Věstník farnosti u kostelů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 31. leden Léta Páně 2016
2
ÚNOR
BLÍŽÍ SE POSTNÍ DOBA I když vánoční doba v naší liturgii skonNázev „postní doba“ je poněkud mačila nedělí Křtu Páně, pro mnohé z nás, toucí – dnes je skutečný půst z celého zejména pro nás dříve narozené, končí čtyřicetidení pouhý jeden den, a to PoVánoce až Hromnicemi. Teprve teď od- peleční středa. Další skutečný půst je až kládáme vánoční výzdobu a cítíme se o Velkém pátku ve velikonočním triduu. při tom tak trošičku zaAle co s těmi zbývajícískočeni. Kalendář nám mi dny, které postem neúprosně ukazuje, že v plném slova smyslu za týden začíná postní nejsou? Jsme zvyklí si doba, čtyřicetidenní přív této době ledacos odprava na Velikonoce. řeknout, ukázňovat se. Čím můžeme naplnit modlitba Ale proč to vlastně dětěchto příštích čtyřicet láme? dní? V čem pro nás půst Postní doba je přípramůže být smysl postní vou na Velikonoce. Ty doby? almužna jsou ústředními svátky
2/ II liturgického roku. Ve smrti a vzkříšení Ježíše Krista spočívá podstatná část jádra celého křesťanství. V nich se setkáváme s Boží nabídkou všeho toho, co je pro nás připraveno ve křtu, a pak v každém aktu pokání jako v opětovaném návratu do křtu. Křesťanské Velikonoce i s čtyřicetidenní přípravou na ně jsou vlastně formou určitého dramatu, hry v nejvznešenějším slova smyslu, kterou je liturgie. Příprava na slavení Velikonoc tak představuje prožívání podstatných zastavení na cestě Boží záchrany, podstatných bodů dějin spásy. Liturgie postní doby a Velikonoc je dramatem, do něhož bychom se měli nechat vtáhnout. Měli bychom se ho zúčastnit, abychom měli podíl nejen na plodech této „hry“, tedy liturgie, ale i na plodech skutečné původní události – vykupitelského díla Ježíše Krista. Můj život jako život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu, - vůči bližnímu, - vůči sobě samému. Každý z těchto vztahů potřebuje ozdravění. Prastarými křesťanskými postními praktikami pro tento účel jsou modlitba, půst a almužna. Modlitba jako cesta k ozdravění mého vztahu k Bohu. Půst jako cesta k ozdravění mého vztahu k sobě. Almužna jako cesta k ozdravění mého vztahu k bližnímu. Modlitba je mi dána jako cesta k přebývání s Otcem a k neustálé přestavbě mého života podle Božího záměru se mnou. Spojuje mě s Otcem a poskytuje mi možnost a příležitost vše
důležité v mém životě s ním probrat, přezkoumat před jeho tváří. Rovněž modlitba za druhé, za vlastní i cizí, za známé i neznámé je projevem mé lásky k bližnímu, kterému chci touto službou prospět a přispět tak k ozdravění svého vztahu k němu. Půst zdaleka není jen odepřením si jídla. Půst jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. Almužna je půst jako zřeknutí se toho, co je pro mne postradatelné a co může obohatit potřebného bližního. I když je to slovo dnes cizí, je stále aktuální. I dnes je nerovnost mezi lidmi. Je to jak nerovnost ekonomická (nemocní, důchodci, lidé s nižším vzděláním, rodiny s dětmi), tak nerovnost co do pocitu štěstí, užitečnosti, lidských kontaktů. Dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost těm, kteří to potřebují, počínaje od vlastních dětí, manželů, rodičů, až po lidi osamělé, nešťastné, trpící, unavené, to je také almužna. Postní dobu nemáme chápat jako dobu chmurného odříkání, nebo ustavičného přemítání nad utrpením Páně, přestože nám to mnohdy křížové cesty a postní písně navozují. Liturgické texty postních nedělí nám ukazují, že by to měla být spíše doba prohloubení, obnovy, přibližování se k Otci skrze Krista. Měli bychom mu naslouchat, jak k nám v Písmu mluví. Měla by to být doba vytrvalé, ale radostné práce, která by měla vyústit v našem smíření s Bohem a v obnově křestního slibu v liturgii Velké noci. JN
