Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016

Hlavní město Praha

Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 Společně řízená informatika ve správě města Po vypořádání připomínek od MČ

Verze 3.04 29. května 2014 Tento dokument obsahuje celkem 150 stran

Hlavní město Praha Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 Po vypořádání připomínek

Kontrola a schválení dokumentu Provedené revize Verze 1.0 2.0 3.0

Autor

Datum

Revize K připomínkovému řízení Po vypořádání připomínek od MČ Po kontrole MHMP

Tento dokument byl zkontrolován Kontrolu provedl/a 1 2 3 4 5

Datum kontroly

Ing. Jaroslav Šolc

Tento dokument byl schválen 1 2 3 4 5

Jméno Ing. David Vorlíček

Celoměstská koncepce rozvoje IS v3_04 .docx

Podpis

Datum schválení

i


Manažerské shrnutí Dokument Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 (dále Celoměstská koncepce) vznikl na základě usnesení RHMP č. 303 ze dne 5.3.2013, jako úkol navazující na schválení IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016 (dále IS/ICT strategie). Důvodem je plnění požadavků Zákona o hl. m. Praze a podle Statutu hl. m. Prahy. Výchozí IS/ICT strategie z roku 2013 s podtitulem efektivní informatika hl. m. Prahy v širším pohledu rozpracovává úkoly, cíle a aktivity stanovené na základě vize přijaté programovým prohlášením Rady hl. m. Prahy ve smyslu uplatňování nových informačních a komunikačních technologií při moderním řízení města a komunikaci s občany, zjednodušování a zkvalitňování veřejné správy a jejího přibližování občanům, zajištění vyšší výkonnosti, dostupnosti a dosažení finančních úspor. Naproti tomu dokument Celoměstská koncepce je specificky zaměřen na součinnost HMP/MHMP a městských částí (resp. dalších organizací zřízených HMP) při řešení společných úkolů rozvoje informatiky v oblastech systémů celopražského významu. Celoměstská koncepce se proto opírá o nově zaváděný systém společného řízení informatiky v hl. m. Praze, který MHMP, MČ (příp. dalším organizacím HMP) umožňuje, aby se společně podílely na řízení informatiky, aby společně využívaly a rozvíjely sdílené technické prostředky, informační systémy a služby celoměstského významu. Definuje i dalších 13 specifických oblastí rozvoje, ve kterých stanovuje dílčí koncepce. Tyto dílčí koncepce jsou zdůvodněny, stanovují cíle rozvoje, základní principy/zásady/pravidla rozvoje, stanovují roli MHMP a MČ jako hlavních účastníků realizace Celoměstské koncepce. Dokument vznikl a byl připomínkován v souladu se Statutem hl. m. Prahy ve druhé polovině roku 2013. Orgánům hl. m. Prahy je však předkládán po dořešení některých organizačních a personálních změn z počátku roku 2014, které odrážejí i skladbu tematických oblastí uvedených v této koncepci. Principy a návrhy obsažené v dokumentu mají dostatečně obecný a dlouhodobý charakter. Jejich schválení umožní nastartování řízené spolupráce i mechanismů, které povedou k jeho aktualizaci a úpravám na základě poznatků a podnětů účastníků realizace Celoměstské koncepce. Dokument tak budou moci využít i nové politické reprezentace po podzimních komunálních volbách. Dokument předpokládá vznik orgánů a expertních komisí, odpovědných za ustavení a chod společného řízení informatiky hl. m. Prahy založeného na principech federativního uspořádání a je založen na dobrovolnosti jednotlivých účastníků realizace Celoměstské koncepce. Míra zapojení do společného řízení bude rovněž dobrovolná a implementace společně sjednaných opatření bude mít po schválení dokumentu pro jednotlivé subjekty doporučující charakter. Bude však podmínkou pro účast v celoměstských projektech. Celoměstská koncepce je živým dokumentem, který bude společně řízeným způsobem podléhat hodnocení a aktualizaci. Plánovaný režim je jedenkrát za rok, avšak v případě odůvodněné potřeby i častěji. Pro budoucnost se dále předpokládá revize dalších relevantních dokumentů (architektonická koncepce interoperability, akční plán rozvoje, atd.) a jejích výstupy budou mít přímé dopady na dílčí záměry obsažené v této koncepci. Pro úspěšnou realizaci Celoměstské koncepce je po jejím schválení nutné, aby ustanovené orgány společného řízení a expertní komise začaly pracovat na jednotlivých oblastech rozvoje. Tyto další kroky by měly zahrnovat:


ii


    

zohlednění aktuálních priorit vedení města a městských částí, zhodnocení zkušeností ze společného řízení rozvoje informatiky a návrhy aktualizace pravidel, revize harmonogramu akčního plánu rozvoje, na nějž se Celoměstská koncepce odkazuje, aktualizace a zpřesnění rozsahu jednotlivých programů/projektů akčního plánu rozvoje i jejich vzájemných návazností, aktualizace odhadů pracnosti, finanční náročnosti a ekonomické výhodnosti těchto projektů.

Vlastní realizace Celoměstské koncepce bude představovat poměrně náročné úkoly, a to nejen z pohledu vzájemné komunikace a součinnosti jednotlivých účastníků, ale také z hlediska zavádění nových technologií a řízení jejich efektivního využívání včetně pravidel pro sdílení technologií, garance úrovně poskytovaných služeb, ladění vyhovujícího modelu efektivního financování a řízení vztahů s dodavateli. Možná rizika, se kterými bude nutné se při realizaci Celoměstské koncepce společně vypořádat, jsou např.:   





nedostatečná vůle některých městských částí k zapojení do realizace koncepce, dřívější zkušenosti a nedostatek důvěry MČ vůči postupům MHMP různé pohledy na specifikaci celoměstských záležitostí, zejména s ohledem na různý charakter a velikost městských částí (22 tzv. velkých, 35 malých) náročnost na lidské zdroje a nové odborné kapacity, zejména na straně MHMP, který má zajistit administrativní a odborné zázemí pro fungování společného řízení rozvoje městské informatiky, dále náročnost vyplývající z procesních změn v zavedených způsobech řízení městské informatiky, zejména s ohledem na sdílení infrastruktury a poskytování služeb nedostatečná míra otevřenosti některých systémů z hlediska podmínek pro zajištění interoperability a snižování míry závislosti na některých produktech a jejich dodavatelích - potlačování tzv. vendor lock-in jevu (nástrojem interoperability je integrační platforma) způsob financování rozvoje informatiky ve vazbě na pravidla financování městských částí

Přesto, že Celoměstská koncepce je předkládána s určitým zpožděním a v závěru volebního období, je třeba zdůraznit, že v historii budování městské informatiky je prvním dokumentem, který usiluje o nastavení pravidel efektivní spolupráce mezi hl. m. Prahou a jejími městskými částmi. Celoměstská koncepce nemá ambici být dokonalým neměnným dílem. Naopak, je koncipována jako živý dokument, první krok na dlouhé cestě se zastávkami, ohlédnutími a zvážením dalšího směru. Všem, kdo se podíleli na přípravě tohoto dokumentu a jsou odhodláni podílet se i na jeho realizaci bez ohledu na velikost městské části nebo barvy jejího politického vedení, patří poděkování.


iii


Obsah 1

Úvod

1

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Důvody pro vznik celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Působnost celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Způsoby používání celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Způsob vytvoření celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Členění dokumentu

1 1 1 2 3

2

Východiska Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů

4

2.1

Hlavní poznatky z provedené analýzy současného stavu informatiky hl. m. Prahy Hlavní východiska plynoucí ze schváleného stanovení cílového stavu informatiky hl. m. Prahy na období 2012 – 2016 Hlavní východiska plynoucí ze zpracované koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016 Hlavní východiska plynoucí ze zpracovaného akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 Návaznost na státní koncepce e-Governmentu Hlavní požadavky z provedeného připomínkového řízení Společné principy použité pro řízení rozvoje informačních systémů v hl. m. Praze Společné principy budování a provozování IS hl. m. Prahy a městských částí Rozdělení celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů na jednotlivé oblasti

2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9

3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

4 4 5 5 6 6 7 8 8

Očekávané efekty a přínosy vzniklé prosazením a dodržováním této celoměstské koncepce rozvoje

10

Koncepce rozvoje v oblasti – Společné řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání

13

Důvody pro zavedení společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání Účel a cíle společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání Subjekty zapojené do společného řízení informatiky Oblasti působnosti společného řízení informatiky Základní principy fungování společného řízení informatiky Forma ustavení společného řízení informatiky Orgány a organizační složky odpovědné za ustavení a chod společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání


13 14 15 16 17 18 19

iv


4.8 4.9 4.10 4.11

5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

Způsob ustavení společného řízení informatiky Odpovědnosti a způsob jednání orgánů odpovědných za provozování společného řízení informatiky Administrativní podpora orgánů a organizačních složek společného řízení informatiky Práva a povinnosti subjektů zapojených do společného řízení informatiky

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílená technická infrastruktura hl. m. Prahy provozovaná v datových centrech Stav využívání sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Cíle rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Role MHMP při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Role MČ při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech

21 22 26 27

29 30 31 32 32 32 32

6

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílená metropolitní datová síť a její služby

6.1 6.2 6.3

Stav sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Cíle rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Role MHMP při rozvoji a zajištění provozu sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Role MČ při rozvoji sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb

34 35

7

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílené aplikační služby

39

7.1

Stav využívání systémů pro správu dokumentů a zaručených elektronických archivů Cíle rozvoje systémů pro správu dokumentů, zaručených elektronických archivů a jejich služeb Principy, zásady a pravidla rozvoje systémů pro správu dokumentů Role MHMP při rozvoji sdílených aplikačních služeb Role MČ při rozvoji sdílených aplikačních služeb Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílených aplikačních služeb

6.4 6.5 6.6

7.2 7.3 7.4 7.5 7.6


34

37 37 38 38

41 41 43 44 44 44

v


8

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílené podpůrné služby

45

8.1 8.2 8.3

Koncepce rozvoje centrálního ServiceDesku Koncepce rozvoje správy identit a služeb autentizace a autorizace Koncepce rozvoje dalších sdílených podpůrných služeb

45 47 51

9

Koncepce rozvoje v oblasti – Ekonomické IS

55

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6

Stav ekonomických IS Cíle rozvoje ekonomických IS Principy, zásady a pravidla rozvoje ekonomických IS Role MHMP při rozvoji ekonomických IS Role MČ při rozvoji ekonomických IS Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje ekonomických IS

55 56 59 59 60 61

10

Koncepce rozvoje v oblasti – Agendové IS a napojení na IS ZR

62

10.1 10.2

Koncepce rozvoje agendových IS Koncepce napojení na IS ZR

64 70

11

Koncepce rozvoje v oblasti – Spisové služby

74

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6

Stav spisových služeb a systémů elektronických podání Cíle rozvoje spisových služeb Principy, zásady a pravidla rozvoje spisových služeb Role MHMP při rozvoji spisových služeb Role MČ při rozvoji spisových služeb Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje spisových služeb

74 75 75 77 78 79

12

Koncepce rozvoje v oblasti – Webové aplikace, portály a online informační služby hl. m. Prahy

80

12.1 12.2 12.3

Stav webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Cíle rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Principy, zásady a pravidla rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Role MHMP při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Role MČ při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy

12.4 12.5 12.6

13 13.1

81 83 85 85 87

87

Koncepce rozvoje v oblasti – GIS a využívání geoprostorových dat

89

Stav GIS a využívání geoprostorových dat

89


vi


13.2 13.3 13.4 13.5 13.6

14

Cíle rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat Principy, zásady a pravidla rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat Role MHMP při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat Role MČ při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat

Koncepce rozvoje v oblasti – informační systémy využívané při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze

90 92 92 93 93

95

14.1 14.2

Koncepce rozvoje MKS Koncepce rozvoje ISKŘ

15

Koncepce rozvoje v oblasti – Vytváření, správa a poskytování celoměstsky významných datových fondů 104

15.1 15.2 15.3

Stav celoměstsky významných datových fondů Cíle rozvoje celoměstsky významných datových fondů Principy, zásady a pravidla rozvoje celoměstsky významných datových fondů Role MHMP při rozvoji celoměstsky významných datových fondů Role MČ při rozvoji celoměstsky významných datových fondů Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje celoměstsky významných datových fondů

15.4 15.5 15.6

16

16.1 16.2 16.3 16.4 16.5 16.6

Koncepce rozvoje v oblasti – Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Stav oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Cíle rozvoje v oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Principy, zásady a pravidla rozvoje oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Role MHMP při rozvoji oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Role MČ při rozvoji společného řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společných standardů pro zajištění bezpečnosti informací Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje společného řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společných standardů pro zajištění bezpečnosti informací

96 101

104 105 105 105 106 106

107 107 108 108 108 109 110

17

Koncepce rozvoje v oblasti – Řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze

111

17.1 17.2

Stav řízení celkové architektury IS/ICT Cíle rozvoje řízení celkové architektury IS/ICT

111 111


vii


17.3 17.4 17.5 17.6

Principy, zásady a pravidla rozvoje řízení celkové architektury IS Role MHMP při rozvoji řízení celkové architektury IS/ICT Role MČ při rozvoji řízení celkové architektury IS Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje řízení celkové architektury IS

112 112 112 112

18

Proces údržby a aktualizace celoměstské koncepce rozvoje IS

114

19

Přílohy

115

19.1

Specifické principy, zásady a pravidla v oblastech působnosti společného řízení informatiky Náležitosti poskytování služby údržby a servisu programového vybavení Seznam standardů spravovaných v rámci společného řízení informatiky v hl. m. Praze Přehled použitých zkratek Definice použitých pojmů Výsledky vypořádání připomínek předložených k první verzi tohoto dokumentu

19.2 19.3 19.4 19.5 19.6


115 125 129 131 132 133

viii


1

Úvod Tato Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 navazuje na IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016, společně s ní tvoří základní strategický a koncepční rámec, podle kterého se řídí a rozvíjí informatika a informační systémy v hl. m. Praze.

1.1

Důvody pro vznik celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Rada hl. m. Prahy na svém zasedání, na kterém schvalovala IS/ICT strategii hlavního města Prahy na období 2012-2016 (dále jen IS/ICT strategie), rozhodla a uložila1 v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem hl. m. Prahy2 zpracovat Celoměstskou koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí (dále též jen Celoměstská koncepce nebo CMK). Za vytvoření dokumentu Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů odpovídá dle Statutu hl. m. Prahy Magistrát hl. m. Prahy.

1.2

Působnost celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Tato Celoměstská koncepce byla vytvořena na období do roku 2016. Do její působnosti jsou zahrnuty: 1. všechny IS/ICT a informační služby celopražského významu 3 (dále bude použita zkratka CPV), 2. Hlavní město Praha a jeho orgány, zejména Magistrát hl. m. Prahy, všechny městské části a jejich orgány, hlavně úřady městských částí, dále organizace hl. m. Prahy a městských částí (pokud jsou správci nějakého IS/ICT celopražského významu nebo ho využívají pro svoji činnost), 3. všechny platné smluvní vztahy, které byly uzavřeny v souvislosti s vybudováním a provozováním IS/ICT a informačních služeb celopražského významu, 4. všechny probíhající a plánované rozvojové projekty, jejichž výsledkem bude nějaký IS/ICT a informační služba celopražského významu, 5. všechny platné dohody, které mezi sebou uzavřely Magistrát hl. m. Prahy, městské části, organizace hl. m. Prahy a hl. m. Praha v souvislosti s vybudováním a provozováním IS/ICT a informačních služeb celopražského významu.

1.3

Způsoby používání celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Obecně jsou stanovena následující pravidla. Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů je využívána všemi složkami hl. m. Prahy, které zajišťují plánování, financování, 1

Usnesení Rady HMP č. 303 ze dne 5.3.2013 Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, ve znění pozdějších předpisů a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl.m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů 3 Pojem IS/ICT a informační služby celopražského významu je definován v příloze 19.5. 2


1


nákup, provoz a rozvoj IS/ICT a informačních služeb CPV. Velký důraz je při tom kladen na spolupráci hl. m. Prahy, MHMP a MČ, jež odpovídají za řízení, zajištění provozu a rozvoj IS/ICT a informačních služeb CPV. Informace uvedené v IS/ICT strategii a Celoměstské koncepci rozvoje mohou MHMP a MČ využít ke tvorbě svých informačních koncepcí podle zákona 365/2000 Sb. pro ISVS, které spravují (jsou jejich správcem ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb.). V souladu se Zákonem o hl. m. Praze a Statutem hl. m. Prahy je pro dokument Celoměstská koncepci rozvoje informačních systémů stanovena povinnost připomínkového řízení s městskými částmi. Schvalování koncepce je vyhrazeno Zastupitelstvu hl. m. Prahy. Po schválení se stává závazným koncepčním dokumentem stanovujícím principy a pravidla spolupráce při rozvoji celoměstsky významných IS/ICT a informačních služeb. Dokument předpokládá vznik orgánů a expertních komisí, odpovědných za ustavení a chod společného řízení informatiky hl. m. Prahy založeného na principech federativního uspořádání a je založen na dobrovolnosti jednotlivých účastníků realizace Celoměstské koncepce. Míra zapojení do společného řízení bude rovněž dobrovolná a implementace společně sjednaných opatření bude mít po schválení dokumentu pro jednotlivé subjekty doporučující charakter. Bude však podmínkou pro účast v celoměstských projektech. Dokument Celoměstská koncepce je živým dokumentem, který bude společně řízeným způsobem podléhat hodnocení a aktualizaci. Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů je aktualizována jednou ročně na základě vyhodnocení jejího plnění a shromážděných návrhů nových záměrů a návrhů na změny a úpravy. Aktualizovanou Celoměstskou koncepci rozvoje informačních systémů projedná Rada hl. m. Prahy a v případě významných změn ji předkládá k novému schválení Zastupitelstvu hl. m. Prahy. Veškeré záměry na IS/ICT a informační služby CPV nebo na jejich úpravy, které vzniknou a jsou připravovány k realizaci v průběhu období, na které byla koncepce vytvořena, musí prokázat soulad se schválenou celoměstskou koncepcí rozvoje informačních systémů.

1.4

Způsob vytvoření celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Vytvoření výchozí verze Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů zajistil odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. K jejímu vytvoření využil služby společnosti KPMG Česká republika, s.r.o. Ve fázi přípravy obsah dokumentu významně ovlivnily připomínky a náměty tajemníků a informatiků ÚMČ, kteří se účastnili pracovních jednání k předloženým návrhům. Konečná schválená verze dokumentu zohledňuje vypořádané připomínky MČ (jejich shrnutí je uvedeno v kapitole 19.6). Při vytváření Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů byly jako podklady použity následující dokumenty: 1. IS/ICT strategie hlavního města Prahy na období 2012-2016 (dále též IS/ICT strategie) a její přílohy: a. Analýza výchozího stavu informatiky hl. m. Prahy b. Stanovení cílového stavu informatiky hl. m. Prahy do konce období 2012-2016 c. Koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016 d. Akční plán rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016


2


2. Připomínky tajemníků a informatiků ÚMČ ke schválené IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a jejím přílohám (v rámci 2. Kola připomínkového řízení). 3. Připomínky městských částí k verzi 1.0 Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí.

1.5

Členění dokumentu Celoměstská koncepce definuje jednotlivé věcné oblasti, pro které jsou zpracovány dílčí koncepce rozvoje. Každá dílčí koncepce stanovuje: 1. Cíle rozvoje příslušné oblasti 2. Principy, zásady a pravidla rozvoje příslušné oblasti 3. Role Magistrátu hl. m. Prahy při zajištění rozvoje příslušné oblasti 4. Role městských částí při zajištění rozvoje příslušné oblasti 5. Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje příslušné oblasti Odlišným způsobem je zpracována koncepce rozvoje v oblasti – společné řízení IS/ICT hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání. Důvodem je to, že v této dílčí koncepci rozvoje je definován postup jak zavést v následujícím období nový způsob řízení informatiky v hl. m. Praze založený na principech federativního uspořádání, který významně ovlivňuje koncepce rozvoje v každé z dalších oblastí. Tato část Celoměstské koncepce je použita jako výchozí rámec pro ustavení federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze v následujícím období. Dokument Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí je členěn do 18 hlavních kapitol a 6 příloh (začleněných do kapitoly 19). Nejobsáhlejší kapitola č. 4 je zaměřena na společné řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání. Další kapitoly 5–17 obsahují dílčí koncepce rozvoje oblastí informatiky hl. m. Prahy, které byly pro následující období stanoveny jako rozvojové.


3


2

Východiska Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů Tato Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů navazuje na IS/ICT strategii hl. m. Prahy, z níž využívá a dále rozvíjí: 1. Hlavní poznatky z provedené analýzy současného stavu informatiky hl. m. Prahy 2. Hlavní závěry obsažené v dokumentu Stanovení cílového stavu informatiky hl. m. Prahy na období 2012 – 2016 3. Hlavní myšlenky a koncepty ze zpracované koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016 4. Akční plán rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů navazuje samozřejmě na koncepce, které jsou pro rozvoj e-Governmentu přijaty nebo připravovány na celostátní úrovni, a transponuje je do podmínek hl. m. Prahy. Východiskem jsou i náměty a připomínky, které byly zjištěny v rámci připomínkového řízení. V následujících částech této kapitoly jsou tato východiska podrobněji popsána.

2.1

Hlavní poznatky z provedené analýzy současného stavu informatiky hl. m. Prahy Hlavní závěry provedené analýzy současného stavu informatiky hl. m. Prahy jsou zpracovány v kapitole 2 ve schválené IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016. Detailněji jsou poznatky z provedené analýzy současného stavu informatiky hl. m. Prahy zpracovány v dokumentu Analýza výchozího stavu informatiky hl. m. Prahy, který je přílohou schválené IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016. Při zpracování Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí jsou všechna zjištění a závěry v uvedených dokumentech chápány jako východiska, která je třeba zohlednit, protože jsou relevantní a stále platná.

2.2

Hlavní východiska plynoucí ze schváleného stanovení cílového stavu informatiky hl. m. Prahy na období 2012 – 2016 Cílový stav informatiky hl. m. Prahy byl stanoven v kapitolách 3, 4, a 5 ve schválené IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v její příloze Stanovení cílového stavu informatiky hl. m. Prahy do konce období 2012-2016. Má formu: 1. třináctibodové vize, 2. jedenácti hlavních úkolů informatiky a 3. čtyřiceti strategických cílů seskupených do deseti skupin. Tento cílový stav je v IS/ICT strategii hl. m. Prahy a v jejích přílohách plánován k postupnému dosažení v průběhu let 2012-2016. Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů tyto schválené vize, hlavní úkoly a cíle považuje za schválený rámec, dále je rozpracovává,


4


konkretizuje a stanovuje koncepční přístupy pro jejich dosažení. Při tom jsou do koncepce zapracovány potřeby hl. m. Prahy jako celku.

2.3

Hlavní východiska plynoucí ze zpracované koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016 Ke schválené IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byla jako příloha zpracována i Koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016. Na základě podnětů z připomínkového řízení, které proběhlo při předkládání a schvalování IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016, a také s ohledem na rozhodnutí RHMP, která uložila zpracovat Celoměstskou koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí (tento dokument), se zpracovatelé rozhodli převzít z Koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016 velkou většinu zpracovaných konceptů, upravit je, zohlednit relevantní připomínky a náměty z připomínkového řízení a zařadit je do tohoto dokumentu. Výchozí dokument (tj. Koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016) tím přestává plnit svůj účel a jeho užívání je vydáním Celoměstské koncepce rozvoje ukončeno.

2.4

Hlavní východiska plynoucí ze zpracovaného akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 Vazby Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 a Akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 jsou následující: 1. Programy a projekty zařazené do akčního plánu realizují stanovené dílčí koncepce. 2. Programy a projekty zařazené do akčního plánu musí respektovat a být v souladu s principy a zásadami stanovenými v Celoměstské koncepci rozvoje. 3. Tím, že Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů vzniká až po sestavení prvotní verze akčního plánu rozvoje, tak nastala situace, že vlastně aktualizuje požadavky na akční plán a po jejím schválení musí dojít k aktualizaci akčního plánu. Z uvedených vazeb plynou následující požadavky, které je třeba při zpracování a následném užívání Celoměstské koncepce zohlednit: 1. Obsah, rozsah, návaznosti programů a projektů akčního plánu musí být v souladu se stanovenými dílčími koncepcemi v jednotlivých oblastech rozvoje. Takže pokud se nebude dařit dosáhnout alespoň základního souladu s aktuálním akčním plánem, bude potřeba ho aktualizovat. 2. Jedna z oblastí dalšího rozvoje je oblast řízení informatiky, kde se v příslušné dílčí koncepci (viz dále) spoléhá na mnohem širší zapojení MČ do společného řízení. Na základě odůvodněných požadavků MČ, které budou moci v rámci společného řízení vznášet, se může stát, že některé projekty původního akčního plánu nebudou schváleny k realizaci nebo budou upraveny jejich rozsahy, rozpočty a harmonogramy.


5


2.5

Návaznost na státní koncepce e-Governmentu Celoměstská koncepce rozvoje je v souladu s připravovaným Strategickým rámcem rozvoje eGovernmentu 2014+, který zpracovalo a předkládá Ministerstvo vnitra. Dále spoléhá na to, že ministerstvo vnitra zajistí i v následujících letech provoz základních systémů eGovernmentu, mezi které patří: 1. Informační systém datových schránek (ISDS) 2. Informační systém základních registrů a jednotlivé základní registry 3. CzechPOINT a jeho součásti a. Jednotný identitní prostor (JIP) b. Katalog autentizačních a autorizačních služeb (KAAS) 4. Centrální místo služeb (CMS) a Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)

2.6

Hlavní požadavky z provedeného připomínkového řízení K návrhu Celoměstské koncepce rozvoje (předchozí verze tohoto dokumentu) proběhlo připomínkové řízení v souladu se Zákonem o Praze a Statutem hl. m. Prahy. Výsledky vypořádání všech vznesených připomínek jsou uvedeny v samostatné příloze tohoto dokumentu (viz kapitola 19.6). Hlavní požadavky z provedeného připomínkového řízení, které byly zapracovány do této verze dokumentu jsou: 1. Je potřeba jasně a srozumitelně vyjádřit vztah mezi Celoměstskou koncepci rozvoje a dalšími dokumenty, které hl. m. Praha využívá pro strategické řízení a koncepční rozvoj IS/ICT a informačních služeb, nebo které je povinna podle zákonů pro tento účel vytvořit, udržovat a užívat. 2. Je potřeba vytvořit takové prostředí (technické, organizační, legislativní a procesní), které bude garantovat, že MHMP i MČ jako správci ISVS budou moci v plném rozsahu, jak jim to ukládají zákony, a bez omezení odpovídat za data, která jsou v nich zpracovávána, a aby mohli řídit přístup k těmto datům. 3. Systém společného řízení informatiky v hl. m. Praze, který má zajišťovat řízení a rozvoj IS/ICT a informačních služeb celopražského významu (CPV), musí být nastaven tak, aby organizační struktury, které zajišťují jeho chod, nedublovaly volené orgány a ani jejich poradní orgány (komise a výbory). 4. Role a odpovědnosti nastavené v systému řízení informatiky v hl. m. Praze musí být vyvážené a nesmí umožňovat netransparentní centristické rozhodování. 5. Systém řízení informatiky v hl. m. Praze nesmí omezovat MČ v aktivitách, kterými prosazují své oprávněné požadavky v oblasti informatiky a při nichž využívají svoje volené zastupitele, případně své členy v poradních orgánech. 6. Postupy a pravidla jednání/rozhodování orgánů, které zajišťují chod systém řízení informatiky v hl. m. Praze, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly podle vzniklé situace a s vysokou zárukou dospět ke společnému rozhodnutí (musí být možné využít různé způsoby hlasování a konsenzuálního rozhodování, které v příslušné konkrétní situaci nediskriminují oprávněné účastníky jednání/rozhodování).


6


7. Je potřeba jasně a srozumitelně vyjádřit všechny základní principy/zásady, které tvoří základ Celoměstské koncepce rozvoje, zejména základní principy fungování federativního uspořádání informatiky hl. m. Prahy, práva a povinnosti zapojených subjektů. Včetně povinnosti dodržovat standardy při společném užívání sdílené technické infrastruktury a zajišťování interoperability IS CPV. 8. Je potřeba jasně a srozumitelně vyjádřit principy a zásady financování IS/ICT a informačních služeb CPV a participaci MČ na financování společných projektů. Změny vyvolané přechodem na nový systém řízení informatiky v hl. m. Praze musí být v souladu s požadavky na dosahování vyšší efektivity a snižování celkových nákladů. 9. Je potřeba garantovat udržitelnost výsledků všech velkých rozvojových projektů a účinně bránit neefektivnímu využívání, případně zmaření finančních prostředků a dalších zdrojů použitých na rozvoj IS/ICT a informačních služeb CPV. 10. Je nutné upravit některé architektonické koncepty, které jsou základem dílčích koncepcí rozvoje tak, aby lépe vyhovovaly požadavkům MČ. V rámci připomínkového řízení nebyly vzneseny žádné požadavky na nové IS/ICT CPV, které je třeba zahrnout do stávajících nebo nově vytvořených dílčích koncepcí rozvoje.

2.7

Společné principy použité pro řízení rozvoje informačních systémů v hl. m. Praze Společné principy použité pro řízení rozvoje informačních systémů v hl. m. Praze jsou následující: 1. Rozvoj informačních systémů a informačních služeb celopražského významu (CPV) v hl. m. Praze je koordinován a řízen v rámci společného řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí4. 2. Rozvoj informačních systémů v hl. m. Praze je prováděn tak, aby využití finančních prostředků a dalších zdrojů využitých na budování a zajištění provozu IS/ICT a informačních služeb CPV bylo maximálně efektivní. 3. Při uzavírání smluvních vztahů s dodavateli IS/ICT CPV a přidružených služeb se bude vždy prosazovat: a. aby hl. m. Praha a městské části nebyly v nevýhodné pozici vůči dodavatelům, b. aby tam, kde to je možné, účelné a výhodné byly uzavřeny smlouvy za hl. m. Praha jako celek a smluvní podmínky zohledňovaly množstevní slevy, c. aby pořízené licence na programové vybavení mohly využívat v rámci hl. m. Prahy jak MHMP, tak MČ i organizace hl. m. Prahy, d. aby platily stejné smluvní podmínky pro MHMP, MČ i organizace hl. m. Prahy, kterým je poskytováno plnění. 4. Rozvoj informačních systémů v hl. m. Praze je prováděn tak, aby rozhodování činěná při plánování rozvoje a řešení společných problémů byla:

4

Principy společného řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí jsou uvedeny v kapitole 4.


7


a. transparentní, b. založená na racionálních ověřených faktech, c. prováděna na základě podkladů zpracovaných kvalifikovanými pracovníky, d. prováděna tak, že zohledňují rovnoprávně všechny oprávněné požadavky všech participujících subjektů (tj. MHMP, MČ, organizací hl. m. Prahy). 5. Rozvoj informačních systémů v hl. m. Praze na příslušné období 4-5 let je řízen pomocí dokumentu Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí, který je projednán RHMP a schválen ZHMP.

2.8

Společné principy budování a provozování IS hl. m. Prahy a městských částí Společné principy budování IS hl. m. Prahy a městských částí jsou následující: 1. IS/ICT a informační služby jsou rozděleny do dvou základních kategorií: a. IS/ICT a informační služby celopražského významu (CPV), b. ostatní IS/ICT a informační služby. 2. IS/ICT a informační služby celopražského významu jsou budovány a provozovány na základě společných požadavků a potřeb MHMP, MČ a organizací hl. m. Prahy. 3. Ostatní IS/ICT a informační služby jsou MHMP, MČ a organizacemi hl. m. Prahy budovány a provozovány na základě jejich specifických požadavků a potřeb. 4. Všechny IS/ICT a informační služby CPV musí splňovat základní sadu standardů, které zajišťují jejich vzájemnou interoperabilitu a bezpečnost. 5. Pokud je vyžadována výměna dat mezi IS CPV a jakýmkoliv dalším IS, který nemá statut CPV, nebo pokud jsou IS propojeny s ICT CPV, pak musí také splňovat základní sadu standardů, které zajišťují jejich vzájemnou interoperabilitu a bezpečnost. 6. IS CPV, které jsou současně ISVS jsou budovány a provozovány tak, že MHMP i MČ jako správci příslušného ISVS mohou v plném rozsahu, jak jim to ukládají zákony, a bez omezení odpovídat za data, která jsou v nich zpracovávána, a mohou řídit přístup k těmto datům. 7. Všechny IS/ICT a informační služby CPV musí být budovány tak, aby zajistily rovný přístup k informacím a službám5.

2.9

Rozdělení celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů na jednotlivé oblasti Analýzou výchozího stavu informatiky hl. m. Prahy byla zjištěna celá řada problémů, nedostatků a požadavků na změny, které se staly hlavním východiskem pro plánování dalšího

5

Je třeba respektovat zájmy skupin s určitým znevýhodněním a zejména jejich právo na rovný přístup k využívání informací a veřejných informačních služeb garantovaných hl. m. Prahou.


8


rozvoje. Výsledky provedených analýz ukazují, že v období do roku 2016 musí být rozvíjeny následující oblasti: 1. Společné řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání 2. Sdílená technická infrastruktura hl. m. Prahy provozovaná v datových centrech 3. Sdílená metropolitní datová síť a její služby 4. Sdílené aplikační služby 5. Sdílené podpůrné služby 6. Ekonomické IS 7. Agendové IS a napojení na IS ZR 8. Spisové služby 9. Webové aplikace, portály a on-line informační služby poskytující data z datových fondů hl. m. Prahy 10. GIS a poskytování geoprostorových dat 11. Informační systémy využívané při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze 12. Vytváření, správa a poskytování celoměstsky významných datových fondů 13. Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací 14. Řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů k uvedeným oblastem stanovuje dílčí koncepce rozvoje. Vymezené oblasti jsou vzájemně provázané, a proto i dílčí koncepce jejich rozvoje jsou propojené a ve výsledku je nutné je považovat za jeden celek, který je třeba prosazovat jako soubor řídících principů, jež jsou závazné pro stanovené období.


9


3

Očekávané efekty a přínosy vzniklé prosazením a dodržováním této celoměstské koncepce rozvoje Prosazením a dodržováním této Celoměstské koncepce rozvoje dojde k následujícím efektům, které budou mít pro hl. m. Prahu, její občany, návštěvníky a ekonomické subjekty sídlící na území Prahy dále uvedené přínosy: Efekty

Přínosy

1.

Na řízení rozvoje informatiky v hl. m. Praze se budou společně a transparentně podílet všechny dotčené subjekty tj. volené orgány hl. m. Prahy, příslušné komise nebo výbory, MHMP, MČ a jejich orgány, organizace hl. m. Prahy.

Při řízení rozvoje informatiky hl. m. Prahy budou zohledněny odůvodněné požadavky všech zainteresovaných subjektů a stran.

2.

Řízení dodavatelů IS/ICT a informačních služeb CPV a smluvních vztahů na příslušné dodávky, služby a licence bude společné, jednotné a transparentní.

Dojde k úspoře finančních prostředků. Hl. m. Praha získá lepší obchodní podmínky pro nákup IS/ICT, služeb a licencí. Naruší se dlouho přetrvávající stav vendor lock-in. Zvýší se efektivnost a transparentnost zadávacích řízení na IS/ICT a přidružené služby. Zlepší se kontrola při realizaci dodávek. Eliminují se duplicitní (nadbytečné dodávky) Smluvní vztahy budou standardizovány.

3.

Celková architektura IS/ICT a informačních služeb CPV bude společně a jednotně řízena podle odůvodněných potřeb.


Při plánování rozvoje a rozhodování o změnách a rozšířeních IS/ICT CPV bude používán celkový architektonický plán, a proto: 

budou efektivně opakovaně využívány ověřené funkční bloky/celky,



dojde k optimalizaci využití jednotlivých funkčních bloků/celků,



nebudou vznikat řešení, které nebudou interoperabilní s dalšími částmi architektury,



budou vytvořeny podmínky pro další využití datových fondů.

10


Efekty

Přínosy

4.

Zahajovány a realizovány budou projekty, jejichž výstupy budou dlouhodobě udržitelné.

Nebude docházet ke zmaření finančních prostředku a dalších zdrojů, které byly použity na realizaci projektů.

5.

IS a informační služby CPV budou provozovány ve sdílené dynamicky škálovatelné infrastruktuře umístěné v datových centrech.

Dojde k významné úspoře finančních prostředků používaných na zajištění provozu a správu IS. Zvýší se významně provozní odolnost IS provozovaných v datových centrech proti poruchám a selháním technické infrastruktury. Dojde k technologické standardizaci IS provozovaných v datových centrech.

Jednotlivé úřady a organizace hl. m Prahy budou využívat společně řízenou metropolitní datovou síť, jejíž služby budou optimalizovány podle skutečných požadavků.

Dojde k výrazné úspoře finančních prostředků používaných na nákup komunikačních služeb.

7.

Dojde k dalšímu rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb, jež využívají a poskytují data z datových fondů hl. m. Prahy a umožňují komunikovat s úřady elektronicky.

Občané, návštěvníci Prahy a ekonomické subjekty sídlící na jejím území získají kvalitativně lepší přístup k informacím o dění v hl. m. Praze, o fungování, řízení a rozhodování orgánů hl. m. Prahy, a k vybraným datovým fondům hl. m. Prahy. Budou mít možnost vést jednání pouze v elektronické formě, pokud tomu nebudou bránit některá zákonná ustanovení.

8.

