Bílkoviny ve výživě teenagerů

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Bílkoviny ve výživě teenagerů Bakalářská práce

Brno rno 2015

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Irena Plucková, Ph.D.

Martina Zouharová

Bibliografický záznam ZOUHAROVÁ, Martina. Bílkoviny ve výživě teenagerů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2015. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Irena Plucková, Ph.D.

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ V Brně dne 28. března 2015 …………………………………… Martina Zouharová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Ireně Pluckové, Ph.D. za její cenné rady při vypracovávání mé bakalářské práce a za její trpělivost, ochotu a vstřícný přístup vždy, když jsem za ní přišla. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Petru Ptáčkovi, Ph.D. za pomoc s dotazníkovým šetřením. Ráda bych také poděkovala i své rodině za jejich podporu a trpělivost, kterou mi věnovali při vypracovávání této práce.

Anotace Teoretická část bakalářské práce má za úkol přiblížit a objasnit pojem bílkoviny i jejich souvislost se zdravou výživou dospívajících dětí. Shrnuje poznatky o bílkovinách, aminokyselinách, výživě a významu potravin. Praktická část bakalářské práce zahrnuje dotazníkové šetření a zároveň tvoří i náplň hlavního cíle této práce. Orientační dotazníkové šetření si kladlo za cíl ukázat, jak se dnešní mládež stravuje, jaké jsou jejich návyky a kvalita stravy.

Klíčová slova: bílkoviny, aminokyseliny, výživa, teenageři, potraviny

Annotation The theoretical part of the thesis aims to approach and clarify the concept of proteins and their relation to healthy eating for teenagers. It summarizes findings on proteins, amino acids, nutrition and the importance of foods. The practical part includes a questionnaire and content of the main objectives of this thesis. An indicative survey aimed to show how today’s youth eat, their habits and their diet quality.

Key words: proteins, amino acids, nutrition, teenagers, foods

OBSAH ÚVOD A CÍLE PRÁCE ........................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 10 1

2

3

4

Bílkoviny .................................................................................................................. 10 1.1

Charakteristika bílkovin .................................................................................... 10

1.2

Obecné rozdělení živin ..................................................................................... 11

1.2.1

Jednoduché bílkoviny ................................................................................ 12

1.2.2

Složené bílkoviny ...................................................................................... 12

1.3

Stavba bílkovin.................................................................................................. 13

1.4

Struktura bílkovin.............................................................................................. 13

1.5

Vlastnosti bílkovin ............................................................................................ 16

Aminokyseliny ......................................................................................................... 16 2.1

Rozdělení aminokyselin .................................................................................... 17

2.2

Struktura aminokyselin ..................................................................................... 17

2.3

Peptidová vazba ................................................................................................ 17

2.4

Vlastnosti aminokyselin .................................................................................... 18

Bílkoviny ve výživě .................................................................................................. 18 3.1

Výživová hodnota ............................................................................................. 20

3.2

Energetická hodnota bílkovin ........................................................................... 20

3.3

Biologická hodnota bílkovin ............................................................................. 21

3.4

Doporučená denní dávka bílkovin (DDD) ........................................................ 22

3.5

Nadbytek a nedostatek bílkovin ........................................................................ 24

Výživa....................................................................................................................... 24 4.1

Výživová doporučení ........................................................................................ 25

4.2

Rozdělení stravy během dne ............................................................................. 26

4.3

Energetický trojpoměr základních živin ........................................................... 28

4.4

Energetická potřeba ........................................................................................... 28

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 30 5

Vyhodnocení odpovědí respondentů ........................................................................ 31 5.1

Diskuse .............................................................................................................. 58

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 60 LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................... 62 SEZNAM OBRÁZKŮ A JEJICH ZDROJŮ ....................................................................... 64

SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 65 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 66 PŘÍLOHA ............................................................................................................................ 67

ÚVOD A CÍLE PRÁCE Lidské tělo se neobejde bez základních živin, mezi které patří také bílkoviny. Proto je tato bakalářská práce zaměřena právě na bílkoviny, konkrétně na bílkoviny a jejich vztahu s výživou dětí ve věku 13-15 let. V tomto období je důležitý zdravý růst a vývoj dítěte, a proto je přítomnost kvalitních bílkovin ve stravě teenagerů velmi důležitá. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje pět kapitol a má za úkol přiblížit a objasnit pojem bílkoviny i jejich souvislost se zdravou výživou dospívajících dětí. Jsou zde zahrnuty informace o tom, co by měl žák střední školy vědět a znát o bílkovinách. Jednotlivé podkapitoly uvádí charakteristiku bílkovin, jejich rozdělení, stavbu, strukturu a vlastnosti. Jedna z kapitol teoretické části je také věnována bílkovinám ve výživě a jejich rozdělení dle původu na

živočišné

a rostlinné

a podle

výživového

hlediska

na

plnohodnotné

a neplnohodnotné. V této části je dále zahrnuta výživová hodnota bílkovin, jejich nadbytek, nedostatek, energie a doporučená denní dávka (DDD). Teoretická část této bakalářské práce je ukončena kapitolou o energetické potřebě bílkovin ve výživě člověka. Praktická část bakalářské práce zahrnuje dotazníkové šetření, jež bylo provedeno u celkem 136 žáků osmých a devátých tříd základních škol. Tato část tvoří i náplň hlavního cíle této práce. Orientační dotazníkové šetření si kladlo za cíl ukázat, jak se dnešní mládež stravuje, jaké jsou jejich návyky a kvalita stravy. Díky vyhodnocení dotazníkového šetření této bakalářské práce je velmi zřetelně vidět, jak se stravují žáci 8. a 9. ročníků základních škol. Jaké druhy bílkovin nejčastěji konzumují, zda se jedná více o živočišné bílkoviny nebo spíše o bílkoviny rostlinné. Dále je zde uvedeno, jaká jsou nejoblíbenější jídla dětí v tomto tanagerském věku a jakému druhu stravy dávají přednost. Veškeré výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v závěrech této praktické části.

8

Cíle bakalářské práce Prvním z cílů této bakalářské práce bylo za pomoci odborné literatury zpracovat teoretickou část, která přibližuje problematiku bílkovin a jejich důležitosti pro organismus dětí ve věku 13-15 let. Druhým z cílů této práce bylo na základě orientačního šetření zjistit obsah a kvalitu bílkovin ve výživě teenagerů.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Bílkoviny 1.1 Charakteristika bílkovin Bílkoviny jsou organické látky, které jsou odborně nazývány proteiny. „Proteinům udělil jejich název v roce 1839 holandský lékař Gerardus Johannes Mulder podle řeckého protos, tj. první.“ Chemici v Německu používali název Eiweiss = vaječný bílek, díky tomu zavedl Jan Svatopluk Presl název bílkovina. [1] Spolu s tuky a sacharidy patří mezi základní živiny. Proteiny jsou biomakromolekulární látky obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík, který je jejich podstatnou složkou. Bílkoviny jsou složeny z α-aminokyselin. a tvoří více jak polovinu sušiny organismu. Jsou podstatnou součástí všeho živého a to v jakémkoliv stadiu vývoje. [2] V organismu nelze bílkoviny nahradit žádnými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. Biologické funkce bílkovin jsou stavební a podpůrné (skleroproteiny), katalytické (enzymy), regulační (hormony), obranné (protilátky), transportní (hemoglobin, transferin) a zásobní (zdroj energie). [3]

Obr. 1 Molekula bílkoviny1

1

Obr. 1 Molekula bílkoviny Zdroj: www.hillspet.cz/cs-cz/pet-nutrition/proteins.html

10

1.2 Obecné rozdělení živin [3]

11

1.2.1 Jednoduché bílkoviny Dle hierarchie výše je zřetelné, že se bílkoviny dělí na jednoduché a složené. Jednoduché proteiny jsou tvořeny pouze aminokyselinami a dále se dělí podle tvaru na skleroproteiny a sferoproteiny. [4] Skleroproteiny jsou bílkoviny s vláknitou strukturou, proto se též nazývají jako fibrilární bílkoviny. Jedná se především o bílkoviny nerozpustné ve vodě mající význam jako strukturní a podpůrné látky. [5] Do této podskupiny jednoduchých bílkovin patří hlavně kolageny a keratiny. Kolagen je obsažen v kůži, šlachách, chrupavkách a kostech živočichů. Keratin je součásti vlasů, nehtů, kůže a peří. [6] Sferoproteiny jsou bílkoviny s kulovitou strukturou, proto se též nazývají jako globulární bílkoviny. Jedná se o proteiny rozpustné ve vodě a v roztocích soli. [5] Do této podskupiny jednoduchých bílkovin řadíme histony, albuminy a globuliny. Histony obsahují zásadité aminokyseliny a vyskytují se v jádrech eukaryotních buněk, kde se váží na nukleové kyseliny. Albuminy tvoří v krevním séru až 2/3 obsahu všech bílkovin. Vyskytují se ve vaječném bílku, mléce a svalech. [4] Globuliny se vyskytují hlavně v rostlinách a na rozdíl od albuminů se nerozpouštějí ve vodě, ale je možné je rozpustit ve zředěných roztocích solí. [6]

1.2.2 Složené bílkoviny Složené proteiny mají, na rozdíl od jednoduchých proteinů, připojenou ještě neproteinovou složku, kterou může být iont, malá molekula nebo makromolekula. Tato nebílkovinná složka se také jinak nazývá prostetická skupina, která je centrem důležitých biochemických pochodů. [4] Složené bílkoviny se pak rozdělují podle povahy prostetické skupiny na: •

Fosfoproteiny jsou složené bílkoviny, jejichž prostetickou skupinou je fosforečná kyselina, většinou vázaná na hydroxylovou skupinu serinu. Patří sem například kasein, který je základní složkou mléka, v němž je vázán na vápník.

•

Chromoproteiny jsou bílkoviny obsahující barevnou skupinu. Mezi tyto bílkoviny patří například krevní barviva hemoglobin a hemocyanin.

•

Metaloproteiny jsou proteiny, které obsahují jako prostetickou skupinu kov. Patří sem transferin, který kovové ionty přenáší a ferritin, který kovové ionty uskladňuje.

12

•

Nukleoproteiny jsou bílkoviny, jejichž prostetickou skupinou je nukleová kyselina. Jsou obsaženy v buněčných jádrech spolu s histony.

•

Glykoproteiny obsahují sacharidy a jsou součástí sekretů sliznic, kterým dodávají vaznost.

•

Lipoproteiny jsou poslední skupinou složených bílkovin, jejichž nebílkovinnou složku tvoří lipidy. Jedná se o bílkoviny podílející se na stavbě buněčných membrán. [6]

1.3 Stavba bílkovin Jak už je výše v práci zmíněno, bílkoviny jsou složeny z aminokyselin, což jsou z chemického hlediska substituční deriváty karboxylových kyselin. V lidském organismu se vyskytuje celkem dvacet základních aminokyselin. Kromě těchto aminokyselin mohou existovat i jiné, které se vyskytují volně i vázaně v rostlinných pletivech a živočišných tkáních. Abychom vůbec mohli hovořit o bílkovině, tak musí obsahovat nejméně sto aminokyselin navázaných na sebe. [3]

1.4 Struktura bílkovin Aminokyseliny mohou být v bílkovině uspořádány různým způsobem. Některé se mohou několikrát po sobě opakovat, jiné mohou být zastoupeny vícekrát než ostatní a další nemusí být zastoupeny vůbec. [6] Z důvodu složitosti bílkovin tedy hovoříme o primární, sekundární, terciární a kvarterní struktuře. Primární struktura udává pořadí neboli sekvenci aminokyselin v polypeptidovém řetězci. Je řízena geneticky a podmiňuje biochemickou funkci bílkovin. [2] Sekundární

struktura

bílkovin

je

dána

geometrickým

uspořádáním

polypeptidového řetězce a je stabilizována existencí vodíkových vazeb. Toto uspořádání může mít tvar skládaného listu neboli ß-struktura a tvar šroubovice neboli α-helix. [4] Helikální struktury představují uspořádání polypeptidového řetězce do pravotočivé šroubovice zvané α-helix. Na jeden závit šroubovice připadne 3,7 aminokyseliny. [2] Závity šroubovice jsou poutány van der Waalsovými silami a vodíkovými vazbami. Zbytky aminokyselin R směřují vně šroubovice. [7] ß-struktury představují spojení mnoha rovnoběžných bílkovinných makromolekul do tvaru, který připomíná složený list papíru. Makromolekuly jsou spojeny přes

13

intramolekulární vodíkové vazby a postranní řetězce aminokyselin směřují nad a pod rovinu skládaného listu. [4]

Obr. 2 Sekundární struktura bílkovin2

Terciární struktura představuje uspořádání α-helixu a skládaného listu do konečného prostorového tvaru molekuly, typický je globulární a fibrilární tvar. Jednotlivé části řetězce k sobě váží disulfidické vazby, podílí se i vodíkové vazby, iontové vazby a van der Waalsovy síly. [4]

