Cena 5 Kčs ročník 1 ČASOPIS PRO CHLAPCE A DEVČATA. Autorem obálky s použitím malby Míloše Nováka je Jan Paul

Cena 5 Kčs

ČASOPIS

ročník 1

PRO CHLAPCE A

DEVČATA

Autorem obálky s použitím malby Míloše Nováka je Jan Paul

DOPIS REDAKCE PANU PREZIDENTOVI Je příznačné, že náš časopis vznikal ve dnech, kdy se schylovalo k mimořádně významné události v dějinách našeho státu - volbě prezidenta republiky. Proto jsme po skončení voleb odeslali na Pražský hrad následujicí dopis. Vážený pan Václav Havel p<ezident ČSSR Praha-Hrad V Praze dne 29. prosince 1989 Váž"ný pane pr",idente. s velkym vzrulenim a dojetim jsme sledovali volby nového prezidenta 'ČSSR a dovolte 'nam, abychom Vám k této nesmirM zodpovědné a naročné funkci upřimně blahopřáli.

Jsme mladá, nezavi,hi redakce časopisu MLADÝ HLASATEL, kleré hlási k myšlence přálelstvi rozrůz­ něnych, tj. přálelstvi děli - našich čtenářů - bez ohledu na při,lušnost k té či oné dětské organizaci, a která vycházi z hluboké tradíce čs. čtenářských klubů, jeí vmikly v době těsně před druhou svělovou vál · kou a poté byly obnoveny po válce a v ledesátých 1«· lech. Tato členaiskil a redakční tradice však byla ve vlech třech připadech direktivně umlčena. tila vs..k po celou dobu i uplynulých dvou desetileti a znovu se ,vydává na cestu. Náš novy, demokratický šéfredaktor byl podobně jako Vy v sedmdesátých lel ech vězněn . Nikdy jsme se však nevzdali společne myšlenky, a proto se nyní aktivně podilíme na proC
se

JAROSLAV FOGLAR

-

JESTŘÁB

Nit oblibený spisovatel - vzor mnoha generací mlAdeže se narodil 6. 7. 1907 v Praze. Již od raného mládi se u něho projevovala chuť literárně tvořit. Otec mu umřel velice brzy - r. 1911, a tak malý Jaroslav vyrůstal jen se svou maminkou a bratrem. Musel se tedy hodně ohánět a žádná práce mu nebyla cizí. Jako dvanáctiletý se přihlásil do organizace Junák, kde po několika různých zkušenostech zakptvil v 34. pražském oddilu. V létě roku 1925 Jestřáb poprvé tábořil s několik.!! chlapci u řeky Sázavy. Na podzim téhož roku se stává členem slavné pražské Dvojky, se kterou se 34. oddíl spojit. Nevim, zda si to všichni dostatečně uvědomujete, ale Jestřáb nikdy nevynechal žádný oddílový tábor po dobu 60 let! Dvojka tábořila dokonce i za okupace, její činnost nebyla přerušena ani v 50., ba aní v 70. letechl Bylo by snad vhodné zažádat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů!

Svou nejslavnějši knížku - Hochy od Bobří řeky - napsal Jaroslav Foglar už jako osmnáctiletý jinoch, na své vydáni sí však musela počkat až do r. 1937. Vyšla jako třetí v pořadí, po kníhách Přístav volá a Boj o první místo. Nakladatelům se zdála málo dobrodružná ... A co nás také velmi zajímá - vydavatelstvi Melantrich začíná na Jestřábův návrh r. 1935 vydávat časopis pro děti. Jaroslav Foglar se od prvnich čísel na jeho obsahu výrazně podílí a později se stává členem jeho redakce. Od 7. čísla IV. ročníku (1938) zde začíná uveřejňovat svůj nejznámější seriál - Rychlé šípy. Spolu s mnoha dalšími listy byl však Mladý hlasatel v květnu 1941 nacisty zakázán. V těch dusných letech spatřila světlo světa také Jestřábova hra Tábor ve Sluneční zátoce a čtyři gramofonové desky, na kterých spolu se svým oddílem ztvárnil některé přího­ dy klubu Rychlých šípů . Jsou to dnes velmi vzácné desky, protože se jich mnoho do dnešní doby nezachovalo. Léta války končí. Jaroslav Foglar obnovuje časopis Junák, ale působí v něm jen krátce. Láká ho totíž práce pro všechny děti, a proto příjímá nabídku k vedení redakce nového časopisu Vpřed, ze kterého se, díky jemu, velmi rychle stává nejpopulárnější časopis pro mládež. Kromě nádherných dlouhodobých her, obnoveného seriálu Rychlé šipy a mnoha dalších ..lahůdek" zavádí v r. 1947 pro své čtenáře vyznamenání Žlutý kvítek, různé druhy čtenářských odznaků, obnovuje také klubovou činnost apod. V r. 1948 je však nucen své působení ve Vpředu ukončit ... Dlouhá léta nemůže publikovat. Vycházejí mu občas jen drobné články a návody ke hrám. Vyšly mu sice také tři knižky - ale v Polsk.u ... Teprve v r. 1965 se objevuje na pultech knihkupectví nová foglarovka - Tajemná Rásnovka. Jen krátkých šest let může Jaroslav Foglar opět vydávat knižky. Vyšly skoro všechny, včetně novinek, díky ohromnému.zájmu dětí i dospělých. V r. 1968 natočila Čs. televize podle jeho románů dokonce televizní seriál, který jste mohli nedávno na obrazovkách znovu vidět. Přesto se po r. 1971 musi Jestřáb znovu odmlčet . Až před třemi lety opět nastal určitý zlom. Díky velikému úsilí mnoha dobrých lidi mohlo nakladatelství Olympia znovu vydat Hochy od Bobří řeky. Dnes už máte ve své knihovničce určitě také Chatu v Jezerni kotlině a Dobrodružstvi v temných uličkách. Jestřáb je i v současnosti stále svěži, stále něco podniká a piše. Pracuje dál také se svým oddílem, i když mu letos bude již osmdesát tři let! Dobrý vitr,

Jestřábe!

Text a foto: Řešetlák

ŽLUTÝ KV'TEK ZNOW RozKVtTA! Před nedávnem nám všem naše mladá nastupujicí generace předvedla, jak se klidným a rozvážným způsobem dá uskutečnit .. něžná revoluce". Dnes, kdy si všichni přejeme mir a vzájemné porozumění, se proto vracíme k nádherné myšlence, kterou spisovatel Jaroslav Foglar vyslovil ve svém románu Stínadla se bouři.

Tam všichni Vontové ve Stínadlech zanosit malý drobný žlutý kvítek (rostliny mochny jarní) jako symbol přátelství, svornosti, dobra, šlechetnosti a ohleduplnosti. Obnovme proto již potřeti tuto nádhernou myšlenku a zaveďme Žlutý kvítek pro všechny chlapce a děvčata tak, jako to poprvé učinil časopis Vpřed v roce 1947 a po něm v roce 1968 i časopis Junák. Navazujeme tak na odkaz obou těchto kvitčalí

ků.

Ten, kdo mne nosi, odmítá jakékoliv násilí, bezprávi, hrubost a nečestnost. Je naplněn dobrou vůlí pomocí každému, kdo pomocí potřebuje a touhou po miru mezi jednotlivci j mezi celky. Stínadelský žlutý kvítek má sedm listků, které jsou samostatnými symboly pro plněni sedmi zásad, ke kterým se nositel žlutého kvitku dobrovolně zavazuje je dodržovat a plnit: 1. Být dobrým přítelem všem, kteří o přá­ telstvi usiluji, v přátelstvi být svorni, věrní a ohleduplní. 2. Nepoužívat hrubych a neslušnych slov, vyvarovat se hrubých a neslušných činů, jednat vždy čestně a poctivě .

3. Být vždy ochotny a zdvořily ke kamarádům i dospělým, ochotně každému poradjt, pomoci, dávat mu přednost, zejména být pozorný ke starým lidem, malým dětem a maminkám s dětmi.

4. Být prospěšny a pracovitý, konat denně dobré činy, umět pracovat pro celek (oddíl, . družínu, rodinu, společnost, vlast). 5. Bojovat proti zlu, nespravedlností, nepřehlížet násilí, být ochráncem slabších, pranýřovat a potirat hrubce a násílníky, odhalovat nečestné jednání nedobrých lidi, bojovat proti nim všude ve škole, na ulici, na hřišti, v práci, všude - zabraňovat jím v konáni nedobrých činů, mařit jejich zlé úmysly a vymaňovat z jejich vlivu ostatni chlapce a děvčata . 6. Umět .správně využívat volný čas, pracovat v nějakém oddíle, kroužku, mít nějakého koníčka, získávat pro dobrou činnost ostatní chlapce a děvčata, vyvarovat se neúčelného tráveni času. 7. Zdržet se kouření a pití alkoholu I Každý z vás, kdo se rozhodne nosit v klopě žlutý kvítek (do doby, než se nám podaří zajistjt jeho výrobu, můžete v klopě nosít žlutý špendlík), bude žít podle jeho zásad. Potkaji-li se dva nositelé žlutého kvítku, i když se vzájemně neznaji, jsou si navzájem upřímnými přáteli a snaží se dále šiřit myšlenky žlutého kvítku mezi ostatní chlapce a děvčata tak. aby dříve či později mir, dobro a ušlechtilost zaujaly mysl všech lidí na světě. A pak bude všude teprve dobře! (IVA)

• Z REDAKČNí KUCHYNĚ. V příštím čisle se můžete těšit na: • první dva z 13 BOBAIKŮ • chytrého Fargusona • důkaz kapítána Hulta ve hře 151etý kapi· tán • RYCHLÉ $íPY - seriál J. Foglara • indiánské korálkování • zpravodajství o čtenářských klubech • novou honičku redakce se skřítkem BŽURDOU • detektivy Lukáše a Jasika v boji s paprsky OMIKRON • a mnoho dalších zajímavosti a nápadů pro volný čas v klubovně í v přírodě

~ MLADÝ HLASATEL -

nezávislý časopis pro chlapce a děvčata • Vydává SNTL - Nakla- . datelství technické literatury v Praze • Ročník I (VII), číslo 1 • Séfredaktor: Jan Simáně • Zástupce šéfredaktora: PhDr. Jan Tůma. Redaktoři: akad. malíř Jan Paul (výtvarný redaktor), Miroslav Khol (fotoreportér), Josef Bláha (externě) • Sekretariát: Jaroslava Schmidtová • Redakční rada: Slavomil Janov, Ing. Alois Joneš, PhDr. Ladislav Kurka, PhDr. Jaroslava Ocmanová, Ing. Alexej Pludek, JUDr. František Rodr, MUDr. Jana Svobodová, Jiří Tesař, JUDr. Pavel Toufar, Jvan Vápenka • Rozšiřuje PNS • Informace o předplatném podá a objednávky přijimá každá administrace PNS, pošta, doručovatel a předplatitelská střediska • Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS ústřední expedice a dovoz tísku, administrace vývozu tisku, Kovpakova 26, 160 00 Praha 6 • Návštěvní dny v redakci : úterý 10-17 hodin, čtvrtek 10-17 hodin. Vycházi čtrnáctidenně • Cena jednoho výtisku 5 Kčs. TIskne: Svoboda, grafické závody, s. p ., závod 1, Praha 5-Smichov, S. M. Kirova 43 • Adresa redakce: U libeňského pivovaru 13, 180 00 Praha S-Libeň.. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevraceji • Toto čislo bylo dáno do tisku 19. 3. 1990 a vyšlo 6. 4. 1990 (pOdle výrobniho harmonogramu tiskárny) • IlIdexové číslo: 46910 • Registrační značka: F 5208 • Mezinárodní indexové čislo : ISSN 0862-6235

