BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 11 ROČNÍK XV.l Listopad 2009

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 11 • ROČNÍK XV.listopad 2009

Listopadové odpoledne u Metodějovy jamy pod Hroby

(Foto: Bořek Žižlavský)

Informace městyse Buchlovice Rada městyse č. 50/2009 ze dne 30. září 2009 Oznámení ukončení nájmu nebytových prostor, firma SAPAG s.r.o., personální agentura, Buchlovice, Světlana Dvořanová, ze dne 23. 9. 2009 Rada schválila ukončení nájmu nebytových prostor firma SAPAG s.r.o., personální agentura, Buchlovice, jednatel Světlana Dvořanová, rada rovněž souhlasí s ukončením k datu 30. 9. 2009. Žádost o odprodej pozemku parcela č. 2896/8 ve vlastnictví městyse Buchlovice, František Krystýnek ml., Buchlovice-Smraďavka, ze dne 23. 9. 2009 Rada projednala zájem o odkoupení pozemku parcela č. 2896/8 ve vlastnictví městyse Buchlovice a tento prodej nepodpořila. Svůj nesouhlas s prodejem vyjádřila důvody ochrannými a dopravními (souvislost s bývalou a dosud platnou zaužívanou cestou – do doby, než budou realizovány velké pozemky v sousedství, na nichž má městys eminentní zájem, nebude ani pozemek parcela č. 2896/8 ve vlastnictví městyse Buchlovice nabízen k prodeji). Žádost o prodej části pozemku parcela č. 2790/3 o výměře 82 m² ve vlastnictví městyse Buchlovice, Františka Mičkalová, Buchlovice-Trnávky, ze dne 21. 9. 2009 Rada nedoporučila prodej části pozemku parcela č. 2790/3 o výměře 82 m² ve vlastnictví městyse Buchlovice, především vzhledem jeho potřebě – prostor při úzké komunikaci v zatáčce. Rada doporučuje sepsat smlouvu na dlouhodobý pronájem za údržbu pozemku uživatelkou. Poděkování městyse Hustopeče nad Bečvou za materiální pomoc při letošních záplavách, ing. Júlia Vozáková, starostka městyse, ze dne 11. 9. 2009 Rada s potěšením přijala děkovný dopis městyse Hustopeče nad Odrou, týkající se rychlé materiální pomoci městyse Buchlovice při záplavách v červnu letošního roku. Rada doporučila zveřejnění dopisu v nejbližším čísle Buchlovského zpravodaje. Žádost Sdružení pro cestovní ruch městyse Buchlovice o možnost prezentace záměru osvětlení cesty do Smraďavky na zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice Rada nemá námitek proti informativní prezentaci záměru osvětlení cesty do Smraďavky na zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice Sdružením pro cestovní ruch městyse Buchlovice – půjde, jak naznačeno o kratší informaci v rámci všeobecné diskuze. Zvýšení nájmů v bytech městyse Buchlovice od 1. 1. 2010 Rada schválila návrhy na výši nájemného v bytech z fondu městyse Buchlovice s tím, že ve všech případech nebude do plateb zahrnut fond oprav. Důvodem je skokové zvýšení nájmů aplikací platebního režimu dle zákona, vycházejícího ze vzorců uvedených v zákoně č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb., také z údajů Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb. Příprava zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice č. 13/09 dne 15. 10. 2009 Kromě předpokládaného programu, se kterým se členové rady městyse seznámili, byl změněn termín – Zasedání zastupitelstva městyse Buchlovice bylo posunuto na čtvrtek 15. října 2009, začátek zasedání v 18.00 hodin. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

1

Rada městyse č. 51/2009 ze dne 15. října 2009 Dopis pana Rajmunda Malinky, Buchlovice-Újezda, k dopravní situaci v této části městyse Buchlovice ze dne 5. 10. 2009 Rada vzala na vědomí dopis pana Raimunda Malinky i stanovisko orgánu státní správy MěÚ Uherské Hradiště, odbor životního prostředí. Rada doporučila pro alespoň částečné zjednání nápravy (nedostatku pitné vody pro některé obyvatele Újezd) prověřit kvalitu vody ve studánce Lipůvce – hygienický atest. Žádost o odkup pozemku z vlastnictví městyse Buchlovice, pozemek p.č. 522/2 o výměře 328 m² pro spoluvlastníky budovy čp. 795 na ulici Hradišťská v Buchlovicích, zastupuje Markéta Kočendová – ARIZÓNA EUh, Uherské Hradiště, ze dne 22. 9. 2009 Rada projednala možnosti prodeje pozemku ve vlastnictví městyse p.č. 522/2 (jiná plocha v k.ú. Buchlovice pro spoluvlastníky budovy čp. 795 na ulici Hradišťská, jejichž pozemky s danou sousedí. Rada nedoporučila prodej výše uvedené parcely m.j. také proto, že se na ní nachází část kanalizace, odlehčovací komora a pravděpodobně i další inženýrské sítě, také proto, že pro vlastníky domu čp. 795 je pozemek volně přístupný bez omezení a v době, kdy není dobudována navazující část s bytovými domy, není žádoucí jakékoli omezování přístupu do této části městyse.

Náměstí Svobody BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

(Foto: -vlk-) 2

Žádost vedení časopisu Malovaný kraj o finanční příspěvek na vydávání nekomerčního národopisného a vlastivědného časopisu Slovácka v roce 2010, PhDr. Eva Kovaříková a Mgr. Vojtěch Urbančík, Břeclav, ze dne 2. 10. 2009 Rada konstatovala, že v současné době nemá k dispozici žádné volné finanční prostředky a učinila příslib věnování částky 5 000 Kč na vydávání národopisného a vlastivědného časopisu Malovaný kraj v rámci rozpočtu pro rok 2010. Žádost byla zařazena do seznamu žadatelů o dar městyse Buchlovice. Návrh smlouvy o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje číslo: D/2307/2009/KH mezi Zlínským krajem a městysem Buchlovice – na výdaje spojené s činností jednotky sboru dobrovolných hasičů JPO II SDH Rada schválila návrh smlouvy o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje číslo: D/2307/2009/KH mezi Zlínským krajem a městysem Buchlovice – na výdaje spojené s činností jednotky sboru dobrovolných hasičů JPO II SDH, podle níž obdrží městys Buchlovice účelovou neinvestiční dotaci z rozpočtu Zlínského kraje ve výši 42.000 Kč. Žádost o dar městyse Buchlovice, Záchranná stanice pro volně žijící živočichy, ZO ČSOP 60/03 Buchlovice, Karel Tomešek, Buchlovice ze dne 13. 10. 2009 Rada vzala na vědomí žádost o dar na rok 2010 a doporučila ji zařadit do seznamu žadatelů o dar městyse Buchlovice.

Zastupitelstvo městyse č. 13/2009 ze dne 15. 10. 2009 Zastupitelstvo městyse schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích dle § 85, písm. a) - prodej pozemků ve vlastnictví městyse Buchlovice parcely č. 962/9 o výměře 7 m² a parcely č. 936/6 o výměře 26 m² v k.ú. Buchlovice panu Miroslavu Malinovi, Uherské Hradiště, za cenu 70 Kč/m², - prodej pozemků ve vlastnictví městyse Buchlovice – parcely č. 520/2 o výměře cca 47 m² pod bytovým domem čp. 795 na ulici Hradišťská v Buchlovicích pro spoluvlastníky budovy výše uvedené, zastoupené Markétou Kočendovou, Arizóna EUh, realitní kancelář, Uherské Hradiště, za cenu 70 Kč/m², - koupi pozemků, které se z části nacházejí v místní komunikaci, vše v k.ú. Buchlovice, za cenu dle znaleckého posudku: - Marie Kozumplíková, Buchlovice, parcela č. 389/5 o výměře 47 m² - Ludmila Bílková, Boršice, parcela č. 389/4 o výměře 11 m², - Zdenka Strýčková, Buchlovice, parcela č. 389/6 o výměře 60 m² - Leopold Ondrůšek, Buchlovice, parcela č. 389/7 o výměře 52 m² - společně 1:1 Alžběta Grebeňová, Huštěnovice 180 a František Mitáš, Buchlovice, parcela č. 389/8 o výměře 41 m² - společně 1:1 Antonín Šarata, Buchlovice a Josef Šarata, Kunovice, parcela č. 389/9 o výměře 12 m² Zastupitelstvo městyse neschválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích dle § 85, písm. a) - prodej pozemků ve vlastnictví městyse parcela č. 2385 a 2407/1 o celkové výměře 343 m² pro zajištění příjezdu k chatě ev. č. 304 panu Bohuši Bellovi, Trenčín, BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