2

Obr. 2 Sekundární struktura bílkovin Zdroj: http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termodynamika/vodikova_vazba.html

14

Obr. 3 Sekundární a terciární struktura bílkovin 3

Kvarterní struktura objasňuje výstavbu bílkovin z jednotlivých polypeptidových řetězců, tzv. podjednotek, které nejsou spojeny peptidovými vazbami. Příkladem je hemoglobin, který se skládá ze čtyř podjednotek spojených nebílkovinnou částí, tzv. hemem. [6]

Primární

zbytky

Sekundární

α-helix

Terciární

polypeptidový řetězec

Kvarterní

spojené podjednotky aminokyselin

Obr. 4 Jednotlivé struktury bílkovin4

3

Obr. 3 Sekundární a terciární struktura bílkovin Zdroj: http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/protein/5x20.jpg 4 Obr. 4 Jednotlivé struktury bílkovin Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1678

15

1.5 Vlastnosti bílkovin Vlastnosti bílkovin jsou dány jejich strukturou a funkcí v organismu. Podle struktury jsou bílkoviny ve vodě rozpustné nebo nerozpustné. [2] Sacharidy, lipidy a proteiny jsou tři základní živiny, které tělo postupně zpracovává, nejprve jsou spotřebovávány sacharidy pak lipidy a nakonec proteiny. Bílkoviny jsou strukturní makromolekuly sloužící na stavbu těla živých organismů, proto jsou nepostradatelné a musíme je neustále přijímat v potravě. Organismus si je neukládá do zásoby jako sacharidy a lipidy. [1] Rozpustnost bílkovin se snižuje vysolováním, což je zvyšování koncentrace soli. Vysolování koloidních roztoků bílkovin způsobuje vyloučení bílkovin z roztoku ve formě sraženiny. [3] Mírným účinkem některých fyzikálních nebo chemických vlivů, jako je například vysoká teplota či působení silných kyselin a zásad, dochází k nevratným změnám terciární struktury, k tzv. denaturaci bílkovin. Jednoduše řečeno, že bílkovina ztrácí biologickou aktivitu, ale její výživová hodnota se nesnižuje. [3]. P. Klouda [7] uvádí denaturaci bílkovin na příkladu s vajíčkem, usmažíme-li si vejce, jde o nevratnou denaturaci, při které došlo k podstatným chemickým změnám.

2 Aminokyseliny Základními stavebními jednotkami bílkovin jsou α-aminokyseliny,

které

vznikají

hydrolytickým

štěpením proteinů. Jedná se o takové aminokyseliny, které

mají

karboxylovou

skupinu

a

primární

aminoskupinu vázanou na stejném uhlíkovém atomu. Aminokyseliny jsou označovány triviálními názvy a užívají se pro ně obvykle zkratky, které jsou složené z prvních tří písmen jejich názvu. [4] Obr. 5 Molekula aminokyseliny5

5

Obr. 5 Molekula aminokyseliny Zdroj: http://www.sportnutrition2.cz/clanek/aminokyseliny-obecne:8/

16

2.1 Rozdělení aminokyselin Aminokyseliny dělíme podle chemického složení a podle schopnosti syntetizovat je. Podle chemického složení jsou nejznámější zásadité, neutrální a kyselé. Zásadité aminokyseliny obsahují více aminoskupin, v opačném případě, kdy aminokyseliny obsahují více karboxylových skupin, se jedná o kyselé aminokyseliny. Pokud je karboxylová skupina zastoupena ve stejné míře jako aminoskupina, jedná se o neutrální aminokyseliny. [6] Podle toho zda mohou být aminokyseliny syntetizovány v živočišném těle nebo nikoli, se dělí na nepostradatelné čili esenciální a na postradatelné čili neesenciální. Většina živočichů si sama nedovede vytvořit esenciální aminokyseliny, proto je musí přijímat v potravě, hlavně ve formě bílkovin. [1]

2.2 Struktura aminokyselin Všechny aminokyseliny v bílkovinách obsahují karboxylovou skupinu (–COOH) a aminoskupinu (–NH2), která je v poloze α. Jelikož obsahují kyselou i zásaditou skupinu, patří mezi amfoterní látky neboli amfolyty. Při vzniku proteinů jsou aminokyseliny vázány peptidovou vazbou. [6]

Obecný vzorec aminokyselin [1]:

α R

CH

α-uhlík …. první uhlík za karboxylovou skupinou COOH

R ……… uhlovodíkový zbytek COOH … karboxylová skupina

NH2

NH2 …… aminoskupina

2.3 Peptidová vazba Peptidová vazba, též nazývaná amidová, se vytvoří kondenzací karboxylové skupiny z jedné aminokyseliny a aminoskupiny z druhé aminokyseliny. Jejím objevitelem byl v roce 1902 Emil Fischer. [1] Jedná se také o základní prvek bílkovin a všech druhů peptidů. [3] Amidy aminokyselin jsou peptidy, pokud neobsahují více než deset aminokyselin, nazývají se oligopeptidy, při vyšším počtu aminokyselinových zbytků se jedná o polypeptidy. [1]

17

Schéma peptidové vazby [6]:

H

N

H

H

O

H

H

C

C

N

C

R1

R2

O

C

OH

peptidová (amidová) vazba

2.4 Vlastnosti aminokyselin Aminokyseliny jsou krystalické látky s poměrně vysokým bodem tání. Rozpouštějí se většinou pouze ve vodě. Pokud se hodnota pH změní, rozpustnost kyseliny ve vodě klesne a tato situace nastane, pokud je aminokyselina v izoelektrickém bodě. Jedná se o situaci, kdy karboxylová skupina je ve formě aniontu a aminoskupina ve formě kationtu.[4]

3 Bílkoviny ve výživě Důležitost bílkovin spočívá v tom, že jsou součástí nejen svalové hmoty, ale i enzymů, protilátek, hormonů, faktorů srážení krve, zajišťují také transport látek a jsou zdrojem energie. [8] Protože neustále dochází k obměně a výstavbě tělesných tkání, je potřeba do těla dodávat stavební látky, jejichž zdrojem jsou právě bílkoviny. Ohledně proteinů ve výživě se vedou neustále debaty. Každý sportovec, ať už vrcholový nebo kondiční, musí k budování své muskulatury či tvarování těla zařadit do stravy hlavně bílkoviny, bez kterých se v dnešní době tito sportovci neobejdou. Z hlediska přijmu, rozdělujeme bílkoviny podle původu na živočišné a rostlinné. Živočišné bílkoviny mají vyšší obsah a zároveň zastoupení všech esenciálních aminokyselin. Jsou lépe vstřebatelné, na rozdíl od bílkovin rostlinného původu.[9] Jak uvádí Z. Vodrážka [10], různé druhy potravin obsahují rozdílný obsah bílkovin. Bohaté na bílkoviny jsou hlavně potraviny živočišného původu, a to například maso, sýry a vejce. Z rostlinných produktů se hovoří hlavně o luštěninách a olejninách. Z luštěnin to jsou hlavně hrách, fazole, čočka a z olejnin arašídy, mák, ořechy. Velmi nízký obsah

18

bílkovin je v ovoci, zelenině a bramborách. K nejvýznamnějším zdrojům bílkovin ve výživě člověka i domácích zvířat patří obiloviny a výrobky z nich. Mají sice střední obsah bílkovin, ale jejich spotřeba je vysoká. Mnoho úsilí se věnuje využití netradičních zdrojů, a to k výrobě přípravků s vysokým obsahem bílkovin pro lidskou výživu a mikrobiální biomasy pro výživu hospodářských zvířat. Tab. 1 Hlavní zdroje a ztráty bílkovin [11] ZDROJE ZTRÁTY

ŽIVOČIŠNÉ bílkoviny ROSTLINNÉ bílkoviny maso jatečních zvířat, drůbež, sója, luštěniny, obiloviny, těstoviny, zvěřina, ryby, mléko, vejce brambory látková přeměna, stolice, sliny, výstelka střev, kůže, moč

Kvalita bílkovinných zdrojů se měří jejich využitelností v organizmu. Jak už je zmíněno v této bakalářské práci, bílkoviny jsou tvořeny z dvaceti aminokyselin, které můžeme běžně najít v rostlinných i živočišných bílkovinách. Osm z nich nazýváme esenciální, protože si je naše tělo nedokáže vyrobit samo a musí je získávat z potravy. [8] Z výživového hlediska se bílkoviny dělí na plnohodnotné a neplnohodnotné. Mezi plnohodnotné se řadí všechny esenciální aminokyseliny v poměru potřebném pro syntézu lidských bílkovin. [12] Jako plnohodnotné se označují všechny bílkoviny, jejichž zdrojem jsou potraviny živočišného původu. [7] V aminokyselinovém složení neplnohodnotných bílkovin obsah jedné či několika aminokyselin je nižší než odpovídá potřebnému množství. Sem patří bílkoviny rostlinného původu [12] Většinu z esenciálních aminokyselin však nalezneme i v luštěninách, obilninách, mandlích a ořechách. Luštěniny jsou v rámci rostlinných potravin vynikající zdroje bílkovin. Z toho vyplývá, že maso není součástí potravy, bez které by nebylo možné se obejít. [8] Laickou veřejností hlavně vegetariány je propagován názor, že živočišné bílkoviny škodí zdraví. Ale jak J. Kotulán [13] uvádí, pokud nejsou živočišné bílkoviny přijímány v extrémních množstvích, je uvedené tvrzení nepravdivé. Je nutné mít stravu vyváženou a pestrou, neupřednostňovat určitý zdroj bílkovin před jinými, jinak by mohlo z dlouhodobého hlediska dojít v organismu k aminokyselinové dysbalanci, tedy nadbytku některých izolovaných aminokyselin.

19

3.1 Výživová hodnota Při hodnocení kvality přijímaných bílkovin v potravě nestačí počítat pouze s jejich celkovým příjmem. Je nutno vzít v úvahu tzv. výživovou hodnotu, která je do značné míry dána zastoupením aminokyselin a jejich využitelností. Dříve se k určení výživové hodnoty proteinů využívalo různých kritérií zjišťovaných biologickými zkouškami na pokusných zvířatech, což bylo velmi nákladné, časově náročné, hodnoty byly sporné. Výživová hodnota každé bílkoviny se určuje pomocí tzv. aminokyselinového skóre AAS (Amino Acid Score), tedy poměrným zastoupením konkrétní, zpravidla esenciální aminokyseliny ve vyšetřované bílkovině ve srovnání s jejím zastoupením v referenčním proteinu. Referenčním proteinem může být například vaječná bílkovina, která má z hlediska výživy optimální složení esenciálních aminokyselin. Další způsob, určení výživové hodnoty bílkovin, je pomocí indexu esenciálních aminokyselin EAAI (Essential Amino Acid Index), který slouží pro přesnější údaje o výživové hodnotě bílkoviny. J. Kotulán [13] uvádí, že nutriční hodnota bílkovin je tím vyšší, čím lépe sestava jejich aminokyselin odpovídá potřebám syntézy bílkovin v tkáních člověka. Bílkoviny živočišného původu jsou po této stránce výhodnější než bílkoviny rostlinné. Z hlediska zdravé výživy je žádoucí konzumovat smíšenou stravu obsahující různé zdroje bílkovin. V každém hlavním jídle, kde se počítá i snídaně, mají být přítomny zdroje bílkovin tak, aby zabezpečily úměrný přívod všech esenciálních aminokyselin. [13] Proto by např. vegetariáni měli mít pestrou stravu a jednotlivé zdroje bílkovin kombinovat.

Hlediska požadavků pro příjem bílkovin [11]: kvalita přijímaných bílkovin, celková energetická potřeba organizmu, fyzická aktivita.

