BRNO

VESELÍ NAD MORAVOU / ÚZEMNÍ PLÁN / TEXTOVÁ ČÁST 2015 / ATELIER URBI S.R.O. / BRNO ODŮVODNĚNÍ

VESELÍ NAD MORAVOU

Územní plán textová část odůvodnění

Zakázkové č.: Objednatel: Pořizovatel:

10 – 02 – 03 Město Veselí nad Moravou Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor ŽPÚP

Zhotovitel: Urbanistické řešení

Atelier URBI, spol. s r.o. Ing. arch. Jana Benešová

Dopravní řešení Vodní hospodářství Energetika – zásobování plynem a teplem Energetika – zásobování el. energií Spoje a spojová zařízení Přírodní podmínky, životní prostředí Zemědělský půdní fond

Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing. Ing.

Brno, březen 2015

číslo výtisku:

Rostislav Košťál Vítězslav Vaněk Vítězslav Vaněk Jaroslav Opat Jaroslav Opat Eliška Zimová, Löw & spol. s.r.o. Hana Zemanová Hana Zemanová

Územní plán Veselí nad Moravou

Odůvodnění ÚP

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI II.

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1

2

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ...................2

II.1.1 Koordinace řešení se sousedními obcemi ......................................................................2 II.1.2 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ...............2 II.1.3 Územně plánovací podklady .......................................................................................3

II.2

Vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení souladu výsledků projednání ................................................................................................................3

II.2.1 Vyhodnocení splnění požadavků zadání ........................................................................3 II.2.2 Vyhodnocení splnění výsledků projednání Dokumentace I konceptu ÚP ..............................4 II.2.3 Vyhodnocení splnění pokynů pro doplnění návrhu ÚP pro opakované společné jednání ..........5 II.2.4 Vyhodnocení splnění pokynů pro doplnění návrhu ÚP pro veřejné projednání.......................7

II.3

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a variant.........................................................8

II.3.1 Urbanistické řešení, zhodnocení variant ........................................................................8 II.3.2 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ...............................................................................................23 II.3.3 Řešení veřejné infrastruktury – občanské vybavení .......................................................29 II.3.4 Řešení veřejné infrastruktury - dopravní řešení ............................................................31 II.3.5 Řešení veřejné infrastruktury – vodní hospodářství .......................................................46 II.3.6 Řešení veřejné infrastruktury – energetika, spoje .........................................................50 II.3.7 Koncepce uspořádání krajiny ...................................................................................57 II.3.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci ................................................................................................................60

II.4

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................62

II.4.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF ..............................62 II.4.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL ..........................70

II.5

Postup při pořízení územního plánu ..........................................................................71

II.6

Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu zejména: ..............................71

II.6.1 Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ....................................................................................................71 II.6.2 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .............................................................................................74 II.6.3 Soulad s požadavky na ochranu civilizačních a přírodních hodnot území ............................74 II.6.4 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, případě s výsledkem řešení rozporů ...............................................................................................................78

II.7

Zpráva o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ......................................................................81

II.8

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona .............................82

Atelier URBI spol. s r.o.

1


II.

Odůvodnění ÚP

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.1 VYHODNOCENÍ

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH

VZTAHŮ V ÚZEMÍ

II.1.1

Koordinace řešení se sousedními obcemi

Koordinace řešení se sousedními obcemi proběhla následovně: Dopravní řešení: •

návrh koridoru územní ochrany pro přeložku silnice II/655 jihovýchodně města byl koordinován s územními plány Vnorovy a Uherský Ostroh,

•

návrh cyklostezek byl koordinován s požadavky sousedních obcí: Blatnice pod Sv. Antonínkem, Lipov, Moravský Písek.

Řešení technické vybavenosti: •

návrhový koridor VVN jižně zástavby města byl koordinován s řešením ÚP Vnorovy a Uherský Ostroh.

Řešení ÚSES: •

nad rámec Plánu ÚSES (součást KPÚ) byly z důvodu návaznosti na řešení ÚSES v ÚP Hroznová Lhota vymezeny dva lokální biokoridory, upraveno bylo i propojení lokální úrovně na hranici s obcí Kozojídky,

•

řešení ÚSES v území Moravského Písku nevymezuje Zarazický výkaz jako regionální biocentrum (vymezuje zde biocentra pouze lokální úrovně); s ohledem na nadřazenou dokumentaci i na metodiku navrhování ÚSES byla upřednostněna varianta s biocentrem regionální úrovně. Moravský Písek při řešení změny ÚP nebo zpracovávání nového ÚP na toto řešení naváže,

•

v případě ÚP Vnorovy též nebylo možno na řešení ÚSES bez výhrad navázat, nivní osa NRBK 18 byla vymezena po vodním toku a nikoli v okolní nivě. I tuto návaznost bude nutno řešit změnou platné ÚPD sousední obce (Vnorovy), kde byla osa zakreslena principielně nesprávně.

Jinak není spádové území města řešením ÚP Veselí nad Moravou ovlivněno.

II.1.2

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

Pro řešené území s ohledem na ust. § 187 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů není platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, vydané dne 22. 9. 2011 na 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje usnesením č. 1552/11/Z25. byly zrušeny rozhodnutím Nejvyššího správního soudu dne 21. 6. 2012. V ÚP Veselí nad Moravou jsou řešeny záležitosti nadmístního významu, obsažené v ZÚR JmK před jejich zrušením: o

do ÚP byly převzaty záměry plánovaných vedení 400kV a 110 kV a zpřesněny jejich koridory,

o

do ÚP byly převzaty a zpřesněny koridory nadmístního ÚSES (NRBK 18 a RBC 159),

o

je zakreslena územní rezerva pro vedení silnice II/655 (koridor DR42 byl pozměněn tak, aby navazoval na koridor ve vydaném ÚP Uherský Ostroh),

o

do ÚP byla převzata a zpřesněna územní rezerva pro vedení vodní cesty DOL.


2


Odůvodnění ÚP

Důvodem pro vymezení návrhových koridorů pro trasy VVN je skutečnost, že je potřebné propojení 400 kV Otrokovice – Rohatec. Vedení 110 kV jsou budovaná v souvislosti s výstavbou TR 400/110 kV Rohatec. Navržená vedení VVN vycházejí z ÚAP JMK a z požadavku společnosti E.ON. Nadregionální a regionální ÚSES je vymezen na základě dohodnutého odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody Jihomoravského kraje a MŽP „Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability", zasahuje do severní části území města. Územní rezerva pro silnici II/655 umožní řešit nadmístní dopravu v regionu i v případě, že nebude realizována rychlostí silnice R55. Dne 24.05.2010 vláda ČR schválila návrh Ministerstva pro místní rozvoj, dle něhož koridor průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe bude nadále chráněn formou územní rezervy v územně plánovacích dokumentacích, a to do doby dalšího rozhodnutí vlády ČR v této věci; ÚP Veselí nad Moravou je koordinován s vymezením koridoru v ÚP města Bzenec a s koridorem vymezeným v ZÚR Zlínského kraje. Další záležitostí nadmístního významu, které nebyly řešeny ve zrušených zásadách územního rozvoje JmK, nejsou navrhovány.

II.1.3

Územně plánovací podklady

II.1.3.1

Územně analytické podklady (ÚAP) obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou

Na základě schválených Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou (Arch Design, s.r.o. - říjen 2008) a jejich aktualizace (MěÚ Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování) jsou do územního plánu zapracovány závazné limity využití území.

II.2 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ

-

SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI

K JEJÍ ÚPRAVĚ V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE

§ 51

ODST.

2

STAVEBNÍHO

ZÁKONA,

-

S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ

POSTUPU PODLE §

-

S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V PŘÍPADĚ POSTUPU

PODLE §

-

51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA,

54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA,

S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMĚNY

A O JEJÍM OBSAHU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE

§ 55

ODST.

3

STAVEBNÍHO ZÁKONA

II.2.1

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Zadání pro zpracování územního plánu města bylo v konceptu ÚP Dokumentaci I splněno s následujícími odchylkami: •

Urbanistické řešení – v konceptu ÚP Veselí nad Moravou byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití území a stanoveny podmínky pro výstavbu na těchto plochách a to v souladu s platnou legislativou (zákon č. 183/2006 Sb. v pozdějším znění, vyhlášky č. 500/2006 Sb. resp. 458/2012 Sb. a 501/2006 Sb. resp. 431/2012 Sb.). S ohledem na podlimitní plochy, což jsou plochy menší než 2000 m2, nebyly zakresleny podrobnosti – nejsou tedy na př. v plochách bydlení


3


Odůvodnění ÚP

specifikovány plochy základní občanské vybavenosti a plochy veřejných prostranství, byť jsou součástí těchto ploch. •

Plochy pro rozvoj byly dle požadavku objednatele, který vyplynul z pracovních jednání, navrženy spíše nad rámec reálných demografických podmínek tak, aby maximálně využívaly potenciál daného území. Jsou regulovány tak, aby výstavba probíhala po celcích (vzhledem k nutnosti vybavit rozvojová území nákladnou veřejnou infrastrukturou).

•

Řešení rekreace v nezastavěné krajině nivy řeky Moravy vychází z územní studie „Veselí nad Moravou – únosnost umístnění staveb v plochách PD, vymezených územním plánem jako plochy zahrad, sadů a vinic bez objektů“. Tato studie ale nemohla být beze zbytku respektována (došlo ke změně podmínek v území – vyhlášení záplavového území Moravy, řešení bylo ovlivněno i akceptací dalších záměrů).

•

Situování zemědělských usedlostí v okrajových částech města je vhodné v jižní a východní části řešeného území (k.ú. Zarazice. Veselí – Předměstí, Milokošť). Vzhledem k tomu, že požadavky na situování nejsou blíže specifikovány, lze výstavbu umožnit pouze na základě formulace regulativů pro plochy zemědělské.

•

Vytvořit koncepci zalesňování nivy řeky Moravy – možnosti zalesnění byly prověřeny, zalesnění je ponejvíce navrhováno u Veselského rybníka ve směru na Kozojídky.

•

V souladu s použitou metodikou zpracování ÚP nebyly specifikovány viniční tratě.

•

Rozsáhlejší plochy pro skladování (logistická centra) nebyly jednoznačně specifikovány, situování je možné na plochách pro průmyslovou výrobu. Parkování kamionů bude řešeno ve vazbě na koridor územní rezervy pro přeložku silnice II/655.

•

Zřízení přístaviště na vodní cestě D-O-L je pro řešené území možné v rámci zakresleného koridoru územní ochrany, u silnice I/54, přístaviště není v ÚP graficky vyjádřeno.

•

Na základě požadavku objednatele bylo ve vazbě na areál zámeckého parku situováno golfové hřiště, ve výsledku omezené na prostor mezi Baťovým kanálem, tokem Struhy a železnicí. Na základě vyhodnocení SEA bylo z řešení ÚP později vypuštěno.

•

U sportovního areálu za Moravou byly vymezeny návrhové plochy pro rozvoj sportu a tělovýchovy, v zadání byla požadována pouze územní rezerva.

•

Nové plochy v souvislosti s nakládáním s odpady nebyly vymezeny. Plochy lze situovat v přestavbových plochách pro průmyslovou výrobu, přesná specifikace bude předmětem podrobnějších dokumentací.

•

Požadavek na vyhodnocení návrhů ve vztahu k dopadu na zemědělskou půdu v daném území, zpravidla s jiným možným řešením, byl naplněn postupem přes koncept ve variantách (viz Dokumentace I konceptu ÚP).

•

Požadavek na respektování ochranného pásma lesa 50m byl splněn vyznačením jeho hranice v koordinačním výkrese.

II.2.2

Vyhodnocení konceptu ÚP

splnění

výsledků

projednání

Dokumentace

I

Dokumentace I konceptu územního plánu města Veselí nad Moravou byla odevzdána ve variantách (jako řešení a varianta řešení) a následně projednána na odboru rozvoje a v komisích města. Návrh ÚP města byl dopracován v souladu se závěry tohoto projednání. Seznam připomínek k Dokumentaci I. konceptu ÚP města, předaný zpracovateli ÚP 31.10.2012 a doplněný o požadavky Rady města Veselí byl respektován s následujícími odchylkami: •

A17-1, A17-2: severovýchod za ZS Hutník a byt. domem (obslužná komunikace odpovídá pozemkům i obecní polní cestě). Projektant: řešení páteřní místní komunikace je potřebné v bližší poloze ve vztahu k silnici I/54, i s ohledem na oboustranné využití a obsluhu ploch SO 75 a SO 3 a vedení inženýrských sítí.


4


Odůvodnění ÚP

Obslužná komunikace odpovídající pozemkům i obecní polní cestě bude součástí podrobnějších řešení (ÚS, DÚR), vzhledem k plošnému rozsahu území jediná komunikace nepostačí. •

B4-2 BI: po úroveň konce zástavby ul. Za Hájkem. Projektant: plochy pro individuální bydlení byly rozšířeny tak, aby byla zachována obslužnost pozemků rodinné rekreace ve vnitrobloku a dostatečný odstup od zástavby v ulici Za Hájkem.

•

E4-1: řešit jako návrh BI; pozemek p.č. 4482/9 ve vlastnictví města; je zadaná studie proveditelnosti pro cca 6 - 7 RD. Projektant: vzhledem k tomu, že je plocha vklíněna mezi průmyslovou zónu, hromadné garáže a autoservis, je v ÚP zakreslena pro návrh smíšené obytné zástavby, která připouští bydlení.

•

E5: ponechat PD. Projektant: plochy PD dle zadané metodiky pro nový ÚP neexistují. V lokalitě Hrnčířské Louky byly omezeně doplněny plochy individuální rekreace RZ (obdobné využití území).

•

F1-2: byla zpracována urbanistická studie, ÚP vymezuje větší plochu pro ZS. Lokalita není prioritou, ÚP nestanovuje zpracování územní studie.

Projektant dále uvedeným požadavkům vyhověl s výhradami: •

A16-1: parkovací plochy mimo centrum řešit v rámci jednotlivých výrobních areálů, požadavek na vyhrazené parkoviště na okraji města se nejeví přiměřený. Projektant: problém je špatně vyhodnocený. Jedná se o veřejné záchytné parkoviště na okraji města u křižovatky I/54 a výhledové přeložky silnice II/655, prostor bude ve výhledu hlavním dopravním vstupem do města (projektant doporučuje záchytné parkoviště znovu zvážit, byť pokyn RMV respektoval).

•

C2-1: za objektem Lidlu (požadováno rozšíření stávající ploch pro RD se smíšenou funkcí, vlastníci ani sousedé nepovažují bydlení za rušené, pro ně je to dobrá poloha). Projektant: pozemek za Lidlem je na zobrazení v ÚP jako samostatná plocha smíšená obytná plošně podlimitní, byl přičleněn ke stávajícím plochám individuálního bydlení.

•

C5-1: dle zpracovatele ÚP není vhodné pro bydlení – malé parcely, spodní voda, ponechat pro zahrádky Projektant: s ohledem na intenzivní využití okolních ploch pro zástavbu je navržena plocha zeleně sídelní, která je veřejně přístupná a mohou v ní být i zahrádky.

•

C6: ponechat RZ. Projektant: s ohledem na atraktivní polohu a veřejný zájem v budoucnosti řešit nábřežní promenádu s vybaveností pro návštěvníky města.

Všechny pořizovatelem předané připomínky a podněty občanů a vlastníků pozemků a staveb (poslední verze předána na jednání dne 31.10.2012) byly zpracovatelem odborně posouzeny z hlediska jejich možné akceptovatelnosti; v opačném případě byly uvedeny důvody pro jejich nezapracování - bylo možno slučovat obdobné připomínky a podněty, jako jsou např. požadavky na vymezení zemědělských objektů v nivě řeky Moravy (viz příloha).

Poznámka: Vzhledem k novele stavebního zákona se v konceptu ÚP části zadání, které jsou v rozporu s novými předpisy, nepoužily.

II.2.3

Vyhodnocení splnění pokynů pro doplnění návrhu ÚP pro opakované společné jednání

Po společném jednání dne 27.5.2013 bylo na základě vyjádření DO a požadavků pořizovatele ÚP řešení Dokumentace II konceptu ÚP Veselí nad Moravou (dle novely st. zákona se jedná o návrh ÚP) průběžně upravováno. Dne 10.3.2014 pak byly zastupitelstvem města Veselí nad Moravou schváleny


5


Odůvodnění ÚP

pokyny pro úpravu návrhu ÚP pro opakované společné jednání. Od společného jednání dne 27.5.2013 byly provedeny následující úpravy: •

grafická část dokumentace byla zpřesněna v souladu se zadanou metodikou,

•

plochy rekreace mimo zastavěné území, které byly v konceptu ÚP Veselí nad Moravou zakresleny v grafické části dokumentace jako stabilizované (převážně se jedná o stavby nezapsané v katastru nemovitostí nebo nepovolené stavby v nivě řeky Moravy), byly zakresleny jako plochy návrhové R, RI a RZ. Na těchto plochách byl vyhodnocen zábor ZPF,

•

plocha č. 250 pro hromadnou rekreaci RH (plocha u štěrkoviště mimo OP vodních zdrojů) byla vypuštěna,

•

byl opuštěn záměr na vybudování golfového areálu OS.X za zámeckým parkem a mezi Baťovým kanálem a tokem Struhy (plochy č. 50, 238, 239), neboť ve vyhodnocení vlivu řešení ÚP na životní prostředí (SEA) a na území NATURA 2000 byl záměr hodnocen negativně, negativní bylo i stanovisko MŽP k záboru kvalitního ZPF na těchto plochách,

•

dle požadavků objednatele bylo doplněno a upraveno řešení cyklostezek,

•

dle požadavků objednatele bylo upraveno řešení veřejně prospěšných staveb,

•

byly zohledněny následující požadavky občanů, plynoucí z námitek a připomínek k Dokumentaci II návrhu ÚP Veselí nad Moravou, viz tabulka:


6

Požadavky "ostatní" na nový územní plán Veselí nad Moravou č. parcela katastr 3007/1, 3008/1, 780791 Milokošť 1. 3009/1

jméno

bydliště

stav dle ÚP požad

Benedík Antonín

Tasov 11, 69663 Hroznová Lhota

PD

BO

2. 31/6

780731 Veselí-Předměstí

Charita Veselí n. Mor.

Masarykova 136, 69801 Veselí nad Moravou

DA

ON

3. 8174


Janoška Jiří

Luční 1557, 69801 Veselí nad Moravou

PD

BO, BV od zást. pč. 494/4

krajin ná izolač ní BV či zeleň VD

odůvodnění zpracovatele

RI, hranicí je parcela 8175, malý odstup

rozšíření SO - i když ne na celé parcely

4. 3167, 3168

780791 Milokošť

Kouřil Petr, Ing.

Mlýnek 86, 69801 Veselí nad Moravou

5. 1314, 4723/14


Macháň Josef

tř. Masarykova 766, 69801 Veselí nad Moravou ON

6. 6572, 6893


Obec Kozojídky

Kozojídky 100, 69663 Hroznová Lhota

orná půda OS

plocha W - umožněno využití břehů pro rekreaci

7. 353/1 8. 2061, 2062

780731 Veselí-Předměstí 780804 Zarazice

Šáchová Danuše Šantavá Anna

Chaloupky 581, 69801 Veselí nad Moravou Zarazická 199, 69801 Veselí nad Moravou

PD PD

návrh SO

9. 3163, 3164

780791 Milokošť

Zajíček Antonín

Ostrožská 242, 69801 Veselí nad Moravou

orná půda VZ

10. 2855, 2856, 2857 780791 Milokošť 718/1, 719/2, 780804 Zarazice 11. 719/2 717/1, 717/2, 780804 Zarazice 12. 718/2

Zajíček Antonín

Ostrožská 242, 69801 Veselí nad Moravou

PD

BV

Manželé Pavkovi Marie+Lub.

Drahy 7, 69801 Veselí nad Moravou

ZV

BV, BI

Manželé Pavkovi Bl.+Ond.

Kovářská 1646, 69801 Veselí nad Moravou

ZV

BV, BI 717 - BI stav, 718 - ZS návrh

13. 4257/1, 4257/2; 780731 Veselí-Předměstí

Zlatník Lubomír

Kollárova 1656, 698 01 Veselí nad Moravou

RZ

BV, BI

14. 7455

Slováček Pavel, Bc. MBA

Dvořákova 1327, 698 01 Veselí nad Moravou

Z

OV, OK na W

areál zeměd. 15. družstva Zarazice 780804 Zarazice

AGROLSTAT, s.r.o.

Blatnice pú. Sv. Ant. , 855

ZV

ZV, VD VZ

16. 2309, 2314, 2304 780791 Milokošť

Manželé Polčíkovi

Lipov 393

PD

?

BB

BO BO

pouze RZ - přechod do krajiny

ochrana krajiny, rekreace bude vázána 780731 Veselí-Předměstí

2304 a 2309 stav RZ, 2314 stav K

Požadavky "ostatní" na nový územní plán Veselí nad Moravou č. parcela

katastr

jméno

17. 130/2


Maželé Vlčkovi Pavel a Marcela Tasov 146, 69663 Hroznová Lhota

780731 Veselí-Předměstí 18. 4482/9 421/15,421/16,4 780804 Zarazice 19. 21/17

vyhověno částečně vyhověno nevyhověno

bydliště

stav dle ÚP požad

odůvodnění zpracovatele

Kiliánová M. + 9 podpisů obyv. tř. Masarykova 1322

VD

Zeleň

SO

Reimitz Tibor

ZS

BV

ZS návrh - sousedství s PV

Za humny 224, Veselí n.Mor.

Územní plán Veselí nad Moravou •

Odůvodnění ÚP

ve vazbě na provedené úpravy byla upravena textová a tabulková část řešení a odůvodnění ÚP: -

formálně byl dle požadavků ministerstva pro místní rozvoj upraven obsah textové části řešení a odůvodnění ÚP,

-

kapitola I.6.1.2 Přehled ploch řešeného území byla doplněna o nově vymezené návrhové plochy rekreace, plochy rekreace rodinné a plochy rekreace individuální – zahrádkářské lokality a to v rozsahu stávajících ploch s nepovolenou zástavbou,

-

nově vymezené návrhové plochy byly doplněny rovněž v tabulce Přehled ploch ZČÚ,

-

dále byly podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití území a tabulka Přehled ploch ZČÚ upraveny dle požadavků dotčených orgánů a objednatele dokumentace,

-

byla upravena Kapitola I.6.4 Zásady prostorového uspořádání sídla, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Podmínky prostorového uspořádání byly včleněny i do kapitoly I.6.2 Návrh podmínek využití pro zastavěné a zastavitelné plochy,

-

v kapitole II.3.4.9 Hluk z pozemní dopravy byly opraveny odkazy na platnou legislativu,

-

v souvislosti s požadovanými změnami v návrhu ÚP Veselí nad Moravou byla doplněna kapitola II.5.1.5 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení záboru ZPF,

-

dle požadavků DO byl upraven text kapitoly II.6 Návrh řešení požadavků ochrany obyvatelstva,

•

byl přepracován text Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí (SEA) a to formálně dle požadavků novely stavebního zákona a věcně dle požadavků DO, vzešlých ze společného jednání dne 28.5.2013,

•

v návaznosti na text Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí (SEA) byl upraven text Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VURÚ).

Poznámka: Variantní situování rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci a výrobu v Dokumentaci I. konceptu územního plánu města bylo v Dokumentaci II. konceptu ÚP nahrazeno řešením novým, plynoucím z požadavků, vzešlých z projednání v komisích města. Koncepce řešení a míra navrhovaných rozvojových ploch byla dle požadavků města upravena. V návrhu ÚP pro opakované společné jednání byla vypuštěna varianta dopravního řešení v centru města a trasa silnice I/54 byla ponechána v ulici Svatoplukově.

II.2.4

Vyhodnocení splnění pokynů pro doplnění návrhu ÚP pro veřejné projednání

Po opakovaném společném jednání dne 15.4.2014 bylo řešení návrhu ÚP Veselí nad Moravou dále upraveno na základě vyhodnocení projednání a pokynů pořizovatele. V grafické části dokumentace byla •

plošně omezena plocha OS 49 v Zarazicích tak, aby nezasahovala do ploch zavezeného slepého ramene Moravy,

•

plošně rozšířena plocha RI 204 u Struhy,

•

plocha SO 224 na náměstí 24. dubna byla přičleněna k ploše BI 7,

•

byly zpřesněny hranice stabilizovaných ploch VZ a RZ v lokalitě u mostu za plavebním kanálem,

•

plocha K 121 byla na základě požadavku Povodí Moravy vypuštěna,

•

plocha koridoru T 228 byla upravena tak, aby byla zajištěna návaznost na ÚP Vnorovy, v souvislosti s touto úpravou byly upraveny plochy ZS 25 a ZS 19,

•

plochy rekreace RI v lokalitě Okasovo budou zásobovány vodou z Milokoště, do Milokoště budou odkanalizovány výtlakem.


7


Odůvodnění ÚP

V textové části řešení ÚP Veselí nad Moravou byly upraveny podmínky pro využití ploch a tabulková část tak, aby byly splněny požadavky KHS JmK Brno, územní pracoviště Hodonín. Dle požadavků dotčených orgánů a pořizovatele dokumentace byla upravena a doplněna textová část odůvodnění ÚP. Byly řešeny následující připomínky občanů: •

1. Hanák Radim, Veselí nad Mor. – legalizace chaty v prostoru slepého ramene Moravy – u Šlajzy; doporučení objednatele neakceptovat; v záplavovém území Q100 je projektantem ÚP zohledněna stabilizovaná plocha Šlajza bez dalšího možného rozvoje,

•

2. Hanák Milan, Veselí nad Mor. – viz připomínka č. 1 - doporučení neakceptovat; v záplavovém území Q100 je projektantem ÚP zohledněna stabilizovaná plocha Šlajza bez dalšího možného rozvoje,

•

3. Josef Bílek, Žeraviny – požadavek na rekreaci RZ v prostoru Hrnčířské louky; neakceptováno z důvodů PHO ČOV;

•

4. Ing. Josef Boula, Veselí nad Mor. – požadavek na stanovení stavební čáry; doporučení neakceptovat z důvodů podrobnosti ÚP; ostatní možné prostorové regulativy projektant ÚP akceptuje,

•

5. Roman Kolář, Veselí nad Mor. – požadavek na řešení dopravního koridoru kolem penzionu; doporučení neakceptovat – viz usnesení RMV z 9/2013; projektant ÚP konstatuje, že řešení dopravního koridoru je v ploše BI možné a bude předmětem jednání mimo řešení ÚP,

•

6. Ing. Jiří Olejník, (a další) – požadavek na řešení plochy RZ v kompaktní ploše - za „konírnou“ ve směru na Mor. Písek (plochu nelogicky protíná pozemek určený pro výrobu zemědělskou); bylo akceptováno.

II.3 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VARIANT II.3.1

Urbanistické řešení, zhodnocení variant

Jedná se o obec s rozšířenou působností (ORP), jejíž správní území tvoří jihovýchodní výběžek Jihomoravského kraje. Leží na celostátně významných dopravních tazích: řešeným územím procházejí železniční tratě 340 (Brno – Uherské Hradiště) a 343 (Hodonín – Vrbovce) a silnice I. třídy I/54 a I/55, které se v centru města křižují. Dle PÚR ČR 2008 je proto území města součástí rozvojové osy OS11. Město má dle SLDB 2011 11 266 obyvatel. V blízkosti se nachází CHKO Bílé Karpaty a Přírodní park Strážnické Pomoraví. II.3.1.1 II.3.1.1.1

Základní koncepce řešení Městský organismus

Městský organismus tvoří jádrové území (Veselí, Veselí – Předměstí) •

Historické jádro města a zámek s rozsáhlým parkem. Historické jádro města na ostrově vymezeném rameny řeky Moravy na k.ú. Veselí je stabilizované území s unikátní zachovanou urbanistickou půdorysnou stopou, s vysokou potřebou ochrany hodnot. Zástavba na ostrově je maximálně dvoupodlažní. Opravy, rekonstrukce a přestavby podléhají režimu památkové zóny města. Je vhodná podpora bydlení.

•

Novodobé centrum města na k.ú. Veselí–Předměstí (zástavba navazující na historické jádro) – dříve stabilizovaná bloková zástavba na uliční osnově, na přelomu 50. a 60. let minulého století zčásti asanovaná, prolomená výstavbou sídliště Chaloupky a objektů občanského vybavení. V centru se střídají nízkopodlažní zástavba historických objektů, funkcionalistický objekt hotelu,


8


Odůvodnění ÚP

vysokopodlažní panelový bytový dům, novodobé nízkopodlažní stavby – tržnice, pošta. Nepřehledně až chaoticky působí novodobé náměstí Míru, bez jasné prostorové kompozice, ať už jde o uliční čáry, výškovou nebo hmotovou strukturu (zahájena sjednocující dostavba). V současné době došlo k další devastaci městské struktury výstavbou kapacitních komerčních objektů – Lidl, Kaufland. Plochy při ulici Masarykově a blok Svatoplukova, Bednářská, Sokolovská, Stolařská jsou územním plánem z výše uvedených důvodů vyhodnoceny jako území dostavby a přestavby. Zástavba navazující na jádrové území (Veselí – Předměstí) •

Zástavba navazující na centrum města severovýchodním a jihozápadním směrem – z velké části stabilizovaná bloková zástavba na uliční osnově. Převažují nízkopodlažní usedlosti a rodinné domy. Zástavba je územním plánem respektována z důvodů zachování městského prostředí a charakteru zástavby slováckého maloměsta.

•

Zástavba za železniční tratí – sídliště Hutník se čtyřpodlažními, osmipodlažními a ojediněle dvanáctipodlažními panelovými domy a objekty veřejné občanské vybavenosti. Okrajově je území doplněno rodinnými domy městského typu, vytvářejícími přechod do krajiny. Hodnoceno jako území s potřebou postupné revitalizace včetně postupného odstranění kobercových řadových garáží.

•

Navazující zástavba průmyslových areálů, z nichž největší je areál bývalých železáren, který tvoří bariéru v území za železniční tratí. Výrobní objekty jsou zatím nedostatečně využívané. Situace je komplikována výstavbou fotovoltaické elektrárny na plochách v sousedství (nevhodné umístění z hlediska rozvoje města). Navržena přestavba areálu a rozvoj dle dosud platného ÚP.

Místní část Milokošť •

Zástavba místní části převážně venkovského charakteru.

Místní část Zarazice •

Zástavba místní části převážně venkovského charakteru. Zarazice a Milokošť jsou původně venkovská sídla s převažující obytnou funkcí. Starší zástavba má převážně zemědělský charakter, zástavba je řadová, půdorys obvykle do L, maximálně dvoupodlažní, se sklonitými střechami. Novodobá zástavba se více blíží bydlení městského charakteru, kde hospodářské zázemí ustupuje okrasné funkci zahrady. Zástavba je stabilizovaná.

Zástavba v nivě Moravy – rekreace rodinná a individuální •

Kolem řeky Moravy, především ve vazbě na její slepá ramena, vznikla řada rekreačních chatových a zahrádkářských lokalit. Tam, kde je niva Moravy určena k rozlivu (záplavové území v segmentu mezi silnicí I/54 do Bzence a řekou Moravou a Svodnicí ve směru na Uherský Ostroh), není vhodné jakékoliv další doplnění zástavby.

•

Město eviduje řadu zájemců o novou výstavbu chat a zahrádkářských objektů. Územní plán vymezuje tyto plochy mimo aktivní záplavová území, především ve vazbě na zástavbu Milokoště nebo jako přechodový prvek zástavby do krajiny (např. východně sídliště Hutník).

II.3.1.1.2

Limity urbanistického řešení

•

Kulturní hodnoty území (památková zóna, památkově chráněné objekty a urbanistická struktura jádra města),

•

přírodní hodnoty území (zvláště chráněná území, evidované lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů, přirozené až přírodě blízké úseky vodních toků),

•

ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa,

•

územní systém ekologické stability v nadmístní úrovni,


9


Odůvodnění ÚP

bariery v území (silnice I. třídy, železnice, vodní toky, koridory nadmístních inženýrských sítí).

II.3.1.1.3

Navržená urbanistická koncepce

Navržená koncepce rozvoje města je postavena na novém dopravním skeletu: •

Jsou respektovány železniční koridory s požadavkem na racionalizaci využití ploch, zejména vlečkových systémů. Jsou vytvořeny územní předpoklady pro snížení bariérového efektu tratí zřízením nových podchodů pro pěší a návrhem přemostění železnice.

•

Dopravní problémy jsou řešeny odvedením nadmístní dopravy ze zástavby města (návrh rychlostní silnice R55 - nová trasa je vedena mimo řešené území). Stávající silnice I/55 bude přeřazena do silnic II. tříd jako II/655 a pro budoucí přeložení této silnice je držen koridor územní ochrany jihovýchodně zástavby města.

•

Základní komunikační kostru ve městě vytvoří kříž silnic II/ 655 a I/54 v zástavbě centra.

•

Silnice III/4994 je v ulici Kollárově stabilizovaná, ve výhledu může být připojena na přeložku silnice II/655 prostřednictvím navrhované komunikace, propojující tuto silnici se silnicí I/54.

•

Z urbanistického hlediska je potřebné doplnění sítě místních komunikací jihovýchodně železniční trati a nádraží Veselí nad Moravou tak, aby bylo umožněno propojení zástavby města se zástavbou Zarazic. Proto je navržena přestavba a zprůchodnění areálu bývalých železáren s využitím stávající panelové komunikace, která by byla zrekonstruována a připojena na současnou místní komunikaci, vedenou podél železnice v Zarazicích. Dále je navržena komunikace, propojující ulice Kollárovu a Svatoplukovu podél ploch určených pro smíšené využití.

•

Je potřebné doplnění sítě místních komunikací, obsluhujících návrhové, převážně výrobní plochy kolem budoucího obchvatu silnice II/655. Bude doplněna i síť místních komunikací ve vazbě na sídliště Hutník a na rozvojové území Břestek.

•

Vedení ostatních místních komunikací bude řešeno podrobnější dokumentací. Navržená koncepce rozvoje města vychází ze zásad:

•

Navýšit obytný a výrobní potenciál města návrhem nových ploch pro výstavbu, maximálně respektovat rozvojové plochy dle platného ÚP města.

•

Posílit rekreační potenciál území (při respektování záplavového území řeky Moravy), vytvořit předpoklady pro zvýšení turistického ruchu.

•

Přestavbou a dostavbou ploch v centru města obnovit městský charakter zástavby a doplnit občanskou vybavenost.

•

Vytvořit předpoklady pro revitalizaci a přestavbu nedostatečně využitých areálů průmyslové a zemědělské výroby.

•

Návrhem podmínek pro využití ploch vyloučit výstavbu na plochách bez vybudované dopravní a technické infrastruktury. Pro zvýšení kvality ŽP je navrženo

•

podrobnější dokumentací řešit humanizaci panelových sídlišť,

•

v obytných zónách upřednostňovat dopravně zklidněné komunikace,

•

realizovat protihluková opatření kolem dopravních tras,

•

realizovat další protipovodňová opatření, poldry,

•

obraz města doplnit o nové pohledové dominanty na všech k tomu vhodných místech (stavební i přírodní), řešit je podél komunikací.


10


II.3.1.1.4

Odůvodnění ÚP

Jádrové území

Dle ÚP bude zachován charakter i měřítko zástavby města a nebude narušeno jeho situování v krajině. Veselí nad Moravou Řešením ÚP je kladen důraz na ochranu historické části zástavby s režimem památkové zóny. Dle záměrů firmy Wessels je navržena přestavba zámeckého areálu – zámku včetně jeho zázemí. Objekt zámku bude využit pro ubytování turistů (hotel). Firma hodlá ve vazbě na hotel přestavět areál bývalého zahradnictví v zámeckém parku na objekty občanské vybavenosti. Dále je v ÚP navrženo rozšířit plochy pro sport a tělovýchovu v sousedství stadionu. Mezi řekou Moravou a Baťovým kanálem je navrženo doplnit plochy rekreace a u toku Struhy rozšířit plochy pro rekreaci rodinnou (výstavba chat). Je respektován záměr rybářů na rozšíření vodní plochy v sousedství silnice I/54 do Bzence. Výše popsané řešení ÚP vychází jak z dosud platného ÚP, tak z nově zpracovaných územně plánovacích podkladů (Studie firmy ArchDesign), dále jsou zohledněny dlouhodobé záměry investorů a v neposlední řadě požadavky města jako objednatele dokumentace. Veselí – Předměstí – centrum V ÚP je kladen důraz na přestavbu a dostavbu městského centra s cílem revitalizace městského prostředí. Jedná se zejména o území kolem náměstí Míru a navazujícího bloku veselského statku, míra dostavby podél ulice Sokolovské byla prověřena podrobnější dokumentací (Ing. arch. Velehradský). Dále se jedná o území asanované zástavby při Masarykově třídě. Na nároží Masarykovy třídy a ulice Hrnčířky byla původní asanovaná zástavba nahrazena objektem prodejny Lidl. Byl tak narušen charakter zástavby podél Masarykovy třídy a zcela nedořešena zůstala vazba na obchodní objekt na nároží ulice Hrnčířky a Zahradní. Po rozhodnutí objednatele, že objekty Lidlu a obchodní jednotky na nároží ulice Hrnčířky a Zahradní budou součástí stabilizovaného území, nebudou moci být upraveny vazby objektů v tomto prostoru a nebude moci být prověřena možnost lepšího začlenění objektů do okolní zástavby. Toto je dále umocněno rozhodnutím, že na parcele 661/146 bude postaven rodinný dům. V souladu s dosud platným ÚP byla v rozpracovaném řešení nového ÚP navržena přeložka silnice I/54 z ulice Svatoplukovy do koridoru drženého mezi ulicí Svatoplukovou a sídlištěm Chaloupky. Přeložka by umožnila kvalitativní posun řešení urbanistického parteru (Svatoplukova, okolí kostela Panny Marie). Variantně (s podmínkou řešení doplnění dopravních tras jihovýchodně města) byla silnice I/54 ponechána v ulici Svatoplukově. Následující text je informativní, v upravené Dokumentaci II návrhu ÚP bylo variantní řešení ÚP vypuštěno, trasa silnice I/54 je ponechána v ulici Svatoplukově: Důvodem variantního řešení byl dlouhodobý nejednotný názor na vyřešení dopravního problému v centru města: po Masarykově třídě zde prochází stávající silnice I. třídy č. 55, kolmo k ní je vedená silnice I/54, mezi křižovatkami s ulicemi Zámeckou a Svatoplukovou obě silnice I/55 a I/54 peážují. Křižovatky jsou v malé vzdálenosti od sebe. Názor Ředitelství silnic a dálnic byl křižovatky oddálit (řešením dle dosud platného ÚP) - pro záměr byl dlouhodobě držen koridor, sousedící se sídlištěm Chaloupky. Cílem bylo zvětšení vzdálenosti mezi křižovatkami, včetně zlepšení propustnosti těchto křižovatek. Přeložka narazila na nesouhlas občanů sídliště Chaloupky, kteří argumentovali zejména zhoršením životního prostředí v daném území (požadují koridor využít pro veřejnou zeleň a cyklostezku). Na území bylo zpracováno několik dopravních studií, prověřujících možnosti řešení či únosnost ponechání současného stavu. Posledním podkladem byla -

Studie dopravního řešení centra města Veselí nad Moravou, DHV ČR spol. s r.o., prosinec 2009.


