Budou vechny èeské knihovny pøipojeny v roce 2006 k vysokorychlostnímu internetu? Vít RICHTER Od doby pøíprav nového knihovního zákona (257/2001 Sb.), který jako jednu z povinností knihoven stanovil pøipojení k internetu, se stále ivì diskutuje o tom, zda se podaøí, aby vechny knihovny tuto podmínku splnily do stanoveného termínu, tj. do konce roku 2006. Podle dostupných údajù je v souèasné dobì pøipojeno pøes 2500 veøejných knihoven a jejich poboèek. Na druhé stranì statistika veøejných knihoven provozovaných obcemi a mìsty øíká, e knihoven je více ne 6000. Je proto zøejmé, e ke stanovenému cíli je nutno jetì ujít dlouhou cestu. Poèty novì pøipojovaných knihoven se v jednotlivých letech výraznì nemìní, ale pøi komunikaci s knihovnami stále èastìji slyíme názor, e znaèná èást knihoven koncem roku 2006 zùstane bez internetového pøipojení a bude následnì vyøazena z evidence knihoven ministerstva kultury a tím také ztratí národ na získávání dotací a vyuívání slueb, které nabízí knihovnický systém. Pøipojení knihoven k internetu bylo podporováno dotaèními programy ji od druhé poloviny devadesátých let. V první fázi lo ale pøedevím o podporu vìtích knihoven a teprve s rozvinutím programu VISK (Veøejné informaèní sluby knihoven) se od roku 2000 stalo prioritou pøipojení knihoven v malých mìstech a obcích. Dotace v tomto pøípadì podporovaly vlastní pøipojení, nákup poèítaèù a dalích koncových zaøízení a v podstatnì mení míøe i úhradu komunikaèních poplatkù a do doby 6 mìsícù provozu. Ve co následovalo po vyèerpání dotace v jednom kalendáøním roce si knihovna èi její provozovatel museli financovat z vlastních zdrojù. Vlastní provoz veøejného internetu velmi rychle ukázal, e úvodní investice mùe tvoøit pouze zlomek nákladù, který knihovna v následujících letech musí zaplatit za konektivitu pøi intenzivním vyuívání internetu. Dùsledkem vysokých nákladù na provoz veøejného internetu bylo, e knihovny èi jejich provozovatelé hledali cestu alespoò k èásteèné úhradì provozních nákladù a zavádìli rùzné druhy poplatkù ve vztahu k uivatelù. Èastou reakcí na vysoké provozní náklady byla i preference ménì kvalitní konektivity, napøíklad bìným vytáèeným pøipojením pomocí komutované linky. Nízká kvalita pøipojení potom knihovnám i jejich uivatelùm znemoòovaly aktivní vyuívání internetových slueb.
Projekt internetizace knihoven1 V roce 2003 dolo k dohodì mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem informatiky o tom, e podporu pøipojování knihoven k internetu by v budoucnu mìlo zajiovat Ministerstvo informatiky. Závazek podpoøit pøipojení knihoven k internetu se stal souèástí vládního prohláení a byl postupnì zakotven i v základních strategických materiálech2. V polovinì záøí 2004 byl vládou schválen dokument Projekt internetizace knihoven (dále jen PIK)3, který si klade za cíl nabídnout knihovnám monost, aby vechny knihovny získaly vysokorychlostní pøipojení k internetu. Projekt pøedpokládá, e v knihovnách bude zøízeno 4000 nových pøípojek k internetu a souèasnì se poèítá s úhradou 100% nákladù za provoz pøípojek v dalích 36 mìsících po jejich zøízení. V letech 2005 a 2006 je plánováno zøídit roènì dva tisíce nových pøípojek. Celkové náklady na zøízení a provoz pøípojek v letech 2005 a 2009 budou èinit 431 938 tis. Kè. pøípojky / rok stávající nové celkem
134
2005 29 795 220,00 Kè 37 128 000,00 Kè 66 923 220,00 Kè
2006 2007 85 487 220,00 Kè 131 015 430,00 Kè 37 128 000,00 Kè - Kè 122 615 220,00 Kè 131 015 430,00 Kè
2008 83 538 000,00 Kè - Kè 83 538 000,00 Kè
2009 27 846 000,00 Kè - Kè 27 846 000,00 Kè 431 937 870,00 Kè
INFOS 2005
