BV51 - PRACOVNÍ INŽENÝRSTVÍ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

Ing. Alena Tichá, Ph.D. Ing. Lucie Kristiánová

BV51 - PRACOVNÍ INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OPORA

STUDIJNÍ OPORY

PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Auto i: Ing. Alena Tichá, Ph.D. – vedoucí autorka Ing. Lucie Kristiánová, kapitola 10.8

© Ing. Alena Tichá, Ph.D. © Ing. Lucie Kristiánová

OBSAH 1

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2

STATISTICKÉ KLASIFIKACE A ÍSELNÍKY. T ÍD NÍ STAVEBNÍ PRODUKCE. ................... 8 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.2 2.3 2.4

3

ÚVOD - ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................... 24 Cíle ................................................................................................................................................ 25 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 25 Klí ová slova................................................................................................................................. 25 LEN NÍ VÝROBNÍHO PROCESU .......................................................................................................... 26 SPOT EBA A LEN NÍ ASU ................................................................................................................ 27 METODY NORMOVÁNÍ SPOT EBY ASU PRÁCE ................................................................................... 29 ZÁV R ................................................................................................................................................ 35 Shrnutí........................................................................................................................................... 35 KLÍ ................................................................................................................................................... 35

NORMOVÁNÍ PRÁCE. METODY VÝPO TOVÉ. ............................................................................. 36 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4 5.5 5.6 5.6.1 5.7

6

ÚVOD.................................................................................................................................................. 14 Cíle ................................................................................................................................................ 14 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 14 Klí ová slova................................................................................................................................. 14 JEDNOTNÁ KLASIFIKACE STAVEBNÍCH OBJEKT (JSKO) .................................................................... 14 T ÍDNÍK STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A PRACÍ (TSKP) ......................................................................... 17 EVIDEN NÍ ÍSLA MATERIÁL (E M) ................................................................................................ 19 KLASIFIKACE ZAM STNÁNÍ (KZAM) ................................................................................................. 21 SBORNÍK PRACOVNÍCH INNOSTÍ STAVEBNÍ VÝROBY ......................................................................... 23 ZÁV R ................................................................................................................................................ 23 Shrnutí........................................................................................................................................... 23 KLÍ ................................................................................................................................................... 23

NORMOVÁNÍ PRÁCE. METODY PR ZKUMNÉ.............................................................................. 24 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5.1 4.6

5

VÝZNAM KLASIFIKACÍ A T ÍDNÍK ....................................................................................................... 8 Cíle .................................................................................................................................................. 8 Doba pot ebná ke studiu.................................................................................................................. 8 Klí ová slova................................................................................................................................... 8 VÝVOJ V ESKÉ REPUBLICE.................................................................................................................. 8 STANDARDNÍ KLASIFIKACE PRODUKCE (SKP) .................................................................................... 10 KLÍ ................................................................................................................................................... 12

T ÍDNÍKY A KLASIFIKACE VE STAVEBNICTVÍ .......................................................................... 14 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2 3.3 3.4 3.5 3.5 3.6 3.6.1 3.7

4

CÍLE ...................................................................................................................................................... 7 POŽADOVANÉ ZNALOSTI ....................................................................................................................... 7 DOBA POT EBNÁ KE STUDIU ................................................................................................................. 7 KLÍ OVÁ SLOVA ................................................................................................................................... 7 METODICKÝ NÁVOD NA PRÁCI S TEXTEM ............................................................................................. 7

ÚVOD.................................................................................................................................................. 36 Cíle ................................................................................................................................................ 36 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 36 Klí ová slova................................................................................................................................. 36 NORMATIVY SPOT EBY ASU ............................................................................................................. 36 VÝKONOVÉ NORMY ............................................................................................................................ 40 Složky norem asu a jejich vyjád ení............................................................................................ 41 Sborníky základních výkonových norem ...................................................................................... 41 ROZBOROVÉ LISTY .............................................................................................................................. 43 VÝPO ET PLN NÍ VÝKONOVÝCH NOREM ............................................................................................ 43 ZÁV R ................................................................................................................................................ 45 Shrnutí........................................................................................................................................... 45 KLÍ ................................................................................................................................................... 45

NORMOVÁNÍ SPOT EBY MATERIÁLU ........................................................................................... 47 6.1

ÚVOD.................................................................................................................................................. 47

6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.6.1 6.7 7

Cíle ................................................................................................................................................ 47 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 47 Klí ová slova................................................................................................................................. 47 METODY NORMOVÁNÍ SPOT EBY MATERIÁLU .................................................................................... 47 NORMY SPOT EBY ZÁKLADNÍHO MATERIÁLU ..................................................................................... 49 NORMOVÁNÍ POMOCNÉHO MATERIÁLU ............................................................................................... 53 SBORNÍKY NOREM SPOT EBY MATERIÁLU .......................................................................................... 54 ZÁV R ................................................................................................................................................ 56 Shrnutí........................................................................................................................................... 56 KLÍ ................................................................................................................................................... 56

NORMOVÁNÍ SPOT EBY PALIV. ...................................................................................................... 57 7.1 ÚVOD.................................................................................................................................................. 57 7.1.1 Cíle ................................................................................................................................................ 57 7.1.2 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 57 7.1.3 Spot eba paliv................................................................................................................................ 57 7.2 ZÁV R ................................................................................................................................................ 57 7.2.1 Shrnutí........................................................................................................................................... 57

8

NORMOVÁNÍ SPOT EBY ELEKTRICKÉ ENERGIE...................................................................... 58 8.1 ÚVOD.................................................................................................................................................. 58 8.1.1 Cíle ................................................................................................................................................ 58 8.1.2 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 58 8.1.3 Klí ová slova................................................................................................................................. 58 8.2 ZÁV R ................................................................................................................................................ 59 8.2.1 Shrnutí........................................................................................................................................... 59

9

NORMOVÁNÍ PRÁCE A KAPACITY STROJ .................................................................................. 60 9.1 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.2 9.3 9.4 9.4.1 9.5

10

ÚVOD.................................................................................................................................................. 60 Cíle ................................................................................................................................................ 60 Doba pot ebná ke studiu................................................................................................................ 60 Klí ová slova................................................................................................................................. 60 KAPACITNÍ NORMY ............................................................................................................................. 60 VÝKON STROJE A NORMY VÝROBNOSTI .............................................................................................. 61 ZÁV R ................................................................................................................................................ 66 Shrnutí........................................................................................................................................... 66 KLÍ ................................................................................................................................................... 67

ODM

OVÁNÍ. MZDY. PLATY........................................................................................................... 68

10.1 ÚVOD.................................................................................................................................................. 68 10.1.1 Cíle ........................................................................................................................................... 68 10.1.2 Doba pot ebná ke studiu........................................................................................................... 68 10.1.3 Klí ová slova............................................................................................................................ 68 10.2 PRACOVN PRÁVNÍ P EDPISY .............................................................................................................. 68 10.3 PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY ................................................................................................................ 69 10.4 MZDY A ZPRACOVÁNÍ MEZD ............................................................................................................... 70 10.4.1 Mzda......................................................................................................................................... 70 10.4.2 Plat............................................................................................................................................ 70 10.4.3 Zpracování mezd ...................................................................................................................... 71 10.5 DRUHY MEZD ...................................................................................................................................... 71 10.6 POHYBLIVÁ SLOŽKA MEZD ................................................................................................................. 74 10.6.1 Prémie....................................................................................................................................... 74 10.6.2 Odm ny .................................................................................................................................... 75 10.6.3 Osobní ohodnocení................................................................................................................... 75 10.6.4 Další mzda (plat) ...................................................................................................................... 75 10.7 MZDOVÉ NÁKLADY ORGANIZACE ....................................................................................................... 75 10.8 VÝPO ET ISTÉ MZDY ZAM STNANCE ................................................................................................ 76 10.8.1 Schéma výpo tu isté m sí ní mzdy ........................................................................................ 77 10.9 ZÁV R ................................................................................................................................................ 82 10.9.1 Shrnutí ...................................................................................................................................... 82

11

STUDIJNÍ PRAMENY. ............................................................................................................................ 83 11.1 11.2

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................... 83 ODKAZY NA DALŠÍ STUDIJNÍ ZDROJE A PRAMENY ............................................................................... 83

1 Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Tato studijní opora p edm tem Pracovní inženýrství Vám bude nápomocen v získání znalostí z pom rn rozsáhlé teoretické a praktické problematiky normování práce, normování materiálu, normování stroj a odm ování pracovník . Tento pr vodce je len n do 10 kapitol, které obsahují výkladovou ást a kontrolní otázky a koresponden ní úkoly pro zopakování u iva.

1.2

Požadované znalosti

P edpokládá se úsp šné absolvování p edm tu Technologie stavebních prací I., II.. a základní ekonomické znalosti.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Pro nastudování p edm tu Pracovní inženýrství budete pot ebovat asi 62 hodin. V tomto ase není zahrnuto vypracování koresponden ních úkol , které mohou být v tšího rozsahu.

1.4

Klí ová slova

Jsou uvedena v každé kapitole zvláš .

1.5

Metodický návod na práci s textem

Tento studijní text Vás bude provázet p edm tem Pracovní inženýrství p estavující souhrn teoretických statí a praktických p íklad a cvi ení. Ve studijním textu naleznete odkazy na jednotlivá studijní témata, na kapitoly a stránky vysv tlující a procvi ující danou u ební látku. ešení jednotlivých cvi ení a úkol je v Klí i, který naleznete v záv ru každé kapitoly. Koresponden ní úkoly budou zasílány vyu ujícímu a ten bude provád t kontrolu správnosti a jejich vyhodnocení.

- 7 (83) -

2 Statistické klasifikace a íselníky. T íd ní stavební produkce.

2

Statistické klasifikace a íselníky. T íd ní stavební produkce

2.1

Význam klasifikací a t ídník

V eském stavebnictví se využívají klasifikace t ídící p ímo stavební produkci, ale také klasifikace a t ídníky, které se stavebnictvím souvisejí. Umož ují využívání výpo etní techniky, zabezpe ují vazbu na systémy kalkulací a tvorby cen a na ostatní ekonomické nástroje. P edstavují jednotný dorozumívací jazyk v informa ních systémech v rámci podniku, státu i na mezinárodní úrovni. Tvorba klasifikací a t ídník probíhá nejen na úrovni státu, ale také i na úrovni vnitropodnikové. Na úrovni státu jsou to statistické ú ady ( eský statistický ú ad), stejn i tak na mezinárodní úrovni (EUROSTAT v Evropské unii). Klasifikace a t ídníky: jsou vy erpávajícím d lením pojm založeném na poznání souvislostí a vztah mezi jejich druhy. íselník: je systém íselných kód p i azený ke klasifikacím a t ídník m.

2.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly student získá základní orientaci o klasifikacích, t ídnících a íselnících.

2.1.2


Pro nastudování této kapitoly budete pot ebovat 2 hodiny.

2.1.3

Klí ová slova

Klasifikace, t ídníky, íselníky, Standardní klasifikace produkce

2.2

Vývoj v eské republice

Do roku 1993 platila v eské republice soustava klasifikací, která obsahovala produk ní a neproduk ní klasifikace. Hlavním t ídícím znakem byl obor oznaovaný trojmístným íselným znakem.

- 8 (83) -


Produk ní klasifikace: JKVLVH

Jednotná klasifikace výrobk v lesním a vodním hospodá ství

JKPOV

Jednotná klasifikace pr myslových obor a výrobk

JKPPV

Jednotná klasifikace pr myslových prací výrobní povahy

JKSO

Jednotná klasifikace stavebních objekt a stavebních prací výrobní povahy

JKV

Jednotná klasifikace výkon

Neproduk ní klasifikace: JKONH

Jednotná klasifikace odv tví národního hospodá ství

JKOV

Jednotná klasifikace obor vzd lávání

JKZ

Jednotná klasifikace zam stnání

JKÚ

Jednotná klasifikace území

Ostatní klasifikace zde neuvedené. Po roce 1990 za ala probíhat transformace dosavadních eských klasifikací a jejich harmonizace s klasifikacemi Evropské unie. Garantem je eský statistický ú ad. Statistické klasifikace platné po roce 1993 jsou rozd leny na klasifikace: •

ekonomické

•

sociální

•

funk ní

•

ostatní.

Ekonomické klasifikace byly transformovány mezi prvními. Vznikla tak: OKE

Odv tvová klasifikace ekonomických inností (nahradila JKONH od roku 1993)

SKP

Standardní klasifikace produkce (nahradila od roku 1994 všechny staré produk ní klasifikace)

Ve skupin sociálních klasifikací byla nejprve nahrazena klasifikace zam stnání: KZAM

Klasifikace zam stnání (nahradila JKZ od roku 1994)

K funk ním klasifikacím pat í ty, které pomáhají sledovat výdaje domácností, vládních institucí a podobn (CZ-COICOP, CZ-COFOG).

- 9 (83) -


Do ostatních klasifikací pat í nap íklad: CZ-NUTS

Klasifikace územních statistických jednotek

ZEM

íselník zemí

KPOZ

Klasifikace pozemk

Další klasifikace neuvádíme.

2.3

Standardní klasifikace produkce (SKP)

Standardní klasifikace produkce v rozsahu 6 míst je p evzatou klasifikací CPA (Classification of Product by Activities – klasifikace produkce na úrovni EU) s nepatrnými úpravami. P edm tem klasifikace SKP jsou: •

Výrobky hmotné (zboží pr myslové, zem d lské, lesnické a jiné výrobky, které p edává výrobce k dalšímu použití)

•

Práce výrobní povahy (pracovní innosti – tj. práce, které sm ují k výrob nového hmotného majetku nebo jeho ásti)

•

Služby (aktivity, které nesm ují k vytvá ení nových hmotných výrobk jako služby, oprava, údržba).

Základním t ídícím prvkem SKP je oddíl, který je ozna en dvoumístným íselným kódem, následuje dv ma ísly ozna ený pododdíl, dalšími dv ma skupina, podskupina, t ída atd. Schéma základního íselného kódu: 1. 2. 1.stupe

3.

4.

5.

6.

oddíl

2. stupe pododdíl 3. stupe skupina 4. stupe podskupina 5. stupe t ída

V sou asné dob je SKP zpracována pro 8 t ídících míst. SKP navazuje na OKE (Odv tvová klasifikace ekonomických inností), kde je stavebnictví ozna eno jako kategorie F.

- 10 (83) -


Kategorie

Název

Oddíly

A

Zem d lství

01 – 02

B

Rybolov

05

C

Dobývání surovin

10 – 14

D

Zpracovatelský pr mysl

15 – 37

E

Výroba a rozvod elekt iny, plynu, vody

40 – 41

F

Stavebnictví

45 - 46

G

Obchod

50 – 52

H

Pohostinství a ubytování

55

I

Doprava, spoje

60 – 64

J

Pen žnictví, pojiš ovnictví

65 – 67

K

Nemovitosti, služby, výzkum, vývoj

70 – 74

L

Ve ejná správa, obrana, povinné sociální zabezpe ení

75

M

Školství

80

N

Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti

85

O

Ostatní ve ejné a osobní služby

90 – 93

Q

Exteritoriální organizace a spolky

99

Pro klasifikování stavební produkce jsou v SKP ur eny dv

ásti:

oddíl 45 – Stavební práce práce p i novostavbách, rekonstrukcích, modernizacích, rozší ení – stavebních úpravách, opravách a údržb , oddíl 46 – Klasifikace stavebních d l (KSD) navazující na oddíl 45 a klasifikaci OSN – CPC (Central Product Classification – klasifikace produkce na úrovni OSN), divizi 52 – Stavby. Samostatná klasifikace stavebních d l v rámci EU – CC (Classification of Types of Constructions) byla dokon ena teprve v roce 2000. P edpokládá se, že SÚ zpracuje také samostatnou klasifikaci, která nahradí KSD. Stavebním dílem se rozumí výsledek stavební výroby, tvo ící prostorov ucelenou nebo alespo technicky samostatnou ást stavby. Stavební díla jsou pevn vázána na místo výroby.