3

- prodej pozemku ve vlastnictví městyse Buchlovice - parcely č. 3120/7 o výměře 148 m² v k.ú. Buchlovice panu Václavu Hrbákovi, Strání, Zastupitelstvo městyse Buchlovice schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 84, odst. 2, písm. b) - změny rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2009 – změny rozpočtu v kapitole příjmy z původního rozpočtu ve výši 27.188 tis. Kč zvýšení o 6.109 tis. Kč na 33.297 tis. Kč, změny rozpočtu v kapitole výdaje z původního rozpočtu ve výši 35.054 tis. Kč zvýšení o 263 tis. Kč na 35.317 tis. Kč Zastupitelstvo městyse Buchlovice souhlasilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění - s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene - smlouva o zřízení věcného břemene pro společnost E.ON Distribuce, a.s. na pozemcích v majetku městyse Buchlovice v souvislosti se stavbou „Buchlovice, kabel NN, VN, TR, MIMOSTAV“ – minimální roční nájem 10 000 Kč - smlouva o zřízení věcného břemene pro E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice v souvislosti se stavbou „SB-4507-294, Buchlovice, přípojka 50 m, ing. Kadlček“ Zastupitelstvo městyse vzalo na vědomí - kontrolu úkolů z minulého zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice č. 12/2009 ze dne 30. 6. 2009.

V letní sezóně zaměstanci Úřadu městyse Buchlovice jako každoročně otevřeli pokladničku, do které mohli návštěvníci Záchranné stanice volně žijících živočichů u zámecké zahrady přispět na chod této záslužné instituce. Tentokrát se během léta sešlo 6 784 Kč. Záchranná stanice je stejně jako zahrada oblíbeným cílem návštěvníků. (Foto: -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

4

Pracovní schůzka v Soblahově

Dne 24. září proběhla další schůzka představitelů slovenské obce Soblahova a městyse Buchlovic tentokrát v Soblahově. Cílem návštěvy bylo opět doladění vzájemné spolupráce v rámci společného přeshraničního projektu Galerie na půdě – Galéria na povaľe. Tento projekt, na který obě obce získaly finance z fondů EU, se bude realizovat v nastávajícím zimním až letním období. Na horní fotografii je záběr z jednání a dole snímky ze Soblahova.

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

5

Informace místní knihovny Z nových knih: Naučná literatura pro dospělé P. Vandenberg: Trojský poklad P. Brzáková: Květa Fialová Štěstí tady a teď V. Prokop: Přehled světové literatury 20. století O. Sommerová: O čem sní muži I. Klíma: Moje šílené století Krásná literatura pro dospělé J. M. Simmel: Setkání v mlze A. Franklinová: Vykladačka smrti D. Baldacci: Camel Club J. Patterson: Bikiny J. Connolly: Zabijáci B. Harper: Vražedné pronásledování K. Reichs: Divoké kosti D. Francis: Talár a dres M. Cristenová: Hodina Benátčana O. Matthews: Stalinovy děti


Z. Nagovský: Anděl roní slzy J. Bauer: Číše jedu pro krále V. Vondruška: Krev na lopuchu H. Brožíková: Znamení motýla L. J. Braun: Kočka, která shodila bombu J. Green: Domek na pláži M. Nurowská: Setkání v Paříži N. Robertsová: Srdce oceánu S. Jones: Aiša Perla harému C. Kelly: Klub zlomených srdcí H. Whitton: Dáma v modrém hedvábí S. Laurens: Gentlemanova čest F. Birkner – Mahlerová: Perly krásné hraběnky J. Goldstein: Zlaté děti A. Čálková: Mužolapka I. Pekárková: Jaxi taksikařím E. Urbaníková: Stalo se mi všechno H. Pawlowská: Když sob se ženou snídá J. K. Stefánsson: Letní světlo, a pak přijde noc T. Cain: Specialista

6

I. Rankin: Jména mrtvých A. Spence: Čistá země P. Roth: Americká idyla B. Schlink: Návrat B. Schlink: Předčít ač Ch. Palahniuk: Snuff E. M. Remarque: Vítězný oblouk Moliere: Lakomec J. Irving: Rok vdovou C. McCarthy: Krvavý poledník R. Ludlum: Rhinemannova výměna H. Nowak: Země zalévaná krví H. Nowak: Krvavý Kavkaz A. N. Wilson: Milenci (román z nacistického Německa) Lan Pham Thi: Bílej kůň, žlutej drak A.- M. MacDonaldová: Padněte na kolena R. Muchamore: Šílenství V. Bešťák: Vražda v blázinci J. Cimický: Usměvavý Buddha M. Formanová: Ten sen P. Hůlová: Paměť mojí babičce I. Obermannová: Divnovlásky H. Longinová: Růžová kočka v kleci BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

T. Keleová – Vasilková: Nataša A. Stainforth: Kočka na lovu J. Klobouk: Můj život s Blondie B. Svárovská: Deník odbarvené blondýny III. D. Steel: Cena štěstí T. Trotterová: Catherine Cooksonová Naučná literatura pro děti a mládež M. Goldsmith: Vědátoři a jejich šílené objevy Kolektiv: Jaká známe povolání Krásná literatura pro děti a mládež T. Brezina: Šíleně divocí andílci T. Brezina: Případ pro tebe a Klub Tygrů Ch. Bradford: Mladý samuraj 2. M. von Vogel: Tanec čarodějnic Kolektiv: Simpsonovi I. Macků: Teen Pop J. Murphyová: Čarodějnice školou povinné J. Wilsonová: Holka na hlídání G. Stilton: Ostrov pokladů (podle R. L. Stevensona) J. Eislerová: Staré pověsti české Knihovnice 7

Říjen v naší základní škole Školní rok je již v plném proudu, ale abyste si nemysleli, že stále platí to staré UČENÍ – MUČENÍ, nabízíme Vám několik zajímavých zpráv ze života naší školy v měsíci říjnu.

Jablíčkový den ve 2. třídě Tento s podzimem související voňavý den v naší třídě proběhl ve čtvrtek 15. října 2009. Nejdříve nás jablíčka provázela vyučováním - ochutnali jsme a porovnali různé odrůdy jablíček, četli jsme si pohádku o kouzelném jablíčku a přicházeli na kloub jablíčkovým rčením, nacvičili jsme si „jabkovou“ říkanku a nejvíce nám daly zabrat přeházené věty o vaření jablečného kompotu. Ke svačince jsme si uvařili jablíčkový čaj a pili jablečnou šťávu. A pak přišlo to nejočekávanější - výroba a pečení pravého jablečného štrúdlu. Díky tomu, že došly 3 babičky a 3 maminky, se to všechno výtečně podařilo. Tímto jim tisíckrát děkujeme, neboť bez jejich pomoci bychom těch 14 štrúdlových nohavic opravdu neupekli. Pekli jsme štrúdlíky z listového těsta, ale i z domácího křehkého či tvarohového. Jako další ingredience posloužily lentilky, oříšky, kakao, rozinky či pudink. Takže každá štrúdlová nohavice byla drobátko jiná. Dík patří i všem maminkám, které malé kuchaře na tento den připravily a ozbrojily je válečky, struhadly a kuchařskými zástěrkami. Tématu jablíček se ještě pár dní přidržíme, ale to nejvoňavější už máme za sebou. Zapsala Mgr. Jitka Střižíková, třídní učitelka 2. třídy


