BLANSKO VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY B2015-Z2 ÚP BLANSKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. Brno, listopad 2016

BLANSKO VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY B2015-Z2 ÚP BLANSKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Brno, listopad 2016

Změna B2015-Z2 územního plán Blansko - Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

Obsah A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..... 2 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI............................................................................................ 2 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH.......................................................................................................................... 3

Příznivé životní prostředí.......................................................................................................3 Soudržnost společenství obyvatel...........................................................................................6 Hospodářský rozvoj území ....................................................................................................7 D. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ...................................... 8 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE........................... 8 F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ ............................. 9

Atelier URBI spol. s r.o.

1


A. Vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na životní prostředí Vyhodnocení vlivu Změny ÚP Blansko B2015-Z2 na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu změny územního plánu ve smyslu ustanovení § 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný správní orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., sdělil: „Návrh zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko“, jehož součástí jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. OŽP tímto uplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů změny územního plánu Blansko na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení“). Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Rámcový obsah vyhodnocení je uveden v příloze stavebního zákona. Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu změny B2015-Z2 ÚP Blansko (respektive zhodnocení ploch nad rámec platného ÚP Blansko, které změna B2015-Z2 navrhuje) a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh změny ÚP Blansko B2015-Z2 nebude mít negativní vliv na životní prostředí, respektive že nedojde ke změně původní koncepce. Doporučeno je:

•

respektovat podmínky využití ploch uvedených v textové části ÚP Blansko, tyto s ohledem na ochranu krajinného rázu a převažující tendence upravit (zpřesnit podmínky prostorového uspořádání ploch rekreace)

Celé vyhodnocení je uvedeno v samostatné dokumentaci „Změna územního plánu Blansko B2015-Z2, Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, Brno, srpen 2016, LÖW & spol., s.r.o.“.

B. Vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jako dotčený orgán ochrany přírody, příslušný dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pod č. j. SR/0307/JM/2015-2 vydala samostatně dne 08.09.2015 k „Návrhu zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko“ stanovisko podle § 45i zákona, ve kterém vyloučila pro část řešeného území nacházející se na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. OŽP KrÚ Jmk jako dotčený orgán ochrany přírody, příslušný dle ust. § 77a odst. 4 písm. x) výše uvedeného zákona, sděluje, že pod č. j. JMK 111910/2015 vydal samostatně dne 31.08.2015 k předloženému „Návrhu zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko“ stanovisko podle § 45i zákona, ve kterém vyloučil pro část řešeného území nacházející se mimo Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Toto vyhodnocení proto nebylo zpracováno.


2


C. Vyhodnocení vlivů na analytických podkladech

skutečnosti

zjištěné

v

územně

Vyhodnocení vlivů návrhu změny bylo vypracováno na základě Územně analytických podkladů ORP Blansko v úplné aktualizaci 2014.

Příznivé životní prostředí Silné stránky Horninové prostředí a geologie Ochrana přírody a krajiny

území je stabilní, pouze v k.ú. Blansko se nachází sesuvné území dobývací prostory – slévárenské písky – Dolní Lhota území pestré kulturní krajiny přítomnost přírodně významných území bohatá lesnatost (jižní, západní i východní část) CHKO Moravský kras (Lažánky, Těchov)

Vodní režim v území

významný vodní tok – Svitava

využití vodního toku pro elektrárnu mimo zastavěné území jsou vodní toky obklopeny lesními plochami fungující čistírna odpadních vod Ochrana ZPF a lesů vyrovnaná skladba krajiny Slabé stránky Horninové poddolované území prostředí a geologie rozvoj obce (jihozápadní část) – místní části Dolní Lhota je částečně limitován dobývacím prostorem Ochrana přírody a nestabilní části krajiny - intenzivně krajiny zemědělsky využívané plochy devastace části krajiny v důsledku rozšiřování dobývacího prostoru Vodní režim v nedostatečná ochrana území před území povodněmi oblasti se sníženou přirozenou retenční schopnosti území