Ministerstvo informatiky vytvoøilo projektový tým, jeho úkolem je zejména øízení projektu, kontrola plnìní plánu a postupù, vyhodnocování prùbìhu projektu, upøesòování termínù realizace jednotlivých pøípojek a optimalizace finanèních nákladù na realizaci projektu. Realizaèní fáze projektu byla zahájena poèátkem roku 2005 a zahrnuje tyto základní kroky: l Ministerstvo informatiky v daném termínu vyhlásí výzvu k podávání ádostí a zveøejní potøebné dokumenty. l Provozovatel knihovny vyplní ádost o dotaci s náleitostmi dle naøízení vlády è. 288/2002 Sb. l Ministerstvo informatiky spoleènì s Ministerstvem kultury posoudí ádosti o úèast v projektu a rozhodne o úèasti knihovny v projektu. l O úèasti v projektu bude provozovatel knihovny informován zaslaným rozhodnutím. l Ministerstvo informatiky zpracuje seznam knihoven k realizaci a prùbìnì bude zadávat realizaci pøípojek Èeskému Telecomu. l Nejprve probìhne pøedbìné etøení a na základì jeho výsledku bude vypracován seznam pøipojovaných knihoven. Zároveò bude upøesnìna technická a servisní specifikace pøípojky. l Na základì objednávky Ministerstva informatiky zøídí Èeský Telecom pøípojku ve lhùtì stanovené rámcovou smlouvou. l Provozovatel knihovny potvrdí realizaci pøípojky na Protokolu o pøipojení ke slubám datové sítì Èeskému Telecomu. l Èeský Telecom pøedá Ministerstvo informatiky kopie podepsaných protokolù o pøipojení. l Tím je pøípojka zrealizována a pøedána do provozu. Na fázi vlastního pøipojení knihoven k internetu bude navazovat zajitìní provoz pøípojek v období 3 let po jejich zøízení. V této èásti projektu je oetøen standardní provoz, zmìnová øízení pro úpravu slueb, pøípadné zruení sluby, kontrola odebíraných slueb a následné fakturace, úhrada slueb a prùbìné zprávy o stavu projektu. Plánovaný konec projektu je v prùbìhu roku 2009, kdy konèí úhrada 100 % nákladù za provoz naposled zøízených pøípojek. Postup pøipojování knihoven bude probíhat v nìkolika vlnách. Ministerstvo informatiky bude postupnì vyhlaovat výzvy k podávání ádostí. Prioritu pro pøipojení v urèitém termínu budou mít ty kraje a knihovny, které budou pøipravovat projekty na získání koncových zaøízení a vytvoøení veøejného pøístupu k internetu v rámci SROP. V tomto pøípadì bude nutno pøipojit knihovny s tìsnou vazbou na dodávku koncových zaøízení. Ostatní knihovny budou pøipojovány postupnì podle volné kapacity Èeského Telecomu. První termín pro odevzdání ádosti byl pro rok 2005 stanoven na 18. bøezna4. Pøedpokládá se, e do konce roku by mohly probìhnout pøiblinì dvì výzvy. Pøi realizaci PIK mají velmi významnou úlohu krajské knihovny a knihovny povìøené výkonem regionálních funkcí, kterých je celkem 96. Krajské knihovny se stanou sbìrným místem ádostí o pøipojení k internetu pro vechny knihovny v pøísluném kraji. To také znamená, e krajské knihovny budou mít velmi dobrý pøehled o stavu internetizace ve svém kraji a budou moci koordinovat dalí aktivity. Stejnì jako v minulých letech budou vzdìlávací centra krajských knihoven zajiovat základní i specializovaná kolení pro pracovníky knihoven. Tato kolení budou financována z programu Veøejné informaèní sluby knihoven (VISK 2 Mimokolní vzdìlávání knihovníkù)5. Cílem je, aby ve vech knihovnách pøipojených k internetu pracovali lidé, kteøí dobøe zvládají práci s informaèními a komunikaèními technologiemi a jsou schopni poskytnout svým uivatelùm kvalifikovanou pomoc. Úkolem knihoven povìøených výkonem regionálních funkcí bude pøedevím zajitìní informovanosti knihoven, knihovníkù a také provozovatelù knihoven v regionu o monostech vyuití PIK. Pracovníci regionálních knihoven mají velmi tìsné vazby na samosprávu i dalí provozovatele knihoven a mohou pøíznivì ovlivnit prùbìh celého projektu. Se vemi problémy, které se v prùbìhu realizace projektu vyskytnou, ale také s otázkami pøi vyplòování INFOS 2005
135
ádostí se mohou knihovny obracet na jediné kontaktní místo (CPU Centrální podpora uivatelù). Jedná se o bezplatnou telefonní linku, která byla zøízena Èeským Telecomem.