ZDENĚK BURIAN Při

vyslovení tohoto jména si tisíce chlapců a dívek vybaví nezapomenutelné ilustrace množství knih. Kníh naučných i dobrodružných. Zdeněk Burian, který se narodil 11 . února 1905 v Kopřivnici na Moravě, už v předškolním věku rád kreslil a maloval a brzy bylo zřejmé jeho výjimečné ~varné nadání. A proto není divu, že za podpory předevšim své matky byl Zdeněk v roce 1919 jako čt~náctiletý přijat rovnou do druhého ročníku tehdejší Akademie výtvarných umění v Praze. Již ,v roce 1921, tedy v roce, kdy mu bylo 16 let, vyšla v Praze první knížka s jeho ilustracemi. Bylo to .. Dobrodružství Davida Balfoura" od R. L Stevensona. Burian prakticky sám rozvíjel svůj talent a záhy jej svým tvůrčím úsilím dovedl k typicky burianovskému mistrovství, jež vynikalo skoro ve všech kreslířských a malířských technikách. Kresby perem, tuší a charakteristické kvašové kresby, to byly jeho knižní ilustrace, tolik originální, na hranici technické a umělecké dOkonalosti. Burian si byl jist svou virtuozitou, svou přesnou a jistou kresbou a to umožňovalo naprosto jasné výtvarné vyjadřování v jakékoliv oblasti. Ať to byly ilustrace či Burianovy rekonstrukce dávno zmizelých živočichů, rostlin a pravěkých lidi. Umělecká přesvědčivost a vědecká správnost Burianových rekonstrukci se stala naprostou samozřejmostí a sklidila uznáni řadou domácich i zahraničních odborníků . Bylo to v roce 1935, kdy profesor Karlovy univerzity Josef Augusta vyzval Buriana ke spolupráci. Tak vzniklo prvnich šest obrazů s paleontologickou tematikou. Tato práce pak Buriana uchvacovala celý život. Až do své smrti vytvořil gigantický cyklus stovek obrazů a kreseb, který oslavoval podstatu přírody a pokrok vědy v neustálém vývoji. Děti a mládež měl Zdeněk Burian nesmírně rád. Proto většina knih a časopisů, které ilustroval, byla určena jim. Burian miloval přirodu a řada jeho ilustrací se vztahovala k této tematice. Zobrazoval přírodu takovou, jaká je. Jeho nekompromisní přístup k věc­ né správnosti zobrazovaných objektů se stal typickým. Ať byly obrazy z jakékoliv země­ pisné oblasti, vždy zvířata, krajina i lidé do této oblasti patřili . Tak to bylo i s oblečenim, nástroji a ' zbraněmi. V tom byla Burianova preciznost a důslednost. Burian jako umělec se vyznačoval velkou náročnosti, vyžadující pečlivou přípravu, studium i konzultace s vědeckými pracovníky různých vědních oborů , Jeho schopnost představovat si světy vzdálené tisice a milióny let byla až obdivuhodná a -souvisela s umělcovým zájmem o přírodu jako takovou. Zdeněk Burian zemřel , . července 1981 v Praze. Zanechal po sobě neu,věřitelné' množ ­ ství práce. Kolem pěti set ilustraci a obálek knižních titulů, přes dvě stě samostatných knižnich obálek a ilustroval 550 časopiseckých povídek, vytvořil 1055 olejomaleb, 258 temper, kvašů a pastelů a nezjistitelné množství příležitostných kreseb! Jan Paul nepřeberného

Zdeněk

Burian: Ilustrace ke knize Karla Maye Vinnetou I - Indiánské léto (vydání Toužímský-rAoravec 1939)

Z. Burian: K povídce E. W, Bryanta Leopard í samice (Sirým světem, roč . 16, Č . 4 - 1938)

Z. Burían: Ilustrace k povídce L. O. Retovského Bouří a proti vlnám (Sirým světem, roč. 13, č_ 5 - 1936, kvas 18 x 14)

tervenáček dává autogram

Jaroslav Foglar v zajeti čtenářů

RYCH-LÉ Šípy PO DVACETI LETECH "Tak nás Ivan Vápenka zve
ce Mladého hlasatele Galénem a Čočkou . Umínili jsme si, že by se celá událost měla popsat a nafotografovat. Takže i proto jsme tady. Zdravi mne spousty známých tváří. V zákulisí pak poznávám skutečné živé představitele televizních Rychlých šípů. Vlastně mě na ně upozornil lva . Vzhledo vě se poněkud změnili.. . Mirek Dušín ztloustl, Jarka Metelka nosí brýle, Červe ­ náček má o mnoho delší vlasy a z Jindry Hojera se nečekaně stal brunet. Ale jsou to oni . A rádi se mi podepisují do knížky pana Otakara Fuky "Rychlé šípy v televi zi" . Prý by mohla v dohledné době znovu vyjit. Sám pan Fuka pak připojuje svůj podpis. Jen Rychlonožka, plantážník, nepříšel ...

Všichni se vítáme s Jestřábem . Dorazil na poslední chvílí. Vždy, když Jestřába vidím, musím obdívovat jeho svěžest . Také on se těš í na pořad - jak by ne! V hledišti zatím rozbalili své nádobíčko fotografové a zvukoví technicí . Také náš Čočka je plně připraven . Dokonce tu natáčí kamera televizních Aktualit. Zhasla světla, pořad začíná . Q.ůvěrně známá hudba a část prvního dílu televizní ho seriálu Záhada hlavolamu evokují krás nou atmosféru . Za mohutného potlesku pak usedají k této veřejné besedě Jiří Lu keš (Mírek Dušín), Tomáš Hádl (Jarka Metelka), Zdeněk Jánský (Jindra Hojer), Čer­ venáček (Roman Skamene) , režisér Hynek Bočan s rozevlátou kšticí , spoluautor scénáře Václav Šašek a pomocný režísér Otakar Fuka, autor knížky, o které jsem tu už psal. Sál se přímo otřásá potleskem a nadšením, když přichází host nejmilejší - spisovatel Jaroslav Foglar, zvaný Jestřáb .

lva si besedu dobře připravil. Otázky, které se týkají natáčení í vzniku seriálu, jdou někdy "přímo na tělo" . Je mnoho smíchu při odpovědích Červenáčka , který ličí, co všechno si při natáčení musel "vytrpět" . Jestřáb s Ivou vše vtípně glosují, fotografové se tuží. Mluví ředitel nakladatelství Olympia . Vysvětluje , proč knížka Dobrodružství v temných uličkách nevyšla už o vánocích 1989, jak bylo původně plánováno. Může za to hlavně tiskárna . Ještě letos jsou ale v plánu další " foglarovky"! Promítá se část seriálu , ve které Širokko prchá ulicemi - a v !é chvil i se na jevišti objevuje skutečný Sirokko, bleskově sebere se stolku hlavolam "ježek v kleci " , který tam předtím položil Jestřáb , a opět mízí ... Šum v hledišti. Že by to snad ... Ne , ne -

MALÁ REPORTÁŽ Z VELKÉHO VZPOMíNÁNí

byl to herec Jan Tříska, ale jeho dvojník v nebezpečných scénách - artista Harald Štipka . Velice zajímavě vypráví o přího ­ dách, které při natáčení zažil. Třeba o tom , kolikrát musel spadnout s utrženou částí okapu v ruce na stínadelský dvůr, než se to panu režisérovi líbilo. A to, pro sím, za 800 Kčs! Hynek Bočan se upřímně směje a přídává k lepšímu historku, jak rá no sháněli pro natáčeni suchý led . Pan vedoucí skladu tehdy přišel o půl hodiny dři ­ ve - bylo to přece pro Rychlé šípy! To nejlepší nakonec - hraná groteska o vzniku klubu Rychlých šípů, pojatá jako oživlý komiks. Herci jsou stylizování přes ­ ně do postojů kreseb pana Físchera, což budí všeobecné veselí. Snímek režíroval mladý režisér Tomáš Vorel, proslavený už svým prvním filmem "Pražská pětka". K tomu lva dává jednu z poslednich sen začnich informací podle stínadelské Foglarovy trilogíe bude Tomáš Vorel točit film! Dokonce snad bude mit tři díly! Těsně před koncem pořadu to začne v hledišti vřit. Že by byli diváci tak neslušní a chystali se opustít. sál dříve, než jim Jestřáb a lva řeknou svá poslední slova? Ba ne - to sí jen všichni připravují kniž ky na podepísováni. Hned po rozsvícení nastává v sále ukázněná tlačenice . " Kaž dému jenom jeden podpis! " sténá Je střáb . I tak si asi po vystoupeni bude mu set ošetřovat ruku . Kolik takovych spiso vatelů pro mládež jsme měli a máme? Pomalu se prodírám, spolu se Zdeňkou a Galénem, k východu, Na duších se nám usadil ryzi a čistý pocit spokojenosti . Venku je už večer . V temných uličkách Prahy se rozsvěcují lampy.

JOSEF BLÁHA

Upozornění I-tlechuě

4

bylo Illtlé

• FOTO : MIREK KHOL

redakce :

třetím čísle uveřejníme origínálni plánek původního kovového jež k a v k I e c í .

V

I I

Drobný déšť vytrvale skrápěl staleté smrky. Sumavské kopce se schovávaly v cárech mraků . Pár promočených chlap ců šlapalo po rozmoklé stezce, aby dosáh lo cíle před setměním . "Nechtěl bych v tomhle spát pod širá kem, " povídá Bob. " Ty, Mikane, mají tam tí tví kamarádi aspoň srub s kamny? " Mi kanova odpověď se dala čekat : "Uvidíte." Najednou se za stromy otevřela malá loučka a chlapci zůstalí stát s pusou dokořán . Pět velkých indiánských stanů týpí pomalovaných bizarními znaky a výjevy vyrazilo příchozím doslova dech . Záblesky ohně hořícího ve stanech a stužka kouře nad vrcholy týpí ještě umocňovaly dojem zmoklých cestovatelů, že jde o fatu morgánu . Záhy se však chlapci uvnitř útulné ho týpí, vybaveného indiánskými proutě ­ nými lůžky, sedačkami a různými záhad nými předměty , mohli v suchu a teple přesvědčit, že jde o velice příjemnou sku tečnost.

Zkrátka, parta čtyř kluků se po tomhle šumavském zážitku rozhodla pod Mikanovým vedením založit klub "Hnědý bobr" , v němž by je kromě kamarádství spojoval i společný zájem o Indiány a jejich zvyky. My se budeme na této stránce s Mikanem, Bobem, Kačerem a Tomem pravi delně setkávat a naučíme se spolu s nimi zhotovit si, postavit a zařídít týpí, ukážeme si, jak stylově v týpí tábořit, čeká nás i indiánská sauna, vařeni po indíánském způsobu .. : Vraťme se však na Šumavu a podivej me se, co se chlapci od oddílu Mikanových kamarádů o týpí dozvěděli : Stan severoamerických préríjních Indi ánů - týpí - patří jístě k nejmalebnějš"im i nejpraktičtějším přenosným obydlím, jaká kdy byla vynalezena. Je to stan, který v při rodě neruší, ale krásou svých tvarů s přírodou ladí. Díky ohní, který může hořet uvnitř, je v něm sucho a teplo, ale za horkých dnů poskytuje vzdušný, chladný

stín . Je to prostorný stan do každého počasí, vhodný pro dlouhodobé, dokonce i pro zimní táboření. V jednom stanu tábo ří zpravidla čtyři až pět osob, ale do sně ­ movního týpí si sedne do kruhu třeba i čtyřicet lidí. • Dakotové (Siouxové), Cejeni a dalši pré-, rijní kmeny tábořící v týpi dělali stany původně z bizoních kůží, později i z plátna - jako my. Slovo týpí je dakotské, dnešní Dakotové je-zapisují tipi. Sloveso ti (čti ty) znamená žít, obývat, pi je koncovka pro tvorbu podstatného jména - tedy obydlí. Dakotové používají ·toto slovo nejen pro svůj stan, ale i pro bělošský dům . V an glickém přepisu se někdy píše tepee nebo teepee. Používat pro týpí termín wig wam není zcela správné - toto slovo Delawarů z východní části USA označuje pů­ vodně jejich kopulovitou chýši z kůry . Táboření v týpi se u nás stalo populárni, málokdo však umi správně zhotovit a po stavit velké týpi: týpi je ve skutečnosti oválný kužel, jehož zadni strana je strměj ­ ši než předni; kladeni tyči do vrcholu týpi má svůj pevný řád; teprve vnitřni pruh látky - lining (čti lajnyng) vytvoři z týpi dokonalé obydlí. Rozmistěni více stanů na louce se řidi zcela jinými zásadami než stavba podsadovéh{)" tábora . Ale to vše bude námětem přištich pokračování. Čiksika (Přiště : druhy týpi a jejich použití)

POVíDI
..J LIJ

~

<J)

<{ ..J

:J: .;>-

o

<{

..J

:!: I I

I I I I I I

I I I

Knihovna Mladého hlasatele Přeložil : Jaroslav Vančura Ilustrace: Zuzana Kvasnicová

I I I I I I

I

5

ITALIE Nejpopulárnější

hra italských skautů se jmenuje "palla scout", tedy "skautský míč". Má přesná pravidla a oddily z celé Itálie se setkávají na .svém mistrovství v této soutěži. Hra je rychlá, napínavá a přitom jednoduchá. Proto si získala oblibu i u nás; hraje se v oddile Neskenon, kde jsme ji pojmenovali "Itálie", i v dalších oddílech. Proti sobě hrají dvě devítičlenná družstva, podle dohody může být počet hráčů i menší. Hřiště (viz obrázek) má tvar obdélníka 6Ox30 m. Součástí hřiště jsou i prostory branek 7x4 m. Podle mistních podmínek nebo při menším počtu hráčů můžeme hřiště zmenšit. V přírodě vyznačíme hřiště třeba částmi oděvů, praporky apod. Hraje se s normálnim míčem, nejlépe fotbalovým. Úče­ lem hry je položit míč na zem v prostoru branky soupeře.

