Prosinec 2006
BEROUNSKÝ KATOLICKÝ ZPRAVODAJ Obsah:
Tic h o pře d bou ř í ?
Je to již řadu let, kdy jsem spolu s dalšími mladými lidmi z naší farnosti chodíval na roráty. Začínaly v 5:45 na Pražském děti. ....................... str. 2 Hradě, tenkrát v kostele Všech svatých. Mívali jsme sraz dole v ! Co se dělo: Jaké bylo Dejvicích a chodívali zadními uličkami na Hrad. Bylo mrazivo a KAFE S CHARITOU? vál ledový vítr. Na sníh si nepamatuji. ............................... str. 8 Hrad se otvíral v 5:30 - ospalý esembák na nás divně zíral, jak čekáme před ! Pastorační návštěva.. str. 9 bránou. Na nádvořích byla snad největší ! Seriál: Sekta, nebo zima. O to víc bylo nádherné vstoupit do církev?! IV.......... str. 11 kostela, který nebyl ještě promrzlý a působil přívětivě. Na lavicích hořely ! Ze života svatých Sv. svíce a v kostele bylo přítmí. Lidí tu bylo Barbora ............... str. 13 jen pár. Vedle nás byl hrob svatého ! Píšete nám: Staročeské Prokopa a my se cítili v jeho blízkosti v koledování .......... str. 14 jakémsi bezpečí před komunistickým ! A co je tohle za slovo...? "pachem", který byl jinak cítit z celého ............................. str. 15 Hradu. Pak cinknul zvonek a varhany spustily písně, které jsme sice neuměli, ! Drakiáda a Řád velkého ale byly krásné. Zažloutlé papírky s draka ................... str. 17 datem někdy z počátku 20. století se opět ! Vánoční a novoroční rozezvučely naším zpěvem. Mše byla bohoslužby 2006 - 2007 silným zážitkem. A pak? Po skončení ............................. str. 19 mše nás pozval pan Bláha (tehdejší vrátný a sekretář pana kardinála Tomáška) k sobě na snídani. Dvě dívky ho znaly osobně, takže se nebál s námi komunikovat. Vždy se našla nějaká vánočka a čaj,povídalo se a smálo. Připadali jsme si jako v jiném světě. Na zdech byly obrázky papeže, na stolech různé knihy o Bohu, které se nikde jinde nedaly sehnat. Když nám někomu začínala škola později, seděli jsme déle a několikrát se stalo, že pan Bláha zvedl telefon, někam zavolal a za chvilku řekl: "Jdeme". Kam? Na mši pana kardinála Tomáška do arcibiskupské kaple. Pan Bláha napřed vyšel opatrně po schodech a díval se ven na nádvoří. Když tam nikdo nebyl, kývnul na nás a my jsme běželi po schodech nahoru, aby nás nikdo neviděl. Vůbec nám nevadilo, že je to druhá mše. Vše bylo obestřeno zvláštním tajemstvím, úctou a trochu něčím, co se redakční archív nesmělo, ale vlastně bylo správné. Pak už se muselo letět do školy. ! Mikulášská nadílka pro
Zpravodaj Už dávno je svoboda. Můžeme svobodně chodit do kostela nebo na návštěvy. Jde všechno. Ale nic nenese znamení tajemství a hrdinství. A mně něco chybí. Atmosféra očekávání předpokládá určité napětí, ticho před bouří. Měl jsem tu jedinečnou možnost, že jsem to zažil. Ale co s tím dnes, když máme všechno a hned? Poraďte, bojím se, že je to velmi vážné. Bez příprav není ani slavnost. Bez čekání není ani radost z daru včetně daru samotného Boha. P. Michal Němeček
V V V
V V V
V
V
V Zp r á v y z fa r n o s t i
1. pátek v měsíci - 1. prosince. Mše sv. v kapli Povýšení sv. kříže začíná v 17.30 hodin. Od 16.00 hodin je možné přijmout svátost smíření. Po mši sv. pak následuje pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Předvánoční úklid kostela. V sobotu 2. prosince dopoledne - od 9.00 hodin - prosíme o pomoc při předvánočním úklidu chrámu sv.Jakuba. Předem všem děkujeme. Mikulášská nadílka pro děti. V úterý 5. 12. 2006 v 16,00 hodin pořádají maminky z farnosti spolu s Katolickou mateřskou školkou Mikulášskou nadílku pro děti. Tentokrát se sejdeme ve velkém sále na berounské faře. Děti ze školky zazpívají Mikulášovi písničky, které se společně naučily, a dostanou jednotné balíčky. Také ostatní děti si mohou připravit básničku nebo písničku. Chcete-li, aby Mikuláš děti pochválil nebo pokáral, přineste s sebou „seznam hříchů“. Pro sourozence dětí z KMŠ a ostatní děti z farnosti, které nenavštěvují mateřskou školku, je třeba donést podepsané balíčky z domova! Věříme, že uvítáte tuto možnost prožít setkání dětí s Mikulášem společně s rodinou i s kamarády. Modlitební setkání. Ve čtvrtek 7. prosince od 19.30 hodin se uskuteční další setkání společné modlitby v kapli Povýšení sv. kříže. Tentokrát se budeme modlit zvláště “za všechny pokřtěné, kteří ztratili víru, a za dar nového adventu”. Slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie - 8. prosince. Mše sv. bude v kostele sv. Jakuba v 17.30 hodin. Adventní duchovní obnova. Sestry z Tetína vás všechny srdečně zvou na adventní duchovní obnovu v sobotu 9. prosince, jež se uskuteční již tradičně na Tetíně. Letošní adventní obnovu povede P. Josef Pecinovský. Od 13.30 hodin začne v kostele sv. Kateřiny setkání adorací. V programu bude kromě přednášek prostor pro rozhovory účastníků na daná témata, pro modlitbu v kostele, případně i pro přijetí sv. smíření. V 18.30 hodin zakončíme setkání mší sv., opět v kostele sv. Kateřiny. Pro ty, kdo nemají možnost vlastní dopravy, zajistíme odvoz auty. Případný odjezd z farního dvora je ve 13.00 hodin. Občerstvení, teplo a přátelské prostředí bude zajištěno. Těšíme se na vás! Kající bohoslužby, příležitost ke svátosti smíření. Kromě obvyklých příležitostí ke slavení svátosti smíření - ve všední dny půl hodiny přede mší svatou - vám nabízíme kající bohoslužby: - ve středu 13. prosince od 16.00 - 17.30 hod. a od 18.00 - 20.00 hod. - v sobotu 16. prosince od 9 .00 - 12.00 hod., vše v kapli Povýšení sv. kříže a v areálu farních budov. Při těchto bohoslužbách vám budou k dispozici ke slavení svátosti smíření kněží berounské farnosti. Společné slavení svátosti smíření nabízí možnost prožít společnou radost z odpuštění a smíření. Příležitost ke sv. smíření v Loděnici - 17. prosince. V neděli po dopolední mši sv. v loděnickém kostele sv. Václava cca od 10.30 hod. V ostatních kostelech bude ještě upřesněno. 2. strana
Prosinec 2006
V V
V V V V V V V
Vánoční výzdoba kostela. Protože bude třeba instalovat betlém a vánoční stromky, prosíme zvláště mladé o pomoc. Sejdeme se v sobotu 23. prosince od 10.00 - 12.00 hodin. Štědrovečerní setkání u jesliček pro děti a jejich rodiče bude v kostele sv. Jakuba 24. prosince od 15.30 hod. Těšíme se, že si společně zazpíváme známé i méně známé koledy, děti mohou přinést ručně vyrobené ozdoby, aby vyzdobily vánoční strom pro betlémské děťátko. Z kostela si domů můžete odnést “betlémské světlo”. “Půlnoční bohoslužba” v Berouně. Vánoční vigilie slavnosti Narození Páně začne v neděli 24. 12. v kostele sv. Jakuba ve 22.00 hodin. Rozpis vánočních bohoslužeb v Berouně i v okolí - viz tabulka na str 19. Svátek Sv. Rodiny. V neděli 31. prosince - v den svátku Svaté Rodiny - prožijí manželé při mši sv. v kostele sv. Jakuba v 9.30 hodin obnovu svých manželských slibů. (Nezapomeňte přijít pokud možno ve dvou!) Sbírky na Arcidiecézní charitu. V neděli 5. listopadu proběhla i v našich farnostech sbírka na Arcidiecézní charitu, při které se vybralo 5.244,- Kč. Všem dárcům upřímně děkujeme! Další sbírka - na bohoslovce - je plánována na 3. prosince. Farní knihovna bude otevřena v neděli 3.12. a 17.12., vždy od 10.30 do 11.15 hodin v přízemí fary v Berouně. Změna místa konání bohoslužeb. Počínaje říjnem se všechny bohoslužby ve všední dny v Berouně, nepřipadne-li na konkrétní den významný liturgický svátek, budou konat od 17.30 hodin v kapli Povýšení sv. kříže. Náboženství v Loděnici. Od listopadu probíhá výuka náboženství pro děti prvních a druhých tříd s P. Němečkem, a to vždy ve čtvrtek od 15.30 hodin na Obecním úřadě v Loděnici. Setkávání maminek s dětmi se koná vždy ve čtvrtek od 9.00 hodin na obvyklém místě - tedy v budově kaplanky (ve druhém patře “na půdě”). Kontakt: Gábina Štorkánová, tel: 604 282 879.
