciová společnost po zápisu do obchodního rejstříku a upisovateli tímto listem 11

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-8086929-49-1., strana 425

16

nahrazuje jím upsané a nesplacené akcie. Zatímní list je jen dočasný a ihned po splacení emisního kursu jej společnost akcionáři vymění za akcie. Dalším druhem cenného papíru, který je legislativně upraven obchodním zákoníkem, je poukázka na akcie (§ 204b). Stejně jako u zatímních listů se jedná o dočasnou náhradu akcií, za které mají být později poukázky vyměněny. Společnost je můţe vydat jako cenné papíry na řad. V tomto případě však, na rozdíl od zatímních listů, upisovatel splatil celý emisní kurs před zápisem o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Opční list je dalším typem cenného papíru, který je oprávněna vydat akciová společnost (podle § 217a). Jedná se o cenný papír na doručitele a jeho účelem je dát majiteli moţnost k uplatnění přednostního právo na akcie, případně na vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy společnosti. Jedná se o právo, nikoliv povinnost. Náloţní list je cenný papír, který podle smlouvy o přepravě věci můţe být povinen vydat dopravce odesílateli při převzetí zásilky k přepravě.12 Drţitel této listiny má právo poţadovat na dopravci vydání zásilky a dopravce je povinen ji oprávněné osobě vydat. Převoditelnost náloţného listu se uskutečňuje podle toho, je-li list vydán na doručitele, na jméno nebo na řad, to znamená pouhým předáním, postoupením pohledávky nebo ještě sloţitějším předáním s rubopisem. Náleţitosti jsou uvedeny v § 614 a jsou obvyklé jako u ostatních cenných papírů. Skladištní list můţe být vydán jako potvrzení o převzetí věci ke skladování. Smlouvou o skladování podle § 527 a násl. se skladovatel za úplatu zavazuje převzít věc, aby ji uloţil a opatroval. Potvrzení o převzetí má povahu cenného papíru, je s ním spojeno právo poţadovat vydání skladované věci. Skladištní list můţe být vydán na doručitele nebo na jméno. Náleţitosti skladištního listu a moţnost převodu na další osobu jsou podobné, jako u ostatních cenných papírů, přesto je vţdy nutné při konkrétní práci s tímto typem cenného papíru vyhledat v zákoníku patřičná ustanovení. Ustanovením obchodního zákoníku pro cenné papíry je třeba vţdy věnovat velkou pozornost. Například v případě povinných náleţitostí cenných papírů jsou ustanovení zákona

12

§ 612 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

17

velmi striktní a vţdy je přesně uvedeno, co musí cenný papír obsahovat. Takto legislativně upravené povinnosti zúčastněných stran musí být dodrţeny, protoţe jejich případné opomenutí nebo chyby mohou mít váţné následky, vezmeme-li v úvahu, jak velké hodnoty cenné papíry někdy představují.

2.4 Zákon o dluhopisech Dluhopisy, stejně jako akcie, jsou velmi rozšířeným typem cenného papíru. Obchodování s nimi probíhá ve velikých objemech na finančních trzích po celém světě. Dluhopisy vydávají především významné a silné společnosti nebo banky a státy. Jsou pro ně výhodnou formou financování investic, ne z vlastních, ale z cizích zdrojů. Dalším důvodem emise, především u dluhopisů státních, je krytí schodků veřejných rozpočtů. V našem právním řádu upravuje vydávání dluhopisů zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Podle tohoto zákona lze dluhopis specifikovat jako právo majitele na splacení dluţné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluţná částka se skládá ze jmenovité hodnoty dluhopisu a z výnosu. Dluhopisy mohou být vydány v listinné nebo zaknihované podobě. Na veřejných trzích jsou v drtivé většině obchodovány dluhopisy zaknihované.13 Dluhopisům je přidělován identifikační údaj podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN). Platný dluhopis musí mít následující náleţitosti: údaje o emitentovi, jak je stanoví § 6 zákona o dluhopisech, název dluhopisu, který obsahuje slovo „dluhopis“ nebo označení zvláštního druhu dluhopisu, identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů, jmenovitou hodnotu,

13

KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007, s. 147. ISBN 978-80-7265105-4., strana 32

18

údaj o schválení emisních podmínek, výnos dluhopisu nebo způsob stanovení jeho výše, datum emise, způsob a místo výplaty jmenovité hodnoty dluhopisu a výnosu z něho, formu dluhopisu, prohlášení emitenta, ţe se zavazuje splatit dluţnou částku způsobem a v místě uvedeném v emisních podmínkách, data splatnosti a výnosu z něho.14 U listinného dluhopisu dále nesmí chybět číselné označení dluhopisu, identifikace prvního vlastníka a podpis nebo otisk podpisu osob oprávněných k datu emise jednat jménem emitenta. Zákon také stanovuje emisní podmínky, vymezuje práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu a informace o emisi. Jedná se o údaje velmi důleţité pro obě strany, jako například údaj o podobě dluhopisu, o emisním kurzu, jmenovité hodnotě, výpočtu výnosu a další. Emisní podmínky podléhají schválení České národní banky. Po schválení musí být emisní podmínky uveřejněny nejlépe formou inzerce v celostátním deníku, nejpozději k datu emise. Při rozlišování dluhopisů bereme v úvahu různá hlediska. Například způsob splácení a bonity klienta nebo způsob stanovení výnosu. Podle způsobu splácení tvoří jednu velkou skupinu dluhopisy s jednorázovým splacením ke stanovenému termínu splatnosti. Jedná se o nejvíce pouţívaný způsob, při kterém je jmenovitá hodnota splacena najednou. Další skupinu tvoří dluhopisy s procentuálním splácením, kdy se v kaţdém období splácí stejné procento jmenovité hodnoty. Dále je moţno uvést dluhopisy s anuitním splácením, kdy všechny platby zasílané emitentem majitelům dluhopisů jsou vţdy stejně velké v pravidelných obdobích a v součtu splátky jmenovité hodnoty a úrokové platby.15

14

§ 6 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-8086929-49-1., strana 385 15

19

Podle bonity emitenta je hlediskem třídění riziko nesplacení. Dluhopisy jsou na finančních trzích povaţovány za méně rizikové neţ investice do akcií. I přes tuto menší míru rizika však rozdíly existují a je moţno určitým způsobem toto riziko rozlišit. Za nejbonitnější dluhopisy jsou povaţovány státní dluhopisy. Při současných problémech Eurozóny s odepisováním pohledávek ze řeckých státních dluhopisů zní bezrizikovost státních dluhopisů trochu pochybně, ale musíme vzít v úvahu, ţe hodnocení rizika je nutno porovnávat z velkého počtu emitentů a za dlouhé časové období. Velmi dobře jsou hodnoceny také dluhopisy vydané věrohodnými bankami a velkými společnostmi. Mnohem opatrněji nakupují investoři do svého portfolia dluhopisy komunální a podnikové. Výnos dluhopisu bývá obvykle nejčastěji stanoven těmito způsoby: pevnou úrokovou sazbou, pohyblivou úrokovou sazbou, rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho niţším emisním kurzem. Celkový zisk pro investora plyne z úrokového výnosu a kapitálového výnosu. Úrokový výnos je spojen s kupónem dluhopisu a to buď s pohyblivou, nebo pevnou úrokovou sazbou. Kapitálový výnos investor obdrţí, prodá-li dluhopis za vyšší kurz neţ za nákupní, nebo v případě dluhopisů s nulovým kupónem výnos vyplývá z rozdílu mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho niţším emisním kurzem. Právo investora na výnos můţe být podle emisních podmínek odděleno od dluhopisu a spojeno s kupónem. Tento kupón se stává samostatným cenným papírem a jeho vydání se řídí zákonem o cenných papírech. Dluhopisy s pevným kupónem mají stanovenu pevnou úrokovou sazbu a emitent vyplácí v době splatnost jistinu a pevný úrok. Existuje zde úrokové riziko a od něho se odvíjí cena dluhopisu. Jak se úrokové sazby v čase mění, mění se i výnos do splatnosti a tím i trţní cena dluhopisu. Obě veličiny ale opačným směrem. Roste-li cena dluhopisu na trhu, jeho výnos do splatnosti klesá, a naopak.16 Například růst trţních úrokových sazeb musí být při dané

16

KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007, s. 147. ISBN 978-80-7265105-4., strana 34

20

pevné úrokové sazbě (pevném kupónu) dluhopisu kompenzován poklesem jeho ceny. Na finančních trzích převládá tento typ dluhopisu. U dluhopisu s pohyblivým kupónem vyplácí emitent v době splatnosti jistinu a pohyblivý úrok v závislosti na vývoji úrokových sazeb. V České republice bývá tento kupón vázán na mezibankovní sazby PRIBOR. Dluhopisy s nulovým kupónem jsou vydávány s diskontem proti nominální hodnotě a výnos tak neplyne z výplaty úroku, ale z rozdílu mezi nominální hodnotou a emisní hodnotou, za kterou je dluhopis pořízen. Výnos je pro investora tím vyšší, čím niţší je emisní kurz za který nakupuje. Druhá část zákona o dluhopisech je věnována zvláštním druhům dluhopisů. Patří mezi ně zejména: státní dluhopisy a dluhopisy České národní banky, komunální dluhopisy, hypoteční zástavní listy, vyměnitelné a prioritní dluhopisy, podřízené dluhopisy, sběrné dluhopisy. Státní dluhopisy jsou v České republice vydávány na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu nebo jiného zvláštního zákona. Tento zákon stanoví přesné podmínky emise, která následně probíhá prostřednictvím České národní banky. Komunální dluhopisy jsou takové, které vydává územně samosprávný celek za souhlasu ministerstva. Ţádost obsahuje přesně uvedené podmínky a údaje, potřebné k povolení emise. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, které jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů aţ do výše jmenovité hodnoty a výnosu dluhopisu. Splacení je tedy zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Podmínky zástavy i vydání listu jsou podrobně legislativně upraveny a je třeba vţdy vycházet z přesného znění § 28. Hypoteční zástavní listy můţe vydávat pouze banka.

21

Vyměnitelný dluhopis je spojen s právem na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo za akcie a byl zde jiţ popsán v kapitole 2.3. Drţitel prioritního dluhopisu má právo na splacení dluhopisu nebo právo na přednostní úpis akcií, které emitent dluhopisu vydá. Podřízené dluhopisy znamenají, ţe v případě vstupu emitenta do likvidace nebo úpadku, nebo u podobného opatření u zahraničního emitenta, jsou uspokojeny pohledávky drţitele aţ po uspokojení všech pohledávek ostatních. Sběrný dluhopis je listinný dluhopis a představuje souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, které jsou upsány v emisní listině. Zákonný dohled nad dodrţováním povinností a stanovenými podmínkami vykonává České národní banka.

2.5 Právo směnečné a šekové Nejstarší právní úpravou cenných papírů u nás je zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. Směnka patří mezi dluhové cenné papíry. Stejně jako v případě dluhopisů se dluţník svým podpisem zavazuje uhradit majiteli směnky nebo třetí osobě, v době splatnosti, dluţnou částku. Se směnkou lze stejně jako s dluhopisem obchodovat a věřitel má moţnost získat peníze prodejem směnky ještě před její splatností od další osoby. Pouţívání směnky v dodavatelsko-odběratelských vztazích má své nesporné výhody. Především banky nabízí zprostředkování celé řady operací se směnkami, například aval, akcept nebo eskont směnky,17 jak bude uvedeno dále. 17

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-8086929-49-1., strana 337

22

V některých případech můţe mít vydání směnky zajišťovací funkci. Zajišťování dluhu tímto způsobem bývá obvyklé mezi podnikateli. Výhoda spočívá ve skutečnosti, ţe vymáhání směnečného dluhu je snadnější neţ v ostatních případech a v soudním řízení je věřitel rychleji uspokojen. To ovšem za předpokladu, ţe směnka má všechny formální náleţitosti a věřitel postupoval při odepření přijetí nebo neplacení směnky dluţníkem v souladu se zákonem. Směnka je cenný papír, který pro svoje výhody a tradici láká k vyuţití i širší laickou veřejnost, ale v tom je právě její úskalí. Bez dobrých odborných znalostí je lépe se směnce raději vyhnout. Po formální stránce se jedná o poměrně sloţitou problematiku, je nutné dodrţet předepsané náleţitosti a lhůty, spojené s kaţdým právním úkonem. Jediné opomenutí můţe znamenat, ţe ze směnky se stane místo papíru cenného papír bezcenný. Rozeznáváme základní dva typy směnky, a to směnku cizí a směnku vlastní. Směnka cizí (trata) je bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní částku. Takto je přesně definována zákonem a v § 1 se uvádí další náleţitosti. Jsou jimi jméno směnečníka (toho, kdo má zaplatit) a jméno remitenta (komu má být zaplaceno), splatnost, místo kde má dojít k placení, datum, místo vystavení a podpis. V textu nesmí chybět označení, ţe se jedná o směnku, například formou „za tuto směnku zaplaťte“.18 U směnky cizí vystupují tři osoby: výstavce, který přikazuje směnečníkovi zaplatit a odpovídá za přijetí směnky (stává se vedlejším směnečným dluţníkem), směnečník, jako hlavní dluţník, kterému je adresován příkaz zaplatit (dluţníkem se však stává aţ v okamţiku přijetí směnky), směnečný věřitel, kterému má být zaplaceno.19 Výstavce směnky můţe být i směnečníkem (cizí směnka na vlastní řad), nebo můţe být uveden jako ten, v jehoţ prospěch (na jehoţ řad) má být zaplaceno.

