Cena 2,- Kč
VIII. ročník Listopad 2002
Červený kříž v Moravských Bránicích ukončil svou činnost Vážení občané, hlavním důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že poslední řádné a platné volby do výboru MS ČČK, které se mají podle stanov konat každé dva roky, mohly být uskutečněny naposled v listopadu 1992. Od té doby se už pak nikdy nepodařilo sestavit návrh nové kandidátky členů do nového výboru, neboť téměř nikdo z členů starého výboru nesouhlasil se svou opětovanou nominací na další období, a jiné, mladší členy ČK, kteří by byli ochotni ve výboru pracovat, jsme nikdy neměli. A tak ze setrvačnosti a z dobré vůle, prakticky nelegálně, ale s vědomím Okresního výboru Brno venkov, přesluhoval ve své funkci jak předseda, tak i někteří členové posledního výboru, kteří stále ještě a opakovaně zajišťovali každoročně rozprodej členských známek a každý rok pořádali pro naše občany alespoň jednu lékařskou přednášku s dotazy a odpověďmi, spojenou zpravidla s promítáním diapozitivů. V posledních letech však na ně chodilo velmi málo lidí, neboť, jak mnozí říkali, dávali přednost sledování televizních seriálů na Nově, které se neopakují. Nepomohlo ani psaní, ani vylepování plakátů, opakované oznamování v místním rozhlase, ba ani osobní zvaní. Na poslední přednášku MUDr.Novotného přišlo jen 6 lidí. Proto jsme museli i od této aktivity upustit. Kde jsou ty časy, kdy Červený kříž pořádal ve škole v Moravských Bránicích za tehdejšího předsednictví pana učitele Karla Wolfana několikavečerní odborné zdravotnické kurzy první pomoci, zajišťoval bezplatné kurzy pro zájemkyně o práci zdravotních sester, pořádal oblíbené autobusové zájezdy, návštěvy divadel, podílel se na dobrovolné pečovatelské službě o přestárlé a nepohyblivé občany, propagoval bezplatné dárcovství krve. Místní školené zdravotní sestry, Anežka Červinková, Žofie Rapouchová, Anežka Rybníčková a další, poskytovaly lidem první pomoc a při hodech, sokolských slavnostech, zábavách i jiných příležitostech konaly službu dobrovolných zdravotních hlídek. Místní obvodní lékaři sami, bez zvaní, jako předsedové Obvodních výborů ČK i několikrát za rok konali pro občany lékařské přednášky na schůzích u Kališů i v místním rozhlase. Občas byli do Moravských Bránic zváni i odborní lékaři-specialisté z Brna i odjinud. Jedním z nejoblíbenějších býval ivančický chirurg MUDr. Richard Kania, jehož zajímavé přednášky bývaly nejnavštěvovanější. To všechno se však změnilo začátkem devadesátých let, kdy Červenému kříži pro jeho údajnou provázanost se strukturami minulého režimu byly velmi podstatně omezeny 1
dosavadní státní finanční příspěvky a místo Červeného kříže „dostaly zelenou“ nově vznikající nadace, jejichž činnost však byla a je proti Červenému kříži dosti omezená. Aktivita Červeného kříže začala skomírat a jeho pracovníci odcházeli z existenčních důvodů za jiným zaměstnáním. Někde zanikl Červený kříž i na úrovni okresu, takže při katastrofálních povodních v roce 1997 musely v některých zaplavených místech Moravy poskytovat humanitární pomoc skupiny Červeného kříže ze sousedních okresů. Doufalo se ještě, že reputaci této zcela neziskové humanitární organizace u nás zachrání projednání návrhu nového zákona o Červeném kříži. To však bylo a je stále odkládáno a k jeho projednání v Poslanecké sněmovně dosud nedošlo. Zatím se nesplnila ani druhá naděje, že se zvýší prestiž Červeného kříže po našem vstupu do NATO, neboť všude na Západě je Červený kříž důležitým a silně dotovaným partnerem ministerstev obrany. Jeho hlavním úkolem je tam zajišťování a organizování nepodceňované civilní obrany, která tam má značný význam nejen v případných válečných konfliktech, ale má závažné úkoly i při přírodních katastrofách. U nás však na to existuje asi jiný, odlišný názor. Po projednání této vleklé a dále neudržitelné situace v naší organizaci s nadřízeným Okresním spolkem Červeného kříže Brno-venkov bylo dohodnuto, že bude další činnost ČK v Moravských Bránicích pro zřejmý nezájem ukončena. Na rok 2002 nebyly proto už objednány členské známky. Po provedené uzávěrce hospodaření a revizi bylo dne 15.8.2002 proti písemnému potvrzení ředitelky Okresního