8


9

Netradiční výuka přírodopisu v ZOO

V pátek 2. října vyrazili žáci 7. a 8. tříd ZŠ Buchlovice na výukovou exkurzi do ZOO Zlín–Lešná. Absolvovali zde výukový program zaměřený na africké savany a amazonský prales. Shlédli krátká videa z těchto oblastí a poté plnili spoustu teoretických i praktických úkolů. K jejich zdárnému splnění museli zapojit všechny své smysly – nejen zrak a sluch, ale také hmat – při určování lebek, rohů a kůží různých afrických zvířat, a dokonce čich a chuť při poznávání různých známých i méně známých exotických plodů. Po skončení programu se ve skupinách vydali na průzkum celé zoologické zahrady. Informace a poznatky, které zde získali pozorováním, zapisovali do pracovních listů. K tomu, že se celý den opravdu vydařil, přispěli žáci svým pěkným chováním a vystupováním, které jistě podpořilo i nádherné podzimní počasí. Zapsala Mgr. Martina Dušková


10

Školní družina při ZŠ Buchlovice Naše školní družina má dvě oddělení. V každém je 30 dětí, s kterými pracují dvě vychovatelky. Výchovně vzdělávací práce je zajišťována prostřednictvím činností odpočinkových (hry dle zájmu dětí – četba, poslech hudby, stolní hry, konstrukční stavebnice, kresba, malba na volné téma, atd.) Dále formou řízených činností, do kterých řadíme estetické, pracovně technické, sportovní, přírodovědné a společenské činnosti. Děti mají také vymezený čas a prostor na přípravu na vyučování. Není to jen psaní domácích úkolů, ale i logické a didaktické hry a práce na počítači. Ke svým činnostem využíváme i dalších prostor školy – knihovnu, tělocvičnu, počítačovou učebnu a celoročně i zahradu a hřiště školy.


Družinové kroužky Řízené činnosti jsou prováděny také formou družinových kroužků. Kapacita jednoho kroužku je 15 dětí, ostatním dětem pak připravuje program vychovatelka, která ten den kroužek nevede.

11

V letošním roce nabízíme tyto kroužky: • Výtvarný – pracuje s různými výtvarnými technikami. • Sportovní – náplní jsou míčové, pohybové a kolektivní hry dle věku dětí. • Šikovné ruce – výtvarná činnost je zaměřena na práci s různým materiálem. • Dramatický – je zaměřen na prožitkové hry, improvizaci a vedení tvořivého deníku. • Přírodovědný – děti v něm poznávají krásu a rozmanitost přírody jako celku. Součástí kroužku jsou i občasné sobotní výlety.

Spolupráce ŠD Spolupracujeme i s družinami okolních základních škol. Jsou to školní družiny při ZŠ Tupesy, Zlechov, Boršice, Polešovice, Nedakonice a Osvětimany. Již tradičně pořádáme společné akce, kterých se naše děti velmi rády účastní. Začínáme fotbalem, v zimě je to přehlídka literárně-dramatického a hudebně pohybového programu, druháci předvádí, co ví z dopravní výchovy, a končíme flórbalovým utkáním. Vzájemně se tak poznáváme, učíme


se sportovnímu chování. V pořádání těchto akcí se družiny střídají.

Z říjnových akcí ŠD Letos 8. října proběhlo fotbalové utkání týmů školních družin na našem školním hřišti. První místo obsadila ŠD Osvětimany, ale všechny děti byly odměněny za snahu a bojovnost diplomem a dárky. Koncem září jsme šli s dětmi z přírodovědného kroužku na výpravu k pramenu Buchlovického potoka. Doprovázeli nás i někteří rodiče. Výprava se zdařila, děti poprvé viděly živého raka a zdolaly nelehkou cestu. Do svého přírodovědného sešitu si zakreslovaly tok potoka i mosty přes něj. V družině jsme pak dokreslili celou mapu cesty. V rámci výtvarného kroužku jsme si vyzkoušeli netradiční techniku tvorby objektů z přírodních materiálů – landart. Jak se nám to povedlo, posoudíte na fotografiích vystavených v čekárně zdravotního střediska. Snažíme se o tvořivou práci dětí a těšíme se na další zážitky a společné akce. Jarmila Ryšková a Marie Jochymková, vychovatelky ŠD

12

Putování za pramenem Buchlovského potoka


13

Zprávy z farnosti

Jak jsme již v minulém zpravodaji uváděli, od 17. do 25. října natírali horolezci střechu kostela sv. Martina v Buchlovicích. Dnes přinášíme další dvě fotografie z této akce. (Foto: archív farnosti)


14

Za svatebními oznámeními do muzea

V pátek 25. září se v Muzeu Podhradí Buchlovice odehrála další z letošních vernisáží výstav. Tentokrát si až do 24. listopadu 2009 přijdou na své zájemci o svatební oznámení, svatební smlouvy a další listinné materiály, které ke svatbám neodmyslitelně patří. Vystavená kolekce z období 18.–20. století pochází ze sbírky uherskohradišťského sběratele Stanislava Dvořáka. Exponáty doplňují historické svatební medaile a plakety od 16. do 20. století zapůjčené Moravským zemským muzeem v Brně a další příbuzné materiály dodané buchlovickými spoluobčany. Vernisáž výstavy obohatilo vystoupení dětí z mateřské školy s názvem Hra na svatbu, po kterém následovalo Čepení nevěsty v podání Folklorního studia Buchlovice, vše za doprovodu cimbálové muziky Rubáš. Během otevření výstavy mohli návštěvníci ochutnat křupavé preclíky a variace z mletých mas. Foto Bořek Žižlavský


15


16


17

Členové SPHB uctili památku českého krále

Členové výpravy u památníku bitvy na Moravském poli Začátkem října se členové Spolku podporovatelů historie Buchlovic s kostelanskými přáteli vydali na Moravské pole do Rakouska uctít památku českého krále Přemysla Otakara II. a jeho vojska, které zde bylo poraženo vojsky Rudolfa Habsburského roku 1278. Moravské pole se nachází mezi městečky Dürnkrut (Suché Kruty) a Jedenspeigen v překvapivě členité krajině. Na východní straně se sice line rovina, kterou uzavírají lužní lesy řeky Moravy, jež tvoří hranici se Slovenskem, ale druhá strana je již zvlněná, s lány polí a pásy vinohradů. Členové výpravy položili k pomníku bitvy se strohým nápisem a jezdeckým reliéfem jmenovaného Habsburka kytičku s mašlí v našich národních barvách a postáli v těchto místech, kde byl ubit slavný a mocný český král. Cesta dále pokračovala do zmíněného městečka BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

Dürnkrut, rozhovor s knězem 18

Papežská kaple u Jedenspeigen

Jedna z mohyl u Bernhardsthal

Dürnkrut. V tamním kostele právě vrcholila slavnost svěcení úrody, kterou sloužil černý nigerijský kněz. Pozval nás na skleničku vína a chutný domácí chléb a povyprávěl něco o sobě a své práci. Přes tzv. papežskou kapli nad Jedenspeigen, obklopenou hektary krásných vinohradů a výhledy k Malým Karpatům naše výprava směřovala za vesnici Bernhardsthal. Zde se nedaleko silnice nachází tři z většího počtu pohřebních návrší z doby halštatské (800-400 let př. n. l.), jež do rovin v polích ční svou výškou 4-5 m a obvodem cca 70 m jako malé pyramidy. V jednom z návrší byla nalezena pohřební komora rozměrů cca 2x2 m, v níž byli uloženi dva vysoce postavení bojovníci s meči a v další pak pozůstatky ženy a pěti mužů. V tomto pří-

padě se jednalo už o slovanské hroby z období Velké Moravy, mající souvislost s nedalekou moravskou lokalitou Pohansko. A právě na Pohansko směřovala naše další cesta. Přivítalo nás novými archeologickými výkopy, na kterých – i když byla neděle – právě pracovali studenti. V překvapivě teplém počasí jsme překonali dodnes mohutný čelní val slovanského hradiska o octli se u základů kostela, staveb, před lichtenštejnským zámkem nazvaným Pohansko, v němž se nachází muzeum a občerstvení. Slunce už začalo klesat k západu, a tak nám nezbylo nic, než se s jižní Moravou rozloučit a směřovat k domovu. Text a foto Bořek Žižlavský