18

§ 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN 978-80-2471653-4., strana 425 19

23

Směnka vlastní je bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţní částku. Na rozdíl od směnky cizí se tedy nejedná o příkaz, ale o písemný závazek osoby, která směnku vystavuje. U směnky vlastní proto vystupují dvě osoby, a to směnečný dluţník a směnečný věřitel (remitent). Jejich přesná identifikace je povinnou náleţitostí směnky. Mezi další náleţitosti patří údaj splatnosti, údaj místa, kde má být zaplaceno, datum a místo vystavení, podpis výstavce. Opět nezbytný údaj je písemné označení, ţe jde o směnku. Povinný údaj splatnosti můţe být uveden různým způsobem a směnky je tak moţno rozdělit na tyto druhy: na viděnou (vistasměnka), na určitý čas po viděné (časové vistasměnky), na přesně stanovený den (fixní směnky), na určitý čas po vystavení (datosměnky). Přijetím neboli akceptem se směnečník zavazuje směnku zaplatit. Přijetí musí být bezpodmínečné, ale můţe být omezeno jen na určitou částku. Musí být napsáno na směnku a vyjádřeno slovem „přijato“. Směnka se předkládá směnečníkovi k přijetí v místě jeho bydliště aţ do doby splatnosti. V praxi jako akceptanti vystupují obvykle banky. Směnka akceptovaná důvěryhodnou bankou je dobrým platebním instrumentem.20 Zaplacení směnky lze zaručit avalem směnky neboli směnečným rukojemstvím. Aval představuje přijetí bezpodmínečné záruky za směnečný závazek. Píše se na směnku nebo na přívěsek a vyjadřuje slovy „jako rukojmí“ nebo podobného významu a připojí se podpis. Věřitel můţe dluh poţadovat přímo na avalistovi, aniţ se předtím obrátil na avaláta (výstavce směnky). Jako avalisté vystupují obvykle k tomu účelu specializované banky. Směnka se pak stává rovněţ velmi kvalitním platebním nástrojem a prostředkem k získání úvěru.21 Směnka se převádí indosamentem (rubopisem). Indosament musí být bezpodmínečný a je nutno jej napsat na směnku nebo na list s ní spojený. Směnku lze převést také na směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, na výstavce nebo jinou směnečně zavázanou osobu. Tyto osoby pak mohou převádět rubopisem směnku dále. V případě, ţe výstavce uvedl 20

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-8086929-49-1., strana 338 21 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-8086929-49-1., strana 339

24

do směnky slova „nikoli na řad“ je moţno směnku převést jen formou obyčejného postoupení pohledávky, tak zvané cesse. Placení směnky upravuje v zákonu směnečném a šekovém § 38 aţ 42. Směnku splatnou v určitý den nebo čas po datu vystavení, resp. po viděné, musí předloţit majitel směnečníkovi k zaplacení v platební den, nebo ve dvou následujících pracovních dnech. Částečné plnění nesmí majitel odmítnout. Směnečník můţe ţádat o vydání potvrzení o zaplacení. Není-li směnka předloţena k zaplacení ve lhůtě, můţe dluţník uloţit dluh u příslušného soudu na náklady majitele. Nebyla-li směnka zaplacena, vyplývá z této skutečnosti právo majitele na postih indosantů, výstavce i jiných směnečně zavázaných osob. Stejné právo jako při nezaplacení, má i při odepření přijetí. Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou, tak zvaným protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení.22 Protest musí být učiněn v zákonem stanovených lhůtách a musí být učiněn soudem nebo notářem. Šek patří stejně jako směnka mezi dluhové cenné papíry. Vyjadřuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku určený tomu, kdo má platit, zaplatit určitou peněţitou částku. Šek, aby byl platný, musí obsahovat označení, ţe jde o šek, a to písemně v textu. Dále nesmí chybět vyjádření příkazu, identifikace šekovníka (kdo má platit), údaj místa placení, datum a místo vystavení šeku, podpis výstavce. Šek bývá obvykle vystavován na peněţní ústav, u něhoţ má výstavce pohledávku. Můţe znít na vlastní řad výstavce, ale lze jej vystavit i na účet třetí osoby.23 Převod šeku lze provést indosamentem (rubopisem). Další moţnost převodu je cessí (postoupením) v případě, ţe je šek vystavený pro určitou osobu s doloţkou „nikoli na řad“. Indosament musí být bezpodmínečný, v celé částce a je nutno jej napsat na šek nebo na list s ním spojený (přívěsek).

22

§ 44 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 50 23

25

Na šek nebo na přívěsek se také píše případné rukojemské prohlášení. Vyjadřuje se slovy „jako rukojmí“ nebo podobným významem. Tímto prohlášením je šekový rukojmí zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Šek je splatný vţdy jen na viděnou. Důleţité jsou lhůty, které je nutno dodrţet při předloţení šeku. Například nejobvyklejší varianta je, ţe šek je vystaven a je zároveň splatný ve stejném státě. V tom případě musí být předloţen k placení do osmi dní. U jiného státu, neţ v jakém je splatný, je lhůta dvacet dní. Legislativně jsou upraveny i další moţnosti předloţení. Lhůty začínají běţet od data vystavení. Jestliţe není včas předloţený šek zaplacen, musí být odepření placení zjištěno veřejnou listinou, písemným prohlášením šekovníka, napsaným na šek, nebo datovaným prohlášením. Zákon upravuje povinnosti zúčastněných stran a lhůty, které je nutné dodrţet, aby právo věřitele nemohlo být zpochybněno.

2.6 Zákon o zemědělských skladních listech Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech upravuje vydávání zemědělských skladních listů k vybraným zemědělským produktům uskladněným v zemědělských veřejných skladech a nakládání s nimi jako s listinnými cennými papíry. Je s nimi spojeno vlastnické právo k tomuto zboţí.24 Zemědělské skladní listy vystavuje provozovatel zemědělského veřejného skladu, kterým je právnická osoba se sídlem v České republice a má k provozování skladu povolení. Při převzetí zboţí ke skladování vyznačí druh, mnoţství, jakost a cenu ke dni převzetí. Provozovateli také vzniká povinnost řádně zboţí uskladnit. Vydaný skladní list je cenný papír na řad a je převoditelný rubopisem a předáním. Jeho majitel má vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboţí.

24

§ 1 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech

26

Podle těchto dvou práv, která list představuje, se skládá: z listu vlastnického, z listu zástavního. Je nepřípustné vystavení jen jedné části. Stejně tak po obsahové stránce je nepřípustné opomenutí jakéhokoliv povinného údaje při vystavení listu podle § 4 zákona. Mělo by to za následek jeho neplatnost. Zákon dále podrobně upravuje práva spojená se zemědělským skladním listem, moţností jeho výměny, rozdělení, umoření a převodu. Část je věnována podmínkám provozování zemědělského skladu a státnímu dozoru.

27

3 Právní úprava oceňování Další oblastí, které je nutné věnovat zvýšenou pozornost v souvislosti s cennými papíry, je problematika oceňování. Správné způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a sluţeb upravuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon se vztahuje také na cenné papíry (§ 19 a 20), avšak postup správného oceňování je trochu komplikovanější. V § 1 odst. 3 se říká, ţe ustanovení tohoto zákona se nepouţijí pouze v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování.25 Zvláštním předpisem je v tomto případě zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Ten v části čtvrté (v § 24 aţ 27) rovněţ upravuje způsoby oceňování majetku, včetně cenných papírů. Z toho vyplývá, ţe při oceňování cenných papírů musíme být opatrní při volbě zákona, podle kterého budeme oceňovat. Jestliţe se oceňovaný papír vyskytuje jak v zákoně o oceňování, tak i v zákoně o účetnictví, musíme porovnávat oba způsoby ocenění a v případě zjištění odlišnosti je nutné dále postupovat jen podle zákona o účetnictví, protoţe ten má podle výše uvedeného ustanovení přednost. Zákon o oceňování dělí cenné papíry na papíry obchodované na regulovaném trhu, zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a na cenné papíry neobchodované na těchto trzích. Z toho vyplývá rozdíl ve způsobu ocenění. Tuzemské nebo zahraniční cenné papíry obchodované na regulovaném trhu se oceňují: závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v den ocenění, pokud nebyl v den ocenění cenný papír obchodován, ocení se posledním závěrečným kurzem z předchozích třiceti dnů, pokud nebyl obchodován ani v den ocenění ani v období předcházejících třiceti dnů, ocení se nejniţším dosaţeným závěrečným kurzem vyhlášeným ve stejném období na jiném místě v České republice.26

25 26

§ 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku § 19 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

28

Tuzemské nebo zahraniční cenné papíry obchodované pouze na zahraničním regulovaném trhu se oceňují: závěrečným kurzem vyhlášeným ke dni ocenění, pokud není k dispozici, ocení se posledním závěrečným kurzem z předchozích třiceti dnů, pokud nebyl obchodován, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na jiném zahraničním regulovaném trhu ve státě, v němţ byl přijat k obchodování. V případě obchodování ve více státech platí kurz nejniţší.27 Cenné papíry, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu nebo nebyly přijaty k obchodování, se oceňují: akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v čitateli je vlastní jmění podle účetní závěrky, ve jmenovateli počet akcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu, dluhopisy s kupónem jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků a jiných očekávaných výnosů, dluhopisy bez kupónu jmenovitou hodnotou sníţenou o poměrnou část rozdílu mezi průměrným emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti (poměrná část se určí podílem počtu dní ode dne ocenění do dne splatnosti a celkové splatnosti určené ve dnech), směnky jmenovitou hodnotou, zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně emisního áţia ke dni ocenění, cenné papíry, které představují právo ke zboţí, cenou tohoto zboţí, ostatní cenné papíry cenou obvyklou.28

27 28

§ 19 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku § 20 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

29

4 Cenné papíry v účetnictví Na účetnictví jsou v současnosti kladeny větší nároky, neţ tomu bylo v minulosti. Účetní jednotka dnes nevystačí s podklady pro sestavení účetní závěrky a splnění zákonné povinnosti, která slouţí hlavně pro vypořádání daňových závazků vůči státu. Dnešní uţivatelé, ať uţ vedení podniku, banky, věřitelé nebo investoři na finančních trzích, jsou mnohem náročnější a potřebují podrobnější informace, které jim mohou poskytnout reálnější obraz o stavu hospodaření účetní jednotky. Tyto účetní informace jsou hlavním podkladem pro hodnocení míry investičního rizika, rentability, likvidity a dalších ukazatelů výkonnosti společnosti. Ke splnění těchto nároků kladených na účetnictví je nutné vycházet z jednotnosti pravidel, harmonizace účetních postupů a regulace účetnictví. Sjednocování účetních předpisů můţe pomoci všem uţivatelům účetních informací ke správnému posouzení hospodaření společnosti a zároveň můţe zjednodušit přístup společnosti na zahraniční finanční trhy. Při srovnatelnosti účetních dat se zvětší jejich transparentnost a srozumitelnost především pro stávající nebo potencionální investory, kteří by měli být podle koncepce a záměru mezinárodních účetních směrnic hlavní cílovou skupinou uţivatelů.

4.1 Mezinárodní účetní harmonizace Harmonizace účetních pravidel a účetních výkazů na evropské a postupně i celosvětové úrovni se stala cílem Výboru pro mezinárodní účetní standardy - IASC, později IASB. Mezinárodní účetní standardy vydané do roku 2001 jsou označovány jako IAS (International Accounting Standards), nové standardy mají název IFRS (International Financial Reporting Standards – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví). Důvodem existence IFRS je vysoká míra globalizace a investování na finančních trzích. Cílem je zabezpečit srovnatelnost účetních informací a poskytovat uţivatelům jednotné informace pro rozhodování. V konkrétní podobě se jedná především o nadnárodní fúze a akvizice, které nelze upravit pouze na úrovni národních pravidel.

30

V rámci Evropské unie se nástrojem harmonizace stala především čtvrtá, sedmá a osmá směrnice Evropského společenství. Velmi významné i pro práci s cennými papíry je Nařízení číslo 1606/2002 Evropského parlamentu o povinnosti uţívání mezinárodních účetních standardů IFRS na konsolidované účetní závěrky pro společnosti, které emitují cenné papíry registrované na regulovaných kapitálových trzích, a to nejpozději od roku 2005. Jednotlivé členské země Evropské unie budou při pokračující harmonizaci postupně zavádět jednotná účetní pravidla i pro další účetní jednotky neţ jen společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Důleţitou úvodní částí IFRS je Koncepční rámec. Jsou zde vymezeny účetní zásady, pojmy a prvky účetní závěrky. Zároveň je jeho součástí základní koncepce oceňování. Předpokladem pro oceňování je splnění předpokladu trvání podniku. IFRS definuje tyto výchozí oceňovací báze: historické náklady (historical cost), běţná cena (current cost), realizovatelná, vypořádací hodnota (realisable value), současná hodnota (present value). Historické náklady vycházejí z původních nákladů vynaloţených při pořízení aktiv, například z pořizovací ceny. Závazky se oceňují v částce, kterou bude třeba vynaloţit na jejich úhradu. Běţná cena je částka, která by musela být zaplacena, jestliţe by se stejné nebo podobné aktivum pořizovalo ke dni ocenění. Jedná se o cenu reprodukce, obnovy. Závazky se oceňují v nediskontované částce, kterou by bylo nutné vynaloţit k vypořádání závazku ke dni ocenění. Realizovatelná, neboli vypořádací hodnota oceňuje aktiva na úrovni peněţních prostředků, které by bylo moţno získat například jejich prodejem. V případě závazků se jedná o nediskontovanou částku, kterou bude podle očekávání třeba vynaloţit k úhradě závazků k datu ocenění.

31

Současná hodnota oceňuje aktiva v diskontované hodnotě budoucích čistých přítoků peněz, které bude aktivum dle očekávání vytvářet v běţném podnikání. Závazky se oceňují v diskontované hodnotě budoucích čistých odtoků peněz, nutných k vypořádání závazku. Současná hodnota je tedy spíše metodou, která umoţňuje vnášet do ocenění faktor času. Koncepční rámec neupřednostňuje ţádnou z uvedených oceňovacích bází, pouze konstatuje, ţe nejčastěji pouţívanou základnou jsou historické ceny. Historické ceny jsou však v některých případech (týká se to i cenných papírů) zejména z pohledu externího uţivatele nefunkční a odklon od historických cen je prosazován vlivnými skupinami uţivatelů účetních informací.29 V praxi je často vyuţíváno ocenění reálnou hodnotou - fair value, které Koncepční rámec neobsahoval, ale právě praxe si tuto úpravu vyţádala. V roce 2011 byl přijat standard IFRS 13 – Oceňování ve fair value. Reálná hodnota je ocenění, které odráţí trţní hodnotu k datu ocenění. Rozdíl oproti realizovatelné hodnotě je v tom, ţe ohodnocení nemůţe vycházet z podmínek účetní jednotky, ale z podmínek trhu (market view). Musí se jednat o objektivizovanou trţní cenu. Fair value není výsledkem jen jedné konkrétní uskutečněné transakce, ale odráţí cenu aktivního trhu. To znamená, ţe obchodovatelné poloţky jsou na trhu stejnorodé, obvykle je moţno najít kupující a prodávající ochotné uskutečnit obchodní transakci a zároveň informace o cenách jsou veřejně dostupné (například ve formě kótované ceny na burze).30 Kromě výše uvedených oceňovacích bází v Koncepčním rámci se problematikou cenných papírů zabývají standardy IFRS: IAS 32 Finanční nástroje: prezentace, IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje.