3/ II
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Gočárovy schody? Praha 10 dala v rámci projektu „Moje stopa“ k dispozici 5 milionů na úpravy veřejných prostor navrhované občany a schvalované občany ve veřejném hlasování (bez zásahu politiků). Farnost Vršovice se uchází o část tohoto participativního rozpočtu s projektem Gočárových schodů na náměstí Svatopluka Čecha. Jde o realizaci původně Gočárem zamýšleného schodiště spojujícího vchod do sálu sv. Václava s horní stranou náměstí (přes současný křovitý svah). Podrobnou prezentaci projektu naleznete na stránkách radnice Prahy 10 nebo na www.moje-stopa.cz. Veřejné internetové hlasování bude probíhat od 1. února (tamtéž) a hlasovat mohou i uživatelé veřejných prostor na Praze 10, kteří zde nemají trvalé bydliště (tedy například dojíždějící farníci). Ti, kdo nemají internet, budou moci hlasovat přímo na radnici. Prosíme
o šíření této informace a o podporu v hlasování. Martin Peroutka
Farní charita
(1 Kor 13,3)
Děkujeme za Tříkrálovou sbírku, zvláště za společenství – letos se zapojilo přibližně 80 farníků (i farnic :D)! :). Koledovalo 56 „králů“ z řad dětí a mládeže, které doprovázelo 19 dospělých, někteří se účastnili dvakrát i třikrát, celkem v 20 skupinkách. Vybrali jsme 49 263 Kč, náš podíl předáme společnosti neslyšících. Srdečně zveme na Den seniorů a nemocných, který se letos bude konat v sobotu před Květnou nedělí, 19. března, od 8.30 do cca 14.00 hodin. Za fachu Hanka
[email protected] 721 444 323 č. účtu: 3400038319/0800
S E R I Á L K B O Ž Í M U M I L O S R D E N S T V Í : Zrozeni z lásky a pro lásku Tvůrce tvoří z lásky První kapitoly bible tvoří nádherná báseň, v níž se nám ukazuje pohled autora a celého jeho společenství na Tvůrce světa. Proces tvoření popisuje opakovaně: „I řekl Bůh:… A stalo se tak. Bůh
viděl, že to je dobré.“ Tvůrce tvoří svým slovem, tedy ze sebe. Tvoří tak, že se dává. A to, co dává, je dobré. Vidíme, že Tvůrci je vlastní dávání, dokonce dávání se. Musí tedy v něm
4/ II být ten, kdo dává, i ten, kdo přijímá. Tvůrce je tedy společenství. Představuje společenství, dávající si navzájem dobro. Jestliže my, lidé, nazýváme postoj chtění a konání dobra pro druhého člověka láskou, pak můžeme říci spolu s apoštolem Janem (srov. 1 J 4,8.16): „Tvůrce, Bůh, je láska.“ Můžeme se ptát: Proč to Tvůrce dělá? I odpověď zde nalezneme. Tvůrce, který je společenství lásky, společenství založené na láskyplných vztazích, sám zakouší krásu a štěstí, které tyto vztahy v sobě nesou. Tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů chce umožnit zakoušet i někomu mimo sebe. Proto tvoří jakési „hnízdo“, které my známe jako Vesmír, Stvoření. Do tohoto hnízda pak vkládá, posílá lidské tvory. Vkládá sem člověka, kterého předtím obdařil schopností tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů nejen sama zakoušet, ale i sdílet je s druhými lidmi, a umožňovat je zakoušet druhému. Tvůrce tvoří tak, že se sám dává, a tedy On, který je Láska, tvoří z Lásky. Pro mě je životně důležité vědět, že do tohoto světa jsem byl vložen z lásky. Ten, který mě do tohoto světa vložil, který mě do tohoto světa poslal, chtěl pro mě dobro, chce neustále pro mě