Pohansko – rekonstrukce chaty

Pohansko – zámek


19

Smrt krále Přemysla Otakara II. Důvody nepřátelství Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Roku 1273 se říšští kurfiřti rozhodli nabídnout korunu římskoněmeckého krále 55letému hraběti Rudolfu Habsburskému. Podle tehdejších hledisek byl již dost starý, ale přednost mu dali záměrně před Přemyslem Otakarem II., nejmocnějším panovníkem střední Evropy, který vytvořil rozsáhlou říši sahající téměř ke břehům Jaderského moře, neboť byli přesvědčeni, že Rudolf bude, na rozdíl od Přemysla, slabým panovníkem a nebude se příliš vměšovat do vnitřních záležitostí jejich zemí. Přemysl Otakar II., český král od roku 1261, odmítl jeho volbu uznat, neboť sám na tento úřad pomýšlel. Z počátku váhal i samotný papež Řehoř X., podporovaný dlouhodobě právě českým králem, ale Rudolf I. projevil ochotu k tažení do Svaté země a vzdal se některých říšských práv, což papeže nakonec přesvědčilo a koncem roku 1274 jeho volbu schválil. Římský král, nyní Rudolf I., dále o Přemyslův souhlas neusiloval a rovnou proti němu vytáhl. Chtěl získat moc a rozšířit své panství, aby se vyrovnal bohatým kurfiřtům a knížatům. Mocný soused, české království, mu bylo trnem v oku, proto obvinil Přemysla Otakara

II., že získal některá léna v německých zemích neprávem a žádal jejich vydání. Český král neuposlechl a trval na tom, že Rudolfovo zvolení je neplatné a odmítl mu složit jako vládci říše římské lenní hold. Na to mu Rudolf I. zabavil Rakousy, Štýrsko, Korutany, Kraňsko i Chebsko a nepřiznal mu ani práva na rodové državy Čechy a Moravu a v červnu 1276 na něj uvalil i říšskou klatbu, čímž umožnil všem nespokojeným šlechticům beztrestně vystoupit proti Přemyslovi. To znamenalo vyhlášení války, ale pokořit mocného českého vladaře na válečném poli nebylo tak snadné. Situace se však změnila po té co Rudolf I. získal na svoji stranu vévodu bavorského a rakouské, štýrské a korutanské pány nespokojené s pevnou Přemyslovou vládou a záhy vpadl do Rakous. Přemyslovo vojsko vyrazilo stejným směrem a přitáhlo až k Vídni. Oba protivníci zde tábořili více jak měsíc, ale žádný se neodhodlal k rozhodujícímu útoku. Za této situace dostal Přemysl zprávy o vzpouře v Čechách vedené Vítkovci a byl nucen uzavřít s Rudolfem mír, v němž se vzdal svých alpských držav. S tímto stavem se ovšem nehodlal smířit a začal přípravy na další boj.

Přemysl Otakar II. bojuje na Moravském poli BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

20

Bitva u Suchých Krut na Moravském poli Válka znovu začala v létě 1278. Přemysl svolal své vojsko do Brna a vyrazil znovu do Dolních Rakous. Během postupu však musel překonat několik opevněných míst, čímž ztratil mnoho sil a času a poskytl nepříteli prostor ke shromáždění vojska. České oddíly v síle asi 20 000 mužů dorazily až k vesnici Jedenspeigen, kde se utábořily. Nepřítel mezitím postupoval od jihu a 23. srpna rozložil svoje ležení nedaleko Suchých Krut (Dürnkrut). Obě vojska byla od sebe vzdálena pouhých 6 km. Síla Rudolfova vojska byla odhadována na 35.000 mužů. Oddíly jeho spojence, uherského krále Ladislava IV., provedly záhy průzkum okolí a podařilo se jim zajmout na 200 mužů z českého vojska, jež se rozptýlili po v kraji při hledání zásob. Bitva na velké planině na pravém břehu řeky Moravy zvané Moravské pole začala dopoledne 26. srpna v den sv. Rufa. Přemysl nepřítele zřejmě podcenil, neboť jeho vojáci byli stále ještě rozptýleni po kraji. Rudolf využil této chyby a zaútočil. Rychlá uherská jízda napadla pravou stranu Přemyslova vojska. Uhři tvořili Rudolfovo levé křídlo a on sám velel středu. Stejné místo u svého vojska zaujal i český král, jehož rytíři měli pro lepší orientaci na svém šatě zelené kříže. Záloha byla svěřena Milotovi z Dědic. Rezervu nepřítele pod velením Ulricha von Kapelle tvořilo pouhých 60 těžkooděnců. Do probíhajícího boje se postupně zapojily všechny šiky. Heslem českého vojska bylo „Budějovice, Praha!“ u nepřátel se volalo: „Řím, Kristus!“ Boj ve středu byl dlouho vyrovnaný až do chvíle, kdy levé křídlo českého krále začalo tísnit nepřítele. Rudolfův střed zakolísal a sám římský král byl sražen se svým koněm do koryta potoka Weidenbachu, odkud jej zachránil rytíř Walter z Ramswagu. Fronta se pomalu stáčela a levé křídlo Čechů tlačilo nepřítele k vyvýšeninám nad planinou. Na pravé straně Čechů však začala vznikat mezera. Do té doby vyrovnaný boj rozhodl útok nepřátele na odkryté pravé křídlo českého vojska. Situaci už mohl zvrátit jen zásah zálohy Miloty z Dědic, to se bohužel nestalo. Důvody jsou nejasné, někdo jej podezřívá ze zrady, ale pán BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

Rudolf I. Habsburský z Dědic byl ve skutečnosti jeden z Přemyslových nejvěrnějších a snažil se situaci zachránit se skupinou rytířů, když chtěl novou vlnu útočníků objet a vpadnout jim do zad. Nebylo jeho vinou, že to mnozí pochopili jako ústup a útěk. Navíc část jeho mužů byla stále ještě rozptýlena kvůli zásobování a nepodařilo se je včas shromáždit, prameny vzpomínají vracející se české oddíly chtějící se zapojit ještě do boje, ale po té co viděly prchající rytíře, daly se samy na ústup. Přemyslovi se tedy žádné pomoci nedostalo, ocitl se v obklíčení a byl se zbytkem svých věrných zatlačen až k samotné řece Moravě. Český král se svými rytíři zůstal zřejmě proto, aby zabránil ještě větší panice a bojoval až do hořkého konce. Nepřítel jej přemohl a bez milosti zabil! Za královraha se sám označil Bertold Schenk z Emerberku, jehož jeho bratr byl předtím na Přemyslův příkaz popraven. Pán z Emerberku zastával úřad číšníka a českého krále musel znát, 21

ten byl navíc oděn do výrazného oděvu, takže si jej nebylo možné splést s jiným rytířem. Podle všeho se český král Bertoldovi a jeho družině vzdal, ale ti toho nedbali a ubili ho snad sedmnácti ranami a jedna z nich mu dokonce rozťala lebku. Za potomky zmíněného Bertolda se označovali právě Berchtoldové, vlastnící panství Buchlovice, jejichž předek podle rodové legendy získal za zabití Přemysla Otakara II. do erbu dvouocasého lva se štítem a mečem, tedy

podobné znamení, jaké měl právě český král. V tříhodinovém boji české vojsko údajně ztratilo na 12 000 mužů, což měla způsobit hlavně rozbahněná řeka Morava, ale podle zvyku doby lze tyto počty považovat za přehnané. Ztráty na straně Habsburka známy nejsou. Samotná bitva neproběhla podle tehdejších pravidel a zvyklostí, nerozhodla ji ani údajná zrada českých pánů, ale útok Rudolfových šiků zezadu. Právě proto se jako symbol rytířství objevuje dále Přemysl a ne Rudolf!