29

DVOŘÁKOVÁ Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS, Brno: Computer Press, a.s., 2011, 327 s. ISBN 978-80-251-3652-2, strana 26 30 DVOŘÁKOVÁ Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS, Brno: Computer Press, a.s., 2011, 327 s. ISBN 978-80-251-3652-2, strana 27

32

4.2 Česká účetní legislativa Podnikatelské subjekty v České republice nemají, pokud se týká legislativní úpravy účetnictví zcela jednoduchou situaci. Účetní předpisy jsou rozdrobeny vedle hlavního zákona o účetnictví do dalších prováděcích vyhlášek a standardů a v posledních letech i směrnic a nařízení Evropské unie, spolu s účetními standardy IFRS. Účetní povinnosti vyplývají i z příslušných ustanovení obchodního zákoníku, z daňových zákonů, zákona o oceňovaní, zákona o cenných papírech a mnoha dalších zákonných i podzákonných norem. Účetní jednotka je také povinna konkretizovat účetní postupy ve svých vnitřních směrnicích. Mezi hlavní právní předpisy, upravující účetnictví podnikatelských subjektů v České republice, řadíme zejména: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, české účetní standardy pro podnikatele. Konsolidující obchodní společnosti a také společnosti, které emitovaly cenné papíry registrované na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, jsou povinny pouţívat při účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy IFRS/IAS a Směrnice Evropské unie, jak bylo popsáno v předchozí kapitole. Pro oblast vybraných cenných papírů (zejména derivátových kontraktů), které nejsou detailně řešeny ve výše uvedených předpisech, postupují podnikatelské účetní jednotky dále podle: vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, českých účetních standardů pro finanční instituce.31

31

STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 14

33

Základním předpisem upravujícím účetnictví obchodních společností u nás je zákon 563/1991 Sb., o účetnictví. Pro účtování cenných papírů je důleţité uvést několik následujících ustanovení. Pro účetní jednotky platí povinnost vést účetnictví v českých korunách. V případě majetkových účastí, cenných papírů a derivátů v cizí měně, platí povinnost pouţít vedle přepočtu do české měny současně i cizí měnu. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou. Pouţití mezinárodních účetních standardů pro konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu je povinností podle § 23a. Pro ostatní účetní jednotky je, podle následujícího odstavce, pouţití mezinárodních standardů zatím jen moţností. Pozornost je nutné věnovat způsobům oceňování v části čtvrté uvedeného zákona. Oceňování je jednou z nejvýznamnějších účetních činností. Pro poměrně velký počet zákonných ustanovení k této problematice, se jedná o činnost dosti sloţitou. Účetní jednotky oceňují majetek a závazky: k okamţiku uskutečnění účetního případu podle § 25, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamţiku, k němuţ se účetní závěrka sestavuje.32 V § 25 je uvedeno, ţe podíly, cenné papíry a deriváty se oceňují pořizovacími cenami. K rozvahovému dni se zahrnují jen zisky, které byly dosaţeny a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika, moţné ztráty a sníţení hodnoty. U cenných papírů se zpravidla za způsob ocenění povaţuje i ocenění úbytků cenou zjištěnou váţeným aritmetickým průměrem. Zákon o účetnictví připouští následující způsoby ocenění: pořizovací cenou, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů s pořízením souvisejících (například pořízení cenných papírů včetně makléřských poplatků), reprodukční pořizovací cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, 32

§ 24 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

34

vlastními náklady vynaloţenými na výrobu nebo jinou činnost, u zásob vlastní výroby a majetku vyrobeného ve vlastní reţii, jmenovitou hodnotou, jíţ se rozumí nominální hodnota (například u vydaných akcií). Podle § 27 se připouští také ocenění reálnou hodnotou, ale pouze z důvodu ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, to znamená pro účely ocenění ke konci rozvahového dne. Toto ocenění se vztahuje na cenné papíry s výjimkou papírů drţených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou.33 Jako reálná hodnota se pouţije: trţní hodnota (například se jí rozumí cena vyhlášená na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu), ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce v případě, ţe není trţní hodnota k dispozici, ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle výše uvedených způsobů. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem se ocení k rozvahovému dni pořizovací cenou zvýšenou nebo sníţenou o úrokové výnosy nebo náklady. Majetkové účasti mohou být oceněny ekvivalencí (protihodnotou). K zákonu o účetnictví jsou vydány, jak bylo výše uvedeno, prováděcí vyhlášky. Podnikatelů, účtujících v soustavě podvojného účetnictví, se týká vyhláška č. 500/2002 Sb. Pro oblast cenných papírů je však nutné také pouţívat vyhlášku č. 501/2002 Sb., pro finanční instituce. Účetní metody a postupy, kterými se účetní jednotky musí řídit, jsou dále upraveny řadou českých účetních standardů. Jejich cílem je dosaţení souladu při pouţívání účetních metod účetními jednotkami. Pro oblast účtování cenných papírů je zvláště nutné uvést český účetní standard pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly.

33

§ 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

35

Praktická část Praktická část práce je zaměřena na konkrétní způsoby účtování cenných papírů v obchodní společnosti. Jsou zde uvedeny příklady, kdy je společnost investorem nebo naopak emitentem cenných papírů, kdy s nimi obchoduje v krátkodobém časovém horizontu, vytváří si finanční portfolio, nebo sleduje dlouhodobý zájem na řízení ovládané společnosti. Velká část je také věnována dluhovým cenným papírům a konkrétní příklady popisují problematiku účtování dluhopisů a směnek, a to z pohledu prodávajícího a kupujícího. Součástí příkladů je popis způsobu oceňování těchto cenných papírů a vliv rozdílných metod ocenění na výsledky hospodaření v účetnictví společnosti. Nechybí ani příklady účtování cenných papírů v cizích měnách při pohybu měnového kurzu. Rozdělení na jednotlivé kapitoly vychází z členění obchodovaných instrumentů na trzích cenných papírů. Podle tohoto kritéria rozeznáváme: akciové trhy, na nichţ se obchoduje s různými druhy akcií, trhy dluhopisů, kde jsou předmětem obchodování státní, bankovní nebo podnikové dluhopisy, trhy finančních derivátů, které se v posledních letech staly velice progresivní sloţkou trhu. Práce je proto uspořádána podle takového členění, jaké bylo vytvořeno finančním trhem. Další dělení jednotlivých kapitol na tematické okruhy řešené problematiky také odpovídá praxi při práci s cennými papíry. Řídí se záměrem investora, jeho časovým horizontem, po který bude cenný papír drţet ve svých aktivech. Podle tohoto časového hlediska rozeznáváme dlouhodobé a krátkodobé investiční cíle a především tímto pohledem se řídí účtování cenných papírů. V souladu s tímto záměrem jsou vypracovány jednotlivé kapitoly.

36

1 Majetkové cenné papíry První kapitola praktické části práce je zaměřena na problematiku účtování majetkových cenných papírů. Ty jsou zastoupeny především akciemi. Ostatní majetkové cenné papíry, jako například poukázky na akcie, zatímní listy a podílové listy, mají v účetní praxi výrazně menší vyuţití. Význam akcií oproti ostatním majetkovým cenným papírům je moţno posoudit podle objemu obchodů na finančních trzích i podle globálního rozšíření akciových společností, jako preferované formy uspořádání velkých obchodních společností. Při účtování majetkových cenných papírů je nutné posoudit účetní případ z různých hledisek. Jedním z nich je hledisko času a účelu, za jakým si investor cenný papír pořizuje do svých aktiv. Způsob účtování je odvozen od záměru, jaký má investor s cennými papíry v době jejich pořízení. Je-li účelem pořízení pouze obchodování s nimi nebo jejich zpětná přeměna na finanční prostředky s dobou splatnosti do jednoho roku, účtujeme o krátkodobém finančním majetku v účtové třídě 2. Jde-li však o záměr investora drţet cenný papír déle neţ jeden rok, vytvářet portfolio s delším časovým horizontem nebo drţet podíly v ovládaných společnostech, účtujeme o dlouhodobém finančním majetku v účtové třídě 0. Aby se zabránilo subjektivnímu mylnému posouzení s výrazným dopadem do účetnictví, je nutné vţdy podloţit rozhodnutí o zařazení cenného papíru do krátkodobého nebo dlouhodobého finančního majetku celkovou firemní strategií a plánem společnosti v době pořízení cenného papíru. Se správným účetním zatříděním pořízeného cenného papíru souvisí následně i jeho způsob ocenění. Ocenění provádí účetní jednotka ke dni jeho pořízení a k rozvahovému dni, který bývá ve většině případů spojován s koncem účetního období. Jedná se o legislativně upravené postupy, které jsou uvedeny na příkladech v další části práce. Propojení národních akciových trhů a vysoký podíl zahraničních investorů znamená také zvýšení podílu obchodování v cizích měnách. Vzhledem k povinnosti účetní jednotky převádět podle zákona o účetnictví cizí měnu na českou, je nutné účtovat o účetních případech, kdy vznikají kurzové rozdíly. Účtování majetkových cenných papírů v cizí měně je popsáno na příkladech v samostatné kapitole 1.4 praktické části.

37

Při účtování majetkových cenných papírů pouţíváme především tyto účty: 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 061 - Podílové cenné papíry a podíly v účetních jednotkách s rozhodujícím vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v účetních jednotkách s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 069 - Jiný dlouhodobý finanční majetek 221 - Bankovní účet 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku 291 - Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku 353 - Pohledávky za upsaný základní kapitál 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky 411 - Základní kapitál 412 - Emisní áţio 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 419 - Změny základního kapitálu 561 - Prodané cenné papíry a podíly 564 - Náklady z přecenění cenných papírů 661 - Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 664 - Výnosy z přecenění cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku Soupis účtů, potřebných pro účtování majetkových cenných papírů, je zde takto souhrnně uveden ze dvou důvodů. Jednak můţe usnadnit práci s následujícími příklady, ale také zároveň velký počet účtů názorně demonstruje skutečnost, jak je problematika účtování majetkových cenných papírů rozsáhlá, kolik variant a moţných způsobů účtování je v praxi nutno řešit. 38

1.1 Emise akcií Emise akcií je pro emitenta jedním ze způsobů obstarání si finančních prostředků. Akciová společnost výzvou k úpisu akcií vyzývá investory k podílení se na tvorbě základního kapitálu. Děje se tak prostřednictvím finančního zprostředkovatele na primárním trhu. Akcionáři jsou zapsáni v knize upisovatelů. Je-li upsána celá emise, je změna výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Po zápisu jsou upisovatelům vydány zatímní listy, které nahrazují akcie aţ do doby úplného splacení upsané emise. Emise akcií souvisí s účtováním o základním kapitálu. Základní kapitál můţe akciová společnost zvýšit nebo sníţit, ale to vţdy na základě schválení valnou hromadou společnosti. Zvýšení lze provést z vlastních zdrojů, zejména z hospodářského výsledku, nebo právě pomocí upsání nových akcií a dále také podmíněným zvýšením. Upisovat nové akcie lze v případě, ţe dosavadní akcionáři splatili akcie upsané dříve. Podmíněné zvýšení se týká práva z vyměnitelných dluhopisů. Sníţení základního kapitálu můţe společnost provést například staţením akcií z oběhu jejich nákupem do vlastního majetku a následnou likvidací spolu se zápisem o sníţení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Příklady účtování jsou v této části 1.1 popsány z pozice emitenta – obchodní společnosti. Jsou zaměřeny na následující problematiku: emise nových akcií, upsání emise s emisním áţiem, zvýšení základního kapitálu výměnou dluhopisů za akcie, sníţení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu. Příklad 1. Emise nových akcií v obchodní společnosti 1. 2. 3.

Upsání nových akcií ve jmenovité hodnotě Splacení upsaných akcií peněţitým vkladem Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku

419 Změna zákl. kapitálu 3. 1000000,00 1. 1000000,00

1000000,00 1000000,00 1000000,00

353 Pohledávka za upsaný kapit. 1. 1000000,00 2. 1000000,00

39

411 Základní kapitál 3. 1000000,00

221 Bankovní účet 2. 1000000,00

Emise nových akcií nemusí být vţdy účtována jako nesplacená pohledávka na vrub účtu 353, ale v případě splácení emisního kurzu akcií formou nepeněţitých vkladů můţe být účtována také například na vrub těchto účtů: • 021, při vkladu nemovitosti, • 132, při vkladu zásob zboţí. Tyto nepeněţité vklady musí být oceněny podle odborného odhadu a schváleny valnou hromadou společnosti. Zároveň musí být splaceny do termínu zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Peněţité vklady nemusí být splaceny v plné výši, stačí alespoň 30 %. V případě, ţe je emisní kurz, za který společnost akcie vydává, vyšší neţ jejich jmenovitá hodnota, potom kladný rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií tvoří emisní áţio. Příklad 2. Upsání akcií s emisním áţiem v obchodní společnosti 1. 2. 3.

Upsání nových akcií ve jmenovité hodnotě Trţní hodnota – emisní kurz 1200000,- Kč Emisní áţio (1200000 Kč – 1000000 Kč) Splacení upsaných akcií peněţitým vkladem

419 Změna zákl. kapitálu 1. 1000000,00

412 Emisní áţio 2. 200000,00

1000000,00 200000,00 1200000,00

353 Pohledávka za upsaný kapit. 1. 1000000,00 3. 1200000,00 2. 200000,00 221 Bankovní účet 3. 1200000,00

Majitelé vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů mají zpravidla právo na jejich výměnu za akcie společnosti ve stejné jmenovité hodnotě. Krátkodobý nebo dlouhodobý závazek vyplývající z dluhopisů se tak přemění na základní kapitál.

40

Příklad 3. Zvýšení základního kapitálu výměnou dluhopisů za akcie 1. 2.

Výměna dluhopisů ve jmenovité hodnotě Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku

419 Změna zákl. kapitálu 2. 1000000,00 1. 1000000,00

1000000,00 1000000,00

241 nebo 473 Vydané dluhopisy 1. 1000000,00 PS 1000000,00

411 Základní kapitál 2. 1000000,00

Sníţení základního kapitálu můţe společnost provést například nákupem vlastních akcií, (vzetím akcií z oběhu) na účet 252 – Vlastní akcie a obchodní podíly. Příklad popisuje případ, kdy společnost můţe následně část těchto akcií zlikvidovat a sníţit o ni základní kapitál, druhou část můţe opět po čase prodat v trţní hodnotě a tím vrátit do oběhu. Příklad 4. Sníţení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu 1. 2. 3. 4. 5.

Nákup vlastních akcií z oběhu (ve jmenovité hodnotě) Likvidace třetiny akcií (ve jmenovité hodnotě) Prodej druhé části akcií – vrácení do oběhu (v trţní hodnotě) Vyřazení prodaných akcií (ve jmenovité hodnotě) Zápis sníţení základního kapitálu do obchodního rejstříku

3000000,00 1000000,00 2100000,00 2000000,00 1000000,00

221 Bankovní účet 3. 2100000,00 1. 3000000,00

252 Vlastní akcie 1. 3000000,00 2. 1000000,00 4. 2000000,00

419 Změna zákl. kapitálu 2. 1000000,00 5. 1000000,00

411 Základní kapitál 5. 1000000,00

661 Trţby z prodeje CP 3. 2100000,00

561 Náklady z prodeje CP 4. 2000000,00

V případě, ţe emitované akcie splácí upisovatel v cizí měně, mohou vzniknout kurzové rozdíly. Tato problematika je náplní kapitoly 1.4. 41

1.2 Účtování majetkových účastí Majetkovou účastí se obecně rozumí účast investora v obchodní společnosti a z toho vyplývající práva a povinnosti. V účetnictví se jedná o majetkové cenné papíry, jejichţ prostřednictvím drţitel (investor) uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv ve společnosti, která cenné papíry emitovala. Důleţitým kritériem při rozhodování, zda o pořízených majetkových cenných papírech účtovat jako o majetkové účasti, je strategický záměr kontrolovat a ovlivňovat chod této obchodní společnosti. Majetkové účasti se účtují v okamţiku jejich pořízení na příslušné účty účtové třídy 0. O tom, na jaký účet bude podíl zaúčtován, rozhoduje posouzení, zda se jedná o účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem ve společnosti. Toto rozhodnutí musí především odpovídat legislativní úpravě. Obchodní zákoník v ustanovení § 66a definuje společníka, který se stal ovládající osobou. Ovládající osobou je vţdy ta osoba, která: je většinovým vlastníkem, disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jinými vlastníky, můţe prosadit jmenování či volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby. Má se za to, ţe osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv je ovládající osobou.34 Podle těchto uvedených specifikací rozlišujeme tři typy akciových portfolií: s rozhodujícím vlivem (vlastnictví více jak 40 % akcií), účet 061, s podstatným vlivem (vlastnictví více jak 20 %, ale méně neţ 40 %), účet 062, realizovatelné dlouhodobé akcie (vlastnictví méně jak 20 %), účet 063. Za majetkovou účast jsou povaţovány pouze první dva typy portfolií. Při pořízení oceňujeme nakoupené akcie pořizovací cenou, kterou rozumíme cenu pořízení zvýšenou o vedlejší pořizovací náklady, jimiţ mohou být (§ 48 vyhl. 500/2002 Sb.): makléřské poplatky, burzovní poplatky, 34

§ 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

42

jiné poplatky. Naopak součástí pořizovací ceny akcie nejsou úroky z úvěru na pořízení akcií a náklady, jeţ jsou s drţbou akcií spojeny.35 Metody přecenění majetkových účasti k rozvahovému dni jsou popsány v příkladu 7. Problematika účtování majetkových účastí je níţe popsána na následujících typových příkladech: úpis akcií z pohledu investora, různá portfolia majetkových účastí podle míry vlivu, jejich ocenění v době pořízení a zařazení do dlouhodobého finančního majetku v pořizovací ceně, převody portfolií mezi účty – jejich překlasifikování, ocenění podílů k rozvahovému dni metodou ekvivalence, realizovatelné dlouhodobé akcie, přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu, překlasifikování majetkového podílu, prodej celých majetkových podílů, vyřazení celého rozdílu z přecenění, výnosy z majetkových cenných papírů, dividendy, prodej účasti se ziskem, vyřazení poměrné části oceňovacího rozdílu. Příklad 5. Úpis akcií z pohledu investora – příklad č. 2 z pohledu emitenta

1. 2.