Z v i ka r i á t u Slavnostní mše sv. na hradě Karlštejn - 26. listopadu. O slavnosti Krista Krále bude od 14.00 hodin v kapli sv. Mikuláše na hradě Karlštejn sloužena u příležitosti výročí smrti Karla IV. slavnostní mše sv. Při slavnostní bohoslužbě, které bude předsedat pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk, budou do služby uvedeni noví dva kanovníci P. Robert Hanačík, administrátor farnosti Řevnice a P. Stanislav Góra, farář dobříšský a vikář příbramský. Srdečně zveme k účasti na liturgii. Vikariátní konference. V úterý 12. prosince se v Řevnicích uskuteční setkání kněží našeho vikariátu. Mše sv. začíná v kostele sv. Mořice v 9.00 hodin. Ekocentrum Kavyl ve Svatém Janu pod Skalou srdečně zve do Svatojánské koleje na přednášky z cyklu Příroda, krajina a lidé: Dr. Vladimír Liščák, CSc: Na cestě papežského vyslance Odorika z Pordenone na dvůr Velkého Chána a přes Tibet zpět v sobotu 9.12.2006, Dr. Jiří Šíma, DrSc: Severní a severovýchodní Čína - v sobotu 6.1.2007, Lucie Olivová, M.A., PhD: Vztah k přírodě ve staré Číně - v sobotu 20.1.2007, Přednášky se konají vždy od 13.30 hodin v refektáři Svatojánské koleje.
4 Ko n c e r t y v ko s t e l í c h 4 1. neděle adventní – 3. prosince v 15.00 hodin: Staročeské roráty (Účinkuje
svatojakubský chrámový sbor, varhany - L.Petřvalský) 3. strana
Zpravodaj 4 2. neděle adventní – 10. prosince v 15.30 hodin: Renesanční adventní zpěvy (Účinkuje 4 4
4 4 4 4
4
soubor Ludus musicus) 3. neděle adventní – 17. prosince v 15.30 hodin: Světlo v nejstarších hudebních památkách (Účinkuje soubor Musica poetica) V rámci tradičního Hýskovského adventu zazní v neděli 17. prosince od 17.00 hod. v hýskovském kostele Narození Panny Marie staročeské roráty. Svatojakubský chrámový sbor pod vedením sbormistra JiříhoBeščece doprovodí na varhany LukášPetřvalský. Slavnost Narození Páně – 25. prosince v 10.00 hodin: Vánoční mše L. Petřvalského a M. Herolda (Účinkuje svatojakubský chrámový sbor, komorní orchestr, varhany - L. Petřvalský) Vánoční koncert – 26. prosince v 15.00 hodin: Vánoční mše L. Petřvalského a M. Herolda (Účinkuje svatojakubský chrámový sbor, varhany - L. Petřvalský, orchestr ZUŠ) Svatý Jan pod Skalou - Vánoční koncert 23. 12. od 18.30 hodin - Vystoupí berounský pěvecký sbor Slavoš se svými hosty. Program: J. J. Ryba - Česká mše vánoční, vánoční písně a koledy. Pocta Miloši Palkoskovi – 31. prosince Po dopolední bohoslužbě bude u příležitosti 80. narozenin Miloše Palkosky, dlouholetého svatojakubského varhaníka a kostelníka, krátký varhanní koncert v podání L.Petřvalského. Na neděli 7. 1. 2007 se opět chystá Novoroční koncert v kostele sv. Václava v Loděnici v podání místních varhanic Pavly Bočkové, Pavly Fabianové, sopranistky Ludmily Pexové, varhanice z Vráže, a loděnického pěveckého sboru COMODO pod vedením Táni Bočkové. Na programu, který začne úderem16. hodiny, bude vánoční hudba.
M KMŠ
M Bleší trh. Ve středu 8. listopadu 2006 pořádaly maminky z farnosti ve spolupráci Křesťanským klubem na berounské faře bleší trh. Jeho výtěžek byl určen na úhradu nákladů již realizované přístavby naší mateřské školy. Rádi bychom poděkovali všem, kteří tuto akci podpořili darováním oblečení či hraček, pomocí s přípravou a prodejem nebo samotným nákupem. Celkem se během tohoto dne podařilo získat 8 600,- Kč. Zvláště děkujeme paní Líze Pondělíčkové a dalším maminkám, které se náročné organizace celé akce opět ochotně ujaly. M Mikulášská nadílka pro děti. V úterý 5. 12. 2006 v 16,00 hodin pořádají maminky z farnosti spolu s naší KMŠ Mikulášskou nadílku ve velkém sále fary v Berouně. Pro sourozence a děti “neškolkové” podepsané balíčky s sebou. Více ve zprávách z farnosti str. 2. M Vánoční prázdniny: Mezi Vánocemi a Novým rokem bude naše KMŠ uzavřena. Naposledy půjdou děti do školky v pátek 22. prosince, po svátcích se sejdeme v úterý 2. ledna 2007. M Přístavba mateřské školky byla sice úspěšně realizována, přesto je možné ji i dále finančně podpořit. Uvádíme pro informaci číslo účtu na podporuKMŠ: 19 - 0361038389/0800 u ČS Beroun
"
Předadventní farní taneční plesání, tentokrát s názvem Společenský večer, je pro vás přichystáno na pátek 1. 12. od 20 hodin v Sokolovně Beroun. Místa k sezení lze zatím ještě zajistit v Katolické mateřské škole, o půlnoci budou slavnostně slosována - připraveny jsou krásné ceny od sponzorů.
4. strana
Prosinec 2006
" "
P
Prosíme vás také, zda byste nám mohli přispět dary do tomboly. Také letos bude její výtěžek poukázán na konto Podpora KMŠ. Do tomboly můžete věnovat cokoli: knihu, bonboniéru, užitné či dárkové předměty, ale třeba i věnec vuřtů, vše, co byste sami rádi v tombole vyhráli. Své dary můžete nosit do KMŠ na farním dvoře v Berouně ve všední den od 7 do 16 hodin. Mikulášské setkání dětí z farnosti: Protože sv. Mikuláš přijde tři dny po našem plese, rádi jsme předali pořádání tohoto oblíbeného dětského svátku maminkám z farnosti, které jej pořádají spolu s KMŠ 5. 12. Viz Zprávy z farnosti. Zpívání s kytarou! Každý pátek mimo svátky a prázdniny se v 16.30 hodin scházíme s dětmi a jejich rodiči ke zpívání na půdě farní klubovny. Kontakt: Ivana Vašků, telefon 602 945 017.
Pravidelná setkání se konají každý čtvrtek od 19.00 hod. v Berouně na faře v přízemí. Schází se zde všichni mladí nejen věkem, kteří chtějí strávit večer u čaje či kávy, ale i s modlitbou a prožitkem blízkosti. Tu a tam společná cesta do přírody, za zábavou apod. Těšíme se na vás.