Dojde ke konsolidaci ekonomických IS.

Úředníci pracující na MHMP, ÚMČ a v organizacích hl. m. Prahy, kteří jsou uživateli IS/ICT a informačních služeb CPV, získají prostředky, které jim usnadní a zefektivní prácí s informacemi a zautomatizují podstatnou část rutinních úkonů, které provádějí s informacemi v rámci svých činností.

6.

Dojde ke konsolidaci využívání datových fondů hl. m. Prahy. Dojde k přechodu na plně elektronickou formu spisu a dokumenty budou spravovány převážně v elektronické podobě. 9.

Dojde k dalšímu rozvoji informačních systémů využívaných při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze.


Dojde ke sjednocení úrovně služeb poskytovaných dodavateli telekomunikačních služeb.

Zefektivní se činnost Městské policie, Hasičského sporu, Zdravotnické záchranné služby, krizového řízení. Občané a návštěvníci Prahy budou ve větším bezpečí.

11


Protože Celoměstská koncepce rozvoje navazuje na IS/ICT strategii hl. m. Prahy a protože jejím účelem je stanovit koncepce v jednotlivých oblastech rozvoje tak, aby byly dosaženy vize a strategické cíle, pak prosazením a dodržováním této celoměstské koncepce rozvoje dojde i k efektům a přínosům, jež jsou ve vizích a cílech obsaženy.


12


4

Koncepce rozvoje v oblasti – Společné řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání Změna dosavadního způsobu řízení informatiky v hl. m. Praze je jedním z hlavních opatření, která stanovila IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016 proto, aby mohly být dosaženy stanovené vize a strategické cíle. Má-li být tato změna provedena, je třeba stanovit koncepci nového systému společného řízení informatiky v hl. m. Praze, která bude implementována v následujícím období. Pak tuto koncepci projednat a následně uvést do praxe. Proto je do této celoměstské koncepce informatiky zařazena tato oblast. Strategie stanovila, že nový systém společného řízení bude založen na principech federativního uspořádání. Takové uspořádání umožní rovnoprávné zapojení MHMP, MČ a organizací hl. m. Prahy do řízení informatiky v hl. m. Praze a je v souladu se Zákonem o hl. m. Praze a Statutem hl. m. Prahy. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou stanoveny:

4.1



Účel a cíle společného řízení informatiky v hl. m. Praze založeného na principech federativního uspořádání (dále též společné řízení informatiky)



Principy, zásady a pravidla fungování společného řízení informatiky v hl. m. Praze (tzn. základní principy, zásady a pravidla federativního upořádání informatiky v hl. m. Praze),



Subjekty zapojené do společného řízení informatiky v hl. m. Praze



Náležitosti ustavení a provozování společného řízení informatiky v hl. m. Praze



Oblasti působnosti společného řízení informatiky v hl. m. Praze



Orgány a organizační složky odpovědné za provozování společného řízení informatiky v hl. m. Praze



Práva a povinnosti jednotlivých subjektů, jež se aktivně zapojí do společného řízení informatiky v hl. m. Praze



Způsob kontroly efektivního fungování společného řízení informatiky v hl. m. Praze

Důvody pro zavedení společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání Zajištění finančních zdrojů a kontrola jejich efektivního využití – Finanční prostředky, které je možné vyčlenit z rozpočtu hl. m. Prahy na zajištění provozu a rozvoje IS/ICT jsou ve srovnání s předcházejícím období kráceny. I s omezenými finančními prostředky je nutné zajistit provoz a rozvoj IS/ICT v hl. m. Praze. Odpovědné rozhodování o efektivním využití finančních prostředku vyžaduje zapojení všech složek města, které se podílejí na zajišťování


13


provozu a rozvoji IS/ICT. Federativní upořádání informatiky v hl. m. Praze je platformou pro dlouhodobé zajišťování finančních zdrojů na rozvoj a provoz IS/ICT v hl. m. Praze a pro kontrolu, že jsou finanční prostředky užívány efektivně. Společné rozhodování o změnách a společné plánování jejich provedení – Chod úřadů a organizací hl. m. Prahy je v současné době závislý na správné funkci a užívání IS/ICT, tato závislost se bude dále prohlubovat. I jednotlivé informační systémy a technologické celky jsou propojené a vzájemně na sobě závisí. Neuvážené změny a zásahy do architektury IS/ICT mohou významně negativně a dlouhodobě ovlivnit úroveň informační podpory, která je úřadům poskytována. Všechny dopady změn a úprav hlavních IS/ICT v hl. m. Praze je potřeba odpovědně a kvalifikovaně posuzovat a projednávat se všemi zainteresovanými stranami. Realizaci významných změn do hlavních IS/ICT v hl. m. Praze je třeba společně plánovat a koordinovat. Federativní upořádání informatiky v hl. m. Praze umožní efektivně plánovat a koordinovat rozvoj IS/ICT v hl. m. Praze. Nutnost dlouhodobého řízení v celopražském rámci – IS/ICT jsou produktivně využívány po dobu, která výrazně přesahuje délku volebních období. Vzhledem k výši finančních prostředků akumulovaných v IS/ICT hl. m. Prahy je nežádoucí, aby při změně politických reprezentací a tím i preferencí zájmů docházelo k významným změnám v zavedených a provozovaných IS/ICT. IS/ICT v hl. m. Praze je potřeba vytvářet a provozovat tak, aby s jejich pomocí byly realizovány dlouhodobé racionálně odůvodněné a všeobecně prospěšné přínosy a plněny řádně zdůvodněné požadavky. Za tímto účelem je nutné zavést v hl. m. Praze dlouhodobě udržitelný a efektivní systém řízení informatiky s celoměstskou působností. Společné potřeby a požadavky je třeba řešit standardizovanými řešeními zajišťujícími vzájemnou interoperabilitu – MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy vykonávají řadu shodných agend, které jsou podporovány agendovými informačními systémy. Požadavky na výkon státní správy a samosprávy zakotvené v zákoně o hl. m. Praze a ve Statutu hl. m. Prahy musí být zohledněny v agendových IS. Ty by proto měly poskytovat funkce a služby, které vykazují celou řadu shodných znaků, přesto že jsou implementovány v různých ÚMČ, na MHMP nebo v organizacích hl. m. Prahy. Výkon agend na sebe navazuje, a proto je důležité, aby agendové IS byly vzájemně interoperabilní. Společné potřeby a požadavky je proto třeba řešit standardizovanými řešeními zajišťujícími vzájemnou interoperabilitu. Federativní uspořádání informatiky v hl. m. Praze by mělo umožnit tento způsob řešení prosadit. Společný dozor a dohled nad funkčností, dostupností a kvalitou IS/ICT – MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy provozují IS/ICT a informační služby, které jsou vzájemně propojené a vzájemně na sobě závisejí, podporují procesy a činností, jež častokrát přesahují jeden úřad/jednu organizaci a jsou koordinované a metodicky řízené buď MHMP nebo centrálními orgány. Odpovědností hl. m. Prahy a jejích součástí je zajistit funkčnost, dostupnost a kvalitu uvedených IS/ICT a informačních služeb. Za tímto účelem musí být vykonáván dozor a dohled a v případě, že jsou zjištěny nedostatky, musí být zajištěno jejich odstranění. Federativní uspořádání informatiky v hl. m. Praze by mělo umožnit provádění efektivního dozoru a dohledu.

4.2

Účel a cíle společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání Společné řízení informatiky hl. m. Prahy založené na principech federativního uspořádání (dále též jen společné řízení informatiky) je jeden z možných modelů řízení, který zohledňuje


14


postavení HMP/MHMP, MČ/ÚMČ a organizací HMP/MČ stanovených zákonem o hl. m. Praze a Statutem hl. m. Prahy. Účel a cíle společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání jsou stanoveny následovně: 1. Federativní uspořádání je projevem společného úsilí o řízení rozvoje informatiky v hl. m. Praze. 2. Federativní uspořádání je provozováno proto, aby zajistilo: a. plnění společných cílů a záměrů b. prosazování společných principů a pravidel při řízení informatiky v hl. m. Praze. 3. Federativní uspořádání je prostředkem pro transparentní řízení informatiky hl. m. Prahy v dlouhodobém horizontu. 4. Finanční zdroje je potřeba účelně využít na zajištění provozu a rozvoje IS/ICT v hl. m. Praze. Federativní uspořádání informatiky v hl. m. Praze je nástrojem pro dosažení efektivity. 5. Federativní uspořádání je prostředkem pro dosažení výhodnějších obchodních podmínek u dodavatelů IS/ICT a přidružených služeb, protože se v celopražském rozsahu dají dojednat lepší podmínky. 6. Federativní uspořádání je prostředkem pro kvalifikované a uvážlivé řízení změn do architektury hlavních IS/ICT v hl. m. Praze. Do rozhodování o změnách jsou tak transparentně zapojeny všechny zainteresované strany. 7. Federativní uspořádání informatiky v hl. m. Praze je prostředkem pro prosazení standardizace architektonických komponent a zvýšení interoperability. 8. Federativní upořádání informatiky v hl. m. Praze umožňuje vykonávání společného dozoru a dohledu nad funkčností, dostupností a kvalitou IS/ICT a informačních služeb, které mají celoměstský význam a jsou hrazeny z rozpočtu hl. m. Prahy. Účelem federativního uspořádání informatiky není vytvořit: 1. platformu pro unifikaci produktů a řešení z oblasti IS/ICT, které budou jednotně provozovány v hl. m. Praze, 2. nástroj pro omezování aktivity a iniciativy MČ a organizací hl. m. Prahy řešit svoje specifické potřeby a požadavky na IS/ICT vlastní cestou.

4.3

Subjekty zapojené do společného řízení informatiky Koncepce v oblasti – Společné řízení informatiky hl. m. Prahy a městských částí na bázi federativního uspořádání předpokládá, že se do společného řízení informatiky hl. m. Prahy aktivně na vrcholové řídící úrovni zapojí následující subjekty: 1.

Rada hl. m. Prahy zastoupená primátorem/radním pro informatiku

2.

MHMP zastoupený ředitelem MHMP


15


3.

Městské části6 hl. m. Prahy a jejich úřady zastoupené starostou

4.

Organizace hl. m. Prahy zastoupené jejich ředitelem

Míra zapojení uvedených subjektů do federativního uspořádání závisí na uvážení a možnostech každého subjektu. Zapojení zahrnuje celou řadu aktivit, které budou popsány dále. Z principů a zásad uvedených dále vyplývá, že všechny výše uvedené subjekty mají právo se aktivně zapojit do činností, které zajišťují chod systému řízení informatiky v hl. m. Praze založeného na principech federativního uspořádání. Subjektům, jež se nebudou chtít nebo moci aktivně zapojovat do chodu systému řízení informatiky v hl. m. Praze, zůstává právo a možnost využívat IS/ICT CPV a přidružené služby případně užívat pořízené multilicence, přičemž mají povinnost řídit se příslušnými standardy a dodržovat stanovené zásady a postupy.

4.4

Oblasti působnosti společného řízení informatiky Společné řízení informatiky hl. m. Prahy založené na principech federativního uspořádání je ustaveno proto, aby zajistilo trvalé prosazování společných principů, pravidel a dosahování společných cílů a záměrů v následujících oblastech působnosti: 

Řízení informatiky v hl. m. Praze



Financování IS/ICT a služeb



Řízení smluvních vztahů s dodavateli IS/ICT a služeb



Nákup IS/ICT a služeb



Prosazování standardů IS/ICT



Řízení bezpečnosti IS/ICT hl. m. Prahy



Užívání, zajištění provozu a rozvoj sdílených technických infrastruktur a služeb



Správa celoměstsky významných datových fondů, jejich využívání a poskytování



Správa a rozvoj IS CPV používaných pro: o

výkon agend (zejména ekonomiky, správy majetku apod.),

o

výkon spisové služby,

o

správu a poskytování geoprostorových informací,

o

poskytování on-line informací (portály, weby, mobilní aplikace)



Řízení celkové architektury IS/ICT a informačních služeb celopražského významu



Řízení a koordinace rozvojových programů a projektů celopražského významu



Správa a výměna znalostí a zkušeností z oblasti informatiky

V každé z uvedených oblastí působnosti jsou stanoveny specifické principy a zásady, pravidla řízení/fungování a cíle. Pokud se subjekty zapojené do federativního uspořádání rozhodnou, mohou v budoucnu oblasti působnosti podle potřeby rozšířit nebo zúžit.

6

Městské části zastupují ve federativním uspořádání informatiky jednak samy sebe a také organizace, které zřídily.


16


Výše uvedené oblasti byly v rámci této Celoměstské koncepce rozvoje IS vybrány proto, že tvoří obecný základ, na kterém je postavena dlouhodobá spolupráce subjektů zapojených ve federativním uspořádání informatiky hl. m. Prahy. Řada z těchto oblastí se kryje s oblastmi, ve kterých je stanovena dílčí koncepce rozvoje (kapitoly 5-17). Pro danou dílčí oblast je tak tímto dokumentem stanovena konkrétní koncepce na následující období, se kterou souhlasí subjekty zapojené do federativního uspořádání informatiky hl. m. Prahy a plněním Celoměstské koncepce rozvoje ji budou postupně realizovat. V této kapitole jsou pak stanoveny výchozí základní principy a zásady, pravidla řízení/fungování a cíle, které mají dlouhodobou platnost pro všechny oblasti působnosti a subjekty zapojené do federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze se jimi budou řídit.

4.4.1

Obecná pravidla řízení/fungování v oblastech působnosti federativního uspořádání Obecná pravidla řízení/fungování v oblastech působnosti federativního uspořádání jsou následující:

4.5



V každé oblasti působnosti jsou stanoveny a schváleny specifické principy, zásady a pravidla řízení/fungování, kterými se budou zapojené subjekty řídit (ty jsou zařazeny jako příloha 19.1), a cíle, které mají být dosahovány.



Specifické principy, zásady, pravidla řízení/fungování a cíle navrhuje příslušná expertní skupina a schvaluje je řídící rada (viz Orgány a organizační složky odpovědné za ustavení a chod společného řízení informatiky ).



Jsou stanovena pravidla pro změny a ustavení dalších oblastí působnosti federativního uspořádání.



Pokud jsou v příslušné oblasti působnosti upravovány náležitosti společného využívání technických infrastruktur, informačních služeb, respektive nějakých dalších služeb dodavatelů (např. údržba a podpora k programovému vybavení), pak se v rámci pravidel řízení/fungování dohodnou i základní parametry úrovně služeb (SLA), které musí být zaručeny. Dohodnuté základní parametry úrovně služeb se stanou součástí dohod, jež upravují podmínky společného využívání technických infrastruktur, informačních služeb, respektive nějakých dalších služeb dodavatelů.

Základní principy fungování společného řízení informatiky Společné řízení informatiky hl. m. Prahy založené na principech federativního uspořádání je ustaveno a řízeno podle následujících principů. Všeobecné principy uplatněné ve společném řízení založeném na principech federativního uspořádání 1. Míra aktivního7 zapojení do společného řízení je dobrovolným rozhodnutím MČ, respektive organizace hl. m. Prahy. 7

Aktivní zapojení subjektu do společného řízení informatiky znamená: 1. Aktivní účast zástupců v orgánech společného řízní informatiky hl. m. Prahy a alespoň jedna z následujících dalších možností 2. Společné užívání sdílené technické infrastruktury a služeb datových center 3. Společné užívání aplikačních platforem/služeb a datových úložišť


17


2. Společné řízení je ustaveno proto, že je ekonomicky výhodné pro všechny zapojené subjekty a poskytuje jim měřitelný užitek. 3. Společné řízení je udržováno tak dlouho, dokud je to pro hl. m. Prahu ekonomicky výhodné a dokud to přináší zapojeným subjektům měřitelný užitek. 4. Aktivním zapojením do společného řízení se subjekty zavazují dodržovat stanovená pravidla řízení/fungování příslušných oblastí působnosti. 5. Pokud se subjekty aktivně zapojené do společného řízení dohodnou, mohou v budoucnu společně uzavřít dohodu nebo deklaraci o federativním uspořádání informatiky v hl. m. Praze. Před tím by však muselo dojít k legislativní úpravě8 Statutu hl. m. Prahy, která takovou dohodu/deklaraci zakotví. Dohodou/deklarací vznikne mechanismus pro: 

nastavení záruk, že budou všemi zúčastněnými stranami dodržovány stanovené principy, řídící postupy a mechanismy fungování,



vyjádření aktivního postoje k řízení informatiky v hl. m. Praze.

6. Odstoupení subjektu od společného řízení je možné. Smluvní závazky, ke kterým se odstupující subjekt po dobu svého aktivního zapojení do společného řízení zavázal, musí být subjektem dodrženy až do doby, kdy jsou příslušné smlouvy ukončeny. 7. Dopady a efektivnost rozhodnutí učiněných v rámci společného řízení jsou sledovány a pravidelně (minimálně jednou ročně) vyhodnocovány. Výsledky vyhodnocení jsou zveřejňovány. Obecné principy řízení oblastí působnosti společného řízení informatiky 1. Řízení oblastí působnosti je prováděno za účelem plnění společně stanovených a schválených cílů a za účelem prosazování specifických principů a zásad. 2. Při rozhodování o náležitostech společného řízení informatiky nesmí docházet k diskriminaci žádného zapojeného subjektu. 3. Veškerá rozhodování o náležitostech společného řízení informatiky založeného na federativním uspořádání jsou vedena transparentně a podklady a výsledky rozhodování jsou přístupné všem zapojeným subjektům.

4.6

Forma ustavení společného řízení informatiky Formou pro formální/institucionální ustavení společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání je aktivní zapojení subjektů do činnosti orgánů (přehled orgánů je uveden dále) zodpovědných za ustavení a chod společného řízení informatiky v hl. m. Praze. 4. Společné využívání podpůrných služeb 5. Společné využívání agendových systémů a napojení na ISZR 6. Připojení k metropolitní datové sítí a využívání jejích služeb 7. Využívání centrálního zadávaní veřejných zakázek na dodávky IS/ICT a přidružené služby 8. Využívání multilicencí k programovému vybavení 8 Administrativně návrh na změnu statutu připraví Odbor informatiky MHMP podle pokynů řídící rady a za spolupráce příslušné expertní skupiny.


18


Subjekty, které se aktivně zapojily do společného řízení informatiky v hl. m. Praze, mohou uzavřít specifické dohody, jež upravují podmínky společného řešení konkrétních specifických otázek v jednotlivých oblastech působnosti společného řízení, respektive upravují podmínky společného využívání služeb a licencí. Jedná se zejména o dohody o: 1. společném využívání sdílené technické infrastruktury a služeb provozovaných v datových centrech, mezi které patří např.: a.

Dohoda o poskytnutí  výpočetního výkonu a služeb operačního systému na serverech,  diskové kapacity na diskových polích,  přístupu po datové sítí s danou kapacitou v datových centrech.

b. Dohoda o poskytnutí služeb aplikační platformy a datových úložišť provozovaných v datových centrech (např. systému pro správu dokumentů nebo RDBMS.). c. Dohoda o využívání služeb federalizované správy identit. 2. připojení k metropolitní datové sítí a o využívání jejích služeb, 3. připojení k CMS (Centrálnímu místu služeb), 4. společném budování a provozování některých klíčových informačních systémů v datových centrech, 5. centrálním zadávaní veřejných zakázek na dodávky IS/ICT a přidružené služby, 6. pořízení, využívání multilicencí a udělování podlicencí k programovému vybavení. Povinnou součástí těchto dohod budou parametry, jež stanovují úroveň služeb, která musí být garantována. Odpovědnost za sledování a dodržování stanovené úrovně služeb má MHMP.

4.7

Orgány a organizační složky odpovědné za ustavení a chod společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání Orgány a organizační složky odpovědné za ustavení a chod společného řízení informatiky hl. m. Prahy založeného na principech federativního uspořádání se člení na: 1. Orgány s rozhodovací a kontrolní pravomocí ve věcech řízení rozvoje informatiky a federativního uspořádání 2. Orgány s exekutivní/výkonnou pravomocí ve věcech řízení rozvoje informatiky a federativního uspořádání 3. Expertní skupiny pro okruhy oblastí působnosti Jednotlivé orgány a organizační složky začleněné do skupin jsou uvedeny v následujících přehledech. Dále specifikované orgány nedublují volené orgány hl. m. Prahy a MČ ani příslušné komise a výbory zřízené jako jejich poradní orgány.


19


4.7.1

Orgány s rozhodovací a kontrolní pravomocí 1. Shromáždění městských informatiků (SMI), ve kterém jsou zastoupeny všechny subjekty a delegují do něj svého zástupce. Mandát zastupovat subjekt ve shromáždění městských informatiků je udělen na 4 roky. 2. Řídící rada složená z předsedy a 6 členů delegovaných shromážděním městských informatiků (se souhlasem subjektu udělujícího mandát). Předsedou řídící rady je ředitel odboru informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. 3 členové řídící rady zastupují zájmy velkých městských částí, 2 členové rady zastupují zájmy malých městských částí a 1 člen rady zastupuje zájmy organizací hl. m. Prahy. Mandát vykonávat funkci člena řídící rady s výjimkou jejího předsedy je udělen na 4 roky. 3. Řídící výbory rozvojových programů a projektů celopražského významu, jejichž členy a předsedy jmenuje Rada hl. m. Prahy nebo další orgány hl. m. Prahy. Rozhodovací pravomoc těchto řídících výborů je omezena na náležitosti příslušného programu a projektu. 4. Kontrolní a smírčí komise složená z 5 členů delegovaných shromážděním městských informatiků. 1. člen zastupuje MHMP, 2. a 3. člen velké městské části, 4. člen zastupuje malé městské části a 5. člen zastupuje organizace hl. m. Prahy. Mandát zastupovat subjekt v kontrolní a smírčí komisi je udělen na 4 roky. 5. Příslušné mandáty udělují/odebírají statutární zástupci subjektů zapojených do společného řízení informatiky hl. m. Prahy.

4.7.2

Orgány s exekutivní/výkonnou pravomocí 1. Odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy 2. Odbory/Oddělení informatiky úřadů městských částí nebo útvar pověřený tajemníkem ÚMČ 3. Odbory/oddělení informatiky organizací hl. m. Prahy Tyto organizační jednotky jsou zodpovědné za vzájemně koordinované provádění příslušných programů, akčních plánů a projektů, kterými jsou realizovány celoměstské strategické záměry, koncepce a plněny strategické cíle a vize.

4.7.3

Expertní skupiny pro každou oblast působnosti Za plnění úkolů stanovených řídící radou, za přípravu podnětů, podkladů, stanovisek, hodnocení a správu příslušných částí řídící dokumentace v jednotlivých oblastech působnosti jsou odpovědné expertní skupiny. Expertní skupiny jsou ustaveny z rozhodnutí řídící rady podle aktuálních potřeb a s ohledem na možnosti je obsadit odbornými pracovníky. Pro období ustavování a zahajování činnosti společného řízení informatiky jsou ustaveny následující stálé expertní skupiny, které se budou zabývat příslušnými oblastmi působnosti:

Název expertní skupiny


Oblasti

20


1.

Název expertní skupiny

Oblasti

Expertní skupina pro řízení, další rozvoj společného řízení informatiky v hl. m. Praze a financování IS/ICT CPV

Řízení informatiky HMP Správa a výměna znalostí a zkušeností Zlepšování společného řízení informatiky hl. m. Prahy a údržba základních dokumentů upravujících náležitosti jeho fungování Příprava návrhů rámcových rozpočtů

2.

Expertní skupina pro řízení celkové architektury a rozvoj IS/ICT CPV

Řízení celkové architektury IS/ICT a informačních služeb celopražského významu Standardy IS/ICT Rozvojové programy a projekty CPV Dozor a dohled nad funkcionalitou a kvalitou IS/ICT CPV

3.

Expertní skupina pro sdílené technické infrastruktury, správu a rozvoj IS CPV a správu celoměstsky významných datových fondů

Užívání, zajištění provozu a rozvoj sdílených technických infrastruktur a služeb Správa a rozvoj IS CPV (ekonomických, AIS, spisových služeb, GIS apod.) Správa celoměstsky významných datových fondů, jejich využívání a poskytování Dozor a dohled nad dostupností IS/ICT CPV

4.

Expertní skupina pro řízení smluvních vztahů a nákup IS/ICT

Řízení smluvních vztahů s dodavateli IS/ICT a služeb Nákup IS/ICT a služeb

5.

Expertní skupina pro bezpečnost IS/ICT

Řízení bezpečnosti IS/ICT hl. m. Prahy

Řídící rada nebo shromáždění městských informatiků muže rozhodnout o zřízení dalších stálých expertních skupin nebo o zřízení dočasných expertních skupin podle potřeby.

4.8

Způsob ustavení společného řízení informatiky K ustavení orgánů společného řízení informatiky založeného na principech federativního uspořádání fakticky dojde obsazením pozic v těchto orgánech. Prvním krokem je nominovat své zástupce ve shromáždění informatiků hl. m. Prahy. Druhým krokem je na jednání shromáždění informatiků hl. m. Prahy delegovat zástupce do dalších orgánů společného řízení. (Vyplývá to z pravidel jednání orgánů uvedených dále). Pro případy, kdyby se nominovaný/delegovaný


21


zástupce nemohl účastnit jednání příslušného orgánu/skupiny a ohrozilo by to schopnost činit rozhodnutí, jsou na každou pozici v uvedených orgánech/skupinách jmenováni náhradníci. Delegovaní zástupci ve všech orgánech se mohou vzdát svého mandátu. Oznámí tuto skutečnost písemně vedení organizace, která ho mandátem pověřila, a předsedovi řídící rady. Vedení organizace nejpozději do 1 měsíce jmenuje nového člena příslušného orgánu. Pokud se jedná o volený orgán, tak se na příštím jednání shromáždění informatiků hl. m. Prahy provede doplňující volba. Výchozí specifikace společného řízení informatiky hl. m. Prahy založeného na principech federativního uspořádání je zpracována v tomto dokumentu. Po projednání tohoto dokumentu RHMP a po schválení ZHMP může být zahájeno formální ustavení společného řízení. Schválením Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016 vyjadřuje Zastupitelstvo hl. m. Prahy souhlas se systémem společného řízení informatiky v hl. m. Praze založeného na principech federativního uspořádání a subjekty se do něj mohou začít aktivně zapojovat.

4.9

Odpovědnosti a způsob jednání orgánů odpovědných za provozování společného řízení informatiky Odpovědnosti a způsob jednání orgánů odpovědných za provozování společného řízení informatiky v hl. m. Praze založeného na principech federativního uspořádání jsou stanoveny následovně: 1. Shromáždění městských informatiků se schází 2 krát ročně k jednání. Na jednání jsou a. projednány a schváleny návrhy na obsazení a případné změny obsazení řídící rady, smírčí komise a expertních skupin, b. projednána a schválena zpráva řídící rady o stavu informatiky hl. m. Prahy za uplynulé období a o plnění schválených akčních plánů, c. jednou za 4 roky projednán a schválen návrh Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů v hl. m. Praze na následující čtyřleté období včetně akčních plánů a každý rok případné návrhy na úpravy celoměstské koncepce a akčních plánů, d. jednou ročně projednány návrhy ročních rozpočtů na realizaci programů a projektů celopražského významu zařazených do akčního plánu a rozpočty na zajištění provozu IS/ICT a informačních služeb celopražského významu. 2. O jednáních shromáždění městských informatiků je zpracován písemný zápis. Zápisy z jednání a výsledky jednání jsou dostupné všem členům shromáždění městských informatiků, řídící radě, expertním skupinám a řídícím výborům programů a projektů celopražského významu. Dále jsou zasílány radní/radnímu hl. m. Prahy pro informatiku. 3. Řídící rada jedná v pravidelných jednáních, které se konají každý měsíc.


22


4. Řídící rada je odpovědná za předložení a projednání Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů v hl. m. Praze na 4leté období a příslušných akčních plánů rozvoje na toto období. Koncepci a akční plány zpracovává podle pokynů řídící rady a s využitím podkladů od expertních skupin odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. 5. Řídící rada je odpovědná za předkládání a projednání pravidelných zpráv o stavu informatiky hl. m. Prahy a o plnění akčních plánů rozvoje. Pravidelné zprávy o stavu informatiky a o plnění akčních plánů rozvoje zpracovává podle pokynů řídící rady a s využitím podkladů od expertních skupin odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. 6. Řídící rada je odpovědná za předkládání a projednání návrhů na úpravy celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů a akčních plánů rozvoje informatiky. Návrhy na úpravy celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů a akčních plánů rozvoje informatiky zpracovává podle pokynů řídící rady a s využitím podkladů od expertních skupin odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. 7. Řídící rada je odpovědná za předkládání a projednání návrhů ročních rozpočtů na realizaci programů a projektů celopražského významu zařazených do akčního plánu a rozpočtů na zajištění provozu IS/ICT a informačních služeb celopražského významu. Příslušné návrhy rozpočtů zpracovává podle pokynu řídící rady odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy. 8. Řídící rada jednou ročně projednává a schvaluje cíle, které jsou stanoveny v jednotlivých oblastech působnosti. 9. Řídící rada dvakrát ročně projednává a schvaluje zprávy expertních skupin o plnění cílů a úkolů, které jsou stanoveny v jednotlivých oblastech působnosti. 10. Řídící rada ukládá expertním skupinám úkoly související s řízením rozvoje IS/ICT CPV a kontroluje jejich plnění. 11. Řídící rada dvakrát ročně projednává souhrnnou zprávu řídících výborů rozvojových programů a projektů celopražského významu o stavu těchto programů/projektů a případné návrhy na změny. 12. Řídící rada na každém jednání projedná informace o aktuálním stavu plnění úkolu, které uložila expertním skupinám a výstupy, které předložily expertní skupiny v rámci plnění těchto úkolů. 13. Řídící rada na každém svém jednání projedná informace o aktuálním stavu rozvojových programů a projektů celopražského významu. Tyto informace předkládají řídící výbory příslušných programů a projektů. 14. Řídící rada na každém svém jednání projedná případné požadavky řídících výborů rozvojových programů a projektů celopražského významu na koordinaci a součinnosti


23


s ostatními programy/projekty celopražského významu, respektive subjekty, jež se zapojily do federativního uspořádání, a zaujme k nim vlastní stanovisko, které má charakter rozhodnutí, uložení úkolu, schválení, zamítnutí apod. 15. Řídící rada v rámci přípravy zadávacích řízení na dodávky IS/ICT CPV a přidružených služeb projedná a odsouhlasí předmět připravované veřejné zakázky, rozsah dodávek a stanovené obchodní podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. K tomu si může vyžádat stanovisko expertních skupin. Souhlas se zadávacími podmínkami veřejné zakázky je podkladem pro jednání RHMP, která schvaluje příslušné zadávací řízení. 16. Řídící rada před zahájením projedná a odsouhlasí k realizaci všechny projekty celopražského významu vedené v akčním plánu rozvoje informatiky v hl. m. Praze. K tomu si může vyžádat stanovisko expertních skupin a povinně si vyžádá od odboru informatiky MHMP předložení detailního rozpočetu a harmonogramu. Souhlas s realizací projektu je podkladem pro jednání RHMP, která schvaluje výsledky příslušného zadávacího řízení, kterým se realizují dodávky pro daný projekt. 17. O jednání řídící rady je veden zápis, ve kterém jsou uvedeny informace o všech projednávaných záležitostech, uložených úkolech a rozhodnutích řídící rady. Zápisy z jednání řídící rady jsou dostupné všem členům Shromáždění městských informatiků. 18. O všech výsledcích jednání, rozhodnutích a doporučeních řídící rady je informován/a radní hl. m. Prahy zodpovědný/á za informatiku. Předávané informace mají formu zápisu z jednání řídící rady. 19. Řídící rada je povinna převzít a řešit jakýkoliv úkol a požadavek, který ji uloží, respektive uplatní radní hl. m. Prahy pro informatiku a který souvisí s řízením rozvoje IS/ICT CPV. 20. Následující výstupy činnosti řídící rady jsou prostřednictvím radní/ho hl. m. Prahy pro informatiku předkládány k projednání RHMP, případně ZHMP: a. Celoměstská koncepce rozvoje informačních systému v hl. m. Praze na příslušné období b. Návrhy na změny Celoměstské koncepce rozvoje informačních systému v hl. m. Praze na příslušné období c. Návrhy na změny Akčního plánu rozvoje informačních systému v hl. m. Praze na příslušné období d. Pravidelná zpráva o stavu informatiky a plnění akčního plánu rozvoje e. Návrhy ročních rozpočtů na IS/ICT a informační služby CPV f.

Souhlasy se zadávacími podmínkami příslušných veřejných zakázek


24


g. Souhlasy se zahájením příslušných projektů akčního plánu 21. Řídící rada na svých pravidelných jednáních projednává všechny podněty, podklady, stanoviska a hodnocení, které ji předloží expertní skupiny a zaujme k nim vlastní stanovisko, které má charakter rozhodnutí, uložení úkolu, schválení, zamítnutí apod. 22. Pokud jsou na základě doporučení řídící rady uzavírány nějaké smlouvy/dohody, pak je jejich úplné znění dostupné všem subjektům, které se zapojily do společného řízení informatiky. Subjekty jsou pak odpovědné za dodržení ujednání o ochraně obchodního tajemství, respektive dalších ujednání omezující zveřejňování informací uvedených v těchto smlouvách. 23. Povinnosti řídících výborů rozvojových programů a projektů celopražského významu vzhledem ke společnému řízení informatiky v hl. m. Praze jsou následující: a. Řídící výbory rozvojových programů a projektů celopražského významu garantují, že programy a projekty jsou řízeny podle schválené metodiky doporučené příslušnou expertní skupinou. b. Řídící výbory rozvojových programů a projektů celopražského významu dvakrát ročně zpracují a předloží k projednání souhrnnou zprávu o stavu příslušného programu a projektu celopražského významu a případné návrhy na jeho změny. c. Řídící výbory rozvojových programů a projektů celopražského významu jsou odpovědné za jejich řádný průběh, zvláštní důraz kladou na kontrolu přípravy a průběhu zadávacích řízení realizovaných v rámci příslušných programů/projektů. 24. Řídící výbory rozvojových programů a projektů celopražského významu mohou na každém jednání řídící rady předložit požadavky na koordinaci a součinnost s ostatními programy a projekty celopražského významu, respektive subjekty, jež se zapojily do federativního upořádání. 25. Stálé expertní skupiny, každá pro svoji oblast působnosti, připravují na základě pokynů řídící rady: a. jednou ročně návrh cílů, které mají být v příštím období splněny, b. dvakrát ročně zprávu o plnění cílů a úkolů stanovených pro příslušné období, c. jednou za 4 roky návrhy pro zpracování koncepce rozvoje příslušné oblasti na další období, d. jednou za 4 roky návrhy pro zpracování rozvojových plánů pro příslušnou oblast,


25


e. jednou ročně návrhy na úpravy a změny Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů a akčních plánů rozvoje informatiky. Tyto návrhy předkládají řídící radě a odboru informatiky Magistrátu hl. m. Prahy, který na jejich základě a podle pokynů řídící rady zpracovává další dokumenty. 26. Expertní skupiny provádějí činnosti zaměřené na plnění cílů a úkolů stanovených řídící radou. Scházejí se podle aktuální potřeby, nejméně jednou za dva měsíce. Činnost expertní skupiny organizuje její předseda. 27. Expertní skupiny se účastní odborné přípravy a provedení zadávacích řízení na dodávky IS/ICT CPV a přidružených služeb. 28. Kontrolní a smírčí komise se schází minimálně dvakrát ročně před jednáním shromáždění městských informatiků. 29. Kontrolní a smírčí komise se schází na dalších jednáních, která jsou věnována řešení podnětů, které komise obdrží. 30. Rozhodování/usnášení se shromáždění městských informatiků, řídící rady, kontrolní a smírčí komise se zásadně provádí na jednání příslušného orgánu, je vždy prováděno na základě informací předložených v písemné podobě, výsledek rozhodnutí je vždy zpracován v písemné podobě a musí být potvrzen podpisy všech účastníků jednání, kde bylo rozhodnutí učiněno. Rozhodnutí jsou platná, pokud se projednání a schválení účastnila nadpoloviční většina členů příslušného orgánů. Rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně všemi účastníky jednání, pokud se účastnící nedohodnou před vydáním rozhodnutí jinak, např. že budou o rozhodnutí hlasovat a že rozhodnutí bude přijato, pokud výsledek hlasování prokáže souhlas nadpoloviční většiny účastníků. 31. Zástupci MČ, MHMP a organizací hl. m. Prahy ve shromáždění městských informatiku mohou předložit řídící radě požadavek na svolání mimořádného zasedání shromáždění městských informatiků. Tuto žádost musí podpořit podpisem minimálně 20 oprávněných členů. Součástí žádosti musí být důvody pro svolání jednání a návrh programu jednání. Žádost o svolání mimořádného jednání shromáždění městských informatiků může být zaslána v kopii i radnímu pro informatiku. Řídící rada je povinna do 15 pracovních dnů jednání zorganizovat.

4.10

Administrativní podpora orgánů a organizačních složek společného řízení informatiky Administrativní podporu činnosti řídícího výboru, shromáždění, smírčí a kontrolní komise a expertních skupin zajišťuje odbor informatiky MHMP. Do administrativní podpory patří zpracování a rozeslání pozvání k jednání shromáždění městských informatiků, pozvání k jednání řídící rady a pozvání k jednání smírčí a kontrolní komise. Za zpracování a rozeslání pozvání na jednání shromáždění městských informatiku a za


26


jednání řídící rady je odpovědný ředitel odboru informatiky MHMP. Za zpracování a rozeslání pozvání na jednání smírčí a kontrolní komise je odpovědný její předseda. Pozn.: Členové orgánů a organizačních složek komunikují elektronicky a scházejí se dle potřeby, resp. v periodicitě sjednané přijatými pravidly. Z jednání je pořizován zápis.