11


Odůvodnění ÚP

Dle této studie je nutné řešení křižovatek světelným signalizačním zařízením (SSZ). V případě přestavby křižovatky Masarykova x Svatoplukova (vyznačení 2 řadicích pruhů na každém vjezdu) dokáže SSZ převést vozidla nárokující si průjezd křižovatkou s kladnou rezervou kapacity i požadovanou úrovní kvality dopravy jak v roce 2009, tak i v období roku 2029. V případě odsazení křižovatky Masarykova x Svatoplukova bude pak konečná propustnost těchto dvou uzlů záviset především na množství a délce vyznačených řadicích pruhů a nastaveném řízení provozu pomocí SSZ (není blíže specifikováno). -

Z urbanistického hlediska

nebyly žádné studie na daný prostor zpracovány. Ponechání křižovatky Masarykova x Svatoplukova v prostoru před kostelem Panny Marie znamená fixovat zde kapacitní dopravní uzel s minimálně třípruhovými úseky silnic. Odsazení křižovatek by pomohlo urbanisticky lépe dotvořit střed města – upravit ulici Svatoplukovu a nástupní prostor ke kostelu. Ulici Svatoplukovu by bylo možno řešit jako pěší zónu s vyloučením kolize mezi pěší a motorovou dopravou v parteru této obchodní ulice. Projektant ÚP také zvažoval možnost vedení nové trasy silnice I/54 kolem sídliště Chaloupky v zářezu, s architektonicky řešeným zastřešením pro ochranu přilehlé zástavby. Trasa by pokračovala do prohloubeného podjezdu pod železniční tratí. V důsledku realizace kruhového objezdu v křižovatce Svatoplukova – tř. Národních mučedníků nebylo toho řešení reálné. Hluková situace je dle orientačního výpočtu hlukových pásem následující: pro silnici I/54 v ulici Svatoplukově byla výpočtem zjištěna vzdálenost požadované izofony 60 dB od osy silnice pro období cca do roku 2030. Vzdálenost činí 25m a hlukové pásmo přeložky silnice do zástavby sídliště Chaloupky nezasahuje. V současné trase jsou naopak zasaženy byty v zástavbě Svatoplukovy ulice od křižovatky s Masarykovou třídou až po křižovatku s třídou Národních mučedníků (cca 8 objektů se 2-3 byty). Ve variantním řešení konceptu ÚP Veselí nad Moravou byl na silnici I/54 ponechán současný stav se všemi výše popsanými negativy. Koridor držený pro přeložku silnice I/54 byl řešen jako plocha sídelní zeleně, kterou je vedena cyklostezka. Dne 13.2.2013 byla zpracovateli ÚP poskytnuta dokumentace „Dopravní průzkum a kapacitní posouzení křižovatek silnic I/55 a I/54, Město Veselí nad Moravou“, autora Ing. Martina Smělého, VUT Brno z října 2012. Tato dokumentace již z časových důvodů nemohla být do konceptu ÚP před 1. společným jednáním zapracována. Dle závěrů této dokumentace, odlišných od dokumentace firmy DHV ČR spol. s r.o. z prosince 2009, rozhodl objednatel o ponechání silnice I/54 v současné trase v ulici Svatoplukově a úpravě obou stávajících křižovatek silnice I/54 se silnicí I/55 na okružní.


12


Odůvodnění ÚP

Veselí – Předměstí – plochy severovýchodně centra města Z hlediska stávajícího využití ploch převažuje v severovýchodní části Veselí - Předměstí zóna nízkopodlažního bydlení, pouze při Masarykově třídě je zástavba doplněna o plochy smíšené a tam, kde jsou situovány bytové domy se zvedá až na 4 podlaží. V souladu s dosud platným ÚP je navržena nová výstavba rodinných domů v lokalitě Horní vláka mezi ulicemi Jabloňová a Pláňavy (zpracovaná urbanistická studie nebyla zcela respektována a není již pro regulaci zástavby aktuální). Dále je navržena dostavba na náměstí 24. dubna a dostavba proluk v prodloužení ulice Luční. Při dostavbách a přestavbách považuje projektant ÚP za potřebné zachovat charakter stávající městské zástavby - tam, kde si zástavba dosud uchovala blokovou formu, navrhuje ji udržet. Ulice jako např. Sudomírky nebo Břehy mají svého genia loci a část zástavby lze využívat i na chalupaření. Novostavby je třeba řešit v souladu s charakterem sousedních objektů, respektovat veřejná prostranství. Veřejná prostranství jsou vymezena za účelem ochrany veřejného zájmu – k zajištění podmínek pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou a pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Veselí – Předměstí – plochy jihozápadně centra města Z hlediska stávajícího využití ploch se charakter zástavby v jihozápadní části Veselí-Předměstí neliší od zástavby severovýchodně centra města. Dále jsou v území u železnice do Bzence situovány průmyslové zóny a plochy pro drobné podnikání. V souladu s dosud platným ÚP je navržena výstavba rodinných domů v lokalitě Za Humny. Na lokalitu je zpracovaná urbanistická studie, ze které lze vycházet. Dále je navrženo propojení Masarykovy třídy s ulicí Rumunskou a přestavba areálu nádraží ČD v sousedství Rumunské. Propojení je důležité z hlediska lepšího zpřístupnění nádraží ČD (snížení


13


Odůvodnění ÚP

dopravního zatížení Masarykovy třídy a uliček mezi Masarykovou třídou a Rumunskou u nádraží ČD). U železnice do Bzence budou doplněny plochy pro drobnou výrobu. Také v tomto území je v případě dostaveb a přestaveb navrženo pokud možno respektovat stávající blokovou formu zástavby a novostavby řešit v souladu s objemy a způsobem zastřešení sousedních objektů, z důvodu ochrany veřejného zájmu – k zajištění podmínek pro obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou a pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství - vymezená veřejná prostranství respektovat. Veselí – Předměstí – plochy jihovýchodně centra (za železnicí) Z hlediska stávajícího využití ploch je charakter zástavby města jižně od železnice odlišný. Na JV převažuje novodobá zástavba sídlišť s výškovou hladinou až 12 NP, doplněná o základní i nadmístní veřejnou vybavenost (školy, nemocnice). Rodinné domy jsou v menší míře situovány kolem hlavních ulic. Plochy jižně nádraží zaujímá rozsáhlý areál bývalých železáren, který je výraznou bariérou v území. Areál není dostatečně intenzivně využíván. Na plochách navazujících na železárny byla realizována rozsáhlá fotovoltaická elektrárna. Koncepce nového ÚP zde řeší především doplnění radiálního komunikačního skeletu města příčkami (průtah železárnami s propojením na silniční skelet v zástavbě Zarazic, doplnění uliční sítě sídliště Hutník, propojení území s lokalitou Břestek, obchvat II/655) a situuje zde kapacitní rozvojové plochy pro bydlení (individuální), občanskou vybavenost (krytý bazén a halové sporty), plochy smíšené a plochy pro drobnou výrobu. Navržena je přestavba areálu železáren a po dožití také fotovoltaické elektrárny – hlavním využitím bude průmyslová výroba. Důvodem pro výše popsané řešení je snaha řešit co nejdříve nejpalčivější problém města, kterým je doprava (v současné době, alespoň částečně, zprůjezdněním železáren). Na toto řešení je třeba navázat doplněním sítě sběrných místních komunikací jihovýchodně zástavby, konkrétně propojit ulice Kollárovu a Svatoplukovu nad nemocnicí a ulici Svatoplukovu s lokalitou Břestek, k tomu využít stávajícího přemostění železnice nedaleko sídliště Hutník. Veselí – Předměstí – východní část (Břestek) Území je od města odděleno železničními tratěmi. U železnice ve směru na Uherské Hradiště se nachází skupina rodinných domů. V lokalitě převažuje zemědělské využití - drobná parcelace zahrad a záhumenků, zčásti doplněná účelovými stavbami pro zemědělství. V dosud platném ÚP města je lokalita pojata jako území nové, samostatné městské čtvrtě, s podružným centrem občanské vybavenosti. Stěžejním problémem rozvoje na těchto plochách je chybějící dopravní a technická infrastruktura. Na lokalitu byla zpracována urbanistická studie, v podrobnostech již ale není aktuální. Koncept nového ÚP města Veselí nad Moravou zvažoval omezení rozvojových ploch v Břestku. Dle závěrů pracovních jednání s objednatelem jsou návrhové plochy ponechány a doplněny podmínky pro jejich využití. Pro výstavbu jsou navrženy zásady, jejichž důsledným naplňováním je eliminována potřeba zpracování územních studií či etapizace. Na plochách mezi nově navrhovanou zástavbou a budoucím silničním obchvatem byly vymezeny návrhové plochy pro drobné podnikání a územní rezervy pro průmyslovou výrobu. Hlavním důvodem pro výše popsané řešení je skutečnost, že lokalita Břestek je kapacitní rozvojovou plochou, která není ohrožena záplavami a kde není problém situovat požadovanou zástavbu samostatně stojícími domy s velkými pozemky záhumenků a stabilizovat tak obyvatelstvo města. Problémem lokality je to, že v ní chybí inženýrské sítě a zejména odkanalizování území je ekonomicky náročné.


14


II.3.1.1.5

Odůvodnění ÚP

Venkovské osídlení

Milokošť Původně samostatné venkovské sídlo s převažující obytnou funkcí (návesní ulicovka). Starší zástavba má převážně zemědělský charakter, zástavba je řadová, maximálně dvoupodlažní, se sklonitými střechami. Novodobá zástavba se více blíží bydlení městského charakteru, kde hospodářské zázemí ustupuje okrasné funkci zahrady. U cesty ke středisku zemědělské výroby je situována kaplička a hřbitov. Zástavba Milokoště je stabilizovaná. Je navrhován jen omezený rozvoj (podél ulice V zahrádkách a v jejím prodloužení ve směru k ulici Na hrázi). Do části k.ú. za železniční tratí zasahují územní rezervy ploch bydlení v Břestku. Severně Milokoště, mezi zástavbou a ohrázováním Moravy resp. tokem Svodnice je navržen prstenec ploch k využití pro individuální rekreaci – zahrádkářské lokality, jako přechod zástavby do krajiny. Důvodem omezeného rozvoje v Milokošti je niva řeky Moravy. Záplavové území Q100 je vymezeno ohrázováním toku Moravy a Svodnice, nízko položené pozemky v Milokošti jsou ale podmáčené a v době záplav je hladina spodní vody vysoká. Zarazice Původně samostatné venkovské sídlo, zástavba obdobného charakteru jako v Milokošti. Bariérou v území je železniční trať do Hodonína, zástavba jižně železnice je špatně přístupná. Středisko zemědělské výroby je nefunkční a je určeno k přestavbě (brownfield). Územní plán řeší nové komunikační propojení severní a jižní části obce s budoucím prodloužením této komunikace až na obchvat II/655. Protože se tak dopravně zpřístupní dosud nezastavěné plochy, je navrženo využití přilehlého území pro rozvoj bydlení a drobného podnikání. V souvislosti s novým dopravním řešením bude přesunuta zastávka ČD východním směrem. V nivě Moravy je rozvoj omezen na plochy pro sport a tělovýchovu a plochy pro individuální rekreaci. Důvodem omezeného rozvoje v nivě řeky Moravy jsou nízko položené pozemky, jsou podmáčené a v době záplav je hladina spodní vody vysoká. II.3.1.1.6

Krajinný ráz

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností, snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Za účelem zachování krajinného rázu stanovuje ÚP Zásady prostorového uspořádání sídla. Důležité je, aby nová zástavba v území města respektovala charakter zástavby na navazujících plochách, tím je míněno její urbanistické uspořádání, její hmotová struktura a výšková hladina. Nová zástavba ve městě bude převážně nízkopodlažní, v celém území se nenavrhují nové stavby vyšší než 4 NP (pouze jeden objekt v sídlišti Hutník 4-6 NP), na horizontech budou stavby max. se 2NP. Sleduje se tak zachování dálkových pohledů na město, s charakteristickými dominantami věží kostelů. II.3.1.2

Odůvodnění vymezení podrobnějšího dělení:

ploch

s rozdílným

způsobem

využití

a

vnitřního

Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití vychází z Vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v pozdějším znění (dále jen „Vyhlášky“) a z Metodiky jednotného digitálního zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace Zlínského kraje (dále jen „Metodiky“), požadované objednatelem. Základní typy ploch s rozdílným způsobem využití lze dle § 3 odst. 4 Vyhlášky podrobněji dělit. Této možnosti je využito pro stanovení specifických podmínek pro využití území jako je např. různá intenzita a charakter zástavby u ploch bydlení individuálního (BI) a hromadného (BH), které obě


15


Odůvodnění ÚP

spadají do základního typu „plochy bydlení“. Obdobně bylo postupováno u dalších ploch (např. u ploch rekreace, ploch občanského vybavení, ploch výroby atd.). U ploch rekreace R, která je případně dělena na plochy rekreace hromadné RH, plochy rodinné rekreace RI a plochy individuální rekreace – zahrádkářské lokality RZ znamená podrobnější dělení zejména rozlišení forem rekreace. Na plochách určených pro hromadnou rekreaci jsou nežádoucí objekty rodinné rekreace (tedy chaty) i objekty individuální rekreace (objekty v plochách zahrádkářských lokalit). U ploch individuální rekreace – zahrádkářských lokalit se na rozdíl od jiných ploch rekreace ponechává většina pozemku v zemědělském půdním fondu. Rovněž intenzita využití ploch, daná podmínkami pro výstavbu stanovenými v tomto ÚP, je rozdílná. Rozdělení, přesné názvy i grafické vyjádření odpovídá požadované Metodice i standardům obecně využívaným v územně plánovací praxi. Územní plán také využil možnosti vymezení ploch specifických tam, kde se podmínky pro využití území v takto vymezených plochách liší od ostatních ploch stejného způsobu využití: OS - plochy občanského vybavení pro sport a tělovýchovu versus OS.X - plochy občanského vybavení pro sport a tělovýchovu – golfový areál. V případě golfového areálu je převážná většina ploch nezastavěná, doplněná o vodní plochy a krajinnou zeleň, areál v krajině je co nejvíce rozvolněn. Golfový areál byl ale z řešení ÚP vypuštěn a tím i plochy OS.X. Výše uvedený § 3 odst. 4 umožňuje i vymezení jiných typů ploch, než jmenovaných §§ 4 – 19. Nad rámec Vyhlášky byly vymezeny plochy zeleně – zeleně sídelní a zeleně krajinné. Plochy zeleně sídlení jsou samostatně vymezené k ochraně nezastavitelných ploch uvnitř sídla, které pozitivně ovlivňují jeho klima, životní podmínky, vnitřní obraz, zvyšují obytnost veřejných prostor a tím rozšiřují možnosti krátkodobé rekreace občanů uvnitř sídla. Tyto plochy není vhodné zahrnout do ploch veřejných prostranství jednak proto, že nejsou důsledně všechny veřejně přístupné, hlavním důvodem je ale zcela jiný poměr zpevněných a nezpevněných ploch – v případě ploch sídlení zeleně dominují plochy nezpevněné. Právě nezpevněné plochy, ať už pokryté bylinnou či dřevinou vegetací, jsou tím faktorem, který tak významně ovlivňuje klima a hygienu – zvyšují retenci vody, snižují prašnost a hlučnost (tlumí odrazy), zvyšují vzdušnou vlhkost a snižují teplotní extrémy, v neposlední řadě také pozitivně působí na pohodu obyvatel. ZX – mají stejné podmínky pro využití ploch jako u ploch sídelní zeleně ZS s tím rozdílem, že podmíněně přípustná je zde výstavba jednotlivých garáží a drobných objektů (odpovídajících podmínkám využití RZ) za předpokladu, že bude zachováno hlavní využití (nedojde k úplnému a souvislému zastavění). Plochy zeleně krajinné jsou vymezeny pro zachování nelesní dřevinné vegetace v krajině, která nepodléhá jiné než obecné ochraně přírody a krajiny, přesto má nepopiratelnou krajinotvornou funkci. Plochy, které nejsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa a tudíž je nelze zařadit do ploch lesních a nepodléhají ani žádnému z režimů ochrany jmenovaných v § 16 odst. 2 Vyhlášky a tudíž je nelze zahrnout do ploch přírodních, proto tvoří samostatný typ ploch krajinné zeleně. Krajinná zeleň může být zahrnuta i do jiných typů ploch (např. do ploch smíšených nebo zemědělských), samostatně jsou vymezeny významnější plochy, v nich funkce krajinné zeleně převažuje nad funkcemi ostatními. Jsou to plochy mezí, remízů, doprovodné a břehové zeleně – často interakční prvky a biokoridory. Nemají prakticky žádnou produkční hodnotu, jejich funkce je ekologická, estetická, protierozní a protipovodňová. Vymezení zeleně sídelní i zeleně krajinné je obsahově i grafickým vyjádřením plně v souladu s požadovanou Metodikou. II.3.1.3

Bydlení

Ve městě Veselí nad Moravou plošně převažují plochy bydlení individuálního, v jeho okrajových částech má tato zástavba venkovský charakter. Ve druhé polovině minulého století byla, v souvislosti s rozvojem Železáren Veselí a.s. realizována zástavba dvou největších sídlišť – Hutníku a Chaloupek. Důvody situování nových ploch pro výstavbu jsou uvedeny v samostatné kapitole (II.3.2 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch). Územní plán navrhuje:


16


Odůvodnění ÚP

Rozvojové plochy pro bydlení v bytových domech BH 223: nové plochy pro výstavbu bytových domů nejsou s výjimkou dostavby proluky v sídlišti Hutník navrhovány, neboť o tento druh výstavby není ve městě zájem, nízkopodlažní bytové domy mohou být případně součástí ploch smíšených, navazujících na bytové domy u Hutníku, dále mohou být situovány v plochách smíšených v centru lokality Břestek (s využitím parteru pro občanskou vybavenost) a mohou být součástí ploch pro výstavbu rodinných domů, pokud svým stavebním objemem a charakterem tuto zástavbu nenaruší nebo tam, kde vytvoří přechod mezi vysokopodlažní a nízkopodlažní zástavbou. Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech BI 20, B7, B 8-10, BI 229: pro výstavbu rodinných domů ve Veselí-Předměstí jsou určeny lokality Za Humny, nám. 24. dubna, Luční a Horní vláka, Kollárova, BI 5-6: další výstavba se navrhuje na plochách severovýchodně sídliště Hutník jako přechod zástavby města do krajiny (U boží muky), BI 14-15, BI 17-19: zástavba převážně rodinnými domy bude realizována v severovýchodní části města v lokalitě Třetí Hony, Břestek, BI 21-22: v Zarazicích jsou plochy pro výstavbu rodinných domů navrženy v lokalitě U mlékárny, BI 24, BI 218, BI 263: v Milokošti v lokalitě Újezdné a Lúčky. Důvodem pro návrh výstavby rodinných domů ve výše uvedených lokalitách je: jedná se o nezastavěné plochy v zastavěném území města (lokality 7, 8, 20, zčásti 229), lokality přímo na zastavěné území navazující (lokality 9, 10, 14, zčásti 229, 298), ostatní lokality pro výstavbu jsou navrženy v souladu s dosud platným územním plánem. Přestavba lokalit rekreace na bydlení v RD se nepřipouští. Bydlení (včetně návrhu) je také součástí ploch smíšených obytných a smíšených obytných centrálních. Důvodem je, že v těchto plochách významně přispívá k vícefunkčnosti území a oživuje je. II.3.1.4

Rekreace a cestovní ruch

Koncepce řešení rekreace a cestovního ruchu vychází z možností daného území a jeho hodnot civilizačních a přírodních. Nejvyššími hodnotami města jsou z tohoto pohledu městská památková zóna, niva řeky Moravy s areálem sportovišť za zámkem a Baťův kanál. Jedním z hlavních úkolů ÚP, vyplývajícím pro řešené území z hodnocení udržitelného rozvoje území, je vytvoření podmínek pro rozvoj turistického ruchu (využití rekreačního potenciálu města pro hromadnou rekreaci). Zároveň je úkolem ÚP vytvořit předpoklady pro přiměřené rekreační využití krajiny - stanovit podmínky pro situování ploch individuální rekreace s respektováním ochrany území nivy řeky Moravy a záplavových území. Pro zvýšení rekreačního potenciálu města jsou navrženy plochy: Hromadná rekreace •

RH 201: využití dvora Radošov pro agroturistiku, kolem dvora je vedena cyklotrasa a plochy v sousedství doplňuje biocentrum,

•

RH 296: využití areálu ranče s dočasnými stavbami mimo zastavěné území pro hromadnou rekreaci,

•

R 271-272: ve vazbě na rekreační využití Baťova kanálu je navrženo smíšené rekreační využití pro hromadnou i individuální rekreaci na plochách, kde je již zčásti tato výstavba realizována. Plochy rekreace bez bližší specifikace umožňují v případě, že se najde vhodný investor, realizaci říčních lázní nebo jiného záměru hromadné rekreace, v případě, že by nebylo možno realizovat


17


Odůvodnění ÚP

tento záměr, bude plocha nadále využívána pro zahrádky s drobnými objekty – tedy rekreaci individuální. Dále územní plán •

přebírá záměr firmy Wessels na přestavbu zámku a jeho zázemí na hotel (návrh golfového hřiště OS.X byl dle dokumentace SEA v kolizi s ochranou přírody a zemědělského půdního fondu, v upravené Dokumentaci II návrhu ÚP byl vypuštěn),

•

navrhuje přemostění Baťova kanálu v místě u hvězdárny a dopravní obsluhu hvězdárny z komunikace navrhované k případným říčním lázním,

•

respektuje požadavek obce Kozojídky na rekreační využití Veselského rybníka (na ploše, která je součástí ploch vodních a vodohospodářských W),

•

navrhuje posílit pozici města jako střediska cestovního ruchu zkvalitněním služeb (doplnění informačních center, hotelů, penzionů, ubytoven – východisková centra CHKO Bílé Karpaty), bez plošné specifikace,

•

navrhuje rozšíření sítě cyklotras v řešeném území, vymezení hipostezek nebylo požadováno,

•

navrhuje realizovat „Zelenou stezku“ kolem Moravy s vazbou na okolní plochy, stezku využívat pro pěší a cykloturistiku, jogging, kolečkové brusle, doplnit ji např. v prostoru při ulici Rybáře o nábřežní promenádu a v tomto úseku ji ozelenit (včetně budoucí možné transformace části zahrádek),

•

navrhuje nové plochy pro individuální rekreaci: RI – chatové lokality, RZ – plochy zahrádek. Vychází přitom z územní studie „Únosnost umístnění staveb v plochách PD vymezených územním plánem jako plochy zahrad, sadů a vinic bez objektů“, tuto studii ale vzhledem k novým podmínkám v území zčásti pozměňuje.

Rekreace rodinná a individuální rekreace - zahrádkářské lokality •

ÚP navrhuje dostavbu ve stávajících lokalitách rodinné a individuální rekreace a navrhuje nové plochy: RI – chatové lokality, RZ – plochy zahrádkářských lokalit.

Návrhové plochy rodinné rekreace RI: •

RI 203-204, 270: Dolní louky za stadionem (u Struhy),

•

RI 267-268: Horní vláka a Dolní vláka,

•

RI 269: Okasovy,

•

RI 273-277, 295: doplnění zástavby v lokalitě Horní vláka,

•

RI 278, 279: doplnění zástavby v lokalitách Posoldovo, Dolní vláka,

•

RI 280, 281: doplnění zástavby v lokalitě Okasovy,

•

RI 282: doplnění zástavby u Struhy.

Zdůvodnění řešení: Lokality pro rozvoj rekreace rodinné jsou navrženy v přímé návaznosti na stávající lokality v nivě řeky Moravy a také v návaznosti na sportovní areál (stadion, koupaliště). Na takto vymezených plochách se v současné době již objekty k rekreaci nacházejí (zejména v lokalitě Dolní vláka a Horní vláka). Stav využití území pro rodinnou rekreaci je tedy územním plánem zohledněn. V lokalitě Dolní vláka a Horní vláka chaty přímo navazují na zástavbu města, která bude také zčásti rekreačně využívaná jako druhé bydlení. V lokalitě u Struhy je řádově šest objektů zapsaných v KN. Tato lokalita je v krajině jednoznačně vymezena (ze severu potokem Struha, z jihu polní cestou dle KN), proto nehrozí její rozšiřování. Návrhové plochy individuální rekreace RZ: •

RZ 35: plochy zahrádek Újezdné,

•

RZ 235: plochy mezi železnicí a střediskem zemědělské výroby Milokošť,


18


Odůvodnění ÚP

•

RZ 185-186: plochy v lokalitě Díly u lesa nad Šlajzou, legalizace a rozvoj stávajícího využití severně ramene,

•

RZ 36, RZ 103: plochy zahrádek východně sídliště Hutník jako přechod zástavby do krajiny,

•

RZ 230: rozšíření ploch v lokalitě Hrnčířské Louky, požadované objednatelem dokumentace,

•

RZ 283: zohlednění zástavby v lokalitě Horní vláka,

•

RZ 284-6: zohlednění zástavby v lokalitě Děliska, plochy zahrádek mezi Milokoštěm a Svodnicí,

•

RZ 287: zohlednění zástavby v lokalitě Ostrůvek,

•

RZ 288, 290: zohlednění zástavby v lokalitě Okasovy – rozšíření až k okraji zástavby Uherského Ostrohu,

•

RZ 291: zohlednění zástavby v lokalitě Zarazice - Nákly, rozšíření ploch v Zarazicích mezi železnicí, Moravou a mrtvým ramenem Moravy,

•

RZ 292-294: zohlednění zástavby v lokalitě Za jízdárnou.

Projektant ÚP zakreslil v Dokumentaci I konceptu ÚP nepovolenou rekreační zástavbou mimo zastavěné území existuje, není nově navrhována). Stejně byly zakresleny Moravou (dle novely stavebního zákona se jedná o objednatele na úpravu dokumentace.

Veselí nad Moravou plochy s převážně města jako plochy stabilizované (zástavba v Dokumentaci II konceptu ÚP Veselí nad návrh), po zohlednění všech požadavků

Následně, po odevzdání Dokumentace II konceptu ÚP Veselí nad Moravou (dle novely stavebního zákona se koncept stal návrhem) a po společném jednání 27.5.2013 byly tyto plochy na základě požadavku pořizovatele dokumentace změněny na plochy zastavitelné. II.3.1.5

Občanské vybavení, tělovýchova a sport (mimo veřejnou vybavenost)

Koncepce veřejné občanské vybavenosti vychází v územním plánu města z předpokládané stagnace počtu obyvatel (dle SLDB 2011 - 11 266 obyvatel) se zohledněním denně přítomného počtu obyvatel, který kolísá mezi 12 000 – 12 250 osobami. Dojížďka za prací a do škol převyšuje vyjížďku o cca 650 osob, dále je odborným odhadem zohledněna dojížďka do center občanské vybavenosti. Objekty občanského vybavení (zejména komerčního typu) se nacházejí převážně v centru města a v jeho historickém jádru a dále v sousedství hlavních komunikačních os (silnice I. třídy, městské třídy v zástavbě). Plochy tělovýchovy a sportu převažují v nivě řeky Moravy. Řešením územního plánu je sledována podpora rozvoje občanského vybavení ve výše uvedených polohách. Zejména přestavba kolem ulice Masarykovy a náměstí Míru bude znamenat kvalitativní změnu. Důležitá bude úprava prostoru a parteru kolem kostela Panny Marie. Veřejná občanská vybavenost je popsána v samostatné kapitole - Veřejná infrastruktura. Tělovýchova a sport Veselí nad Moravou – sportovní vybavení města je dobré. Stávající areály: •

sportovní areál s fotbalovými hřišti a atletickým oválem, včetně koupaliště, na pravém břehu Baťova kanálu,

•

tenisové kurty u bývalého zahradnictví v zámeckém parku,

•

hala pro skateboarding u zámku,

•

areál sokolovny s hřištěm a atletickým oválem u ulice Masarykovy naproti zámeckého parku,

•

areál orlovny mezi ulicemi Na drahách a nám. 24. dubna,

•

hřiště s klubem mládeže za Hájkem,


19


střelnice a kynologické cvičiště v Milokošti,

•

areál hřiště v Milokošti,

•

areál hřiště v Zarazicích.

Odůvodnění ÚP

V sídlišti Hutník jsou kapacitní sportovní plochy vázány na areály škol (tato hřiště jsou součástí ploch veřejné občanské vybavenosti). Dále je součástí sportovního vyžití řada menších venkovních hřišť v rámci bytové zástavby. Vyjmenované lokality budou zachovány, včetně hřišť u škol. Je navrženo rozšíření sportovního areálu u Baťova kanálu a vybudování areálu krytého plaveckého bazénu a haly pro sálové sporty v lokalitě mezi ulicí Svatoplukovou a vybaveností sídliště Hutník. ÚP dále navrhuje rozšíření sportovního areálu v Zarazicích v návaznosti na provoz Baťova kanálu. Zdůvodnění rozšíření areálu Zarazice: plocha OS 49 občanského vybavení, tělovýchovy a sportu je vymezena jihozápadně od stávajícího sportovního areálu k.ú. Zarazice. Požadavkem dotčeného orgánu - ochrany přírody a krajiny KÚ JmK bylo omezit tuto plochu v jeho jihozápadní třetině z důvodu, že část této plochy je vymezena v prostoru slepého ramene, které je zařazeno do ploch přírodních jako lokální biokoridor LBC Za drůbežárnou, dále vodních (W), nebo do záhumenků stabilizovaných ploch bydlení (BI). Dále směrem západním pokračuje jako S*, tj. plochy smíšené nezastavěného území a W. Toto omezení požaduje DO z důvodu těsné návaznosti na vodní osu nadregionálního biokoridoru (řeka Morava) a stavu plochy (porost dřevin v trase ramene, voda). S požadavkem omezit plochu OS 49 pouze na prostor mimo trasu ramene a rameno v celé délce mezi ulicí Sportovní a korytem Moravy ponechat v regulativu W (případně P nebo S*) se však pořizovatel s určeným zastupitelem neztotožnil a nadále, vzhledem k dosavadnímu využití dané plochy preferuje navržené funkční využití v celém rozsahu. ÚP dále umožňuje situování menších hřišť pro děti i v rámci bytové zástavby. V rámci městské zeleně pak realizaci Fit okruhů, inline stezek apod.. Ubytování a veřejné stravování Stávající ubytovací kapacity mohou být dle ÚP doplněny výstavbou či rekonstrukci širší škály zařízení: od kvalitního hotelového (hotel vyšší kategorie – zámek), ubytování v penzionech, motorestech, až po přenocování ve stanu. V lokalitě Radošov je navržena revitalizace bývalého statku za účelem agroturistiky. V zástavbě města i jeho okrajových částí je možno doplnit malé ubytovací kapacity formou penzionů i v plochách bydlení. Hlučné provozovny veřejného stravování lze situovat zejména v plochách občanského vybavení komerčního (OK), v plochách smíšených centrálních a obytných (SO.1, SO) pouze tam, kde nebudou hlukem zasaženy chráněné prostory. Situace bude ovlivňována podnikatelskými záměry. Obchodní síť Jak vyplývá ze zadání, ÚP umožňuje kontinuálně sledovat nabídku a poptávku po obchodních zařízeních a službách. Pokud vzroste poptávka, lze obchodní síť rozšířit. Záměrem je posilovat rozumnou míru koncentrace obchodních služeb do center různé velikosti. Hierarchie obchodních center může spoluvytvářet rytmus městských prostorů a jejich gradaci. V některých částech města však došlo výstavbou supermarketů k narušení městského prostředí a uličních front (zejména v centru města u Masarykovy tř.). Jak je výše uvedeno, ÚP navrhuje přestavbu či revitalizaci daných prostor. Nutno prověřit podrobnější dokumentací.


20


Odůvodnění ÚP

Předpokládaný vývoj plošného standardu maloobchodní sítě - Veselí nad Moravou a okolní spádující sídla (vztaženo k potenciálu cca 15 000 obyvatel):

VESELÍ NAD MORAVOU a okolní spádová sídla (vztaženo k potenciálu brutto 15 000 nakupujících)

CELKOVÁ PLOCHA

POTRAVINÁŘSKÉ NEPOTRAVINÁŘSKÉ ZBOŽÍ ZBOŽÍ

CELKEM

270 m2 až 290 m2/1000 obyvatel

550 m2 až 600 m2 /1000 obyvatel

820 m2 až 890 m2/1000 obyvatel

4 050 až 4 350

8 250 až 9 000

12 300 až 13 350

Nevýrobní služby Územní plán stanovuje podmínky pro situování služeb všeho druhu obecně - situace bude ovlivňována podnikatelskými záměry. Nevýrobní a opravárenská zařízení jsou stabilizovaná. Nevýrobní služby jsou využívány řidčeji, jejich druhovost je záležitostí trhu. Centrem vyššího občanského vybavení jsou města Hodonín, Kyjov a Brno. Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány do centra města a pro lepší dostupnost případně i do jeho okrajových částí. Drobné řemeslné provozovny a služby budou většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí. V jižní a východní části města u stávajících silnic I/55 a I/54 jsou celkem 3 čerpací stanice pohonných hmot. Doplnění ČSPH je možné ve vazbě na hlavní silniční tahy v plochách dopravy. Město má jižně železniční trati hřbitov s obřadní síní a dále hřbitovy v Milokošti a v Zarazicích. Židovský hřbitov u Kláštera servitů je památkou, kde se již nepohřbívá. ÚP posoudil plochy hřbitovů jako dostatečné. Počet obyv.

cca 12 000

Účelová jednotka Počet míst / 1.000 obyv. Počet míst / 12 000 obyv.

hrob 50 600

Koeficient

1,5 - 2

600 x 2 = 1 200 míst Plocha pozemku / 1 új

6 m2

1 200 x 6 = 7 200 m2 Stávající plochy hřbitovů jsou větší. II.3.1.6

Výroba a skladování Lehký průmysl

Plochy lehké průmyslové výroby a skladování mohou mít negativní vliv za hranicí vlastních pozemků a jsou obvykle vázány na kamionovou dopravu. Ve městě jsou soustředěny zejména do prostorů: •

Veselí nad Moravou - areál bývalých železáren a fotovoltaiky, plochy jsou zavlečkovány,

•

plochy u komunikace do čistírny odpadních vod.

Ostatní plochy byly vyhodnoceny jako plochy drobné výroby. Návrh: přestavba areálu železáren a plochy fotovoltaické elektrárny.


21


Odůvodnění ÚP

Územní rezervy: jihovýchod – Břestek (podmíněno realizací obchvatu II/655 a napojením na něj). Zdůvodnění řešení: •

návrhová lokalita pro průmyslovou výrobu (dnešní FVE) je územním plánem města takto řešena již od roku 2001, je to jediná plocha navržená pro průmyslovou výrobu dle platného i nového ÚP,

•

tato průmyslová zóna byla vytvořena pro možnost situování strategického investora, tedy nikoliv z důvodu výstavby FVE,

•

celé správní území města leží v rozvojové ose dle PÚR 2008, dle které je nutné mimo jiné v rozvojových osách vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území; úkolem pro územní plánování je proto umožnit v rozvojových osách intenzívní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. V této souvislosti vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo tyto rozvojové osy,

•

území města vykazuje vysokou míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje – úkolem územního plánování dle PÚR je v takových oblastech vytvářet podmínky k odstraňování náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí a napomoci tak řešení problémů v těchto územích,

•

investor pozemky ležící v návrhové ploše pro průmyslovou výrobu prokazatelně nabyl do vlastnictví jako pozemky stavební, určené pro průmyslovou výrobu (ne na omezenou dobu životnosti FVE cca 20 let). V případě vypuštění této lokality z ÚP se může investor soudní cestou domáhat náhrady za prokazatelně vzniklé škody neoprávněným zásahem do jeho vlastnických práv (otázka náhrady za změnu v území dle ust. § 102 stavebního zákona),

•

není pravdou, že stávající areál průmyslové výroby je dlouhodobě nevyužíván - dle vyjádření investora se opětovně využívá pro sklady a výrobní prostory; ve spolupráci s městem se hledají další možnosti využití – v současné době dopravní zpřístupnění celého areálu pro veřejnost,

•

návrhová plocha pro průmyslovou výrobu dle stávajícího platného ÚP není pro umístění FVE využita celá - 67%; rozloha VP cca 52 ha, FVE 36,87 ha. Drobná a řemeslná výroba

Plochy výroby a skladování bez výrazných negativních vlivů za hranicí pozemků: •

plochy jsou ve městě a jeho okrajových částech rozptýleny.