Vyuití Spoleèného regionálního operaèního programu EU pro podporu pøipojení knihoven Jednou z hlavních podmínek pro vstup knihovny do PIK je zajitìní vlastního poèítaèe, antivirového programu a pøípadnì dalích koncových zaøízení, jakými jsou tiskárna, skener a dalí. I pro tuto dalí investici mùe knihovna získat dotaci, tentokrát z prostøedkù Evropské unie. Spoleèný regionální operaèní program (SROP)6 je urèen na rozvoj regionù a jejich vzájemné vyrovnání. SROP jako jednu z priorit èásti Regionální rozvoj infrastruktury uvádí i Opatøení 2.2 Rozvoj informaèních a komunikaèních technologií v regionech. Jedním z typù podporovaných projektù, který má bezprostøednì vazbu na èinnost knihoven, je budování míst veøejného pøístupu k internetu (tzv. PIAP). Na realizaci Opatøení 2.2 je vyèlenìno celkem 22,517 EUR, co je cca 674 mil. Kè. Celková výe dotace ze SROP mùe dosáhnout maximálnì 75% celkových plánovaných nákladù. Zbývající prostøedky musí pøidat adatel, stát pøípadnì i kraj. Limitující faktorem, který výraznì omezuje vyuití SROP pro knihovny, je velikost pøedkládaného projektu, jeho celkové náklady by mìly být vyí ne 300 000,- Kè. Z této èástky je zøejmé, e o dotaci ze SROP se mohou ucházet pouze vìtí knihovny. Moností, jak toto omezení eliminovat je, e projekt do SROP podá za vechny èi skupinu knihoven samotný kraj nebo krajská knihovna èi jiný vhodný subjekt. Základním pøedpokladem ale je, aby samotný kraj pøijal pøipojování knihoven k internetu jako svou prioritu a podporoval ji7. V souèasné dobì se realizují nebo pøipravují projekty SROP zamìøené na budování míst veøejného pøístupu k internetu v knihovnách v kraji Olomouckém, Královehradeckém, Libereckém, Plzeòském, Karlovarském, Zlínském a v Praze. Nìkteré kraje, jako napøíklad Vysoèina a Pardubický kraj zvolily cestu vlastního dotaèního programu pro knihovny na nákup poèítaèù. Pøíprava krajských projektù do SROP pro knihovny zatím nabyla zahájena v Jihoèeském, Jihomoravském, Støedoèeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Jihoèeském kraji existuje urèitá nadìje, e podpora veøejného internetu v knihovnách se stane souèástí projektu Jiní Èechy On-line, který je primárnì zamìøen na zajitìní konektivity obecních úøadù. V Moravskoslezském kraji se s pøípravou projektu SROP spíe nepoèítá, protoe valná vìtina knihoven je ji k internetu pøipojena.
Co mùe knihovna z projektu PIK získat? Vstup knihovny do PIK je zcela dobrovolný a je na rozhodnutí kadé knihovny èi jejího provozovatele, zda velkorysou nabídku bezplatného pøipojení pøijme èi odmítne. PIK je urèen vem knihovnám, evidovaným podle knihovního zákona. Výhodu bezplatného pøipojení k internetu mohou tedy vyuít i knihovny jiných typù ne obecní tj. muzejní knihovny, knihovny archivù, církví, neziskových organizací apod. l l
l
l
V pøípadì kladného rozhodnutí o úèasti v projektu PIK získá knihovna pøipojení linkou ADSL 512/128 kbit/s s agregací 1:20. Mìsíèní poplatky po dobu 36 mìsícù od instalace pøípojky vèetnì instalace hradí Ministerstvo informatiky. V souèasné dobì se velmi vánì uvauje, e financování konektivity knihoven ze státního rozpoètu bude pokraèovat i po uplynutí výe uvedených mìsícù. Pokud bude mít knihovna zájem o kvalitnìjí pøipojení, lze rychlost pøipojení navýit na dvojnásobek, tj. na 1024/256 kbit/s. Toto navýení rychlosti si vak knihovna ji platí ze svého rozpoètu. Knihovna získá bezpeèné pøipojení k internetu (pro zvýení bezpeènosti pøipojení jsou pouita dostupná technická zaøízení dvoustupòová ochrana pomocí firewallu, proxy brány a cache servery, IDS sondy pro detekci prùniku neoprávnìných uivatelù, antivirová ochrana e-mailu a na proxy bránách, apod.).
136
INFOS 2005
l l
Knihovna získá bezpeèné pøipojení k virtuální privátní síti (VPN) knihoven. Knihovna získá nepøetritou podporu pro øeení vech problémù funkènosti slueb pøes jediné kontaktní místo (CPU Centrální podpora uivatelù).
Jaké podmínky musí knihovna splnit pøi vstupu do projektu PIK? 1. adatelem o pøipojení knihovny v rámci PIK mohu být knihovny evidované dle knihovního zákona è. 257/2001 Sb. Za knihovny a instituce, které nejsou samostatnými právnickými osobami podává ádost provozovatel nebo zøizovatel. 2. Podmínkou úèasti v projektu je podání øádnì vyplnìné ádosti. 3. adatel bude informován o úèasti v projektu a podrobnostech o realizaci do 2 mìsícù od termínu uzavøení sbìru ádostí v dané etapì. 4. adatel o pøipojení knihovny v rámci PIK zajistí technickou pøipravenost místa instalace a vybavení knihovny nezbytnou výpoèetní technikou a software (PC se síovou kartou, vèetnì antivirové ochrany) nejpozdìji do termínu instalace pøípojky. V pøípadì nezajitìní technické pøipravenosti èi výpoèetní techniky v dobì instalace pøípojky, nelze zajistit konfiguraci PC pro pøipojení na sí. Tuto konfiguraci si poté musí zajistit knihovna vlastními prostøedky. 5. adatel o pøipojení knihovny v rámci PIK zajistí nezbytnou souèinnost pøi instalaci. 6. adatel o pøipojení knihovny v rámci PIK zajistí vykolení obsluhy a to nejpozdìji do 3 mìsícù od instalace pøípojky. Pro vykolení mùe vyuít nabídky bezplatného kolení poèítaèové gramotnosti, které poskytuje pøísluná krajská knihovna. 7. adatel o pøipojení knihovny v rámci PIK zajistí veøejný pøístup k internetové stanici nejménì v rozsahu provozní doby knihovny. 8. adatel zajistí dalí provoz veøejné internetové stanice po uplynutí 36 mìsícù provozu. 9. Internetové pøipojení bude vyuito pøedevím pro zajitìní veøejných knihovnických a informaèních slueb. Pøipojení mùe být vyuito i pro interní potøebu knihovny nebo instituce, ve které knihovna sídlí. Vyuívání pro interní potøebu nesmí ohrozit poskytování veøejného pøístupu k internetu 10. Internetové pøipojení nelze vyuít na realizaci komerèních projektù, napø. na provoz internetové kavárny, pøipojování dalích subjektù apod. 11. Knihovna, jakoto nezisková organizace, nemùe poadovat poplatky za sluby, za jejich poskytování sama nehradí náklady (viz. §4, odst. 1, 2 a 4 knihovního zákona). Je moné ovem poadovat pøimìøený (tedy neziskový) poplatek za amortizaci poèítaèové stanice, asistovanou slubu knihovníka, apod. 12. V pøípadì zjitìní neoprávnìného pouití získané sluby je MI oprávnìno pøipojení pozastavit. 13. Za neoprávnìné pouití sluby bude pøíjemce postihován sankcemi, vyplývajícími ze zákona è. 218/2000 Sb., o rozpoètových pravidlech.
