STRUČNÝ POPIS OKRESNÍHO HEJTMANSTVÍ
BRNĚNSKÉHO *V NAPSAL
J <11H K r M O ^ i, í K .
S M A PK O U O K R E SN ÍH O H E JT M A N ST V Í B R N Ě N SK É H O .
V BRJNĚ 1 8 9 9 . TISKEM E D U ARDA KALOUSA. — NÁKLADEM VLASTNÍM.
Okresní hejtmanství Brněnské. Velikost' a hranice. Naše hejtmanství měří přes 747 km.- Kolem něho rozkládají se jiná hejtmanství, a t o : na severu Tišnovskq a Boskovické, na východě Vyškovské, na jihu Hustopečské a Krumlovské, na západě Třebíčské a Meziříčské. N a m ě ř v z d á le n o s t hranic se v e r n íc h k již n ím , v ý c h o d n íc h k z áp ad n ím v z d á le n o s t hranic od n a ší osa d y.
Povrch půdy. Puda hejtmanství našeho jest v ršin o u hornatina a pa horkatina s mnohými náhorními rovSjj&mi. Hory i pahorky porostly jsou lesem. Na rovinách jsou. pole. Nížin jest málo. Jsou hlavně při řekách a potocích. Údolí jsou nazvíce úzká, mezi vysokými stráněmi a skalinami. Nejširší nížiny prostírají se u Ivančic, Bystrce a Brna. Na jih od Brna rozkládá se nížina svratkavská. H ory. Nejvyšší hory j s o u : Proklest (573 m.) u Bukoviny, Skalka (500 m.) u Babic, Bába (510) u Vranova, Sychro v (445) u Rozdrojovic, Vrtačka (418) a Chocholka u Kyniček, Lípová h. (471) u Žebětína, Nebovid (370) u Nebovid, Spilberk (288) v Brně, Bučín (441) u Tečic, Réna (310) u Ivančic, Kopeček (311) u Tvarožny a j. Severovýchodní část hejt manství Brněnského proslulá jest krásnými údolími, jesky němi, stěnami skalními, výtoky potoků, stinnými lesy a j. Kraj ten od Bilovic a Líšně na sever až přes hraniče daleko do hejtmanství Boskovického pro krásy své nazýván bývá »Moravským Švýcarskem.«
4
Půda jeho skládá se většinou z vápence, který voda rozryvá, podrývá a vyhlodává tak, že vznikají podzemní chodby a dutiny čili jeskyně, skalní rozsedliny, propadliny jako jest světoznámá M a c o c h a — i úzká, divukrásná údolí. Z jeskyní nejzajímavější jsou: Nicová, Krápníková, stará a Šošůvská u Sloupá; Býčí skála, Jáchymka a j. u Adamova; Výpustek u Krtin a Krápníková, Kostelík a j. u Ochoze. V některých jeskyních prosakuje voda stropem, rozpouští vápenec a kapajíc zanechává část rozpuštěného vápence na stropu a tvoří pozvolna »krápníky«, jež jako střechýle ledové visí a nebo nakapané ze země trčí. Také stěny pokryty jsou vrstvou krápníkovou. Někde činí krápník různé tvary, jimž dávána pak jm éna: kazatelna, vodopád, had, záclona, var hany, hřbitov a j. Z náplavy jeskynní vykopány byly mnohé kostry před potopních zvířat. Kráčíme-li těmito podzemními chodbami, které místy rozšiřují se jako malé chrámy, podivujeme se a toneme úžasem. Velkolepé zjevy ty těžko popsati. Zde říci možno j e n : »Pojd a viz!« Půda celého hejtmanství sklání vse k jihu. Nejnižší místo jest tam, kde Svratka opouští náš kraj. Vody. Řeky tekou dle sklonu půdy. Největší z nich j s o u : Svratka, Svitava, Jihlava s Oslavou a Rokytnou. S v r a t k a vtéká do kraje našeho jižně od Yeverské Bytyšky z hejtmanství Tišnovského, teče hlubokým údolím až k Bystrci, pak do Brna, obrací se na jih a pod Modřicemi odchází do Hustopečská. Přijímá mnoho přítoků, z nichž pamatovati třeba V e v e r k u u hradu Veveří, K u ř í m s k ý p o t o k a V r b o v e c u Bystrce, L í s k o v e c k ý p o t o k u D. Heršpic a na jižní hranici O b r a v u , která až od Domášova velmi klikatým tokem se vine. U Přizřenic se pojí se Svi tavou a podržuje své jméno. S v i t a v a přitéká z hejtmanství Boskovického u Nového hradu. Napájena jest Četnými většími i menšími potoky z obou
5
břehů; zvláště p o t o k e m K ř t i n s k ý m v Adamově, po t o k e m K a n i c k ý m a M e l a t í n e m v Bílovicích. Zvláštností jsou potok Křtinský a veliký potok Ř í č k a ve východní části hejtmanství. Ztrácejí se totiž na některých místech do skal a jinde ze skal opět vytékají. Ř í č k a přijímá u Puntovic potok Roketnici od Mokré a Tvarožny tekoucí a jmenuje se pak Z l a t ý p o t o k . Jiho západní část hejtmanství protéká řeka J i h l a v k a s přítoky O s l a v o u a R o k y t n o u , které u Ivančic v jediný proud se pojí. Od Vranova do Brna teče potok P o n á v k a , tvoříc několik rybníčků; v Brně jest překlenuta. Rybníky, v nichž za dřívějších dob pěstováno hojně ryb, jsou bud zpuštěny anebo velmi zmenšeny. Měr d élk u rek a potoků.
P odnebí. Podnebí je celkem mírné a zdravé; na západě a severu studenější. Kopce a lesnaté stráně brání teplým větrům. Větry vanou nejvíce od sv., sz. a s., málokdy od j. Déšť bývá nejčastěji v dubnu, červnu a červenci. Zně a polní práce téměř všude stejně počínají, jen v cípu severovýchodním o týden se opozdují.
6sady. Obyvatelstvo hejtmanství Brněnského bydlí ve 3 městech, 6 městečkách a 104 dědinách, jakož i na mnohých samotách. (Mlýny, myslivny, hospody a p.) Města j s o u : Brno; Ivančice a Kounice. B r n o rozkládá se nade stokem Svitavy a Svratky. Jest sídlem okresního hejtmanství, okr. školní rady, okres ního a zemského soudu, místodržitelství, biskupství a j. úřadů. Jsou tam školy obecné, měšťanské, gymnasia, realky ústavy učitelu a učitelek, ústav bohoslovecký, školy obchodní, průmyslové, pokračovací a jiné (všecky české a německé). Technika jest německá. Česká technika i universita má býti brzy zřízena. O vzdělání dívek stará se česká dívčí škola » Ve s n a « . Jiné ústavy jsou: všeobecná nemocnice, blázinec,
6
ústav pro slepé a hluchoněmé, pak museum Františkovo a průmyslové. Z kostelu vynikají: biskupský chrám sv. Petra, sv. Jakuba, sv. Tomáše, Dominikánský, Minoritský a j. Městská radnice chová na nádvoří znaky starých panských rodu mo ravských, pověstného »brněnského draka« a »brněnské kolo«. Na »Špilberku« vypíná se památný hrad, bývalé sídlo knížat brněnských, nyní kasárna. Pod zemí jsou tu rozsáhlá skle pení, jichž za vězení se užívalo. Tam vězněn byl také baron Trenk, loupežnický vůdce Babinský a nevinný myslivec Anton, 0 nichž v knížkách se dočítáme. Četnými továrnami svými stalo se Brno střediskem průmyslu a obchodu moravského I v a n č i c e rozloženy jsou v nížině při stoku řek }ihlavy s Oslavou a Rokytnou. Obyvatel je tam ke 5000. Mají okresní soud, berní úřad, českou mateřskou, obecnou, měšťanskou a hospodářskou školu, ústav pro hluchoněmé, obecnou školu německou, starožitný chrám a j. V městě 1 okolí pěstuje se hojně zeleniny, ovoce (hlavně třešní) a víno. Výbornou jakostí proslul ivančický chřest. Vedle černého zboží hrnčířského vyrábí se mnoho zboží kamnářského. Také hlučné trhy na obilí a dobytek tu bývají. V 16. století zřídili tu »čeští b ratří« školu, do níž synové i vznešených rodin šlechtických posíláni byli, aby nemuseli studovati v cizině. Tehdy působil tam slovutný spisovatel český J a n B l a h o s l a v , jenž zemřel roku 1571. Ivančice jsou rodištěm slavného malíře A l f o n s a M u c h y a kněze B. M. K u Ídy. Tento jako spisovatel a sběratel pohádek národních zásluh velikých si dobvl. Mezi Ivančicemi a Kounicemi vede přes řeku vysoký železniční most. Na východní straně na kopci stojí kaple sv. Jakuba. K o u n i c e leží v úzkém údolí po obou březích řeky Jihlavky. Obyvatel jest kolem 3 tisíců. Mají obecnou školu, pěkný kostel uprostřed města, kapli sv. Fabiána a Šebestiána, jakož i kostelík sv. Antonína na kopci za městem, zámek, tiskárnu a barvírnu na lněné a bavlněné látky a veliký mlýn. Židovská obec kounická má svoji školu a synagogu. V za-
7
hřadách i na poli pěstuje se pilně hojnost ovocného stro moví a vína. Měř v z d á le n o s t rněst,
Městečka: O s l a v a n y se 2600 obvvately"mají obecnou školu, faru s kostelem z bývalého kláštera, panský zámek s velikými zahradami ovocnářskými i zelinářskými a cukrovar. Blízko městečka jsou bohaté doly uhelné. R o s i c e (3500 obyvatel) mají starý zámek, kde sídlil slavný spisovatel a politik náš, šlechtic K a r e l z e Ze r o tí na , veliký příznivec a ochrance J. A. K o m e n s k é h o a českého národa vůbec. Také pivovar, cukrovar, lihovar, velký mlýn a železárna tu jest. V okolí dobývá se mnoho uhlí kamenného; druhdy i železo se těžilo. K r á l o v o P o l e (či Kartousy) u samého Brna čítá as 7000 o b y v atel/Jest tu česká a německá škola obecná, česká škola měšťanská, vojenská škola kadetní, pěkný kostel, zámek a několik továren. Ponávka tu činí rybníček u »Červeného m lýna«. L í š e ň (4400 obyvatel) proslula svými obchodníky drůbeží, zvěřinou a ovocem široko daleko. Jest tam obecná škola chlapecká a klášterní dívčí, malý kostel a pěkný zámek se sladovnou. Pěstuje se mnoho třešní, zelenina a víno. Všecky dříve holé, kamenité stráně jsou pěkně akáty osá zeny. Líšňáci jsou na své jméno hrdi. Kroj národní a zvyky zachovávají hlavně děvčata a ženy, což jim ke cti slouží. Š l a p a n i c e (asi 3000 obyvatel) jsou rozloženy v ši rokém dolíku po obou březích potoka Říčky, jsouce chráněny stráněmi před severními větry. Jest tam škola obecná chla pecká a dívčí, zimní hospodářská, cukrovar a továrna na sukno. Šlapanice počítají se k nejpokročilejším obcím svého okolí. Jsou rodištěm malíře M. Kalvody. M o d ř í c e (kol 2000 obyv.) leží na rovině při řece Svratce. Mají obecnou školu, kostel, cukrovar a velkou ci helnu. Daří se tu dobré hlávkové zelí.
8
Jiné důležité osady jsou: H u s o v i c e s měšťanskou školou, obecnou chlapeckou i dívčí českou, obecnou školou německou, továrnou soukennou, valchou a j. U O b ř a n je pohanské pohřebiště. B í l o v i c e jsou nejoblíbenější výletní místo Brňáků. V A d a m o v ě jest veliká strojírna; v údolí potoka Křtinského jsou jeskyně, z nichž největší »Býčí skála«. Poutnické místo K ř t i n y s krásným kostelem a zámkem mají na blízku jeskyni »Výpustek«. Východně O c h o z e jest veliká jeskyně »Ochozská« s mnohými menšími. Říčka tu vyráží ze skály takovou silou vody, že v krátké vzdálenosti mlýn a pilu žene. V B a b i c í c h jest nadučitelem spisovatel A. Bobrovský. Z Babic jest krásná vyhlídka na Brno. U K a n i c , O c h o z e , Mo k r é , M a l o m ě ř i c a J u l i á n o v a pálí se mnoho vápna. V P o d o l í jest zámek se sladovnou. Ve T v a r o ž n é jest velmi krásný kostel. Zde dlouho byl farářem spisovatel »Kukátkář« V. Kosmák, jehož podobiznu s obrázkem rodiště jeho na jiném místě přinášíme. Mezi Tvarožnou a Pratcí byla slavkovská bitva tří císařů r. 1805. S o k o ln i c e mají krásný zámek s velikou bažantnicí, vzorné vysta věnou školu, pivovar a cukrovar. V T u ř a n e c h chová se zázračná prý socha P. Marie v krásném chrámě, blíže něhož je továrna na hospodářské stroje. I v a n o v i c e a C h r l i c e mají pivovary. U P ř i z ř e n i c slučuje se Svitava se Svratkou. V Ž i l o š i c í c h jsou rozsáhlé školky štěpařské i ovocnářské. H a j a n y mají zámek s octárnou. U T i k o v i c daří se dobrý chřest. T i k o v i c e , V e l k ý O ř e c h o v a O ř e c h o v i č k y jsou téměř spojeny. P ř š t i c e mají pěkný zámek. Na H l í n ě a u N e s l o v i c pěstuje se mnoho ovoce. U P a d o c h o v a a u Z b e j š o v a doluje se na uhlí. D o m á š o v s panským zámečkem má v okolí krásné lesy. Kol Ř í č a n a Ostro-* v a č i c rozkládá se pěkná rovina. V T r o u b s k u je zámek s pěknou zahradou. U S t ř e l í c rozchází se železná dráha od Brna k Ivančicím a Rosicím. Jižně J u n d r o v a jest výletní místo K a m e n n ý m l ý n a les P i s á r k y. V K o m í n ě a B ys t r c i jsou veliké mlýny. Při vtoku Svratky do našeho hejtmanství jest na Tišnovsku památný hrad V e v e ř í . V R e č k o v i c í c h a J e h n i c í c h jsou pivovary. V r a n o v
9
VÁCLAV KOSM ÁK byl n a š í m n ejle p ším s p iso v a te le m lid o v ý m . — N arodil se 4. září 1843 v M a r tin k o v ě u Mor. B u d ě jo v ic . — S tal se k n ě z e m . — N a p sa l ve lik o u řadu krásných spisů. U lidu zn ám je s t jako »Kukátkář«. — Rád psal o rů žích , a le n e m ě l n ik d y »na rů žích u stlá n o .« — Z e m ř e l 18. březn a 1898, P o c h o v á n je s t na Ú stř ed n ím h řb ito v ě brněnskérn.
II
je oblíbené poutnické místo, poutníka přichází.
kamž i z daleka ročně tisíce
Ot. Která o sad a j e s t t v ý m d o m o v e m ? nejb ližší o sa d y s o u s e d n í !
Co
Kolik m á o b y v a te l?
Jmenuj
dtiležitéh o je s t v ob ci v a ší a v její okoií?
Jak dalek o j e s t do Hrna? do n e jb ližšíh o m ě s ta neb m ě s te č k a ? na V e v e ř í? na N o v ý hrad ?
Obyvatelstvo. Obyvatelů v hejtmanství našem jest na 112 tisíc. Město Brno má jicl> as 95 tisíc. Jako obyvatelé naší osady, tak obyvatelé téměř celého hejtmanství mluví řečí českou; jsme Cechové. Jen v několika osadách u Brna a částečně ve městech, nejvíce ovšem v Brně, jsou také Němci. Přehled: O b c í:
Brno Venkov .
K m .2
0 b y v a t e 1ů vůbec: : Čechů: N ě m c ů :
1 94.462' 17 20 112 ; 747*37 m . 4 2 7
28.802 97.192
63.622 .3-7.5;
židů: 7.087 I.427
Dle náboženství jsou většinou katolíci; evangelíka a židu jest málo (hlavně jsou v Brně, Kounicích a Ivančicích). Oby vatelstvo různí se krojem, nářečím a některými místními zvyky. Kr o j nár odní , zvyky, o b y č e j e a pí sně n á r o d n í při důležitých událostech a slavnostech rodinných i svátcích výročních zachovaly se hlavně v osadách rolnických a od měst více vzdálených. Bohužel ustupuje národní kroj (a s ním zvyky i písně) nevkusnému a drahému kroji městskému na škodu občanstva samého. N á ř e č í jest dolské a blíží se hanáckému v osadách jižnějších, kdežto na severní straně k horáckému se kloní. Na severu m luví: Stěžuvale subě jednó strume v leso na slunýčko, zvlášče dobe, lipe, buruvice, hive a taky vulše, vuseke, březe, jabure a planý střešně . . . U Brna a jižně m luví: Stěžovale se jednó strome v lese na slonýčko, obzlášč dobe, lipe, borovice, hive a take volše, voseke, březe, jabore a planý střešně . . . ,
12
V ý ž i v a . Obyvatelstvo živí se nejvíce z polního ho spodářství a chovu dobytka, pak řemeslem, obchodem, prů myslem. Průmysl a obchod nejvíce v Brně se provozuje. Tam jest nejvíce továren na látky vlněné a bavlněné i mnoho že lezáren, strojíren a j. Na venkově jsou průmyslové závody: cukrovar ve Slapanicích, Sokolnicích, Modřících; pivovar v Sokolnicích, Jehnicích, Řečkovicích a Rosicích; strojírna v Adamově a Rosicích; doly uhelné u Rosic, Oslavan a Zbejšova. Při řekách a potocích jsou četné, dobře zřízené mlýny. Na vesnicích jsou z řemeslníku nejvíce krejčí, obuv níci, stolaři, koláři, kováři, řezníci a pekaři. Obchod na ven kově vede se většinou jen se zbožím kupeckým (káva, koření, cukr a p.).