Důsledky prohrané bitvy Rudolf si nejprve podrobil Moravu a pak pokračoval do Čech, kam mezitím přitáhl Ota Braniborský, poručník Přemyslova syna, se 400 těžkooděnci a ze Slezska přicházel Jindřich IV. Dalšího boje se Rudolf I. neodvážil a přistoupil raději na dohodu, podle níž mohl po 5 let spravovat Moravu. V království nastala po smrti vládce anarchie a hospodářské problémy. Poručník kralevice Václava, Ota V. Braniborský, který si Čechy ponechal, si zde počínal jako v dobyté zemi a podobně se chovala i část české šlechty. Poměry zčásti uklidnilo až svolání sněmu v r.

1281, jehož účastníci se zavázali ke stíhání lupičů a škůdců země a k navrácení rozkradeného královského majetku včetně hradů do rukou poručníka (zástupce budoucího krále). Následujícího roku situaci ještě zkomplikovala neúroda a mrazivé počasí. Období 1278–1283 je proto již dobovými kronikáři nazýváno „zlá léta“. Porážka na Moravském poli potvrdila nově nastolené habsburské panství v Rakousích a Štýrsku, které se staly tzv. dědičnými habsburskými zeměmi a daly základ pozdějšímu uspořádání v této části. Připravil Kamil Maděra

Bitevní pole – napravo v lese protéká Morava. Tam byli čeští rytíři i s králem zatlačeni (Foto: K. Maděra) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

22

Krásné Buchlovice

Jsem Moravák, přesněji řečeno Jihomoravák. Narodil jsem se tady, stále sem patřím, i když už řadu let přebývám jinde. Do Buchlovic jsme se s matkou přistěhovali v roce 1945 po smrti mého otce, který podlehl útrapám v různých koncentračních táborech za 2. světové války. Pravidelně se sem vracím, cítím se zde velice dobře. Vždy, když jsme se blížili do Zlechova k „domovu“, otevřelo se před námi známé panorama hradu Buchlova a Barborky. Holý kopec stál jaksi v pozadí. Dva vrchy, uvádějící nás do Chřibů, připomínají (podle názorů obdivovatelů tohoto kraje) dva vzedmuté prsy ženy. Zvou nás svými jedinečnými přednostmi, abychom vstoupili do jejich obětí. A věřte, že je to obětí něžné, někdy sladkobolné, ale povznášející. Nejkrásnější pohled na ony dva vrchy z místa, kam často chodívám (nahoře nad Mikulčákovým „sídlem“), je vskutku nádherný. V mládí mi připomínal obsah básně Jaroslava Seiferta Počitadlo. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

Tvůj prs je jako jablko z Austrálie. Tvé prsy jsou jako dvě jablka z Austrálie. Jak rád mám to počitadlo lásky. Když se sem v poslední době vracíme, často mne přepadají všelijaké myšlenky. Není to naposledy? Budou se sem rády vracet naše děti, vnoučata? Není to můj poslední návrat do tohoto kraje, který je mi nejmilejší? Často se v Buchlovicích procházím po hřbitově, kde jsou pochováni mí předkové, kamarádi a známí. Na jiném hřbitově není cítit sounáležitost, ale na našem ano. Cítím úctu k hrobům, mrtví si to zaslouží, byli kdysi živí, jak říká jeden jihomoravský spisovatel. Vím, že jsou někde jinde na světě krásnější místa (i hřbitovy), krásnější hory, lesy, motýli a slunné louky, ale moje Buchlovice jsou mi nade všechno drahé. Pokud mi osud dovolí, budu se sem vždy rád vracet. Milan Janovský 23

Rockové barvy života

Netradičně v úterý odpoledne 29. září 2009 jsem měl možnost navštívit slavnostní koncert završený křtem CD „Rockové barvy života.“ CD obsahuje deset skladeb a téměř všechny jsou vlastní produkce, z vlastní tvorby. Vydáním čtvrtého nosiče za pět let své existence se soubor rockerů z Buchlovic zařadil mezi nejplodnější skupiny. Kmotry nového „dítka“ se stali ředitel Sociálních služeb Uherské Hradiště pan Antonín Ondráš a také radní zlínského kraje paní Taťána Nersesjan. Třetí „kmotřička“ vzhledem k dopravní situaci nezvládla přijet v limitu daném koncertem, přesto však cédéčko slivovicí také zalila a popřála mu, jako všichni před ní, oblíbenost a dlouhý život! Koncert byl ale obrazem toho, čím senioři žijí, o čem také s úspěchem zpívají. Neformálními slovy doprovázeli koncert nejen vedoucí tohoto sdružení penzistů, ale také oni sami, ať už kmenoví členové z domova pro seniory nebo jejich kamarádky a kamarádi z městyse Buchlovice. BuDu, který zpíval nejen na regionálních pódiích, ale také v Praze, Brně, jeho partnery byli i špičkoví zpěváci, pyšní se například, že v jednom pořadu zpívali s Lucií Bílou, a tak není daleká doba, když si s nimi bude chtít zazpívat „božský Kája“ – Karel Gott! BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

A jaké jsem měl pocity? Byl jsem klidný a spokojený, to je asi nejlepší známka pro zpívající babičky a dědečky a velmi dobře to vystihl jeden z návštěvníků letošního ročníku Festivalu česneku na zámku v Buchlovicích, který mi, po jeho skončení, m.j. napsal e-mailový dopis: „I přes nepřízeň počasí byl program slavnosti naplněn do krajnosti. Všechny soubory se převedly v tom nejlepším světle, jak dospělácké, tak i dětské. Špičkou programu byl (PO PRÁVU !!!) buchlovický důchoďák. Bylo zajímavé vidět řádit jak starší a pokročilé, tak i jejich „pečovatele“. Až jednou přijde čas, byl bych rád také členem obdobného kolektivu, s takto pracujícím vedením (pouvažuji o podání přihlášky do buchlovického domova).“ Bylo nám příjemně na obou stranách – na jevišti i v hledišti. Zpěváci jsou na potlesk zvyklí a tak nás dost bolely ruce, abychom jim projevili svou vděčnost za příjemný výkon. Na tomto místě je třeba poděkovat vedení sboru – panu Antonínu Gajdošovi a paní Ludmile Hájkové za unikátní myšlenku i její rozpracování, za nové myšlenky, témata i nápěvy – však, pohlédněte kolem, kde se podobný sbor v republice nebo i dál, nachází? S potěšením Miloslav Hrdý (text a foto)

24


25

Co o nás v knihách napsali… – XII. část V konečné části našeho seriálu si projdeme poslední z řady starších publikací, pojednávajících o hradě Buchlově (o zámku Buchlovice do konce II. světové války nevyšla žádná samostatná práce, proto mu pochopitelně nebyla věnována pozornost). První je z pera historika dr. Karla Svobody, který publikoval práce i o jiných pamětihodnostech naší vlasti, například společně s dr. Rudolfem Hurtem v roce 1940 o hradě Cimburku u Koryčan. První knížečkou je formátově nevelká, ale obsahem bohatá práce nazvaná Hrad Buchlov na Moravě, která vyšla nákladem Lesní správy v Buchlovicích a tiskem Akciové moravské knihtiskárny Polygrafie v roce 1934. Její úvodní