Plošně nejrozsáhlejší jsou areály při tř. Masarykově ve směru na Zarazice a při ulici Kollárově. ÚP navrhuje rozvoj ve vazbě na tyto areály. Dále jsou navrženy rozvojové plochy pro drobnou výrobu pod Hutníkem, v Břestku a v Zarazicích. Plochy mohou být v budoucnu dopravně obslouženy z obchvatu II/655. ÚP navrhuje intenzifikaci areálů zemědělské výroby tak, že umožňuje jejich využití i pro drobnou výrobu nezemědělskou a výrobní služby. Zdůvodnění řešení: Plošně nejrozsáhlejší je VD 85 - plocha drobné výroby a výrobních služeb (rozloha – 9,97 ha): •

lokalita je vymezena mezi komunikací Kozojídskou a Blatnickou. Dotčené pozemky jsou zemědělským půdním fondem, na základě bonitace zařazeny ve IV. třídě ochrany z 90 % a 10% výměry je ve II. třídě ochrany,

•

lokalita je územním plánem města takto řešena již od roku 2001, kdy nabyl účinnosti dosud platný územní plán,

•

návrhová lokalita bezprostředně navazuje na stávající areály drobné výroby a služeb,

•

je dopravně napojitelná a „Kozojídskou“,

•

celé správní území města leží v rozvojové ose dle PÚR 2008, dle které je nutné mimo jiné v rozvojových osách vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky


návrhem

„propojovací“

komunikace

mezi

tzv.

„Blatnickou“

22


Odůvodnění ÚP

změn v území; území města vykazuje vysokou míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje; úkolem územního plánování je lokalizací zastavitelných ploch pro drobnou výrobu a služby umožnit podnikání a vytváření pracovních příležitostí. Zemědělská výroba ÚP předpokládá rozvoj klasické produkční zemědělské výroby pouze v Milokošti. Podporována budou i zařízení pro agroturistiku a ekologické zemědělství, tedy smíšená zařízení pro zemědělskou výrobu a bydlení, případně i rekreaci. Nefunkční farma v Zarazicích může být využita i pro drobnou výrobu a výrobní služby. Začlenění stávajících výrobních objektů zemědělského charakteru do krajiny (zejména objektů, které nectí historicky vzešlé měřítko zástavby) je možné zlepšit ozeleněním zástavby. Lesní hospodářství Dle § 6 zákona 289/1995 Sb. o lesích jsou vymezeny tři kategorie lesů. Lesy zvláštního se vymezují v pro potřebu zachování biologické rozmanitosti, pro zvýšenou funkci půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Je jím část lesního celku v severozápadní části území (RBC Zarazický výkaz, v ÚP vymezeno jako plocha přírodní) a dva lesní pásy v jižní části území. Ostatní lesy jsou vedeny jako lesy hospodářské. Lesy ochranné v řešeném území vymezeny nejsou. Hospodaření v lesích není územím plánem zásadně ovlivněno. Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se pravděpodobně promítne do dřevinné skladby některých lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES - změnou ve prospěch geograficky původních dřevin.

II.3.2

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

II.3.2.1

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území

Zástavba města vznikla spojením čtyř částí (Veselí, Veselí-Předměstí, Milokošť a Zarazice), které se vyvinuly u řeky Moravy a podél cest, později podél hlavních silničních tahů. Přesto ji lze hodnotit jako kompaktní, vzhledem k tomu, že samostatné části postupně srostly. Tvoří tedy celek, jehož území je využito především pro bydlení a výrobu, v poslední době vzrůstá tlak na výstavbu rekreačních objektů. Centrum města a plochy na ně navazující jsou intenzivně zastavěny, pouze stará zástavba podél ulice Masarykovy je zčásti asanovaná, s tím, že na cenných pozemcích je připravována dostavba. Plochy sídlišť nevykazují rezervy pro zástavbu s jedinou výjimkou – prolukou na sídlišti Hutník, určenou k zástavbě bytovým domem v dosud platném územním plánu. Stávající bloková zástavba, tvořená rodinnými domy a zástavba venkovského charakteru v okrajových částech města (původní zemědělské usedlosti v prostoru ulicových návsí) je plošně úsporná, rovněž bez rezerv v podobě proluk pro možné zahuštění. Větší, dosud nezastavěné lokality jsou Horní vláka ve směru na Milokošť a plocha mezi územím Veselí-Předměstí a Zarazicemi. Na obě lokality byly již dříve zpracovány urbanistické studie a Horní vláka je postupně zastavována. Obě lokality nemohou uspokojit potřeby města pro jeho budoucí rozvoj, v dosud platném územním plánu je hlavním rozvojovým územím lokalita Třetí hony, Břestek, situovaná severovýchodně zástavby za bariérou železnice. Problémem lokality není nezájem o výstavbu, ale chybějící infrastruktura a špatná dopravní dostupnost. Pokud by byly tyto problémy odstraněny, nedocházelo by k odlivu občanů města do okolních obcí, kde jsou lokality pro výstavbu RD připraveny. Původní zástavba v nivě řeky Moravy je také postupně transformována na rekreační bydlení. Plošně nejrozsáhlejším průmyslovým areálem je areál bývalých Železáren Veselí a.s.. Vzhledem k tomu, že železárny zanikly, je areál využíván alternativním způsobem a zčásti pronajímám jiným firmám. Není ale opuštěn a nelze jej tedy hodnotit jako „brownfield“. Dále se větší plochy pro průmyslovou výrobu nacházejí v ulici Náklí, jsou intenzivně využívány. Jsou na ně navázány plochy drobné a řemeslné výroby, které jsou situovány rovněž v nedaleké lokalitě u ulice Masarykovy. Také tyto plochy jsou intenzivně využívány. Částečné plošné rezervy vykazují plochy drobné a řemeslné


23


Odůvodnění ÚP

výroby při ulici Kollárově, v dosud platném územním plánu jsou dále rozvíjeny. Celkově je tedy možno konstatovat, že zastavěné území města Veselí nad Moravou je jen s malými výjimkami zcela využito a neskýtá rezervy pro rozvoj města, aniž by byly navrženy nové zastavitelné plochy. II.3.2.2

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch bydlení Předpokládaný vývoj počtu obyvatel

Územní plány z let 1991 a 2001 uvažovaly ve Veselí nad Moravou s návrhovým počtem obyvatel 15 000. Vývoj počtu obyvatel tento předpoklad nepotvrdil. Vývoj počtu obyvatel města Veselí nad Moravou v období 1961 – 2009 (dle podkladů MěÚ a SLDB) rok obyvatel

1961

1970

1980

1991

1995

2001

2005

2009

2011

7 387

10 512

12 464

12 530

12 703

12 216

11 971

11 713

11 266

Počet obyvatel nejvíce rostl v letech 1961 - 1980, tempo růstu se po roce 1980 výrazně snížilo a po roce 1995 (útlum výroby v Železárnách Veselí a.s.) došlo k poklesu. Také se zvyšuje index stáří obyvatel. Dle SLDB 2011 je ve městě 5 513 ekonomicky aktivních obyvatel. Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva města Veselí nad Moravou je 72 % obyvatel města v produktivním věku (15 – 64 let), 13 % v předproduktivním věku (do 15 let) a 15 % obyvatel v poproduktivním věku (starších 65 let). Reálný počet obyvatelstva ve městě bude závislý především na: • • • • •

dalším demografickém vývoji, počtu pracovních příležitostí, reálné poptávce po bydlení ve městě, nabídce vhodných stavebních pozemků, dobudování technické infrastruktury.

Z toho územním plánem lze ovlivnit nabídku pozemků (jak pro bydlení, tak pro výrobu). Dle schváleného zadání ÚP se ve Veselí nad Moravou předpokládá stagnace počtu obyvatel a je potřebné zvýšení obytného standardu, tj. obytné plochy na 1 obyvatele (zejména v bytových domech, kde žije více než polovina obyvatel), viz dále.


24


Odůvodnění ÚP

Obytný standard Byty

z toho

Byty celkem

Počet osob

v RD

v BD

celkem

z toho v RD

Byty celkem

4 794

1 945

2 754

11 195

4 823

obydlené

4 388

1 659

2 645

11 195

4 823

ve vlastním domě

1 397

1 386

6

4 161

4 138

v osobním vlastnictví

1 347

-

1 347

3 073

-

nájemní

748

47

638

1 797

157

družstevní

497

-

497

1 323

-

z kamene, cihel, tvárnic

2 229

1 534

620

6 099

4 504

ze stěnových panelů

1 966

8

1 958

4 594

25

406

286

109

x

x

změna uživatele

9

5

4

x

x

slouží k rekreaci

19

19

-

x

x

přestavba

9

1

8

x

x

nezpůsobilé k bydlení

15

15

-

x

x

z toho právní důvod užívání bytu:

z toho v domech s materiálem nosných zdí:

neobydlené z toho důvod neobydlenosti:

Z celkem 11 266 obyvatel žije v bytových domech 6 372 obyvatel a v RD 4 823 obyvatel.


25


Odůvodnění ÚP

z toho Byty

Počet osob

Obydlené byty celkem v rodinných v bytových domech domech

celkem

z toho v rodinných domech

4 388

1 659

2 645

11 195

4 823

1

238

26

175

401

56

2

471

60

400

989

132

3

1 290

283

997

3 006

635

4

1 220

446

770

3 233

1 134

832

747

78

2 814

2 591

plyn zaveden do bytu

3 863

1 448

2 375

9 966

4 205

vodovod v bytě

4 137

1 548

2 517

10 637

4 516

teplá voda

4 094

1 529

2 494

10 573

4 509

přípoj na kanalizační síť

4 208

1 547

2 587

10 733

4 549

103

102

-

255

249

vlastní splachovací záchod

4 113

1 540

2 502

10 619

4 533

vlastní koupelna, sprchový kout

4 133

1 554

2 506

10 666

4 565

14 800

7 154

7 505

x

x

Celková plocha bytů v m²

329 015

167 034

158 036

x

x

Obytná plocha bytů v m²

246 660

123 072

120 747

x

x

Obydlené byty celkem z toho s počtem obytných místností:

5 a více z toho technické vybavení bytů:

žumpa, jímka

Počet obytných místností (8 m² a více)

Z tabulek plyne, že dle SLDB 2011 připadá na 1 obyvatele ve Veselí nad Moravou v průměru cca 22 m2 obytné plochy a na 1 obytnou místnost cca 0,76 obyvatel. Obytný standard se vzhledem ke snížení počtu obyvatel města navýšil (ve vztahu k r. 2001), přesto je dosti nižší, než je průměr Jihomoravského kraje (průměrná obytná plocha na 1 osobu zde činí 32 m2 obytné plochy). Při navýšení obytného standardu o cca 5 m2 obytné plochy/obyv. je celkově třeba 11 266 x 5 = 56 330 m2 + současných 246 660 m2 obytné plochy, tedy zaokrouhleno něco více než 300 000 m2 obytné plochy ve městě celkem. Při 60 m2OP/byt jde o celkem cca 5 000 bytů (v současné době je ve městě 4 388 obydlených bytů, rozdíl je cca 600 bytů). Cenzové domácnosti Ve městě je celkem 4655 hospodařících domácností, z toho 4587 s jednou cenzovou domácností a 68 se dvěma a více cenzovými domácnostmi (údaje: Strategický plán rozvoje města Veselí nad Moravou pro období 2010 – 2040, část 1. ROZVOJ BYDLENÍ, Příloha č. 1.1 - Analýza demografického vývoje). Z rozdílu lze odvodit potřebu na výstavbu nových bytů (odhad cca 50). Potřeba výstavby při stagnaci obyvatel města Celkem je na zvýšení obytného standardu a snížení počtu cenzových domácností potřeba 600 + 50 = 650 bytů


26


Odůvodnění ÚP

Dle dokumentace Strategický plán rozvoje města Veselí nad Moravou pro období 2010 – 2040, část 1. ROZVOJ BYDLENÍ, Příloha č. 1.1 - Analýza demografického vývoje se ale počítá s úbytkem počtu obyvatel města: Varianta A - cca 10 750 obyv. v roce 2040 Varianta B - cca 9 500 obyv. v roce 2040 Snížení počtu obyvatel města na úroveň varianty B pak potřebu nových bytů, plynoucí z navýšení obytného standardu o cca 5 m2 obytné plochy/obyv., téměř eliminuje. Požadavky na rozvojové plochy ÚP města Veselí nad Moravou respektuje zadání ÚP – počítá se stagnací počtu obyvatel města. Vzhledem k tomu, že se Veselí nad Moravou nachází dle Politiky ČR na rozvojové ose OS11 a pro posílení hospodářského pilíře jsou v ÚP navrhovány rozvojové plochy pro výrobu, mohla by být tato prognóza při navýšení počtu pracovních příležitostí ve městě reálná. Rozvojové plochy, převzaté z dosud platného ÚP města a v novém ÚP modifikované na základě projednání, umožňují ve Veselí nad Moravou výstavbu cca 600 bytů, z toho 500 v rodinných domech. Plochy pro výstavbu bytových domů byly dle požadavku města omezeny a lze na nich (včetně ploch smíšených obytných) realizovat cca 100 bytů. Celkem je v ÚP navrženo 42,5 ha ploch pro rozvoj bydlení a 37,1 ha ploch smíšených. Při stagnaci počtu obyvatel města jsou rozvojové plochy pro výstavbu potřebné především z důvodu navýšení obytného standardu obyvatel. Dále jsou potřebné i z toho důvodu, že bytový fond stárne (a to i morálně) a je a bude částečně využíván pro rekreaci (druhé bydlení, chalupaření). Rozvoj cestovního ruchu je na území Jižní Moravy s nedostatkem pracovních příležitostí velmi žádoucí. II.3.2.3

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch výroby

Město Veselí nad Moravou se dle PÚR ČR nachází na rozvojové ose OS11 Lipník nad Bečvou– Přerov– Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko (-Wien): jedná se o území s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trať č. 330 v úseku Přerov–Břeclav (II. tranzitní železniční koridor). Území je ovlivněno spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Přitom Hodonínsko a celá jihovýchodní Morava jsou regionem, patřícím celorepublikově k regionům s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Územní plán by měl vytvářet podmínky k odstraňování náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vznik pracovních příležitostí a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Plochy potřebné pro rozvoj průmyslové výroby ve městě: Plocha 252 VP – navržená plocha pro průmyslovou výrobu a sklady je v současnosti zčásti využita pro fotovoltaickou elektrárnu (po dožití je předpokládána přestavba). Záměr je zvažován dlouhodobě (dříve, než byl vydán souhlas s dočasným záborem pro FVE byla v dosud platné ÚPD schválena plocha pro výrobu mnohem rozsáhlejší). Část původní návrhové plochy na přechodu do krajiny byla v novém ÚP převedena do územních rezerv, původní návrh byl zmenšen zhruba o třetinu. Navržené rozvojové plochy pro výrobu nelze vypustit - tvrzení, že současný areál bývalých železáren je využíván nedostatečně neodpovídá realitě, areál je využíván i dále pronajímán. Pokud by byla tato plocha, navrhovaná pro průmyslovou výrobu dle dosud platného územního plánu města Veselí nad Moravou, z řešení nového ÚP vypuštěna, je rozvoj průmyslové výroby ve městě výrazně omezen, ne-li znemožněn. Plocha VD 85 – plocha je potřebná pro menší podnikatelské záměry. Je zvažována dlouhodobě, v téměř shodném rozsahu byla vymezena pro tutéž funkci i v dosud platném územním plánu. Plocha bude od souvislých ploch ZPF oddělena komunikacemi, na nový dopravní skelet naváže potřeba využít sousedící území pro účely, svázané obvykle s nákladovou dopravou (tak, aby tato doprava nezatěžovala zbytečně obytná území a nezajížděla do centra města).


27


Odůvodnění ÚP

Argumentem je kromě výše zmíněného i vytváření pracovních příležitostí drobnými podnikateli. Dále jsou v územním plánu navrženy menší plochy pro drobnou výrobu ve vazbě na zástavbu. Jsou potřebné např. z hlediska rozvoje stávajících areálů.

Orientační údaje o kapacitách návrhových ploch viz přiložená tabulka:


28

PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, ÚP VESELÍ NAD MORAVOU - počet obyv. 11 266 (2011), 4388 trvale obydlených bytů Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.

Atelier URBI, Brno

podle funkčního využití v platné ÚPD

kód

využití

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K

P

Počet RD Počet bytů (cca) (cca)

L

1

SO

plocha smíšená obytná - za nemocnicí

43 091

ON a orná (stav), ON

3

SO

plocha smíšená obytná - Hutník

33 434

BB a SO (návrh)

5

BI

plochy bydlení individuálního - Hutník

68 577

6

BI

plochy bydlení individuálního - Hutník

Počet obyv. při 2,5 ob/BJ

Poznámka

90

stanoveno individuálně

17

42

pozn.2

BO (návrh)

86

214

pozn. 1

19 860

BO (návrh)

25

62

pozn. 1

ON (návrh), zm. 7 - B

7

BI

plochy bydlení individuálního - náměstí 24.dubna

9 233

8

BI

plochy bydlení individuálního - Horní vláka

4 480

9

BI


15 682

10

BI


24 872

14

BI

plochy bydlení individuálního - Břestek

13 783

15

BI


75 840

17

BI


33 765

18

BI


35 531

19

BI


20

BI

plochy bydlení individuálního - Za Humny

21

BI

22

PD (stav), zm.4 - B PD (stav), zm.7 - B BO a ZV (návrh) BO (stav i návrh), SO

36

pozn. 1 0 spojeno s SO 224

0 6

14

pozn. 1

20

49

pozn. 1

31

78

pozn. 1

11

29

pozn. 1

BO (návrh) BO a SO (návrh)

63

158

pozn. 1

28

70

pozn. 1

30

74

pozn. 1

24 908

BO (návrh) BO a SO (návrh)

21

52

34 175

BO (návrh)

10

25

pozn. 1 stanoveno individuálně

plochy bydlení individuálního - Zarazice

6 227

BO (návrh)

5

13

pozn. 1

BI

plochy bydlení individuálního - Zarazice

21 722

18

45

pozn. 1

24

BI

6

14

pozn. 1

35

RZ

plochy bydlení individuálního - Milokošť plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Újezdné

36

RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Hutník

39

P*

plochy veřejných prostranství - Hutník

41

OV

plochy občanského vybavení - u zámku (skleníky)

42

SO.1

plochy smíšené centrální - u zámku

3


43

OS

plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport rozšíření sportovního areálu

44

OS

45

OS

46

OS

48

OS

plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport rozšíření sportovního areálu plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport rozšíření sportovního areálu plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport bazén Blatnická plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport Zarazice

BO (návrh) PD (stav), zm.4 - na části plochy B (návrh)

6 934

PD (stav) orná, louky (stav), BO (rezerva)

4 497

24 271 8 062

30 959

3 837

18 470

OK (návrh) zahradnictví, PD, zm.10 OK OS a DA (návrh), zm. 10 - OK louky, PD (stav), OS (rezerva)

3 937

PD (stav), OS (rezerva)

3 922

OS (stav)

19 537

OS (návrh)

25 308

OS (návrh)

1

Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


kód

využití plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční - u nádraží (Rumunská)

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K

P


L


OS a DA (návrh)

49

OS

53

DS

54

DS

55

DS

plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice u plochy dopravní infrastruktury silniční Veselského rybníka

56

P*

plochy veřejných prostranství - Horní vláka

57

P*

58

DS

59

DS

plochy veřejných prostranství - Břestek plochy dopravní infrastruktury silniční - Blatnická Kollárova plochy dopravní infrastruktury silniční - Blatnická Kollárova

20 048

2 592 6 675

DZ (stav)

7 813

VD (návrh)

Poznámka

plošně omezeno

orná (stav)

2 566 2 160 30 007

spojeno s 99

15 503

rozšířeno

60

DS

plochy dopravní infrastruktury silniční - železárny

25 660

63

DS

8 620

64

DS

65

DS

66

DS

67

DS

plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice za přejezdem plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice před přejezdem plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice úprava křižovatky plochy dopravní infrastruktury silniční - Zarazice úprava křižovatky

69

SO.1

plochy smíšené centrální - sídliště Chaloupky

71

SO

plochy smíšené obytné - Břestek

73

SO

74

SO

75

SO

plochy smíšené obytné - Hutník

79 238

76

SO

plochy smíšené obytné - Hutník

12 966

77

SO

plochy smíšené obytné - Zarazice

22 637

78 79

SO SO

plochy smíšené obytné - Zarazice plochy smíšené obytné - Zarazice

17 195 15 990

SO (návrh) PD, K (stav), BO (rezerva) orná (stav), BO (rezerva) BO (návrh)

80

SO

20 922

81

VD

plochy smíšené obytné - Zarazice plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby u železnice

82

SO.1

11 316

85

VD

87

VD

88

VD

89

VD

90

VD

91

VD

plochy smíšené centrální - Břestek plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Blatnická plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Kollárova plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Břestek plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice (u ZD) plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice (u ZD) plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice

92

SO

plochy smíšené obytné - Zarazice

38 109

93

SO

plochy smíšené obytné - Pod parkem

1 323 705 137 91

10 727

SC a ZV (návrh) BV a PD (stav), zm.6 -


12 620

plochy smíšené obytné - Milokošť

4 136

5 260

29 618

8 850

25


5

14

pozn. 2

SO (návrh)

6

16

pozn. 2

SO (návrh) orná (stav), BB (rezerva)

2

5

30

75

2

5

pozn. 2 stanoveno individuálně stanoveno individuálně

11

28

pozn. 2

9 8

21 20

pozn. 2 pozn. 2

SO (návrh)

10

26

pozn. 2

VD (návrh)

0

0

10

BO (návrh) 99 736

VD (návrh)

11 160

VD (stav)

34 341

orná (stav)

10 507 14 977

VD (návrh) orná (stav), PD (návrh)

8 556

PD, K (stav) K a BO (návrh) VD (stav)

6

14

pozn. 2

19

48

6

15

pozn. 2 stanoveno individuálně

Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


kód 94

VZ

95

W

98

OV

využití plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu Milokošť plochy vodní a vodohospodářské - u silnice na Mor.Písek plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost u nemocnice

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K

P

L

ON (stav) zahrádky (stav)

16 053

102 SO

104 RZ

plochy smíšené obytné - Hutník plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Hutník plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Zarazice

105 ZS

plochy sídelní zeleně - Zarazice - Drahy

2 312

PD (stav)

106 ZS

plochy sídelní zeleně - Zarazice

1 339

PD (stav)

107 ZS


2 134

BO (návrh)

108 ZS


1 309

BO (návrh)

109 110 111 112 113 114

129 K

plochy sídelní zeleně - Zarazice plochy sídelní zeleně - Zarazice plochy sídelní zeleně - Zarazice plochy sídelní zeleně - Zarazice plochy sídelní zeleně - Zarazice - Za Humny plochy sídelní zeleně - Horní vláka plochy krajinné zeleně - u rybníka u silnice na Mor.Písek

130 K

plochy krajinné zeleně - LBK 5

3 733

131 K


3 472

132 K


9 541

133 K


607

134 K


11 694

135 K


9 631

136 137 138 139 140

plochy krajinné zeleně - LBK 2 plochy krajinné zeleně - LBK 2 plochy krajinné zeleně - LBK 1 plochy krajinné zeleně - LBK 1 a RBK 143 plochy krajinné zeleně - RBK 143

1 947 726 703 3 850 9 436

K K K K K

Poznámka

louky (návrh)

19 987

plochy sídelní zeleně - Břestek

ZS ZS ZS ZS ZS ZS


orná (stav), VZ (návrh)

28 338

100 ZS

103 RZ


2 099

BO (návrh) BO (návrh), PD (stav i

11 977 8 380

PD (stav)

7 499

PD (stav) PD PD (stav) (stav), zm.4 VD a ZV PD (stav), zm.4 VD a ZV ZV PD (stav), (návrh), zm.4 PD (stav)

245 1 278 1 283 3 312 18 768 7 184 16 677

141 K

plochy krajinné zeleně - RBK 143

11 418

142 K


8 354

143 K


2 665

144 K


14 801

145 K 146 K

plochy krajinné zeleně - LBK 7 plochy krajinné zeleně - LBK 7

12 978 1 319

147 K

plochy krajinné zeleně - Vinohrady

148 K


5 535 13 434

louky (návrh) orná (stav), K (návrh) orná (stav), K (návrh) orná (stav), K (návrh) K (návrh) K (stav i návrh), louky (návrh) K (stav i návrh), louky (návrh) orná (stav) louky (stav) louky (návrh) louky (návrh) louky (návrh) K (stav), louky (návrh) louky (návrh) louky, voda (návrh) louky, voda (návrh) orná (stav), K (návrh) K (stav) K (stav i návrh) orná (stav), K (návrh)

6

15

pozn. 2

Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


149 K

využití plochy krajinné zeleně - LBK 12

150 K


10 370

151 K 152 K

plochy krajinné zeleně - LBK 12 plochy krajinné zeleně - LBK 12

6 086 8 598

153 K 154 K 155 K

plochy krajinné zeleně - LBK 14 plochy krajinné zeleně - LBK 15 plochy krajinné zeleně - LBK 17

19 693 5 277 16 750

156 K


19 771

157 K

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality LBK 16

158 K

plochy krajinné zeleně - LBK 19, 20

159 K


7 848

160 K


1 982

161 K 162 K 163 P

plochy krajinné zeleně - LBK 21 plochy krajinné zeleně - u Veselského rybníka plochy přírodní - LBC Veselské louky

47 685

orná (stav) orná (stav), K (návrh) K (návrh) orná (stav), K (návrh) K (návrh) K (návrh) orná (stav), zm.2 - K (návrh) orná (stav), zm.2 - K (návrh) orná (stav), K (návrh) orná (stav), K (návrh) orná (stav), K (návrh) orná a vinice (stav) orná (stav) louky (stav)

164 P

plochy přírodní - LBC Pod Vlčincem

15 421

louky (stav)

165 P

plochy přírodní - LBC Pod Vlčincem

5 188

166 P

plochy přírodní - LBC Štěrkoviště

15 164

167 P

plochy přírodní - LBC Štěrkoviště

37 222

168 P

plochy přírodní - LBC U Hatí

12 352

169 P

plochy přírodní - LBC Dolní louky za stadionem

65 369

170 P 172 P

plochy přírodní - LBC U Studny plochy přírodní - LBC Za drubežárnou

35 191 1 459

173 P

plochy přírodní - LBC Hrnčířské louky

13 988

louky (stav) K (stav) K (stav i návrh), PD (stav)

174 P

plochy přírodní - LBC Za Svodnicí

25 078

K (návrh)

175 P 176 P

plochy přírodní - LBC Bařinky plochy přírodní - LBC Pod Borky

177 P

plochy přírodní - LBC Záklinky

34 016

178 P

plochy přírodní - LBC Dubečky

27 589

179 P 183 L

plochy přírodní - LBC Radošov plochy lesní - Šlajza

28 113

184 L

plochy lesní - Šlajza plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Šlajza plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Šlajza

kód

185 RZ 186 RZ

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K 8 043

P

orná (stav)

2 723 20 093

12 749 15 233

9 048 8 595

12 816 17 271

L

K (návrh) orná a K (stav), louky (návrh) K (stav i návrh), louky (návrh) K (stav), louky (návrh) orná (stav), K (stav i návrh)

K (návrh) K (návrh) orná (stav), K (návrh) K (stav i návrh) orná (stav), K (návrh) 2 915 louky (stav) 1 597 L (stav) L, PD, louky (stav) PD (stav)



Poznámka

Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


využití

kód

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K

P

L

187 L

plochy lesní - U Studny

191 L

plochy lesní - Zarazice - Za příčkami

orná (stav), 17 286 louky (návrh) PD (stav), K 20 090 (návrh)

192 P

plochy přírodní - U Močáru

23 145 K (návrh)

193 P

plochy přírodní - U Močáru

194 L

plochy lesní - skládka

1 259 orná (stav) orná, skládka (stav), K 30 367 (návrh)

195 L

plochy lesní - u Veselského rybníka

196 P 197 P 198 P

plochy přírodní - u Veselského rybníka plochy přírodní - u Veselského rybníka plochy přírodní - Žabince

199 P

plochy přírodní - pod Radošovem

200 L

plochy lesní - Rybník

201 RH

plochy rekreace hromadné - Radošov

11 551

203 RI

plochy rodinné rekreace - u Struhy

22 888

204 RI


23 063

210 DS

plochy dopravní infrastruktury silniční - Hutník

217 SO 218 BI 220 ZS

plochy smíšené obytné - u Svodnice plochy bydlení individuálního - Milokošť plochy sídelní zeleně - Blatnická

222 ZS

plochy sídelní zeleně - Blatnická

223 BH

plochy bydlení hromadného - Hutník

225 SO.1

plochy smíšené centrální

227 P*

plochy veřejných prostranství - Chaloupky

228 T*

plochy technické infrastruktury - koridor VVN a VN

229 BI 230 RZ 235 RZ 236 DS

plochy bydlení individuálního - Kollárova plochy rekreace individuální - u čističky plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Milokošť plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54

237 T*

plochy technické infrastruktury - koridor VVN a VN

240 DS

plochy dopravní infrastruktura silniční - Milokošť

4 534

241 242 243 244 245

plochy dopravní infrastruktury železniční - Milokošť plochy veřejných prostranství - Břestek plochy veřejných prostranství - Hutník plochy veřejných prostranství - Milokošť plochy veřejných prostranství - Milokošť

1 013

247 DS 248 P* 249 P*

plochy dopravní infrastruktury silniční - u přejezdu plochy veřejných prostranství - průjezd plochy veřejných prostranství - Břestek

3 946

251 SO


DZ P* P* P* P*



Poznámka

76 655 orná (stav) orná, PD 131 184 (stav) 131 714 orná (stav) 19 848 K (návrh) 20 047 K (návrh) 24 351 orná (stav) K a vinice (stav) převedeno z varianty převedeno z varianty 12 650 K (stav)

977 12 423 6 221 2 221

8 029

0 16

VD (návrh) orná (stav), ON (rezerva) ZV (stav), zm.4 - BB (návrh)

48

1 39

pozn. 2 pozn. 1

120


3 569 variantně ZS o výměře 6098 m2

6 098 282 013 12 934

10

25

tvoří celek s 237 stanoveno individuálně

14 123 17 850 898 tvoří celek s 228

188 611

14 922 9 260 881 3 631 7 591 36 362 12 922

7

18


Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


262 VD

využití plochy pro průmyslovou výrobu a sklady plochy dopravní infrastruktury silniční plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby plochy sídelní zeleně plochy krajinné zeleně plochy krajinné zeleně plochy krajinné zeleně plochy krajinné zeleně plochy krajinné zeleně plochy krajinné zeleně plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Břestek

263 BI

plochy bydlení individuálního Milokošť

264 P*

plochy veřejných prostranství

265 267 268 269

plochy veřejných prostranství plochy rodinné rekreace - Horní vláka plochy rodinné rekreace - Dolní vláka plochy rodinné rekreace - Okasovy

10 572 4 460 2 069


10 803

252 253 254 255 256 257 258 259 260 261

kód VP DS VD ZS K K K K K K

P* RI RI RI

270 RI

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx 369 774

Wx

Zx

K

P


L


Poznámka

7 264 4 567 24 698 3 235 2 615 6 726 3 620 2 756 1 230 20 093 1 440

1

3


1 983 1 591

271 R

rekreace - Dolní louky za parkem

12 551

272 R


10 643

273 RI

plochy rodinné rekreace - Horní vláka

21 076

274 RI


6 953

275 RI


2 576

276 RI


4 949

277 RI


2 226

278 RI

plochy rodinné rekreace - Posoldovo

4 590

279 RI

plochy rodinné rekreace - Dolní vláka

4 128

280 RI

plochy rodinné rekreace - Okasovy

6 263

z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD již zastavěno částečně

Plocha [m2]

Funkce

Č.pl.


kód

využití

Bx

Rx

Ox

Dx

Tx

Px

Sx

Vx

Wx

Zx

K

P

L



Poznámka

291 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Okasovy plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Nákly

292 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Za jízdárnou

2 909

293 RZ


8 488

294 RZ


4 218

295 RI


1 315

již zastavěno částečně již zastavěno částečně částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD již zastavěno částečně částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD zcela zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD z větší části již zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD již zastavěno z větší části částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD částečně zastavěno v nesouladu s platnou ÚPD zcela zastavěno, v nesouladu s platnou ÚPD

296 RH

plochy rekreace hromadné - ranč plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Za jízdárnou plochy veřejných prostarnství Zarazice plochy veřejných prostarnství Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54

5 163

již zastavěno

281 RI

plochy rodinné rekreace - Okasovy

7 872

282 RI


9 037

283 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Horní vláka

34 025

284 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Děliska

11 116

285 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Děliska

15 426

287 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Děliska plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Ostrůvek

19 803

288 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Okasovy

9 646

289 RZ

plochy rekreace individuální - zahrádkářské lokality Okasovy

2 830

286 RZ

290 RZ

297 299 300 301 302 303 304 305

RZ P* P* DS DS DS DS DS

3 258

12 218 13 828

již zastavěno

1 309 2 737 5 860 1 767 609 4 016 739 8 987

Č.pl.

Plocha [m2]

Funkce


kód 306 DS 307 DS 308 P*

Celkem Celkem

využití plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy veřejných prostranství Vláky

Bx

430 415 všechny návrhové plochy

Rx

431 427

Ox

89 819

Dx 4 974 2 833 568 167 094

Tx

Px

470 624

131 953

Sx

369 773

Vx

631 667

Wx

Zx

19 987

80 501

2 742 759

Poznámka k odůvodnění: pozn. 1 - u ploch bydlení v RD - městské je počítáno na 1BJ/400 - 800m2 (min. 35 obyv./ha), u bydlení v RD - venkovské na 1BJ/min. 1200m2 (23 obyv./ha) pozn. 2 - u ploch smíšených obytných SO je počítáno 50% ploch na podnikání, na 1BJ/150m2 pozemku, na 1 RD 1000 m2 pozemku

K

P

317 920

381 478

1 280 357


L

500 458

525

101


1 565

Poznámka


II.3.3 II.3.3.1

Odůvodnění ÚP

Řešení veřejné infrastruktury – občanské vybavení Výchozí údaje:

Návrh rozvojových ploch pro veřejnou a ostatní občanskou vybavenost města Veselí nad Moravou vychází v první řadě ze schváleného zadání pro zpracování územního plánu města. V některých případech byly jednotlivé návrhy podrobněji analyzovány z hlediska potřeb obyvatel, lišících se podle věkových a sociálně-ekonomických kategorií uživatelů občanské vybavenosti (nejen bydlících ve Veselí). Přihlíželo se také k poznatkům, získaným průzkumy ve městech stejné kategorie center osídlení – s použitím analogie - a k očekávaným demografickým a sociálně-ekonomickým změnám ve výhledu, které budou mít odezvu v prostorové struktuře města včetně občanské vybavenosti. Koncepce veřejné občanské vybavenosti vychází v územním plánu města z předpokládané stagnace počtu obyvatel (dle SLDB 2011 - 11 266 obyvatel) se zohledněním denně přítomného počtu obyvatel, který kolísá mezi 12 000 – 12 250 osobami. Dojížďka za prací a do škol převyšuje vyjížďku o cca 650 osob, dále je odborným odhadem zohledněna dojížďka do center občanské vybavenosti. Předpokládaný počet obyvatel:

11 266, stagnace

Denní obyvatelstvo:

12 000 – 12 250 dojíždějící do škol

+ 604 obyv.

dojíždějící do zam.

+2 363 obyv.

vyjíždějící

- 2 333 obyv.

denní obyvatelstvo

11 900 obyv.

dojížďka za vybaveností celkem cca

350 obyv. 12 250 obyv.

Koncepce veřejné občanské vybavenosti vychází v územním plánu města ze zadání (stagnace počtu obyvatel) a z denního počtu obyvatelstva, které v některých případech konfrontuje s obecně používanými urbanistickými ukazateli, doporučeními odborníků a s nejnovějšími poznatky o pravděpodobném budoucím společenském vývoji v České republice. Návrh II.3.3.2

Vzdělání a výchova

Zřizovatel Město Veselí nad Moravou (údaje z P+R 2010): Název školy

kapacita

skutečnost

Mateřská škola Veselí nad Moravou, Tyršova 714

150

126

- ředitelství MŠ Tyršova 714

125

102

- odloučené pracoviště MŠ Vinohradská 276 (Zarazice)

25

24

Mateřská škola Veselí nad Moravou, Hutník 1496

160

133

- ředitelství MŠ Hutník 1496

100

77

- odloučené pracoviště MŠ Kollárova 1235

60

56

Mateřská škola Veselí nad Moravou, náměstí 24. dubna 934

75

63

- ředitelství MŠ náměstí 24. dubna 934

50

49

- odloučené pracoviště MŠ Na Hrázi 204 (Milokošť)

25

14

1 200

526

Základní škola Veselí nad Moravou, Hutník 1456, okres Hodonín, příspěvková organizace


29

Územní plán Veselí nad Moravou - ředitelství ZŠ Hutník 1456 - odloučené pracoviště ZŠ Ostrožská 150 (Milokošť)

Odůvodnění ÚP 1 080

460

120

66

700

350

545

518

3 300

621

135

111

790

691

Zřizovatel církev Církevní základní škola ve Veselí nad Moravou se sídlem park Petra Bezruče 697 Zřizovatel Jihomoravský kraj Základní umělecká škola, Veselí nad Moravou, okres Hodonín, se sídlem nám.Míru 1676 Dům dětí a mládeže, Veselí nad Moravou, okres Hodonín se sídlem Hutník 1495 Mateřská škola a Základní škola, Veselí nad Moravou, Kollárova 1045 Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou, Kollárova 1669 Počty míst v mateřských i základních školách jsou dostatečné. S ohledem na stagnující počet obyvatel bude při nižší porodnosti možné využití některých objektů mateřských a základních škol alternativním způsobem, na př. z mateřských škol zřídit denní stacionáře pro seniory, základní školy využít pro speciální výuku apod.. ÚP nestanovuje jednoznačně nové využití objektů, vytváří pouze předpoklady pro změnu využití. Ostatní školy jsou respektovány. Vyšší školství je dostupné ve městě Brně. II.3.3.3

Zdravotnictví, sociální péče

Základní lékařská péče je poskytována ve více střediscích. Nemocnice, poliklinika s lékárnou a lékařská služba první pomoci se nacházejí v ulici U Polikliniky. Sociální péče je poskytována v Domovech důchodců a Domech s pečovatelskou službou - centrum města a byty s pečovatelskou službou v části Benátky. Stávající zařízení jsou územním plánem respektována (plochy OV jsou chráněny před komerční zástavbou podmínkami pro využití). Podmínky pro využití ploch jsou v ÚP stanoveny tak, aby základní veřejná občanská vybavenost s podlimitními pozemky (pod 2 000 m2) mohla být situována i mimo plochy občanské vybavenosti, např. v plochách bydlení. II.3.3.4

Kultura

Ve městě jsou objekty kulturního domu a kina situovány na náměstí Míru. Vyšší vybavenost tohoto typu je i v Hodoníně a Uherském Hradišti (Brno je příliš vzdáleno). Zařízení základního charakteru (různá klubová zařízení, pobočky městské knihovny a pod.) jsou a budou součástí jednotlivých obytných obvodů. Letní amfiteátr se nachází nad zámkem u Baťova kanálu. Je plošně malý a špatně vybavený. Dle ekonomické situace je možné řešit jej i na jiných plochách u Baťova kanálu (zázemí zámku, spojení s říčními lázněmi apod.). Veškeré kulturní památky církevní i ostatní včetně zámku s parkem a objektu hvězdárny jsou územním plánem respektovány.


30

Územní plán Veselí nad Moravou II.3.3.5

Odůvodnění ÚP

Veřejná správa

Městský úřad je ve staré budově v Masarykově třídě a v objektu kláštera servitů, s dostatečnou rozptylovou plochou a možností parkování pro zaměstnance i občany. Pošta bez nároků na nové plochy. Budou respektována stávající zařízení veřejné správy. II.3.3.6

Ochrana obyvatelstva

V ÚP je respektováno Městské zařízení požární ochrany a stávající zařízení ochrany obyvatelstva.

II.3.4 II.3.4.1 II.3.4.1.1

Řešení veřejné infrastruktury - dopravní řešení Pozemní komunikace Silnice Soupis silnic

Katastrálním územím města Veselí nad Moravou procházejí v současné době následující silnice: I/54

Slavkov u Brna (I/50) - Kyjov - Veselí n.M. (I/55) – státní hranice

I/55

Olomouc – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice

III/4994

Veselí nad Moravou – Kozojídky – Hroznová Lhota

Obě silnice I. třídy jsou vysoce exponované s velkými dopravními zátěžemi. Průběh silnic v zastavěných částech nepříznivě ovlivňuje životní prostředí jak z hlediska exhalací a hluku, tak z hlediska bezpečnosti provozu vozidel. Zátěž životního prostředí je úměrná dopravní zátěži na těchto silnicích, šířce dopravního koridoru a konfiguraci terénu.


31


Odůvodnění ÚP

Návrhy a požadavky na řešení silniční sítě v rámci kraje a ČR Pro Jihomoravský kraj neexistuje vydaná územně plánovací dokumentace, Zásady územního rozvoje (ZÚR) JmK byly rozhodnutím správního soudu zrušeny. Generel dopravy Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad uvažuje s přeložkou silnice I/55 v nové trase severně od řešeného území (rychlostní silnice s označením R55). Vyřazený úsek silnice I/55 je navržen k přeřazení do silnic II. třídy jako silnice II/655 s trasovou úpravou ve formě obchvatů. Ve Veselí nad Moravou je položena tato trasa jihovýchodně od zastavěného území. Výřez z tohoto generelu viz následující obrázek.

STAV

NÁVRH

VÝHLED

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad -

respektuje silnici I/54 jako tah státní silnice v současné poloze

-

respektuje silnici I/55 jako tah státní silnice v současné poloze, směrně pak jako tah oblastního významu po provedení přeložky jako jižního obchvatu města

-

jižní obchvat města vymezuje jako směrný návrh tahu oblastního významu (návrh k roku 2030)


32


Odůvodnění ÚP

Výřez z tohoto generelu je na následujícím obrázku.


33


Návrh ÚP - odůvodnění

Návrh změn ve skeletu silniční sítě v řešeném území a úpravy silnic V územním plánu Veselí nad Moravou se předpokládá, že bude realizována přeložka silnice I/55 jako rychlostní silnice R55 severně od města, mimo řešené území. V případě, že by realizace R55 byla časově výrazně odsunuta, bude pro její dočasné vedení možno využít koridor pro přeložku II/655 jižně Veselí nad Moravou, po převedení z územní rezervy do návrhu. Úpravy na silnicích I. třídy Dopravní řešení ÚP se v současné době nemůže opřít o vyšší územně plánovací dokumentaci Jihomoravského kraje. Řešení ÚP vychází tedy z územně plánovacích podkladů, kterými jsou Generel dopravy Jihomoravského kraje a Generel krajských silnic Jihomoravského kraje.

Silnice I/55 Po vybudování rychlostní silnice R55 význam současné trasy silnice I/55 výrazně poklesne a silnice bude převedena do sítě krajských silnic jako silnice II/655. Ve výhledu se předpokládá přeložení této silnice do polohy jihovýchodního obchvatu města.

Silnice I/54 V rozpracovanosti konceptu územního plánu se na této silnici upravovala poloha trasy mezi ulicí Masarykovou (současná silnice I/55) a podjezdem pod železniční tratí (přesun z dnešní ulice Svatoplukovy do koridoru ulice Chaloupky). Cílem bylo zvětšení vzdálenosti mezi křižovatkami silnice I/54 s ulicí Masarykovou včetně zlepšení propustnosti těchto křižovatek. Řešení umožnilo urbanisticky lépe dotvořit střed města a zklidnit prostor kolem kostela. Projektant ÚP zvažoval možnost vedení nové trasy silnice I/54 kolem sídliště Chaloupky v zářezu, s architektonicky řešeným zastřešením pro ochranu přilehlé zástavby. Trasa by pokračovala do prohloubeného podjezdu pod železniční tratí. V důsledku realizace kruhového objezdu v křižovatce Svatoplukova – tř. Národních mučedníků nebylo toho řešení reálné. V upraveném řešení ÚP Veselí nad Moravou je na silnici I/54 ponechán současný stav.


34



Úpravy na silnicích II. třídy

Silnice II/655 V ÚP Veselí nad Moravou je zakreslen koridor územní ochrany pro obchvat. Řešení ÚP: Silnice v poloze převzaté z dosud platného ÚP města Veselí nad Moravou (s korekcí ve vazbě na sousední obce Vnorovy a Uherský Ostroh) bude mít extravilánový charakter. Připojení silniční sítě je omezeno na připojení řešeného území v Zarazicích, u průmyslové zóny, v křížení se silnicí I/54 a v Milokošti. Úpravy na stávajících silnicích III. třídy

Silnice III/4994 Tato silnice je ve výhledu upravována v souvislosti s křížením koridoru územní rezervy II/655 na jižním okraji města. Přeložku II/655 kříží mimoúrovňově. Návrh kategorií a funkčního zatřídění silnic Kategorie státních silnic vycházejí z požadavků ŘSD. Kategorie krajských silnic mimo zastavěné území obce jsou navrženy v souladu s „Návrhovou kategorizací krajských silnic“ vypracovanou OD JMK v roce 2008 pro výhledový stav silniční sítě a provozu k roku 2030 v návaznosti na Generel krajských silnic. Uvedeny jsou v tabulce na konci této kapitoly.

Zde je jako tah krajského významu zakreslena trasa opuštěné silnice I/55 v průtahu městem, s její přeložkou se zde neuvažuje. Kategorie je platná pouze pro extravilánové úseky silnic, takže v poloze přes město je nerelevantní, respektována je v poloze obchvatu mimo zastavěné území. Její kategorie bude S 9,5. Intravilánové úseky silnic I., II. a III. třídy (průtahy v souvisle zastavěné části obce) by měly odpovídat svým šířkovým uspořádáním silnicím v nezastavěném území (extravilánu). Zařazeny budou ve funkční skupině B (silnice I. a II. třídy) nebo C (silnice III. třídy). V návaznosti na silnice kategorie S 9,5 bude základním typem MS2 11/8/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhů 3,5 m s vodícími proužky 0,5 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m – bez samostatných pruhů pro cyklistickou dopravu.


35



V návaznosti na silnici kategorie S 6,5/50 to bude typ MO2 9/7/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m. Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (územních studiích) nebo v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií apod.. Navržené zatřídění komunikací do funkčních skupin a kategorií pro řešení ÚP je uvedeno v následné tabulce.

v zastavěném území

silnice

mimo zastavěné území

funkční skupina

výchozí (základní) typ

kategorie

I/54

B

MS2 11/8/50

S 9,5

II/655

B

MS2 11/8/50

S 9,5

III/37435

C

MO2 9/7/30

S 6,5

Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst, zastávkových pruhů (zálivů) apod. je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií apod. II.3.4.1.2

Místní komunikace

ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Některé z nich mají větší dopravní význam a jsou proto zařazeny ve funkční skupině C. Jde především o komunikace, po kterých je vedena autobusová doprava, dále pak o komunikace, které tvoří kostru dopravní obsluhy s větší frekvencí vozidel a o komunikace určené pro obsluhu průmyslových objektů. Ve funkční skupině C jsou navrhovány páteřní komunikace v návrhových plochách bydlení a dále některé komunikace v rozvojových plochách, zejména průmyslových nebo smíšených. V síti místních komunikací jsou navrženy následující úpravy: -

zpřístupnění areálu železáren převedením účelových komunikací v závodě do veřejných městských komunikací a vytvoření nové komunikační struktury; tím je zajištěno propojení mezi silnicí III/4994 a Zarazicemi na jihozápadní straně železniční trati a je odstraněna bariéra průmyslového areálu,

-

nová komunikace pro zpřístupnění nové lokality bydlení v Břestku s přemostěním železniční trati,

-

nové komunikace v návrhových plochách.

Ostatní místní komunikace jsou ve funkční skupině D1. Podrobnější projektovou dokumentací je třeba řešit místní komunikace a dopravní plochy náměstí včetně řešení autobusových zastávek. Komunikace zařazené ve funkční skupině C jsou graficky označeny ve výkrese Dopravní řešení. Ostatní místní komunikace s výjimkou vyznačených pěších a cyklistických stezek jsou ve funkční skupině D1.


36


II.3.4.1.3


Účelové komunikace

Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území z velké části stabilizovány. Stávající síť polních cest byla v rámci komplexních pozemkových upravena a doplněna v návaznosti na navrácení pozemků vlastníkům k soukromému užívání. V dopravním řešení jsou zobrazeny páteřní veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obec povede jejich přehled v obvodu své územní působnosti. Nové přemostění Moravy za účelem racionalizace zemědělské dopravy je navrženo v prostoru Šlajza. II.3.4.2 II.3.4.2.1

Drážní doprava Železniční dráha celostátní Soupis tratí

Řešeným územím prochází železniční tratě 340

Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Uherské hradiště

343

Rohatec - Sudoměřice – Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou – Vrbovce (státní hranice)

Obě tratě jsou neelektrifikované. Trať č. 340 je v úseku Brno – Veselí nad Moravou dvojkolejná, zbývající část tratě je jednokolejná. Trať č. 343 je rovněž jednokolejná.

Návrhy a požadavky na řešení železniční sítě v rámci kraje a ČR Zásady územního rozvoje (ZÚR) pro Jihomoravský kraj jako územně plánovací dokumentace nebyly dosud vydány. Generel dopravy Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad nemá na řešení železniční sítě v řešeném území žádné požadavky. Navrhované úpravy V ÚP je navržen posun zastávky ČD Veselí nad Moravou – Zarazice východním směrem. Dále je navrhována nová železniční zastávka v Milokošti. V ÚP jsou navrhována opatření pro odstranění kolizí železniční a silniční dopravy – podchody pro pěší, rozšíření nadjezdu nad tratí do Velké nad Veličkou. K plnému využití jsou navrženy stávající propusty


37



pod železniční tratí č. 340 jako pěší či cyklistické stezky. Podjezd I/54 pod železnicí bude rozšířen na úkor chodníku a vybudován nový samostatný podchod pro pěší severovýchodním směrem. Jako územní rezerva je zakresleno přemostění trati č. 343 přeložkou (obchvatem) silnice II/655. II.3.4.2.2

Železniční vlečka

Na řešeném území je železniční vlečka, která je ve vlastnictví privátního subjektu. Vlastní vlečkový systém v rámci areálů není územním plánem definován. II.3.4.3

Obsluha území hromadnou dopravou osob

K 1. lednu 2004 zahájil I. etapou provozu Integrovaný systém veřejné hromadné dopravy (IDS) Jihomoravského kraje. V současné době zahrnuje i řešené území, které se nalézá v tarifní zóně 935. V IDS je kladen důraz na dopravu železniční, která je provozována jako doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako doprava doplňková navazující na páteřní železnici. V následujícím obrázku je schéma dopravní obsluhy železniční a autobusovou dopravou v rámci IDS JMK včetně vyznačení linek a tarifních zón.

Trať 340 je v úseku Brno – Veselí nad Moravou využívána IDS JMK linkami R6 a S6. Trať 343 je v úseku Hodonín – Veselí nad Moravou – Javorník nad Veličkou využívána IDS JMK linkou S91. II.3.4.3.1

Železniční doprava

Železniční doprava je provozována jako doprava taktová. Na řešeném území leží 1 stanice a 1 zastávka železniční dopravy. Jak již bylo zmíněno, je navrhován posun zastávky ČD Veselí nad Moravou – Zarazice východním směrem. Pro lepší dostupnost a přístupnost území je navržena nová železniční zastávka v Milokošti. II.3.4.3.2

Autobusová doprava

Řešené území je obsluhováno integrovaným systémem autobusové dopravy, které tvoří regionální linky, suplující i funkci městské hromadné dopravy (MHD). V současné době se jedná o následující linky IDS JMK: 910, 911

směr Vnorovy, Strážnice

930

směr Hroznová Lhota, Nová Lhota

931

směr Hroznová Lhota, Kněždub


38

Územní plán Veselí nad Moravou 932

směr Blatnice pod sv. Antonínkem, Suchov

933, 934

směr Žeravice, Bzenec


V souvislosti se změnami v komunikační síti a v rozšíření území o nové návrhové plochy jsou navrhovány změny ve vedení tras autobusových linek a umístění zastávek, jak je patrno z následujícího schématu.

Umístění zastávek v polohách pro optimální dostupnost území i jejich stavební uspořádání včetně vybavení je třeba řešit samostatnou projektovou dokumentací. Návrhem nových tras autobusové dopravy je větší část současných i rozvojových ploch úspěšně pokryta s dodržením izochron docházkové doby 7 min. pro linkové autobusy regionální dopravy, což odpovídá hypotetické vzdálenosti 300 m. Do 15 min jsou dostupné všechny hustěji osídlené plochy (vzdálenost 600 m). II.3.4.3.3

Doprava v klidu

Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a upraveno pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány garáže v obytných objektech či na jejich pozemcích, řadové garáže a veřejné parkovací plochy, dále pak parkoviště výrobních podniků a podniků služeb.


39



Rozbor současného stavu včetně nároků na doplnění parkovacích a odstavných stání nebyl obsažen v textové části ÚAP. Rovněž není zpracován generel dopravy v klidu. Dodatečným průzkumem v rámci zpracování tohoto územního plánu byl získán orientační počet míst pro parkování a odstavování vozidel. Ten je ale proměnný formou parkovaní v ulicích (souvisí s organizací dopravy). Pro detailní řešení dopravy v klidu je třeba zpracovat generel statické dopravy. Problémy s odstavováním vozidel jsou především v centrální části města a v okrscích bytových domů. Doplnění míst pro parkování a odstavování vozidel je řešeno následujícím způsobem: •

Všechny nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. U BD se jedná z 60% o garáže integrované s obytnými objekty a ze 40% o parkoviště, u nových RD je to garáž nebo odstavné místo na vlastním pozemku pro 2 auta. Všechny komerční, výrobní a skladovací areály musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. V řešení dopravy v klidu je eliminován deficit v počtu parkovacích míst především návrhem parkovacích objektů.

Hlavní koncepční zásadou situování ploch pro dopravu v klidu je doplnění chybějících odstavných ploch formou hromadných garážovacích objektů. Ty jsou navrhovány jako hromadné a parkovací garáže formou halových garáží (garážovacích a parkovacích domů) nebo formou garáží podzemních. V centrální části města budou sloužit jak rezidentům (jako garáže), tak návštěvníkům města (jako halová parkoviště). Podzemní garáže a parkoviště jsou žádoucí tam, kde je třeba udržet kultivovaná veřejná prostranství. Jedná se buď o nové lokality nebo o přestavbu stávajících skupinových (řadových) garáží, většinou nevalné estetické i stavební hodnoty. Skupinové garáže lze přestavovat na hromadné garáže. Hromadné garáže mohou být nadzemní, podzemní nebo kombinované. Lokality nových ploch pro halové garáže lze dočasně využít jako parkovací plochy. Halové či podzemní garáže budou zřizovány i v nově navrhovaných obytných okrscích. Pro potřeby integrovaného dopravního systému hromadné přepravy osob (IDS JMK) jsou navrženy parkovací plochy systému PaR v návaznosti na železniční stanici a autobusový terminál na pozemcích dráhy. Záchytná parkoviště na příjezdu do města při silnici I/54 byla při projednávaní řešení vyloučena na požadavek objednatele ÚP. Je třeba je vyhledat v rámci ploch silniční dopravy nebo veřejných prostranství. Nemohou být součástí ploch výroby, neboť musí být veřejně přístupná a nemohou kolidovat s potřebami na odstavování vozidel výrobních podniků. Nová parkoviště jsou navržena u přístaviště Baťova kanálu formou halových garáží, přestavbou stávajících objektů. Ve výkrese dopravy jsou zakreslena větší záchytná parkoviště a parkoviště PaR a větší parkoviště mimo hlavní komunikační prostor (mimo prostor vozovky). Parkoviště v ulicích nejsou graficky bilancována a jejich počet je vázán na organizaci dopravy a dopravní značení. Další parkovací plochy lze získat v rámci současné uliční sítě organizační úpravou provozu. Navrhováno je situování parkovišť s dostatečným počtem parkovacích stání na terénu, která budou doplněna o parkovací garáže na plochách pro komerční občanskou vybavenost a na plochách komerčních smíšených. Parkoviště u stávajících objektů občanského vybavení ve městě zajišťují v současné době parkování pro tato zařízení a slouží také mimo nákupní dobu pro odstavování vozidel. Deficit parkovacích míst pro stávající občanskou vybavenost lze řešit v rámci ploch veřejných prostranství. Navrhované objekty občanské vybavenosti řeší odstavování vozidel dle regulativů ÚP. Parkoviště pro zaměstnance stávajících podniků mají v současnosti většinou parkování na vlastních pozemcích, případný deficit bude řešen stejným způsobem, tj. na vlastních pozemcích.


40



Pro uvedený stupeň automobilizace je v řešeném území nedostatek parkovacích míst pro obyvatele. Kromě garážovacích objektů hromadných garáží lze získat nová parkovací místa úpravou veřejných prostranství. Ve stávajících sídlištích bytových domů je možno situovat tyto objekty jako podzemní s překryvem parkovými úpravami. Všechny větší plochy pro parkování a odstavování vozidel stávající i návrhové jsou zakresleny ve výkrese dopravního řešení. Stavební řešení je nutno upřesnit podrobnější dokumentací. II.3.4.4

Pěší doprava

Pro pěší dopravu je možno využívat všech ploch veřejných prostranství. Nové samostatné pěší trasy jsou navrhovány v místech propustů pod železniční tratí pro odstranění bariéry této trati. Pěší trasy lze realizovat také v obytných okrscích pro lepší zpřístupnění jednotlivých objektů. V grafické části ÚP jsou vyznačeny stávající i navržené pěší trasy. Pro pěší provoz je možno využívat veřejných prostranství i dopravních ploch ve smyslu regulativů tohoto ÚP. Pro pěší dopravu lze využívat stávajících i nově navrhovaných cyklostezek. Rovněž část navrhovaných i stávajících tras pro pěší lze využívat i pro cyklistickou dopravu (komunikace funkční skupiny D2). V rámci územní rezervy (výhledu) je navrhováno mimoúrovňové zpřístupnění lokality Břestek ve směru od sídliště Hutník. II.3.4.5

Cyklistická doprava

Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Řešeným území prochází dálková značená cyklotrasa 47

Olomouc – Tučapy – Chropyně – Kroměříž – Otrokovice – Napajedla – Uherské Hradiště – Uherský Ostroh – Veselí nad Moravou – Vnorovy – Strážnice – Hodonín.

Tato cyklotrasa je součástí EuroVelo 4, vedené v trase Roscoff (EV1) – Francouzské pobřeží Atlantiku – Le Havre – Calais (EV5) – Middelburg – Aachen (EV3) – Bonn – Frankfurt nad Mohanem – Praha (EV7) – Brno (EV9) – Krakov (EV11) – Lvov – Kyjev. (EuroVelo je síť evropských cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace.) Dále je v řešeném území vyznačeno několik dalších cyklotras, z nichž některé jsou vedeny v souběhu se stávajícími silnicemi I. třídy. Dle metodiky pro zpracování ÚP jsou v ÚP zobrazeny pouze cyklostezky. Mezi ně jsou zařazeny i trasy z ÚAP, ačkoliv nemají často charakter cyklostezky a využívají místní komunikací ve smíšeném provozu. Návrhy a požadavky na řešení cyklistické dopravy v rámci kraje a ČR Na řešeném územím leží cyklotrasa EuroVelo 4 (Strážnice, Vnorovy, Veselí nad Moravou), Mezinárodní cyklistický koridor Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kuželov, Malá Vrbka, Nová Lhota, Radějov, Strážnice, Suchov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy a Krajský cyklistický koridor: Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kuželov, Malá Vrbka, Moravský Písek, Nová Lhota, Radějov, Strážnice, Suchov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy. Cyklotrasa mezi Strážnicí a Vnorovy, označená v cyklotrasách KČT číslem 47, je tedy součástí EuroVelo 4 a současně mezinárodním i krajským koridorem. Současná síť cyklotras, z nichž některé jsou samostatnými cyklostezkami, resp. stezkami pro cyklisty a pěší, je navržena k doplnění o trasy, zpřístupňující Blatnici pod sv. Antonínkem, okolí Veselského rybníka (směr Kozojídky a Hroznová Lhota), Bzenec a Uherský Ostroh podél Moravy přes lokalitu Okasovo. Využívají stávající účelové komunikace, částečně také místní komunikace.


41



Jako doplnění sítě je navržena cyklotrasa (zčásti ve formě cyklostezky) podél komunikačního propojení přes bývalé železárny a také cyklotrasa z Milokošti do nové plochy bydlení v Břestku s návazností na cyklotrasu do Blatnice pod sv. Antonínkem. Pro případné doplnění systému cyklotras trasami cykloturistickými nebo lokálními dopravními není třeba v rámci ÚP navrhovat žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství. II.3.4.6

Letecká doprava

V bezprostřední návaznosti na řešené území není situováno žádné letiště. II.3.4.7

Doprovodná zařízení pro silniční dopravu

Nové ČSPH nejsou v ÚP navrhovány, Zřízeny však mohou být na dopravních plochách, jak stanovují regulační podmínky tohoto ÚP. II.3.4.8

Ochranná pásma

Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvisle zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy je šířka OP 50 m, pro silnice II. a III. třídy je šířka OP 15 m oboustranně od osy silnice (mimo zastavěné území obce). Ochranné pásmo dráhy Ochranné pásmo dráhy celostátní je 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30m od hranic obvodu dráhy. Ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje s tím, že pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a pro vlečku v uzavřeném prostoru provozovny se ochranné pásmo nezřizuje. Železniční tratě jsou v řešeném území stabilizované a nepředpokládají se úpravy, které by zasahovaly mimo pozemky dráhy. V ochranném pásmu dráhy nemohou být navrhovány objekty určené k bydlení, provozovatel dráhy nepřevezme závazky související s negativními vlivy dopravy, nebude hradit případná protihluková opatření a na případné stížnosti nebude brát zřetel. V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a jiné činnosti jen se souhlasem Drážního úřadu, případně Ministerstva dopravy ČR a se souhlasem vlastníka dráhy a vlastníků sousedních pozemků. Při umísťování návrhových ploch, ploch přestaveb s jiným způsobem využití a v případech křížení a souběhu komunikace, inženýrských sítí či vedení s železniční dráhou, jako i při výsadbě zeleně v ochranném pásmu dráhy apod. je nutno respektovat platné vyhlášky a stavební a technický řád drah. Případnou novou zástavbu je doporučeno situovat mimo ochranné pásmo dráhy ve vzdálenosti vyhovujících parametrů hlukových emisí a vibrací vznikajících železničním provozem. II.3.4.9

Hluk z pozemní dopravy

Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční i doprava železniční. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A) a korekcí, přihlížejících k místním podmínkám a denní době v závislosti na způsobu vyžití území. Hluk ze silniční dopravy Výpočet byl proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP (novela z r. 2011) a posouzen dle Nařízení vlády č. 272/2011, přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2030, pro odrazivý terén v průjezdném úseku obytnou zástavbou.


42



Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou následující: korekce dB hluk z dopravy na veřejných komunikacích

způsob využití území

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

hluk v okolí stará hluková zátěž z hlavních pozemních pozemních komunikací 1) komunikací 2)

0

+ 5

+ 15

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB 1)

hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., což odpovídá funkční skupině A a B dle ČSN 736110

2)

stará hluková zátěž je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. v rámci přílohy č.1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010. Uvedeny jsou v následující tabulce: silnice

č.sč.úseku úsek silnice (ulice)

I/54

6-2640

ul. Benátky a Zámecká

6-2642 6-4962 6-0792

I/55, návrh II/655

6-0791 6-0797

III/4994

T

O

M

S

625

3 720

19

4 364

peáž s I/55

1 934

9 216

45

11 195

ul. Svatoplukova a Blatnická

1 221

8 717

65

10 003

Zarazická, tř. Masarykova po Zámeckou tř. Masarykova od ul. Ostrožská po ul. V zahradách ul. Ostrožská – od ul. V zahradách po hranici k.ú.

1 542

5 812

60

7 414

1 589

6 320

62

7 971

1 589

6 320

62

7 971

nesčítáno

Výhledové intenzity dopravy pro rok 2030 jsou stanoveny z hodnot sčítáni z roku 2010 pomocí přepočítávacích koeficientů. Silnice I/55 bude v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R55 převedena do silnic II. třídy jako silnice II/655. Model zátěží dopravy vyvolaný touto novou silnicí ale není k dispozici a nelze ani odborným odhadem navrhnout redukci intenzit na stávající trase této silnice. Proto je v ÚP uvažována na silnici II/655 zátěž podle současného sčítání dopravy. Ta bude platit do zprovoznění R55, tedy po poměrně dlouhou dobu platnosti tohoto ÚP. Ve výkrese nejsou vzhledem k předepsané metodice zpracování zakreslené hypotetické polohy izofon. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou bariérově stíněny stávající zástavbou. Vzhledem k vývoji skladby vozidel v dopravním proudu a vlivem technické progrese v konstrukci vozidel lze předpokládat, že hlukové účinky na konci platnosti ÚP nepřesáhnou takto vypočtené hodnoty, neboť úroveň vnějšího hluku vozidel bude proti předpokládaným hodnotám z doby vzniku této normy podstatně nižší. Snížení hlukové zátěže zejména na silnici II/655 (současná I/55) přinese vybudování a zprovoznění nové rychlostní silnice R55. Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti požadovaných izofon od os silnic. V následující tabulce jsou uvedeny pro obytné i smíšené zóny, a to pro denní i noční dopravu pro období cca do roku 2030. Izofony nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran a jsou vztaženy k ose silnice.


43



Údaje jsou uvedeny pro návrhové polohy silnic. silnice (označení sčítací dle návrhu profil ÚP)

I/54

denní doba

noční doba

denní doba

noční doba

60 dB

50 dB

55 dB

45 dB

6-2640 ul. Benátky a Zámecká

15

8

6-2642 peáž s I/55

31

21

6-4962 ul. Svatoplukova a Blatnická

25

16

26

15

28

19

28

19

lokalizace

II/655 6-0792 Zarazická, tř. Masarykova po Zámeckou (současná 6-0791 tř. Masarykova od a Ostrožská po ul. I/55) V zahradách 6-0797 ul. Ostrožská – od ul. V zahradách po hranici k.ú. Zvýrazněny jsou rozhodující hodnoty.

Pro silnici I/55 byla v roce 2006 Ing. Kostečkou zpracována hluková studie pro ŘSD. Ta na rozdíl od metodiky výpočtu hypotetických poloh izofon ze sčítání dopravy pracovala s přímým měřením hluku v uličním profilu v jedné špičkové denní hodině a jedné noční hodině. Výsledky měření v ulici Zarazické zhruba odpovídají výpočtu uvedenému v tomto odůvodnění ÚP, výsledky v ulici Masarykově a ulici Milokošťské vykazují v měření méně příznivé hodnoty hluku (izofona 60 dB by byla vzdálenější od osy silnice o cca 5 m). Jedná se však o měření 1 hodiny, nikoliv průměrné zátěže na celou denní dobu v trvání 16 hod. S ohledem na tuto skutečnost lze považovat srovnání výpočtu s měřením za uspokojivé. Návrhové plochy v blízkosti silnice budou definovány jako podmíněně přípustné. Pro zastavěné a zastavitelné plochy, na které se vztahuje požadavek na ochranu před hlukem z dopravy (např. u ploch bydlení hromadného, bydlení individuálního apod.) je stanoveno podmíněně přípustné využití, vyžadující, aby na plochách bydlení v sousedství zdrojů hluku (kolem silnic) byly stavby s chráněnými prostory povolovány pouze tehdy, nebude-li překročena přípustná hladina hluku, chráněné prostory budou navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti navržených protihlukových opatření. Přípustnost bude posuzována v rámci řízení dle stavebního zákona. Hluk ze železniční dopravy Pro řešené území města Veselí nad Moravou nejsou k dispozici hlukové zátěže od železniční dopravy (polohy izofon 55 dB a 60 dB). Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanovuje hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor v návaznosti na ustanovení § 30, § 32 a § 34 zákona č. 258/2000 Sb.. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.: korekce dB hluk mimo hluk stará hluková ochranné v ochranném zátěž z drážní pásmo dráhy pásmu dráhy dopravy

způsob využití území

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+ 15

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 5 dB


44



Pokud mimo ochranné pásmo dráhy hladina hluku v současném stavu i ve výhledovém období přesáhne limitní hodnoty pro chráněné prostory, je třeba činit protihluková opatření. Pro zastavěné a zastavitelné plochy, na které se vztahuje požadavek na ochranu před hlukem z železniční dopravy (např. u ploch bydlení hromadného, bydlení individuálního apod.) je v ÚP stanoveno podmíněně přípustné využití, vyžadující, aby na plochách bydlení v sousedství zdrojů hluku (kolem železničních tratí) byly stavby s chráněnými prostory povolovány pouze tehdy, nebude-li překročena přípustná hladina hluku, chráněné prostory budou navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti navržených protihlukových opatření. Přípustnost bude posuzována v rámci řízení dle stavebního zákona. Povinnost provozovatele dráhy plynoucí z § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se nevztahuje na nově umisťované stavby v hlukovém či ochranném pásmu železnice. Přitom každé konkrétní místo (specifická je např. poloha u nádraží ČD) je třeba předem vyhodnotit podrobným výpočtem s ohledem na konfiguraci terénu, bariérové účinky či odrazy a doložit měřením hlučnosti. Vlastník či správce trati (SŽDC) nebude v takovém případě hradit ani zřizovat případná protihluková opatření a na stížnosti v souvislosti s provozem železniční dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel.

II.3.5

Řešení veřejné infrastruktury – vodní hospodářství

II.3.5.1

Vodní toky

Správní území města Veselí nad Moravou patří do povodí řeky Moravy, která významně ovlivňuje možnosti rozvoje města. Hlavními dokumenty, kterými se řídí hospodaření na vodních tocích a plochách jsou: -

zákon č. 254/2001 Sb. v pozdějším znění (vodní zákon)

-

zákon č. 114/1995 Sb. v pozdějším znění (o vnitrostátní dopravě)

-

směrný vodohospodářský plán ČSR (1975 s doplňky a plány Povodí Moravy)

-

vyhlášená CHOPAV kvartér řeky Moravy

-

nařízení Vlády č.103/2003 Sb. v pozdějším znění (zranitelné oblasti)

-

vyhláška č. 236/2002 Sb. (návrhy záplavových území)

-

strategický program rozvoje města Veselí nad Moravou

-

nařízení JmK č. 4/2009, kterým se vydává závazná část Plánu oblasti povodí Moravy na území kraje.

Na řece Moravě a navazujících tocích je vyhlášeno záplavové území (zakresleno v mapách). Protipovodňové stavby se provádí postupně dle Generelu protipovodňových opatření v povodí Moravy (Povodí Moravy a Aquatis 1998) a protipovodňová opatření jsou postupně upřesňována zejména s ohledem na majetkoprávní vztahy (rozlivy) a finanční prostředky. Jedná se zejména o ochranu ploch mezi řekou Moravou a Novou Moravou, kde jsou jímací území pitné vody Bzenec (III, IIIa). Město má zpracován protipovodňový plán (2002), ale nejsou dokončeny všechny stavební úpravy (na př. vyčištění všech koryt menších toků či doplnění systému hrází, nebo se např. nedodržuje zákaz povolování některých staveb v nivě Moravy. Město je již z větší části proti záplavám chráněno, ale průsaky hrází a nedostatečné zabezpečení odlehčovacích výtoků kanalizace do řeky způsobují zaplavování sklepů a vysokou hladinu spodní vody a zamokření polí. To je třeba ještě technicky dořešit. Podél toků není právně zajištěno s majiteli okolních pozemků ochranné pásmo (manipulační pruh), potřebné pro údržbu toků či nádrží dle zákona č. 254/2001 Sb. (§49-53). To je podél řeky Moravy široké 10 m a podél ostatních toků pak min. 6 m od břehu či paty hráze alespoň po jedné straně. Správu toků má na starosti Povodí Moravy s.p., které přebralo i menší toky od Zemědělské vodohospodářské správy s.p. s výjimkou těch, které slouží jen k melioračním účelům. V území města je však řada malých vodotečí, které nemají oficielní názvy a jsou většinou součástí zavlažovacích systémů či naopak součástí odvodnění území. Jsou buď ve


45



správě Lesů ČR, Státního pozemkového úřadu, pobočka Břeclav nebo majitelů pozemků. Byly vybudovány většinou v rámci soustavy závlah Pomoraví (systém Veselí-Vnorovy). Řeka Morava (povodí č. 4-13-02-013/2) je v zastavěné části města regulovaná s oboustrannými hrázemi s kapacitou cca 350 m3/s. Po regulaci zůstala na území řada slepých ramen s původní vegetací a vodními plochami. Z koryta řeky se nad plavební komorou odděluje Plavební a závlahový kanál (Baťův) a také potok Struha. Na klapkovém jezu se oddělují dva náhony (na dvě malé vodní elektrárny), které se pod zámeckým parkem vracejí zpět. Na plavebním kanálu je přístav, navrženo je přístaviště v Milokošti. Plavební a závlahový kanál byl dokončen v letech 1936-38 pro plavbu a závlahy. Po roce 1965 byl delší dobu neudržován (postupně se zanášel). Nyní se využívá zejména k rekreačním účelům. Koryto je upraveno a jsou na něm odběrné objekty pro závlahy. Nová Morava (4-13-02-021/1, –027) se odděluje z řeky Moravy nad jezem v Uherském Ostrohu a slouží jako odlehčovací kanál hlavnímu toku s kapacitou cca 290 m3/s. Do toku je na území města zaústěn potok Struha. Do hlavního toku se kanál vrací pod Vnorovským jezem. Struha (4-13-02-013/2) tvoří propojení mezi korytem řeky Moravy a Novou Moravou. Na začátku podél Plavebního kanálu a sportovišť je upravená, v další trati má přirozené koryto. Potok je součástí závlahového a odvodňovacího systému území. Svodnice (4-13-02-013/1) tvoří hranici mezi okresy Hodonín a Uherské Hradiště a jen dolní úsek (upravený) je celý na kú. Milokošť. Hraniční tok má přirozené koryto a není v horní části upraven na Q100 a dochází proto k rozlivům mimo zástavbu. Vyžaduje častější odstraňování sedimentů. Kozojídka (4-12-02-038) protéká východní, nezastavěnou částí katastru Veselí-Předměstí a Zarazice. Potok je částečně regulován a jsou do něj zaústěny drenážní systémy. Vyžaduje ochranu proti splachům z okolních polí (protierozní opatření). Byl na něm obnoven původní Veselský rybník (mokřad). Malá, nezastavěná část území města za Novou Moravou patří do povodí Smraďavky (4-13-02-020). Územím kolem Nové Moravy je veden koridor územní rezervy pro hájení mezinárodních závazků státu (Veselí nad Moravou hranice kraje – Hodonín – hranice ČR / Rakousko / Slovensko) o celkové šířce 300m. Území je chráněno pro vodní cestu Dunaj-Odra-Labe na šířku v hladině až 52,5 m a dalšími souvisejícími objekty (stavbami) dle generelu (1970) a návrhu Vodní cesty ČR (Aquatis 1993). Jeho technické řešení je třeba upravit tak, aby co nejméně ovlivňoval krajinu (z důvodu ochrany přírody). Vyhlášeno je •

záplavové území Q100 Moravy,

•

Qaktivní, zasahuje území na pravém břehu Nové Moravy,

•

informativně je zakreslena hranice záplavy z r. 1997, v tomto území lze očekávat vysokou hladinu spodní vody a zástavba by měla být řešena jako nepodsklepená, úroveň vstupního podlaží bude konzultována se správcem toku.