Řešení v rámci B2015-Z2 řešení změny nezasahuje do sesuvného území řešení změny nezasahuje do dobývacího prostoru řešení změny nesnižuje hodnotu či pestrost krajiny řešení změny nezasahuje do přírodně významných území lesy nejsou dotčeny změnou B2015-Z2 řešení dílčích změn B2015-Z2i a B2015-S1g (+ aktualizací v Lažánkách) zasahuje do CHKO MK, jedná se o drobné změny v zastavěném území a v přímé vazbě na něj, které neohrozí přírodní prostředí ani předmět ochrany CHKO řešení změny se nedotkne řeky Svitavy; prostorově se ho dotkne dílčí změna B2015A1i, jde ale o přemostění, takže reálný vliv na tok mít nebude řešení změny nemá vliv na využití vodního toku pro elektrárnu řešení změny se nedotýká lesů ani vodních toků řešení změny respektuje ČOV řešení změny nezasahuje do skladby krajiny Řešení v rámci B2015-Z2 řešení změny nezasahuje do poddolovaných území řešení změny nenavrhuje další rozvoj Dolní Lhoty řešení změny nenavrhuje rozšiřování zemědělských ploch řešení změny nenavrhuje rozšiřování dobývacího prostoru řešení změny nemění koncepci protipovodňové ochrany řešení změny nenavrhuje opatření pro zvyšování retenčních schopností území, rozšiřování zastavitelných ploch

3


Hygiena životního prostředí

zápach z průmyslové zóny v severní části města (převládající SZ větry) znečištění ovzduší a hluk způsobený nákladní dopravou z dobývacího prostoru v Dolní Lhotě inverzní poloha části území – údolí řeky Svitavy, Lažánky, Dolní Lhota, Horní Lhota hluk a znečištění průjezdnou dopravou městem

Ochrana ZPF a lesů zemědělská půda je ohrožena vodní erozí Příležitosti Horninové rekultivace pískového lomu v Dolní prostředí a Lhotě geologie rekultivace lomu u cihelny Ochrana přírody a investice do ochrany přírody krajiny ochrana krajinného rázu


Hygiena životního prostředí

vhodnými revitalizačními opatřeními podpořit retenci vody v území realizace revitalizace vodních toků obnovující jejich samočisticí a ekologickou funkci ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, morfologie toků a vodních ekosystémů řešení vodního režimu po skončení funkčnosti odvodňovacích zařízení rekultivace bývalých skládek a lomů řešení dopravní situace v širších vztazích regulace průmyslové výroby v severní části města

realizace protihlukových opatření v blízkosti železnice omezení návrhových ploch pro bydlení v blízkosti železnice

nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou

nebylo řešeno změnou

změna skýtá možnost dílčího zlepšení, změnou B2015-A1i navrhuje mimoúrovňové napojení Starého Blanska, čímž by mělo dojít ke zvýšení plynulosti dopravy a zlepšení situace u stávajícího úrovňového přejezdu nebylo řešeno změnou Řešení v rámci B2015-Z2 nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou ochrana krajinného rázu byla jedním z důvodů pro zpracování hodnocení SEA, také pro vyloučení mnoha požadavků z řešení změny nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou


nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou změna nenavrhuje další rozvoj výroby v severní části Blanska, na hranici výroby a rozvojové lokality bydlení navrhuje přestavbu nevyužívaného areálu výroby na občanskou vybavenost nebylo řešeno změnou

v rámci dílčí změny B2013-Z1h byla prověřována možnost rozvoje bydlení v jižní části Starého Blanska, plocha byla vymezena jako plocha smíšená právě s ohledem na hlukovou situaci i blízkost výrobních ploch Ochrana ZPF a lesů ochrana přirozené skladby lesa nebylo řešeno změnou ochrana kvalitních zemědělských půd nové zastavitelné plochy byly na kvalitních zemědělských půdách navrhovány v minimálním rozsahu realizace protierozních opatření nebylo řešeno změnou


4


Hrozby Horninové prostředí a geologie

Ochrana přírody a krajiny

nerespektování sesuvného území při případném rozvoji zástavby v obci v tomto území nerespektování dobývacího prostoru při rozvoji zástavby v obci nevhodná a příliš intenzivní zemědělská výroba, ohroženost území erozí, snížená retenční schopnost neregulovaný rozvoj obce, zábor volné krajiny


riziko záplav v důsledku narušení přirozené akumulace vody znečištění povrchových vod vodní erozí závislost protipovodňové ochrany na územích ležících severně od území města Hygiena životního zátěž území z průmyslové výroby prostředí hluková zátěž ze silnice II/374 hluk z železniční dopravy v případě její intenzifikace (mezinárodní koridor) Ochrana ZPF a lesů trvání způsobu obhospodařování zemědělské půdy a pokračování eroze rozšiřování zastavěného území na úkor kvalitních zemědělských půd a lesa

Řešení v rámci B2015-Z2 řešení změny nezasahuje do sesuvného území řešení změny nenavrhuje rozvoj v dobývacím prostoru nebylo řešeno změnou

změna prověřila velké množství záměrů v území (požadavků občanů a investorů), mnoho z nich se na základě tohoto prověření (ve spolupráci se zpracovatelem hodnocení SEA) do řešení nedostalo – šlo zejména o záměry na výstavbu mimo zastavěné území, v problematických polohách, případně při malém procentu využití rozvojových ploch z platného ÚP nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou

změna nenavrhuje další rozvoj výroby nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou


nové zastavitelné plochy byly na kvalitních zemědělských půdách navrhovány v minimálním rozsahu

Pilíř příznivého životního prostředí je v ÚAP hodnocen kladně. Návrh změny B2015-Z2 respektuje hodnoty území (ochrana krajinného rázu, ochrana kvalitního zemědělského půdního fondu apod.), řeší některé problémy (např. hluk a znečištění dopravou ve městě potenciálně snižuje návrhem mimoúrovňového napojení Starého Blanska). Některé hrozby však nebylo možné (i z pohledu posílení jiného pilíře) zcela eliminovat, např. zábor ZPF prakticky není možné zcela vyloučit při zachování možnosti stavebního rozvoje – změna však navrhuje několik ploch přestaveb a nové zastavitelné plochy jsou navrhovány v souladu se zásadami ochrany ZPF. V kontextu ostatních pilířů i změnou prověřovaných záměrů však lze konstatovat, že pilíř příznivého životního prostředí je vývojem území nejvíce ohrožen. Vyvíjen je velký tlak na další rozšiřování zastavitelných ploch na okrajích zástavby některých místních částí (zejména v Těchově a v Klepačově), přičemž nebyly ani zdaleka využity plochy navržené v ÚP. Není zajištěna dostatečná infrastruktura, zástavba má navíc tendence expandovat do volné krajiny a pohledově exponovaných poloh. Koordinace rozvoje zastavitelných ploch a ochrany krajinného rázu by měla být do budoucna prioritou.


5


Soudržnost společenství obyvatel Silné stránky Sociodemografické dobrá dostupnost města Brna podmínky a bydlení dobrá vyšší občanská vybavenost dobrá geografická poloha s nabídkou kvalitního bydlení – severní a západní okraje města, Horní Lhota, Klepačov, Hořice, Olešná Veřejná funkční vodovod infrastruktura funkční ČOV pro Blansko, Horní a Dolní Lhotu, Klepačov, Těchov elektrifikace plynofikace dostatečné občanské vybavení ve veřejném zájmu dobrá dopravní dostupnost

Slabé stránky

Řešení v rámci B2015-Z2 nebylo řešeno změnou občanská vybavenost zachována v plné míře plochy bydlení aktualizovány v rámci změny, prověřeny záměry na další rozvoj – zejména v Klepačově a v Těchově vodovod respektován, zpřesněn návrh napojení VDJ Veselice (Těchov) dle projektu respektovány stávající ČOV

nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou občanská vybavenost zachována v plné míře, navrženo je její rozšíření (B2013-Z1d) zachována, zpřesněno odstranění několika dopravních závad (dle podrobnější dokumentace) – Staré Blansko příměstská veřejná doprava IDS JMK nebylo řešeno změnou Řešení v rámci B2015-Z2

Sociodemografické přírodní i technické limity rozvoje podmínky a bydlení pokles počtu obyvatel od roku 2007 Veřejná dopravní zátěž ze silnice II/374 infrastruktura chybějící ČOV v Hořicích, Olešné, Lažánkách nevyhovující dopravní propojení s Klepačovem nevyhovující místní komunikace na Obůrce Příležitosti Sociodemografické harmonický rozvoj města podmínky a bydlení Veřejná dotační politika investic do infrastruktura inženýrských sítí přemostění železniční trati

řešenou změnou nejsou navrhovány záměry ve střetu limity využití území nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou Řešení v rámci B2015-Z2 změna B2015-Z2 respektuje koncepci platného ÚP Blansko nebylo řešeno změnou

dílčí změnou B2015-A1i bylo přemostění železnice převedeno z územních rezerv do návrhu, zpřesněno dle předané studie Hrozby Řešení v rámci B2015-Z2 Sociodemografické nekoordinovaný rozvoj obce, změna prověřila velké množství záměrů v území (požadavků občanů a investorů), podmínky a bydlení nekoncepčnost při vymezování zastavitelných ploch pro mnoho z nich se na základě tohoto bydlení prověření do řešení nedostalo – šlo zejména o záměry na výstavbu mimo zastavěné území a v místních částech, často v místních částech s nízkým procentem využití rozvojových ploch z platného ÚP Veřejná nedostatek finančních prostředků na nebylo řešeno změnou infrastruktura investice

Pilíř soudržnosti společenství obyvatel je v ÚAP hodnocen kladně. Změnou bylo prověřeno množství záměrů na rozvoj bydlení, s ohledem na potenciál místa byla část záměrů zohledněna, v kontextu celkové koncepce a využití dříve navržených zastavitelných ploch bylo též množství záměrů vyloučeno. Řešena, resp. zpřesněna jsou lokální dopravní řešení. Tento pilíř byl změnou B2015-Z2 spíše mírně posílen, k negativním zásahům nedošlo. Atelier URBI spol. s r.o.

6


Hospodářský rozvoj území Silné stránky Hospodářství

Rekreace

dobrá zaměstnanost existence velkého počtu podnikatelských subjektů

dobrá dostupnost města Brna rozvinutý turistický ruch rekreační potenciál CHKO Moravský kras

rozvinutá cykloturistika využívající nabídky služeb obce (především v oblasti stravování) funkční areál aquaparku v Blansku rekreační oblast Palava lyžařský areál Hořice sportovní areály Slabé stránky Hospodářství Rekreace Příležitosti Hospodářství Rekreace

Hrozby Hospodářství

Rekreace

Řešení v rámci B2015-Z2 nebylo řešeno změnou stávající plochy umožňující podnikatelské aktivity zachovány, změnou vymezeno několik ploch přestaveb, které novým využitím umožní umístění podnikatelských aktivit nebylo řešeno změnou nebylo řešeno změnou rekreační potenciál respektován, z důvodu, že jeho hlavním pilířem je přírodní prostředí Moravského krasu byl v tomto území kladem důraz na ochranu přírody i krajinného rázu nebylo řešeno změnou

nebylo nebylo nebylo nebylo Řešení nebylo

řešeno změnou řešeno změnou řešeno změnou řešeno změnou v rámci B2015-Z2 řešeno změnou

dosavadní způsob obhospodařování zemědělské půdy zátěž plynoucí z provozu průmyslové výroba nebyla změnou dále rozvíjena výroby Řešení v rámci B2015-Z2 rozvoj služeb pro turistický ruch nebylo řešeno změnou rekreace je potenciálem pro rozvoj nebylo řešeno změnou zaměstnanosti v terciéru realizace dalších cyklostezek nebylo řešeno změnou realizace hipostezek nebylo řešeno změnou Řešení v rámci B2015-Z2 zátěž životního prostředí z provozu změnou nebyl další rozvoj výroby navržen rozvíjejících se provozoven nezaměstnanost v případě většího nebylo řešeno změnou propouštění rozvoj individuální rekreace na úkor rozvoj individuální rekreace nebyl volné krajiny (v souladu s platnou koncepcí) podporován, velké množství záměrů na rozšiřování individuální rekreace bylo po prověření vyloučeno z řešení změny střet turistického ruchu (především nebylo řešeno změnou cykloturistiky) s ochranou přírody

I hospodářský rozvoj území je v ÚAP hodnocen kladně. Nejsou navrženy nové záměry, které by území oslabovaly nebo ohrožovaly, mírně posílen je potenciál rozvoje podnikatelských aktivit, i když spíše menšího (nevýrobního) charakteru. Chráněn je též rekreační potenciál s ohledem na velkou atraktivitu území pro cestovní ruch. Tento pilíř byl změnou B2015-Z2 spíše mírně posílen, k negativním zásahům nedošlo.