dobro, chce, abych žil dobrý, šťastný život. On mě stvořil ke svému obrazu, tedy jako toho, kdo je schopen sebe dávat druhému a druhého v sobě přijímat. To znamená, že do tohoto světa jsem byl vložen pro lásku. Už tady vidíme počátek Božího království, onoho „království pravdy a života, svatosti a milosti, spravedlnosti, lásky a pokoje“, jak zpíváme v prefaci z liturgie svátku Krista Krále. Byl jsem vložen do tohoto světa, abych měl podíl na tvorbě tohoto království láskyplných vztahů. To je můj úkol zde na zemi, to je moje poslání, v tom nalézám smysl svého života. Věřím tomu a mé víře nezabrání ani to, že svět mi odhaluje spíše tu nelaskavou tvář, že tu laskavou tvář musím pracně hledat tam, kam nezasahují kamery televize a mikrofony rozhlasových stanic. Ale vidím ji denně i na chodnících velkoměsta, u pultů obchodů, ve zdravotnických zařízeních, často i ve školách, v různých domovech, ale zejména v rodinách, ve své rodině, u svých dětí, vnoučat a pravnoučat, u svých příbuzných, u svých přátel, ve své farnosti. JN
SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Svatý Vincenc Pallotti, zakladatel řádu Papež Pius XI. nazval tohoto muže průkopníkem katolické akce – tím se míní
svátek 22. 1.
církevně uznaný organizovaný laický apoštolát.
5/ II Kdo byl tento muž, kněz, jehož ostatky odpočívají v sarkofágu pod hlavním oltářem kostela San Salvatore in Onda? Vincenc se narodil 21. dubna 1795 v Římě v zámožné rodině. Bylo mu poskytnuto nejen výborné vzdělání, ale hlavně pevná víra v Boha. Ve škole nepatřil k nejlepším žákům, ale velkou pílí dohnal brzy ostatní. Po studiích na gymnáziu vstoupil do semináře a v r. 1818 přijal kněžské svěcení. Celý svůj život působil jako duchovní správce. Právě zde, kde byl velice oblíben, byl nazýván druhým Filipem Nerim. Neúnavně a obětavě se staral o všechny oblasti duchovní správy, ale největší péči věnoval vězňům, nemoc-
ným a mládeži. Byl často vyhledáván jako zpovědník. V r. 1835 založil výše zmíněnou katolickou akci, Společnost katolického apoštolátu, nazývanou pallotini. Původně byli její členové jen kněží, ale brzy se Vincenc obrátil i na laiky. To z něho učinilo průkopníka pastorační práce. Další zajímavostí v té době neobvyklou bylo, že dával kázání nejen v latině či italštině, ale i v různých dalších jazycích. Vincenc zemřel 22. ledna 1850 v Římě. Papež Jan XXIII. jej v r. 1963 svatořečil. Světec je zobrazován jako kněz v rochetě a se štolou. Alena Králová
P R O S T O R pro sdílení Patero poděkování V naší farnosti, která má cca 600 členů včetně dětí, působí kolem 200 dobrovolníků, kteří se podílejí na nejrůznějších aktivitách a činnostech, a slouží tím jak farnímu společenství, tak veřejnosti. A právě pro ně bylo uspořádáno setkání v sobotu 16. ledna, na kterém jim bylo vysloveno upřímné poděkování za všechen ten čas a námahu, které tomu věnují. To by tedy bylo poděkování číslo jedna. Poděkování číslo dvě ale patří naší mládeži, která pomohla celé setkání připravit a navíc ho doprovázela vtipnými pantomimickými ukázkami nejrůznějších farních dobrovolnických aktivit. Poděkování číslo tři pak náleží mlá-