Upsání akcií ve jmenovité hodnotě 1000000,- Kč emisní kurz 1200000,- Kč majetková účast představuje 30 %, tzn. podstatný vliv Splacení celé částky na běţný účet akciové společnosti

1.

062 Podstatný vliv v a.s. 1200000,00

1200000,00 1200000,00

367 Závazky z upsaných CP 2. 1200000,00 1. 1200000,00

221 Bankovní účet 2. 1200000,00 Upsaný podíl můţe investor hradit v hotovosti jako v uvedeném příkladě nebo formou nepeněţního vkladu. Musí se ovšem jednat o takový majetek, který společnost vyuţije ke své činnosti. V tom případě se bude účtovat ve prospěch účtů týkajících se příslušného

35

STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 159

43

vkládaného aktiva, například účtu 132 při vkladu zásob zboţí, účtu 311 při vkladu pohledávky. Následuje příklad popisující nákupy majetkových účastí s různou mírou vlivu v nakoupených společnostech Alfa, Beta, Gama a Delta (výše majetkové účasti je u kaţdého účetního případu uvedena). Kaţdý z nakoupených majetkových podílů byl pořízen s jinou mírou vlivu a jiným úmyslem investora (dlouhodobým nebo krátkodobým) a podle toho se odvíjí zaúčtování - dlouhodobé účasti na účty 061 a 062, realizovatelné akcie ve společnosti Gama na účet 063 a krátkodobé akcie ve společnosti Delta na účet 251. V příkladu je také popsáno zařazení v pořizovací ceně. Dále je uvedena moţnost prodeje 30 % podílu ve společnosti Beta, s tím související přehodnocení výše majetkové účasti a nutné přeúčtování z účtu 061 na účet 062 s menší mírou vlivu. Analogicky při případném zvýšení majetkové účasti ve společnosti Alfa je nutné účtovat ve prospěch účtu 062 a na vrub účtu 061. Příklad 6. Majetkové účasti ve více obchodních společnostech – různá portfolia 1a 1b 1c 2. 3a 3b 4. 5a 5b 5c 6a 6b 6c 7a 7b 8.

Nákup akcií společnosti Alfa - podstatný vliv 25 % Odměna zprostředkovateli Zařazení do majetku v pořizovací ceně Úhrada zálohy na nákup účasti ve společnosti Beta Nákup akcií společnosti Beta - rozhodující vliv 60 % Zařazení do majetku v pořizovací ceně Zúčtování zálohy Nákup akcií společnosti Gama - 4 % podíl Odměna makléři Zařazení do majetku v pořizovací ceně Nákup akcií společnosti Delta - krátkodobé drţení Odměna makléři Zařazení do majetku v pořizovací ceně Prodej akcií společnosti Beta, tj. 30 % podíl Pořizovací cena akcií Beta Překlasifikování majetkové účasti ve společnosti Beta 41000000 - 20500000 = 20500000,- Kč tj. 30 % podstatný vliv 9a Nákup dalších akcií společnosti Alfa 9b Zařazení do majetku v pořizovací ceně 10. Překlasifikování majetkové účasti ve společnosti Alfa 5100000 + 3050000 = 8150000,- Kč tj. 40 % rozhodující vliv

44

5000000,00 100000,00 5100000,00 41000000,00 41000000,00 41000000,00 41000000,00 250000,00 10000,00 260000,00 70000,00 5000,00 75000,00 20000000,00 20500000,00 20500000,00 3050000,00 3050000,00 8150000,00

061 DFM - rozhodující vliv v a.s. 3b 41000000,00 7b 20500000,00 10 8150000,00 8. 20500000,00

053 Poskytnuté zálohy DFM 2. 41000000,00 4. 41000000,00

062 DFM - podstatný vliv v a.s. 1c 5100000,00 10 8150000,00 8 20500000,00 9b 3050000,00

379 Jiné závazky 4. 41000000,00 3a 41000000,00

5c

063 Realizovatené akcie 260000,00

251 KFM - krátkodobé akcie 6c 75000,00

378 Jiné pohledávky 7a 20000000,00

6a 6b

561 Náklady na prodané akcie 7b 20500000,00

1a 1b 3a 5a 5b 9a

259 Pořizování KFM 70000,00 6c 75000,00 5000,00 661 Trţby z prodeje akcií 7a 20000000,00

043 Pořízení DFM 5000000,00 1c 5100000,00 100000,00 41000000,00 3b 41000000,00 250000,00 5c 260000,00 10000,00 3050000,00 9b 3050000,00

221 Bankovní účet 1a 50000000,00 1b 100000,00 2. 41000000,00 5a 250000,00 5b 10000,00 6a 70000,00 6b 5000,00 9a 3050000,00

Po zaúčtování všech účetních případů mají majetkové účasti společnosti následující sloţení: • účet 061 - 40 % podíl ve společnosti Alfa v částce 8150000,- Kč • účet 062 - 30 % podíl ve společnosti Beta v částce 20500000,- Kč společnost by dále vlastnila podíly: • účet 063 - 4 % podíl ve společnosti Gama v částce 260000,- Kč • účet 251 - krátkodobé drţení podílu ve společnosti Delta v částce 75000,- Kč.

45

K rozvahovému dni musíme majetkové účasti přeceňovat: majetkové účasti s podstatným nebo rozhodujícím vlivem metodou ekvivalence (§ 51 odst. 3 vyhlášky 500/2002 Sb.). Přecenění se provádí kapitálově prostřednictvím účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazku. akcie s menšinovým vlivem, resp. realizovatelné akcie přeceňujeme na reálnou hodnotu (§ 51 odst. 2 vyhlášky 500/2002 Sb.) rovněţ s dopadem do vlastního kapitálu na účet 414.36 Veškeré oceňovací rozdíly musí účetní jednotka vést na samostatném analytickém účtu (podle § 2 českých účetních standardů č. 008). Následující příklad popisuje moţný způsob přecenění majetkového podílu metodou ekvivalence. Oceňovací rozdíly jsou účtovány na účet 414 a rozlišeny na analytických účtech. Příklad 7. Přecenění podílů metodou ekvivalence

PS PS 1a 1b 1c

2

3

Společnost Zeta má následující podíly: ve společnosti Alfa 60 %, pořizovací cena ve společnosti Beta 25 %, pořizovací cena Nákup dalších akcií společnosti Alfa Odměna zprostředkovateli Zařazení do majetku v pořizovací ceně K rozvahovému dni přecenění ekvivalencí účet 061 - podíl ve společnosti Alfa 9000000 + 1600000 = 10600000,- Kč, tj. 70 % podíl vlastní kapitál Alfa podle rozvahy 17000000,- Kč tzn. kdyţ Zeta vlastní 70 % podíl Alfy 70 % z 17000000 = 11900000,- Kč 11900000 - 10600000 = 1300000,- Kč Zvýšení hodnoty o 1300000,- Kč K rozvahovému dni přecenění ekvivalencí účet 062 - podíl ve společnosti Beta 5000000,- Kč, tj. 25 % podíl vlastní kapitál Beta podle rozvahy 16000000,- Kč tzn. kdyţ Zeta vlastní 25 % podíl Bety 25 % z 16000000 = 4000000,- Kč 4000000 - 5000000 = - 1000000,- Kč Sníţení hodnoty o 1000000,- Kč

36

9000000,00 5000000,00 1500000,00 100000,00 1600000,00

1300000,00

1000000,00

STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 160

46

061 DFM – rozhod. vliv v Alfa PS 9000000,00 1c 1600000,00 KS 10600000,00

062 DFM – podstat. vliv v Beta PS 5000000,00 KS

061 DFM – přecenění Alfa 2 1300000,00 KS 1300000,00

062 DFM – přecenění Beta 3 1000000,00 KS 1000000,00

414 Oceňovací rozdíly - Alfa 2 1300000,00

1a 1b

5000000,00

3

043 Pořízení DFM 1500000,00 1c 1600000,00 100000,00

414 Oceňovací rozdíly - Beta 1000000,00

221 Bankovní účet 1a 1500000,00 1b 100000,00

Konečné stavy na účtech 061 a 062 spolu s analytickou evidencí přecenění na účtech 061 a 062 v součtu odpovídají hodnotám podílů, získaných přeceněním metodou ekvivalence. Dlouhodobé realizovatelné akcie účtované na účet 063 nejsou typickou majetkovou účastí, z důvodu niţšího podílu ve společnosti do 20 %. Přesto s problematikou účtování účastí úzce souvisí, protoţe v průběhu času můţe docházet v účetní jednotce k navýšení nebo sníţení majetkové účasti a k její následné překlasifikaci. To má za následek povinnost ocenit překlasifikované podíly jinou metodou, například místo metody ekvivalence je nutné přecenit dlouhodobé realizovatelné akcie na účtu 063 reálnou hodnotou. Příklad 8. Realizovatelné dlouhodobé akcie, přecenění na reálnou hodnotu Společnost Zeta má následující podíl: PS ve společnosti Beta 25 %, tj. podstatný vliv – účet 062 - vlastní 5000 ks akcií, cena akcie 1000,- Kč/ 1 ks 1a Prodej 15 % podílu, 3000 ks, trţní cena 1200,- Kč/ 1 ks 1b Vyřazení akcií v pořizovací ceně Překlasifikování majetkové účasti ve společnosti Beta - po prodeji vlastní jen 2000 ks akcií, v ceně 1000,- Kč/1 2 tato výše představuje 10 % podíl – účet 063 K rozvahovému dni přecenění na reálnou hodnotu Reálná hodnota odpovídá trţní hodnotě dosaţené prodejem 2000 ks * 1200,- Kč = 2400000,- Kč 3 2400000 - 2000000 = o 400000,- Kč zvýšit ocenění 47

5000000,00 3600000,00 3000000,00

2000000,00

400000,00

062 DFM – podstatný vliv PS 5000000,00 1b 3000000,00 2. 2000000,00 KS 0,00

2.

063 realizov. akcie Beta 2000000,00

KS

2000000,00

063 oceňovací rozdíl Beta 3. 400000,00 KS 400000,00

1a

414 Oceňovací rozdíl Beta 3. 400000,00

221 Bankovní účet 3600000,00

661 Trţby z prodeje akcií 1a 3600000,00

561 Náklady na prodané akcie 1b 3000000,00 Jiný způsob účtování je moţný v případě, kdy naopak dojde ke sníţení trţní ceny vlastněných akcií. Přecenění je provedeno podle reálné hodnoty na vrub účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a ve prospěch analytické evidence oceňovacího rozdílu na účtu 063. Jestliţe sníţení reálné hodnoty podílu je trvalé, můţe účetní jednotka účtovat přecenění na vrub nákladového účtu 564 – Náklady na přecenění. Je však velmi nutné dbát na to, aby sníţení bylo odůvodnitelné, protoţe má dopad na výsledek hospodaření a sniţuje daňový základ. Účetní jednotka můţe narazit na problém s prokázáním daňové účinnosti přecenění (podle § 23 odst. 9 zákona o daních z příjmů). Při prodeji majetkové účasti jsou účtovány trţby na účtu 661 ve skutečné ceně, za jakou byly cenné papíry prodány. Na účtu 561 je účtováno v ceně pořizovací. Kromě těchto dvou hodnot, reálné a pořizovací, je pro účetnictví důleţitá také jmenovitá hodnota akcií, pomocí níţ je vyjádřena výše podílu na základním kapitálu společnosti. Příklad 9. Prodej celých majetkových podílů, vyřazení rozdílu z přecenění - navazuje na příklady 7 a 8

PS PS PS PS

Společnost Zeta má následující počáteční stavy účtů: účet 061 společnost Alfa 70 %, rozhodující vliv účet 061 AE Alfa - rozdíl z přecenění účet 063 společnost Beta 10 %, realizovatelné akcie účet 063 AE Beta - rozdíl z přecenění

48

10600000,00 1300000,00 2000000,00 400000,00

1a 1b 1c 2a 2b 2c

Prodej majetkové účasti ve společnosti Alfa v prodejní ceně zúčtování oceňovacího rozdílu vyřazení akcií v pořizovací ceně Prodej realizovatelných akcií společnosti Beta v prodejní ceně zúčtování oceňovacího rozdílu vyřazení akcií v pořizovací ceně

PS KS

061 Rozhodující vliv, Alfa 10600000,00 1c 10600000,00

PS

0,00

PS

KS

KS

1b

0,00 414 Oceňovací rozdíl Alfa 1300000,00 PS 1300000,00 KS

2b

0,00 063 Oceňovací rozdíl Beta 400000,00 2b 400000,00 0,00 414 Oceňovací rozdíl Beta 400000,00 PS 400000,00

0,00

KS

561 Náklady na prodané akcie 1c 10600000,00 2c 2000000,00

1a 2a

061 Oceňovací rozdíl Alfa 1300000,00 1b 1300000,00

KS

063 Realizovatelné akcie Beta PS 2000000,00 2c 2000000,00

12500000,00 1300000,00 10600000,00 1800000,00 400000,00 2000000,00

0,00

661 Trţby z prodeje akcií 1a 12500000,00 2a 1800000,00

221 Bankovní účet 12500000,00 1800000,00

Následující příklad je zaměřen na problematiku účtování výnosů z majetkových účastí. Výnosy z majetkových cenných papírů jsou dvojího typu: vyplácené dividendy, výnos z růstu trţní ceny akcie. Příjem dividendy je účtován ve prospěch účtu 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku. Výnos ze zvýšení trţní ceny akcií se v hospodářském výsledku společnosti projeví aţ ve chvíli jejich prodeje, jako kladný rozdíl mezi trţbou z prodeje na účtu 661 a vyřazenou pořizovací cenou podílu na účtu 561. Po celou dobu drţení podílu v majetku společnosti, aţ

49

do doby prodeje, zvýšení trţní ceny akcií hospodářský výsledek neovlivňuje a účtuje se pouze jako změna v ocenění na kapitálovém účtu 414. Moţnost řešení problému s výpočtem poměrné části pořizovací ceny a poměrné části oceňovacího rozdílu při jejich vyřazení v případě prodeje majetkové účasti je popsána na konci příkladu (strana 51). Příklad 10. Výnosy z majetkových cenných papírů, prodej části podílu a vyřazení poměrné části oceňovacího rozdílu