7


D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech Při zpracování změny B2015-Z2 nebyly dotčeny skutečnosti, které by nebyly zohledněny v územně analytických podkladech.

E. Vyhodnocení přínosu návrhu změny územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje. Změna B2015-Z2 respektuje a naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č.1. S ohledem na rozsah a podrobnost změny není možné říct, že byly zohledněny všechny republikové priority (mnoho z nich není možné aplikovat na území města Blanska, případně se týkají těch oblastí územního plánování, které nebyly změnou ÚP dotčeny). Při řešení návrhu změny byly zohledněny zejména následující priority: •

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.

•

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

•

Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.

•

Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu.

V době zpracování návrhu změny B2015-Z2 nebyly pro území Jihomoravského kraje vydány platné Zásady územního rozvoje, ty nabyly účinnosti až 3.11.2016. Proto nelze tvrdit, že návrh změny vycházel z priorit stanovených v ZÚR JMK (časová posloupnost dokumentací to neumožňuje). S ohledem na skutečnost, že ZÚR JMK respektují a pro území Jihomoravského kraje konkretizují PÚR ČR, je však i zpětně možno konstatovat, že řešení změny B2015-Z2 není s touto nadřazenou dokumentací v nesouladu, ačkoli z ní primárně nevychází.


8


F.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí

V územně analytických podkladech jsou jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje hodnoceny kladně, území lze považovat za stabilní, bez zásadních problémů. Řešení dílčích problémů je částečně navrženo platným ÚP Blansko, v některých případech jde o záležitosti v územně plánovací dokumentaci obce prakticky neřešitelné (např. dotační politika investic do inženýrských sítí). Návrh změny B2015-Z2 vycházel ze „Zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko s pokyny pro zpracování návrhů změn“. Řešeny byly tedy podněty uvedené v tomto dokumentu a jeho přílohách, případně záležitosti z nich vyplývající. Některých oblastí se změna B2015-Z2 tudíž vůbec nedotkla (např. zemědělského hospodaření či cestovního ruchu). Celkově byla zachována koncepce platného ÚP Blansko, změny se týkaly dílčích záležitostí, které neměly na udržitelný rozvoj Blanska významný vliv. Lze konstatovat, že některé dílčí změny, navržené v rámci zpracování změny územního plánu B2015-Z2, vytváří předpoklad pro řešení některých problémů území (např. mimoúrovňové křížení železnice a napojení Starého Blanska), další podněty nebyly v souladu s analýzou udržitelného rozvoje do řešení zapracovány (např. množství požadavků na rozšíření ploch RI v Žižlavicích s ohledem na nežádoucí rozvoj individuální rekreace). Další slabé stránky a hrozby návrh změny neřeší či podporuje – jedná se však zejména o faktory, které nelze při zachování stavebního rozvoje zcela eliminovat – zábory ZPF, snížení retenčních schopností území apod.. Vždy jsou však zváženy přínosy a rizika, případně jsou navržena kompenzační opatření (např.: zábory jsou navrhovány ve vazbě na stávající zástavbu a v maximální možné míře na půdách nižší bonity, zachován je též podíl nezpevněných ploch na pozemku, který by měl zajistit dostatečné zasakování srážkových vod). Celkově lze říci, že řešení změny B2015-Z2 nebude mít negativní dopad na udržitelný rozvoj správního území města Blanska, nebude narušen žádný z pilířů udržitelného rozvoje ani jejich vyváženost.


9

BLANSKO VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY B2015-Z2 ÚP BLANSKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. Brno, listopad 2016

Recommend Documents