j Diá ř Ma n ž e l s k é h o sp o l e č e n s t v í
J Pravidelné setkávání teď před vánoci dočasně přerušíme, neboť prosinec bývá naditý
událostmi i tak a ten letošní je obzvláště plodný. Sejdeme se tedy po Novém roce a to pravděpodobně druhé úterý v lednu na Jarově v rodině Průšů. A nezapomeňte: v Adventu má větší smysl umývat okno do duše než do ulice... -ivaJ Rekolekce pro manželské páry v sobotu 9. prosince 2006 od 9.00 do 15.00 ve farním sále a v kostele farnosti Neposkvrněného Početí Panny Marie, Praha 10 - Strašnice, Ke Strašnické 10. Adventní obnovou na téma „Aby se tělo stalo slovem“ bude účastníky doprovázet ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, OCD. Během dne bude příležitost ke svátosti smíření a na závěr mše svatá. Občerstvení v poledne bude zajištěno. Na obnovu je nutné se přihlásit předem nejpozději do 5.12.2006 - na telefonním čísle nebo e-mailové adrese Centra pro rodinu. Centrum pro rodinu při Arcibiskupství pražském, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel. 220 181 777, e-mail:
[email protected], http://cpr.apha.cz
T Sk a u t i T
Společné akce pro oddíly Vlčat a Ocelotů, výhledově do konce roku 2006. Možné dodatečné změny jsou vyhrazeny: # V průběhu měsíce dlouhých nocí (prosinec) se objeví na naší nástěnce střediska Radost a Naděje odkaz na hru, kterou jste již hráli. Bude to hra pro celé naše středisko, chlapecký i dívčí kmen. Během listopadu se uskuteční přípravné setkání organizátorů této hry. Organizátoři budou osloveni přímo bratrem E.T., a to osobně. Je potřeba se především zaměřit na hodnocení této hry. Hra jako taková je již připravena k uskutečnění. Tuto hru bychom si zahráli ještě před Vánocemi. # Mikulášské setkání: oproti původnímu plánu je domluvena účast skautů a skautek na akci Farní charity s názvem S čerty nejsou žerty v sobotu 2. 12., která začíná v 16 hodin; dobrovolníci do rolí andělů a čertů mají sraz již ve 13,30 hodin - viz zprávy Farní charity. Těšíme se, že spolupráce s FCH Beroun bude pokračovat. 5. strana
Zpravodaj # Vánoční setkání chlapeckého kmene proběhne od pátku do soboty 15. 12. – 16. 12. 2006 opět
s přespáním na faře. Sejdeme se v pátek v 16 hodin před klubovnami a od 17 hodin proběhne večerní hra po městě. Potom se odebereme do tělocvičny na Závodí. Tam si předáme dárky a poté se vrátíme do kluboven. Ti, co mohou, zde do soboty přespí. V sobotu půjdeme do lesa ozdobit vánoční stromek zvířátkům. Konec víkendovky je plánován na odpoledne. Podrobnější informace najdete na nástěnce. Tímto prosím především rovery, aby se se mnou domluvili na přípravném programovém setkání, telefonicky nebo mailem, a pomohli aktivně s přípravou. Musím zde připomenout roverské heslo „Sloužím“! Jaké si to uděláme, takové to budeme mít! # Silvestr na faře. Tato akce proběhne 31. 12. 2006 a je určena výhradně pro starší kluky a holky, čili rovery a rangers. Není jisté, zdali to bude možné provést tak, jak bych si to představoval, už jen proto, že v tuto dobu jsou všichni doma u svých příbuzných a nebo zcela mimo dostupnost. Záleží jen na naší vzájemné domluvě. Pokud si budeme přát prožít společně poslední chvíle tohoto roku ve skvělé přátelské atmosféře, tak je to možné. Připraven bude zajímavý a tak trochu netradiční program… T Schůzky dívčího oddílu - Světýlka, světlušky a skautky Světýlka - každou středu od 16.00 do 18.00 hodin, vede Marie Stielová a Kristýna Kodrasová. Skautky a světlušky - pravidelně v pátek od 16.15 do 18.15 hodin. Vůdkyní je Hana Burešová a dále Soňa Doubková a Eliška Kodrasová. T Schůzky skautského oddílu - Vlčat - Ocelotů Vlčata vždy v pátek od 16.00 do 18.00 (18.15) hodin ve skautské klubovně na faře. Oceloti vždy ve středu od 16.00 do 18.00 hodin.
FARNÍ
CHA R I TA
B EROUN
Centrum volného času CVOČ # V sobotu 2. 12. od 16.00 hodin pořádá CVOČ na Městské hoře v Berouně velkolepou mikulášskou akci S ČERTY NEJSOU ŽERTY. Předpokládaný konec akce v 18,30 hod.. Kromě toho, že srdečně zveme všechny účastníky, obracíme se také na zájemce o role „ospalých a znuděných (leč hravých) čertů“, popř. o pozitivnější role andělské. Sraz dobrovolníků, kteří by měli chuť se na této akci podílet, bude ve 13,30 hod.. Bližší informace: Zuzana Šachová, tel: 607 835 853 # Na sobotu 16. 12. připravilo CVOČ akci VÁNOCNÍ CHUMELENÍ sraz ve 14.00 hod. u Medvědária na Městské hoře. Účastníky čeká den strávený zimními radovánkami koulovaná, stavění sněhuláka a závěrem závod ve sjezdu zkopce na čemkoli. # V období od 2. - 7. ledna proběhne v Berouně tradiční TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA. Tu letošní za Farní charitu Beroun organizačně zajišťuje dobrovolná koordinátorka CVOČ, paní Michaela Kubištová, tel: 602 193 665. Také letos FCH hledá vedoucí skupinek a nadšené malé „koledníky“. Zájemci ozvěte se prosím koordinátorce. Pod názvem UMĚNÍ Z PRACHU ULICE proběhne v období 11. 12. – 19. 12. další ročník prodejní výstavy výtvarných prací osob bez domova. Vánoční výstavu společně pořádají Farní charita V Praze 1 a Farní charita Beroun, tentokrát v prostorách Klubu v Jelení v Praze 1, Jelení ul. 15. Vystavované obrazy, upomínkové předměty, hračky a objekty připravovali klienti obou charit v rámci svých tvořivých klubů. Výtěžek výstavy je určen přímo na zlepšení sociální situace tvůrců (především na ubytování v zimních měsících) a bude zdvojnásoben díky příspěvku z nadace 6. strana
Prosinec 2006 Divoké husy. Výstavu můžete navštívit denně od pondělí do pátku v čase 10.30 – 22.00 hod. a v sobotu od 13.00 - 22.00 hod. Příští výstava bude realizována na jaře 2007 v Berouně. KLUB BETLÉM LOCHOVICE - Jednorázové aktivity: # sobota 2. prosince Děti z kroužku historického tance vystoupí na Adventních trzích v Dolních Počernicích. # středa 6. prosince Přednáška o těhotenství a porodu. Přednáší porodní asistentka Jarmila Dandová. Začátek přednášky v 10.30 hodin. # pátek 8. prosince Advent pro Betlém ve Zdicích na náměstí. Vystoupení dětí spojené s předvánočním trhem. Začátek akce v 17.00hodin. # úterý 5. prosince Jednodenní výstava malovaných dlaždic dětí s názvem „Dárek pro Betlém“. Máte možnost dát svůj hlas jednomu zvýtvorů dětí. # středa 13. prosince Přednáška psychoterapeutky Jany Slavíkové na téma rodinné vztahy. Začátek přednášky v 10.30 hodin. # středa 13. prosince Jízda na koních od 14.00 do 15.00 hodin. Lektorka Michaela Mašková ze společnosti Jízdy svobodných rytířů povozí děti na koních. # pondělí 18. prosince Předvánoční posezení dětí v klubu začne v 15.00 hodin. Zazpíváme si, zahrajeme si Vánoční příběh… (Na všechny aktivity vstup volný.) $ Bezplatná pomoc v jednání s úřady Pomůžeme Vám s vyplňováním formulářů a sestavením úředních dokumentů, poskytneme rady a doporučení. Pomůžeme vyhledat jednoduché věcné informace, adresy poskytovatelů služeb, zprostředkujeme konzultace se specialisty. Poradna v pondělí od 9.00 do 13.00 hodin,ve středu od 13.00 do 17.00 hodin. $ Dětský koutek, posezení pro maminky a klub pro děti Maminky, přijďte posedět a pohovořit si s ostatními maminkami u kávy a čaje v příjemném prostředí klubu, děti, přijďte si pohrát nebo si něco vyrobit. Klub je otevřený v pondělí a ve středu od 9.00 do 17.00 hodin. $ Ve středu od 9.00 do 12.00 hodin je zajištěné bezplatné hlídání dětí předškolního věku. Klub Betlém – projekt farní Charity Beroun, Lochovice 42, objekt bývalé fary e-mail:
[email protected], telefon:724 219 892
Zp r á v y od j i n u d V kostele sv. Ludmily v Praze se koná 1. 12. 2006 adorace za nová povolání ke kněžskému i k zasvěcenému životu, za rodiny a za věrnost všech, která je zakončena slavnostní mší sv. Společnou adoraci povedou bratři dominikáni a sestry dominikánky. Slavnostní bohoslužbě v 16.30 hodin bude předsedat pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Nám. Míru, Praha 2 - Vinohrady. Občanské sdružení Studánka a Církevní mateřská škola Studánka Vás srdečně zvou na tradiční MIKULÁŠSKÝ LAMPIÓNOVÝ PRŮVOD S OHŇOSTROJEM dne 6.12.2006. Lampiónové průvody vycházejí ze tří míst: Kostel Panny Marie Královny Míru v 17.30, Mateřská škola Zárubova v 17.30 a Základní škola Angelovova v 17.15. Všechny tři průvody se sejdou v 18.00 hodin na zahradě CMŠ Studánka (Ke Kamýku 686), kde účastníky čeká následující program: Zpívání koled a vánočních písní, Krátké slovo o adventu a Vánocích, Tombola a občerstvení, Oheň, Ohňostroj. Akce se koná s laskavou podporou Městské části Praha 12 a Magistrátu hl. města Prahy. Ohňostroj tentokrát finančně zajistili rodiče ze Studánky. 7. strana
Zpravodaj Adventní DUCHOVNÍ OBNOVU PRO ŽENY pořádá Unie katolických žen v sobotu 16. 12. 2006 od 9.00 do 16.00 hodin ve Farním klubu u Panny Marie Sněžné, Jungmann. nám. 18, Praha 1 (vchod z Františkánské zahrady). Duchovním průvodcem bude P. Josef Čunek, SJ, zakončíme mší svatou. Pro přihlášené můžeme zajistit oběd v refektáři kláštera. Přihlašujte se na tel. čísle: 220 181 329 (v době nepřítomnosti použijte záznamník) nejpozději do úterý 12.12. Je možno přijít i bez přihlášení. Srdečně zveme všechny ženy. Unie katolických žen, Thákurova 3, Praha 6, tel.: 220 181 329, Biskupství brněnské, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Milosrdných bratří a Konvent sester Alžbětinek v Brně pořádají konferenci na téma Zdravotník – křesťan v dnešní nemocnici IV v sobotu 20. 1. 2007 v Besedním domě v Brně, Komenského náměstí 8, 1. Téma: Léčebný proces v mezioborovém pohledu. P. Dr. Michael Marsch, OP: zdravení skrze vědu – nebo skrze víru? MUDr. Vladislav Chvála, PhDr. Ludmila Trapková: Léčba psychosomatických poruch v rodině 2. Téma: Svědomí zdravotníka . prim. MUDr. Ivo Černý: Svědomí v denní medicínské praxi, Libuše Pankrácová: Výchova svědomí zdravotní sestry Účastnický poplatek 350 Kč. Přihlášky se jménem, datem narození (pro získání kreditních bodů), adresou, pracovištěm a funkcí zašlete do konce roku 2006 na e-mail
[email protected]. HUMANITÁRNÍ SBÍRKY NA BEROUNSKU A HOŘOVICKU: Občanské sdružení Diakonie Broumov pořádá humanitární sbírku - oblečení všeho druhu, veškerý textil, boty, lůžkoviny, ručníky, utěrky, záclony, péřové a vatové přikrývky, spacáky, polštáře a deky, použité nádobí, zbytky látek, vlnu a hračky, vše čisté, zabalené v krabici či igelitovém pytli. Rovnou do automobilu vybíráme na trase: Úterý 12. 12. 2006 - Beroun: 14.00 – 14.30 hod. Beroun - ul. Karla Čapka u koupaliště, 14.45 – 15.15 hod. v Králově Dvoře u Tří zvonků, 15.30 – 16.00 hod. Beroun - parkoviště u Delvity, 17.00 – 17.30 hod. Beroun Závodí - vlakové nádraží Středa 13. 12. 2006 - Hořovice: 14.30 – 15.00 hod. v Žebráku na parkovišti za kostelem, Pavel Jambor 17.00– 17.30 hod. v Hořovicích, pod „Liďákem“ (parkoviště kamionů).