. Hraje se rukama, míč může být nošen či házen libovolným směrem. Každý hráč má vzadu za pasem zastrčený šátek - .. skalp". Hráč držící míč může být .. skalpován". Na začátku hry nastoupí hráči na brankově čáry a vybíhají na znamení rozhodčího, který položil mič do středu pole. Hráč, který se zmocní míče, se jej snaží nesením a přihrávkami dopravit do brankoviště soupeře. Úmyslná hra nohou či hlavou se trestá vhazováním soupeřem ze strany. Soupeř se snaží toho, kdo drži míč, zneškodnit tím. že mu vytáhne skalp. Rozhodčí rozhodne. zda byl skalp vytažen v okamžiku. kdy skalpovaný hráč držel míč. Pokud an9. odchází skalpovaný mimo hřiště až do doby, kdy bude dosaženo bodu na kterékoliv straně a jeho družstvo hraje v oslabení. Ve hře pokračuje družstvo toho, kdo skalpoval. vhazováním ze strany na úrovni místa skalpování. Pokud hráč ve chvíli vytažení šátku již mič nedržel,

k vyloučení nedojde a ve hře pokračuje družstvo skalpovaného vhazováním ze strany. Obdobně vhazuje ze strany při autu družstvo soupeře. Pokud k události vedouci ke vhazování dojde v prostoru branky či na kratší straně hřiště. hází se z rohu hřiště. Není dovoleno žádné násili. Prohřešky se řeší podle úvahy rozhodčlho vhazováním či vyloučením do dosažení bodu na kterékoliv straně. K dosaženi bodu je nutno p~ložit míč v prostoru bran~ ky. V tomto prostoru se- ovšem hraje normálně jako na ostatním hříŠti. Pokud zde míč na zem pouze dopadne, ve hře se pokračuje. Důležité je, aby se hráč aspoň na okamžik rukou dotýkal míče, který je na zemi. Po každém bodu se začíná jako na začátku. Vlastní branka se při­ poušti. Doba hry je 2 )( 10 minut, při nerozhodném výsledku je možno pokračovat do získání rozhodujícího bodu. Rozhodči. který může mit í dva postranní pomocniky, vynáší rozhodnutí, proti nimž není odvoláni. Může napomenout a vyloučit hráče pro nečistou hru. protesty a podobně . Zahrajte si hru ve vašem klubu nebo s kamarády z jiného klubu a napište nám, jak se vám "Itálie" líbila. Pokud bude o tuto hru zájem. mohla by se hrát během některé­ ho setkání klubů . Čiksika

INDIANSKÉ KORALKOvANí Snad každý z vás' viděl v televizi. filmu nebo na obrázcich Indiěny v krojích. Jejich obleky. čelen­ ky a dalli předměty jsou zdobeny pestrými vzory z korélků. Možně. že byste si taky rádi podobnou věc vyrobili. Proto pozorně čtěte 2. číslo a ještě pozorněji si v něm prohlédněte obrázky. Zjistíte. že to není tak těžké. . Indiáni použivali při zdobení svých oděvů tři zá· kladni způsoby práce - tkaní. našíváni a aplikova· ný steh. Začneme tkanim pásků. které můžete použit jako čelenku. náhrdelník. náramek. nebo je našit na kožený či plátěný opasek. Tento způsob se nazývá také .. wa'!lpumový steh"_ (Pokračování a kreslené návody najdete v 2. čísle MH) .

------------------------------------1-----------------------------------I I I I I I I I I I

I I I I I I I I I I I

I I I I I . I

Slavný brítský spisovatel Rudyard Kipling se narodil v Indii, žil v Anglii. ve Spojených státech a v jižní Africe, procestoval Austrálii. Nový Zéland i Japonsko. Ale -tento světoběžník byl zároveň člověk. který miloval rodinný žívot a při lnul k domácimu krbu. Oženil se se sestrou svého amerického přitele . V jejim rodišti, v Brattleborough ve státě Vermont v USA, spatřila světlo světa i Kiplingova dcerka Josefina. Bylo to v době. kdy vzrůstala Kiplingova literám i sláva a s ní i jeho hmotné prostředky . To spisovateli umožnilo postavit si zde vlastni dům. A zde se také zrodily jeho první kouzelné povídky pro děti, jež původně vyprávěl malé Josefíně. V roce 1896 se Kipling vrátil s rodinou do Anglie. Tehdy už měl tři děti. které se od sebe věkem přiliš neliŠily. Jim a jejich třem stejně starým kamarádům a kamarádkám Kipling vyprávěl další přiběhy, z nichž pak v roce 1902 vznikla knížka PQvidky jen tak pro malé děti. Proto je tato kniha tak živá a dodnes patři k nejoblibenějším dilům dětské literatury. Nese totiž všechny znaky svého vzniku - bezprostřednost mluveného slova. důvěrné rodinné ovzduši. otcovské pochopeni dětského světa. a samozřejmě má i všechny vlastnosti autorova velkého vypravěčského umění - smysl pro dějově bohatý přiběh. znalost exotického prostředí i laskavý humor. Povídky jen tak jsou vlastně moderní pohádky o zviřatech a jejich neobyčejných příhodách, plně půvabu i nenásilného poučeni. Děti se v nich -dočtou o tom, proč má velryba úzké hrdlo. jak přišel velbloud ke svému hrbu, leopard ke svým skvrnám a slon k chobotu. jak neposlušný mořský krab způsobil přiliv a odliv, jak malá pravěká holčička vynalezla abecedu a o mnoha dalšich podivuhodných věcech. Jsou natolik krásné a moudré. že si je s požitkem přečtou i do· spěli.

_

,

TAl MOHOU ZAtfT, OSM VÁS Mů2E NEKoNtlTr Totiž členů dobře skamaráděných chlapa děvčat nebo jen chlapců, případně jen děvčat - to jak vy sami chcete. Ale tři už je klub. Když vás bude vice než osm, to budete už oddíl a musíte mít vedoucího nad 18 ret. Ve třech nebo do sedmi stačL patronát některého člena kterékoliv rodičovské dvojice. Říkám "stači", ale je to velká přednost. I my jsme si jako děcka hráli ve svém malém klubu, ale patronát některé maminky jsme měli vždycky! I když jsme dospělí a byli jsme všichni velci, stále jsme jí za jejího života říkali "matka klubu" a znělo to jako "matka pluku"; nu, blížilo se to pravdě, protože z našich klubů jakési bojovné a docela početné pluky skutečně vyrostly. Jenže mírové, nikoliv v zeleném kabátě, ale v pestrých krojích, ne zase tak strašně pestrých - to aby se nás nebáli zajici na polích a veverky se sýkorkami v lesich ... Sem jste dočetli? To je prima! Ale já myslel, že si uděláte přestávku a že už jste skutečně nejméně tři. Také sourozenci se počitají anebo třeba i rodiče. Aha, vy to chcete zkusit bez nich. Dobrá, ale s tim patronátem to je dobré. Nemusí s vámi být vždycky, naopak - jen málokdy, ale musi vědět, kde jste a co děláte. Nu a k tomu stačí ukázat náš časopis. Patron či patronka (nikoliv patrona) si v něm rád-a zalistuje ... Zmatek? Kdepak zmatek! Tady ted' najdete kostky - ano, jakoby dominové, jistě máte představivost a misto čtverců a obdélníčků vidite celé kostky, v nich je pět teček nebo šest, případně jedna nebo dokonce žádná, takže je to kostka jakási "sedmiplošná". Vy si vyberete, co vás napadne. Ale nikoliv házenim čí jinou náhodou, ale co si vyberete!!' Vlastní vůlí, nijak jinak. Vyberte, vyberte, zvolte nebo i vymyslete! Ba dokonce jste-Ii už oddílem, přihlaste se k dopisovatelské spolupráci s naši redakcí - ať už jste oddil tomácký nebo junácký, píonýrský nebo Ivíči a jiný, umělecký nebo přirodoochranář­ ský ... Jednou se sejdeme pod modrou střechou - tedy v přirodě, a bude to dům skutečně evropský nebo světový, i když nás bude klubů a oddílů třeba jen několik desítek. Všichni však potáhneme jednak za svůj, ale také za společný provaz, aby ten svět, našimi dospělými přáteli všelijak pokažený, byl ode dne ke dni lepší. To záleži i na vašich hrách - hádat se při flich jen někdy a později se nehádat vůbec, nebo jen naprosto ušlechtile .. . Základ základů: - Hra!!! Hrajte s námi nebo s někým jiným! Náš návod se jmenuje "Patnáctiletý kapitán" a snadno jej najdete v dnešním i dalších čislech "Mladého hlasatele". Nabídne-Ii vám hru jiný časopis a bude-Ií lepši, hrajte s ním! Jen nebuďte nehrajícími kibici, kteři pouze přihližejí. Výběrová část: Tvůj - váš klub! Musíte být nejméně tři, to už vite. Ó pardóóóón, nic nemusíte, ovšem být klubistou byto vždycky VIC než být jen čtená­ řem. Všechny čtenáře máme stejně rádi jako klubisty, jenom o vláseček členy klubů raději, protože nám piš i a máme naději se s nimi sejít, např. na srazech v různých krajích. Nu a místa s daty budeme moci sdělovat jenom klubistům, to aby se nám mezi účastníky nezamíchal někdo cizí, úchylný nenapravitelný rošťák . . .1 Takže vidite, jak jsme opatrní a jak nám záleží na patronech - to je záruka také zdraví, bezúrazovostí a šťastného návratu domů z každé vyctJázky, hry a srazu . .. Konečně ten výber: Čtverečky-obdélníčky čili krychle-kvádry ve vaší fantazii s obsahem i formou každý z nich jednotlivě představuje samostatný návrh a samostatnou možnost. Ne aby někoho napadlo brát všechno: Jedínou možnost zvolte a s ostatními sympatizujte, sledujte je v časopise - jak si ostatní vedou, ti druzí. O každém klubu napíšeme, byt jednou větou - jakmile se ců

založíte. Možná ta věta zůstane jedinou stopou v historii vaší existence: to když zaníknete a už nikdy nenapíšete. Vidíte, že svůj osud máte ve svých rukou, my se v kronice klubů zachováme tak, jak vy ukážete své schopnosti a vytrvalost. Záník znamená "nulu" nebo "minus jedna", pokračováni znamená roli v historii mládeže. Hrajte si ji jak umíte!

Mo2NOSTI - JEDNU VYBERTE! I. KMH - kluby Mladého hlasate'e: Určeny těm, kteří ctí minulost, svou sbírku starých časopísů a jiných památek buď v péči o ně (i staré knihy, sochy, předmě­ ty) a hrají hru "Patnáctíletý kapitán" nebo místo ní něco pro dospělé. II. Žlutý kvítek, značka 2K: Takový druh klubů přichází jako na zavolanou pro všechny, kterým se zamlouvají kamarádské zásady Rychlých šipů i Vontů. a kteří sledují osudy a náměty v časo­ pisech a knížkách nejlepších autorů. Hrají "Patnáctiletého kapítána" a dodržují sedm zásad nositelů ŽK.

o lásce v Kralické nebo jiné bibli. I. epišt. Pavla ke Korintským, kapít. 13, verš první až sedmý. Jedná se o skutečnou lásku mezi rodičí, mezi dětmi, mezi rodičí a dět­ mí a se všemi bližnímí.

VI. LS - liga stovkařů: Tohle je báječná pohybová, sportovní a zejména běžečká "větev" našich klubů. Hraje "Kapitána" nebo cokoliv, přibírá k tomu však vytrvalostní běh, a to nejméně 36 km měsíčně, samozřejmě že ne najednou, přesně v součtu za měsíc. Je nutno si to zapisovati Snažte se během urči­ té doby dosáhnout měsíčního průměru 100 km - i proto sí řikáme "stovkaří". Sami se postupem let zařadíte bud' do III. ligy - s měsíčním průměrem 36 km, do II. ligy s 60km průměrem, až. dospějete do I. ligy - to už dokážete za měsíc uběhnout oněch kýžených 100 km, konečně do EXTRAUGY s 200 km, připadně i vice. Pří prvni příležitosti navštivte svého lékaře a konzultujte s ním dávkováni! Vždyť pro začátek stačí 1 km denně - běh nemusí být prudký, neměří se na čas -, nu a v sobotu, neděli po 2 km dopoledne a odpoledne. . . Ať žije a vzkvétá každý klub se značkou "lS"! Může platit, že "běhá celá rodina".