Titulní stránka Svobodovy publikace BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

stránku původně brožovaného vydání zdobí perokresba známého grafika Petra Dillingera. Obsah brožury je v dosud námi popsané historii publikací o Buchlově koncipován profesionálním způsobem a její obsah se v podstatě neliší od náplní buchlovských publikací, které vyšly v následující letech ať už od téhož autora, nebo dalších. Karel Svoboda nejdříve popisuje stavební vývoj hradu, který dosazuje do období jeho majitelů, vše s bohatým komentářem a přiblížením významnějších držitelů. Jako první klade s určitostí vznik Buchlova do poloviny 13. století, přičemž svůj názor dokládá argumenty z oblasti stavební – dochovanými pozdně románskými a raně gotickými kamenickými články. Na rozdíl od svých předchůdců, jako odpovědný profesionál, zcela vynechává jména bájných rádoby majitelů hradu z období Velké Moravy a raného středověku. Po této kapitole následuje popis hradu, který je veden procházkou od první brány až po střechu rozhledny. Cenné jsou i některé popisy jednotlivých prostor, které vyplňovala ještě stará instalace, v níž bychom našli množství předmětů, které v pokojích z různých důvodů už neuvidíte. Nevídanou částí publikace je citace tehdejšího návštěvního řádu, z něhož pro zajímavost vybíráme: „§ 1 – Návštěva hradu dovolena jest obecenstvu ve skupinách nejvýše 15 osob najednou po ohlášení u hradního dozorce (kastelána)… § 2 – …Za pobytu majitele hradu a členů jeho rodiny bude návštěva hradu upravena tak, aby nepřekážela rodině majitelově v přechodném užívání jednotlivých místností… Dozorčí hradu má právo odepříti prohlídku osobám, které se nemohou legitimovati nebo které by se na hradě nepřístojně chovaly… § 3 – …Kouření, rozžíhání zápalek nebo zapalovačů a pod. jest naprosto zakázáno, a to jak uvnitř, tak na hradní terase a vyhlídkové věži. Návštěvníci jsou povinni před vstupem do hradu odložiti hole, deštníky, slunečníky, případně zavazadla nebo 26

Hrad Buchlov od severozápadu v roce 1938 (pohlednice) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

27

tlumoky. § 5 – Dozorci hradu jest zakázáno poskytovati návštěvníkům hradu noclehu. § 6 – Širší obecenstvo jest povinno před prohlídkou zapraviti vstupné 5 Kč na osobu, jednotlivé děti do 10 let v průvodu svých rodičů 3 Kč, výpravy vysokých škol 3 Kč, žáci škol obecných, měšťanských a středních včetně svých učitelů jako průvodců 1 Kč… § 7 – O žádostech o povolení prohlídky rozhoduje sám pan majitel. Žádost budiž vždy alespoň 14 dní předem podána správě hradu Buchlova v Buchlovicích. § 8 …Každý návštěvník hradu, mimo hromadné návštěvy školních dítek neb studentů a spolků, jest povinen zapsati své jméno, povolání a bydliště do knihy návštěvníků. U hromadných návštěv stačí zápis vůdců a počet návštěvníků.“ Další drobné kapitoly nabízí čtenáři seznámení se s turisticky zajímavými místy okolí hradu vč. turisticky značených cest, dopravní spojení, plánky hradu a v závěru najdete reklamy buchlovických živnostníků, kteří zřejmě přispěli na vydání brožury. Publikace je bohatě doplněna fotografiemi exteriérů a interiérů Buchlova.

Poslední majitel velkostatku Buchlov Alois Berchtold (vlevo) s rodiči

Publikace autorů dr. Bartuška a dr. Svobody

Poslední popisovanou publikaci Buchlov – státní hrad a okolí napsal autorský kolektiv dr. Antonín Bartušek a dr. Karel Svoboda a vydalo ji Státní tělovýchovné nakladatelství pro Státní památkovou správu v Praze v roce 1955. Jedná se o další profesionálně zpracovanou brožuru, která vyšla celkem ve třech upravovaných vydáních a v prodeji se objevovala ještě po polovině 70. let. Vedle historie, stavebního vývoje a majitelů hradu se zabývá samostatně i buchlovskou knihovnou a jejím zakladatelem Jiřím Zikmundem Prakšickým ze Zástřizl. Po výkladu o tzv. loveckém právu na Buchlově následuje popis výtvarných a kulturních památek v okolí hradu, výběr z buchlovských pověstí a další užitečné informace vč. plánku hradu. Od 60. let do současnosti vyšly další publikace pojednávající o Buchlově a Buchlovicích. Tyto jsou však z našeho pohledu ještě natolik „mladé“, že jejich popis a porovnání necháváme budoucím badatelům. Bořek Žižlavský, foto archiv autora a † Evy Berchtoldové


28

Z historie buchlovického odboje Karel Hrabal by se dožil 95 let Karel Hrabal se narodil 2. listopadu 1914 v Litovli, kde jeho otec, Karel Hrabal st. (nar. 1885 v Buchlovicích), pracoval v místním pivovaře jako pomocný dělník. V Litovli také vychodil obecnou školu. 3 třídy měšťanky a 2 třídy pokračovací školy pak navštěvoval v Zábřehu na Moravě, kde byl jeho otec přemístěn. Poté tam nastoupil do učení v obchodě s textilem u firmy Jevický. Po vyučení byl propuštěn a pracoval jako pomocný dělník u stavební firmy Kučera v Zábřehu. V roce 1934 byl povolán na vojenskou presenční službu k 6. jezdeckému pluku do Brna, kde zůstal až do roku 1936. V květnové mobilizaci 1938 byl povolán k nástupu na vojnu a zařazen spolu s četníky do oddílů SOS (Stráž obrany státu) a nasazen do pohraniční oblasti pod Králickým Sněžníkem k udržování pořádku proti henleinovým bojůvkám. Tuto službu ukončil po necelých dvou měsících a pak pracoval na budování pohraničních opevnění až do všeobecné mobilizace 23. 9. 1938, kdy obdržel povolávací rozkaz a nastoupil k 2. jezdeckému pluku v Olomouci. Po odstoupení pohraničních území byl z armády propuštěn a odešel do Buchlovic, kam se přestěhovali i jeho rodiče s celou rodinou. Po příchodu do Buchlovic pracoval u Okresní správy silnic Uh. Hradiště. V té době se zapojil do ilegální polovojenské organizace Obrana národa v tvořící se rotě ON Buchlovice pod velením por. Ignáce (Nandy) Syrovátky a byl ustanoven velitelem družstva v 1. četě. Podílel se na výrobě a uschovávání třaskavin a destrukčních dílů. Po prozrazení ilegální činnosti uprchl 15. 11. 1939 před zatčením tzv. balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Bejrútu v Libanonu. Tam se podrobil BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

odvodu a byl zařazen jako čs. dobrovolník do francouzské armády. Poté se z mnoha dalšími čs. dobrovolníky přepravil lodí Champolion při egyptské Alexandrii do jihofrancouzského přístavu Marseille a byl prezentován v Agde. Po výcviku v Avignonu a vyzbrojení ve zbrojním středisku Pézenas byl 8. 6. 1940 nasazen na frontu v ženijní rotě s úkolem zajišťovat ústupové cesty na hroutící se francouzské frontě. Také z toho důvodu se mu nepodařilo dostat na některou loď, převážející vojáky čs. zahraniční armády do Anglie. Po soustředění v bývalém výcvikovém táboře v Agde byli zbytky čs. vojenských jednotek prohlášeny za válečné zajatce a měli být předáni německým úřadům. Podařilo se mu uprchnout a téměř celou válku se před Němci ukrýval. Aby se uživil, pracoval jako zemědělský dělník a při vinobraní v Nimes se seznámil se svou manželkou Teresií De Naro. Pak pracoval v dolech v Grand Combe. Tam se od 1. 1. 1945 zúčastnil s partyzánským oddílem Maguis osvobozovacích bojů v departmentu Gard v jižní Francii v úseku Nimes – Alés. Po demobilizaci v srpnu l945 pracoval u spol. Bonne Esperance a po první zprávě z domova a zaslání rodného listu se 28. ledna 1946 v Salles du Gardon ve Francii s Terezií De Naro oženil. V dubnu 1946 se i s manželkou vrátil do Buchlovic jako repatriant. Poté se přestěhoval do Lanškrouna a pracoval jako technik v tamní Tesle až do roku 1974, kdy odešel do důchodu. Spolu s manželkou vychovali dva syny – Karla *1946 - +2005 a Ladislava *1949 - +2009. Karel Hrabal zemřel 9. 11. 1996 v Lanškrouně ve věku 82 let. Pochován je na hřbitově v Buchlovicích. Jan Štokman 29

Javor Jeho listy koukni na ně mají prsty jak tvé dlaně. Jeden, dva, tři, čtyři, pět, co jde o něm povědět?