deži vedené Danou Vackovou za provedení netradiční pohádky O Popelce – už dlouho jsme se tak upřímně nezasmáli! Poté následovalo promítání videa sestaveného z fotografií pořízených v průběhu roku 2015, které ukázaly, jak je činnost naší farnosti bohatá – děkujeme, Jaroslave Lukáši, že jsi nám to vše, a tak působivou formou připomněl! A poděkování číslo pět bych ráda adresovala všem, kdo obětavě napečenými dobrotami doplnili zakoupené chlebíčky a ovoce – je to už tradičně nejmilejší akcent téměř všech větších farních akcí, všemi oceňovaný, jen málokdy však při jejich vyhodnocování zdůrazněný… HH
6/ II
Vigilie před vyhlášením roku Božího milosrdenství 7. prosince jsme se s manželem zúčast- lásky ke mně. Takto duše oslavuje a ctí nili vigilie před vyhlášením roku Boží- mé milosrdenství.“ ho milosrdenství papežem Františkem. Skutků milosrdenství je čtrnáct, Hluboce jsme prožili průvodní slova sedm duchovních a sedm tělesných. Simony a Bětky, přednášku o. StanisłaTělesné skutky milosrdenství jsou wa i následnou adoraci doprovázenou tyto: dát najíst hladovým, dát pít žízjemnou duchovní hudbou a duchovním nivým, obléci nahé, ubytovat poutníky, slovem – moc za to děkujeme! navštívit nemocné, navštívit vězněné, Z přednášky o. Stanisława mne nej- pohřbít mrtvé. více zaujala slova o skutcích milosrdenDuchovní skutky milosrdenství jsou ství, které zde uvádím doplněné o citaci tyto: poradit pochybujícím, poučit neslov Pána Ježíše svaté Faustyně Kowal- vědomé, napomenout hříšníky, utěšit ské. Té, která na jeho naléhavou žádost zarmoucené, odpustit urážky, trpěliprosila o namalování obrazu Božího vě snášet obtížné osoby (to je součást milosrdenství a slavení svátku vždy na „Malé cesty“ Terezie z Lisieux k Bohu, první neděli po Velikonocích. Božího kterou nalezla – přijmout sami sebe, milosrdenství, kdy podle slov Pána Je- ale i druhé takové, jací jsme, se všemi žíše „… jsou otevřena všechna stavidla našimi chybami...), prosit Boha za živé Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žád- i mrtvé. ná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby O. Stanisław citoval ještě slova Jojejí hříchy byly jak šarlat.“ A přípravou achima Wankeho, teologa, biskupa na svátek může být novéna, která spo- diecéze Erfurt, bývalého profesora čívá v modlitbě tzv. Korunky k Božímu pastorální teologie: milosrdenství. „V té novéně,“ slíbil Ježíš, Před pár lety se v Durynsku pra„udělím duším veškeré milosti.“ covníci charity ptali lidí, který skutek Co se týče skutků milosrdenství, Pán milosrdenství je z jejich pohledu dnes Ježíš sv. Faustyně řekl: „Milosrdenství obzvláště důležitý. Odpovědi se pak máš bližním prokazovat vždy a všude, promítly do formulace sedmi skutků nemůžeš se tomu vyhnout, vymluvit milosrdenství pro dnešní dobu: se, ani ospravedlnit. Předkládám ti tři způsoby, jak prokazovat bližním 1. Říci člověku: patříš k nám milosrdenství: první – skutkem; druTo, co dělá naši společnost často stuhý – slovem (odpuštěním a povzbu- denou a nemilosrdnou, je skutečnost, zením); třetí – modlitbou (tam, kde že jsou v ní lidé vytlačováni na okraj: nemůžeš pomoci skutkem ani slovem, nezaměstnaní, nenarození, psychicky můžeš pomoci modlitbou). V těchto nemocní, cizinci atd. Velice aktuální je třech stupních je obsažena plnost mi- v této souvislosti vysílat jakýmkoli způlosrdenství a je nezvratným důkazem sobem signál sounáležitosti: „Nestojíš