3.2 Energetická hodnota bílkovin Nadbytečně přijaté bílkoviny jsou zpracovávány jako zdroj energie, kterým jsou pro lidský organismus lipidy, sacharidy a proteiny. Energie se využívá k činnosti svalů, osmotické a chemické práci. Jednotkou energie je joule, značí se J. Při hodnocení výživy se užívají jednotky vyšší, a to kilojoule kJ. Dříve byla jako jednotka energie ve výživě užívána kilokalorie, značená jako kcal, kde 1 kcal se rovná 4,184 kJ. [13]

20

Abychom mohli určit denní příjem bílkovin, je nutné vědět, že bílkoviny mají stejný energetický příjem jako sacharidy, kde z 1 gramu bílkovin se získá 17 kJ. [9] Energetická vytíženost základních živin se v některých odborných publikacích zapisuje i tímto způsobem kJ.g–1. [14] Energetická hodnota bílkoviny určuje, kolik energie získá organismus při jejím strávení. Denní energetické pokrytí pro běžného člověka v racionální stravě by mělo být v rozmezí 12-15 % hrazeno bílkovinami a z celého příjmu bílkovin by mělo být minimálně 50 % těch plnohodnotných. Energetický příjem je kromě tělesné práce závislý na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a teplotě prostředí. [9] U dětí v období růstu je potřeba plnohodnotných bílkovin téměř dvojnásobná, než je tomu v dospělosti. Vytváření vlastních bílkovin je závislé výhradně na jejich příjmu potravou. Aby u dětí nebyl narušen vývoj, je třeba dodat alespoň 40 % bílkovin potravinami živočišného původu, optimální je 50-70 %. [11]

3.3 Biologická hodnota bílkovin Biologická hodnota je určující při porovnávání kvality bílkovin. [8] Jako měřítko je bráno celé vejce. Dle P. Konopky [15] biologická hodnota stanovuje, kolik gramů tělesných bílkovin může být vytvořeno ze 100 gramů proteinu ve stravě. Počáteční biologická hodnota je číslo 100 a s kvalitou proteinu se hodnota snižuje. Jako zásobárna energie jsou využity bílkoviny s nízkou hodnotou. Pokud je obsah esenciálních a neesenciálních aminokyselin vyvážený, tak má bílkovina tuto hodnotu vysokou. [16] Kombinací potravin se zvyšuje biologická hodnota potravin. Zatímco samotné maso má biologickou hodnotu mezi 92 a 96, tak kombinací s nějakou potravinou například s bramborem může dosáhnout hodnoty až 137, což je vyšší hodnota než u samotného vajíčka, které má biologickou hodnotu sto. [15] Výhodnější je tedy potraviny kombinovat než konzumovat proteiny pouze z jediného zdroje.

Tab. 2 Biologická hodnota jedné bílkoviny [15] JEDNA BÍLKOVINA Celé vejce Maso Mléko Fazole

BIOLOGICKÁ HODNOTA Živočišné bílkoviny 100 92-96 88 Rostlinné bílkoviny 72

21

Brambory Pšenice Kukuřice

70 56 54

Tab. 3 Biologická hodnota různých směsí bílkovin [15] KOMBINACE BÍLKOVIN Vejce + brambory Vejce + mléko Vejce + pšenice Mléko + pšenice Fazole +kukuřice

POMĚR SMĚSI (%) 35 : 65 71 : 29 68 : 32 75 : 25 52 : 48

BIOLOGICKÁ HODNOTA SMĚSI 137 122 118 105 101

3.4 Doporučená denní dávka bílkovin (DDD) V různých odborných publikacích se hodnoty doporučených denních dávek u bílkovin liší. Na ukázku jsou uvedeny dva odlišné zdroje a to J. Piťha a J. Nevoral. Fyziologická potřeba příjmu bílkovin činí u dospělých zhruba 0,8 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti denně. J. Piťha [11] uvádí, že u dětí je doporučená denní dávka vyšší, a to v prvním roce života 3-4 g/kg a v dalších letech pozvolný pokles až do dospělosti. Zvýšenou potřebu proteinů mají i ženy v průběhu těhotenství a kojení.

Tab. 4 Potřeba bílkovin u různé věkové kategorie [11] VĚKOVÁ SKUPINA Děti Dospělí Senioři Kojící matky Sportovci Onemocnění jater, ledvin

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA 0,9-2,7 g/kg/den 0,8 g/kg/den 1,0-1,2 g/kg/den 1,5 g/kg/den 1,3 g/kg/den (ne více než 2 g/kg/den) individuálně dle zdravotního stavu

Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,6 gramů proteinů na jeden kilogram ideální tělesné hmotnosti na den. [8]

Příklad: •

Muž vážící 80 kg by měl denně přijmout minimálně 48 gramů bílkovin za den (80 x 0,6).

•

U ženy vážící 60 kg by to bylo minimálně 36 gramů (60 x 0,6).

22

Obecné doporučení pro denní příjem bílkovin [13]: •

1-2 porce ze skupiny maso, ryby, luštěniny, vejce

•

2-3 porce ze skupiny mléčných výrobků

K lehčí orientaci v obsahu bílkovin v jednotlivých potravinách může pomoci následující tabulka, kde je u každé potraviny uvedeno zastoupení bílkovin v dané skupině.

Tab. 5 Hlavní zdroje bílkovin ve výživě [9] POTRAVINA Maso (bez viditelného tuku) Mléko kravské Ryby Obiloviny rýže pšenice

BÍLKOVINY (%) 18-20

POTRAVINA Luštěniny sója Ovoce, zelenina brambory Houby Vejce

2-5,4 10-21 6-20 7-9 12-15

BÍLKOVINY (%) 20-25 40-42 <1 2 27 13-14

Lidské tělo, ani to maximálně trénované, není schopno účinně zpracovat více než 1,7 g bílkovin na 1 kg hmotnosti těla denně. Jakékoliv množství nad tuto hranici má za následek přeměnu bílkovin za současné produkce čpavku, a tím i značné energetické zatížení těla, spojené s jeho likvidací. Při stresu dochází ke zvýšení potřeby bílkovin téměř na dvojnásobek spotřeby zdravého člověka, což je 1,6 g/kg. [9]

Tab. 6 Doporučený denní příjem bílkovin v dětské výživě [17] VĚK DÍTĚTE

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA BÍLKOVIN (g/kg hmotnosti dítěte na den)

1-4 roky

1g

4-7 let

0,9 g

7-10 let 10-13 let

0,9 g 0,9 g

13-15 let

0,9 g

15-19 let

0,9 g pro chlapce 0,8 g pro dívky

23

PRŮMĚRNÁ DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA BÍLKOVIN (g/den) 14 g pro chlapce 13 g pro dívky 15 g pro chlapce 17 g pro dívky 24 g pro chlapce i dívky 34 g pro chlapce 35 g pro dívky 46 g pro chlapce 45 g pro dívky 60 g pro chlapce 46 g pro dívky

3.5 Nadbytek a nedostatek bílkovin Nadměrný přísun bílkovin způsobuje, že se část aminokyselin v játrech odbourá a určitý podíl je využit k syntéze zásobních jaterních bílkovin. Při nadbytku bílkovin ve stravě dochází k velké zátěži jater a ledvin, což způsobuje poruchu jejich funkcí. [12] Nadbytek bílkovin je spojený s osteoporózou, protože dochází k nadměrnému vylučování kalcia, tedy odvápnění kostí, společně s degradačními produkty bílkovin. Výskyt nádorových onemocnění bývá spojován s nadbytkem bílkovin zejména živočišného původu, a to hlavně z důvodu příjmu škodlivých látek, které vznikající při jejich tepelné úpravě. Přemíra bílkovin v raném dětském věku bývá dávána do souvislosti s předčasným rozvojem jak obezity u dětí, tak i neinfekčních chorob, jako je cukrovka a vysoký krevní tlak, ve věku dospělém. [9] Zásoby bílkovin, vytvořené samotným organismem, jsou velmi malé. Proto se při jejich nedostatku musí použít protein z tělesných tkání. [12] Dlouhodobý nedostatek bílkovin způsobuje zpomalení růstu, duševního i tělesného vývoje u dětí. [8] Dále způsobuje snížení obranyschopnosti, špatné hojení ran, snížení detoxikační schopnosti jater a poruchy nervového systému. [14]

4 Výživa Výživa je velice individuální obor a je potřeba vždy upravit složení stravy v závislosti na cílech jedince. [13] Organismus člověka funguje jako termodynamický systém, který získává energii z potravy a přeměňuje ji na energii mechanickou, elektrickou a tepelnou. [18] Existují dvě stránky správné výživy, kvantitativní a kvalitativní. Při stránce kvantitativní musí být dodržena energetická rovnováha, kdy příjem energie odpovídá jejímu výdeji. Menší energetické nároky na výživu mají hlavně lidé vykonávající lehkou svalovou činnost oproti těžce fyzicky pracujícím. Důležité je dbát na energetickou rovnováhu hlavně v dětství, v období dospívání, v těhotenství a při kojení. V případě, kdy je energetický příjem vyšší než jeho výdej, dochází v organismu k nahromadění tuku, čímž je způsobena u většiny lidí nadváha až obezita. Z hlediska kvalitativního se musí dbát na dostatečný přísun vody. Strava musí být vyvážená a různorodá, aby byly zajištěny živiny, vitamíny a minerály v dostatečném množství. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, dochází k nedostatku určitých živin, může být oslabená imunita či zvýšené riziko srdečního a nádorového onemocnění. Zkrátka a dobře, výživa a zdravotní stav člověka spolu úzce souvisí. [19]

24

Pod pojmem výživa lze chápat vše, co je spjato s obživou jedince nebo populace. Lidskou potravu tvoří poživatiny, které dělíme na potraviny a pochutiny. Potravinou nazýváme vše, co slouží k výživě člověka. Pochutiny se od potraviny liší tím, že nemají téměř žádnou výživnou hodnotu. [10] Potrava, kterou jíme, dodává energii a sílu ke všem činnostem našeho těla, živiny pro růst a obnovu tkání a životně důležité látky nezbytné pro metabolické procesy uvnitř buněk. Zdravá strava by měla: [13] • být složena z pestré škály přírodních potravin, ve kterých jsou vyváženy sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály a vláknina, • zásobovat tělo energií podle jeho potřeb, • obsahovat pouze malé množství nasycených tuků, které zvyšují riziko rozvoje chorob z nesprávné výživy, například ischemické choroby srdeční.

4.1 Výživová doporučení V dnešní době se vyskytuje mnoho chorob, a to zejména ateroskleróza, hypertenze, nádory plic a tlustého střeva, obezita, cukrovka, osteoporóza, zubní kazy a další choroby, které vedou až ke smrti člověka. Hlavní příčinou je nezdravá strava a špatná technologie přípravy pokrmů. Proto je dobré dodržovat následující výživová doporučení, stanovená Světovou zdravotnickou organizací [19]: •

úprava příjmu celkové energetické dávky a to v závislosti na pohybové činnosti, aby se příjem energie rovnal jejímu výdeji,

•

snížení příjmu tuků, aby nebyl vyšší než 30 % energetického příjmu,

•

zvýšení konzumace rostlinných tuků, hlavně olivové a řepkové oleje,

•

snížení příjmu cholesterolu na maximálně 30 g za den,

•

snížení jednoduchých sacharidů v potravě na 10 % celkové energetické dávky a zvýšení podílu škrobu,

•

snížení konzumace kuchyňské soli na 5-7 g za den a upřednostňovat výrobky s menším obsahem soli

•

zvýšení příjmu vitaminu C na 100 mg denně,

•

zvýšení příjmu vlákniny na 30 g denně

•

zvýšení podílu ochranných látek jako jsou minerály, vitaminy a výživové látky, a to zinek, selen, vápník, jod, chrom, karoteny, vitamin E, a látky v zelenině.

25

Sedm zásad správné výživy podle Z. Brázdové [13]: 1. Jez pestrou stravu. 2. Vybírej stravu bohatou zeleninou, ovocem a obilninami. 3. Udržuj si zdravou tělesnou hmotnost. 4. Vybírej stravu s nízkým obsahem tuků (zejména sádla a mléčného tuku) a cholesterolu. 5. Používej cukr jen umírněně. 6. Používej sůl jen umírněně. 7. Jestliže piješ alkohol, čiň tak umírněně. Tato zásada je samozřejmě určena dospělým, děti a mládež do 18 let nemají pít alkohol vůbec.