Navrhována jsou následující opatření: -

dokončení protipovodňových staveb. S tím souvisí vyhodnocení hospodářských dopadů tzv. přirozených rozlivů přívalových vod do polí na pravém břehu řeky zejména při katastrofálních stavech (Q1000) a vlivu kanálu D-L-O (ten převede část průtoků). Úpravy se týkají zejména malých toků včetně případných menších poldrů nad zástavbou,

-

je možné doplnění protipovodňových opatření (navýšení hrází) s cílem vymezit rozlivy Moravy a Svodnice tak, aby se území lépe využilo k rekreačním účelům.

II.3.5.2

Vodní plochy a nádrže

Největší vodní plochou je bývalý dobývací prostor štěrkoviště západně od města. Jeho využití je omezeno tím, že leží v pásmu CHOPAV a hlavně v PHO II JÚ Bzenec III (sever). Rekultivace tohoto těžebního místa není provedena.


46



V západní části katastru města, na potoku Kozojídka, byl obnoven Veselský rybník, který je více mokřadem, připravuje se omezené rekreační využití. Menší vodní plochy jsou v zámeckém parku a u sportoviště (rybářské sádky). Rybářské sádky budou rozšířeny. Navrhována jsou následující opatření: -

realizace rekreačních ploch s vodními prvky v prostoru mezi Moravou a Baťovým kanálem ve vazbě na Zámecký park,

-

využití vodní plochy ke krátkodobé rekreaci – Veselský rybník,

-

nad průmyslovou zónou (železárnami) a nad Zarazicemi dle potřeby realizovat suché poldry.

II.3.5.3

Závlahy-odvodnění

Na ploše mezi řekou Moravou a Novou Moravou byla vybudována soustava závlah Pomoraví (systém Veselí-Vnorovy). Správcem soustavy je Státní pozemkový úřad, pobočka Břeclav nebo vlastníci pozemků a její součástí je i potok Struha a další menší závlahové či odvodňovací strouhy. Při zvýšených průtocích bývá systém zaplaven. V jihovýchodní části města jsou podél toku Kozojídka vybudovány systémy odvodňovacích drenáží. II.3.5.4

Zásobování vodou

Město Veselí nad Moravou je zásobeno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Veselí–Strážnice a propojeno se skupinovým vodovodem Bzenec-Kyjov-Hodonín. Majitelem a provozovatelem vodovodní sítě jsou Vodovody a kanalizace Hodonín a.s. Hlavními dokumenty, kterými se řídí hospodaření s vodou jsou: -

zákony č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a č. 274/2001 Sb. (vodovody a kanalizace), oba v pozdějším znění

-

plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje z roku 2004, doplněný v letech 2007-2010

-


-

směrnice Rady č. 91/29/EHS

Hlavními zdroji soustavy jsou: -

úpravna vody Bzenec - 450 l/s

-

jímací území Bzenec I na kú. Moravský Písek – 60 l/s

-

JÚ Bzenec III (sever) na kú Veselí n.M.a Moravský Písek – (100 l/s)

-

JÚ Bzenec IIIa (jih) na kú Veselí n.M. a Moravský Písek – 100 l/s

Z ÚV je voda čerpána do vodojemu Veselí-Dražky (2x1000 m3+1x2000 m3 - 229,0 m n.m.) řadem DN 450(300) a do města je veden hlavní zásobovací řad DN 250. Z VDJ jsou ještě zásobeny obce Kozojídky a Vnorovy. Původní zdroj prameniště Milokošť (46+8=54 l/s) je vyřazen z provozu (stejně jako Vnorovy, Sudoměřice a Tvarožná (s ohledem na kolísání kvality vody), zdroje se nacházejí za hranicemi města. Zdroje mají vyhlášená PHO I, IIa, IIb stupně, která jsou však v území, ohroženém záplavami Moravy. Průměrná spotřeba vody ve Veselí nad Moravou včetně Milokoště a Zarazic pro bývalých 12 100 obyvatel (včetně průmyslu a vybavení) je Qp = 1.950 m3/den (22,6 l/s) a Qd = 2.580 m3/s (30,0 l/s). Specifická spotřeba je 160 l/os/den (obyvatelstvo 95 l/os/den, průmysl 40 l/os/den, ostatní 25 l/os/den). Železárny Veselí nad Moravou kryly svoji provozní vodu z řeky Moravy, nad areálem je situován vodojem provozní vody 2x650 m3. Zemědělský areál v Milokošti má svůj zdroj včetně akumulace (hydroglobus). Dle PRVK JmK se nepředpokládá větší nárůst (1.973 m3 do r. 2015). Nárůst


47



počtu obyvatel se v ÚP i při využití všech rozvojových ploch nepředpokládá. Kapacita zdrojů je dostatečná. Vodovodní síť je v poměrně dobrém stavu a systém vyhovuje i pro výhled a pro požární potřebu rovněž. Území je na kótě terénu 175-195 m n.m. a max. tlaky v síti jsou 0,54 MPa, minimální pak 0,28 MPa. Pro výškové domy na sídlišti jsou v objektech zesilovací (AT) stanice včetně akumulace. Ochranné pásmo vodovodů je dle zákona 274/2001 Sb. v platném znění 1,5 m od kraje potrubí pro řady do DN 500 a hloubku 2,5 m. Pro větší řady či hloubky je 2,5 m. Navržena jsou následující opatření: -

pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající rozvody

-

je navrženo zásobování vodou objektů hromadné a rodinné rekreace

-

starší vodovodní síť je třeba postupně rekonstruovat

-

odstavené zdroje udržovat jako náhradní zdroje v případě poruchy dodávky vody z ÚV Bzenec.

II.3.5.5

Odkanalizování území

Město má vybudovanou převážně jednotnou kanalizaci ukončenou ČOV. Majitelem a provozovatelem vodovodní sítě jsou Vodovody a kanalizace Hodonín a.s. Hlavními dokumenty, kterými se řídí hospodaření s vodou jsou: -

zákony č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a č. 274/2001 Sb. (vodovody a kanalizace), oba v pozdějším znění

-

plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje z roku 2004, doplněný v letech 2007-2010

-


-

směrnice Rady č. 91/29/EHS

-

nařízení JmK č. 4/2009, kterým se vydává závazná část Plánu oblasti povodí Moravy na území kraje

-

vyhláška č. 501/2006 Sb. v pozdějším znění (§ 20,21)

Hlavní sběrač „A“ (DN 300-1600) je veden v hlavní silnici od Milokoště po centrum a pak podél levého břehu řeky Moravy do ČOV. Stavba z let 50.-60. je v dobrém technickém stavu (rekonstruována 2009) a kapacitně vyhovuje. Na stoce je pět odlehčovacích komor (OK) do řeky. Území podél řeky je odkanalizováno novější jednotnou stokou „B“, do které jsou přečerpávány vody z části Chaloupky a Milokošť (ČS B2). Z ČS 1B je proveden výtlak do stoky „A“. Ostatní plochy jsou odkanalizovány rovněž jednotnou kanalizací (stoky „C“-„E“) se zaústěním do kmenové stoky „A“ včetně výtlaku z ČS Zarazice. V historické části města je vybudovaná nová splašková kanalizace včetně přečerpávacích stanic ČS 1 (Rybníček) s výtlakem do „A“, ČS 2 (Kožešnická) a ČS 3 (U zámku) s výtlaky do ČS 1. Výtlačné řady jsou vedeny pod mostními konstrukcemi. Srážkové vody z těchto ploch jsou svedeny do stávajících recipientů s využitím starší kanalizace. Většina objektů za řekou (sportoviště) má splaškové vody svedeny gravitačně do čerpacích stanic (ČS VE6, ČS VE5, ČS VE4 u zámku) s přečerpáním do jednotné kanalizace ve městě. Průmyslové odpadní vody z bývalých železáren jsou likvidovány v neutralizační stanici v areálu a srážkové vody svedeny do řeky Moravy. Splaškové vody jsou svedeny do městské kanalizace. Odpadní vody ze zemědělských areálů jsou likvidovány samostatně. Při přívalových deštích dochází ke splavování půdy ve východní části území, odkud je položena dešťová kanalizace přes areál bývalých železáren. Čistírna odpadních vod (ČOV) je nyní rekonstruována na 16.000 EO. Byla postavena v letech 19661967, posléze částečně rekonstruovaná v roce 1970 a v trvalém provozu je od r. 1974. Je to klasická biologickoaktivační stanice s aerobní destabilizací kalu. Poslední větší rekonstrukce byla provedena


48



v roce 2000 a její dokončení v roce 2009 tak, aby byla ochráněna na Q100. Průměrné zatížení je 2 285 m3/den (26,4 l/s). Většími producenty jsou průmyslová výroba v areálu bývalých železáren, VANOZ, Raveli a.s., Stival s.r.o., Depo ČD, nemocnice a První Dřevařská a.s., z nichž někteří mají pro průmyslové vody předčištění. Dle PRVK JmK se nepředpokládá větší nárůst (13 500 EO), Č0V byla rekonstruována na 16 000 EO. Rozšíření řadů si vyžádá přepočet jednotné kanalizace (generelu kanalizace), pokud nebudou provedena opatření na snížení množství srážkových vod (retence, vsakování ap.). Ochranné pásmo kanalizace je dle zákona 274/2001 Sb. v platném znění 1,5 m od kraje potrubí pro řady do DN 500 a hloubku 2,5 m. Pro větší řady či hloubky je 2,5 m. Ochranné hygienické pásmo ČOV je 100 m. Navrhována jsou následující opatření. -

pro novou zástavbu nutno rozšířit stávající rozvody pokud možno oddílnou kanalizací s tím, že srážkové vody budou likvidovány na vlastních pozemcích (nebo alespoň redukovány), tak aby nebylo nutné zvětšovat profily stávající jednotné kanalizace (vyhláška č. 501/2006 Sb., § 20,21) a do stávající jednotné kanalizace napojit jen splaškové (případně redukované) průtoky u přestaveb. Z některých ploch bude třeba splaškové vody přečerpávat - vyžaduje to podrobnější technické řešení,

-

je navrženo odkanalizování ploch pro hromadnou a rodinnou rekreaci, v lokalitě Okasovy výtlakem do Milokoště,

-

starší jednotnou kanalizační síť postupně rekonstruovat,

-

v rámci protipovodňových opatření situovat na vnitřní kanalizaci z objektů zpětné klapky,

-

realizovat v části území samostatnou dešťovou kanalizaci v souběhu se splaškovou (upřesnit studií) s přímým napojením do řeky.

Hospodaření se srážkovými (dešťovými) vodami by mělo být řešeno v rámci celého území města systematicky na základě samostatné odborné studie, s cílem tyto vody v max. míře zadržet a využívat je (i v rámci zastavěného území města) a nikoliv je rychle odvádět do řeky Moravy. Návrh retenčních prostorů - ploch určených k rozlivu povodně, by měl být zasazen do celkové koncepce.

II.3.6

Řešení veřejné infrastruktury – energetika, spoje

II.3.6.1

Zásobení plynem a teplem

Řešené území je plně plynofikováno a zemní plyn je využíván jak na vaření a přípravu TUV, tak ve většině případů i na vytápění kotelen a naopak v objektech ke klimatizaci. Hlavními dokumenty, kterými se řídí plynofikace a teplofikace ve městě je: -

- zákon 458/2000 Sb. v pozdějším znění

-

- strategický program rozvoje města Veselí nad Moravou

Hlavními zdroji zemního plynu jsou: -

VTL plynovod Rohatec-Uherské Hradiště (DN 300/40) na jihovýchodě území a VTL plynovod Veselí nad Moravou-Kyjov (DN 300/40) a 6 RS VTL/STL, kapacita 14 200 m3/hod.

-

RS VTL/STL ÚP-Hlavní (3 000 m3/hod - DN 100)

-

RS VTL/STL Železárny (4 000 m3/hod - DN 200)

-

RS VTL/STL Služby města Veselí (1 200 m3/hod - DN 100)

-

RS VTL/STL Hlavní (3 000 m3/hod - DN 150)

-

RS VTL/STL Železárny (4 000 m3/hod - DN 200)

-

RS VTL/STL STS Milokošť (3 000 m3/hod - DN 200)


49



Na VTL plynovodu je na jihu katastru města stanice katodové ochrany (SKAO). Její poloha (ochranné pásmo) omezuje rozvoj zástavby. Navrhuje se její přeložka za budoucí silniční obchvat. Hlavní rozvodnou síť tvoří plynovody STL (0,1 MPa), síť je celkem v dobré kvalitě a dostatečných dimenzí. Síť je zásobena z 8 RS STL/NTL v majetku JMP o celkové kapacitě 8 200 m3/hod. Dalších 7 RS STL/NTL je v majetku ostatních fysických či právnických osob s kapacitou 7.300 m3/hod. Doplňující síť jsou plynovody NTL (2 kPa) napojené z RS STL/NTL většinou bez propojení. Průměrná spotřeba ve městě kolísá a je cca 8 000 m3/hod (13 500 tis m3/rok). Z toho je asi 18 velkoodběratelů (2 500 tis m3/rok), 180 maloodběratelů (5 500 tis m3/rok) a cca 4 000 ks přípojek po obyvatelstvo (5 500 tis m3/rok). Ochranná pásma dle zákona 458/2000 Sb. jsou: -

VTL plynovody a objekty – 4,0 m (v lese 2,0 m) od okraje

-

STL a NTL plynovody – 1,0 m od okraje

-

SKAO dle typu (většinou 100 m)

Bezpečnostní pásma jsou: -

VTL DN 300 – 40 m, do DN 200 – 20 m a do DN 100 - 15 m od okraje

-

RS VTL/STL – 10 m od objektu

Město má zpracovanou teplofikační studii (z r. 1998), kterou je však vhodné prověřit, zejména s ohledem na nové ceny ostatních energií, celkové snižování spotřeby (na př. zateplováním objektů, náhrada alternativními zdroji tepla ap.). O centrálním zdroji tepla je možné hovořit jen na sídlištích Hutník, Chaloupky a Kovářská, která jsou zásobena rozvody horké vody (130/80) z kotelny (V) v areálu Služeb města Veselí (VESBYT) do pěti výměníkových stanic (VS). Kotelna byla modernizována včetně kombinované výroby tepla a elektřiny (kogenerační jednotky). Další dvě větší kotelny jsou v areálu bývalých železáren a u sídliště Chaloupky. Ostatní menší kotelny (K1-K54) jsou v jednotlivých objektech (obytné budovy, výroba, služby, veřejné budovy ap.) především v centrální části města. Zdrojem všech kotelen je zemní plyn a rozvody tepla jsou převážně bezkanálové. Menší kotelny byly plynofikovány většinou jen výměnou hořáků či staršími kotli a jejich účinnost je proto menší. Většina sekundárních rozvodů v objektech (zejména čtyřtrubních) vyžaduje rekonstrukci. Kapacita zdrojů a dimenze řadů jsou dostatečné (mají rezervu). Vytápění a příprava TUV v objektech pevnými či kapalnými palivy je jen ojedinělá u starších RD na okraji zástavby (do 10% RD). Využití alternativních zdrojů tepla a na přípravu TUV (biopaliva, solární panely, tepelná čerpadla, štěpka ap.) je minimální (do 1%), ale jejich počet poroste na úkor klasických zdrojů. Ochranné pásmo teplovodů je dle zákona 458/2000 Sb. 2,5 m od krajního potrubí. Navrhována jsou následující opatření: -

pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající, především STL řady, zdroje a rozvody jsou dostatečně kapacitní,

-

pro zástavbu poblíž stávajících zdrojů CZT (plochy 1 - u nemocnice a 75 - Hutník) bude třeba technicky prověřit možnost napojení na tyto zdroje a rozvody (horkovody). Jejich kapacita s ohledem na postupně prováděné úspory (zateplování, instalace alternativních zdrojů zejména na přípravu TUV) může být dostačující,

-

starší horkovodní rozvody (čtyřtrubní) postupně rekonstruovat včetně výměníkových stanic (využití kogeneračních jednotek).


50


II.3.6.2 II.3.6.2.1


Zásobování elektrickou energií Nadřazené sítě a zařízení VVN

Síť VVN 400 kV: Řešeným územím neprochází vedení a nejsou zde situovaná zařízení této napěťové hladiny. Do ÚP byl převzat a zpřesněn koridor plánovaného vedení 400 kV Otrokovice – Rohatec. V rámci tohoto koridoru bude navržena jeho trasa. Koridor pro trasu byl vymezen v šířce budoucího ochranného pásma, které činí 30m od krajního vodiče, celková šířka je tedy 75m. Síť VVN 220 kV: V řešeném území se nenachází zařízení a vedení této napěťové hladiny. Mimo řešené území prochází jednoduché vedení VVN č. 280 Sokolnice - Senica v provedení na ocelových sloupech typu „portál“. Vedení je chráněno ochranným pásmem, jehož šířka je 20 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 60 m. Ochranné pásmo musí být dle vyjádření ČEPS a.s. plně respektováno. Vedení je součástí nadřazené přenosové soustavy 220 kV ČEPS a. s. a nemá pro řešené území bezprostřední význam. Tento stav zůstane v době platnosti ÚP beze změn. Síť VVN 110 kV: Řešeným územím prochází jednoduchá vedení 110 kV, VVN č. 544 Elektrárna Hodonín - Veselí nad Moravou a vedení VVN č. 540 Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou na podpěrách typu „Sedlák“. Stávající venkovní vedení 110 kV jsou chráněna ochranným pásmem, jehož šířka je 15 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 38 m. Mechanický stav vedení je dobrý, společnost E.ON počítá s jejich rekonstrukcí na dvojitá vedení ve stávající trase. Vedení a jejich ochranná pásma je nutno respektovat. Vedení jsou součástí distribuční soustavy 110 kV E.ON Distribuce a.s. a napájí transformaci 110/22 kV ve Veselí nad Moravou, která se nachází v jižní části města, v těsné blízkosti bývalých Železáren Veselí. V tomto areálu je i závodní transformovna bývalých železáren - 110/6/0,4 kV, 2 × 16 MVA. Na primární straně je napájena z venkovního vedení VVN 110 kV č. 544 z Hodonína, které po vysmyčkování v rozvodně 110 kV pokračuje do transformovny 110/22 kV do Velké nad Veličkou pod označením č. 540. Začátkem roku 1991 byla dokončena druhá (distribuční) část napájecího bodu 110 kV, a to transformace 110/22 kV, včetně příslušné rozvodny VN 22 kV (nese označení VLM 9). Transformaci 110/22 kV zajišťují dva transformátory 25MVA a 40 MVA. Z této transformovny je přes síť 22 kV zásobováno řešené území. Dle sdělení E.ON Distribuce a.s. je stav rozvodné soustavy 110 kV a transformace 110/22 kV mechanicky a přenosově dobrý. Do ÚP byly převzaty a zpřesněny koridory plánovaných vedení 110 kV. Jedná se o nová vedení budovaná v souvislosti s výstavbou TR 400/110 kV Rohatec: vedení 110 kV Rohatec – Veselí nad Moravou a vedení 110 kV Veselí nad Moravou – Vésky (Uherské Hradiště). V rámci koridorů bude navržena jejich trasa. Z toho vyplývá požadavek na respektování koridorů vč. trasy a ochranného pásma, které činí 12m od krajního vodiče, celková šířka je tedy 32m. Ochranné pásmo pro stávající, nová a přeložená venkovní vedení 110 kV, elektrické stanice a transformovny 110/22 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb.. II.3.6.2.2 Území VN VN VN VN VN VN

Sítě a zařízení VN 22 kV

města Veselí nad Moravou je v současné době napájeno z venkovních vedení VN: č. 50 - směr Uherský Ostroh č. 382 - směr Kyjov č. 351- směr Kyjov č. 707 - směr Hodonín č. 705 - směr Strážnice č. 48 - směr Hodonín, rozvodna Pánov


51

Územní plán Veselí nad Moravou VN VN VN VN VN

č. č. č. č. č.


701- směr Velká nad Veličkou 702 - směr Velká nad Veličkou 21- směr Uherské Hradiště 703 - směr Veselí nad Moravou jižní větev 704 - směr Veselí nad Moravou severní větev

s napěťovou hladinou 22 kV, vyvedených z rozvodny 110/22 kV Veselí nad Moravou (VLM9). Vedení je chráněno ochranným pásmem, jehož šířka je 10 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 23 m a je vyznačeno ve výkrese. Přípojky VN napájí sloupové a zděné trafostanice. Ve Veselí nad Moravou je vybudováno kabelové vedení 22 kV do trafostanic, ve středu města v několika trasách. Kabelové podzemní vedení do 110 kV včetně a vedení řídící měřící a zabezpečovací techniky je chráněno ochranným pásmem, jehož šířka je 1 m na obě strany od krajního kabelu. Stav rozvodné soustavy ve městě je přenosově i mechanicky dobrý. Výše uvedené rozvody VN spolu s transformovnou jsou dnes schopny krýt současnou potřebu. Dle ÚP bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a řešení komunikace v Zarazicích, nutné provést přeložku stávajícího dvojitého venkovního vedení. Vedení bude v části trasy nahrazeno kabelem. Nová trasa je vedena v souběhu s komunikací a na plochách navržené zástavby sleduje navrženou uliční síť. Dále jsou v ÚP navrženy dílčí přeložky venkovních vedení VN 22kV v plochách, určených pro zástavbu u sídliště Hutník. Přeložky VN 22kV jsou navrženy i v souvislosti s návrhem ploch pro průmyslovou a drobnou výrobu (jihovýchodně a severozápadně bývalých železáren). Pro napojení nové zástavby bude rozšířena kabelová síť VN a vybudovány nové trafostanice ve výkrese energetiky označené jako TRN. Tam, kde bude z prostorových důvodů možné napojení venkovním vedením, budou i trafostanice jako venkovní, jinak se předpokládá výstavba kioskových stanic. Plochy podnikání a výroby budou napojeny ze sítě VN 22 kV odběratelskými trafostanicemi. Protože není známo konkrétní využití ploch, ani počet konkrétních podnikatelských subjektů, je nutné považovat počet a umístění nových trafostanic pro zásobení těchto ploch pouze za orientační. Přesné umístění, provedení a řešení (trafostanice, vstupní rozvodna, venkovní, zděná) bude stanoveno pro každý podnikatelský subjekt v lokalitě v rámci dalšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení s ohledem na vývoj zatížení a rozvoj oblasti. Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák. 458/2000 Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění). Ochranné pásmo pro stávající, nová a přeložená venkovní vedení 22 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb.. Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka a provozovatele – společnosti E.ON. Zde bude také projednána veškerá výstavba, která zasahuje do ochranných pásem el. zařízení v napěťové hladině 110 kV, 22 kV a menší, ostatní případy pak ČEPS a.s.. Výjimky z ustanovení zák.č. 458/2000 Sb. o ochranných pásmech a písemný souhlas s činností v ochranných pásmech uděluje příslušný provozovatel distribuční soustavy – E.ON. Koncepce řešení napojení jednotlivých ploch je patrná z výkresové části dokumentace. Transformovny 22/0,4 kV Na řešeném území města Veselí nad Moravou a okolí je situováno celkem 59 trafostanic. Jejich seznam s označením a názvy, které používá E.ON je uveden v následující tabulce. Trafostanice jsou venkovního provedení i zděné s napojením na vzdušné vedení, dále pak zděné, napojené kabelovým vedením. Převážná většina trafostanic je v dobrém technickém stavu a vyhovují požadavkům odebíraného výkonu. Ochranné pásmo pro stávající, nové a přeložené trafostanice 22/0,4 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb..


52



Seznam trafostanic 22/0,4 kV v řešeném území:

Ozn.

Umístění

název TS

druh

Typ

číslo TS

Výkon Typový kVA

510898

Milokošť

SEKULE, VN703

Vlastní

betonová dvousloupová

400kVA

510899

Milokošť

URBÁNEK, VN50

Vlastní


400kVA

510900

Milokošť

Statek, VN703

Cizí


315kVA

510901

Milokošť

Závlaha, VN703

Cizí


100kVA

510902

Milokošť

Vodárna, VN50

Cizí


100kVA

510855

Veselí nad Moravou

STADION, VN50

Vlastní


400kVA

510856

Veselí nad Moravou

KOTELNA, VN703

Vlastní


400kVA

510857

Veselí nad Moravou

KRAVÍN, VN50

Vlastní


400kVA

510858

Veselí nad Moravou

BŘEHY, VN50

Vlastní


630kVA

510859

Veselí nad Moravou

HASIČI, VN50

Vlastní


630kVA

510860

Veselí nad Moravou

SVIT, VN704

Cizí

zděná městská

1260kVA

510861

Veselí nad Moravou

HUTNÍK 2, VN703

Cizí

vestavěná v úrovni

1260kVA

510862

Veselí nad Moravou

BENÁTKY, VN50

Vlastní


400kVA

510863

Veselí nad Moravou

OSP, VN50

Cizí

zděná městská

800kVA

510864

Veselí nad Moravou

KOLLÁROVA, VN704

Vlastní

zděná městská

800kVA

510865

Veselí nad Moravou

HUTNÍK 1, VN703

Cizí

vestavěná v úrovni

1260kVA

510866

Veselí nad Moravou

KOTELNA, VN704

Vlastní

zděná městská

1260kVA

510867

Veselí nad Moravou

POČ. STANICE, VN704

Vlastní

zděná městská

1260kVA

510868

Veselí nad Moravou

PARK, VN50

Vlastní

věžová zděná

250kVA

510869

Veselí nad Moravou

ELEKTRÁRNA, VN50

Cizí

věžová zděná

400kVA

510870

Veselí nad Moravou

ČSAD, VN50

Vlastní


400kVA

510871

Veselí nad Moravou

VS, VN382

Vlastní


400kVA

510872

Veselí nad Moravou

POŠTA, VN704

Vlastní

zděná městská

800kVA

510873

Veselí nad Moravou

RYBNÍČEK, VN50

Vlastní


400kVA

510874

Veselí nad Moravou

OPP, VN50

Vlastní


400kVA

510875

Veselí nad Moravou

KOVÁŘSKÁ, VN704

Cizí

zděná městská

630kVA

510876

Veselí nad Moravou

Silnice, VN703

Cizí


160kVA

510877

Veselí nad Moravou

Autoservis, VN703

Cizí


100kVA

510878

Veselí nad Moravou

Nemocnice, VN703

Cizí


250kVA

510879

Veselí nad Moravou

Sts, VN703

Cizí


400kVA

510880

Veselí nad Moravou

Dílny, VN703

Cizí


250kVA

510881

Veselí nad Moravou

Depo, VN704

Cizí

věžová zděná

400kVA

510882

Veselí nad Moravou

ÚP, VN704

Vlastní

příhradová

250kVA

510883

Veselí nad Moravou

Vodaři, VN50

Cizí


160kVA

510884

Veselí nad Moravou

Slezan, VN50

Cizí

zděná městská

1000kVA

510885

Veselí nad Moravou

ÚP, VN50

Cizí

zděná městská

800kVA

510886

Veselí nad Moravou

Čistírna, VN50

Cizí

betonová jednosloupová

100kVA

510887

Veselí nad Moravou

Myslivci, VN50

Cizí

příhradová

100kVA


53



510888

Veselí nad Moravou

Štěrky, VN50

Cizí

příhradová

250kVA

510889

Veselí nad Moravou

čerpačka, VN704

Cizí


160kVA

510890

Veselí nad Moravou

Hrachová, VN707

Cizí


250kVA

510892

Veselí nad Moravou

Buková, VN707

Cizí


100kVA

510893

Veselí nad Moravou

Tedom, VN703

Cizí

bloková BETONBAU

1250kVA

510894

Veselí nad Moravou

Hřbitov, VN21

Cizí


160kVA

510895

Veselí nad Moravou

LÁNY, VN50

Vlastní

bloková BETONBAU

400kVA

510896

Veselí nad Moravou

Jez, VN50

Cizí

bloková BETONBAU

160kVA

510897

Veselí nad Moravou

JME, VN50

Vlastní

bloková BETONBAU

800kVA

511033

Veselí nad Moravou

Čov, VN50

Cizí


250kVA

511117

Veselí nad Moravou

Eurotec, VN703

Cizí


511124

Veselí nad Moravou

HUTNÍK 3, VN703

Vlastní

bloková BETONBAU

630kVA

700017

Veselí nad Moravou

Clancy, VN703

Cizí


250kVA

700347

Veselí nad Moravou

Branopac, VN703

Cizí


100kVA

700638

Veselí nad Moravou

Az okna, VN703

Cizí


160kVA

702259

Veselí nad Moravou

fve Veselí n.Moravou Cizí Železárny 1, VN736

bloková PET

Nezadáno

702261

Veselí nad Moravou

fve Veselí n.Moravou Cizí Železárny 2, VN737

bloková PET

Nezadáno

510903

Zarazice

OBCHOD, VN382

Vlastní


400kVA

510904

Zarazice

OBEC, VN50

Vlastní


400kVA

510905

Zarazice

Statek, VN382

Cizí


630kVA

510906

Zarazice

Stival, VN382

Cizí


630kVA

V tomto seznamu jsou uvedeny distribuční i odběratelské trafostanice, které zajišťují napájení průmyslových podniků. II.3.6.2.3

Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V

Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou ve středu města kabelizované, výjimečně v okrajových částech jako venkovní na betonových sloupech vodiči AlFe a AES, částečně jako nadzemní na betonových stožárech, místně také na dřevěných patkovaných sloupech a zemními kabely. Předmětné rozvody slouží pouze pro potřebu stáv. odběru el. energie a jsou částečně dimenzovány na drobný nárůst zatížení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající odběry náleží převážně do kategorie A a B, (vytápění převážně plynem). II.3.6.2.4

Veřejné osvětlení

Ve Veselí nad Moravou a v místních částech je vybudována síť veřejného osvětlení několika různými způsoby. Z části je VO provedeno raménkovými svítidly s výbojkovými zdroji, osazenými na stožárech sítě NN nebo fasádách domů, případně střešnících, po kterých je vedena současně distribuční síť NN. Většinou jsou zabudovány sadové stožáry na kabelovém rozvodu, osazeném výbojkovými svítidly. Kolem komunikací jsou zabudovány silniční ocelové stožáry s výložníky a výbojkovými svítidly, rozvod je kabelový. Pro nové lokality soustředěné výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou distribuční síť NN - v částech, kde bude prováděna kabelová rozvodná síť NN bude použito samostatných osvětlovacích stožárů, v případě venkovní sítě bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav. Svítidla budou volena tak, aby jejich světelně – technické vlastnosti odpovídaly požadavkům na snižování a eliminaci tzv. světelného znečištění, to znamená použití takových typů, jejichž světelný tok je všechen vyzářen směrem dolů a nedochází k rozptylu světla na krytech a jeho vyzařování směrem nahoru.


54

Územní plán Veselí nad Moravou II.3.6.2.5


Výhledová bilance elektrického příkonu:

Základním údajem pro návrh distribučního systému je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech. Podíl bytového fondu: Z energetického hlediska se uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v BD 1,5 a v RD 2,1 kW, což je hodnota pro realizační období po roce 2020. Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba: Dle ÚP se v řešeném území předpokládá výstavba 516 b.j. v rodinných domech a 101 b.j. v bytových domech, celkem 617 b.j. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude 1235 kW, na úrovni distribučních trafostanic. Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání: Pro potřeby občanské vybavenosti a drobného podnikání je uvažováno s měrnou hodnotou zatížení 10 W/m2 plochy a tedy s nárůstem cca 4206 kW, na návrhových plochách. Podíl výrobní sféry: Pro potřeby drobné výroby je počítáno s měrným zatížením 15 W/m2 plochy a tedy je uvažováno s nárůstem cca 9388 kW, na nově navržených plochách. Celková výhledová hodnota potřebného současného příkonu: Bydlení 7328 kW + 1235 kW = 8563 kW Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 2667 kW + 4206 kW = 6873 kW Výrobní sféra 7980 kW + 9388 kW = 17368 kW Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno v síti VN ve večerní špičce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 16161 kW. Z toho na úrovni distribučních trafostanic je třeba zajistit 12 687 kW. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 12687/(400*0,95*0,8) = 41,73 ⇒ 42 trafostanic v dimenzi 400 kVA. Stávající počet distribučních trafostanic – 23. Z uvedeného plyne, že stávající počet trafostanic by nebyl schopen krýt potřebu příkonu. Proto je navržena výstavba nových trafostanic označení TRN a to z důvodu velkých vzdáleností navržených ploch zástavby od stávajících zdrojů a také z důvodu, že v některých případech není možné zvýšit instalovaný výkon na stávajících konstrukcích trafostanic. Rozmístění trafostanic na území bylo voleno tak, aby byly přenosy na straně NN optimální. Je přirozené, že situování jednotlivých navrhovaných trafostanic bude případ od případu upřesňováno podrobnějším zpracováním jednotlivých lokalit, určených k výstavbě.


55


II.3.6.3 II.3.6.3.1


Spoje Dálkové kabely

Řešeným územím procházejí dálkové optické kabely. Ve výkrese jsou tyto trasy optických kabelů zakresleny dle podkladů firmy Telefónica O2. V ÚP se nepočítá s budováním nové trasy a rovněž nedojde k zásadnímu dotčení tohoto zařízení navrhovanou zástavbou. Trasy dálkových kabelů jsou dle zákona č. 151/2000 Sb. v platném znění chráněny ochranným pásmem, jehož šířka je 1,5 m na obě strany od kabelu. II.3.6.3.2

Rozvody MTS

S další výstavbou zařízení Telefónica O2 nepočítá. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Plánuje se pouze pokládka telekomunikačních kabelů, která zajistí dostatečnou telefonizaci. Plánovaná zástavba bude napojena na telefonní síť po provedení rozšíření sítě v navržených lokalitách. Trasy kabelů ÚP neřeší, budou upřesněny v dalších stupních dokumentace. V rámci rekonstrukce telekomunikační sítě ve Veselí nad Moravou byla provedena rovněž náhrada původních telefonních ústředen nedostatečné kapacity za nové digitální telefonní ústředny. Kapacita nových digitálních ústředen plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě. Z hlediska struktury telefonní sítě je digitální ústředna ve Veselí nad Moravou připojena na řídící ústřednu v Hodoníně II.3.6.3.3

Radioreléové trasy

Přes správní území města Veselí nad Moravou prochází radioreléové spoje v různých směrech. Tyto byly převzaty z ÚAP předaných městem. Dle stanoviska Českých radiokomunikací je požadavek na jejich ochranu. Rovněž je třeba projednat plánování staveb značné výšky jako např. větrné elektrárny, situované v blízkostech do 150 m od průběhu RR paprsku. Takové případy musí být předem posouzeny (odsouhlaseny společností České radiokomunikace, a.s.). Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá, na základě konkrétních požadavků investorů v území.