spolku ČK Brnovenkov paní Mládkové předáno na hotovosti z pokladny 1.800 Kč a na výpovědní vkladní knížce ivančické spořitelny 9.983,30 Kč. Peníze ve výši 11.783,30 Kč budou použity na humanitární pomoc organizovanou Červeným křížem pro občany postižené katastrofálními záplavami. Myslím, že vhodnější a účelnější využití těchto peněz v přítomné době by ani nebylo možné. Závěrem nezbývá, než poděkovat za přízeň a podporu činnosti Červeného kříže v Moravských Bránicích nejen v minulosti, ale i v současnosti na prvním místě všem řadovým členům této organizace, členům výboru za každoroční rozprodávání členských známek, za svědomité vykonávání funkcí pokladníka, revizora nebo jednatele. Za to, že jsme mohli pro schůze a přednášky bezplatně používat místnost ve škole, na obecním úřadě a v posledních letech i v hasičce, děkuji paní Boženě Šafářové, panu starostovi Františku Badinovi a místním hasičům. Je škoda, že Červený kříž u nás skončil. Jeho prestiž jako významné a vážené humanitární organizace tím však nijak neutrpí. Proto věřím, že je to situace dočasná, že v Moravských Bránicích Červený kříž znovu někdy začne pracovat, s novou členskou základnou, v příznivějších existenčních i legislativních podmínkách. Jako doposud mám i nadále v úmyslu přispívat do místního Zpravodaje zajímavými informacemi a praktickými radami z oboru zdravotnictví, jak je přinesou Noviny Červeného kříže, takže budou občané informováni o práci Červeného kříže aspoň touto skromnou formou. Stanislav Liškutín
2
Ze školky Tak už nám to začalo. Po prázdninách, po odpočinku a po přípravách na nový školní rok, na nichž se významně podílela nová školnice Jaroslava Jedonová, nastoupila do naší mateřské školy drobotina, která je tu už „jako doma“ a s ní drobečci noví, někteří stateční, jiní ostýchaví, ba i bojácní, těžko se loučící od maminky. Těch slziček bylo jen pár, poskrovnu a brzy vyschly, protože dětský kolektiv i vstřícný pedagogický i provozní personál jim připravil vlídné prostředí. Naše mateřská škola s učitelkami Sylvou Kouřilovou, Blankou Martinovskou a Miriam Klaudovou připravuje děti na bezproblémový vstup do základní školy. Uvědomujeme si, že nám rodiče svěřují do péče to nejcennější, co mají – své děti. Snažíme se proto přistupovat k této péči odpovědně. Pracovní den začíná příchodem dětí, a to přibližně do půl deváté. Do té doby, než se děti sejdou, hrají si podle vlastního zájmu za případného vedení učitelky. Následuje pohybová část výchovného programu naplněná rozcvičkou, tanečkem nebo pohybovou hrou. Poté usednou děti k prostřenému stolečku se svačinou, kterou připravuje vedoucí stravování Gabriela Urbanová s kuchařkami Janou Rathouzskou a Alenou Křivou. Po svačině vypravujeme pohádky, malujeme, modelujeme, učíme se básničky a nakonec si zazpíváme. A pak: „ Hurá na vycházku!“ Na ní se setkáváme se známými lidmi, děti je zdraví, s přírodou kolem naší vesnice i s životem v ní. Učitelky dbají nejen na bezpečnost dětí, ale komentují přitom všechno, co se kolem děje. Po vycházce chutná oběd, po kterém odcházejí některé děti domů. Pro ostatní je určena doba klidu s vyprávěním pohádky, s odpočinkem, popřípadě s hrou. Mezitím připraví kuchařka svačinu. Kolem třetí hodiny odcházejí poslední děti domů. Tento rámcový denní režim obohacujeme mimořádnými akcemi. Tak jsme v uplynulých dvou měsících navštívili sousední mateřskou školu, zhlédli jsme představení kouzelníka v ZŠ, děti z Nových Bránic byly u nás na pohádce, my zase na představení v Dolních Kounicích. Podařil se výlet pod železniční most za koňmi. Děti, které projevily zájem, navštěvují zájmový kroužek keramiky a učí se hrát na zobcovou flétnu. Naše první zkušenosti se prakticky rok co rok opakují. Ne všichni rodiče připravují své děti pro vstup do mateřské školy vhodně. Při projevu „nekázně“ vyhrožují: „Počkej, ve školce budeš muset poslouchat! Tam tě naučí spát a jíst.“ Doporučujeme také rodičům, aby chodili s dětmi každou středu do sokolovny, kde si děti při cvičení Rodičů s dětmi zvyknou na pobyt v kolektivu. Nejlépe by však bylo, kdyby využili naší nabídky a s dítětem občas zašli se k nám podívat, co děti dělají, jak se jim u nás daří.
Můžete se o tom sami přesvědčit na naší výstavce Podzimníčci, kterou připravujeme na sobotu a neděli 23. a 24 listopadu u nás v mateřské škole. V tyto dny bude výstavka otevřena odpoledne od 14.00 do 17.00 hodin. Těšíme se na Vás i na ostatní naše spoluobčany. Za kolektiv mateřské školy Sylva Kouřilová.
3
Uličnice byla z Hlíny Objevila se zčistajasna se vším všudy v neděli 13.října odpoledne na jevišti místního Sokola. Aby bylo jasno. Šlo o divadelní představení operety Uličnice, k níž napsali libreto a texty písní Tobis, Špilar, Mirovský a Rohan. Hudbu složil Jára Beneš. Představení uvedla místní TJ Sokol a pochlubili se jím divadelní ochotníci z nedaleké Hlíny. Premiéra Uličnice se konala v přírodním amfiteátru na okraji Hlíny začátkem prázdnin. Plánovaná repríza se tehdy neuskutečnila pro špatné počasí. Proto jsme vzali zavděk nabídnuté příležitosti zhlédnout toto představení u nás doma v budově kamenného divadla. Zalistoval jsem v loňském Zpravodaji, abych si osvěžil, co jsem tehdy napsal o hlínském uvedení Piskáčkovy operety Slovácká princezna v přírodním divadle, a při referátu o představení letošním se neopakoval. Nicméně jsem zjistil, že mnohé z toho, co jsem tehdy napsal, platí dodnes. Ochotnická práce divadelníků z Hlíny má své kořeny v pospolitosti občanů, kteří se s přihlédnutím k velikosti obce, která má 227 obyvatel, dovedou v takovém počtu nejen semknout, ale i dovedou v sobě objevit ne snad talenty, ale ochotné představitele nabízených rolí v jimi oblíbeném repertoáru známých operetních titulů. Ve třicátých letech minulého století měly operety Járy Beneše „zelenou“ a těšily se neobyčejné popularitě. Vzpomínám si dodnes na hostování Ljuby Herrmnanové právě v Uličnici na jevišti v ivančickém hotelu „U Černého lva“ i na popěvky „o devíti kanárech“ i „ o modrých očích jak chrpy“, které tehdy „letěly“. Ale to už je dávno. S nostalgickou vděčností a úsměvem jsem proto přijímal toto nabízené hlínské představení a uvědomoval jsem si, že zatímco děj z prostředí noblesní společnosti nemá dnešnímu divákovi co říct, melodie písní, na nichž je opereta především stavěna, přetrvaly čas a dodnes se líbí, jak o tom svědčil potlesk přítomného obecenstva po každém zpěvním čísle. Představení, jehož příprava nejen po stránce režijní, herecké, scénické, kostýmové, ale i technické (myslím na hudební nahrávku a její synchronizaci s projevem na scéně), si vyžádalo zajisté mnoho odříkaní a obětování volného času. Námaha se zúročila, protože ve svých důsledcích navodilo představení velmi srdečný kontakt mezi herci a diváky, kteří odcházeli domů nadmíru spokojeni. Co si může divadelní ochotník víc přát? Děkujeme Vám, přátelé z Hlíny, a těšíme se na příští premiéru. Jan Kouřil
Moudrá slova (listopadová) Omnia mors aequat. – Smrt všechno srovná. Claudianus Stat sua cuique dies. – Každému je určen jeho den .Vergilius Nejde o smrt, ale vždy o to, co jí předchází. Glazar Proti smrti v mukách neroste bylina v lukách. Latinské Anděl smrti jako zchromlý osel u každých dveří se zastavuje. Asyrské Smrt si zavdá z vína starého i mladého. Zulujské Smrt nebere všechno, jen svoje. Kurdské Smrt všecky v jeden snopek váže. České 4
O expedici La Manche 2002 aneb Jak se splnil můj sen (3.část) Rekapitulace 1. a 2.části: Brněnští dálkoví plavci, členové plaveckého oddílu Fides Brno, Richard Haan a Petr Mihola, se rozhodli po neúspěchu v roce 1999 pokusit se přeplavat kanál La Manche. znovu. Po více než dvouleté přípravě, která nespočívala jen v tréninku tělesné i psychické zdatnosti, bylo třeba zajistit expedici především ekonomicky. To se podařilo a dvanáctičlenná expedice, jejímž jsem byl členem, se rozhodla v navrženém termínu pokus realizovat. Pokus byl odstartován v úterý 30. 7. 002 ve 14.35 v dobré víře, že lodivod dobře odhadl zvolený čas, že je naděje na klidnou noční plavbu a tedy na úspěch. Více než metrové vlny, které plavce překvapily, vybavovaly však vzpomínku na neúspěšný pokus před třemi lety, kdy byla mořská hladina podobně neklidná. Až na výjimky je expedice postižena mořskou nemocí. Po půlnoci, po deseti hodinách plavby, přichází bouře s deštěm a větrem. Vlnobití a silné proudy vrhají plavce spíše zpět než dopředu. O půl třetí ráno končí Péťa Mihola pokus. Ríša Haan skončil o tři čtvrti hodiny dříve. Lodivod cítí odpovědnost za nepříznivou volbu termínu a nabízí zdarma opakování pokusu. Mihola má potíže s játry, lékařka doporučuje klid. Haan svoluje. Co s druhou doprovodnou lodí? Štafeta.
_ Už nevím, kdo s tím návrhem přišel, abychom vytvořili štafetu s Petrem Miholou, který by přes zdravotní potíže při mírnějším zatížení dosáhl spolu s ostatními vytoužené francouzské pobřeží. 1.česká štafeta, která se pokusila o zdolání kanálu La Manche byla sestavena: Michalové Šanda a Špaček, Jan Příborský, Petr Mihola, Jiří Valeš a já. Protože se počasí zlepšovalo a nejpříhodnější rozdíl mezi přílivovou a odlivovou vlnou připadl na zítřek, pátek 2.srpna, bylo rozhodnuto. Také proto, že i Ríša Haan prohlásil, že se mu síly vrací. Formality a poplatky vyřízeny. Všechno je OK. Sraz v přístavu ve 4 hodiny ráno. Je už půl desáté večer. Na chodbě penzionu potkávám Ríšu a Honzíka Příborského. Rozhodli se podle pověry získat přízeň kanálu a vhodit pro štěstí do moře minci. Odcházím s nimi, přidává se i Petr. Nikdo nemluví. V přístavu vhodil kdosi do moře českou korunu. Pro štěstí. Já vházím za štafetu desetikorunu. Před ulehnutím vaříme čaj a kávu do termosek, připravujeme jídlo a pití na celý den. Spánek však nepřichází. Hlavou se mi honí myšlenka, jak dopadne zítřejší klání s kanálem, s představou, že se mám stát spoluaktérem této události. Budíček ve tři hodiny ráno byl vysvobozením z neklidné noci. Rozespalí bereme připravené nezbytnosti a přesouváme se do přístavu. Ve čtyři budíme lodivody, kteří spí ve člunech. Richarda bude tentokrát doprovázet lodivod Michael Oram na člunu Aegaen Blue, štafetu provází jeho syn Lens na větším Sea Satinu . Plavci ve štafetě se budou střídat po hodině. Podle rozvrhu přijde na mě řada v 9.00, v 15.00, popř.ve 21.00. Od posledního pokusu v úterý uplynulo něco přes 60 hodin. Vtírají se otázky, zdali to stačilo Ríšovi Haanovi k nabytí sil a zdali štafeta s netrenovanými plavci zvládne vzdálenost mezi anglickým a francouzským břehem. Myšlenky přerušuje 5