4.2 Rozdělení stravy během dne Pravidlem pro správné stravování je, že příjem energie se má rovnat jejímu výdeji. Strava má být pestrá a bohatá na živiny. [11] Ideálně by se mělo jíst 5-6krát denně, aby člověk co nejlépe využil živiny a energii z potravy a neměl pocit hladu. Častá chyba u většiny lidí je, že se stravují jen třikrát denně. To, že je ideální stravovat se, až šestkrát denně neznamená, že člověk má jíst dvakrát tolik, ale jíst po menších porcích a celodenní dávku energie a živin lépe rozdělit. [20] Snídaně má tvořit zhruba 20-25 % denního energetického příjmu. Měla by být relativně vydatná, protože po spánku potřebuje tělo přijmout dostatek energie, doplnit živiny i tekutiny. Proto je velkou chybou snídani vynechávat! Přispívá to k únavě, horšímu soustředění ve škole a k nadváze, protože chybějící energii člověk dohání odpoledne a večer. Snídaně by měla být nejčastěji složena ze složitých sacharidů, bílkovin, ovoce a zeleniny. Svačina má tvořit 10-15 % denního energetického příjmu. Ideální je čerstvé ovoce, zelenina, tmavé pečivo, mléčné výrobky. Oběd je druhým hlavním jídlem po snídani, ten má poskytnout 30-35 % energie, měl by dodat všechny druhy živin. Důležité jsou také tekutiny, jako je polévka a různé nápoje. Polední svačina má tvořit 10–15 % energie, která má podobné složení jako ranní svačinka. Vždy by měla obsahovat zeleninu a také méně sladké ovoce. Večeře, jako třetí hlavní jídlo, má poskytnout 15–20 % energetického příjmu. Nemusí být teplá, ale musí obsahovat kvalitní bílkoviny jako je maso, ryby, luštěniny, vejce aj. Nesmí chybět pečivo ani zelenina. Přes noc dochází k nejvýraznějšímu růstu

26

a obnově tkání, nedostatek živin v noci přispívá k dosažení nižšího vzrůstu nebo horšího hojení ran. Přejídání na noc vede k obezitě, špatnému usínání a horší kvalitě spánku. [20] Výše uvedené dokládá snad všem známá tzv. „POTRAVINOVÁ PYRAMIDA“, viz obrázek. Potravinová pyramida graficky znázorňuje výživová doporučení. Skládá se z šesti potravinových skupin, které by neměly chybět v jídelnníčku. Základnu tvoří potraviny, které vytváří základ jídelníčku, naopak vrchol pyramidy znázorňuje potraviny a pochutiny, které bychom měli omezovat. U každé skupiny potravin je doporučená konzumace vyjádřena v takzvaných jednotkových porcíh. Popis jednotlivých pater pyramidy: 1. patro 2. patro

zdroj sacharidů, vitaminů a minerálních látek

3. patro – zdroj plnohodnotných bílkovin, železa, vápníku 4. patro = vrchol pyramidy – zdroj tuků, cukrů a sodíku

Obr. 6 Česká potravinová pyramida6

6

Obr. 6 Česká potravinová pyramida Zdroj: http://www.eufic.org/article/cs/expid/food-based-dietary-guidelines-in-europe/

27

4.3 Energetický trojpoměr základních živin Dle J. Velíška [14] výživová doporučení udávají, že by člověk měl denně potravou přijímat zhruba 1 díl proteinů, 1 díl lipidů a 4 díly sacharidů. Po přepočtu to u proteinů činí 12 -14 %, v období růstu se může zvýšit až na 18 %. U tuků činí energetický příjem 2535 energetických procent a zbytek by měl pocházet ze sacharidů, což je nejméně 55 % energie. Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být asi 1 : 1. Příjem živočišných bílkovin by měl být vyšší, než rostlinných, protože z výživového hlediska jsou výhodnější. [9] Důležité je si neplést hmotnostní procenta s energetickými, protože tuky mají dvakrát více energie v jednom gramu než sacharidy a bílkoviny. V následující tabulce je uvedeno srovnání čtyř druhů potravin a dvou pokrmů s uvedením percentuálního zastoupení základních živin. [8]

Tab. 7 Příklad výrobků s vysokým obsahem bílkovin [8]

Jogurt bílý s obsahem 3% tuku Polotučný tvaroh Párky průměrně Kuřecí maso (s kůží) Pizza se šunkou Smažený vepřový řízek

BÍLKOVINY 25 65 20 70 15 30

ENERGIE (%) TUKY SACHARIDY 45 30 20 15 80 0 30 0 45 40 50 20

4.4 Energetická potřeba Energetická potřeba se uvádí v kJ i v MJ, která během dětství roste. Dle následující tabulky energetická potřeba dívek je vždy menší než u chlapců. Je to dáno tím, že je závislá na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a teplotě prostředí. [13]

28

Tab. 8 Energetická potřeba podle pohlaví a věku [9] VĚK CHLAPCI (MJ/den) DÍVKY (MJ/den) 3 6,0 5,6 4 6,6 6,2 5 7,1 6,8 6 7,7 7,1 7 8,1 7,3 8 8,3 7,4 9 8,6 7,5 10 8,7 7,6 11 9,2 8,0 12 9,8 8,6 13 10,6 9,0 14 10,9 8,7 15 11,4 8,9 16 11,9 9,0 17 12,0 9,0 Energetická hodnota je uvedena na množství 100 g potraviny, v některých případech i na jedno balení. Chceme-li porovnat například energetickou hodnotu dvou druhů jogurtů mezi sebou, pak má smysl srovnávat jen údaj na 100 g. Energetická hodnota jednoho balení nebo jedné porce spotřebitelům usnadní započítání do celkového denního příjmu energie.

Tab. 9 Obsah bílkovin v potravinách [8] POTRAVINA Čočka Hrách Fazole Brokolice Vaječný bílek Tvaroh polotučný Bílý jogurt Kuřecí prsa Krůtí prsa Hovězí svíčková

BÍLKOVINY (g/100 g) 26,9 23,7 23,5 4,4 11,1 17,5 4,2-5,9 23,3 24,1 20,0

TUK (g/100 g) 1,2 1,4 1,6 0,9 0,2 2,5 3,5 0,9 1,0 7,4

Hodnoty v prvním sloupci tabulky udávají, kolik je gramů bílkovin ve 100 g potraviny. Ve druhém sloupci tabulky je uvedeno množství tuku (g/100 g). Potravina je tím výhodnější, čím méně tuku obsahuje.

29

PRAKTICKÁ ČÁST Postup při tvorbě praktické části: •

shromáždění materiálů k dosavadním poznatkům v dané problematice;

•

sestavení dotazníku na základě prostudovaných odborných publikací a realizace jeho distribuce po vybraných základních školách;

•

vyhodnocení dotazníku na základě získaných informací v podobě tabulek a grafů;

•

vyvození závěrů na základě získaných dat v podobě slovního vyhodnocení.

Organizace dotazníkového šetření Cílem orientačního šetření, tedy bylo zjistit obsah a kvalitu bílkovin ve výživě teenagerů. Po vyhodnocení výzkumu by mělo být zřejmé, jak se jeho probandi stravují, kterým bílkovinám ve stravě dávají přednost a jaká jídla jsou pro zkoumanou věkovou kategorii v oblibě. K vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníku, který se vzhledem k přihlédnutým okolnostem jevil jako nejefektivnější forma. Dotazník byl v tištěné podobě a obsahoval povětšinou uzavřené otázky, a to z toho důvodu, abychom zjistili přesně to, co nás zajímá, tj. aby měl dotazník dostatečnou validitu. Dotazníkové šetření bylo prováděno v osmých a devátých ročnících základních škol. Výzkumný vzorek tvořili respondenti ze Základní školy Bučovice 711, Základní školy Nádražní 5 v okresním městě Vyškov a také probandi ze Základní školy Kneslova 28 v Brně, našem druhém největším městě. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, z nichž se vrátilo 136 vyplněných. Orientačního výzkumu se tedy zúčastnilo 40 dívek a 30 chlapců z 8. ročníku a 35 dívek a 31 chlapců z 9. ročníku. Poměr žáků v daných ročnících je téměř stejný, čímž byl výzkum efektivnější.

30

5 Vyhodnocení odpovědí respondentů Otázka č. 1: „Pohlaví?“ Otázka č. 2: „Třída?“ Otázka č. 3: „Škola?“

Zpracování těchto otázek je již uvedeno v úvodu praktické části této bakalářské práce. Jak už je tedy zmíněno, výzkum byl prováděn za Základní škole Bučovice 711, Základní škole Nádražní 5 ve Vyškově a na Základní škole Kneslova 28 v Brně. Dotazník vyplnilo celkem 136 probandů. Z osmého ročníku základních škol bylo 70 dotazovaných žáků, a to 40 dívek a 30 chlapců. Z devátého ročníku základních škol bylo 66 dotazovaných žáků, 35 dívek a 31 chlapců.

Otázka č. 4: „Kolik kg vážíš?“ Otázky č. 5: „Kolik cm měříš?“

Tyto dvě otázky byly zpracovány dohromady za účelem zjištění Body Mass Indexu (BMI) dotazovaných žáků. BMI je index tělesné hmotnosti, jehož hodnota je dána váhou v kilogramech, která se vydělí druhou mocninou výšky v metrech. Výsledná hodnota určuje zařazení do rizikové skupiny. Svůj BMI si člověk může jednoduše zjistit na různých internetových stránkách za pomoci BMI kalkulačky nebo vypočítat z níže uvedené rovnice. Body Mass Index každého žáka byl zjištěn zadáním příslušných dat do BMI kalkulačky, která počítá s Queteletovým indexem, jehož rovnice vypadá následovně:

ě á á ýš

31

Zpracované výsledky

Tab. 10: Body Mass Index žáků BMI (Body Mass Index) Podváha Optimální váha Nadváha

8. třída dívky chlapci 13 10 26 16 1 4

9. třída dívky chlapci 11 6 23 23 1

Graf 1: Body Mass Index žáků

Jedná se o otázky otevřené, takže každý respondent odpověděl různě a to znamená, že každý má i jiný BMI. Na základě vyhodnocených výsledků z BMI kalkulačky7, lze zařadit každého žáka do určité kategorie, a to za pomoci stupnice BMI, BMI, která je sestavena podle WHO (Světová zdravotnická organizace):

7

http://vyzivadeti.cz/kalkulacka--bmi/ http://vyzivadeti.cz/kalkulacka

32

Tab. 11: Stupnice BMI8 BMI

Kategorie

méně než 18,5

podváha

18,5 – 24,99

optimální váha

25,0 – 29,99

nadváha

30,0 – 34,99

obezita 1. stupně

35,0 – 39,99

obezita 2. stupně (závažná)

40,0 a více

obezita 3. stupně (těžká)

BMI kalkulačka je u dětí, dívek a chlapců do 18 let, pouze orientační, protože mají odlišnou stavbu těla a proto jejich výsledky nelze přesně zařadit do správné kategorie. I přesto byly děti, alespoň orientačně, podle kritérií BMI rozděleny do tří základních kategorií, podváha, optimální váha a nadváha. Více kategorií není nutné uvádět, protože žádnému žákovi nevyšla hodnota BMI vyšší jak 29. V období puberty dochází k prudkému rozvoji pohlavních orgánů i sekundárních pohlavních znaků, k nim patří i celkový vzhled postavy, přesto děti v tomto věku málo a nezdravě jí, čímž může být ohrožen jejich růst. V ohrožení jsou nejvíce dívky, které ze snahy zhubnout a mít ideální postavu experimentují a do svého jídelního režimu zahrnují různé diety, které jsou většinou založeny na vyšším příjmu bílkovin, což je pro jejich věk nevhodné. Snižování příjmu potravy (většinou u dívek) je v tomto věku velmi nezdravé a tento omezující dietní režim nepřispívá k zdravému vývoji mladého organismu, neboť právě v tomto věku se vytváří svalová hmota a dochází k intenzivnímu růstu kostí. V tomto věku by měl být dostatečný příjem vyvážené a kvalitní stravy a měl by být dodržován pitný režim. Z výše uvedeného grafu je zřetelně vidět, že většina dívek z osmého ročníku má optimální váhu, ale také dost dívek trpí podváhou. Pokud to srovnáme s dívkami z devátého ročníku, tak je zde jen nepatrná změna, což může být způsobeno nevyrovnaným počtem dívek v těchto ročnících. 8

http://apps.who.int/bmi/index.jsp?introPage=intro_3.html

33

U chlapců je vidět změna hlavně v devátém ročníku, kde klesá počet chlapců s nadváhou i podváhou. Je to dáno hlavně tělesným vývojem, chlapci v tomto věku výrazně rostou i hodně sportují. Díky sportu je dodržena energetická rovnováha, kdy příjem energie odpovídá jejímu výdeji.

Otázka č. 6: „Jsi „Jsi kuřák (kuřačka)?“ (kuřačka)? Tab. 12: Kouření Jsi kuřák (kuřačka)? Ano Ne Kouřím jen příležitostně

8. třída dívky chlapci 39 27 1 3


Graf 2: Kouření

K dospívání neodmyslitelně patří puberta, puberta, což je období fyzického a psychického vývoje. Dítě hledá vlastní identitu, začíná vstupovat do světa dospělých. A začíná se také samostatněji rozhodovat o svém životním stylu. Je zřejmé, že v tomto období se nevyvaruje určitých chyb, jako je první cigareta, alkohol a další návykové látky. Proto bylo u této otázky vycházeno z předpokladu, pokladu, že většina žáků na druhém stupni základní školy někdy kouření tabáku zkusila a v mnohých případech bude i třeba jen z prostého „frajerství“ v kouření pokračovat.

34

Z odpovědí na uzavřenou otázku č. 6 však vyplývá, že 91,18 % žáků nekouří, čímž se hypotéza hypotéza nepotvrdila. Důvodem, s velkou pravděpodobností, bude nepravdivá odpověď žáků, což může být způsobeno například i tím, že se děti v přítomnosti učitele při vyplňování dotazníku styděly. styděly. Proto je u této otázky na místě, brát odpovědi respondentů s určitou čitou rezervou. rezervou Z celkového počtu se tedy přiznalo pouze 2,20 % odvážných, že kouří a 4,41 %, že kouří příležitostně.

