Bibliografické citace I.
Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě
Úvod do terminologie Citát — doslovné uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací. V textu je obvykle uvedena uvozovkami, odsazením nebo jiným typem písma. Bibliografická citace – zdroj informací, který umožňuje identifikovat a zpětně vyhledat dokument
Úvod do terminologie Seznam bibliografických citací — seznam použitých pramenů literatury Citační rejstřík – je sekundární dokument, který spojuje citovaný a citující dokument resp. jejich bibliograf. záznamy, které jsou pomocí citací propojeny.
Proč musíme citovat? ukládá
to autorská etika a autorský zákon č. 121/2000 Sb. autor dokazuje vlastní znalost zpracovaného dokumentu bib. citace umožňuje identifikovat a zpětně vyhledat dokumenty bib. citace poskytuje čtenáři informace o dokumentech, které se zabývají určitým tématem
Obecné zásady citování
Citace musí být jednotná a přehledná Citace musí být přesná a úplná Používáme primární prameny (citujeme s knihou v ruce) Zachováváme jazyk dokumentu Zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk Pokud nějaký údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme dalším Nutné dodržovat jednotnou interpunkci
Nejčastější chyby v citování Citování
díla, které autor nepoužil Necitování díla, které autor použil Citování vlastních děl, aniž by se týkaly daného tématu Nepřesné citování, které znemožňuje identifikaci dokumentu
Plagiátorství Za plagiátorství se považuje: zcizení cizího rukopisu a publikování jej pod svým jménem převzetí myšlenky či výsledku práce někoho jiného a uvedení jej bez upozornění na skutečného autora převzetí části textu či odstavců a neuvedení bibliografické citaci převzetí původního textu, který jen stylisticky upravíme
Citační norma ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 39 s. Třídící znak 01 0197.
Metody citování literatury Přímá citace Doslovné převzetí textu Uváděná v uvozovkách a psaná kurzívou Parafráze Autor vlastními slovy vyjadřuje převzatou myšlenku Odděluje se odstavcem Není uváděna v uvozovkách
Primární odpovědnost (povinný údaj)
Jméno autora je uvedeno vždy v invertovaném pořadí př. NOVÁK, Jan Příjmení píšeme velkými písmeny Tituly se vynechávají Není-li autor, prvním prvkem citace je název dokumentu U zdrojů kde je tvůrců více nebo nemá žádný dominantní roli (filmy) údaj o tvůrci se vynechává a citace začíná názvem př. Kolja [film]. Režie Jan Svěrák
Primární odpovědnost (povinný údaj) Pokud je více autorů, prvního autora uvádíme v invertovaném pořadí a další uvádíme dle vlastního uvážení. Pokud tvůrci mají stejnou roli musíme uvést všechny v bibliografické citaci. Př. NOVOTNÝ, J., P. PROCHÁZKA, O. VTIPNÝ, F. PRUCHA, P. FIALA nebo NOVOTNÝ, J., PROCHÁZKA J., VTIPNÝ O., PRUCHA, F., FIALA P.
Pokud je tvůrců více ale nemají stejnou roli, píše se první a přidá se et al. nebo aj. Př. KLEMEŠ, Jiří et al.
Pokud dokument vydala podřízená složka korporace zapisujeme Př. Ostravská univerzita v Ostravě. Pedagogická fakulta
!!!!!Během celé práce je nutno dodržovat jednotnou formu citace !!!!