Indián i hokejista, oba dva jsou s toho místa. Jakou mají adresu s jeho listem na dresu?

Jeho dřevem housle znějí, a když se větve větrem chvějí, semínka jak vrtulníky, slétávají na chodníky.

Tohle není záhada, tím místem je Kanada! Martin Hruška dětem

Listopad na zahradě Na podzim ukládáme cibuli kuchyňskou na zimu. K uchování se hodí jen ta dobře vyschlá, zdravá a mechanicky nepoškozená. Optimální teplota skladování je kolem 1 °C, vzdušná vlhkost 60 až 70 %. Nižší teplota je vhodnější než vyšší. Cibule snese i krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu. Při namrznutí je sklovitá, ale pokud s ní nehýbáme, bez problémů rozmrzne. Cibuli uskladněnou na chladném místě chráníme před krátkodobým mrazem tak, že bedýnky zakryjeme dekou, jutovým pytlem a podobně. V dubnu a březnu začíná cibule při dobrém skladování rašit. Do červnové úrody vydrží bez problémů šalotka. Na záhonech pěstujeme jen druhy zeleniny, které jsou odolné vůči nízkým teplotám. Jedná se o petržel kořenovou, pastinák, černý kořen, dále pak kapustu hlávkovou, kadeřavou a růžičkovou, které vynikají vysokou mrazuodolností. Výhodné je zakrytí porostů přezimujících zelenin netkanou textilií. Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav naskladněné zeleniny a napadené kusy ihned odstraníme, abychom zabránili dalšímu šíření chorob a škůdců. Do květináčů vysazujeme pažitku, cibuli zimní, naťovou petržel, případně jiné bylinky či kořeninové rostliny, které máme na venkovních BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

záhonech a které budeme v zimním období rychlit v domácnosti. Dále si čerstvou zeleninu z vlastní produkce můžeme zajistit rychlením čekankových puků. Některé narcisy lze rychlit podobně jako hyacinty. Když začneme s rychlením v listopadu, budeme mít na Vánoce voňavé květy. Do mělké misky dáme vrstvu štěrku nebo keramzitu silnou 3 až 4 cm, na ni položíme těsně vedle sebe cibule narcisů a zalijeme vodou tak, aby se spodek cibule dotýkal hladiny. Misku uložíme do vzdušné chladné místnosti. Brzy narostou kořeny, posléze i výhonky budoucích rostlin. Když se bezbarvý výhonek otevře a objeví se zelený vrchol listu, přeneseme misku do teplé místnosti. Za dva až tři týdny se otevřou květy. Rychlení záleží na pokojové teplotě a trvá čtyři až šest týdnů. Užitečné listí - listí vyhrabané z celé plochy zahrady není nechtěný odpad, ale surovina pro přípravu potřebného humusu. Hodí se na založení nízkého plošného kompostu, který zlepšuje půdu. Na vhodný záhon rozložíme nižší vrstvu listí a zasypeme kompostem nebo jiným organickým hnojivem, které ochrání listí před rozfoukáním a urychlí jeho rozklad. Za sucha listí zavlažíme. Půda chráněná organickou vrst30

vou méně promrzá a zároveň v ní pokračuje život mikroorganismů důležitý pro úrodnost půdy. K uložení a zkompostování listí můžeme použít například pařeniště. Po sklizni odstraňujeme ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody, hluboko je zakopeme do půdy. Upravíme chrániče kolem stromů a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu. Pokračují výsadby ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme , aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. Hlouběji vysazujeme maliník, který současně přihrneme zeminou, a dále keřové rybízy (alespoň o 10 cm hlouběji než rostly ve školce). V bobulovinách a jahodníku rozhodíme na odplevelenou půdu dobře vyzrálý kompost. Trsy jahodníku přihrneme proti vymrzání. V selských sadech dokončíme hnojení rozleželým chlévským hnojem s mělkým zapravením do půdy. Chybějící živiny ve formě fosforečných nebo draselných a hořečnatých hnojiv může-

Listopad na Lhotce (2008) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

me dodat do půdy pomocí injektorů (vpichy do hloubky 0,3 až 0,4 metru). Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva (na lehkých půdách přednostně mletý dolomitický vápenec, na těžších půdách mleté vápno). Obvykle vápníme ve tříletých intervalech. Odebíráme vyzrálé rouby peckovin pro dlouhodobé uchování a ukládáme je buď do mírně vlhkého písku v chladném sklepě, nebo do půdy na severní straně budov, popř, v chladícím boxu do mikrotenových sáčků, přičemž spodní část roubů obalíme kouskem vlhké vaty. Pravidelně a často kontrolujeme, aby rouby nepřeschly, nebo naopak v mokru nezačaly plesnivět. Za chladnějších nocí otvíráme okno do sklepa a snažíme se tak snížit teplotu ve skladovacích prostorech pokud možno na 4 až 5 °C a udržet vzdušnou vlhkost na úrovni 80 až 90 %. Takto lze skladované ovoce udržet delší dobu v dobrém zdravotním stavu. Petr Kumšta

(Foto: -vlk.) 31

Průzkum cukernatosti ovoce V minulém roce zahrádkáři Buchlovice koupili refraktometr. Je to přístroj na měření cukru v ovoci a lze s ním také zjišťovat zbytkový obsah cukru v ovocném kvasu, zjistí se, je-li kvas úplně zkvašený a může-li se tedy pálit. Výhoda tohoto přístroje spočívá v tom, že ke stanovení obsahu cukru stačí jedna větší kapka ovoce nebo kvasu. Je to výhoda proti měření moštoměrem, kde je potřeba ke stanovení obsahu cukru naplnit skleněný válec moštoměru o obsahu půl litru.

Princip práce refraktometru: při kápnutí vzorku ovoce na měřící hranol dochází k lomu světla. Čím vyšší je obsah cukru, tím vyšší je lom světla, který se pak přenáší na stupnici v zorném poli okuláru refraktometru. Přístroj má v okuláru tři stupnice. Vzorky ovoce se měří na stupnici č. 3 vpravo, která má označení KMV – Klosterneuburk a ta určí, kolik kg cukru je ve 100 kg moštu – čili moštoměr a stanoví koncentraci zkvasitelných cukrů. Když chceme kontrolovat kvas, měříme – čteme na stupnici č. 1 vlevo, označení % mas Sachs. V praxi měří nezkvašený cukr v kvasu anebo ukáže, zda je kvas hotový a schopný vypálení. Průzkum cukernatosti jsem prováděl z toho důvodu, aby občané měli informaci, kolik které ovoce obsahuje cukru. Výsledky měření se sice mohou lišit podle lokality a také podle charakteru počasí v tom kterém roku.

Výsledky průzkumu: Třešně: Májůvky Kaštanka Karešova Sudovky

10 12 11 11

Višně: Favorit Erdy Böternae

13,5 14

Meruňky: Holubova Lejuna

11 12


Velkopavlovická Bergeron

12 13

Broskve: Harbiger Luna Redhaven Pozdní větší

9 9 9,5 10

Renklody: Zelená renkloda Červená renkloda (Althanova) Wazonova

12 13 18 32

Rubín Panenské Myrabolán: Žlutý kulatý semenáč Červený semenáč Odrůda Obilnaja (šlechtění z Ukrajiny, trojnásobně větší než semenáče)

Žlutá renkloda (Rajskupova)

18

Kulovačky (slívy): Zelená kulovačka (Škrabalova z Podvinohradí) Modrá kulovačka (Rajskupova)

21 18

Hrušky (brán vzorek až v úplné zralosti – hniličky) Červencová 8 Kozičky (P. Beránek) 12,5 Hodoňky 10 Máslovka letní 9 Wiliamsova zelená 12 Václavky (Trnávky) 14 Dobrušky (Trnávky) 14,5 Pařízanky (sklizňová zralost) 10,5 Jablka: Průsvitné letní James Grive Spartan Kožené

14 12 12 10 13

Trnky a slivoně: Špendlík žlutý 9,5 Čačanská 13 Gabrovská 18 Trnka domácí 16,5 Pavlůvka 18,5 Stanley 15 Valjevka 17 Durancie 24 (u durancie je potřeba se věnovat přeplození – velké násadě, toto redukujeme řezem, zabráníme tak polámání větví a následnému uhynutí stromu vysílením. Tolik o průzkumu ovoce, který jsem letos provedl.