Otázka č. 7: „Jak „Jak často sportuješ?“

Tab. 13: Sportování Jak často sportuješ? Jednou týdně Dvakrát týdně Vícekrát týdně



Graf 3: Sportování

Jak každý dobře ví, pohyb je nedílnou součástí našeho zdravého životního stylu, pozitivně působí na zdraví, ovlivňuje tělesnou, psychickou i sociální pohodu a to jak u dětí, tak i u dospělých.

35

Největší sportovní nadšení je dle uvedeného grafu zaznamenáno u dívek z osmých ročníků a následně u chlapců z devátých ročníků. Jedná se o děti, které vykonávají pravidelnou pohybovou pohybovou aktivitu, kterou je fotbal, basketbal, plavání atd. Bohužel na základních školách je časová dotace pro tělesnou výchovu jen dvě hodiny týdně, méně to už být nemůže, a to z důvodů zdravotních a hygienických. Je tedy zřejmé, že tyto dvě vyučovací hodiny zdaleka nenaplňují pohybovou potřebu žáků, proto je nutné, aby děti využívaly nejrůznější formy pohybových aktivit.

Otázka č. 8: „Kterému „Kterému pečivu dáváš přednost?“

Tab. 14: Pečivo Kterému pečivu dáváš přednost? Tmavé – celozrnné Bílé – rohlíky, housky Bílé – sladké pečivo



Graf 4: Pečivo

Známým faktem je to, že celozrnné pečivo je zdravější než bílé. J. Kotulán [13] uvádí, že bílé pečivo má biologickou hodnotu potravin nižší než potraviny z tmavých druhů mouky. Biologická hodnota potravin je dána jejím složením a zužitkováním v organismu. Proto je důležité dávat přednost vhodným potravinám.

36

Největší úspěch z uvedeného uvedeného druhu pečiva zaznamenaly rohlíky a housky, housky a to z 69,12 % celkového počtu. Nejvíce konzumují bílé pečivo dívky v osmém ročníku, ale v devátém ročníku zájem o toto pečivo upadá, a dívky dávají přednost tmavému celozrnnému pečivu, což je změna k lepšímu. Protože celozrnné pečivo se vyrábí z mouky, která obsahuje mnoho složek z celého zrna, tedy více bílkovin, tuku, vitaminů skupiny B, vlákniny a minerálních látek. Dále je to potěšují zpráva i z hlediska glykemického indexu, kde bílé pečivo má vyšší vyšší glykemický index než pečivo celozrnné, což znamená, že bílé pečivo nás zasytí jen na krátkou dobu. Ale jinak je tomu u chlapců, kteří konzumují bílé pečivo více v devátém ročníku než v osmém.

Otázka č. 9: „Jaké „Jaké bílkoviny konzumuješ častěji?“

Tab. 15: Bílkoviny Jaké bílkoviny konzumuješ častěji?


a) Živočišné (maso, ryby, drůbež, vejce, aj.) b) Rostlinné (luštěniny, fazole, ořechy, aj.)


Graf 5: Bílkoviny

Při tvorbě dotazníku bylo u této otázky předpokládáno, že děti konzumují ve větší míře bílkoviny živočišné oproti těm rostlinným.

37

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že domněnka domněnka byla potvrzena, protože 87,50 % z celkového počtu odpovědělo na uzavřenou otázku č. 9, živočišné bílkoviny. Z hlediska výživy teenagerů je to velmi pozitivní, protože bílkoviny živočišného původu jsou lépe vstřebatelné než bílkoviny rostlinného původu. Proto, aby nebyl narušen zdravý vývoj dospívajícího organismu, je třeba dodat dospívajícího dodat alespoň 40 % bílkovin potravin potravinami živočišného původu, jak je uvedeno v teoretické části této bakalářské práce. Ale jak se říká: „Nic „ se nemá přehánět.“ Optimální situace je tehdy, tehdy pokud se strava skládá jak z živočišných, tak ta rostlinných bílkovin. Protože bílkoviny jsou potřebné pro obnovu a růst tělesných tkání, tvorbu hormonů a celou řadu důležitých funkcí v organizmu.

Otázka č. 10: „Který z těchto pokrmů si vybíráš nejčastěji?“

Tab. 16: Nejčastější výběr Který z těchto pokrmů si vybíráš nejčastěji? Hamburger z McDonald's (106 g) Salát Šopský (150 g) Medovník (106 g) Pizzu Graf 6: Nejčastější výběr

38

8. třída dívky chlapci 3 3 6 2 4 3 29 25

9. třída dívky chlapci 6 2 11 8 2 4 17 17

Mezi nabízenými pokrmy jsou zahrnuty jídla z rychlého občerstvení, dietní i sladká. U teenagerů je typická rychlá strava, protože v tomto věku nemají čas na pořádné jídlo a často experimentují. Více jak půlka dotazovaných se shodla na společné odpovědi, že nejčastěji si vybírají pizzu. Čímž se předpoklad z tvorby dotazníku částečně splnil. Z 64,70 % žáků, kteří se shodli na odpovědi d), konzumují pizzu dívky v 8. ročníku. Jako druhý pokrm vyhrál Šopský salát, ten nejvíce konzumují dívky dívk v 9. ročníku. Zde je vidět, že zájem o pizzu u těchto dívek o něco klesl, důvodem může být udržování si štíhlé postavy a důraz na vlastní vzhled. Za změnou však mohou být i jiné důvody, a to třeba zdravotní problémy.

Otázka č. 11: „Trpíš „Trpíš nebo jsi trpěl/a některou z těchto nemocí?“ Tab. 17: Nemoci Trpíš nebo jsi trpěl/a některou z těchto nemocí? Onemocnění jater Mentální anorexie, bulimie Celiakie Jiné Graf 7: Nemoci

39

8. třída dívky chlapci 1 5 3

9. třída dívky chlapci -

Na otázku č. 11 je jednoznačná odpověď a to že žáci ve většině případů napsali, že netrpěli žádnou nemocí. Pokud je to pravda a děti se nestyděly přiznat, tak je to chvályhodné. Otázku s jinou odpovědí, než že netrpí žádnou z uvedených nemocí, zodpovědělo pouze 6,62 % z celkového počtu respondentů, kde většina odpovídala, že trpěli rýmou, angínou, astmatem, alergií, horečnou atd., tj. nemocemi, které běžně prodělal každý člověk. Pouze jedna dívka dívka uvedla, že trpěla onemocněním jater. Dívka mohla například prodělat infekční mononukleózu, kterou děti v tomto věku trpí. Jedná se o onemocnění, které postihuje játra, slezinu a uzliny, může se zpočátku jevit jako angína. Ale jedná se pouze o odhad, protože protože odpověď nebyla více specifikovaná.

Otázka č. 12: „Jak Jak často konzumujete mléčné výrobky?“

Tab. 18: Mléčné výrobky Jak často konzumujete mléčné výrobky?

8. třída dívky chlapci 23 22 17 8 -

Každý den Občas Vůbec Graf 8: Mléčné výrobky

40


Otázka č. 12 nás informuje, jak často děti konzumují bílkoviny živočišného původu. Z výše uvedeného grafu je jednoznačně vidět, že z dotazovaných není nikdo takový, který by nejedl mléčné výrobky. Tato informace je velice potěšující, protože mléčné výrobky, výrobky, zejména samotné mléko, jsou významným zdrojem bílkovin, které jak už víme, jsou nezbytné pro růst a vývoj tělesných tkání, pro regeneraci svalové tkáně a také správnou funkci imunitního systému. U dětí školního věku se doporučuje konzumace mléčných výrobků výrobků dvakrát denně a kromě toho i navíc jedenkrát krát denně mléko jako nápoj. Pokud bychom porovnávali konzumaci mléčných výrobků z hlediska pohlaví, tak v 8. ročníku je to skoro vyvážené, ale naopak v 9. ročníku konzumují mléčné výrobky více chlapci než děvčata. děvčata. Může to být způsobeno způsobeno tím, že chlapci dospívají a začínají si více hledět své muskulatury.

„Jak Jak často konzumujete uzeniny?“ Tab. 19: Uzeniny Jak často konzumujete uzeniny?


Každý den Občas Vůbec Graf 9: Uzeniny

41


Následující graf nás informuje, že děti jedí uzeniny jen občas a pouze malá část z nich uzeniny nejí vůbec. Překvapivé je, že v tomto věku konzumují uzeniny více dívky nežli chlapci. V pojídání uzenin každý den zvítězili zvítězili chlapci z 9. ročníku a dívky z 8. ročníku. Uzeniny jsou sice zdrojem energie, ale mají nízkou výživovou hodnotu, proto je v Pyramidě výživy pro děti nenajdeme. [21] [2 V uzeninách je skryto velké množství množství soli, což není vhodné pro děti mladšího věku, protože si navyknou na slanou chuť a v dospělosti solí více než by měli. Podle posledních studií se u nás denní spotřeba soli pohybuje kolem 15 g na osobu, což je při nejmenším alarmující zpráva.

„Jak Jak často konzumujete brambůrky?“

Tab. 20: Brambůrky Jak často konzumujete brambůrky?


Každý den Občas Vůbec Graf 10: Brambůrky

42


Brambůrky neboli také jinak nazývané „chipsy“, jsou oblíbenou pochoutkou jak u dětí školního věku, tak i u dospělých. Tyto výrobky jsou zdrojem tuků, a právě jejich častou konzumací se zvyšuje celkový příjem tuků, což může vést až k obezitě. Výše uvedený graf ukazuje, že konzumace brambůrek je jen občasná a je u obou pohlaví vyvážená, a to jak v 8. tak i v 9. ročníku. Chipsy řadíme do stejné kategorie jako výše zmíněné uzeniny. Tyto slané pokrmy by se měly v naší stravě objevovat jen střídmě, jedná se o tzv. tzv. prázdné kalorie. Příliš sladké, slané a na energii bohaté potraviny způsobují nevyrovnaný příjem živin, což se může projevit i na výkonu žáka.

„Jak často konzumujete sladkosti?“ „Jak

Tab. 21: Sladkosti Jak často konzumujete sladkosti? sladkosti


Každý den Občas Vůbec Graf 11: Sladkosti

43


Všem je nám známo, že děti a sladkosti k sobě neodmyslitelně patří, ale je to dobře? V tomto věku, snědí snad vše co doma najdou. V dotazníkovém šetření respondenti nejčastěji uváděli, že konzumují občas čokoládu, různé tyčinky jako jsou Mars, Twix, Kit Kat a podobně. Jak z uvedeného grafu lze vidět, tak nejvíce sladkosti jedí dívky v 8. ročníku. V 9. ročníku jsou na tom dívky a chlapci úplně stejně. Je chvályhodné, že je nekonzumují každý den, ale jen občas, protože sladkosti nejsou, jak je všeobecně známo, pro naše tělo moc přínosné a to z důvodu nevhodných tuků, které v sobě skrývají a negativně se podepisují také na našem těle. Jediné pozitivum, které se na sladkostech může najít je to, že je pro nás jakýmsi zdrojem energie. Lze si to představit na dětech, které ráno přijdou do školy a v prvních hodinách jsou bez energie a zájmu o dané učivo, ale jakmile nastane čas svačinky a na děti vyskočí ze svačinových boxů například takový Brumík či jiná podobná sladkost, tak se stávají nezvladatelnými, a to z toho důvodu, že právě doplnily svůj příděl energie. Sladkosti jsou takové potraviny, které mají vysoký glykemický index, který mimo jiné určuje, na jak dlouho nás daná potravina zasytí. Čím je tento index vyšší, tím je doba zasycení kratší, z čehož plyne, že po sladkostech dostaneme hlad rychleji, než kdybychom si daly třeba chleba s máslem. Proto je dobré omezit sladkosti, a to na jednu sladkost za den. [21] Výše uvedené je též jedním z důvodů, proč není vhodné mít ve školách automaty na sladkosti či slazené nápoje. Děti pak snáze podléhají tomuto pokušení.

„Jak často konzumujete pečivo?“

Tab. 22: Pečivo Jak často konzumujete pečivo?

8. třída dívky chlapci 40 28 2 -

Každý den Občas Vůbec

44


Graf 12: Pečivo

Při tvorbě této otázky bylo záměrem zjistit, zda děti konzumují pečivo a jaký druh upřednostňují. Dotazovaní žáci jednoznačně zvolili rohlík, na druhém místě se umístil chleba a na dalších místech to byla houska či bageta. Z grafu lze jednoznačně vidět, že děti konzumují pečivo každý den, ať už se jedná o dívky či chlapce nebo o 8. a 9. ročník. Podle pohlaví zde zvítězila děvčata, která konzumují pečivo více než chlapci. Opět se jedná o příjemné říjemné zjištění, protože pečivo a obiloviny jsou zdrojem energie a snadno využitelných sacharidů, zdrojem zdrojem vitaminů, minerálních látek i vlákniny. Mohou ho konzumovat na snídani, svačinu či oběd i večeři. Nedostatek pečiva pečiv může vést k únavě a nepozornosti.