Název (povinný údaj) Název
přebíráme z titulní stránky Zapisujeme tak, jak je uvedeno na titulní stránce Píšeme kurzívou Pokud je název příliš dlouhý, zkracuje se vynecháním některých slov
Př. HILSKÝ, Martin. Shakespeare a jeviště svět
Více než jeden název Souběžný název – překlad hlavního názvu do jiného jazyka a je uveden na titulním listě Názvy zapisujeme v pořadí v jakém jsou na titulním listě a oddělujeme „=―
Př. Německo-český slovník = Deutsch-tschechisches Wörterbuch Citace: Německo-český slovník Podnázev Slovní spojení nebo slovo, které doplňuje hlavní název Hlavní název a podnázev oddělujeme „:― s pravostrannou mezerou Př. Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení
Sekundární odpovědnost (nepovinný údaj) Původci dokumentů mohou být: editoři, redaktoři, sestavovatelé, překladatelé aj. Pokud není uveden autor, můžeme např. editora uvést za názvem tedy na místo pro sekundární povinnost (není povinné) Jméno neinvertujme a doplňujeme roli (editoval, sestavil atd.) Různé původce dokumentů oddělujeme „;― Př. Pedagogika pro učitele. Editovaly Alena Vališová, Hana Kasíková Rowlingová, Joanne K. Harry Potter a Fénixův řád. Přeložil Pavel Medek
Typ dokumentu (povinný údaj)
U elektronických dokumentů uvádíme typ nosiče zdroje Př. [CD-ROM], [DVD], [databáze na CD-ROM] Typ se uvádí v [ ] a za hlavním názvem Údaj je povinný U elektronických zdrojů přístupných přes www uvádíme [online]
Př. FIKULKOVÁ, Anna. Postup při tvorbě informační architektury webové prezentace [online].
Vydání Údaj
o vydání je povinný Výrazy o údaji lze zkracovat Číslovku vždy píšeme arabskými číslici Zachováváme jazyk dokumentu Př. Druhé vydání 3rd edition 4. rozšířené vydání
zapíšeme 2. vyd. zapíšeme 3rd ed. zapíšeme 4., rozšíř. vyd.
Nakladatelské údaje – místo vydání
K nakladatelským údajům patří – místo vydání, nakladatel a rok Vždy se uvádí v pořadí - Místo: nakladatel, rok Pokud není místo uvedeno, můžeme místo vydání odhadnout, ale je třeba jej uvést do hranatých závorek [Ostrava], [Ostrava?] V případě, že je v dokumentu uvedeno více míst vydání uvedeme první, které je typograficky zvýrazněné nebo významné místo vydání Pokud není místo uvedeno a nemůžeme jej zjistit uvádíme [s.l.] (sine loco – bez místa)
Nakladatelské údaje nakladatel Vynecháváme zkratky obchod. společností (a.s., s.r.o.) Jméno nakladatele uvádíme v nejkratší a srozumitelné formě Př. John Willey & Sons zapíšeme Willey Scarecrow Press zapíšeme Scarecrow Press
Pokud jméno nakladatele chybí, a nelze jej odhadnout uvedeme zkratku [s.n.] (sine nomine – beze jména) Pokud knihu vydalo více nakladatelů, uvedeme nanejvýše 3 a oddělíme středníkem
Nakladatelské údaje – datum vydání Rok vydání se vždy uvádí arabskými číslicemi Vždy se datum publikování uvádí tak, v jakém se objevuje v dokumentu Př. 1. vydání 1995 zapíšeme 1995 1. vydání 1992, dotisk1995 zapíšeme 1992, dotisk 1995 2nd published 2000, copyright 2001 zapíšeme 2000, c2001
Pokud chybí datum vydání, můžeme jej dohledat z jiného zdroje nebo odhadnout, musí být pak uvedeno v hranatých závorkách Př. [199-] vyšlo v 90. letech [199-?] pravděpodobně vyšlo v 90. letech [2008] vyšlo v roce 2008 [2008?] vyšlo pravděpodobně v roce 2008
Rozsah dokumentu Uvádíme počet stran, ilustrací aj. Vždy je psán v jazyce českém U více svazků uvádíme počet svazků a počet stran Př. xi, 150 s. 82 s. 2 sv. (250 s., 112 s.) 1 mapa 1 zvuková deska
Číslování a stránkování u seriálů Př. 2010, roč. 5, č. 8, s. 25-28 nebo 2010, 5(8), 25-28
Další údaje Edice Uvádíme: Společensko-ekologická edice ; sv. 4 ISBN (monografie) a ISSN nebo e-ISSN (seriály), DOI (digitální objekty) Uvádíme vždy na konci citace Dokumenty vydané v ČR před rokem 1989 ISBN nemají Př. 80-7364-024-4 (10místné ISBN) 978-80-7286-103-3 (13místné ISBN) 1212-5075 (ISSN) DOI 10.1016/S1353-4858(11)70049-6 (DOI)
Použití citace v praxi
Povinná / Nepovinná pole pro monografie Úplná citace
Autor. Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Další původci (editoři, překladatelé). Místo vydání: Nakladatel, Rok vydání. Rozsah (počet stran). Název edice a číslování. Standardní číslo (ISBN). Poznámky
Citace s povinnými poli
Autor. Název. Vydání. Místo vydání: Nakladatel, Rok vydání. Rozsah (počet stran). Název edice a číslování. Standardní číslo (ISBN).
Citace monografie STREIT, Jakob. Proč děti potřebují pohádky. 1. vyd. V Praze: Baltazar, 1992, 79 s. ISBN 80-900-307-4-2.
Firth, Graham. Using intensive interaction with a person with a social or communicative impairment. 1st pub. London: Jessica Kingsley, 2011. 160 s. ISBN 978-1-84905-109-5.
Citace diplomové, rigorózní a habilitační práce PŘÍJMENÍ, Jméno. Název: podnázev. Vedlejší název. Místo vydání, rok vydání. Druh práce. Název instituce, kde byla práce napsána. Vedoucí diplomové práce. Poznámky. Př. BILAVČÍKOVÁ, Jana. Projektové vyučování ve vlastivědě. Brno,1999. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. Vedoucí diplomové práce Miloslava Machalová.
Příspěvek ve sborníku Odpovědnost za příspěvek. Název příspěvku. In (spojovací prvek) Autor (zdrojového dokumentu). Název zdrojového dokumentu. Vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok. Číslovaní svazku obsahujícího příspěvek, Rozsah stran. Název edice. Standardní číslo. Př. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Elektronické knihy, čtenáři a knihovny – jde to dohromady? In RAMAJZLOVÁ, Barbora (ed.). Automatizace knihovnických procesů – VIII. Praha: ČVUT, 2001, s.14-26. ISBN 80-0102-366-4.
Povinná / Nepovinná pole pro seriál Úplná citace Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Místo vydání: Název nakladatelství, Rok vydání (od kterého roku je periodikum vydáváno), Číslování. Standardní číslo (ISSN). Poznámky
Citace s povinnými poli Název: podnázev. Vydání. Místo vydání: Název nakladatelství, Rok vydání (od kterého roku je periodikum vydáváno), Číslování. Standardní číslo (ISSN).
Citace seriálu jako celku Národní knihovna: knihovnické revue. Praha: Národní knihovna, 1990-. ISSN 0862-7487. Journal of applied philosophy. Abingdon: Carfax, 1984-. ISSN 0264-3758.
Povinná / Nepovinná pole pro článek v seriálu Úplná citace Primární odpovědnost k článku (Autor). Název. Název: podnázev zdrojového dokumentu. Vedlejší název. Vydání. Místo vydání: nakladatel, Datum vydání, Číslování, Rozsah stránek příspěvku. Standardní číslo. Poznámky. Citace s povinnými poli Primární odpovědnost k článku (Autor). Název. Název: podnázev zdrojového dokumentu. Datum vydání, Číslování, Rozsah stránek příspěvku. Standardní číslo.
Článek v seriálu ŠMEJKAL, V. Proč nový zákon? CHIP: magazín informačních technologií. 1999, roč. 9, č. 11, s. 54-55. ISSN 1210-0684. nebo ŠMEJKAL, V. Proč nový zákon? CHIP: magazín informačních technologií. 1999, 9(11), 54-55. ISSN 1210-0684. JOHNSON, Thomas K. Dutch reformed philosophy in North America: three varieties in the late twentieth centruy. Communio viatorum. 2003, vol. 45, no. 2, s. 117-133. ISSN 0010-3713. DROBÍK, Tomáš. Gender problematika v církevním životě. Křesťanská revue. 2000, roč. 67, č. 2, s. 39-44. ISSN 0023-4613.