II.3.7

Koncepce uspořádání krajiny

Koncepce uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik: území je situováno na rozhraní Dyjsko-moravského a Hodonínského bioregionu, severní část tvoří široká niva řeky Moravy, jižní pak plošiny až pahorkatiny stoupající směrem k jihu (Bílé Karpaty). Na rozhraní těchto dvou typů leží zastavěné území Veselí nad Moravou, problémy vyplývající z přírodních daností jsou proto rozdílné pro severní a jižní část – v nivě je determinující hydrický režim (častý výskyt záplav, nivní půdy, vodní zdroje), na plošinách převážně přeměněných na velké celky orné půdy je problémem větrná eroze související jak s degradací půdy, tak i s vysokou prašností. Součástí koncepce uspořádání krajiny je především rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny a vytvoření podmínek pro její přiměřené rekreační využití. Stávající prostupnost krajiny je dobrá, krajina je protkána dostatečným množstvím účelových komunikací a pěších cest a cyklotras. Přístup k pozemkům a tím pádem i prostupnost krajiny byla zajištěna v rámci Plánu společných zařízení Komplexních pozemkových úprav. Přesto je zde několik bariér. Přírodní bariérou je řeka Morava dělící řešené území na poloviny, (průchod je vázán na mosty a lávky) toky Struha a Svodnice a uměle vybudované koryto Nové Moravy. Antropogenní bariérou jsou železniční tratě a částečně i silnice I. třídy, oplocené pozemky v krajině nebo na přechodu mezi


56



krajinou a zástavbou (výroba, rekreace individuální, zahrádky) – problémem jsou při oplocení velkých ploch bez zachování průchodu. Obecnou podmínkou k plochám rekreace přimknutým k vodní ose nadreginálního biokoridoru (řeka Morava) je zachování prostupnosti a transparentnosti. Rekreační využití je třeba zaměřit na nepobytové formy rekreace (turistika, cykloturistika apod.), nicméně v území má dlouhou tradici zahrádkaření, v kombinaci s výstavbou malých chat a zahradních domků – tento trend není vhodné podporovat ani dále rozšiřovat (zvlášť do nivy Moravy), návrhové plochy rekreace se omezují z velké části na plochy, které jsou pro rekreační účel již využívány, byť v nesouladu s dosud platnou ÚPD. Pro posílení ekologické stability krajiny je vymezen územní systém ekologické stability (podrobněji popsán níže). Vytvořeny jsou tak podmínky pro ochranu a posílení aktuálně i potenciálně ekologicky cenných částí krajiny – přírodních ploch, lesních porostů, vodních toků a jejich niv, krajinné zeleně. Vzhledem k nízké ekologické stabilitě je síť biocenter a biokoridorů zahuštěna interakčními prvky, využívajícími zejména linie protierozních pásů podél cest a další krajinné prvky, které nedosahují parametrů biokoridorů či biocenter, jejich vliv na zvýšení krajinných hodnot je však nesporný. II.3.7.1

Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Dle územní studie Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje (Ageris 2009), zabírají správní území Veselí nad Moravou zejména tři typy oblastí, okrajově do ní pak zasahují další tři. Územní studie vycházela též z přírodních podmínek a převažujícího využití území, takže rozdělení oblastí odpovídá zhruba popisu koncepce krajiny výše. Severozápadní polovina území je zařazena do kategorií nivní krajiny, liší se pouze zastoupením lesa, převažuje ale čistě zemědělská krajina (Oblast 1). Jihovýchodní polovinu zabírá již čistě zemědělská krajina, větší část je plochá a mírně zvlněná (Oblast 8), na jihovýchodním okraji přechází až do výrazně zvlněné. Zástavba Veselí a jeho nejbližší okolí je zařazeno do kategorie ploché až mírně zvlněné městské a příměstské krajiny (Oblast 13). Jednotlivé Oblasti se shodnou cílovou charakteristikou krajiny jsou územní studií podrobněji popsány, stanoveny jsou Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování: 1 Nivní zemědělská krajina: omezit zástavbu s ohledem na záplavové území a ochranu údolních niv, rozvoj sídel omezit na plochy doplňující zastavěné území, spolu se stávajícím zastavěným územím je chránit proti povodním – splněno jen částečně – zastavitelné plochy zasahují do nivy, zejména

plochy rekreace. Důvodem je zohlednění nelegálně zastavěných ploch a respektování požadavků vlastníků a Města. Protipovodňová opatření byla již realizována. V nezastavěném území vytvářet podmínky pro revitalizaci vodních toků a navazujících nivních ekosystémů pro pestřejší strukturu využití s vyšším zastoupením lužních lesů, zatravněných ploch a šetrné formy rekreace – respektováno

– navrženy plochy pro zalesnění, plochy přírodní a krajinné zeleně, revitalizace a rekreace umožněna stanovením podmínek využití ploch. 8 Plochá až mírně zvlněná zemědělská krajina: rozvoj sídel usměrňovat tak, aby zohledňoval celkový charakter sídla a organicky navazoval na jeho historický vývoj, zároveň minimalizovat délku hranic zastaveného a nezastavěného území (zachovat kompaktnost sídla) – respektováno urbanistickým řešením. V nezastavěném území vytvářet podmínky pro pestřejší strukturu a to především v erozně ohrožených plochách na méně hodnotných půdách, a revitalizaci vodních toků –

respektováno – pestřejší struktura jednak navržena plochami pro ÚSES a návrhem ploch lesních, zároveň umožněna podmínkami využití ploch (zemědělské plochy je možné zatravnit, dělit cestami a krajinnou zelení, na méně kvalitních půdách zalesnit), stejně jako revitalizace toků. 13 Plochá až mírně zvlněná městská a příměstská krajina: rozvoj sídel usměrňovat v kontextu s navrženou dopravní a technickou infrastrukturou tak, aby zohledňoval celkový charakter sídla a organicky navazoval na jeho historický vývoj, zároveň minimalizovat délku hranic zastaveného a nezastavěného území (zachovat kompaktnost sídla) – respektováno urbanistickým řešením. V nezastavěném území vytvářet podmínky pro pestrou strukturu využití a šetrné formy rekreace –

částečně respektováno, v návaznosti na sídlo vymezeny plochy smíšené nezastavěného území, pestrost umožněna podmínkami využití, rekreace umožněna v hojné míře, není však k území zcela šetrná a z pohledu krajiny není žádoucí její další rozšiřování.


57



Výřez z ÚS „Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje“:

2

3 1

13

8

14

1 Nivní zemědělská krajina 2 Nivní lesozemědělská krajina

3 Nivní zemědělskolesní krajina


8 Plochá až mírně zvlněná zemědělská krajina 13 Plochá až mírně zvlněná městská a příměstská krajina 14 Výrazně zvlněná zemědělská krajina

58


II.3.8


Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanaci

II.3.8.1

VPS, pro které lze vyvlastnit i uplatnit předkupní právo

Jedná se převážně o stavby pro dopravní infrastrukturu silniční, případně železniční. Důvodem pro jejich vymezení je potřeba řešit jeden z nejpalčivějších problémů ve městě – dopravu. Z koncepce dopravního řešení vyplývá potřeba vedení nových místních komunikací, které odlehčí dopravní zátěže v zahlceném centru města a také obslouží plochy pro výrobu, navržené v jižní a jihovýchodní části města (řešení přispěje k rovnováze v území - pilířů hospodářského, životního prostředí a soudržnosti obyvatel). Při návrhu tras bylo postupováno tak, aby vlastníci pozemků byli pokud možno dotčeni co nejméně: DS8

(pl. č. 253) obsluha průmyslové zóny

DS10

(pl.č. 58) propojení ulice Kollárovy a Svatoplukovy v zástavbě

DS11

(pl.č. 59) propojení ulice Kollárovy a Svatoplukovy na okraji města

DS12

(pl.č. 60) sběrná místní komunikace přes železárny

DS13

(pl.č. 63, 64, 65) Zarazice – propojení navrhovaných silnic II. třídy

DS14

(pl.č. 66, 67) Zarazice – křižovatka na propojení navrhovaných silnic II. třídy k.ú. Zarazice: 71/3, 71/4, 783/86

DS15

(pl.č. 210) sběrná místní komunikace – propojení lokalit Hutník – Břestek

DS16

(pl.č. 247) doplnění ploch dopravy u ČSPH

DS17

(pl.č. 301, 302) rozšíření komunikace v Zarazicích

Dále je nutno řešit dopravu v klidu doplněním parkovišť na všech k tomu koncepčně vhodných místech tak, aby nebyly zatěžovány chráněné prostory: DS4

(pl.č 54) parkoviště kamionů u průmyslové zóny Zarazice

DS5

(pl.č.55) parkování u Veselského rybníka, k.ú. Veselí-Předměstí: 7451, 7452

DS6

(pl.č. 53) parkování P+R u nádraží k.ú. Veselí-Předměstí: 4331/10, 4331/29, 4436

DS9

(pl.č. 240) parkoviště Břestek k.ú. Veselí-Předměstí: 5168, 5169, 5170, 5171, 5172, 5173, 5174, 5175, 5176, 5177, 5178, 5179, 5180, 5181, 5182, 5183

V území města hraje významnou roli cyklistická doprava, chybí samostatná cyklostezka podél silnice I/54 (provoz na silnici ohrožuje cyklisty): DS18

(pl.č. 303, 304, 305, 306, 307)

S ohledem na potřeby obyvatel okrajových částí města a posílení hromadné dopravy ve městě je navržena nová vlaková zastávka Milokošť: DZ1

(pl.č. 241), k.ú. Milokošť: 3116, 3117, 3118, 3119, 3120, 3121, 3122.


59


II.3.8.2


VPS a VPO, pro které lze vyvlastnit, bez uplatnění předkupního práva

Jedná se jak o veřejně prospěšné stavby, tak o veřejně prospěšná opatření. II.3.8.3 II.3.8.3.1 T1

Veřejně prospěšné stavby Technická infrastruktura

(pl.č. 228) koridory VVN

Vedení tras technické infrastruktury (VVN) řešeným územím je zájmem nadmístním, spojeným s výstavbou TR 400/110 kV Rohatec. Do ÚP bylo mimo jiné potřeba převzít a zpřesnit koridor plánovaného vedení 400 kV Otrokovice – Rohatec a řešit koridory VVN 110 kV. II.3.8.4 II.3.8.4.1

Veřejně prospěšná opatření Založení prvků ÚSES:

C4

(pl.č. 163) LBC Veselské louky

C5

(pl.č. 164) LBC Pod Vlčincem

C6

(pl.č. 166 a 167) LBC Štěrkoviště

C7

(pl.č. 169) LBC Dolní louky za stadionem

C8

(pl.č. 170) LBC U Studny

C9

(pl.č. 172) LBC U Drůbežárny

C10

(pl.č. 173) LBC Hrnčířské louky

C11

(pl.č. 174) LBC Za Svodnicí

C12

(pl.č. 178) LBC Dubečky

C13

(pl.č. 179) LBC Radošov

K1

(pl.č. 131) LBK 5

K2

(pl.č. 138) LBK 1

K3

(pl.č. 140, 141, 142, 143 a 144) RBK 143

K4

(pl.č. 158) LBK 19

K5

(pl.č. 160 a 161) LBK 21

K6

(pl.č. 156, 162, 256 a 257) LBK 20

K7

(pl.č. 258) LBK 22

K8

(pl.č. 259) LBK 12

Důvodem vymezení územního systému ekologické stability je obecný zájem na ochranu přírody a krajiny a potřeba zabezpečení její prostupnosti i vytvoření podmínek pro její přiměřené rekreační využití. II.3.8.5

Návrh objektů k asanaci

Nebyly navrženy žádné objekty k asanaci.


60


II.4 VYHODNOCENÍ


PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ

NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

II.4.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF

II.4.1.1

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF) je provedeno ve smyslu: •

Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů;

•

Vyhlášky 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů, a přílohy 3 této vyhlášky;

•

Vyhlášky 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany;

•

Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů;

•

Společné metodické doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu„. červenec 2011

II.4.1.2

Struktura půdního fondu v území

Z hlediska využití území jsou dotčená katastrální území členěna takto:

Veselí nad Moravou Veselí Předměstí Milokošť Zarazice celkem

ostatní plocha

zastavěná plocha

vodní plocha

lesní pozemek

sad

vinice

zahrada

trvalý travní porost

orná půda

ZPF celkem

celková výměra k.ú.

Struktura půdního fondu v hektarech (ha):

846

514

160

333

15

0

5

100

139

6

87

1 523

1 127

1 027

12

53

30

5

5

26

107

260

40 32 52 17 438 118

8 34 71

4 4 17

23 80 208

20 42 225

13 14 139

35 55 438

594 581 3 544


503 419 391 284 2 534 1 890

61



Veselí nad Moravou Veselí Předměstí Milokošť Zarazice celkem

ostatní plocha

zastavěná plocha

vodní plocha

lesní pozemek

sad

vinice

zahrada

trvalý travní porost

orná půda

ZPF celkem

celková výměra k.ú.

Struktura půdního fondu v %:

100

60,7

19,0

39,3

1,8

0,0

0,6

11,9

16,4

0,7

10,3

100

74,0

67,4

0,8

3,5

1,9

0,3

0,3

1,7

7,0

17,1

100 100

84,6 67,2 71,5

70,5 6,8 48,9 9,0 53,3 12,3

5,5 2,9 3,3

1,3 5,8 2,0

0,6 0,6 0,5

3,9 13,8 5,9

3,3 7,2 6,4

2,2 2,3 3,9

6,0 9,5 12,4

Z uvedeného přehledu vyplývá, že zemědělský půdní fond (ZPF) v území plošně dominuje, zastavěné a ostatní plochy (tedy velká část aktuálně zastavěného území a navazující infrastruktury) tvoří cca 16%, vodní toky zabírají relativně velkou plochu (zhruba 6,5%), naopak hluboko pod průměrem je zastoupení lesů (necelých 6%, republikový průměr je přitom 34%). Zastoupení jednotlivých druhů pozemků se mezi katastry liší, nejvíce zastavěných ploch je v k.ú. Veselí – Předměstí (cca 24%), nejméně v Milokošti (cca 8%). Ten má nejvyšší podíl ZPF (téměř 85%). Nejvyšší lesnatost je v k.ú. Zarazice (necelých 14%, takže i zde jde o hluboký podprůměr), extrémem je k.ú. Veselí-Předměstí s lesnatostí 0,3%. Zemědělská půda je ze tří čtvrtin vedena jako orná půda, 17% jsou zastoupeny trvalé travní porosty, zahrady zabíraji 5%, vinice 3%, sady pouhé 1%, chmelnice nejsou zastoupeny vůbec. Terénním průzkumem byl ale zjištěn nesoulad mezi kulturou vedenou v katastru a skutečným stavem. II.4.1.3

Agronomická kvalita půd

Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Klimatické regiony Celé řešené území leží v klimatickém regionu VT (kód BPEJ začíná číslicí 0) – region velmi teplý, suchý; průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 9-10°C, srážkový úhrn činí 500-600 mm ročně.


62



Hlavní půdní jednotky V řešeném území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky: hlavní půdní jed. (HPJ)

půdní představitel

01

černozemě

půdní druh

půdotvorný substrát

poznámka

výskyt v řešeném území jihovýchodní část území, svahy Radošova a Borků a navazující plošiny

středně těžké

spraše

bez skeletu

03

černozemě lužní

střední, těžší

spraše (na slín.)

relativně malá plocha ve východní části k.ú. slabě oglejená Milokošť, navazuje na předchozí typ

06

černozemě

těžké s vylehčeným epipedonem

slíny, jílové břidlice

segmenty v jihovýchodní znaky oglejení a střední části území, k.ú. v epipedonu Veselí - Předměstí

19

rendziny

středně těžké až těžké

opuky a smíšené karbonátové svahoviny

skeletovité

terénně členitá jižní část k.ú. Zarazice

20

rendziny, hnědé půdy

těžké až velmi slíny, měkké těžké břidlice

slabě oglejené

segmenty v jižní části území

22

hnědé půdy, drnové půdy, rendziny

střední až lehčí

štěrkopísky, písky

-

rozsáhlá plocha v návaznosti na zástavbu jihovýchodním směrem

24

hnědé půdy

středně těžké až těžké

flyšové slabě pískovce a skeletovité měkké břidlice

plošně významně zastoupený typ na plošinách - jihovýchodní polovina území

58

nivní půdy glejové

středně těžké

koluviální a zamokřené nivní sedimenty

plošně rozsáhlý typ, zabírá téměř celou nivu Moravy (severozápadní polovina území)

59

nivní půdy glejové

těžké až velmi koluviální a zamokřené těžké nivní sedimenty

60

lužní půdy, lužní půdy karbonátové

středně těžká

61

lužní půdy, lužní půdy karbonátové

těžké až velmi nivní uloženiny, mírně vlhčí slíny těžké

62

lužní půdy glejové, lužní půdy glejové karbonátové

středně těžké

63

lužní půdy glejové, lužní půdy glejové karbonátové

těžké až velmi nivní uloženiny, zamokřené těžké slíny


nivní uloženiny, spraše

nivní uloženiny, dočasně spraše zamokřované

pouze okrajově v nivě Moravy segmenty v návaznosti na nivy niva Kozojídky půdy v přímém okolí řeky Moravy a jejích ramen, severně od města severní část území (návaznost na Uherský Ostroh a Moravský Písek)

63



Třídy ochrany zemědělských půd

I. třída:

Bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

II. třída:

Zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

III. třída: Půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu.

IV. třída:

Půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.

V. třída:

Půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. I. a II. třída jsou plošně nejvíce zastoupené, zabírají v podstatě celou nivu Moravy, dominují i na plošinách jižně od města. Půdy III. a zejména IV. třídy ochrany se vyskytují na přechodu mezi nivou a plošinami, zabírají asi polovinu stávající zástavby a část ploch na zástavbu navazujících z východu. Půdy s V. třídou ochrany se v území nenacházejí. Investice do půdy

Část zemědělské půdy řešeného území je odvodněna. Odvodnění bylo v minulosti budováno pouze v k.ú. Veselí – Předměstí, respektive v jeho střední části. V ostatních katastrech žádné investice tohoto typu realizovány nebyly. Celkem je v řešeném území evidováno cca 135 ha odvodněných ploch, což činí jen 5,3% z výměry zemědělské půdy a 3,8 % z celkové výměry řešeného území. Některé z těchto pozemků jsou dotčeny návrhovými plochami pro stavební i nestavební způsob využití. Před zahájením výstavby nebo terénních úprav na odvodněných pozemcích je nutné prověřit funkčnost zařízení, aby při jeho narušení nedošlo k podmáčení širšího okolí. II.4.1.4

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

Zemědělská výroba je pro řešené území významnou ekonomickou aktivitou. Přírodní podmínky (průměrná teplota, úhrn srážek, půdní typy, konfigurace terénu...) jsou pro zemědělství příhodné, reálný stav je však určován trhem. Hospodaří tu několik subjektů: •

Zemědělské družstvo Veselan, Milokošť

•

Statek Zarazice, s.r.o.

•

soukromí zemědělci a drobní vlastníci

II.4.1.5

Opatření k zajištění ekologické stability

Hlavním opatřením k zajištění ekologické stability je návrh územního systému ekologické stability (viz kap. II.3.7.9). Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.


64


II.4.1.6


Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení

ÚP navrhuje ve Veselí nad Moravou lokality záboru zemědělské půdy pro: • • • • • • • • • • •

bydlení rekreaci občanské vybavení dopravní infrastrukturu veřejná prostranství plochy smíšené výrobu plochy systému sídelní zeleně krajinnou zeleň plochy přírodní plochy lesní

Ve snaze o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch, byly situovány lokality záboru ZPF v maximální možné míře v bezprostřední návaznosti na vymezené zastavěné území. Plochy záboru ZPF pro rozvoj území jsou řešeny v úzké vazbě na urbanistickou koncepci řešení ÚP. Největší zábory pro stavební plochy jsou situovány východním, jihovýchodním a jižním směrem: rozvojové plochy pro bydlení (hromadné i individuální) a na ně navazující plochy smíšené obytné u sídliště Hutník a u nemocnice, lokalita Třetí hony, Břestek pro rozvoj bydlení v RD za železniční tratí; rozvojové plochy pro drobnou a průmyslovou výrobu ve Veselí Předměstí a v Zarazicích. Tyto zábory jsou v souladu s dosud platným územním plánem a jsou zvažovány dlouhodobě. Dotýkají se převážně zemědělských pozemků IV. třídy ochrany. Půdy zejména II. třídy ochrany se nacházejí v nivě Moravy, zde jsou navrženy zejména plochy pro rekreaci. Navrhovaný způsob využití by neměl půdní fond degradovat, koeficient zastavěnosti je u těchto ploch nízký, jejich případné navrácení do ZPF by bylo možné. Specifickou skupinou jsou návrhové plochy rekreace v nivě Moravy, které jsou již zastavěny chatami v rozporu s předchozím (v průběhu zpracování ÚP stále platným) územním plánem. Zábor ZPF nebyl pro tyto plochy nikdy vyhodnocen, stavby nejsou zaneseny v katastru nemovitostí. Vyhodnocení záboru ZPF v rámci zpracování nového územního plánu by mělo umožnit dodatečnou legalizaci staveb. S ohledem na hospodářskou situaci regionu a ve snaze umožnit rozvoj cestovního ruchu v této oblasti, navrhuje nový územní plán města přiměřený rozvoj hromadné rekreace v nivě řeky Moravy a to zejména ve vazbě na Baťův kanál. Pro rozvoj individuální rekreace jsou určeny proluky v lokalitách Dolní vláka a v chatových lokalitách slepých ramen Moravy v severovýchodní části města. V souladu s dříve zpracovanou studií jsou pro individuální rekreaci navrženy i nové plochy u Struhy (plochy č. 203, 204, 270, 282) - snahou vedení města je vyjít vstříc tlaku občanů a zamezit dalším černým stavbám. Část ploch je navržena pro tzv. zahrádkářské lokality. Jedná se většinou o drobnou držbu záhumenky, kde bude možno realizovat objekty související s hospodařením na pozemcích (pozemky mimo honovou soustavu, převážně se bude jednat o zahrady, sady, případně vinice). Hlavní využití lokality – zemědělská činnost - tak nebude narušena. Kvalitní půdy – orná půda a trvalé travní porosty I. a II. třídy ochrany – jsou výrazněji dotčeny návrhy nestavebního způsobu využití: navrženy jsou plochy přírodní a krajinné zeleně pro vytvoření ÚSES, zvýšení retenčních schopností krajiny a protierozní ochranu i pro posílení estetických kvalit a obytnosti krajiny. Kvalitních půd se dotýkají částečně také návrhy lesa, nutné opět zejména pro posílení ekologické stability, která byla v minulosti narušena přeměnou velké části území na pole.


65



Přehled záboru ZPF celkem pro řešené území: navržené rozvojové stavební plochy ha 270,2

z toho zábor ZPF

% 100

ha 198,3

navržené rozvojové plochy pro nestavební využití ha % 130,0 100

z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany

% 73,3

ha 53,2

z toho zábor ZPF

ha 24,2

% 26,9

z toho zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany

% 18,6

ha 12,8

% 52,9

z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 145,1 73,1 z toho zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 11,4 47,1

31,68 6,32

9,49 60,46 7,27 0,10 32,12

7,76 3,07 1,14

2,32

1,73 57,39 5,76 0,09 32,12

13,99 8,04 1,97 31,79 17,33 70,84 400,21

10,66 7,25 1,78 1,32 13,85

0,57

222,46

12,08

0,37 0,01

0,05

5,63 0,48

0,15

0,06 1,93 1,78 1,32 2,09

0,06

53,89

3,55

10,03 5,32

0,26

4,02 0,64 0,18 0,01 1,87

6,13 156,58

6,98

00100

00300

06000

00110

00600

00610

05800

06100

06200

05900

01911

01951

02001

02212

02411

02414

06300

Přehled dotčených BPEJ:

I.

I.

I.

II.

II.

II.

II.

II.

II.

III.

IV.

IV.

IV.

IV.

IV.

IV.

IV.

Podrobnější zdůvodnění vybraných ploch: (Ploch, u kterých nedošlo k plnému respektování požadavků dotčených orgánů ze strany Objednatele). OS 49 - plochy občanského vybavení, tělovýchovy a sportu (zábor 0,44 ha): Plocha OS 49 je vymezena jihozápadně od stávajícího sportovního areálu k.ú. Zarazice. Vymezena je na plochách TTP, na půdách II. třídy ochrany mimo zastavěné území. Požadavkem dotčeného orgánu - ochrany přírody a krajiny KÚ JmK je omezit tuto plochu z důvodu přírodních hodnot, vázaných na mrtvá ramena řeky Moravy a vodní osu nadregionálního biokoridoru a stavu plochy (porost dřevin


66

z toho v ZÚ

0,35 0,67

V. třída

12,08 61,68 12,97 46,85 36,95

0,43

z toho v ZÚ

2,52 2,98

IV. třída

36,77 41,40

z toho v ZÚ

z toho v ZÚ

42,69 43,02

III. třída

II. třída 2,64 32,10

z toho v ZÚ

I. třída

bydlení rekreace plochy občanského vybavení výroba doprava technická infrastruktura plochy smíšené plochy veřejných prostranství zeleň vodní plochy plochy krajinné zeleně les plochy přírodní celkem

Dotčená výměra ZPF [ha] Celkem k záboru

Účel využití území

Celková výměra lokality [ha]

Zábor ZPF pro jednotlivé účely využití (souhrn):



v trase ramene, voda). S požadavkem omezit plochu OS 49 se však Objednatel neztotožňuje a nadále s ohledem na KN (vedeno jako TTP) preferuje navržené funkční využití v celém rozsahu. VD 85 - plocha drobné výroby a výrobních služeb (zábor 9,97 ha): Dotčený orgán nesouhlasil s vymezením plochy kvůli záboru ZPF. Plocha 85 VD – zábor 9,97 ha orné půdy, z čehož je 9,07 ha na půdě IV. třídy ochrany, zbývající 0,9 ha na půdě třídy ochrany II., tyto půdy však tvoří klín mezi půdami IV. třídy ochrany a stávající zástavbou, vyloučením této části z návrhové plochy by v území vznikl nelogický tvar a obtížněji obhospodařovatelná enkláva zemědělské půdy. Záměr je zvažován dlouhodobě, v téměř shodném rozsahu byl vymezen pro tutéž funkci i v dosud platném územním plánu, kdy souhlas orgánu ochrany ZPF dostala (došlo pouze k menší úpravě tvaru plochy s ohledem na navržené dopravní řešení). Plocha bude od souvislých ploch ZPF oddělena komunikacemi, které, vzhledem k současné dopravní situaci ve městě, bude nezbytné realizovat co nejdříve. Na nový dopravní skelet naváže potřeba využít sousedící území pro účely drobné výroby, svázané obvykle s nákladovou dopravou, a to tak, aby tato doprava nezatěžovala zbytečně obytná území (nezajížděla do města). Objednatel trvá na zachování návrhové plochy, byla však zmenšena na výměru nižší než 10 ha. Argumentem je kromě výše zmíněného i vytváření pracovních příležitostí a skutečnost, že celé správní území města leží v rozvojové ose dle PÚR 2008, dle které je nutné mimo jiné v rozvojových osách vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území. RI 203, 204 - rekreace rodinná - za stadionem (zábor RI 203 - 2,29 ha, RI 204 - 2,00 ha): Město Veselí nad Moravou nesouhlasí s požadavkem dotčeného orgánu ochrany ZPF KÚ JmK, Brno na vypuštění těchto návrhových lokalit z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu. Jde celkem o 4,29 ha orné půdy, zahrady, sadů a TTP na půdách II. třídy ochrany, převážně mimo zastavěné území (v zast. úz. pouze 0,11ha). Objednatel trvá na zachování návrhových ploch pro rekreaci rodinnou z toho důvodu, že jsou navrženy v přímé návaznosti na již stávající plochy rekreace, v návaznosti na sportovní areál (stadion, koupaliště). Na plochách 203 a 204 se v současnosti již několik objektů nachází (ačkoli většina není zapsána v KN). Lokalita je v krajině jednoznačně vymezena (ze severu potok Struha, z jihu polní cesta), není plánováno její rozšiřování. Vymezení ploch je v souladu s územní studií „Únosnost umístění staveb v plochách PD“ z r.2011. 252 VP - plocha průmyslové výroby (zábor 35,72 ha) Orgán ochrany ZPF vydal negativní stanovisko s požadavkem k vypuštění návrhové plochy č. 252 s tím, že tyto plochy jsou z hlediska stávajícího uspořádání půdní držby příliš cenné, než aby byly znehodnoceny jako plochy pro výrobu a služby. Souhlas k odnětí ze ZPF byl pro FVE udělen jako dočasný na dobu životnosti vlastního technologického zařízení, cca 20 let, s podmínkami pro investora, tj. že vrátí plochu do zemědělského využívání. Objednatel zásadně nesouhlasí. Plocha 252 VP – 35,72 ha orné půdy převážně IV. třídy ochrany, do II. třídy ochrany spadá jen 2,15 ha – tato část však tvoří klín mezi půdami IV. třídy ochrany a stávající zástavbou, jejím vyloučením z návrhové plochy by v území vznikaly nelogické tvary a obtížně obhospodařovatelné enklávy zemědělské půdy. Plocha je v současnosti zčásti využita pro fotovoltaickou elektrárnu (po dožití je předpokládána přestavba). Záměr je zvažován dlouhodobě (dříve, než byl vydán souhlas s dočasným záborem pro FVE byla v dosud platné ÚPD schválena plocha pro výrobu mnohem rozsáhlejší). Část původní návrhové plochy na přechodu do krajiny byla v novém ÚP převedena do územních rezerv, původní návrh byl zmenšen zhruba o třetinu. Navržené rozvojové plochy pro výrobu nelze vypustit ani na základě tvrzení, že areál bývalých železáren je využíván nedostatečně a jeho využití by mělo být řešeno přednostně. Areál bývalých železáren je využíván i dále pronajímán. Plocha je určena pro rozvoj průmyslové výroby ve městě Veselí nad Moravou. Město se dle PÚR ČR nachází na rozvojové ose OS11 Lipník nad Bečvou– Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko (-Wien): jedná se o území s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trať č. 330 v úseku Přerov–Břeclav (II. tranzitní železniční koridor). Území je ovlivněno spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.


67



Pokud by byla tato plocha, navrhovaná pro průmyslovou výrobu dle dosud platného územního plánu města Veselí nad Moravou, z řešení nového ÚP vypuštěna, je rozvoj průmyslové výroby ve městě výrazně omezen, ne-li znemožněn. Je sice pravda, že areál bývalých Železáren Veselí a.s. je navržen k přestavbě, avšak přestavba bude postupná a pravděpodobně se bude jednat o jiné, drobné investory, nikoliv tzv. „investora strategického“. Areál železáren je v novém ÚP protnut novou veřejnou komunikací, přestavba podél nové městské třídy je určena i pro jiné funkce, např. výrobní služby. Ti, kteří potřebují kapacitní, dosud nezastavěné plochy pro výstavbu soudobého prosperujícího podniku, ve městě neuspějí, což se projeví dalším úbytkem pracovních příležitostí ve městě. Přitom Hodonínsko a celá jihovýchodní Morava jsou regionem, patřícím celorepublikově k regionům s nejvyšším počtem nezaměstnaných. Územní plán by měl přitom vytvářet podmínky k odstraňování náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Významným argumentem je i skutečnost, že investor pozemky, ležící v návrhové ploše pro průmyslovou výrobu, prokazatelně nabyl do vlastnictví jako pozemky stavební, určené pro průmyslovou výrobu (ne na omezenou dobu životnosti FVE cca 20 let). V případě vypuštění této lokality z ÚP by se investor soudní cestou domáhal náhrady za prokazatelně vzniklé škody neoprávněným zásahem do jeho vlastnických práv (otázka náhrady za změnu v území dle ust. § 102 stavebního zákona). II.4.1.7

Popis lokalit předpokládaného záboru ZPF

Jednotlivé lokality záboru ZPF jsou charakterizovány v tabulce záboru ZPF v navržených plochách změn, graficky zobrazeny jsou ve výkrese II.5. Tabulka viz dále:


68

7

Veselí předměstí BI

8


9


10


plocha smíšená u nemocnice plocha smíšená obytná Hutník plochy bydlení individuálního - Hutník plochy bydlení individuálního - Hutník plochy bydlení individuálního - náměstí 24.dubna plochy bydlení individuálního - Horní vláka plochy bydlení individuálního - Horní vláka plochy bydlení individuálního - Horní vláka

14


15

3 5

SO SO BI BI

v platné ÚPD

6,85

6,85

1,99

1,94

1,94

Poznámka

6,86

Odvodnění

BB a SO (návrh)

V. třída z toho v ZÚ

2,96

z toho v ZÚ

2,96

IV. třída

3,34

III. třída z toho v ZÚ

ON a orná (stav), ON (rezerva)

z toho v ZÚ

3,40

II. třída

3,40

z toho v ZÚ

4,31

I. třída

Celkem k záboru

6

Veselí předměstí Veselí předměstí Veselí předměstí Veselí předměstí

1

Dotčená výměra ZPF [ha]



Kód využití území

Katastrální území

Označení lokality

Zábor ZPF v navržených plochách změn

BO (návrh)

0,12

0,92

BO (návrh) spojeno s 224 SO bydlení v zú - zábor se nevyhodnocuje ON (návrh), zm. 7 - B

0,45

bydlení v zú - zábor se nevyhodnocuje

1,48

2,49

2,41


1,38

1,38

1,38

BO (stav)



7,58

7,57

7,57

BO (návrh)

3,37

3,37

BO a SO (návrh)

3,55

3,46

3,46

BO (návrh)

2,49

2,43

2,43

BO a SO (návrh)

20


21

Zarazice

BI

22

Zarazice

BI

24

Milokošť

BI

plochy bydlení individuálního - Břestek plochy bydlení individuálního - Břestek plochy bydlení individuálního - Břestek plochy bydlení individuálního - Za Humny plochy bydlení individuálního - Zarazice plochy bydlení individuálního - Zarazice plochy bydlení individuálního - Milokošť

3,38

19

Veselí předměstí BI Veselí předměstí BI Veselí předměstí BI

17 18

1,48

PD (stav), zm.7 - B

1,57

1,74

0,38

BO a ZV (návrh)

0,67

bydlení v zú - zábor se nevyhodnocuje

3,42 0,62

0,62

0,62

BO (návrh)

2,17

2,17

2,17

0,69

0,63

BO (návrh) PD (stav), zm.4 - na části plochy B (návrh)

0,63

48

Zarazice

OS

49

Zarazice

OS

53

Veselí předměstí DS

54

Zarazice

36 39

41 42

43

44

DS

plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport - bazén Blatnická plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport - Zarazice plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport - Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční u nádraží (Rumunská) plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice

v platné ÚPD

Poznámka není záborem ZPF

0,81

3,10

Odvodnění

orná, louky (stav), BO (rezerva)


2,31

z toho v ZÚ

2,31

IV. třída

2,43


PD (stav)

z toho v ZÚ

0,39

II. třída

0,39

z toho v ZÚ

0,45

I. třída

Celkem k záboru

46

Veselí předměstí OS

35





Označení lokality 45

plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Újezdné Milokošť RZ plochy rekreace individuální Veselí zahrádkářské lokality předměstí RZ Hutník Veselí plochy veřejných předměstí P* prostranství _ Hutník plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost - u zámku Veselí nad Moravou OV (skleníky) Veselí nad plochy smíšené Moravou SO.1 centrální - u zámku plochy občanského vybavení - tělovýchova Veselí nad a sport - rozšíření areálu Moravou OS koupaliště plochy občanského vybavení - tělovýchova Veselí nad a sport - rozšíření areálu Moravou OS koupaliště plochy občanského vybavení - tělovýchova Veselí nad a sport - rozšíření areálu Moravou OS koupaliště


2,70

zahradnictví, PD, zm.10 - OK

2,70 není záborem ZPF

0,38

1,85

1,53

1,53

1,53

louky, PD (stav), OS (rezerva)

0,39

0,39

0,39

0,39

PD (stav), OS (rezerva)

0,39

0,39

0,39

0,39

OS (stav)

1,95

1,73

2,53

2,48

2,48

0,26

0,26

0,26

OS (návrh)

omezeno

OS a DA (návrh)

není záborem ZPF

0,67

0,78

OS (návrh)

1,73

0,78

0,78

VD (návrh)

1,55

1,14

1,14

2,00

1,97

58

59

60

63

64

65

66

67

69 71

v platné ÚPD

2,99

Poznámka

2,99

Odvodnění

3,00

plochy veřejných prostranství - Břestek plochy dopravní infrastruktury silniční Veselí předměstí DS Blatnická - Kollárova plochy dopravní infrastruktury silniční Veselí předměstí DS Blatnická - Kollárova plochy dopravní Veselí infrastruktury silniční předměstí DS železárny plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice DS Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice DS Zarazice - za přejezdem plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice - před Zarazice DS přejezdem plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice - úprava Zarazice DS křižovatky plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice - úprava Zarazice DS křižovatky plochy smíšené Veselí centrální - sídliště předměstí SO.1 Chaloupky Veselí plochy smíšené obytné předměstí SO Břestek


Veselí předměstí P*

z toho v ZÚ

57

0,22

IV. třída

0,22


0,22

0,06

z toho v ZÚ

plochy veřejných prostranství - Horní vláka

II. třída

Veselí předměstí P*

z toho v ZÚ

56

I. třída

Celkem k záboru 0,26


0,26


plochy dopravní infrastruktury silniční u Veselského rybníka


55

Veselí předměstí DS

Označení lokality



orná (stav)

0,20

ZV (návrh)

0,03

0,70

1,27

0,48

spojeno z 99

rozšířeno

BO (návrh) izolační zeleň (stav i návrh), veřejné prostranství orná (stav), plocha dopravy (stav), VD (úz. rezerva)

není záborem ZPF

2,57

0,86

0,86

0,86

BO (návrh), PD (stav)

0,13

0,13

0,13

PD (stav)

0,07

0,07

PD (stav)

0,07

0,01

není záborem ZPF

0,01

není záborem ZPF

0,53

méně než 2000m2 nevyhodnocuje se

1,07

1,07

1,07

BV a PD (stav), zm.6 BV (návrh)

SO

78

Zarazice

SO

79

Zarazice

SO

80

Zarazice

SO

81

Veselí předměstí VD

82

85

87

88

89

90

91 92

Veselí plochy smíšené předměstí SO.1 centrální - Břestek plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Veselí předměstí VD Blatnická plochy pro drobnou Veselí výrobu a výrobní služby předměstí VD Kollárova plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Veselí předměstí VD Břestek plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice VD Břestek plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice VD Zarazice (u ZD) plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Zarazice VD Zarazice plochy smíšené obytné Zarazice SO Zarazice

v platné ÚPD

7,92

1,30

1,30

1,30

2,26

2,20

2,20

1,72

1,72

1,72

SO (návrh) PD, K (stav), SO (rezerva) orná (stav), SO (rezerva)

1,60

1,60

1,60

BO (návrh)

2,09

2,09

2,09

SO (návrh)

2,96

2,91

2,91

1,13

1,13

1,13

9,97

9,96

1,12

0,99

0,99

3,43

3,43

3,43

orná (stav)

1,05

1,04

1,04

VD (návrh)

1,50

1,50

1,50

orná (stav), PD (návrh)

0,86

0,86

0,84

PD, K (stav)

3,81

2,92

2,92

K a BO (návrh)

0,90

0,02

Poznámka

Odvodnění

7,92

1,25

0,11

SO (návrh)

0,07

SO (návrh) orná (stav), BB (rezerva)



