Vydává ZŠ, Dr. E. Beneše 1, 78701 Šumlled,; Tel. 583 21 30 11, Redakcní rada: Lucie Dhišová, Denisa Pažitková, Monika Šindlerová, Helena Hrehíclwvá, Betka Cvrkalová, Michaela MalínkoYá Pocet vj,tisku: 70 kusu
co
PY~:l9ht
©.:.
Z fAK L fA DNI
SK O L
fA "$,~~~:ER K ,
Dr.
E.
B (! n
P.
$
(!
1
Úvodník Aje to tady! Obvyklá veta každého úvodníku. Je opravdu težké vymyslet neco nového. Zimní období je rok co rok stejné, ale presto ho máme rádi. Cím je clovek starší, tím si více uvedomuje radost z toho, když se u stromecku sejde celá rodina. Méne už premýšlí nad tím, kolik dostal dárku. Na cas blýskajících se stromecku a vonavého cukroví se tešíme už od chvíle, co uvidíme padat pnmí sníh. Jak tyto svátky vznikly? Jak se slaví v exotických, nám nekdy neznámých zemích. To vše se doctete práve v tomhle zimním vydání TREFY. Hezké svátky plné pohody a klidu, hodne štestí do nového roku vám preje celá redakce. Jak napríklad slaví Vánoce reditel školy? *Jak se zmenil Váš vztah k Vánocum od detství po soucasnost? Jako každé díte jsem rešil pocet dárku, ale ted mi predevším záleží na tom, aby se sešla celá rodina pohromade. Mou zálibou je obdarovat rodinu. Dárky, které kupuji, nemusí být zrovna nákladné, ale mely by potešit. .. *Mel jste nekdy nejakou neobvyklou štedrovecerní veceri? Ne. Držím se starého zvyku, kapr a salát. V detství to bylo filé. *Varíte? Je to jeden z mých konícku, ale strídám se se svou manželkou. *Máte nejaké rodinné .nyky? Držím se starého zvyku krájení jablícka, pouštení lodicek ze skorápek orechu. *Jak si predstavujete vánocní výzdobu? Dáváte na ni velký duraz? Výzdoba by mela být esteticky vyvážená. Nejsem fanda umelých kýcu, dávám prednost prírodní dekoraci. I když stromecek máme obcas umelý. *Jak oblíbené jsou u vás Vánoce? Jsou stoprocentne na prvním míste. Protože se schází celá rodina. Ale svátky a narozeniny príbuzných jsou taky oblíbené. *Kolik se vás u stromecku sejde? Všichni clenové užší rodiny, tedy ctyri. *Jak trávíte ostatní vánocní dny? U televize nebo návštevami s rodinou? Venuji se sportu (lyžování) a pritom navštevuji známé, kamarády a sdílíme spolecné zážitky. Dekujeme panu rediteli za rozhovor a prejeme príjemné vánocní svátky a mnoho úspechu do nového roku! Helena Hrebícková a Betka Cvrkaová, 8. D
KDO TO BYL MIKULÁŠ A KDO JE SANTA CLAUS? MIKULÁŠ Ríká se, že Mikuláš býval biskupem ve meste Myra v dnešním Turecku. Žil prý ve ctvrtém století, takže je tomu už 1600 let. Proslavil se láskou k detem. V legendách se hovorí i o zázracích, které vykonával. Jedna z legend vypráví o jistém muži, který se zadlužil, a hrozilo, že bude muset prodat své tri dcery do nevestince. Když se o tom dozvedel Mikuláš, vhazoval otevreným oknem do ložnice dívek tri noci za sebou peníze, které stacily nejen na dluhy, ale ješte zbylo na veno. Biskupem se stal tak, že tehdy v maloasijskén meste Myra zemrel biskup, a protože nebyl žádný vhodný kandidát, mel se jeho nástupcem stát ten, kdo následujícího rána jako první vstoupí do chrámu. Byl to Mikuláš. Ten nakonec úrad prijal a stal se roku 300 biskupem. SANTACLAUS Jméno Santa Clause vzniklo v Americe zkomolením jména Sv. Mikuláš. Jemu holandští pristehovalci ríkali Sinter Klaas. Nejdríve nosil dárky 5.prosince jako u nás, ale casem se
nadílka presunula na Štedrý den. Ješte na zacátku 19. století si jej lidé predstavovali jako drobného mužícka v kožešinovém obleku, který jezdil na saních tažených sobem. Tato osoba nepochází, jak by všichni rekli, z Ameriky, ale z Finska. Ješte ve 20. letech 20. století se Santa Claus bežne zobrazoval v oblecení barvy modré, zelené ci fialové a pripomínal spíše elfa nebo skreta. Reklamní Santa Claus ovlivnil velkou cást sveta a trochu zamotal dodržované zvyky v nekterých zemích. I u nás nahradil novodobého Dedu Mráze a cástecne i Ježíška. Mikuláš, který chodí za detmi s dárky 5. prosince, však odolal. Proto si málokdo uvedomí, že u nás nadeluje sv. Mikuláš v prosinci dvakrát. nejprve pod svým vlastním jménem a pak pod pseudonymem Santa Claus. Helena Hrebícková,8. D NEJKRÁSNEJší STROM
Kdo myslí na Vánoce, myslí zároveií na vánocní stromek. Dnes si sotva dovedeme pPedstavit, že bjrvalydoby, kdy lidé pestré vyparádené vánocní stromky vi/bec neznali.A ppece je tomu tak. Jen vecne zelené vetve chvojí bývaly odjakživa nezbytnou ozdobou každého domu.Mely od nej zahánet zlé duchy a platily za symbol životJ1ísíly. Kdysi lidé neznali neco takového jako vytápení a elektrické svetlo.Zimy bivaly kruté a všichni se utešovali jen nadejí na novou zeleií. Ozdobné vánocní stromky, nejcasteji jedle - nemecky Tanllellbaum, se v domácnostech objevily až mnohem pozdeji.Kolem roku 1600 je v jedné alsaské kronice první zmínka o tom,že byl postaven Dannenbaum, ozdobený ružemi z barevného papíru, jablky, sušenkami a cukrovím.Svícky se tenkrát takéješte nepožívaly. Tn1aloješte dlouho, než se zvyk zdobit vánocní stromek, jak ho známe, rozšíNl.Teprve v 19. století se stal nedílnou soucástí vánocních svátku. Dnes se zdobí na celém svete. K nejrozšíPenepím ozdobám patN svícky, barevné koule, andelícci a slamené hvezdicky. Mnoho lidí, ktelým leží na srdci ochrana pNrody, zacalo také místo Pezaných vánocních stromkzi kupovat stromky s hlineným obalem, které pak po vanocích znovu zasazují. Je to skvelá myšlenka, ale jen pro ty, kdo mají na zahrade dost místa, protože jehlicnaté stromy bývají veliké. Helena HPebícková VÁNOCNÍ PRÍBEH Tento príbeh se stal, když jsem ješte nebyla na svete a muj brácha a ségra byli ješte malí. 23. prosince celá rodina nazdobila spolecne krásný, velký stromecek a všichni se tešili na Štedrý den. Samozrejme že na stromecku visely nejaké sladkosti a mí sourozenci se k ránu vydali na lup. Rodice ješte spali, když vtom se ozvala velká rána. Mamka s tatkou vybeWizdešene do obýváku. Hádejte, co se stalo! Vánocní stromecek ležel v celé své paráde na zemi! Dva lupici se utíkali schovat do pokojícku. Rodice si hned domysleli, co se stalo. A protože byl Štedrý den, tak brali všechno s humorem. Znovu postavili stromecek a doplnili nové ozdoby na místo rozbit)'ch. Štedrý vecer byl skutecne pekný. A casto v naší rodine vzpomínáme na "kácení" vánocního stromku. Helena Hrebícková RECEPT**RECEPT**RECEPT** *RECEPT***RECEPT* **RECEPT* **RECEPT**RECEPT**RECEPT** RYCHLÉ MANDLOVÉ
HRUDKY
Co k tomu potrebujete? Jak se to delá? 100 mandlových hoblinek 1) Mandlové hoblinky nasypte na pánev(bez tuku), opražte je a nechte 150 cokoládové polevy vychladnout. papír na pecení 2) V hrnci uvarte vodu. Dejte polevu do malé misky . Nechte ji stát v horké plech na pecení vode, dokud se poleva nerozpustí. 3) Vmíchejte do polevy mandle. 4) Plech nebo podnos vyložte papírem na pecení. 5) Dvema cajovými lžickami vytvarujte na plechu nebo na podnose hrudky z mandlové masy a nechte je pres noc osclmout. Dobrou chut preje Helena Hrebícková
VÁNOCE - dny klidu a míru, osmažený kaprík, bramborový salát a vánocní stromek prohýbající se pod tíhou a množstvím ozdob. Tak takhle nejak to za pár dní bude vypadat ve vetšine domácností u nás. A možná k tomu pripadne i bílý sníh. ALE JAK SE SLAVÍ VÁNOCE V NEJRuZNEJšíCH EXOTICKÝCH KOUTECH NAŠí PLANETY?
KoreiskV dedula Deti v mnoha zemích se tešívají na dárky od Santy Clause. V Koreji mu ale ríkají Santa Grandfather - že by typický asijský projev úcty ke stárí? Dospelí zdobí vánocní stromky (vetšinou umelé) a rozsvecují vánocní žárovicky (vetšinou pravé). Asi jediným, zato však obrovským rozdílem mezi americkými a korejskými Vánocemi je kuchyne. Místo krocanu se podává rýžová polévka, hovezí maso, bramborové nebo fazolové nudle, korenené cínské zelí, .ovoce a sladkosti. A vlastne je tu ješte jeden rozdíl. Neprejí si navzájem" Marry Christmas", ale "Sung pan Juk Ha". Brazilské Vánoce isou podobné evropským Jihoamerický temperament dodává temto svátkum opravdu netradicní ráz. Vánoce jsou zalité sluncem, hýrí všemi barvami a patrí k nejduležitejším svátkum roku. Živé vánocní stromecky jsou velmi drahé, a tak se setkáváme spíše s umelohmotnými napodobeninami. Lidé je zdobí nejruznejšími pestrobarevnými ozdobami, pro než nekdy nebývá strom ani videt. Štedrovecerní tabule nabízí v Brazílii peceného krocana, ovoce, morské ryby a sladké zákusky. Brazilci o sobe tvrdí, že jsou velmi štedrí a velkorysí, a tak jsou pro ne Vánoce obdobím velkých nákupu a shonu. Podobnost s Evropou je ciste náhodná. Pestrobarevné Mexiko Na trzích se prodávají ruznobarevné sklenené ryby v drevených rámech, dlouhonozí ptáci z lakovaných tykví a další Winené ci slamené postavicky zvírat. VzWedem k vysoké cene jsou vánocní stromecky k videní pouze v kostelích, divadlech, lepších restauracích a bohatých domácnostech. Ve vetšine rodin se podle staré tradice nahrazuje stromek pinatou - velkým hlineným džbánem. Ten predstavuje vykrmeného krocana a je ozdoben papírovým límcem a perím. Bývá zavešen nade dvermi a dospelí do nej dávají svým potomkum hracky a cukroví. Vánocní piknik na pláži Na dárky se teší také deti v Austrálii. Ostatne, kdo by se netešil, když má neco dostat? Zatímco my, Stredoevropané, se povetšinou tešíme na sníh, u našich protinožcu je na Vánoce rtut teplomeru vysoko nad 30°C. Lidé v Austrálii vetšinou tráví vánocní svátky na plážích. Zkrátka mají Štedrý den v plavkách. I na tomto kontinentu mají rádi vánocní stromecek. Vetšinou jsou však umelé nebo zasazené v kvetináci. Že by ekologická uvedomelost? Štedrovecerní hostina má formu pikniku pod otevreným nebem a všude jsou mraky pestrobarevných balonku. Dárky zde však neroznáší Santa Claus, ale obrovský krab s velkými klepety. Temi - podle legend- každého, kdo v nej neverí, rozcupuje a hodí do more jako potravu rybám. At duch Vánoc vstoupí kamkoli, všude by mel prinášet radost, pohodu, pokoj lidem dobré vule. Tak tedy: "Št'astné a veselé!" . Betka Cvrkalová, 8. D
CO NOVÉHO NA NAŠí ŠKOLE Konstatuieme: POZITIVNÍ A CHV ÁLmODNÁ AKTIVITA ŽÁKU ROSTE Výstava klobouku Akce s velkým ohlasem. vsichni jste prezentaci výrobku 7. B mohli videt ph malé módní plehlídce. Tato akce byla duležitá pro trojici devcat. Zjistila, že uvádet, komentovat, mluvit do mikrofonu je plesne vec, která by jim "sedela ", ktrerou by chtela zkusit znovu. A tak se zrodilo školní rádio. Máme "Školní rádio" 1. prosince se na naší škole rozjelo "Školní rádio". Úcinkují v nem tri dívky (DJ) ze 7. B Terez, Monca a Renca. Co je naším cílem? Aspon trochu vám zpestrit pátecní dvacetiminutovou prestávku. Hrajeme Wavne písnicky na vaše prání.Prijímáme vaše kritiky i nápady na zlepšení rádia. Doufáme, že toto rádio vydrží i nadále. Takže zatím na slyšenou!!! Vaše Dl - Monca, Renca a Terez Poznámka redakce: Druhé vystoupení devcat v rozhlase bylo ješte zdarilejší než první. Pozorný posluchac si rozhodne všiml profesionálního pristupu, s jakým vedla Renata rozhovor s dívkou s deváté trídy. Výber skladeb a "méne decibelu" ocenili zvlášte ucitelé. Školní rádio vysílá totiž v case, kdy mají kratinkou chvíli na odpocinek.
I letos procházel školou Mikuláš s cetným doprovodem Každý rok jsme zvyklí, že 5. prosince chodí po budove školy pruvod certu, andelu s Mikulášem. Certíci chrestí retezy, ale andelé i Mikuláš mají s sebou vždy neco dobrého nejaké drobné sladkosti pro hodné deti. Všem zúcastneným dekujeme a príští rok se opet tešíme na milou návštevu. *zk* Už se to ví! NEJhezcí dívka. chlaDec. neihezcí Daní ucitelka a Dan ucitel chodí DOškole! Žáci 2. stupne rozhodovali o tom, kdo získá oznacení NEJhezcí v každé "kategorii". JAK NÁS NAPADLO UDELAT TAKOVOU SOUTEŽ (Miss, Missák ...) Jednou takhle o víkendu jsme se koukaly na film, ve kterém byla soutež o nejhezcí lidi školy. V tom okamžiku nás napadlo, že bychom tohle mohli uspoládat na na.~íškole. No, jak jste už zaregistrovali, splnilo se to.My už známe víteze a vítezky z 1. a 2.stupne. Gratulujeme a plejeme další Úspechy. Výsledky vyhlásíme v pátek 22. prosince 2006. Mužete se tešit na dis/wtéku a nejaký program. Prosíme vás a tímto taky žádáme, abyste si priprm,m nejaká vystoupení pro ostatní žáky školy. Svá vystoupení nám budete moci predvést v pátek 15. prosince v malé telocvicne ( poslední 2l'Yucovací hodiny). Se svými nál'rhy nás mužete zastihnout v 8. D. Vaše redaktorky Denca a Lucka, 8. D
K souteži vyhlášené v minulém císle CO JE SVÍZEL PRÍTULA? Svízelu je mnoho druhu: napr. encyklopedie Naše kvetiny II Miloše Deyla a Kvetoslava Híska uvádí svízel syrištový, krížatý, jarní,okrouWolistý, severní, svízel povázku a svízel lesní, drsný a samozrejme svízel prítulu. Jedná se o vysokou bylinu s dlouhými, chabými lodyhami, která se prichycuje háckovítými cWupy na okolní rostliny. Nebot je hojný v krovinách, ve svetlých lesích, v po~ích na rumištích, stací, když projdete kolem, a hned se prichytí na vás.Práve díky háckovitým chlupum se jej težko zbavíte. Tak
dokonale drží na vašem oblecení, že je s ním opravdu svízel! !I
*zk*
.d).-;;;«.7
'
"t
~
... '.".'
.
}
"
..
."- ~ .....
Odpovedi na danou otázku bychom se asi nedockali - ke škode veci, ne bot' i phrodopis je veda velice zajímavá! Spousta vecí má své kouzlo. A název rostliny - svízel prítula - to jen dotvrzuje. Nakonec jsme se domluvily s paní ucitelkou Pohzkovou, ona název rostliny vysvetlila žákllm :.k·~ 7. B. Ti se pak pokusili o ní napsat ve verších. JE
Tereza Godinová Rostlina svízel phtula je velmi phtulná. Kdyžjdu spechem, lepí se chlupem na moji botickukrásnou novou tenisku. Lepí se lehce, dolzl jde težce.
Laura Doubravová Svízel phtula je velký šikula. Na lodyze hácky má, K lidem se pNchytává. PNtutí se k nohavici, má ji za svou" milovnici Nohavice odpoví: Vrat' se zpátky do polí!
Ruda Gažar Když travou procházíte, svízel pNtom nacházíte. Bobule se prilepi na vaše nové kalhoty.
Adam Kudela
H.
To jsem já, svízel phtula, ríkaji, že jsem šikula. Obmotám se kolem dokola, bude z toho pohroma.
Veronika Brtníková Proc práve svizel phtula? Rostlina je to phtulná. Sotva nekdo projde, hned na neho dojde. Nemuže se pohybovat, nesmíme ho ale podcenovat. Vždy je, kde chce být, nelze ho jen tak oprá.šit. Monika Šindlerová Když jdeš v tráve, pi:;itutí se. Je s ním pak velký svízel, težko odlepi se. Je doterný a težko se ho zbaviš. DlUežité, že se pNtom baviš. Malinké kulicky na tvém tricku máš a nejen na chvilicku.
HOKEJISTÉ Z 9. C - JAcí JSOU MIMO ŠKOLU? CO PROŽÍVAJÍ V KOLEKTIVU? Co na sebe prozradili samotní hoši z 9. C ? Škola je evidentne nebaví. A dávají to mnohdy hodne znát. O tom by mohli mnozí vyucující dlouze hovoht. Jacíjsou na lede? Co prožívají? Jaké mají zážitky? Co plámljí do budoucna? Kam to chtejí dotáhnout v hokeji? *Cím je pro vás hokej? Prý zábava i drina. Nekdy je to opravdu tvrdý! Ale je tam dobrá parta. A tak se venují hokeji pro zdraví i fYzicku. Pondelí, úterý, streda, ctvrtek jsou tréninky, v pátek a v nedeli zápas. Mají radost z toho, když dají gól nebo vyhrají zápas. *Zacali sami nebo je do hokeje "natIacili" rodice? Nekterí si to už ani nepamatují. Jiného k hokeji privedli rodice. Jsou i tací,kterí chteli zacít samI.
*Jak vypadá atmosféra v šatne? Pri tréninku, pri zápase? Shodují se v tom, že to v šatne hodne smrdí. Málokdo by tam vydržel.Pri tréninku je tam dobrá pohoda, legrace. Baví se o holkách i o sexu. Když vyhrávají, dobre se baví na úkor soupere. Radost z vítezství je úmerná síle soupere. Když prohrávají, jsou zakriknutí a zklamaní. Nekdy se hádají, nadávají si ( sproste), vytýkají si chyby, probírají taktiku. Trenér jim nadává. *Jaký mají vztah s trenérem? Je pro ne rádce, prítel? Nebo je tvrdý, nerudný? Vetšinou se shodnou, že na lede je nárocný, to rve, nadává. Ale jinak je " normální". Je to prý "srandista". Je na ne prísný, protože po nich chce výsledky. Ale je to ,jen clovek", ale dá se s ním komunikovat. *Jak vás podporují rodice? A zvlášt maminky? Rodice je samozrejme podporují, hlavne financne. "Rvou" se za nás. " Moje mamka chodí skoro na každej zápas, pravidlum ale moc nerozumí." *Jak daleko si myslíš, že jsi schopen se v hokeji probojovat? "Je to zábava a doufám, že to nekam dotáhnu (treba na rybník). Až budu mít syna, budu se snažit vést ho k hokeji." "Chtel bych se dostat do NHL, a proto dru a makám mimo trénink." "Osud ukáže. Svého kluka bych nenutil, aby hrál hokej, nechal bych ho rozhodnout se." "Chtel bych se dostat do EXTRALIGY, treba Vítkovice nebo jiný tým, proto to delám." Jak vvnadá oblékání Asi málokdo z nás laiku si dovede predstavit, jak to vypadá v šatne, když se kluci chystají na led. Když si to necháte popsat, vypadá to následovne: Nejdríve obléknou ribano ( sportovní trikot vcelku). Pak šuspik?, holene, štulpny, gate, vestu, nákoleníky, dres, nákrcník, brusle, helmu, rukavice, hokejku. Zacínají nazí, ale na lede je spatríte už náležite "vymustrované". A poznali byste je? Chodíte se dívat? Víte, jak který kluk bruslí? Jestli je na lede šikovný? Chodíte je povzbuzovat? Zkuste to. Treba vás hokej taky chytne! *zk*
DOPIS OD SANTA CLA USE Asi v páté tríde jsme meli anglictinu s paní ucitelkou Krejcí. Vyzvala nás, abychom si na další hodinu anglictiny donesli dopisní papíry, že napíšeme psaní do Finska, odkud pochází Santa Claus. Paní ucitelka nám na tabuli napsala znení jednoduchého dopisu, protože jsme ješte moc anglicky neumeli. Psaní jsme mohli odeslat do sídla, které obývá Santa. Odpoved došla jen dvema z nás, protože jen já a má kamarádka jsme úkol dotáhly do konce a dopis na pošte podaly. Pamatuji si presne na ten den, kdy jsem obdržela "neznámé psaní". Sedela jsem na kresle v predsíni. Prišla za mnou mamka, že mi prišel nejaký dopis. Byl psán anglicky a "vylepšen" obrázky Santy. Chcete vedet, co obsahoval? MzV mil)! kamaráde, moc Ti dekuji za Tvuj dopis. Velmi me potešil. Vánocní ruch je už konecne pryc, mám cas Ti napsat a povedet, jaké veci ve Finsku jsou. Rád bych ti rekl zajímavou historku o"lé ceste kolem sveta. Vedel jsi, že na hlavní poštu Santa Clause na severním pólu se dostane pres pul milionu dopiS1/ rocne? Dlouho pred VánoÓ se rychlí a mrštní elfové starají o po,štu a berou to jako svuj velký Úkol.Deti a dospelí z celého sveta posílají dopisy, aby rekli, jak žijí. Když se vracím z cest, sednu si ke krbu, abych si v teple precetl príbehy mých drahých kamarádu. Mezi dopisy byl TV1ijmilý dopis, který jsem si cetl nekolikrát ... Dopis pokracuje dál. Pokud byste chteli také napsat dopis Santovi a hlavne - dostat odpoved do Vánoc (a ne až na jare, jako v tomto prípade), meli byste svuj dopis odeslat s dostatecným - nejlépe nekolikamesícním predstihem. Pak se dostane k rukámelffi vcas a i odpoved vás zastihne v case vánocním. Helena Hrebícková, s prekladem pomáhala Betka Cvrkalová lbc plaec whcre SlUl" Clnus Uvcs, bcyone! tbc Arctle Clrclc. ~~~~~~ ••~~~~e~~'1r~c~gly pcoplc. Arclte Clrcle nlUC: is no hurry here, thc: husLle and bustle of the towns
ecboes
far
ln tbc soutb. licre summer brings tbe n1ghtle •• n1ghrs, lUld wlntcr's mag!e Is tbc blue rwUight.
Here in Rovaniemi, spring is gradually approaching. I often stop to recall my journeys over land and sea. I reeall vividly one speeial oeeasion as a YOlmggirl climbed on my lap, gave me a big hug and whispered a little secn:t in my ear. Her greatest wish was for Christmas to 1astforever. Then everyone would always earry a safe and warm feeling in their hearts. lt is also my great wish to see goodwill and love between foIk. The magie of Christmas is time for your loved ones. This is the wonder and joy of Christmas. Fondest wishes,
•
www.santaclaus.fi
CESTUJEME S MALINOU HRADY A ZÁMKY - tentokrát K A R L Š T E J N Hrad Karlštejn je pýchou Berounska. Byl založen v roce 1348 Karlem IV ve stylu vrcholné gotiky. Stavbu vedl slavný Matyáš z Arrasu. Hrad nevznikl pouze jako císarská rezidence, ale jako pevnost k uchování korunovacních klenotu. V puvodním stavu se zachoval do 16. století. Pak byl prestaven. K další velké zmene došlo na konci 19. století. V císarském paláci spatríte 3 síne - dvorenínskou, manskou a hodovní. Nejvetšího prekvapení se dockáte na konci prvního okruhu. Spatríte Pokladnici a Klenotnici. Nejvetším lákadlem je replika svatovác1avské koruny . . Tento hrad ze 14. století je lákadlem na výlet pro ceské turisty, ale vetšinou hrad navštevují ly turisté ze zahranicí. MALINA '.:.,/(Michaela Malínková, 8. B) • Karlštejn je ze v.5ech hradzl vybudovaných Karlem IV. nejvýznamnej.5í. Od Prahy je vzdálen 30 km. Základní kámen položil pražsk)l arcibiskup Arnošt z Pardubic dne 10. cervna 1348 jménem svého císalského pNtele. Stavba pokracovala tak rychle, že tu Karel mohl pobývat se svým dvorem již v roce 1355. Pevný hrad postavený podle francouzsk)lch VZOrlJnemel v té dobe ve strední Evrope obdoby. Karel si tu prál uložit korunovacní klenoty Rímské ríše a daLrií posvátné pledmety.Aby poklady ukryté uvniti nepadly do rukou nepNtele, vedly stavitele k neobycejné dukladnosti. NapNklad severní zed veže je témer 7 metJ'zl silná. Do ticha hradu obklopeného hlubok)lmi hvozdy pNjíždeli predstavitelé Ríše a pl~edních evropských dvoru, aby zde projednávali duležité státJlí záležitosti. Nejvýše se tycí vež, v níž je nejnádhernejší a nejpo51.>átnejŠí prostora hradu - kaple svatého KNže. Pokud ji chcete v soucasné dobe nav.ritívit, musíte si prohlídku pl~edem o~jednat. Místnost je po rozsáhlé rekonstrukci zpNstupnována jen omezenému množství lidí v malých skupinkách, aby se zabránilo jejímu ponicení. Karlltejn. Hrad byl vybudován na trech úrovnich: nejnižší tvorí budovy urcené k obývání cisari, jeho rodine a družine, ve druhé je ve veži kostel P. Marie a kaple sv. Kateriny; nejvýše se tyci vež, v niž je nejnádhernejší a nejposvátnejší prostora hradu - kaple sv. Krik Obe veže byly nedobytnými pevnostmí, v jejichž nižších patrech byly také obytné mistnosti a kaple. Karlovo práni, aby poklady ukryté v obou vežích nepadly do rukou nepritele, ani kdyby jiné cásti hradu byly dobyty, vedly stavitele k neobycejné dukladnosti: severní zed vetší veže je témer 7 m silná a zdi stredni veže merí vlc než 3 m.
pOVÍDÁ SE O KARLŠTEJNE * že císar Karel zakázal ženám vstup do hradu. Proto mohlo vzniknout drama Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejne a také stejnojmenný muzikál, v nemž císarovnu Elišku zahrála Jana Brejchová. Císare Karla IV. ztvárnil Vlastimil Brodský. Ústrední písen nazpívala Helena Vondrácková. * že císar sedával na trunu mezi dvema okny tak, aby svetlo zvencí dopadalo do tváre príchozích. Sám zustával v prítmi. To proto, aby nemeli možnost pozorovat, co se mu zrací ve tvári. *zk*
PROC SE KIKI SKLENÍKU
VYHÝBÁ
Stalo se to o letních prázdninách. Babiccine kocce se narodila dve krásná kotátka. Já jsem jim dala jména Miki a Kiki. Kiki byla mourovatá po mamince a Miki cerno-bílá po tatínkovi. Každý vecer se kotátka na zahrade honila a skákala po sobe. Jejich oblíbenou hrou byl fotbal s vrškem od láhve. Jednou vecer, když jsme zrovna sedeli na zahrade, se kotátka po celodenním spánku zase honila. Chvíli honila Miki Kiki a chvíli zase Kiki Miki. Nekolikrát si obehla zahradu, ale poslední kolecko se stalo Kiki osudným. Miki zrovna pronásledovala Kiki. Ta se zrejme nedívala porádne na cestu a najednou bum ...Narazila hlavou do skleníku. Chvíli se motala, brzy se však vzpamatovala. Za pár okamžiku se už zase kotátka honila, jako by se nic nestalo. Ale skleníku se Kiki vyhýbá dodnes. Monika Trnková, 7. B KDYŽ SE SMULA LEPÍ NA PATY V letním císle TREFY jsme vás seznámili s Robinem Hlavsou, výbornj/ln sportovcem, mistrem éR v jízde na boulích. Ted vám predkládáme jeho zážitky z cest. To proto, abyste meli pl~edstavu, že než získá cenné vítezství ,mz'íže zažít i mnoho ne moc pNjemného.
Jednou jsem jel s oddílem na Mistrovství republiky Slovenska. Celou cestu jsem prospal. Až v jednu chvíli trenér prudce zabrzdi1. Otázal jsem se kamaráda Ondry: "Co se stalo?" A on odpovedel: "Porazili jsme bažanta, ale nikomu z nás se nic nestalo." Pak jsme pokracovali k našemu penzi onu. Tam jsme se ubytovali a šli spát. Další den jsme jeli lyžovat, ale Ondrovi se udelalo špatne. Ale i tak jsme se vydali na kopec. Když jsme sjíždeli k vleku, kamarád nevidel zatácku, jel porád rovne a spadl na hlavu. Zpusobil si otres mozku. Moje kamarádka, která jela za ním; zrejme taky nevidela tu zatácku, spadla též a vymkla si kotník. Když jsme se my ostatní trochu vzpamatovali ze ŠOku' vydali jsme se k vleku. Pri ceste na vleku to Ondra nevydržel a "hodil šavli". Další kamarád, co jel za ním, ty zvratky prejel. Všichni jsme se dostali nahoru. Tam jsme projíždeli trat. Ondrovi se ale zase udelalo špatne a vyzvracel se rovnou na trat. A pak zvracel ješte minimálne ctyrikrát, než jsme dojeli na penzlOn. Paní domácí nám k veceri pripravila výborné halušky. Jen Ondra musel jíst rohlíky nebo boruvky. Ty pak stejne v noci vyzvracel. Další den se jely závody. Nejezdilo se moc dobre. Sníh byl mokrý, ale nekteré plochy byly zmrzlé, takže to všem klouzalo. Ale nejak jsme ty závody odjeli. Po závodech následuje vyhlašování výsledku. Jenže zacalo pršet, tak se konalo v hospode. Hned potom jsme jeli domu. Ale když jsem podával trenérovi lyže, bouchl jsem se hlavou do dverí. Hlava me moc nebolela, ale kamarád mi oznámil, že mi tece krev po nose. Sundal jsem si cepici a zjistil, že mám v hlave dírku. Manželka našeho trenéra je zdravotní sestra, celo mi ovázala obvazem. Nejdrív mi ale kuži kolem rány zpevnila mašlickami z náplastí. Cesta domu pak už probíhala bez zvratku a poranení. Robin Hlavsa, 7. B NAŠEHRAVÁŠTENÁTKA Má prababicka má pejska. Je to vlcí špic a jmenuje se Buty. Dostala ji na Vánoce a stala se jejím nejlepším prítelem. Protože je to fenka, samozrejme mela štenátka. Když se narodí, jsou slepá a bezbranná. Je to moc hezké, jak se vlezou do dlane. V tomto období hodne jí a spí. Každý týden, když jsme byli na návšteve, o neco povyrostla. Asi po deseti dnech se jim zacínají rozlepovat ocicka. Po dvou týdnech se sice srandovne, ale prece
snaží udržet na slabých nožickách. Postupne zacínají vrcet, kousat se navzájem a vyvádet. V mesíci je s nimi už legrace. Koušou vás do ruky, chodí za vámi, cumlají prstík v domnení, že se napijí mlícka. Asi v mesíci a pul už dokáží jíst sama z misky. Vetšinou se odstavují od psí mámy ve dvou mesících. To je mi pak smutno,protože s nimi byla legrace. Ale všechna si je nechat nemužeme. Lukáš Reichl, 7. B KECUPOVÁ POHROMA Byla jedna myší rodina. A v té rodine meli k veceri špagety. Ale malý myšácek si vzpomnel, že špagety bez kecupu nejsou ono. Napadlo ho jedno zaríkávadlo, které mu prozradila jeho prababicka. To zaríkávadlo privolá myší vílu a ta splní každému jeho prání. A znelo asi takhle: cáry máry, dobrá síla, at je tady myší víla! Víla se zjevila. "Co si preješ, myšácku?" zeptala se. "Chtel bych bezednou láhev kecupU," pravil myšácek. Myší víla mávla kouzelným proutkem a láhev stála pred myšáckem. Myšácek se zaradoval. Než víla zmizela, podívala 'se na myšácka a prísne rekla: "Když chceš, aby kecup tekl, tak rekni enyky benyky, kecupe, tec. Aby prestal téct, musíš ríct enyky benyky, kecupe, dost!" Jednou dostal myšácek ohromnou chut na kecup a pomalu se vkradl ke kecupu. Rekl kouzelné zaríkávadlo- enyky benyky, kecupe, tec. Kecup tekl a tekl do hrnecku, pak do hrnce, až pretekl. Myšácek zapomnel to druhé kouzelné zaríkávadlo. Myší víla se objevila a kecupovou pohromu zastavila. Myšácek však trestu neunikl! .Musel za trest sníst všechen kecup, který z láhve vytekl. Myšácek jedl celou noc, celý den, celou druhou noc a celý druhý den. Od té doby nechtel špagety s kecupem ani videt, a to se ví, že zaklínadlo už nezopakoval. Ondrej Hrubý (pod dohledem starší sestry),3. A VZPOMÍNKA NA ZIMNÍ DEN V LESE Vnímám všechny krásy lesa. Premýšlím o tom, co by se a jak by se dalo udelat, a o živote. A..najednou je prede mnou lesní vodopád. Je z pulky zamrzlý, ale jinak je roztálý. Voda je studená a cirá. Nejsou tady žádné ryby a ani vydry. Vysoká vrba se naklání tesne nad vodu a zase zpátky. Pripomíná mi mou sestru, když vyleze z vany. Ta se taky klepe a nebo vrtLMyslím si, že vrba vodopád doprovází tím,jak šustí. Zní to jako symfonická básen Vltava. Ráno se zahalilo do perin z mraku ane a ne vylézt. Už netrcí stébla trávy do výše, protože sníh je všechny zasypal. Listí tu také žádné není.Na stromech je pouze jehlicí a sníh. Vrba se opet naklání k nebi a k vodopádu. Vnímám to, jako kdyby se domlouvala s vodopádem a pak všechno sdelovala slunci. Asi chce, aby vysvitlo. Vyslyší ji? Ano. Najednou slunce vysvitlo. Jeho zlaté vlasy ozárily celý svet. Vrba se prestala naklánet, protože vítr už nefoukal. Byl dojat tou záplavou zlatých vlasu slunce. Lucie Divišová, 8. D ***************************************************************************
A ted neco, co vás urcite naladí vánocne PECENÁ JABLíCKA Copotrebujete: Jak to udeláte: kyselá jablka 1) Predehrejte troubu (na 200°C). Jablka omyjte a osušte. Neloup~.ite marmeládu Ze stredu vykrojtejádrinec. sladkou smetanu 2) Rozložtejablka na plech potrený máslem. Naplntejablka pomaštený plech marmeládou. 3) Vložte na plech do trouby a pecte jablka 20-40 minut, dokud nezmeknou. S kopeckem smetany chutnají obzvlášt výtecne. Dobrou chut preje Helena Hrebícková
LÉTAJÍCÍ RYBKA Meli jsme doma velké akvárium s peti rybami. Vždycky jsem je krmila a pozorovala je. Rády jedly malé placaté lístky ruzných barev. Jednou odpoledne ke mne prišla kamarádka Kristýna. Ukazoval a jsem jí ryby a krmila jsem je. Vtom Kristu a me napadlo, co asi ryby udelají, když jim do vody strcíme prst. Samozrejme jsem se obetovala já a prst do vody ponorila. Ta nejvetší ryba byla odvážná, a tak priplavala hodne blízko. Já jsem si myslela, že se me bojí, že se mému prstu vyhne, že se do mého prstu nezakousne. Opak byl pravdou. Najednou jsem ucítila bolest. Neco se do mého prstu zakouslo. Byla to ryba! Úlekem jsem prudce vytáhla ruku a ryba, místo aby se pustila, držela stále. Jak jsem znovu rukou trhla, ryba vyletela z akvária a pristála Kristýne v klíne. Ta zapištela a rybku odrazila na koberec. Chudák ryba! Ta se tam plácala na suchu. Krista a já jsme ji pak opatrne vrátily do akvária, tam, kam patrí. Ryba byla celá v šoku a hned se schovala. Bály jsme se, aby neumrela. Mohu vás ubezpecit ryba stále žije. Od té doby už nestrkám prsty do akvária s rybkami. Veronika Brtníková,7.B
JAK JSOU NA TOM NAŠI HOŠI? CO PROZRADIL PRUZKUM MEZI ••osMÁKY" Otázky pro chlapce v bežné tríde:
l)Používáš pánskou kosmetiku? 2)Kupuješ si ji sám? 3)Kolikrát za týden se sprchuješ? 4)Považuješ cištení zubu za každodenní normálnost? 5)Kolikrát týdne si meníš prádlo? 6)Ko1ikrát týdne si meníš ponožky? 7)Chtel bys pracovat jako dealer kosmetiky? 8)Víš, co je maníkúra a pedikúra? 9)Líbí se ti, když je dívka namalovaná? 1O)Cistiš si uši? 11)Um)'Vášsi ruce po WC? 12)Používáš hteben na vlasy? 13)Chte1by sis nechat obarvit vlasy? 14)Koušeš si nehty? 15)Víš, co je liposukce? 16)Líbí se ti piercing? 17) Navštívil jsi nekdy kosmetický salon?
Ano 75% Ano 14% 5krát 23%
~'!
~ .,,~ ~ ;
a
Ano 100% 1krát 47% 4krát 33%
6krát 23% 7krát 67%
Ano 5% An095 % An05% Ano 95% Ano 95% Ano 95% Ano 50% Ano 10% Ano 5% Ano 14%
Ne 95% Ne 5% Prirozenost u dívek 80% Oboje 15% Nekdy 5% Nekdy 5% Nekdy5% Ne 50% Ne 45% Nekdy 45% Ne 95% Ne 81% Jak kde 5%
Ano 67%
Ne 33% (Jo?)
Ano 76% Sám 39% 6krát 9% Ano 95% 7krát85% 7krát 80% Ano 0% Ano 76% Ano 8% Ano 5% Ano 95% Ano 19% Ano 65% Ano 14% Ano 48% Ano 23% Zadek 42%
Ne 24% u Dárek 29% Obojí 29% Vubec 9% 7krát 76% . Ostatní vícekrát Ne 5% 2-3krát 15% 4krát 10% Ne 100% Ne 24% Prirozenost 62% Jedno 30% Nekdy 5% Nekdy 5% Ne 57% Nekdy 24% Melír 12% Ne 23% Ne 85% Nekdy 1% Ne.52% Jak kde 11% Ne 66% Vzhled 1% Nohy 6% Prsa 42%
Totéž u hokejistu 1)Pánská kosmetika 2)Nákup kosmetiky 3)Sprchování/týden 4)Cištení zubu 5)Obmena spodního prádla 6)Výmena ponožek 7)Dealer kosmetiky 8)Manikúra, pedikúra 9)Dívka namalovaná lO)Ocista uší 11)Mytí rukou po WC 12)Hreben na vlasy 13)Obarvení vlasu 14)Kousání nehtu 15)Liposukce 16)Piercing 17)Co te zaujme na holce jako první?
Ne 25% Ostatní ji spíše dostávají jako dárek. 7krát 10% Vícekrát 67% (Jo?)
7krát 30%
P, ...;
5
~~ ~ ~ ~ ...l
:J ~ ' ;: ~ N ~. ~ =.l:
