Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno
____________________________________________________________
V Brně dne 18. 4. 2011
Námitka zástupce veřejnosti k 2. Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje Já, Ing. XXXX XXXX, nar. XX.XX.XXXX, bytem XXXX, 620 00 Brno, zmocněný zástupce veřejnosti, podávám tímto na základě věcně shodné připomínky v souladu s ust. § 39 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) tyto námitky k 2. Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK), který v současnosti pořizuje Krajský úřad Jihomoravského kraje: Území vymezeni: MČ Brno – Tuřany, město Šlapanice a území dotčená ZÚR JMK . 1) Nesouhlasím s navrhovanými plochami pro smíšenou výrobu a skladování PZ1 (letiště Sever) a PZ2 (letiště Jih) v k. ú. Tuřany a požadujeme její vyloučení z 2. Návrhu ZÚR JMK. Taktéž nesouhlasím s navrženou územní rezervou ploch pro smíšenou výrobu a skladování PZR1 (CTPark Brno South) v k. ú. Šlapanice a požaduji její vyloučení z 2. Návrhu ZÚR JMK. 2) Nesouhlasím s výstavbou obchvatu Tuřan D41 tak, jak je navržena ve 2. Návrhu ZÚR JMK (tj. od ulice Hanácká v Tuřanech po napojení obchvatu na novou komunikaci). Současně navrhuji posunutí obchvatu podle přiloženého nákresu s plochou zeleně a protihlukovým opatřením. 3) Požaduji, aby se kladl důraz na trvale udržitelný rozvoj řešeného území. Požaduji, aby byly respektovány priority a úkoly územního plánování zmíněné níže v části B. této věcně shodné připomínky.
Odůvodnění Textová část A. 2. Návrhu ZÚR JMK Stanovení priorit územního plánování JMK pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovuje priority k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tyto priority jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování. Těmito prioritami mj. jsou: ▪ Pomocí nástrojů územního plánování podporovat a vytvářet na území celého kraje vyvážené územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. ▪ Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky k řešení urbanizace území (zejména v území Brněnské aglomerace), v koordinaci s obyvateli a dalšími uživateli území hledat vyvážená řešení zohledňující ochranu přírody, hospodářský rozvoj i životní úroveň obyvatel. 1
▪ Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, krajinné, kulturní a civilizační hodnoty kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva k životnímu prostoru. Dbát při tom zvláště na zachování potenciálu, kvality a jedinečnosti kulturní krajiny JMK v její rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny a podporovat úpravy vedoucí ke zkvalitnění krajinných hodnot území. Zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat pro kraj typické a historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty. Vytváření územních podmínek pro vhodný přístup k ochraně půdního fondu, zejm. upřednostňováním ekologických forem hospodaření a zajištění ochrany zemědělské a lesní půdy před erozí a neodůvodněnými zábory pro jiné účely, s cílem uchování produkční hodnoty území. ▪ Podporovat stabilizaci a rozvoj hospodářských funkcí a sociální soudržnosti v území. Dbát při tom především na vytváření územních podmínek pro přednostní využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů před výstavbou ve volné krajině. Vytváření územních podmínek pro řešení důsledků náhlých hospodářských změn, které mohou vyvolat změnu v nárocích na formu a na rozsah dosavadního způsobu využívání dotčených ploch či koridorů, s cílem zajistit v území podmínky pro jejich opětovná využití. Odkaz: http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk_2/TEXTOVA_CAST/NAVRH/01_A_PRIORITY.pdf Domnívám se, že tyto priority nejsou ve 2. Návrhu Zásad územního rozvoje JMK zohledňovány. Navrhované plochy smíšené výrobní nerespektují prioritu přednostního využití ploch v zastavěném území před výstavbou ve volné krajině. Dochází tím k nerespektování zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, konkrétně ustanovení § 4 stanovující zásady ochrany ZPF: Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ZPF, nutno zejména odnímat jen nejnutnější plochu ZPF. S ohledem na velikost plochy určené pro smíšenou výrobu a skladování, která má být využita, lze pochybovat o tom, že se jedná o plochu nezbytně nutnou. Navíc podle ustanovení § 55 odst. 3 stavebního zákona lze změnou územního plánu vymezit další zastavitelné plochy pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění) stanoví zásady ochrany krajinného rázu. Konkrétně zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Nově navrhovaná průmyslová zóna by znemožnila pohledy do krajiny, a to zejména na dominantu Pavlovských vrchů, Mohylu míru, ale též na Hády. A naopak, poutní kostel Panny Marie v Trní je výraznou pohledovou dominantou z celého okolí (ze Špilberku, Denisových sadů, Mohyly míru, Velké Klajdovky a dalších). Ve sféře sociální spokojenosti obyvatel sehrává významnou roli dobré životní prostředí. Pokud se realizují navržené plochy pro smíšenou výrobu a skladování, nedojde k posílení vztahu obyvatelstva k životnímu prostoru. Naopak, v době trendů rozrůstání suburbií (tzv. satelitních městeček) a stěhování mladých rodin do okolí měst s cílem trávení života
2
v kvalitnějším prostředí, by vedlo ke zhoršení vztahu k danému místu, a tím i k úpadku této tradiční městské části. MČ Brno-Tuřany si nechala v roce 2009 vypracovat projekt na územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) u firmy LÖW & spol., s.r.o. Tento projekt je již ve fázi realizace. V příloze této námitky je výňatek z průvodní zprávy, ve které je jasně odůvodněna potřeba realizace výsadeb na území MČ Brno-Tuřany. Realizací výstavby na plochách pro smíšenou výrobu a skladování by došlo k nerespektování této veřejně prospěšné stavby. Současně by se navržené interakční prvky daly využít při námi navrhovaném přesunu obchvatu, jako doprovodná zeleň komunikace, případně by došlo k jejich doplnění. Taktéž by nebyla dodržena zásada uchování produkční hodnoty území. Velice nepříznivým důsledkem realizace stavebních záměrů může být snížení kupní ceny nemovitostí (především rodinných domů, zahrádek) v blízkosti těchto záměrů a snížení atraktivity dotčených obcí, jak pro některé druhy investorů, tak zejména pro fyzické osoby se zájmem usadit se. V krajním případě může v důsledku kumulace negativních efektů dopravy a dopravních staveb dojít až k vylidňování obcí. Textová část B.1.1 Rozvojová oblast OB3 Brno v 2. Návrhu ZÚR JMK stanovuje úkoly pro územní plánování: ▪ Dbát na minimalizaci negativních vlivů rozvoje sídel na kulturní a civilizační hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, na přírodní a krajinné hodnoty území a na dostatečné zastoupení veřejné zeleně v jeho urbanizovaných částech. ▪ Podmínit územní rozvoj oblasti kumulativních vlivů na veřejné zdraví v prostorech obcí Šlapapanicko (Šlapanice – Ponětovice – Jiříkovice – Prace – Kobylnice – městské části Brno-Slatina a Brno-Tuřany) zpracováním podrobných akustických a rozptylových studií se zahrnutím všech záměrů a s návrhy opatření k ochraně veřejného zdraví. ▪ Vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna. Odkaz: http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk_2/TEXTOVA_CAST/NAVRH/02_B_ROB+ROS.pdf Z územně analytických podkladů Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP) – Hygieny životního prostředí vyplývá, že MČ Brno – Tuřany je oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, a dochází zde k překračování limitů koncentrací PM10 a také přízemního ozónu. K tomu všemu dochází již za současného stavu dopravy, jak letecké, tak osobní a tranzitní. Pokud by došlo k dalšímu nárůstu dopravy v důsledku výstavby objektů pro smíšenou výrobu a skladování, byly by výsledky měření kvality mnohem více alarmující a zvedly by vlnu nepokoje nejen místních obyvatel. Dále z těchto podkladů vyplývá, že v námi řešeném území je nejzatíženější stavbou pro své okolí dálnice D1, která právě prochází aglomerací v JZ a J části Brna. Nemalý hlukový význam má také silnice vedoucí z dálnice D1 přes Tuřany na Hodonín. Odkaz: http://195.113.158.83/archiv/oupsr/uap_jmk/TEXTOVA_CAST/2_cast_A/07_A_3.pdf Moje argumenty mají též oporu v kapitole ÚAP - Hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území, které pro vyhodnocení využilo SWOT analýzu. SWOT analýza zřetelně upozorňuje na slabé stránky území, které výrazně snižují hodnotu silný stránek. Je třeba zmínit ty nejpodstatnější z nich, které mají souvislost s MČ Brno – Tuřany. Co se týče environmentálního pilíře a silných stránek, území charakterizuje výrazná různorodost (orná půda, zahrady, sady, místy i vinice), avšak velký podíl zastavěného území a orné půdy posunuje koeficient ekologické stability (dále KES) pod 1,00, což značí krajinu 3