„Ja Jak k často konzumujete ovoce, zeleninu?“

Tab. 23: Ovoce, zelenina Jak často konzumujete ovoce, zeleninu?

8. třída dívky chlapci 30 18 10 12 1

Každý den Občas Vůbec

45


Graf 13: Ovoce, zelenina

Ovoce a zelenina jsou nedílnou součástí zdravé stravy, proto při tvorbě této otázky bylo předpokládáno, že dotazovaní budou konzumovat ovoce, zeleninu každý den. Z výše uvedeného grafu vidíme, že se domněnka potvrdila, potvrdila, a to ze 72,79 %. Což je další příjemné zjištění, protože tyto potraviny by v našem jídelníčku neměly chybět a to hned z několika důvodů. Jsou bohaté na vodu, vodu, vitaminy, minerální látky a vlákninu, dětem dodávají energii a snadno je zasytí. Žák by měl sníst minimálně 5 porcí ovoce a zeleniny, kde porce se bere jako velikost vlastní pěsti či dlaně. Vhodné je vybírat různobarevné druhy kvůli pestrosti ve stravě, která je mimochodem velmi důležitá, díky ní nehrozí nedostatek vitaminů a minerálních látek a nemusejí se užívat žádné doplňky stravy. [21] [21

„Jak Jak často konzumujete jídla z rychlého občerstvení?“

Tab. 24: Jídla z rychlého občerstvení Jak často konzumujete jídla z rychlého občerstvení? Každý den Občas Vůbec

46

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci 1 2 1 32 24 28 26 7 4 6 4

Graf 14: Jídla z rychlého občerstvení

Jak uvádí známé rčení: „Nejsou „Nejsou nezdravé potraviny, ale nezdravá jsou jejich množství [21]] Časté stravováním v takovém typu občerstvení je škodlivé nejen z hlediska množství.“ správné výživy ale i zdravotního stavu. Jídlo Jídlo z rychlého občerstvení nebo též jinak nazývané z angličtiny jako „fast „fast food“, food“, je založeno na rychlém stravování ve stoje či za pohybu, kde člověk nemá čas přerušit mnohem mnohem důležitější činnost než je samotné jídlo. Definice fast foodu dle V. Mužíka [22]: [22 „Nepříliš drahý pokrm, který je velmi rychle připraven a servírován.“ Z výše uvedeného grafu lze konstatovat, že rychlé občerstvení je rozšířeno už i u dětí školního věku, což není moc potěšující. Většina dotazovaných se shodla na tom, že konzumují toto jídlo jen občas, malá menšina, což jsou převážně dívky, se rychlým občerstvením nestravují vůbec. Nejčastějšími zmiňovanými pokrmy u dětí byly hranolky, hamburgery, pizza a párek párek v rohlíku.

47

Otázka č. 13: „Kolik „Kolik hodin před spaním konzumuješ své poslední jídlo?“

Tab. 25: Poslední jídlo dne Kolik hodin před spaním konzumuješ své poslední jídlo?

8. třída

9. třída

dívky chlapci dívky chlapci 13 10 9 10 14 16 11 15 13 4 13 7

1 hodinu před spaním 2 hodiny před spaním 3 hodiny a více před spaním Graf 15: Poslední jídlo dne

Na otázku č. 13 odpověděly děti velmi různorodě. Většina z dotazovaných však zvolila správnou odpověď, a to možnost b). Lze si povšimnout, že dívky 8. i 9. ročníku zvolily možnost c), což může být dáno i tím, že v tomto věku často experimentují s různými dietami, dietami, proto raději ani nevečeří a jdou rovnou spát. Jedná se o špatnou informovanost dětí, protože večeře neodmyslitelně patří k hlavním jídlům, jako je snídaně a oběd. Obecně není dané, v jakou hodinu se má poslední jídlo konzumovat, ale platí, že by see mělo jíst dvě hodiny hodiny před ulehnutím do postele. [21] [21] Večeře by se měla skládat z takových pokrmů, aby byly lehce stravitelné a nenadýmaly nenadýmaly.

48

Otázka č. 14: „Co „Co nejčastěji z daných jídel snídáš?“

Tab. 26: Snídaně [23] Co nejčastěji z daných jídel snídáš? a) Chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, kuřecí šunka b) Bulku, sýr Eidam, šunka drůbeží, kakao c) Rohlík, máslo, jahodový džem, čaj d) Nízkotučný tvaroh, celozrnný rohlík e) Jogurt (bílý jemný, ovocný), müsli f) Ovesné vločky nebo müsli g) Míchaná vajíčka se šunkou, toustový chléb světlý h) Palačinky s horkými višněmi i) Nic

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci 8 3 8 8 8 15 1 13 8 3 11

3 6 1 6 7 2 2 6

5 4 7 12 6 1 5

1 4 1 5 7 2 10

Graf 16: Snídaně

Jak každý ví, snídaně je základ, dodává nám energii na začátek dne. Pokud dítě přijde do školy nenasnídané je bez energie, nesoustředěné a roztěkané. Odpovědi respondentů jsou v tomto případě různorodé. Nejvíce snídají možnost c), e), f) a i). Dívky z 8. ročníku nejčastěji snídají bílé pečivo, čaj a džem, jedná se tedy o běžnou svačinu, která nás zasytí, ale není vyvážená. Nejlepší by bylo celozrnné pečivo, které je bohaté na bílkoviny. Nejhůře dopadla snídaně varianty d), což je nízkotučný tvaroh

49

a celozrnný rohlík. Toto jídlo ale patří mezi ukázkové snídaně, protože tvaroh a celozrnné pečivo je všeobecně velmi bohatým zdrojem bílkovin, kde například Jihočeský tvaroh nám poskytne až 17,5 g bílkovin a úplné minimum tuku ve 100 g, proto je tvaroh vhodný i pro hubnutí. Toto zjištění není moc sympatické, ale trochu to vylepšuje možnost e), kde respondenti snídají bílý jogurt či müsli, čímž doplňují stravu o bílkoviny. Vhodné bílé jogurty jsou například Hollandia Jogurt bílý krémový nebo Activia bílá, které obsahuje 3,64,4 g bílkovin ve 100 g dané potraviny. [23]

Otázka č. 15: „Co nejčastěji z daných jídel svačíš?“

Tab. 27: Svačina [23] Co nejčastěji z daných jídel svačíš? a) Chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, šunka drůbeží b) Rohlík či bulku, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, černý čaj c) Salát Šopský d) Ovoce (banán, jablko, pomeranč, hrozny) e) Zelenina (mrkev, paprika, rajče) f) Jogurt (bílý jemný, ovocný) g) Bageta (se šunkou, slaninou a vejci; s kuřecími stripsy) h) Toast se šunkou a sýrem i) Nic

50

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci 5 6 3 5 12

10

14

12

1 16 9 5 9

1 5 2 2 4

1 14 5 8 3

7 3 1 4

11 6

6 3

8 2

3 3

Graf 17: Svačina

Dopolední svačinu můžeme označit také jako přesnídávku, protože pokud se člověk nestihne nasnídat, tak právě svačina přebírá důležitost snídaně. Svačina má jiný význam jak u dětí, tak u dospělých. Dospělým stačí právě ovoce, které je u dětí školního věku tak oblíbené, ale děti z důvodu růstu a vývoje by měly mít svačinu bohatší jak na zdroj energie, tak na bílkoviny. Proto je zde ideálnější než ovoce, právě možnost b) a h), kde sýry jsou bohatým zdrojem bílkovin. bílkovin. Takový rohlík se šunkou a sýrem nebo toast je mnohem lepší variantou svačiny než svačina ze školního bufetu. Otázka č. 16: „Co „Co nejčastěji z daných jídel obědváš?“

Tab. 28: Oběd Co nejčastěji z daných jídel obědváš? a) Kuře na paprice s rýží b) Kuřecí maso na špízu c) Nudle se zeleninou a šunkou d) Rajská omáčka s hovězím masem a houskovými knedlíky e) Svíčková omáčka s hovězím masem a houskovými knedlíky f) Vepřová pečeně se zelím, houskový knedlík g) Špagety Bolognese h) Hamburger s hranolkami

51

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci 11 10 9 4 5 5 6 3 6 3 1 3 7 5 5 9

6

6

7

6 20 -

4 11 1

4 14 3

5 10 1

i) Pizzu j) Salát Šopský k) Ovocné knedlíky l) Francouzské brambory m) Hovězí guláš s houskovými knedlíky

9 2 5 9 5

2 1 2 4 6

7 2 6 3 5

12 22 1 3

Graf 18: Oběd

Při zodpovězení této otázky se necelá polovina žáků shodla na stejné odpovědi, a to že nejčastěji obědvají špagety Bolognese. Bolognese. Toto zjištění můžeme přisuzovat moderním trendům, protože špagety patří do italské kuchyně, která se u nás objevuje čím dál častěji. Do italské kuchyně patří také pizza, kterou žáci mimo jiné také dost často konzumují. Velmi potěšující je zjištění, že děti děti nejméně obědvají hamburgery s hranolkami. Další roli ve stravování dětí hraje školní jídelna, což je v dnešní době často zmiňovaný problém. Děti v tomto věku jsou v podstatě závislé na tom tom, co jim m taková jídelna je schopna nabídnout. I když jídelny mají mají doporučené dávky a potraviny, aby jídelníček odpovídal zásadám zdravé stravy, tak spousta rodičů si myslí, že tomu tak není. Toto přesvědčení některých rodičů může být způsobeno nedostatečnou informovaností nebo špatnou představou o zdravém stravování dětí. dě

52

Otázka č. 17: „Co „Co si nejčastěji z daných jídel dáváš kolem 3. až 5. hodiny odpolední?“ odpolední?

Tab. 29: Odpolední svačina Co si nejčastěji z daných jídel dáváš kolem 3. až 5. hodiny odpolední? a) Loupák pražský, ovocný čaj b) Celozrnný rohlík, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, černý čaj c) Salát Šopský d) Ovoce (banán, jablko, pomeranč, hrozny) e) Zelenina (mrkev, paprika, rajče) f) Jogurt (bílý jemný, ovocný) g) Sladkosti (Zlaté polomáčené, perník, sušenky Bebe s cereáliemi, …) h) Tyčinka Fly

8. třída

9. třída

dívky chlapci dívky chlapci 4 4 6 2 7 4 6 9 23 8 10 13

2 7 3 13 7

2 13 10 7 9

2 5 1 4 5

1

1

2

1

Graf 19: Odpolední svačina

Co si nejčastěji z daných jídel dáváš kolem 3. až 5. hodiny odpolední? 25 20 dívky z 8. ročníku

15

chlapci z 8. ročníku dívky z 9. ročníku

10

chlapci z 9. ročníku 5 0 a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

Z grafu lze jednoznačně vidět, že respondenti respondenti nejčastěji jedí opět ovoce a jogurt, méně potěšující je konzumace sladkostí, která se vyrovnává konzumaci jogurtů. Nejméně však jedí Šopský salát, což je docela škoda, protože tento pokrm je lehký, dobře stravitelný a v letních měsících velmi osvěžující a v neposlední řadě také tak zdravý. Tato druhá odpolední svačinka by měla být u dětí nejpozději tři hodiny po obědě. Podle Mužíkové [21] jsou ideální odpolední svačinkou potraviny, které se neskladují

53

v lednici. Mohou to být například müsli, suché pečivo, makový či jablečný závin, piškoty, ovoce či zelenina podávaná vcelku nebo ovocná přesnídávka

Otázka č. 18: „Co „Co nejčastěji z daných jídel večeříš?“

Tab. 30: Večeře [23] Co nejčastěji z daných jídel večeříš?

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci a) Smažená vejce 9 4 5 5 b) Pizzu 7 5 5 3 c) Salát Šopský 5 1 4 2 d) Toast se šunkou a sýrem 20 7 12 7 e) Ovesné vločky nebo müsli 5 5 1 2 f) Palačinky s horkými višněmi 2 3 3 g) Jogurt (bílý jemný, ovocný) 10 6 11 3 h) Chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, 5 3 6 5 šunka drůbeží i) Rohlík či bulku, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, 10 9 10 7 černý čaj j) Párky debrecínské, hořčice plnotučná, chléb kmínový 12 9 9 9 k) Kuřecí maso – dušené, zeleninový salát 3 4 1 2 l) Nic 2 1 1 Graf 20: Večeře

54

Z výše uvedeného grafu lze vidět, že žáci nejčastěji večeří toast se šu šunkou nkou a sýrem, a to především dívky z 8. a 9. ročníku. Méně potěšující je konzumace uzenin a to v podobě debrecínských párků, které obsahují tuky, které se v našem organismu projevují nepříznivě. Ideální večeří je zde možnost k), kterou si zvolilo pouze 7,35 % žáků z celkového počtu. Výbornou součástí pestré stravy jsou vejce, a to díky obsahu plnohodnotných bílkovin, vitaminů a živin, tuto variantu večeře si zvolilo jen 17 % žáků.