7/ II mimo! Patříš k nám!“ – např. k naší farnosti. 2. Naslouchám ti Často slyšená a vyjadřovaná prosba zní: „Měj na mě trochu času! Jsem tak sám! Nikdo mi nenaslouchá!“ Hektické tempo současného života, ekonomizace péče a sociálních služeb nutí k co nejrychlejšímu a nejúčinnějšímu jednání. Často chybí – proti vůli pomáhajícího – čas jednoduše naslouchat druhému. Mít čas, moci naslouchat – skutek milosrdenství, který je paradoxně v době technicky dokonalé, vysoce moderní komunikace naléhavější než dříve! 3. Mluvím o tobě dobře Každý z nás to již zažil: Při rozhovoru, setkání, na poradě se najdou lidé, kteří vidí nejprve to dobré a pozitivní na druhém člověku, na určité věci či úkolu. Samozřejmě že občas je třeba poukázat na chyby, kritizovat a podat zprávu o problémech. Co dnes však často chybí, je ocenění druhého, příznivé smýšlení o něm i o jeho záležitostech a úcta k jeho osobě. Mluvit dobře o druhém – nemohli by být i kritici církve občas milosrdnější? 4. Půjdu kousek s tebou Mnohým nepomůže jen dobrá rada. V dnešním složitém světě je potřeba pomoci na začátku, poskytnout doprovod při prvních krocích, do doby, než druhý získá odvahu a sílu pokračovat dál sám. Signál milosrdenství zní: „Zvládneš to! Pojď, pomůžu ti začít!“ Nejde tu však pouze o pomoc v sociální oblasti. Jde i o lidi hledající Boha. Potřebují někoho, kdo by si s nimi povídal a odpověděl na
jejich otázky, šel s nimi kousek po cestě víry. Také někoho, kdo jim pomůže najít po dlouhé nepřítomnosti cestu zpět do společenství bez trestu a pocitu viny. 5. Dělím se s tebou Ani v budoucnu nezavládne na zemi dokonalá spravedlnost. Je třeba poskytovat pomoc těm, kteří si nemohou pomoci sami. Dělení peněz a darů, možností a šancí zůstane nutností i ve světě dokonalé sociální péče. Díky rostoucí společenské anonymitě získává novou váhu i staré úsloví: „Sdílená bolest je poloviční, sdílené štěstí je dvojnásobné!“ 6. Navštívím tě Je lepší navštívit druhého v jeho domě než čekat, až přijde ke mně. Návštěvou vzniká pocit pospolitosti. Návštěva znamená potkat druhého tam, kde se cítí silný a v bezpečí. Kultura návštěv v našich farních společenstvích je velmi vysoká, nenechme ji upadnout! Jděme i za těmi, kteří k nám nenáleží. Náleží Bohu, to by nám mělo stačit. 7. Modlím se za tebe Kdo se modlí za druhé, vidí je novýma očima. Vnímá je jinak. I lidé, kteří nejsou křesťany, jsou rádi, když se za ně někdo modlí. Místo ve městě nebo na vesnici, kde jsou pravidelně do modliteb zahrnováni všichni obyvatelé daného místa, živí i zemřelí – to je opravdové požehnání. Matky, otcové, řekněte svým dětem a vnukům: Modlím se za tebe! Modlitba má velkou sílu především tam, kde jsou vztahy vyhrocené a křehké a kde již nepomáhají slova. Boží milosrdenství je větší než naše bezradnost a zármutek. HH
8/ II
Osobní postřehy z rekolekce s P. Józefem Augustynem V listopadu jsem se zúčastnila v Praze v Pastoračním středisku rekolekcí s P. Józefem Augustynem. V úvodu jsme byli vybízeni k chvále dobrého Boha, protože On je milosrdný Tvůrce a bez něho bychom nic neměli. Podle Evagria z Pontu naše problémy nespočívají v tom, co na zemi prožíváme, ale v naší mysli. Byla nám položena otázka: Která jsou pravidla, podle nichž řídím svůj život? Dnešní společnost říká, že tato pravidla můžeme měnit a žít si, jak chceme, ale život je dar, který člověk přijímá, a za všechny své činy neseme odpovědnost. Člověk má zápasit a hlídat své srdce, které je křehké. Sv. Pavel píše o tom, jak nekoná dobro, které chce, ale zlo, jež nechce. Hřích, který ve mně přebývá, je můj vnitřní zrádce. Naše sebepoznání nás nemá vést k bezradnosti, ale k připomenutí pravdy z evangelia, že bez Boha nemůžeme dělat nic. Sv. Faustyna píše, že ve svých problémech prosí o pomoc Ježíše, Marii a svaté a snaží