Stávající technická omezení V souèasné dobì je stále omezené pokrytí technologií ADSL, zejména v oblastech s mením poètem uivatelù, kde je ménì ne 2000 úèastníkù na jednu telefonní ústøednu. Pro technologii ADSL je limitem i vzdálenost knihovny od ústøedny, pokud je vìtí ne 3,8 km. Z tohoto dùvodu je provádìno slouèení poptávky s dalími zájemci o pøipojování, jako jsou koly a dalí subjekty veøejné správy. V pøípadì více ne 5 adatelù o ADSL jsou ústøedny pøednostnì vybavovány touto technologií. V místech, kde není ADSL dostupné, se knihovnì doèasnì zøizuje náhradní pøipojení velmi kvalitní pevnou linkou 64 kbp/s bez agregace, které je v okamiku dostupnosti ADSL v lokalitì automaticky povýeno na pøípojku ADSL 512/128 kbp/s. Vedle toho stále existují místa, kde nelze pøipojení øeit ani náhradním zpùsobem. Z tìchto dùvodù bude v odlehlých místech vyuita pro pøipojování technologie CDMA prostøednictvím mobilní sítì.
INFOS 2005
137
Závìr Z dosavadního prùbìhu pøipojování knihoven k internetu, z dotazníkových etøení i z komunikace z provozovateli knihoven na malých obcích je zøejmé, e i pøes silnou podporu státu nebudou mít nìkteré mení obce zájem o pøipojení vlastní knihovny k internetu. V nìkterých pøípadech jde váné objektivní dùvody, a u tím myslíme malý poèet obyvatel obce nebo skuteènost, e obec se rozhodla provozovat veøejnou internetovou stanici na jiném místì. Na druhé stranì je odmítání internetu nìkdy spojeno s konzervatizmem pracovníkù knihoven nebo zastupitelù obcí. Podle souèasných odhadù mùe zùstat bez internetového pøipojení cca 500 a 900 knihoven v malých obcích.
Prùbìh pøipojování knihoven k internetu Výchozí stav
Pøírùstek
Pøipojené knihovny
6000 5000
1250
4000
1250
3000 942
2000 482
1000 0
302
225 302
353
482 1009 1334 1687 527
3879 2629
900
Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Projekt internetizace knihoven je mimoøádnou pøíleitostí zejména pro mení knihovny. Dává kadé knihovnì anci pøipojit se k internetu a vyuít informaèní a komunikaèní technologie pro rozíøení a zkvalitnìní vlastních slueb uivatelùm. Díky PIK budou mít i mení knihovny k dispozici velmi kvalitní informaèní infrastruktury, která jim otevøe cestu k novým zdrojùm a slubám. Pøipojení k internetu je èastým impulsem pro rozíøení provozní doby i funkcí knihovny, které stále èastìji plní úlohu informaèních center obcí. Knihovny mají v pøítích dvou letech monost získat výrazné dotace na rozvoj své infrastruktury, vìøme, e tuto nabídku efektivnì vyuijí.
Poznámky O Projektu internetizace knihoven, viz samostatná stránka Ministerstva informatiky: http://www.micr.cz/ scripts/detail.php?id=1877.