Hospodářství polní a lesníNa polích daří se všechny druhy rostlin obilních i pícních; cukrovky pěstuje se dostatek, brambor nadbytek. V některých místech pěstují též vinnou révu a chmel. Které d ru h y obilí, lu štěnin, okopanin a rostlin p ís n íc h u v á s se daří?
U B rna a Ivančic věnuje se veliká péče z e 1i n á ř s tví. Zejména zelí z osad jižně od Brna, jakož i chřest z Ivančic a Tikovic prosluly výbornou svojí jakostí. Zeleniny kuchyňské sázejí a sejí se většinou jen pro spotřebu domácí, ačkoliv daly by se pro obchod dobře pěstovati. O v o c n é h o s t r o m o v í dosti jest počtem, ale na mnohých místech jest zanedbáno od té doby, kdy počala se ve větších rozměrech pěstovati cukrovka. Také dosud málo dbalo se ovoce pěkných druhů na prodej. Teprve v posled ních letech činí se náprava. Zakládají se štěpnice ovocné a sady. Častější přednášky dospělým a poučování žáků ve školních zahrádkách valné tomu napomáhá. Rybíz a srstky (angrešt) pěstují u velikém množství v některých osadách u Brna (Lískovec, Bohonice a j.) a připravují z nich zna menité víno. Leč i jinde s dobrým prospěchem daly bv se pěstovati. Jen vice ochoty a podnikavosti mějme!
C h o v d o b y t k a jest značný. Na nížinách chovají pěkné koně. Vedle dobytka hovězího i vepřového a velkého počtu koz chová se hojnost domácí drůbeže, zvláště hus a kachen. Též holubářství a králíkářství jest dosti oblíbeno. Včelařství v době poslední značně se vzmáhá, podporováno jsouc včelařským spolkem na Starém Brně. L e s y naše jsou nazvíce smíšené. Rostou t u : borovice, smrky, jedle, modříny, buky, duby, habry a j. Poskytují do statek dříví na palivo, stavivo i výrobky řemeslnické. Také mnoho léčivých bylin v nich nalézáme. Které lé č i v é b y lin y u v á s rostou?
P řip ravu jete
z
nich sam i léky,
a n eb o je n o síte na prodej ?
Z v ě ř e d i v o k é v lesích i na polích žije dostatek. Jsou tu jeleni, srnci, zajíci, bažanti, koroptve, křepelky a j. Zpěvné ptactvo jest všude šetřeno pro svoji užitečnost. Ze škodných zvířat jsou: liška, kuna, tchoř, (lasice?), jezevec, králík, sysel, křeček, myši, káně, výr, ostříž, krahujec, ťuhýk a j. Ryb nepěstuje se tolik, jak toho potřeba vyžaduje. V řekách našich žijí vedle malých kaprů a štik všecky druhy menších ryb, j a k o : parma, podoústev (kuchyně), hrouzek, mřenek, bělice a j. Bývalé rybníky v kraji našem jsou vět šinou zpuštěny. Proto dovážejí se na trh ryby odjinud, nej více z Meziříčská a Novoměstská. N e r o s t ů vzácných v kraji našem není. Je tu však hojnost vápence a syenitu, jichž ku stavbě, dláždění, štěrko vání a j. se potřebuje. Vápenného kamene láme a na vápno vypaluje se nejvíce u Ochoze, Zidenic, Juliánova a Mokré. U Rosic a Zbejšova jest mnoho kamenného uhlí. Druhdy se tam jakož i u Adamova také železa dobývalo. Ve mnohých obcích ze hlíny »žlutice« dělají a pálí cihly. V Ivančicích a blízkém okolí vyrábějí hrnčíři mnoho černého hliněného a kaninářského zboží. Které druhy n erostů u v á s js o u ? Jest u v á s vá p en k a n eb o cihe ln a?
Silnice a železnice. Průmysl i obchod podporován jest silnicemi, železnicemi, poštou, telegrafem i telefonem.
u S i l n í c e c í s a ř s k é vedou z H r n a : ria sever pražská, na jih vídeňská, na východ olomoucká a na západ jihlavská. O k r e s n í m i s i l n i c e m i a dobře upravenými cestami vozovými spojeny jsou téměř všecky větší osady. Ž e l e z n i c e rozbíhají se z B rna: na S. k Adamovu (do Prahy), na SZ. do Tišnova, na V. ke Slavkovu a Rousi novu, na J. do Vídně a na Z. k Rosicím. Jmenuj o sa d y při siln icích c ísa ř sk ý c h ! Které o sa d y jso u při d ráhách
ť
V yhled ej ž e le z n ič n í sta n ic e !
Vzdělání lidu. Mládež vzdělává se ve školách obecných (počtem 99 kromě Brno) a měšťanských (Ivančice, Husovice, Královo Pole). Vyššího vzdělání dosáhnouti lze ve školách latinských, reálních, prů myslových, obchodních, na učitelských ústavech a j., vesměs v Brně. Ivančice mají také školu hospodářskou. Ku vzdělání lidu vůbec platně slouží spolky čtenářské, pěvecké, tělocvičné, knihovny obecní, veřejné i školní a sbírky musejní, jakož i přednášky, v době poslední často pořádané.
Správa a soudnictví. Správu jednotlivých osad vedou starostové s obecním výborem. Nejvyšším představeným celého hejtmanství a všech úřadů v hejtmanství je c. k. okresní hejtman v Brně. On radívá se o záležitostech hejtmanství se starosty osad a sděluje s nimi zákonitá nařízení. Stará se s několika ještě úředníky o záleži tosti vojenské, o předpisování daní, o zdravotnictví a veřejný pořádek. Y některých osadách ustanoveni jsou obvodní lékaři, a pro celé hejtmanství jeden okresní lékař v Brně. Četníci mají dozor, zda-li se zákonitá nařízení zacho vávají a bdí nad bezpečností života i majetku obyvatelstva. Správu škol mají učitelé, nadučitelé a ředitelé. O věcné potřeby školy stará se místní š k o l n í ť a d a. Nařízení pro všecky obecné a měšťanské školv v hejt manství vydává sbor pánů, zvaný c. k. o k r e s n í š k o l n í r a d a . Předsedou její jest okr. hejtman a tudíž i nejvyšším představeným všech obecných a měšťanských škol v hejt
manství. (Město Brno tvoří samo zvláštní okres ; nepodléh tudíž správě okresního hejtmanství pro venkov.) Daně odvádějí se na c. k. b e r n í m ú ř a d ě v okresním městě. Jest totiž hejtmanství Brněnské rozděleno ve 2 okresy: Brněnský a Ivančický. V každém okresním městě pak zřízen je c. k. o k r e s n í s o u d . Tam okresní soudce s některými ještě úředníky vyřizuje spory o práva a majetek občanů. (Malé spory mezi osadníky urovnává starosta s radními a obecními výbory.) Okresní soud též uschovává a vede pozemkové knihy a zápisy o majetku obyvatel celého okresu soudního i stará se o dědictví a práva sirotků.
Tak postaráno jest o výživu, vzdělání, zdraví, pořádek, práva a jiné dobré věci v hejtmanství našem, které jest 2Ókráte menší než celá naše vlasť Morava. Všichni jsme její obyvatelé. Máme od ní mnoho dobrého. Jest tudíž po vinností naší učiti se a všemožně se starati o její zvelebení, abychom se stali hodnými syny a dcerami jejími. I já jsem povinen tak činiti, neboť: Vlasti sláva má jest sláva, její čest je moje čest, její práva má jsou práva, mým jest vše, což jejím jest. Proto často a rád vyslovuji zbožné přání: Zachovej nám, mocný Hospodine, císaře a krásnou naši z e m ; nedej zahynouti nám ni budoucím !