Otázka č. 19: „Co „Co nejčastěji vybíráš jako přílohu?“

Tab. 31: Příloha [24] Co nejčastěji nejčastěji vybíráš jako přílohu?

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci 6 8 7 11 12 10 13 6 7 5 6 3 15 12 6 10 4 2 2 2 11 7 6 7

a) 200 g vařených brambor b) 200 g bramborové kaše c) 150 g opečených brambor d) 150 g hranolek e) 150 g bramborových kroket f) 150 g rýže Graf 21: Příloha

55

Nejoblíbenější přílohou jsou v podstatě dle očekávání hranolky, jak nám uvádí graf. Jedná se o fritované či pečené brambory, které jsou oblíbené snad po celém světě. Hranolky nejsou vhodné pro děti jak z výživového hlediska, tak i zdravotního, jedná se o takzvané prázdné kalorie, které mohou ze stravy vytěsňovat pro nás důležité živiny, jako je zelenina, ovoce, obiloviny. Samotné brambory obsahují vlákninu i vodu a také jsou zdrojem energie a vitaminu C, ale jedná se pouze o brambory, které jsou vhodně upravené, kam smažené hranolky rozhodně nepatří. Dalším oblíbeným pokrmem, zvláště u dívek 9. ročníku, je bramborová kaše. Do bramborové kaše se přidává mléko a trocha másla, což jsou potraviny obsahující bílkoviny, díky kterým nás kaše zasytí na delší dobu než samotné brambory. Proto je bramborová kaše lepší než samotné suché brambory, jak si většina lidí může myslet. Chvályhodná je i konzumace rýže u dívek 8. ročníku, což je velmi dobře, protože rýže je také zdrojem bílkovin. Když děti sní 100 g rýže, tak do sebe dostanou 7,2 g bílkovin, což přispívá k dennímu přijmu bílkovin, který je pro dívky 35 g a chlapce 46 g, jak je uvedeno výše v této bakalářské práci. [24]

Otázka č. 20: „Které nápoje nejčastěji piješ během dne?“

Tab. 32: Nápoje Které nápoje nejčastěji piješ během dne?

8. třída 9. třída dívky chlapci dívky chlapci a) Čaje – zelený, ovocný, bylinkový, černý,… 8 8 6 10 b) Obyčejnou vodu z kohoutku 15 10 20 6 c) Slazené nápoje (Sprite, Fanta, Coca-Cola, džusy, 21 19 8 17 sladké minerální vody, …) d) Neslazené nápoje (neperlivé vody, minerální vody 12 6 9 7 bez příchuti, …)

56

Graf 22: Nápoje

Poslední grafické znázornění nás informuje o oblíbeném nápoji dětí během dne. Pitný režim rež tedy dostatečný příjem vhodných tekutin za celý den je velmi důležitý, proto lze dbát na to, jaký druh tekutin si vybíráme. Důležitá je také pravidelnost, hlavně u malých dětí, které mají vyšší nároky na příjem tekutin, a to z důvodu většího povrchu těla a povrchu dýchacích cest, což může vést k rychlejší dehydrataci. V. Mužík [22] udává, že přibližná potřeba potřeba tekutin u dětí školního školního věku 14-16 14 16 činí 3025-3150 3025 3150 ml/ ml/den u dospělých je to 2,5 litru. Nejvhodnější nápoje jsou balené vody (kojenecké, pramenité), ovocné a zelené čaje, ale úplně nejideálnější je pitná voda z vodovodu. Dále jsou vhodné polévky a ovoce a zelenina, které mají taky vysoký obsah vody. Z výše že bohužel

uvedeného

převládá

grafu

konzumace konzumace

lze

vidět,

slazených

nápojů, které by se měly pít jen výjimečně.

Obr 7 Příjem vody [21] Obr.

Důvodem je cukr či jeho náhražky, kterými jsou umělá sladidla, kterých je v těchto nápojích vysoké množství. Tyto nápoje neuhasí ani pocit žízně spíše mohou způsobit překyselení krve, močopudnost, poš poškození kození zubní

57

skloviny, nebo dokonce i žaludeční a trávicí potíže. Jenomže pro svoji osvěžující schopnost jsou mezi dětmi tak oblíbené. Na druhou stranu je příjemné zjištění, že dívky v 9. ročníku už pijí obyčejnou vodu z kohoutku. Jen chlapci 8. a 9. ročníků stále zůstávají u slazených nápojů, není se ani čemu divit, v dnešní době jsou na školách automaty s tímto druhem nápojů a pro děti je to velké pokušení.

5.1 Diskuse Tento výzkum byl zaměřen na žáky druhého stupně základních škol, a to v Bučovicích, Brně a okresním městě Vyškov. Jednalo se především o děti 8. a 9. ročníků. Z úvodu dotazníku bylo zjištěno pohlaví, věk, hmotnost a výška dotazovaných, což nám pomohlo zjistit BMI žáků a zda děti trpní nadváhou, podváhou nebo mají optimální váhu. Chlapci tvořili 45 % respondentů a dívky 55 %, z čehož plyne, že na uvedených základních školách o něco více převažuje ženské pohlaví. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina dětí má optimální váhu, což je příjemné zjištění. K dalším potěšujícím zprávám patří skutečnost, že kouření je u dětí adolescentního věku pasivní. Toto tvrzení však musíme brát s určitou rezervou, neboť moc nekoresponduje se stále vzrůstající problematikou kouření na základních školách. Děti v tomto věku experimentují a neuvědomují si, že síla tabáku je velmi adiktivní, tedy že způsobuje silný rozvoj závislosti. Největší sportovní nadšení bylo zjištěno u dívek osmého ročníku a chlapců devátého ročníku, čímž přispívají k lepší pohybové aktivitě, a tím využijí i nadbytek energie z tuků. Mezi často konzumované pečivo, dětmi školního věku, patří hlavně rohlíky a housky, tudíž bílé pečivo, ale našli se i tací, kteří konzumují pečivo tmavé celozrnné. Konzumace celozrnných výrobků je tedy potěšujícím zjištěním, protože je bohatým zdrojem vlákniny, které naše tělo potřebuje. Mezi častěji konzumované potraviny u teenagerů patří bílkoviny živočišného původu, což je velmi dobře, protože jsou plnohodnotné na rozdíl od rostlinných. Rostlinné bílkoviny obsahují jen určité esenciální aminokyseliny, proto se doporučuje je během dne vhodně kombinovat. Tento fakt vyplývající z vyplněných dotazníků, potvrzuje úvodní myšlenku o důležitosti bílkovin v každém jídle rostoucího školáka a častější konzumaci živočišných bílkovin.

58

Za zmínku také stojí častá konzumace mléka a mléčných výrobků, které jsou bohatým zdrojem vápníku, který je tak důležitý pro zdravý růst a vývoj kostí a zubů. Dále se často stravují ovocem a zeleninou. V přiměřeném množství konzumují uzeniny, brambůrky, sladkosti i jídla z rychlého občerstvení. Chvályhodné je, že většina respondentů konzumuje své poslední jídlo dvě hodiny před spaním. Jak vyplývá z dotazníkového šetření, nejčastějším pokrmem na snídani je pro teenagery rohlík s máslem, džemem a čajem, méně oblíbený je nízkotučný tvaroh s celozrnným rohlíkem, který je z těchto možností nejlepší volbou. Objevila se zde i skupina dětí, kteří nesnídají vůbec, což není moc sympatické, už kvůli tomu, že jsou ve vývinu a potřebují doplňovat zdroj živin. Mezi jasné favority na dopolední svačinku patří rohlík se šunkou a sýrem, což je pro děti školního věku, ideální kombinace. Pro dospělé je však vhodnější ovoce a zelenina. Na oběd jsou pro žáky nejvíce populární špagety Bolognese a kuře na paprice s rýží. Nejmenší zájem jeví o hamburger s hranolkami, což je další plusový bod. Na odpolední svačinku si dávají nejčastěji opět ovoce nebo si ji zpestří jogurtem, ale objevují se zde i svačiny v podobě sladkostí, což ve větší míře není vhodné. Poslední jídlo dne, tedy večeři mají nejčastěji v podobě toastu se šunkou a sýrem nebo párky, či jogurt. Nečekaně, jako příloha k hlavnímu jídlu, zvítězily hranolky, které jsou oblíbené na celém světě. Ze závěru dotazníku bylo zjištěno, že děti nejčastěji pijí slazené nápoje, jako jsou Sprite, Fanta, Coca-cola a mnoho dalších nápojů s umělými sladidly, které přispívají ke kazivosti zubní skloviny, obezitě a mnoha dalším, s tím spojeným, potížím. Proto je velmi potěšující, že alespoň dívky z devátých ročníků pijí obyčejnou vodu z kohoutku, která je obecně nejzdravější a našemu tělo nejprospěšnější.

59

ZÁVĚR Bakalářská práce pojednává o bílkovinách ve výživě teenagerů, kde výživa je v současné době velkým hitem. Toto téma bylo zvoleno ve snaze přispět k rozšíření znalostí o bílkovinách ve výživě dětí staršího školního věku. Snahou bylo zpracovat, jaký mají žáci vztah k pravidelnému stravování, stravovacím návykům a ke kvalitě stravy. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zpracovat teoretickou část, která měla pojednávat o bílkovinách a jejich důležitosti. Tento cíl byl naplněn prostřednictvím rešerše odborné literatury. Úvod teoretické části bakalářské práce je věnován bližšímu seznámení s bílkovinami, jejich složením, stavbou, strukturou a vlastnostmi a v neposlední řadě s jejich prospěšností pro náš organismus. Zbylá teoretická část je zaměřena na výživovou, energetickou a biologickou hodnotu, doporučenou denní dávku, na nadbytek a nedostatek bílkovin, na výživová doporučení a potravinovou pyramidu. Kapitola o bílkovinách je sepsána velice přehledně a čitelně. Náročnost textu je přizpůsobena i znalostem a dovednostem studentů čtyřletých gymnázií (popř. středních škol, kde se předmět chemie vyučuje jako všeobecně vzdělávací předmět). Celkový text práce je doplněn o vzorce, obrázky, tabulky i grafy. Druhým z cílů této bakalářské práce bylo zjišťování obsahu a kvality bílkovin ve výživě teenagerů a také to, jaké jsou jejich návyky a kvalita stravy. Cíl byl rovněž naplněn, a to pomocí orientačního dotazníkového šetření. Vyhodnocením výsledků z dotazníkového šetření se podrobněji zabývá část diskuse, která čerpá informace z výsledků výzkumu. Dotazníkové šetření nám prozradilo několik informací o tom, jak často se děti stravují, kterým bílkovinám dávají přednost, jaká jsou jejich oblíbená jídla na snídani, oběd a večeři, jaké nápoje konzumují během dne. Informuje nás také o tom, jak je vhodné kombinovat různé potraviny, volit si ty, které mají vyšší obsah vlákniny a nízký glykemický index, aby tělo zůstalo dostatečně dlouho syté.

60

Vlastní reflexe práce Na této bakalářské práci se mi pracovalo velmi dobře. Tato skutečnost má hned několik důvodů, a to zájem o dané téma, zvědavost co vše se dá vyzkoumat a dozvědět. Dalším důvodem je výborná spolupráce s vedoucí této bakalářské práce, které mimo jiné vděčím i za toto téma. Jak praví klasik: „Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.“ Znamená to znát sám sebe, svůj metabolismus a chovat se sám k sobě ukázněně. Pokud žáci pochopí význam správného stravování, budou se cítit mnohem lépe i po psychické stránce.

61

LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE [1]

KOŠTÍŘ, Josef V. Biochemie známá i neznámá. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1980, 381 s.

[2]

LEDVINA, Miroslav a Alena STOKLASOVÁ. Kompendium středoškolské chemie: vhodné pro přípravu k maturitám a k přijímacím zkouškám na vysoké školy. V Olomouci: Votobia, 1997, 224 s. ISBN 8071981915.

[3]

VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie I: Živé systémy, jejich složení a organizace. Biopolymery - základ živých systémů. Obdivuhodné katalysátory - enzymy. 1. vyd. Praha: Academia, 1992, 180 s. ISBN 80-200-0439-4.

[4]

DOUBRAVA, Jaroslav, Josef V KOŠTÍŘ a Jiří POSPÍŠIL. Základy biochemie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 269 s.