7,92

z toho v ZÚ

0,41

II. třída

0,41

z toho v ZÚ

0,41

I. třída

1,25

z toho v ZÚ

Zarazice

1,26

IV. třída

77

75

Celkem k záboru

76

Milokošť SO Veselí předměstí SO Veselí předměstí SO

74

plochy smíšené obytné Břestek plochy smíšené obytné Milokošť plochy smíšené obytné Hutník plochy smíšené obytné Hutník plochy smíšené obytné Zarazice plochy smíšené obytné Zarazice plochy smíšené obytné Zarazice plochy smíšené obytné Zarazice plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby u železnice


Veselí předměstí SO






VD (návrh)

2,91

BO (návrh)

zmenšeno

9,07

0,99

VD (návrh)

VD (stav)

94

Veselí předměstí SO

Milokošť

Veselí nad Moravou Veselí 98 předměstí Veselí 100 předměstí Veselí 102 předměstí 95

VZ

W OV K SO

Veselí 103 předměstí RZ

104 Zarazice

RZ

105 Zarazice

K

106 Zarazice

K

107 Zarazice

K

108 Zarazice

K

109 Zarazice

K

110 Zarazice

K

111 Zarazice

K

K 112 Zarazice Veselí 113 předměstí ZS

plochy smíšené obytné Pod parkem plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu Milokošť plochy vodní a vodohospodářské u silnice na Mor. Písek plochy občanského vybavení - u nemocnice plochy krajinné zeleně Břestek plochy smíšené obytné Hutník plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Hutník plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice - Drahy plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy krajinné zeleně Zarazice plochy sídelní zeleně Zarazice - Za Humny

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


z toho v ZÚ

II. třída

z toho v ZÚ

I. třída

Celkem k záboru







obytná fce v zú - zábor se nevyhodnocuje

0,89

2,83

2,83

2,00

1,80

orná (stav), VZ (návrh)

2,83

louky (návrh)

1,80 není záborem ZPF

1,61 0,21

0,21

0,21

zahrádkářské lokality (stav)

1,20

0,87

0,87

BO (návrh)

0,84

0,84

0,84

již zastavěné

BO (návrh), PD (stav i návrh)

0,75

0,75

0,75

již zastavěné

PD (stav)

0,23

0,23

0,23

PD (stav)

0,13

0,13

0,13

PD (stav)

0,21

0,21

0,21

BO (návrh)

0,13

0,13

0,13

BO (návrh)

0,02

0,02

0,02

PD (stav)

0,13

0,13

0,13

0,13

0,13

0,13

0,33

0,33

0,33

1,88

1,88

PD (stav) PD (stav), zm.4 VD a ZV (návrh) PD (stav), zm.4 VD a ZV (návrh) PD (stav), ZV (návrh), zm.4 - SO (návrh)

1,88

1,88

K K K K K K K K K K K K K K K

145 Zarazice

K

146 Zarazice

K

147 Zarazice K Veselí 148 předměstí K

0,37 0,35 0,95 0,06 1,17 0,96

PD (stav)

louky (návrh) úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

0,13

není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

0,55

není záborem ZPF

1,38

není záborem ZPF

0,19 0,07 0,07 0,39 0,94 1,14 0,84 0,27 1,48 1,30

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

1,56

IV. třída

1,56


1,67

z toho v ZÚ

0,60

II. třída

0,60

z toho v ZÚ

0,72

I. třída

Celkem k záboru

K

plochy krajinné zeleně Horní vláka plochy krajinné zeleně u rybníka u silnice na Mor.Písek plochy krajinné zeleně LBK 5 plochy krajinné zeleně LBK 5 plochy krajinné zeleně LBK 5 plochy krajinné zeleně LBK 5 plochy krajinné zeleně LBK 5 plochy krajinné zeleně LBK 4 plochy krajinné zeleně LBK 2 plochy krajinné zeleně LBK 2 plochy krajinné zeleně LBK 1 plochy krajinné zeleně LBK 1 a RBK 143 plochy krajinné zeleně RBK 143 plochy krajinné zeleně RBK 143 plochy krajinné zeleně RBK 143 plochy krajinné zeleně RBK 143 plochy krajinné zeleně RBK 143 plochy krajinné zeleně LBK 7 plochy krajinné zeleně LBK 7 plochy krajinné zeleně Vinohrady plochy krajinné zeleně LBK 12


Veselí nad 129 Moravou Veselí nad 130 Moravou Veselí nad 131 Moravou Veselí nad 132 Moravou Veselí nad 133 Moravou Veselí nad 134 Moravou Veselí nad 135 Moravou Veselí nad 136 Moravou Veselí nad 137 Moravou Veselí nad 138 Moravou Veselí nad 139 Moravou Veselí nad 140 Moravou Veselí nad 141 Moravou Veselí nad 142 Moravou Veselí nad 143 Moravou Veselí nad 144 Moravou




Označení lokality

Veselí 114 předměstí K


152 Milokošť Veselí 153 předměstí Veselí 154 předměstí Veselí 155 předměstí Veselí 156 předměstí Veselí 157 předměstí Veselí 158 předměstí Veselí 159 předměstí Veselí 160 předměstí Veselí 161 předměstí Veselí 162 předměstí Veselí nad 163 Moravou Veselí nad 164 Moravou Veselí nad 165 Moravou Veselí nad 166 Moravou Veselí nad 167 Moravou Veselí nad 168 Moravou

K K K K K K K K K K K P P P P P P

Veselí nad P 169 Moravou

plochy krajinné zeleně LBK 12 plochy krajinné zeleně LBK 12 plochy krajinné zeleně LBK 12 plochy krajinné zeleně LBK 12 plochy krajinné zeleně LBK 14 plochy krajinné zeleně LBK 15 plochy krajinné zeleně LBK 17 plochy krajinné zeleně LBK 16 plochy krajinné zeleně LBK 16 plochy krajinné zeleně LBK 19, 20 plochy krajinné zeleně LBK 19 plochy krajinné zeleně LBK 21 plochy krajinné zeleně LBK 21 plochy krajinné zeleně u Veselského rybníka plochy přírodní - LBC Veselské louky plochy přírodní - LBC Pod Vlčincem plochy přírodní - LBC Pod Vlčincem plochy přírodní - LBC Štěrkoviště plochy přírodní - LBC Štěrkoviště plochy přírodní - LBC U Hatí plochy přírodní - LBC Dolní louky za stadionem

0,80

není záborem ZPF

1,04

není záborem ZPF

0,61

1,97

není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

0,53

není záborem ZPF

1,67

není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje

0,86

1,98 0,27 2,01


1,24

není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

6,54

úses - zábor se nevyhodnocuje

0,78 0,20 1,27 1,52 4,77 1,54 0,52 1,52 3,72

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


z toho v ZÚ

II. třída

z toho v ZÚ

I. třída

Celkem k záboru





Označení lokality

Veselí 149 předměstí K Veselí 150 předměstí K Veselí 151 předměstí K


P

172 Zarazice P Veselí 173 předměstí P 174 Milokošť

P

175 Milokošť

P

176 Milokošť Veselí 177 předměstí Veselí 178 předměstí Veselí 179 předměstí 183 Milokošť 184 Milokošť

P

P L L

185 Milokošť

RZ

186 Milokošť

RZ

187 Zarazice

L

191 Zarazice Veselí 192 předměstí Veselí 193 předměstí Veselí 194 předměstí

L

P P

P

plochy přírodní - LBC U Studny plochy přírodní - LBC Za drubežárnou plochy přírodní - LBC Hrnčířské louky plochy přírodní - LBC Za Svodnicí plochy přírodní - LBC Bařinky plochy přírodní - LBC Pod Borky plochy přírodní - LBC Záklinky plochy přírodní - LBC Dubečky plochy přírodní - LBC Radošov plochy lesní - Šlajza plochy lesní - Šlajza plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Šlajza plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Šlajza plochy lesní - U Studny plochy lesní - Zarazice Za příčkami plochy přírodní U Močáru

P L

plochy lesní - skládka

Veselí 195 předměstí L Veselí 196 předměstí P

plochy lesní u Veselského rybníka plochy přírodní u Veselského rybníka

3,52


0,15

není záborem ZPF

1,40

0,86

není záborem ZPF úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

3,40

není záborem ZPF

2,76


2,51 0,90

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


z toho v ZÚ

II. třída

z toho v ZÚ

I. třída

Celkem k záboru





Označení lokality

170 Zarazice


2,81 0,29 0,16

0,29 0,16

0,29 0,16

louky (stav) L (stav)

1,28

1,28

1,28

L, PD, louky (stav)

1,73

1,72

1,72

1,73

1,58

1,58

2,01

1,96

PD (stav) orná (stav), louky (návrh)

0,08

PD (stav), K (návrh)

1,96

2,31

není záborem ZPF

0,13

není záborem ZPF

3,04

není záborem ZPF

7,67 13,12

7,67

3,44

0,06

orná (stav)

4,17 úses - zábor se nevyhodnocuje

plochy přírodní u Veselského rybníka plochy přírodní - Žabince plochy přírodní - pod Radošovem plochy lesní - Rybník plochy rekreace hromadné - Radošov plochy rodinné rekreace u Struhy

plochy rodinné rekreace u Struhy plochy dopravní Veselí infrastruktury silniční 210 předměstí DS Hutník plochy smíšené obytné 217 Milokošť SO u Svodnice plochy bydlení individuálního - Milokošť 218 Milokošť BI Veselí plochy krajinné zeleně Blatnická 220 předměstí K Veselí plochy krajinné zeleně Blatnická 222 předměstí K Veselí bydlení hromadné 223 předměstí BH Hutník Veselí plochy smíšené centrální 225 předměstí SO.1 náměstí Míru Veselí plochy veřejných prostranství - Chaloupky 227 předměstí P* Veselí nad RI 204 Moravou

Veselí předměstí, 228 Zarazice T* Veselí předměstí, 237 Milokošť T* Veselí 229 předměstí BI

plochy technické infrastruktury - koridor plochy technické infrastruktury - koridor plochy bydlení individuálního - Kollárova

13,17


1,98

není záborem ZPF

2,00

není záborem ZPF 2,19

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


z toho v ZÚ

II. třída

z toho v ZÚ

I. třída

Celkem k záboru





Označení lokality

Veselí 197 předměstí P Veselí 198 předměstí P Veselí 199 předměstí P Veselí 200 předměstí L Veselí 201 předměstí RH Veselí nad 203 Moravou RI


orná (stav)

2,44

2,19

2,00

1,16

0,26

0,02

2,29

2,29

2,29

2,31

2,29

2,29

1,27

1,14

1,14

P (návrh)

0,10

0,04

0,04

K (stav)

1,24

1,24

1,24

PD (stav)

0,62

0,62

0,62

0,22

0,19

0,19

VD (návrh) orná (stav), ON (rezerva)

K a vinice (stav)

0,24

PD (stav)

0,11

rozšířeno

PD (stav)

0,80

není záborem ZPF

0,36

není záborem ZPF

0,61

není záborem ZPF

28,20

nadzemní vedení odhadovaný zábor cca 1000m2 (vedení ZVN orná půda (stav), sloupy po 450m, zábor pro jeden max 35m2. plochy krajinné zeleně VVN po 250m, zábor (návrh),V (návrh), PD (stav), vinice (stav) pro jeden max. 25m2)

18,86

0,10

1,29

1,24

0,01

0,09 0,70

0,54

0,12

RZ (stav), PD (stav)

Veselí 236 předměstí DS Veselí 240 předměstí DS

241 Milokošť DZ Veselí 242 předměstí P* Veselí 243 předměstí P* 244 Milokošť

P*

245 Milokošť

P*

Veselí 247 předměstí DS Veselí 248 předměstí P*

Veselí 249 předměstí P* Veselí 251 předměstí SO

plochy veřejných prostranství - Břestek plochy smíšené obytné Břestek

Veselí 252 předměstí VP Veselí 253 předměstí DS

plochy pro průmyslovou výrobu a sklady plochy dopravní infrastruktury silniční plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby

254 Milokošť

VD

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


1,78

z toho v ZÚ

1,79

II. třída

1,41

z toho v ZÚ

1,41

I. třída

Celkem k záboru

RZ


235 Milokošť




Označení lokality

Veselí 230 předměstí RZ

plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality u čističky plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Milokošť plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční Milokošť plochy dopravní infrastruktury železniční Milokošť plochy veřejných prostranství - Břestek plochy veřejných prostranství - Hutník plochy veřejných prostranství - Milokošť plochy veřejných prostranství - Milokošť plochy dopravní infrastruktury silniční u přejezdu plochy veřejných prostranství - průjezd


PD (stav), plochy krajinné zeleně (stav)

1,41

1,78

PD (stav) část v křížení s koridorem technické infrastruktury

0,09

0,09

0,08

0,45

0,45

0,45

orná (stav), PD (stav)

0,10

0,10

0,10

PD (stav)

1,49

1,49

1,49


0,93

0,58

0,58

SO (návrh)

0,09

0,09

0,09

PD (stav)

0,36

0,36

0,36

PD (stav)

0,39

0,14

0,14

0,14

0,76

SO (návrh) není záborem ZPF

0,01

B (stav i návrh), SO (návrh), PD (stav), plochy veřejných prostranství (návrh)

3,64

2,69

2,69

1,29

1,26

1,26

SO (návrh)

36,98

35,75

2,15

33,60

V (návrh)

0,73

0,70

0,30

0,40

T (návrh), PD (stav)

0,46

0,46

0,46

PD (stav)

plochy krajinné zeleně

0,32


0,26


0,67

259 Zarazice

K


0,36

260 Zarazice

K


0,28

261 Zarazice

K

0,12

263 Milokošť

BI

264 Milokošť

P*

plochy krajinné zeleně plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby Břestek plochy bydlení individuálního Milokošť plochy veřejných prostranství

265 Milokošť

P*

plochy veřejných prostranství

Veselí 262 předměstí VD

0,87

v platné ÚPD

Poznámka

Odvodnění


z toho v ZÚ

IV. třída


1,57

PD (stav) úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje úses - zábor se nevyhodnocuje

2,01

2,01

2,01

0,14

0,14

0,14

BV (stav)

0,20

0,19

0,19

0,16

0,16

0,16

PD (stav) PD (stav), OS (návrh), plochy veřejných prostranství (návrh)


1,06

0,87

0,87

PD (stav)

0,45

0,45

0,45

PT (návrh)

0,21

0,21

0,21

RZ (stav)

1,08

1,08

1,08

RZ (stav), PD (stav)

0,02

269 Milokošť RI Veselí nad 270 Moravou RI

plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rodinné rekreace Dolní vláka plochy rodinné rekreace Okasovy plochy rodinné rekreace u Struhy

Veselí nad R 271 Moravou


1,26

1,26

1,26

Veselí nad 272 Moravou R


1,06

1,06

1,06

Veselí 273 předměstí RI

plochy rodinné rekreace Horní vláka

2,11

2,02

2,02

Veselí 267 předměstí RI Veselí 268 předměstí RI

z toho v ZÚ

II. třída

2,44

z toho v ZÚ

2,47

I. třída

Celkem k záboru






Označení lokality

Veselí 255 předměstí K Veselí 256 předměstí K Veselí 257 předměstí K Veselí 258 předměstí K


0,09

již zastavěné

PD (stav)

již zastavěné

PD (stav)

již zastavěné

PD (stav)

281 Milokošť RI Veselí nad 282 Moravou RI Veselí předměstí, 283 Milokošť RZ

284 Milokošť

RZ

285 Milokošť

RZ

286 Milokošť

RZ

Veselí nad RZ 287 Moravou

288 Milokošť

RZ

v platné ÚPD PD (stav)

0,49

0,49

0,49

již zastavěné

PD (stav)

0,22

0,22

0,22

již zastavěné

PD (stav)

0,46

0,46

0,46

již zastavěné

RZ (stav)

0,41

0,41

0,41

již zastavěné

PD (stav)

0,63

0,62

0,62

již zastavěné

RZ (stav), zeleň (návrh)

0,79

0,79

0,79

již zastavěné

RZ (stav)

0,90

0,90

0,90

již zastavěné

RZ (stav)

3,40

3,39

3,39

již zastavěné

PD (stav)

1,11

1,11

1,11

0,17

již zastavěné

PD (stav)

1,54

1,54

1,54

0,21

již zastavěné

PD (stav)

0,33

0,32

0,32

0,05

již zastavěné

PD (stav)

1,98

1,94

1,94

0,18

již zastavěné

RZ (stav)

0,96

0,69

0,69

0,10

již zastavěné

PT (stav), PD (návrh)

0,11

Poznámka již zastavěné

Odvodnění

0,26


0,26

z toho v ZÚ

0,26

IV. třída

PD (stav)


již zastavěné

z toho v ZÚ

0,68

II. třída

0,68

z toho v ZÚ

0,70

I. třída

Celkem k záboru

RI

plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rodinné rekreace Posoldovo plochy rodinné rekreace Dolní vláka plochy rodinné rekreace Okasovy plochy rodinné rekreace Okasovy plochy rodinné rekreace u Struhy plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Horní vláka plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Děliska plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Děliska plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Děliska plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Ostrůvek plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Okasovy


280 Milokošť




Označení lokality

Veselí 274 předměstí RI Veselí 275 předměstí RI Veselí 276 předměstí RI Veselí 277 předměstí RI Veselí 278 předměstí RI Veselí 279 předměstí RI


RZ

291 Zarazice

RZ



Veselí nad 294 Moravou RZ Veselí 295 předměstí RI Veselí 296 předměstí RH

Veselí nad 297 Moravou RZ 299 Zarazice

P*

300 Zarazice

P*

301 Zarazice

DS

302 Zarazice

DS

plochy veřejných prostarnství Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice plochy dopravní infrastruktury silniční Zarazice

v platné ÚPD PD (stav)

1,38

1,35

1,35

již zastavěné

RZ (stav)

0,29

0,29

0,29

již zastavěné

PD (stav)

0,85

0,85

0,85

již zastavěné

PD (stav)

0,42

0,42

0,42

již zastavěné

PD (stav)

0,13

0,13

0,13

již zastavěné

PD (stav)

0,52

0,52

0,52

již zastavěné

PD (stav)

0,13

0,13

0,13

již zastavěné

0,27

0,27

0,27

PT (stav) veřejné prostranství (návrh)

0,59

0,40

0,40

veřejné prostranství (návrh)

není záborem ZPF

0,18

0,06

Poznámka již zastavěné

Odvodnění

1,22


1,22

z toho v ZÚ

1,22

IV. třída

PD (stav)


již zastavěné

z toho v ZÚ

0,28

II. třída

0,28

z toho v ZÚ

0,28

I. třída

Celkem k záboru

290 Milokošť


RZ




Označení lokality

289 Milokošť

plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Okasovy plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Okasovy plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality Nákly plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality - Za jízdárnou plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality - Za jízdárnou plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality - Za jízdárnou plochy rodinné rekreace Horní vláka plochy rekreace hromadné - ranč plochy rekreace individuální zahrádkářské lokality - Za jízdárnou plochy veřejných prostarnství Zarazice


0,02

0,02

0,02

BV (stav), veřejná prostranství

Veselí 306 předměstí DS Veselí 307 předměstí DS Veselí 308 předměstí P* celkem

v platné ÚPD orná (stav), izolační zeleň (stav)

Poznámka

0,30

Odvodnění

0,30


0,90

z toho v ZÚ

orná (stav)

IV. třída

0,07


0,07

z toho v ZÚ

0,07

II. třída

0,26

z toho v ZÚ

0,40

I. třída

Celkem k záboru

Veselí 305 předměstí DS

plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy dopravní infrastruktury silniční při I/54 plochy veřejných prostarnství Vláky






Označení lokality



orná (stav), SO (návrh), izolační zeleň (návrh)

0,26

0,50

není záborem ZPF

0,28

není záborem ZPF

0,06

0,06

402,34

224,12

12,14

0,48

0,06

0,06

54,25

3,43

PD (stav) 157,74

6,85

2,00


II.4.2


Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL

II.4.2.1

Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) vychází z následujících předpisů: •

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve smyslu pozdějších předpisů;

•

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa;

•

Směrnice ministerstva zemědělství o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa č. 31/2000 ze dne 15. 2.2000.

Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí a dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů. II.4.2.2

Všeobecné údaje o lesích v řešeném území

Výměra lesů v řešeném území činí 208 ha. Největší plošné zastoupení lesů je v k. ú. Veselí nad Moravou (100 ha, necelých 12% výměry katastru), procenticky nejvyšší lesnatost má k.ú. Zarazice (13,8%, vzhledem k menší rozloze katastru je plošná výměra 80ha). Jednoznačně nejnižší procento zalesnění je v k.ú. Předměstí, které má při své rozloze cca 1500 ha pouze 5 ha lesa (tedy 0,3%). Rozložení lesů je nerovnoměrné, souvislejší plochy lesa se nacházejí jen v nivě Moravy v severní a severozápadní části řešeného území, často v návaznosti na vodní tok. Krajina je silně geometrizovaná, zejména pak v jihovýchodní polovině území, lesů je velmi málo, tvoří pouze malé útvary s převahou nepůvodních dřevin. Dle § 6 zákona 289/1995 Sb. o lesích jsou vymezeny tři kategorie lesů. Lesy zvláštního se vymezují v pro potřebu zachování biologické rozmanitosti, pro zvýšenou funkci půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Je jím část lesního celku v severozápadní části území (RBC Zarazický výkaz) a dva lesní pásy v jižní části území. Ostatní lesy jsou vedeny jako lesy hospodářské. Lesy ochranné v řešeném území vymezeny nejsou. II.4.2.3 •

Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa

Řešením územního plánu nejsou dotčeny pozemky k plnění funkcí lesa.

II.4.2.4

Navrhovaná opatření

Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se pravděpodobně promítne do změny dřevinné skladby některých lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES ve prospěch geograficky původních dřevin. Nové plochy lesa jsou s ohledem na velmi nízkou lesnatost (5,9%) navrženy na některých pozemcích ve vlastnictví města (a pozemků souvisejících). Navrženo bylo sedm ploch k zalesnění (183, 184, 187, 191, 194, 195 a 200), celkem 17,3 ha. Realizací návrhu by se celková lesnatost zvýšila o 0,5%. I tak bude ale lesnatost území hluboko pod celorepublikovým průměrem (cca 33%), nicméně zdejší krajina je dlouhodobě zemědělsky využívána, zemědělské využívání spoluvytváří krajinný ráz, masivní nárazové zalesňování není očekávatelné ani žádoucí. Postupné zvyšování podílu lesa (za předpokladu použití vhodných postupů a druhové skladby) by však mělo za následek snížení erozního ohrožení a zvýšení retenčních schopností krajiny. Součástí PUPFL mohou být i navržené plochy přírodní či krajinné zeleně, pak by ale měly být zařazeny do kategorie lesů ochranných či lesů zvláštního určení.


69



II.5 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Viz Odůvodnění pořizovatele.

II.6 VÝSLEDEK ZEJMÉNA: -

PŘEZKOUMÁNÍ

S POLITIKOU

SOULADU

ÚZEMNÍHO

NÁVRHU

ROZVOJE

A

ÚZEMNÍHO

ÚZEMNĚ

PLÁNU

PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM,

-

S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA

OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ,

-

S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH

PŘEDPISŮ,

-

S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY

DOTČENÝCH

ORGÁNŮ

PODLE

ZVLÁŠTNÍCH

PRÁVNÍCH

PŘEDPISŮ,

PŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

II.6.1

Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

II.6.1.1

Politika územního rozvoje ČR

Řešené území je dle Politiky územního rozvoje (2008) součástí rozvojové osy OS11 Lipník nad Bečvou– Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko (-Wien): obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS10, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/55, koridor připravované rychlostní silnice R55 a železniční trati č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou–Přerov a č. 330 v úseku Přerov–Břeclav. Území je ovlivněno připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov– Uherské Hradiště–Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou–Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov–Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. V územním plánu města Veselí nad Moravou je dle PÚR ČR nutno respektovat: •

Koridor dopravní infrastruktury: vodní doprava - VD3 Dunaj – Odra – Labe (mezi návrhem PÚR a schválenou verzí PÚR 2008 byl tento článek vypuštěn. 24.5.2010 Vláda ČR schválila návrh Ministerstva pro místní rozvoj, který se týkal způsobu další územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Území bude nadále chráněno formou územní rezervy v územně plánovacích dokumentacích, a to do doby dalšího rozhodnutí Vlády ČR v této věci.

•

Koridor technické infrastruktury: E8 - koridor pro vedení VVN 400 kV Otrokovice–Rohatec, územní ochrana koridoru umožní zvýšení spolehlivosti napájení spotřební oblasti v rámci území více krajů a zajištění dodávky při nárůstu spotřeby pro oblast jižní Moravy.

V PÚR ČR 2008 je Hodonínsko (části území ORP Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou) hodnoceno jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Úkolem ÚP Veselí nad Moravou je vytvořit územní předpoklady pro jejich eliminaci. Priority územního plánování vyplývající z PÚR ČR 2008 jsou v ÚP Veselí nad Moravou respektovány. Republiková priorita č.14: Koncepce řešení územního plánu Veselí nad Moravou zajišťuje ochranu historické zástavby a navrhuje doplnění urbanistické struktury centra města. Respektovány jsou všechny důležité pohledy a průhledy na památkové soubory a jejich dominanty. Je zajištěna územní


70



ochrana prvků a jevů podléhajících památkové ochraně (městská památková zóna, nemovité kulturní památky). Chráněny jsou přírodně nejhodnotnější části krajiny (Natura 2000 - ptačí oblast Bzenecká Doubrava –Strážnické Pomoraví, VKP, přechodně chráněné plochy), zachován je krajinný ráz, jsou doplněny prvky ÚSES, k doplnění jsou navrženy lesy, omezována je pobytová rekreace v nivě Moravy. Republiková priorita č.15: Koncepce řešení územního plánu nepodporuje prostorovou ani sociální segregaci, naopak vytváří podmínky pro polyfunkční využití území, navrhuje dostatek ploch pro sociální kontakty (občanskou vybavenost, veřejná prostranství, sídelní zeleň apod.), nevytváří nové bariéry v území, zvyšuje prostupnost stávajících. Republiková priorita č.16: Při zpracování ÚP byla zohledněna různá hlediska, výsledná koncepce je v maximální možné míře komplexní, zohledňující více priorit, pohledů a záměrů, veřejný zájem a trvale udržitelný rozvoj byly ve většině případů upřednostněny před zájmy jednostrannými či soukromými. Republiková priorita č.17: ÚP Veselí nad Moravou vymezuje dostatečné množství zastavitelných ploch pro rozvoj města. Plochy jsou vázány přímo na stávající zástavbu, navrhovány jsou jak plochy pro bydlení (vzhledem k potřebě stabilizace obyvatel města převážně pro bydlení individuální v rodinných domech), tak i pro průmyslovou výrobu s potřebou vytvářet nové pracovní příležitosti (návrhové plochy navazující na bývalé Železárny Veselí a.s.). Lokalita Nákly je stabilizována bez možnosti dalšího rozvoje, územní rezerva v lokalitě Břestek je vázaná na realizaci jihovýchodního obchvatu města. Dále jsou navrhovány plochy pro rozvoj občanské vybavenosti včetně obchodu a služeb. Republiková priorita č.18: Koncepce řešení ÚP posiluje a podporuje historický střed města jako hlavní centrum společenského a kulturního života Veselí, zároveň v okrajových částech města ve vazbě na obytnou zástavbu zachovává a posiluje lokální centra, v případě rozsáhlejších lokalit (např. Břestek, Zarazice) přímo tato centra navrhuje, respektive umožňuje jejich vytvoření návrhem ploch smíšených (s možností situování objektů občanské vybavenosti) a ploch veřejných prostranství či sídelní zeleně. Republiková priorita č.19: Uplatňuje se v územním plánu Veselí nad Moravou opětovným využitím znehodnocených a nedostatečně využitých ploch, jsou navrženy přestavby areálů bývalých Železáren Veselí a.s. a střediska zemědělské výroby v Zarazicích, přestavba řadových garáží u sídliště Hutník a přestavba smíšených ploch v centru. Plochy navržené mimo stávající zastavěné území jsou vymezovány v přímé vazbě na něj tak, aby nedošlo k fragmentaci půdního fondu a byla zachována kompaktnost sídla. Republiková priorita č.20: Rozvojové záměry, které by mohly mít negativní vliv na obraz města (rozsáhlejší plochy výroby, dopravní koridory), jsou přednostně situovány do méně hodnotných částí území, tedy mimo nivu Moravy, zcela opustit je nelze s ohledem na nadmístní zájmy a vyváženost podmínek trvale udržitelného rozvoje. Záměry dané Zadáním územního plánu, které do nivy a ptačí oblasti Bzenecká Doubrava–Strážnické Pomoraví zasahovaly, byly z velké části vypuštěny (není navrhováno golfové hřiště) i částečně omezeny (rekreace individuální). Vymezen byl územní systém ekologické stability, navrženy byly plochy pro jeho doplnění. V zastavěném území a zastavitelných plochách byl vymezen a doplněn systém sídelní zeleně, z důvodů jeho ochrany a zachování byly vymezeny plochy zeleně nad rámec ploch jmenovaných vyhláškou 501/2006 Sb.. Stanoveny byly zásady ochrany krajinného rázu. Republiková priorita č.21: Byly vymezeny nezastavitelné plochy a to i uvnitř zastavěného území. Tyto plochy jsou podmínkami využití chráněny před zástavbou, praktické dodržování této ochrany je záležitostí stavebního úřadu. V zastavěném území byly jako nezastavitelné vymezeny plochy systému sídelní zeleně – ten byl územním plánem stabilizován a doplněn. Přirozenou rekreační osou území je řeka Morava – na ni je vázáno velké procento ploch zeleně (veřejná zeleň zejména ve vazbě na atraktivní prostory kolem zámku) i ploch rekreace, případně dalších ploch, které nemají primárně rekreační funkci, ale v tomto prostoru se toto využití očekává. Republiková priorita č.22: Vytvářeny jsou podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu – doplněny jsou cyklotrasy a cyklostezky, navrženy jsou plochy rekreace a občanského vybavení ve vazbě na zámek, řeku Moravu a Baťův kanál. Zachovány jsou též prostory pro (v místě tradiční) zahrádkaření, tyto plochy jsou ale omezeny zájmy ochrany přírody, ochrany půdního fondu a záplavovými územími Moravy. Republiková priorita č.23: Pro zkvalitnění dopravní infrastruktury byly v ÚP vymezeny plochy a koridory – koridor územní rezervy pro přeložku silnice I/55, dopravní obsluha byla řešena v rámci


71



všech rozvojových ploch, v krajině byly stabilizovány stávající cesty, k doplnění navrženy cyklotrasy, umožněno je pak vymezování dalších cest ve všech typech ploch s rozdílným způsobem využití. Doporučeno je v krajině respektovat Plán společných zařízení Komplexních pozemkových úprav. Vymezen (respektive přebrán jako záměr nadmístního významu a zpřesněn s ohledem na měřítko ÚP) byl koridor technické infrastruktury pro nadzemní vedení (400 kV Otrokovice – Rohatec), vymezen byl tak, aby nedošlo ke střetu s dalšími záměry v území (souběh s větví lokálního ÚSES). Umisťování technické infrastruktury je obecně možné i v rámci jiných typů ploch. Republiková priorita č.24: Koncepce dopravního řešení ÚP vytváří podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi (budoucí trasa rychlostní silnice I/55 je vedena mimo město). Dále vytváří podmínky pro vyšší využitelnost environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční dopravy novým situováním zastávek v Milokošti a Zarazicích, cyklistické dopravy návrhem nových cyklotras a cyklostezek). Republiková priorita č.25: Územní plán umožňuje umisťovat v území konkrétní protierozní či protipovodňová opatření, s ohledem na měřítko a podrobnost jejich přesnou lokalizaci spíše doporučuje, umožňuje jejich realizaci v rámci všech nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Respektuje stávající protierozní či protipovodňovou ochranu, umožňuje realizaci opatření dle Komplexních pozemkových úprav, respektuje aktivní zónu záplavového území (zde nenavrhuje zastavitelné plochy). Vytváří podmínky pro posílení retence – udává podmínky pro vsakování při výstavbě, navrhuje plochy, jejichž realizace by měla vést ke zlepšení vodního režimu území. Republiková priorita č.26: Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Jelikož se zástavba města Veselí nad Moravou po staletí vyvíjela v nivě řeky Moravy, nelze tuto prioritu bez výjimky v území uplatnit. Nemohlo by např. dojít ke smysluplnému využití stávajícího zámku, na nějž jsou v zázemí navázány plochy pro veřejnou občanskou vybavenost kulturního charakteru nebo by nemohl být dále rozvíjen areál stadionu a koupaliště. V průběhu zpracování územního plánu byla hranice záplavového území Q100 3x změněna, návrh ÚP pro společné jednání a pro opakované společné jednání byl vypracován nad podkladem, kdy Q100 do těchto návrhových ploch nezasahovalo. Rozvojové plochy pro veřejnou občanskou vybavenost vč. ploch pro sport a tělovýchovu město potřebuje. Realizace staveb na ploše občanského vybavení v záplavovém území je navržena s vysokým procentem volných ploch (hřišť, navazujících ploch zeleně), které by nezhoršily podmínky pro průchod případné povodně územím, ani by výrazně nezhoršily retenční vlastnosti území. Potřebné stavby (např. šatny, hygienické zázemí apod.) lze situovat nad hladinu záplavy. Dále je v nivě Moravy realizována řada dosud nezkolaudovaných rekreačních staveb, ÚP toto zohledňuje a pro dostavbu navrhuje víceméně jen proluky v těchto plochách. ÚP vymezuje a chrání zastavitelné plochy pro přemístění obytné zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Budoucí rozvoj města je směrován především do lokality Třetí HonyBřestek, tyto kapacitní plochy pro výstavbu rodinných domů nahrazují plochy mezi zástavbou Veselí nad Moravou a Milokoštěm a v Milokošti, které jsou nízko položené a s vysokou hladinou spodní vody a které byly v r. 1997 zaplaveny. Republiková priorita č.27: Koncepce územního plánu řeší podrobně i veřejnou infrastrukturu (dopravní, technickou i občanskou vybavenost), vymezuje a umisťuje ji s ohledem na její využití v rámci celého řešeného území. Republiková priorita č.28: Územní plán vychází ze staršího, dosud platného územního plánu a jeho změn, zohledňuje dlouhodobé záměry, vazby a vztahy místního a nadmístního významu, koordinován byl s ÚPD sousedních obcí i ÚPD nadřazenou (PÚR ČR, platnou ZÚR Zlínského kraje, zohledněny jsou i záměry ze zrušené ZÚR Jihomoravského kraje) Republiková priorita č.29: Jedním ze základních kamenů řešení koncepce bylo řešení dopravy. Prověřeny byly potřeby území, nadmístní záměry i návaznosti. Řešena byla i doprava hromadná (v rámci možností a podrobnosti ÚP), vazby dopravy a rekreace – zejména s ohledem na Baťův kanál -také podmínky pro dopravu pěší a cyklistickou. Všechny zastavitelné plochy jsou plochami dopravní infrastruktury či veřejnými prostranstvími napojeny na systém dopravy.


72



Republiková priorita č.30: Způsob zásobení města pitnou vodou se nemění, v oblasti odvádění a čištění odpadních vod je třeba pokračovat v rekonstrukci stávajících úseků kanalizace a řešit napojení nových rozvojových ploch. Republiková priorita č.31: V území se nachází fotovoltaická elektrárna (jako dočasná stavba), a malé vodní elekrárny na tocích. Tyto jsou v ÚP respektovány, není navrhován další rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů. Republiková priorita č.32: Při stanovení urbanistické koncepce byla posouzena kvalita bytového fondu ve městě. Nebyla shledána potřeba vymezení ploch přestavby v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu. II.6.1.2

Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje

Pro řešené území s ohledem na ust. § 187 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů není platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, vydané dne 22. 9. 2011 na 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje usnesením č. 1552/11/Z25. byly zrušeny rozhodnutím Nejvyššího správního soudu dne 21. 6. 2012.

II.6.2

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plán Veselí nad Moravou zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území obce komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území - vzhledem k poloze města na rozvojové ose se zde počítá s novou výstavbou objektů pro bydlení a jsou navrženy plochy pro rozvoj průmyslové výroby. Zachovalá původní struktura zástavby města (centrum s památkovou zónou) není řešením územního plánu narušena. Nezastavitelné území je v souladu s jeho charakterem chráněno před nežádoucí výstavbou, zejména v nivě Moravy. Lze zde umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Omezen je zde i rozvoj rekreace.

II.6.3

Soulad s požadavky na ochranu civilizačních a přírodních hodnot území

II.6.3.1

Ochrana civilizačních hodnot území

Historické jádro města Veselí nad Moravou (okolí Bartolomějského náměstí a zámku) je městskou památkovou zónou ve smyslu zákona 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Celé řešené území je územím archeologického zájmu.