III. SD - stezka DUHY: Zvláštní podmínky a náměty, ale my je v redakci bereme, a to hlavně pro vás, protože je to ohromné: Učit se pořádně alespoň jeden cízí jazyk. Chránit přírodu. Kreslit do korespondence "O" naležato, tedy o 90 stupňů nakloněné "doleva" nebo "doprava", zkuste to hned na papír, je jasné, že z "Déčka" je najednou "Duha", jiní tomu řikají "Most" a ze Šumavy rovnou píši, že duha se vyklene od nich do Bavor a že si i děti a mládež vymění delegacel Vítkův . . ., ani neprozrazuji co Vítkovo, ale tam někde budou mít i jedno ze srazišť . . . Hrát se bude "Patnáctiletý ... " ňebo "Kapka v moři lesa", což se objeví v příštím čísle MH. IV. GS - číli: gagarínskA nebo galaktíckA spolupráce, ve zvláštnich připadech generální stávka a v poslední době generálni sněm, v každém případě "GS", o čemž více příště. Fantazii pustit z uzdy, neboť se létá do vesmíru, ale především zpět na naši Zemi. Srdce Evropy začalo opět naplno bít, lidé nesmějí mít mezi sebou vzdalující se břehy! Zvolte si kapítána-předse­ du, kronikáře-fotografa nebo kreslíře, kuchaře-chemika či nechemika, případně jiné herní role. Hrajte "Kapitána" nebo hru, kterou si sami vymyslíte ( ovšem o ní napsat redakci)! Nejpozději do čtyř týdnů dostanete odpověď ,.2 kosmu'" V. tB, MB, SleB. SloB, EBI Vyberte si z tohoto seznamu, neboť ty značky znamenají Čeští bratři, Moravští bratři, Slezští bratři, Slovenští bratři a Evropští bratři . Při tom všechny tyto pojmy plně zahrnují sestry, protože křes­ ťanské děti tomu tak dobře a vzácně rozumějí. Hraje se buď "Kapitán", nebo vlastní herní vynález. Ale k tomu: Během půl roku si přečtete a mezi sebou a rodiči si nejednou popovídáte na krásné téma "Broučci" od něžného spisovatele Jana Karafiáta. Pokusíte se porozumět veršům

O ÚCT{ KE STÁTNIMU SYMBOLU V minulych měsícich se naše ulice prosvětlily barev· nými stužkami naši trikolóry. Nosilo ji mnoho lidí - ja· ko vyznáni. jako lichou přisahu. jako znameni přisluš' nosti. Statni vlajka se stala ůčaSlnici čestnych setU ni a zdobila každou manifestaci. Nez8poměňme, že stiltni vlaika a trikolóra jsou sym· boly a pečujme o něl Neměly by se octnout na dlažbě, ve špině a marastu. Neměly by bYt součásti sebemód· nějšiho oblečení.

Připomeňme si uryvek z basně Jaroslava Seifena

Nebe ji dalo modrý klin jak oči děcek při usmání ta bílá. ta je z kopretin. nebe ji dalo modrý klin a růže napršely na ni .

·v·

PODANÁ RUKA

Junácký slib: Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: 1. Milovati vlasť svou - Republiku československou a sloužiti jí věrně v každé době. 2. Plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony junácké. 3. Duší i tělem být hotov pomáhat bližnímu. Junácké zákony: ,. Junák je pravdomluvný. 2. Junák je věrný a oddaný. 3. Junák je prospěšný a pomáhá jiným. 4. Junák je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého junáka. 5. Junák je zdvořilý. 6. Junák je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Junák je poslušný rodičů, představených a junáckých činovníků. 8. Junák je veselé mysli. 9. Junák je šetrný. 10. Junák je čistý v myšlení, slovech i skutcích. Nové znění pionýrského slibu po jeho schválení

zveřejníme

Nechce se mi věřit. že je to pravda. A přece, i když byla zima. v našich dušich se probudifo jaro. Jsme opojeni z toho, co všechno smime, perspektivami, kte· ré na nás mohou čekat. Smime vydávat i časopis. který by měl navazovat na to nejtep!i. co v naši mysli zanechaly éasopisy. jeiichž zažloutlé ročníky; jednotfivě čisla jsou dodnes některý­ mi z nás přepečlivě opatrovány jako klenot - čistá vzpominka na naše dětstvi a mladi. Němci v květnu 1941 . jehož foglaro"ské vedeni bylo zničeno" čer· venci 1948. Od té doby časopis nestitl za nic. ABC šedesátých let se svými kluby a raketovými posádkami. Dodnes je to jeden z mala časopisů pro mlá· dež. který se da čist. Polurnavskj hlasate', vydavaný amatérsky bratrem Hardym. kterému chlapci z jeho střediska řikali Rikitan podl. slavné Foglarovy·Jestřabovy knižky Hoši od Bo· bři řeky. Byl úředně zastaven r. 1970. A mllOho dalších.

Mladj hlasatel - zrušeny

Vpřed -

Snad nas nezastavi. Snad budeme moci kráčet dál - ne p6dle "instrukci" a "rad", ale podle svého svě­ domí. A co tedy chceme? Prostřednictvim našeho časopisu podavame ruku všem těm, kteři to s naši mladeži mysli dobře . Kteři nemaji rádi děleni na z.sloužilé a mimě zasloužilé pracovniky. Kteři jsou přesvědčeni o svých nilzorech na výchovu mládeže. ale dokáži přemýšlet i o názorech jiných - třeba i o těch. se kterými nesou· hlasi. Kteři neřikaji: "My jsme nejlepší - a nikdo kromě nás!" Kterým jde o živou práci s dětmi, a ne o vyso· ké funkce, medaile a diplomy. Podáváme ruku skautům, pionýrům. zálesákům. trampům. klubům, ochráncům přirody.

Vydejme se spolu na cestu vzájemné úcty a soutěži· vosti! Na cestu opravdové demokracie! K tomu všemu chce ze všech sil pOspět cela redakce časopisu .

7

P~TNÁCTI L E T V

NC>'VV

Řídí J . Tůma

ZÁKONY A MOUDROSTI KMH Měly

by vycházet ze správných zásad jednání, činnosti a skutků mezi všemi lidmi, tedy i mezi nejmladší genera(.1. Budeme se s nimi postupně seznamovat. Vyřkli je ušlechtilí, moudří a spravedliví lidé. Nezáleži na tom, jestli to bylo v těchto dnech nebo v minulosti . Zásady lidské svornosti, svobody a demokracie byly v naší vlasti , v naší společnosti v minulých letech přehlíženy a špině ­ ny. Musime si je proto připomínat . Neni třeba je papouš kovat, ale spiše se jimi řidit . Doporučujeme zapisovat je na čestné místo do klubovniho deníku (kroniky) . BÝT SLUŠNÝ K LIDEM - NEBÁT SE PRAVDA VíTĚzí!

NEKRÁST.

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK, PREZIDENT OSVOBODITEL (žil v letech 1850-1937)

kapitán

James Weldon

Huli

Z LODNíHO ARCHívu POUTNíKA

"POUTNíKU Dne 2. února 1873 plula brigová goeleta (plachetní dvoustěžníkj " POUTNíK " od jižního polárního kruhu směrem na sever. Poutnik byl jedním z nejmenších, ale zároveň z nejlepších plavidel loďstva, které patřilo JAMESI WELDONOVI, loďaři z Kalifornie. Loď plula znamenitě a její lehce ovladatelné plachtovi a lanovi dovolovalo odvážit se i s malým po čtem lidí v mužstvu na palubě až k ledovým polím jižní polokoule. Poutník byl velrybařská lod; která však v této sezóně měla smůlu, takže jeji sudy na velrybí tuk zely prazdnotou. V Aucklandu na Novém Zélandu měli být přibrani zkušení námořníci, aby doplnili stav mužstva. Došlo však k neče­ kané změně. V městě dlela toho času loďařova manželka s malým synem, chůvou a dalšim členem příbuzenstva. Loďař musil před několika týdny urychleně odcestovat do San Franciska a protože jeho synek onemocněl, zůstala rodina dočasně na Novém Zélandu. Přivitala proto přítomnost Poutníka, který chtěl sice nejprve vyložit zboží v chílském při­ stavu Valparaísu a teprve potom měl směřovat do rodného přístavu ve Spojených státech, ale bylo to daleko přijatel­ nější než využit pravidelných zámořskych linek a několikrát na cestě do Ameríky přestupovat z lodě na lod'. KAPITAN HULL a palubní mistr HOWIK tedy přivitali na palubě Poutníka paní WELDONOVOU s pětíletým JACKEM, věrnou opatrovatelkou - černoškou NAN a také bratránká BENEDIKTA. Mužstvo kromě kapitána a palubního mistra sestávalo z kormidelníka, pěti námořníků, kuchaře NEGORA a patnactiletého plavčika DICKA SANDA. Všichni cestujíci byli Ameríčané s výjimkou kuchaře, jenž byl portugalského pti vodu. Plavba začala v plné pohodě a naději, že se dostanou domů v době co nejbližší. Nikdo zatím netušil, kolik dobro družných a především nebezpečných přihod je na cestě potká. Nevěděli zatím o existenci vraku lodi Waldeck a tro sečnícich TOMOVI, BA TOVI, AUSTINOVI, AKTEONOVI a HERKULOVI, netušili nic o osudech psa DINGA a jeho pána SAMUELA VERNONA, neměli nejmenší ponětí o zrádném HARRISOVI, AL VEZOVI, o africkém králi LUNGGOVI a kralovně MOINĚ ani o cestovateli LlVINGSTONOVI a novináři STANL'EYOVI. Nemohli předvidat, kolik strastiplných chvil na ně čeka, ani to, jak všechno nakonec dopadne. To vše se budeme postupně dovídat. Mladi přatelé, vydejme se na dalekou cestu spolu s Poutnikem a jeho statečnou posadkou. Vydejme se s nimi zapolit, hledat a nalézat.

•

AHOJ, KAMARÁDI A PŘÁTELÉ! Následující řádky jsou určeny pro vás, právě pro vás ,

kteří

- toužíte prožít neopakovatelné zážitky v prima partě a jste nejméně tři (raději čtyři až šest) ; - uznáváte skutečné přátelství bez pocitu zrady, - dovedete mezí sebou uznávat názor druhého a po · máhat si ; - dokážete obdivovat svět tajemných dálek, objevů, vynálezů a překvapení ; - chcete byt nejen čtenáři Mladého hlasatele, ale na vic jeho zvidavymi přáteli, bystrymi spojenci a rychlými zpravodaji; -

MIKl A BINK se

představují

(1) Píše Akéla -

8

Kreslí Set

- jste stejně jako my příznivci romantických toulek přírodou a lesem , vůně pryskyříce, praskotu táborového ohně, stezek pod modrou oblohou , ale nebojíte se aní cesty v dešti a

nepohodě .

Navr~ujeme vám založit čtenářský klub -

KLUB

MLADEHO HLASATELE. Mnozi z vás už takovy klub maji. Někteří starší a vaši dospěli přátelé či rodiče se dokonce pamatuji na takové kluby v minulosti, kdy existovaly při některých časopi ­ sech pro děti. Většina z vás, kteří vstoupíte do velikého kruhu přátelství rozrůzněných , se nám však ozve až po přečtení těchto a dalšich řádek .

DŮKAZNí ZNÁMKA DO KLUBOVNíCH DENíKŮ

I

Tuto známku nalepi každy člen klubu po splnění při ­ slušného důkazu do deniku . Doporučujeme vyhradit jeden list deníku k lepení známek. Protože známka bude vždy umístěna ve hřbetu této dvoustrany, nenaruší se po jejím vystřihnut í vzhled časopísu . Vzníklé volné políčko je f t možné přelepit proužkem lepenky. Kdo nesežene vlastni ~ vy tisk časopisu , může místo vystřižené známky do deníku nakreslit svůj monogram .

K.A.PITÁN

Kreslí

J . Tesař

SLUNCE

VŠEM

BEZ ROZDílU

JAK ZALOŽIT KLUB MH Možná se znáte ze školy, možná z ulice, ale třeba také z předchozich prázdnin . Anebo jste už určitou dobu spolu jako družina některé dětské organizace (Sokol , Junák, Pionýr, Svaz turistiky, věřicí křesťanská mládež apod .). Ať jste odkudkoli , budeme hrdi na to, že jste našimi čtenáři, našimi spolupracovniky, našim čtenářským klubem . Ne záleží na tom, zda jste z velkého města nebo ze vzdálené visky v pohraničí. Podáváme vám ruku .

DŮKAZ "POUTNíKA"

1~ Vydáváte se na vzrušujicí pouť plnou odvahy, naděje a přátelství. Symbolicky vyplouváte na palubě lodi " Poutník" spolu s jeho posádkou na dalekou cestu . Proto prvnim krokem k vaši spolupráci bude : 1. Na prvni klubovni schůzce vymyslete svému klubu pěkný, přiléhavý název. Nápaditosti se nekladou meze . (Uvádíme několik n~zvů již existujících klubů : Pětka z Hradebni, Strážci Cerného lesa, Svižní daňci, Modrý delfin, Lesni čtyřka , Hullovi lodnici, Herkulovo bratrstvo, Čtveráci , Děvčata od Metuje, Kamarádi slunce, Děti divočiny, Tomíci, Zlatý tomahavk, Orión, Potomci Kolumbovi, Slezštl bratři , Čierny bocian , Kamzíci zo Žltej doliny, Voyager apod .) 2. Pošlete do redakce dopis-přihlášku a prozraďte nám : - kdy jste založili klub Mladého hlasatele (zkratka KMH) a jaký je jeho název; - seznam všech členů (jména, příjmení, přezdívky) a ko lik je vám let ;

Sejděte se v určenou dobu na stanoveném mistě (u někoho doma, na oblíbeném místě v lese, v klubovne) a trochu slavnostním způsobem založte klub a začněte

plnit pokyny podle PRVNíHO DŮKAZU vaší připravenosti k účasti na velké čtenářské hře NOVÝ PATNÁCTILETÝ KAPITÁN. DŮLEŽiTÉ UPOZORNĚNí: Sledujte pravidelně stránku 7 určenou pro kluby a také str. 5-6 se zásobníkem nápadů a návodů k vaší činnosti!

zpátečni adresu, na kterou vám máme psát. 3. Ustaveni klubu stvrďte prvním zápisem do klubovního deníku nebo kroniky. Doporučujeme silný nelinkovaný sešit s tuhou obálkou (nejvhodnějšl je formát A4 nebo A5) . Na obálku napište nebo nalepte název klubu a později i čislo klubu , které vám přidělí váš redakční patron - stovkař . (Kluby, které jsou činné jíž delši dobu, uvedou dosavadní typ, čislo a název klubu - vše jim bu de zachováno .) Do deniku pravidelně zapisujte data a průběh vašich schůzek, výprava společných akcí. Nalepujte na určitou stranu (list) důkazní známky, zapisujte si (třeba zezadu) zákony a moudrosti klubů, ja kož i vyluštění záhad pro bystré hlavy. 4. Pokřtěte každého člena klubu vtipnou a přiléhavou přezdívkou (samozřejmě aby nikoho neurážela) a zvyk něte si nazývat se tak na společných srazech a výpra vách . 5. Vymyslete pro svůj klub pěkný pokřik - můžete jej spojit s rýmovačkou (nař . "My jsme hoši věrni, hbití, jako bobři ostražiti", "Do práce a do zábavy jdou děvčata od Sázavy" apod .). 6. Zajistěte si pro všechny členy klubu odběr Mladého hlasatele v prodejně tiskovin, na poště , u Poštovní novinové služby nebo poštovního doručovatele (listonoš ky) . Učiňte to co nejdřive, protože náklad časopisu prav děpodobně zatim nebude dostačovat všem zájemcům . Podmihky prvního důkazu se nesnažte splnit hned, na první schůzce . Máte na to nejméně dva týdny a třeba i déle.