1
Usneseni vlády ÈR z 14. 1. 2004 è. 44 ke Koncepci Projektu internetizace knihoven, dokument ke staení na: http://knihovnam.nkp.cz/docs/KoncepceInter1401_2004.doc, Usnesení vlády ÈR è. 265 z 24. 3. 2004 ke Státní informaèní a komunikaèní politice, dokument ke staení na: http://knihovnam. nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf; Usnesení vlády ÈR z 7. 7. 2004 è. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v Èeské republice na léta 2004 a 2010, dokument ke staení na: http://knihovnam.nkp.cz/docs/Koncepce04_10.doc. 2
Usneseni vlády ÈR z 15.9 2004 è. 877 o Projektu internetizace knihoven a úèasti státního rozpoètu ÈR na financování tohoto projektu, dokument ke staení na: http://www.micr.cz/files/1877/PIK.pdf.
3
138
INFOS 2005
4
Zadávací podklady jsou k dispozici na: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2003.
5
O programu VISK: http://visk.nkp.cz/.
Podrobné informace o strukturálních fondech a dalích dotaèních zdrojích z EU jsou k dispozici na: http://www.strukturalni-fondy.cz/.
6
7 K pøípravì krajských projektù internetizace uspoøádalo Ministerstvo kultury a Národní knihovna ÈR cyklus semináøù: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=07_Pro/04_ProgEU/02_ProgEUint.html
Kninièno-informaèný systém pre malé a stredné kninice Emil RIIAN Katarína FARBAKYOVÁ Ivana POLÁKOVÁ 21. januára 2004 schválila vláda SR Stratégiu informatizácie spoloènosti v podmienkach SR, preto jednou z priorít MK SR a SNK je rozvoj slovenského knihovníctva tzn. informatizácia a internetizácia kniníc. Na základe uznesenia vlády SR, ktoré je venované implementácii informaèných a komunikaèných technológií v kniniciach, vznikol Projekt KIS 3G =Kninièno-informaèný systém tretej generácie. Podstatou projektu je skutoènos, e slovenské kninice (vedecké, akademické, verejné, peciálne a SNK) by mali: pouíva jeden spoloèný kninièno-informaèný systém VTLS VIRTUA ILS a budova jednotný súborný katalóg slovenských kniníc. Nový systém by mal: a) zlepi dostupnos kninièných zbierok b) automatizova interné kninièno-informaèné procesy c) vybudova na Slovensku efektívny centralizovaný integrovaný kninièno-informaèný systém d) zlepi kninièno-informaèné sluby obèanom v kniniciach a cez internet e) pouíva formát MARC 21 a Anglo-americké katalogizaèné pravidlá (ACCR2) f) vytvára základy digitálnej kninice a prístup k externým informaèným zdrojom Systém VIRTUA pracuje ako klasická klient-server aplikácia. Bibliografický alebo katalogizaèný zápis sa uskutoèòuje pod¾a Anglo-amerických katalogizaèných pravidiel (AACR2) v truktúre formátu MARC 21( namiesto formátu UNIMARC). Systém VIRTUA automaticky vytvára autoritatívne záznamy z autorských a predmetových polí bibliografického záznamu. Ku koncu roku sa k projektu KIS 3G hlási 48 kniníc a intitúcií z celého Slovenska. Ïalie kninice sa informujú o monostiach pripojenia, take sa dá oèakáva, e ich poèet bude rás. Kniniciam, ktoré nemajú monos vyuíva spoloèný softvér Virtua v zdruení KIS3G, bude slúi Kninièno-informaèný systém pre malé a stredné kninice, Slovenská národná kninica s rozhodla riei tento problém a vypísala výberové konanie na dodanie takéhoto systému. Rozhodla preto, aby sa vyuil nekomerèný softvér Unesco CDS/ISIS a jeho nadstavbové programy, ktoré by vedeli umoni pouívate¾om z databáz SNK, vytvára vlastný lokálny katalóg. A tak vybudova svoj elektronický katalóg. Výberové konanie vyhrala firma CEIT, s.r.o. Bratislava, Slovenská národná kninica v Martine bude distribútorom tohto systému. Týmto by sa mal vyriei dlhoroèný problém vhodného, kvalitného a cenovo dostupného softvéru pre malé a stredné kninice. Aby aj malé a stredné kninice mali tandardný softvér, ktorý umoòuje:
INFOS 2005
139