Formy odkazování Metoda průběžných poznámek V textu práce : … O nepřítomnosti mezi historiky se zmiňuje Steig.3 Může to být, jak tvrdí Burchard4…
Odkazy pod čarou: 3 STEIG, MF., The information needs of historians, s. 556. 4 BURCHARD, J. How humanists use a library, s. 219. Seznam bibliografických záznamů : BURCHARD, J. How humanists use a library. In Intrex : report of a planing conference on information transfer experiments, Sept. 3, 1965. Cambridge, Mass. : M.I.T. Press, 1965 STEIG, MF. The information of historians. College and Research Libraries, Nov. 1981, vol. 42, no. 6, s. 549-560.
Formy odkazování Metoda číselných odkazů V textu práce: … její výzkum dále doplňuje ve své vlastní studii (3) . . . která z práce Carol Tenopir (33) vychází. . .
V soupisu citací vypadají záznamy následovně : 3. JACSÓ, Peter. Errors of omission. Online & CD-ROM Review, October 1999, vol. 23, no. 5, p. 20–25.
(následují další citace použitých dokumentů podle čísel) 33. TENOPIR, Carol. Electronic access to periodicals. Library Journal, 1993, vol. 118, iss. 4, p. 54–55.
Formy odkazování Metoda prvního data a prvku V textu práce : Někteří autoři poukazují na sociální důsledky rozvoje digitálních knihoven (Rowlands, 1999, s. 195). Problematikou digitálních knihoven se podrobně ve své monografii zabývala Ch. Borgmanová (Borgman, 2003).
Seznam bibliografických záznamů [abecedně uspořádaný na konci publikace, záznamy se zásadně nečislují, pro lepší vnímání záznamů lze užít odrážek] BORGMAN, Christine L. 2003. From Gutenberg to the global information infrastructure : access to information in the networked world. 1st paperback ed. Cambridge (Mass) : The MIT Press, 2003. xviii, 324 s. ISBN 0-262-52345-0. ROWLANDS, I.; BAWDEN, D. 1999. Digital libraries : a conceptual framework. Libri. 1999, vol. 49, no. 4, s. 192-202. ISSN 0024-2667.
Použité zdroje BIETNÁTOVÁ, Olga, SKŮPA, Jan. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011. [online]. c2004-2011 [cit. 2011-09-10]. Dostupné z: http://citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf BOLDIŠ, Petr. Bibliografická citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. [online] Verze 3.1 a 3.3. c2001-2006, poslední aktualizace 28.3.2006 [2011-01-31]. Dostupné z : http://boldis.cz/ BRATKOVÁ, Eva. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2: metodický materiál pro autory Vysokoškolských kvalifikačních prací . Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha: Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008 [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: http://www.evskp.cz/SD/4c.pdf ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 39 s. Třídící znak 01 0197.
Použité zdroje KATUŠČÁK, Dušan, DROBÍKOVÁ, Barbora, PAPÍK, Richard. Jak psát závěrečné a kvalifikační práce: jak psát bakalářské práce, diplomové práce, dizertační práce, specializační práce, habilitační práce, seminární a ročníkové práce, práce studentské vědecké a odborné činnosti, jak vytvořit bibliografické citace a odkazy a citovat tradiční a elektronické dokumenty. 5. vyd., v českém jazyce 1. Nitra: Enigma, 2008. 161 s. ISBN 978-80-89132-70-6 NEDOMOVÁ, Martina, KŘIVÁNEK, Petr, ŠKYŘÍK, Petr. Jak správně citovat. [online]. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2007 [cit. 2011-0130]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/citace_ opora.pdf