Co se dě lo: Jaké bylo KAFE S CHARITOU? Horké, sladké a voňavé. Taky třeba bez cukru nebo s mlékem. Ale hlavně přátelské, srdečné a neformální. To podle toho, jak slovo "kafe" chápeme. U nás už je to téměř zavedený pojem pro akci Farní charity Beroun, na niž je k posezení pozván každý, kdo má zájem se blíže seznámit s její organizací, aktivitami, programy i s lidmi, kteří tu působí. Tak jsme se už podruhé setkali v centru farnosti, v Berouně. Loňské KAFE a posezení se konalo uprostřed léta na farní zahradě, i letos byla tato prezentace ohlášena původně jako "garden party", ale náhlé větrné, deštivé a celkově nejisté počasí nás zahnalo pod střechu do sálu na faře. Vždyť už byla také poslední říjnová neděle, slavnost posvěcení chrámu. Prostě nastalkamnovrat! Přivítala nás příjemná atmosféra, vůně kávy a pohostinnost. Hlavně nás však přivítala ředitelka Farni charity Beroun Jana Civínová a její spolupracovnice (ba dokonce i jeden spolupracovník). Měli jsme opět možnost poznat trochu víc naši charitu v přítomnosti i její plány a výhledy do budoucna. V současnosti toho není rozhodně málo - Azylový dům sv. Jakuba na Zavadilce, charitní pečovatelská služba, akce Centra volného času pro děti, nyní spíše jednorázové. V nově otevřeném městském Komunitním centru zřídila charita Denní centrum pro osoby bez přístřeší, poskytuje zde základní zázemí, stravu i prostor pro odpočinek v klidu a teple. Funguje tu odborné poradenství, 8. strana
Prosinec 2006 kluby pro lidi bez zázemí ... Když jsme se v lednu zúčastňovali ekumenických bohoslužeb v Berouně, slyšeli jsme mnozí poprvé o mamince s dětmi, která se octla v těžké životní situaci foto av a prosila o možnost ubytování. Pomoc se našla na lochovické faře, kde od té doby vzniká Azylový dům sv. Josefa určený pro maminky v podobných neřešitelných situacích. Na tento záměr okamžitě a štědře přispěli rukou nerozdílnou (a hlavně otevřenou) křesťané ze všech tří přítomných církví. Azylový dům se postupně buduje, ale už od července funguje v přízemí klub Betlém, který se věnuje převážně dětem. Farní charita Beroun původně pracovala na dobrovolnické bázi, ale od května 2004 se profesionalizuje. Mimo jiné provozuje i pečovatelskou službu, o kterou je mimořádný zájem. Není však v možnostech charity vyhovět všem zájemcům, protože počet pečovatelek je omezen nízkými dotacemi a malým zájmem veřejnosti o oblast sociální práce. Stručně řečeno - na další ošetřovatelky chybí peníze. A proto zazněla výzva "Darujte den pokojného stáří". Darováním částky 500,- Kč umožníte 10 hodin práce pečovatelky a dáte tím nejméně jednomu osamělému a nemocnému seniorovi právě takový den. Charita znamená lásku. Slovo charitas pochází ze středověké latiny, ale má původ v řeckém charis - dík, radost. Znamená křesťanskou lásku, dobročinnost. Vždycky to byla služba lásky, starost a péče o bezmocné, bezbranné, nemocné, potřebné, postižené, vždycky to byla služba lidem, kteří se octli v krizové situaci hmotné nebo sociální, z níž by se třeba vůbec nedokázali dostat vlastními silami, bez pomoci druhých. Třeba se právě skrze ni projevuje i pomoc Boží ... Neměli bychom na to zapomínat! Lidmila Fričová Rukou redakční: "FCH nově otevřelo rovněž Počítačové a vzdělávací centrum v Komunitním centru v Berouně. O jeho aktivitách vás budeme ve zpravodaji blíže informovat v příštích číslech."
Past o r a č ní návš t ě v a Je podvečer, středa 16. října 2006. V okolí farního kostelíka vesničky Svárov nedaleko Unhoště je nezvykle rušno. Na tento den připadá také svátek sv. evangelisty Lukáše, kterému je od 14. stol. místní kostel zasvěcen. A v tento památný den sem zavítal při příležitosti své pastorační návštěvy i vzácný host, otec biskup Herbst. Biskupskou návštěvu zde farníci přivítali naposledy před dlouhými 49 roky. Když tehdy přijel otec biskup Beran, byla účast farníků větší. Na slavnostní mši se nás sice sešlo necelých 30 místních i přespolních, ale i to byl nezvykle velký počet na zdejší poměry. Otec biskup při mši svaté za asistence zdejšího faráře P. Moulíka a dvou ministrantů foto av všechny srdečně pozdravil. V krátkém kázání se zamyslel nad osobností sv. 9. strana
Zpravodaj Lukáše, jehož lebka spočívá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Zmínil se i o tom, jak se prostřednictvím císaře Karla IV. tato vzácná relikvie dostala do naší země. Po mši svaté se několika hřejivými slovy s celou farností rozloučil a slíbil, že bude-li to možné, opět přijede. Závěrem si otec biskup ještě prohlédl interiér kostela, který byl před několika lety podstatně poškozen požárem a v základě znovu instalován. Srdečně pohovořil s několika starousedlíky a nejstarší pamětnici udělil zvláštní požehnání, neboť v tomto roce zde završí již úctyhodných 70 let varhanické služby. Když otec biskup odjel a okna kostela potemněla, rozešli jsme se domů. Byla již tma a foukal studený vítr, ale ten hřejivý pocit z letošní pouti s námi zůstal. -atm-
Ro zl o u č e n í s Hájk e m Za posledními poutníky se přes zimní období uzavřela brána hájeckého kláštera. Svoji náruč otevře opět v máji příštího roku. Hájecký klášter je místem setkávání. Setkávání poutníků s Bohem a Pannou Marií, setkávání navzájem. Prostor zde našla charita, ekumena, mladí architekti i senioři. Zvláštní místo tu má i vzpomínka na internované kněze. O duchovní výpomoc se spolu s františkány dělí i dominikáni a redakční archív člen řádu křížovníků s červenou hvězdou. Největší počet poutníků se v Hájku sešel 9. září o hlavní pouti. Příjemné sluníčko toho dne provázelo celodenní program. Připraveno bylo i občerstvení s pouťovými koláčky. Vzhledem k opravám fresek v Loretě se mše sv. s litaniemi konaly výhradně v refektáři kláštera. Začátkem října jsme se s Hájkem rozloučili bohoslužbou u příležitosti svátku Panny MarieRůžencové. -atm-
Kardinál Schönborn kázal o Mozartovi V neděli 19. 11. 2006 dopoledne se v bazilice sv. Petra ve Vatikánu skončil festival sakrální hudby a umění, jehož účastníky i účinkující pozdravil Benedikt XVI. ve svém anglickém pozdravu při polední modlitbě Anděl Páně. O důstojné zakončení se postarala Vídeňská filharmonie, která doprovodila Mozartovou Korunovační mší nedělní eucharistickou liturgii. Té předsedal vídeňský arcibiskup kardinál Schönborn, který během homilie mimo jiné řekl: „Hudba - tato mluva tónů, byť v takové dokonalosti, jaká je slyšet v hudbě Mozartově - je zajisté řečí analogie, obrazů a metafor, tak jako každá jiná lidská mluva. Když se svatý Tomáš Akvinský krátce před svou smrtí ocitl v extázi, řekl pak, že všechno, co napsal mu připadá jako stébla slámy ve srovnání s tím, co spatřil, a odložil pak pero již navždy. Jak překrásné tedy musí být nebe, pokud ta nejdokonalejší věc, kterou člověk byl schopen stvořit – a i to pouze jako dar milosti – pokud ta nejdokonalejší věc není ničím jiným než předtuchou vidění Boží slávy jako v zrcadle?“ (Zpracováno ze zdrojů tiskového střediskaRadia Vaticana) Lukáš Petřvalský, varhaník
Svě d e c t ví: Opušt ění zvonů z kamenů zraně ní Maminka bydlí nedaleko kostela sv. Jakuba a když může, zaběhne na nedělní mši. Dříve tomu tak nebylo. „Když slyším ty zvony, úplně mě to vtáhne, neumím si už ani představit, že bych na mši nešla,“ vysvětluje mým sourozencům, když se u ní sejdou. Bohužel, na ně zvony nestačí. Když malinko přivřu oči ve chvílích zvonění zvonů berounského kostela, jsem zase v rodném městečku naší maminky a její maminku doprovázím na mši. Zvony zvoní a budí ve mně tolik 10. strana