lodní signál. Odstartováno. Je 5.07 v pátek 2.srpna 2002 londýnského času, u nás je po šesté hodině. Mladší Honzík rozjel štafetu dobře, po něm jsou na řadě trenéři Špaček a Šanda. Petr Mihola zvládl svůj čtvrtý úsek bez potíží. Je 9.07. Lodní klakson houká výměnu. Sestupuji do vody s 16°C a s Petrem si plácneme. Začíná můj první boj s kanálem. Hladina není nejklidnější. Jihovýchodní vítr od rána neustále zvedá vlny. Hlavou se mi honí otázka: Vydržím? Srovnávám v duchu s jinými plavci, kteří vydrželi i dvě hodiny, ale 15 nebo 20? To je snad nad lidské síly. Po levé ruce sleduji doprovodnou loď a čekám na signalizaci první půlhodiny, potom ještě 15 minut. Posledních 5 minut se zdá nekonečných. Vidím dalšího plavce, Jiřího, připraveného na střídání, ale loď stále nehouká. Konečně. Plácnutí rukou a střídám. S dobrým pocitem vylézám na prosluněnou palubu. Napravo od nás sledujeme v kilometrové vzdálenosti doprovodnou loď Slováka Zoltána Makaie, který, jak se později potvrdilo, překonal kanál La Manche jako první Slovák. Vlevo vidíme další doprovodnou loď, která sleduje plavkyni z Japonska. Po šesti hodinách plavby načínáme druhé kolo štafety. Situace se pro nás vyvíjí velmi dobře. Úspěšně zdoláváme obávané proudy při francouzském pobřeží a odhadujeme, kdo z nás bude první na francouzské půdě. Máme 12 hodin za sebou a břeh je na dosah. Zbývá 5 minut plavby. Nejmladší Honzík Příborský, plavecká naděje, který plavbu rozjel, vystupuje na břeh u vesničky Wissant a dává signál, že dosáhl cíle. My ostatní se vrháme do moře a plaveme do Francie také. Vzájemně si gratulujeme. První česká štafeta přeplavala 2.srpna 2002 kanál La Manche za 12hodin 5 minut. Vracíme se zpátky na loď, která nás veze zpět do Anglie. Už potřetí. Nejedeme však přímo. Chceme se setkat s Ríšou a povzbudit jej. V 18.00 vidíme loď i plavce. Zdá se nám, že pomoc je už očekávána. Trenér Šanda přestupuje na Ríšovu loď a my se loučíme. Není to lehké. Podle propočtu zbývá Ríšovi ještě 6 až 8 hodin plavby. Podle pozdějšího vyprávění jeho doprovodu marně zápasil s proudy, které mu viditelně ubíraly sil. Zanášely jej hluboko na jih až k Zelenému mysu a pak daleko na sever k přístavu Calais, kolem půlnoci po devatenácti (!) hodinách plavby dokonce zpět od pobřeží. Teď chyběly síly, které musel vynaložit v úterním pokusu. Do cíle zbývaly podle palubních přístrojů dvě námořní míle, to je 3700 m, podle odhadu lodivoda s přihlédnutím k současným fyzickým Ríšovým možnostem asi 10 hodin plavby. Ríša bojoval ještě půl hodiny. Na naléhání doprovodu, který se obával o jeho zdraví, ukončil třetí pokus přeplavat kanál a sám bez pomoci vystoupil na loď. Zpáteční tříhodinová cesta obou doprovodných lodí do Doveru byla už jen tečkou za naší expedicí. Pavel Kouřil Po volbách O letošních svátcích zesnulých byla nám, moravskobránickým občanům, tak jako v ostatních obcích všem jejich obyvatelům, dána příležitost využít jedno z nezadatelných práv, které šlechtí demokratickou společnost, totiž občanské právo svobodně si zvolit své zástupce do orgánu, který má za úkol po čtyři roky spravovat obec, v níž bydlíme. O tom, jak letošní volby dopadly, dokládá následující přehled. 6
Počet volebních okrsků
1
Celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů a jeho dodatků
731
Celkový počet voličů, kterým byly vydány úřadní obálky
439
Celkový počet odevzdaných úředních obálek
439
Celkový počet platných hlasovacích lístků
420
Pořadí zvolení
Jméno a příjmení
Volební strana č. 1
Sdružení nezávislých kandidátů Za obec krásnější
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Volební strana č. 2