PS 1a 1b 1c 2

3 4 5a 5b 5c

Společnost Zeta má následující majetkovou účast ve společnosti Alfa 25 %, podstatný vliv - účet 062 - vlastní 2500 ks akcií po 1000,- Kč Nákup podílu 30 %, nákup 3000 ks akcií po 900,- Kč Odměna zprostředkovateli Zařazení do majetku v pořizovací ceně Překlasifikování majetkové účasti na rozhodující vliv - účet 061 celkem 5500 ks akcií, = 55 % podíl, pořizovací cena 5500000 Kč K rozvahovému dni 31. 12. 2010 přecenění ekvivalencí - vlastní kapitál Alfy je podle rozvahy 12000000,- Kč tzn. kdyţ Zeta vlastní 55 % podíl společnosti Alfa 55 % z 12000000 = 6600000,6600000 - 5500000 = 1100000 Kč Zvýšení hodnoty o 1100000 Kč Inkaso dividendy - dividenda na akcii 90,- Kč (5500 ks) Výhodný prodej 10 % podílu, tzn. prodej 1000 ks akcií prodejní cena za akcii 1300,- Kč Vyřazení akcií v pořizovací ceně 5500000 * 10 % / 55 % = 1000000,- Kč Zúčtování oceňovacího rozdílu - vyřazení poměrné části oceňovacího rozdílu 10 % oceňovací rozdíl 1100000,- Kč představuje 55 % podíl 1100000 * 10 % / 55 % = 200000,- Kč

PS KS

5c

062 Podstatný vliv 2500000,00 2 2500000,00

1c 2 KS

0,00 414 Oceňovací rozdíl 200000,00 3 1100000,00 KS

3

900000,00

KS

50

2500000,00 2700000,00 300000,00 3000000,00 2500000,00

1100000,00 495000,00 1300000,00 1000000,00

200000,00

061 Rozhodující vliv 3000000,00 5b 1000000,00 2500000,00 4500000,00 061 Oceňovací rozdíl - Alfa 1100000,00 5c 200000,00 900000,00

1a 1b

043 Pořízení DFM 2700000,00 1c 3000000,00 300000,00

4 5a

561 Náklady na prodané akcie 5b 1000000,00

221 Bankovní účet 495000,00 1a 2700000,00 1300000,00 1b 300000,00 661 Trţby z prodaných akcií 5a 1300000,00

665 Výnosy z dlouhodobých akcií 4 495000,00

Vyřazení poměrné části pořizovací ceny lze vypočítat podle vzorce37: Pořizovací cena

vyřazený podíl původní podíl

V našem příkladě: 5500000

10% 55%

=

1000000

Vyřazení poměrné části oceňovacího rozdílu lze vypočítat podle vzorce: vyřazený podíl původní podíl

Oceňovací rozdíl V našem příkladě: 1100000

10% 55%

=

200000

Za předpokladu, ţe účetní jednotka drţí akcie téhoţ emitenta se stejnými charakteristikami, oceňuje úbytky těchto akcií buď na bázi váţeného aritmetického průměru, nebo můţe pouţít metodu FIFO.38

37

STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 162 38 STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 160

51

Vyřazení poměrné části způsobem váţeného aritmetického průměru lze vypočítat podle vzorce:39 Hodnota akcií

vyřazený počet akcií původní počet akcií

V našem příkladě je hodnota vyřazeného podílu: 5500000

1000 ks 5500 ks

=

1000000

1.3 Účtování akcií určených k obchodování Akcie k obchodování jsou pořízeny za účelem krátkodobého drţení a obchodování s nimi. Na rozdíl od dlouhodobých majetkových cenných papírů jsou akcie nakupovány a drţeny se záměrem provádět na finančním trhu obchody s cílem dosáhnout zisku z cenového rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Splatnost těchto obchodů nepřesahuje období jednoho roku. Motivací k obchodování můţe být i spekulace. Pro správné účtování je opět rozhodující posouzení záměru investora o nákupu akcií za účelem obchodování. Tyto akcie nemůţe investor pořizovat s perspektivou drţení dlouhodobého majetkového podílu a uplatnění vlivu v drţené společnosti (účtování majetkových účasti v účtové třídě 0). Je-li splněna tato podmínka, je o těchto akciích účtováno jako o krátkodobém finančním majetku v účtové třídě 2. Při pořízení oceňujeme akcie k obchodování pořizovacími cenami. Součástí pořizovací ceny jsou přímé náklady, které s pořízením souvisejí, například poplatky a provize makléřům a poradcům. K okamţiku sestavení účetní závěrky se veřejně obchodovatelné akcie oceňují reálnou hodnotou, to znamená trţní hodnotou vyhlášenou na tuzemské nebo zahraniční burze nebo na jiném veřejně organizovaném trhu. V případě, ţe není trţní hodnota cenného

39

STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 164

52

papíru známa (například z důvodu, ţe se s předmětnými akciemi na organizovaném trhu neobchoduje), můţe být za reálnou hodnotu povaţován odborný odhad.40 Účtování akcií k obchodování je popsáno na následujících příkladech: pořízení krátkodobých obchodovatelných akcií a jejich přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu, prodej obchodovatelných akciía způsob účtování výnosů: (1) z prodeje akcií, (2) z příjmu dividendy. Příklad 11. Nákup krátkodobých majetkových cenných papírů, - zařazení v pořizovací ceně, - přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu. 1a 1b 1c 2a 2b 2c

3

4

Nákup akcií společnosti Sigma, 200 ks po 1100,- Kč Odměna zprostředkovateli Zařazení do majetku v pořizovací ceně Nákup akcií společnosti Omega, 100 ks po 900,- Kč Odměna zprostředkovateli Zařazení do majetku v pořizovací ceně K rozvahovému dni 31. 12. 2011 přecenění: - přecenění na reálnou hodnotu 1300 Kč/ 1 akcii Sigma 200 ks akcií * 1300 = 260000,- Kč Zvýšení hodnoty o 25000,- Kč (260000 – 235000) - přecenění na reálnou hodnotu 800 Kč/ 1 akcii Omega 100 ks akcií * 800 = 80000,- Kč Sníţení hodnoty o 20000,- Kč (80000 – 100000)

1c 3 KS

1a 1b 2a 2b KS

251 KFM - akcie Sigma 235000,00 25000,00 260000,00

2c KS

259 Pořízení KFM 220000,00 1c 235000,00 15000,00 90000,00 2c 100000,00 10000,00 0,00

220000,00 15000,00 235000,00 90000,00 10000,00 100000,00

25000,00

20000,00

251 KFM – akcie Omega 100000,00 4 20000,00 80000,00 221 Bankovní účet 1a 220000,00 1b 15000,00 2a 90000,00 2b 10000,00

40

MRKOSOVÁ Jitka. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 291 s. ISBN 978-80-266-0040-4, strana 101

53

4

564 Náklady z přecenění akcií 20000,00

664 Výnosy z přecenění akcií 3 25000,00

Přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu se u obchodovatelných akcií projeví přímo na výsledkových účtech 564 - Náklady z přecenění cenných papírů, resp. 664 - Výnosy z přecenění cenných papírů a ovlivňuje hospodářský výsledek, na rozdíl od přecenění majetkových účastí (kapitola 1.2, příklady 7 a 8), kdy se přecenění metodou ekvivalence nebo na reálnou hodnotu projevuje pouze rozvahově na kapitálovém účtu 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku. Výnosy z akcií k obchodování mohou být dvojího druhu: (1) dividendy a (2) realizovaný zisk při prodeji těchto akcií. Trţby z prodeje akcií jsou účtovány ve prospěch účtu 661, náklady v pořizovací ceně na vrub účtu 561 – Prodané cenné papíry a podíly. Hospodářský výsledek z transakce je určen rozdílem mezi těmito dvěma účty. Následující příklad popisuje obě varianty prodeje obchodovatelných akcií, to znamená prodejní cenu vyšší neţ cenu pořizovací (akcie Sigma) a prodejní cenu niţší neţ pořizovací (akcie Omega).

Příklad 12. Prodej krátkodobých majetkových cenných papírů a účtování dividendy Společnost má následující počáteční stavy akcií 200 ks po 1300 Kč, společnosti Sigma 100 ks po 800 Kč, společnosti Omega Výnos - inkaso dividendy ze společnosti Sigma - dividenda na akcii 50 Kč (200 ks * 50) Prodej akcií společnosti Sigma - prodejní cena ve výši 1400 Kč / 1 akcii (200 ks * 1400) - vyřazení prodaných akcií Prodej akcií společnosti Omega - prodejní cena ve výši 700 Kč / 1 akcii (100 ks * 700) - vyřazení prodaných akcií

PS PS 2 3a 3b 4a 4b

PS KS

251 KFM - akcie Sigma 260000,00 3b 260000,00 0,00

PS KS

54

260000,00 80000,00 10000,00 280000,00 260000,00 70000,00 80000,00

251 KFM - akcie Omega 80000,00 4b 80000,00 0,00

561 Náklady na prodané akcie 3b 260000,00 4b 80000,00

1 3a 4a

661 Trţby z prodaných akcií 3a 280000,00 4a 70000,00

221 Bankovní účet 10000,00 280000,00 70000,00

666 Výnosy z KFM 1 10000,00

Kromě účtu 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování je moţno účtovat krátkodobý finanční majetek také na účet 257 - Ostatní cenné papíry k obchodování, jedná-li se o realizovatelné majetkové cenné papíry, určené k prodeji v krátkodobém časovém horizontu.

1.4 Majetkové cenné papíry v cizí měně S majetkovými cennými papíry je při současné vysoké míře globalizace trhů často obchodováno v cizích měnách. Při účtování tak vznikají rozdíly nejen z přecenění majetkové účasti, ale i rozdíly vzniklé pohybem devizového kurzu. Podle § 60 vyhlášky 500/2002 Sb., jsou pro podnikatele případné kurzové rozdíly součástí přecenění cenného papíru. Mezi majetkové cenné papíry patří majetkové účasti ve společnostech a majetkové cenné papíry určené k obchodování. V praxi se můţeme nejčastěji setkat s následujícími účetními případy, které jsou popsány na těchto příkladech: společnost se zahraniční majetkovou účastí, úpis akcií z pozice emitenta, společnost se zahraniční majetkovou účastí, úpis akcií z pozice investora, prodej podílu na zahraniční společnosti, přecenění k rozvahovému dni, akcie určené k obchodování v cizí měně, nákup a prodej.

Příklad 13. Zahraniční majetková účast - úpis akcií, z pohledu emitenta

1

2

Úpis akcií: 500 ks akcií, jmenovitá hodnota 1000 Kč / 1 akcii v době úpisu kurz 25 CZK/EUR (1000 / 25 = 40,- EUR/akcii) Zahraniční akcionář uhradil 20000 EUR (500 ks * 40 EUR/1) v termínu úhrady se kurz mezitím změnil na 25,20 CZK/EUR 20000 EUR * 25,20 CZK/EUR 55

500000,00

504000,00

3

Kurzový rozdíl – zisk, účtováno na účet 412 (emisní áţio) 419 Změna základního kapitálu 1 500000,00

2

1 3

221 Bankovní účet 504000,00

4000,00

353 Pohledávka za upsaný ZK 500000,00 2 504000,00 4000,00 412 Emisní áţio 3

4000,00

Jestliţe devizový kurz v době úhrady bude pod úrovní kurzu v době úpisu akcií, to znamená pod úrovní 25,- CZK/EUR, vznikne vlivem kurzového pohybu ztráta, která se projeví jako nedoplatek pohledávky za upsaný základní kapitál na straně dal účtu 353. Emitent obvykle ţádá doplatek pohledávky. Při účtování analogického příkladu z pohledu českého investora, při úpisu vkladu v cizí měně do zahraniční společnosti, je moţno postupovat následujícím způsobem: Příklad 14. Zahraniční majetková účast - úpis akcií, z pohledu investora Upsaný vklad: 500 ks akcií, jmenovitá hodnota 40,- EUR/1 akcii kurz v době úpisu činí 25,- CZK/EUR, závazek z upsaného nesplacené vkladu v CZK = 500 ks * 40,- EUR/1 * 25,- CZK/EUR = 500000,- CZK Zaplacení na účet společnosti 20000,- EUR, k termínu úhrady se kurz změnil na 25,20 CZK/EUR 20000 EUR * 25,20 CZK/EUR = 504000,- CZK Kurzový rozdíl – účtováno na kurzové ztráty

1

2 3

1

062 DFM - Podstatný vliv 500000,00

2

221 Bankovní účet 2 504000,00

3

500000,00

504000,00 4000,00

367 Závazky z upsaných akcií 504000,00 1 500000,00 3 4000,00 563 Kurzové ztráty 4000,00

Hodnotu akcií vyjádřenou v cizí měně je nutné podle zákona o účetnictví přepočítat k rozvahovému dni na naši měnu devizovým kurzem České národní banky, platným k tomuto dni. Vznikající kurzové rozdíly jsou součástí přecenění. Nedochází k účtování kurzových 56

rozdílů na samostatné účty 563 - Kurzové ztráty nebo 663 - Kurzové zisky. Účtování se provádí společně s přeceněním: • na kapitálový účet 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění cenných papírů, v případě dlouhodobých majetkových účastí a realizovatelných akcií, • na výsledkové účty 564 – Náklady z přecenění cenných papírů, resp. 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů, v případě krátkodobých akcií určených k obchodování.

Příklad 15. Prodej podílu na zahraniční společnosti, realizovatelné akcie - přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu - moţnost pohybu devizového kurzu Společnost Alfa a.s. má následující dlouhodobý podíl: v zahraniční společnosti Handel A.G., 10 % vlastní 1000 ks akcií, cena 1 akcie 40,- EUR 1000 ks * 40 EUR/1 * 25 CZK/EUR = 1000000,- CZK Nákup dalších akcií – 500 ks po 36,- EUR/1 500 ks * 36 EUR/1 * 25,20 CZK/EUR = 453600,- CZK Zařazení do majetku v pořizovací ceně K rozvahovému dni přecenění na reálnou hodnotu trţní cena 1 akcie činila k rozvahovému dni 42,- EUR 1500 ks * 42 EUR/1 * 25,10 CZK/EUR = 1581300,- CZK Zvýšení hodnoty o 127700,- CZK (1581300 - 1453600) Prodej poloviny akcií: 750 ks * 42 EUR/1 * 24,90 = 784350,- CZK Vyřazení poměrné části pořizovací ceny: pořizovací cena * vyřazený podíl / původní podíl 1453600 CZK * 7,5 % / 15 % = 726800,- CZK Vyřazení poměrné části oceňovacího rozdílu oceňovací rozdíl * vyřazený podíl / původní podíl 127700 CZK * 7,5 % / 15 % = 63850,- CZK

PS 1a 1b

2 3

4

5

PS 1b KS

1a

1000000,00 453600,00 453600,00

127700,00 784350,00

726800,00

63850,00

063 Podíl v Handel A.G. 1000000,00 4 726800,00 453600,00 726800,00

063 Oceňovací rozdíl - Handel A.G. 2 127700,00 5 63850,00

043 Pořízení DFM 453600,00 1b 453600,00

414 Oceňovací rozdíl - Handel A.G. 5 63850,00 2 127700,00

KS

63850,00

KS 57

63850,00

561 Náklady na prodané akcie 4 726800,00

3

661 Trţby z prodaných akcií 3 784350,00

221 Bankovní účet 784350,00 1a 453600,00

Součet konečných zůstatků účtů 063 a 063 AE (rozdíl z přecenění) ve výši 790650 CZK (726800 + 63850) odpovídá hodnotě 750 kusů akcií, které společnosti zůstaly v drţení a byly přeceněny k rozvahovému dni reálnou hodnotou 42 EUR/1 akcii, při kurzu 25,10 CZK/EUR (750 * 42 * 25,10 = 790650 CZK). Další příklad popisuje moţnost nákupu, přecenění a následného prodeje krátkodobě drţených akcií. V tomto případě jsou akcie evidovány na účtu 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování. Přecenění je účtováno na analytickou evidenci. V tomto příkladě dochází vlivem přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu ke zvýšení hospodářského výsledku společnosti, a to účtováním přecenění ve výši 1400,CZK ve prospěch účtu 664 – Výnosy z přecenění. Příklad 16. Akcie určené k obchodování v cizí měně, nákup a prodej - přecenění k rozvahovému dni na reálnou hodnotu - moţnost pohybu devizového kurzu