Prosinec 2006 postrádaný klid. Těžko říci proč, neznám ještě Cestu, ale už mě odcizení sourozenců nebolí. S babičkou je mi dobře. Nevadí jí, že jsem jiná, nesrovnává mě. A má upřímně ráda i ty, kteří mou lásku obrátili proti mně, tedy v sebelítost, ukřivděnost… a co hůř, v sobectví. Bojím se jich, že mi kousek toho mého světa ukousnou a vyplivnou pro výsměch všech. Jde to tak snadno, jak svět hladoví po lásce. Zvony zvoní tak pravidelně a nesmlouvavě, jako by byly ve mně samy. Ó ne, to srdce moje mě vytrhlo ze snění. Jsem zas v Berouně. Bušení a dětství už je dávno odzvoněno. Jen ta zranění se čas od času ozývají. Ne, vlastně už ne tak docela stejně, protože slyším NEJEN ta svá. „Dita se dosud neozvala, co jsem jí naposledy volala,“ poznamenává maminka kamenně. Zní to ale bolestně. „Olda mi k narozeninám neposlal ani sms,“ říká mezi řečí švagr. Zas je slyšet zásah do slabin citu. Mlčím. Byla jsem za sestrou před pár dny. Opět vyčerpávající návštěva. Jak nemají peníze, jak mají dluhy. Ani jen zmínění, že jim na zahradě kvetou krásné květiny zrovna ve výhledu do krajiny, a synové rostou k radosti Boží jak topoly. „Tomu nevěřím!“ Sestra skoro křičí málem v pláči. Zčerveněly jí oči. „Tomu nevěřím, že mě má ráda,“ opakuje rozrušeně. „To by nám dala stejně, to by na mně pořád něco neviděla, co zvládla ona, a já ne!“ Proč jsem sem zas jen lezla, napadá mě znovu. Stejně je to jen zkamenělá jednosměrka. Přece jen se pokouším o výhybku. Reakce je ale prudší, než jsem čekala. „Odpustit otčímovi? Za zkažený dětství?“ vzpouzí se sestra nečekanou energií. „Takový věci se neodpouštějí.“ Je mi jí líto. Na ledničce se usidlují prášky na vysoký tlak, na bolesti zad, hlavy, nespavost.. „Je to tvoje rozhodnutí, Dit, když se chceš cpát práškama.“ Vím už, že prvním krokem k uzdravení duše je odpuštění. Nechápe celým výrazem. Čekala jinou odpověď. „Vždyť odpuštění je přece pro tvoje dobro. Přinejmenším, aby se ti dobře spalo. Každý má jinak omezenou schopnost mít rád,“ pokouším se ještě o utišení, když si pokradmu osouší slzy. A jako na zavolanou mě napadá jedna z posledních mých nejoblíbenějších modliteb, od našeho pana faráře: Pane Bože, prosím, doplň deficit lásky naší nesmírnou láskou svou!A pak mlčím. Maminka neví, že sama zraněná zranění své dcery jitří. Nepřipustí, že by její dcera byla zraněná. „Co ji mrzí? Já to měla o tolik těžší!“ opakuje trpce a netrpělivě. Ona to má jasné. Jak to, že to nechci pochopit? Maminko odpusť, k pramenům zranění tvého srdce nedohlédnu, tobě ani nikomu. Radostné zvonění zas zasypává kamení. Propadám se do údolí zklamání. Ze sebe. Copak můžu někoho posuzovat nebo chtít napravovat? Zase iluze zhlíny, a jak taky končí: „Tak já jsem se tolik snažila mít ji ráda, a ona – v den mých narozenin projde kolem mě, bez jediného přání,“ valí se mi dávná kamení ze srdce. Boží zvony už ale slyším víc. Jako výzva k odpuštění pro život v radosti. Volají k opuštění trápení, co minula. Anděl Páně zve mě také k utěšenému společenství v lásce. V potřebnou chvíli (kdy má sobectví navrch) mám tu každého z rodiny. Zvony kostelních a lidských srdcí zvoní mi namísto hlučného osamění. Díky, Bože, nenechaly mě zkamenět. Prozatím. Je to práce jak na kostele, prodírat se skrze kamení moje-svoje-ouvej k druhým. Co JE nutí zraňovat? Kdo je (jim) pánem? A co chce Otec? Třeba jednou odpovím polednímu zvonění s konečnou platností skutkem. Právě vyzvání, jako u babičky. Bože, děkuji ti za ni, za maminku, blízké, za tu modlitbu… Dar víry. makozska
Seriál: S e k t a , n e b o c í r k e v ? ! I V . Proč není jediná církev? To je složitá otázka. Snad lze jednoduše nastínit na příkladu. Skupina věřících, kterým záleží na víře a chtějí aktivně žít, narazí na něco, s čím musí zápasit. Jejich zápas je ale negativní - nesouhlasí s nějakým s učením, praxí nebo vedením církve. Když se jim nedostalo potřebného slyšení, odešli. Ne vždy je možné rychle odsoudit. Často šlo o lidi toužící po pravosti života z 11. strana
Zpravodaj víry a proti nim vystupují lhostejní, nevzdělaní, povrchní nebo třeba majetku chtiví hierarchové. Krok odloučení (sami ho nazvou očištěním od odpadlíků) je nasnadě. Ale paradoxně se situace opakuje. Čím více lidí do společenství přibývá, tím víc se zpomaluje tempo radikality, je nutné zavádět organizační opatření, společenství se stává anonymnějším. Velmi často je založení nového směru vázáno na zakladatele. Jeho smrtí se objeví nová krize. Někdy se projeví zakonzervováním všech revolučních myšlenek, jindy příchodem nové (myšlenkově jiné) osobnosti a nebo zavedením orgánu, který spravuje poselství zakladatele po svém. Po nějaké době se objeví noví radikálně smýšlející lidé a nová odluka je zřejmá. V katolické církvi se tyto procesy děly většinou založením nového řádu nebo komunity, které zůstaly uvnitř katolické církve, ale získaly velkou samostatnost (např. benediktini byli reformováni alespoň třikrát - Cluny, cisterciáci, trapisté,...). V protestantských sborech se každý sbor vnímal jako samostatná jednotka, která má autonomii, a proto odchod byl snazší a méně vnímaný jako zrada na Kristově těle. Dnes je obtížné odsuzovat. Jak se na danou situaci dívá katolická církev? Otevřme oficiální dokument katolické církve Unitatis redintegretio (dekret II. vatikánského koncilu): "Ti však, kdo se nyní rodí v takových společnostech a redakční archív dosahují v nich víry v Krista, nemohou být viněni z hříchu odloučení a katolická církev k nim přistupuje s bratrskou úctou a láskou. Neboť ti, kdo věří v Krista a řádně přijali křest, jsou v určitém společenství s katolickou církví, i když ne dokonalém. Je pravda, že mezi nimi a katolickou církví jsou rozpory různého druhu jak v oblasti víry a někdy i kázně, tak ohledně struktury církve, takže plnému církevnímu společenství stojí v cestě nemalé překážky, někdy dosti vážné, o jejichž odstranění se snaží ekumenické hnutí. Nicméně však jsou vírou ve křtu ospravedlněni a přivtěleni ke Kristu, proto jim právem náleží čestné označení křesťanů a synové katolické církve je oprávněně uznávají za bratry v Pánu" (UR 3). Tento pohled ovšem nesmazává bolavé rány nejednoty, které stále trvají. Nová jednota se nedá nastolit tím, že velkoryse přehlédneme všechny odlišnosti nauky i praxe víry. Mnohem pravdivější je postoj úcty, vzájemného dialogu, porozumění tradicím a odlišnostem chápání, aniž bychom odmítli či popřeli svojí víru. Největším znamením jednoty je "zasednutí" k jedinému stolu eucharistie. Taková jednota ale zatím nenastala (mnoho denominací dokonce chápe eucharistie odlišně). A proto ani my ani oni nemůžeme přistoupit k jednomu stolu a jíst jeden "chléb", protože jedno nejsme. Rozdělení církví lze oddělit na tři základní části. První štěpení začalo již záhy v době základního formulování víry ve 4.-6. st. Protože v této době vzdělanost sídlila v dnešní Malé Asii, týkalo se to malých křesťanských komunit v dnešní oblasti Izraele, Egypta, Sýrie,... Další velký zlom byl rozchod římské církve a ortodoxní církve prezentované cařihradským patriarchou v roce 1054. Tehdy papež Lev IX. vyslovil klatbu na patriarchu a očekával zaleknutí Cařihradu. Stal se ovšem opak. Šlo ovšem o staletí trvající spor mezi římským papežem a cařihradským patriarchou o kompetencích a nárocích, který pouze dostal konkrétní podobu. Třetí větev odloučení vznikla v době mohutného proudu renesance. Jde o dobu nové vzdělanosti, znovuobjevení významu originálních jazyků Bible, a bohužel i velkého úpadku 12. strana
Prosinec 2006 církevní hierarchie. Iniciačním bodem bylo protestní vyvěšení tezí Martina Luthera v roce 1517. Další reformovaná větev je prezentována Lutherovým žákem, radikálním Janem Calvinem. Zcela jinou linii ale ve stejné době tvoří anglická církev. Král Jindřich VIII. se odmítl podřídit papeži, který mu neumožnil rozvod s manželkou, a založil vlastní církev. Záhy se anglická církev inspirovala kontinentálními reformními proudy a vznikla dnešní anglikánská církev. Z ní se později zrodí řada nových proudů(baptisté, metodisté a postupně adventisté,...). Rozmanitost církví je na jedné straně znamením nejednoty, nepochopení, neschopnosti podřídit se. Na druhé straně svědčí o mnoha generacích lidí, kteří toužili po intenzivním vztahu s Bohem a byli ochotní obětovat mu všechno. Díky mnoha odloučením bylo církevní společenství nuceno neustále reflektovat a precizovat svojí nauku i praxi víry. Snad nadejde doba, kdy bude možné z této rozmanitosti vyzvednout všechno pozitivní a vložit do společné stavby jediné Církve. -mn-
Ze živo t a svat ýc h Sv. Ba r b o r a ( 4. prosince ) Barbora se narodila ve 3. století v Nikomedii, v Turecku. Tam také zemřela r. 306. Celý její život inspiroval mnohé tak, že se stala patronkou věží, horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kloboučníků, kuchařů, řezníků, dívek, zajatců, dělostřelectva, pevností, hasičů, umírajících. Je dále patronkou za dobrou hodinu smrti, “proti” ohni, bouřce, horečce a moru. Od 14. století patřila Barbora k nejoblíbenějším a nejčastěji znázorňovaným postavám světců. Od dávných dob je Barbora také jedním z nejoblíbenějších dívčích jmen. O životě Barbory se vypráví, že všude byla obdivována její mimořádná krása, její učenost a její bystrý rozum. Nejbohatší a nejhezčí mladíci z města se ucházeli o krásnou dceru z pohanského domu. Ona však cítila, že musí být ještě něco jiného, co se jí ještě neukázalo, a každého nápadníka odmítala. Stále znovu odcházela ke skupince křesťanů, kteří tehdy žili skrytě v neustálém strachu před císařskými pronásledovateli. V dlouhých rozhovorech se mladá dívka snažila pochopit víru a učení těchto lidí a docházela k redakční archív poznání, že se jí zde ukazuje správná cesta. Barbořin otec Dioskuros, fanatický nepřítel křesťanů, pozoroval změnu, která obrací jeho dceru. Snažil se dívce zabránit ve styku s křesťany. Dal u svého domu postavit věž a do ní dceru zavřít. Ta mezitím přijala svátost křtu. Dioskuros ji chtěl potrestat a přivlekl ji před místodržícího, který křesťany nemilosrdně pronásledoval. Tam Barboru mučili, až Dioskuros sám ji usmrtil mečem. Sotva odložil vražedný nástroj, byl zabit bleskem. Barbořina úcta na západě je známa asi od 8. století. Na východě se kult vyvinul dříve. Ve středověku byla pak Barbora přijata mezi čtrnáct pomocníků v nouzi. Kolem Barbořiny postavy vznikly v průběhu staletí četné lidové zvyky. Jedním z neznámějších je uřezávání Barbořiných větviček. Větvičky uříznuté čerstvě 4. prosince se dají 13. strana
Zpravodaj do vázy a pak o Vánocích rozkvetou. Patronkou horníků se stala Barbora koncem středověku. Legenda vypráví, že se náhle otevřela skála a poskytla Barboře úkryt na útěku před jejím otcem. Úcta horníků k pomocnici v nouzi se pěstuje zvláště v Sasku, Slezsku, Čechách, Lotrinsku, Jižních Tyrolích a od 19. století i v Porúří. Barbora je znázorňována buď v dlouhém oděvu s pásem nebo ve vznešeném šatě, často s pokrývkou hlavy. K Barboře je často přidávána věž jako atribut. Někdy též dělová hlaveň. V Čechách v Kutné Hoře její zasvěcen skvost gotického umění - tamější chrám. -vac-
Píše te nám: Staroče ské kole d ován í Koledování je v našich představách spojené se zasněženou českou krajinou či vesničkou, tak něco na způsob Mikoláše Alše, Josefa Lady nebo Jiřího Trnky. Děti obcházejí vesnicí, tváře čevené mrazem, na rukou uzlíky plné jablíček a ořechů. Koledování však nepatřilo jen k venkovu a mívalo různé podoby. Slované přejali název koleda z latinského slova calendae - první den v měsíci. Už první křesťanští kněží chodívali prvního dne každého měsíce s křížem po domech a přijímali za to dary. Z latinského calendae se stala staroslověnská kolenda a česká koleda. Někdy se ten název dává do přímé souvislosti s římskými lednovými přáními calendae januariae, spojenými ještě s pohanskou tradicí. Ale po koledě se v Čechách chodilo průběžně během celého roku. Slovo koleda získalo tři významy: 1) obřadní obchůzka spojená s požehnáním, 2) dárek, odměna koledníkům, 3) vánoční píseň s námětem Kristova narození. O zvyku koledovat máme u nás zprávy od pol. 14. století. Už během adventu (např. na sv. Mikuláše) chodili na koledu lidé nejrůznějších povolání. Koledovali pražští preláti, kanovníci a ostatní duchovenstvo. Arcibiskup a církevní hodnostáři měli dokonce statutárně předepsanou výši koledních platů. Arcibiskup měl dát prelátům a kanovníkům 4 kopy, služebníkům kostela (vikářům a oltářníkům) 2 kopy grošů, žákům kůrním 20 a bonifantům 10 grošů. Museli ale přijít do arcibiskupova domu a zazpívat kolední píseň. Řádné koledy měly podobu procesí, jak dokládá učený benediktin Jan z Holešova ve svém latinském traktátu. Kněží nesli Kristův kresba J. Goldmann obraz, jejž obyvatelé každého domu líbali. Žáci, oblečení do bílého roucha, nesli hořící svíce a vykuřovali domy kadidlem. Za to všichni dostávali dary. Nejčastěji se přitom zpívaly latinské liturgické písně; účastnit se tedy mohli jen klerikové a žáci studenti znalí latiny. Už ve středověku u nás vznikla tradice vánočního zpěvu; udržovali ji především pěvecky školení žáci, protože na Vysokém učení pražském byla jako povinný obor zavedena” ars musica”. Možná i díky tomu se do našich časů dochovaly v různých kodexech a kancionálech tehdejší vánoční písně, svou melodikou tolik odlišné od těch dnešních. O Vánocích chodili koledovat i správci farních škol, žáci, městští palcholci, biřici, kat, pivovarští dělníci i prodejné ženy. Ještě před koncem 14. stol. církev omezila účast kněží na poněkud nevázaných průvodech. R. 1390 zakázali staroměstští konšelé koledovat příslušníkům opovržených profesí. V ulicích měst se asi dělo leccos, co se s dobou adventní a vánoční moc neslučovalo, často i zábavy velmi světské. V řádu Arnošta z Pardubic z r . 1357 najdeme např. 14. strana
Prosinec 2006 odsouzení “hry kostečné”, která se hraje den před Štědrým dnem. Z 15. a 16. stol. se dochovala různá usnesení, která zapovídala vánoční schůzky mládeže, při nichž se pilo ”kolední pivo”. Už v adventu žáci farních škol se svými správci koledovali “s biskupem” - byla to mikulášská koleda. Oblékali se do bohatých, zdobených šatů, jezdili na koních a zpívali. Roku 1429 tak koledovali na staroměstské radnici žáci od sv. Mikuláše, z Týna, od sv. Michala, Havla, Jiljího a Haštala. Zpráva z r. 1447 ze Starých letopisů českých ale uvádí, že purkmistři a konšelé přikazují rektorům školním i farářům, aby se žáci neoblékali do šlechtických šatů a nejezdili na koních. Na “hradské žáky “ od sv. Víta se to však nevztahovalo, a tak to nedodržovali. Konšelé i univerzita marně horlili proti zdobnosti a okázalosti mikulášské koledy; takový průvod se líbil Pražanům, a proto žákům přáli. Byla to prostě podívaná! Nesmíme také zapomínat, že koleda středověkých studentů se stala důležitým zdrojem jejich obživy a byla chápána jako jejich právo. Zvláštní kapitolu tvoří bonifanti, chudí chlapci, zpěváci na kůru (z lat. boni infantes - dobré děti). Jinde se jim říkalo také boni pueri - dobří chlapci. Za vzdělání, ubytování, stravu a oblečení byli povinni zpívat liturgické zpěvy a žalmy. U sv. Víta bylo dvanáct bonifantů. Chodili koledovat na svátek Mláďátek do břevnovského kláštera, kde byli pohoštěni na památku betlémských dětí. Potíže nastaly, když po čase spolu s nimi táhli i klerikové a osoby světské, prý dokonce v maškarách. Jedna taková oslava se dočista zvrhla. Kdo začal, to se vlastně neví. Všichni se v Břevnově chovali jako horda nájezdníků, rozběhli se po klášteře, rozbíjeli nádobí, trhali mnichům oděvy, vyváděli koně a odnášeli si věci. Všechno to drancování se svedlo na bonifanty, a to byl konec radovánek; opat si na svatovítské zpěváčky stěžoval. Bujné výlety za koledou jim skončily nebyli boni, ale spíš “hooligans”. Měli utrum, seděli ve škole a od té doby dostávali od břevnovského opata jen čtvrt hřivny stříbra ke štědrovečerní nadílce. -lf-
A co je tohle za slovo. . . ?