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Karel Kršňák Jan Rathouzský Lubomír Němec Oldřich Koblížek Jan Němec Miroslava Pouchlá Jiří Soukup
Počet hlasů
330 309 303 256 225 247 224
Sdružení nezávislých kandidátů Za zlepšení životního prostředí František Badin Jaroslava Jedonová Miroslav Světlík Miroslava Vizentová Jan Koblížek Libor Fraiberg Karel Badin Josef Brázda
308 295 283 276 238 209 207 181
Seskupení kandidátů na místa poslanců obecního zastupitelstva, z nichž jsme vybírali podle našeho názoru nejvhodnější, byla sestavena z občanů, které dobře známe. Byli uvedeni jako nezávislí. Obsahem, náplní této jejich nezávislosti je priorita upřednostňovat obecní i obecné zájmy, tedy záležitosti týkající se obce jako celku i jejich obyvatel bez rozdílu. Mnozí zvolení poslanci se ve své funkci osvědčili a byla jim proto dána znovu důvěra dále pracovat ve veřejném zájmu. Ostatním ze zvolených patnácti se k této veřejné činnosti dává příležitost. Doufejme, že ji využijí nejen k prosazení své osobnosti, ale i k obecné prospěšnosti. 7
Nově zvolenému zastupitelskému sboru přejeme v jeho veřejné činnosti dostatek trpělivosti i občanské statečnosti, protože veřejná práce nebývá vždycky doprovázená pochopením a náležitým oceněním. O tom, jaké řídící orgány si poslanci zvolí, i o programu Obecního zastupitelstva na příští čtyřleté volební období, přineseme v prosincovém Zpravodaji podrobnou zprávu. Jan Kouřil
Uspávání broučků Mateřská škola obnovila tradici lampiónových průvodů, ovšem s novou, netradiční náplní. Připravila pro své děti i ostatní místní drobotinu Uspávání broučků. Na sto padesát účastníků, mezi nimi 60 broučku s křidélky a lampióny, vyšlo v pátek 24.října ze školky potmělou vesnicí za doprovodu hudby z veřejných reproduktorů průvodem na osvětlené hřiště u místní sokolovny, kde si broučci pod vedením svých učitelek i mladých cvičitelek místního Sokola zahráli, zatančili a zazpívali. Poté jim vedoucí rozdali drobné vymodelované broučky, které si předtím vyrobili, a ty pak zahrabali do listí pod rozložitým stromem. Byly to scény jako by vystřižené z Broučků Karafiátových, o kterých si předtím ve školce povídali. Akce, která byla neobyčejně působivá a neotřelá, měla mezi účastníky příznivý ohlas a byla příkladem, jak lze naplnit výchovné úkoly v ohledu ochrany přírody. -il
Obecní úřad informuje Kontejner na odvoz nebezpečného odpadu bude přistaven v sobotu 16.11.2002 a to: 700 – 745hod. u hasičské zbrojnice 800 – 845hod. u sokolovny 900 – 945hod. u prodejny potraviny Kulturní informační centrum Ivančice provádí burzu sportovních potřeb v kině Réna Výkup -pondělí 18.11.2002 a v úterý 19.11.2002 od 8.00 do 17.00 hod. Prodej - středa 20.11.2002 od 8.00 do 18.00 hod. Vrácení zboží - čtvrtek 21.11.2002 od 800 do 1500hod. pátek 22.11.2002 od 800 do 1400 hod.
-
-
Kulturní akce celoroční: - Stálá expozice Vladimíra Menšíka v KIC v Ivančicích - Napoleonské války a České země – Třetí koalice, tažení 1805 a Slavkovská bitva v Praci. - Stálá expozice „Odkaz Josefa Jambora městu Tišnov“ v Tišnově (mimo pondělí) 10.10. – 17.11. výstava Obrazy, pastely a keramika Věry Jičinské v Ivančicích 9.11. Martinské krojované hody v Silůvkách
Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil
8