1 2 3

4

5 6a 6b

Společnost Alfa koupila krátkodobé zahraniční akcie 100 ks akcií, cena 50 EUR/ 1 akcii, kurz 25,- CZK/EUR 100 ks * 50 EUR * 25 CZK/EUR = 125000,- CZK Odměna zprostředkovateli Zařazení v pořizovací ceně K rozvahovému dni přecenění na reálnou hodnotu trţní cena 1 akcie činila k rozvahovému dni 55,- EUR 100 ks * 55 EUR/1 * 24,80 CZK/EUR = 136400,- CZK Zvýšení hodnoty o 1400,- CZK (136400 - 135000) Prodej akcií za trţní cenu 58 EUR/1 akcii, při aktuálním devizovém kurzu 25,10 CZK/EUR 100 ks * 58 EUR * 25,10 CZK/EUR = 145580,- CZK Vyřazení prodaných akcií Vyřazení oceňovacího rozdílu

58

125000,00 10000,00 135000,00

1400,00

145580,00 135000,00 1400,00

3 KS

1 2

251 Akcie k obchodování 135000,00 6a 135000,00

4

0,00

KS

259 Pořizování KFM 125000,00 3 135000,00 10000,00

5

561 Náklady na prodané akcie 6a 135000,00 6b 1400,00

251 Oceňovací rozdíl z akcií 1400,00 6b 1400,00 0,00 221 Bankovní účet 145580,00 1 125000,00 2 10000,00 661 Výnosy z prodaných akcií 5 145580,00

664 Výnosy z přecenění akcií 4 1400,00

Na příkladech v této části 1.4 bylo popsáno, jakým způsobem se pohyby devizového kurzu stávají součástí ocenění majetkových cenných papírů a jak můţe postupovat obchodní společnost při nákupu a prodeji těchto cenných papírů v cizí měně.

59

2 Dluhové cenné papíry Druhá kapitola praktické části práce je zaměřena na problematiku účtování dluhových cenných papírů. Nejvýznamnějším zástupcem tohoto typu cenných papírů jsou dluhopisy (pouţívá se také termín obligace). Mezi dluhové papíry řadíme dále směnky a šeky, ale tyto cenné papíry ztrácí v současné době na významu především v ekonomikách jako je naše, kde jejich pouţívání nemá tak dlouhou tradici. Dluhopis je cenný papír úvěrového charakteru, s nímţ je spojeno právo majitele poţadovat v době jeho splatnosti splacení dluţné částky ve výši jmenovité hodnoty dluhopisu a vyplacení výnosů z dluhopisu. Výnos se vyplácí způsobem a v termínech stanovených v emisních podmínkách. Výnos dluhopisu bývá v praxi nejčastěji určen: pohyblivou úrokovou sazbou (dluhopis s pohyblivým kupónem), pevnou úrokovou sazbou (dluhopis s pevným kupónem), rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho niţším emisním kurzem (dluhopisy s nulovým kupónem).41 U dluhopisů s pohyblivou úrokovou sazbou závisí výše vypláceného kupónu na vývoji úrokových sazeb. Podle emisních podmínek můţe být úrok vázaný například na výši mezibankovní sazby PRIBOR. Potom můţe být kupón určen takto: 6M PRIBOR + 2 % p. a., to znamená, ţe kupón bude vyplácen dvakrát ročně ve výši sazby PRIBOR, zvýšené o 2 %. Vţdy po výplatě kupónu se sazba aktualizuje a její výše tak odpovídá vývoji úrokových sazeb. U dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou se pohyb úrokových sazeb na trhu projeví v ceně dluhopisu, ve výnosu dluhopisu do splatnosti. Tím, ţe je sazba úroku pevně daná, promítá se při obchodování měnící se úrok přímo do změny ceny dluhopisu. Při růstu úroku se cena dluhopisu sniţuje a naopak.

41

KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007, s. 147. ISBN 978-80-7265105-4., strana 33

60

Celkový zisk z drţení dluhopisu plyne investorovi: z kapitálového výnosu, který závisí na míře změny trţní ceny dluhopisu, například: (1) v případě prodeje za vyšší kurz neţli byl kurz nákupní, (2) při niţším emisním kurzu (pořizovací hodnotě) neţli je nominální hodnota dluhopisů s nulovým kupónem, z úrokového výnosu, daného výší roční kupónové míry. Při účtování dluhových cenných papírů pouţíváme především tyto účty: 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku 065 - Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti 221 - Bankovní účet 232 - Eskontní úvěry 241 - Vydané krátkodobé dluhopisy 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování 256 - Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku drţené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 322 - Směnky k úhradě 375 - Pohledávky z vydaných dluhopisů 381 - Náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 473 - Vydané dluhopisy 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 564 - Náklady z přecenění cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 661 - Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 664 - Výnosy z přecenění cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 61

2.1 Emise vlastních dluhopisů Vydáním dluhopisu si emitent, v tomto případě dluţník, opatřuje peněţní prostředky a zavazuje se věřiteli ke splacení dluţné částky a příslušného výnosu (úroku), který je určen typem dluhopisu. Obě strany, emitent i věřitel, mají práva a povinnosti dány emisními podmínkami, které před vydáním dluhopisu na organizovaném nebo obdobném trhu na ţádost emitenta schvaluje Komise pro cenné papíry. Emitent, kterým je podnikatelský subjekt, eviduje vydané dluhopisy v závislosti na lhůtě do jejich splatnosti, na účtu 241 - Vydané krátkodobé dluhopisy, respektive na účtu 473 Vydané dluhopisy dlouhodobé. Současně eviduje pohledávku na účtu 375 - Pohledávky z vydaných dluhopisů aţ do okamţiku, kdy inkasuje emisní kurz. Jedná-li se o dluhopis s úrokovým výnosem, účtuje se tento výnos na vrub účtu 562 - Úroky. Následující dva příklady popisují emisi dluhopisu z pohledu emitenta., kterým je obchodní společnost a vydává: dluhopis se splatností do jednoho roku s nulovým kupónem, dluhopis se splatností 2 roky s pohyblivým kupónem.

Příklad 17. Emise krátkodobého dluhopisu s nulovým kupónem Společnost Alfa emitovala krátkodobý dluhopis - bez kupónu datum vydání 1. 4. 2011, splatnost 31. 3. 2012 1 jmenovitá hodnota 1a emisní kurz 1b diskont (= jmenovitá hodnota minus emisní kurz) 2 Úhrada emisního kurzu od věřitele Zúčtování diskontu za rok 2011: výše diskontu na 1 měsíc = 5000 Kč (60000 Kč / 12) 3 poměrná část připadající na 9 měsíců (5000 Kč * 9 měsíců) 4 Při splatnosti výplata jmenovité hodnoty věřiteli 5 Zúčtování diskontu za rok 2012 (5000 Kč * 3 měsíce) 241 Vydané krátkodobé dluhopisy 4 1000000,00 1 1000000,00

1000000,00 940000,00 60000,00 940000,00 45000,00 1000000,00 15000,00

375 Pohledávky z vydaných dluhop. 1a 940000,00 2 940000,00

62

3 5

2

562 Úroky 45000,00 15000,00

1b

381 Náklady příštích období 60000,00 3 45000,00 5 15000,00

221 Bankovní účet 940000,00 4 1000000,00

Po vypořádání dluhopisu a zaúčtování všech účetních případů se hospodářský výsledek z této transakce objeví na účtu 562 – Úroky, ve výši diskontu 60000,- Kč.

Příklad 18. Emise dlouhodobého dluhopisu s pohyblivým kupónem výše úroku 1. 1. 2011 - 31. 12. 2011 činí 5 % p. a. výše úroku 1. 1. 2012 - 31. 12. 2012 činí 4 % p. a. výplata kupónu v termínu splatnosti dluhopisu

1 2 3 4 5 6 7

Společnost Alfa emitovala dluhopis s pohyblivým kupónem datum vydání 1. 1. 2011, splatnost 31. 12. 2012 Emisní kurz ve výši jmenovité hodnoty Úhrada emisního kurzu od věřitele Kupón 1. 1. 2011 - 31. 12. 2011 ve výši 5 % p. a. Dne 31. 12. 2011 překlasifikování dluhopisu z dlouhodobého na krátkodobý (splatnost jiţ do 12 měsíců) Kupón 1. 1. 2012 - 31. 12. 2012 ve výši 4 % p. a. Při splatnosti 31. 12. 2012 výplata jmenovité hodnoty věřiteli Při splatnosti 31. 12. 2012 výplata kupónu

1000000,00 1000000,00 50000,00 1000000,00 40000,00 1000000,00 90000,00

Účtování v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2012: 473 Vydané dluhopisy - dlouhodobé 4 1000000,00 1 1000000,00

3 5

2

241 Dluhopisy splatné do 1 roku 6 1000000,00 4 1000000,00

562 Úroky 50000,00 40000,00

375 Pohledávky z vydaných dluhop. 1 1000000,00 2 1000000,00

221 Bankovní účet 1000000,00 6 1000000,00 7 90000,00

7

63

383 Výdaje příštích období 90000,00 3 50000,00 5 40000,00

2.2 Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti Pokud nakoupil investor dluhopis, ale nehodlá s ním obchodovat a jeho záměrem je drţet tento dluhopis aţ do určeného data proplacení, jedná se o dluhopis drţený do splatnosti. Za účelem správné účetní evidence je při pořízení těchto dluhopisů nejdříve nutné rozlišit je podle délky období zbývající do splatnosti, jako: dlouhodobý finanční majetek se zaúčtováním na účet 065 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti, při splatnosti delší neţ 12 měsíců, krátkodobý finanční majetek se zaúčtováním na účet 256 - Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti, při splatnosti do 12 měsíců. Krátkodobé dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku mají většinou formu dluhopisu s nulovým kupónem a obchodují se na diskontované bázi. V době splatnosti je věřiteli splacena nominální hodnota dluhopisu. Roční výnos na diskontované bázi se na peněţním trhu většinou kótuje v podobě úrokové míry. Při výpočtu můţeme postupovat například takto: Roční výnos

=

Diskont nominální hodnota

*

360 počet dnů do splatnosti

V případě dluhopisu s nominální hodnotou 100000 Kč, diskontem ve výši 15000 Kč a splatností 180 dní je postup výpočtu ročního výnosu následující: 15000 100000

*

360 180

= 0,15 * 2 = 0,3 = 30% p. a.

Dluhopisy se splatností nad 1 rok jsou obvykle registrovány na burze nebo obdobném organizovaném trhu a kromě nominální hodnoty a lhůty splatnosti bývají definovány ještě výší úrokové sazby - kupónem. Dluhopisy s kupónem rozlišujeme podle výše pořizovací ceny ve vztahu k jmenovité hodnotě dluhopisu na: dluhopis v pari, dluhopis nad pari, dluhopis pod pari.

64

U dluhopisu v pari je při nákupu pořizovací cena rovna jeho jmenovité hodnotě. V případě nákupu za vyšší cenu, neţli je hodnota jmenovitá, se jedná o dluhopis nad pari a naopak, niţší pořizovací cena znamená, ţe dluhopis je pod pari. Rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou u dluhopisu nad pari se nazývá prémie a musí se postupně v odpovídajícím poměru rozpouštět do nákladů na účet 566 - Náklady z finančního majetku. Rozdíl u dluhopisů pod pari se nazývá diskont a rozpouští se ve prospěch výnosů, při dodrţení hlediska doby zbývající do splatnosti, a to na účet 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku nebo na účet 666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku. V okamţik pořízení oceňujeme dluhopisy pořizovací cenou, to znamená cenou pořízení zvýšenou o vedlejší náklady spojené s pořízením. Můţe se jednat o zprostředkovatelské nebo burzovní poplatky. K rozvahovému dni se dluhové cenné papíry drţené do splatnosti nepřeceňují a zůstávají evidovány v pořizovací ceně. Příklad 19. Nákup dlouhodobého dluhopisu s nulovým kupónem, záměr investora - drţení dluhopisu do splatnosti

1 2 3

4

5 6

7 8

Společnost Alfa koupila dluhopis - bez kupónu datum nákupu 1. 4. 2011, splatnost 31. 3. 2013 (24 měsíců) Jmenovitá hodnota 1000000 Kč Nákup za emisní kurz Poplatek makléři Zařazení do dlouhodobého finančního majetku Zúčtování diskontu za rok 2011 (9 měsíců) Diskont / celkový počet měsíců * příslušný počet měsíců 84000 Kč / 24 měsíců * 9 měsíců = 31500,- Kč Zúčtování diskontu za rok 2012 (12 měsíců) Diskont / celkový počet měsíců * 12 měsíců 84000 Kč / 24 měsíců * 12 měsíců = 42000,- Kč 31. 12. 2012 překlasifikování na krátkodobý (splatnost za 3 měsíce) 916000 Kč + 31500 Kč (diskont 2011) + 42000 Kč (diskont 2012) Zúčtování diskontu za rok 2013 (3 měsíce) Diskont / celkový počet měsíců * příslušný počet měsíců 84000 Kč / 24 měsíců * 3 měsíce = 10500,- Kč V termínu splatnosti inkaso jmenovité hodnoty diskont = jmenovitá hodnota - pořizovací cena 84000 Kč = 1000000 Kč – 916000 Kč pořizovací cena = emisní kurz + poplatek makléři 916000 Kč = 900000 Kč + 16000 Kč 65

900000,00 16000,00 916000,00

31500,00

42000,00 989500,00

10500,00 1000000,00

3 4 5

065 Dlouhodobé dluhopisy 916000,00 6 989500,00 31500,00 42000,00

256 Dluhopisy splatné do 1 roku 6 989500,00 8 1000000,00 7 10500,00

1 2

043 Pořízení DFM 900000,00 3 916000,00 16000,00

221 Bankovní účet 1000000,00 1 900000,00 2 16000,00

8

665 Výnosy z dlouhodobého FM 4 31500,00 5 42000,00

666 Výnosy z krátkodobého FM 7 10500,00

Po uhrazení dluhopisu věřiteli a zaúčtování všech účetních případů se hospodářský výsledek z této transakce objeví na účtech výnosů z finančního majetku 665 a 666 v celkové výši 84000,- Kč, která odpovídá diskontu (rozdílu mezi nominální hodnotou 1000000 Kč a pořizovací hodnotou 916000 Kč). Následující příklad je zaměřen na způsob účtování dluhopisu pořízeného nad pari, kdy se vzniklá prémie rozpouští postupně do nákladů na účet 566 – Náklady z finančního majetku. Zároveň dochází k účtování úrokového výnosu za příslušné období ve prospěch účtu 662 – Úroky. Postup výpočtu rozpouštění prémie a úrokového výnosu je uveden pod tabulkou zadání příkladu.

