č.1/2008
Kobylí dědina, školní příloha
Zápis
Předškoláci už jsou tady s rodiči a kamarády. Přišli plnit úkoly, aby mohli do školy. Indiáni čekali, doprovod jim dělali. Splnili bot zavázání, všechno zvládli levou zadní.
V jedné třídě pohádka, v další zase cukrátka. V družině se malovalo, povyku to nadělalo. A teď k panu řediteli – tam se všichni trochu chvěli. Děti všechno splnily, pak se domů vydaly.
í
´
L. Láníčková, M. Hamanová, P. Skácelová, 5. tř.
´
´
´
´
´
ZPRAVODAJ KOBYLI DEDINA 1/2008 í í SKOLNI PRILOHA c. 1/ roc. XV. ´
´
í í í - planuje í í í í - premysli í í - tvorií - bavií - chvali vzpomina - nabizi
Zápis předškoláků, budoucích žáků
tašky a odešli spokojeně s rodiči domů. Až jsme my indiáni všechno pouklízeli, paní učitelka nás pochválila a za odměnu nám dala lízátko. Potom jsme se převlékli a i my, stejně jako předškoláčci, jsme spokojeni šli domů. Michaela Černá, 5. tř.
Malé ohlédnutí, ale velké poděkování ... Vánoce už jsou sice pryč, ale my se k nim ještě na chvilku vrátíme. Chtěli bychom totiž poděkovat za krásný dárek, který jsme našli právě pod vánočním stromečkem v naší třídě. Samozřejmě víme, že dárky nosí Ježíšek, ale tento dárek byl výjimečný tím, že nám jej připravili rodiče. Jsou to krásná trička s kšiltovkami. Děkujeme rodičům Nikol Varmužové za trička, rodičům Martiny Lovečkové za kšiltovky. Velké poděkování patří i mamince Kristýny Ševcové, která nám trička velice pěkně vyzdobila. Každý máme svůj originál. A nezapomněli ani na paní učitelku. Ještě jednou moc děkujeme. Všichni jsme měli obrovskou radost. Žáci 4. třídy s p. uč. Kotkovou Dne 7. 2. 2008 se konal zápis dětí do 1. třídy. Za úkol měly děti projít indiánskou stezkou. Když předškoláčci vešli do školy, tak se trošku báli, ale za chvilku se rozkoukali a strach je přešel. Po stezce je provázeli budoucí deváťáci, kteří se o ně budou příští rok Letošního Valentýna jsem strávila v Olomoustarat. Někteří se už skamarádili a náramně dobře se ci, kde jsem se zúčastnila oblastního kola soutěže Bibbavili. le a my. Sjelo se nás tam více než 70 soutěžících – vítězů U nás v 5. třídě se budoucí školáčci posadili a zkoušeli okresních kol z celé Moravy. Soutěžilo se ve čtyřech kazavazovat boty, hledat rozdíly, skládat králíčka a obkrestegoriích, v té mojí – třetí – se nás sešlo 17. Testy jsem lovat tvary. Za tohle všechno od nás dostali indiánský zvládla s klidem, na většinu otázek (týkaly se především náramek a lízátko. Na chodbě zase cvičili a v ostatních JÁKOBA – významné starozákonní osobnosti v dějinách třídách říkali, co vidí na obrázcích, a rozeznávali tvary. Izraele) jsem znala odpověď, jen pár jsem tipovala. Někteří V družině kreslili a psali svá jména na kartičky. V kuchysoupeři však toho věděli přece jenom víc, a tak jsem v té své ni zase rozeznávali ovoce a napichovali je na špejle. Za odkategorii skončila jako třináctá. měnu si na ovocných špízech pochutnali. Všichni byli moc Jsem ráda, že jsem se tam probojovala a že jsem si šikovní, ale někteří by přece jenom potřebovali ještě trémohla něco nového (a také sama sebe) vyzkoušet. novat. Poslední stanoviště bylo u pana ředitele, který je zapsal do první třídy. Pak si jen sbalili dárečky do malé Markéta Kaňová, 9. B -1-
Bible a my
Kobylí dědina, školní příloha
č.1/2008
Jak jsem se na olympiádu dostal
Hory 2008 To, že pojedeme na hory, jsme pochopitelně věděli už dávno. Ale nevěděli jsme, jaké to bude super. Skutečnost předčila naše očekávání.
Vyrážíme 28. ledna. A pro přesnost – je 9 hodin. Autobus je plný. K sedmákům se přidává pár osmáků a deváťáků. Petříkov v Jeseníkách nás vítá v poledne a chata RESKO nás pozorně vyhlíží. Co si myslí, nevíme dosud. Snad jsme jí neublížili. Nám se ale rozhodně líbila. Měli jsme veliké štěstí, sněhu bylo dost, a proto nám lyžování přinášelo spoustu radosti. A co teprve noční koulovačka, snowboard, dobré jídlo, parádní večery. Hned bychom se vrátili. Sedmáci
Podmínky pro lyžování byly výborné, i sněhu bylo nad naše očekávání. Snowboardisti si taky zrovna nestěžovali na sníh a hned jakmile získali základy, vydali se na těžkou zkoušku svého umění. V lese mezi stromy si zajezdili Freeriding a Kamikadze.
Přebor školy v lyžování
Na lyžařském kurzu v Petříkově proběhl přebor školy ve slalomu a slalomu snowboardistů. Zde jsou výsledky: chlapci dívky 1. Roman Postalkov 1. Sabina Bublová 2. Tadeáš Kubík 2. Sabina Svrčková 3. Jan Kučera 3. Lucie Fridrichová
snowboard 1. Tomáš Marek 2. Milan Wagner 3. Jaroslav Tesák
Ano, jsem to já, komu přálo štěstí při řešení poměrně vyrovnaného školního kola olympiády v anglickém jazyce. A tak jsem se spolu s Jendou Kučerou ze 7. třídy, který vyšel vítězně ze školního kola mladší kategorie, vydal za doprovodu naší angličtinářky p. uč. Otáhalové „prodat“ svůj anglický um do okresního kola v Břeclavi. Začínalo se poslechem. Možná počáteční klid, nebo skutečně moje poslechová dovednost mě překvapily nejlepším výsledkem ze všech (v poslechové části). O to horší ale byl můj „mrštný“ jazyk v mluvené části, kde se projevila zrádná nervozita. I přes konečné desáté místo si vůbec nemyslím, že účast byla zbytečná, ba naopak byla velkou zkušeností, která mě, myslím, nepotká jenom tak a zajisté jí využiji k dalšímu prohlubování a zdokonalování dovedností v dnes již tak nezbytném jazyce, jakým angličtina určitě je. Ondřej Koutník, 9. A
Pythagoriáda V pátek 8. února u nás, v šesté třídě, proběhla matematická olympiáda – Pythagoriáda. Ten, kdo měl zájem, si mohl procvičit logické myšlení. Po vyučování jsme se všichni soutěžící sešli ve třídě (bylo nás 9), kde nám paní učitelka vysvětlila, jak máme při práci postupovat. Potom každý dostal papír se zadáním a zkušební papír. Na splnění všech patnácti úkolů jsme měli rovných 60 minut. Možná se vám to zdá hodně, ale my jsme byli nervózní, abychom to všechno, nebo alespoň polovinu, stihli. Čas rychle ubíhal, nervozita stoupala, všichni pokukovali po hodinách, cvakali propiskami a kreslili si na zkušební papír, protože už nemohli nic vymyslet. Prvních 7 úkolů jsme zvládla bez problémů, ale ty další už byly horší, protože byly samozřejmě těžší. Museli jsme hodně přemýšlet a vymýšlet, jak dojít ke správnému výsledku. Narazili jsme na hodně chytáků, ale hodně jsme jich taky přehlédli. Zkrátka to nebylo jenom o počítání. Když uběhlo 60 minut, museli jsme odevzdat výsledky paní učitelce. Myslím, že jsme z toho měli všichni dobrý pocit a byli rádi, že jsme to aspoň zkusili. Jako první dva se umístili Karel Bařina a Tonda Skácel, kteří se zúčastní okresního kola v Břeclavi. Budeme jim držet palce! Jana Otáhalová, 6. tř. Pythagoriáda pro žáky 7. třídy proběhla 12. března. Školního kola se zúčastnilo 8 žáků. Nejlépe si s příklady poradila a 1. místo obsadila Tereza Bezděková. Na 2. místě skončili se stejným počtem bodů Pavel Mišák a Dominik Loveček. Protože v okresním kole mohou školu reprezentovat pouze dva žáci, rozhodne dodatečné kolo o tom, zda s Terezou pojede do Břeclavi Dominik, nebo Pavel. My ostatní jim budeme držet palce. Sedmáci
-2-
č.1/2008
Kobylí dědina, školní příloha
Krojovaný ples Žáci 2. 3. a 4. třídy zahájili spolu s chasou krojovaný ples 19. 1. 2008. Předvedli nejen pochod a polku, ale zvládli i vrtěnou. Choreografii i nácvik měla na starosti p. učitelka Zdeňka Osičková, hudební doprovod obstarala dechová hudba Dambořanka. Doufáme, že chuť do tance vydrží našim malým tanečníkům i nadále.
Všechny jsme v sokolovně nervózně postávaly a čekaly, až se budeme moci převlíct do džínů, žlutého trička a černé košile – našeho tanečního úboru. K Line dance jsme potřebovaly i „kovbojský“ klobouk. Jen aby nám dobře držel! V šatně jsme ještě trošku dopilovaly chybičky v tancování a čekaly, až nás uvedou. Konečně jdeme „na sál“. Těch lidí, co se na nás divá! Trému jsme ale rychle zahnaly a zatančily jsme bez chyb. Doufáme, že radost z našeho prvního vystoupení jsme měly nejen my, ale i diváci. Bára Damborská, 9. A
Chemické a fyzikální pokusy
Naše první vystoupení
V páteční podvečer 7. března se jídelna naší základní školy zaplnila dětmi a rodiči. Žáci sedmých a osmých tříd si s pomocí svých učitelů připravili sérii fyzikálních a chemických pokusů. Diváci tak uviděli princip pěnového hasicího přístroje, zjistili, proč se dvojkužel sám pohybuje do kopce, proč se kutálející plechovka vrací zpět k majiteli a mnoho další-
Hudebně pohybový kroužek vznikl pár týdnů po začátku školního roku. Naše hodná paní učitelka Andrea Rusňáková nás naučila aerobik a Line dance (moderní country). Do tohoto koužku se přihlásilo asi 10 holek. Tance nám šly velice dobře, a tak jsme si řekly, že bychom mohly i něco předvést na hasičském plese. Muselo se to samozřejmě domluvit u velitele hasičů pana Kovaříka a já s Markétou Kaňovou jsme měly za úkol pozvat našeho pana ředitele. Všechno jsme vyřídily a těšily se na tu plesovou atmosféru, co bude, jaké to bude ... Pilně jsme tedy cvičily. A byla tu ta očekávaná SOBOTA.
ho. Vyvrcholením programu byla domácí výroba „zlata“ a sopka, která opravdu chrlila oheň. Všichni účinkující si tak mohli vyzkoušet, že předvést a vysvětlit pokus není jednoduchá věc. A i když některým tréma svazovala jazyk i ruce, nakonec vše dobře dopadlo. Pokusy se podařily a všichni byli odměněni potleskem. Marie Jandová
-3-
Kobylí dědina, školní příloha
č.1/2008
Šermíři Dne 24. 1. 2008 k nám přijela návštěva z Jeseníku. Byli to šermíři. Mysleli jsme, že to bude nuda, ale byli jsme na velkém omylu. Představení bylo o chlapci Petrovi, který měl velký sen - v dospělosti se stát rytířem jako jeho táta. Věděl, že musí projít těžkou zkouškou. Už v 7 letech šel sloužit na panství. Roky plynuly a on dospíval. Konečně přišel den, kdy dostal svůj první malý meč, se kterým se musel naučit šermovat. Musel se naučit ale i jiné věci, jako třeba chovat se slušně k ženám, umět cizí řeči a sloužit svému pánu. Během představení jsme viděli i modely oblečení, které nosili ti nejchudší, ale i nejbohatší. Nakonec nám předvedli, jak se tehdá pasovalo na rytíře. Moc se nám to všechno líbilo a doufáme, že k nám šermíři zase přijedou. Mirka Kubíková, 5. tř.
se s mým „jako mužem“ Jarkem Tesákem vydala před obecenstvo, musela jsem si dávat hodně velký pozor,abych se tam před všemi nenatáhla, což by se ovšem – hlavně našim spolužákům – líbilo. Nejdřív jsem jako pomocnice být nechtěla, ale teď toho nelituju. I když bych v té době žít taky nechtěla. Když nám o volné chvíli paní ze souboru vyprávěla, co všechno musely ženy udělat pro to, aby se mužům líbily, tak jsem ráda, že to nemusím podstupovat také. Tak například, ženy musely nosit kolem hrudníku železný korzet, aby byly úplně ploché. V té době bylo také velice moderní, aby žena nebo dívka byla bílá jako stěna; o tu byl zájem. Která však byla opálená (to byly většinou venkovanky), ta byla považována za méněcennou. Myslím, že i klukům - modelům se to líbilo, protože si trošku pohráli se středověkými zbraněmi a zkoušeli mezi sebou i bojovat, samozřejmě jenom jako. A tak se na chvíli proměnili v udatné středověké muže. Kdyby jim to aspoň nějakou dobu vydrželo...“ J. Bezděková, M. Řačáková, E. Rusňáková, 9. tř.
Na skle malované...
Příběh o rytíři Petrovi
Za zvuků středověké hudby a díky poutavému průvodnímu slovu jsme se přenesli do období středověku. Tělocvična se proměnila ve středověké bojiště, kde se odehrávaly důležité okamžiky rytíře Petra. A věřte, nebylo snadné vždy se ctí obstát. Ale užili jsme i legrace, to když rytíř Petr bojoval o dámu svého srdce. Bohužel to nebyla p. uč. Borovičková, která do vystoupení také zasáhla, ale členka rytířského spolku. Na rytíře byl v závěru představení pasován také Patrik Kunč, to aby konečně přestal zlobit a musel plnit rytířské povinnosti a zachovávat rytířské ctnosti. Zahanbit se nenechali ani naši spolužáci, kteří byli vybráni jako modelky a modelové pro módní přehlídku dobového oblečení. Všem čtyřem párům to moc a moc slušelo, ať už předváděli šaty obyčejné, anebo ty drahé, určené pro panstvo. O své dojmy se s námi podělila jedna z „modelek“ – Eliška Rusňáková. „Já jsem byla za obyčejnou dívku, takže jsem dostala „chudé“ šaty. Můžu vám ale zrovna říct, že sice chudé, ale pěkně těžké. Když jsem se do nich konečně dostala, tak to bylo dobrý, ale jakmile jsem
- tak se jmenuje nejnovější divadelní představení, na kterém jsme se spolu s osmáky byli podívat v brněnské Radosti. Všechna jejich představení jsou vždycky velmi povedená a zábavná a nezklamali nás ani tímto kusem. Příběh o Jurovi Jánošíkovi, zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával, zahráli opravdu skvěle. Vydatně jim v tom pomáhaly parádní kulisy (nejen „na skle malované“ obrázky z Jánošíkova života) a super loutky a kostýmy. Zbojníci byli – jak jinak – pěkní a silní, trochu divná, ale vtipná byla Smrtka; tu zajímalo jenom kafe, „práce“ jí naštěstí moc nevoněla ... Zato čertice, ta měla všechno pod kontrolou a když nebylo po jejím, řádila jak tajfun. Snad všechny musely okouzlit nádherné písničky (s textem J. Nohavici), které herci nejen krásně zazpívali, ale také zahráli nebo zatančili. V Radosti umí snad všichni všechno. A moc dobře. Proto si příležitost jet do Radosti zase nenecháme ujít! Jolana Bezděková, 9. B
-4-
č.1/2008
Umíte poskytnout první pomoc? V Kobylí ve školní družině se to učíme. A víte, kdo nás to všechno učí? No přece Mladí zdravotníci. Každý rok si pro celou školní družinu připravují zdravotnické odpoledne, kde si první pomoc procvičujeme.Zdravotníci se rozdělí do skupinek.
Kobylí dědina, školní příloha
pěkné zážitky a už teď se těšíme na další akci, kterou pro nás rodiče připraví. Věříme, že se nám spolupráce bude dařit. Ještě jednou moc a moc děkujeme panu Kovaříkovi i paní Ševcové. Mnozí z nás už přemýšlíme, zda neposílíme řady mladých hasičů. Žáci čtvrťáci a p. uč. D. Kotková
Ze života školní družiny Děti ze školní družiny děkují místnímu svazu zahrádkářů za sponzorský dar. Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík udělil čestné uznání za úspěšnou účast v mezinárodní výtvarné soutěži „Mladí tvůrci pro Dunaj“ Michaele Hamanové, Karolíně Vaňkové a Matěji Kunčovi, žákům 3. oddělení ŠD. Výhercům byly v listopadu předány za přítomnosti ředitele školy V. Jandy diplomy a velmi hodnotné ceny.
Každá skupinka ošetřuje jiné poranění. My se nejdříve podíváme, jak máme postupovat, a pak to zkoušíme sami a mladí zdravotníci nás kontrolují a případně i opravují. My si něco zapamatujeme, mladí zdravotníci se zase takto zdokonalují a pak jsou dobře připraveni na soutěž. Děti z družiny
Návštěva „hasičky“
Blanka Vaculíková
Úspěch v Brazílii Výtvarné práce našich žáků se v dalekém Sao Paulu opět líbily. Čestná uznání naši výtvarníci obdrželi za účast ve výtvarné soutěži „Navigate for Peace“, kterou v rámci projektu „Art for Peace“ pořádá MICA Sao Paolo. Odměněna byla jednak celá naše škola, dále pak Jan Láska, Milan Wagner, Tomáš Marek, Vojtěch Schoř ze 7. třídy, Vojtěch Zborovský z 8.B, Martina Marková, Monika Dobrovolná, Roman Bařina, Ondřej Koutník z 9.A. K úspěchu gratulujeme!
Nedávno jsme se všichni ve třídě zamýšleli nad tím, co dělají naši rodiče, kde pracují, jaké mají zájmy. A dostali jsme nápad. Poprosíme rodiče, kteří budou mít zájem a hlavně čas, aby mezi nás přišli, aby nám pověděli o něčem zajímavém, aby připravili hodinu, ve které se dozvíme něco jiného, než je v učebnicích. První se nabídla Kristýnka Ševcová, která s maminkou zorganizovala návštěvu nové hasičské zbrojnice. Dokonce nás přivítal sám pan velitel A. Kovařík. Návštěva se uskutečnila ve středu 5. března. Prohlídli jsme si celou zbrojnici, vyslechli zajímavý výklad p. Kovaříka, vyzkoušeli jsme si kabáty, helmy, dýchací přístroje. Nemají to ti hasiči lehké. Nejzajímavější bylo prolézání hasičského auta. Vlezla do něj téměř celá naše třída i s paní učitelkou a mohli jsme vyjet na výlet. To však bylo jen naše přání. V druhé části jsme si prohlédli horní patro. Zde bylo také mnoho zajímavého. Místnost pro velitele, velká zasedací místnost, kde jsme viděli kolem osmdesáti pohárů, které kobylští hasiči vyhráli. Nejvíc nás však zaujala klubovna. A co tam bylo tak zajímavého? Středem pozornosti se pro nás stal kulečník a stolní fotbal. Odtud nás paní učitelka už nemohla dostat. Ale přece jen muselo dojít k rozloučení s p. Kovaříkem, p. Ševcovou a vůbec s celou „hasičkou“. Byly to pro nás -5-
Kobylí dědina, školní příloha
č.1/2008
Velikonoce se blíží
Jako každý rok před Velikonocemi, i letos jsme začali s velikonoční výzdobou. Avšak trochu netradičně. Tentokrát se do našich prací zapojily i maminky. Konkrétně to byla maminka Nikoly Varmužové a Kristýny Ševcové. Doporučily nám, co si máme přinést, spoustu pomůcek si přinesly samy a v pátek 7. března společná práce započala. Paní učitelka tentokrát jen koukala. Nejen na šikovné ruce maminek, ale i šikovné ručky svých žáčků. Pod rukama nám všem vyrůstala krásná velikonoční aranžmá. Žádné jsme nechtěli nechat ve škole, každý svůj výrobek chtěl odnést domů své mamince k svátku. Jen výrobky maminek – učitelek zdobí chodbu naší školy, ostatní budou ozdobou domova dětí.
Společné akce s rodiči nemusí být přínosem jen pro děti, ale i pro rodiče. Na další se už teď těšíme. Žáci čtvrťáci a p. uč. D. Kotková
Hudební výchova v kostele
Zajímavou hodinu hudební výchovy připravily paní učitelky pro žáky 7. – 9. tříd. Žáci navštívili místní kostel, aby se blíže seznámili s našimi krásnými varhanami. Zvenčí i zevnitř jim je ochotně předvedl pan Augustin Havlín. Žáci si varhany nejen prohlédli a poslechli; někteří si dokonce na nich i zahráli.
-6-