-

V roce 1969 jsem napsal článek se stejným nadpI sem a v roce 1970 jsem se za to a za podobné texty dostal do vězení . Bylo to krajně nespravedlivé, ne chtěl bych, aby kdokoliv prožil byť jen setinu něčeho podobného ... Ono napsáni s přánim slunce úplně všem patřilo tenkrát nám poraženým , kteři jsme protestovali proti vpádu tanků a ostatnich vojsk do naší republiky . Nebylo však smilování a odpuštěni , do velké větš i ny vě ­ zeňských cel zamřižovanými okénky v tlustých zdech (ano, jako ve filmu) skutečně slunečni paprsky nepronikají. Celý dosavadni život jsem si myslel , že pohád ka Jiřiho Wolkera o milionáři , který ukradl slunce, je skutečně jen pohádkou . Ovšem zlý člověk dokázal ta kovou fikci uskutečnit alespoň opačně, zamřížoval do malých kobek stovky a tisice lidi na celém světě , aby jim odepřel slunce a svobodu . Zamřížovat nemohli všechny, a tak odvážné oddíly děti a mládeže, ať už junácké, pionýrské , tělovychov né, svazarmovské i jiné , se v klubovnách i ve třídách stále připravovaly během všedních i nevšednich týd nů na jednodenni i dvoudenní výpravy, nu a potom na h:tní ; pokročilé kolektivy i na zimni tábory . Čekala je vždy veselá i napinavá dobrodružstvi, rozverné, ale i potřebně ukázněné hry a indiánské, partyzánské ne bo i kosmonautické zkoušky ... Bylo tomu tak po ce lých dvacet i vice let ... Nikdo ani netušil , že zkratka "GS " se stane pro jed ny tak známou a odvážnou značkou , kdežto pro druhé strašákem a pro ty nejtupějši byrokraty znamenim k pronásledováni , vyslýcháni, nedoporučováni a zaka zováni . Vůbec jim nevadilo - těm krutým -, že GS už od roku 1961 znamenalo "gagarinskou soutěž " , později "gagarinskou spoluprácí" nebo náročnou " galaktickou vzájemnost" . Vzdorovat jsme začali hned 21. srpna 1968, kdy jsme tajně , ale přece Jen le · gálně (protože nám to zaplatila Mladá fronta , všechna čest) vydali " Nepokořenou svobodu" , s kterou jsme se mohli setkat i v poslednich měs i cich 1989 na pod · stavci sochy sv Václava , v agitačnim středisku Mánes i v jiných centrech OF - Občanského fóra . Ale o tom až jindy. Postupně si prohlédnete malé amatérské doklady (jen zatim něco málo z tisiců jiných). Týkají se čin ­ nosti v oněch dvaceti potemnělých letech . Nikomu se nemstěme , kromě mládeže a nejodvážnějších jedinců nám často pomohli i sportovci, pionýři, odboráři a du chem mladi členové KSC. Podstupovali vysoká rizika , hájili nás u vyšetřovatelů a soudců , mnozi pro nás ztráceli i sva zaměstnáni. Diky i jim dýcháme dnes zcela svobodně . Jan Šimáně-Galén s týmem redakce MH

Léto je vzpominkou i budoucností každého letopo Na snímku: Slavné Véúčko Ostrava vztyčuje svůj dvacetimetrový vlajkový stožár každoročně . Historic ký dokument je z r. 1977. Pocheňské udolí! čtu.

ši-

9

NÁ!; TIP NA VÝPRAVU

Wob, Ryvolo

V tichto námětech se budou střídat různé kraje a okresy. Nedočtete se v nich o místech, která jsou všeobecně znám§ a která jsou častým cílem výletů mnoha lidi. Místa to budou spíle méně známá, ale o to půvabnější a snad i tajemnějli.

Výlet do Pohádky

G

I j I

1.

Frr r I r r lF$*4J .. I

Můj život je hned plný nesnází na jaře, když duben přichází, já vracím se do poválečných let kdy vycházel náš starý dobrý Vpřed

5. To Rychlé lípy samy byly v nás a žlutý kvítek symbolem byl krás, co nemůže nám nikdy nikdo vzít, kdo kopal studnu, aby druhý mohl pít.

2 . .lá žlutý kvítek na klopu si dám a Píseň Vontů tiše zabroukám, do Stínadel se šerem vypravím, snad potkám cestou Losnu, co já vím ...

6. Snad jednou, až se jaro navrátí, můj živ~t Píseň Vontů obrátí, já svobodný a čistý půjdu dál a smišný bude ten, kdo se mi smál ...

3. DunivA Kateřina burácí a $irokko má dávno po práci, jen já se vracím Myší pastí sám, nevím, co s ježkem v kleci dilat mám.

7. Tak Mirek Dušín s fervenáčkem jdou a .Jindra Hojer s .Jarkou Metelkou, za nimi Rychlonožka s Bublinou naší krásnou chlapeckou krajinou

4. Bohouš, Dlouhé Bidlo, $tětináč, pan Fischer pustil z okna květináč, .Jan Tleskač, .Jiří Rymáň a tak dál, pan Foglar lohle nikdy nenapsal ...

duj, duj. duj, fujaro

vítězná

...

Skutečně se tak jmenuje puvabný areál zdraví na severozápadnim okraji Prahy. "Pohádka" je snadno dosažitelná : metrem A do konečné stanice Leninova, pak měst­ ským autobusem do Nebušíc a pěšky asi 15 minut vlevo ulicemi mezi vilkamí do KOpCe směrem k Nebušickému háji; vedou tam červená a žlutá turistická značka . Na nejvyšším místě stoupáni - na okraji lesa - se vydáme podél lesa vlevo směrem k Pohádce. Barevný orientačni plánek okoli neujde naší pozornosti, stejně jako skluzavka a prolézačky, které tady instalovali pracovnici podniku Sady a lesy. Několik desitek metru odtud začiná areál zdraví. Je poměrně rozsáhlý a obsahuje téměř všechno k .. vydovádění" klubu nebo družiny. Mužeme soutěžít v běhu, skoku, šplháni na tyči, posilovat svaly přemísťo­ vánim dřevěných klád, a projdeme-Ii směrem k východu po cestě malým hájkem, nalezneme i improvizovaný travnatý plácek s jednoduchými fotbalovýmí brankamí proto míč s sebou! Samozřejmě nebudeme zbytečně hlučet nebo dokonce zakládat oheň . Aní nenadálý jarní déšť nás nepřekvapí - uprostřed travnaté plochy je zastřeše­ ný altánek skýtajicí spolehlívý úkryt před nepohodou. Když si dosyta užijeme zdejšího prostředí, vrátíme se k turistickým značkám. Červená nás po malé chvíli dovede k odbočce na Purkrabskou vyhlídku. Ovšem pozor zde už začiná rezervace - chráněná přirodni oblast. Po značce se dostaneme až na vrchol a odtud, ze skatniho hřbetu, se nám naskytne úchvatný výhled na značnou část Prahy, ale především do srázných stěn kaňonu Šáreckého potoka a na protější vyhlídkové body (Šestákova skála, Čertuv skok aj .). Stejnou cestou se vrátíme k rozcestí. Nezmaři však mohou pokračovat po červené znač­ ce do údolí a podél potoka, skalními prurvami a kolem údolní nádrže Džbán (v létě skvělé koupání!) až ke stanici tramvají. Ještě podotýkáme, že celá trasa výletu procházi misty, která jsou z ekologíckého hlediska v Praze nejpříz­ nivější relatívně malý spad škodlívín a lesni vzduch, který propere plíce v těchto pražských míníhorách, a při­ tom jsme vlastně neopustílí katastrální území hlavního města . O zdravém složení pudy svědčí í neobvyklé množství lesních mravencu nedaleko vřesovíště u Purkrabské vyhlídky. -tuTak jako .. Y" z prstů dlant - .. Vytrvat" se objevuji na klopach mladých lid, .,Iilíe", .. žluté špendliký' nebo ..žluté kvitky" a také už .. b řezové lístky" nejrůznějslCh barev. Naše 1. číslo je jakoby novoroční . I proto uveiejňujeme snimek. poslaný odd,lem TOM .. Psohlavcí" Karvíná. Dokladuje už z let 1987 kvalitu tabomvých staveb (např . dvoupatrové pod. sady stanů), jen piání vepsané do březového lístku je nové. Všechny jmenované symboly byly po dvacet let byrokracii odmítané. zakázané a stude· nYOli vrchnostmi nenavidéné. Dnes maji svobodu a yš.K::hni je S nadšenim vítaji. I my je v časopise postupně představíme a vysvěllíme. Dnes jsme Ia· kovou informační službu zahájili .. žlutým kv,tkem " . Máme je dát udělat po všech těch ilegalnich zakázanych výrobních seriích? Přednost objednavky maj, oddíly a kluby. ·ši-

10

PŘEKÁŽKA NA TRATI

JAROSLAV FOGLAR • KRESBA MILOŠ NOVÁK

Jistě

jste už všichni slyšeli, jak někdo při vyprávěni ně­ hrozného nebo strašidelného řekl tato podivná . slůvka : "Krev mně ztuhla v žilách!" Nikdy jsem si nedovedl představit, jaky je to asi pocit tohle .. ztuhnutí krve", třebaže jsem věděl , že krev i při tom největším leknutí a zdřevěnění těla je pořád stejná a že to je jen pocit leknutí a zdřevěnění těla se tak vyjádří. Až jednou jsem sám několik takovYch vteřín .. tuhnutí krve" na sobě zažíl. Poslouchejte, co se stalo . Za Ledčí nad Sázavou k Vilémovicím běž i dráha v záhybu trati na vysoké zdí. Na jedné straně dráhy se zvedá do vYše příkrá stráň porostlá lesem, na druhé straně pak spadá trať kolmou stěnou , značně vysokou: přimo d.o ře­ ky. Na druhé straně řeky proti záhybu trati je krásná louka, kde jsme trávili šťastné prázdniny. Něk.olikrát denně projížděl napr.oti p.o trati maly vláček . Někdy byl tažen malič ­ k.ou lok.omotiv.ou předpot.opního tvaru, které jsme řikali "Černá káča" , jindy jel vláček m.ot.orovY, zvany "Kombuška". Kteréhosi parnéh.o dne káceli na vysoké příkré stráni nad tratí stromy. Z našeho tábora jsme kácení v husté strání vlastně ani neviděli, ale řezáni pil, dosekávání sekyrami , prask.ot str.omů a temné pády byl.o slyšet po celé čeho

Připrav si hodinky s vteřinovou ručičkou, tužku a papír. Dobře si prohlédni kresby a zapamatuj si zobrazené předměty. Máš na to přesně tři čtvrtě minuty. Po uplynutí této doby zakryj obrázek a rozhodně nečti dalši text! Na

papír ihned napiš všechny předměty, které sis zapamato-

~~~~ z: .~

rm ~ R "

zátočině .

Pak den pohasl, dřevorub~i .odešli domů a do kraje nadešel večerní klid, mír a ticho. Po řece pluly zase .. večerní pěny", protějši vysoké stráně se ozlatily červánky, z luk sem zavoněly otavy. A zase tícho. Jen za trati chvilinkami sem tam dolehl.o kovové cvmknutí, zazvonění. To slun cem rozpálené koleje vychládaly ve večerním sti nu. Bylo už docela tma, když se t.o stal.o! Najednou d.o úpl néh.o ticna zazněl z protější stráně praskot. Nejdřive jen tak.ový nenápadny, ale brzy zmohutněl a byl zak.ončen táhlým pádem . Ano - nebylo pochyb - nějaký nařiznutý • str.om vlastní tíží d.ol.omil svůj řez a nyní se zřítil z příkré stráně d.olů k trati! . Ještě chvili harašila hlína a drobné kaménky za řítícím se stromem a pak vše utichlo. A zatímco tam někde v přikopě vedle trati nebo na úzké r.ovince mezi strání a kolejemi dohasínal stromu život, povídali jsme si, jak je t.o m.ožné, že strom sám o sobě mohl spadn.out. Někdo ří­ kal, že to je zlé znamení, jiny mínil, že na stráni jsou zl.oději, kteří chtěli strom .odnést a že se jim to nep.ovedlo. Nálada byla už tak.ová, že jsme se všichni mim.oděk shrnuli do hl.oučku, nikd.o by nezůstal na tmavé loučce ani .o kr.ok p.ozadu za žiVy svět. (Byl by to pěkný b.obřík odvahy jít teď .od nás sám d.o lesa!) Pak za .ohybem řeky smutně zapískal motorovY vláček. A najednou mne napadlo něc.o hrozného, až se mně srdce rozbušilo. Proboha - což jestli pod seknuty strom spadl se stráně až na k.oleje? Nebylo by to d.ocela nic divného při té příkr.osti stráně, která se zdvíhala hned .od tra ti! Ba - je t.o sk.or.o určité, že. strom je na kolejich. Že mě to dříve nenapadlo! A je tma. A vláček jede tam po úzké vys.oké zdi a dole - hlub.ok.o d.ole je cestička a hned pod ní dlouhý zákrut řeky s ohromnymi ostrými balvany! Určitě se vlak zříti ~e zdi do řeky, jestliže je strom na k.olejích. , Co ale teď? Rychle nějaký nápad! - Rychle! Rychle! V záhybu už se objevila zář - a teď už se ukázaly dvě oči, dvě svítilny motorového vlaku. Reflektory září, to je pravda! Celá stráň i skály jsou jimi osvětleny, ale na kolejich není vidět! "Baterku, rychle baterku!" Křičím zoufale. .. Třeba ten strom padl na koleje - víte!" Všichni pocho pili, co myslim . Několik baterek zasvítilo vedle mne. Pepík Hůrků byl ještě v plavkách z podvečerníhO koupání. "Pepíku," křičím dále, .. rychle plav přes řeku! Se světlem! Vyběhni na trať a mávej světlem, al:?Y zastaví"" Pepík vyrazil jako šíp . Ani v nejparnějším dnu nevlezl do vody tak rychle a bez osmělovani jako teď . Několik .obětavců běželo a plavalo v trenyrkách s nim. Snad ještě včas doplavou, vyhrabou se na konci vyso ké zdi po stoupajíc i travnaté stráni na trať a vlak zastaví! Ale vlak už je tady! Máváme zb.y.vajicími svítilnami na našem břehu . Opisujeme jimi velké kruhy. Plavci se svitilna mi se teprve vynořuji z vody na druhé straně a opatrně mezi ostrými balvany ve vodě se snaží vystoupit na břeh pod železnični zdi. Je konec! Nemohou se dostat včas na trať, aby světlem dali signál k zastavení vlaku . . Točíme svYmi svítilnami šílenou rychlosti. Cožpak nás ani řidič nevidí? Vlak vjiždi do zatáčky nezměněnou rych -

ZNÁŠ SVOU SLABOU STRÁNKU?

lostí. V.oláme, křičíme: .. Zastavte - zastavte!!" pod zdí se rozsvítilo světýlko. To Pepík Hůrků s h.ochy je už na břehu . Ale vlak už má sk.oro nad hlavou! Je úplny konec, vše je ztraceno! Vidím jen dve ohnivé oči vjíždět na vysokou zeď. Teď - teď už někde musí - - A v tom do našich horečně napjatých myslí doléhá strašlivá rána, třeskot skla, praskot dříví - kmen tedy skutečně padl na trať a vlak teď na něj naje" Zkomírám hrůzou . Nastává oněch několik vteřin, kdy mně "tuhne krev v žílách" . Jak dl.ouho může letět převrá ­ ceny vlak z vysoké zdi na skalíska do řeky? Snad čtyři pět vteřin . .. Nedýchám, nemohu dychat. Nemohu se ta ké ani pohnout. Stále čekám, kdy se ozve rána druhá, hrozn4líjší té prvé, rozbití toho spadlého 'vlaku na skalis '. kách hluboko pod trati. Ale .místo toho slyším skřípot brzd, pak rozčíl,ené volá ni, několik světýlek je na trati. Napětí povoluje, začinám zase dýchat. Předek motorového vozu r.ozrazil kmen na několik kusů, rozbila se světla, okna a přední část v.ozu, ale vlak nespadl aní nevykolejil. .. Vždyť jsme vám dávali znamení světlem!" křičím skoro vztekle na řidiče přes řeku ... Neviděli jste?" ,,viděli! Ale copak můžeme dát na každé světlo? To bychom museli zastavovat na každém kroku!" odpovídá ři ­ dič .

Nepřeli jsme se tedy už. VlakovY personál odstranil zbytky kmenu a zvolna .se vláček rozjel k Ledči. A my jsme se v tichu zastavovali a zotavovali z těch několika minut na pěti a vzájemně jsme se snažili vylíčit, jak bylo každému z nás, když jsme po té ráně na trati čekali ve tmě na pád vlaku do řeky. My všichní účastnící té příhody víme, co to znamená, když někd.o řekne ..krev mně ztuhla v žilách" .

~=

-,

Vtip v testu - hře je v malé fíntě. Není totíž důležité k.olik předmětů sis dokázal vybavit. Rozhodující je : ktery tě nejdřive napadl, a je tudíž napsaný v pořadí předmětů jako prv'f. Následující vysvětlení ti pomůže .objevit, co je (pravděpodobně) tvá .. slabá stránka". Možná, žes o ní věděl, m.ožná také, že si ji teprve nyní lépe uvě ­ domíš. BONBONIÉRA: Nerad se vzdáváš názorů, které jsi přijal. Stavíš především na svYch schopn.ostech, nikoli na šťastné náhodě . Pocit spokojenosti máš jen nad vYsledky své vlastní práce. Lpíš na tom, čeho jsi d.osáhl. i na li dech, kteří jsou tí nejmílejší. Nerad se vzdáváš něčeho, co ti patří a co považuješ za svůj majetek. HNíZDO: Trochu si maluješ svět na růžovo, máš po cit, že není lepší svět než ten, ve kterém žiješ. Někdy se bolestně přesvědčuješ o opaku. Lidi ve svém ok.olí vidíš takové, jací by měli být,- tedy d.obři a čestni. Nerad se vzdáváš tohoto svého názoru. HODINY: Nestačí ti, že jsi spokojen sám se sebou. Chceš mít jistotu, že to, co si o sobě myslíš, mysli si i ti lidé, na kterých ti záleží. Toužíš po dobrodružství, ale pře ­ ce jen u tebe převažuje touha po jistotě . MEDVfDEK: Mál.okdy upadáš d.o pochybností. Jsi zvykly na úspěch a očekáváš pochvalu a obdív za to, cos vykonal. Své úspěchy nepovažuješ za sam.ozřejmé, jsi přesvědčen, že ses k nim musel dopraoovat s úsilím. Poeit jíst.oty je pro tebe spíš něco tajemného, protože ho považuješ za něco , co by tvůj úspěch mohlo oslabít. LUPA: Občas je ti vytýkáno, že si o sobě myslíš, že vše víš nejlépe sám a že se trochu vyvyšuješ nad ostatní. Vypadá to, že se stavíš na .odiv, ale přitom třeba jednáš v dobrém úmyslu udělat vše co nejdokonalejí. Za svou kritikou nehledej závist. NUŽ: Jsi nerozhodný a stáie s tímto svYm stavem zá políš. Odmítáš i dobře míněné rady, protože máš pocít, že se třeba jedná za tvYmi zády. Toto odmítání někdy pře ­ růstá v útočnost anebo v přesvědčení, že stejně všechno víš nejlíp sám . aKRABOŠKA: Snadno si ziskáváš své ok.olí a tuto vlastnost si uvědomuješ . Nenadálou situaci dokážeš zvládnout taktně a dokážeš se dobře přizpůsobit. Naopak ale se ti vždy nedaří ovlivnit děj kolem sebe podle svých představ. Prót.o mnohdy vystupuješ sebevědomě. ZÁPALKY: Nesnášiš nespravedlnost na sobě. ani na/" jiných. Proto se někdy dostáváš do situací, kterým by ses mohl po bedlivější úvaze vyhnout. Uznáváš, že by ses měl lépe ovládat, ale obvykle ti tvůj temperament zase nedovol i mlčet a opět ti může leccos zkomplikovat. (Podle

zahraničních materiálů) -tů -

.e

MALÉ PSVCHOHRÁTKV Na této dvoustraně bude vycházet koutek důvti­ pu strýČka Tomyho (již od druhého čisla). Dnes nabízíme malou psychologickou hru - zábavný test (vhodný pro 12-151eté). který si můžete vyzkoulet doma. v klubovně nebo na výletě. Takže pozor - test začín'.

Kresba: Jan Paul

Omlouváme se těm autorům a spoluautorům . jejichž ",áva jsme dokona· le nenaplnili. af už se jedná o pisatele textů. kreseb. fotografii anebo o po · zůstalé těch autorů , kteří už - žet - nejsou mezi námi živými. Důvodem těchto našich drobnych i větsich nedostatků je skutečnost, že jsme pNa čísla zpracovávali .. na koleně". aniž bychom mě" k dispozici redakčni míst nost. telefon a ostatní náležitosti, které k novinařské praci patři . Velice mim pomůžete lim, že nam napíšete plná jmena i adresy se smě ­ rovacím číslem. své tetefony a rodné čísla ze svych občanským průkazů Totei se samozřejmé tykil i autorů přištich, novy-ch. Děkujeme Vám za tr · pélivost a slibujeme, že nedostatky. na které nás upozorQite. odstraníme. Redakce MH

1E,,11

1

KARATE Šest písmen lvl&štniho slova vyvplavajíclho poněkud taj e mne chvěni už při jeho vysloveni, exotickou představu dalekych zemi, kde slunce vychazi mnohem dříve než u nas, a ukryvajiciho II sobě i cosi ne2:nal1lé , nadpřírozene a fantastické . Je tomu ale skl/le C ně tak? Je karate opravdu zastřeno rouškou ta -

PRÁZDNÝCH RUKOU

TAJEMSTVí UMĚNí

§

~I ~a :H;j

tl

~ii30

~~ f;§

jemstvi , kterou mohou odhalit pouze "vyvoleni " ? Nebo

mrknuti oka jediných úderem pěsti zbořit cihlovou zeď , vyskočit z mista vyše než olympijský vítěz a přitom ješ-

z videa pod nazvem kung -fu) dostalo do Japonska . V zemi vycházejicího slunce zdomacnělo mnohem poz ději a až v polovině tohoto století se obléklo do sluší-

dnešniho karate byl indický mnich Bodhidharma, který na své cestě l rodné země do Či ­ ny , kde měl vyučovat naboženstvi len -bllddhismu , vy -

nebezpečnému boji na život a na smrt, jemuž uéil své

v Československu, je však již hodné vzdaleno onomu

" pradědečkem "

žili v nehostinném kraji, kde se potloukaly chasky loupeživých tulaků , dokazali spolehlivě

To. co dnes známe z desítek sportovnich turnajů v karate , které se konaji ve většině zemi světa a také

iaky " otec" karate, mnich Bodhidharma . Sportovni ka rate je však na míle vzdáleno i různým fHmovym "pohadkam pro dospělé ", ve kterých hrdinové dokáži bez

rŮlne

ačkoli

vého sn ě hollě biJého sportovniho kimona ; Japonsko je

proto omylem považovano la jeho kolěbku .

ubránit sebe i své domovy za klášterními zdmi. Z Činy se umění boje bele zbrané (řikalo se mu také čuan - fa a dnes je mnozi ln~ji z filmového plátna nebo

kOll .

lik, že

tera Sao-lin si zahy umění svého učitele osvojili nato-

pracoval a zdokonalil specialni lpůsob boje beze zbra né. Bodhídharmovi žáci, zejfl1éna mniši éinsl<:ého kláš -

Kdo se chce seznamit s k o řínky umění prazdných ru jak se karate ř'iká , musí zalistovat II pořádně tlusté knize historie bojových umění , z nichž se vyvinuly i dnešní moderní sportovní discipliny, jako je judo, ÚI pas. box či sportovnl karate . Stara legenda praví, že

je to jen celkem obyčej na sportovni disciplina, kolem niž S 3 nafoukla lbytečně velká bublina?

zneškodnit tvrdými údery

a kopy celou

W

smeč.ku

pa-

Evropy a

světa .

(Pokračováni pfiště)

SLAVOMIL JANOV

Že jste ještě sportovní zapas v karate nevíd.ěli? Neva di. V kost ce vám alespoň přiblížíme , v jakých disciplinach karatisté dnes bojují o vavř í ny v domácích turna jich v ČSSSR, ale také o medaile na mistrovstvich

douchů .

tě

ZELENÁ ZÁSOBÁRNA VODY

DNEŠNíHOST

I I

Určitě jste v posledni době mockrát v rozhlase slyšel i Modlitbu pro Martu, zpívanou příjemným , hlubokým al tem . Tenhle krásný hlas zněl v listopadových dnech loň ­ ského roku na shromážděnich v Praze na Václavském ná městí a Letenské pláni . Zpíval Modlitbu i naši hymnu a nesl se nad mnohatisícovým zástupem s příslibem ně ­ čeho nového, co právě přichází. Byla to vlastně jeho nová premiéra po jednadvaceti letech. Ten alt patři zpěvačce Martě Kubišové, která po celé ty roky nesměla veřejně vystupovat. Vaši rodiče ji ještě pamatuji z obdobi, kdy spolu s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou tvořili skupinu Golden Kids of Prague. Teď je Marta Kubi šová na stránce, patřící především děvčatům , naším prvním hostem . Položíme jí tří otázky. Možná, že' odpově ­ di na ně budou zajímat i pány kluky - tak proč jim nedat příležitost si tuhle stránku pro dívky taky přéčíst , ne? ' Znáte časopis Mladý hlasatel, myslím ten, který vychá zel před padesáti lety? .. Musím se přiznat, že ho neznám. Vím, že kdysi vycházel podobný časopis pro mládež, ale do ruky se mi nikdy nedostal. Doposud jsem vlastně anl přesně nevěděla. do kterého časového období bych ho měla zařadit." Jaké knížky jste nejraději četla , když jste byla ve věku našich čtenářů? "Pamatuju se, že v období tak od deseti do čtr­ nácti let jsem nejraději četla dobrodružnou literaturu, a to především romány Karla Maye. Určitě jsem taky přečetla nějaké dívčí románky. ale vět­ šinou mne dost nudily. K ,mayovkám' jsem se dostala jednak prostřednictvím mého dědečka, který jich pár měl, ale především jsem si je chodila vypůjčovat k sousedům. A tak jsem s chutí četla Vinnetoua. Syna lovce medvědů. Poklad na Stříbr­ ném jezeře a jiné dobrodružné knížky, jako třeba Přes řeku Orinoko ... Tyhle knížky mne uchvacovaly nejen tím napínavým dějem, ale obdivovala jsem tehdy i to, jal( jejich hrdinové dovedli čestně jednat. cenila jsem si jejich smyslu pro spravedlnost ... " Kterou písníčku ze svého repertoáru si nejraději zpivá te, a proč? "Musím mluvit o tom. co bylo před dvaceti lety, kdy jsem zpívala aktivně. Vždycky jsem měla nejraději tu poslední písničku, tu nejnovější, kterou jsem chystala. A proč? Protože jsem se už těšila, až ji budu zpívat lidem. Když už jsem s ní potom nějaký čas vystupovala. tak se mi trochu omrzela - a já jsem s chutí sáhla po jiné, zase novější." Marta Kubišová nám vlastně neprozradila , kterou ze svých písniček teď zpívá nejraději . A tak můžeme před ­ pokládat, že je to také Modlitba pro Martu, která se tolik líbi nám všem a s niž Marta Kubišová svou pěveckou dráhu nyni také obnovila . Přejeme jí hodně úspěchů a těší ­ me se na další nové pěkné písničky! -ehr-

MODLITBA PRO MARTU Ať

mír dál zůstává s touto krajinou, zloba , závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou . Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí. Z oblohy mrak zvolna odplouvá a každý sklizí setbu svou , modlitba má ať promlouvá k srdcím , která zloby čas nespálil , jak květy mráz, jak mráz. Ať mir dál zůstává s touto krajinou , zloba , závist, zášť , strach a svár, ty ať pominou , ať už pominou . Ať už tvá ztracená vláda věcí tvých kéž se k tobě navráti, lide, navrátí. Že domov svůj můžeš vytvořit k obrazu svého srdce viš, však mocných stin musíš překročit. Křivda , lež, násili kéž tvou hlavu neschýlí, teď víš . Ať mír dál zůstává s touto krajinou , zloba , závist, zášť , strach a svár, ty ať pomínou, ať už pominou ...

•

Foto : Andrej Stastný

Který kluk či holka nestojí o to, prožít někdy neobya pochlubit se takovým zážitkem, jaký se hned tak každému nepřihodi, kamarádům . Zkrátka, zažít aspoň kousek napínavého a vzrušujícího dobrodružství. Ale kde ho potkat? V cestopisných filmech? V románech Karla Maye, Julesa Verna či jiných osvědčených spisova -

čejnou příhodu

telů?

Ne . To dobrodružství nás musi překvapit samo. Potkat někde znenadán í. A příležitost k tomu má na každém našem kroku v lese, kolem vodY 'i v lukách , na poli ... Jen mu musíme trošičku vyjít vstříc : umět se kolem sebe dobře dívat, abychom odhaiili ta skrytá tajemství , která příroda nepozorným očím nenabízí . Jsou to " dobrodružství poznání" , jak říkal slavný fyzík Albert Einstein . Schválně , zkus se tentokrát v lese dívat pozorněji . Všimej si všeho , co roste, žije a děje se třeba u vás za humny, v lese, kterým jsi Už tolikrát bezcílně prošel .. . A my se ti - na této stránce - pokusíme v tom odhalo vání tajemných přírodnich dobrodružství pravidelně po máhat .

V přírodě se velmi často stává, že právě ti přehliženi tvorové nebo rostliny mají v přírodním dění důležitou roli. Který z návštěvniků lesa si uvědomuje, že zelený kobe rec, po němž kráčí, hraje významnou roli v ochraně sva hových půd , v koloběhu vody a v ovlivňování podnebí krajiny? Mnohdy se ani nenamáháme , abychom si jednotlivé složky zeleného koberce prohlédli a celou zále žitost odbudeme trochu pohrdlivým výrokem, že " jsou to jen mechy" a snad nás ani nenapadne, že se jedná o rostliny velice rozmanité. Vždyť odborníci uvádějí , že v našich krajinách žije vice než 600 druhů těchto rostlin . Nejznámějši z nich jsou bělomech sivý, který tvoři kruho vité polštáře na sušších lesních půdách , statný ploník obecný, rostoucí ve vlhčích zákoutích lesních , měřík s ši rokými lístky, dvouhrotec se srpovitě zahnutými lístky a trávník Schreberův, který tvoří kobercům podobné útvary na lesních půdách. .Mechy poskytují výborný materiál k zajímavým poku sům . Proveďte si alespoň dva z nich : a) Opatřte si některý větší mech (např . ploník). Vložte je ho jednotlivé exempláře do nádobky s vodou a po jeho důkladném nasycení tekutinou si prohlédněte, jaké má lístky. Potom jednotlivé rostlinky vystavte slunečním paprskům. Pozorujte změny na lístcích. Proč k nim do šlo a jaké změny to byly? b) Přineste si z lesa polštářek bělomechu sivého nebo ' kus kobercovitého mechu . Položte jej na kreslicí čtvrtku, na niž jste nakreslili síť čtverečků o straně 1 cm . Obkreslete obrys mechu na čtvrtku a pak spočí ­ tejte , kolik cm.2 plochy mech zabirá. Vložte jej do nádobV s vodou a nechte důkladně nasáknout. Potom jej vyjměte , nechte okapat a zvažte. Takto připravený pol štářek nechte na slunci nebo v troubě dokonale vysu šit a opět jej zvažte . Z rozdílu obou hodnot vypočtěte, kolik vody je schopen mechový polštářek přijmout . -pat -

,

• Fot o : Roman Víte k

Pří jarních procházkách lesem často zaslechneme podivné zvuky; zdá se nám, jako by někdo velmí rychle tloukl do kmene stromu nějakým tvrdým předmětem. Rychlost těchto zvuků je dost značná - deset úderů za sekundu, často se však ..bubnování" ještě zrychlu je. Prozradíme vám, že původcem těchto zvuků bývá některý šplhavec. Ale proč to dělá? Vzpomeňte sí, jak se chová pes, kterého pán vzal na procházku. A tak každý tvor po svém si označuje své království. Ptáci označují své teritorium (území) zpěvem a nedopustí, aby jeho hranice nějaký vetřelec překročil bez povšimnuti. Někteří šplhavci označují oblast, kterou potřebují k výživě své a svých mláďat, bušením zobáku do kmene nebo větvi stromů. Podaří-Ii se nám toto bušení úspěšně napodobit, můžeme takového .. bubeníka" při ­ lákat a prohlédnout si ho zblízka.

al Pokuste se zjistit, který šplhavec nejčastěji vydává tyto zvuky. bl Kteří jiní ptáci vydávají podobné zvuky? cl Čím se jejich zvuky vzájemně liší? -pat-

13

lIT

lIT

ZADANO PRO .DIVKV Kluci listují dáli Ledaže by ... ale ano, proč by i kluci s námi občas Vždy( skoro každý z nás rád mlsá, af je to holka nebo kluk. A úplně každý je rád, jestliže mu to někdo jiný připraví. Ale my se samozřejmě na naší stránce nebudeme zabývat jen vařením. Uvítáme na ní své oblíbené zpěváky i herce, povíme si o zajímavých filmech nevařili.

a divadlech, povoláních ... Ušijeme si, upleteme a vyrobíme NĚCO, co nám bude každý závidět, společně si zacvičíme, abychom byly pěkně štíhlé. A víte co 7 Napiite nám, co ještě všechno budeme společně podnikat. Už se na ty vaše dopisy těšíme! Redakce

ZDOBENí KRASLIC

VíTÁME SVÁTKY JARA

Tradičních technik zdobení velikonoč­ ních kraslic je značné množství. K těm." které mají víc variant, patří beiesporu batika - zjednodušeně řečeno takový postup, kdy vzor na kraslící vytváříme před obarvením vajíčka, a to voskem, ovázáním provázkem ap., takže zůstaneme v původ­ ní barvě vajíčka . K vytvoření vzor:u může­ me použít í jemné jarní lístky, které přiloží­ me (někde je lepí vaječným bílkem) na čis­ tě omyté vejce, obalíme opatrně bílým pláténkem - užít můžeme i obvazový materíál - a pevn.ě převážeme režnou nití. Takto přípravené vajíčko ponoříme do silného odvaru z cibulových slupek, necháme několik mínut povařit a pak přen­ dáme do studené vody. Po zchlazení sejmeme pláténko - a na vajíčku se objeví negativní světlá kresba lístků na tmavě hnědém základu (foto 1). Další fotografie předvádí kras líci s jemným krajkovím vzoru, který dokládá trpěli­ vost i zručnost autora. Základem je tzv. vejdunek - tedy vyfouknuté vajíčko. Na protilehlých stranách opatrně špičkou nože vyfukáme otvory, k jednomu přiložime ústa a vyfoukneme žloutek a bílek syrového vejce do připraveného hrnečku k dalšimu použití v kuchyni. Vejdunky lze samozřejmě zdobit různým způsobem - v pří­ padě této kraslice autor nejdříve nechal vajíčko dokonale vyschnout a pak otvorem vstříkl dovnitř opatrně modrou nebo červenou nitrobarvu (lze barvu dovnitř i nakapat a otáčením skořápky nechat roztéci po stěnách). Po zaschnutí barvy nasadil na vrtačku vyřazený zubní vrtáček a opatrně probrušoval ve skořápce otvory kulaté i tvarované. Odměnou za tuto náročnou práci je velmi netradiční a velmi krásné velikonočni vajíčko.

Hody, hody, doprovody, dejte vajíčko malovaný. Nedáte-Ii malovaný, dejte aspoň bilý, slepička vám snese jiný ... Velikonoce jsou odedávna svátky vítání jara, kdy se příroda po zimním spánku probouzí k novému životu. Už ve starém Egyptě se konávaly jarni slavnosti, jejichž vrcholem bylo vzkříšení boha Usira, a to tehdy, . když vyklíčila seminka trávy zasazená do mumie boha, kterou kněží uhnětli z hlíny. Stalo se pak zvykem, že si Egypťa­ né hnětli i doma malé hliněné mumie, které osazovali travními semínky. .. Odtud pramení i u nás udržovaný zvyk nasázet do misky před velikonocemi trávu či obili a do vyrostlého zeleného .. lesa" pak vkládat barevná velikonoční vajíčka. A víte, proč jsou velikonoce někdy v březnu a jindy, jako letos, až v dubnu? Připadají totiž vždycky na neděli . po prvním jarnim úplňku. Tak rozhodla kře­ sťanská církev už v roce 325. Odedávna jsou velikonoční svátky také opředeny zvyky a obyčeji, v nichž se odráží víra lidi, že v době vzkříšeni nového života lze ovlivnit i věci budoucí ... Nejde jen o populární pomlázku, .. mrskačku", při níž kluci (ale i dospělí pánové) chtějí namrskat děvčatům (ale i dospělým paním a sleč­ nám) - aby prý je neštipaly blechy! Ještě na začátku našeho století v některých krajích zhasli na Velký pátek všechny ohně a až po Vzkříšení (v ponděli) si hospodyně donášely žhavé dřevěné uhlíky v hlíněném

MK UPEČTE SI MAZANEC Mazanec ěiIi velikonoěni bochánek určiti .vedete. Nejdilv, co potřebujete na jeho výrobu: půl kila hladki nebo polohrubé mouky, 12 eleka cukru a stejni mnoistvl tuku, 3-4 i1autky, tři deka droidl. trochu soli, ..i ~ titru ml"'•. citrónovou kiHu (pozor, mu..i být zbavena vrchni vrstvy, protože te bývá chemicky oMtřov'ne'l. vanilku. tři deke rozinek, tti deka mandlI. Uici cukru rozetřete. droidfm a kdyi se rozteče. přidáte 1-2 Ižk:e mouky e 2-3 I!k:e mli"a. Řldlcý kv6se1c necháte 5 minut vzeJIt. pak přidáte cukr, mou· ku, vlažný tuk a rie zaděláte vlainým mlékem, ve leteMm jate rozpustili súl a rozkvedlali iloutky. Vařečkou 16sto spojit•• přendáte na vál a tam je vypracujete. ai se ul nechytá válu. Z vykynutého tiste utvořfte kulatý bochánek. let.· rý poIoiite ne dobře vymait6ný plech. Po dokynutl (tásto zvi1ši svůj objem skoro poIovinul potřeme boc"'-k JOZ"lehaným vejcem a kdy! zaschne. na· sttihnete na povrchu nůik.mi knt. Boch6nek posypete nasekanými mandlemi e pečete ho podle velikosti 3/4-1 hodinu. Af se vám povede a dobrou chuť'

°

lel

•

ml14

hrnku. Také voda měla podle lidové víry a léčivou moc. Z toho se vyvinula í v našich dnech populární .. polejvač­ ka" - ledová voda (z potoka či třeba jen z konve) zaručuje, že promáčené děvče bu~~, nejen zdravé, ale i ..jako z růže kvet ... Ale nejvíc velikonočních zvyků se týká jídel. K prastarým pokrmům těchto svátků patří mazanec a beránek. Ten druhý býval kdysi skutečně z masa a pečený, později ho nahradilo pečivo z kynutého nebo tře­ ného těsta. Ale skutečným symbolem velikonoc je vejce vařené na tvrdo. Dostávali a dostávaji je kluci za pomlázku a v mnoha krajích jsou to vejce skutečně překrá­ sně zdobená . (ehr) očistnou

T

DEN 22. 12. VE 12 HOD. 12 MIN. Nevlídné počasí toho dne - 22. prosince 1989 - se nedokázalo přelít do·duši Pražaflů spěchajících za svými povinnostmi nebo shánějících vánoční dárky. Euforie, tedy dobrá nálada a nadšení, vycházející z událostí minulých i současných dnů, byla vidět na každém kroku. Navzdory zakaboněné obloze se lidé na sebe usmivali. Málokdo z nich však tušil, jaká vVznamná událost čeká na nenápadnou skupinku lidí mladšího i středniho věku, kteří se dopoledne sešli před budovou SNTL - Nakladatelství technické literatury ve Spálené ulici 51 . Někteří měli na klopách kabátů kulatý odznak Občanského fóra s typickým usměvavým obličejíčkem , jiní měli připíchnu­ tý malý něžný Žlutý kvítek, bylo vidět i řadu Březových lístku. Přitom bylo zřejmé, že všichni na něco napjatě če­ kají. Tak jako "sametová", "dětská" revoluce nabrala od 17. listopadu obrátky zrychleného dechu vzrušivých událostí, které se přelévaly mezi studenty, umělci a vzápěti mezi celý národ, tak také rozhodnutí o vzniku nového nezávislého časopisu pro chlapce a děvčata bylo dilem nezvykle krátkého období. Pravda, přemýšleli jsme o něčem takovém dlouho. Po nezákonném vstupu vojsk na naše území v r. 1968 nastalo óbdobí tzv. normalizace, která takové myšlence nepřála a nedovolila ji uskutečnit . Přitom v šedesátých letech byla obnovená krásná myšlenka čtenářských klubů v několi­ ka dětských časopisech , jenže toto hnutí začalo skomírat. Naštěstí jen navenek. Přátelství rozrůzněných přetr­ valo. Scházeli se na svých srazech, děti i jejich dospělí vedoucí a rodiče vyvíjeli nezištnou dobrovolnou činnost v rámci svých odborností a pilně si mezi sebou dopisovali. Na to všechno jsme mysleli - nenápadná skl,lpinka lidí s různými odznáčky na klopách - dvaadvacátého prosince ve Spálené ulici v Praze. Věřili jsme v úspěšné jednání, plni naděje, protože. se v našich dušich natrvalo usídlila myšlenka probuzeného jara, navazujícího na všechny krásné odkazy minulosti a připravujícího se na budoucnost nOI/OU, svobodnou a demokratickou. Ve třetím patře budovy SNTL se začalo jednat. My všichni jsme měli své představy a budiž popravdě řeče­ no, že i pan ředitel a vedeni nakladatelství se na toto setkání dobře připravilo. Podali nám přátelskou ruku. Skoro se ani nechtělo věřit, že Mladý hlasatel se stává skuteč­ ností. Není totiž vůbec jednoduché mít k práci zajištěnu tiskárnu, papír, střechu nad hlavou, prostředky na výdaje a mzdy a mnoho dalších věcí, o který~h většinou čtenáři aní netuší. Jak se to vedení SNTl povedlo, to nám zatím dovolte zastřít tajuplnou rouškou, kterou poodhrneme, jakmile budou první čísla časopisu v novínových stáncich, na poštách a ve vašich rukách . Co by ale žádný vydavatel nedokázal zajistít, je parta opravdových přátel, kteří zaníceně jdou za svou věcí a jsou rozhodnuti vytvářet časopis dětí a pro děti, a nejen pro ně, ale tak trochu i pro jejich starší kamarády nebo vedoucí a rodiče, aby i oni přes rameno spolu s nimi mohli nahlédnout do toho, co je pro ně určeno. Troufáme si říci , že taková parta zapálených a zkušených členů redakce tady je. A abychom si nebyli tak zcela neznámí, stručně se vám na jiném místě představíme. Když se jednání zástupců vedení podniku, nastávajících redaktorů a členů nové redakční rady chýlilo k zavě­ ru, bylo poledne. A když jsme se loučili, ukazovaly hodiny zcela symbolicky skoro samé dvanáctky - 22. 12., 12 hodin 12 minut .. . Dobrá myšlenka se prosadila a stala se skutečností. Narodil se váš a náš Mladý hlasatel. Chceme být vaším časopisem, chceme být s vámi. Chceme přinášet spoustu pravdivých skutečností o životě děti a čtenářských klubů, o práci mladých odborníků z vašich řad . Chceme navázat na ušlechtilou tradici a na to nejlepší z časopisů pro děti. Chceme však zároveň být časopisem moderním, vysoce aktuálnim, na který máte nárok vy, mladí čtenáři, v do-

bě blížícího se přelomu tisíciletí. Budeme proto přinášet zpravodajstvi, romány na pokračováni, poutavé povídky, dobrodružné seriály, dávat spoustu praktických a přitažli­ vých návodů pro zájmovou činnost kiubů i jednotlivců doma, v přirodě, v klubovně. Nezapomeneme na velkou čte ­ nářskou hru na motivy románů Julesa Verna ani na trochu (raději více) humoru a vtipu. Budeme si připomínat velké postavy našich národních dějin, vynálezce, objevitele, cestovatele. Prostor dostanou i mladí křesfansky smýšlející a věřící čtenáři. A moc rádi bychom byli, kdyby náš a váš časopis aspoň zčásti přispěl k tomu, abyste po splnění svých školních a domácích povinností vyráželi ven, do zelené přírody, pod modrou oblohu, tam, kde če­ ká vůně romantiky táboráku, na stez.ky odvahy a dobrodružstvi, na cesty, kde bude hřejivé slunce, ale kde bude třeba překonat i deštivou nepohodu. Pro tohle všechno i pro mnoho dalšiho je tady od dnešniho dne, kdy dostáváte do rukou jeho první číslo, váš i náš MLADÝ HLASATEL. Budeme se netrpělivě těšit na vaši odezvu, na vaše dopisy, přání a představy. Začát­ ky všeho jsou vždy tak trochu podobné jiskře. Z jiskry vzejde plamen, jen když ji společně rozdmýcháme. Vyzýváme vás ke spolupráci, napište nám, jak se vám časopis líbí, co byste si v něm rádi přečetli, přihlašte se do čte­ nářských klubů . Za těmi nejlepšimi nápady se rádi rozjedeme mezi vás. Naší vinou tento plamen nesmi nikdy uhasnout. AKÉLA

poněkud vydovádět. Ostatně

narodil se asi ve stejný den, kdy jsme se rozhodli vydávat tento časopis. Dohodli jsme se s ním, že pravidelně na nás vyjukne z různých stránek čtrnáctideníku, někdy i nečekaně. On naopak slíbil, že kromě různých lumpárniček nám bude pomáhat udržovat dobrou náladu a humor, který koneckonců je kořením života každé redakce; každého časopisu , a tím spíš časo­ su dětí a pro děti. Kreslit ho bude Honza Paul. Takže. Bžurdíčku, bereme tě na milost, jsi s námi na palubě jedné lodi. lodi, která vyplouvá na dalekou cestu za romantikou, dobrodružstvim, na stezku, která voni loukou, lesem, směřuje pod modrou oblohu i klenbu hvěz­ dného nebe. -tů -

a

SEZNAMTE SE. PROSíM! Tohle je postavička, které řikáme BŽUROA. Že ho neznáte? My také dosud nevime, patři-Ii do kategorie skřít­ ků, nebo tiskařských šotků . Faktem je, že se mezi nás vloudil už při setkáni ve dni "O" a způsobil, že někteří z nás, kteří se neviděli téměř celých dvacet let, se skoro nepoznali. My jsme mu však odpustili, vždyť skřítkové mají právo na trošku toho porozuměni, které v těchto dnech tryská ze srdcí lidí všude kolem nás. BŽUROA se pak ztratil. ale ne natrvalo. Objevil se okamžitě, když jsme dávali dohromady prvni číslo Hlasatele. Nejprve jsme si ho nevšimli. Je malý, nenápadný, ale když se vloudi do rukopisu při psaní na stroji nebo se dokáže "propaiiovať' až do sazámy v tiskárně, dokáže natro- ' pit menší či větši zmatky. Chytili jsme hO; když se snažil přeházet očislované stránky nebo aspoň barvy v časopi­ se. Nakonec jsme se ale demokraticky dohodli, že ho necháme žít mezi námi. Není zlý, jen se potřebuje občas

$""-k z jedn6ftf rede.~'" rady poffdH

INZERCE Oddíl KONESTOGA z junáckého střediska Tekumtha Praha 3 přijme mezi sebe jeiti asi pit chlapců ve věku 11 - 12 let. kteří maji zájem o Indiány. Zájemci pište na adresu: Marek Rosenheim; AírnsU 16; 120 00 Praha 2·Vínohrady. Redakce uvitá staré ročniky i jednotlivá čísla Mladého hlasatele a Vpředu (připadně j Skauta - Junáka) do svého archívu. Nabidky (s .. vedenim ce· nyl zasilejte na &drilU redakce.

M"-'- Khol

~1· 15

, I

JEDINÝ žiJící NOSITEL ZLATÉHO BŘEZOVÉHO

LíSTKU

JAROSLAV FOGLAR JESTŘÁB Když je mnoho Vláďů, JaroslaJarmil, Janů a dalších křes­ tních jmen, ale také z jiných vážnějších důvodů (o nich jindy), dávají se lidem nebo dávají si lidé přezdívky. Některé z nich se po dlouhá desítiletí nesměly publikovat ani vyslovovat. Mezi nimi přezdívka Jestřáb. Tisíce oddílů a táborů však f akový zákaz nerespektovaly. Březové lístky, jinak zvané také barevnými juniory, si stateční vedoucí i jejich dětí udělovali při důvěrných táborových ohních i při jiných slavnostních pfíležitostech. Třiadvacet let trvala příprava předpokladů k udělení nejvyššího, zlatého dvanáctého stupně. Stanul na něm spisovatel "dětem z terénu" nejmilejší a nejdražší - Jaroslav Foglar-Jestřáb. Poprvé veřejnosti přináší­ me otisk udělovací listiny. Tento dokument měl a má desítky pří­ loh s mnoha stovkami podpísŮ. Podrobná vysvětlení jindy. Jsou tak romantická, že vás určitě budou zajímat. vů,

Několik vět

k seriálu.

Podle všeobecného nadšeného přáni děti i rodičů chceme vydat postupně během několika let - v každém čisle jedno pokračováni - úplný komplet kresleného seriálu R y chl ýc h š i p Ů . Nestači, aby vycházel jen v časo ­ pise pro dospělé nebo v knize. Nechť je každých 14 dni radosti a inspiraci pro okamžik čteni i natrvalo. S timto

úmyslem redakce plně souhlasi dědička autorského práva kreseb dr. Fischera, souhlas zatim nedal autor libreta Jaroslav Foglar. Sporná otázka je v jednáni. Několik po kračováni Rychlých šipů uveřejňujeme za' im jen jako nutnou doprovodnou ilustraci k Historii čtenářských klu bů od Zdeňka Pirka, kt~rá začne vycházet v přištim, tedy 2. čisle. Držte palce, aby všechna jednáni dopadla dobře . -ši -

ISSN 0862-6235