9 12 9 12

Důležité! Je nutno si uvědomit, že z naměřeného vzorku jedné kapky šťávy nelze odvozovat, že např., když se na stupnici přečte hodnota 10, ze 10kg ovoce je 10kg cukru. Musíme si uvědomit, že plod má dužninu, slupku a jádřinec, případně pecku. Tento zbytek je balast, ze kterého cukr nedostaneme, ale je důležitý pro charakter a kvalitu konečného výrobku (pálenky, slivovice).

Závěrem Budu rád, když čas, který jsem průzkumu věnoval, pomůže občanům v praktickém životě, v ovocnaření a při volbě výběru odrůd na výrobu pálenek. Za zahrádkáře Václav Rajskup BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

33

Šumavou křížem krážem – XX Nýrsko a Pajrek Dnešní cestu započneme v městečku Nýrsko, jímž protéká řeka Úhlava, na které je několik kilometrů proti proudu zbudována přehrada stejného jména jako městečko. Nýrsko se prvně připomíná v roce 1327. Někdy v této době zde byl postaven i farní kostel svatého Tomáše. Ještě před obdobím husitských válek bylo dnešní městečko rozděleno do dvou obvodů, na Horní a Dolní Nýrsko. Obě části měly později, od počátku 18. století, svůj vlastní kostel. V šedesátých letech 15. století, kdy papež vyhlásil proti Čechám, v nichž vládl král „kacíř“, Jiří z Poděbrad, křížovou válku, byli křižáci v roce 1467 poraženi v jedné z bitev právě u Nýrska. K nedávné historii městečka po mnoho desetiletí patřila neodmyslitelně pravděpodobně naše nejznámější továrna na brýle – Okula Nýrsko. V současnosti, podle sdělení tamní prodavačky, se zde však již brýle nevyrábějí, pouze prodávají. Naše tradiční výrobky bohužel vytěsnil dovoz. Z Nýrska se vydáme po zelené nebo modré turistické značce a brzy začneme stoupat do

prvního šumavského kopce v této oblasti. Na ostrožně pod vrcholem brzy potkáme zříceninu hradu Pajrek, založenou jako jednoduchý, ale pevný hrad v první polovině 14. století pány z Janovic, přesněji Něprem z Pajreku. V roce 1472 byl hrad dobyt a vypálen bavorským vojskem. Počátkem dalšího století neopravený hrad získal Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, který však brzy na to zemřel a tím začal zanikat i pobořený Pajrek. Centrální hradní stavbou bývala třípatrová hranolová obytná věž. K věži byla přistavěna hradba, ohraničující malé hradní nádvoří s jednou drobnou obrannou věží. Hradní jádro obepínala ještě další hradba s příkopem. Obytná věž Pajreku má být nejrozlehlejší obdobnou stavbou na našem území. O hradě Pajreku se vypráví samozřejmě i mnohé pověsti. Jedna z nich říká, že na hradě žili obři, stejně jako na hradě Rýznberku. Další pověstí, opět o obrech, je, že si jednou obrova dcera vyšla z hradu na procházku po okolní krajině a tu ji na poli zaujal orající sedlák. Vzala

Pohled na přehradu Nýrsko a dominantní vrcholy Šumavy BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

34

Kostel svatého Tomáše v Nýrsku ho a odnesla v zástěře domů i s volským potahem. Její táta jí však přikázal, aby sedláka se vším vrátila na pole, že obři by měli nechat ty maličké lidi na pokoji. Z Pajreku budeme pokračovat dnešní trasu po zelené značce do osady Stará Lhota a dále do samoty Matějovice, před níž odbočíme na žlutou turistickou značku a po kilometru a půl přijdeme do Dešenic. Obec existovala již v druhé polovině 14. století, kdy je u místního kostela připomínán farář. Po husitských válkách a zvláště v 16. století až do třicetileté války v Dešenicích žili převážně protestanti. Ve vsi se ve středověku nacházela vodní tvrz, v renesanci přestavovaná a v první polovině 18. století, za Prokopa Krakovského z Kolovrat, proměněná na barokní zámek. V 19. století byl v zámku zřízen pivovar. V Dešenicích nasedneme na vlak, jedoucí směr Železná Ruda a vydáme se již do opravdových šumavských hor. Text a foto Martin Žižlavský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

Zřícenina hradu Pajrek 35

Básně Ing. Miloslava Hrdého Bez starosti Že padají z nebe přívaly vod a všelijaká povětří ničí úrody? Když se to netýká vinohrádku za humny, co je to za starosti? Že se sráží vlaky a kadibudky se naklánějí nad hnojem? Nic nehrozí vinným sklepům, ani těmto chlapům, kteří přišli vína koštovat a trochu si pozpívat. Ať v světě řádí vojny a všelijaké metelice, zpíváme a koštujeme spokojeni převelice vždyť vína postarší i mladá nám ne svá záda, ale tváře ukáží. A až se polaskáme s víny a svými hlasy zpevníme klenbu sklepů s písní Spánembohem idem od vás spokojeni a bez starostí

Mezi sudy V době zralosti vín nás dělí jen pět schodů od radosti, volíme-li procházku záhonem květin ve vinném sklepě. Hymnickou písní vítáme tiché otvírání beček a koštýřů noření … BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/2009

Skleničko suchá, šenkýřka hluchá, nalej nám do ní, ať nám nezvóní. Koštýř je suchý, šenkýřu hluchý, nalej nám z něho vína bílého! Sklenky vínem ladíme a zdobíme přímo z koštýře, květy nad sklepem, třebaže v cibulích pod hlubokým sněhem voní dovnitř celým prostorem, plísně na stěnách chrání i láhve pod kantýřem s víny archívními …

Načali nové víno! V nedělní den jsem do kostela zavítal nás na mši svaté bylo pár, i když sám s Pánem Bohem rozmlouvat je ta pravá slast a štěstí. Náměstí v slunci plné roztodivných lidí hlava na hlavě, pták nesedne si v korunách ani neposkočí na trávě, ptám se kolem, co znamená to, že jich je zde tak mnoho? Do jednoho tiše: načali nové víno! 36

Letí prostorem ta zvěst od úst k ústům letí a v hlavách lidí voní, chutná až si ustele …

Už vím proč tolik po hospodách bylo žen i mužů, stokrát víc než na mši v kostele: Načali nové víno!

Jubilanti v listopadu 2009 75 let 85 let 102 let

Ludvík Krátký Drahomíra Fusková (Domov pro seniory Buchlovice) Frieda Táborová (Domov pro seniory Buchlovice)

Kalendář kulturních akcí – listopad 2009 7. – 8. 11.

Martinské hody s právem

Městys Buchlovice

Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 [email protected] www.buchlovice.cz Marie Kuncová, tel. 605 743 277 27. 11. – 10. 1. Na adventní a vánoční Muzeum Podhradí Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 téma se závěrečnou Buchlovice [email protected] derniérou www.buchlovice.cz 6. 12. Veselý mikulášský Náměstí FS Buchlovice, ing. Pavel Dvořan, jarmark Buchlovice tel. 721 337 833 [email protected] www.fsbuchlovice.cz

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 12,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 11 ROČNÍK XV.l Listopad 2009

Recommend Documents