Cena 2,- Kč
XI. ročník
1
Leden
2006
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, příchod nového roku můžeme vnímat jako okamžik bilancování, ale i chvilkového uvolnění, kdy pustíme z hlavy všechny starosti. Skončil pro naší obec velice úspěšný rok 2005, protože se podařilo bez větších problémů dokončit a zkolaudovat největší investiční akci v dějinách obce, a to její odkanalizování. Celkové náklady stavby dle smlouvy o dílo (včetně změny DPH z 5% na 19% od 01. 04. 2004 ) dosáhly výše 65,616.000 Kč. Kolaudační rozhodnutí na investiční akci s názvem „1. stavba – kanalizace Moravské Bránice“ bylo vydáno dne 16. 11. 2005 a nabude právní moci 03. 01. 2006. Po nabytí právní moci ho neprodleně předáme budoucímu provozovateli Vodárenské akciové společnosti, a. s., divizi Brno-venkov. Ta ho musí, jako nedílnou přílohu k žádosti o vydání povolení k provozování kanalizačního řádu v obci Moravské Bránice, doručit na Krajský úřad Jihomoravského kraje. Vaše stavební povolení na zhotovení kanalizační přípojky nabývá právní moci 18. kalendářní den po dni jeho vydání. Občané, kteří již stavební povolení obdrželi, se s ním po této lhůtě dostaví v úřední dny na pracoviště Stavebního úřadu I. stupně MěÚ Dolní Kounice, kde jim na něm bude vyznačeno nabytí právní moci a zároveň jim bude předána ověřená projektová dokumentace stavby. Jakmile VAS, a. s. obdrží od JmK povolení k provozování kanalizace v Moravských Bránicích (bude občanům neprodleně oznámeno), mohou se ti občané, kteří budou mít stavební povolení na kanalizační přípojku s nabytím právní moci, připojit přes schválenou kontrolní šachtu na kanalizační řad a po uzavření smlouvy na odvádění a likvidaci odpadních vod (na stočné) s VAS, a. s. do něj vypouštět odpadní vody produkované v jejich nemovitostech. Předpokládá se, že převážná většina nemovitostí bude napojena v termínu do 30. 06. 2006. Majiteli nemovitosti, která bude připojena na kanalizační řad přes vlastní kontrolní šachtu, bude po předložení dokladu o jejím zaplacení a smlouvy s VAS, a.s. na odvádění a likvidaci odpadních vod poskytnut z rozpočtu obce příspěvek na kontrolní šachtu ve výši 1.500,- Kč. Děkuji všem, kteří se podíleli jakýmkoliv způsobem na realizaci tohoto díla a také těm občanům, kteří s trpělivostí a s pochopením tolerovali po dobu výstavby ztížený život v obci, který neběžel „v normálních kolejích“. Rok 2006 je posledním rokem tohoto volebního období. Z velkých akcí zbývá vybudovat zatrubněnou svodnici povrchových vod v „Sadech“ ( v částce asi 1,5 mil Kč) a dokončit úpravu povrchů místních komunikací dotčených stavbou kanalizace. S oprávněným optimismem mohu prohlásit :“Hůř už bylo – bude už jenom lépe.“ Přeji Vám všem do nového roku hodně pohody, šťastné náhody, žádné nehody, významné dohody, legrační příhody a další výhody. František B a d i n starosta obce
2
U verpánku „Táto, měl bys děckám už konečně spravit ty boty. Nemají v čem chodit“. Tuto výzvu jsem slýchal opakovaně z maminčiných úst, když se obracela na tatínka s naléhavostí, která gradovala úměrně s dobou, pro kterou otálet tatínek splnit její přání. Bylo zřejmé, že se mu do této činnosti nechce. Aby bylo jasno, musím k tomu podat následné vysvětlení. Tatínek pocházel z Nezamyslic, malé obce na pokraji Hané. Když splnil na malotřídce povinnou školní docházku, šel na řemeslo. V té době bylo zvykem poohlédnout se v blízkém okolí. A tak se v nedalekých Morkovicích naskytla příležitost vyučit se ševcem u Oulehlů. Ti bydleli na konci městečka na rohu při cestě k Pačlavicím, kde měli dílnu i obchod obuví. Moje stařenka Veronika, vdova, byla ráda, že má kluka, mého tatínka, na řemesle i se zaopatřením. Morkovice, proslulé košíkářstvím, mu byly osudné nejen v tomto punktu, ale i v příjemnější kauze. Poznal tam sličnou Bernardinu Doleželovou z Ivanovic na Hané, která v Morkovicích sloužila v rodině jistého pana doktora Macíka, zvěrolékaře. Do Bertičky se Jan, jak mu doma říkali, zahleděl a byla z toho na svátek sv.Cyrila a Metoda ve dvacátém roce svatba. A byl z toho ve zkrácené lhůtě Jeníček. Na morkovské lokálce nabídli tatínkovi místo v pomocných pracích. Pověsil proto ševcovinu na hřebík a stal se ajznboňákem. Tamní místní dráha patřila jako ivančická i další moravské lokálky pod společnou správu provozu v Brně. Nebylo proto problémem překládat pracovníky podle potřeby i podle jejich zájmu. Potřeba stálého místa i lepšího výdělku se objevila po svatbě a poté, když jsem spatřil světlo světa já. Tím pádem se octl tatínek v Ivančicích, kde se ucházel a kde i dostal místo průvodčího. Ale vraťme se k té ševcovině. Když měl tatínek dobrou náladu, věděla maminka, jak uhodit. Pak to muselo jít všecko ráz naráz, bez řeči, v tichosti. Maminka shromáždila pohotově připravené boty volající po opravě, tatínek bez řeči obkreslil na staré České slovo děravé podrážky, vystřihl z novin jejich vzory a předal mi je se stručnými pokyny, jaké kůže mám u Bočkajů koupit. Investorem této akce byla maminka. Rád jsem chodil k Bočkajům. Pan Bočkaj byl statné postavy. Slušelo mu být v němčickém Sokole praporečníkem. Měl obchod na náměstí. Obdivoval jsem jeho podivný rozčtvrcený firemní štít vyvedený ve čtyřech barvách. Teprve později jsem pochopil, že štít má tvar rozložené kravské kůže. Podobný měl i pan Schalinger, který prodával tento artikl nedaleko.Napadá mě otázka, kolik bylo v těch dvacátých letech v malém městě a jeho okolí ševců, a jak muselo jejich řemeslo vzkvétat, když se mohli uživit z prodeje tohoto zboží dva obchodníci. Pan Bočkaj vyřízl z velké hověziny potřebné tvary kůží a zvážil je na dvouramenných vahách, které se po sidolu leskly jako zlato. Někdy jsem podle potřeby přikoupil i floky. I ty byly na váhu. Kůži namočil tatínek přes noc do vody ve starém lavóru. Druhý den poté, když se vrátil z práce, se pustil do řemesla. Na tu chvíli jsem netrpělivě čekal. Tatínek si připravil stoličku jako verpánek a malé štokrdle, které obložil potřebnými „fidlátky“. Byly to ševčovské nástroje uložené ve třech šuflatech malé almárky. Dosud ji máme doma i s příslušným inventářem. Je to dědictví staré dobře sto let: šídlo, pórek, knejp s brouskem, potěh, hladítko, kladívko, kleště, rašple, dratev, štětiny, smůla a floky různé velikosti a tvrdosti. Jen pop tam chybí.Ten už dávno někde ztvrdl. Almárka, když se otevřela, 3
vyklopila na podlahu svůj poklad: dřevěná kopyta různých velikostí a tvarů. Byl jsem na tatínka hrdý, jaké bohatství vlastní. To druzí kluci neměli. Byla to řemeslnická výbava, kterou si musel pořídit za dobu učňovských let. Měla mu sloužit k celoživotní obživě. Jistě na ni obětoval nemálo peněz, a proto si nezasloužila to pozdější obrblávání. Usedl jsem na bobek a sledoval, jak se podráží boty. Byli jste někdy u prťáka, jak se někde ševci říká, a viděli jste jeho fortel? Ne-li, tak Vám o tom povím. To si správný švec, dříve než usedne na verpánek, uváže kloudnou zástěru, zkoumavě si prohlédne postiženou botu a vyhledá takové kopyto, které by do boty pasovalo. Botu s kopytem sevřou jeho kolena a přitáhne ji potěh upnutý na noze. Pak se nová podrážka na namočené kůži přesně obrýsuje a knejpem z ní vyřízne. Podle potřeby se stará podešev strhne, ale lepší je novou přiflokovat na prošlapanou. Přiheftne se několika hřebíčky, aby se neposouvala. Po jejím obvodě se dovedně nakreslí ve dvou řadách jakési mezikruží, náznak stop příštího flokování. Když je to hotovo, začne mistr flokovat. Vezme pórek, nasadí jej na patřičné místo a ševčovským kladívkem jej vtluče do kůže. Aby z ní lehce vylezl, šikovně s ním mezi dlaněmi zavrtí a je venku. Je-li třeba, plivne si, možná symbolicky, do dlaní. Do otvoru nasadí flok, dá mu na hlavičku co proto a pokračuje v řadě. Podle toho, jak jsou floky v řadě vyřízeny, se pozná kvalita díla. Je to práce piplavá, ale čistá. Když je dvojřad hotov, rašple urovná její povrch, nažhavené hladítko vyleští kraje podešve voskem a šmytec. Je to hotovo. Nato tatínek zbaví botu potěhového jařma, vytáhne kopyto, opráší zástěru, prohlédne si dílo ze všech stran a odevzdá je za pusu tomu, komu patří. Na to, že bylo dílo obrblané, se už dávno zapomnělo. A co je nejdůležitější? Maminka je spokojená, Jan Kouřil protože děti už mají v čem chodit. Zemědělství a vinařství za starých časů (4) Již koncem 15.století uplatňoval kounický klášter své postavení jako gruntovní pán. Vycházel z tak zvaného Horenského práva, které vzniklo mnohem dříve. Vinohradníci ve sporných případech hledali řešení u horenského práva. V roce 1588 byly Moravské Bránice sloučeny s Dolními Kounicemi, když Bernart z Drnovin a na hradě Kounicích je koupil za 22 OOO zl. Od Jana Jakuba Thurna. Zůstaly při Kounicích a měly s nimi stejné držitele i osudy. Horenské právo (kounické), vlastně soud tohoto práva, se obnovovalo každoročně volbou ve valném shromáždění. Toto shromáždění svolával gruntovní pán. Horenský soud tvořili: správce vinic (perkmistr) s velkou pravomocí a dva horenští konšelé. K obtížným případům byli přizvání členové městské rady a starší zkušení vinaři. Vinobraní Vinobraní bývalo zahájeno společně po dohodě perkmistra s vrchností. Každý vinař musel předem zaplatit vrchnosti stálý roční plat ze svého vinohradu. Kdo by tak neučinil a hrozny tajně odvezl, byl tvrdě potrestán. Pych Kdo se dopustil ve vinohradu pychu, byl potrestán po právu tvrdě až nelidsky. Kdo protáhl sousedův keř přes mez do svého vinohradu nebo keř ukradl, propadl hrdlem, rovněž i ten, kdo vzal sousedovi štěp. Kdo spáchal ve vinohradu škodu rukou (kradl hrozny), přišel o ruku. Kdo ve vinohradu sebral oblouky, byl z hor vykázán. Kdo udělal sousedovi v jeho mezi důl, zaplatil 70 grošů. 4
Pořádek K udržování pořádku ve vinohradech (v horách) byli ustanoveni horenští hlídači (hotaři), kteří skládali předepsanou přísahu. Nesměli libovolně chodit po vinohradech zejména v době zrání hroznů, nýbrž měli zabránit, aby se nestala škoda od lidé, dobytka a psů. Byla-li ve vinohradě kráva nebo kůň, musel vinohradník zaplatit 5 bílých grošů. Hotař nesměl nosit domů hrozny bez svolení horných, jinak byl pokládán za zloděje a potrestán na hrdle. Příjem Příjem gruntovního pána z vinohradů spočíval jednak z desátku, jednak z platu peněžního. Desátek býval přibližně 6 ½ mázu vína z jedné osminy půdy. Peněžní plat byl stanoven v horenských registrech podle polohy a výnosu vinic. Poznámka: 1 máz (z němčiny) = 2 pinty = 4 žejdlíky = 1,4 litru; 6 ½ mázu = 9,1 litru Naděžda Špačková, kronikářka obce
TJ Sokol Moravské Bránice informuje V neděli 27. listopadu jsme se zúčastnili župního přeboru v plavání v Brně. Umístění našich závodníků: Žáci II. Žákyně II. 2. Vojta Badin 3. Šárka Riubarová 4. Štěpán Hron 8. Aleš Odehnal Žáci III. 8. Roman Smutný
Žákyně III. 4. Xenie Kouřilová
Žáci IV. 1. Jakub Badin 5. Jakub Horníček
Žákyně IV. 1. Ivana Svobodová 2. Lucie Slepánková 5. Lucie Pazourková
Dorostenci 5. Antonín Jaša
Dorostenky 1. Iva Kouřilová
Muži 4. Pavel Badin 5. Pavel Kouřil
Ženy 1. Sylva Kouřilová
Štafeta – 1. místo Pavel Badin, Sylva Kouřilová, Iva Svobodová, Jakub Badin, Xenie Kouřilová, Štěpán Hron, Šárka Ruibarová, Vojta Badin Děkujeme za reprezentaci a blahopřejeme k dosaženým výsledkům. Božena Šafářová
5
Konec roku ve škole Prosincový čas pro nás vždy znamenal nespočetně akcí, protože v této době už jsou děti tak natěšené na Vánoce, že se jen stěží na učení dokážou soustředit. 1. prosince k nám z DDM přišel Mikuláš s čertem a andělem. V pondělí 5. prosince čekala děti druhá, o něco větší nadílka, protože jsme si udělali čertovské dopoledne. Po svačině děti dostaly díky paní Svobodové krásně nazdobené perníčky a bonbóny ve vlastnoručně vyrobeném kornoutku nebo krabičce. 9. prosince jely děti s paní učitelkou Sochorovou a Makariusovou do Ivančic na výstavu nazvanou „Vánoční čas“. Tento den také vrcholily přípravy zimního výletu na „Krkatou babu“ nedaleko Lipůvky. V počtu devíti dětí a třech maminek to byl moc pěkný výlet. Počasí nám vyšlo nádherně. Ve středu 14. prosince se konal tradiční vánoční jarmark. Už od pondělí se nacvičovalo, aby se vystoupení všem líbilo. Paní učitelka Makariusová se postarala o krásnou výzdobu a výrobky, paní. učitelka Sochorová si nachystala jedno vánoční vystoupení. V rámci hudební výchovy jsme si připravili několik vánočních koled a dvě hudebně pohybová vystoupení, kterými jsme uvítali přicházející „paní Zimu“ a „Ukolébavkou“ jsme průběh vystoupení trochu zklidnili. V hodinách angličtiny a kroužku AJ ve 4. ročníku děti nacvičily 3 scénky: Setkání, V obchodě s košilemi a Doma u stolu. Další vystoupení byla připravována zčásti v hodinách českého jazyka, zčásti doma nebo po vyučování. Trochu jsme si zašli do historie a báječně nám věštila kněžna Libuše (Šárka Ruibarová), připomenuli jsme si čísla 150, 155 a 158 vtipným hudebním vystoupením Petry Kališové a Šárky Ruibarové; písničkou jsme zdůvodnili, proč je třeba se od dětství učit a I. třída nezapomněla také na dvě chvilky poezie. Při hudebním vystoupení „My jsme dva smeťáci“ se předvedl Marek Smetana a Roman Jelínek. Hlavní roli v písničce „Okoř“ zahrála Beáta Stankovičová. Odměnou za vystoupení bylo dětem občerstvení od maminek a babiček, ale také od tatínků. K tomu byl připraven horký čaj. Rodiče si po vystoupení prohlédli školu a práce dětí. Některé výrobky bylo možné zakoupit nebo jen tak přispět dětem do školní kasičky. Na tento den nachystala volební komise (M. Sochorová, S. Kouřilová a H. Odehnalová) do chodby volební urnu k volbám členů Školské rady, která vzniká nově na naší škole. V pátek se čtyři žáci naší školy (Šárka Ruibarová, Marek Smetana, Zuzana Příkazská a Kateřina Svobodová) zúčastnili pěvecké soutěže „Zlatá Barborka“ v Dolních Kounicích, kterou pořádá ZŠ Dolní Kounice také pro školy v okolí. Tím děti získaly novou zkušenost. Ve škole jsme rok 2005 ukončili vánoční besídkou ve třídách a drobnými dárečky. Na besídce jsme si zahráli také několik oblíbených her, ochutnali vánoční cukroví. Přeji všem, aby vykročili do nového roku správným směrem, aby byli spokojeni a úspěšní. Mgr. Jana Navrátilová, ředitelka ZŠ a MŠ
6
Ing. Sedláková vysvětluje dotazy ke kanalizaci Na základě množících se dotazů ohledně projektů na kanalizační přípojky chci vám objasnit, co taková projektová dokumentace obsahuje. Zavázala jsem se vám, že vyhotovím a dodám ke stavebnímu povolení projektovou dokumentaci včetně všeho, co je potřeba pro jeho vydání. To znamená, že projektová dokumentace je vyhotovena pro potřeby vydání stavebního povolení, což pro tuto fázi projektové dokumentace tzv. projekt pro stavební povolení obsahuje zakreslení kanalizačních přípojek ve vztahu k ostatním sítím. K tomu se dále vyjadřuje E-ON a.s., JMP a.s., ČESKÝ TELECOM a.s., VAS a.s. Brno, VAS a.s. Ivančice a Obec Moravské Bránice. Od všech těchto úřadů musí být stanoviska kladná vč. stanovených podmínek pro provádění kanalizačních přípojek ve vztahu k jejich sítím, jinak nebude vydáno stavební povolení. Další fáze projektové dokumentace je projekt prováděcí, a jak už z názvu vyplývá, je určen pro provádění stavby a nepožaduje ho žádný úřad. Slouží pouze pro potřeby investora. Vyřeší vám rozvod kanalizace v objektu vč. materiálů , potřebných sklonů , síly potrubí, hloubek potrubí v každém místě napojení vč. hloubky vnitřního rozvodu navazujícího na kanalizační přípojku. Bohužel bez vypracování prováděcího projektu na vnitřní kanalizaci (pokud dochází v objektu ke změnám) nelze určit hloubku přípojky, navrhnout velikost čerpacích šachet, čerpadla, přesných hloubek připojení do nich apod. Tato projektová dokumentace se musí řešit pro každou nemovitost individuálně, je časově náročnější a také finančně. A protože se prováděcí projekt nikam nepředkládá, slouží pro vaše potřeby a řeší se zvlášť. Je pouze na investorovi, jestli si ho nechá udělat. Co se týká dotazů k polohám odboček. Já jsem předala podklady –míry, které jsme společně naměřili, prováděcí firmě, a tedy pokud nějaké odchylky a změny nastaly, pravděpodobně k nim měla prováděcí firma opodstatněný důvod a nová poloha bude zaznamenána v jejich stavebním deníku (*viz již dříve zveřejněná poznámka). Další dotaz směřoval k poznámce ve stavebním povolení, týkající se podmínek ČESKÉHO TELECOMU a.s. Brno, který vydal jedno vyjádření pro celou obec bez ohledu na to, jestli se to některých nemovitostí týká nebo ne. Protože nenastala chyba ani u mne ani na straně stavebního úřadu, kam nečastější dotazy směřují, požádala jsem ČESKÝ TELECOM a.s. o nápravu, a on souhlasil, že vydá vyjádření nová, vztahující se k jednotlivým nemovitostem. Ing. Sedláková Leona Trboušanská 814 Dolní Kounice
*) Technické informace k realizaci konkrétní kanalizační přípojky (upřesnění místa a hloubky vlastního připojení) lze získat na Obecním úřadě u místostarosty Ing. Světlíka zpravidla v pondělí od 1700 – 1800 a ve středu od 800 – 1200 a od 1400 – 1800 hodin. Obecné informace budou sděleny dle aktuálnosti místním rozhlasem.
7
Obecní úřad informuje Kulturní akce - 14.1. Sokolský ples - 27.1. Myslivecký ples - 18.2. Šibřinky 5.3. Dětské šibřinky
Poplatky za rok 2006 Poplatky za televizní kabelový rozvod, za svoz komunálního odpadu a za psa se budou na OÚ vybírat od 13. do 28.února 2006. - Poplatek za komunální odpad (OZV 2/2001, o místním poplatku za odpad) Počet fyzických osob Poplatek s trvalým pobytem za nemovitost v nemovitosti (v Kč) 1 480,2 920,3 1 320,4 1 680,5 2 000,6 2 280,7 2 520,8 2 720,9 2 880,10 3 000,- Poplatek ze psů (OZV 1/2004, o místních poplatcích...) a) za prvního psa 100,b) za druhého a každého dalšího psa 150,Prosíme občany, aby při placení poplatku za psa nahlásili číslo psí známky. - Poplatek za televizní kabelový rozvod
600,-
Kulturní informační centrum Ivančice pořádá: - 5.1. „Pravěká podzemí krumlovského lesa“, objev světového významu představí Doc.PhDr. Martin Oliva PH.D., kino Réna Ivančice – malý sál - 6. – 29.1. výstava „Marcela Chvátalová – fotografie, Helena Kondeiová – paličkované obrazy“, Galerie a sklepení Památníku A. Muchy - 6.1. „Slavnostní novoroční koncert v Památníku A. Muchy“, účinkuje Oslavanský komorní orchestr „OKO“ - 7.1. „Ples města Ivančic 2006“, Besední dům Ivančice Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil, ilustrace Magda Svobodová, studentka SOŠ
8