4.11

Práva a povinnosti subjektů zapojených do společného řízení informatiky Subjekty, jež se zapojily do společného řízení informatiky v hl. m. Praze založeného na principech federativního uspořádání : 1. jsou povinny dodržovat principy společného řízení informatiky a federativního uspořádání, 2. mají právo uzavřít dílčí dohody, které upravují podmínky společného řešení specifických otázek v jednotlivých oblastech působnosti společného řízení, respektive upravují podmínky společného využívání služeb a licencí, 3. mají právo na veškeré informace a podklady, které byly použity při rozhodování orgánů, jež jsou zodpovědné za provozování společného řízení informatiky v hl. m. Praze, 4. mají právo delegovat svoje zástupce (a jejich náhradníky) do orgánů a organizačních složek odpovědných za provozování společného řízení informatiky v hl. m. Praze, 5. se vzájemně informují o svých záměrech na vytvoření nových a významných úpravách/rozšířeních stávajících IS/ICT. Děje se tak prostřednictvím informace zaslané odboru informatiky Magistrátu hl. m. Prahy, který a. z ní připraví podklady na další jednání řídící rady, b.

informace zveřejní ostatním subjektům zapojeným do společného řízení informatiku v hl. m. Praze.

Řídící rada je povinna vyhodnotit poskytnuté informace a zvážit, zda je možné a účelné, aby se záměr uplatnil i u některých dalších subjektů zapojených do federativního uspořádání. Zadá příslušným expertním skupinám úkoly na zpracování podkladů a návrhu na rozšíření záměrů i na další zapojené subjekty. Expertní skupiny musí jako součást zpracovaných podkladů a návrhu prověřit u subjektů, jež se zapojily do federativního uspořádání, realizovatelnost připravovaného záměru. Pokud řídící rada zpracovaný návrh rozšíření záměru schválí, pak vydá pokyny, aby byl zahrnut do následující aktualizace akčních plánů rozvoje informatiky. 6. mají právo předložit řídící radě jakýkoliv požadavek na změny/rozšíření stávajících IS/ICT a informačních služeb celopražského významu a návrh na nový IS/ICT a novou službu celopražského významu. Děje se tak prostřednictvím požadavku zaslaného odboru inf. Magistrátu hl. m. Prahy, který


27


a. z něj připraví podklady na další jednání řídící rady, b.

požadavek zveřejní ostatním subjektům zapojeným do federativního uspořádání.

Řídící rada je povinna vyhodnotit zaslaný požadavek a zvážit, zda je možné a účelné ho realizovat. Zadá příslušným expertním skupinám úkoly na zpracování podkladů a koncepčního návrhu na realizaci požadavku. Expertní skupiny musí jako součást zpracovaných podkladů a koncepčního návrhu na řešení prověřit u dalších subjektů, jež se zapojily do federativního uspořádání, realizovatelnost připravovaného koncepčního návrhu řešení. Pokud řídící rada zpracovaný koncepční návrh řešení schválí, pak vydá pokyny, aby byl zahrnut do následující aktualizace akčních plánů rozvoje informatiky. 7. Odbor informatiky Magistrátu hl. m. Prahy má povinnost zajistit administrativní podporu činnosti řídícího výboru, shromáždění informatiků, smírčí komise a expertních skupin. Administrativní podpora činnosti znamená zejména: a. Kompletace podkladů na jednání a jejich rozeslání účastníkům jednání b. Organizační zajištění jednání – plánování a sjednávání termínů jednání, zajištění jednacích místností, obesílání účastníků jednání c. Vedení dokumentace o všech jednáních d. Kompletace výstupů jednání


28


5

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílená technická infrastruktura hl. m. Prahy provozovaná v datových centrech Za účelem zvýšení efektivity informatiky v hl. m. Praze je v rámci Celoměstské koncepce rozvoje plánováno provedení zásadní změny uspořádání technické infrastruktury, ve které jsou provozovány současné IS celopražského významu i interní IS MHMP, a změny v jejím společném využívání. MHMP se v předchozím období rozhodl vybudovat datové centrum vybavené dynamicky škálovatelnou technickou infrastrukturou v lokalitě Šárka a do něj bude v následujícím období postupně převádět aplikační a databázové servery informačních systémů celopražského významu (CPV) a interní IS MHMP. Důvody pro tento krok byly nejen ekonomické ale i provozní. Stávající serverovny MHMP byly v technicky nevyhovujícím stavu. Odbor informatiky MHMP při tom získává zkušenosti s prováděním migrací IS do datového centra a se zajišťováním jeho provozu. V přímé souvislosti s koncepcí federativního uspořádání informatiky se nabízí možnost využívat datové centrum a i další budoucí datová centra mnohem širším způsobem (tzn. umožnit MČ a organizacím hl. m. Prahy jejich užívání), zhodnotit při tom zkušenosti odb. informatiky MHMP a využít to k ještě většímu zvýšení efektivity informatiky v hl. m. Praze. To je podstata koncepce sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech. A to je důvod, proč byla tato oblast zařazena do celoměstské koncepce rozvoje informatiky. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

5.1



Stručně popsán stav a využívání sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech



Uvedeny strategické cíle týkající se této oblasti převzaté z IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech



Uvedeny odkazy do Akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na programy a projekty, které jsou plánovány k realizaci, aby zajistily rozvoj v této oblasti

Stav využívání sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Analýza výchozího stavu IS/ICT a informačních služeb celopražského významu (CPV) prokázala, že způsob jejich provozování na současné technické infrastruktuře je ekonomicky neefektivní, vyvolává významná rizika, omezuje schopnosti jejich vzájemné interoperability a


29


neumožňuje jejich efektivní řízení. Zřizování a využívání datových center, sdílení technické infrastruktury a služeb, patří mezi osvědčené postupy používané i v jiných městech v České republice a v zahraničí. Datová centra jsou v ostatních velkých městech budována a provozována ze stejných důvodů jako v Praze. Dříve zřízená datová centra spravovaná odborem informatiky MHMP nevyhovují současným požadavkům na redundanci zdrojů. Aplikační platformy a systémy jsou provozovány na staré infrastruktuře, tj. již na nepodporovaném HW a SW, problémem je i centrální napájení a chlazení. Odbor informatiky MHMP proto zahájil již v předcházejícím období přípravy na vybudování prvního datového centra (DC Šárka9 umístěného v prostorách pronajatých od společnosti Vegacom ), které je v současné době dokončeno a je do něj postupně převáděn provoz hlavních aplikací a správa některých klíčových datových fondů, za jejichž provozování odbor odpovídá. Součástí připravené migrace jsou i systémy poskytující hostovaná řešení pro MČ (zejména malé). Datové centrum je vybaveno dynamicky škálovatelnou technickou infrastrukturou a je připojeno redundantně k metropolitní datové sítí. Vlastnosti dynamicky škálovatelné technické infrastruktury umožňují optimálně alokovat právě takovou kapacitu a výkon, kterou aktuálně vyžaduje provoz implementovaných aplikací a datových úložišť. Dále je technickými prostředky datového centra pro všechny provozované aplikační systémy a datová úložiště společně zajištěna provozní odolnost a ochrana proti poruchám technického vybavení a napájení. Přechodem na dynamicky škálovatelné technické infrastruktury dochází postupně a přirozeně i ke snižování počtu provozovaných platforem. To jsou hlavní hybatelé snižování provozních nákladů a zefektivňování procesů správy a řízení provozních prostředí. Tento způsob provozování aplikačních systémů a datových úložišť odpovídá současným technologickým trendům. ÚMČ a organizace hl. m. Prahy zatím nedisponují datovými centry podobného výkonu a kapacity, nicméně provozují svoje zpracovatelská centra (serverovny), ve kterých jsou umístěny příslušné technické infrastruktury, nebo využívají služeb outsourcingu a provoz jejich aplikačních systémů a datových úložišť zajišťuje externí partner. Některé MČ (zejména malé) požadují, aby byl nadále zajištěn hosting aplikací (GINIS, Proxio/Agendio, E-Spis) v datovém centru MHMP a nabízeny další služby např. hosting Exchange tak, aby všechny organizace města mohly využívat sdílené ZRIS služby. Malé MČ z větší části neprovozují samostatná datová centra (serverovny), a to zejména z nedostatku finančních prostředků na ICT.

5.2

Cíle rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech V rámci IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast stanoveny následující cíle: 1. Vybudovat dvě vzájemně propojená a zastupitelná datová centra vybavená optimalizovanou dynamicky škálovatelnou technickou infrastrukturou. Zajistit jejich provoz, správu, údržbu a servis. 2. Převést provoz stávajících klíčových IS a informačních služeb CPV do datových center a dlouhodobě zajišťovat jejich provoz. 9

V některých dříve vytvořených dokumentech je toto datové centrum označováno jako datové centrum v lokalitě Veleslavín


30


3. Umožnit MČ a organizacím hl. m. Prahy společné využití datových center.

5.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech Dlouhodobě platné principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech jsou uvedeny v příloze 19.1.7. Další specifické principy, zásady a pravidla platné jen pro následující období nejsou stanoveny.

5.4

Role MHMP při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech: 1. Společné plánování využívání a rozvoje datových center 2. Uzavření smluvních vztahů na zajištění služeb provozu, servisu a údržby sdílené technické infrastruktury datových center a kontrola jejich plnění 3. Zajištění implementace příslušných částí IS CPV v datových centrech 4. Zajištění provozu příslušných částí IS CPV v datových centrech 5. Řízení provozu datových center 6. Zajištění provozu centrálního ServiceDesku pro provoz datových center 7. Společné pravidelné vyhodnocování využívání datových center

5.5

Role MČ při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky následující role při rozvoji a provozu sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech: 1. Společné plánování využívání a rozvoje datových center 2. Zajištění součinnosti při implementaci příslušných částí IS CPV případně IS ÚMČ v datových centrech 3. Zajištění součinnosti při provozu příslušných částí IS CPV případně IS ÚMČ v datových centrech 4. Společné pravidelné vyhodnocování využívání datových center


31


5.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílené technické infrastruktury hl. m. Prahy provozované v datových centrech V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P1

Program budování, provozování a rozvoje sdílené technické infrastruktury a infrastrukturních služeb HMP – datová centra

P1-1

Projekt dobudování datového centra Šárka a projekty jeho rozšiřování

P1-2

Projekty migrace jednotlivých aplikačních systémů do datového centra Šárka

P1-3

Projekt vybudování dalšího datového centra a projekty jeho rozšiřování

P1-4

Projekty migrace jednotlivých aplikačních systémů do dalšího datového centra


32


6

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílená metropolitní datová síť a její služby Další opatření zaměřené na zvýšení efektivity informatiky v hl. m. Praze plánované v Celoměstské koncepci rozvoje informatiky spočívá v provedení změny uspořádání topologie datové sítě MepNet a nastavení výhodnějších smluv na poskytování datových služeb s více poskytovateli. Fakticky tento strategický krok umožní zvýšit kvalitu datových služeb a získat vyšší kontrolu nad finančními prostředky, které jsou vydávány na nákup datových služeb. Vzhledem k tomu, že se jedná o změny, které postihnou MHMP a všechny MČ i organizace hl. m. Prahy připojené k datové síti MepNet, a protože realizace změn bude trvat více jak rok a předpokládá se, že všechna další rozšiřování budou probíhat již v rámci nové topologie a nově nastavených smluvních podmínek, tak je potřeba pro rozvoj metropolitní datové sítě a její služby stanovit koncepci rozvoje. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

6.1



Stručně popsán stav a využívání sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb



Uvedeny strategické cíle týkající se této oblasti, převzaté z IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb



Stanoveny role MHMP a MČ při rozvoji a provozu sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb




Stav sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb V minulých obdobích byla provozována metropolitní datová síť MepNet, kterou společně využívaly MHMP, ÚMČ i organizace hl. m. Prahy. Ekonomické důvody vedly v roce 2012 k rozhodnutí nastavit nové smluvní vztahy na dodávky telekomunikačních služeb a to si vynutilo i změny v architektuře a topologii metropolitní datové sítě. Byly realizovány projekty, které provedly potřebné změny do architektury a topologie metropolitní datové sítě – byla vybudována propojovací síť tzv. Interconnect, jež propojuje infrastruktury poskytovatelů telekomunikačních služeb. V rámcové smlouvě byly vysoutěženy nové podmínky pro poskytovatele telekomunikačních služeb v nové metropolitní datové síti. Poskytovateli se staly České Radiokomunikace, GTS-Novera a T-Systems. Postupně jsou uváděny do provozu datové služby uvedených poskytovatelů v závislosti na tom, jak uspějí v zadávacích řízeních na dílčí zakázky, jejichž předmětem je připojení příslušné skupiny přípojných bodů (v lokalitách, kde jsou umístěny pracoviště MHMP, ÚMČ a dalších organizací HMP) do metropolitní datové sítě.


33


6.2

Cíle rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb Rozvoj metropolitní datové sítě je řízen následujícími cíli: 1. maximálně zefektivnit využívání finančních prostředků použitých na zajištění provozu a rozvoj komunikačních služeb pro MHMP, ÚMČ a další organizace HMP, 2. maximálně zefektivnit správu a řízení provozu datové sítě, řízení kapacity a řízení úrovně služeb, 3. minimalizovat rizika, která se projeví nedostupností, respektive významným snížením kvality komunikačních služeb nebo výskytem závažných bezpečnostních incidentů, 4. rozvíjet další služby metropolitní sítě (mezi které patří použití IPV6, IP telefonie, Vlan, oddělení privátních a veřejných sítí, poskytování veřejného internetu v budovách apod.), 5. připojovat dalších lokality. V rámci IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast stanoveny následující cíle: 1. zajistit vybudování a provozování propojovací sítě „Interconnect10“, 2. zajistit nákup telekomunikačních služeb optimalizovaných pro provozování nové metropolitní datové sítě a zajistit připojení MHMP, ÚMČ a organizací HMP na tuto síť. Metropolitní datovou síť v cílovém stavu tvoří: 1. Vysoce dostupná a odolná propojovací síť (Interconnect) s přípojnými místy ve dvou oddělených lokalitách. 2. Na Interconnect jsou do obou přípojných míst napojeny IP/MPLS sítě poskytovatelů komunikačních služeb. 3. Poskytovatelé komunikačních služeb připojují příslušné lokality, ve kterých sídlí MHMP, ÚMČ a organizace HMP do své IP/MPLS sítě a zajišťují příslušné směrování a bezpečné oddělení datové komunikace. 4. Z propojovací sítě Interconnect je vedeno datové spojení na poskytovatele služeb sítě Internet. 5. Jiné sítě HMP (např. transportní síť MKS), respektive partnerské sítě (např. KIVS) a datová centra HMP jsou připojena přímo na oba přípojné body propojovací sítě Interconnect. Tento stav je znázorněn na následujícím schématu.

10

Interconnect je pracovní název propojovací sítě tvořící centrální součást budoucí nové metropolitní datové sítě


34


6.2.1

Základní služby poskytované metropolitní datovou sítí Metropolitní datová sít musí poskytovat minimálně následující základní služby: 1. Přípojné místo garantované kvality (kde parametry kvality jsou: přenosová kapacita a rychlost, garantovaná dostupnost, technologie připojení, servisní podmínky při poruše zařízení) 2. Zajištění směrování datového provozu vedeného sadou protokolů TCP/IP ve vyhrazené IP sítí 3. Přenos dat z DNS 4. Přenos údajů o přesném čase protokolem NTP 5. Správa DNS vyhrazené IP sítě 6. Připojení do sítě Internet garantované kvality (kde parametry kvality jsou: přenosová kapacita, garantovaná dostupnost, servisní podmínky při poruše síťových zařízení podílejících se na připojení do Internetu) 7. Správa DNS a v něm přidělených veřejných IP adres určených pro zpřístupnění vyhrazených serverů připojených do metropolitní datové sítě ze sítě Internet 8. Služby centrálního Service Desku pro hlášení provozních problémů/incidentů a zjišťování stavu jejich řešení 9. Provozní a bezpečnostní monitoring uvnitř metropolitní datové sítě a poskytování získaných dat a statistik 10.Ochrana metropolitní datové sítě proti hrozbám a útokům ze sítě Internet


35


6.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb

6.3.1

Zásady pořizování a financování komunikačních služeb a rozvoje metropolitní datové sítě Při pořizování a financování komunikačních služeb, při výstavbě a rozvoji metropolitní datové sítě jsou aplikovány následující zásady: 1. Komunikační služby jsou pořízeny MHMP v zadávacím řízením na rámcovou smlouvu a v následných zakázkách zadaných na základě rámcové smlouvy. V rámci zadávacího řízení na rámcovou smlouvu jsou s dodavateli vysoutěženy technické, obchodní, servisní podmínky a minimální garantované úrovně poskytování komunikačních služeb. Rámcová smlouva je podepsána s několika vybranými dodavateli komunikačních služeb. V následných zakázkách zadaných na základě rámcové smlouvy jsou dodány příslušné služby včetně připojení, respektive přepojování příslušných lokalit do metropolitní datové sítě. 2. MHMP financuje veškeré služby poskytnuté vybranými poskytovateli v rámci veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy. 3. Propojovací síť Interconnect a její rozvoj je pořízena samostatnou veřejnou zakázkou, kterou financuje MHMP.

6.3.2

Zásady využívání komunikačních služeb a metropolitní datové sítě Při využívání komunikačních služeb a metropolitní datové sítě jsou aplikovány následující zásady: 1. Rámcová smlouva a smlouvy uzavřené v rámci veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy garantují úroveň komunikačních služeb v přípojném místě příslušných lokalit, dále v rámci celé metropolitní datové sítě a také při komunikaci příslušné lokality do datových center a do sítě Internet. 2. Součástí komunikačních služeb poskytovaných příslušným poskytovatelem a služeb zajištění propojovací sítě Interconnect je provozní a bezpečnostní monitoring, jehož výstupy jsou předávány objednateli, tj. MHMP. 3. Pro všechny lokality připojené do metropolitní datové sítě je zajištěna služba centralizovaného ServiceDesku, pomocí kterého je poskytována uživatelům prvosledová pomoc/podpora při hlášení/řešení jejich problému a při vznášení požadavků na změny.

6.4

Role MHMP při rozvoji a zajištění provozu sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji a provozu sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb:


36


1. Společné plánování využívání a rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb 2. Uzavření smluvních vztahů na zajištění služeb provozu, servisu a údržby sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb a kontrola jejich plnění 3. Zajištění připojení datových center k metropolitní datové síti 4. Zajištění připojení lokalit MHMP k metropolitní datové síti 5. Řízení provozu metropolitní datové sítě 6. Zajištění efektivního provozu centrálního ServiceDesku pro provoz metropolitní datové sítě 7. Společné pravidelné vyhodnocování využívání metropolitní datové sítě a jejích služeb

6.5

Role MČ při rozvoji sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky následující role při rozvoji a provozu sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb: 1. Společné plánování využívání a rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb 2. Zajištění připojení lokalit MČ k metropolitní datové síti 3. Zajištění provozu přípojných bodů a lokálních sítí MČ připojených k metropolitní datové síti 4. Společné pravidelné vyhodnocování využívání metropolitní datové sítě a jejích služeb

6.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílené metropolitní datové sítě a jejích služeb V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P2

Program budování, provozování a rozvoje nové metropolitní datové sítě

P2-1

Projekt vybudování propojovací sítě Interconnect

P2-2

Projekty přepojování jednotlivých lokalit ze stávající sítě MepNet do nové metropolitní datové sítě a na Interconnect


37


7

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílené aplikační služby Sdílení aplikačních služeb je dalším opatřením určeným pro zvyšování efektivity IS/ICT v hl. m. Praze, které je rozpracováno v Celoměstské koncepci rozvoje informatiky. Aby bylo možné vhodně zvolené aplikační služby využívat i dalšími aplikacemi respektive informačními systémy, je třeba přizpůsobit celkovou architekturu IS/ICT. Protože se jedná o významný zásah do budoucí architektury IS/ICT s širokým potenciálním dopadem do aplikačních systémů, je třeba stanovit koncepci rozvoje, která pro sdílení aplikačních služeb nejprve vytvoří podmínky, pak některou sdílenou aplikační službu zavede a postupně koncept rozšíří i na další vhodné aplikační služby. Jako první sdílenou aplikační službou, na které se prověří tato koncepce, je služba správy dokumentů. Požadavky na její realizaci se objevily v souvislosti se schválenou vizí o přechodu na elektronickou formu spisů a dále v souvislosti s narůstajícími požadavky na procesně řízené zpracování elektronických dokumentů a s požadavky na jejich bezpečné ukládání a na jejich vyhledávání podle nejrůznějších hledisek, a také s požadavky na jejich publikaci. Tato aplikační služba je poskytována pomocí systémů pro správu dokumentů, které jsou vhodným způsobem propojeny s dalšími aplikačními systémy (elektronickou spisovou službou ESS, ekonomickými IS a portály). Je ekonomicky výhodné implementovat systémy pro správu dokumentů v datových centrech hl. m. Prahy a poskytovat je v rámci federativního upořádání informatiky v hl. m. Praze všem zapojeným subjektům. Služba správy dokumentů může být jednoduše rozšířena s využitím dalších podpůrných služeb a může vzniknout kompozitní služba správy dokumentů v zaručeném elektronickém archivu. V současné době nebyly zatím identifikovány dostatečně odůvodněné požadavky na zavedení dalších sdílených aplikačních služeb. V budoucnu mohou být do této oblasti podle potřeby zařazovány další sdílené aplikační služby a pak k nim bude zpracována příslušná koncepce rozvoje. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou: 

Stručně popsán stav využívání systémů pro správu dokumentů a zaručených elektronických archivů11



Uvedeny cíle rozvoje systémů pro správu dokumentů a jejich služeb



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje systémů pro správu dokumentů



Stanoveny role MHMP a MČ při rozvoji sdílených aplikačních služeb (služeb systémů pro správu dokumentů a zaručených elektronických archivů)




11

Poznámka: v dalším textu je pro zjednodušení používán termín systémy pro správu dokumentů, při tom se implicitně předpokládá se jedné i o jejich užití pro realizaci zaručených elektronických archivů.


38


7.1

Stav využívání systémů pro správu dokumentů a zaručených elektronických archivů Systémy pro správu dokumentů provozované v hl. m. Praze jsou využívány pouze v omezené míře a pro specifické účely (např. EMC Documentum, Alfresco). Jednotlivé provozované systémy pro správu dokumentů nejsou vzájemně interoperabilní na takové úrovni, aby bylo možné dokumenty vyhledávat, sdílet, agregovat atd. na úrovni celého úřadu nebo globálně v rámci celého hl. m. Prahy. Rozhodně neslouží jako univerzální aplikační služba, ve které by byly spravovány velké objemy elektronických dokumentů, přesto že objem elektronických dokumentů obíhajících úřady a organizacemi hl. m. Prahy neustále narůstá. Zaručený elektronický archiv není zatím v hl. m. Praze provozován.

7.2

Cíle rozvoje systémů pro správu dokumentů, zaručených elektronických archivů a jejich služeb Hlavní cíle rozvoje systémů pro správu dokumentů, zaručených elektronických archivů a jejich služeb jsou: 1. Vybudovat v datových centrech vysoce dostupné a řádně zabezpečené systémy pro správu dokumentů, interoperabilní s hlavními aplikačními systémy, ve kterých se pracuje s dokumenty v elektronické podobě. 2. Propojit centrální systémy pro správu dokumentů provozované v datových centrech s vybranými aplikačními systémy úřadů a organizací hl. m. Prahy, tak aby je začaly využívat jako centrální úložiště elektronických dokumentů. 3. Umožnit MHMP, ÚMČ a organizacím HMP, aby mohly provozovat svoje systémy pro správu dokumentů ve sdílené technické infrastruktuře umístěné v datových centrech HMP. 4. Umožnit propojení systémů pro správu dokumentů jednotlivých úřadů a organizací (pokud budou implementovány) s centrálně provozovanými systémy pro správu dokumentů. 5. Sjednotit strukturu dokumentů.

metadat

asociovaných

s jednotlivými

typy elektronických

6. Umožnit pokročilými technologiemi dokumenty vyhledávat a to nejen podle obsahu metadat, ale i také fulltextově ve vlastním obsahu. 7. Umožnit automatizovaně dokumenty konvertovat do nejvhodnějšího formátu pro: a. dlouhodobé uložení (např. pro potřeby digitálního archivu), b. zobrazení na koncovém zařízení. 8. Pro dokumenty v elektronické podobě, jež vyžadují dlouhodobé zaručené uložení, vytvořit na bázi technologií používaných v systémech pro správu dokumentů a s využitím kryptografických metod a služeb pro správu identit tzv. zaručené elektronické archivy.


39


9. Zaručené elektronické archivy propojit se spisovými službami a dalšími aplikačními systémy provozovanými na úřadech a organizacích, ve kterých se pracuje s dokumenty v elektronické podobě a je požadována dlouhodobá zaručená archivace. Systémy pro správu dokumentu musí splňovat řadu požadavků zejména požadavky zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě. Při propojení systémů spisových služeb a systémů pro správu dokumentů a zaručených elektronických archivů musí být dodrženy požadavky stanovené ve vyhlášce č. 259/2012 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby.

7.2.1

Architektonický koncept sdílených centrálních a spolupracujících systémů pro správu dokumentů Na následujícím schématu je znázorněna cílová architektura sdílených a spolupracujících systémů pro správu dokumentů.


40


7.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje systémů pro správu dokumentů Zásady interoperability systémů pro správu dokumentů v HMP 1. Všechny systémy pro správu dokumentů provozované ve sdílené technické infrastruktuře umístěné v datových centrech HMP musí být vybaveny rozhraním, které je v souladu s aktuálně platnou verzí specifikace CMIS (Content management interoperability services) vydávané konsorciem OASIS (Organization for the Advancement of Structured Information Standards). 2. Při propojování centrálně provozovaných systémů pro správu dokumentů s aplikačními systémy úřadů a organizací za účelem ukládání, vyhledávání, poskytování dokumentů a pro potřeby správy verzí dokumentů může být využito pouze rozhraní odpovídající specifikaci CMIS. 3. Při propojování systémů pro správu dokumentů jednotlivých úřadů a organizací s centrálně provozovanými systémy pro správu dokumentů může být využito pouze rozhraní odpovídající specifikaci CMIS. Zásady správy a řízení systémů pro správu dokumentů provozovaných v datových centrech HMP 1. Za správu a řízení centrálních DMS je zodpovědný MHMP, za správu a řízení DMS úřadů a organizací jsou zodpovědné příslušné úřady a organizace (správci). 2. Datový obsah repositářů dokumentů spravovaných v systémech pro správu dokumentů provozovaných v datových centrech a konfigurace DMS jsou pravidelně zálohovány a je zajištěna jejich obnova v případě havárie. Zálohování a obnova je standardní služba datového centra. 3. Za strukturu adresářů v repositářích dokumentů a za nastavení pravidel pro řízení přístupu k jednotlivým objektům repositářů je zodpovědný správce každého DMS. 4. Za obsah dokumentů uložených v DMS je zodpovědný původce dokumentů. Zásady společného pořizování a financování systémů pro správu dokumentů v HMP Pořizování a financování systému pro správu dokumentů v HMP bude probíhat podle dále uvedených zásad. 1. Licence a služby údržby a servisu pro DMS využívající sdílenou technickou infrastrukturu dislokovanou v příslušném datovém centru jsou pořizovány formou centrálního zadávání veřejných zakázek a jsou hrazeny z rozpočtu HMP. 2. V rámci pořizování formou centrálního zadávaní veřejných zakázek jsou dojednány jednotné smluvní a výhodné obchodní podmínky pro všechny organizace HMP, které se rozhodnou tuto formu využít. Pro DMS pořízené formou centrálního zadávání a hrazené z rozpočtu HMP je zajištěna služba centralizovaného ServiceDesku, pomocí kterého je poskytována uživatelům prvosledová pomoc/podpora při hlášení/řešení jejich problémů a při vznášení požadavků na změny.


41


7.4

Role MHMP při rozvoji sdílených aplikačních služeb MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji sdílených aplikačních služeb (služeb systémů pro správu dokumentů): 1. Společné plánování využívání a rozvoj sdílených systémů pro správu dokumentů provozovaných v datových centrech 2. Uzavření smluvních vztahů na zajištění služeb provozu, servisu a údržby sdílených systémů pro správu dokumentů a kontroly jejich plnění 3. Zajištění implementace sdílených systémů pro správu dokumentů v datových centrech 4. Zajištění provozu sdílených systémů pro správu dokumentů v datových centrech 5. Zajištění provozu centrálního ServiceDesku pro provoz sdílených systémů pro správu dokumentů 6. Společné pravidelné vyhodnocování využívání sdílených systémů pro správu dokumentů

7.5

Role MČ při rozvoji sdílených aplikačních služeb MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky následující role při rozvoji sdílených aplikačních služeb (služeb systémů pro správu dokumentů): 1. Společné plánování využívání a rozvoje sdílených systémů pro správu dokumentů 2. Zajištění součinnosti při implementaci příslušných systémů pro správu dokumentů ÚMČ v datových centrech 3. Zajištění součinnosti při provozu příslušných systémů pro správu dokumentů ÚMČ v datových centrech 4. Společné pravidelné vyhodnocování využívání sdílených systémů pro správu dokumentů provozovaných v datových centrech

7.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje sdílených aplikačních služeb V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P3

Program budování, provozování a rozvoje systémů pro správu dokumentů (DMS)

P3-1

Projekt vybudování centrálního DMS v datovém centru Šárka

P3-2

Projekty vybudování dalších DMS

P3-3

Projekt vybudování centrálního DMS v dalším datovém centru


42


8

Koncepce rozvoje v oblasti – Sdílené podpůrné služby Stejné motivy a úvahy, které vedly k návrhu konceptu sdílených aplikačních služeb, platí i pro podpůrné služby implementované v datových centrech hl. m. Prahy a poskytované v rámci federativního uspořádání všem zapojeným subjektům. Do této oblasti jsou zařazeny následující služby: 1. Služby centrálního ServiceDesku 2. Správa identit a služby autentizace a autorizace 3. Další podpůrné služby a. Pořizování časových razítek b. Udržování referenčního zdroje jednotného času c. Správa přiděleného rozsahu veřejných IP adres d. Zajištění provozu uzlů základního radničního informačního systému v datových centrech (ZRIS) Koncepce jejich rozvoje jsou rozděleny do tří dílčích koncepcí. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou: 

Stručně popsán stav sdílených podpůrných služeb



Uvedeny cíle rozvoje sdílených podpůrných služeb



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje sdílených podpůrných služeb



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji sdílených podpůrných služeb




8.1

Koncepce rozvoje centrálního ServiceDesku

8.1.1

Stav služeb centrálního ServiceDesku V současné době není pro existující IS CPV a metropolitní datovou síť provozován centrální ServiceDesk. Existují pouze služby HelpDesk řešené v rámci specifických systémů a jejich provozní podpory ze strany dodavatelů (Gordic, Marbes aj.). To způsobuje řadu problémů při řešení provozních incidentů, hlášení odstraňování vad, sběru požadavků na změny a vyhodnocování plnění smluv o podpoře a údržbě.

8.1.2

Cíle rozvoje služeb ServiceDesku Pro následující období byly stanoveny cíle:


43


1. Zajistit vybudování a provozování centrálního ServiceDesku. 2. Do působnosti ServiceDesku musí být zahrnuto: a. Programové vybavení hrazené z rozpočtu HMP, zejména programové vybavení: i. ke kterému je nakoupena multilicence ii. provozované v datových centrech b. Metropolitní datová síť c. Sdílené technické prostředky a základní programové vybavení datových center Z pohledu koncového uživatele musí ServiceDesk zajišťovat: 1. Podání a převzetí hlášení o vadě programového vybavení 2. Podání a převzetí hlášení o incidentu, který může mít povahu: a. příznaků/projevů nějakého problémů b. bezpečnostního incidentu c. nedostupnosti informační služby 3. Vyžádání a poskytnutí dalších informací v rámci procesu řízení incidentů a řešení problémů 4. Podání a příjem požadavků na změny 5. Podání a příjem žádosti o informace Centrální ServiceDesk bude sloužit i jako zdroj informací pro sledování a vyhodnocování úrovní služeb, které jsou a budou uzavřeny MHMP, ÚMČ a organizacemi MHP s příslušnými poskytovateli jako smlouvy o údržbě a servisu.

8.1.3

Principy a zásady vybudování a dalšího rozvoje centrálního ServiceDesku 1. Infrastruktura, aplikační programové vybavení a data centrálního ServiceDesku budou umístěny v některém datovém centru. 2. Správcem centrálního ServiceDesku bude odbor informatiky MHMP. 3. Do smluv o poskytování služeb servisu, podpory a údržby musí být zanesena ustanovení o využití služeb centrálního ServiceDesku. 4. Každý nový IS/ICT CPV bude zahrnut do působnosti centrálního ServiceDesku. 5. MČ mohou využít služeb centrálního ServiceDesku i pro svoje IS/ICT. 6. Záznamy spravované v centrálním ServiceDesku jsou sdíleny a využívány oprávněnými uživateli.

8.1.4

Role MHMP při rozvoji centrálního ServiceDesku MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji centrálního ServiceDesku:


44


1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na vybudování a provozování centrálního ServiceDesku 2. Zajištění pořízení řešení centrálního ServiceDesku 3. Zajištění řízení implementace a nastavení procesů centrálního ServiceDesku 4. Zajištění provozu centrálního ServiceDesku 5. Nastavení procesů na MHMP tak, aby správně využívaly služeb centrálního ServiceDesku 6. Společné vyhodnocování provozu centrálního ServiceDesku a plánování jeho dalšího rozvoje

8.1.5

Role MČ při rozvoji centrálního ServiceDesku MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky následující role při rozvoji centrálního ServiceDesku: 1. Zajištění součinnosti při formulaci zadání funkčních požadavků na služby centrálního ServiceDesku 2. Nastavení procesů na ÚMČ tak, aby správně využívaly služeb centrálního ServiceDesku 3. Společné vyhodnocování provozu centrálního ServiceDesku a plánování jeho dalšího rozvoje

8.1.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje centrálního ServiceDesku V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P4

Program zajištění řízení IS/ICT

P4-3

Projekt zavedení centrálního Service Desku

8.2

Koncepce rozvoje správy identit a služeb autentizace a autorizace

8.2.1

Stav služby správy identit a služeb autentizace a autorizace Potřeba jednotného přístupu k řešení správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV narostla v současném období na kritickou úroveň. Pokud by nebyla tato potřeba uspokojena efektivním řešením aplikovaným plošně v rámci hl. m. Prahy, tak by to významně omezilo možnosti dalšího rozvoje IS/ICT a informačních služeb CPV. Neexistence jednoho zdroje nebo skupiny federalizovaných zdrojů informací o zaručené identitě uživatelů znemožňuje realizovat celou řadu inovací a rozvojových záměrů.


45


V současné době jsou identifikovány následující požadavky na rozvoj služeb správy identit a služeb autentizace a autorizace. V rámci provozu služeb CzechPoint@office musí být úředníci, kteří službu obsluhují, registrování v tzv. Jednotném identitním prostoru JIP centrály CzechPoint. Pro řízení přístupů ke službám CzechPoint@office musí být používán Katalog autentizačních a autorizačních služeb (KAAS). Další požadavky vyplývající ze zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech a návazných vyhlášek. Autorizace uživatelů v agendových IS musí být v souladu s obsahem registru práv a povinností. Z tohoto důvodu je potřeba provázat 1. záznamy o identitě uživatelů, 2. role zavedené v agendových IS, 3. příslušné agendy a agendové činnosti vedené v registru práv a povinností (RPP), a vytvořit v každém agendovém IS systém řízení přístupu, který zabezpečí, že k údajům ze základních registrů budou mít přístup pouze oprávněné osoby. Systém správy identit musí být schopen spolupracovat se systémy řízení přístupu agendových IS. Mimo to zákon č. 111/2009 Sb. požaduje, aby o každém užití údajů ze základních registrů byl veden záznam, který jednoznačně identifikuje osobu, která údaje použila. To znamená, že identifikátory uživatelů spravované v rámci identity managementu budou použity v záznamech o užití údajů ze základních registrů a že tyto záznamy bude generovat příslušný agendový IS. Systém správy identit musí být schopen spolupracovat s funkcemi agendových IS pro generování záznamů o použití údajů ze základních registrů. Odpovědní vedoucí pracovníci MHMP, ÚMČ a organizací HMP by měli dbát na to, aby všichni zaměstnanci, kteří pracují s informacemi, které jsou spravovány v IS a poskytovány informačními službami CPV, mají přístup pouze k takovým informacím, které vyplývají z jejich pracovních povinnosti a zařazení. Jedním z nástrojů, který to umožní, je zavést řešení správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV. Služby správy elektronických identit by měly být navázány na systémy pro personalistiku, měly by být základem pro řešení přístupových práv k různým informačním systémům a službám v souladu s interními procesy organizace. To se zatím děje pouze v omezené míře. Existence fungujících služeb správy elektronických identit podmiňuje uskutečnění dalších rozvojových záměrů, mezi ně patří: 1. zavedení dokument managementu, 2. zavedení elektronické formy spisu, 3. vedení transparentních zadávacích řízení v elektronické formě, 4. rozvoj možností vedení komunikace s úřady v elektronické formě. Proto musí být v následujícím období prosazen jednotný přístup k řešení správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV, který spočívá v uplatňování dále uvedených zásad (viz. kapitola 8.2.3).