Chrámový sbor Po smrti velkého papeže sv. Řehoře, který se tak významně zapsal do dějin bohoslužebného zpěvu, vznikaly další zpěvy, protože byly zavedeny nové svátky. Ovšem dělo se to vždycky na základě principu zavedeného Řehořem. Tedy pro nový zpěv byla závazně určena jedna melodie, aby se všude zpívalo stejně. Vzniklo mnoho zpěvů na různé texty a nyní se pokusíme alespoň v základních obrysech postihnout nejdůležitější z nich. Gregoriánský chorál se zpívá trojím způsobem: a) sylabicky – k jedné slabice textu přísluší jedna nota ( to jsou třeba zpívané modlitby kněze, preface atd.), b) neumaticky – na jednu slabiku připadají 2-4 noty (zpěvy scholy na začátku bohoslužby, antifony), c) melismaticky – více not na jednu slabiku (komplikované zdobné melodie například velikonočních zpěvů offertorií). Toto je obecné třídění způsobu zpěvu, který je uplatňován vnásledujících formách: Žalmy (psalmodie) Zpěv žalmů patří k vůbec nejstarším zpěvům v církvi. Je doložen už ve 2. století v severní Africe a z té doby také pocházejí první překlady žalmové poezie z hebrejštiny. Proč byly žalmy tak oblíbené? Především proto, že to jsou texty poetické a jejich význam je všeplatný a nadčasový. Tvůrci chorálních zpěvů čerpali z tehdy nejaktuálnějších překladů Bible, především pak z revidovaného vydání sv. Jeronýma. Žalmy se zpívaly dvojím způsobem: buď jednoduše tak jak plyne text na jednoduchou melodii (psalmodie in directum), nebo s odpovědí, která se po jednotlivých verších opakovala (psalmodie responsoriale). Ještě existuje jeden specifický způsob přednesu žalmů – antifonální zpěv (psalmodie antiphonale). Ten je ale praktikován pouze
sv. Jakuba
15. strana
Zpravodaj v klášterních komunitách, kdy se společenství rozdělí na dvě poloviny (chóry) a ty se střídají po verších. Pokud zpíval žalm sólista způsobem in directum, mohl si dovolit melodii zdobit a jsou doklady už z 5. století, že se nejeden předzpěvák (protopsaltes) pěkně „vyřádil“. Když zpívala celá komunita, musela být melodie pochopitelně jednodušší. Při zpěvu antifonálním, kdy se střídají dvě poloviny, má melodie konstantní podobu pro každý modus. Melodie má pohyb na začátku (initio), pak se na jednom tónu recituje text (tenor), uprostřed je dílčí pokles melodie (mediatio, neboli flecta), pokračuje se opětovnou recitací (tenor) a na konci verš melodie klesne na počáteční tón (terminatio). Když si vybavíte Magnificat v podání naší Svatojakubské scholy cantorum, je to přesně tento způsob zpěvu. Do této kategorie patří též zpěv tractu, ale ten se už dnes nepoužívá. Byl to zpěv před evangeliem s velmi komplikovaně zdobenou melodií. A pak zde patří též completorium, což je zpěv před spaním v klášterním modlitebním pořádku (monastickém officiu). Vlastní zpěv žalmů responsoriálním způsobem je asi nejcharakterističtějším zpěvem této kategorie a je to nedílná součást soudobé liturgie. Graduale je též již nepoužívaný zpěv. Vkládal se mezi čtení a byl zaveden v 8. století místo klasického responsoriálního žalmu. Graduale taky používá odpověď (responsum), ale je daleko komplikovaněji členěno. Dnešní liturgie se vrátila ke starší praxi – zpěvu žalmů, kdy odpověď zpívá celé shromáždění. Alleluia je však zpěvem stále přítomným i v dnešní liturgii. Jako odpověď zde funguje zvolání „aleluja!“ (chvalte Pána!). V chorálním provedení je to zpěv komplikovaný a náročný, protože melodie je velmi zdobená, melismatická (viz nahoře), vyjadřuje radost nad Božím slovem evangelia. Antifony To je velmi početná skupina zpěvů, které najdeme prakticky ve všech kategoriích bohoslužebného zpěvu. Antifona je krátká věta vystihující podstatu okamžiku, k němuž se vztahuje. Je to tedy jakési motto. Obvykle se zazpívá na začátku, navazuje žalm nebo jeho část a pak se znova zopakuje. Typickým antifonálním zpěvem je introitus, tedy zpěv na začátku bohoslužby, který uvádí do slavnosti. Dalšími důležitými zpěvy tohoto druhu jsou offertorium a communio – zpěvy k obětování a k přijímání. Velké množství antifon najdeme v officiu (modlitebním pořádku duchovních v klášterech i mimo ně). Myslím, že už těch pojmů bylo pro tentokrát dost. Pokračování příště Lukáš Petřvalský, varhaník
Mlád í u varhan to byl název dalšího koncertu duchovní hudby, jenž uspořádalo Seydlovo sdružení v neděli 8. října v kostele sv. Jakuba v Berouně. Plakát oznamoval, že vystoupí žáci varhanního oddělení ZUŠ Kl. Slavického v Praze Radotíně Pavla Bočková a Jan Rotrekl. Slovo “žáci” mi nešlo nejdřív dohromady s tak náročným nástrojem - nevěděla jsem, jak velké si ty “žáky” mám přestavit, protože těm od patnácti výše jsme zvyklá říkat “studenti”. Ukázalo se, že “žákům” je kolem dvaceti let. Oba mladí hudebníci si vybrali umělecky náročný repertoár počínaje barokními autory až po skladatele 20. století, a tak zněla kostelem díla J. S. Bacha, F. Couperina, A. Guilmanta, 16. strana
foto av
Prosinec 2006 Ch. M. Widora i našeho současníka Petra Ebena. Když všechny ty krásné skladby dozněly a umlkly poslední tóny varhan, jako by přece ještě něco znělo dál - velké nadšení, zaujetí i nasazení obou mladých varhaníků. Vyzařoval z nich pocit, že hrou na varhany doslova žijí, a svým elánem i technicky náročným provedením dokázali posluchače strhnout k nadšenému potlesku . “V hudbě život Čechů!”, říkával kdysi B. Smetana. O Pavle Bočkové a Janu Rotreklovi to platí zcela určitě. -lf-
F ARNÍ
CHARI TA
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01
B EROU N tel: 311 622 422
a Řád vel k ého drak a Již tradiční akce kterou pořádá CVOČ při FCh Beroun měla i tento rok velký úspěch. Samotné pouštění draků je oblíbenou činností v podzimních dnech pro velké i malé, ale co to je řád velkého draka? Na to byli zvědaví zejména Ti nejmenší, kteří dorazili 4.11. ve 14:00 hod. na Městskou horu v Berouně. U našeho stanoviště, které bylo i tentokrát u medvědária, se pozvolna scházeli děti s rodiči. Studeného listopadového počasí si nejvíce užívali berounští medvědi, kteří bavili hlouček dětí čekajících na opozdilce. Po 14 hodině se sešla dvacítka dětí a stejný počet dospělých. Mohli jsme začít. „ Konečně se dovíte, co je to řád velkého draka „ zahájila akci Michaela Jarošová, která tuto akci naplánovala společně s další dobrovolnicí Hankou Švamberkovou .“ Řád velkého draka je uschován na tajném místě, na které se dostanete splněním několika obtížných úkolů. Řád je vaše odměna za statečnost a překonání nástrah starého a lakomého draka, který ho chtěl jen pro sebe“ . Tak začalo společné putování skupiny dětí po vyznačené trase na Městské hoře, odhalování a plnění tajných úkolů. Zatím co děti společně s dobrovolníky putovali dračí stezkou, čekající rodiče se zahřáli horkým čajem a na pouštění draků se mohli posilnit i sladkým zákuskem. fotoMichaela Kubištová Pomalu přestalo pršet, začal foukat vítr a děti se s nadšeným křikem vraceli do cíle, kde měli splnit poslední úkol. Za pomoci všech byl starý drak obelstěn a každý našel v kouzelném kufříku svůj řád velkého draka. Malí hrdinové byli v cíli a přišel čas předvést své umění v pouštění draků. Na tuto chvíli se těšili někteří tatínkové „ Jako malí kluci „. Vybalili svá létající monstra a nechali je poletovat jak vysoko jen to šlo. Ne všichni měli takové štěstí a co chvíli jsme vymotávali barevné dráčky tu ze křoví tu ze stromu. Vítr ale foukal stále víc a víc, všichni draci se nakonec vznesli a když jste zdvihli hlavu, bylo vidět jen třepetání desítek různobarevných mašliček nad Berounem. Za kolektiv Michaela Kubištová 17. strana
Zpravodaj
H LEDÁME :
P. Josef Kuška:
ZNALI JSTE HO? Pomozte!