Příklad 20. Dlouhodobý dluhopis s kupónem 6 % p. a., nákup nad pari kupón bude vyplacen v termínu splatnosti dluhopisu záměr investora - drţení dluhopisu do splatnosti 31. 3. 2013

1 2

3 4 5

Společnost Gama koupila dluhopis - s kupónem 6 % p. a. datum nákupu 1. 4. 2011, splatnost 31. 3. 2013 (24 měsíců) Jmenovitá hodnota 500000 Kč Nákup nad pari v částce Zařazení do dlouhodobého finančního majetku Kupón za rok 2011 (9 měsíců) Roční kupón / 12 * 9 měsíců 30000 / 12 * 9 = 22500,- Kč Rozpouštění prémie za rok 2011 1500 * 9 měsíců Kupón za rok 2012 (12 měsíců) Roční kupón 12 měsíců 66

536000,00 536000,00

22500,00 13500,00 30000,00

Rozpouštění prémie za rok 2012 1500 * 12 měsíců Překlasifikování na krátkodobý (splatnost za 3 měsíce) 536000 - 13500 - 18000 = 504500,- Kč Překlasifikování kupónu v analytické evidenci 22500 + 30000 = 52500,- Kč Kupón za rok 2013 (3 měsíce) Roční kupón / 12 * 3 měsíce 30000 / 12 * 3 = 7500,- Kč Rozpouštění prémie za rok 2013 1500 * 3 měsíce V termínu splatnosti inkaso: a) jmenovité hodnoty b) úrokového výnosu z kupónu

6 7a 7b

8 9 10

18000,00 504500,00 52500,00

7500,00 4500,00 500000,00 60000,00

roční výše kupónu = jmenovitá hodnota * kupónová sazba p. a. 500000 Kč * 0,06 = 30000 Kč nákup nad pari je prémie ve výši 36000 Kč (536000 - 500000) rozpouštění prémie měsíční = prémie / celkový počet měsíců 36000 Kč / 24 měsíců = 1500 Kč 065 Dlouhodobé dluhopisy 536000,00 4 13500,00 6 18000,00 7a 504500,00

065 Dlouhodobý dluhopis - kupón 3 22500,00 7b 52500,00 5 30000,00

256 Dluhopisy splatné do 1 roku 7a 504500,00 9 4500,00 10 500000,00

256 Krátkodobý dluhopis - kupón 7b 52500,00 10 60000,00 8 7500,00

043 Pořízení DFM 536000,00 2 536000,00

221 Bankovní účet 500000,00 1 536000,00 60000,00

2

1

10 10

566 Náklady z finančního majetku 4 13500,00 6 18000,00 9 4500,00

662 Úroky 3 5 8

67

22500,00 30000,00 7500,00

Zaúčtované náklady na účtu 566 odpovídají výši prémie 36000,- Kč a úrokový výnos na účtu 662 odpovídá kupónu ve výši 6 % p. a. v částce 60000,- Kč. V případě nákupu dluhopisu pod pari vzniká diskont. Účtování by probíhalo obdobně jako v příkladu 20, pouze s těmito rozdíly: pořizovací cena na účtu 065 by byla pod úrovní jmenovité hodnoty, neúčtovalo by se o rozpouštění prémie na vrub účtu 566, ale o diskontu ve prospěch účtu 666 – Výnosy z finančního majetku.

2.3 Dluhové cenné papíry určené k obchodování Záměrem investora nemusí být drţení dluhopisů aţ do jejich splatnosti. V případě, ţe dluhopisy nakupuje s úmyslem obchodovat s nimi a vydělat na jejich prodeji, jedná se dluhopisy určené k obchodování. Časový horizont drţení těchto dluhopisů je do jednoho roku, proto je o nich účtováno v účtové třídě 2 – Krátkodobý finanční majetek. Důvodem k tomuto rozlišení na dluhopisy drţené do splatnosti a dluhopisy určené k obchodování je rozdílný přístup k jejich ocenění k rozvahovému dni. Zatímco dluhopisy drţené do splatnosti se k rozvahovému dni nepřeceňují (jak bylo popsáno na příkladech 19 a 20) a po celou do drţení zůstávají evidovány v pořizovací ceně, dochází u dluhopisů určených k obchodování k jejich přecenění na reálnou hodnotu. Přecenění má dopad na hospodářský výsledek, protoţe je účtováno na účty 564 – Náklady z přecenění cenných papírů, resp. 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů. Pořízení dluhopisu můţe být opět v pari, nad pari nebo pod pari a tím vzniká nutnost zúčtování prémie nebo diskontu na účty 566, resp. 666 – Náklady, resp. výnosy z finančního majetku. Dluhopis k obchodování můţe přinést investorovi výnosy ve formě: úrokového výnosu při koupi dluhopisu s kupónem, který se účtuje ve prospěch účtu 662 – Úroky,

68

rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou dluhopisu, který se v účetnictví projeví jako rozdíl účtů 661 – Trţby z prodeje cenných papírů a 561 – Prodané cenné papíry. Následující příklad popisuje moţný způsob účtování dluhopisu, který společnost pořídila za účelem obchodování, byl nakoupen pod pari i včetně poměrné části úrokového výnosu z kupónu 6 % p. a. za dobu od emise 1. 4. 2011 do nákupu 1. 12. 2011. Přestoţe má společnost dluhopis ve svém portfoliu před jeho prodejem pouze krátkodobě, je povinna k rozvahovému dni provést přecenění na reálnou hodnotu.

Příklad 21. Nákup dluhopisu k obchodování, s kupónem 6 % p. a. nákup nad pari, včetně poměrné části naběhlého úroku kupón je vyplacen aţ v termínu splatnosti dluhopisu Alfa a. s. koupila dluhopis - s ročním kupónem 6 % p. a. datum emise 1. 4. 2011, splatnost 31. 3. 2013 datum nákupu 1. 12. 2011, prodej 31. 1. 2012 Jmenovitá hodnota 100000 Kč Nákupní cena 102000 Kč včetně úroku 04 - 11/2011 výpočet naběhlého úroku 04 - 11/2011: úrok 04 - 11 = měsíční kupón * počet měsíců 100000 * 0,06 / 12 * 8 měsíců = 4000 Kč Nákup vychází pod pari: 102000 nákup - 4000 úrok = 98000 Kč (pořizovací cena) Diskont = jmenovitá hodnota - pořizovací hodnota 100000 - 98000 = 2000 Kč Způsob zaúčtování: 1 nákupní cena, účet 221 D 1a pořizovací cena bez úroku, účet 253 MD 1b úrok 04 - 11/2011, účet 253 MD Rozpouštění diskontu za rok 2011 2 2000 / 2 měsíce (prosinec aţ leden) * 1 = 1000 Kč Kupón za prosinec 2011 3 100000 * 0,06 / 12 * 1 měsíc = 500 Kč K rozvahovému dni přecenění na reálnou hodnotu trţní cena činila 104500,- Kč 4 Zvýšení hodnoty o 1000 Kč (104500 - 103500) Rozpouštění diskontu za rok 2012 5 2000 / 2 měsíce (prosinec aţ leden) * 1 = 1000 Kč Kupón za leden 2012 6 100000 * 0,06 / 12 * 1 měsíc = 500 Kč 69

102000,00 98000,00 4000,00 1000,00 500,00

1000,00 1000,00 500,00

7 8

Prodej dluhopisu (nominální hodnota + poměrná část úroku) Vyřazení dluhopisu z majetku pořizovací cena úroky a diskont

1a 1b 2 3 4 5 6

105000,00

253 Dluhopisy k obchodování 98000,00 8a 98000,00 4000,00 8b 8000,00 1000,00 500,00 1000,00 1000,00 500,00 106000,00 106000,00

98000,00 8000,00

8a 8b

221 Bankovní účet 105000,00 1 102000,00

7

561 Prodané dluhopisy 98000,00 8000,00

661 Trţby z prodeje dluhopisů 7 105000,00

662 Úroky 3 6

664 Výnos z přecenění dluhopisu 4 1000,00

500,00 500,00

666 Výnosy z krátkodobého FM 2 1000,00 5 1000,00

Hospodářský výsledek v souhrnu: Náklady 561

Výnosy 106000,00 661 662 664 666 106000,00

105000,00 1000,00 1000,00 2000,00 109000,00

Zisk ve výši 3000,- Kč odpovídá součtu dosaţeného diskontu při nákupu 2000,- Kč a úrokovému výnosu za měsíce prosinec a leden v částce celkem 1000,- Kč.

70

2.4 Směnky Směnka je dluhový cenný papír, který musí být vyhotoven v předepsané podobě a náleţitostmi podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., jak bylo popsáno v teoretické části, kapitole 2.5. Směnka můţe slouţit jako: platební prostředek k úhradě závazků v obchodním styku, forma záruky a zajištění pohledávky, úvěrový prostředek při eskontu směnky bankou přede dnem splatnosti, kdy banka poskytuje směnečnému věřiteli eskontní úvěr. Při účtování směnky jako platebního prostředku mezi podnikatelskými subjekty je nutné rozlišit, zda se při konkrétní transakci jedná o: směnku k úhradě, směnku k inkasu. Jedná-li se o směnku k úhradě, je účetní jednotka v pozici směnečného dluţníka a hradí tak svůj závazek. Účtování probíhá na účtech 322 – Směnky k úhradě nebo 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě. Tato směnka se oceňuje její nominální hodnotou. Jedná-li se o směnku k inkasu, je účetní jednotka v pozici směnečného věřitele a směnka slouţí k úhradě pohledávky. K zaúčtování slouţí účty 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku drţené do splatnosti nebo 065 – Dluhové cenné papíry drţené do splatnosti (podle doby do data splatnosti). Směnka k inkasu se oceňuje pořizovací cenou. Tím se rozumí podle českých účetních standardů č. 008 hodnota původní pohledávky. Hodnota směnky se postupně navyšuje o naběhlý směnečný výnos.42 Následující příklad popisuje moţnost úhrady obchodního závazku dodavateli vystavením směnky vlastní. Výstavce se zavazuje k zaplacení ve lhůtě 6 měsíců. Remitent (věřitel) si vyţádal zvýšení úhrady o směnečný úrok za období do splatnosti směnky. 42

STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80265-0008-7, strana 273

71

Příklad 22. Směnka k úhradě Společnost Alfa má závazek vůči dodavateli zboţí, PS na účtu 321 eviduje zůstatek ve výši 100000,- Kč Úhrada závazku směnkou vystavení směnky 1. 4. 2012 splatnost směnky 30. 9. 2012 Dopočítání úroku do splatnosti (období 04 - 09/2012) úroková sazba stanovena na 5 % p. a. 100000 Kč * 0,05 / 12 * 6 měsíců = 2500,- Kč Směnka vystavena na celkovou částku: 100000 Kč závazek + 2500 Kč úrok = 102500,- Kč 1a rozúčtováno na: a) jmenovitou hodnotu 1b b) směnečný úrok 2 Úhrada směnky

1a

321 Dodavatelé 100000,00 PS 100000,00

2

221 Bankovní účet 2 102500,00

1b

100000,00

100000,00 2500,00 102500,00

322 Směnky k úhradě 102500,00 1a 100000,00 1b 2500,00 562 Úroky 2500,00

Další příklad popisuje stejnou situaci z pozice věřitele. Jeho společnost má pohledávku, kterou dluţník hradí směnkou vlastní. Věřitel účtuje o směnce k inkasu. Příklad 23. Směnka k inkasu Společnost Beta má pohledávku vůči odběrateli, PS účet 311 má počáteční stav ve výši 100000,- Kč Úhrada pohledávky směnkou vystavení směnky dluţníkem 1. 4. 2012 splatnost směnky 30. 9. 2012 Dopočítání úroku do splatnosti (období 04 - 09/2012) úroková sazba stanovena na 5 % p. a. 100000 Kč * 0,05 / 12 * 6 měsíců = 2500,- Kč Směnka vystavena na celkovou částku: 100000 Kč závazek + 2500 Kč úrok 1a rozúčtováno na: a) jmenovitou hodnotu 1b b) směnečný úrok 2 Úhrada směnky

72

100000,00

100000,00 2500,00 102500,00

PS

311 Odběratelé 100000,00 1a 100000,00

2

221 Bankovní účet 102500,00

1a 1b

256 Dluhové CP do 1 roku 100000,00 2 102500,00 2500,00 662 Úroky 1b

2500,00

U směnky cizí, kdy výstavce přikazuje směnečníkovi (dluţníkovi), aby zaplatil dluţnou částku remitentovi (věřiteli), je opět důleţité správně stanovit, na základě čeho bude kaţdý z nich účtovat. Dluţník musí účtovat o směnce k úhradě a věřitel o směnce k inkasu, obdobně jako v uvedených dvou příkladech. Další příklad se zabývá eskontem směnky a navazuje na příklad předchozí, kdy věřitel obdrţel směnku v celkové částce 102500,- Kč. Směnka je splatná 30. 9. 2012. V případě, ţe věřitel nemá dostatek finančních prostředků a nemůţe čekat na úhradu aţ do doby splatnosti, můţe nabídnout směnku k eskontu bance. Banka mu můţe poskytnout eskontní úvěr, ale jeho hodnotu sníţí o bankovní poplatky a diskont. K účtování se pouţívají účty 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry a 232 – Eskontní úvěry.

Příklad 24. Eskont směnky - navazuje na příklad 23 Společnost Beta obdrţela směnku od odběratele, účet 256 má počáteční stav ve výši 102500,- Kč Předání směnky bance k eskontu Od banky přijetí eskontního úvěru, z toho: připsaná částka úvěru na běţný účet diskont banky bankovní poplatky Úhrada směnky dluţníkem bance

PS 1 2 2a 2b 2c 3

PS

3

256 Dluhové CP do 1 roku 102500,00 1 102500,00

102500,00 102500,00 102500,00 96500,00 5000,00 1000,00 102500,00

313 Pohledávky za eskont. směnky 1 102500,00 3 102500,00

232 Eskontní úvěry 102500,00 2 102500,00

2a

73

221 Bankovní účet 96500,00

568 Ostatní finanční náklady 2b 5000,00

2c

562 Úroky 1000,00

Hospodářský výsledek společnosti Beta z přijaté směnky od věřitele a jejího následného předání k eskontu bance by byl při porovnání obou příkladů záporný. V příkladu 23 činí výnos 2500,- Kč, oproti nákladům spojeným s eskontem směnky ve výši 6000,- Kč v příkladu číslo 24. Aby společnost neutrpěla ztrátu, musela by ţádat od dluţníka nejen úrokovou míru obvyklou (v příkladě 5 %), ale takovou, která by pokryla bankovní náklady včetně diskontu, které jsou spojené s eskontem směnky.