73



Ve správním území města Veselí nad Moravou jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky (chráněné ve smyslu zákona 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů), t.j. památka zanesená v ÚSKP (Ústřední seznam kulturních památek): 32178 41679 32206 12239 18876 19037 35585 46423 31553 84922 33816 10221

/ / / / / / / / / / / /

7-2479 7-2462 7-2466 7-8514 7-2474 7-2473 7-2476 7-2475 7-2477 7-2472 7-2471 7-8598

11464 52960 10204 30316 29343 23203

/ / / / / /

7-2457 7-2478 7-8599 7-2469 7-2493 7-2494

II.6.3.2

zvonice, k.ú.Milokošť kostel P. Marie , k.ú.Veselí nad Moravou kostel sv. Bartoloměje, k.ú.Veselí nad Moravou synagoga, k.ú.Veselí nad Moravou výklenková kaplička - poklona sv. Kajetána, k.ú.Veselí nad Moravou výklenková kaplička - poklona sv. Peregrina, k.ú.Veselí nad Moravou boží muka, U lapače, k.ú.Veselí nad Moravou boží muka, Nad drahami, k.ú.Veselí nad Moravou kříž, U hranic, k.ú.Veselí nad Moravou socha sv. Jan Nepomucký, k.ú.Veselí nad Moravou sousoší P. Marie, k.ú.Veselí nad Moravou vodní elektrárna - dvojice budov a technologické zařízení Francisovy turbíny, k.ú.Veselí nad Moravou zámek s parkem a bažantnicí, k.ú.Veselí nad Moravou měšťanský dům čp.528, k.ú.Veselí nad Moravou zemědělský dvůr Panský čp. 664, , k.ú.Veselí nad Moravou klášter servitů, k.ú.Veselí nad Moravou kaplička P. Marie, k.ú. Zarazice venkovská usedlost čp.46, k.ú. Zarazice

Zvláště chráněná území

V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ve smyslu zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších právních předpisů. II.6.3.3

Přechodně chráněná plocha

Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněná plocha byla vyhlášena rozhodnutím čj. ŽP/95/33/2520 k zajištění ochrany hnízdišť kolihy velké. Zároveň byly stanoveny podmínky ochrany, využívání, časové vymezení a periodicity ochranného režimu. II.6.3.4

Natura 2000

Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Do řešeného území zasahuje ptačí oblast CZ0621025 - Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Vymezena je v severozápadní části řešeného území (k.ú. Veselí nad Moravou a Zarazice), hranice tvoří tok řeky Moravy z jihu a silnice I/54 (směr Moravský Písek) z východu. Koncepce uspořádání krajiny by měla posílit stávající přírodní hodnoty, lze tedy očekávat, že návrhy ploch přírodních, krajinné zelně a vodních ploch v území PO bude mít pozitivní vliv na předmět ochrany.


74


II.6.3.5


Památné stromy

Nejsou vyhlášeny. II.6.3.6

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

Nejsou evidovány. II.6.3.7

Významné krajinné prvky

V území jsou zastoupeny zákonem č. 114/1992 Sb. taxativně vyjmenované významné krajinné prvky bez přesnějšího vymezení – lesy, údolní nivy, rybníky, vodní toky. Jediným registrovaným významným krajinným prvkem v území je Zámecký park a bažantnice (35-11-11/12). Celková koncepce na VKP negativní vliv mít nebude, konkrétní záměry ano. Problematickým je v tomto ohledu trend rozšiřování ploch individuální rekreace (ačkoli část ploch je pouze legalizování stavu) v nivě Moravy, jejíž charakter by mohl být realizací tohoto záměru poškozen. Naopak za pozitivní lze považovat návrhy ploch lesních, které se stanou dalšími VKP ze zákona. II.6.3.8

Ochrana krajinného rázu

V území není zastoupený žádný přírodní park. Ochrana krajinného rázu je zajištěna čistě §12 zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Krajinný ráz je dochovaný jen částečně (severozápadní polovina řešeného území) nebo málo (jihovýchodní část). V této části téměř chybí ekologicky stabilní (přírodně hodnotné) plochy, významné krajinné prvky, narušeno je i harmonické měřítko a vztahy v krajině. Územní plán se tento problém snaží řešit založením trvalých vegetačním prvků v krajině, které by měly reprezentovat vymizelá původní společenstva (ÚSES), dělením krajiny na menší části (snaha o obnovu přirozeného měřítka). Stávající problematické prvky (areál železáren a fotovoltaickou elektrárnu), navrhuje k přestavbě či na dožití, z pohledu krajinného rázu problematická se jeví legalizace a částečné rozšíření ploch individuální rekreace v nivě Moravy a Struhy. II.6.3.9 II.6.3.9.1

Územní systém ekologické stability Podkladové dokumentace

Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou: •

Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES Jihomoravského kraje (KrÚ JmK, 2012);

•

Řešení ÚSES ve stávajícím územním plánu Veselí nad Moravou (Ing. arch. Jana Benešová, atelier URBI, 2001) a stávající územní plány sousedních obcí (návaznosti ÚSES);

•

Vrstvy sledovaných jevů ochrany přírody a krajiny z územně analytických podkladů (ÚAP) ORP Veselí nad Moravou,

Na všech 4 katastrálních územích proběhly komplexní pozemkové úpravy, jejichž součástí je i Plán ÚSES jako součást Plánu společných zařízení. Z velké části tak bylo možno vymezit prvky ÚSES s přesností na parcely, místy bylo řešení upraveno s ohledem na koncepci rozvoje města, návaznosti sousedních obcí a reálné prostorové možnosti. II.6.3.9.2

Přístup k řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES

Řešení nadregionálního a regionálního ÚSES je převzato z dokumentu Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES Jihomoravského kraje, vydaného Krajským úřadem Jihomoravského kraje jako oborový dokument dočasně suplující zrušenou nadřazenou dokumentaci (ZÚR). Vymezení těchto skladebných částí bylo zpřesněno dle měřítka územního plánu.


75



Nadregionál: územím prochází NRBK 18 (spojující NRBC 104 Chropyňský luh s NRBC 16 Soutok), vymezeny jsou dvě osy: vodní – vedená po toku řeky Moravy, a nivní – která je vymezena v nivě v blízkosti Nové Moravy, do řešeného území zasahuje jen v místě RBC Zarazický výkaz, které je biocentrem v nivní ose vloženým. Regionál: do řešeného území zasahuje jedno regionální biocentrum, RBC 159 Zarazický výkaz, vymezené v luhu v severozápadní části řešeného území. Druhým a poněkud problematičtějším regionálním prvkem je RBK 143 (respektive jeho část) - nivní biokoridor je vymezen podél koryta Nové Moravy – má být osou spojující RBC 159 Zarazický výkaz a RBC 83 Předměstský les. Vymezení tohoto biokoridoru je s ohledem na nadřazenou dokumentaci poněkud problematické – vymezen byl v ÚTP ÚSES (1996) i Generelu R+NR ÚSES JMK (Ageris, 2003), zrušené ZÚR JMK ani Koncepční vymezení R a NR ÚSES JMK už s ním ale nepočítají, považují ho za nadbytečné. Vzhledem k tomu, že území přímo sousedí se Zlínským krajem a v platných ZÚR Zlínského kraje, jejich aktualizaci, i v nově vydaném územním plánu Uherského Ostrohu naopak tento koridor vymezen je, končí na hranici kraje a zcela jednoznačně očekává navázání ze strany kraje Jihomoravského, byl tento koridor vymezen i v řešeném území. Možností je i vymezení tohoto prvku jako koridoru lokální úrovně s tím, že bude projednáno převedení do nižší úrovně i na Zlínské straně při příštích aktualizacích ZÚR. II.6.3.9.3

Koncepce řešení místní úrovně ÚSES

Důležitými faktory koncepce řešení místního ÚSES jsou především: •

návaznost na řešení vyšších úrovní ÚSES (nadregionální a regionální);

•

uplatnění principu spojitosti;

•

řešení návazností na hranicích se správními územími sousedních obcí;

•

zohlednění metodikou doporučených parametrů stanovených pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES;

•

přednostní využívání kostry ekologické stability - situování skladebných částí ÚSES do stávajících ekologicky cennějších partií území;

•

zohlednění současného stavu a jiných územně plánovacích záměrů na využití území.

V řešeném území jsou zastoupeny dva základní typy větví ÚSES (dle hydrického režimu), sestávající z navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů: •

hydrofilní (a hygrofilní) – větve ÚSES, jejichž skladebné části jsou situovány přednostně do vlhkých až mokrých poloh vázaných na vodní toky, jsou zastoupeny zejména v nivě Moravy (severozápadní polovina území), v jihovýchodní části jsou striktně vázány na vodní toky a plochy: Kozojídku a Veselský rybník, Svodnici biocentra: LBC Štěrkoviště, LBC Kačeník, LBC U Hatí, LBC Za drůbežárnou, LBC Hrnčířské louky, LBC Rameno Šišperka, LBC Šlajza, LBC Pod Vlčincem, LBC Okasovy, LBC Veselský rybník biokoridory: LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 5, LBK 6, LBK 7, LBK 8, LBK 9, LBK 10, LBK 14, LBK 15, LBK 16,

•

mezofilní – větve ÚSES, jejichž skladebné části jsou situovány do poloh s normálním hydrickým režimem, těžiště těchto prvků je na plošinách v jihovýchodní polovině území biocentra: LBC U Močáru, LBC Záklinky, LBC Radošov, LBC Pod Radošovem, LBC Vinohrady biokoridory: LBK 11, LBK 12, LBK 13, LBK 17, LBK 18, LBK 19, LBK 20, LBK 21, LBK 22

Další prvky místního ÚSES jsou heterogenní, zahrnující více typů stanovišť s rozmanitější skladbou biocenóz: LBC Dolní louky za stadionem, LBC U Studny, LBC Zámecký park, LBC Veselské louky, LBC Za Svodnicí, LBC Bařinky, LBC Žabince, LBC Dubečky, LBC Pod Borky. Ekologická síť je zahuštěna interakčními prvky (liniovými i plošnými), které sice nedosahují parametrů biokoridorů či biocenter, jejich vliv na zvýšení krajinných a ekologických hodnot je však nesporný.


76



Řešení místní úrovně ÚSES je převážně provázáno s platnými či navrženými řešeními ÚSES v ÚPD navazujících obcí. Podstatnější výjimky tvoří: •

řešení ÚSES v území Moravského Písku nevymezuje Zarazický výkaz jako regionální biocentrum (vymezuje zde biocentra pouze lokální úrovně); s ohledem na Koncepční vymezení R a NR ÚSES JmK, i na metodiku navrhování ÚSES, byla upřednostněna varianta s biocentrem regionálního významu. Moravský Písek při Změně ÚP nebo zpracovávání nového ÚP na toto řešení naváže.

•

v případě ÚP Vnorovy též nebylo možno na řešení ÚSES bez výhrad navázat, nivní osa NRBK 18 byla vymezena po vodním toku a nikoli v okolní nivě. I tuto návaznost bude nutno řešit změnou platné ÚPD sousední obce (Vnorovy).

•

z důvodů vysokého stupně rozpracovanosti ÚP Hroznová Lhota bylo řešení ÚSES na katastru Veselí – předměstí upraveno nad rámec vymezení v platné ÚPD Veselí nad Moravou a pozemkových úpravách (resp. plánu ÚSES). LBK 19 a 21 tedy nejsou pozemkově vypořádány, vymezeny jsou na zemědělské půdě v soukromém vlastnictví (relativně velké množství vlastníků).

•

vzhledem k nutnosti navázání na řešení ÚSES sousední obce bylo upraveno i řešení na hranici s obcí Kozojídky – zde bylo řešení ÚSES upraveno vzhledem k plánovanému rozvoji Kozojídek a možné funkčnosti prvků ÚSES.

II.6.4

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, případě s výsledkem řešení rozporů

Územní plán Veselí nad Moravou je zpracován v souladu s požadavky vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů. ÚP byl upraven na základě požadavků dotčených orgánů. II.6.4.1

Návrh řešení požadavků ochrany obyvatelstva

dle požadavků Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, územního odboru Hodonín. II.6.4.2

Požadavky § 29, odst.1 písm.k) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů - zdroje vody pro hašení požárů

Informace o přehledu zdrojů vody pro hašení požárů na území obce je k dispozici na Městském úřadě. Zdroje vody mohou být: 1. Normované – tj. „zdroje požární vody“, které jsou v souladu s určenými normami a splňují jejich kritéria (ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody). 2. Nenormované – tj. „další zdroje vody“, které nesplňují parametry dané normou. Jsou to např. ty které nejsou přístupné celoročně, nemají zpevněné komunikace pro požární techniku či nesplňují dané tlakové parametry hydrantové sítě. Všechny nově navržené lokality pro zástavbu splňují podmínky pro normované zásobování požární vodou. II.6.4.3

Opatření ochrany obyvatelstva, uvedená v § 20 vyhl. MV ČR č.380/2002 Sb.

Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) b) c) d) e) f)

ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,


77



g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Návrh: ad a) návrh ploch pro požadované potřeby ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zájmové území není ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní, způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla. Zájmové území je potenciálně ohroženo povodní, jsou vyhlášena záplavová území. Město je chráněno stávajícím (stále nedostatečným) systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících zájmovým územím. Územní plán vytváří územní předpoklady pro řešení protipovodňové ochrany. ad b) zóny havarijního plánování Řešením ÚP Veselí nad Moravou nebudou měněny stávající zásady civilní ochrany. Zóny havarijního plánování stanovuje pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, a které jsou zařazeny do skupiny B, podle odst. 1 § 20 zákona č. 59/2006, o prevenci závažných havárií Sb., krajský úřad, odbor životního prostředí, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Hasičský záchranný sbor (dále jen „HZS JMK“) zpracovává pro stanovené ZHP vnější havarijní plány a zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. HZS JMK vede přehledy o dalších objektech a zařízeních na území JMK, které manipulují s nebezpečnými látkami, a pro které se nezpracovávají vnější havarijní plány podle uvedených právních předpisů, ale které představují zdroj možného ohrožení obyvatelstva, a pro vybrané z nich zpracovává „Plány opatření“. ad c)

návrh ploch pro potřeby ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Stálé úkryty se v zástavbě obce nevyskytují. Z důvodů pozastavení výstavby v improvizovaných úkrytech.

stálých

úkrytů

bude

hlavní

těžiště

ukrytí

obyvatelstva

Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavou radiací, kontaminací radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. IÚ se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé ukrytí. IÚ se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv budově či objektu (sklepy i v patře) individuálně podle konkrétní situace v předem vybraných, optimálně vyhovujících prostorech, ve vhodných částech domů, bytů, provozních a výrobních objektů. Tyto prostory budou upravovány před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců. Protiradiační úkryt, budovaný svépomocí (PRÚ-BS) je improvizovaným úkrytem (IÚ), využitelným za třech krizových stavů: 1. nouzového stavu 2. stavu ohrožení státu 3. válečného stavu


78



Samosprávou obce není na Městském úřadě evidován žádný stávající PRÚ-BS. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám, kladeným na improvizované úkryty. Požadovaná kapacita je přibližně 1 m2 na osobu. Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut. Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné v územním plánu obce. Ukrytí žáků mateřských, základních a středních, případně odborných škol se předpokládá ve vlastním objektu. Také léčebná zařízení je třeba vybavit vlastními úkryty (nemocnice úkryt má). ad d) návrh ploch pro požadované potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování je řešeno dle havarijního plánu JMK a způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události lze využít pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: •

prostory ZŠ včetně tělocvičen, MŠ, kulturně-společenská zařízení, penziony, sportovní haly, domovy důchodců, plochy stadionů, atd.

•

vhodné nebytové prostory v obytných domech a vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí

Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci a v HP JMK. ad e) návrh ploch pro požadované potřeby skladování materiálu humanitární pomoci, Obec a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. ad f) návrh ploch pro požadované potřeby vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území obce Mimo zastavěné území nejsou plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek k dispozici. K tomuto účelu jsou vhodné některé zpevněné plochy na okraji města: plochy odpadového hospodářství, plocha střelnice v Milokošti, případně prostory v průmyslových zónách. ad g) - návrh ploch pro požadované potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií k usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: •

výrobní zóny jsou prostorově a provozně odděleny od zón obytných,

•

není přípustná výstavba uzavřených bloků,

•

doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena v souladu s platnou legislativou (vyhl. č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů) tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu místních částí v případě zneprůjezdnění komunikací v obci (městě), místo zúženého profilu v historické zástavbě bude možno objet po jiných komunikacích,

•

při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice.


79



Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. ad h) – návrh ploch pro požadované potřeby ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Viz bod b). i) - návrh ploch pro požadované potřeby nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů. Pro případ úplné odstávky vodovodu jsou v obci evidovány a udržovány samostatné jímací objekty (studny) dle přehledu na Městském úřadě. Organizační ani technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce s využitím „Služby nouzového zásobování vodou“, kterou stanovuje Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, čj. 41658/2001-6000 ze dne 20. prosince 2001, uveřejněná ve Věstníku vlády částka 10/2001.

II.7 ZPRÁVA

O VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ

ROZVOJ ÚZEMÍ,

OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH

TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (SEA) - viz samostatná příloha. Závěry SEA: Z hlediska komplexního zhodnocení řešení Územního plánu Veselí nad Moravou a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že Územní plán Veselí nad Moravou bude akceptovatelný za uskutečnění následujících opatření:

Obecně pro všechny zastavitelné plochy: -

v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF,

-

u předepsaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, stanovit etapizaci výstavby (jelikož pořízení územních studií a etapizaci výstavby ÚP Veselí nad Moravou neřeší - v návrhu ÚP byly vypuštěny - jsou doplněny podmínky pro výstavbu na zastavitelných plochách (max. výška zástavby, max. intenzity využití pozemků, vyřešení vodohospodářské veřejné infrastruktury),

-

před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavbu užívat dále jako ZPF,

-

u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy,

-

u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb.

Dále jsou v dokumentaci SEA specifikována opatření pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití území se závěry, které byly v ÚP Veselí nad Moravou v podmínkách pro výstavbu zohledněny.


80



Závěr posouzení koncepce z hlediska Natura 2000: Hodnocená koncepce „Územní plán Veselí nad Moravou“ v řešení s návrhem golfového hřiště má významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. Z hodnocení vyplynulo, že budou-li z ÚP vypuštěny plochy OSX 50, 238, 239 – golfové hřiště, nebude mít koncepce významně negativní vliv a může být přijata. Plochy OS.X – golfové hřiště byly vypuštěny. Územní plán, na základě vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, zejména výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí, doporučuje při vyhodnocení využívání dokumentace sledování těchto hledisek: Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Krajina – veřejná zeleň: indikátor – realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita: indikátor – přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity, jednotka – výměra a počet realizovaných prvků ÚSES, % podíl druhově bohatých luk Půda a horninové prostředí: indikátor – nové zábory půdy ZPF (samostatně pro jednotlivé třídy ochrany), jednotka – absolutní – ha, relativní % z celkové plochy půd jednotlivých tříd ochrany Ovzduší a klima: indikátor - míra znečištění ovzduší, jednotka - tun/rok/km2 (dle možnosti měření, např. tuhé částice, NOx, CO, SO2, VOC) Hluk: indikátor – splnění hlukových limitů dle platných předpisů

II.8 STANOVISKO

KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE

§ 50

ODST.

5

STAVEBNÍHO

ZÁKONA Stanovisko ze dne 3.6.2014 obsahuje 1. Základní údaje o návrhu ÚP Veselí nad Moravou, 2. Posouzení návrhu ÚP Veselí nad Moravou z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, 3. Posouzení návrhu ÚP Veselí nad Moravou z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. S přihlédnutím k vyhodnocení koordinace využívání území a ke skutečnosti, že u žádné z návrhových ploch ÚP není vyhodnocen negativní dopad na území sousedních obcí, nemá KrÚ JmK z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy k návrhu ÚP Veselí nad Moravou připomínky.

Přílohy: Stanovisko SEA


81

P o u žflt V ilg k ífo .v b k é podobě:

odatová schránka □elektronická podatelna

□osobně MĚSTSKÝ Í'K a Ď ......

Krajský úřad Jih om oravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

D atum :

MVNM/15726/2014 16.05.2014 JMK 57368/2014 S-JMK 57368/2014 OŽP/Mar ing. Jana Marvanová 541 652 633 17.06.2014

^9. 06. 20U ¿-1^ ^

6 ev

Přílohy:

Váš dopis č.j.: Ze dne: Č.j.: Sp. zn.: Vyřizuje: Telefon: Datum:

V eselí nad M

•

.... ........

Městský úřad Veselí nad Moravou Odbor životního prostředí a územního plánování Oddělení územního plánování Tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STANOVISKO k vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí - Návrh územního plánu Veselí nad Moravou

podle § lOg a § 10Í zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon) vydané Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí (dále jen krajský úřad) jako věcně a místně příslušným správním úřadem podle ustanovení § 22 písm. e) zákona (dále také jen „stanovisko SEA").

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název koncepce:

Územní plán Veselí nad Moravou - dokumentace II

Charakter a rozsah koncepce: Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití. Hlavními urbanistickými funkcemi řešeného území jsou stávající plochy: bydlení (hromadné, individuální), rekreace (hromadné, individuální, rodinné), občanského vybavení (veřejná vybavenost, veřejné pohřebiště, komerční zařízení, tělovýchova a sport), dopravní infrastruktury (silniční doprava, drážní doprava), technické infrastruktury, veřejných prostranství, smíšené obytné (městské, v centrální zóně), pro průmyslovou výrobu a sklady, pro drobnou výrobu a výrobní služby, pro zemědělskou a lesnickou výrobu, vodní a vodohospodářské, vodní zdroje, sídelní zeleně, krajinné zeleně, zemědělské, přírodní, lesní a smíšené nezastavěného území.

1/10

j

Návrh územního plánu je bez variantního řešení (původně bylo navrženo jako základní řešení - přeložení silníce 1/54 z ulice Svatoplukova do koridoru drženého mezi ulicí Svatoplukova a sídlištěm Chaloupky, variantně ponechání silnice 1/54 v současné trase; po projednání návrhu územního plánu bylo zastupitelstvem města rozhodnuto, že v návrhu územního plánu bude silnice 1/54 nadále vedena ulicí Svatoplukovou). Územní plán Veselí nad Moravou - dokumentace II vymezuje návrhové plochy:

-

plochy pro bydlení hromadné - v bytových domech (BH 223) plochy pro bydlení individuální - v rodinných domech (Bl 5-10, 14-15, 17-22, 24, 218, 229, 263, 298) plochy rekreace - bez specifikace (R 271, 272) plochy rekreace hromadné (RH 201, 296) plochy rekreace individuální (chatové lokality - Rl 203-204, 267-270, 273-282, 295 a plochy zahrádkářských lokalit - RZ 35, 36, 103, 104, 185-186, 230, 235, 283, 284-294, 297) plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost (OV 41, 98) plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OS 43-46, 48-49) plochy smíšené obytné (SO 1, 3, 71, 73-80, 92-93, 102, 217, 224; SO .l 42, 60, 69, 82, 225) plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava (DS) plochy technické infrastruktury (T*) plochy veřejných prostranství (P*) plochy pro výrobu a sklady (lehký průmysl - VP 252) plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby (VD 81, 85, 87, 88, 89-91, 254, 262) plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu ( VZ 94) plochy vodní a vodohospodářské (W 95) plochy sídelní zeleně, zeleň specifická (ZS, ZX) plochy krajinné zeleně (K) plochy přírodní (P)

Umístění území řešeného koncepcí (kraj, obec, katastrální území): kraj: okres: obec: k.ú.

Jihomoravský Hodonín Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou, Veselí - Předměstí, Zarazíce, Milokošť

Předkladatel koncepce: Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování IČ předkladatele: 00285455 Sídlo předkladatele: tř. Masarykova 119, 698 13 Veselí nad Moravou

2/10

II. PRŮBĚH VYHODNOCENÍ Zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí: Doc. Ing. arch. Jiří Low, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb.; osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.06.1993, prodloužení č.j. 34727/ENV/ll ze dne 11.05.2011. Zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000: Mgr. Ivana Paukertová, držitel autorizace k provádění posouzení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, osvědčení č.j. 35002/ENV/06, 1222/630/06 ze dne 05.09.2007. Mgr. Tomáš Dohnal, držitel autorizace k provádění posouzení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, osvědčení č.j. 25622/ENV/12, 1038/630/12 ze dne 29.03.2012. Zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území: Atelier URBI spol. s.r.o., Chopinova 9, 623 00 Brno.

Návrh zadání Návrh zadání územního plánu Veselí nad Moravou byl odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen krajský úřad) předložen dne 13.01.2011. Dne 28.02.2011 bylo pod č.j. JMK 13492/2011 vydáno koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 a § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) k Návrhu zadání územního plánu Veselí nad Moravou se závěrem, že krajský úřad uplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Veselí nad Moravou na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů uplatnil krajský úřad stanovisko v tom smyslu, že u územního plánu nevylučuje významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví (CZ0621025) soustavy Natura 2000.

Návrh územního plánu a veřejné projednání návrhu, průběh vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Krajský úřad obdržel dne 17.04.2013 oznámení o společném jednání o Návrhu územního plánu Veselí nad Moravou ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona. Společné jednání se uskutečnilo dne 28.05.2013 v MěÚ Veselí nad Moravou. Následně vydal krajský úřad dne 25.06.2013 pod č.j. JMK 73618/2013 stanovisko podle § 50 odst. 2 stavebního zákona k Návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Z hlediska č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů bylo vydáno nesouhlasné stanovisko s návrhovými plochami 31-34, 231234 (rekreace individuální), 50 (občanské vybavení - golf), 203, 204 (rodinná rekreace), 236, 3/10

237 (rekreace), 238, 239 (občanské vybavení - golf), 85 (drobná výroba a služby) a 252 (průmyslová výroba a sklady). Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů požadoval krajský úřad mj. vyloučit z návrhu územního plánu plochu OS.X 50, 238 a 239 (občanské vybavení - golf), RZ 27, 207, 231, 232 (rekreace individuální), Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů bylo konstatováno, že stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí ve smyslu ustanovení § lOfg a 10Í zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bude vydáno samostatně. Zároveň krajský úřad požadoval doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí následovně: - kapitola 2.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP zohlednit hlukovou zátěž, snížení kvality ovzduší - kapitola 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny - doplnit hodnocení z hlediska hlukové zátěže, kvality ovzduší zejména u ploch dopravy, ploch výroby; doplnit konkrétní zhodnocení u plochy č. 5, 6, 15, 20 z hlediska vlivu hluku a vibrací, č. 227 a 252 z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší, č. 250 z hlediska vlivu na povrchové a podzemní vody - kapitola 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich vyhodnocení - nedostatečné vyhodnocení řešení dopravy - plocha č. 227 a variantní řešení - současný stav - kapitola 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí - opatření z hlediska hlukové zátěže, snížení kvality ovzduší - plochy Bl (Bl 5, Bl 6, Bl 15, Bl 20 - hluk, vibrace ze železnice, v ochranném pásmy nemohou být navrhovány objekty pro bydlení), VP, VD, VZ, T, P, OK, DS, DZ. Krajský úřad obdržel dne 08.11.2013 žádost podle § 50 odst. 5 stavebního zákona o vydání stanoviska SEA k Návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Dne 03.12.2013 pod č.j. JMK 128381/2013 vydal krajský úřad sdělení k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Veselí nad Moravou vtom smyslu, že nelze vydat stanovisko podle ustanovení § lOg a 10Í zákona o posuzování vlivů na životní prostředí k návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Krajský úřad obdržel dne 27.02.2014 žádost o vydání stanovisek k Návrhu pokynů pro úpravu dokumentace II. návrh územního plánu Veselí nad Moravou. Dne 03.03.2014 pod č.j. JMK 25481/2014 vydal krajský úřad stanoviska podle § 53 odst. 2 stavebního zákona z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad obdržel dne 28.03.2014 oznámení o opakovaném společném jednání o Návrhu územního plánu Veselí nad Moravou ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona. Společné jednání se uskutečnilo dne 15.04.2014 v MěÚ Veselí nad Moravou. Krajský úřad,

4/10

odbor územního plánování a stavebního řádu dne 13.05.2014 vydal pod č.j. JMK 37756/2014 koordinované stanovisko podle § 50 odst. 2, ve kterém byl mj. podle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů udělen souhlas k návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Krajský úřad obdržel dne 16.05.2014 žádost podle § 50 odst. 5 stavebního zákona o vydání stanoviska SEA k Návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Spolu s žádostí obdržel krajský úřad kopie stanovisek dotčených orgánů a organizací a připomínek veřejnosti uplatněných v projednávání návrhu územního plánu. V těchto podkladech nebyly identifikovány žádné skutečnosti, které by měly vliv na závěry SEA vyhodnocení. Připomínky KHS budou zapracovány do výrokové části územního plánu Veselí nad Moravou.

III. HODNOCENÍ KONCEPCE Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Veselí nad Moravou na životní prostředí je zpracováno v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Souhrnná charakteristika vlivů předkládané koncepce Realizací návrhu územního plánu Veselí nad Moravou v předložené podobě mohou být více či méně ovlivněny různé složky životního prostředí. V rámci SEA posouzení byly identifikovány významně pozitivní i potenciálně možné významně negativní vlivy územního plánu na složky životního prostředí a veřejného zdraví. Negativní vlivy územního plánu na složky životního prostředí a veřejného zdraví vzniknou především v souvislosti s poměrně velkými zábory zemědělské půdy vyšší třídy ochrany, snížení retenční schopnosti krajiny vlivem nových zpevněných ploch (částečné ovlivnění odtokových poměrů), vliv na ovzduší - zvýšení imisní zátěže, vypouštění emisí prachu a emisí výfukových plynů, vliv na krajinný ráz, hluková zátěž (plochy dopravní infrastruktury, plochy výroby, plochy smíšené). Za pozitivní přínosy územního plánu Veselí nad Moravou lze považovat vymezení plochy vodní a vodohospodářské, ploch sídelní zeleně, ploch krajinné zeleně, ploch přírodních (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území, ochrana před povodněmi, revitalizace, zvětšení vsaku povrchové vody do půdy, zvýšení ekologické stability krajiny). Negativní vlivy lze vhodnými kompenzačními opatřeními minimalizovat či vyloučit, jak je uvedeno v rámci opatření.

Hodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) Byly identifikovány kladné i záporné vlivy územního plánu Veselí nad Moravou na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Návrhové plochy byly hodnoceny vůči referenčním cílům životního prostředí. Hodnocení jednotlivých ploch vychází z textové a grafické části návrhu územního plánu. Návrhy funkčního využití jednotlivých ploch byly hodnoceny z hlediska, zda a jakým způsobem přispívají k ovlivnění problémů, stavu a trendů vývoje klíčových témat životního

5/10

prostředí a udržitelného rozvoje a zda jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí, schválených v koncepčních dokumentech vnitrostátní úrovně. Z vyhodnocení vlivů územního plánu Veselí nad Moravou na složky životního prostředí vyplývá, že z hlediska komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Veselí nad Moravou a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh Územního plánu Veselí nad Moravou - Dokumentace II bude akceptovatelný při uskutečnění následujících opatření: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, - u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, stanovit etapizaci výstavby, - před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavby užívat dále jako ZPF, - u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, - u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb.

Plochy pro bydlení (BH, Bl) - zastavěnost ploch max. 50% v případě řadových rodinných či bytových domů nebo 40 % v případě samostatně stojících rodinných domů a to z uliční řady. Zbylá výměra ploch musí být ponechána v ZPF jako plochy zahrad, sadů, - záměry na umístění staveb pro bydlení u stávajících dopravních staveb budou posouzeny z hlediska hlukové zátěže ze stávající plochy dopravy s tím, že chráněné prostory budou u stávající plochy dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti provedení navržených protihlukových opatření, - v rámci územních studií zachovat maximum ploch v ZPF (zahrad, záhumenek, vinohradů a pod.), - návrhy 5, 6 (Hutník) posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz v rámci řízení dle stavebního zákona, - posoudit založení staveb (v nivě Moravy) z hlediska možného ovlivnění podzemními vodami (na základě inženýrsko-geologického průzkumu - IGP), - respektovat hranici záplavy z roku 1997, do které některé lokality zasahují, osazení domů bude řešeno v řízení dle stavebního zákona s ohledem na výši záplavy.

Plochy dopravní Infrastruktury (DS, DZ) - při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

6/10

Plochy pro rekreaci (R, RH, Rl, RZ) - vzít na zřetel hranici záplavy z roku 1997, do které některé lokality zasahují, omezit stavby, objekty zde budou zásadně nepodsklepené. Osazení domů bude řešeno v řízení dle stavebního zákona s ohledem na výši záplavy, - z hlediska záboru ZPF se jedná z části o velké plochy s tř. ochrany I. a II.. V plochách RZ umožnit v podmínkách využití plochy jejich zachování v ZPF (nevyjímat), - umožnit využití ploch specifických ,,.x", aby byla umožněna legalizace stávajících staveb. Omezit další nepřiměřený rozvoj rekreace s ohledem na ochranu ZPF, VKP, krajinného rázu, záplavových území apod.

Plochy pro občanskou vybavenost (OK, OS, OV) - respektovat hranicí záplavy z roku 1997, do které některé lokality zasahují, obytné budovy výškově umístit nad tuto hranici,

Plochy technické infrastruktury (T*) - u záměru na ploše 228 z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz stanovit v podrobnější dokumentaci typ stožárů, který by minimalizoval zásah do krajinného rázu, - při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Plochy pro veřejná prostranství (P*) - opatření nejsou navrhována.

Plochy smíšené (SO, SO.l) - opatření nejsou navrhována.

Plochy pro výrobu (VD, VP, VZ) - u ploch pro výrobu a skladování k minimalizaci negativního vlivu záměrů na krajinný ráz stanovit 20% ochranné a izolační zeleně, - při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Plochy vodní a vodohospodářské (W, WP) - při realizací záměru respektovat přírodní biotopy.

Plochy krajinné zeleně (K) - plochy 129, 130, 131, 132, 133, 143, 144, 145 realizovat tak, aby byly zachovány přírodní biotopy, - všechna navrhovaná opatření a výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů -STG ).

7/10

Plochy přírodní (P) - plochy, kde jsou cenné luční porosty (přírodní biotopy) bezpodmínečně zachovat v současném stavu, - plochy 168, 169, 170 a 171 zakládat jako TTP (luční porosty) se solitérnímu dřevinami vzhledem k lokalizaci v PO soustavy Natura 2000, - navrhovaná opatření a výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů -STG ). Hodnocená koncepce „Územní plán Veselí nad Moravou" má významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Z hodnocení vyplývá, že budou-li z územního plánu vypuštěny plochy OS.X (50, 238, 239) nebude mít koncepce významně negativní vliv a může být přijata. Plochy OS.X byly z návrhu vypuštěny. Zpracovatel vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Veselí nad Moravou na životní prostředí navrhuje následující monitorovací ukazatele: Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Krajina - veřejná zeleň: indikátor - realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor - podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita: indikátor - realizované skladebné části ÚSES, jednotka - ha nových realizovaných biocenter a biokoridorů indikátor - % podíl druhově bohatých luk Půda a horninové prostředí: indikátor - zábory půdy ZPF a PUPFL, jednotka %/m2 nových záborů půdy Ovzduší, klima, hluk: indikátor - míra znečištění ovzduší, jednotka - tun/rok/km2 (dle možnosti měření, např. tuhé částice, NOx, CO, S 0 2, VOC) indikátor - splnění hlukových limitů dle platných předpisů. Poznámka: monitorovací měření mohou být navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů výroby a podnikání, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů apod.).

Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) Na základě dokumentu „Územní plán Veselí nad Moravou - dokumentace II", vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Veselí nad Moravou na životní prostředí (SEA vyhodnocení), posouzení vlivu návrhu územního plánu Veselí nad Moravou na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, vyhodnocení předpokládaných vlivů návrhu územního plánu Veselí nad Moravou na udržitelný rozvoj území a po posouzení vyjádření dotčených

8/10

subjektů a připomínek veřejnosti, Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný orgán podle ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává ve smyslu ustanovení § lOg a § 10Í uvedeného zákona SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu územního plánu Veselí nad Moravou. Nejsou stanoveny podmínky nad rámec textové části územního plánu, podmínky a doporučení navržené zpracovatelem SEA hodnocení byly zahrnuty do textové části územního plánu. Návrh územního plánu bude dále obsahovat monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, případně pro sledování dalších jevů, které zpracovatel územního plánu případně orgány obce vyhodnotí jako důležité. Doporučuje se sledování z těchto hledisek:

• Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy • Krajina - veřejná zeleň: indikátor - realizovaná zeleň, jednotka - m2

• Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor - podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel • Biodiverzita: indikátor - přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity jednotka: výměra a počet realizovaných prvků ÚSES, % podíl druhově bohatých luk

• Půda a horninové prostředí: indikátor - nové zábory půdy ZPF (samostatně pro jednotlivé třídy ochrany ZPF), jednotka: absolutní - ha, relativní - % z celkové plochy půd jednotlivých tříd ochrany

• Hluk: indikátor - splnění hlukových limitů dle platných předpisů. Tyto ukazatele budou u postupného zastavování území řešeného v rámci územního plánu průběžně konfrontovány se stavem dalších složek životního prostředí v území a budou vyhodnoceny v rámci zprávy o uplatňování územního plánu.

Odůvodnění: Z procesu vyhodnocení vlivů předložené územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí vyplývá, že významný negativní vliv není předpokládán. Podmínky a doporučení navržené zpracovatelem SEA hodnocení byly zahrnuty do textové části územního plánu. Návrhové lokality územního plánu lze z hlediska životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví považovat za akceptovatelné. Případný vliv bude potřeba podrobně vyhodnotit v následných správních řízeních ve fází přípravy záměru (pozn. projektové posouzení vlivů záměru na životní prostředí). Navržená koncepce je z hlediska vlivů na životní prostředí akceptovatelná. 9/10

Stanovisko vydané podle § lOg a § lOi zákona č. 100/2001 Sb. není rozhodnutím podle správního řádu a nelze se proti němu odvolat. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Město Veselí nad Moravou žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o zveřejnění tohoto stanoviska na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň žádáme v souladu s § 16 odst. 4 citovaného zákona o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení stanoviska na úřední desce v nejkratším možném termínu. otisk razítka

Ing. Jiří Hájek v.r. pověřen vedením odboru životního prostředí

Za správnost vyhotovení: Ing. Jana Marvanová

Obdrží na vědomí: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu - zde

Obdrží na vědomí se žádostí o zveřejnění: Město Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119, 698 01 Veselí nad Moravou - DS

IČ 70888337

DIČ Telefon CZ70888337 541651 111

Fax 541 651 579

E-mail [email protected]

10/10

Internet www.kr-jihomoravsky.cz

BRNO

Recommend Documents