Vážení přátelé, zabývám se jako historik dlouhodobě perzekucí církve v období komunismu. ( Knihy Perzekuce mužských řádů, Ženské řehole za totality, rozhovory s kněžími a řeholníky vězenými za totality Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel ad.) Nyní zpracováváme s dalšími kolegy v rámci České křesťanské akademie Martyrologium církve 20.století i osudy kněží a řeholníků umučených za komunismu. Samozřejmě zpracovávám i osud P. Josefa Kušky, bývalého generálního vikáře litoměřické diecéze a faráře v Kováni u Doks, který pocházel ze Zdic a zemřel po svém zatčení na zápal plic ve věznici v roce 1953. Mohl byste prosím do farního časopisu napsat či jinak vyhlásit, zda nežijí ještě pamětníci či příbuzní, kteří by mohli sepsat krátkou vzpomínku na něj - hlavně o jeho kněžské činnosti a věznění - či nevlastní nějaký dopis, fotografii či další materiály o něm. Samozřejmě materiály po zpracování během několika týdnů vrátím- věc celkem spěchá, během listopadu či prosince by to mělo být hotovo. Děkuji Vám za vaši ochotu a Váš čas. S přáním všeho dobrého V. Vlček, kontaktní adresa : L.Podéště 1859, Ostrava 4, 708 00, tel. 731717897 e-mail:
[email protected]
Otevřena každou neděli v SUDÉM týdnu 10,30 - 11,15 hodin
N ABÍDKA : #
Fara - přízemí vlevo
Arcibiskupství pražské vyhlašuje výběrové řízení na místo ředitele/ky školské právnické osoby Církevní mateřská škola Studánka se sídlem v Praze 4, Ke Kamýku 686, s nástupem do funkce od 1.1.2007 nebo dle dohody. Požadavky: kvalifikační předpoklady dle § 5 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, znalost problematiky řízení školství a školských předpisů, organizační a řídící schopnosti, občanská a morální bezúhonnost, aktivní znalost prostředí katolické církve. K přihlášce přiložte: podrobný životopis, přehled dosavadní praxe, ověřenou kopii o dosaženém vzdělání, výpis z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíců), lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu dané funkce (ne starší 2 měsíců). Přihlášky zasílejte na adresu: Arcibiskupství pražské, odbor církevního školství, Hradčanské nám. 16, 119 02 Praha 1 do 22. prosince 2006. -red-
P OS L E D N Í
S L O V O : VÁ N O C E , VÁ N O C E PØ I C H Á Z E J Í ?
To bejvaly časy, keď som mal kučeravé vlasy (dnes plešatím). Co mě zas napadlo? Jen jsem si vzpomněl na časy svého dětství. Vzpomínejte též: banány, mandarinky, pomeranče… na to se stály fronty. Kokos byl jen strouhaný, ananas pouze nakládaný… na to se též stály fronty. Dnešní děti vůbec neví, co pro nás znamenalo mít pár kusů jižního ovoce! Když chtějí, jdou do krámu a koupí jeden banán. Kdyby „za totáče“ chtěl někdo koupit jeden banán, byl by lidem pro smích. Mám ale pocit, že „za totáče“ měli lidé k sobě daleko blíž! Možná za to mohly ty fronty… Pavel Jambor 18. strana
Prosinec 2006
Ú ØE D N O S T I : Vánoční a novor očn í bohosl užb y 2006 - 2007 sobota neděle vigilie pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle pondělí 23.12. 24.12. 24.12. 25.12. 26.12. 27.12. 28.12. 29.12. 30.12. 31.12. 1.1. 07
15.30* 10.00 9.30 17.30 17.30 17.30 22.00 17.30
9.30 17.30 17.30
Beroun
9.30
Králův Dvůr
8.00
8.00
8.00
8.00
Loděnice
9.30
9.30
9.30
9.30
Vráž
11.00
16.30
Tetín Hýskov
23.00 11.00 17.30
Chýňava
11.00 11.00
22.00
17.30
11.00 21.30
Železná
9.30 11.00 11.00
11.00
Sv. Jan Nižbor
16.30
8.00 15.00
8.00
8.00
15.00
15.00 15.00
Hudlice 15.00
10.00
15.00 Pozn.: * = setkání s dětmi “u jesliček”
M OD L I T B A
MÌS Í C E :
Když tak někdy otevírám matriky pokřtěných naší farnosti a pročítám jména těch, kdo zde v minulosti přijali svátost křtu, vždy znovu se v duchu ptám: “Je tento bratr, či sestra dnes člověkem mající víru? Je v jeho (jejím) životě Bůh přítomen? Našel (našla) své místo i ve společenství Božího lidu - Církve? Za některými jmény se mi hned vybaví tváře těch, které dobře znám, se kterými se setkávám v životě naší farnosti. Mnohé další bych asi mohl potkat ve společenství farností, kam se v průběhu času přestěhovali. Nejvíce mne ale v té chvíli zajímají osudy těch ostatních, kteří cestu k Bohu a do 19. strana
Zpravodaj společenství Církve buď vůbec nenašli, nebo ji z nejrůznějších důvodů ztratili. Je třeba říci, že mnohá jména v křestních matrikách patří právě takovýmto bratřím a sestrám. Ano, našim BRATŘÍM A SESTRÁM! Vždyť skrze křest k nám také patří. Právě je chci tedy spolu s vámi v tomto adventním čase zahrnout do svých modliteb a vyprošovat i jim dar víry a dar “nového” adventu. -jp-
S PO L E È N Ý
ÚM Y S L MO D L I T E B NA PR O S I N E C :
### “Za nevěřící pokřtěné, za dar nového adventu” ###
F A R N Í K RO N I K A JUBILEA : K prosincovému výročí narození přímluvnou modlitbu posíláme Lidmile Fričové (50let) a Marii Podlašecké (85let), děkujeme za dar vašeho života! V sobotu 30. prosince se dožívá svého životního jubilea 80 let náš dlouholetý varhaník a kostelník pan Miloš PALKOSKA. Za jeho dlouholetou službu Pánu a farnosti upřímně děkujeme a do dalších let přejeme hojnost Božího požehnání, zdraví, pokoje a radosti ze služby.
KŘTINY: V měsíci listopadu přijali svátost křtu Marina Nedělová - 4. 11. v kostele sv. Tomáše v Hudlicích, Valerie Anna Alžběta Zálešáková - 5. 11. v kostele sv. Václava v Loděnicích a Matiáš Böhm - 19. 11. v kostele sv. Václava v Loděnicích. Ať vám světlo křestní svíce “nikdy nezhasne”.
POHŘBY: V měsíci listopadu jsme svěřili do rukou Božího milosrdenství pana Stanislava Radu ze Sedlce, pana Adolfa Kováče ze Strádonic a paní Růženu Kittelovou z Berouna. Na prosinec připadá 5. výročí úmrtí Jaroslava “Kellyho” Vaňka. Vzpomínají přátelé a skauti “jeho” střediska.
R ED A K T O Ø I : Děkujeme všem, kdo pomáhají připravovat tento zpravodaj - píší články, přepisují do elektronické podoby, čtou korektury, posílají zprávy, pomoc každého je neocenitelná. Stále samozřejmě zpravodaj vzniká trochu hekticky, tak už to u tiskovin bývá. I proto znovu vyzýváme všechny, kdo by ještě chtěli pomoci: Uvítáme krátké články o tom, co se dělo, včasné informace o budoucích akcích ve vašem okolí a především svědectví o vašem životě s Bohem, prožitku, který pro vás byl důležitý. Též uvítáme kohokoli, kdo by mohl přepisovat články na PC, kontrolovat chyby ap. Čím více nás bude, tím déle vydržíme:-)! -redBerounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnost Beroun a filiální kostely Loděnice, Železná, Tetín, Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Nižbor, Vráž, Hýskov, Strádonice, Hudlice a Chýňava. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Jaroslav Vacík, Lidmila Fričová, Ivana Vašků, Ivana Průšová, Alena T. Margraffová. Sazba: Alois Vašků. Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky “Dotazy a příspěvky” v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. V elektronické podobě na stránkách farnosti: www.beroun.farnost.cz Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800 Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail:
[email protected]
20. strana