74

3 Odvozené cenné papíry Odvozené cenné papíry jsou v současnosti známější pod uţívanějším názvem deriváty. K obchodu s deriváty, původně spíše komoditního typu, přistupovaly podnikatelské subjekty za účelem zajištění se proti výkyvům trhu a se snahou minimalizovat své riziko a negativní dopady těchto výkyvů na chod firmy v budoucnosti. Rozvoj finančních trhů v posledních desetiletích způsobil rychlý nárůst objemu obchodování s deriváty finančními. Deriváty jsou finanční nástroje, které se dají charakterizovat v souladu s českým účetním standardem pro finanční instituce č. 110 – deriváty, následujícím způsobem: jejich hodnota se odvíjí z hodnoty podkladového aktiva, které je předmětem obchodu. Můţe se jednat o akcie, úrokové sazby, měny, úvěry nebo komodity. Změna hodnoty podkladového aktiva ovlivňuje hodnotu derivátu, například při změně úrokové sazby, trţní ceny akcie nebo pohybu směnného kurzu, vypořádání obchodu proběhne v budoucnosti a má termínový charakter. Doba od sjednání obchodu do jeho vypořádání je u derivátů delší neţ u spotové operace, sjednání obchodu vyţaduje pouze malou nebo téměř ţádnou počáteční investici. Tato vlastnost derivátu umoţňuje znásobení výnosu podkladového aktiva dosahováním tzv. finančního pákového efektu. Důvodem k uzavření derivátového obchodu můţe být nejen potřeba zajistit se proti moţné budoucí změně hodnoty podkladového aktiva, ale také snaha o cenovou arbitráţ, která se nabízí při rozdílných cenách stejného aktiva na různých trzích. Další moţností je přímo spekulace, kdy se investor snaţí při uzavření derivátového kontraktu předvídat pro něho příznivý vývoj ceny podkladového aktiva v budoucnosti. Zatímco význam derivátů, plnících funkci zajišťovací, je nesporný, obchody uzavírané ze spekulativních důvodů mohou pro obchodníky představovat riziko, zvláště při větším obchodovaném objemu, protoţe vývoj můţe jít vţdy oběma směry a výsledkem obchodu můţe být nečekaná a vysoká ztráta. Strany sjednávající derivátový kontrakt jsou prodejce derivátu a kupující derivátu. Prodávající prodává podkladové aktivum, protoţe se obává sníţení jeho ceny v budoucnosti (nebo na sníţení spekuluje) a terminologií finančních trhů je v „krátké pozici“. Naopak 75

kupující v „dlouhé pozici“ bude v zisku, kdyţ v současnosti platné ceny podkladového aktiva se do doby splatnosti derivátu zvýší. Deriváty se dělí na dvě základní kategorie: pevné termínované operace, mezi něţ se řadí forwardy, futures a swapy, představují pro obě strany v době splatnosti kontraktu povinnost plnění, opce, které nepředstavují pro drţitele povinnost plnění, ale pouze právo na koupi nebo prodej podkladového aktiva. O derivátech se účtuje na rozvahových a podrozvahových účtech. Na rozvahových účtech se účtuje o reálných hodnotách derivátů, na podrozvahových se účtují pohledávky a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového aktiva. Následující přehled rozvahových a podrozvahových účtů představuje stručný výčet nejuţívanějších účtů při účtování derivátů: 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 567 - Náklady z derivátových operací 667 - Výnosy z derivátových operací 761 - Pohledávky z pevných termínových operací 771 - Závazky z pevných termínových operací 781 - Uspořádací účet

76

3.1 Pevné termínované operace Mezi pevné termínované operace řadíme forwardy, futures a swapy. Prodejce derivátu i jeho kupující jsou uzavřeným kontraktem vázány aţ do doby splatnosti. Forwardy a futures představují závazek koupit nebo prodat podkladové aktivum k budoucímu datu za aktuálně specifikovanou cenu. Zatímco futures jsou standardizované a obchodují se na organizovaném trhu, mají forwardy neburzovní charakter. Hlavní výhodou futures je vysoká likvidita a nízká úroveň kreditního rizika. Jedním z nejvíce vyuţívaných obchodů typu forward je FRA obchod (Forward Rate Agreement). Jedná se o dohodu mezi bankou a klientem o budoucí úrokové sazbě ve sjednaném budoucím časovém období. Podkladovým aktivem je určitý termínový vklad nebo úvěr. Mezi oběma stranami ale nedochází k převodu úvěru nebo termínového vkladu, jedná se pouze o výměnu rozdílu mezi úrokem, sjednaným v kontraktu FRA a aktuálním trţním úrokem kótovaným na finančním trhu ve sjednaném časovém období. Velmi uţívaným typem forwardu je také měnový forward. Jedná se o kontrakt na nákup nebo prodej jedné měny za měnu druhou. Splatnost i forwardový kurz jsou sjednány v okamţiku uzavření kontraktu. Forwardový kurz je upraven o rozdíl v úročení sjednaných měn, je tvořen kombinací spotové ceny a úrokového diferenciálu. Swap je kontrakt na výměnu podkladových aktiv k určitému termínu v budoucnosti. Swapů existuje několik druhů, například swap úrokový, měnový, úvěrový, akciový nebo komoditní. Úrokový swap IRS (Interest Rate Swap) je dohoda o výměně fixní a pohyblivé úrokové sazby. Jedna strana se zavazuje zaplatit k datu splatnosti fixní sazbu ze sjednané jistiny, druhá strana se zavazuje zaplatit pohyblivý úrok, odvozený u nás většinou ze sazby PRIBOR. Cross currency swap je dohoda o výměně dvou měn, při které se do ceny započítávají úrokové náklady. Jedna strana nakoupí peněţní prostředky od druhé strany v měně A za určité mnoţství prostředků v měně B a ve sjednaném termínu si peněţní prostředky vrátí zpátky

77

opět stejným přepočtem. Navzájem si vyrovnávají pouze úroky z měn, protoţe kaţdá měna má obvykle jinou míru úročení. Pevné termínové operace se účtují v podrozvahové evidenci. K rozvahovému dni je povinnost přecenit tyto obchody na jejich reálnou hodnotu. Jedná-li se o deriváty sjednané za účelem obchodování, účtuje se přecenění výsledkově na účty 567 – Náklady na derivátové operace, resp. 667 – Výnosy z derivátových operací.43 Následující příklad popisuje moţný způsob účtování pevné termínové operace. V tomto případě se jedná o měnový forward. Obchodní společnost bude za 60 dní hradit závazek v cizí měně v částce 100000,- EUR. Obává se budoucího oslabení koruny ze současné úrovně (spotový kurz) 25,- CZK/EUR a raději zajišťuje operaci měnovým forwardem. Banka stanoví forwardový kurz: Forwardový kurz

= Spotový kurz *

1 + rD * t / 360 1 + rF * t / 360

rD je úroková sazba domácí rZ je úroková sazba zahraniční 25,00 *

1 + 0,03 * 60 / 360 1 + 0,02 * 60 / 360

=

25,24 CZK/EUR

Protoţe se nejedná o derivát k obchodování, nemusí účetní jednotka provádět přeceňování na reálnou hodnotu. Příklad 25. Forwardový kontrakt

1

Obchodní společnost sjednala měnový forward nákup 100000,- EUR sjednání forwardu 1. 3. 2012 splatnost forwardu 30. 4. 2012 aktuální měnový kurz 25,00 CZK / EUR forwardový kurz 25,24 CZK / EUR Podrozvahová pohledávka 100000 EUR * 25,00 = 2500000,- CZK

43

2500000,00

STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 137

78

Podrozvahový závazek 100000 EUR * 25,24 = 2524000,- CZK Vypořádání forwardu v den splatnosti úhrada závazku 100000 EUR * 25,24 inkaso pohledávky 100000 EUR * 25,00

2 3 4

2524000,00 2524000,00 2500000,00

Účtování na podrozvahových účtech:

1

761 Pohledávky z forwardu 2500000,00 4 2500000,00

2 4

781 Uspořádací účet 2524000,00 1 2500000,00 2500000,00 3 2524000,00

3

771 Závazky z forwardu 2524000,00 2 2524000,00

V případě, ţe derivát nebyl sjednán za účelem obchodování s ním, ale pouze za účelem zajištění, nemusí účetní jednotka provádět přeceňování na reálnou hodnotu a účtovat na rozvahové a výsledkové účty. Musí-li být přecenění provedeno, účtuje se zvýšení reálné hodnoty na vrub účtu 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací a ve prospěch účtu 667 – Výnosy z derivátových operací. Sníţení reálné hodnoty je účtováno ve prospěch účtu 373 souvstaţně s účtem 567 – Náklady z derivátových operací.

3.2 Opční kontrakty Opce zpravidla dává kupujícímu právo, nikoliv povinnost, koupit nebo prodat podkladové aktivum za dohodnutou realizační cenu, do určitého data splatnosti. Opce jsou dvojího typu, prodejní (put) a nákupní (call). Majitel call opce disponuje právem koupit sjednané aktivum za dohodnutou cenu do data splatnosti, majitel put opce disponuje podobným právem prodejním. Při zajišťovacích obchodech a sjednávání kontraktů mezi klientem a bankou mohou tyto dva typy opcí, nákupní a prodejní, vytvářet aţ čtyři varianty pouţití: nákup kupní opce (long call) - účetní jednotka si kupuje právo koupit podkladové aktivum (například long call opce, sjednaný kurz 25,- CZK/EUR, dává

79

importérovi právo nakoupit smluvený objem eur za maximální kurz 25,CZK/EUR. Při niţším kurzu vyuţije příznivého vývoje, opci nerealizuje a nakoupí eura za aktuální kurz), nákup prodejní opce (long put) - účetní jednotka si kupuje právo prodat podkladové aktivum (například český exportér nakoupí long put opci v případě, ţe se obává posílení koruny. Tento typ opce mu zajistí, ţe bude cizí měnu prodávat minimálně alespoň za sjednaný kurz. Při oslabení koruny nemá povinnost opci uplatnit a cizí měnu smění za aktuální kurz), prodej kupní opce (short call) - účetní jednotka můţe mít povinnost prodat druhé straně podkladové aktivum za sjednaných podmínek. V tomto i následujícím případě klient prodal bance právo uplatnit opci proti němu a ta právo vyuţije nebo ne, v závislosti na pohybu ceny podkladového aktiva. Jedná se o součást zajišťovací strategie banky při sjednávání opčního obchodu (například exportér si koupí prodejní opci na prodej cizí měny za kurz 25,- CZK/EUR, ale zároveň si banka vyţádá, aby ji prodal kupní opci na 26,- CZK/EUR, která bance zajišťuje, ţe při vyšším kurzu neţ 26,- CZK/EUR banka uplatní svoji opci a exportér musí prodat za 26,- CZK/EUR a nemůţe mít kurz příznivější. Jsou tak dány hranice, ve kterých se kurz pro směnu pohybuje na 25,- aţ 26,- CZK/EUR. Tyto hranice stanovily obě opce. prodej prodejní opce (short put) - účetní jednotka můţe mít povinnost nakoupit od druhé strany podkladové aktivum za sjednaných podmínek.44 Z účetního hlediska je nutné rozlišit pozici, v jaké se účetní jednotka nachází: nakoupené opce, kdy je účetní jednotka v dlouhé (long) pozici, se účtují na účtu 376 – Nakoupené opce, prodejní opce, kdy je účetní jednotka v krátké (short) pozici, se účtují na účtu 377 – Prodané opce. Nakoupené opce se dále evidují v podrozvahové evidenci, obdobně jako při účtování pevných termínových operací v příkladu 25.

44

STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., strana 148

80

K rozvahovému dni se opce, sjednávané za účelem obchodování, přeceňují na reálnou hodnotu s dopadem do hospodářského výsledku. Přecenění se účtuje opět na účty 376, resp. 377 a příslušné strany účtů 667 – Výnosy z derivátových operací, resp. 567 – Náklady z derivátových operací.

81

Závěr a doporučení Cílem této práce bylo obecným způsobem charakterizovat jednotlivé druhy cenných papírů a popsat způsoby jejich účtování. Ve své práci jsem se věnoval nejdříve teorii cenných papírů. Z důvodu přesnosti jsem informace čerpal především z aktuálních právních předpisů, které upravují problematiku cenných papírů. V teoretické části jsem se zaměřil na důleţité základní pojmy a charakterizoval jsem jednotlivé druhy cenných papírů s ohledem na způsoby jejich vyuţití při obchodování na finančních trzích, ale i v běţném provozu podnikatelských subjektů. Zjištěné a popisované poznatky jsem dával do souvislosti s příslušnými ustanoveními právních předpisů. Zabýval jsem se metodami oceňování, které jsem následně aplikoval na účetních příkladech v praktické části práce. Vycházel jsem při tom z české účetní legislativy a z mezinárodní účetní harmonizace. V praktické části jsem aplikoval zjištěné poznatky z teoretické části na konkrétní příklady. Na těchto příkladech jsem popisoval moţné postupy účtování jednotlivých účetních případů a na různých situacích z oblasti nákupu, prodeje a emise cenných papírů jsem řešil správný způsob účetní evidence. Snaţil jsem se, abych od jednotlivých typů cenných papírů, to znamená majetkových, dluhových a odvozených, vybral vţdy reprezentativní příklady, které by nejvíce vystihovaly řešenou problematiku. Zároveň jsem při jejich výběru dbal na to, aby vycházely ze současné praxe obchodních společností. Při psaní práce jsem čerpal ze své praxe u obchodní společnosti. Ve svém zaměstnání se setkávám s řešením jak účetních, tak právních aspektů pouţívání cenných papírů. Jedná se především o problematiku majetkových účastí a podílů ve společnostech. Řešení těchto případů je v současnosti běţné i u středních a menších obchodních společností. Naproti tomu hodně nového mi přinesla kapitola obchodování s deriváty. Ze své praxe jsem mohl čerpat pouze popisem zaúčtování forwardového kontraktu. Nové informace se tak pro mne staly velkým přínosem. Věřím, ţe cíl práce se mi podařilo dosáhnout jak v teoretické, tak i v praktické části.

82

Seznam pouţité literatury Bibliografie 1. BERÁNEK, Dana. Cizí měny a kursové rozdíly v podvojném účetnictví, Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2011, 295 s. ISBN 978-80-7263-681-5. 2. DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS, Brno: Computer Press, a.s., 2011, 327 s. ISBN 978-80-251-3652-2. 3. JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. 4. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007, s. 147. ISBN 978-80-7265-105-4. 5. LEE, A. J. Keys to understanding securities, Barrons Educational Series, Inc., USA. ISBN 80-85605-59-7. 6. MÁLEK, J. Opce a futures, Praha: VŠE, 1998. 7. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, s.r.o., 2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. 8. MRKOSOVÁ Jitka. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 291 s. ISBN 978-80-266-0040-4. 9. MUSÍLEK Petr. Trhy cenných papírů, Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2011, 519 s. ISBN 978-80-86929-70-5. 10. SKÁLOVÁ, J., ČOUKOVÁ, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. Praha: Wolters Kluwer a.s., 2009. 11. STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1. 12. STROUHAL, J., ŢIDLICKÁ, R. Účetnictví 2012, Praha: Albatros Media, a.s., 2012, 760 s. ISBN 978-80-265-0008-7. 13. SUVOVÁ, H., KNAIFL, O,. Finanční analýza I, Praha: Aktris s. r. o., 2008, 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7. 14. TROMBLEY, M. Accounting for Derivatives and Hedging, Boston: McGraw-Hill, 2003. 15. VAŠEK, L. Finanční nástroje: účtování a oceňování, Účetnictví v praxi, roč. 8, č. 4,

83

16. ZELENKA, V. Fair value a její aplikace v české účetní legislativě, Účetnictví v procesu světové harmonizace, Praha: VŠE, 2000, 229 s.

Právní předpisy 1.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

2.

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

3.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

4.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.

5.

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.

6.

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech.

7.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

8. Vyhláška č. 500/2002 Sb. 9. Vyhláška č. 501/2002 Sb. 10. České účetní standardy pro účetní jednotky účtující podle vyhlášek č. 500/2002 Sb. a č. 501/2002 Sb.

Webové zdroje www.bcpp.cz, Burza cenných papírů Praha. www.cnb.cz, Česká národní banka. www.finance.cz, Informační portál ze světa financí. www.mfcr.cz, Ministerstvo financí ČR. www.rmsystem.cz, Burza RM-systém.

84