46


V následujících letech se očekává, že budou přijata nová rozhodnutí a směrnice Evropské komise upravující povinnosti při používání a správě elektronických identit v Evropské unii, které bude potřeba zohlednit v provozovaných řešeních.

8.2.2

Cíle rozvoje služeb správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV Pro následující období byly stanoveny následující cíle: 1. Vybudovat a provozovat v datových centrech vysoce dostupný centrální systém pro správu identit, který je vybaven prostředky pro federalizaci správy identit. 2. Upravit vybrané IS CPV tak, aby využívaly pro identifikaci, autentizaci a autorizaci identity a credentials spravované v centrálním systému pro správu identit, respektive ve federalizovaných systémech pro správu identit. 3. Implementovat a provozovat v datových centrech systémy správy identit pro MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy federalizované s centrálním systémem. 4. Upravit vybrané IS MHMP, ÚMČ a organizací hl. m. Prahy tak, aby pro identifikaci, autentizaci a autorizaci využívaly identity a credentials spravované v systémech pro správu identit provozovaných v datových centrech. 5. Zajistit efektivní propojení správy identit v JIP/KAAS a v systémech pro správu identit provozovaných v datových centrech, aby byla umožněna bezkonfliktní aktualizace dat. 6. Zajistit v příslušných systémech pro správu identit, aby byly zavedeny a spravovány role odpovídající agendovým činnostem vedeným v registru práv a povinností. Zajistit, aby uživatelé agendových systémů měli správně tyto role přiřazeny ke svojí identitě.

8.2.3

Zásady budování a používání správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV Při budování a používání správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace v IS/ICT a informačních službách CPV budou uplatněny následující zásady: 1. Elektronické identity musí být spravovány tak, aby subjekt identity (uživatel) mohl vzájemně propojit svoje elektronické identity, které používá pro přístup k různým službám v různých lokalitách a organizacích. (Tato schopnost se nazývá federalizace správy elektronických identit). 2. Pokud jsou jako identifikátory nebo atributy elektronických identit využity osobní údaje uživatelů, musí být zajištěna jejich řádná bezpečnost, jak to nařizuje zákon o ochraně osobních údajů v platném znění. 3. Elektronické identity (včetně přihlašovacích údajů tzv. credentials) spravované v systémech pro správu identit musí být řádně chráněny před jejich odcizením a zneužitím. 4. Federalizace elektronických identit musí být realizována v souladu s technickou specifikací OASIS Security Assertion Markup Language (SAML) 2.0. 5. Elektronické identity spravované v systému identity managementu musí být provázány:


47


a. s informacemi o rolích uživatelů vyplývajících z jejich pracovních povinností a pracovního zařazení, b. s rolemi uživatelů v jednotlivých IS, které využívají, c. s přístupovými právy v jednotlivých IS, které využívají, d. se záznamy o činnosti uživatelů v jednotlivých IS, které využívají. 6. V příslušných systémech pro správu identit musí být zavedeny a spravovány role odpovídající agendovým činnostem vedeným v registru práv a povinností. Uživatelé agendových systémů musí mít správně tyto role přiřazeny ke svojí identitě.

8.2.4

Možnosti využití JIP/KAAS Centrálně provozované řešení jednotného identitního prostoru (JIP) a katalogu autentizačních a autorizačních služeb (KAAS) nabízejí svoje služby k využití i agendovým IS, kde zabezpečují identifikaci, autentizaci a autorizaci uživatelů, kteří přistupují k údajům ze základních registrů. Dále je možné je využít libovolným ISVS, kde zabezpečí identifikaci, autentizaci a autorizaci uživatelů, kteří přistupují k údajům spravovaným v daném ISVS. Technicky umožňují propojení s lokálními LDAP, kde jsou spravovány primární data o identitě uživatelů. Neobsahují žádné mechanismy federalizace identit. V případě změny v lokálním LDAP vyžadují řízenou aktualizaci dat do JIP.

8.2.5

Role MHMP při rozvoji správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace: 1. Zajistit finanční prostředky z rozpočtu HMP na pořízení a provoz centrálního systému pro správu identit. 2. Řízení implementace centrálního systému pro správu identit v datovém centru Šárka. 3. Zajistit vytvoření provozních směrnic a standardů pro užívání služeb identity managementu. 4. Zajistit úpravu/nastavení autentizačních a autorizačních funkcí vybraných IS CPV tak, aby využívaly centrální systém pro správu identit. 5. Zajistit implementaci záložního centrálního systému pro správu identit ve druhém datovém centru. 6. Zajistit správu centrálního systémů pro správu identit. 7. Zajistit finanční prostředky a nákup přístupových certifikátu pro všechny uživatele, kteří mají identitu spravovanou v centrálním systému pro správu identit a využívají je pro autentizaci přístupu k IS/ICT CPV. 8. Sledovat vývoj legislativy a navrhovat úpravy řešení správy identit tak, bylo v souladu s legislativou.


48


8.2.6

Role MČ při rozvoji správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky následující role při rozvoji správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace: 1. Implementace systémů správy identit pro ÚMČ federalizovaných s centrálním systémem 2. Úprava/nastavení autentizačních a autorizačních funkcí vybraných IS ÚMČ tak, aby využívaly příslušný systém pro správu identit

8.2.7

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje centrální správy elektronických identit a služeb autentizace a autorizace V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P1


P1-5

Projekt vybudování centrálního systému pro správu identit v datovém centru Šárka

P1-6

Projekty vybudování dalších federalizovaných systémů pro správu identit

8.3

Koncepce rozvoje dalších sdílených podpůrných služeb

8.3.1

Stav dalších sdílených podpůrných služeb Současný stav dalších sdílených služeb je následující: 1. Hl. m. Praha neprovozuje autoritu časových razítek, ani to neplánuje. Užívání časových razítek v agendových a dalších IS provozovaných v hl. m. Praze vyžaduje nakupování služby vydávání časových razítek od poskytovatelů kvalifikovaných časových razítek. Tato služba je standardizována. Pokud se subjekty zapojené do federativního uspořádání dohodnou, tak může být služba vydávání časových razítek pro potřeby hl. m. Prahy pořízena formou centrálního zadávání jako veřejná zakázka na rámcovou smlouvu. 2. V rámci stávající sítě MepNet jsou provozovány time servery, které poskytují přesný čas prostřednictvím protokolu NTP většině klíčových serverů a dalším aktivním síťovým prvkům. Pro tyto servery je třeba zajistit stabilní bezpečné provozní prostředí. Jako nejvýhodnější umístění, s ohledem na budoucí rozvoj, jsou nově vybudovaná datová centra HMP. 3. V rámci stávající sítě MepNet je prováděna správa přiděleného rozsahu veřejných IP adres, které jsou poskytovány MČ a dalším organizacím HMP. Tuto správu zajišťuje ve spolupráci s dodavatelem datových služeb odbor informatiky MHMP. Po přechodu na


49


novou metropolitní datovou síť bude potřeba tuto službu dále zajišťovat a přitom bude potřeba spolupracovat s více dodavateli datových služeb. Po spuštění IS základních registrů (ISZR) je řádné provádění správy přiděleného rozsahu veřejných IP adres důležitým předpokladem pro připojení agendových IS k ISZR. Proto je potřeba věnovat přiměřené úsilí provozování této služby. 4. Uzly ZRIS byly pořízeny z rozpočtu HMP. V současné době jsou uzly ZRIS v gesci MHMP a příslušné velké MČ a zřízené organizace využívají tyto služby v rámci sítě instalovaných Exchange serverů, kde probíhá centrální replikace těchto služeb. S vybudováním datových center se otevírá možnost přesunout provoz uzlů ZRIS do datových center, kde by a. mělo být zajištěno zabezpečené provozní prostředí, b. měla být garantována jejich dostupnost po datové síti, c. měla být prováděna jednotná správa.

8.3.2

Cíle rozvoje dalších sdílených podpůrných služeb V souladu s IS/ICT strategií hl. m. Prahy byly pro tuto oblast stanoveny následující rozvojové cíle: 1. Zajistit pořízení služby vydávání časových razítek od renomovaných autorit. Zajistit provedení zadávacího řízení na dodavatele služby vydávání časových razítek. 2. V obou datových centrech budou zřízeny a provozovány centrální time servery, které budou poskytovat prostřednictvím protokolu NTP přesný čas. Všechny servery podílející se na IS a informačních službách CPV budou povinně synchronizovat svůj systémový čas s centrálními time servery pomocí protokolu NTP. Všechny aktivní prvky propojovací sítě Interconnect a aktivní prvky lokálních sítí napojených na přípojná místa lokalit připojených do metropolitní datové sítě budou povinně synchronizovat svůj systémový čas s centrálními time servery pomocí protokolu NTP. Za nastavení a kontrolu správnosti času na centrálních time serverech bude zodpovědný odbor informatiky MHMP. 3. Zajistit správu přiděleného rozsahu veřejných IP adres a provoz příslušných DNS serverů v datových centrech. 4. Převést provoz a správu uzlů ZRIS do datového centra Šárka.

8.3.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje dalších sdílených podpůrných služeb Zásady pořizování a financování dalších sdílených podpůrných služeb 1. MHMP zajistí jako centrální zadavatel pořízení služby vydávání časových razítek od renomovaných kvalifikovaných autorit časových razítek. Zajistí provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku na rámcovou smlouvu na poskytování služeb vydávání časových razítek. Tím budou pro MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy formou rámcové smlouvy zajištěny nejvýhodnější obchodní podmínky pro nákup služeb


50


vydávání časových razítek. ÚMČ a organizace hl. m. Prahy mohou využít uzavřenou rámcovou smlouvu a služby vydávání časových razítek čerpat. 2. Odbor informatiky MHMP zajistí financování provozu time serverů umístěných v datových centrech HMP. 3. Odbor informatiky MHMP zajistí financování provozu a dalšího rozvoje uzlů ZRIS. Technické prostředky uzlů ZRIS budou umístěny v datových centrech. Pravidla užívání dalších sdílených podpůrných služeb 1. Čerpání služeb vydávání časových razítek bude centrálně koordinováno12 odborem informatiky MHMP. 2. Službu přesného času musí využívat všechny IS/ICT CPV. Ostatní IS/ICT, které provozují subjekty, jež se zapojily do federativního uspořádání, mohou služby přesného času využívat také. Pravidla správy a řízení dalších sdílených podpůrných služeb 1. Odbor informatiky MHMP bude odpovědný za vybudování a za správu time serverů umístěných v datových centrech HMP. 2. Odbor informatiky MHMP bude odpovědný za správu DNS a v něm přidělených veřejných IP adres určených pro zpřístupnění vyhrazených serverů připojených do metropolitní datové sítě ze sítě Internet. 3. Za správu a rozvoj uzlů ZRIS bude odpovědný odbor informatiky MHMP, který zajistí jejich provoz v datových centrech HMP.

8.3.4

Role MHMP při rozvoji dalších sdílených podpůrných služeb MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji dalších sdílených podpůrných služeb: 1. Společné plánování rozvoje a vyhodnocení poskytování dalších sdílených podpůrných služeb 2. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na a. pořízení služby vydávání časových razítek b. pořízení a provoz time serverů c. správu přiděleného rozsahu veřejných IP adres d. provoz a další rozvoj uzlů ZRIS 3. Nastavení IS/ICT CPV tak, aby využívaly přesný čas z time serverů provozovaných v datových centrech HMP

12

Tak, aby bylo možné včas reagovat na situaci, že je potřeba dokoupit další časová razítka. O rozsahu čerpání služby vydávání časových razítek rozhodují MHMP, MČ a organizace hl. m. Prahy samy,


51


4. Nastavení svých interních IS/ICT tak, aby využívaly přesný čas z time serverů provozovaných v datových centrech HMP 5. Zajištění správy přiděleného rozsahu veřejných IP adres 6. Zajištění provozu a správy uzlů ZRIS

8.3.5

Role MČ při rozvoji dalších sdílených podpůrných služeb MČ zajišťují prostřednictvím odboru informatiky následující role při rozvoji dalších sdílených podpůrných služeb: 1. Společné plánování rozvoje a vyhodnocení poskytování dalších sdílených podpůrných služeb 2. Využívání sdílených podpůrných služeb

8.3.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje dalších sdílených podpůrných služeb V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty:

P1


P1-7

Zajištění centrálního nákupu a vydávání časových razítek

P2

Program budování, provozování a rozvoje nové metropolitní datové sítě

P2-3

Zajištění rozvoje a provozu komunikačních uzlů ZRIS


52


9

Koncepce rozvoje v oblasti – Ekonomické IS V ekonomických IS jsou spravovány nejdůležitější informace používané pro řízení hl. m. Prahy a všech jeho součástí. Jsou to informace o majetku, rozpočtech a jejich čerpání, smluvních vztazích, účetních transakcích a další. Povinnost řádně spravovat tyto informace vyplývá ze zákonů České republiky. Budování ekonomických IS v minulém období neprobíhalo podle jednotné komplexní koncepce, to se projevuje na jejich současném stavu. Současné ekonomické IS nemají plně konsolidovanou datovou základnu, jejich funkcionality se překrývají a nejsou ujasněny všechny metodické postupy při práci s nimi. Tento nedostatek se týká zejména oblasti evidence majetku. Proto je potřeba stanovit koncepci rozvoje na další období, která bude reagovat na zjištěné nedostatky a bude zaměřena na jejich postupné odstranění. Tato koncepce: 1. Nastavuje požadavky a podmínky pro efektivní provedení konsolidace datové základny ekonomických IS. 2. Stanovuje zásady pro správu dat v ekonomických IS. 3. Stanovuje požadavky na optimalizaci počtu ekonomických IS a úpravu rozsahu jejich využívání tak, aby se zamezilo překrývání funkcionalit a duplicitnímu zpracování. 4. Vytváří podmínky pro rozšíření funkcionality ekonomických IS podle aktuálních potřeb. 5. Definuje požadavky na zajištění interoperability ekonomických IS. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

9.1



Stručně popsán stav ekonomických IS



Uvedeny cíle rozvoje ekonomických IS



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje ekonomických IS



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji ekonomických IS



Uvedeny odkazy do Akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na programy a projekty, které jsou plánovány k realizaci, aby zajistily rozvoj v této oblasti.

Stav ekonomických IS Mezi ekonomické IS HMP jsou zařazeny všechny IS, které spravují informace o: 1. Majetku HMP, hlavně nemovitém 2. Rozpočtu HPM a jeho čerpání 3. Smluvních vztazích HMP, které zakládají obchodní vztahy


53


4. Účetních transakcích (pohledávkách, závazcích, zhodnocování majetku a odpisech) HMP Analýzou výchozího stavu bylo zjištěno, že používání ekonomických IS a dat, která jsou v nich spravována, přináší v současné době celou řadu problémů a způsobuje mnoho nežádoucích efektů, které je potřeba v následujícím období eliminovat. Za nejvýznamnější problémy v současné době, které negativně ovlivňují schopnost hl. m. Prahy provádět správu majetku v souladu s platnými právními normami, nařízeními a metodickými doporučeními, považujeme:13 1. Existence duplicit inventárních čísel14 v evidencích vedených v SEM (ENO) a GINIS (MAJ), kdy pod stejnými inventárními čísly jsou vedeny různé fyzické majetky. Počet těchto duplicit je odhadován na cca 20 000 položek. Tento stav vznikl proto, že po celé minulé období nedocházelo ke koordinaci způsobů generování inventárních čísel v SEM a v GINIS. V dalším období je třeba systémově zabránit vzniku podobných duplicit a provést odstranění stávajících duplicit. 2. Liší se časové údaje evidované v SEM a v GINIS, které jsou rozhodující pro odpisy a další účetní operace související se správou majetku. Počet záznamů o majetku, které vykazují výše uvedený nedostatek, zatím nebyl stanoven, ale namátkovou kontrolou bylo zjištěno, že bude značný. Tento stav vznikl proto, že jednak časové údaje vznikají nekoordinovaně v SEM i v GINIS, jednak je podle zaměstnanců odborů MAJ a UCT obtížné k rozhodnému datu realizovat převzetí předmětného majetku, které je podmínkou pro správné zaznamenání časových údajů. V dalším období je třeba systémově zabránit vzniku podobných duplicitních rozdílných časových údajů a provést odstranění stávajících duplicit. 3. Majetek města je evidován v různých systémech nastavených podle trochu odlišné metodiky a to způsobuje problémy s předáváním dat, zpracováním souborných přehledů a výkazů apod. Uvedená skutečnost se děje ve všech organizacích, které spravují majetek města. Děje se tak proto, že používané systémy byly zaváděny odděleně, nekoordinovaně v různé době a také proto, že není stanovena jednotná metodika. V dalším období je třeba vytvořit a prosadit jednotnou metodiku a vytvořit technické, organizační a procesní podmínky pro interoperabilitu IS používaných pro správu a evidenci majetku města.

9.2

Cíle rozvoje ekonomických IS V rámci analýzy výchozího stavu byly stanoveny požadavky na nové funkce, změny a úpravy ekonomických IS v HMP. Jako součást rozboru strategických cílů pro rozvoj IS/ICT a informačních služeb CPV byly požadavky rozpracovány a stanoveny následující cíle: 1. Konsolidovat datovou základnu ekonomických IS tak, aby

13 14



byly odstraněny všechny duplicity při správě dat,



byly jednoznačně stanoveny primární (autoritativní) zdroje ekonomických dat a příslušný ekonomický IS, jež je zodpovědný za jejich správu, a ostatní ekonomické IS budou tato data sdílet,

Níže uvedené problémy se týkají nemovitého majetku, ale podobné jsou i u evidence movitého majetku Jedná se o duplicity mezi různými druhy majetku (nemovitý/movitý)


54




základna obsahovala všechna potřebná data, nutná pro vedení ekonomických agend HMP (včetně údajů o zhodnocení majetku).

2. Zamezit opakovanému vkládání stejných dat v různých ekonomických IS a agendách. Zajistit interoperabilitu těchto systémů, aby pak potřebná data již jednou vložená byla dostupná ostatním ekonomickým systémům a nebylo potřeba je vkládat opakovaně. 3. Vynutit, aby data vkládána do ekonomických systémů byla úplná, tzn. aby byly vloženy všechny požadované údaje. 4. Metodicky sjednotit vedení příslušných ekonomických agend tak, aby bylo zaručeno, že datová základna ekonomických IS bude udržována konsolidovaná. 5. Zpřístupnit primární (autoritativní) ekonomická data dalším IS a informačním službám CPV, tzn. zajistit interoperabilitu na další IS. 6. Optimalizovat počet ekonomických IS a upravit rozsah jejich využívání tak, aby se 

zamezilo překrývání při vedení jednotlivých ekonomických agend,



zajistilo scelení příslušné agendy, tzn. aby uživatel nebude muset přecházet v rámci jedné agendy mezi různými ekonomickými IS.

7. Promítnout závazná pravidla správy primárních (autoritativních) ekonomických dat do Statutu HMP a tím je učinit závazná pro všechny dotčené strany. 8. Rozšířit funkcionalitu ekonomických IS o: 

Poskytování informační podpory při provádění finančního investičního controllingu



Funkce a rozhraní umožňující sledovat rozpočet a stav jeho čerpání/plnění do všech potřebných detailů a k jakémukoliv datu a umožňující prezentovat tyto údaje veřejnosti



Funkce a rozhraní umožňující správně stanovit účetní hodnotu majetku a zaúčtovat odpisy



Funkce a rozhraní umožňující řádné provázání primárních (autoritativních) ekonomických dat s údaji vedenými v základních registrech



Funkce a rozhraní umožňující provázání primárních (autoritativních) dat o nemovitém majetku s geoprostorovými informacemi spravovanými v GISech HMP



Funkce a rozhraní umožňující vytváření konsolidovaných manažerských reportů.



Funkce a rozhraní umožňující provázat informace ze smluv a objednávek s informacemi z účetnictví (pohledávky/závazky) a s informacemi o veřejných zakázkách



Specializované prostředky pro zpracování primárních (autoritativních) ekonomických dat za účelem vedení městské statistiky



Funkce a rozhraní, které při vedení správních řízení týkajících se nemovitého majetku (např. prodej nebo pronájem) zajistí, že se potřebné informace o existenci a stavu příslušného správního řízení promítnou do evidence nemovitého majetku



Vedení informací o technické vybavenosti nemovitostí a jejich provázaní s evidencí nemovitého majetku


55


9. Vytvořit základní registr nemovitého majetku HMP, který bude mít následující vlastnosti a užití: 

Bude obsahovat základní referenční údaje o veškerém nemovitém majetku HMP. Tyto údaje budou primárním (autoritativním) zdrojem dat.



V rámci základního registru nemovitého majetku HMP bude každému záznamu přidělen unikátní identifikátor (klíč), který budou všechny ostatní evidence nemovitého majetku vytvářené a spravované v dalších IS povinně používat za účelem provázaní s referenčními údaji o majetku.



V ostatních IS mimo registru nemovitého majetku HMP, které spravují nějakou evidenci nemovitého majetku, vytvořit rozhraní pro poskytování příslušných záznamů o nemovitém majetku, vybraných na základě znalosti unikátního identifikátoru ze základního registru nemovitého majetku HMP.

10. Napojit ekonomické IS na rozhraní IS ZR 11. Zprůhlednit smluvní vztahy HMP tím, že:

9.2.1



Smlouvy MHMP, ÚMČ a dalších organizací HMP budou spravovány v elektronické podobě ve standardizovaných dokument management systémech, které budou vybaveny rozhraním podle specifikace CMIS.



Pomocí funkcí rozhraní CMIS bude možné 

smlouvy vyhledávat,



sestavit reporty obsahující agregované i detailní informace o smlouvách vyhovujících stanovenému souboru vyhledávacích kritérii.

Nutné změny a rozšíření stávajících ekonomických IS HMP Pro splnění výše uvedených cílů bude potřeba v následujícím období provést následující změny a rozšíření stávajících ekonomických IS HMP. 1.

Zvážit redesign případně náhradu IS SEM.

2.

Provázat/integrovat data spravovaná v systémech DES, IDES a SEM.

3.

Provést rekonfiguraci a potřebná doplnění JES.

4.

Zvážit ukončení provozování ekonomických modulů IS OBIS a začlenění agendy pohledávek do JES.

5.

Provést redesign stávajících modulů zajišťujících vedení evidencí smluv tak, aby smlouvy v elektronické podobě byly spravovány v dokument management systémech a aby tam byly ukládány včetně potřebných metadat.

6.

Provést úpravy, které umožní alokace rozpočtu podle uzavřených smluv a vydaných objednávek.

7.

V rámci celkového řešení interoperability zajistit aktualizaci integračních můstků v souladu s platnou legislativou.


56


8.

Provést nutné úpravy všech ekonomických IS HMP, jejichž aplikační a databázové servery jsou provozovány v datových centrech. Účelem těchto úprav je splnit podmínku, že aplikační programové vybavení provozované v datových centrech musí splňovat stanovenou sadu technických, provozních a bezpečnostních standardů.

9.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje ekonomických IS

9.3.1

Zásady provozu ekonomických IS HMP

9.3.2

1.

Preferovaným provozním prostředím ekonomických IS je technická infrastruktura umístěná v datových centrech HMP.

2.

Správcem (odpovědným za správnost dat a za způsoby používání) jednotlivých ekonomických IS HMP bude vždy věcně příslušný odborný útvar MHMP, ÚMČ nebo organizace HMP. Správce musí být vždy stanoven.

3.

Základní registr nemovitého majetku HMP bude provozován na technické infrastruktuře umístěné v datových centrech HMP.

4.

Správcem a provozovatelem základního registru nemovitého majetku HMP bude MHMP.

Zásady vedení ekonomických agend v ekonomických IS HMP MHMP plní vedoucí metodickou roli při vedení účetnictví, rozpočtování a daňové evidenci v ekonomických IS. Za tímto účelem: 1. každoročně vydává Metodiku zpracování účetnictví a rozpočtu jako samostatnou přílohu Statutu hl. m. Prahy, 2. stanovuje pravidla daňové evidence v souvislosti spotřebou plnit povinnosti poskytovat údaje do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS). Metodika i pravidla jsou závazné a ekonomické IS hl. m. Prahy musí být provedeny a provozovány tak, že jsou s nimi ve shodě.

9.4

Role MHMP při rozvoji ekonomických IS MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a dalších odborů následující role při rozvoji ekonomických IS CPV: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na a. provedení všech potřebných úprav ekonomických IS CPV, b. služby servisu, základní podpory a údržby pro ekonomické IS CPV15, c. případné rozšíření licencí pro ekonomické IS CPV. 15

Zahrnuje maintenance (soulad s legislativou, nárok na update, upgrade) a provozní podporu pro systémy provozované v datových centrech. Provozní podporu systémů provozovaných na vlastní infrastruktuře si zajišťuje každý subjekt individuálně.


57


2. Zajištění pořízení a. příslušných analytických prací a implementačních služeb pro ekonomické IS CPV16, b. rozšíření licencí pro ekonomické IS CPV, c. rozšíření služeb servisu, základní podpory a údržby pro ekonomické IS CPV17. 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozšíření a úpravy ekonomických IS CPV. 4. Zajištění provozu ekonomických IS CPV (provozovaných v datových centrech). 5. Společné pravidelné vyhodnocování využívání ekonomických IS CPV. 6. Společné plánování využívání a rozvoje ekonomických IS CPV. 7. Zpracování a vydání Metodiky zpracování účetnictví a rozpočtu.

9.5

Role MČ při rozvoji ekonomických IS MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky a dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji ekonomických IS: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na a. provedení úprav částí ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody (resp. nad přijatý rámec CPV), b. na služby servisu, podpory a údržby k částem ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody18, c. na případné rozšíření licencí částí ekonomických IS, na něž není zakoupena multilicence. 2. Zajištění pořízení a. příslušných analytických prací a implementačních služeb pro části ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody (resp. nad přijatý rámec CPV)18, b. rozšíření licencí částí ekonomických IS, na něž není zakoupena multilicence, c. rozšíření služeb servisu, podpory a údržby k částem ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody18. 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozšíření a úpravy částí ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody (resp. nad přijatý rámec CPV). 4. Zajištění provozu ekonomických IS, na jejichž společný provoz a rozvoj MČ neuzavřely s MHMP dohody18.

16

Implementaci v datových centrech zajistí MHMP. Implementaci na vlastní infrastruktuře si zajišťuje každý subjekt individuálně. 17 viz též poznámka k předchozímu odstavci (zajištění finančních prostředků) 18 viz též poznámka k předchozímu oddílu (role MHMP)


58


5. Společné pravidelné vyhodnocování využívání ekonomických IS CPV. 6. Společné plánování využívání a rozvoje ekonomických IS CPV.

9.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje ekonomických IS V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P6

Program zajištění provozu a rozvoje IS/ICT používaných pro zajištění chodu a řízení MHMP, ÚMČ a organizací hl. m. Prahy

P6-2

Projekty rozvoje ekonomických IS


59


10

Koncepce rozvoje v oblasti – Agendové IS a napojení na IS ZR Při vedení agend používají MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy agendové IS (AIS). V řadě případů je třeba při výkonu agend registrovaných v registru práv a povinností (RPP) ověřovat referenční údaje ze základních registrů a z dalších centrálních IS státu. Příslušné AIS pak tuto vazbu zajišťují prostřednictvím služeb rozhraní IS ZR. Na pořízení, implementaci a provoz agendových IS byly v předcházejících obdobích vynaloženy významné finanční prostředky, které musí být efektivně využity. Značné finanční prostředky bude vyžadovat zajištění provozu, servisu a údržby pořízených systémů i v následujícím období. V nově ustavovaném společném řízení informatiky vznikají nové možnosti, jak rozvoj agendových IS zlepšit a zefektivnit. Proto byla oblast agendových IS a napojení na IS ZR zařazena do jeho působnosti a vznikla tato dílčí koncepce rozvoje, která: 1. Nastavuje společné podmínky pro pořizování, provozování a rozvoj agendových IS, které zajistí že: a. Všechny agendové IS podporované v rámci federativního upořádání informatiky jsou budovány a provozovány v souladu se schválenými principy, zásadami a odpovídají schváleným funkčním specifikacím. b. Agendové IS budou využívat sdílené aplikační a podpůrné služby provozované v rámci federativního uspořádání (tj. služby systémů pro správu dokumentů, služby centrálního ServiceDesku, služby federalizované správy identit). c. Všechny agendové IS pracující s rozhraními centrálních eGON služeb (dnes rozhraní IS ZR) budou vytvářet a spravovat auditní záznamy o všech úkonech identifikovaných uživatelů v souladu s aktuálně platnou legislativou a standardem o vytváření a správě auditních záznamů. d. Subjekty zapojené do federativního uspořádání si mohou zvolit některý z preferovaných modelů provozování agendových IS. e. Finanční prostředky použité na pořízení, provoz a další rozvoj agendových IS jsou využívány efektivně. 2. Zajistí, aby agendové IS, které využívají referenční údaje ze základních registrů, řádně využívaly služby rozhraní IS ZR a aby při užívání referenčních údajů byly splněny všechny podmínky stanovené zákonem 111/2009 Sb. 3. Vyřeší nakumulované problémy spojené s užíváním výsledků projektu UNREA tím, že subjekty, které o to projeví zájem, uzavřou dohodu o pořízení a využívání multilicencí a udělovaní podlicencí k programovému vybavení PROXIO/AGENDIO a dohodu o společném provozování a rozvoji tohoto systému (náhrada za smlouvy UNREA). V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou: 

Stručně popsán stav agendových IS a jejich napojení na IS ZR


60




Uvedeny cíle rozvoje agendových IS a jejich napojení na IS ZR



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje agendových IS a jejich napojení na IS ZR a další připravované tzv. eGON služby prostřednictvím Egon service busu (ESB)19



Stanoveny role MHMP a MČ při rozvoji agendových IS a při zajišťování jejich napojení na IS ZR a na připravovaný ESB




10.1

Koncepce rozvoje agendových IS

10.1.1

Stav agendových IS Využívání agendových systémů v hl. m. Praze je velmi heterogenní. V případě velkých MČ jsou především využívány centrální multiagendové IS (GINIS, PROXIO/AGENDIO, IS MUNIS) a agendové IS pro výkon dílčích činností v přenesené i samostatné působnosti (IS VITA). Malé MČ využívají především hostované agendové IS (GINIS, PROXIO/AGENDIO), dále využívají IS MUNIS a další, zejména evidenční agendy. V rámci snahy o sjednocení byl v minulém období realizován projekt Unifikace registrů a agend (UNREA), jehož výsledkem měl být Jednotný informační systém veřejné správy (JISVS) v HMP. Ten měl za cíl plošně nasadit a uvést do provozu IS PROXIO/AGENDIO, což se do současné doby nepodařilo z různých důvodů realizovat. Aktuálně je systém PROXIO/AGENDIO provozován nebo připraven k provozu na MHMP, 11 ÚMČ a v hostované variantě pro 7 malých MČ. Některé další MČ jeho využití zvažují. Svými funkcemi a možnostmi užití systém nepokrývá všechny agendy, které MHMP, ÚMČ a organizace HMP v rámci výkonu správních a samosprávných činností vedou. Při výkonu řady agend vedených na MHMP, ÚMČ a organizacích HMP jsou v současnosti využívány i další specifické agendové IS.

10.1.2

Cíle rozvoje agendových IS V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které určují rozvoj agendových IS a napojení na IS ZR. 1. Rozvíjet a provozovat agendové informační systémy, které splňují stanovené specifikace dohodnuté v rámci federativního uspořádání nebo stanovené zákonem. Pro nejbližší období byly stanoveny následující cíle: 2. Vytvořit funkční specifikace agendových IS podle údajů v RPP a v zákoně 111/2009 Sb. 3. Ověřit shodu stávajících agendových IS s těmito specifikacemi a v případě neshody zajistit neprodleně nápravu. 19

Koncepce Egon service busu je popsána v dokumentu Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+.


61


4. Pomocí standardizovaných agendových IS sjednotit úroveň poskytování informační podpory při výkonu agend v rámci HMP. 5. Zavést do agendových IS funkcionality řízení toku procesu a měření výkonu procesů. 6. Integrovat agendové IS se systémy pro správu dokumentů. Účelem integrace je, aby dokumenty vznikající a zpracovávané při výkonu agendy pomocí příslušného agendového IS byly spravovány v určených systémech pro správu dokumentů. 7. Integrovat agendové IS se systémy spisových služeb a ekonomickými IS. 8. Integrovat agendové IS se systémy federalizované správy identit a s JIP/KAAS. 9. Zajistit, aby všechny agendové IS pracující s rozhraními centrálních eGON služeb (včetně rozhraní IS ZR) vytvářely a spravovaly auditní záznamy o všech úkonech identifikovaných uživatelů v souladu s aktuálně platnou legislativou a standardem o vytváření a správě auditních záznamů. 10. Formálně ukončit platnost smlouvy UNREA a s jejími účastníky uzavřít dohody/smlouvy nové, které zajistí další využívání a rozvoj systému PROXIO/AGENDIO, jež bude v souladu s principy federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze.

10.1.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje agendových IS Zásady otevřeného specifického přístupu k různým typům agendových IS a různým modelům jejich provozování 1. Každý z provozovaných nebo připravovaných agendovaných IS je zařazen do jedné z následujících skupin: a. Editační agendové IS ve smyslu zákona 111/2009 Sb. a souvisejících předpisů (bez ohledu na to, jestli je jejich správcem nějaký státní orgán či HMP a MHMP, ÚMČ a organizace HMP jsou jejich provozovatelem); b. Publikační agendové IS, které pouze užívají referenční údaje ze základních registrů, ve smyslu zákona 111/2009 Sb. a souvisejících předpisů; c. Ostatní IS sloužící k výkonu agend neregistrovaných v RPP, přičemž agendou se rozumí souhrn činností spočívajících ve výkonu vymezeného okruhu vzájemně souvisejících činností v rámci působnosti organizace. Koncepce rozvoje agendových IS je specifická pro každou z výše uvedených skupin a zohledňuje její odlišnosti. 2. Každý z provozovaných nebo připravovaných agendových IS je provozován v jednom z následujících typů provozních modelů: a. Agendový IS je provozován pouze pro účely příslušné organizace (MHMP, ÚMČ, organizace HMP) a využívá sdílenou technickou infrastrukturu dislokovanou v příslušném datovém centru. Při provozování agendového IS


62


v datovém centru jsou důsledně dodržovány příslušné technologické standardy. Příslušná organizace je správcem20 agendového IS. b. Agendový IS je provozován pouze pro účely příslušné organizace a využívá technickou infrastrukturu, jejímž správcem je stejná organizace (provoz na vlastní technické infrastruktuře). Příslušná organizace je správcem agendového IS. c. Agendový IS je provozován jako hostovaná instance za účelem užívání nějakou organizací (např. malou MČ) a využívá sdílenou technickou infrastrukturu dislokovanou v příslušném datovém centru. Při provozování hostované instance agendového IS v datovém centru jsou důsledně dodržovány příslušné technologické standardy. Každá organizace HMP je správcem své hostované instance agendového IS. MHMP, ÚMČ a organizace HMP mají právo svobodně zvolit provozní model, který jim nejlépe vyhovuje. Zásady sjednocení a interoperability agendových IS 1. Pro agendové IS editační (skupina a), jejichž provozování je zajištěno nějakým ohlašovatelem agendy a ohlašovatel agendy poskytuje organizacím HMP příslušné programové vybavení, může organizace využívat sdílenou technickou infrastrukturu dislokovanou v příslušném datovém centru, pokud programové vybavení splní příslušné technické standardy datového centra. V případě, že programové vybavení nesplňuje příslušné technické standardy datového centra, musí organizace provozovat agendový IS na své technické infrastruktuře. 2. Pro editační agendové IS (skupina a), jejichž provozování není zajištěno příslušným ohlašovatelem agendy, a pro publikační agendové IS (skupina b) je schválena funkční specifikace, která vychází z aktuálních údajů zanesených do Registru práv a povinností (RPP) v rámci registrace agendy podle §53 zákona 111/2009 Sb. Při tom specifikace musí pokrýt funkcemi všechny činnosti a příslušné role nezbytné pro výkon agendy, jak je má příslušná organizace jako OVM registrovány v RPP. Pokud budou uvedené agendové IS provozovány nebo připravovány k nasazení v HMP, musí prokázat soulad s touto specifikací. 3. Pro ostatní IS sloužící k výkonu agend (skupina c) je schválena funkční specifikace. Funkční specifikace zohledňuje, zobecňuje a sjednocuje způsob, jakým jsou funkcemi pokryty činnosti a odpovídající role nezbytné pro výkon příslušné agendy. Pokud budou uvedené agendové IS provozovány nebo připravovány k nasazení v HMP musí prokázat soulad s touto specifikací. 4. Nezbytnou součástí funkční specifikace každého agendového IS musí být funkce a další komponenty, které zajišťují: a. funkce pro výkon agendových činností uvedených v RPP b. funkce pro řízení přístupu podle agendových rolí 20

smyslu zákona 111/2009 Sb.