s narušenou přírodní strukturou (slabá stránka). Tato skutečnost má několik důsledků – nespokojené obyvatele, kteří vidí další zábor ZPF pro účely výroby a skladování jako silnou konkurenci oproti možnosti zvýšení rekreačního potenciálu krajiny, byť i pouhou výsadbou interakčních prvků či remízků, případně ÚSES. V druhém z popsaných případů by došlo k nárůstu KES. Tato problematika je přitom úzce provázána s dalším velmi diskutovaným tématem, a to tématem bleskových povodní, které v posledních letech zasahují naše území poměrně často. Nedostatek stabilizačních prvků v povodí může ovlivnit následky těchto povodní. Je sice pravdou, že MČ Brno-Tuřany má spíše rovinný charakter bez nikterak významných vodních toků, až na řeku Svitavu v okrajové části katastrálního území, avšak pokud by na zastavěné území tak velkých rozměrů, jak je navrženo v ZÚR JMK, spadlo během několika minut obrovské množství srážek, voda by se neměla kam vsáknout a hrozí riziko povodní nejen v oblasti Holásek – Holásecká jezera, ale dojde také k zatížení území ležící jižněji od naší MČ (Chrlice, Rajhradice, Rajhrad apod.). Řešením může být jak ponechání ZPF, tak případné doplnění krajinné zeleně. Další slabou stránkou je již zmiňované překračování emisních stropů oxidů dusíků, částic PM10, a také překračování limitů hluku. Hrozí realizace záměrů, zejména ve sféře dopravní a technické infrastruktury, u kterých dochází k významnému střetu s veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny. Silné stránky ekonomického pilíře poukazují na to, že je území MČ Brno-Tuřany vhodné pro výstavbu budov pro smíšenou výrobu a skladování polohou hlavních evropských a republikových silničních a železničních dopravních tahů a také polohou mezinárodního letiště Brno-Tuřany. Neméně podstatné, ba naopak, jsou slabé stránky týkající se díky nevyhovujícímu stavebnímu a dopravně technickému stavu naprosté většiny úseků silnic II. a III. třídy a také nižší míry podnikatelských aktivit a vysoké nezaměstnanosti v řadě obcí v jihozápadní a jihovýchodní části kraje. Odkaz: http://195.113.158.83/archiv/oupsr/uap_jmk/TEXTOVA_CAST/3_cast_B/02_B_2.pdf S ohledem na rozvojový potenciál celého jižního a jihovýchodního segmentu Brna a okolí je zcela jednoznačná a prokazatelná výhledová nedostatečnost stávající silniční sítě. Obyvatelé MČ Brno-Tuřany považují výstavbu obchvatu za velice důležitou. Faktem je, že byla navržena poněkud nešťastně, a to poměrně blízko zástavby na ul. Přichystalova, Farského, Karkulínova, Pratecká. Tímto vzniká rozpor s koncepcí obchvatů, a to odlehčení dopravy přes obce a zároveň určité odhlučnění a snížení znečištění z výfukových plynů aut. V našem případě dojde k pouhému přesunu problému z jednoho místa do místa druhého. Naším cílem je tedy zlepšit stav dopravy pro celé zastavěné území MČ a nepřesouvat problémy pouze dále. Domnívám se, že proces výstavby obchvatu je ve fázi, kdy se s tím dá něco podniknout. Doposud nebyly dořešeny výkupy pozemků pod zamýšleným obchvatem. Navíc navrhujeme obchvat do míst, na kterých mj. vlastní pozemky město Brno. Taktéž se domnívám, že protihluková opatření a ochranné pásmo zeleně patří dnes již ke každé stavbě takovýchto parametrů, jedná se o bezpodmínečně nutné opatření. Městská část Brno – Tuřany je již v současnosti významně zasažena provozem letiště Brno – Tuřany a tranzitní automobilovou dopravou. To způsobuje zvýšenou prašnost, hlučnost dopravní provoz v městské části, která je již v současné době třetí nejzatíženější městskou částí Brna. Současně pak nedostatek zeleně v poměru ke zpevněným plochám způsobuje negativní klimatické jevy. Další plánované rozšíření zástavby výrobního a logistického charakteru, tyto negativní vlivy ještě znásobí. Občané Jihomoravského kraje, kteří se podepsali pod věcně shodnou připomínku k 2. Návrhu Zásad územního rozvoje, chápou potřebu Jihomoravského kraje rozvíjet svá dopravní spojení 4
a připravovat i rozvoj ekonomický. Žádají však, aby při rozvoji celku byla zohledněna i jejich základní práva, to je právo na příznivé životní prostředí a ochranu zdraví obyvatel. V zájmovém území nebo v jeho těsné blízkosti je soustředěno hned několik významných dopravních i ekonomických záměrů. Aby byl rozvoje území vyvážený, je třeba některé záměry vypustit a jiné doprovodit vymezením kompenzačních a ochranných opatření.
V Brně dne ………..……… …………………………………… Ing. XXXX XXXX zástupce veřejnosti
5