[5]

KARLSON, Peter. Základy biochemie. 2. dopl. vyd. Praha: Academia, 1971, 474 s.

[6]

MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 1. vyd. Olomouc: Olomouc, 2005. ISBN 80-7182-057-1.

[7]

KLOUDA, Pavel. Základy biochemie. 2., přeprac. vyd. Ostrava: Pavel Klouda, 2005, 143 s. ISBN 8086369110.

[8]

KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4734-330.

[9]

SVAČINA, Štěpán, et al. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6.

[10]

VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie III: Od objevu genu ke genovému inženýrství. Rostliny - důležitý zdroj přírodních látek. Mikroorganismy - producenti důležitých látek. Biochemie cizorodých látek. Aplikov. 1. vyd. Praha: Academia, 1993, 191 s. ISBN 80-200-0471-8.

[11]

PIŤHA, Jan a Rudolf POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 143 s. ISBN 978-80-247-2488-1.

[12]

KALAČ, Pavel. Funkční potraviny: kroky ke zdraví. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 2003, 130 s. ISBN 8073220296.

[13]

KOTULÁN, Jaroslav. Zdravotní nauky pro pedagogy. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 258 s. ISBN 9788021057630.

[14]

VELÍŠEK, J. Chemie potravin 1. díl. Tábor: OSSIS, 1999, 328 s. ISBN 232-45251-225-8.

62

[15]

KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. České vyd. České Budějovice: Kopp, 2004, 125 s. ISBN 8072322281.

[16]

KLEINER, Susan M a Maggie GREENWOOD-ROBINSON. Fitness výživa: Power Eating program. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 304 s. ISBN 9788024732534.

[17]

NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Praha: Nakladatelství H+H, 2003, 434 s. ISBN 8086022935.

[18]

ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 542 s. ISBN 9788024728445.

[19]

MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. ISBN 9788024727158.

[20]

Víš, co jíš?: Výživová doporučení - výživa ve výchově ke zdraví. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/teens/

[21]

MUŽÍKOVÁ, Leona a Vladislav MUŽÍK. A KOL. Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků na 1. stupni ZŠ. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2014. ISBN 978-80-7481-070-1. Dostupné z: http://pav.rvp.cz/filemanager/userfiles/Edukacni_materialy/1_pohyb_a_vyziva_web .pdf

[22]

MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007, 150 s. ISBN 9788073151560.

[23]

STOBklub: Databáze potravin. [online]. 2012. vyd. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.stobklub.cz/potraviny-kategorie/412/

[24]

Flora: Pre odborníkov. [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://flora.m7.sk/edennik

63

SEZNAM OBRÁZKŮ A JEJICH ZDROJŮ Obr. 1 Molekula bílkoviny Bílkoviny. [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.hillspet.cz/cs-cz/petnutrition/proteins.html Obr. 2 Sekundární struktura bílkovin BOJKOVSKÝ, Martin. Vodíková vazba. [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://fikus.omska.cz/~bojkovsm/termodynamika/vodikova_vazba.html Obr. 3 Sekundární a terciární struktura bílkovin University of Miami: College of Arts and Sciences. [online]. 2015 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/protein/5x20.jpg Obr. 4 Jednotlivé struktury bílkovin Biochemie - přednášky: Bílkoviny - Struktura bílkovin. [online]. 02. 09. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1678 Obr. 5 Molekula aminokyseliny Aminokyseliny obecně. [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.sportnutrition2.cz/clanek/aminokyseliny-obecne:8/ Obr. 6 Česká potravinová pyramida EUFIC: Česká potravinová pyramida. [online]. 10/2009. 24/03/2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/expid/food-based-dietary-guidelines-in-europe/ Obr. 7 Příjem vody MUŽÍKOVÁ, Leona a Vladislav MUŽÍK. A KOL. Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků na 1. stupni ZŠ. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2014. ISBN 978-80-7481-070-1. Dostupné z: http://pav.rvp.cz/filemanager/userfiles/Edukacni_materialy/1_pohyb_a_vyziva_web.pdf

64

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Hlavní zdroje a ztráty bílkovin [11] ................................................................ 19 Tab. 2 Biologická hodnota jedné bílkoviny [15] ........................................................ 21 Tab. 3 Biologická hodnota různých směsí bílkovin [15]............................................ 22 Tab. 4 Potřeba bílkovin u různé věkové kategorie [11] ............................................. 22 Tab. 5 Hlavní zdroje bílkovin ve výživě [9]............................................................... 23 Tab. 6 Doporučený denní příjem bílkovin v dětské výživě [17] ................................ 23 Tab. 7 Příklad výrobků s vysokým obsahem bílkovin [8].......................................... 28 Tab. 8 Energetická potřeba podle pohlaví a věku [9] ................................................. 29 Tab. 9 Obsah bílkovin v potravinách [8] .................................................................... 29 Tab. 10: Body Mass Index žáků ................................................................................. 32 Tab. 11: Stupnice BMI ............................................................................................... 33 Tab. 12: Kouření ......................................................................................................... 34 Tab. 13: Sportování .................................................................................................... 35 Tab. 14: Pečivo ........................................................................................................... 36 Tab. 15: Bílkoviny ...................................................................................................... 37 Tab. 16: Nejčastější výběr .......................................................................................... 38 Tab. 17: Nemoci ......................................................................................................... 39 Tab. 18: Mléčné výrobky ........................................................................................... 40 Tab. 19: Uzeniny ........................................................................................................ 41 Tab. 20: Brambůrky.................................................................................................... 42 Tab. 21: Sladkosti ....................................................................................................... 43 Tab. 22: Pečivo ........................................................................................................... 44 Tab. 23: Ovoce, zelenina ............................................................................................ 45 Tab. 24: Jídla z rychlého občerstvení ......................................................................... 46 Tab. 25: Poslední jídlo dne ......................................................................................... 48 Tab. 26: Snídaně [23] ................................................................................................. 49 Tab. 27: Svačina [23].................................................................................................. 50 Tab. 28: Oběd ............................................................................................................. 51 Tab. 29: Odpolední svačina ........................................................................................ 53 Tab. 30: Večeře [23] ................................................................................................... 54 Tab. 31: Příloha [24]................................................................................................... 55 Tab. 32: Nápoje .......................................................................................................... 56

65

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Body Mass Index žáků ................................................................................... 32 Graf 2: Kouření........................................................................................................... 34 Graf 3: Sportování ...................................................................................................... 35 Graf 4: Pečivo ............................................................................................................. 36 Graf 5: Bílkoviny ........................................................................................................ 37 Graf 6: Nejčastější výběr ............................................................................................ 38 Graf 7: Nemoci ........................................................................................................... 39 Graf 8: Mléčné výrobky ............................................................................................. 40 Graf 9: Uzeniny .......................................................................................................... 41 Graf 10: Brambůrky ................................................................................................... 42 Graf 11: Sladkosti ....................................................................................................... 43 Graf 12: Pečivo ........................................................................................................... 45 Graf 13: Ovoce, zelenina ............................................................................................ 46 Graf 14: Jídla z rychlého občerstvení ......................................................................... 47 Graf 15: Poslední jídlo dne ......................................................................................... 48 Graf 16: Snídaně ......................................................................................................... 49 Graf 17: Svačina ......................................................................................................... 51 Graf 18: Oběd ............................................................................................................. 52 Graf 19: Odpolední svačina ........................................................................................ 53 Graf 20: Večeře .......................................................................................................... 54 Graf 21: Příloha .......................................................................................................... 55 Graf 22: Nápoje .......................................................................................................... 57

66

PŘÍLOHA

Dotazníkové šetření Vážení studenti, studuji na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a ráda bych vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Bílkoviny ve výživě teenagerů“ Dotazník je anonymní, jeho vyplnění vám zabere jen pár minut. Vaše odpovědi budou sloužit pouze k výzkumným účelům, proto vás prosím o pravdivé odpovědi. Mnohokrát děkuji za Vaši ochotu a čas. Martina Zouharová 1. Pohlaví a) dívka b) chlapec 2. Třída a) 8. ročník (13 – 14) b) 9. ročník (14 – 15) 3. Škola:

4. Kolik kg vážíš?

5. Kolik cm měříš?

6. Jsi kuřák (kuřačka)? a) ano b) ne c) kouřím pouze příležitostně 7. Jak často sportuješ? a) jednou týdně b) dvakrát týdně c) vícekrát za týden 8. Kterému pečivu dáváš přednost? a) tmavé - celozrnné b) bílé – rohlíky, housky c) bílé – sladké pečivo

67

9. Jaké bílkoviny konzumuješ častěji? a) živočišné (maso, ryby, drůbež, vejce, aj.) b) rostlinné (luštěniny, fazole, ořechy, aj.)

10. Který z těchto pokrmů si vybíráš nejčastěji: a) hamburger z McDonald's (106 g) b) salát Šopský (150 g) c) medovník (106 g) d) pizzu

11. Trpíš nebo jsi trpěl/a některou z těchto nemocí? a) onemocnění jater b) mentální anorexie, bulimie c) celiakie (tzn. nesnášenlivost lepku - směs bílkovin vyskytující se v mnoha druzích obilí) d) jiné:…………………………………………..

12. Zatrhni dle příkladu uvedeného v prvním řádku: Jak často konzumujete

každý den

občas

vůbec

Oblíbené (napiš) Nejraději mám mrkev a mrkvový salát.

zelenina mléčné výrobky uzeniny brambůrky sladkosti pečivo ovoce, zeleninu jídla z rychlého občerstvení 13. Kolik hodin před spaním konzumuješ své poslední jídlo? a) 1 hodinu před spaním b) 2 hodiny před spaním c) 3 hodiny a více před spaním

68

14. Co nejčastěji z daných jídel snídáš? a) chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, kuřecí šunka b) bulku, sýr Eidam, šunka drůbeží, kakao c) rohlík, máslo, jahodový džem, čaj d) nízkotučný tvaroh, celozrnný rohlík e) jogurt (bílý jemný, ovocný), müsli f) ovesné vločky nebo müsli g) míchaná vajíčka se šunkou, toustový chléb světlý h) palačinky s horkými višněmi i) nic 15. Co nejčastěji z daných jídel svačíš? a) chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, šunka drůbeží b) rohlík či bulku, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, černý čaj c) salát Šopský d) ovoce (banán, jablko, pomeranč, hrozny) e) zelenina (mrkev, paprika, rajče) f) jogurt (bílý jemný, ovocný) g) bageta (se šunkou, slaninou a vejci; s kuřecími stripsy) h) toast se šunkou a sýrem i) nic

16. Co nejčastěji z daných jídel obědváš? a) kuře na paprice s rýží b) kuřecí maso na špízu c) nudle se zeleninou a šunkou d) rajská omáčka s hovězím masem a houskovými knedlíky e) svíčková omáčka s hovězím masem a houskovými knedlíky f) vepřová pečeně se zelím, houskový knedlík g) špagety Bolognese h) hamburger s hranolkami i) pizzu j) salát Šopský k) ovocné knedlíky l) francouzské brambory m) hovězí guláš s houskovými knedlíky 17. Co si nejčastěji z daných jídel dáváš kolem 3. až 5. hodiny odpolední? a) loupák pražský, ovocný čaj b) celozrnný rohlík, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, černý čaj c) salát Šopský d) ovoce (banán, jablko, pomeranč, hrozny) e) zelenina (mrkev, paprika, rajče) f) jogurt (bílý jemný, ovocný) g) sladkosti (Zlaté polomáčené, perník, sušenky Bebe s cereáliemi, …) h) tyčinka Fly

69

18. Co nejčastěji z daných jídel večeříš? a) smažená vejce b) pizzu c) salát Šopský d) toast se šunkou a sýrem e) ovesné vločky nebo müsli f) palačinky s horkými višněmi g) jogurt (bílý jemný, ovocný) h) chléb kmínový, ovocný čaj, pomazánkové máslo, šunka drůbeží i) rohlík či bulku, sýr Eidam, kuřecí šunka, Rama, černý čaj j) párky debrecínské, hořčice plnotučná, chléb kmínový k) kuřecí maso – dušené, zeleninový salát l) nic 19. Co si nejčastěji vybíráš jako přílohu? a) 200 g vařených brambor b) 200 g bramborové kaše c) 150 g opečených brambor d) 150 g hranolek e) 150 g bramborových kroket f) 150 g rýže

20. Které nápoje nejčastěji piješ během dne? a) Čaje – zelený, ovocný, bylinkový, černý,… b) Obyčejnou vodu z kohoutku c) Slazené nápoje (Sprite, Fanta, Coca-Cola, džusy, sladké minerální vody, …) d) Neslazené nápoje (neperlivé vody, minerální vody bez příchuti, …) Děkuji za vyplnění ☺ Martina Zouharová

70

Bílkoviny ve výživě teenagerů

Recommend Documents