- 11 (83) -


Oddíl 45 Stavebnictví je len n takto: 45.1 45.2 45.3 45.4 45.5

P ípravné práce pro stavbu Pozemní a inženýrské stavby Stavební instalace Vnit ní stavební práce Pronájem stroj a za ízení s personálem

45.21 45.22 45.23 45.24 45.25

Stavba budov Neobsazeno Stavba komunikací a letiš Vodní stavby Ostatní pozemní a inženýrské stavby

45.41 45.42 45.43 45.44 45.45

Štukatérské a omítká ské práce Stavební záme nictví a truhlá ství Obkládání st n a pokládání podlahových krytin Malování, lakování a sklená ské práce Ostatní vnit ní práce

Oddíl 46 Klasifikace stavebních d l (KSD) je len n takto: 46.2 46.3

Stavební a inženýrská díla Ostatní stavební díla

46.21 46.23 46.24 46.25

Budovy a inženýrská díla Komunikace Díla vodní Jímání vody a pr myslové komíny

Kontrolní otázky 1. Vysv tlete pojmy klasifikace, t ídníky a íselník. Jak spolu souvisí? 2. Vyjmenujte klasifikace používané v R do roku 1993? 3. Vyjmenujte ekonomické klasifikace používané v sou asné dob v R? 4. Které dva oddíly Standardní klasifikace produkce se v nují stavebnictví? 5. Která klasifikace nahradila po roce 2004 oddíl 46 Standardní klasifikace produkce?

2.4

Klí

ešení Cvi ení ke kapitole 2.2 1. klasifikace a t ídníky – d lení pojm , založené na souvislostech a vztazích mezi jejich druhy, íselník – íselný kód p i azený ke klasifikacím a t ídník m 2. Jednotná klasifikace výrobk v lesním a vodním hospodá ství, Jednotná kla-

- 12 (83) -


sifikace pr myslových obor a výrobk , Jednotná klasifikace pr myslových prací výrobní povahy, Jednotná klasifikace stavebních objekt a stavebních prací, Jednotní klasifikace výkon , Jednotná klasifikace odv tví národního hospodá ství, Jednotná klasifikace obor vzd lávání, Jednotná klasifikace zam stnání, Jednotná klasifikace území 3. Odv tvová klasifikace ekonomických inností (OKE ), Standardní klasifikace produkce (SKP) 4. oddíl 45 – Stavební práce, oddíl 46 – CZ-CC (Classification of Types of Constructions) .

- 13 (83) -

3 T ídníky a klasifikace ve stavebnictví.

3

T ídníky a klasifikace ve stavebnictví

3.1

Úvod

T ídníky a klasifikace ve stavebnictví mají v eské republice dlouholetou tradici, jsou v cn a metodicky propracovány a uznávány odbornou ve ejností. Velkým krokem k dosažení kompatibility mezi klasifikacemi eskými a klasifikacemi EU a OSN bylo zavedení Standardní klasifikace produkce – SKP. Tato klasifikace nem že ovšem zatím pln nahradit dosavadní Jednotnou klasifikaci stavebních objekt a stavebních prací výrobní povahy – JSKO. Jednotná klasifikace stavebních objekt se nadále spolu s T ídníkem stavebních konstrukcí a prací (TSKP) používá v normativních základnách pro oce ování ve stavebnictví, nebo je podrobn jší a má v tší vypovídací schopnost. Je pochopitelné, že pro rozli né ú ely je zaveden p evodník mezi SKP a JKSO s TSKP.

3.1.1

Cíle

Cílem je získat v domosti o používaných a existujících t ídnících a klasifikacích, o jejich vlastnostech a použití.

3.1.2


Pro nastudování této kapitoly budete pot ebovat 4 hodiny.

3.1.3

Klí ová slova

Jednotná klasifikace stavebních objekt a stavebních prací výrobní povahy, T ídník stavebních konstrukcí a prací, Eviden ní ísla materiál , Klasifikace zam stnání, Sborník pracovních inností stavební výroby

3.2

Jednotná klasifikace stavebních objekt (JSKO)

T ídí finální produkci stavební výroby – stavební objekty a stavební práce výrobní povahy. P edm tem JSKO nejsou opravy, údržba, demolice a likvidace stavebních objekt . Tyto práce se klasifikovaly pomocí Jednotné klasifikace výkon (JKV), nov podle SKP. Identifika ní íselné ozna ení stavebních objekt a prací výrobní povahy d íve obsahovalo 12 míst íselného kódu, v sou asné dob se používá pouze 7 míst. Klasifikace v první ásti je p tistup ová a tvo í sedmimístný identifika ní kód.

- 14 (83) -


Místo v identifika ním kódu:

1. 2. 3. -

4.

5.

6.

7.

1. stupe – obor 2. stupe – skupina 3. stupe – podskupina 4. stupe – konstruk n materiálová charakteristika 5. stupe – druh stavební akce

KÓD

NÁZEV OBORY STAVEBNÍCH OBJEKT

801

Budovy ob anské výstavby

802

Haly ob anské výstavby

803

Budovy pro bydlení

811

Haly pro výrobu a služby

812

V že, stožáry, komíny

813

V že, stožáry, komíny

814

Nádrže, jímky istíren vod a ostatní pozemní nádrže,jímky, jámy

815

Objekty pozemní zvláštní

817

Objekty jaderných za ízení

821

Mosty

822

Komunikace pozemní a letišt

823

Plochy a úpravy

824

Dráhy kolejové

825

Objekty podzemní (mimo d lní)

826

Objekty podzemní d lní

827

Vedení trubní dálková a p ípojná

828

Vedení elektrická a dráhy visuté

831

Hydromeliorace

832

Hráze a objekty na tocích

833

Nádrže na tocích, úpravy tok a kanály

Na druhém a t etím stupni kódu se uvádí skupina stavebních objekt podle stavebn technické podobnosti a ú elu (funkce), který stavební objekt sám o - 15 (83) -


sob plní. Stavebn technická podobnost je pak charakterizována názvy jako „budova, v ž, stožár, most, trubní vedení“ apod. Ú el je charakterizován názvy jako „pro bydlení, pro ob anské ú ely, pro výrobní ú ely“ apod. P i klasifikaci na druhém a t etím stupni platí, že objekt se zat ídí podle p evažujícího ú elu (objemového podílu). tvrtý stupe klasifikace uvádí hlavní konstruk n materiálovou charakteristiku objektu (použitý druh konstrukce, materiálu nebo zp sobu provád ní p evažující ásti objektu). Pátý stupe ur uje druh stavební akce, novosti nebo stavební zm ny. P ehled konstruk n materiálové charakteristiky: 6.místo kó- SVISLÁ NOSNÁ KONSTRUKCE du JKSO 1. Zd ná s cihel a blok 2.

Monolitická betonová ty ová

3.

Monolitická betonová plošná

4.

Montovaná z dílc betonových ty ových

5.

Montovaných z dílc plošných

6.

Montovaná z prostorových bun k

7.

Kovová

8.

D ev ná a na bázi d evní hmoty

9.

Z jiných materiál

P ehled druhu stavební akce: 7. místo DRUH STAVEBNÍ AKCE kódu JKSO 1. Novostavba objektu 2.

Rekonstrukce a modernizace objektu prostá

3.

Rekonstrukce a modernizace objektu s opravou

4.

Nástavba, p ístavba apod. (rozší ení objektu)

5.

Rekonstrukce a modernizace objektu s rozší ením

6.

Rekonstrukce a modernizace objektu s rozší ením a opravou

7.

Neobsazeno

8.

Neobsazeno

9.

Ostatní stavební akce

U stavebních prací výrobní povahy (obor 839) se neur uje 4. stupe – konstruk n materiálová charakteristika. - 16 (83) -


Sou ástí klasifikace s podrobn jším t íd ním stavební produkce bývaly oborové íselníky, které obsahovaly podrobn jší t íd ní stavebních objekt a prací až do konkrétních položek sortimentu nutných pro úplné ozna ování p edm tu samostatných dodávek. Obsahovaly 8. – 12. místo identifika ního kódu. P íklady ke kapitole 3.2 803 72 11 803

budovy pro bydlení

7

domky rodinné dvoubytové

2

dvojdomky

1

svislá nosná konstrukce zd ná z cihel, tvárnic nebo blok

1

novostavba objektu

T locvi na, zd ná z cihel, rekonstrukce 802

haly ob anské výstavby

2

haly pro t lovýchovu

1

haly t locvi en

1

zd ná z cihel, tvárnic a blok

2

rekonstrukce a modernizace objektu prostá

Kontrolní otázky 1. K emu slouží Jednotná klasifikace stavebních objekt ? 2. Co obsahují jednotlivá místa v íselném identifika ním kódu Jednotné klasifikace stavebních objekt ?

3.3

T ídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP)

T ídí díl í výsledky stavební výroby do podrobnosti umož ující návaznost v normativních podkladech (sbornících výkonových norem, norem spot eby materiál , cenících stavebních prací). Za základ t íd ní stavebních konstrukcí a prací byl zvolen stavební díl jako ú elov a funk n vymezená ást stavebního objektu, zahrnující soubor konstrukcí a prací provedených r znými technologiemi a z r zných materiál . Vyšším agregátem jsou skupiny stavebních díl , vytvo ené tak, aby umož ovaly rozlišení podle konstrukcí a prací hlavní stavební výroby (HSV) a pomocné stavební výroby (PSV). T ídník má k položkám p ipojen údaj o m rné jednotce. Kód TSKP obsahuje 5 významových míst.

- 17 (83) -


Místo v identifika ním kódu:

1. 2.

3.

4.

5.

Skupina stavebních díl Stavební díl Druh konstrukce nebo práce Zpodrob ující charakteristiky

íslo 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

NÁZEV SKUPINY STAVEBNÍCH DÍL Všeobecné konstrukce a práce Zemní práce Základy, zvláštní zakládání, zpev ování hornin Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Komunikace Úprava povrch , podlahy a osazování výplní otvor Práce pomocné stavební výroby (PSV) Trubní vedení Dokon ovací práce, demolice

emesla PSV jsou ozna ena podle TSKP takto: 711 – Izolace proti vod

771 – Podlahy keramické

712 – Izolace povlakové

772 – Podlahy p írodního kamene

713 – Izolace tepelné

773 – Podlahy teracové

714 – Izolace akustické a protiot esové

775 – Podlahy vlysové a parketové

715 – Izolace chemické

776 – Podlahy povlakové

721 – Zdravotn technická instalace

777 – Podlahy syntetické

731 – Úst ední topení

781 – Obklady keramické

761 – Konstrukce sklobetonové

782 – Obklady z p írodního kamene

762 – Konstrukce tesa ské

783 – Nát ry

763 – D evostavby

784 – Malby

764 – Konstrukce klempí ské

786 – alounické práce

765 – Krytiny tvrdé

787 – Zasklívání

766 – Konstrukce truhlá ské

791 – Za ízení velkokuchyní

767 – Konstrukce záme nické

- 18 (83) -


P íklady ke kapitole 3.3 111 35 1

zemní práce

11

p ípravné a p idružené práce

111

odstran ní travin a k ovin

3

sejmutí drnu

5

strojn

Bourání zdiva z cihel 9

dokon ovací práce, demolice

96

bourání konstrukcí

962

bourání konstrukcí zdiva a pilí

Kontrolní otázky 3. K emu slouží T ídník stavebních konstrukcí a prací? 4. Vyjmenujte emeslné obory T ídníku stavebních konstrukcí a prací, do nichž byste zat ídili tyto stavební práce: - kanaliza ní potrubí vnit ní z trub kameninových, kyselinovzdorných - podlahy z PVC 5. Zat i te dle T ídníku stavebních konstrukcí a prací do skupin stavebních díl : - základové pasy z betonu - stropy z desek HURDIS - sejmutí ornice t . 2

3.4

Eviden ní ísla materiál (E M)

Pro materiály používané ve stavebnictví bylo zavedeno eviden ní íslování tzv.Eviden ní íslo materiál (E M). Navazuje na íslování Jednotné klasifikace pr myslových obor a výrobk (JKPOV) respektive na Jednotnou Klasifikaci výrobk v lesním a vodním hospodá ství (JKVLVH). Identifika ní znak JKPOV má 8 znak , p i emž první 3 místa zna í íslo obru a dalších 5 míst je dopl ováno podle individuálního íselného klí e. Pod eviden ním íslem je materiál uvád n ve vnitropodnikové evidenci, sborníku plánovaných cen vydávaném ÚRS, v datových souborech a softwaru pro rozpo tování a kalkulace.

- 19 (83) -


Struktura kódu eviden ního ísla materiálu: 1. 2.3. 4. 5. 6. 7. 8. obor JKPOV eviden ní íslo Zat íd ní obor materiál a výrobk podle JK 001 – 044

obory zem d lské (JKVLVH)

045 – 099

obory lesnictví (JKVLVH)

101 – 115

obory paliva a výrobky z uhlí a ropy (JKPOV)

116 – 117

obory pro výrobu tepla a elekt iny (JKPOV)

121 – 163

obory hutnictví železa (JKPOV)

171 – 206

obory hutnictví neželezných kov (JKPOV)

211 – 286

obory chemická a gumárenská – osinková výroba (JKPOV)

(nap . 284

obor podlahoviny, dopravní pásy a emeny z plast )

309 – 566

obory strojírenská a kovod lná výroba (JKPOV)

581 – 599

obory pro výrobu stavebních hmot (JKPOV)

(nap . 596

obor výrobky cihlá ské pálené)

605 – 618

obory d evozpracující výroba (JKPOV)

621 – 628

obory pro výrobu celulózy a papíru (JKPOV)

631 – 647

obory pro výrobu skla, keramiky a porcelánu (JKPOV)

651 – 709

obory výroby textilní (JKPOV)

711 – 717

obory výroby konfek ní (JKPOV)

721 – 733

obory pro výrobu polygrafickou a výrobky kulturní spot eby (JKPOV)

751 – 798

obory pro výrobu potravin a pochutin (JKPOV)

P íklad ke kapitole 3.4 Zat i te dle E M cihlu pálenou plnou CP o rozm ru 29 x 14 x 6,5 cm, P 10 ešení: 596 10005 Podlahoviny z polvinylchloridu bez podkladu, Komfort tl.1,7 mm

- 20 (83) -


ešení: 284 10245 Kontrolní otázky 6. Na kterou p vodní klasifikaci navazuje klasifikace Eviden ní ísla materiál ? 7. Zat i te do jakého oboru (název) pat í tyto produkty: - 284 14550 - 673 52325

3.5 Klasifikace zam stnání (KZAM) T ídí zam stnání v celém národním hospodá ství ve vazb na úrove vzd lání. íselný kód klasifikace je p timístný. Stavební d lníci jsou za azeni do hlavní t ídy 7. Struktura identifika ního kódu:

1.

2.

3.

4.

5.

hlavní t ída zam stnání t ída zam stnání skupina zam stnání podskupina zam stnání položka zam stnání (volné místo) 1. místo ozna uje hlavní t ídu zam stnání: 1 – Zákonodárci, vedoucí a ídící pracovníci 2 – V de tí a odborní duševní pracovníci 3 – Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci v p íbuzných oborech 4 – Nižší administrativní pracovníci (ú edníci) 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchod 6 – Kvalifikovaní d lníci v zem d lství, lesnictví a v p íbuzných oborech (krom obsluhy stroj a za ízení) 7 – emeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravá i 8 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 – Osoby bez pracovního za azení - 21 (83) -


Stavební d lníci jsou za azeni do hlavní t ídy 7: - 712 Stavební d lníci hlavní stavební výroby a pracovníci v p íbuzných oborech - 713 Kvalifikovaní d lníci zajiš ující dokon ovací stavební práce a pracovníci v p íbuzných oborech K jednotlivým zam stnáním je v KZAM vypracovaná krátká charakteristika. Tyto charakteristiky jsou základem pro tvorbu kvalifika ních katalog na úrovni státu i na úrovni firem a institucí. Stavební d lníci hlavní stavební výroby a pracovníci v p íbuzných oborech: 712 1 zedníci, kameníci, omítká i 712 2 betoná i, d lníci specializovaní na pokládání betonových povrch teraca 712 3 tesa i a truhlá i 712 4 lešená i 712 5 stavební montážníci 712 6 asfalté i, dlaždi i 712 9 ostatní stavební d lníci hlavní stavební výroby a pracovníci v p íbuzných oborech jinde neuvedení

a

Kvalifikovaní d lníci zajiš ující dokon ovací stavební práce a pracovníci v p íbuzných oborech:

713 713 713 713 713 713 713 713

1 2 3 4 5 6 7 9

stavební pokrýva i stavební podlahá i, parketá i a obklada i stavební štukaté i izolaté i sklená i instalaté i, potrubá i, stavební záme níci, klempí i stavební a provozní elektriká i ostatní d lníci zajiš ující dokon ovací stavební práce a d lníci v p íbuzných oborech jinde neuvedení

Malí i, lakýrníci, tapetá i, isti i, kominíci a pracovníci v p íbuzných oborech:

714 1 malí i a tapetá i 714 2 lakýrníci a pracovníci v p íbuzných oborech 714 3 kominíci, isti i budov (v . výškových)

Kontrolní otázky 8. Do jaké hlavní t ídy v Klasifikaci zam stnání jsou za azeni stavební d lníci?

- 22 (83) -


3.5

Sborník pracovních inností stavební výroby

Sborník pracovních inností je metodická pom cka, která m že sloužit stavebnímu podniku jako podklad pro sestavení vlastního kvalifika ního katalogu. Sborník je podkladem pro rozlišování složitosti, odpov dnosti a namáhavosti d lnických pracovních inností a tím i pro diferenciaci tarifních mezd. Lze jej uplatnit ve všech organizacích, kde pro hodnocení prací d lnických povolání vyhovuje 7 tarifních t íd. Sborník vypracoval ÚRS a.s. ve spolupráci s Ministerstvem pr myslu již v roce 1982 a v p vodní podob dosud slouží svému ú elu.

3.6

Záv r

3.6.1

Shrnutí

V této kapitole jsme se seznámili s oblastí t ídník a klasifikací ve stavebnictví, jejich použitím a jejich skladbou.

3.7

Klí

ešení Cvi ení ke kapitole 3 1. slouží k t íd ní finální produkce stavební výroby – stavební objekty, stavební práce výrobní povahy 2. 1. stupe – obor, 2. stupe – skupina, 3. stupe – podskupina, 4. stupe – konstruk n materiálová charakteristika, 5.stupe – druh stavební akce 3. t ídí díl í výsledky stavební výroby do podrobností, které umož ují návaznost v normativních podkladech 4. zdravotn technická instalace, podlahy syntetické 5. 2 – základy, zvláštní zakládání, zpev ování hornin, 4 – vodorovné konstrukce 6. Jednotnou klasifikaci výrobk v lesním a vodním hospodá ství, Jednotnou klasifikaci pr myslových obor a výrobk 7. obor podlahoviny, obory výroby textilní 8.do t ídy 7

- 23 (83) -

4 Normování práce. Metody pr zkumné.

4

Normování práce. Metody pr zkumné

4.1

Úvod - Základní pojmy

Definice Norma – je všeobecný p edpis, pravidlo nebo zákon, vyty ující ur itý cíl toho co je nutné nebo žádoucí, a to v r zných oblastech lidské innosti. Normy vydává stát nebo jím pov ené orgány jako normy s celostátní p sobností a dále podnik nebo instituce jako vnitropodnikové normy.

Normování – je metody zkoumání výrobního procesu a je nezbytným initelem pro ekonomické ízení a plánování a organizace práce. Normování práce – je nauka o spot eb pracovního asu lov ka a spot eb práce ve výrob , a to o spot eb materiál , paliv a energií a o spot eb pracovního asu a kapacity stroj . P sobnost norem P sobnost normy je dána asem, místem a vymezením subjekt , na které se vztahuje. Je tedy dána: 1. schválením – okamžikem, kdy byly spln ny veškeré náležitosti normotvorného procesu 2. platností – existencí normy v tišt né nebo elektronické podob 3. ú inností – datem uvedeným v platné norm , od kterého nabývá ú innosti, p ípadn také datem, kdy norma pozbude ú innosti (omezená ú innost) 4. závazností – vymezením, v jakém míst a pro jaké subjekty je závazná nebo doporu ená 5. zánikem – uplynutím asu, na n jž byla norma vydána, zrušení normy nebo zm na ustanovení právní normy. Práce – je rozumová innost lov ka. Je zdrojem všech spole enských, duchovních a materiálních hodnot. Ekonomika práce – zabývá se adou díl ích v dních disciplín: •

Normování práce

•

Odm ování práce

•

Ergonomie

•

Bezpe nost práce

V dy o práci – postupn vznikaly a vyvíjely se. Nejprve se nauka o lidské práci zabývala schopností výjime ných jedinc organizovat práci (pyramidy v Egypt ). Na p elomu 19. a 20. století za aly být systematicky poznávány spole enské jevy související s ízením a organizací práce (teorie ízení, teorie organizace). Za íná se rozvíjet nová v da, která zkoumá profesionální ízení management. Ke klasickému managementu pat í v decké ízení (taylorismus - 24 (83) -


odvozeno od zakladatele F. W. Taylora), správní ízení (Henri Fayol), byrokratické ízení (Max Weber). Racionalizace – znamená rozumový p ístup k pracovní innosti. Je to cílev domé, trvalé užívání poznatk ,které poskytuje v da, technika a praxe ke zvyšování výkonnosti, hospodárnosti a kultury práce. Pracovní inženýrství – aplikuje v dy o práci do praktické innosti. Ergonomie je v da, která se zabývá studiem podmínek ovliv ujících množství a kvalitu vykonané práce z hlediska pracovníka. P ispívá ke slad ní vztah mezi nároky techniky, technologie a organizace práce na lov ka a možnostmi lov ka tyto nároky splnit. Ergonomie nemá vlastní metody analýzy. Využívá poznatky z takových v dních disciplín jako: •

Fyziologie práce

•

Psychologie práce

•

Sociologie práce

•

Hygiena práce

4.1.1

Cíle

Cílem kapitoly je získat v domosti o normování, o výrobním procesu, o spot eb

4.1.2

asu a o normování spot eby asu.


Pro nastudování této kapitoly budete pot ebovat 15 hodin.

4.1.3

Klí ová slova

Norma. Normování. Výrobní proces. Spot eba asu. len ní asu. Kontrolní otázky 1. Co je norma? 2. ím je dána p sobnost norem? 3. Vysv tlete pojem normování. 4. Vysv tlete pojem normování práce. 5. Co je to práce? 6. Jak se vyvíjely v dy o práci?

- 25 (83) -


4.2

len ní výrobního procesu

Definice Výrobní proces je souhrn po sob následujících inností, v jejichž pr b hu se pracovní p edm t p em uje na výrobek. Základní prvky výrobního procesu jsou práce lov ka, pracovní p edm t a pracovní prost edek.

Pracovní postup je plynulý asový sled, v jakém zasahuje do výrobního procesu pracovník nebo pracovníci svou prací. Pracovní prvky. Pracovní operace je základní ucelená pracovní innost v pracovním postupu, kterou koná d lník nebo pracovní skupina na ur itém pracovišti na jedné jednotce zpracovávaného množství, pop . na n kolika sou asn zpracovávaných jednotkách a která se koná nep etržit , tj. není p erušena jinou prací. Pracovní operace je základní jednotkou p i normování výkonu, ur uje se pro ni zpravidla samostatná norma asu. Z hlediska složitosti je mono pracovní operace rozd lit na: a) Jednoduché – pro jeden vymezený okruh práce, jež je asov , technologicky a organiza n spojen (nap .výroba betonové sm si v mícha ce) b) Složité – vznikly slou ením organiza n souvisejících jednoduchých pracovních operací (nap . zd ní zdiva v etn výroby a dopravy malty, dopravy cihel atd.) Podle povahy rozlišujeme pracovní operace na: a) Ru ní b) Strojní c) Strojn ru ní Podle množství pracovník jde o pracovní operaci: a) Individuální b) Skupinovou Z hlediska asom rného pozorování je d ležité rozlišovat pracovní operace na: a) Cyklické – uskute ují se opakovan v pravidelných cyklech b) Necyklické – sled pracovních úkon není v pr b hu operace ustálen (nap . nát r okna) Pracovní prvky jsou innosti, z nichž se skládá pracovní operace. Nejhrubším prvkem je pracovní úsek, ten se lení na pracovní úkony. Nejpodrobn jším prvkem je pracovní pohyb. P íklad len ní pracovní operace Pracovní operace:

výroba betonové sm si

- 26 (83) -


Pracovní úseky:

pln ní koše mícha ky obsluha mícha ky

Pracovní úkony:

p ísun št rkopískové sm si a pln ní koše mícha ky doprava cementu do koše mícha ky napušt ní vody do bubnu mícha ky spušt ní mícha ky a její obsluha

pracovní pohyby:

uchopení mechanické lopaty

Kontrolní otázky 7. Vysv tlete pojem výrobní proces. 8. Co je základní jednotkou p i normování výkonu? 9. Co jsou to pracovní prvky? 10. Co je to pracovní operace?

4.3

Spot eba a len ní asu

len ní spot eby asu pracovníka b hem pracovní sm ny slouží k rozbor m, jejichž cílem je získat obraz o organizaci práce na pracovišti b hem celé sm ny s cílem zjistit a odstranit ztráty asu. Celkový as sm ny – je as od za átku sm ny do jejího ukon ení. D lí se na as normovatelný (nutný) a as nenormovatelný (ztráty asu). as nutný – je as t ch d j , které jsou nevyhnuteln nutné pro spln ní pracovního úkolu za optimálních technicko-organiza ních podmínek. Všechny ostatní asy jsou zbyte né. Ztráty asu – je souhrnné ozna ení pro všechny druhy as , které nejsou pot ebné pro ú elný pr b h pracovního procesu v rámci celé sm ny. Souhrn ztrát asu tvo í d ležitou ást rezerv p i využití pracovního asu a je t eba usilovat o jejich odstran ní. as jednotkový – je as t ch nenormovatelných d j (práce i p estávek), které se bezprost edn vztahují na jednotku výroby (nap . kus, m3, kg, t …). Jeho spot eba je p ímo úm rná po tu jednotek zpracovávaného množství. as dávkový – je as trvání nutných normovatelných d j , vztahující se na jednu výrobní dávku (sérii). Není závislý na velikosti dávky, ale je p ímo úm rný po tu zpracovávaných dávek. as sm nový – je as, jehož spot eba je p ímo úm rná po tu odpracovaných sm n bez ohledu na to, jaké množství jednotek (výrobk nebo dávek) je v pr b hu sm ny vyrobeno. as práce – je ozna ení pro sou et všech as , v nichž vykonává pracovník pracovní úkoly.

- 27 (83) -


as obecn nutných p estávek – spole né ozna ení t ch p estávek v práci, které vyplývají zejména z fyziologických pot eb pracovníka. Zahrnujeme do n j as na jídlo (sva inu), as na p irozené pot eby a as na zvláštní oddech (u fyzicky namáhavé práce). as podmín n nutných p estávek – je doba ne innosti pracovníka, která nevyhnuteln vyplývá z dané úrovn techniky a organizace práce. Osobní ztráty asu – vznikají porušováním pracovní kázn . Pat í sem nap . pozdní p íchod na pracovišt , prodloužení sva iny apod. Technicko-organiza ní ztráty asu - jsou všechny ztrátové asy pracovníka, mající p vod ve špatném technickém a organiza ním zabezpe ením pracovišt . Ztráty asu z vyšší moci – jsou to p edem nep edvídatelná p erušení pracovního procesu zásahy p írodních sil (bou ka, ot esy p dy apod.) Pro vyjád ení jednotlivých druh asu se zejména v asom rném pozorování a matematických výpo tech používá jednotná soustava normalizovaných symbol : t

norma asu nebo normativ asu

T

souhrn asu pracovní sm ny

T´

skute n nam ený as, kratší nebo delší než jedna sm na

TN

as nutný

TZ

ztráty asu

TA

as jednotkový

TB

as dávkový

TC

as sm nový

TD

osobní ztráty asu

TE

technicko - organiza ní ztráty asu

TF

ztráty z vyšší moci

TE1

ztráty více prací

TE2

ztráty ekáním

TE3

ztráty pro jiné práce

TA1

as jednotkové práce

TB1

as dávkové práce

TC1

as sm nové práce

TA2

as jednotkových obecn nutných p estávek

TB2

as dávkových obecn nutných p estávek

TC2

as sm nových obecn nutných p estávek

TA3

as jednotkových podmíne n nutných p estávek

TB3

as dávkových podmíne n nutných p estávek

- 28 (83) -


TC201

as na zvláštní oddech

TC202

as na p irozené pot eby

TC203

as na jídlo

TC3

as sm nových podmíne n nutných p estávek

Vyjád íme-li výše uvedené schéma ve vzorcích, platí: Celkový as sm ny: as ztrátový:

T = TN + TZ

(1)

TZ = TD + T E + TF

(2)

as nutný (normovatelný) TN nelze tak jednoduše vyjád it, nebo m že obsahovat r znou kombinaci as T1 , T2 ,T3 ,TA , TB ,TC.

Kontrolní otázky 11. Uve te výpo et celkového asu sm ny. 12. Uve te výpo et asu ztrátového. 13. Vysv tlete pojem as práce.

4.4

Metody normování spot eby asu práce

Jsou to r zné postupy m ení a zaznamenávání spot eby as práce p i r zných lidských innostech ve stavební výrob . Metody zkoumání a m ení asu se obecn nazývají snímkovací metody. D lí se na: rozborové metody: -

-

pr zkumné: •

chronometráž

•

snímek práce

•

snímek pracovního dne

výpo tové: •

pomocí normativ

•

pomocí typových norem

souhrnné metody: •

empirické

•

statistické

•

odhadové

- 29 (83) -


•

hrubého výpo tu s použitím normativ

•

odpichu asu

•

porovnávací

•

náhodné pozorování

Výsledkem rozborových metod jsou technicky zd vodn né výkonové normy, výsledkem souhrnných metod jsou technicky nezd vodn né výkonové normy. Chronometráž Chronometráž je m ení a zaznamenávání spot eby asu u cyklického zp sobu práce. Slouží k zjišt ní spot eby asu u pracovní operace, tzn. že m žeme stanovit normu asu na n jakou m rnou jednotku (p evoz písku na ur itou vzdálenost). Cílem chronometráže je podrobn posoudit a zlepšit organizaci práce zkoumaných operací a získat pot ebné údaje o spot eb asu pro tvorbu normativ a norem asu. P íklad záznamu a vyhodnocení chronometráže (viz [lit. 1] strana 30) Postup p i m ení, záznam a vyhodnocení asu u chronometráže a pr b hu práce Normova sleduje pr b h normované pracovní operace v jejích složkách i p erušení práce a m í as jejích trvání. Nam ené asy postupn zaznamenává do pozorovacího listu. Jsou to tzv. asy postupné (P asy). Z as postupných pak provede výpo et as jednotlivých (J asy), které zat ídí podle schématu len ní asu. Dále provede sumarizaci J as podle stejného charakteru a provede bilanci výsledk zkoumání. ada jednotlivých nám r nebo snímkových pr m r stejnojmenných spot eb asu se nazývá asová ada. Nám r je jedno samostatné m ení asu, udávající as nep erušovaného trvání ur itého d je. Snímkový pr m r udává st ední hodnotu ady nám r jednoho snímku. St ední hodnota asové ady se zpravidla po ítá n kterou z t chto metod: metoda aritmetického pr m ru x a n

x + x 2 + x3 + .... + x n xa = 1 = n

i=n

xi

(3)

n

xa

hodnota aritmetického pr m ru

xi

pro i = 1, 2, ... n je soubor nam ených asových hodnot

n

po et nam ených asových hodnot

metoda mediánová – všechny asové hodnoty se se adí podle velikosti od nejmenší do nejv tší a za pr m rnou se zvolí ta, jež se nachází ve st edu ady. P i sudém po tu hodnot se za pr m rnou hodnotu považuje aritmetický pr m r dvou hodnot, ležících v asové ad uprost ed.

- 30 (83) -


metoda modusová – za st ední hodnotu asové ady se považuje ta, která se v asové ad vyskytuje nej ast ji. Hodnov rnost asové ady k propo tu normativ nebo norem asu ov ujeme po tem len ady a jejím koeficientem rozp tí k r . kr =

t max t min

(4)

t max

nejv tší hodnota z nam ených as

t min

nejmenší hodnota z nam ených as

Pro ru ní práce je maximální hodnota k r = 2,0 a pro mechanizované práce k r = 1,8. Pro p esn jší posouzení kolísavosti asové ady je možno použít varia ního koeficientu v: v=

δ

δ

(5)

x

je sm rodatná odchylka hodnot základního souboru: n

δ =

( x1 − x ) + ( x 2 + x ) + ... + ( x n − x ) = n 2

2

2

i =1

n

xi

x12 + x 22 + .... + x n2 − x2 n jednotlivé hodnoty asové ady (pro i = 1,2, …,a)

x

pr m rná hodnota asové ady

n

po et hodnot asové ady.

nebo

( xi − x ) 2

δ =

(6) (7)

Snímek pr b hu práce Snímek pr b hu práce je m ení a zaznamenávání spot eby asu u necyklického zp sobu práce. Doba m ení je kratší nebo i delší než je as sm ny. Komplexní zkoumání spot eby asu na rozdíl od chronometráže. Dobu trvání m ení je možno odvodit z tabulky .1. Trvání nám ru v min.

Zaokrouhlení nám ru na:

Minimální po et nám r

Doba trvání 1 snímku v hod.

Do 1,0 1,0 – 2,5 2,5 – 5,0 5,0 – 10,0 10,0 – 25,0 Nad 25,0

1 – 2 sek. 10 sek. 0,5 min 1,0 min 1,0 min 1,0 min

35 30 25 20 20 18

0,5 – 1,5 1,5 – 2,5 2,5 – 4,0 4,0 – 6,0 6,0 – 8,0 8,0 – 12,0

Tab. .1 – Doba trvání m ení u snímk pr b hu práce

- 31 (83) -


Spot ebu asu m íme minimáln po dobu provedení jedné m rné jednotky produkce, na níž je vztažena výkonová norma. Cílem pr b hu práce je posoudit a zlepšit organizaci práce jak pro získání normativních podklad pro tvorbu technicky zd vodn ných normativ a norem asu, tak i pro zkoumání hospodárnosti práce. Snímky pr b hu práce m žeme rozlišit: a) podle zp sobu záznamu asu na: • snímek pr b hu práce s íselným záznamem asu • snímek pr b hu práce s grafickým záznamem asu • snímek pr b hu práce s íseln grafickým záznamem asu b) podle po tu pozorovaných pracovník : • snímek pr b hu práce jednotlivce (individuální) • snímek pr b hu práce skupiny nebo kolektivu (skupinový) Snímek pracovního dne Snímek pracovního dne je m ení a zaznamenávání práce. M ení trvá p esn jeden pracovní den. Zam ný, tzn. as ztrátový. Snímek má za úkol zkoumat tuto organizaci zlepšovat. Záznam asu se provádí list). (viz [lit. 1] strana 33 – 36)

asu necyklického zp sobu ujeme se i na as zbyte organizaci na pracovišti a do formulá e (Pozorovací

Výpo et ukazatel využití asu sm ny V rámci vyhodnocování snímku pracovního dne se vypo ítávají ukazatele U1U6, které charakterizují celkové využívání asu sm ny a upozor ují na možné technicko-organiza ní opat ení, která by odstranila p ípadné nedostatky. Ukazatele se stanovují bilancí as skute n nam ených a normativních a vyjad ují se obvykle procentuálním podílem podle t chto vzorc : Ukazatel zam stnanosti pracovníka

U1 =

T1′ + t 2 *100 T

[%]

(8)

Ukazatel zbyte né spot eby asu zavin né pracovníkem

U2 =

T2′ − t 2 + TD *100 T

[%]

(9)

Ukazatel podílu zbyte né spot eby asu zp sobené technicko-organiza ními nedostatky

U3 =

TE *100 T

[%]

(10)

- 32 (83) -


Ukazatel možného zvýšení produktivity práce po odstran ní zbyte né spot eby asu zavin né pracovníkem

U4 =

T2′ − t 2 + TD *100 T − (T2′ − t 2 + TD + TE )

[%]

(11)

Ukazatel možného zvýšení produktivity práce po odstran ní zbyte né spot eby asu zp sobené technicko-organiza ními nedostatky

U5 =

TE *100 T − (T2′ − t 2 + TD + TE )

[%]

(12)

Ukazatel procenta možného zvýšení produktivity práce U6 = U 4 −U5

T

[%]

(13)

as sm ny

T´1

nam ený as normovatelné práce

t2

normativ asu obecn nutných p estávek

T´2

nam ený as obecn nutných p estávek

TD

osobní ztráty asu

TE

souhrn všech technicko-organiza ních ztrát p ipadajících na dobu jedné sm ny

Kontrolní otázky 14. Jaké metody normování práce se používají? 15. Které metody jsou vhodné pro m ení cyklických operací? Vysv tlete jejich princip. 16. Jakým zp sobem lze zachytit spot ebu asu u necyklického zp sobu práce?

Koresponden ní úkol Vy ešte p íklady 1 až 4 a jejich ešení zašlete svému vyu ujícímu. Koresponden ní úkol bude zadán individuáln . Formulá e pro zhotovení jsou dostupné v literatu e 1 . P íklad 1

Vyhodno te nam ené hodnoty uvedené v pozorovacím listu chronometráže (viz obr. Chronometráž – pozorovací list viz.[lit.1] strana 45). Stanovte as jednotkové práce.

- 33 (83) -


P íklad 2

Pro pracovní operaci ru ní rozpojování zeminy p i výkopu rýhy byly zjišt ny tyto snímkové pr m ry: íslo m ení 1 2 3 4 5

Nam ený as tai 0,73 0,52 0,47 0,36 0,56

hod/m3

Objem produkce qi m3 5,45 5,10 4,20 2,00 3,40

Prove te výpo et st ední hodnoty váženým aritmetickým pr m rem a harmonickým pr m rem. P íklad 3

Prove te snímek svého pracovního dne. V pr b hu m ení použijte formulá (viz obr. - Snímek pracovního dne - první ást a obr. - Snímek pracovního dne - druhá ást z literatury 1 strana 41 - 44). K vyhodnocení použijte p íslušné ukazatele a vypl te formulá (viz obr. - Bilance výsledk zkoumání spot eby asu a obr. - Krycí list viz.[lit.1] – strana 42) P íklad 4

Vyhodno te snímek pracovního dne pomocí ukazatel U1 až U6 , jsou-li nam eny tyto údaje: a) T = 510 min T´1 = 398 min T´´2 = 38 min TD = 33 min TE = 41 min t2 = 30 min b) T = 495 min T´1 = 430 min T´´2 = 34 min TD = 31 min TE = 0 min T2 = 30 min Vyjád ete slovn , co vyjad ují vypo tené ukazatele.

- 34 (83) -


4.5

Záv r

4.5.1

Shrnutí

V této kapitole jsme získali znalosti o normách, o normování, o spot eb

4.6

asu.

Klí

ešení Cvi ení ke kapitole 4 1. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 2. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 3. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 4. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 5. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 6. Nejprve se nauka o lidské práci zabývala schopností výjime ných jedinc organizovat práci, na p elomu 19. a 20. století za aly být systematicky poznávány spole enské jevy související s ízením a organizací práce (teorie ízení, teorie organizace). Za íná se rozvíjet nová v da, která zkoumá profesionální ízení - management. Ke klasickému managementu pat í v decké ízení (taylorismus – odvozeno od zakladatele F.W. Tailora), správní ízení (Henri Fayol), byrokratické ízení (Max Weber). 7. Odpov vyplývá z p edchozího textu. 8. pracovní operace 9. jsou to innosti ze kterých se skládá pracovní operace 10. je základní ucelená pracovní innost v pracovním postupu, kterou koná d lník nebo pracovní skupina na ur itém pracovišti na jedné jednotce zpracovávaného množství 11. as nutný TN + ztráty asu TZ 12. osobní ztráty asu TD + technicko-organiza ní ztráty asu TE + ztráty z vyšší moci TF 13. sou et všech as , v nichž vykonává pracovník pracovní úkoly 14. rozborové a souhrnné 15. chronometráž – normova sleduje pr b h normované pracovní operace v jejich složkách i p erušení práce a m í as jejich trvání, nam ené asy postupn zaznamenává do pozorovacího listu 16. snímek pr b hu práce, snímek pracovního dne

- 35 (83) -

5 Normování práce. Metody výpo tové.

5

Normování práce. Metody výpo tové

5.1

Úvod

V této kapitole získáme znalosti o normování práce, o výkonových normách a o jejich pln ní.

5.1.1

Cíle

Prostudováním této ásti získáte základní p ehled o tom, jaké výpo tové normy používáme p i normování práce, co je pro n charakteristické a jak se s nimi pracuje.

5.1.2



5.1.3

Klí ová slova

Normativ. Pracovní charakteristika. Normativy spot eby asu. Výkonové normy.

5.2

Normativy spot eby asu

Definice Normativ je normový údaj, který slouží k výpo tu normy.Vztahuje se k ásti pracovní operace. Jsou pro n j charakteristické stejné, nem nné pracovní prost edky, pracovní p edm ty a podmínky. Normativ se užívá k výpo tu norem asu. Z tohoto hlediska rozlišujeme normativy na: - normativ asu – v tšinou udává p ímou spot ebu na jednotlivé ásti pracovní operace ( v minutách nebo hodinách) - normativ etnosti – udává, kolikrát se daná ást operace, pro níž je uren normativ asu, opakuje v rámci zhotovení jednotky produkce - normativ technologický – udává údaje o ekonomicky nejvýhodn jších podmínkách innosti strojního za ízení.

Pracovní charakteristika Sou ástí normativ je pracovní charakteristika, která má obsahovat následující údaje: -

údaje pracovního úkonu a jeho obsahu s vymezením za átku i konce

- 36 (83) -


-

údaje o pracovnících (po et, profese, za azení podle kvalifika ního katalogu apod.) údaje o použitých strojích, nástrojích a za ízeních údaje o druhu a vlastnostech zpracovávaného materiálu údaje o pracovišti, pracovním prostoru a pracovním prost edí požadavky na jakost a technické vlastnosti výrobku p edpisy BOZ, jejichž dodržování p edpokládá normativ asu

Druhy normativ Podle zp sobu, jakým je normativ sestaven, rozlišujeme normativy na: -

prvotní – stanovují se p ímým m ením asu provád ných pracovních úkon odvozený – získávají se z prvotních normativ nap . sdružováním, zpr m rováním apod.

P i stanovení prvotních normativ zpravidla postupujeme tak, že nejprve zpracujeme seznam prvk pracovní operace a provedeme jejich rozbor. Poté vymezíme initele trvání asu. Dále následuje p íprava m ení spot eby asu a vlastní snímkování práce v etn jeho vyhodnocení. Ke stanovení normativ spot eby asu používáme metody po etní nebo grafické. Metody stanovení normativ spot eby asu Po etní metody Po etní metody se používají tehdy, není-li nutno p i stanovení normativu asu z asových snímkových pr m r brát v úvahu zm nu initele asového trvání. Normativní hodnotou asu pro sledovanou ást pracovní operace je pr m rný as z asové ady snímkových pr m r . Pro výpo et normativ používáme: a) aritmetického pr m ru x a (viz vzorec 3, str.26) b) váženého aritmetického pr m ru xva n

t * q + t * q + ... + t an * q n xva = a1 1 a 2 2 = q1 + q 2 + ... + q n

i =1

t ai * q i n i =i

(14) qi

tai

pr m rné hodnoty asu na jednotku produkce jednotlivých snímk

qi

množství produkce dosažené b hem jednotlivých snímk

- 37 (83) -


c) harmonického pr m ru xn n

xn =

i =1 n i =1

qi (15)

qi t ai

Grafické metody – se p i stanovení normativ asu používají tehdy, m ní-li se normativní asové hodnoty snímkových pr m r v závislosti na jednou nebo více initelích trvání. Pr b h normativní áry pak m že mít tvar: a) b) c)

lineární parabolický hyperbolický

Sborníky normativ

asu práce

Pro usnadn ní tvorby výkonových norem a norem spot eby materiálu byla zpracována soustava sborník normativ asu práce (instrukcí . 3/1985 MSV SR byla vyhlášena její celostátní platnost). Sborníky normativ práce se využívají dodnes zejména p i tvorb doporu ených výkonových norem, p estože jejich používání není na ízeno žádným právním p edpisem. V sou asné dob však nepokra uje jejich systematická centrální aktualizace a soustava je udržována a vyvíjena pouze pro vnitropodnikové pot eby, zejména u zpracovatel sm rných cenových databází. Soustava sborník normativ obsahovala v dob vydání tyto sborníky: íslo sborníku

Název sborníku

016

Práce zemní ru ní

026

Práce zemní strojní

046

Práce obed ovací

056

Práce železá ské

066

Práce betoná ské

076

Práce zednické

086

Práce omítká ské

096

Práce osazovací

106

Práce montážní HSV

116

Práce p i kladení potrubí HSV

126

Práce p i z izování podkladních vrstev komunikací

136

Práce p i z izování kryt komunikací

216

Práce lešená ské

226

Práce p i výrob polotovar

- 38 (83) -


256

Práce tesa ské

316

Práce p i p esunu materiálu

336

Práce p i nakládce a vykládce materiálu

416

Práce izola ní proti vod

426

Práce izola ní tepelné

436

Práce izola ní proti chemickým vplyvem

446

Práce izola ní protiot esové

516

Práce instala ní - voda, plyn, kanalizace

526

Práce p i z izování úst edního vytáp ní - montáž

536

Práce p i z izování hromosvod

546

Práce elektormontážní, ve ejné osv tlení a venkovní rozvody

556

Práce elektromontážní - silnoproud

606

Práce elektormontážní - slaboproud

616

Práce záme nické - montáž

626

Práce stola ské - montáž

636

Práce pokrýva ské

646

Práce klempí ské - výroba

656

Práce klempí ské - montáž

666

Práce sklená ské

676

Práce alounické a tapetá ské

686

Práce obklada ské a podlahy z dlaždic

696

Práce parketá ské a kladení povlak

716

Práce p i podlahách z litého teraca a ze syntet. hmot

726

Práce malí ské

736

Práce nat ra ské

746

Práce sklobetoná ské

776

Práce vzduchotechnické - výroba

786

Práce vzduchotechnické - montáž

796

Práce p i montáži výtah

Sborník normativ se skládá z následujících ástí: a) obálky b) úvodní ásti c) poznámek ke sborníku normativ d) tabulkové ásti e) soupisu karet - 39 (83) -


Kontrolní otázky 1. K emu slouží normativy?. 2. Vyjmenujte druhy normativ ? 3. Jak se vyjad uje norma asu? 4. Jaký je vztah mezi normou množství a normou asu?

5.3

Výkonové normy

Spot ebu práce stanovují výkonové normy, ur ené množstvím pracovního asu, vztahujícím se k jedné pracovní operaci, tj. vyjad ují podíl mezi množstvím práce a množstvím produkce nebo opa n . Výkonové normy jsou teda d ležitým nástrojem v decké organizace práce a tvo í d ležitý podklad pro: -

odm ování pracujících

-

tvorbu norem vyššího typu (agregovaných, THU)

-

operativní organizací a ízení stavební výroby

-

vypracování projekt organizace výroby

V tšinou bývá výkonová norma vyjád ena formou normy asu N . Norma asu stanoví, kolik pracovního asu je t eba na zhotovení jednotky produkce pracovní operace. Udává se v tšinou v normohodinách (Nh) na m3, ks, tunu apod.

N =

t q

t q

[Nh/m.j.]

(16)

as v normohodinách (p íp. v normominutách) jednotka vyrobené produkce (m3, ks, tuna)

Ve výrobnách, kde je pot eba spíše m it výkon za jednotku asu (hodinu, sm nu, apod.), je možno výkonovou normu vyjád it ve form normy množství Nm, což je reciproká hodnota normy asu. Nm =

q t

1 q = N t

[Nh/m.j.]

(17)

množství vyrobené produkce odpovídající asové jednotce (m3, ks, t) asová jednotka (normohodin)

- 40 (83) -


5.3.1

Složky norem asu a jejich vyjád ení

Každá norma asu se sestává ze t í základních složek: -

z asu vlastní práce t1

-

z asu obecn nutných p estávek t2

-

z asu podmíne n nutných p estávek t3

Skladbu obecné normy asu vyjad uje rovnice: t = t1 + t2 + t3 Uvedená všeobecná skladba normy asu platí v tom p ípad , nerozlišujeme-li, zda jde o normu asu jednotkového tA, dávkového tB nebo sm nového tC. Normy asu jednotkového, dávkového nebo sm nového mohou být vyjád eny bu jako samotné normy nebo v r zných vzájemných spojeních: norma asu jednotkového samostatná: tA = tA1 + tA2 + tA3

(18)

norma asu dávkového samostatná: tB = tB1 + tB2 + tB3

(19)

norma asu sm nového samostatná: tC = tC1 + tC2 + tC3

(20)

norma asu jednotkového s p irážkou asu sm nového:

t AC = t A * I C = t A *

T T − TC

(21)

tAC

norma asu jednotkového se zapo ítáním indexu sm nového asu

tA

norma jednotkového asu

Ic

index sm nového asu

T

celkový as sm ny

TC

sm nový as v rámci jedné pracovní sm ny

norma asu dávkového s p irážkou sm nového asu:

t BC = t B * I C = t B *

T T − TC

(22)

tBC

norma dávkového asu se zapo ítáním sm nového asu

tB

norma dávkového asu

5.3.2

Sborníky základních výkonových norem

Výkonové normy jsou zpracovávány do sborník výkonových norem (ZVN). Dnes jsou ozna ovány jako standardy asu a jsou vydávány za doporu ené. - 41 (83) -


07-1 07-2 08-1 08-2 08-3 08-4 68-1 68-2 72-1 72-2 73-1 73-2 79-1 79-2 01-1 04-1 06-1 41-1 41-2 61-1 61-2 63-1 63-2 64-1 65-1 65-2 42-1 42-2 21-1 25-1 25-2 25-3 33-1 35-1 35-2 37-1 51-1 51-2 52-1 52-2 14-1 15-1 15-2

Práce zednické a osazovací – nové práce Práce zednické a osazovací – opravy a rekonstrukce Práce omítká ské – nové práce Práce omítká ské – pot ry, násypy – nové práce Práce omítká ské – opravy a rekonstrukce Práce omítká ské – pot ry – opravy a rekonstrukce Práce obklada ské a podlahy z dlaždic keramických – nové práce Práce obklada ské a podlahy z dlaždic keramických – opravy a rekonstrukce Práce malí ské – nové práce Práce malí ské – opravy a rekonstrukce Práce nat ra ské – nové práce Práce nat ra ské – opravy a rekonstrukce Práce tapetá ské Práce tapetá ské – opravy a rekonstrukce Práce zemní provád né ru n Práce obed ovací Práce betoná ské Práce izola ní proti vod – nové práce Práce izola ní proti vod – opravy a rekonstrukce Práce záme nické – montáž – nové práce Práce záme nické – montáž - opravy a rekonstrukce Práce pokrýva ské – nové práce Práce pokrýva ské - opravy a rekonstrukce Práce klempí ské – výroba Práce klempí ské – montáž – nové práce Práce klempí ské – montáž - opravy a rekonstrukce Práce izola ní tepelné Práce izola ní tepelné – skladbové položky - opravy a rekonstrukce Práce lešená ské Práce tesa ské – nové práce Práce tesa ské montáž d evostaveb Práce tesa ské - opravy a rekonstrukce Nákladní automobilová doprava Práce úklidové – administrativní budovy Práce úklidové – p i dokon ování stavebních objekt Práce p i bourání a podchycování konstrukcí Práce instalatérské (voda, plyn, kanalizace, bytová jádra) – nové práce Práce instalatérské (voda, plyn, kanalizace, bytová jádra) – oprav. a rek. Práce p i z izování úst edního topení – nové práce Práce p i z izování úst edního topení – opravy a rekonstrukce Práce p i z izování podkladních vrstev komunikací Práce p i z izování kryt komunikací Práce p i opravách komunikací

- 42 (83) -


5.4

Rozborové listy

Jsou nedílnou sou ástí každého sborníku ZVN, obsahují odsouhlasené pracovní postupy reprezentant jednotlivých skupin položek se stejným pracovním postupem. Úkolem rozborových list je seznámit uživatele sborníku s použitou technikou, technologií a organizací práce u jednotlivých okruh .

Kontrolní otázky 5. Co obsahuje rozborový list výkonové normy?

5.5

Výpo et pln ní výkonových norem

Vyjad uje výkon pracovníka vy íslený procentuálním pom rem asu udávaného v norm ke skute n spot ebovanému asu. Výpo et pln ní výkonových norem.

a) z normohodin tn p= * 100[%] Ts p

(23)

pln ní norem v procentech tn

sou et normativních as všech prací, pro n ž se po ítá pln ní norem

Ts

sou et skute n odpracovaných spot ebovaných as na vykonání prací, pro n ž se po ítá pln ní norem

b) z vyrobené produkce Dá se uplatnit pouze tehdy, jsou-li všechny zhotovené výrobky stejného druhu. p=

Vs * 100[%] Vp

(24)

Vs

celkový po et skute n vyrobených výrobk

Vp

plánovaný po et výrobk (za stejnou asovou jednotku)

c) z mezd Odm ování musí být provád no v prosté úkolové mzd a na všechny vykonané práce se musí vztahovat stejný mzdový tarif. p=

M ús * 100[%] M út

(25)

Mús

sou et úkolových mezd skute n vyplacených

Mút

sou et úkolových mezd tarifních (za stejné období)

- 43 (83) -


Kontrolní otázky 6. Zp soby výpo tu pln ní výkonových norem.

Koresponden ní úkol Vypo t te p íklady 1 až 6 a je zašlete se svému vyu ujícímu. P íklad 1 Stanovte normu asu na p epravu 1 m3 písku na vzdálenost 10 m kole kem o obsahu 0,065 m3, jsou-li asom rným pozorováním nam eny tyto hodnoty: as sm ny T = 8 hodin as jednotkový práce tA1 obsahuje: - naložení písku

1,27 min

- odvoz písku

2,06 min

- vyklopení písku

0,26 min

- cesta zp t

1,82 min

as obecn nutných p estávek

tA2 = 4% tA1

as podmíne n nutných p estávek tA3 = 0 min as sm nový TC obsahuje:

- donesení a odnesení ná adí 8 min - oddech p i práci

25 min

- sva ina

15 min

P íklad 2 Vypo ítejte normu asu jednotkového s p irážkou asu sm nového. as jednotkový práce ta1 = 34,73 min/m3, as sm nový TC = 110 min, as sm ny T = 480 minut. P íklad 3 Stanovte normu asu s p irážkou sm nového asu na výrobu jednoho kusu železobetonové krycí desky pro zakrývání montážních kanál . Rozm ry desky jsou 120cm x 60 cm x 10 cm. asom rným pozorováním byl nam en as práce tA1 = 8 840 min. Za tuto dobu bylo vyrobeno 165 kus desek. as tA2 = 4% ta1, TC = 31 min , T = 8 hodin. P íklad 4 Stanovte výpo tem s využitím normativ normu asu jednotkového s p irážkou asu sm nového pro volné položení 1 m2 podlahových povlak z PVC. Výpoet prove te ve form rozborového listu. Index sm nového asu je Ic = 1,12. Pro zpracování p íkladu použijte níže uvedené pom cky – kartu normativ pro podlahá ské práce a prázdný formulá pro rozborový list.

- 44 (83) -


P íklad 5 Vypo ítejte normu asu jednotkového s p irážkou asu na zvláštní oddech (Ia = 1,16) pro lepení 1m2 podlahových povlak z pás PVC izola ních bez podložky. Použijte normativ , výpo et sestavte ve form rozborového listu.(viz. [lit. 1] – strana 57) P íklad 6 Vypo ítejte pln ní výkonových norem z normohodin, jestliže podlahá i položili podlahy lepením z PVC v jedné sekci panelového domu na Kamenném vrchu v Brn za 40 dní. Jedna sm na trvala 8,5 hodin. Panelový d m má 8 podlaží a každé má plochu pro položení PVC o rozloze 381,79 m2. Norma na lepení PVC byla stanovena v p íkladu 5.

5.6

Záv r

5.6.1

Shrnutí

V této kapitole jsme se zabývali stanovením normativu asu, ur ením a výpo tem pln ní výkonových norem.

5.7

Klí

1. slouží k výpo tu norem asu 2. prvotní a odvozený 3. podíl pracovního asu a jednotky produkce pracovní operace (Nh/m.j.) 4. norma množství je p evrácená norma asu 5. odsouhlasené pracovní postupy reprezentant jednotlivých skupin položek se stejným pracovním postupem. 6. z normohodin, z vyrobené produkce, z mezd

- 45 (83) -

6 Normování spot eby materiálu.

6

Normování spot eby materiálu

6.1

Úvod

Podle druhu normovaného materiálu se tvo í: - normy spot eby základního materiálu - normy spot eby pomocného materiálu - normy spot eby náhradních díl

6.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly získá student základní orientaci v oblasti normování materiálu.

6.1.2



6.1.3

Klí ová slova

Materiál. Rozborové metody. Nerozborové metody. Spot eba materiálu. Základní materiál. Soukromoprávní úprava stavební innosti

6.2

Metody normování spot eby materiálu

Metody normování spot eby materiálu d líme na: 1. Metody rozborové (technické) a) Metody pozorovací b) Metody výpo tové 2. Metody nerozborové (netechnické)

Rozborové metody U rozborových metod provádíme analýzu výrobních podmínek a faktor , které ovliv ují a podmi ují spot ebu materiálu. Zjiš ování normativní spot eby materiálu se uskute uje bu jen pozorováním pr b hu operace a m ením spot eby materiálu, nebo jen výpo tem z r zných podklad pop . pozorováním a výpo tem. Podle toho rozlišujeme rozborové metody na: •

pozorovací – používá se jich bu p ímo na stavbách nebo v laborato ích (zejména p i normování sypkých a tekutých materiál ). Postup práce p i pozorovací metod spo ívá v tom, že nejd íve pozorujeme pr b h pracovní

- 47 (83) -


•

•

operace, hlavn technicko-organiza ní faktory, které podmi ují spot ebu materiálu. Potom m íme spot ebu materiálu v pr b hu pracovní operace po ur itou ú elnou dobu a nam ené hodnoty zaznamenáváme do pozorovacího listu. P i m ení zjiš ujeme vždy istou normovou spot ebu materiálu a normový odpad resp. normovou ztrátu materiálu a to jak v jednotlivých výrobních cyklech, tak i souhrnné množství, spot ebované za celou dobu m ení. výpo tové – jež spo ívá v tom, že spot ebu materiál vypo ítáme z p edem stanovených normativních podklad podle rozm r jednotky realizované produkce na základ výkres , technologických p edpis apod. Tato metoda se používá zvlášt u t ch materiál , kde nevzniká žádná ztráta ani odpad, nebo kde je možno istou spot ebu a odpad p esn vypo ítat bez zvláštního pozorování a m ení p ímo na stavb . kombinované – které jsou zpravidla kombinací metod pozorovacích a výpo tových

Nerozborové a zjednodušené metody Nerozborové a zjednodušené metody jsou mén p esné a proto se jich p i normování spot eby materiálu jejich použití vyskytuje jen v ojedin lých p ípadech a nedoporu uje se. Jedná se nap . o metodu: -

odpo tovou

-

statisticko – porovnávací

-

odhadovou

-

typových reprezentant a p evodních koeficient

-

koeficient využití materiálu a jeho ztrát a odpad

-

grafických charakteristik

Postup p i normativním m ení spot eby materiálu P i m ení spot eby materiálu pro stanovení norem je vhodné postupovat následovn : a) p íprava p ed m ením – pozorovatel se musí p edem seznámit s technikou, technologií, organizací a BOZ m eného d je. Dále vybere vhodné pracovišt , kde jsou dodržovány všechny výrobní podmínky v souladu s technicko-organiza ní normou a p ipraví pot ebné pom cky (tj. m ící p ístroje, tiskopisy atd.). b) m ení a záznam spot eby materiálu – pozorovatel m í postupn jednotlivé spot eby materiálu ve výrobních cyklech a zjišt né hodnoty pr b žn zapisuje do formulá e „Snímek spot eby materiálu“. c) vyhodnocení m ení – spo ívá v provedení výpo tu množství spot ebovaných materiál . Pro stanovení odv tvové nebo oborové normy spot eby materiálu se doporu uje vyhodnotit minimáln 5 snímk spot eby materiálu a to na r zných pracovištích.

- 48 (83) -


Snímek spot eby materiálu (viz [lit. 1] strana 60)

Kontrolní otázky 1. Jaké jsou rozborové metody normování spot eby materiálu? 2 Jaké jsou nerozborové metody normování spot eby materiálu?

6.3

Normy spot eby základního materiálu

Normy spot eby základního materiálu udávají celkové množství materiálu nutné k nejhospodárn jšímu zhotovení m rné jednotky jakostní produkce p i dodržování stanovené technologie a bezpe nostních p edpis . Celková spot eba materiálu 1) Plná spot eba normovaná •

istá spot eba materiálu

•

Nevyhnutelné ztráty

•

Nevyhnutelný odpad

2) Odstranitelné ztráty a odpad •

Zbyte né ztráty materiálu

•

Zbyte ný odpad materiálu

Plná norma spot eby NP udává množství materiálu, pot ebné na ú elné a hospodárné zhotovení jednotky kvalitní produkce. Je v ní zahrnuta istá normy spot eby N I a normy na neodstranitelné ztráty NZ a odpad NO. Skladba plné normy spot eby je dána vztahem: Np = N i + Nz + No

(26)

Celková nenormovatelná spot eba materiálu, odstranitelné ztráty a odpad, nejsou v norm spot eby zahrnuty.

Ukazatele spot eby materiálu poskytují informace jak o spot eb materiálu, tak i o úrovni norem spot eby materiálu. Jedná se o: a) sou initel využití materiálu KV, který lze obecn vyjád it pom rem isté spot eby N i normové nebo skute né k plné spot eb NP normové nebo skute né: Kv =

Ni Np

(27)

- 49 (83) -


b) sou initel spot eby materiálu Ks, který lze obecn vyjád it pom rem spot eby NP normové nebo skute né k isté spot eb N i normové nebo skute né: Ks =

Np

(28)

Ni

c) procento neodstranitelných ztrát a odpad pzo – udává výši neodstranitelných ztrát a odpadu, tj. míru nevyužitelnosti materiálu: p zo = (1 − K v ) * 100

nebo

p zo

N z + No Np

(29)

P i použití procenta neodstranitelných ztrát a odpadu pzo m žeme vypo ítat normu spot eby NP podle vzorce:

Np =

N i *100 100 − pzo

(30)

d) procentní p irážka na neodstranitelné materiálové ztráty a odpad ppzo je dána pom rem sou initele neodstranitelných ztrát a odpadu Kzo ku sou initele využití materiálu Kv:

p pzo = kde

p zo =

p zo Kv

(31)

N z + No Np

(32)

nebo

p pzo =

N z + No *100 N

[%] (33)

P i použití procentní p irážky na neodstranitelné ztráty a odpad m žeme vypoítat normu plné spot eby NP:

N p = N i * 1+

p pzo

(34)

100

Výše uvedené ukazatele jsou vhodnými srovnávacími parametry zejména p i porovnávání n kolika variant návrh norem spot eby nebo technologických postup a p i rozboru spot eby materiálu.

- 50 (83) -


P íklady výpo tu norem pro jednotlivé skupiny materiál P i normování spot eby materiálu musíme volit takovou metodu, která je nejvýhodn jší pro daný druh materiálu. Z tohoto hlediska je možno stavební materiály za adit do ty skupin: a) kusový (nap . fošny, prkna, trámy, betoná ská výztuž, válcované nosníky, obkladové desky, lepenky, cihly apod.), b) sypký (nap . cement, písek, sádra apod.), c) tvárný (nap . beton, malta apod.), d) tekutý (nap . nát rové hmoty, olej, benzín, istící hmoty apod.). Kusové materiály a) délkové materiály mohou mít p i dané standardní délce tento neodstranitelný odpad:

Obr. . 1 - Neodstranitelný odpad u materiálu s p evládajícím délkovým rozm rem k1

jednotlivé ezy

k2

koncový od ez p i nerovnosti konce materiálu

k3

koncový od ez (odpad) – zbytek ze standardní délky

li

jednotlivé konstruk ní délky (i = 1, 2, 3, …, n) n = po et konstruk ních prvk

ls

standardní délka

k4

opracování materiálu

Z obrázku je z ejmé, že neodstranitelné ztráty a odpad jsou: Nz + No = k1 * n1 + k2 + k3 + k4 * n2 n1

po et ez

n2

po et koncových opracování

- 51 (83) -

(35)


U materiál délkového rozm ru je asto vhodné použít n které z matematických optimaliza ních metod lineárního programování. Nap íklad, máme-li ze standardních délek ls nast íhat nebo na ezat ur itý po et požadovaných délek l1, l2, ……. ln.

b) materiály plošného rozm ru Výpo et plné normy spot eby materiál plošného rozm ru je obdobný jako u materiál délkového rozm ru, avšak neodstranitelné ztráty a odpad zjiš ujeme jak ve sm ru, tak i ší ky. c) kameny U kamen pravidelného tvaru, cihel, tvárnic, apod. se plná normy spot eba stanoví s využitím procenta neodstranitelných ztrát a odpadu. U kamen nepravidelného tvaru se stanoví plná norma spot eby takto: - ur í se objem kamene uloženého do figury Of , - ur í se objem zdiva, provedeného z tohoto kamene Oz , plná norma spot eby kamene se vypo te:

Np =

Of Oz

(36)

Hmoty sypké a práškové Normujeme tak, že nejprve laboratorními zkouškami stanovíme istou normu spot eby nap . kolik cementu máme dávkovat do betonu, aby byly dosaženy p edepsané krychelné pevnosti. S p ihlédnutím k ostatním ovliv ujícím faktor m se pak zjistí procentní p irážka na neodstranitelné ztráty a odpad. Plná normy se udává v objemových, p ípadn váhových jednotkách na m rnou jednotku hotové produkce. Hmoty tvárné U betonové sm si se plná norma spot eby ur uje na 1 m3 betonu hotové konstrukce. Je t eba brát v úvahu zmenšení objemu betonu vibrací, což vyjad uje koeficient zhutn ní α. Pozorováním se stanoví procento neodstranitelných ztrát a odpadu.

Ni=

N ik

(37)

α

Ni

istá norma spot eby tvárné hmoty p ed zhutn ním

N ik

istá norma spot eby tvárné hmoty po zhutn ní (objem konstrukce)

α

koeficient zhutn ní

- 52 (83) -


Hmoty tekuté istá norma spot eby se stanoví laboratorní zkouškou, procento pzo se zjistí pozorováním. Plná norma spot eby nát rových hmot se vyjad uje na 1m2 natírané plochy. istá norma se udává vztahem: N = Gm * F ′

(38)

F´

plocha natíraného zkušebního povrchu 1m2

Gm

hmotnost nát rové hmoty, nanesené na 1m2 plochy Gm = G2 − G1

(39)

G1

hmotnost zkušební desky o velikosti 1m2 p ed nanesením nát ru

G1

dtto po nanesení nát ru

Procento neodstranitelných ztrát a odpadu nát rové hmoty se ur í ze vztahu: p zo =

Gs − Gm * F * 100 Gs

(40)

F

celková nat ená plocha

Gs

celková hmotnost nát rové hmoty: Gs = G3 – G4

G3

hmotnost nádoby s nát rovou hmotou po natírání

G4

dtto p ed natíráním

Kontrolní otázky 3. Z jakých složek se skládá plná norma spot eby základního materiálu? 4. Vyjmenujte základní ukazatele spot eby materiálu.

6.4

Normování pomocného materiálu

Pomocný materiál je takový, který není zpravidla p ímo zabudován v konstrukci. D líme jej na jednorázov použitelný (mazací tuky, olej na nát r formy p i výrob panel apod.) a opakovan použitelný (bedn ní, lešení, apod.). Pro tento materiál stanovujeme normu obratovosti a normu výzisku. Norma obratovosti Nd:

Nd =

N p + d 2 + d 3 + ... + d n

(41)

n

Np

norma plná

d2 až dn

dopl ková spot eba pro druhý až n-tý obrat

n

po et obrátek.

Norma obratovosti udává spot ebu nového materiálu, kterým p i vícenásobném používání pomocného materiálu nahrazujeme neodstranitelný odpad a ztráty.

- 53 (83) -


N kdy stanovujeme tzv.pr m rnou normu spot eby pomocného matriálu: N p + n − 1 * ∅d (42) ∅ Nd = n

∅d =

d 2 + d 3 + ... + d n n −1

(43)

Norma výzisku Vy udává množství materiálu, které z stane po posledním obratu pomocného materiálu a je ješt použitelné. Vy = Np – dn

(44)

Nahradíme-li dn hodnotou ∅d, pak Vy = Np – ∅d.

(45)

Norma výzisku pro n obrat je pak N y =

N p − ∅d n

(46)

Kontrolní otázky 5. Jak d líme pomocný materiál?

6.5

Sborníky norem spot eby materiálu

Pro pot eby praxe byly vypo teny hodnoty norem spot eby materiálu. V souasné dob jsou již tato data k dispozici pouze v elektronické podob .

Koresponden ní úkol: P íklady vypo t te a zašlete svému vyu ujícímu: P íklad 1 Vypo ítejte plnou normu spot eby eziva (v m3) profilu 50 x 200 mm na 100 kus fošnových okenních rám o vn jších rozm rech 1200 x 1200 mm. Ší ka ezu k1 = 5 mm, koncové zarovnání k2 = 40 mm, opracování materiálu k4 neuvažujeme, fošny se prodávají ve standardních délkách 4000, 5000, 6600, 7000 mm. P íklad 2 Vypo ítejte plnou normu spot eby eziva, jestliže je stanoveno normou procento neodstranitelných ztrát a odpadu pzo = 4%. istá norma spot eby N = 4.8 m3.

- 54 (83) -


P íklad 3 Vypo ítejte plnou normu spot eby eziva, jestliže je normou stanoveno procentní p irážka na neodstranitelné ztráty a odpad ppzo = 4,167 %. P íklad 4 Vypo ítejte plnou normu spot eby heraklitových desek na 1 m2 p í ky o rozm rech 2,90 x 3,80 m. Rozm r jedné desky je 500 x 2000 mm. P íklad 5 Vypo ítejte plnou normu spot eby cihel tradi ního formátu o rozm ru 290 x 140 x 65 mm na 1 m3 zdiva. Tlouš ka b žných a sty ných spár je 10 mm. Neodstranitelné ztráty a odpad iní 1,86%. P íklad 6 Stanovte plnou normu spot eby cementu na 1 m3 prostého betonu B 105. istá norma spot eby N = 161,2 kg cementu na 1 m3 betonu. Procentní p irážka na neodstranitelné ztráty a odpad ppzo = 1,267 %. P íklad 7 Stanovte plnou normu spot eby malty na 1 m3 cihelného zdiva (dle p íkladu 5), jestliže procento neodstranitelných ztrát a odpadu pzo = 1,26 %. P íklad 8 Stanovte plnou normu spot eby betonové sm si na 1 m3 betonu základ o celkové kubatu e 31,50 m3. Koeficient zhutn ní = 0,91, procento neodstranitelných ztrát a odpadu pzo = 2,15 %. P íklad 9 Stanovte plnou normu spot eby fermeže na 100 m2 plochy, jestliže byla nat ena celková plocha F = 126,50 m2 a byly zjišt ny hmotnosti G1 = 2,2683 kg, G2 = 2,3475 kg, G3 = 15,65 kg, G4 = 25,80 kg P íklad 10 Stanovte normu obratovosti prken bedn ní sloup v m3 na 1 m2 konstrukce bedn ní, jestliže Np = 0,037 m3 , n = 6, d2 až d6 = 0,007 m3 . P íklad 11 Vypo ítejte procento neodstranitelného prost ihu betoná ské oceli profilu 16 mm, délka prutu 14 m, jsou-li požadovány následující délky a po ty kus : 1. požadovaná délka 9,40 m 20 ks 2. požadovaná délka

4,25 m

6 ks

3. požadovaná délka

2,50 m

46 ks

4. požadovaná délka

1,95 m

62 ks

Vypo ítejte též po et prut pot ebných k zabudování.

- 55 (83) -


6.6

Záv r

6.6.1

Shrnutí

Tato kapitola nás seznámila s problematikou normování materiálu a nau ila nás spo ítat pot ebu materiálu.

6.7

Klí

ešení Cvi ení ke kapitole 6 1. metody pozorovací, výpo tové a kombinované 2. metody odpo tová, stitisticko-porovnávací, odhadová, typových reprezentant a p evodních koeficient , koeficient využití materiál a jeho ztráty odpad 3. z isté normy spot eby, normy na neodstranitelné ztráty a normy na nevyhnutelný odpad 4. sou initel spot eby materiálu, procento neodsranitelných ztrát a odpad , procentní p irážka na neodtranitelné materiálové ztráty a odpad 5. jednorázov použitelný (nap : mazací tuky) a opakovan použitelný (nap : bedn ní, pažení)

- 56 (83) -

7 Normování spot eby paliv.

7

Normování spot eby paliv

7.1

Úvod

Ve stavebnictví se uplat uje spot eba elektrické energie p edevším jako zdroj motorické síly a pro osv ltení pracovišt .

7.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly získá student orientaci v oblasti normování spot eby paliv.

7.1.2


K nastudování této kapitoly budete pot ebovat 1 hodinu.

7.1.3

Spot eba paliv

P i normování spot eby paliva vycházíme ze strovnatelné výh evnosti tzv. m rného paliva, u n hož dochází spálením 1 kg získáme energii 30 MJ. Individuální výh evnosti jednotlivých druh paliv pak vyjád íme tzv. ekvivalentem výh evnosti E. Stanovení normy spot eby tepla je také nezbytné p i výpo tu odb ru tepla od centrálních dodavatel (viz cenové v stníky MF R). E=

h 30 MJ

(47)

h individuální výh evnost 1 kg tuhého paliva nebo 1m3 plynného paliva v MJ (megajoulech).

Koresponden ní úkol Vyhledejte individuální výh evnosti vybraných paliv a zašlete svému vyu ujícímu. Propan – butan, d evo palivové, koks otopový, brikety, sláma obilná, papír, motorová nafta, vysokopecní plyn, autobenzín.

7.2

Záv r

7.2.1

Shrnutí

V této kapitola jsem se seznámili velmi obecn s normováním paliv.

- 57 (83) -

8 Normování spot eby elektrické energie.

8

Normování spot eby elektrické energie

8.1

Úvod

Ve stavebnictví se uplat uje spot eba elektrické energie p edevším jako zdroj motorické síly a pro osv tlení pracovišt .

8.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly získá student základní orientaci v oblasti normování spot eby elektrické energie.

8.1.2


Pro nastudování této kapitoly budete pot ebovat 1 hodinu.

8.1.3

Klí ová slova

Elektrická energie. Osv tlení. Sv telný tok. Elektromotor.

Normu spot eby elektrické energie k pohonu elektromotoru je možno vypo ítat podle vzorce: Ne = A * T * k [kWh]

(48)

A

výkon motoru [kW]

T

doba innosti motoru v hodinách [h]

k

koeficient využití výkonu motoru

Normu spot eby elektrické energie k osv tlení podle p edepsaného sv telného toku, tj. množství sv tla, které sv telný zdroj vyzá í do prostoru v lumenech (lm):

Qs =

F *1

(49)

η

Qs

celkový pot ebný (p edepsaný) sv telný tok [lm]

F

plocha pracovišt [m2]

1

pr m rné osv tlení pracovišt

[lm/m2] (dle SN 36 00 36)

- 58 (83) -

8 Normování spot eby elektrické energie.

η

sou initel využití podle druhu osv tlení a zdroje 0,2 – 0,6

Z hodnoty pot ebného celkového sv telného toku Qs vypo teme nutný sv telný tok jedné ze zvoleného po tu n žárovek – Qž:

Qž =

Qs n

(50)

Z nutného sv telného toku jedné žárovky Qž a údaj SN odvodíme její výkon ve wattech. Norma spot eby elektrické energie na osv tlení pracovišt za zvolené období se vypo ítá:

Ns =

n * P *T [kWh] 1000

(51)

n

po et žárovek

P

výkon jedné žárovky ve wattech

T

doba, po kterou žárovky svítí [hod]

8.2

Záv r

8.2.1

Shrnutí

V této kapitole jsme získali p ehled o normování elektrické energie.

- 59 (83) -

9 Normování práce a kapacity stroj .

9

Normování práce a kapacity stroj

9.1

Úvod

Ve stavebnictví je rovn ž d ležité podchytit normování práce a problematiku kapacity stroj .

9.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly získá student znalosti v oblasti normování práce a kapacitních možností stroj .

9.1.2


K nastudování této kapitoly budete pot ebovat 10 hodin.

9.1.3

Klí ová slova

Norma asu stroje. Norma výrobnosti stroje. Výkon stroje.

9.2

Kapacitní normy

Kapacitní normy stroj jsou normami výrobnosti, využití nebo provozu stavebních stroj a za ízení. Vyjad ují se dvojím zp sobem, jako: •

Norma asu stroje

•

Norma výrobnosti stroje

Norma asu stroje – ur uje normované množství asu (ve strojohodinách), za n ž má stroj vyrobit jednotku produkce. Norma se vyjad uje obdobn jako norma lidské práce. N =

t q

[Sh/m.j.]

(52)

Norma výrobnosti stroje – ur uje normované množství produkce vykonané strojem za jednotku asu (obvykle strojohodin Sh).

N vs =

q t

[m.j./Sh]

(53)

Výpo et norem výrobnosti závisí na tom, jakou práci stroj vykonává. Podle zp sobu práce se stroje a výrobní za ízení lení na dv skupiny: •

stroje pracující cyklicky (rypadlo, mícha ka apod.), pak norma výrobnosti (Nvsc):

- 60 (83) -


N vsc =

q tc

[m.j./Sh]

(54)

q

je objem výroby za dobu cyklu v m.j. (nap . v m3). Jde nap íklad o geometrický objem lžíce, bubnu

tc

doba cyklu (v sekundách, v hodinách)

Chceme-li normu výrobnosti vyjád it v jednotkách hmotnosti, násobíme : N vsc = N vcs * γ

(55)

je objemová hmotnost materiálu •

[tuna/ m.j.]

stroje pracující nep etržit – kontinuáln (dopravní pás, dozer apod.), pak norma výrobnosti (Nvsk): N vsk = F * v

9.3

(56)

F

je plocha p í ného pr ezu ( nap . radlice) v m2

v

rychlost stroje ( v m/s)

Výkon stroje a normy výrobnosti

V praxi se nej ast ji používá norem výrobnosti stroj , p i emž se rozlišuje. •

Teoretický výkon stroje

•

Technický výkon stroje

•

Provozní výkon stroje

Teoretický výkon stroje – je to výkon, kterého lze dosáhnout v optimálních podmínkách nep etržitého chodu, bez asových ztrát a p estávek. Lze jej vyjádit již výše zmín nými vztahy:

N vs =

q tc

N vs = F * v

[m.j./Sh]

(57)

[m.j./Sh]

(58)

Technický výkon stroje – je to výkon maximáln dosažitelný za nep etržitého chodu stroje v daných nebo p edpokládaných podmínkách a p i kvalifikované obsluze. Tento výkon je také ovlivn n prost edím, ve kterém pracuje (nap .druhem zeminy):

- 61 (83) -


N vt =

V tc

[m.j./Sh]

(59)

[m.j./Sh]

(60)

q kp * [m.j./Sh] tc kn

(61)

kde:

V = q*

pak:

N vt =

kp kn

N vt = N vs *

kp kn

[m.j./Sh]

V

je objem zeminy ve lžíci

tc

doba trvání cyklu (nap . z m ení – chronometráže)

q

geometrický objem lžíce

kp

koeficient napln ní lopaty

kn

koeficient nakyp ení horniny

(62)

Provozní výkon stroje – je to výkon, jehož lze b žn dosáhnout v daných podmínkách, v etn nezbytn nutných p estávek (oddech, obsluha pracovišt , svaina, mazání stroje apod.):

T − Tp

kde:

kv =

pak:

N vp =

(63)

T V T − Tp q k p T − Tp * = * * tc T tc kn T

V

je objem zeminy ve lžíci

tc

doba trvání cyklu (nap . z m ení – chronometráže)

q

geometrický objem lžíce

kp

koeficient napln ní lopaty

kn

koeficient nakyp ení horniny,

(64)

m že být: kn ´ > 1 ný

pro p epo et objemu horniny ze stavu rostlého na stav nakyp e-

kn ´´ < 1 zhutn ný

pro p epo et objemu horniny ze stavu nakyp eného na stav

- 62 (83) -


kv

koeficient asového využití stroje (ze snímku pracovního dne nap íklad) T Tp

as sm ny as p estávek obecn a podmín n nutných

Výpo et provozních norem výrobnosti pro n které stavební stroje Rypadlo N vp =

q*kp tc * kn

[m3/h]

* kv

(65)

q

objem lžíce [m3]

tc

doba cyklu [h]

kp

koeficient napln ní lopaty (viz tab.)

kn

koeficient nakyp ení horniny (viz tab.)

kv

koeficient asového využití (vždy íslo ≤1)

kv =

T − Tp

(66)

T

T

as sm ny v minutách

Tp

as obecn a podmíne n nutných p estávek v minutách

Druh paty

lo-

Druh zeminy

lehká

st ední

t žká

skalní

Výšková

0,88

0,80

0,75

0,58

Vle ná

0,79

0,72

0,68

0,52

Tab. .2 – Koeficient pln ní lopaty rypadla kp

po . íslo

T ída rozpojitelnosti

P echodné nakyp ení v %

1.

a

2.

Sou initel nakyp ení k ń

k´ń

5

1,05

0,952

b

15

1,015

0,869

3.

c

18

1,18

0,847

4.

d

22

1,22

0,820

5.

e

30

1,30

0,770

6.

f

37

1,37

0,730

7.

g

47

1,47

0,680

Tab. .3 – Koeficient nakyp ení zeminy kń a k´ń

- 63 (83) -


k á

sou initel pro p epo et objemu horniny ze stavu rostlého na stav nakypený

k´ń

sou initel pro p epo et objemu horniny ze stavu nakyp eného na stav rostlý

Dozery Provozní výkon p i srovnání terénu je dán vztahem:

N vp =

L * ( š * cosα − š p ) tc * n

* k v [m2/h]

L

délka ujeté dráhy za jeden cyklus [m]

š

ší ka radlice dozeru [m]

šp

p ekrytí záb r radlice [m]

n

nutný po et jízd po jedné dráze

tc

doba jednoho cyklu [h]

(67)

úhel pooto ení radlice [s] kv

sou initel asového využití

Stroje pro zhut ování zemin Provozní výkon válce na zhut ování zemin je dán vztahem:

N vp =

L * (š − š p ) tc * n

* k v [m2/h]

(68)

Pásové dopravníky Provozní výkon pásového dopravníku je závislý na p í ném profilu dopravníku, na délce a rychlosti pohybu pásu, na druhu materiálu a asovém využití.

N vp = qc

qc * k v tc

[m3/h]

(69)

množství materiálu p epraveného za dobu tc

Plošinové výtahy

N vp = q

q * n * k vn * k v [t/h] tc

(70)

nosnost výtahu v tunách

- 64 (83) -


n

po et zdvih výtahu za dobu tc

n=

tc 2H tp + v

(72)

tp

pr m rná doby nakládání a vykládání

H

výška zdvihu

v

pr m rná rychlost zdvíhání a spoušt ní výtahu

kvn

sou initel využití nosnosti výtahu

kv

koeficient asového využití

Mícha ky

N vp =

q *α * k v tc

q

objem bubnu mícha ky [m3]

[m3/h]

(73)

koeficient objemového výt žku betonové sm si (vyjad uje pom r mezi objemem betonové sm si po míchání ku objemu jednotlivých složek p ed mícháním) tc

doba jednoho cyklu [h]

Za dobu cyklu p i výpo tu provozního výkonu mícha ky dosazujeme vždy v tší ze dvou hodnot: a) dobu cyklu násypného koše b) dobu cyklu bubnu mícha ky

Kontrolní otázky 1. Napište vzorce podle nichž se vyjad ují kapacitní normy obecn . 2. Jak se vyjad uje teoretický výkon a technický výkon?

Koresponden ní úkol Vypo t te p íklady 1 až 8 a zašlete je svému vyu ujícímu. P íklad 1 Rypadlo o obsahu lžíce q = 2,5 m3, t ží horninu t ídy II d, koeficient pln ní lžíce kp = 091, koeficient nakyp ení kn = 1,18. Doba úplného cyklu získaná pozorováním tc = 60s. Vypo ítejte

a) provozní výkon za hodinu

- 65 (83) -


b) provozní výkon na sm nu, jestliže sm na trvá 8 hodin a p estávky pro práci stroje jsou 55 minut b hem sm ny. P íklad 2 Rypadlo s výškovou lopatou q = 0,5 m3, pracuje v t žké zemin t ídy III p i cyklu tc = 15s. Sou initel nakyp ení kn = 1,22. Stanovte normu výrobnosti v tunách za hodinu rypadla, je-li kv = 0,91. M rná hmotnost zeminy je = 2 500 kg/m3. P íklad 3 Stanovte technický výkon buldozeru p i t žení horniny t . II d s p emíst ním na 20 m, jestliže za dobu asom rného pozorování bylo vyt ženo a p emíst no celkem 150 m3 horniny, tc = 67 s, po et cykl je 85, kv = 0,84. P íklad 4 Stanovte provozní výkon buldozeru p i srovnání terénu, hornina II d. L = 20 m, š = 3,03 m, šp = 0,5 m, = 20˚, tc = 58s, n = 3, kv = 0,78. P íklad 5 Stanovte provozní výkon silni ního válce, jestliže L = 100 m, š = 2,5 m, tc = 338 s, n = 4, kv = 0,65, šp = 0,25. P íklad 6 Stanovte provozní výkon pásového dopravníku, jestliže výkon ty d lník za sm nu je 42 m3 písku. Doba cyklu tc = 60 s tj. jedna minuta. as obecn nutných a podmíne n nutných p estávek topp = 45 min., sou initel asového využití kv = 0,905. P íklad 7 Stanovte provozní výkon plošinového výtahu, jestliže q = 1 000 kg, v = 4,5 m/min, H = 15 m, tp = 166 s, kvn = 0,65, kv = 0,905, n = 10. P íklad 8 Stanovte provozní výkon mícha ky o objemu bubnu q = 250 l, jestliže tc = 87 s, = 0,74, kv = 0,91.

9.4

Záv r

9.4.1

Shrnutí

V této kapitole jsem získali základní znalosti o normování práce a o výkonech stroj a normách výrobnosti.

- 66 (83) -


9.5

Klí

ešení Cvi ení ke kapitole 9 t q [Sh/m.j.], norma výrobnosti stroje N vs = q t q kp [m.j./Sh] 2. technický výkon stroje N vt = * [m.j./Sh], provozní výkon tc kn V stroje N vp = * k v [m.j./Sh] tc 1. norma

asu stroje N =

- 67 (83) -

10 Odm ování. Mzdy. Platy.

10

Odm

ování. Mzdy. Platy

10.1 Úvod Za vykonanou práci p ísluší zam stnanci odm na. Odm na by m la ú eln motivovat zam stnance a dát mu pocit, že je sou ástí týmu a že je pro tým d ležitý a že si firma uv domuje jeho hodnotu. Systém odm ování je v eské republice individuální záležitostí každého podniku, organizace, instituce.

10.1.1 Cíle Cílem poslední kapitoly ze dát studentovy p ehled o zp sobu odm ování a povinných pojišt ních apod.

10.1.2 Doba pot ebná ke studiu K prostudování této kapitoly bude t eba 10 hodin.

10.1.3 Klí ová slova Mzda. Plat. Pracovn právní vztah. Náhrada mzdy.

10.2 Pracovn právní p edpisy Základem systému odm ování jsou mzdové p edpisy, které existují jak na úrovní státu, tak i na úrovni vnitropodnikové.

Právní normy na úrovni státu Zákony a na ízení vlády: • • • • • • • • • •

zákon .65/1965 Sb., zákoník práce, v platném zn ní zákon . 1/1991 Sb., o zam stnanosti, v platném zn ní zákon . 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném zn ní zákon . 1/1992 Sb., o mzd , odm n za pracovní pohotovost a o pr m rném výd lku, v platném zn ní zákon . 119/1992 Sb., o cestovních náhradách , v platném zn ní zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , v platném zn ní zákon . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj , v platném zn ní zákon . 475/ 2001 Sb., o pracovní dob a dob odpo inku zam stnanc v doprav , v platném zn ní zákon . 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, v platném zn ní zákon . 143/ 1992 Sb., o platu a odm n za pracovní pohotovost v rozpo tových organizacích, v platném zn ní

- 68 (83) -


Vnitropodnikové p edpisy pro odm ování • •

Organiza ní • Pracovní ád a ostatní organiza ní p edpisy Mzdové • Kvalifika ní katalog profesí (ve stavebních podnicích se užívá 7 tarifních stup • Mzdové tarify • Formy mezd a plat

)

10.3 Pracovn právní vztahy Pracovn právní vztahy mezi zam stnavatelem a zam stnanci se neustále vyvíjejí a v n kterých situacích m že dojít ke kolizi. Z preventivních d vod , a to jak pro ochranu zam stnanc i zam stnavatel se na r zných úrovních uzavírají smlouvy v zájmu udržení sociálního smíru. Pat í k nim: • Generální dohoda - uzavírá ji Rada pro sociální dialog (tzv. tripartita) - uzavírají ji na nejvyšší úrovni: vláda + zam stnavatelské svazy + odbory • Kolektivní smlouva - podniková úrove - uzavírá ji vedení podniku a podniková odborová organizace - není-li uzav ena, platí smlouva vyšší právní síly •

Smlouvy se zam stnancem

-

na úrovni jednotlivce

-

uzavírá je vedení podniku se zam stnancem

Ve výše uvedených smlouvách se podle typu a p sobnosti upravuje: • politika zam stnanosti • mzdová politika • sociální politika

Mezi zam stnancem a zam stnavatelem vznikají pracovn právní vztahy, a to: • pracovní pom r, který vzniká: • pracovní smlouvou (náležitosti pracovní smlouvy jsou:

- 69 (83) -


•

- sjednaný druh práce - místo výkonu práce - den nástupu do práce) • volbou • jmenováním dohodou o práci konané mimo pracovní pom r: • o provedení práce • o pracovní innosti

10.4 Mzdy a zpracování mezd 10.4.1 Mzda Mzda je pojem užívaný v podnikatelské sfé e. Je to cena práce. Podle zákona o mzd je mzda pen žité pln ní nebo pln ní pen žité hodnoty poskytované zam stnavatelem zam stnanci za práci, a to podle její: • • •

složitosti, odpov dnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledk .

Za mzdu se (dle zákona o mzd ) nepovažují další pln ní poskytovaná v souvislosti se zam stnáním, zejména: • • • • •

náhrady mzdy odstupné cestovní náhrady výnosy z kapitálových podíl (akcií) nebo obligací odm na za pracovní pohotovost.

Mzdu tvo í podle vnitropodnikového mzdového p edpisu zpravidla: a) mzdový tarif b) další (pohyblivé) složky mzdy: • osobní ohodnocení • prémie • odm ny • p íplatky

10.4.2 Plat Plat je definován stejn jako mzda. Zam stnavatel má povinnost poskytovat zam stnanci za vykonanou práci plat podle zákona, p íslušného na ízení vlády, kolektivní smlouvy a vnit ního platového p edpisu. Výše plat e jejich složek upravují velmi detailn právní p edpisy státu. Zam stnanci, jichž se týká zákon o platu jsou totiž placeni ze státního rozpo tu.

- 70 (83) -


Plat tvo í: a) platový tarif - platové tarify jsou stanoveny pro všechny zam stnance m sí ní ástkou, b) p • • • • • • • • • • • • •

íplatky a další složky platu: osobní p íplatek p íplatek za vedení p íplatek za zastupování p íplatek za no ní práci p íplatek za práci v sobotu a v ned li plat v etn p íplatku za práci p es as p íplatek za práci ve svátek p íplatek za d lenou sm nu zvláštní p íplatek hodnostní p íplatek doplatek p i výkonu jiné práce odm ny další plat

10.4.3 Zpracování mezd Touto prací bývá zpravidla pov ena mzdová ú etní, jelikož se jedná o innost náro nou a je t eba obsáhnout zna né penzum z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpe ení, zdravotního pojišt ní, da ových zákon a ú etnictví. Podklady pro zpracování mezd jí dodávají mimo jiné i manaže i na r zných úrovních vnitropodnikového ízení.

10.5 Druhy mezd Ve mzdových p edpisech nejsou nikde vymezeny druhy mezd a mzda se zpravidla skládá ze základní složky a pohyblivé složky. Základní složka mzdy je pevn stanovena p ímo ástkou (K ) nebo zp sobem výpo tu jako: • mzda asová • mzda úkolová • mzda podílová • mzda smíšená (kombinovaná).

Mzda asová Vypo ítá se jako sou in mzdového tarifu nebo základního platu a odpracované doby. Uplat uje se p edevším: • •

u pracovník , u nichž jsou vytvo eny technické a organiza ní podmínky pro stabilní výkonnost, v ízení výroby a práce a v hospodá skosprávní innosti,

- 71 (83) -


•

když se od pracovník požaduje p ednostn pln ní úkol podle ukazatel kvality, pokud technické a organiza ní podmínky práce a r znorodost st ídání pracovních inností neumož ují p edem spolehliv a hospodárn stanovit p esný technologický a pracovní postup a výkonové normy a zajistit spolehlivou evidenci dosažených výsledk práce, pokud uplatn ní jiné mzdové formy je nehospodárné nebo administrativn náro né, pokud jsou pracovníci vystaveni zvýšenému nebezpe í úrazu a kde je použití úkolových mezd vylou eno.

•

• •

asová mzda M se vypo ítá:

M = Ph * m s

[K ]

(74)

Ph

po et odpracovaných hodin (h)

ms

hodinová mzda (K /h)

Úkolová mzda Vypo ítá se jako sou in množství vykonané práce, normy asu a mzdového tarifu. Ur uje se jako tarifní mzda za skute n odpracovanou dobu, zvýšená o mzdu za zvýšený výkon p i p ekra ování výkonových norem nebo snížení p i nepln ní výkonových norem. Je uplat ována na t ch pracovištích, kde: • •

p evažuje zájem na pln ní ukazatel výkonu, charakter práce umož uje p edem hospodárn stanovit pracovní, pop . technologický postup a výkonové normy, • lze spolehliv evidovat a kontrolovat množství a kvalitu práce. Ve stavebnictví se používají tyto modifikace úkolové mzdy: • individuální úkolová mzda bývá uplat ována u pracovník , u nichž má organizace zájem p edevším na individuálních výsledcích práce, • kolektivní úkolová mzda uplatní organizace u pracovních kolektiv , u nichž má zájem p edevším na spole ných výsledcích práce, pop . u kterých nelze p esn sledovat pln ní výkonových norem jednotlivými pracovníky, • p ímá úkolová mzda výd lek odpovídá stupni pln ní výkonových norem a odpracované dob , • degresivní úkolová mzda úkolový výd lek pracovníka se zvyšuje pomaleji než pln ní výkonové normy,

- 72 (83) -


• progresivní úkolová mzda úkolový výd lek pracovníka se zvyšuje od ur itého stupn pln ní výkonové normy rychleji než pln ní výkonové normy, • akordní úkolová mzda spo ívá v tom, že je stanovena celková výše úkolové mzdy na základ normativních podklad za spln ní ur itého úkolu nebo komplexu prací jako celku. Akordní výd lek je rozd len jednotlivým pracovník m podle jejich zásluh o dosažení celkového výsledku, a to podle: • •

odpracované doby kvalifikace (za azení do tarifního stupn v pracovní smlouv )

V podstat se z kvalifikace vypo te mzdový sou initel každého pracovníka v pracovním kolektivu ( et ), který úkol vykonává. Mzdovým koeficientem se p enásobí po et odpracovaných hodin a tak se stanoví p epo tené hodiny. V pom ru p epo tených hodin se rozd lí celková ástka jednotlivým pracovník m. Výpo et se provede v tzv. úkolovém list . P ímá úkolová mzda Mú se vypo ítá:

M Q N mt

ú

= Q * N * m t [K ] (75) množství odvedené práce ve fyzických jednotkách (nap . m.j., m²) norma asu výkonová (Nh/m.j.) mzdový tarif (K /Nh)

Podílová mzda Ur uje se podílem stanoveným v procentech z pen žn vyjád ených výkon , tržeb anebo obratu dosaženým jednotlivcem nebo kolektivem pracovník za ur ení období. Uplat uje se p edevším na pracovištích, kde: • lze výkon m it a kontrolovat souhrnnými ekonomickými ukazateli • pop . na pracovištích kde není možné spolehliv ur it pracovní postupy a normy spot eby práce a zjiš ovat využití pracovního asu, • nebo kde pracovníci samostatn organizují svoji práci a využití pracovního asu. Podílovou mzdu lze uplat ovat p edevším: • v oborech zabezpe ujících služby a práce pro obyvatelstvo, • p i externích opravách a montážích v prostorech zákazník , • v obchodní innosti apod. Podílovou mzdu ur í organizace p edem podílem procentem z pen žn vyjádených výkon po ode tení materiálových náklad , nebo podílem z obratu (tržeb) za prodané zboží a provedené služby. Podílovou mzdu lze u pracovníka uplatnit pouze s jeho souhlasem.

- 73 (83) -


Podílová mzda Mp se vypo ítá nap íklad:

Mp = T * p T

tržby (K )

p

podíl (%)

[K ]

(76)

Smíšená mzda Bývá uplat ována jako smíšená úkolová mzda nebo smíšená podílová mzda. Pom r asové a úkolové pop . podílové složky mzdového tarifu ur í organizace s p ihlédnutím ke kvalit stanoveného ukazatele výkonu, k mí e ovlivnitelnosti výkonu pracovníkem a k zám r m ve mzdové diferenciaci

10.6 Pohyblivá složka mezd 10.6.1 Prémie Mohou být poskytovány pracovník m za výkony a výsledky práce, vyjád ené p edem stanovenými ukazateli množství, kvality, hospodárnosti a efektivnosti. Diferenciace prémií je realizována podle náro nosti, obtížnosti a významu ukládaných úkol a podle skute n dosahovaných výsledk práce.

Prémie mohou být stanoveny pro kolektiv nebo jednotlivým pracovník m. Zp sob kontroly pln ní a hodnocení ukazatel se stanoví p edem. Dohoda o prémiích musí být uvedena ve vnitropodnikových p edpisech: • • •

v prémiovém ádu v kolektivní smlouv v pracovní smlouv

Druhy prémií: • • •

•

výkonnostní - za uspo ený as - za snížení pracnosti za jakost - za snižování po tu zmetk - za zlepšování kvality služeb za úspory - materiálu - energie - surovin - ná adí cílové prémie - v tšinou jednorázové, stanovené prémiovým listem

- 74 (83) -


•

kapacitní prémie - za maximální využití stroj a za ízení

Základní sazba prémie se stanoví: • •

podílem (procentem) ze základu pro výpo et pevnou ástkou odvozenou ze základu

10.6.2 Odm ny Organizace m že poskytnout pracovník m: •

• • •

mimo ádné odm ny – za spln ní pracovních úkol , které se vyskytly mimo ádn a jednorázov a které nebyly zahrnuty mezi prémiové ukazatele, nebo k ocen ní mimo ádného hospodá ského p ínosu práce, který se prokázal v následujících obdobích. Poskytnutí mimo ádné odm ny musí být písemn od vodn no, odm ny za zvláš úsp šné spln ní významných pracovních úkol z prost edk ú elov poskytnutých k jejich ocen ní nad ízenými organizacemi, odm ny za vyjíme né zásluhy p i záchran života, p i ochran bezpe nosti a zdraví a p i odstran ní následk živelných pohrom. odm ny podle zvláštních p edpis (nap . p i životních výro ích apod.)

10.6.3 Osobní ohodnocení Osobní ohodnocení m že organizace poskytovat pracovník m na základ zhodnocení jejich odborných znalostí a p edpoklad , osobních schopností a vlastností rozhodujících pro úsp šný výkon pracovní funkce, podle zásluh o zdokonalování organizace práce a pracovních podmínek. Osobní ohodnocení se v organizaci ur uje na p edem stanovené období.

10.6.4 Další mzda (plat) Pokud podnik dosáhne takového hospodá ského výsledku, který umož uje vyplatit další mzdu, vyplácí se v p ípad ujednání v kolektivní smlouv další mzda, a to do dohodnuté výše.

10.7 Mzdové náklady organizace Mzdové náklady organizace tvo í souhrn hrubých mezd všech zam stnanc , které jsou navýšeny o sociální a zdravotní pojišt ní placené organizací za zam stnance. - 75 (83) -


MZDOVÉ NÁKLADY POJISTNÉ (SZP)

HRUBÁ MZDA

platí zam stnavatel POHYBLIVÁ MZDA

ZÁKLADNÍ MZDA ISTÁ MZDA

POJISTNÉ (SZP)

DA

platí zam stnanec

z p íjmu

Hrubá mzda se vypo ítá podle výše uvedených pravidel. Pojistné fondy jsou vytvá eny na: •

Zdravotní pojišt ní

•

Sociální pojišt ní (obsahuje d chodové, nemocenské pojišt ní a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti)

Sazby jsou uvedeny v tabulce: Rok 2005

zam stnanec zam stnavatel celkem

Sazby v % z hrubé mzdy

zdravotní

sociální

celkem

4,5

8

12,5

9

26

35

13,5

34

47,5

Tab. .4. Sazby do pojistných fond v roce 2005 Dopl te: Rok 20..

Sazby v % z hrubé mzdy

zdravotní

sociální

celkem

zam stnanec zam stnavatel celkem

10.8 Výpo et isté mzdy zam stnance Podle sou asných zákon m že mít fyzická osoba p íjmy: •

Ze závislé innosti

- 76 (83) -


•

Z podnikání

•

Z kapitálového majetku

•

Z pronájmu

•

Ostatní

.

Mzda je p íjem ze závislé innosti. V p ípad , že má pracovník p íjmy jen ze závislé innosti, po ítá se da z p íjm z hrubé mzdy. istá mzda se vypo ítá z hrubé mzdy snížené o dávky na sociálním a zdravotním pojišt ním a dan z p íjm : Hrubá mzda - sociální a zdravotní pojišt ní - da z p íjm

istá mzda

10.8.1 Schéma výpo tu isté m sí ní mzdy Hrubá m sí ní mzda - sociální a zdravotní pojišt ní za jeden m síc - záloha na da z p íjm - slevy na dani z p íjmu

istá m sí ní mzda Výpo et sociálního a zdravotního pojišt ní Výše sociálního a zdravotního pojišt ní se vypo ítá aktuálními procentními sazbami z hrubé m sí ní mzdy. Výpo et m sí ní zálohy na da z p íjm M sí ní záloha na da se vypo te podle následujícího schématu:

Hrubá m sí ní mzda - sociální pojišt ní a fond zam stnanosti (viz Tab. . 4) - zdravotní pojišt ní (viz Tab. . 4) _______________________________

- 77 (83) -


Díl í základ dan - nezdanitelné ásti základu dan (pom rná ást, tj. 1/12) _______________________________

Základ dan (výsledek zaokrouhlit na stovky nahoru) Záloha na da Díl í základ dan pracovníka se vypo ítává z p íjm ze závislé innosti (hrubá mzda) za dané období (m síc, rok) snížené o dávky na sociálním a zdravotním pojišt ní. Da se zjistí jako procentuelní ást z díl ího základu dan sníženého o nezdanitelné ásti. P i výpo tu m sí ní zálohy na da se použije 1/12 nezdanitelných ástí základu dan . Po skon ení zda ovacího období (kalendá ní rok) je provedeno ro ní zú tování záloh na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti. Od sou tu hrubých mezd za celé období se ode tou odvedené dávky na sociálním a zdravotním pojišt ní za celé období – zjistí se tak díl í základ dan za celé období. Od tohoto základu se ode tou nezdanitelné ásti základu dan (ro ní sazby), po zaokrouhlení této ástky na stovky dol , se zjistí da ová povinnost (viz tab. . 5). Je provedeno srovnání s odvedenými zálohami na da z p íjm v daném období. P ípadný nedoplatek se poplatníkovi nesráží, p eplatek je vrácen. Nezdanitelná ást základu dan (§15 zákona . 586/1992 Sb. v platném zn ní) Základ dan se v roce 2005 sníží o ástky: a) 38 040 K ro n na poplatníka, b) 21 720 K na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní p íjmy p esahující za zda ovací období 38 040 K ; je-li manželka (manžel) držitelkou pr kazu ZTP/P, zvyšuje se ástka 21 720 K na dvojnásobek. Do vlastního p íjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení d chodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální pé e, státní p ísp vky na penzijní p ipojišt ní se státním p ísp vkem, státní p ísp vky podle zákona o stavebním spo ení a o státní podpo e stavebního spo ení a stipendium poskytované studujícím soustavn se p ipravujícím na budoucí povolání. U manžel , kte í mají majetek ve spole ném jm ní manžel , se do vlastního p íjmu manželky (manžela) nezahrnuje p íjem, který plyne druhému z manžel nebo se pro ú ely dan z p íjm považuje za p íjem druhého z manžel . c) 7 140 K ro n , pobírá-li poplatník áste ný invalidní d chod z d chodového pojišt ní podle zákona o d chodovém pojišt ní nebo došloli k soub hu nárok na starobní a áste ný invalidní d chod, d) 14 280 K ro n , pobírá-li poplatník plný invalidní d chod nebo jiný d chod z d chodového pojišt ní podle zákona o d chodovém pojišt ní, u n hož jednou z podmínek je, že je pln invalidní, došlo-li k soub hu nárok na starobní a plný d chod nebo je poplatník podle zvláštních p edpis pln

- 78 (83) -


invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní d chod byla zamítnuta z jiných d vod než proto, že není pln invalidní, e) 50 040 K ro n , je-li poplatník držitelem pr kazu ZTP/P, f) 11 400 K ro n u poplatníka po dobu, po kterou se soustavn p ipravuje na budoucí povolání studiem nebo p edepsaným výcvikem, a to až do dovršení v ku 26 let nebo po dobu prezen ní formy studia v doktorském studijním programu, které poskytuje vysokoškolské vzd lání až do dovršení v ku 28 let. Dobou soustavné p ípravy na budoucí povolání studiem nebo p edepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních p edpis pro ú ely státní sociální podpory. Ostatní možné odpo ty jsou uvedeny v platném zn ní Zákona o daních z p íjm . Sazba dan (§16 zákona . 586/1992 Sb.) Da ze základu dan sníženého o nezdanitelnou ást základu dan a o ode itatelné položky od základu dan zaokrouhleného na celá sta K dol iní: Základ dan

Da

Od K

Do K

0

109 200

Ze základu p esahujícího

15%

109 200 218 400 16 380 K + 20%

109 200 K

218 400 331 200 38 220 K + 25%

218 400 K

331 200

331 200 K

a více

66 420K + 32%

Tab. .5 - Sazby dan – ro ní vyú tování za rok 2005

Záloha ze zdanitelné mzdy zú tované nebo vyplácené za kalendá ní m síc v roce 2005 iní: Základ dan Od K

Do K

0

9 100

9 100

Da


15%

18 200 1365 + 20%

9 100

18 200 27 600 3185 + 25%

18 200

27 600

27 600

a více

5535 + 32%

Tab. .6 – Zálohy dan ze zdanitelné mzdy za rok 2005

- 79 (83) -


Dopl te: Da ze základu dan sníženého o nezdanitelnou ást základu dan a o ode itatelné položky od základu dan zaokrouhleného na celá sta K dol iní v roce 20..: Základ dan Od K

Da


Do K

Záloha ze zdanitelné mzdy zú tované nebo vyplácené za kalendá ní m síc v roce 20.. iní: Základ dan Od K

Da


Do K

Náhrada mzdy za erpanou ádnou dovolenou na zotavení (viz. platná právní úprava) Za dny dovolené náleží pracovníkovi náhrada mzdy ve výši pr m rného výd lku. Výpo et pr m rného výd lku je upraven § 17 zákona . 1/1992 Sb. o mzd , odm n za pracovní pohotovost a o pr m rném výd lku, ve zn ní zákona . 74/1994 Sb. Pr m rný výd lek se zjiš uje z hrubé mzdy zú tované zam stnanci k výplat v rozhodném období (rozhodným obdobím je p edchozí kalendá ní tvrtletí). Tento výd lek se zjiš uje jako pr m rný hodinový výd lek, pop ípad jako pr m rný denní (sm nový) výd lek. Pokud se podle pracovn právních p edpis vychází z pr m rného m sí ního výd lku, pr m rný výd lek se p epo ítává na jeden m síc podle pr m rného po tu pracovních hodin (dn ) p ipadajících v roce na jeden m síc. Rozdíl ve výpo tu isté mzdy je pouze v tom, jakým zp sobem se zjistí hrubá mzda. Ta je sou tem mzdy za skute n odpracované pracovní dny a náhrady mzdy za dovolenou. P i emž náhrada za dovolenou náleží pouze za pracovní dny, ve kterých byla erpána dovolená

- 80 (83) -


Dávky poskytované z nemocenského pojišt ní (viz. platná právní úprava, zákon . 1/1992 Sb.) Za dny nemoci náleží pracovníkovi dávky z nemocenského pojišt ní (nemocenská). Pro výpo et nemocenské je nutné zjistit pr m rný denní (hodinový) výd lek za rozhodné období (rozhodným obdobím je p edchozí kalendá ní tvrtletí). Na rozdíl od náhrady mzdy za dovolenou, kdy se zjiš oval pr m rní denní výd lek za pracovní den, se v tomto p ípad po ítá pr m rný denní výd lek za kalendá ní den.

Koresponden ní úkol Vypo t te p íklady 1 až 11 a zašlete svému vyu ujícímu. P íklad 1 Vypo ítejte prostou asovou mzdu d lníka za azeného do 5. tarifního stupn , který odpracoval 198 pracovních hodin. P íklad 2 Vypo ítejte individuální úkolovou mzdu zedníka za azeného do 7. tarifního stupn , který provedl 1000 m2 vápenných omítek hladkých, štukových, plstí hlazených, st n vnit ních. P íklad 3 Ur ete, který ze dvou tesa

za azených do 4. tarifního stupn si více vyd lal:

1. tesa provedl p í né ezání stejných hranol o ploše 120 m2 okružní pilou (celkem 1500 ez ), norma asu N = 1,452 Nh/100 ez , 2. tesa provedl p í né ezání stejných hranol , ale ru n (celkem 700 ez ), N = 2,980 Nh/100 ez . P íklad 4 Vypo ítejte hrubou úkolovou mzdu podlahá e, který pokládá voln PVC na novostavb bytového domu, jestliže je odm ován v úkolové mzd a je v rode 2002 za azen ve t etím tarifním stupni. Podlahá položil 2400 m2 PVC, N = 0,083. P íklad 5 Stanovte, jak dlouho by musel podlahá pracovat, kdyby plnil normu na 100 %. P íklad 6 Stanovte, jak tento podlahá plnil normu, když celou práci zvládl za b ezen 2002. Pracovní doba je 8 hod. P íklad 7 Stanovte mzdové náklady firmy, v níž je podlahá zam stnancem. P íklad 8 Vypo ítejte istou mzdu svobodného bezd tného podlahá e v roce 2002 za m síc.

- 81 (83) -


10.9 Záv r 10.9.1 Shrnutí Tato poslední kapitola nás seznámila se systémem odm ování pracovník .

- 82 (83) -

11 Studijní prameny.

11

Studijní prameny

11.1 Seznam použité literatury [1]

Tichá, A., Kocourková, G.: Ekonomika práce ve stavebnictví. Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, 2002, ISBN 80-214-2194-0

[2]

Zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní platných p edpis

[3]

Zákon . 1/1992 Sb., o mzd , odm n za pracovní pohotovost a o pr m rném výd lku, ve zn ní platných p edpis

11.2 Odkazy na další studijní zdroje a prameny [4]

Ekowatt: http://www.energetika.cz

[5]

Ministerstvo práce a sociálních v cí: http://www.mpsv.cz

- 83 (83) -

BV51 - PRACOVNÍ INŽENÝRSTVÍ

Recommend Documents