63


c. integraci se systémy federalizované správy identit d. vytváření a správu auditech záznamů dle příslušného standardu e. praktickou implementaci zásad datové nezávislosti (viz Zásady pro smluvní zajištění datové nezávislosti v kapitole 19.1.3) f. řízení vykonávání činnosti v rámci agendy (tzn. že mají funkční vlastnosti systémů pro řízení procesů, angl. Business process management systems, a umožňují řízení toku zpracování, angl. workflow, a sledování stavu zpracování) g. interoperabilitu agendových IS navzájem a se systémy pro správu dokumentů h. rozhraní pro poskytování dat o stavu prováděných správních a samosprávních činností (v rámci přenesené a samostatné působnosti), při nichž je vedena příslušná agenda. 5. Funkční specifikace agendových IS určených pro podporu vykonávání agend veřejné správy v přenesené působnosti v hl. m. Praze jsou zveřejněny jako závazný standard IS/ICT hl. m. Prahy. Všechny orgány a organizace hl. m. Prahy mají povinnost zajistit, aby jejich agendové IS určené pro výkon agend v přenesené působnosti byly v souladu s těmito specifikacemi. 6. V případě, že programové vybavení nesplňuje příslušné technické standardy datového centra, musí organizace provozovat agendový IS na své technické infrastruktuře. Zásady společného pořizování a financování agendových IS 1. Licence a služby údržby a servisu pro agendové IS využívající sdílenou technickou infrastrukturu dislokovanou v příslušném datovém centru, jejichž funkční specifikace odpovídá schváleným standardům, jsou pořizovány formou centrálního zadávání veřejných zakázek a jsou hrazeny z rozpočtu HMP. 2. V rámci pořizování formou centrálního zadávaní veřejných zakázek jsou dojednány jednotné smluvní a výhodné obchodní podmínky pro všechny organizace HMP, které se rozhodnou tuto formu využít. 3. Pro agendové IS pořízené formou centrálního zadávání a hrazené z rozpočtu HMP je zajištěna služba centralizovaného ServiceDesku, pomocí kterého je poskytována uživatelům prvosledová pomoc/podpora při hlášení/řešení jejich problémů a při vznášení požadavků na změny.

10.1.4

Role MHMP při rozvoji agendových IS Podle zákona č. 131/2000 Sb. MHMP zajišťuje koordinaci výstavby a provozu IS MHMP a ÚMČ kompatibilního s informačními systémy správních úřadů. MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji agendových IS CPV. Podmínkou je, že subjekty, jež se aktivně zapojily do společného řízení informatiky, uzavřou dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na:


64


a. Multilicence pro programové vybavení agendových IS CPV. b. Služby servisu, údržby a podpory k programovému vybavení agendových IS CPV. c. Rozvoj stávajících a vybudování nových agendových IS CPV. d. Zpracování funkčních specifikací dle RPP a požadavků odborných metodických útvarů MHMP. 2. Zajištění nákupu: a. příslušných multilicencí, b. příslušných služeb servisu, údržby a základní podpory k programovému vybavení agendových IS CPV21, c. analytických prací a implementačních služeb pro zajištění rozvoje stávajících a vybudování nových agendových IS CPV. 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozvoj stávajících a vybudování nových agendových IS CPV. 4. Zajištění provozu agendových IS CPV, pokud jsou provozovány v datových centrech HMP. 5. Podle pokynů příslušné expertní skupiny a požadavků odborných metodických útvarů MHMP zajišťuje zpracování funkčních specifikací agendových IS CPV v souladu s obsahem RPP. 6. Provedení ověření souladu stávajících agendových IS CPV provozovaných MHMP s příslušnou funkční specifikací. V případě nesouladu zajistí nápravu. 7. Společné plánování dalšího rozvoje agendových IS CPV. 8. Návrh a aktualizace dohod mezi MHMP a ÚMČ k problematice agendových IS (a to včetně náhrady smlouvy UNREA vztahující se k systému PROXIO/AGENDIO) a. dohodou o pořízení a využívání multilicencí a udělování podlicencí k programovému vybavení b. dohodami o společném provozování a rozvoji systému c. dohodami o provozování systému v datových centrech, pokud o to budou mít zájem.

10.1.5

Role MČ při rozvoji agendových IS MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji agendových IS: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na:

21

Zahrnuje maintenance (soulad s legislativou, nárok na update, upgrade) a provozní podporu pro systémy provozované v datových centrech. Provozní podporu systémů provozovaných na vlastní infrastruktuře si zajišťuje každý subjekt individuálně.


65


a. Licence pro programové vybavení svých agendových IS, pokud neuzavřely dohody o pořízení a využívání multilicencí a udělování podlicencí k programovému vybavení (tj. mimo rámec CPV). b. Služby servisu, údržby a podpory k programovému vybavení svých agendových IS, pokud neuzavřely dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS22. c. Služby rozšířené podpory k programovému vybavení svých agendových IS. d. Rozvoj svých stávajících a vybudování svých nových agendových IS, pokud neuzavřou dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS. 2. Zajištění nákupu: a. Příslušných licencí ke svým agendovým IS (mimo rámec CPV). b. Příslušných služeb servisu, údržby a podpory k programovému vybavení svých agendových IS, pokud neuzavřely dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS22. c. Služeb rozšířené podpory k programovému vybavení svých agendových IS. d. Analytických prací a implementačních služeb pro zajištění rozvoje svých stávajících a vybudování nových agendových IS, pokud neuzavřou dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS.23 3. Zajištění součinností při řízení realizačních projektů na rozvoj stávajících a vybudování nových agendových IS CPV, pokud uzavřou dohody o společném budování a provozování příslušného agendového IS. 4. Zajištění provozu svých agendových IS pokud nejsou provozovány v datových centrech HMP. 5. Společné plánování dalšího rozvoje agendových IS CPV. 6. Provedení ověření souladu stávajících agendových IS provozovaných MČ s příslušnou funkční specifikací. V případě nesouladu zajistí nápravu. 7. Návrh a aktualizace dohod mezi MHMP a ÚMČ k problematice agendových IS (a to včetně náhrady smlouvy UNREA vztahující se k systému PROXIO/AGENDIO) a. dohodou o pořízení a využívání multilicencí a udělování podlicencí k programovému vybavení b. dohodami o společném provozování a rozvoji systému c. dohodami o společném provozování a rozvoji systému d. dohodami o provozování systému v datových centrech, pokud o to budou mít zájem.

22 23

viz též poznámka k předchozímu oddílu (role MHMP) Implementaci na vlastní infrastruktuře si zajišťuje každý subjekt individuálně


66


10.1.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje agendových IS V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P6


P6-1

Projekty rozvoje agendových IS

10.2

Koncepce napojení na IS ZR

10.2.1

Stav napojení na IS ZR V současné době je k IS ZR prostřednictvím služeb jeho rozhraní plnohodnotně připojena jen část agendových IS provozovaných v hl. m. Praze. Ve zbylých případech jsou využívána různá „alternativní řešení“, zajištěná správcem ISZR, která jsou v souladu se zákonem 111/2009 Sb., nicméně nejedná se o řešení systémová a plně vyhovující principům práce se základními registry. Primárně je využívána služba Czech POINT. Z iniciativy MHMP byl nastartován projekt podpory implementace univerzálního SW nástroje typu „prohlížečka“ v návaznosti na řešení aplikovaná ve velkých ÚMČ. Specifická je situace na malých ÚMČ, kde je potřeba využívání údajů obsažených v základních registrech minimální ve srovnání s velkými ÚMČ. Právě zde se využívá zejména služba CzechPOINT. MHMP připravuje záměr na implementaci nástroje typu „prohlížečka“ jako hostované řešení v datovém centru, které by mělo splňovat požadavky malých MČ. Záměr bude realizován pokud o to projeví MČ zájem.

10.2.2

Cíle rozvoje napojení na IS ZR V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které určují rozvoj napojení na IS ZR. 1. Zajistit, aby MHMP, ÚMČ a organizace HMP postupovaly společně při připojení svých agendových informačních systémů na rozhraní informačního systému základních registrů (ISZR) a při řešení dalších obdobných požadavků, které budou vyvolány aktivitami státu v oblasti eGovernmentu. V souvislosti s povinnostmi a požadavky zákona 111/2009 Sb. je pro následující období stanoven úkol zajistit, aby stávající a jakékoliv dále pořizované agendové informační systémy provozované na MHMP a ÚMČ: 1. Používaly referenční údaje obsažené v příslušných základních registrech a vedly řádně auditní záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech v souladu se zákonem 111/2009 Sb. 2. K přístupu k údajům ze základních registrů používaly služby rozhraní ISZR a jen v případech, kdy počet údajů je malý respektive četnost jejich používání je malá a


67


nevyplatí se investovat do pořízení agendového IS pro příslušnou agendu nebo do specifického univerzálního nástroje typu „prohlížečka“, tak využívaly CzechPoint nebo ISDS.

10.2.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje napojení na IS ZR V případě, že MHMP nebo ÚMČ je editorem příslušných údajů v základním registru a k tomuto účelu používá agendový IS zprostředkovaný příslušným správcem (v tomto případě se jedná o IAIS ROS, ISEO, ISUI a jejich správci jsou příslušné centrální orgány), pak za splnění podmínek pro připojení těchto agendových informačních systémů do ISZR a za funkční řešení umožňující vedení záznamů o přístupu k údajům obsažených v základním registru odpovídá příslušný správce agendového IS. Dále je správce odpovědný, aby dodavatel příslušného agendového IS v rámci služby maintenance udržoval systém v souladu se zákonem 111/2009 Sb. po celou dobu platnosti smlouvy o zajišťování služby údržba a servis programového vybavení. Za přiřazení/odebírání oprávnění a evidenci uživatelů ve výše uvedených AISech zodpovídá věcně příslušný odbor MHMP respektive ÚMČ. V případech, kdy MHMP nebo ÚMČ používají nějaký agendový IS a v něm využívají referenční údaje obsažené v příslušném základním registru a nejsou editory těchto údajů, pak za splnění podmínek pro připojení agendových informačních systémů do ISZR a za funkční řešení umožňující vedení záznamů o přístupu k údajům obsažených v základním registru odpovídá dodavatel příslušného agendového IS a potřebné úpravy provede v rámci služby maintenance. Dále je dodavatel příslušného agendového IS odpovědný, aby v rámci služby maintenance udržoval systém v souladu se zákonem 111/2009 Sb. po celou dobu platnosti smlouvy o zajišťování služby maintenance. ÚMČ, které pro výkon agend nepoužívají nějaký agendový IS (vedou papírové evidence nebo používají standardní kancelářský SW), ale potřebují využívat při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru, mohou využívat hostované řešení (které se stane jejich agendovým IS), které jim poskytne MHMP. Hostované řešení bude splňovat požadavky zákona 111/2009 Sb. a jeho dodavatel bude odpovědný, aby v rámci služby maintenance udržoval systém v souladu se zákonem 111/2009 Sb. po celou dobu platnosti smlouvy o zajišťování služby maintenance. MHMP a ÚMČ jako samostatně působící orgány veřejné moci jsou odpovědné za: 1. Oznámení o vykonávání působnosti v agendě 2. Provedení příslušných procesních kroků stanovených v Procesním postupu pro připojení AIS. (ÚMČ, které pro výkon agend nepoužívají nějaký agendový IS, ale potřebují využívat při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru, a rozhodly se využít hostované řešení, provedou tyto kroky společně s odpovědným pracovníkem MHMP) 3. Správu aktuálních údajů o uživatelích agendových IS a jejich přiřazení do agendových činnostních rolí

10.2.4

Role MHMP při rozvoji napojení na IS ZR MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji napojení na IS ZR:


68


1. Provedení oznámení o vykonávání působnosti v agendách vykonávaných MHMP 2. Provedení výběru agendových IS užívaných a spravovaných MHMP, pro něž je nezbytné řešit připojení k ISZR (v součinnosti s věcně příslušnými odbory, které vykonávají registrované agendy, a s odborem informatiky) 3. Provedení příslušných procesních kroků stanovených v Procesním postupu pro připojení AIS pro agendové IS provozované MHMP 4. Pro hostované agendové IS poskytne součinnost ÚMČ, které tyto AIS používají, aby bylo možné provést příslušné procesní kroky stanovené v Procesním postupu pro připojení AISů 5. Pro agendové IS provozované v datovém centru, jejichž správcem jsou MČ, poskytne součinnost aby bylo možné provést příslušné procesní kroky stanovené v Procesním postupu pro připojení AISů 6. Zajištění veřejných IP adres pro všechny agendové IS provozované v hl. m. Praze, které se připojují k rozhraní ISZR 7. Koordinace problematiky oznamování působnosti v agendách a připojování agendových IS k IS ZR. Sdílení informací, metodických a organizačních opatření, komunikace se Správou ZR a MV ČR.

10.2.5

Role MČ při rozvoji napojení na IS ZR MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role za OVM při rozvoji napojení na IS ZR: 1. Provedení oznámení o vykonávání působnosti v agendách vykonávaných MČ 2. Provedení výběru agendových IS užívaných a spravovaných ÚMČ, pro něž je nezbytné řešit připojení k ISZR 3. Provedení příslušných procesních kroků stanovených v Procesním postupu pro připojení AIS pro agendové IS provozované MČ 4. Přidělují/odebírají oprávnění uživatelům v agendových činnostních rolích 5. Poskytují MHMP informace o provedení oznámení o vykonávání působnosti v agendách vykonávaných ÚMČ a o připojení svých agendových IS k IS ZR.

10.2.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje napojení na IS ZR V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P5

Program zajištění interoperability IS/ICT se státem provozovanými systémy eGovernmentu


69


P5-1

Projekty napojení agendových IS a vybraných ekonomických IS na rozhraní ISZR


70


11

Koncepce rozvoje v oblasti – Spisové služby Pro výkon spisové služby jsou důležité podpůrné průřezové procesy, na jejichž řádném vykonávaní je kriticky závislý chod úřadů (MHMP, ÚMČ a organizací hl. m. Prahy) a podílí se na nich velké množství úředníků. Proto jakékoliv zefektivnění výkonu spisové služby, práce se spisy a podáními, může v konečném důsledku vést k významným úsporám finančních prostředků a lidské práce. Rozvoj elektronických systémů spisové služby v hl. m. Praze bude v následujícím období ovlivněn dvěma požadavky, které jsou důsledkem snahy o zvyšování efektivity informatiky v hl. m. Praze. Těmito požadavky jsou: 1. Provést přechod na plně elektronickou formu spisu 2. Zajistit integraci systémů spisové služby se systémy pro správu dokumentů Proto byla oblast spisové služby zařazena do působnosti federativního uspořádání informatiky a vznikla tato dílčí koncepce rozvoje, která: 1. Stanovuje podmínky pro používání plně elektronické formy spisu. 2. Stanovuje požadavky na integraci systémů elektronické spisové služby se systémy pro správu dokumentů a správu identit. 3. Stanovuje požadavky na interoperabilitu systémů elektronické spisové služby. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

11.1



Stručně popsán stav spisové služby jako systému pro odbornou správu dokumentů a systémů pro zpracování elektronických podání a dokumentů.



Uvedeny cíle rozvoje spisové služby



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje Spisové služby



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji Spisové služby a systémů elektronických podání




Stav spisových služeb a systémů elektronických podání V současné době nejsou žádné překážky, které by bránily tomu, aby většina dokumentů zejména úřední povahy byla vedena v plně elektronické podobě a to včetně spisů. MHMP a městské části jsou vázány legislativou (Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby), aby v plném rozsahu a bez výjimek využívaly elektronickou spisovou službu a elektronické systémy spisové služby a aby dodržovaly také veškeré požadavky stanovené Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby. Platná legislativa uznává elektronickou formu dokumentů jako rovnocennou jejich listinné podobě, dále upravuje provádění úkonů státní správy v elektronické podobě a provádění podání v elektronické podobě, ale především stanovuje povinnosti týkající se


71


životního cyklu dokumentů vedených formou elektronické spisové služby. Elektronická spisová služba je správa dokumentů jak listinných, tak i digitálních, a to výhradně v elektronickém systému spisové služby. Pokud vznikají či jsou spravovány dokumenty v jiném informačním systému, i tento musí respektovat veškeré nároky ERMS (electronic record management system), včetně požadavků stanovených Národním standardem. Současný stav technologií umožňuje bezpečně spravovat dokumenty a tedy provedení celého životního cyklu dokumentů v elektronické podobě a provádění úkonů v elektronické podobě. Je na mnoha příkladech z praxe ověřeno, že vedení spisů v elektronické podobě a provádění úkonů v elektronické podobě přináší úřadům významné úspory a umožňuje vykonávat jejich agendy efektivnějším způsobem. Povinností je zajistit nejen příjem, evidenci, zpracovávání, tvorbu, vypravování a odesílání dokumentů v digitální podobě, ale i zajistit po celou dobu jejich důvěryhodnost a to včetně důvěryhodné dlouhodobé archivace. Orgány veřejné moci (MHMP a ÚMČ jsou takovými orgány) mají navíc povinnost výhradně komunikovat prostřednictvím datové schránky a s tím je také spojena řada dosud nedokončených opatření a i tato věc je v Praze dosud dosti polovičatá. Navíc je třeba zajistit to, aby fakticky každý dokument byl ve správném výstupním formátu, měl veškeré náležitosti a byl opatřen správnými validačními prvky, jako je uznávaný elektronický podpis a časové razítko. Na MHMP, ÚMČ a v organizacích HMP jsou v současné době zavedeny a provozovány systémy spisových služeb a využívána řešení umožňující elektronická podání. Na většině velkých MČ jsou primárně využívány spisové služby E-Spis, GINIS-SSL, v případě malých MČ je primárně využívána spisová služba E-Spis (hostované řešení), IS Munis – Kancelář. Systémy spisových služeb jsou standardně napojeny na Informační systém datových schránek (ISDS), který zajišťuje zaručené doručování datových zpráv v elektronické podobě a provádění podání v elektronické podobě. Dále jsou využívány moduly elektronické podatelny, moduly pro konverzi dokumentů, e-podatelna, e-výpravna apod. V řadě případů není dořešeno využívání modulů pro digitální archiv a skartační řízení.

11.2

Cíle rozvoje spisových služeb V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které určují rozvoj spisových služeb v následujícím období: 1. V systémech spisové služby přejít na plně elektronickou formu spisu. 2. Integrovat systémy spisové služby se systémy pro správu dokumentů.

11.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje spisových služeb

11.3.1

Zásady užívání plně elektronické formy spisu 1. Bude naplňována povinnost legislativy, totiž plné využívání elektronického systému spisové služby jako jediného prostředku pro správu a evidenci dokumentů po celou dobu jejich životního cyklu. 2. Veškeré elektronické systémy spisové služby a veškeré informační systémy, v nichž vznikají či se spravují dokumenty, budou naplňovat veškeré zákonem stanovené


72


požadavky, včetně požadavků stanovených Národním standardem pro ESSL (elektronické spisové služby). 3. Všude tam, kde tomu nebudou bránit legislativní důvody, bude spis veden v elektronické podobě (tzn. dokumenty a listiny tvořící spis budou v elektronické podobě, záznamy o úkonech spojených se spisem budou v elektronické podobě, záznamy o přístupech k obsahu spisu budou v elektronické podobě) a elektronické podobě bude při dalším užití dávána přednost před listinnou. 4. Při práci s elektronickou formou spisu budou všichni účastníci zpracování jednoznačně identifikováni a to následovně:

11.3.2



Úředníci MHMP, ÚMČ a organizací HMP jednoznačným identifikátorem spravovaným v systému pro správu elektronické identity, pokud nebude třeba na jednotlivých dokumentech vyznačit kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručeného původce.



Úředníci MHMP, ÚMČ a organizací HMP jednoznačným identifikátorem spravovaným v systému pro správu elektronické identity a kvalifikovaným elektronickým podpisem, pokud bude třeba na jednotlivých dokumentech vyznačit zaručeného původce kvalifikovaným elektronickým podpisem.



Občané ČR, právnické osoby, podnikající fyzické osoby, jež učiní podání prostřednictvím ISDS, jednoznačným identifikátorem datové schránky a identifikátorem uživatele datové schránky, ze které bylo odesláno podání.



Občané, právnické osoby, podnikající fyzické osoby, kvalifikovaným elektronickým podpisem, kterým podepíší svoje podání v elektronické podobě, pokud použitý systém pro elektronické podání neumožňuje jinou zaručenou identifikaci podávající osoby.



Občané, právnické osoby, podnikající fyzické osoby, jež učiní podání prostřednictvím jiných systémů pro elektronické podání, jež umožňují zaručenou identifikaci podávající osoby, identifikátorem podávající osoby zavedeným v identity managementu systému pro elektronické podání, včetně identifikátoru příslušného systému pro správu identit. Zároveň systém pro elektronické podání musí umožnit systémům spisové služby využít rozhraní pro zjištění/ověření identity podávající osoby.

Zásady spolupráce spisových služeb, systémů pro elektronická podání a ISZR 1. Systémy pro elektronická podání by měly nabízet uživatelům formuláře odpovídající příslušným životním situacím, ve kterých se vyskytuje daný úkon podání. 2. Formuláře pro provádění podání prostřednictvím systémů pro elektronická podání budou spravovány v celopražském formulářovém systému a poskytovány jako služba. 3. Při použití formulářů v systémech pro elektronická podání v situaci, kdy bude muset uživatel do podání prostřednictvím formuláře uvést nějaké údaje ze základních registrů, musí systém pro elektronická podání na základě identifikace uživatele získat tyto údaje ze systému základních registrů a automaticky tyto údaje připojit do podání.


73


4. Systémy pro elektronická podání, které budou umožňovat podání s doplněním údajů ze základních registrů budou registrovány jako agendové IS ve smyslu zákona č. 111/2009 Sb. 5. Stav každého podání učiněného elektronicky i v listinné podobě může podávající osoba sledovat prostřednictvím služby systémů pro elektronická podání.

11.3.3

Zásady užívání systémů elektronické spisové služby s plně elektronickými spisy 1. Dokumenty v digitální podobě jsou evidovány v elektronickém systému spisové služby a jejich datové soubory mohou být uloženy v standardizovaném document management systému (který ovšem plně odpovídá nárokům na úložiště stanoveným legislativou a Národním standardem pro ESSL) a přístupné jiným systémům prostřednictvím rozhraní, které je v souladu s Národním standardem pro ESSL a také s aktuálně platnou verzí specifikace CMIS (viz kapitola 7). 2. Ukládání a archivace dokumentů v digitální podobě jsou zajišťovány příslušnými nástroji digitální spisovny a navazujících úložišť (zaručených elektronických archivů realizovaných prostředky systémů pro správu dokumentů) a jsou plně v souladu s požadavky Národního standardu pro ESSL a po celou dobu jejich ukládání je prostřednictvím standardů zajištěna důvěryhodnost dokumentů a jejich metadat. Výstupem jsou podklady pro skartační řízení a v případě potřeby archivace dokumentů jako archiválií jsou výstupem standardizované archivační balíčky, které také splňují stanovené požadavky. 3. Každý elektronický dokument je vypravován v řádném tvaru a to včetně veškerých náležitostí, validačních prvků a ve výstupním formátu stanoveném legislativou. 4. Je zajištěna plná evidence všech dokumentů a to v elektronických systémech spisové služby a u dokumentů jsou vedena i veškerá jejich metadata a veškeré informace o transakčním protokolu. To samé platí i o spisech v elektronické podobě.

11.4

Role MHMP při rozvoji spisových služeb MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji spisových služeb a systémů elektronických podání: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na: a. integraci systémů spisových služeb subjektů zapojených do federativního uspořádání s centrálním systémem pro správu dokumentů b. metodickou a koordinační a zejména poradenskou činnost v oblasti výkonu spisové služby c. spolupráci s Archivem hl. m. Prahy a státními oblastními archivy z pozice "kraje" - jak je definováno v zákoně o ISVS d. správu životních situací a správu inteligentních formulářů zveřejněných na celopražském formulářovém systému (součást webových aplikací a portálu hl. m. Prahy), a správu vazeb na Portál veřejné správy


74


e. implementační služby při integraci systémů spisových služeb subjektů zapojených do federativního uspořádání s centrálním systémem pro správu dokumentů f.

provoz úložiště dokumentů jako součást centrálního systému pro správu dokumentů a úložiště pro spisovny pro ukládání a dlouhodobé uchovávání dokumentů před skartačním řízením

2. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MHMP na provedení úprav spisové služby MHMP 3. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických prací a implementačních služeb při integraci systémů spisových služeb a systémů elektrických podání subjektů zapojených do federativního uspořádání s centrálním systémem pro správu dokumentů b. Analytických prací a implementačních služeb při přípravě formulářů zveřejněných na celopražském formulářovém systému 4. Zajištění řízení realizačních projektů na: a. integraci systémů spisových služeb subjektů zapojených do federativního uspořádání s centrálním systémem pro správu dokumentů b. přípravu formulářů zveřejněných na celopražském formulářovém systému 5. Zajištění provozu spisové služby MHMP 6. Zajištění provozu webové aplikace/portálu celopražského formulářového systému. 7. Společné plánování a hodnocení dalšího rozvoje spisových služeb a systémů elektronických podání

11.5

Role MČ při rozvoji spisových služeb MČ stejně jako jakýkoliv jiný původce zajišťují povinnosti plynoucí z legislativy, zejména vykonávají spisovou službu v plném rozsahu a to výhradně v elektronickém systému spisové služby. MČ dále zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji spisových služeb a systémů elektronických podání: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na: a. integraci svých systémů spisových služeb a systémů elektronických podání se svými systémy pro správu dokumentu b. implementační služby při integraci systémů spisových služeb a systémů elektronických podání se svými systémy pro správu dokumentu 2. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na provedení úprav svých spisových služeb 3. Zajištění nákupu příslušných analytických prací a implementačních služeb při integraci svých systémů spisových služeb a systémů elektrických podání se svými systémy pro správu dokumentů


75


4. Zajištění řízení realizačních projektů na integraci svých systémů spisových služeb a systémů elektrických podání se svými systémy pro správu dokumentů 5. Zajištění provozu svých spisových služeb, pokud nejsou provozovány v datových centrech 6. Společné plánování a hodnocení dalšího rozvoje spisových služeb a systémů elektronických podání

11.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje spisových služeb V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P6


P6-3

Projekty rozvoje spisových služeb a systémů pro elektronická podání (zavedení elektronického spisu)


76


12

Koncepce rozvoje v oblasti – Webové aplikace, portály a online informační služby hl. m. Prahy Informování občanů hl. m. Prahy, ekonomických subjektů sídlících na území hl. m. Prahy, návštěvníků hl. m. Prahy a další veřejnosti o dění ve městě, o chodu úřadů a o rozhodování orgánů města je povinnost hl. m. Prahy, která je dána Zákonem o hl. m. Praze a Statutem hl. m. Prahy. Za tímto účelem byly v předcházejícím období vybudovány a jsou provozovány webové aplikace, portály a on-line informační služby poskytující data z datových fondů hl. m. Prahy. Rozvoj současných moderních webových/portálových technologií umožňuje rozšířit a zlepšit formy a způsoby prezentace informací a vytváření komunikačních kanálů mezi poskytovateli informací a jejich konzumenty. Postupně se mění i paradigmata využívání dat prezentovaných/zveřejňovaných prostřednictvím webových aplikací a portálů, případně mobilních služeb. Hl. m. Praha musí na tyto trendy reagovat a využít je ke svému prospěchu a k prospěchu občanů hl. m. Prahy, ekonomických subjektů sídlících na území hl. m. Prahy, návštěvníků hl. m. Prahy a další veřejnosti. Proto byla do celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů zařazena tato oblast. V rámci dalšího rozvoje by mělo dojít ke: 1. Zlepšení orientace uživatelů v informačním prostoru hlavních webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb 2. Konsolidaci úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání v datových fondech HMP a rozšíření možností kontextového agregování obsahu 3. Zpřístupnění datových fondů a on-line služeb HMP uživatelům mobilních zařízení 4. Rozšíření informačních služeb poskytovaných on-line 5. Poskytování datových fondů HMP akreditovaným poskytovatelům a způsobem, který vyžaduje iniciativa open data

V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou: 

Stručně popsán stav webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb



Uvedeny cíle rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb





77


12.1

Stav webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Webové portály jsou jednou z nejčastějších forem pro publikování informací a to jak informací úředního charakteru (tedy informace o působnosti a činnosti instituce jako orgánu veřejné moci), tak i informací jiného druhu (kulturní akce, kontakty, reportáže, tiskové zprávy apod.). To s sebou přináší značné nároky jak na technologii portálů a portálových řešení, tak i na samotný proces publikování informací na webech. Dnes to již dávno není o "psaní článků se souvisejícími odkazy a soubory", ale naopak o komplexním publikování různých druhů informací určených jak anonymně pro veřejnost, tak i neanonymně pro určité příjemce. Portály a webové stránky jsou navíc grafickou i úřední vizitkou města a jsou posuzovány velice kriticky odbornou veřejností. Analýzou výchozího stavu byly zjištěny následující skutečnosti. V současné době je HMP správcem řady webových aplikací případně portálů, které poskytují veřejnosti, vlastním úředníkům i voleným zástupcům on-line: 

informace o HMP, MHMP,



informace o činnosti orgánů HMP, MHMP,



informace o postupech, které jsou prováděny při řešení různých životních situací,



informace o provedených rozhodnutích,



informace o událostech, které nastaly nebo nastanou,



povinně zveřejňované informace na úřední desce,



informace o rozpočtech, hospodaření, dotacích a grantech,



o pracovních příležitostech a probíhajících výběrových řízeních na volné pracovní pozice,



o veřejných zakázkách,



o rozvojových záměrech,



o bezpečnostní situaci,



o úředních hodinách,



o dopravě,



o kultuře, zábavě a životě v HM,P



a další.

Do webových aplikací/portálů jsou zaintegrována uživatelská rozhraní pro využívání celé řady on-line informačních služeb, např.: 

Poskytování formulářů



Vyhledávání v informačním obsahu



Kontextové agregování obsahu vybraných webů



Objednávání návštěv


78




Poskytování geoprostorových informací na mapových podkladech



Poskytování informací o životním prostředí



a další

ÚMČ jsou správcem webových aplikací, které poskytují obdobnou strukturu informací kontextově se vztahujících k příslušné MČ. Organizace HMP jsou správcem webových aplikací, případně portálů, které poskytují specifické informace a informační služby vztahující se k jejich působnosti vymezené statutem. Důležitým požadavkem, na který se nesmí zapomínat, je zajistit přístupnost informací, umožnit rovný přístup a rovnou šanci přístupu k informacím, ale i využívání všech služeb. Související legislativa (jak na národní úrovni zejména Vyhláška č. 64/2008 Sb., o přístupnosti, tak i mezinárodní a evropské úrovni a to zejména přímo aplikovatelná smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 Sb., Úmluva o právech osob se zdravotním postižením) přináší v této oblasti řadu povinností. Veřejná správa, respektive zejména poskytování veřejných služeb garantovaných státem, je zcela zásadní oblastí, v níž musíme prosazovat rovný přístup - ke všem. Zejména osoby se zdravotním postižením musejí mít garanci toho, že v maximální možné míře budou moci využívat veřejných služeb a využívat svá práva a dodržovat své povinnosti. Virtuální projekt “Governance accessibility” navazuje na jednotlivé projekty a řešené oblasti, ať už se jedná o aplikaci rovného přístupu, či o problematiku přístupnosti. Aktivity, které pojmou veřejnou správu jako přístupnou pro osoby se specifickými potřebami (ale nejen pro ně) se dají shrnout do “Governance accessibility”, česky by se dalo asi přeložit jako “přístupná veřejná správa” či “přístupné veřejné služby”, ovšem v našich končinách se pojmem přístupné veřejné služby rozumí spíš přátelská veřejná správa - tedy efektivnější a méně byrokratická, spíše než přístupná také pro OZP. Ale i v ČR se děje spousta aktivit v této oblasti, spíše ovšem skloňovaných jako bezbariérovost. Při tvorbě a implementaci jakékoliv portálové, formulářové či jiné technologie zpřístupňující a nabízející služby či informace, se na tyto principy musí dbát. Webové aplikace/portály při tom využívají nestrukturovaná data uložená v úložištích webového obsahu, elektronické dokumenty uložené v úložištích dokumentů a strukturovaná relační data uložená v databázích. Tato data souborně označujeme jako datové fondy HMP. Webové aplikace/portály jsou orientovány převážně na uživatele osobních počítačů a neposkytují plnou podporu uživatelům mobilních zařízení (tabletů a chytrých telefonů). Prezentace informací ve většině webových aplikací/portálů není přehledně strukturovaná a běžným uživatelům činí problém se k požadovaným informacím rychle dostat. Podobnosti struktury a obsahu jednotlivých webů jsou spíše výjimkou realizovanou na bázi vzájemné inspirace nebo zkušeností ze srovnávacích a soutěžních aktivit. V minimální míře se využívají principy a technologie web 2.0, nebo principy mezinárodně prosazované pod označením „open data“. S rostoucím počtem uživatelů chytrých telefonů (smartphone) a tabletů se v posledních letech prudce rozvíjí i forma poskytování informačních služeb na platformách pro mobilní zařízení, a to i ve veřejné správě. MHMP i MČ vyvíjejí a uvádějí do provozu své první mobilní aplikace.


79


12.2

Cíle rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb využívajících datové fondy HMP bude v následujícím období zaměřen na následující oblasti.

12.2.1

Zlepšení orientace uživatele v informačním prostoru hlavních webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb CPV Rozvržení webových aplikací/portálů a jejich obsahu je třeba změnit tak, aby se uživatel snadno a rychle ve webovém obsahu orientoval. Webové aplikace/portály je třeba doplnit o funkce, které umožní uživateli co nejrychleji získat obsah, který žádá. Tato kvalitativní změna webových aplikací/portálů by měla být prioritně provedena na webových aplikacích/portálech celopražského významu, tzn. na portálu hl. m. Prahy provozovaném na adrese http://www.praha.eu a na přidružených webech/portálech. Východiskem pro provedení změny rozvržení webových aplikací/portálů a jejich obsahu by měl být standard pro zveřejňování a poskytování informací na webech/portálech hl. m. Prahy. Je třeba také zajistit přístupnost informací i pro osoby se specifickými potřebami a to, aby mohly tyto osoby využívat také všech služeb portálu.

12.2.2

Konsolidace úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání v datových fondech HMP a rozšíření možností kontextového agregování obsahu Je třeba provést konsolidaci úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání v datových fondech HMP a rozšíření možností kontextového agregování obsahu. Obsahem konsolidace budou: 1. Metadata definující webový obsah a jeho sémantický význam 2. Vyhledávací funkce v jednotlivých použitých úložištích webového obsahu 3. Aplikační programová rozhraní (API) v jednotlivých použitých úložištích webového obsahu použitá pro zadání vyhledání a vyzvednutí výsledků vyhledání 4. Agregační funkce v jednotlivých použitých úložištích webového obsahu 5. Aplikační programová rozhraní (API) v jednotlivých použitých úložištích webového obsahu použitá pro zadání agregování a poskytování agregovaného obsahu Tato Konsolidace úložišť webového obsahu by měla být prioritně provedena na úložištích webových aplikací/portálů celopražského významu, tzn. na úložištích portálu hl. m. Prahy http://www.praha.eu a přidružených webů/portálů.

12.2.3

Zpřístupnění datových fondů a on-line služeb HMP uživatelům mobilních zařízení Počet uživatelů mobilních zařízení neustále stoupá a podle dostupných prognóz bude dále stoupat a již dnes tvoří významnou část potenciálních uživatelů webových aplikací/portálů a online informačních služeb využívajících datové fondy a on-line služby HMP. S ohledem na ně je třeba:


80


1. Upravit vybrané webové aplikace/portály tak, aby umožňovaly plnohodnotný přístup i z mobilních zařízení. 2. Vytvořit nové specifické webové aplikace/portály orientované speciálně na mobilní zařízení. 3. Vytvořit podmínky pro poskytování datových fondů HMP akreditovaným poskytovatelům informačních služeb (viz dále). Poskytovatelé vytvoří aplikace pro mobilní zařízení, prostřednictvím kterých budou uživatelům jako služba poskytovatele poskytovány informace z datových fondů HMP.

12.2.4

Rozšíření informačních služeb poskytovaných on-line HMP by nemělo pominout možnost využít trendů spojených s web 2.0, jejichž popularita a rozšíření v populaci strmě stoupá. K okamžitému využití se nabízí poskytování on-line služeb na sociálních sítích a využití aktivního zapojení uživatelů při tvorbě obsahu k získávání zpětné vazby na aktuální dění v HMP. Pokud se tak stane, tak to bude jedním z jasných signálů o zájmu vedení HMP na zvyšování transparentnosti a zvyšování otevřenosti při výkonu státní správy a samosprávy. Všechny stávající informační služby poskytované on-line je možné zkvalitnit a rozšířit. Další z forem rozšiřování informačních služeb poskytovaných on-line je poskytování datových fondů HMP akreditovaným poskytovatelům (viz dále), kteří vytvoří aplikace, prostřednictvím kterých budou uživatelům jako služba poskytovatele poskytovány informace z datových fondů HMP.

12.2.5

Poskytování vybraných datových fondů HMP akreditovaným poskytovatelům Jednou z cest, jak rozšířit a zkvalitnit informační služby poskytované on-line, je poskytnout data z datových fondů HMP pomocí webových služeb akreditovaným/autorizovaným subjektům (organizacím HMP i právnickým osobám), jež je dále případně zpracují a poskytnou svým zákazníkům prostřednictvím svých aplikací nebo informačních služeb. Předmětem akreditace/autorizace bude poskytnutí záruky, že 1. data z datových fondů HMP nebudou zneužita k jiným než schváleným účelům, 2. bezpečnost dat z datových fondů hl. m. Prahy převzatých pomocí webových služeb ke zpracování programovým vybavením vytvořeným akreditovaným/autorizovaným subjektem je na požadované úrovni, 3. technický způsob volání webových služeb v programovém vybavení vytvořeném akreditovaným/autorizovaným subjektem je v souladu s technickou specifikací pro použití webových služeb, 4. na straně akreditovaného/autorizovaného subjektu jsou vytvořeny funkční procesy a procedury řízení incidentů, které jsou napojené na centrální service/help desk hl. m. Prahy pro případ, že by byl zjištěn incident, který muže ohrozit zdrojové systémy, ve kterých jsou čerpána data z datových fondů hl. m. Prahy.


81


12.2.6

Poskytování vybraných datových fondů HMP jako open data Ve veřejné správě, zatím zejména v zahraničí, se stále více uplatňuje i princip tzv. otevřených dat (open data). Jeho smyslem je vystavování a poskytování veřejných dat on-line komukoliv a kdykoliv. Umožňuje data vhodně kombinovat a vytvářet novou informační přidanou hodnotu. Otevřený přístup k datům umožňuje odborné veřejnosti svobodně a nezávisle tvořit aplikace a informační výstupy pro další uživatele, včetně laické veřejnosti. Takovýto přístup má přínosy v podobě zvýšené transparentnosti veřejné správy, participace odborné veřejnosti na zajištění inovativních informačních služeb pro veřejnost a v neposlední řadě přispívá i ke snížení nákladů na aplikace realizované dodavatelsky. V rámci dalšího rozvoje budou vybrané datové fondy HMP budou doplněny o příslušná metadata a mechanismy, které umožní jejích zveřejňování podle požadavků iniciativy Open data.

12.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje webových aplikací, portálů a online informačních služeb 1. Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy je financován z rozpočtu HMP. 2. Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ je financován z rozpočtu MČ. 3. Konsolidace celoměstsky významného webového obsahu a technické a programové prostředky pro její provedení jsou financovány z rozpočtu hl. m. Prahy. 4. Webové aplikace, portály a on-line informační služby poskytující data z datových fondů hl. m. Prahy jsou provozovány na technické infrastruktuře umístěné v datových centrech. 5. Webové aplikace, portály a on-line informační služby poskytující data MČ mohou být provozovány na technické infrastruktuře umístěné v datových centrech. 6. Zajištění provozu, služeb servisu, údržby a podpory webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy je financováno z rozpočtu HMP. 7. Zajištění provozu, služeb servisu, údržby a podpory webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data MČ je financováno z rozpočtu HMP pokud jsou provozovány v technické infrastruktuře umístěné v datových centrech. 8. O zveřejňovaném obsahu ve webových aplikacích a na portálech rozhodují příslušné redakční rady, které jsou jmenovány RHMP pro portály a webové aplikace CPV.

12.4

Role MHMP při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy.


82


1. Vytvoření pravidel pro poskytování dat z datových fondů hl. m. Prahy 2. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na: a. Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy b. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy c. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data MČ, pokud jsou provozovány v datových centrech hl. m. Prahy d. Zajištění licencí pro programové vybavení webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy e. Provedení změn webových aplikací a portálů MČ, které umožní provést konsolidaci úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání a rozšíření možností kontextového agregování obsahu 3. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k zajištění rozvoje webových aplikaci, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy b. Potřebných licencí pro programové vybavení webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy c. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k provedení změn webových aplikací a portálů MČ, které umožní provést konsolidaci úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání a rozšíření možností kontextového agregování obsahu 4. Zajištění řízení realizačních projektů na: a. Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy b. Provedení změn webových aplikací a portálů MČ, které umožní provést konsolidaci úložišť webového obsahu za účelem efektivního vyhledávání a rozšíření možností kontextového agregování obsahu 5. Zajištění provozu webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy v datových centrech 6. Zajištění provozu webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ, pokud jsou provozovány v datových centrech hl. m. Prahy 7. Zajištění aktivní účasti na jednáních redakční rady 8. Zajištění hodnocení webových aplikací, portálů a on-line služeb subjektů HMP formou srovnávacích průzkumů, soutěží, vytipování inspirativních příkladů (best practices) a přenosu zahraničních zkušeností


83


9. Společné plánování dalšího rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy

12.5

Role MČ při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb MČ zajišťují prostřednictvím odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy a MČ. 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na: a. Rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ b. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data MČ, pokud nejsou provozovány v datových centrech hl. m. Prahy c. Zajištění licencí pro programové vybavení webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ 2. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k zajištění rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ b. Potřebných licencí pro programové vybavení webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data MČ 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozvoj webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ 4. Zajištění provozu webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data MČ, pokud nejsou provozovány v datových centrech hl. m. Prahy. 5. Zajištění součinnosti při hodnocení webových aplikací, portálů a on-line služeb provozovaných MČ 6. Společné plánování dalšího rozvoje webových aplikací, portálů a on-line informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy

12.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje webových aplikací, portálů a online informačních služeb poskytujících data z datových fondů hl. m. Prahy V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty:


84


P7

Program zajištění provozu a rozvoje webových aplikací, portálu a on-line informačních služeb využívajících datové fondy hl. m. Prahy

P7-1

Projekt úpravy webových aplikací a portálů

P7-2

Projekt konsolidace úložišť webového obsahu

P7-3

Projekty rozšiřování informačních služeb poskytovaných on-line

P7-4

Projekty vytváření rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m. Prahy akreditovaným subjektům


85


13

Koncepce rozvoje v oblasti – GIS a využívání geoprostorových dat Geoprostorová data o hl. m. Praze spravovaná v geografických IS (GIS) jsou důležitou součástí celoměstsky významných datových fondů. Pomocí těchto dat jsou prováděna klíčová rozhodnutí orgánů města, data jsou používána při řízení a zajištění chodu města, ale i při řešení běžných životních situacích občanů a návštěvníků hl. m. Prahy a dalších subjektů. Proto byla oblast GIS a poskytování geoprostorových dat zařazena do působnosti federativního upořádání informatiky a vznikla tato dílčí koncepce rozvoje, která zajistí: 1. Trvalou odbornou správu geoprostorových dat o hl. m. Praze 2. Technické podmínky pro zpracování a poskytování geoprostorových dat a mapových služeb 3. Interoperabilitu jednotlivých GIS provozovaných na MHMP, ÚMČ a v organizacích hl. m. Prahy s centrálním GIS, který poskytuje autoritativní geoprostorová data a mapové služby 4. Licence pro užívání programového vybavení potřebného pro práci s geoprostorovými daty a pro jejich zobrazování v prostředí koncového uživatele 5. Metodickou podporu pro správné využívání geoprostorových dat V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

13.1



Stručně popsán stav GIS a poskytování geoprostorových dat v hl. m. Praze



Uvedeny cíle rozvoje GIS a poskytování geoprostorových dat v hl. m. Praze



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje GIS a poskytování geoprostorových dat v hl. m. Praze



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji GIS a poskytování geoprostorových dat v hl. m. Praze




Stav GIS a využívání geoprostorových dat V uplynulém období se podařilo vybudovat stabilizované technické prostředí, ve kterém je provozováno moderní aplikační programové vybavení, jež je používáno k pořizování dat, správě dat a k poskytování dat (pomocí rozhraní se data poskytují spolupracujícím informačním systémům, pomocí klientských aplikací, případně s využitím webových aplikací jsou data poskytována odborným útvarům MHMP, ÚMČ a organizacím HMP a také dalším spolupracujícím subjektům a veřejnosti).


86


V rámci hl. m. Prahy je ve spolupráci s ÚRM budována centrální datová základna geoprostorových dat. Je vybudován a rozvíjen Geoportál hl. m. Prahy (www.geoportalpraha.cz) jako základní přístupový bod pro získávání dat a mapových služeb, informací o mapách, geografických datech a rozvoji geografického informačního systému hl. m. Prahy. Geoportál je vybudován s využitím platformy ArcGIS ESRI, preferované pro GIS hl. m. Prahy. Nicméně, na úrovni MČ je stále značná heterogenita v oblasti technologických nástrojů pro práci s geoprostorovými daty. V případě velkých MČ je primárně využívaná platforma MISYS, ArcGIS, CDSW. Malé MČ využívají primárně MISYS. GIS a geoprostorová data hl. m. Prahy musí zajistit vazbu na Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), který je součástí Základních registrů. Dále též vazbu na národní infrastrukturu prostorových dat vytvářenou v rámci měrnice Evropské komise INSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in Europe). Analýza výchozího stavu identifikovala řadu podnětů k rozvoji GIS. Koncepce rozvoje GIS reaguje na tyto podněty a stanovuje následující zásady, které jsou určující pro další rozvoj.

13.2

Cíle rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat V následujícím období budou rozvíjeny následující oblasti GIS: 1. Centrální pořizování a správa licencí převažující a preferované platformy GIS ESRI, to znamená: a. Pořízení multilicencí b. Uzavření smlouvy o podpoře a servisu na poskytnuté programové vybavení 2. Zavedení místa jednotné podpory: a. Jednotná uživatelská podpora pro uživatele aplikací GIS pro HMP b. Jednotný helpdesk pro oblast GIS c. Vytvoření stránek (wiki) pro uživatele MHMP, ÚMČ a vývojáře nad službami GIS v rámci Geoportálu 3. Integrace Centrálního datového skladu GIS a informačního systému základních registrů (zejména vytvoření aktualizačních vazeb na RUIAN) 4. Využívání geoprostorových informací a GIS při správě majetku hl. m. Prahy: a. Zajištění přístupu pracovníků MHMP, MČ a pověřených organizací města k průběžně aktualizovaným údajům KN v mapové podobě ve vazbě na tématická data o území: i. Desktop Klient ii. www klient (klienti) b. Zajištění speciálních mapově orientovaných aplikací pro podporu dílčích aktivit: i. Georeporty, dynamické informační listy (souhrnná informace o vybraném území/pozemcích) ii. Katalog rozvojových ploch iii. Vyhledávací klient (hledání území dle parametrů) c. Integrace agend evidence majetku s daty KN: i. Zajištění rozhraní pro přístup do map z prostředí agendových aplikací


87


5. 6.

7.

8. 9.

10.

11. 12.

ii. Zajištění rozhraní pro přístup do záznamů agendových aplikací z map iii. Spolupráce na datové konsolidaci v rámci integrace s daty ISKN d. Pasport zeleně: i. Sjednocení a sdílení vybraných informací z pasportu zeleně pro účely správy a vedení DMP a správy majetku ii. Popř. tvorba jednotného pasportu zeleně pro MČ bez této podpory e. Pasport komunikací: i. Sjednocení a sdílení informací ze stávajících pasportů a evidenčních systémů (zejm. TSK-CDSW) pro účely vedení DMP a správy majetku ii. Sjednocení informací o údržbě komunikací na území hl. m. Prahy (přes různé subjekty správců a vlastníků) Konsolidace a napojení datových zdrojů lokálních účelových GIS klientů na data Centrálního datového skladu (MISYS, CDSW aj.) Podpora vybraných činností ÚMČ v oblasti GIS: a. Analýza potřeb a aktivit b. Zavedení místa konzultační podpory pro aplikaci GIS na ÚMČ (metodická, technologická, uživatelská) c. Poskytování základních GIS služeb pro malé ÚMČ (správa dat alehké klientské aplikace) d. Nabídka služeb správy dat v centrálním datovém úložišti (včetně identifikace společných úloh) e. Nabídka služeb hostované a jednotné správy www mapových aplikací pro MČ Integrace GIS do dalších webových a portálových aplikací HMP: a. Tvorba rozhraní a služeb pro využívání on-line map b. Vytváření dynamických reportů z datového skladu GIS (informace o území, indikátory) Podpora integrace/sjednocení systémů pro autentizaci a autorizaci uživatelů pro celoměstsky využívané GIS klienty (AD MHMP – ENO) Podpora stavebního a územního rozhodování a. Jednotný systém pro podporu územního rozhodování s vazbou na GIS (náhrada PDU) b. Jednotný systém pro podporu stavebního řízení s vazbou na GIS Integrace GIS do agend a rozhodovacích činností: a. Podpora zavedení geografických identifikátorů do systémů pro správu dokumentů (spisová služba a DMS) b. Podpora GIS pro vybrané agendy odborů MHMP (památky, školství, životní prostředí a další) Převedení Centrálního datového skladu GIS do datového centra Poskytování geoprostorových informací formou otevřených dat (opendata) nebo formou webových služeb.


88


13.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat 1. Datová základna GIS je velmi cenným a využívaným informačním aktivem HMP, který je třeba udržovat v aktuálním stavu a dále ji rozšiřovat. Proto se další rozvoj musí zaměřit na: a. Zajištění bezpečného provozu datových úložišť, kde jsou data GIS uložena b. Zajištění procesů správy a aktualizace datové základny c. Maximální využití otevřených standardů pro i. uložení a spravování dat GIS (geoprostorových dat) ii. poskytování dat GIS (API pro výměnu geografických informací), preferovanou formou jsou webové služby a open data d. Maximální využívání již pořízených geoprostorových dat uložených a spravovaných v datových úložištích e. Hledání dalších možností využití geografických informací/geoprostorových dat 2. Architektura současného GIS je moderní a zaručuje dostatečně robustní prostředí využívané k pořizování dat, správě dat a k poskytování dat. Všichni současní uživatelé GIS se na to spoléhají a zohledňují to i v dalších svých rozvojových plánech. Další rozvoj GIS se proto musí soustředit na: a. Neustálou modernizaci technických a programových prostředků, aby architektura GIS technologicky nezastarala a poskytovala potřebné funkce, výkon, kapacitu a bezpečnost b. Systematické zajišťování interoperability GIS s ostatními IS/ICT a informačními službami CPV c. Zpřístupňování dat GIS na další platformy, zejména na mobilní zařízení 3. Kvalita podpory uživatelů GIS a konzumentů dat z datové základny GIS rozhoduje nejen o míře využívání GIS ale také o efektivitě procesů, kde jsou data využívána k rozhodování případně k provádění nějakých úkonů v rámci výkonu agend. Další rozvoj GIS se nutně musí soustředit na: a. Zlepšování podpory uživatelů b. Využití společně sdílených prostředků a zdrojů pro poskytování podpory uživatelům. 4. Používání programového vybavení pro zpracování geoprostorových dat musí být smluvně zajištěno licenčními smlouvami a smlouvami o údržbě a servisu

13.4

Role MHMP při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na a. Rozvoj GIS, pořizování, správu a poskytování geoprostorových dat a mapových služeb (dále jen využívání geoprostorových dat)


89


b. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory centrálních GIS c. Zajištění multilicence pro platformu GIS ESRI (včetně licencí na klienty GIS využité MČ pro celoměstské projekty a aktivity) a licencí pro další centrální části GIS 2. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k zajištění rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat b. Multilicence pro platformu GIS ESRI (včetně licencí na klienty GIS využité MČ pro celoměstské projekty a aktivity) a licencí pro další centrální části GIS 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozvoj GIS a využívání geoprostorových dat 4. Zajištění provozu centrálních částí GIS v datovém centru 5. Zajištění průběžného vzdělávání pracovníků v oblasti GIS 6. Společné plánování dalšího rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat

13.5

Role MČ při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji GIS a využívání geoprostorových dat: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na úpravu příslušných aplikací MČ, aby mohly využít geoprostorová data hl. m. Prahy (tj. aby se staly tzv. „geoaplikacemi“) 2. Zajištění nákupu příslušných analytických a implementačních prací potřebných k provedení úprav příslušných aplikací MČ, aby mohly využít geoprostorová data hl. m. Prahy 3. Zajištění řízení realizačních projektů na provedení úprav příslušných aplikací MČ, aby mohly využít geoprostorová data hl. m. Prahy 4. Společné plánování dalšího rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat

13.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje GIS a využívání geoprostorových dat V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty:

P6


P6-3

Projekty rozvoje geografických informačních systémů a využívání geoprostorových informací


90


P5

Program zajištění interoperability IS/ICT se státem provozovanými systémy eGovernmentu

P5-2

Projekt napojení Centrálního datového skladu GIS na rozhraní IZSR


91


14

Koncepce rozvoje v oblasti – informační systémy využívané při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze Zajišťování péče o zdraví občanů a bezpečnost v hl. m. Praze je důležitým úkolem vedení města, na kterém se podílejí další orgány a součásti hl. m. Prahy. Za účelem zlepšit zajišťování péče o zdraví občanů a bezpečnost v hl. m. Praze byly v předchozím období vybudovány a zprovozněny specializované informační systémy a využity komunikační technologie. Ty je třeba neustále vylepšovat, protože na jejich správné funkci často závisí záchrana lidských životů a majetku. Na jejich budování a na zajištění provozu byly spotřebovány významné finanční prostředky z rozpočtu hl. m. Prahy. Tato problematika dotýká ve větší míře MHMP a některých organizací HMP, tedy je z hlediska součinnosti s MČ méně významná. Přesto je uvedena v tomto dokumentu a je pro ni zpracována samostatná dílčí koncepce rozvoje. Do této oblasti jsou zařazeny následující informační systémy: 1. Městský kamerový systém (MKS) 2. Informační systém krizového řízení (ISKŘ) Koncepce jejich rozvoje jsou zpracovány každá samostatně. Koncepce rozvoje v této oblasti řeší zejména 1. Inovaci MKS, rozšiřování jeho funkcionality a zvýšení jeho provozní odolnosti 2. Rozšiřování pokrytí území MKS tím, že rozvažuje variantu propojování s dalšími kamerovými systémy provozovanými na území hl. m. Prahy 3. Zvýšení odolnosti ISKŘ, jeho další rozšíření funkcionality a zkvalitnění jeho informačního obsahu. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou: 

Stručně popsán stav informačních systémů využívaných při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze



Uvedeny cíle rozvoje informačních systémů využívaných při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje informačních systémů využívaných při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji informačních systémů využívaných při zajišťování zdraví občanů a bezpečnosti v hl. m. Praze





92


14.1

Koncepce rozvoje MKS

14.1.1

Stav MKS V současné době využívají městský kamerový systém (MKS) následující organizace HMP tvořící složky integrovaného záchranného bezpečnostního systému HMP: 1. MHMP – Odbor krizového řízení 2. Městská policie 3. Zdravotnická záchranná služba HMP 4. Hasičský záchranný sbor HMP Vybraná data z městského kamerového systému jsou dostupná veřejnosti prostřednictvím webových aplikací. MKS tvoří významnou a nenahraditelnou součást technických prostředků používaných k zajištění bezpečnosti, krizového řízení a fungování integrovaného záchranného systému v HMP. Zajištění jeho provozu a dalšího rozvoje je pro uvedené oblasti klíčové. V následujícím období budou rozvíjeny všechny 4 hlavní složky MKS: 1. 2. 3. 4.

14.1.2

kamerová stanoviště, infrastruktura MKS, aplikační jádro MKS, klienti MKS.

Cíle rozvoje MKS Rozvoj kamerových stanovišť Rozvoj kamerových stanovišť bude zahrnovat následující oblasti. Budování nových kamerových bodů podle požadavků Zahrnuje rozšiřování kamerových stanovišť MKS o nové body v závislosti na požadavcích jiných uživatelů, než jsou uživatelé stávajícího MKS, jako jsou např. uživatelé dopravních a veřejných portálů. Přitom se předpokládá, že budou požadovány:  

pevné kamery v místě stávajících otočných kamer MKS, nová kamerová stanoviště v místě, kde ještě MKS není a není předpoklad, že by z důvodu bezpečnosti v budoucnu byly instalovány.

Dokončení přechodu provozu na IP technologie Systém MKS byl původně budován analogově, následně byl rozšířen o IP technologie, které v současné době na trhu převládají. Proto po ukončení životnosti analogových přenosových technologií bude provedena obměna analogových za IP technologie. Využití HD technologií při budování systému MKS


93


Nově zřizovaná kamerová stanoviště budou osazována kamerami s HD rozlišením. Díky nim budou mít klienti systému podrobnější snímky z kamer a bude také umožněno rozšíření funkcionalit systému, zejména o možnosti detekcí v obraze. Integrace kamerových systémů třetích stran Za účelem zvyšování bezpečnosti v HMP, pro zabezpečení většího přehledu na území HMP a lepší operability v místě zásahu při mimořádné či krizové události, budou integrovány další kamerové a bezpečnostní systémy třetích stran24, kterými jsou:     

Kamerové systémy jednotlivých Městských částí Kamery v dopravních prostředcích města (tramvaje, autobusy, metro) Organizace města (Pražské služby, Pražská plynárenská, Pražské energetika, apod.) Organizace veřejné správy (ministerstva, letiště apod.) Komerční organizace (obchodní centra, banky apod.)

Nezbytnou podmínkou pro provedení integrace je realizovat technická, organizační a legislativní opatření nutná pro integraci dalších kamerových a bezpečnostních systémů HMP. Rozšíření vybraných kamerových stanovišť o doplňkové technologie Vzhledem k nárůstu požadavků uživatelů systému na možnost audiodetekcí v požadované lokalitě budou vybraná stávající kamerová stanoviště rozšířena o detektory hluku. Zvýšená hladina hluku bude visualizována a v jednotné grafické nadstavbě a automaticky upozorní pracovníky operačního střediska. Tak budou lépe monitorována problematická místa na území Prahy a přizpůsobena činnost výjezdových hlídek PČR a MP. Analogicky lze takto doplnit MKS o libovolné druhy detektorů (vítr, teplota, prach apod.), pokud to bude po uživateli požadováno. Rozvoj infrastruktury MKS Rozvoj infrastruktury MKS bude zahrnovat následující části. Vytvoření záložního zpracovatelského centra MKS Záložní zpracovatelské centrum (ZC) pro aplikační jádro MKS bude umístěno v datovém centru Šárka. Toto centrum v případě výpadku primárního ZC přebere kompletně jeho provoz. Logická konfigurace záložního ZC bude totožná s konfigurací primárního ZC a bude zajišťovat provoz „aplikačního jádra MKS“ a to zejména:      

Databázových serverů Aplikačních serverů Distribučních serverů Konverzních serverů Demilitarizované zóny MKS Systémů řízení databází

24

V současné době jsou do systému MKS integrovány kamery na školních objektech Městské části Praha 8, kamery Technické správy komunikací a kamery Dopravního podniku. Integrované kamery MČ Praha 8 a Dopravního podniku nejsou vizualizovány v jednotné grafické nadstavbě MKS.


94


Servery záložního ZC budou napojeny na disková pole provozovaná v datovém centru Šárka a bude na nich alokována dostatečná disková kapacita, aby se tam ukládaly snímky z kamer v nižší frekvenci, po dobu delší než 6 měsíců. Rozšíření počtu WIFI pointů MKS Složky záchranného bezpečnostního systému požadují rozšíření bezdrátových zabezpečených přístupových bodů25 do systému MKS na území HMP, zejména v místech shromáždění, manifestací a veřejných událostí. To umožní plnohodnotné mobilní využití systému MKS v terénu. Zajištění redundance na úrovni přenosové trasy Systém MKS musí být vysoce odolný proti poruchám, proto je budován z hlediska technologií jako redundantní. Existují však přenosové trasy, které mohou mít v případě poruchy negativní vliv na provoz části systému. Z tohoto důvodu budou vybudovány záložní přenosové trasy, které budou při poruše primární trasy k dispozici a automaticky převezmou provoz. Při jejich budování budou prioritně využívány technické možnosti nové metropolitní datové sítě a smluvní vztahy s dodavateli telekomunikačních datových služeb uzavřené v rámci budování této sítě. Stejný mechanismus využití metropolitní datové sítě by měl být aplikován i při budování nových primárních tras MKS. Využití bezpečnostní sítě MKS pro potřeby metropolitní datové sítě Při budování nové metropolitní datové sítě bude v případech, kdy to bude technicky možné a nevyvolá to nějaké riziko, využita stávající infrastruktura bezpečnostní sítě MKS k propojení příslušných lokalit. Rozvoj aplikačního jádra MKS Veškerá logika systému je sdružena v aplikačním jádru systému. To zajišťuje přístup jednotlivých klientů k systému a k jeho dílčím částem. Zajišťuje integraci s okolními systémy tak, aby nedošlo k úniku dat. Jeho rozvoj bude zaměřen následovně. Zajištění automatizaci procesů s využitím videodetekcí Systém MKS umožňuje videodetekce nad živým provozem systému, které mohou monitorovat pohyb osob, výskyt cizích předmětů v prostoru, pohyb vozidel apod. Složkami záchranného bezpečnostního systému je požadováno zajistit automatizaci stávajících procesů MKS s využitím videodetekcí. Zvýšení počet kamer, které budou publikovány třetím stranám V současné době je ze systému MKS (resp. i dopravních kamer TSK a kamer DP) třetím stranám poskytován/publikován omezený počet kamer. V rámci rozvoje je možné a žádoucí rozšířit počet poskytovaných kamer. Podmínkou je souhlas BKR s publikováním vybraných kamer třetím stranám, rozšíření potřebných licencí a také infrastruktury pro publikování vybraných kamer. Zajištění vizualizací co nejvíce objektů a kamer v rámci jednotné grafické nadstavby MKS 25

V současné době jsou zřízeny 2 WIFI point body MKS, které jsou aktivně využívány složkami ZBS.


95


V souvislosti s integrací dalších kamerových systémů do MKS je žádoucí vizualizovat nově integrované objekty s kamerami do stávající jednotné grafické nadstavby MKS. Jedná se zejména o kamery umístěné na školních budovách v majetku městských částí a ve stanicích metra. Vizualizace umožní u těchto kamer využívat veškeré funkcionality jednotné grafické nadstavby a snadnější orientaci uživatele kamer v prostoru. Zajištění vizualizace v 3D v rámci jednotné grafické nadstavby MKS Složky záchranného bezpečnostního systému požadují rozšíření stávající grafické nadstavby o 3D vizualizaci zájmových oblastí jako jsou dopravní uzly, stanice metra, výjezdy z tunelů apod. 3D vizualizace těchto prostor zajistí rychlou orientaci a náhled prostředí s možností okamžitého přístupu ke snímkům z kamer na těchto místech. Zřízení universálního rozhraní MKS pro štáby sdělovacích prostředků Je žádoucí rozšířit systém MKS o rozhraní pro sdělovací prostředky, které poskytne stálé obrazové informace o dění na území HMP (dopravní situace, veřejná prostranství pro ohlášené akce apod.). Rozvoj klientů MKS V rámci rozvoje MKS je potřeba se zaměřit na další rozšiřování klientů a to především z hlediska různého pohledu využití klientů. Rozvoj klientů bude zaměřen následovně. Zavedení mobilních klientů Složky záchranného bezpečnostního systému požadují zajištění přístupu ke snímkům z kamer MKS přes mobilní zařízení (tablety, chytré telefony apod.) pomocí zabezpečené aplikace. Mobilní klient bude k dispozici pro vybrané uživatele MKS s možností dělení funkcionalit a to i s ohledem na kapacitu datového připojení. Jedná se např. o tyto druhy klientů:    

Klient bez vizualizace kamer v mapě Klient s vizualizací kamer v mapě Klient s integrovanými události (tedy běžná, mimořádná či krizová událost bude doplněna obrazem z kamer) Integrovaný klient MKS se systémy Městské policie, Zdravotnické záchranné služby a krizového řízení HMP.

Rozšíření klientů MKS „servisním“ organizacím hl. města Prahy V případě havárie či nutnosti zásahu může MKS poskytovat servisním organizacím26 HMP přehled o stavu v ulicích města (hustota dopravy, sjízdnost silnic, apod.) Podmínkou je, že provozovatel systému MKS stanoví pravidla pro poskytování snímků a pouze živého obrazu. V rámci dalšího rozvoje MKS je možné pro tyto účely poskytnout klienty MKS uvedeným servisním organizacím. Zajištění zjednodušeného přístupu k systému MKS pro vybrané klienty Je žádoucí vytvořit zjednodušenou verzi jednotné grafické nadstavby pro klienty MKS, kteří tento systém využívají zřídka (např. rada bezpečnosti HMP, krizový štáb, zasedání rady HMP).

26

Servisními organizacemi se rozumí Pražské služby, Pražská energetika, Pražská teplárenská apod.


96


Po přihlášení klienta do systému se mu přímo zobrazí jeho osobní nastavení s požadovaným výběrem kamer a událostí v dané oblasti. Vytvoření testovacího a školícího prostředí uživatelů MKS V současné době probíhá testování a školení uživatelů na ostrém systému. To ohrožuje bezpečnost provozu systému např. tím, že při tom dochází ke změně pohledů kamer v živém systému spojeném s výlukou ovládání kamer. Aby se zamezilo těmto rizikům je nutné vytvořit testovací a školící prostředí uživatelů MKS. Zajistit rozšíření publikování kamer do veřejných míst MKS muže zajisti poskytování snímků z vybraných kamer na veřejných místech, jakými jsou čekárny, úřady, haly apod. Občanům budou poskytovány informace o dění nejen na zajímavých místech (Václavské náměstí, Staroměstské náměstí apod.), ale také dopravní informace (Jižní spojka, situace v tunelech apod.).

14.1.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje MKS 1. Rozvoj MKS je financován z rozpočtu HMP 2. Zpracovatelské centrum MKS je umístěno v datovém centru hl. m. Prahy 3. Zajištění provozu, služeb servisu, údržby a podpory MKS je financováno z rozpočtu HMP 4. Licence na programové vybavení MKS jsou financovány z rozpočtu HMP 5. MČ mohou propojit/integrovat svoje kamerové systémy s MKS a využít stávající řešení MKS

14.1.4

Role MHMP při rozvoji MKS MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru krizového řízení a odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji MKS: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na: a. Rozvoj MKS b. Integraci MKS s kamerovými systémy MČ c. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory MKS d. Zajištění licence pro programové vybavení MKS 2. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k zajištění rozvoje MKS a integrace MKS s kamerovými systémy MČ b. Potřebného rozšíření licencí c. Dalších potřebných technologických komponent MKS 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozvoj MKS a integraci MKS s kamerovými systémy MČ


97


4. Zajištění provozu zpracovatelského centra MKS datovém centru 5. Společné vyhodnocování provozu MKS a plánování jeho budoucího rozvoje

14.1.5

Role MČ při rozvoji MKS MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení krizového řízení a informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji MKS: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu MČ na úpravy kamerových systémů MČ, které jsou nutné pro jejich propojení s MKS 2. Zajištění řízení realizačních projektů na provedení úprav kamerových systémů MČ, které jsou nutné pro jejich propojení s MKS 6. Součinnost při společném vyhodnocování provozu MKS a plánování jeho budoucího rozvoje

14.1.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje MKS V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P8

Program zajištění provozu a rozvoje specifických IS/ICT určených k zajišťování bezpečnosti a zdraví obyvatel hl. m. Prahy

P8-1

Projekty rozvoje MKS

14.2

Koncepce rozvoje ISKŘ

14.2.1

Stav ISKŘ Odbor krizového řízení MHMP je určeným správcem informačního systému krizového řízení, který je v současné době implementován a rutinně provozován. Užívání ISKŘ je pokryto licencemi a jsou uzavřeny smlouvy na servis, údržbu a podporu.

14.2.2

Cíle rozvoje ISKŘ V následujícím období se další rozvoj Informačního systému krizového řízení (ISKŘ) zaměří na: 1. Vytvoření primárního zpracovatelského centra ISKŘ v datovém centru HMP. To vznikne přemístěním obsahu databází, aplikačního programového vybavení a dat z úložiště dokumentů používaných v současném ISKŘ do datového centra. Při tom se využije technická infrastruktura datového centra, kde systémy pro správu databází (RDBMS), aplikační servery určené pro provoz aplikačního programového vybavení a


98


document management systémy sloužící jako úložiště dokumentů budou zapojeny ve vhodné konfiguraci zajišťující vysokou odolnost vůči poruše nebo selhání obsluhy. 2. Vytvoření záložního zpracovatelského centra ze stávajícího ISKŘ. Při tom toto záložní zpracovatelské centrum ISKŘ bude sloužit k následujícím účelům: a. Bude to centrum, kam bude převeden provoz v případě ztráty nebo nedostupnosti primárního zpracovatelského centra, to znamená, že zde bude udržována funkční konfigurace produkčního ISKŘ a budou dostupné aktuální zálohy všech dat. Přechod do plně funkčního stavu musí být dokončen do 2 hodin od rozhodnutí o provedení přechodu. b. Bude to centrum, kde bude dostupná plnohodnotná verze ISKŘ určená k provádění školení a nácviků zvládání krizových situací (školící prostředí). Tato verze ISKŘ bude napojena na MKS a systém pro zasílání informačních SMS, ale při tom budou omezeny některé funkce, které by mohly ohrozit využití MKS a systému pro zasílání SMS produkčním ISKŘ (např. bude možné zasílání SMS jen vybraným kontaktům, nebo zobrazení obrazu kamer bez možnosti pohybu atp.). c. Bude to centrum, kde bude vybudováno testovací prostředí ISKŘ. Školící a testovací prostředí mohou využívat společnou technickou infrastrukturu. 3. Posílení kapacity a výkonu telefonní ústředny, přes kterou jsou vedeny informační SMS. 4. Zlepšit možnosti zobrazení údajů o hromadné dopravě (pozice autobusů, tramvají atp.). 5. Doplnění ISKŘ o řešení pro rychlé získávání informací o probíhajících a nahraných hovorech, jež jsou potřebné pro řešení krizových situací. 6. Umožnit uživatelům mobilních zařízení (tabletů a chytrých telefonů) přístup k vybraným funkcím a informacím ISKŘ. 7. Rozšíření vizualizace kritických míst o 3D vizualizaci. Jedná se např. o metro, tunely, křižovatky atp.

14.2.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje ISKŘ 1. Rozvoj ISKŘ je financován z rozpočtu HMP. 2. Zpracovatelské centrum ISKŘ je umístěno v datovém centru hl. m. Prahy. 3. Zajištění provozu, služeb servisu, údržby a podpory ISKŘ je financováno z rozpočtu HMP. 4. Licence na programové vybavení ISKŘ jsou financovány z rozpočtu HMP.

14.2.4

Role MHMP při rozvoji ISKŘ MHMP zajišťuje prostřednictvím odboru krizového řízení a odboru informatiky a případně dalších odborů následující role při rozvoji ISKŘ: 1. Zajištění finančních prostředků z rozpočtu HMP na:


99


a. Rozvoj ISKŘ b. Zajištění provozu, servisu, údržby a podpory ISKŘ c. Zajištění licence pro programové vybavení ISKŘ 2. Zajištění nákupu: a. Příslušných analytických a implementačních prací potřebných k zajištění rozvoje ISKŘ b. Potřebného rozšíření licencí c. Dalších potřebných technologických komponent ISKŘ 3. Zajištění řízení realizačních projektů na rozvoj ISK. 4. Zajištění provozu zpracovatelského centra ISKŘ v datovém centru 5. Společné vyhodnocování provozu a plánování dalšího rozvoje ISKŘ

14.2.5

Role MČ při rozvoji ISKŘ MČ zajišťují prostřednictvím svých odborů/oddělení krizového řízení a odborů/oddělení informatiky a případně dalších odborů/oddělení následující role při rozvoji ISKŘ: 1. Společné vyhodnocování provozu plánování dalšího rozvoje ISKŘ se zaměřením na potřeby součinnosti MČ.

14.2.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje ISKŘ V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P8

Program zajištění provozu a rozvoje specifických IS/ICT určených k zajišťování bezpečnosti a zdraví obyvatel hl. m. Prahy

P8-1

Projekty rozvoje MKS


100


15

Koncepce rozvoje v oblasti – Vytváření, správa a poskytování celoměstsky významných datových fondů Celoměstsky významné datové celky/fondy jsou využívány k řízení a správě města a v některých specifických případech jsou jejich agregované části poskytovány občanům a dalším subjektům prostřednictvím webových aplikací a portálů. Data v nich jsou majetkem hl. m. Prahy a mají pro město nevyčíslitelnou hodnotu. Jejich ztráta, poškození nebo znepřístupnění může kriticky ovlivnit schopnost řídit město. Proto je třeba věnovat úsilí a přiměřené finanční prostředky na vytváření, správu a poskytování celoměstsky významných datových fondů. Proto byla tato oblast zařazena do působnosti federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze a je pro ni zpracována samostatná dílčí koncepce rozvoje, která: 1. Stanovuje principy a zásady pro vytváření a správu významných datových fondů v hl. m. Praze. 2. Definuje pravidla pro jejich poskytování. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

15.1



Stručně popsán stav celoměstsky významných datových fondů v hl. m. Praze



Uvedeny cíle rozvoje celoměstsky významných datových fondů v hl. m. Praze



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje celoměstsky významných datových fondů v hl. m. Praze



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji celoměstsky významných datových fondů v hl. m. Praze




Stav celoměstsky významných datových fondů Za celoměstsky významné datové fondy/celky jsou považovány strukturované i nestrukturované datové zdroje/celky vlastněné hl. m. Prahou, spravované MHMP, ÚMČ nebo příslušnými organizacemi hl. m. Prahy. Obsahují agregované informace o majetku, hospodaření, smluvních vztazích, uzemním plánu, životním prostředí, energetice, sociálních službách, zdravotních službách, školství a volnočasových aktivitách, kulturních památkách, území (geoprostorová data), dopravě a dopravní infrastruktuře, sítích (elektrických, vodovodních, telekomunikačních a jiných), zřízených organizacích apod. Tyto datové zdroje/celky jsou využívány k řízení a správě města a pokud tomu nebrání nějaké zákony, tak jsou poskytovány občanům a dalším subjektům. Některé datové celky/fondy vznikly před dlouhou dobou a jsou neustále doplňovány a rozšiřovány. Ke správě celoměstsky významných datových fondů/celků je používána celá řada IS.


101


15.2

Cíle rozvoje celoměstsky významných datových fondů V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které směrují rozvoj v oblasti Vytváření, správy a poskytování celoměstsky významných datových fondů. 1. Zajistit trvalou, koncepční a vysoce odbornou péči o celoměstsky významné datové fondy. 2. Spravovat celoměstsky významné datové fondy tak, aby se zamezilo vytváření duplicitních dat, vkládání chybných a neúplných údajů. 3. Vytvořit pravidla pro poskytování dat z celoměstsky významných datových fondů občanům a dalším subjektům, implementovat příslušná rozhraní. 4. Zajistit efektivní financování, provoz a rozvoj IS, které spravují celoměstsky významné datové fondy.

15.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje celoměstsky významných datových fondů Dlouhodobě platné obecné principy, zásady a pravidla rozvoje celoměstsky významných datových fondů jsou uvedeny v kapitole 19.1.8. Pro následující období nebyly stanoveny nějaké další specifické principy, zásady a pravidla.

15.4

Role MHMP při rozvoji celoměstsky významných datových fondů MHMP zajišťuje následující role při rozvoji celoměstsky významných datových fondů: 1. Původci dat v celoměstsky významných datových fondech (pracovníci odborných věcně příslušných ´tvarů MHMP) jsou odpovědni za to, že nejsou vkládány chybné a neúplné údaje. Pokud se takové údaje objeví a je to způsobeno chybami v procesním zpracování nebo chybami v příslušných aplikacích, jsou na to původci povinni upozornit vedoucí pracovníky příslušných odborů a ti zjednají nápravu (například vznesou požadavky na další rozvoj příslušných IS). 2. Odborné útvary MHMP jsou odpovědné za to, že je celoměstsky významným datovým fondům věnována trvalá, koncepční a vysoce odborná péče. Připravují pravidla metodické pokyny pro tvorbu, správu a užívání těchto dat. V rámci této péče vznáší požadavky na další rozvoj IS, které tyto fondy spravuji, a kontrolují jejich splnění. 3. Odbor informatiky MHMP zajistí přípravu standardu pro poskytování/zpřístupňování celoměstsky významných datových fondů. 4. Odbor informatiky MHMP zajistí, že IS, ve kterých jsou spravována celoměstsky významné datové fondy, vyhovují požadavkům, pravidlům a metodickým pokynům zmíněným výše. 5. Odbor informatiky MHMP udržuje metadata celoměstsky významných datových fondů. 6. Odbor informatiky zajistí finanční prostředky z rozpočtu HMP na a. vytvoření rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy,


102


b. zajištění provozu, servisu, údržby a podpory rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy, c. zajištění licence na rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy. 7. Odbor informatiky zajistí nákup: a. analytických a implementačních služeb pro vytvoření rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy, b. potřebných technologických komponent rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy. 8. Odbor informatiky zajistí řízení realizačních projektů na vytvoření rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy. 9. Odbor informatiky zajistí provoz rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m Prahy.

15.5

Role MČ při rozvoji celoměstsky významných datových fondů MČ zajišťují následující role při rozvoji celoměstsky významných datových fondů: 1. Původci dat v celoměstsky významných datových fondech (pracovníci věcně příslušných útvarů ÚMČ) jsou odpovědni za to, že nejsou vkládány chybné a neúplné údaje. Pokud se takové údaje objeví a je to způsobeno chybami v procesním zpracování nebo chybami v příslušných aplikacích, jsou na to původci povinni upozornit vedoucí pracovníky příslušných odborů/oddělené a ti zjednají nápravu (například vznesou požadavky na další rozvoj příslušných IS). 2. Odborné útvary MČ, v součinnosti s příslušnými odbornými útvary MHMP, jsou odpovědné za to, že je celoměstsky významným datovým fondům věnována trvalá, koncepční a vysoce odborná péče. V rámci této péče vznáší požadavky na další rozvoj IS, které tyto fondy spravuji, a kontrolují jejich splnění. 3. Odbory/oddělení informatiky MČ zajišťují technické podmínky pro to, aby byla celoměstsky významná data sdílena mezi MČ a MHMP a aby byla efektivně využívána pro potřeby MČ.

15.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje celoměstsky významných datových fondů V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P7

Program zajištění provozu a rozvoje webových aplikací, portálu a on-line informačních služeb využívajících datové fondy hl. m. Prahy

P7-4

Projekty vytváření rozhraní pro poskytování datových fondů hl. m. Prahy akreditovaným subjektům


103


16

Koncepce rozvoje v oblasti – Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací MHMP, ÚMČ a organizace hl. m. Prahy jsou propojené metropolitní datovou sítí. Na informace přenášené touto sítí i informace spravované v IS, jejichž jsou správci, působí hrozby, které mohou způsobit, že informace budou neoprávněně využívány, pozměněny nebo zničeny. Zdroje těchto hrozeb jsou jak vně, tak uvnitř. Původci hrozeb využívají jakékoliv zranitelnosti IS/ICT, aby postupně dosáhli svého cíle. Z tohoto důvodu jsou IS/ICT v hl. m. Praze ohroženy společně a je nutné je i společně chránit. Proto byla tato oblast zařazena do působnosti federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze a je pro ni zpracována samostatná dílčí koncepce rozvoje. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

16.1



Stručně popsán stav řízení bezpečnosti IS a standardů pro zajištění bezpečnosti v hl. m. Praze



Uvedeny cíle rozvoje společného řízení bezpečnosti IS a společných standardů pro zajištění bezpečnosti v hl. m. Praze



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje společného řízení bezpečnosti IS a společných standardů pro zajištění bezpečnosti v hl. m. Praze



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji společného řízení bezpečnosti IS a společných standardů pro zajištění bezpečnosti v hl. m. Praze



Uvedeny odkazy do Akčního plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na programy a projekty, které jsou plánovány k realizaci, aby zajistily rozvoj v této oblasti.

Stav oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací IS/ICT a informace v nich spravované jsou významným aktivem, který musí hl. m. Praha chránit i v následujícím období. Nároky na zajištění bezpečnosti informací budou v následujícím období narůstat. Souvisí to s následujícími faktory: 1. Činnosti MHMP, ÚMČ a organizací HMP jsou a budou ještě více závislé na správném chodu IS/ICT. 2. Rozhodování úředníků a orgánů HMP je kriticky závislé na informacích, u kterých musí být zajištěno, že nebyla porušena jejich integrita a důvěrnost a že je zajištěna jejich nepopíratelnost v čase a nepopíratelnost jejich původců a příjemců. V rámci hl. m. Prahy zatím neprobíhá formalizovaná koordinace řízení bezpečnosti informací a bezpečnosti IS/ICT.


104


16.2

Cíle rozvoje v oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které směrují rozvoj v oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací: 1. Všechny IS/ICT celopražského významu (CPV) zahrnout do působnosti jednotného systém řízení bezpečnosti informací. 2. Zavést a provozovat všechna potřebná a odůvodněná technická, procesní a organizační opatření, která zajistí bezpečnost informací spravovaných v IS/ICT CPV.

16.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací Mimo dlouhodobě platné principy, zásady a pravidla uvedené v kapitole 19.1.6 jsou pro následující období stanoveny další, uvedené níže. 1. Expertní skupina pro bezpečnost IS/ICT ustavená v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze bude fungovat jako „bezpečnostní výbor“27. 2. Pro IS/ICT CPV musí být zpracována bezpečnostní dokumentace v rozsahu stanoveném standardem ISO/IEC 27001. 3. Procesy řízení bezpečnosti a způsob výběru bezpečnostních opatření musí být v souladu se zásadami uvedenými ve standardech řady ISO/IEC 27000. 4. Při realizaci bezpečnostních opatření, v návrzích a při implementaci nových nebo rozšíření stávajících IS/ICT budou povinně dodržovány bezpečnostní standardy stanovené v kapitole 19.1.5.

16.4

Role MHMP při rozvoji oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací MHMP zajišťuje následující role při rozvoji oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací: 1. Zajistí aktivní zapojení pověřených zástupců MHMP v expertní skupině pro bezpečnost IS/ICT. 2. Na základě pokynů expertní skupiny pro bezpečnost IS/ICT zajistí vytvoření a údržbu a. požadované bezpečnostní dokumentace, b. bezpečnostních standardů. 3. Zajistí soulad svého systému řízení bezpečnosti informací se standardem ISO/IEC 27001. 27

Podle uznávaných standardů a nejlepší praxe je bezpečnostní výbor poradní orgán nejvyššího vedení organizace pro řešení otázek bezpečnosti. V tomto případě řídící rady, radní pro informatiku a RHMP.


105


4. Zajistí finanční prostředky z rozpočtu HMP na: a. implementaci bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT CPV 5. Zajistí nákup: a. analytických a implementačních služeb pro zavedení bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT CPV b. potřebných technologických komponent pro zavedení bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT CPV 6. Zajistí řízení realizačních projektů na implementaci bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT CPV. 7. Zajistí pravidelné bezpečností audity IS/ICT CPV a interních IS/ICT MHMP

16.5

Role MČ při rozvoji společného řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společných standardů pro zajištění bezpečnosti informací MČ zajišťují následující role při rozvoji oblasti Společné řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společné standardy pro zajištění bezpečnosti informací: 1. Zajistí aktivní zapojení pověřených zástupců28 MČ v expertní skupině pro bezpečnost IS/ICT. 2. Na výzvu expertní skupiny pro bezpečnost zajistí součinnost. 3. Na základě pokynů expertní skupiny pro bezpečnost IS/ICT zajistí vytvoření a údržbu: a. požadované bezpečnostní dokumentace pro své IS, b. bezpečnostních standardů pro své IS. 4. Zajistí soulad svých systémů řízení bezpečnosti informací se standardem ISO/IEC 27001. 5. Zajistí finanční prostředky z rozpočtu MČ na: a. implementaci bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT MČ 6. Zajistí nákup: b. analytických a implementačních služeb pro zavedení bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT MČ, c. potřebných technologických komponent pro zavedení bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT MČ. 7. Zajistí řízení realizačních projektů na implementaci bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT MČ. 8. Zajistí pravidelné bezpečností audity interních IS/ICT MČ.

28

Pokud budou mít své zástupce v této expertní skupině


106


16.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje společného řízení bezpečnosti IS hl. m. Prahy a společných standardů pro zajištění bezpečnosti informací V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty: P4


P4-2

Projekt zavedení systému řízení IS/ICT CPV

P4-4

Projekt zahrnutí IS/ICT CPV do stávajícího systému řízení bezpečnosti informací MHMP

P4-5

Projekty implementace bezpečnostních opatření k ochraně IS/ICT CPV


107


17

Koncepce rozvoje v oblasti – Řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze Efektivita informatiky v hl. m. Praze závisí na schopnosti společně řídit celkovou architekturu IS/ICT. Současný stav celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze vytváří intenzivní potřebu po jejím společném řízení a koordinaci. Tato potřeba se zvyšuje v kontextu federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze. Proto byla tato oblast zařazena do působnosti federativního uspořádání informatiky a je pro ni zpracována samostatná dílčí koncepce rozvoje. V této části celoměstské koncepce rozvoje informatiky jsou:

17.1



Stručně popsán stav řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze



Uvedeny cíle rozvoje řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze



Stanoveny principy, zásady a pravidla rozvoje řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze



Stanoveny role MHMP a MČ pří rozvoji řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze




Stav řízení celkové architektury IS/ICT Řízení celkové architektury IS/ICT v hl. m. Praze probíhá neformálně, živelně, nejsou do něj zapojeny všechny rozhodné subjekty a složky. Není zpracován a udržován celkový architektonický plán (model) IS/ICT CPV. Není ustavena role IT architekta.

17.2

Cíle rozvoje řízení celkové architektury IS/ICT V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly stanoveny následující cíle, které směrují rozvoj v oblasti řízení celkové architektury IS/ICT CPV: 1. Zajistit řízení celkové architektury IS/ICT. Pro nejbližší období byly stanoveny následující cíle: 2. Ustavit procesy řízení celkové architektury IS/ICT CPV. 3. Ustavit expertní skupinu, která má oblast celkové architektury IS/ICT v gesci. 4. Zpracovat soubor architektonických principů/pravidel, podle kterých budou budovány IS/ICT CPV 5. Zpracovat první verzi celkového architektonického plánu (modelu) IS/ICT CPV a udržovat ji aktuální.


108


17.3

Principy, zásady a pravidla rozvoje řízení celkové architektury IS Mimo dlouhodobě platné principy, zásady a pravidla uvedené v kapitole 19.1.9 jsou pro následující období stanoveny další, uvedené níže. 1. Subjekty zapojené do federativního uspořádání se zavazuji při budování IS/ICT CPV dodržovat schválené architektonické principy a technické standardy. 2. Povinnou součástí životního cyklu IS/ICT CPV je provedení aktualizace celkového architektonického modelu, aby do něj po dokončení fáze implementace příslušného IS/ICT byl zanesen popis architektury příslušného IS/ICT, který odpovídá skutečnému provedení.

17.4

Role MHMP při rozvoji řízení celkové architektury IS/ICT MHMP zajišťuje následující role při rozvoji oblasti řízení celkové architektury IS/ICT: 1. Zajistí obsazení role IT architekta. 2. Zajistí aktivní zapojení pověřených zástupců MHMP v expertní skupině, která má na starost oblast řízení celkové architektury IS/ICT. 3. Zajistí tvorbu a údržbu celkového architektonického modelu IS/ICT CPV. 4. Zajistí tvorbu a kontrolu dodržování schválených architektonických principů a technických standardů u všech IS/ICT CPV.

17.5

Role MČ při rozvoji řízení celkové architektury IS MČ zajišťují následující role při rozvoji oblasti řízení celkové architektury IS/ICT: 1. Zajistí aktivní zapojení pověřených zástupců29 MČ v expertní skupině, která má na starost oblast řízení celkové architektury IS/ICT. 2. Na výzvu expertní skupiny zajistí součinnost. 3. Zajistí kontrolu dodržování schválených architektonických principů a technických standardů u všech IS/ICT MČ, které vyžadují nějakou interoperabilitu s IS/ICT CPV.

17.6

Úkoly a projekty pro zajištění rozvoje řízení celkové architektury IS V IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 2012-2016 a v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy na období 2012-2016 byly pro tuto oblast navrženy a rozpracovány následující programy a projekty:

29

Pokud budou mít své zástupce v této expertní skupině


109


P4


P4-1

Projekt zavedení procesu řízení celkové architektury IS/ICT a informačních služeb CPV a jeho provozování

P4-2

Projekt zavedení systému řízení IS/ICT a informačních služeb CPV a jeho provozování


110


18

Proces údržby a aktualizace celoměstské koncepce rozvoje IS Kontrola plnění a aktualizace Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů bude probíhat v pravidelných ročních cyklech a to následovně: Během června každého roku v období do roku 2016 zajistí odbor informatiky MHMP provedení kontroly plnění Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů. Výsledek kontroly plnění s návrhy na úpravu Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů budou zpracovány ve zprávě, která bude v průběhu každého září v období do roku 2016 předložena nejprve řídící radě, pak shromáždění městských informatiků a nakonec RHMP ke schválení. Schválením hodnotící zprávy se navržené změny stávají platnými a odbor informatiky MHMP zajistí provedení příslušných úprav do návrhu aktualizované verze Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů. Poslední hodnotící zpráva ze září 2016 se stane podkladem pro následující Celoměstskou koncepci rozvoje informačních systémů. Při projednávání návrhů úprav Celoměstské koncepce rozvoje informačních systémů může dojít k situaci, že shromáždění městských informatiků nebo řídící rada navrhne a následně sama RHMP rozhodne, že aktualizovaná Celoměstská koncepce rozvoje informatiky musí být předložena ke schválení ZHMP. Ve výjimečných situacích, které mohou vzniknout, ale vždy na základě rozhodnutí Shromáždění městských informatiků nebo řídící rady může vzniknout požadavek na změnu některé z dílčích koncepcí nebo na rychlé doplnění celoměstské koncepce o další rozvojové oblasti. V tomto případě je Celoměstská koncepce rozvoje IS aktualizována mimo stanovený roční cyklus.


111


19

Přílohy

19.1

Specifické principy, zásady a pravidla v oblastech působnosti společného řízení informatiky V oblastech působnosti společného řízení informatiky hl. m. Prahy na bázi federativního uspořádání jsou stanoveny následující specifické principy, zásady a pravidla, která mají trvalý charakter.

19.1.1

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti řízení informatiky hl. m. Prahy Subjekty zapojené do společného řízení na bázi federativního uspořádání informatiky musí mít zavedeny procesy řízení IS/ICT. Dlouhodobé řízení IS/ICT je popsáno v příslušných informačních koncepcích (sestavených dle zákona 365/2000 Sb. vyhlášky 529/2006 Sb.), které zapojené subjekty pravidelně aktualizují. Procesy by měly být ustaveny, provozovány a zlepšovány v souladu s nějakým všeobecně uznávaným rámcem např. COBIT 530. Procesy řízení IS/ICT musí být aplikovány v přiměřeném rozsahu na IS/ICT celopražského významu. Za vykonávání procesů řízení informatiky v rámci federativního uspořádání je odpovědná řídící rada. K jejich vykonávání pověřuje odbor informatiky MHMP. Významnou roli v procesech řízení hraje centrální ServiceDesk. Služby centrálního ServiceDesku využívají všechny subjekty zapojené do federativního uspořádání informatiky. Zavedení centrálního ServiceDesku je požadováno v rámci koncepce rozvoje oblasti Sdílené podpůrné služby.

19.1.2

Principy financování provozu a rozvoje IS/ICT a financování souvisejících služeb Pro financování provozu a rozvoje IS/ICT a financování souvisejících služeb v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze jsou stanoveny následující principy a zásady: 1. Schválené akce/projekty/veřejné zakázky, jejichž předmětem je rozvoj a zajištění provozu IS/ICT a informačních služeb celopražského významu (dále CPV), jsou financovány z rozpočtu hl. m. Prahy. Jako správce finančních prostředků určených k financování rozvoje a zajištění provozu IS/ICT a informačních služeb CPV je stanoven příslušný odbor MHMP (zpravidla odbor informatiky MHMP). 2. Úpravy IS/ICT a informačních služeb CPV specifické pro jednotlivé subjekty zapojené do společného řízení informatiky, které nemohou využít další zapojené subjekty, jsou financovány z jejich rozpočtů.

30

Tento rámec byl zvolen proto, že je všeobecně rozšířený, dobře zdokumentovaný, existují k němu rozsáhlé školící programy, které umožní, aby MHMP, ÚMČ a organizace HMP nechaly vyškolit svoje pověřené zaměstnance, je zaměřený na dosahování cílů a měření výkonnosti, je konstruován tak, aby podporoval postupné zlepšování vyzrálosti a schopností vykonávat procesy.


112


3. Služby servisu, standardní údržby a podpory IS/ICT CPV jsou financovány z rozpočtu hl. m. Prahy31. Jako správce finančních prostředků určených na nákup služeb servisu, standardní údržby a podpory IS/ICT CPV je stanoven příslušný odbor MHMP (zpravidla odbor informatiky MHMP). 4. Specifická rozšíření služeb servisu, údržby a podpory IS/ICT CPV využívaná pouze jednotlivými subjekty zapojenými do federativního uspořádání, které nemohou využít další zapojené subjekty, jsou financovány z jejich rozpočtů.32 5. Multilicence na užívání programového vybavení v hl. m. Praze jsou financovány z rozpočtu hl. m. Prahy. Jako správce finančních prostředků určených na nákup multilicencí je stanoven příslušný odbor MHMP (zpravidla odbor informatiky MHMP). 6. Subjekty zapojené do společného řízení informatiky se vzájemně informují o svých záměrech na vytvoření nových a o významných úpravách stávajících IS/ICT. Tímto způsobem se nabízejí možnosti jejich využití i dalšími zapojenými subjekty. Pokud dojde k vyjádření zájmu více subjektů využít stejné řešení, je tento podnět podstoupen příslušné expertní skupině, která navrhne další postup a posoudí, zda řešení má charakter CPV. 7. Pokud má jakýkoliv subjekt zapojený do společného řízení informatiky záměr vybudovat a dále provozovat nějaký IS/ICT, který vyhovuje jen jeho specifickým potřebám a nedá se využívat dalšími zapojenými subjekty, nebo již takový IS/ICT provozuje, pak to činí na svoji odpovědnost a náklady a ostatní subjekty mu v tom nemohou bránit. 8. Smluvní a cenová ujednání na IS/ICT CPV a na přidružené služby pořízené v rámci společného řízení informatiky jsou dostupné v plném znění všem subjektům. 9. Náklady na projekty a programy, které realizují IS/ICT CPV případně zajišťují jejich provoz, jsou vedeny v rámcovém rozpočtu, jenž je jednak součástí schváleného dokumentu IS/ICT strategie, dále jsou vedeny v detailnější podobě v dokumentu Akční plán rozvoje informatiky hl. m. Prahy, který musí být pravidelně minimálně jednou ročně aktualizován. 10. Subjekty zapojené do společného řízení informatiky v hl. m. Praze se jednou ročně informují o svých rozpočtech na IS/ICT a o jejich čerpání. 11. Všechny projekty vedené v akčním plánu jsou odsouhlaseny k realizaci po projednání v orgánech společného řízení informatiky. Součástí projednání je detailní rozpočet a harmonogram konkrétního projektu.

19.1.3

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti řízení smluvních vztahů s dodavateli IS/ICT a služeb Trvalé úkoly v oblasti řízení smluvních vztahů s dodavateli IS/ICT a služeb jsou: 1. realizovat efektivní opatření, která by zamezovala jevu nazývanému vendor lock-in, 31

V rozsahu základní podpory/maintenance (soulad s legislativou, poskytování nových verzí, dokumentace), dále provozní podpory (implementace, profylaxe, migrace dat apod.), pokud je systém provozován v datovém centru HMP. Provozní podporu pro systémy provozované na vlastní infrastruktuře si hradí každý subjekt individuálně. 32 Stejně tak je individuálně a z vlastních zdrojů jednotlivých subjektů zajišťováno školení uživatelů, pokud toto nebude sjednáno dohodou mezi MČ a MHMP jinak.


113


2. sjednotit smluvní vztahy s dodavateli IS/ICT (např. stanovením povinných náležitostí smluv, sjednocením struktury u typových smluv, sjednocením podmínek předání a převzetí apod.), 3. efektivně řídit smluvní vztahy s dodavateli IS/ICT, 4. dosahovat výhodnějších obchodních podmínek při nákupu IS/ICT, 5. řízení smluvních vztahu s dodavateli IS/ICT musí zohlednit i případy, kdy do smluvního vztahu s dodavateli vstupuje za hl. m. Praha více účastníků (tzn. HMP/MHMP, MČ/ÚMČ a organizace HMP). Pro plnění uvedených cílů budou v rámci federativního uspořádání prosazovány následující zásady. Zásady pro smluvní zajištění datové nezávislosti Smluvní zajištění datové nezávislosti spočívá v prosazení následujících ustanovení do existujících a všech budoucích smluvních vztahů, jejichž předmětem je implementace programového vybavení a licence na jeho užívání. 1. Data spravovaná pomocí dodávaného/užívaného programového vybavení, na kterých se zadavatel (HMP, MČ respektive organizace HMP) a dodavatel shodnou a označí je za autoritativní (esenciální), jsou vlastnictvím zadavatele. 2. Dodané programové vybavení musí umožnit pravidelný export těchto dat v otevřeném formátu do externího úložiště dat. Za tímto účelem vytvoří dodavatel příslušná rozhraní, respektive nastaví příslušné technické prostředky pro správu dat tak, aby byl export možný. 3. Dodavatel poskytne zadavateli technickou dokumentaci k užívání rozhraní pro export autoritativních (esenciálních) dat, respektive k příslušným technickým prostředkům pro správu dat umožňujícím jejich export. Tuto dokumentaci udržuje aktuální po celou dobu trvání smlouvy. 4. Dodavatel poskytne zadavateli dokumentaci o fyzické reprezentaci autoritativních (esenciálních) dat v systému, která vznikla implementací dodávaného programového vybavení, respektive systému, jehož součástí je užívané programové vybavení, ve kterém jsou autoritativní data využívána. Zásady pro nastavení smluv na službu údržby a servisu programového vybavení Služby údržby a servisu jsou typovou službou, jejíž dodávky je třeba sjednat ke každému programovému vybavení CPV. Na financování těchto služeb jsou vynakládány významné finanční prostředky. Jako jeden z mechanismů, který umožní kontrolu nad efektivním prováděním služeb údržby a servisu je stanovení: 1. obecných náležitosti poskytování služby údržby a servisu programového vybavení, 2. požadavků na službu údržba a servis programového vybavení, 3. preferované formy zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluvních vztahů, které jsou uvedeny v příloze 19.2.


114


19.1.4

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti nákup IS/ICT a služeb Zásady zadávaní veřejných zakázek na dodávky IS/ICT a informačních služeb CPV a souvisejících služeb V rámci federativního uspořádání budou uplatněny následující zásady zadávaní veřejných zakázek na dodávky IS/ICT a informačních služeb CPV a souvisejících služeb. 1. Při zadávání veřejných zakázek je využívána (pokud se subjekty zapojené do federativního uspořádání dohodnou) forma centrálního zadávání, kdy centrálním zadavatelem je MHMP. 2. Pokud jsou prostřednictvím zadávaní veřejné zakázky obstarávány/pořizovány typové služby, které mohou nabývat různého rozsahu specificky podle toho, zda jsou poskytovány pro MHMP, ÚMČ a ostatní organizace HMP, pak se prostřednictvím zadávacího řízení na rámcovou smlouvu provedeného MHMP v roli centrálního zadavatele sjednají obchodní podmínky (sazby, dodací lhůty a záruční podmínky apod.). Dílčí zakázky pak zadají podle okolností MHMP, ÚMČ a organizace HMP. Zásady pořizování licencí k programovému vybavení 1. Používání jakéhokoliv programového vybavení CPV užívaného zaměstnanci MHMP, ÚMČ a organizací HMP musí být v souladu s příslušnými licenčními podmínkami, které stanovil výrobce/tvůrce programového vybavení. 2. Pokud je programové vybavení CPV pořizováno za účelem využití v převažujícím počtu ÚMČ, v organizacích HMP a na MHMP, nebo pokud bude provozováno v datových centrech HMP a využíváno velkým počtem uživatelů z více ÚMČ, MHMP resp. organizací HMP, případně spolupracujících organizací a subjektů a pokud je předpoklad, že se počet uživatelů bude zvyšovat, bude HMP usilovat o pořízení multilicence včetně případných podlicencí pro neomezený počet uživatelů a podřízených organizací.

19.1.5

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti prosazování standardů IS/ICT Dodržování standardů IS/ICT v rámci federativního uspořádání informatiky hl. m. Prahy je základním předpokladem pro: 1. Zajištění vzájemné interoperability IS/ICT CPV i ostatních IS/ICT subjektů zapojených do federativního uspořádání 2. Řízení celkové architektury IS/ICT CPV i ostatních IS/ICT subjektů zapojených do federativního uspořádání 3. Řízení bezpečnosti IS/ICT CPV 4. Pořizování multilicencí k programovému vybavení 5. Sjednávání smluv na služby údržby, servisu a podpory 6. Provozování IS v datových centrech 7. Provádění centrálního zadávání veřejných zakázek na IS/ICT a přidružené služby V rámci společného řízení informatiky musí být stanoveny standardy v následujících oblastech:


115


1. Technické standardy 2. Bezpečnostní standardy 3. Standardy rozhraní 4. Datové standardy 5. Standardní smlouvy a smluvní ustanovení 6. Standardy kvality služeb 7. Procesní standardy Seznam standardů zařazených do výše uvedených oblastí je uveden v příloze (19.3). Principy řízení životního cyklu standardů 1. Zpracování standardů podle pokynů příslušné expertní skupiny provádí odbor informatiky MHMP. 2. Standardy jsou předkládány řídící radě ke schválení příslušnými expertními skupinami. 3. Subjekty zapojené do společného řízení informatiky jsou povinny schválené standardy dodržovat. Toto platí pro standardy vztahující se k IS/ICT CPV. Pro specifická vlastní IS/ICT MČ mají standardy pouze doporučující charakter. 4. Aktuální znění schválených standardů je dostupné všem subjektům zapojeným do federativního uspořádání.

19.1.6

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti řízení bezpečnosti IS/ICT hl. m. Prahy V oblasti řízení bezpečnosti IS/ICT budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla: 1. Zajistit bezpečnost informací v IS/ICT je společným úkolem všech subjektů zapojených do federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze. 2. Prostředkem pro zajišťování bezpečnosti informací v IS/ICT jsou fungující a vzájemně propojené systémy řízení bezpečnosti informací subjektů zapojených do federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze. 3. Systémy řízení bezpečnosti informací, pomocí nichž bude řízena bezpečnost v IS/ICT, musí odpovídat požadavkům uvedeným ve standardu ISO/IEC 27001:2013. 4. Odpovědnost za systém řízení bezpečnosti informací, pomocí něhož bude řízena bezpečnost v IS/ICT a informačních službách CPV, bude mít MHMP. 5. Odpovědnost za Systém řízení bezpečnosti informací, pomocí něhož bude řízena bezpečnost v IS/ICT MČ, budou mít MČ.


116


19.1.7

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti užívání, zajištění provozu a rozvoj sdílených technických infrastruktur a služeb V oblasti užívání, zajištění provozu a rozvoj sdílených technických infrastruktur a služeb budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla: Pravidla užívání sdílené technické infrastruktury HMP 1. Sdílená technická infrastruktura HMP je primárně určena jako provozní prostředí pro IS a informační služby CPV. 2. Sdílená technická infrastruktura HMP je společně užívána MHMP, ÚMČ a organizacemi HMP, které využívají IS a informační služby CPV. 3. Aplikační programové vybavení a datové zdroje provozované ve sdílené technické infrastruktuře HMP musí splňovat stanovenou sadu technických, provozních a bezpečnostních standardů. 4. Technickou infrastrukturu HMP mohou využívat MHMP, ÚMČ a organizace HMP k provozu dalšího aplikačního programového vybavení a zdrojů dat, pokud toto aplikační programové vybavení bude splňovat stanovenou sadu technických, provozních a bezpečnostních standardů (viz předchozí pravidlo). 5. Kapacita a výkonnost sdílené technické infrastruktury HMP je plánovaná v ročních cyklech na základě provozních statistik a požadavků MHMP, ÚMČ a organizací HMP na další využití. 6. Úroveň služeb sdílené technické infrastruktury HMP je stanovena a garantována odborem informatiky MHMP. Pravidla správy a řízení sdílené technické infrastruktury HMP 1. Odpovědnost za řízení, implementaci, provoz a rozvoj (včetně financování) sdílené infrastruktury HMP má MHMP. 2. Odpovědnost za řízení a rozvoj IS a informačních služeb CPV provozovaných ve sdílené technické infrastruktuře HMP má MHMP. 3. Odpovědnost za řízení, implementaci, provoz a rozvoj IS a informačních služeb, které nemají charakter CPV, mají příslušní vlastníci IS a informačních služeb (tj. MHMP, ÚMČ a organizace HMP). 4. Model použitý pro nákup sdílené technické infrastruktury (včetně základního programového vybavení a licencí), provozních prostor, kde je infrastruktura umístěna, a služeb zajištění provozu, je zvolen na základě následujících kritérií:  Nejlepší ekonomická výhodnost  Nejlepší smluvní záruky za kvalitu  Garantovaná úroveň provozní odolnosti  Garantovaná úroveň bezpečnosti


117


Pravidla a zásady umožňující plnit odpovědnost za data spravovaná v ISVS provozovaných ve sdílené technické infrastruktuře Následující pravidla a zásady garantují, že MHMP a MČ jako správci ISVS mohou v plném rozsahu, jak jim to ukládají zákony, a bez omezení, odpovídat za data, která jsou v nich zpracovávána, a mohou řídit přístup k těmto datům. 1. Dostupnost, výkon a kapacita sdílené technické infrastruktury vyhrazené pro běh příslušného ISVS a kapacita přístupu po datové sítí jsou stanoveny v dohodě o úrovni poskytovaných služeb (SLA), za jejíž dodržování je odpovědný odbor informatiky MHMP. 2. Pracovníci MHMP a MČ odpovědní za provoz příslušného ISVS mají přístup do centrálního ServiceDesku pro provoz datových center, aby mohli řešit provozní a bezpečnostní incidenty. 3. Pracovníci MHMP a MČ odpovědní za správu příslušného ISVS mají veškerá oprávnění potřebná pro: a. startování/stopování provozního prostředí vyhrazeného pro běh příslušného ISVS, b. provádění nastavení přístupových práv k příslušnému ISVS a datům, které jsou v tomto ISVS spravovány, c. provádění nastavení veškerých interních parametrů příslušného ISVS, provádění činností administrátora ISVS 4. V příslušné dohodě mezi MHMP a MČ jsou stanoveny: a. specifikace parametrů, jež definují SLA, b. seznam uživatelů centrálního ServiceDesku a jejich rolí, c. seznam administrátorů, jejich rolí a potřebných oprávnění ke správě vyhrazeného provozního prostředí daného ISDS, d. požadavky na ochranu dat a ochranu přístupu po datové síti (požadavky na nastavení bezpečnostních bran, které chrání datové centrum před hrozbami vnějšího prostředí). 5. Správce příslušného ISVS, který je provozován ve sdílené infrastruktuře v datovém centru, může od správce datového centra, jimž je odbor informatiky MHMP, požadovat předložit výsledky penetračního testu, kterými je prokázáno, že přístup k danému ISVS po datové síti je řádně zabezpečen funkcemi bezpečnostních bran. Stejná pravidla a zásady se uplatní pro jakýkoliv IS provozovaný v datových centrech.

19.1.8

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti správy celoměstsky významných datových fondů, jejich využívání a poskytování V oblasti správy celoměstsky významných datových fondů a jejich využívání/poskytování budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla:


118


1. Subjekty zapojené do federativního uspořádání informatiky v hl. m Praze spravují, rozšiřují a zkvalitňují významné datové fondy společně. 2. Správa, rozšiřování a zkvalitňování významných datových fondů je financována z rozpočtu hl. m. Prahy. 3. Poskytování/zpřístupňování významných datových fondů občanům a dalším subjektům se řídí společně stanovenými a přijatými pravidly. 4. Při správě významných datových fondů se musí zamezit vytváření duplicitních dat, vkládání chybných a neúplných údajů. 5. Při publikování dat pocházejících z celoměstsky významných datových fondů budou preferovány zásady uvedené v Metodice publikace otevřených dat veřejné správy ČR.

19.1.9

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti řízení celkové architektury IS/ICT a informačních služeb celopražského významu V oblasti řízení celkové architektury IS/ICT a informačních služeb celopražského významu budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla: Zásady budování a fungování systému řízení celkové architektury IS/ICT CPV v HMP 1. Existuje expertní skupina, zodpovědná za řízení architektury IS/ICT CPV, která je schopna: a. definovat architektonické principy a vizi architektury IS/ICT dle trendů v IT oblasti a známých požadavků na ICT služby, b. navrhovat ve spolupráci s externími dodavateli celková koncepční řešení pro zadané požadavky na ICT služby, c. odhadovat rámcové dopady potřebných změn, d. dbát na uplatňování architektonických principů v plánech a dodávkách ICT služeb souladu s celkovou vizí IT architektury napříč jednotlivými projekty, e. připravovat a schvalovat architektonická rozhodnutí související s možnostmi realizace ICT služeb. 2. Existuje role IT architekta, která: a. Pro danou problémovou doménu propojuje znalost požadavků kladených na danou ICT službu a její konkrétní realizace pomocí IT technologií. b. Je účastna celého cyklu projektových dodávek tak, aby docházelo k: i. přenosu znalostí od externích dodavatelů do interní ICT organizace HMP a aktualizaci znalostní báze,


119


ii.

dodržování architektonických principů v rámci projektu,

iii. systematickému řízení sady požadavků kladených na řešení v projektu a jejich zohlednění v rámci technického řešení. 3. Je definován proces řízení celkové IT architektury, který periodicky (nejlépe na roční bázi jako podklad pro přípravu rozpočtu) aktualizuje vizi IT architektury v souladu s dlouhodobou IT strategií, požadavky na taktická řešení a aktuálními trendy v IT odvětví. Součástí tohoto procesu je také revize aktuálního portfolia služeb a projektů a vyhodnocení přínosů s návrhy na opatření. 4. Existuje báze znalostí o ICT službách a jejich realizaci. Tato je pravidelně aktualizována v průběhu cyklu dodávek projektů ať už interními silami HMP, či externími dodavateli dle pravidel daných ICT oddělení HMP. 5. V rámci řízení celkové architektury IS/ICT je definována, spravována a uplatňována základní sada architektonických principů: a. Řešení jsou budována z menších, ucelených, dobře definovaných a zaměnitelných komponent, které mají mezi sebou jasně definované vazby ve smyslu poskytovaných služeb. b. Jsou navrhována a preferována typizovaná řešení pro oblasti služeb či druhy uživatelů služeb, která jsou jednoduše znovupoužitelná s ohledem na ekonomickou výhodnost takového přístupu. c. Všechna řešení a IT systémy dodávané a provozované v rámci HMP jsou v souladu s pravidly datové nezávislosti. i. Každý IS musí poskytovat rozhraní pro periodickou aktualizaci esenciálních operačních dat v externí datové bázi. Toto rozhraní musí být na bázi XML integračního datového modelu popř. v odůvodněných případech přímo odpovídající ER definici esenciálního datového modelu operačních dat. ii. Nestrukturovaná data IS musí být dostupná pomocí aplikačního rozhraní (API) v otevřeném, tj. volně dostupném formátu, pokud nebyla v uzavřeném formátu vložena samotnými pracovníky HMP. iii. Každý dodavatel IS musí poskytnout součinnost pověřeným pracovníkům ICT HMP k aktualizaci definice esenciálního datového modelu v průběhu přípravy analýzy a návrhu řešení a taktéž před nasazením řešení do produkčního prostředí.


120


iv. Každá změna systému, která má dopad na definici esenciálního datového modelu, musí být dodavatelem ohlášena a schválena pověřeným architektem před nasazením do produkčního prostředí. d. Řešení vyvíjená na míru jsou: i. dodávána s takovým rozsahem práv na užití hl. m. Prahou, že v nich je umožněno, aby hl. m. Praha svými silami nebo pomocí pověřené třetí strany prováděla úpravy dodaného řešení nebo ho začlenila do jiného řešení, ii. navrhována v souladu s koncepcí (nejlépe na bázi SOA architektury), jak dekomponovat zamýšlené řešení na sadu služeb uspořádaných do vrstev podle komplexnosti a sdružených do skupin dle příbuznosti, iii. fyzický datový model a definice rozhraní jsou sémanticky definované pomocí esenciálního datového modelu a jemu příslušející terminologie. e. Jsou využívány otevřené standardy a protokoly pro komunikaci mezi systémy. f.

19.1.10

Dodržení architektonických principů je akceptačním kritériem dodávek všech projektů a jiných změnových iniciativ.

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti řízení a koordinace rozvojových programů a projektů celopražského významu V oblasti řízení a koordinace rozvojových programů a projektů celopražského významu budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla: 1. Programy a projekty, které mají být realizovány, jsou specifikovány v Akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy, schváleném na příslušné období. Řídící rada je odpovědná za zajišťování jeho aktualizace. 2. Programy a projekty jsou řízeny a dokumentovány v souladu s osvědčenými a mezinárodně uznávanými standardy projektového řízení, a to v míře závisející na charakteru, velikosti a složitosti projektu. Účastníky organizační struktury projektu (již v přípravné fázi) musí být zástupci dotčených subjektů zapojených do společného řízení informatiky. 3. Pro řízení rozvojových programu a projektů jsou jmenovány příslušné řídící výbory. Tyto výbory jsou po dobu existence programu/projektu zařazeny mezi orgány s rozhodovací a kontrolní pravomocí v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze. (viz kapitola 4.7.1) 4. Řídící výbory programů/projektů předkládají řídící radě požadavky na koordinaci a zajištění součinností ostatních běžících/plánovaných programů/projektů a případně i na součinnost orgánů federativního uspořádání s exekutivní pravomocí (viz kapitola 4.7.2).


121


5. Řídící výbory programů/projektů odpovídají, že budou při realizaci programů/projektů dodrženy příslušné standardy. 6. V případě, že řídící rada rozhodne, že požadavky na koordinaci a zajištění součinnosti mají být poskytnuty, pak subjekty zapojené ve federativním uspořádání, jsou povinni je poskytnout v požadovaném rozsahu.

19.1.11

Specifické principy, zásady a pravidla v oblasti správy a výměny znalostí a zkušeností z oblasti informatiky V oblasti správa a výměna znalostí a zkušeností z oblasti informatiky budou v rámci federativního uspořádání informatiky v hl. m. Praze dlouhodobě aplikovány následující principy, zásady a pravidla: 1. Znalosti a zkušenosti z oblasti informatiky, které nashromáždily za celou dobu své existence subjekty zapojené do federativního uspořádání, jsou společně sdíleným aktivem. 2. Subjekty zapojené do federativního uspořádání mají právo na sdílení tohoto aktiva. 3. Subjekty zapojené do federativního uspořádání mají povinnost svoje znalosti a zkušenosti předávat do společně sdíleného repositáře. 4. O udržování a správu repositáře znalostí a zkušeností se stará odbor informatiky MHMP.

19.2

Náležitosti poskytování služby údržby a servisu programového vybavení

19.2.1

Obecné náležitosti poskytování služby údržby a servisu programového vybavení V technických podmínkách zadávacích řízení na poskytování služby údržby a servisu programového vybavení by měly být stanoveny následující obecné náležitosti služby. Definice obecných pojmů souvisejících se službou údržba a servis programového vybavení 1. Vada programového vybavení 2. Proces řešení problému, který způsobila vada 3. Proces řešení ostatních problémů souvisejících s užíváním programového vybavení 4. Proces poskytování vyžádaných informací 5. Proces řízení požadavků na změny programového vybavení 6. Proces poskytování stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení 7. ServiceDesk/HelpDesk a jeho zapojení do procesů a. řízení požadavků, b. řešení problému,


122


c. poskytování vyžádaných informací.

19.2.2

Požadavky na službu údržba a servis programového vybavení V technických podmínkách zadávacích řízení na poskytování služby údržby a servisu programového vybavení by měly být stanoveny následující typy požadavků, které se následně promítnou do příslušných ustanovení smluv o poskytování údržby a servisu k příslušnému programovému vybavení. 1. Požadavky na obsah služby 1.1. Požadavky na kategorizaci vad programového vybavení – jaké kategorie vad jsou řešeny v rámci služby 1.2. Požadavky na proces řešení problému, který způsobila vada programového vybavení: 1.2.1. požadavky na způsob a formu zadokumentování identifikace vady, 1.2.2. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při nahlášení vady, 1.2.3. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při oznámení o převzetí nahlášení vady a zahájení prací na jejím odstranění, 1.2.4. požadavky na způsob a formu provedení ověření vady a potřebné součinnosti, 1.2.5. požadavky na způsob a formu řešení odstranění vady (např. poskytnutí opravené verze, poskytnutí patche/záplaty, poskytnutí náhradního řešení atd.), 1.2.6. požadavky na opravenou dokumentaci, 1.2.7. požadavky na způsob a formu akceptace odstranění vady. 1.3. Požadavky na proces řešení problémů souvisejících s užíváním programového vybavení způsobených něčím jiným než jeho vadou: 1.3.1. požadavky na způsob a formu zdokumentování identifikace problému, 1.3.2. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při nahlášení problému, 1.3.3. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při oznámení o převzetí nahlášení problému a zahájení prací na jejím řešení, 1.3.4. požadavky na způsob a formu provedení ověření problému a potřebné součinnosti, 1.3.5. požadavky na způsob a formu řešení odstranění problému (např. poskytnutím odborné rady jak správně postupovat, provedením příslušné operace v programovém vybavením za osobní asistence experta poskytovatele nebo převzetím příslušné relace uživatele apod.), 1.3.6. požadavky na způsob a formu akceptace řešení problému, 1.3.7. Požadavky na způsob a formu řešení situace, když se problém nepodaří vyřešit. 1.4. Požadavky na proces poskytování vyžádaných informací: 1.4.1. požadavky na způsob a formu zpracování žádosti o informace,


123


1.4.2. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při podání žádosti o informace, 1.4.3. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při oznámení o převzetí žádosti o informace a zahájení prací na jejím vyřízení, 1.4.4. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při převzetí požadovaných informací. 1.5. Požadavky na proces řízení požadavků na změny programového vybavení: 1.5.1. požadavky na způsob a formu zpracování požadavku na změnu, 1.5.2. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při podání požadavku na změnu a na osoby, které mohou požadavek na změnu podat/uplatnit, 1.5.3. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při oznámení o převzetí požadavku na změny a zahájení prací na zpracování návrhu na způsob provedení změny, 1.5.4. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při zaslání návrhu na způsob provedení změny poskytovatelem, 1.5.5. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při odsouhlasení/zamítnutí návrhu na způsob provedení změny, 1.5.6. požadavky na způsob a formu provedení změny a na potřebné součinnosti, 1.5.7. požadavky na způsob provedení a formu akceptace výsledků/stavu po provedení změny. 1.6. Požadavky na proces poskytování stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení: 1.6.1. požadavky na oznamování vydání stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení, 1.6.2. požadavky na způsob a formu získání/předání stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení, 1.6.3. požadavky na způsob a formu ověření funkčnosti stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení v prostředí vlastníka licence a na potřebné součinnosti, 1.6.4. požadavky na způsob a formu uvedení stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení do produkčního provozu v prostředí vlastníka licence a na potřebné součinnosti, 1.6.5. požadavky na zaškolení uživatelů v používání stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení, 1.6.6. požadavky na způsob a formu akceptace, že uvedení do produktivního provozu stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení proběhlo bez závad,


124


1.6.7. požadavky na způsob a formu řešení situace, když uvedení do produktivního provozu stávajících opravených a vylepšených/rozšířených nových verzí programového vybavení proběhlo se závadami. 1.7. Požadavky na poskytování odborného poradenství: 1.7.1. požadavky na způsob a formu zpracování požadavku na poskytnutí odborného poradenství, 1.7.2. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při podání požadavku na poskytnutí odborného poradenství a na osoby, které mohou požadavek na poskytnutí poradenství podat/uplatnit, 1.7.3. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při oznámení o převzetí požadavku na poskytnutí poradenství a zahájení prací na zpracování návrhu na způsob provedení vyžádaného poradenství, 1.7.4. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo vlastníka licence při zaslání návrhu na způsob provedení vyžádaného poradenství poskytovatelem, 1.7.5. požadavky na způsob, formu a kontaktní místo poskytovatele při odsouhlasení/zamítnutí návrhu na způsob provedení vyžádaného poradenství, 1.7.6. požadavky na způsob a formu provedení vyžádaného poradenství a na potřebné součinnosti, 1.7.7. požadavky na způsob provedení a formu akceptace výsledků/stavu po provedení vyžádaného poradenství. 2. Požadavky na rozsah služby: 2.1. přesná identifikace programového vybavení, ke kterému se služba vztahuje, 2.2. kterým organizačním složkám hl. m. Prahy je služba poskytována, 2.3. rozdělení služby podle způsobu kalkulace ceny na služby zahrnuté do paušální platby a na služby hrazené na základě skutečného výkonu, 2.4. požadavky na rozsah služby zahrnuté do paušální platby (co vše z požadovaného obsahu služeb je zahrnuto do paušální platby), 2.5. požadavky na rozsah služby zahrnuté do platby dle skutečného výkonu (co vše z požadovaného obsahu služeb je zahrnuto do platby dle skutečného výkonu), 2.6. požadavky na délku období, kdy má poskytovatel povinnost poskytovat službu údržby a servisu (pozáručního) k příslušné verzi programového vybavení (tzn. jak dlouho musí poskytovatel poskytovat službu ke konkrétní verzi), 2.7. požadavek na dobu trvání smlouvy na poskytování služby údržby a servisu programového vybavení. 3. Požadavky na výkon služby: 3.1. požadavky na provozní dobu Service/HelpDesku, 3.2. požadavky na reakční dobu Service/HelpDesku po zaslání/zadání hlášení o vadě respektive žádosti o informace, nebo požadavku na změnu,


125


3.3. požadavky na garantovanou dobu odstranění jednotlivých kategorií vad pro záruční i pozáruční servis, 3.4. požadavky na dobu, za kterou bude nová verze programového vybavení po vyžádání uvedena do produkčního provozu. 4. Požadavky na vykazování výkonu služby: 4.1. požadavky na vykazování výkonu obsahu služby zahrnutého do paušální platby, 4.2. požadavky na vykazování výkonu obsahu služby zahrnutého do platby dle skutečného výkonu. 5. Požadavky na způsob fakturování za poskytnuté služby 6. Požadavky na výstupy služby: 6.1. požadavky na výstupy procesu řešení problému, který způsobila vada programového vybavení, 6.2. požadavky na výstupy procesu řešení problémů souvisejících s užíváním programového vybavení způsobených něčím jiným než jeho vadou, 6.3. požadavky na výstupy procesu řízení požadavků na změny programového vybavení, 6.4. požadavky na výstupy procesu poskytování odborného poradenství. 7. Požadavky na sankce: 7.1. požadované sankce za vady, které se nepodaří odstranit, 7.2. požadované sankce za nevyřešení problému, který je objektivně způsoben programovým vybavením nebo způsobem jeho implementace (pokud se na implementaci podílel někdo jiný než poskytovatel služby, musí se stanovit, jakou měrou za to může programové vybavení samotné a sankci stanovit podle této míry), 7.3. požadované sankce za neposkytnutí opravených a vylepšených/rozšířených verzí programového vybavení a za jejich neuvedení do produktivního provozu, případně za nezaškolení obsluhy, 7.4. vzory smluv na provádění služby údržby a servisu programového vybavení budou vytvořeny jako výstupy projektu, který bude zařazen do akčního plánu rozvoje IS/ICT.

19.3

Seznam standardů spravovaných v rámci společného řízení informatiky v hl. m. Praze V rámci společného řízení informatiky musí být pro IS/ICT celopražského významu (CPV) stanoveny následující standardy rozčleněné do dále uvedených oblastí. 1. Technické standardy: 1.1. Standardní komunikační protokoly datové sítě 1.2. Standard adresování datové sítě 1.3. Standardní operační systémy 1.4. Standardní adresářové služby


126


1.5. Standardní aplikační platformy 1.6. Standardní systémy řízení databází 1.7. Standardní služby správy obsahu (content management services) 1.8. Standardní komunikační protokoly SAN 1.9. Standard pro ukládání dat na paměťová media 1.10.

Standard pro zálohování a obnovu dat

1.11.

Standard pro správu identit

2. Bezpečnostní standardy 2.1. Standardní kryptografické funkce a šifrovací algoritmy 2.2. Standardní autentizační metody 2.3. Standard pro obsah, formát a správu auditních záznamů 2.4. Standard pro přidělování uživatelských identifikátorů 2.5. Standard pro přidělování rolí a přístupových oprávnění 2.6. Standard pro nastavení bezpečnostních bran 2.7. Standard pro zabezpečení ukládání dat na paměťová média 2.8. Standard pro klasifikaci informací 2.9. Standard pro provádění antivirové kontroly 2.10.

Standard pro provádění bezpečnostního auditu

2.11.

Standard pro provádění procesu řízení incidentů

3. Standardy rozhraní 3.1. Standardy pro výměnu dat 4. Datové standardy 4.1. Standard pro metadata celoměstsky významných datových fondů 4.2. Standard pro poskytování/zpřístupňování celoměstsky významných datových fondů 5. Standardní smlouvy a smluvní ustanovení 5.1. Standard pro poskytování služeb údržby, servisu a podpory 5.2. Standardní smlouva/dohoda o centrálním zadávání 5.3. Standard pro smluvní ustanovení zajišťující datovou nezávislost 5.4. Standard pro procedury přejímky a kontroly kvality dodávek a akceptačních řízení 6. Standardy kvality služeb 6.1. Standard pro metriky ve smlouvách o úrovni poskytovaných služeb 7. Procesní standardy


127


7.1. Standard pro řízení projektů/programů 7.2. Standard o náležitostech životního cyklu IS 7.3. Standard pro obsah formulářů pro elektronická podání Případně další standardy, které budou vytvořeny na základě podnětu subjektů zapojených do společného řízení informatiky po schválení řídící radou.

19.4

Přehled použitých zkratek APV

Aplikační programové vybavení

CMK/CMKRIS

Celoměstská koncepce rozvoje IS pro potřeby HMP a MČ (tento dokument)

CPV

Celopražského významu

COBIT

Mezinárodně všeobecně uznávaný pracovní rámec vedení a řízení IT

ČR

Česká republika

GIS

Geografický informační systém, systém pro správu geoprostorových informací

HMP

Hlavní město Praha

IS

Informační systém

ISVS

Informační systém veřejné správy ve smyslu zákona 365/2000 Sb.

ICT

Informační a telekomunikační technologie

ISKŘ

Informační systém krizového řízení

IS MP HMP

Informační systémy Městské policie HMP

ISZR

Informační systém základních registrů

IS ZZS HMP

Informační systémy Zdravotnické záchranné služby HMP

JES

Jednotný ekonomický systém

MepNet

Metropolitní datová síť

MHMP

Magistrát hlavního města Prahy

MKS

Městský kamerový systém


128


19.5

NIPEZ

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek

OBIS

Informační systém vytvořený společností OBIS

OPPK

Operační program Praha - konkurenceschopnost

PCKS/Opencard

Pražské centrum kartových služeb zajišťující provoz Opencard

PROXIO/Agendio

Univerzální agendový informační systém, ve kterém jsou realizovány různé agendy a vedeny různé evidence, implementovaný/provozovaný na MHMP, některých ÚMČ a organizacích hl. m. Prahy

RHMP

Rada hl. m. Prahy

Service Desk

Service Desk je primárním centrálním bodem pro kontakt se všemi uživateli IS/ICT a informačních služeb

TIF

Technická infrastruktura

ÚMČ

Úřad městské části

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ZHMP

Zastupitelstvo hl. m. Prahy

ZRIS

Základní radniční informační služby

Definice použitých pojmů Pojem

Definice

IS/ICT/informační služba celopražského významu (CPV)33

1.

2.

3.

33

IS (data, aplikační programové vybavení, technická infrastru ktura), který je na základě doporučení řídící rady financován z rozpočtu hl. m. Prahy a společně využíván subjekty zapoje nými do federativního uspořádání informatiky hl. m. Prahy. ICT, které jsou na základě doporučení řídící rady financován y z rozpočtu hl. m. Prahy a společně využívány subjekty zap ojenými do federativního uspořádání informatiky hl. m. Prah y. Informační služby, které jsou na základě doporučení řídící ra dy financovány z rozpočtu hl. m. Prahy a společně využíván

V tomto dokumentu pro ně používáme souborné označení IS/ICT.


129


y subjekty zapojenými do federativního uspořádání informati ky hl. m. Prahy.

19.6

Rozvojový program v oblasti informatiky celopražského významu

Řízená dlouhodobě plánovaná a rozpočtovaná iniciativa zaměřená na provedení komplexních změn nebo na dlouhodobé dosahování stanovených cílů v oblasti informatiky, které zasáhnou nebo ovlivní IS/ICT/informační služby celopražského významu. Realizuje se většinou souborem vzájemně souvisejících a navazujících projektů.

Vedení HMP

Zastupitelstvo, rada a další orgány HMP definované v zákoně o hlavním městě Praze a ve Statutu hlavního města Prahy.

Vendor lock-in

Stav mezi dodavatelem a zákazníkem, který činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního dodavatele tím, že vytváří značné náklady na přechod na produkty a služby jiných dodavatelů. Toho lze dosáhnout například použitím nestandardizovaných součástí produktu, které jsou chráněny patentem nebo licenční smlouvou.

Celoměstsky významné datové fondy/celky

Strukturované i nestrukturované datové zdroje/celky vlastněné hl. m. Prahou, spravované MHMP, ÚMČ nebo příslušnými organizacemi. hl. m. Prahy. Obsahují agregované informace o majetku, hospodaření, smluvních vztazích, uzemním plánu, životním prostředí, energetice, sociálních službách, zdravotních službách, školství a volnočasových aktivitách, kulturních památkách, území (geoprostorová data), dopravě a dopravní infrastruktuře, sítích (elektrických, vodovodních, telekomunikačních a jiných), zřízených organizacích apod. Tyto datové zdroje/celky jsou využívány k řízení a správě města a pokud tomu nebrání nějaké zákony, tak mohou být poskytovány občanům a dalším subjektům.

Výsledky vypořádání připomínek předložených k první verzi tohoto dokumentu V této části jsou shrnuty hlavní připomínky k první verzi tohoto dokumentu. Připomínky jsou rozděleny do 5 skupin. Ke každé připomínce je uvedeno vyjádření k jejímu vypořádání.

19.6.1

Pochyby o souladu postupu se zákonnými požadavky Zpochybnění postupu vytvoření a schvalování strategických dokumentů včetně dokumentu Celoměstská koncepce rozvoje IS (dále též CMK) Vypořádání:


130




Vytvoření strategických dokumentů bylo vyžádáno a schváleno RHMP na základě příslušných usnesení (IS/ICS strategie: viz Programové prohlášení Rady hl. m. Prahy z prosince 2011 – závazek připravit novou informační strategii hl. m. Prahy pro léta 2012-2016 s cílem zajištění následné optimalizace investičních a provozních nákladů, Celoměstská koncepce: usnesení Rady HMP č. 303 ze dne 5.3.2013).



Postup tvorby CMK je v souladu se zákonem o Praze i se Statutem hl. m. Prahy. To bylo potvrzeno i odborem legislativním zároveň s vyjádřením k povinnostem dle zákona o ISVS (vnitřní sdělení MHMP/LEG/116/2013 ze dne 13.5.2013).

Vztah CMK k povinnostem dle zákona 365/2000 Sb. o ISVS a vyhlášce 529/2006 Sb. (informační koncepce) Vypořádání: 

CMK je dokumentem podle zákona č. 131/2000 Sb. o hl. m. Praze (§59) a Statutu HMP (§36). Tedy nikoliv informační koncepcí (IK) podle zákona 365/2000 Sb. o ISVS a vyhlášky 529/2006 Sb., která přesně specifikuje požadavky na obsah IK a zpracování za každý orgán veřejné správy.



CMK se zabývá nejen ISVS, ale rozvojem všech IS/ICT a informačních služeb celopražského významu (tzn. i provozních IS CPV, podpůrných IS CPV, ICT CPV a informačních služeb CPV) a dále oblastí řízení informatiky v hl. m. Praze.



Pro splnění povinností vyplývajících ze zák. 365/2000 zpracovává MHMP jiný dokument určený k atestaci. Zároveň MHMP zajišťuje tvorbu dokumentace, která bude využitelná pro tvorbu a aktualizací IK jednotlivých MČ.



Pro ISVS, které mají charakter CPV, stanovují CMK a IS/ICT strategie a nadřazené cíle, definují koncepci jejich rozvoje a stanovují strategický dlouhodobý plán jejich budování, zajišťování financování jejich provozu a zajišťování podmínek pro jejich řízení.



Informace uvedené v IS/ICT strategii a CMK mohou MČ využít ke tvorbě svých strategických dokumentů, odkázat na ně při tvorbě svých IK pro ISVS, jichž jsou správci.

Vztahy v sadě dokumentů (CMK, IS/ICT strategie, přílohy – analýza, cíle, koncepce, akční plán), poskytnutí kompletu k připomínkování Vypořádání: 

CMK byla zpracována v návaznosti na IS/ICT strategii hl. m. Prahy na období 20122016.


131




IS/ICT strategie stanovuje vizi, hlavní úkoly, strategické cíle informatiky hl. m. Prahy a akční plán a z něj odvozený rozpočet, oba zpracované tak, aby bylo možné stanovenou vizi a strategické cíle dosáhnout.



Při plnění vize, hlavních úkolů a strategických cílů informatiky hl. m. Prahy, které je realizováno prostřednictvím projektů a programů uvedených v akčním plánu rozvoje informatiky hl. m. Prahy, je třeba dodržovat schválenou koncepci. Touto koncepcí je právě CMK.



Jako podkladový materiál při schvalování dokumentu IS/ICT strategie hl. m. Prahy na období 2012-2016 RHMP byla zpracována příloha Koncepce rozvoje IS/ICT hl. m. Prahy na období 2012-2016. Vydáním a schválením CMK přestává původní podkladový materiál plnit svůj účel a je dokumentem CMK plně nahrazen. Tato skutečnost byla v návrhu CMK explicitně vyjádřena.



Za účelem strategického řízení a rozvoje IS v hl. m. Praze budou tedy schváleny dva dokumenty – CMK a IS/ICT strategie. Každý plní svůj specifický účel a vzájemně jsou provázány.



CMK je zaměřena na součinnost HMP a MČ při rozvoji IS celopražského významu. Tomu odpovídá i členění a obsah dokumentu CMK. Hlavní vazby na strategii a její přílohy jsou v CMK uvedeny.



Přílohy nebyly distribuovány, protože po schválení byly zveřejněny na Extranetu. MČ o tomto byly vyrozuměny. Uznáváme, že tato skutečnost mohla být znovu explicitně zmíněna v průvodním dopisu.



Po vypořádání připomínek a projednání RHMP a ZHMP budou dokumenty závazné pro všechny subjekty.



Po dobu, na kterou je strategie a CMK zpracována, se mohou aktualizovat všechny přílohy IS/ICT strategie. Zejména se předpokládá aktualizace akčního plánu v součinnosti s MHMP a MČ (po zavedení společného řízení na bázi federativního uspořádání).

Zásah do kompetence MČ jako OVS/OVM (přenesená působnost), právní odpovědnost při sdílení IS/ICT Vypořádání: 

Přijmutím CMK a jejím dodržováním nedojde k žádnému ohrožení schopností MČ odpovídat jako správce za data, která spravuje ve sdílených IS CPV a případně v aplikacích provozovaných ve sdílených technických infrastrukturách umístěných v datových centrech. Podmínky využití datových center a jejich sdílené technické infrastruktury společně se sdílenými aplikačními a podpůrnými službami budou


132


architektonicky, provozně, organizačně a smluvně ošetřeny tak, aby MČ měla úplnou kontrolu nad daty, jejichž je správcem a aby mohla řídit přístup k těmto datům.

19.6.2



Garance za to, že nedojde k žádnému ohrožení schopností MČ odpovídat jako správce za data, která spravuje ve sdílených IS CPV a případně v aplikacích provozovaných ve sdílených technických infrastrukturách umístěných v datových centrech, je poskytnuta i tím, že v dohodách o využívání datových center, respektive o využívání sdílených IS a sdílených aplikačních nebo podpůrných služeb, budou stanoveny všechny potřebné náležitosti, jež stanovují jednak SLA a také příslušné povinnosti a odpovědnosti. Uzavření uvedených dohod mezi MHMP a MČ je nutnou podmínkou pro využívání sdílené infrastruktury datových center a sdílených služeb.



Dokument CMK bude příslušným způsobem doplněn, aby nebyla žádná pochybnost, že záměrem a řídícím principem je, aby k žádnému ohrožení MČ nedocházelo.

Výhrady k návrhu společného řízení informatiky HMP a MČ na bázi federativního uspořádání Zavádění duplicitních struktur k voleným orgánům a jejich poradním orgánům (komise, výbory) Vypořádání: 

V CMK nejsou stanoveny žádné duplicitní struktury ke komisím a výborům volených orgánů.



Máme za to, že navržený systém společného řízení infromatiky je významným posunem, protože umožňuje MČ mnohem větší zapojení do procesu rozhodování o rozvoji IS/ICT CPV, než tomu bylo dosud.. Záleží na aktivitě a schopnostech MČ, jak tuto možnost využijí.



Volené orgány se budou nadále samostatně rozhodovat. Při rozhodování budou využívat odborně zpracované podklady od orgánů federativního uspořádání. V těchto podkladech budou zachyceny objektivní skutečnosti a společný postoj MHMP, MČ a dalších organizací hl. m. Prahy k problematice rozvoje IS/ICT v hl. m. Praze. V podkladech budou také zachyceny skutečnosti, které upozorňují na případné nejednotné nebo kontroverzní postoje k řešení některých záležitostí rozvoje IS/ICT v hl. m. Praze.



Protože MČ/ÚMČ budou zapojeny do orgánů společného řízení informatiky v hl. m. Praze, budou dokonale seznámeny se všemi podklady, které budou předávány voleným orgánům. Mohou v předstihu informovat svoje zástupce ve volených orgánech o příslušných rozhodných skutečnostech, které je třeba zvažovat při rozhodování voleného orgánu, a tak pozitivně ovlivňovat výsledné rozhodnutí.


133


Obava z nevyváženého uspořádání z hlediska pravomocí a financí (vůdčí pozice HMP/MHMP) Vypořádání: 

Role MHMP (respektive odboru informatiky MHMP) je v CMK jednoznačně popsána. Žádná z těchto rolí neumožňuje samostatně a bez souhlasu MČ zapojených do systému řízení navrhovat a prosadit jakoukoli změnu, která se týká financování IS/ICT CPV.



Ke změně systému řízení dojde postupně, až po schválení CMK. Některá rozhodnutí o financování však musela být učiněna před schválením CMK (např. financování nové metropolitní datové sítě, financování vybudování datového centra apod.), protože při prodlení by hrozily velké ztráty. Proto některé MČ mohly nabýt dojmu, že jejich postavení je nevyvážené. Jiné velké projekty plánované k realizaci v akčním plánu rozvoje informatiky byly pozastaveny do doby, než dojde ke schválení CMK, protože se ukázalo, že bez aktivní podpory MČ je obtížné je prosadit. Nově nastaveným systémem řízení budou uvedené projekty a programy oživeny a nastaveny tak, aby získaly většinovou podporu MČ.

Nesouhlas s delegováním odpovědnosti na 1 zástupce MČ/ÚMČ pro práci v orgánech federativního uspořádání (shromáždění informatiků, řídící rada, výbory programů a projektů…) Vypořádání: 

Zástupci MČ/ÚMČ působící v orgánech federativního uspořádání jsou prostředníkem, pomocí kterého MČ realizují aktivní zapojení do společného řízení informatiky v hl. m. Praze.



Zástupci MČ ve volených orgánech budou podle CMK při rozhodování o záležitostech rozvoje informatiky v hl. m. Praze vycházet z odborných podkladů, na jejichž přípravě se podílejí a s nimiž jsou detailně seznámeni zástupci MČ působící v orgánech společného řízení informatiky. Předpokládá se, že budou ve vzájemném kontaktu a že si předají všechny potřebné informace a podklady včas, aby rozhodování volených orgánů bylo kvalifikované.



Členové volených orgánů MČ mohou mít zájem prosadit/ovlivnit některé změny v IS/ICT CPV. Za tímto účelem mohou instruovat a pověřit své zástupce v orgánech federativního uspořádání, aby podněty MČ prosadili při přípravě podkladových materiálů, které jsou předkládány ke schválení voleným orgánům hl. m. Prahy.

Nesouhlas s některými postupy a pravidly při rozhodování orgánů (shromáždění - hlasování prosté většiny) Vypořádání: 

Postupy a pravidla rozhodování uvedené v CMK jsou upraveny a doplněny tak, aby umožňovaly podle vzniklé situace a s vysokou zárukou dospět ke společnému


134


rozhodnutí (do postupů a pravidel budou navrženy příslušné způsoby hlasování a konsenzuálního rozhodování). 

Aby byl eliminován nežádoucí vliv situace, že se zástupce MČ v orgánech federativního uspořádání nebude moci z nějakých závažných důvodů účastnit hlasování a rozhodování, navrhujeme do postupů a pravidel doplnit roli pověřeného náhradníka/zástupce, který bude vyslán na příslušné jednání, kde může proběhnout nějaké hlasování nebo konsenzuální rozhodování.

Dobrovolnost vs. povinnost (dodržování standardů), úplné nebo částečné zapojení Vypořádání: 

CMK bude po schválení ZHMP závazným dokumentem, nikoliv však neměnným (viz výše – aktualizace). Text CMK je doplněn tak, aby bylo jasné, co se rozumí aktivním zapojením a že všichni mohou, ale nemusí, rovnoprávně využívat všechny IS/ICT a služby CPV a podílet se na řízení. Z tohoto důvodu nejde o žádnou dvourychlostní federaci, pouze o možnost využití společných služeb v různém rozsahu.



Standardy pro IS/ICT CPV budou připravovány na náklady HMP/MHMP a budou schvalovány orgány federace.



Standardům musí vyhovovat v první řadě IS/ICT CPV a to by mělo být zajištěno sdílenou infrastrukturou umístěnou v datových centrech a procesy správy těchto center. Tzn. v datovém centru nebudou provozovány systémy, které nevyhovují standardům. Pro ostatní IS/ICT MČ, které nebudou komunikovat s IS/ICT CPV je soulad se standardem doporučen. Takto je upraven text v CMK. Bude stanovena dostatečná doba na zajištění souladu se schválenými standardy. Soulad se standardy, interoperabilita a provozování v DC jsou hlavním zdrojem budoucích úspor. Touto koncepcí se startuje nutná změna, která bude hrazena především z rozpočtu HMP.

Nedostatek odborných kapacit na straně MČ, vzájemná komunikace Vypořádání: 

19.6.3

V případě malých MČ nepředpokládáme z důvodu omezených personálních možností intenzivní zapojení všech MČ ve všech orgánech. Bude záležet i na dohodách mezi jednotlivými MČ o vzájemném zastupování v orgánech společného řízení informatiky a při kladení požadavků a podnětů na další rozvoj..

Obavy z ekonomických dopadů na hospodaření MČ Nejasné náklady na zapojení MČ do spolupráce podle koncepce. Obava z vícenákladů. Vypořádání:


135




Nepředpokládáme vícenáklady na straně MČ, ale naopak úspory.



Náklady na projekty a programy, které realizují IS/ICT CPV případně zajišťují jejich provoz, jsou uvedeny v rámcovém rozpočtu, který je jednak součástí schváleného dokumentu IS/ICT strategie, dále jsou zpravovány v detailnější podobě v dokumentu Akční plán rozvoje informatiky hl. m. Prahy.



V rámci nově zavedeného systému řízení budou všechny nové programy a projekty uvedené v akčním plánu odsouhlaseny k realizaci pouze za podmínky, že dojde ke zpracování návrhu detailního rozpočtu konkrétního projektu. Pokud bude součástí projektu nějaká specifická úprava plnění projektu vyžadovaná pouze malým počtem MČ, která nebude mít vliv na celek, pak může dojít v rámci schvalování návrhu rozpočtu v orgánech společného řízení informatiky k rozhodnutí, že si tuto úpravu budou muset hradit (plně nebo čáastečně) dotčené MČ ze svých prostředků. Všechny ostatní prostředky plánované na rozvoj a provoz IS/ICT CPV budou hrazeny z rozpočtu hl. m. Prahy



Při sestavování rámcového rozpočtu byly provedeny kalkulace, které zahrnují odhady všech nákladů (na IS/ICT CPV).

Otázka garance udržitelnosti ambiciózních projektů centralizovaných řešení (přesun do datového centra). Případná zpětná decentralizace bude nemožná/nákladná. Vypořádání: 

V rámci nově zavedeného systému řízení budou všechny nové programy a projekty uvedené v akčním plánu odsouhlaseny k realizaci projednáním v orgánech federativního uspořádání. K odsouhlasení dojde jen v případě, že budou udržitelné.



Otázku udržitelnosti projektu budování DC nepovažujeme za reálnou hrozbu. Současný plánovaný rozsah DC pokrývá potřeby MHMP včetně záměru přesunut do něj IS CPV, které MHMP spravuje, a hosting pro malé MČ. Škálovatelnost zvolené technické infrastruktury dovoluje do něj převádět i další IS plánované v rámci akčního plánu rozvoje a případně IS, které budou ve správě MČ. Podmínky provozu budou stanoveny smluvně.

Požadavek zohlednit nejen model financování projektů/systémů celopražského významu (CPV), ale i interních MHMP a MČ Vypořádání: 

Máme za to, že pro IS/ICT CPV byly uplatněny potřeby celého HMP. Pokud se jedná o programy/projekty uvedené v AP, tak je to vždy v kontextu CPV a na nich se účastní různou měrou velké i malé MČ.


136




Do kompetencí MČ a jejich IS/ICT, které nejsou součástí IS/ICT CPV, nezasahujeme (interní samosprávné a provozní potřeby a IS MČ, vč. jejich technického zajištění a financování). MHMP může pouze doporučovat či podílet se na společném řešení nebo pilotních projektech ve společném zájmu. Výše prostředků na informatiku v rozpočtech MČ je určena rozhodnutím samosprávných orgánů MČ.

Kdo ponese náklady na úpravy IS/ICT, aby byly v souladu se standardy Vypořádání: 

Viz výše (Standardy pro IS/ICT CPV budou připravovány na náklady HMP/MHMP a budou schvalovány orgány federace. Po schválení budou závazné pro všechny uživatele.).



Standardy mimo rámec IS/ICT CPV mohou mít pouze charakter doporučení.



Soulad se standardy, interoperabilita a provozování v DC je hlavní zdroj budoucích úspor v celoměstském měřítku.

Požadavek na financování formou dotací (přerozdělení prostředků ve správě INF MHMP) Vypořádání:

19.6.4



Požadavky na větší míru finanční podpory jsou z pohledu MČ pochopitelné (pokud však nejsou zároveň doprovázeny požadavkem na zvýšení autonomie). Forma účelových dotací i přerozdělení prostředků ve správě INF MHMP není vnímána jako efektivní opatření.



Lze však v rámci společného řízení prosazovat jiné nástroje – společná řešení, podpora pilotních projektů, sdílení a přenos výstupů a zkušeností aj.

Způsob dalšího schvalování dokumentu Který volený orgán schvaluje CMK (RHMP/ZHMP) Vypořádání: 

Podle § 59 odst. 2 písmo k) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je zastupitelstvu hlavního města Prahy vyhrazeno schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí. Před předložením do ZHMP materiál projednává Rada HMP.

Vypořádání připomínek před předložením upravené CMK voleným orgánům HMP Vypořádání:


137




19.6.5

Je to oprávněný požadavek ze strany MČ. Vypořádání připomínek je MČ zasláno společně s upraveným dokumentem k vyjádření, a to před předložením voleným orgánům HMP.

Další připomínky k technickým oblastem (kapitoly 5-17) Infrastruktura - MePNet, Datové centrum. Podpůrné služby - IDM, DMS, certifikáty, časová razítka. Aplikace/systémy - ekonomické, agendové, GIS. Data. ICT architektura, standardy aj. Vypořádání: 

Důvodem připomínek byly převážně nepřesné formulace a nedostatečný důraz na některé faktory důležité pro MČ. Došlo příslušným úpravám a doplněním v příslušných částech nové verze dokumentu. Text kapitol po úpravách považujeme za dostačující východisko pro další kroky společného řízení v příslušných oblastech.



Další diskuse, upřesňování a zapracování podnětů k specifickým odborným otázkám, které zcela nezbytně budou přicházet, bude předmětem činnosti orgánů společného řízení, zejména příslušných expertních skupin pro jednotlivé oblasti působnosti


138

Celoměstská koncepce rozvoje informačních systémů pro potřeby hl. m. Prahy a městských částí na období do roku 2016

Recommend Documents