B_SVR Soustava veřejných rozpočtů
Úvodní blok
Úvod Předmět Soustava veřejných rozpočtů je povinným předmětem, který je určen studentům bakalářského stupně studia. Předmět navazuje na bakalářský kurz Veřejné finance, který je pojat obecně. Předmět se zaměřuje na výklad vztahů mezi jednotlivými systémy veřejných rozpočtů v českých podmínkách a dále na rozpočty jednotlivých resortů. Ústřední osou výkladu je státní rozpočet ČR. Předmět je jednosemestrální a zakončuje se zkouškou. Rozsah předmětu činí 2 hodiny přednášek, v kombinované formě 10 hodin řízených konzultací.
Anotace Předmět Soustava veřejných rozpočtů je zaměřen na rozpočtovou soustavu v České republice, a to jak v teoretické rovině, tak i v praktickém uplatnění (viz témata týkající se rozpočtů vybraných odvětví veřejného sektoru). Předmět navazuje na předmět Veřejné finance. Těžiště spočívá ve výkladu problematiky státního rozpočtu a jeho vazeb v rámci české ekonomiky, další výklad je věnován územním rozpočtům a mimorozpočtovým fondům. V návaznosti na znalosti z kurzu Veřejné finance je konkretizován výklad rozpočtového deficitu a veřejného dluhu v podmínkách ČR. Vedle toho je věnována pozornost rozpočtové kázni ve vazbě na právní úpravu nakládání s rozpočtovými prostředky, kontrole a auditu. Poslední probíranou oblastí je rozpočtový management a oblast PPP.
Studijní cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními teoretickými i praktickými aspekty veřejných rozpočtů. Poznatky z tohoto předmětu umožní studentům pochopit vazby veřejných rozpočtů v rámci ekonomiky státu, vytvořit si představu o základních finančních vztazích v rozpočtové soustavě, vysvětlit problematiku makroekonomických i mikroekonomických souvislostí v rozpočtové soustavě ČR. Dalším cílem je vysvětlit rozpočtový proces u jednotlivých typů veřejných subjektů, rozebrat rozpočty vybraných odvětví národního hospodářství i rozpočtové problémy vyvolané finanční krizí a hospodářskou stagnací v posledních letech. Absolventi budou po absolvování kurzu schopni vymezit obsah a vztahy rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě ČR, objasnit problematiku výdajů a příjmů vybraných odvětví, vysvětlit fondové hospodaření v ČR i popsat systém kontroly veřejných rozpočtů.
Osnova předmětu 1. Soustava veřejných rozpočtů a její právní úprava a ekonomický význam 2. Rozpočtový proces 3. Územní rozpočty 4. Hospodaření neziskových organizací 5. Fondové hospodaření 6. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: zdravotnictví, školství 7. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: sociální zabezpečení, životní prostředí 8. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: obrana, bezpečnost, justice; rozpočet ČNB 9. Rozpočtový deficit, vývoj veřejného dluhu v ČR 10. Kontrola a audit v oblasti rozpočtového hospodaření
11. Společné financování z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů 12. Management v oblasti veřejných rozpočtů
Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Předmět se vyučuje v rámci prezenční formy studia v rozsahu dotace dvě hodiny týdně ve formě přednášek. V kombinované formě studia se bude jednat o čtyři řízené konzultace po 2 hodinách.
Informace o vyučujících Garantem předmětu je prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Vyučujícím předmětu v zimním semestru 2012 je Ing. Miroslav Červenka z katedry financí. Kancelář vedoucího katedry veřejné ekonomiky je ve 3. patře v Estonské ulici, č. dv. 323, kancelář garanta předmětu je ve 2. patře budovy univerzity v Estonské ulici, Praha 10, č. dv. E 226. Asistentkou katedry je paní Lenka Pokorná, č. dv. E 323. Konzultační hodiny vyučujícího jsou uvedeny v IS, jeho e-mailová adresa je
[email protected], konzultace se konají v budově Estonská v Praze v místnosti E 309, v Mostě a Kladně v místnosti pro pedagogy.
Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, 208 s. ISBN 978-80-27212-11-0
Doporučená literatura: PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2005, 556 s. ISBN 80-7357-052-1 MARKOVÁ, Hana. Rozpočtové právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, 203 s. ISBN 80-7179-633-6 ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Fondové financování jako faktor diverzifikace veřejných financí. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2003, 120 s. ISBN 80-210-3065-8
Pokyny
Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou. Zkouška probíhá formou písemného testu, který se bude skládat z 10 otázek s možnostmi a, b, c. Kromě teoretických znalostí z témat kurzu a základní terminologie, zde bude jeden dotaz týkající se ukazatelů v oblasti veřejných rozpočtů. Úspěšné složení písemného testu předpokládá správné zodpovězení 60 % z 10 otázek. Následuje zodpovězení ústní otázky.
Aktuální informace
Jméno vyučujícího Ing. Miroslav Červenka
Tematický blok 1 – Soustava veřejných rozpočtů a její právní úprava a ekonomický význam
Úvod Každá vládní úroveň, každý subjekt veřejného sektoru hospodaří podle svého rozpočtu. Toto hospodaření se historicky vyvíjelo, prioritní bylo vždy opatřit prostředky k financování výdajů státu a tyto prostředky v rámci rozpočtové soustavy přerozdělovat. Na rozpočtovou soustavu je možné se dívat z různých hledisek. Rozpočty různých vládních úrovní mají různý charakter a specifika, která vyplývají z různých potřeb financování ve veřejném sektoru. Nakládání s rozpočtovými prostředky jako veřejnými zdroji upravuje celá řada zákonných i podzákonných právních norem, zejména zákony o rozpočtových pravidlech, určení daní a dále normy upravující oblast přípravy rozpočtů, rozpočtové skladby a kontrole rozpočtového hospodaření. V těchto normách jsou také definovány základní pojmy. Ekonomický význam rozpočtové soustavy spočívá ve finančním zajištění produkce veřejných statků, které musí nebo mají být zajišťovány veřejným sektorem, s čímž souvisí také otázka efektivnosti nakládání s rozpočtovými prostředky. K hlubšímu studiu některých oblastí je doporučeno studium další literatury, včetně doporučené literatury a periodického odborného tisku.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá základní znalosti z oblasti veřejné správy a bakalářského kurzu Veřejné finance, což platí pro celý kurz.
Studijní cíle Základním cílem je podat přehled o postavení, funkci a ekonomickém významu veřejných rozpočtů na jednotlivých vládních úrovních. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
vývoj rozpočtového hospodaření charakteristika a struktura veřejné rozpočtové soustavy
veřejný rozpočet jako fond a bilance státní rozpočet rozpočtová soustava ČR rozpočtové zásady rozpočtová pravidla veřejný rozpočet a veřejné statky na jednotlivých vládních úrovních
Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:
veřejný sektor veřejný rozpočet zásada nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti daňové určení rozpočtová skladba dotace rozpočtová kapitola
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jak se vyvíjelo rozpočtové hospodaření? Charakterizujte rozpočtovou soustavu, popište její strukturu ve vazbě na ostatní subjekty v ekonomice Definujte a rozeberte veřejný rozpočet jako fond a jako bilanci Pojednejte o státním rozpočtu Jaké jsou rozpočtové zásady? K čemu slouží rozpočtová skladba a jak je upravena? Rozeberte státní rozpočet, definujte správce kapitoly státního rozpočtu
Studijní literatura a odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 1 - 7 Doporučená literatura: MARKOVÁ, Hana. Rozpočtové právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001
Tematický blok 2 – Rozpočtový proces Úvod Rozpočtový proces zahrnuje celou řadu činností předcházející přípravě rozpočtu, zahrnující jeho vlastní přípravu i činnosti po skončení rozpočtového roku. Rozpočtový proces má tedy řadu fází, vlastní příprava veřejného rozpočtu může být realizována různými postupy. Kvalita přípravy rozpočtu závisí na řadě faktorů, které ovlivňují ekonomiku veřejného subjektu. Svá specifika má rozpočtování příjmů i rozpočtování výdajů. Při sestavení veřejných rozpočtů jsou důležité také některé lhůty, které se odvíjejí od lhůt platných pro sestavení a schválení státního rozpočtu. Rozpočtový proces se dá graficky znázornit jako vývojový diagram. Po schválení rozpočtu se jeho úpravy provádějí pomocí rozpočtových opatření. Po uplynutí rozpočtového roku je sestavován závěrečný účet.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalost bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studenty s rozpočtovým procesem na jednotlivých vládních úrovních. Dále je cílem seznámit je s rozpočtovými metodami a faktory, které mají vliv na kvalitu sestavovaného veřejného rozpočtu, včetně názorného ukázání optimálního rozpočtování příjmů a výdajů jednotlivých vládních úrovní. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
fáze rozpočtového procesu činnosti předcházející přípravě veřejného rozpočtu vlastní projednávání a schvalování rozpočtu na jednotlivých vládních úrovních faktory mající vliv na rozpočet v jednotlivých fázích lhůty při přípravě státního rozpočtu úpravy rozpočtu během rozpočtového roku příprava a projednání závěrečného účtu
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
rozpočtové fáze metody rozpočtování právní podoba rozpočtu rozpočtové opatření státní závěrečný účet
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak dlouho trvá rozpočtový proces v ČR?
Popište jednotlivé fáze rozpočtového procesu, znázorněte rozpočtový proces pomocí vývojového diagramu Jaké faktory působí na jednotlivých vládních úrovních na kvalitu veřejného rozpočtu? Jakými způsoby lze měnit veřejný (státní) rozpočet po schválení? Vysvětlete problematiku státního závěrečného účtu
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 9, 10
Tematický blok 3 – Územní rozpočty
Úvod Třetí tematický blok je věnován rozpočtům územních samosprávných celků. Územní rozpočty tvoří rozpočty krajů, rozpočty obcí, rozpočty jejich příspěvkových organizací, rozpočty dobrovolných svazků obcí a mimorozpočtové fondy. Specifické postavení má rozpočet hl. m. Prahy. Řada principů je aplikována obdobně jako u státního rozpočtu, avšak v řadě oblastí jde o fakultativní záležitost. Příjmy a výdaje rozpočtů územních samosprávných celků má obdobné členění jako u státního rozpočtu, rozdíly jsou v příjmech i výdajích obcí a krajů s ohledem na jejich specifické úkoly a pravomoci. Těžiště příjmů leží, zejména u krajů, v dotacích ze státního rozpočtu. Struktura územního rozpočtu též odpovídá velikosti příslušného územního samosprávného celku. Příprava a schvalování územních rozpočtů, včetně zveřejňování jsou oproti státnímu rozpočtu rozdílné, územní rozpočet má podobu usnesení zastupitelstva. Rozdíly jsou v napojení na rozpočet obce (kraje) v případě organizačních složek a příspěvkových organizací. Významnou roli hrají v příjmech územních rozpočtů místní poplatky a správní poplatky, u obcí i daň z nemovitostí. Na úpravu místních poplatků má, kromě právní úpravy, vliv řada požadavků, které jsou na ně kladeny, přičemž některé jsou protichůdné.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad přepokládá znalost problematiky veřejných statků z bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem je objasnit problematiku rozpočtů územních samosprávných celků, jejich orgánů a jimi zřizovaných organizací. Dalším cílem je naučit studenty možné způsoby zajišťování produkce veřejných statků územními samosprávnými celky a její financování, včetně odůvodnění. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
rozdíly územních rozpočtů v porovnání se státním rozpočtem rozpočet kraje rozpočet obce rozpočtové vztahy územní samosprávy hlavní příjmy obce hlavní výdaje obce projednávání rozpočtu kraje a obce rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací obce
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
dobrovolný svazek obcí organizační složka obce a kraje brutto princip netto princip místní poplatek
usnesení zastupitelstva
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou rozdíly územních rozpočtů oproti státnímu rozpočtu? Rozeberte rozpočet obce Popište postavení hl. m. Prahy a z toho vyplývající specifika jejího rozpočtu Vysvětlete rozpočtové vztahy územní samosprávy Objasněte napojení rozpočtu organizačních složek a příspěvkových organizací na rozpočet zřizovatele Má obec a kraj daňovou pravomoc? Pojednejte o správních a místních poplatcích z pohledu rozpočtu obce
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 11
Tematický blok 4 –
Hospodaření neziskových organizací
Úvod Veřejné statky mohou být zajišťovány, kromě veřejnoprávních subjektů, i neziskovými organizacemi. Rozlišení typů neziskových organizací má význam z hlediska jejich financování. Nejčastější jsou příspěvkové organizace, jejich napojení na rozpočet veřejnoprávního subjektu je velmi intenzivní, je upraveno v zákonech o rozpočtových pravidlech. K produkci veřejných statků používají zpravidla majetek, který jim dal do správy zřizovatel. Při nakládání s finančními prostředky mají řadu zákonných omezení.
Dalším typem jsou soukromoprávní neziskové organizace, jejich napojení na veřejné rozpočty je velmi rozdílné. Některé z nich jsou závislé na dotačních vazbách, jiné jsou financovány výlučně ze soukromých zdrojů, nejčastěji se vyskytují případy, kdy kromě soukromých zdrojů získávají veřejné prostředky prostřednictvím grantů.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studeny v návaznosti na znalosti z kurzu Veřejné finance s problematikou neziskových organizací a jejich finančních vztahů k veřejným rozpočtům. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
finanční zdroje příspěvkové organizace financování obecně prospěšné společnosti financování církví principy dotační politiky vůči neziskovým organizacím daňové zvýhodnění neziskových organizací
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
běžný a kapitálový příspěvek odvody grant
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké znáte hlavní typy neziskových organizací? Popište modely financování neziskových organizací Pojednejte o aktuálních problémech financování církví Jaké jsou hlavní principy dotační politiky vůči neziskovým organizacím?
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 13
Tematický blok 5 – Fondové hospodaření
Úvod Vedle státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků existují na různých úrovních ještě mimorozpočtové fondy. Státní fondy jsou zřizovány zákonem pro zajištění zvlášť stanovených úkolů, jejich finance představují dílčí veřejný rozpočet, který disponuje vlastními příjmy a účelově vázanými výdaji. Municipální fondy jsou zřizovány rozhodnutím zastupitelstva. Vedle těchto fondů můžeme hovořit ještě o fondu zdravotního pojištění, důchodových fondech a fondech EU, které jsou však předmětem jiných kurzů. Fondy se klasifikují podle různých hledisek, člení se zejména z pohledu státního rozpočtu na státní fondy, fondy podpory podnikání,
privatizační fondy a svěřenecké fondy. Nejdůležitějšími státními fondy jsou Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, dále byl v minulosti významný Státní fond kultury. Specifické postavení ve státním rozpočtu má Národní fond.
Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto studijního bloku je podrobněji studenty seznámit se základními problémy fondového hospodaření v ČR a rozebrat některé státní fondy. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
mimorozpočtové fondy členění fondů na centrální úrovni specifika státních fondů Státní fond životního prostředí Státní fond rozvoje bydlení Státní fond dopravní infrastruktury
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
státní fond
podpora podnikání privatizační fondy Národní fond
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Definujte mimorozpočtové fondy Jakou znáte základní klasifikaci fondů na centrální úrovni? Uveďte hlavní příjmy státních fondů Jaká jsou omezení fondů na výdajové straně jejich rozpočtu? Pojednejte o Státním fondu životního prostředí Vysvětlete úkoly Státního fondu rozvoje bydlení Popište fungování Státního fondu dopravní infrastruktury Co si představujete pod pojmem Národní fond?
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 14. Doporučená literatura: ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Fondové financování jako faktor diverzifikace veřejných financí.Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2003
Tematický blok 6 – Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: zdravotnictví, školství
Úvod Odvětví veřejného sektoru zdravotnictví a školství představují z hlediska významu jedny ze základních oblastí, v nichž jsou zajišťovány veřejné statky pro všechno obyvatelstvo. Ve zdravotnictví stoupá růst nákladů, který je způsoben zhoršujícím se životním prostředím, stárnutím obyvatel, ale i v důsledku modernějších a tím i dražších léčebných postupů. Kromě veřejných rozpočtů, kdy ze státního rozpočtu jdou na financování zdravotnictví poměrně nevelké prostředky, se na financování zdravotnictví podílejí mimorozpočtové fondy a v poslední době také ve větší míře soukromé zdroje. Hlavním subjektem financování je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Stát se podílí zejména na financování zdravotnického výzkumu, hygienické služby a částečně zdravotnického školství. Školství je dalším odvětvím, kde jsou zajišťovány veřejné statky, z nichž část má charakter tzv. poručnického statku. Na financování školství se podílejí všechny vládní úrovně – základní školy jsou financovány obcemi, střední školství získává prostředky z krajských rozpočtů a veřejné vysoké školy jsou napojeny na kapitolu státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vedle toho v ČR existuje velký počet soukromých škol všech stupňů, kde převažuje soukromé financování.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je vysvětlit napojení různých subjektů ve vybraných odvětvích na rozpočty různých vládních úrovní. Dalším cílem je objasnit formy financování odvětví zdravotnictví a školství a poukázat na faktory, které mají největší vliv na jejich příjmy a výdaje.
Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
zdravotnictví a školství jako odvětví veřejného sektoru faktory působící na růst výdajů ve zdravotnictví Všeobecná zdravotní pojišťovna školská soustava v ČR veřejné střední školy veřejné a státní vysoké školy
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
zdravotní péče zdravotní pojištění soukromé zdravotní pojištění kapitační platba bodový systém školská soustava veřejné školství soukromá škola
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Proč se zvyšují náklady na zdravotní péči v ČR? Jaké jsou hlavní zdroje financování zdravotnictví v ČR? Co to je veřejné zdravotní pojištění? Jaký máte názor na soukromé zdravotní pojištění a zdravotnické poplatky? Popište školskou soustavu v ČR Jaká je úloha územní samosprávy ve financování školství? Jaký je rozdíl mezi veřejnou, státní a soukromou vysokou školou?
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 15. ČERVENKA, Miroslav. Některé problémy vlivu veřejné volby ve zdravotnictví. Příspěvek na mezinárodní konferenci Teoretické a praktické aspekty veřejných financí, VŠE Praha, 13.-14.4.2012, publikováno ve sborníku příspěvků. ISBN 978-80-245-1764-3
Tematický blok 7 – Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: sociální zabezpečení, životní prostředí
Úvod Sociální zabezpečení a životní prostředí jsou další dvě oblasti veřejného sektoru, které se dotýkají každého občana, přičemž sociální oblast je největší kapitolou ve státním rozpočtu. Financování sociálního zabezpečení má zajistit zlepšení životních podmínek obyvatel v ekonomicky nepříznivých situacích. Cíle jsou formulovány v sociální politice státu. V oblasti sociálního zabezpečení se začaly prosazovat prvky sociálního pojištění, byť zatím převládá systém provázaný se státním rozpočtem. Systém sociálního zabezpečení zahrnuje soustavu dávek, které jsou dnes převážně vypláceny úřady práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení. Požadavky na finanční prostředky jsou determinovány demografickým vývojem, pracovní neschopností a nezaměstnaností. Příjmy jsou tvořeny tzv. pojistným, které má však ekonomicky
charakter daně. Vedle peněžních dávek sem patří i oblast sociální péče, která je financována především z krajských rozpočtů. Růst nákladů na ochranu životního prostředí je způsoben zejména rozvojem průmyslové výroby a dopravy a v neposlední řadě často protizákonnou devastací přírodního prostředí. Enviromentální investiční aktivity zahrnují výdaje na ochranu jednotlivých prvků životního prostředí, případně na redukci negativních vlivů. Příjmy jsou tvořeny, kromě dotací ze státního rozpočtu, poplatky placené na základě speciálních zákonů, odvody nebo pokuty.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalost bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto tematického bloku je seznámit studenty s financováním odvětví sociálního zabezpečení a životního prostředí s jejich vazbami na různé veřejné rozpočty, případně mimorozpočtové fondy. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
systém sociálního zabezpečení v ČR peněžité dávky Česká správa sociálního zabezpečení úřady práce aktivní politika zaměstnanosti sociální péče faktory působící na zhoršení a zlepšení životního prostředí financování prvků ochrany životního prostředí zdroje financování ochrany životního prostředí
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
důchodové pojištění nemocenské pojištění podpora v nezaměstnanosti rekvalifikace ústavní péče přírodní zdroje externality emisní povolenky
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Co rozumíte pod pojmem sociální pojištění? Uveďte některé peněžní dávky v oblasti sociálního zabezpečení Které služby sociální péče znáte? Pojednejte o úloze a financování úřadů práce Jaké je postavení a financování ČSSZ? Čím je způsoben růst nákladů na ochranu životního prostředí? Jaké jsou zdroje financování ochrany životního prostředí? Vysvětlete princip emisních povolenek Do jakého rozpočtu se odvádějí pokuty za porušení povinností v oblasti životního prostředí?
Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 15.
Tematický blok 8 – Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: obrana, bezpečnost, justice
Úvod Tzv. silové resorty jsou další významnou oblastí financovanou ze státního rozpočtu, v oblasti bezpečnosti jsou zde významným zdrojem i místní rozpočty. Vývoj výdajů na obranu vychází po vstupu ČR do NATO zejména z přijatých mezinárodních závazků. Z ekonomického hlediska je obrana typickým příkladem čistého veřejného statku s automatickou spotřebou. Finančním zdrojem resortu obrany jsou příjmy ze státního rozpočtu, vlastní příjmy jsou zanedbatelné. Rozpočet resortu obrany má ještě jednu zvláštnost, neboť zahrnuje i orgán sociálního zabezpečení, proto také rozpočet ministerstva obrany vykazuje příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Z hlediska financování bezpečnosti je důležitým faktorem existence jednak centralizované Policie ČR a jednak decentralizované obecní policie. Ministerstvo vnitra zabezpečuje financování Policie ČR ze státního rozpočtu cestou Policejního prezidia. Součástí rozpočtu je i policejní školství. Základní útvary Policie ČR mají povahu tzv. zálohové jednotky, kterým se z rozpočtu poskytuje záloha na financování jejich činnosti. I v rámci Policie ČR působí orgán sociálního zabezpečení pro policisty. Vedle této tzv. státní policie působí na územní úrovni ještě obecní (městská) policie, která je jako organizační složka napojena na rozpočet obce. V jejích vlastních příjmech dominují příjmy z vybraných pokut. Financování všech subjektů spadajících do justice zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Financována je jednak soustava soudů a státních zastupitelství, oblast vězeňství a v některých případech úkony advokátů (zastoupení ex offo) a notářů. Soudy a státní zastupitelství jsou organizačními složkami státu. U Vězeňské služby je hlavním faktorem majícím dopad na financování počet vězňů (obviněných a odsouzených). Také Vězeňská služba má vlastní orgán sociálního zabezpečení. Česká národní banka je subjekt zvláštního druhu. Rozpočet ČNB schvaluje bankovní rada, rozpočet není kapitolou státního rozpočtu. Účelem ČNB není dosahovat zisk, zpravidla vzniká ztráta způsobená z velké části kurzovými rozdíly. Hlavní výdaje jsou náklady na tisk bankovek a ražbu mincí, na realizaci platebního styku v ČR, náklady na výkon dohledu nad finančním trhem.
Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad problematiky předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Hlavním cílem tohoto bloku je poskytnout studentům informace z oblasti financování obrany, bezpečnosti a justice v České republice. Vysvětleny budou i některé zvláštnosti těchto odvětví veřejného sektoru oproti jiným. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
obrana jako čistý kolektivní statek hlavní výdaje resortu obrany vojenské školství financování Policie ČR financování obecní policie soudní soustava soustava státního zastupitelství financování advokátů a notářů ze státního rozpočtu Vězeňská služba Česká národní banka
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
NATO
automatická spotřeba finanční standard ministerstvo vnitra finanční zabezpečení krajské ředitelství obecní policie soustava soudů státní zastupitelství orgán sociálního zabezpečení bankovní rada
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou základní znaky a zvláštnosti obrany státu jako veřejného statku? Jaké jsou základní finanční zdroje obrany? Jaké jsou základní relace v podílu výdajů resortu obrany a jiných resortů ve státním rozpočtu? Jak je v ČR organizována a financována státní policie? Jak je financována obecní policie, jaké jsou její hlavní příjmy? Z čeho vychází ekonomika soudů? Jaká je funkce advokacie a notářství ve veřejném sektoru? Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství? Vysvětlete zvláštnost postavení a financování ČNB
Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 15, 16.
Tematický blok 9 – Rozpočotvý deficit, vývoj veřejného dluhu v ČR
Úvod Stav nerovnováhy ve státním (veřejném) rozpočtu, kdy příjmy jsou v běžném roce menší než výdaje, nazývám rozpočtovým deficitem nebo schodkem. V průběhu rozpočtového roku sice k těmto situacím také dochází, avšak pro posouzení salda je důležitý stav salda na konci roku, který je pak shrnut ve státním závěrečném účtu. Rozpočtový deficit není problémem v krátkodobém období, ale problémem se stává při delším přetrvávání, kdy vede k růstu veřejného dluhu. Závažnost rozpočtového deficitu také závisí na dynamice příjmů a výdajů, vývoji úroků, případně to, zda je deficit vyvolán politikou vlády nebo se jedná o cyklický deficit. Veřejný dluh zahrnujme souhrn závazků státu, územní samosprávy, mimorozpočtových fondů, veřejných podniků a veřejnoprávních institucí ve formě dluhopisů a úvěrů. Velikost veřejného dluhu ČR není v porovnání s ostatními státy EU příliš vysoká, vážná je však dynamika růstu veřejného dluhu. Část veřejného dluhu ČR byla převzata po rozdělení bývalé federace, což je ve světě dosti ojedinělý případ. Regulace veřejného dluhu souvisí i s plněním Maastrichtských kritérií s ohledem na případné přijetí eura.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad přepokládá znalosti v rozsahu bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle V tomto bloku bude posluchačům objasněna oblast rozpočtových deficitů, zejména státního rozpočtu ČR, a jejich vývoj a dále
problematika českého veřejného dluhu. Rozebráno bude i souhrnné zadlužení územní samosprávy a jeho vývoj v posledních letech. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
deficit státního rozpočtu příčiny rozpočtového deficitu ČR veřejný dluh ČR dynamika příjmů a výdajů státního rozpočtu státní dluhopisy a krátkodobé pokladniční poukázky, vládní úvěry Konvergenční program
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
deficit veřejný dluh deficit územního rozpočtu veřejný dluh dynamika dluhu státní dluhopis
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Vysvětlete problematiku deficitu státního rozpočtu ČR v posledních letech Jaká je dynamika příjmů a výdajů státního rozpočtu ČR? Jaká je aktuální situace v zadlužení územní samosprávy v ČR? Jaké jsou hlavní příčiny růstu veřejného dluhu ČR? Porovnejte veřejný dluh ČR v rámci EU
Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 12.
Tematický blok 10 – Společné financování z veřejných rozpočtů a soukromých zdrojů
Úvod Tematický blok se zaměřuje na oblast spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Společné financování projektů z veřejných zdrojů a soukromých prostředků se označuje jako Public Private Partnership (PPP) nebo také Private Finance Initiative (PFI). Někdy může tato spolupráce mít podobu společného podniku. Dosud nejčastějším případem spolupráce při zajištění veřejných statků je zajištění u soukromého subjektu formou veřejné zakázky s poskytnutím financí z veřejných rozpočtů, případně poskytnutí subvencí a grantů soukromým subjektům nebo pronájem veřejného podniku. Základním rysem spolupráce je její dobrovolnost. Cílem je dosažení vyššího stupně uspokojení potřeb, zapojení větších disponibilních zdrojů, dosažení vyšší efektivnosti při zajištění produkce soukromým sektorem, i když to je v českých podmínkách diskutabilní. Dalším rizikem spolupráce je možná korupce, která má závažné makroekonomické dopady.
Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad přepokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Hlavním cílem této části kurzu je vysvětlit možnosti ekonomické spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jeho cíle a finanční modely. Dalším cílem je poukázat na rizika této spolupráce. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
oblasti spolupráce veřejného a soukromého sektoru cíle spolupráce se soukromým sektorem modely PPP kontrakty veřejné správy se soukromými subjekty společný podnik a jeho rizika proces výběru soukromého partnera
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
PPP společný podnik veřejná zakázka koncesní smlouva grant korupce
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou důvody navazování spolupráce veřejného a soukromého sektoru? Jaké znáte modely PPP? Definujte rizika spolupráce veřejného a soukromého sektoru Rozeberte ekonomické parametry veřejné zakázky
Jaké jsou makroekonomické dopady korupce?
Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 18.
Tematický blok 11 – Kontrola a audit v oblasti rozpočtového hospodaření
Úvod Tematický celek se věnuje problematice kontroly a auditu nakládání s rozpočtovými prostředky. Kontrolu hospodaření provádějí Ministerstvo financí ČR, územní finanční orgány, správci kapitol státního rozpočtu a krajské úřady, případně Nejvyšší kontrolní úřad. Cílem finanční kontroly je prověřování dodržování právních předpisů při nakládání s veřejnými prostředky a zajištění jejich ochrany. Předmětem jsou veškeré pohyby veřejných prostředků realizované orgány veřejné správy a poskytované finanční podpory soukromým subjektům. Kontrola zahrnuje veřejnoprávní kontrolu, finanční kontrolu podle mezinárodních smluv, vnitřní kontrolní systém a interní audit. Vedle toho existuje ještě externí audit prováděný externími soukromými auditory v souladu s auditorskými zásadami vydanými Komorou auditorů ČR. Audit probíhá na výběrovém vzorku podle zásady významnosti a měl by dát přiměřené záruky, že účetnictví správců veřejných rozpočtů podává pravdivý a věrný obraz o majetkové situaci a že je zpracováno v souladu s příslušnými předpisy.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto tématu je objasnit výkon kontroly a auditu ve veřejnoprávních subjektech při nakládání s rozpočtovými zdroji. Dalším cílem je objasnit rozdíl mezi kontrolou a auditem, vysvětlit vnitřní kontrolní systém a objasnit úlohu externího auditu. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
cíle finanční kontroly oblasti kontroly při nakládání s rozpočtovými prostředky postavení a úkoly NKÚ vnitřní kontrola interní audit externí audit
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
finanční kontrola vnitřní kontrolní systém audit zásada významnosti veřejná podpora
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jak je v ČR nastaven systém kontroly nakládání s rozpočtovými prostředky? Popište úlohu územních finančních orgánů v oblasti finanční kontroly u veřejnoprávních subjektů Jaké je postavení a úkoly Nejvyššího kontrolního úřadu? Definujte vnitřní kontrolní systém subjektu veřejné správy Jaké jsou úkoly krajského úřadu při kontrole hospodaření? Podle jakých zásad probíhá externí audit a jaké jsou jeho výstupy?
Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 17.
Tematický blok 12 – Management v oblasti veřejných rozpočtů
Úvod Základním parametrem v oblasti managementu veřejných rozpočtů je volba správných cílů a organizování zúčastněných subjektů a jejich zaměstnanců pro dosažení cílů v oblasti zajištění veřejných statků. Oproti managementu v soukromém sektoru zde existuje řada rozdílů. Problémem je, že ve veřejném sektoru zpravidla nemůžeme výstupy hodnotit pomocí zisku jako v podnikové sféře. Plánování, jako jedna z funkcí managementu, znamená v oblasti veřejných rozpočtů přípravu rozpočtu v souladu se stanovenými zásadami a politickými cíli. Účelem je soustředit dostatečný objem příjmů na financování plánovaných výdajů a z dlouhodobého hlediska vybilancovat příjmy a výdaje za účelem dosažení vyrovnanosti rozpočtu. Předpokladem plánování je zpracování potřebných analýz jednotlivými subjekty rozpočtového procesu. Management by se dále měl soustředit na kvantifikaci zdrojů, hodnocení alternativ a číselné vyjádření plánů. Podstatnou částí je finanční řízení.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti v rozsahu bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem posledního bloku kurzu je v návaznosti na probraná témata vysvětlení managementu v oblasti veřejných rozpočtů. V souvislosti s tím je cílem vysvětlení rozdílů oproti managementu v soukromé sféře a dále rozebrání plánování a finančního řízení. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
postavení manažera ve veřejné správě rozdíly managementu ve veřejném a soukromém sektoru cíle rozpočtového managementu předpoklady plánování veřejných rozpočtů číselné vyjádření plánů
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů:
management plánování SWOT analýza alternativa finanční řízení
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou hlavní rozdíly v managementu veřejného a soukromého sektoru? Definujte hlavní cíle rozpočtového managementu Pojednejte o SWOT analýze Co je podstatou finančního řízení?
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 20. ČERVENKA, Miroslav. Vliv teorie veřejné volby na výkon manažerských funkcí ve veřejné správě. Bezpečnostní teorie a praxe č. 4/2011. ISSN 1801-8211
Závěrečný blok
Informace o závěrečném testu/formě a obsahu zkoušky Pro obě formy studia je předmět zakončen písemným zkouškovým testem a ústní zkouškou.