se uchovat si pokoj, který je plodem odevzdání se Bohu. Modlitba si žádá velké úsilí. Od Boha „nemůžeme mít dovolenou“. Ďábel se nás snaží od modlitby různými způsoby odvést. Máme prosit o vytrvalost v ní a o to, abychom nepodléhali znechucení. Neustále máme za druhé zápasit v modlitbách. Podléháme sklonu různé věci komentovat, ale spíše bychom se za ně měli modlit. Papež František říká, že člověk po pádu potřebuje milosrdenství – a ne soud. Milovat znamená si uvědomovat, že druzí jsou děti nebeského Otce, který je také naším Otcem. Sv. Faustyna ve svém duchovním deníku píše, že se každé ráno připravuje na celodenní zápas. Eucharistie jí k tomu dává sílu a pomáhá, aby konala to, co po ní Ježíš žádá. Já každé ráno nepřijímám eucharistii, ani nežiji tak svatým životem jako sestra Faustyna, ale i pro mě je tato forma setkání s Ježíšem posilou, velkým darem od Něho a časem, kdy můžu nejintenzivněji zakoušet Jeho přítomnost. Karolina Mikotová
POZVÁNÍ Pomozme vybudovat studnu v Tanzanii Milí farníci, rádi bychom vás pozvali na charitativní prodej dárkových předmětů na pomoc Masajům. Bude se konat v neděli 14. 2. 2016 v kostele sv. Václava po mši v 8.30 a v 10.30. Dárky, které si budete moci zakoupit, tentokrát nevy-
tvořili Masajové, ale především maminky z naší farnosti. Můžete se těšit například na svíčky, keramiku, ručně vyrobená mýdla, hřejivé a voňavé polštářky, přáníčka a další. Zakoupením dárku uděláte radost sobě
9/ II nebo svým blízkým, a zároveň podpoříte dobrou věc. Veškeré vybrané prostředky poputují na podporu Masajů v Tanzanii, konkrétně na vybudování studny v oblasti, kde není žádná pitná voda. Více informací najdete na letáčcích a plakátech v kostele. Těšíme se na vás Markéta a Filip Musilovi Emílie Šuralová Katka Jelínková
10/ II
P O Ř A D B O H O S L U Ž E B a další základní informace Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc.
Eucharistie a bohoslužby slova neděle
8.30
kostel sv. Václava
10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi) úterý
18.00 kostel sv. Mikuláše
čtvrtek 8.00
kostel sv. Mikuláše
pátek
18.00 kostel sv. Václava
sobota
8.00
kostel sv. Mikuláše
Eucharistická adorace čtvrtek
20.00–21.00
kostel sv. Mikuláše (od 23. října)
Svátost smíření / duchovní rozhovor neděle
7.30–8.15
kostel sv. Václava
čtvrtek
17.00–18.30 kostel sv. Václava
pátek
17.00–17.45 kostel sv. Václava
• Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil. • Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Příležitost k setkání s knězem úterý
15.30–17.30
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Farní kancelář pro veřejnost úterý
15.30–17.30
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Simona Kocourková email:
[email protected]
11/ II
T Ý D E N N Í P R O G R A M pravidelných aktivit Po 13.00–14.00 16.00–16.45 16.00–16.45 17.00–17.45 17.00–18.30 18.00–19.00 18.30–19.30 19.00–21.00 Út 15.30–18.30 15.30–17.30 15.30–17.30 19.00–23.00 19.00 St 10.00–12.00 16.30–17.30 17.45–18.30 19.30–21.00 18.30–20.30 Čt 8.45 17.00–17.45 17.45–18.45 18.30–20.00 19.00–22.00 19.00 So 9.00–14.00 Ne 8.00–8.30 9.00–10.15 16.30 19.00–21.30
