Brusné kameny z Valašského pískovce

Brusné kameny z Valašského pískovce I. část

Historie výroby a používání brusných kamenů z hornin nalézajících se na území Čech a Moravy se postupně ztrácí a do dnešní doby se nedochovalo mnoho informací. V první části bych chtěl připomenou brusné kameny a s nimi související řemesla v regionu Valašska. V dalších částech se budu věnovat brusným vlastnostem, porovnání s jinými materiály a následně dalším místům souvisejících s výrobou přírodních brusných kamenů v ČR.

Valašsko, kopcovitý region na severovýchodní části Moravy, kde většinové geologické podloží tvoří pískovec.

Region Valašska

Brusné kameny z Valašského pískovce

strana 2

Pískovec se zde po staletí používal jako stavební kámen pro základy budov. Rovněž záznamy o výrobě brousků z údolí potoka Rokytenky jsou mnoho staletí staré. V obci Lhota (nyní Lhota u Vsetína) jsou první zmínky z roku 1666 a v obci Liptál z roku 1834. Lze však předpokládat, že si předci opatřovali brousky z místního kamene i mnohem dříve. V tomto příspěvku se budu věnovat kamenům z výše zmíněných lokalit. Ostatní lokality na Valašsku jsou předmětem dalšího bádání. Údolí Rokytenky: Liptál a Lhota u Vsetína


strana 3

Oselka Typickým pískovcovým brouskem, charakteristickým svým oválným tvarem, je (ve valašském nářečí) oselka. Není mi známo, kdy se zde brusný kámen tohoto tvaru zde poprvé objevil, nicméně v 19. a první půli 20. století jej můžeme považovat za charakteristický pro tuto lokalitu. Tento specifický tvar se používal pro celou škálu řezných nástrojů od nožů, kos až po sekyry.

Oselka

Ostření kosy

Oselky používané řezníkem

Při výrobě brousků se vytěžené bloky pískovce dělily štípáním. Následně se osekaly do hrubého tvaru, které se dále štípaly kleštěmi do finálního tvaru. Nejprve se používaly kovářem vyhotovené kleště, následně mechanické štípačky. Na závěr se kámen obrousil na jiném podkladovém kamenu, kde jako brusivo sloužil písek. Tímto způsobem se v daném regionu v 19. století živilo několik rodin. 1 Svoje výrobky rozvážely, kromě blízkého okolí, i do vzdálenějších míst (např. na Slovenko, do Vídně,...). 2

1 2

Kniha Liptál, Kapitoly z historie obce na Valašsku, autor Ladislav Baletka a kol., 1994 Rozhovor autora s místními pamětníky v obci Liptál


strana 4

Postup výroby oselky

Štípání kamene

Výroba obdélníkových polotvarů

Strojní štípání hrubého tvaru

Polotovar oselky

Ruční zabrušování do finální podoby

Ruční zabrušování nahradily brusky

Karel Frýdl, brouskař z Liptálu


strana 5

Technologie dobývání Vyhledávání kamene pro brousky Ne všechen materiál je však vhodný pro výrobu brousků. Naši předci tak měli předem vysledovaná místa v krajině, kde vystupovaly žíly pískovce až na povrch. Tyto žíly prozkoumali a následně našli místo vhodné pro dobývání kamene. Šířka žíly nejkvalitnějšího pískovce se udává v rozsahu 60 cm. Z jedné strany na něj navazuje vrstva s poněkud hrubší strukturou, která je rovněž použitelná na výrobu brusných kamenů. Pokud chtěli tento materiál získat, tak museli provést větší skrývku nebo se museli pustit do dolování. Tak se na Valašsku kromě povrchového dolování začali objevovat jednoduchá důlní díla v podobě přímých štol.

Vyhledávaní v potoku

Stopy kolmé žíly pískovce

Odkryté místo po vyvráceném stromu


strana 6

Povrchová těžba – Lomy Před vlastním vylamováním kamene bylo potřeba skrýt svrchní vrstvu zeminy a vrstvu erozí narušeného pískovce (3 - 4 metry). Tuto práci si usnadňovali tím, že vyhledávali místa na úbočí, kde se rychleji a snáze dostali ke kvalitnímu materiálu.

Lom, ze kterého byl donedávna lámán kámen na brousky (2014)

Následně bylo možno těžit – vylamovat desky, které převáželi do svých stavení pro další opracovaní. K narušování hornin se rovněž používaly trhaviny.

Původní spůsob dobývání kamene


strana 7

Dolování Potřeba získat kvalitní materiál ve větším objemu vedla ke zřizování jednoduchých důlních děl – přímých štol, které přímo sledovali žílu kvalitní horniny. Práce to byla nebezpečná a o odborném zabezpečení těchto důlních děl nelze hovořit. Břidlice v oblasti Nízkého Jeseníku těžená důlním dobývání byla primárně určená jako materiál pro střešní krytinu případně další průmyslové využití. Jenom velmi malá část břidlice se používala na výrobu brusných kamenů. Oproti tomu na Valašsku byla takto vytěžená hornina zpracovávána výhradně na brusné kameny. Štola „Sintrová“ Tato štola se nachází v Liptále v údolí Rokytenky směrem k části obce zvané Kopřivné. S nynějším název „Sintrová“ se setkáváme až v pozdější době, pravděpodobně až po uzavření těžby. Název pochází od horniny sintru, která se ve štole nyní vyskytuje a vzniká z rozpuštěného vápence. Její délka je udávána 40 m. Samotný původní vchod do štoly je sesunut a nynější vchodová část je uzamčena. Nachází se zde zimoviště chráněných netopýrů Vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který je veden jako Evropsky významný druh. Štola je veřejnosti nepřístupná.

Vchod do štoly

Těžba probíhala odstřelem důlní trhavinou. Bloky pískovce byly pak omotány řetězy a vytaženy za pomocí krávy ven ze štoly, kde byly následně opracovány sekáči. Tato předtesaná kola se pak přepravovala k výrobě brusných kol. V této štole probíhala těžba ještě během 2. světové války a krátce i po ní.


strana 8

Štola je „rozdělena“ na dvě komory. Rozdělení má sloužit k výztuži a je tvořeno neodebranou horninou zhruba v polovině štoly, pod kterou leží překlad z pískovcové desky.

První část štoly

Ve druhé části leží na zemi hrubě otesaný blok pískovce ve tvaru kola s rozměry přibližně 100 x 50 cm.

Poslední opracovaný polotovar

konec štoly


strana 9

Nad touto štolou byla zbudována ještě jedna štola, která je však již sesunutá. V lese se po ní dají nalézt pouze brázdy.

Brázda v lese po sesuvu horní štoly

Na protější stráni za potokem Rokytenka se nacházely další štoly. Ty jsou ale rovněž sesunuté a příroda již po nich zahladila stopy. Lidé pravděpodobně těžili stejnou žílu kvalitního pískovce jako ve štole (štolách) Sintrová. Do dnešních dnů jsou mi známy pouze dvě nezhroucené štoly na těžbu pískovce, ostatní již opět pohltila příroda a zahladila stopy.


strana 10

Brusné kameny Tvary brusných kamenů Kromě tradičních oselek vyráběli brouskaři podle potřeb zákazníků brusné kameny i jiných tvarů. Tak se vyráběly obdélníkové brousky, zaoblené či trojúhelníkové. Rovněž vyráběli brusná kola, která se podle pamětníků používala ve sklárnách v broušení skla. Brouskaři rovněž experimentovali i s jinými, v kraji nepůvodními materiály, ze kterých vyráběli brousky (břidlice, mramor, pískovce z jiných lokalit,...). 3 Sortiment brousků Karla Frýdla z Liptálu

3

Rozhovor s Marianem Frýdlem jehož, předci se po několik generací zabývali výrobou brousků.


strana 11

Brousky Karla Frýdla z Liptálu

Brusné kameny Jaroslava Sucháčka

Brusná kola z pískovce a břidlice (2013) Kombinovaný brusný kámen pískovec / břidlice (2007)

Pískovec a mramor (2014) Kombinovaný brusný kámen pískovec / břidlice (2014)


strana 12

Oselky (2014) - pískovec – obvyklý tvar - pískovec – zaoblený tvar - břidlice – zaoblený tvar

Tvarové brousky na nástroje (2014) - mramor - pískovec - břidlice


strana 13

Valašský pískovec Nemám dosud chemický rozbor vzorků pískovce používaného na brusné kameny, ale dle rozborů pískovců lze odhadnou, že zde bude podíl kolem 50% SiO2 (oxid křemičitý křemen). Pískovec nejvyšší kvality ze zmíněných lokalit je zbarven do šedomodra, má vyšší tvrdost a broušením vytváří jemnější povrch.

Pískovce různého zbarvení podle původu (místa těžby) materiálu a jeho kvality. Horní řada: 1. kombinovaný kámen s břidlicí (2007), Sucháček, 150 x 45 x 30 2. vzorek šedého pískovce (2013), štola Sintrová, 180 x 60 x 17 3. blok (2012), Sucháček, 200 x 80 x 50 Spodní řada 4. vzorek (2013), Sucháček, 103 x 32 x 14 5. oselka (199?), Frýdl, 200 x 35 x 11 6. brousek (198?), Sucháček 98 x 27 x 7 7. vzorek (2013), Sucháček 105 x 27 x 14


strana 14

Porovnání za sucha a za mokra


strana 15

Kombinovaný kámen s břidlicí (2007), Sucháčel

Blok (2012), Sucháček

Oselka (199?), Frýdl

Vzorek šedého pískovce (2013), štola Sintrová

Vzorek (2013), Sucháček

Brousek (198?), Sucháček

Vzorek (2013), Sucháček


strana 16

Pokračovatelé tradic V současné době (2014) se komerční výrobou brousků zabývá Jaroslav Sucháček, který pokračuje v rodinné tradici, kterou převzal po svém otci. Jaroslav Sucháček ml. provozuje výrobu ve Lhotě u Vsetína a rovněž prezentuje výrobu oselek ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Poděkování Františku Mikoškovi, za poskytnutí jeho dokumentu „Výroba brousků na Valašsku“ z cyklu Česká lidová řemesla a souhlas s použitím snímků. Marianu Frýdlovi za vyprávění o rodinné tradici výroby brousků. Jaroslavu Sucháčkovi st. za popis výroby brousků a těžby pískovce. Jaroslavu Sucháčkovi ml. za zapůjčení vzorků na fotografování. Dalším obyvatelů obce Liptál za cenné vzpomínky na dobu těžby pískovce. Josefu Szalaiovi ze speleoklubu Orcus za umožnění odborné prohlídky štoly. Henku Bosovi za inspiraci a cenné rady. Dalším občanům obcí Liptál a Lhota u Vsetína za vzpomínkové vyprávění.

Autor: Radek Kubičík Použité foto: autor, František Mikoška, Tomáš Lédr Verze 1 datum vydání: 24. 11. 2014

© Radek Kubičík, 2014


strana 17

Brusné kameny z Valašského pískovce

Recommend Documents