Mariina legie /I. Ditrich/ Příprava dětí na svátosti /H. a P. Svobodovi/ Náboženství: mladší školáci /Simona Kocourková/ Spolčátko (náboženství pro druhý stupeň) /M. Rechnerová/ Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ Biblická hodina /J. Nagy/ – 2. a 4. pondělí v měsíci Angličtina pro dospělé /M. Müller st./ Společenství díků, chval, přímluvných modliteb a duchovního vzdělávání /Helenka Hříbková/ Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost / Simona Kocourková/ Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/ Farní knihovna /M. Tošovská/ Kurzy Alfa – od 29. září do 1. prosince (přípravy vždy cca od 17.00) Společenství „Lísteček“ /S. Kocourková/ Maminky s dětmi /V. Procházková/ Náboženství pro školáky /P. Doubravová/ Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/ Farní charita /H. Rechnerová/ – 1. středa v měsíci
FAR č. 1 SÁL SÁL SÁL
Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Setkání při čaji /J. Nagyová/ – 1x měsíčně dle oznámení Náboženství pro nejmladší děti /M. Fisherová/ Divadelní kroužek /D. Vacková/ Katechumenát /Š. Biskup/ Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/ Modlitba matek /H. Rechnerová/ – sudé týdny roku Setkání neslyšících /S. Góra/ – 1x měsíčně dle oznámení Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Zkouška farní scholy /O. Škoch/ Představení farního nadnárodního pimprlového divadla – poslední neděle v měsíci, kromě prázdnin Společenství mládeže /K. Jančeová/ – 2. neděle v měsíci
SÁL FAR 1. patro
FAR FAR FAR VÁC
č. 1 č. 3 č. 1 boční vchod FAR kancelář FAR č. 1 FAR 1. patro SÁL FAR FAR FAR FAR FAR
FAR FAR FAR FAR FAR FAR
č. 3 č. 1 a 2 č. 1 a 2 kancelář
č. 1 a 2 č. 1 a 2 1. patro č. 1 č. 3 1. patro
SÁL SÁL FAR č. 1 a 2 FAR č. 3
12/ II
K A L E N D Á Ř na únor 2016 2. 2. 3. 2. 4. 2. 4. 2. 4. 2. 6. 2. 9. 2. 10. 2. 11. 2. 12. 2. 13. 2. 14. 2. 14. 2. 14. 2. 15. 2. 20. 2. 26.–27. 2. 28. 2.
Út St Čt Čt Čt So Út St Čt Pá So Ne Ne Ne Po So Pá–So Ne
Mimořádné akce, změny, výjimky
19.00 19.00 8.45 17.00 19.00 15.00 19.00 18.00 17.00 17.00 15.00 8.30 10.30 18.00 16.00 9.00
Setkání ekonomické rady Setkání týmu katechetů Setkání seniorů při čaji ODPADÁ svátost smíření Přednáška o Masajích Karneval pro děti Setkání pastorační rady Eucharistie s udílením popelce ODPADÁ svátost smíření ODPADÁ svátost smíření Duchovní obnova (P. Angelo Scarano) Eucharistie se zařazením mezi čekatele křtu Eucharistie věnovaná zvláště dětem Ekumenická bohoslužba s udílením popelce Svátost smíření pro děti Setkání neslyšících Duchovní obnova pro katechumeny a jejich kmotry 16.30 Představení loutkového divadélka
Webové stránky farnosti
Kontakty
www.farnostvrsovice.cz
farář Stanisław Góra tel.: 737 280 624
[email protected] pastorační asistent Martin Peroutka tel.: 702 075 417 email:
[email protected]
Čísla účtu farnosti na provoz farnosti: 280828389/0800, na opravu varhan: 186817149/0300
FAR FAR FAR VÁC VÁC SÁL FAR VÁC VÁC VÁC SÁL VÁC VÁC VÁC VÁC FAR FAR
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 28. 2., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 17. 2. Kontakt:
[email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Martin Peroutka (MP). Redakční rada: Stanisław Góra, Simona Kocourková (SK), Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PaS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Anna Tesařová (@). Přispěvatelé: Helena Hříbková (HH), Katka Jelínková, Karolina Mikotová, Markéta a Filip Musilovi, Jozef Nagy (JN), Hana Kučerová Rechnerová (Hanka), Emílie Šuralová. Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi
