Prosinec 2008
BEROUNSKÝ KATOLICKÝ ZPRAVODAJ Obsah: ! Co se dělo: Ministran-
tské setkání ........... str. 8 ! Svědectví: Jeden dávný
křest ...................... str. 8 ! Ze života svatých Sv.
Mikuláš - biskup a vyznavač............. str. 10 ! Život berounské farnosti
před padesáti lety..str. 11 ! STALAŤ SĚ JEST VĚC
DIVNÁ ............... str. 12 ! Cesty: Rodiná Fiksova z
Bubovic .............. str. 14 ! O
tym společenskym plesu .................... str. 14
! Milí spolufarníci! str. 17 ! Jak
společně s dárci „zabydlujeme“ pokojíčky?................... str. 17
! FCH Beroun, ohlédnutí
na konci roku ...... str. 18 ! Rádcovský kurz....str. 19 ! Proč si skauti podávají
levou ruku? ......... str. 20 ! Rak o vn í k ......... str. 20 ! P o s led ní
s l o vo : Sil n á žen a........ str. 22
! Vánoční a novoroční
bohoslužby 2008 2009.................... str. 23
Ne št ě s t í a ce st a Jak se tak dívám, zločinec odchází s podmínkou a směje se. Jak čtu dál, politik se veřejně přiznal ke zločinu korupce a nikdo si toho nevšiml, jeho kamarád vyhrál u soudu nejspíš zase pomocí úplatků. A aby toho nebylo málo, zažaluje ten kamarád stát (tedy nás) – stalo se mu bezpráví, musí dostat milióny z naší kapsy. Přemýšlím, jestli někdo nakonec přece jenom neprodá Šumavu kvůli těžbě zlata. Možná, že ne, protože až se komunista opravdu chopí moci, nebude tohle naštěstí v jeho zájmu. Proč si nikdo nevšiml, že katolické školy do budoucna nebudou moci mít své nezávislé osnovy? Proč skoro nikomu nevadí, že stát vnutil všem školám opět osnovy jednotné a povinné? Držím palce křesťanům v politice, nemají to lehké, jsem samozřejmě jejich volič. A jako ve zlém snu ti křesťané v politice zvednou ruce, aby v křesťanském Polsku nebylo náhodou přelidněno. Ani zabití najednou nevadí, mají jakési vyšší cíle, které neznám. Nějaká ta zprávička z Litvínova. Děti neznají dějiny, jsou v zajetí neslušného „četu“ a „her“, seriály pohltily rodiče, školky a babičky nestíhají, roubíku se říká dudlík. V kostele uslyšíme „připravte cestu Pánu“ – jenže kde a jak a má to ještě cenu? Doslovně vzato příprava cesty se neobejde bez lopaty. Nestačí zasněně hledět, plánovat a prosit. Občas někdo řekne, že „my hlásáme Krista a ne nějaká konkrétní opatření“. Život ale znovu a znovu ukazuje, že hlásání bez konkrétních opatření je bezzubé a sentimentální. Nenese ovoce. Možná nějaká maminka dospěla k závěru, že dudlíky je třeba vyházet. Prostě proto, že pak teprve se otevírá cesta k pečlivému naslouchání jejich křiku. Co dítěti schází? Co mám dělat? Budu mít dostatek trpělivosti? Co když se právě tvoří základy jeho osobnosti? Advent, česky příchod. To ví každý. Co neví každý? Že cesta se nedá připravovat bez konkrétních „opatření“. Že ta
Zpravodaj opatření budou možná pro nás nepříjemná a pro naše okolí nepopulární. Že ta opatření můžeme prosadit jen tam, kde na to máme právo. Že některé skutky musíme vykonat sami za sebe a nikdo nám nepomůže a nikdo nám to neschválí. Že my sami se tak můžeme stát tou připravovanou cestou – aby do této šílené bědy mohl zase přicházet náš Pán. P. Cyril Kubánek
Zp r á v y z fa r n o s t i 1. pátek v měsíci - 5. prosince. Mše sv. v kostele sv. Jakuba v Berouně začíná v 17.30 hodin. Od 16.00 hodin je zde možné přijmout svátost smíření. Slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie - 8. prosince. Mše sv. budou v pondělí 8. 12. - v den slavnosti " v Berouně (v kostele sv. Jakuba): v 17.30 hodin, " v Králově Dvoře (Počaplech): v 17.30 hodin, " na Tetíně (v kostele sv. Kateřiny): v 19.30 hodin. Kající bohoslužby, příležitost ke svátosti smíření: Kromě obvyklých příležitostí ke slavení svátosti smíření - ve všední dny půl hodiny před mší svatou - vám nabízíme kající bohoslužby: # v Berouně (vše v kapli Povýšení sv. kříže a v areálu farních budov): " ve středu 17. prosince od 18.00 - 19.30 hod., " v sobotu 20. prosince od 9 .00 - 12.00 hod., " v neděli 21. prosince od 15.00 - 17.00 hodin # v Loděnici (v kostele sv. Václava): " v neděli 14. prosince od 10.30 - 11.30 hodin " ve čtvrtek 18. prosince od 17.00 - 17.30 hodin # v Králově Dvoře (v kostele Nanebevzetí Panny Marie vPočaplech): " v pátek 19. prosince od 16.30 - 17.30 hodin, " v neděli 21. prosince od 9.00 - 10.00 hodin # na Tetíně (v kostele sv. Kateřiny): " v neděli 14. prosince od 9.30 - 11.00 hodin # v Chýňavě (v kostele sv. Prokopa) " v neděli 21. prosince od 10.30 - 11.00 hodin # v Hýskově (v kostele Narození Panny Marie): " v sobotu 20. prosince od 16.30 - 17.30 hodin # v Nižboru (v kostele Povýšení sv. kříže): " v neděli 21. prosince od 14.00 - 15.00 hodin # ve Svatém Janu pod Skalou (v kostele Narození sv. Jana Křtitele): " každou neděli od 7.30 - 8.00 hodin K dispozici vám ke slavení svátosti smíření budou kněží berounské farnosti, případně pozvaní kněží z vikariátu. Společné slavení svátosti smíření nabízí možnost prožít společnou radost z odpuštění a smíření. Adventní bohoslužby s rorátními zpěvy budou po celý advent každou středu v 7.40 v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou a každý pátek v 7.00 v kostele sv. Kateřiny na Tetíně. Možnost zajistit odvoz autem z Berouna – info: P. Benedikt Hudema. Rorate coeli de super... Předvečer památky sv. Mikuláše oslavíme v kostele sv. Václava v Loděnici v pátek 5. 12. v 16 hodin při mši sv. s písničkami pro děti. Následuje mikulášská nadílka. Bližší info Křesťanský klub Beroun str. 5. 2. strana
Prosinec 2008 Modlitba Růžence. Zveme všechny zájemce o modlitbu růžence na faru v Tetíně každé druhé úterý v měsíci po mši svaté - cca 20.10 hod. Tentokrát se sejdeme k modlitbě v úterý 9. 12., všichni jste srdečně zváni. farníci z Tetína Předvánoční úklid v Berouně v kostele sv. Jakuba v sobotu20. 12. ve 14 hodin. Příprava kostela sv. Jakuba v Berouně na vánoční bohoslužby. Protože bude třeba instalovat betlém a vánoční stromky, prosíme zvláště mladé o pomoc. Sejdeme se v pondělí 22. prosince v 15.00 hodin. Příprava kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou na vánoční svátky (stavba betléma, stromků, úklid) v úterý 23.12. v 15 hodin. Předem děkujeme za vaši pomoc. Připravovat na vánoce se bude samozřejmě i kostel a farní zahrada v Loděnici, pokud můžete nabídnout svoji pomoc, ozvěte se Ivě Vašků na tel. 602 945 017, a domluvíme si individuální termín, chápeme, že na vyhlášený termín jste někteří nemohli a tak máte možnost přijít ve “svém” čase: pokud nebude sníh, kdykoli po domluvě je možno na farní zahradě hrabat zbylé listí, které se nám pro nedostatek účastníků na brigádě nahrazující odpadlou výuku náboženství (1) a následnou sněhovou nadílku nepodařilo zlikvidovat. Je třeba též vyluxovat koberce -vysavač je k dispozici- nebo utřít prach, naleštit dřevěné vybavení kostela a pod. Prosíme zvláště mladší ročníky, nenechte v tom starší samotné. Předem děkujeme. Štědrovečerní setkání u jesliček pro děti a jejich rodiče. Zveme vás 24. prosince do kostela sv. Jakuba v Berouně, kde si od 15,15 hodin společně zazpíváme známé koledy a budete-li chtít, můžete si domů odnést i “betlémské světlo” (lampičky s sebou). Štědrovečerní mše svatá s koledami v kostele sv. Václava v Loděnici od 16 hodin. (Celebruje P. Benedikt Hudema, varhany D. Průša, lidové koledy - “K” Kapelka), bude zde samozřejmě svítit i Betlémské světlo, můžete si přinést s sebou svítilničku, abyste si tímto “Světlem z Izraele” prosvítili i svůj domov. “Půlnoční” bohoslužba v Berouně - 24. prosince: Vánoční vigilie slavnosti Narození Páně začne ve středu 24. 12. v kostele sv. Jakuba ve 22.00 hodin. Rozpis vánočních bohoslužeb v Berouně i v okolí - viz tabulka na str. 23! Svátek Svaté Rodiny. V neděli 28. 12. - v den svátku Svaté Rodiny - prožijí manželé při mši sv. v kostele sv. Jakuba v 9.30 hodin obnovu svých manželských slibů. (Nezapomeňte přijít pokud možno ve dvou!) Sbírky na Arcidiecézní charitu. V neděli 2. listopadu proběhla i v naší farnosti sbírka na Arcidiecézní charitu, při které se vybralo 3.621,- Kč. Všem dárcům upřímně děkujeme! Další sbírka (na bohoslovce) je plánována na 30. listopadu. Farní knihovna bude otevřena v neděli 7. 12. a 21. 12., vždy od 10.30 do 11.15 hodin v přízemí fary v Berouně. Ve čtvrtek 18. 12. nebude v Loděnici výuka náboženství. Další hodina po vánočních prázdninách 8. 1. 2009 jako vždy od 15,30 do 16,15 hodin na OÚ (starší) a na faře (mladší). Vánoční posezení 31. prosince od 14.30 v budově kaplanky v Berouně. Zazpíváme si koledy, ochutnáme cukroví... Srdečně zváni jsou všichni farníci bez ohledu na věk. Občerstvení na společný stůl vítáno. Následuje mše sv. v 17.30 v kostele sv. Jakuba, při 3. strana
Zpravodaj které poděkujeme za všechny dary obdržené od Hospodina v kalendářním roce 2008 a budeme si vyprošovat Boží milost do roku nového. Pouť do Svaté země: Po Velikonocích, od 20. do 28. dubna 2009, bychom rádi uskutečnili farní pouť do Svaté Země, na které by poutníky doprovázeli oba naši farní vikáři: P. Cyril Kubánek a P. Benedikt Hudema. Předpokládáme osmidenní putování po místech, jež jsou spojena s dějinami naší spásy a se životem Pána Ježíše Krista. Zájemce o tuto životní pouť žádáme, aby se přihlásili u P. Benedikta Hudemy do 15. prosince. Bližší informace budou včas předány. Příprava na biřmování. V květnu či červnu příštího roku opět plánujeme v naší farnosti slavení svátosti biřmování. Všechny, kdo mají zájem o přijetí této svátosti, žádáme, aby se do konce adventu přihlásili. V případě dostatečného zájmu přípravu na přijetí této svátosti “křesťanské dospělosti” zahájíme již v adventní době. Letáček “Nedělní liturgie”. Připomínáme, že na stolku s tiskovinami najdete periodikum “Nedělní liturgie”, kde jsou uvedeny liturgické texty i s výkladem nejen na neděli, ale na celý liturgický týden. Jsou k volnému rozebrání. Hovory o víře. Ve čtvrtek po mši sv. v budově kaplanky (cca od 18.15). 4. 12. Husitství. 11. 12. Martin Luther – otázka ospravedlnění. Změna místa slavení bohoslužeb: Od října se v Berouně ve všední dny všechny bohoslužby (kromě slavností a svátků) přesunuly do kaple Povýšení sv. kříže. Začátky bohoslužeb zůstávají nezměněny, tedy v 17.30, ve středu v 19,30 hod. Setkávání maminek: Hola, hola, maminky! Přijďte mezi nás - scházíme se pravidelně jako celý loňský rok - každou středu od 9.00 hodin na farní půdičce - a rádi vás (a samozřejmě vaše děti) mezi sebou uvidíme☺. Rozhodnete-li se přijít, neváhejte kontaktovat Hanku Štusákovou na tel. 602 610 893 a pro informaci zkuste případně juknout na http://www.omadeg.cz/farnostberoun/pastorace/maminky.htm LK Mikuláš maminek. Mik, mik, Mikuláš se na nás přijde kouknout a možná i něco nadělit v pátek 5. 12. v 16 hod. na farní půdičku v Berouně, takže neváhejte, nachystejte balíčky pro děti a přijďte.
Z v i ka r i á t u Slavnostní mše sv. na hradě Karlštejn - 30. listopadu. O první neděli adventní, 30. listopadu, bude od 14.00 hodin v kapli sv. Mikuláše na hradě Karlštejn sloužena slavnostní mše svatá - requiem za Karla IV. Hlavním celebrantem bude tentokrát Mons. František Radkovský, plzeňský biskup. Liturgii bude adventními zpěvy doprovázet soubor “Ludus musicus” z Dobřichovic. Přijměte pozvání k účasti! Vikariátní konference V úterý 16. prosince se v Lochovicích uskuteční pravidelné setkání kněží našeho vikariátu. Mše sv. začíná v místním kostele sv. Ondřeje v 9.00 hodin.
Ko n c e r t y v ko s t e l í c h ADVENTNÍ KONCERT “ Staročeské roráty”, v neděli 30. listopadu 2008 od 15.00 hodin v kostele sv. Jakuba v Berouně. Účinkují: Svatojakubský chrámový sbor, Lukáš Petřvalský – varhany, řídí: Jiří Beščec. “Adventní recitál skladeb 18. a 19. století”. Sobota 6. prosince v 17.00 hodin, kostel sv. Jakuba v Berouně. Účinkuje Ivo Hrachovec, sólista Státní opery Praha s varhanním doprovodem Aleše Bárty. 4. strana
Prosinec 2008 ADVENTNÍ KONCERT “Duchovní hudba východních Slovanů”, neděle 7. prosince 2008 od 16.00 hodin v kostele sv. Jakuba v Berouně. Účinkují: Svatojakubský chrámový sbor, Lukáš Petřvalský – varhany, řídí: Jiří Beščec. “Adventní zpěvy raného baroka” 2. neděle adventní - 7. prosince od 16.30 hodin: kostel Narození Panny Marie v Hýskově. V rámci Hýskovského adventu účinkují manželé Kylarovi z Řevnic. ADVENTNÍ KONCERT “Barokní hudba a improvizace adventních písní” 3. neděle adventní - 14. prosince v 16.00 hodin, Beroun - kostel sv. Jakuba. Účinkuje Jiří Stivín, věhlasný flétnista a improvizátor, na varhany doprovázíLukáš Petřvalský. V úterý 23. prosince od 18.00 hodin Vánoční mše Jakuba Jana Ryby ve svatém Janu pod Skalou. Účinkuje pěvecký sbor Slavoš z Berouna. Přijďte si zkrátit čekání na Ježíška! Dne 24. 12. od 14 hodin v kapli sv. Maxmiliana na hřbitově ve Svatém Janu pod Skalou proběhne vánoční zpívání loděnického sboru Comodo. Pro ty, kteří si rádi zazpívají společně, budou připraveny noty s koledami. Slavnost Narození Páně - 25. prosince od 10.00 hodin: Při slavnostní liturgii zazní Vánoční mše Lukáše Petřvalského v podání Svatojakubského chrámového sboru a komorního orchestru. Řídí Jiří Beščec, na varhany doprovází LukášPetřvalský. VÁNOČNÍ KONCERT v pátek 26. prosince 2008 od 15.00 hodin v kostele sv. Jakuba, Lukáš Petřvalský - Vánoční mše. Účinkují: Svatojakubský chrámový sbor a komorní orchestr, Lukáš Petřvalský – varhany, řídí: Jiří Beščec.
Sk a u t i Schůzky dívčího kmene v novém školním roce: SVĚTÝLKA - čtvrtky 16.00-18.00 hodin pod vedením Veroniky Rejskové a Dominiky Kodrasové. SVĚTLUŠKY A LASIČKY pátky 16.00-18.00 hodin pod vedením Marie Stielové a Kristýny Kodrasové. Schůzky chlapeckého kmene: VLČATA každý pátek od 16.00 do 18.00 hodin. OCELOTI: Budeme se scházet vestředu od 16.00 do 18.00 hod. v klubovně na faře. V pátek 5. 12. vlčata nemají schůzku! O víkendu 13. - 14. prosince se koná výlet vlčat. Sraz v 8 hod. na faře, s sebou pevnou obuv, spacák, karimatku, pláštěnku, polštářek (plyšáka), rukavice, čepici a ostatní dle uvážení; jídlo dle domluvy; částku 150 Kč. Návrat 16 hod. k faře v Berouně. Středisková akce: V sobotu 6. 12. 2008 od 14 do 18 hod. se koná Mikulášská na Městské hoře. Čekají na vás zapeklité úkoly, ale i andělská odměna. Zveme i příznivce našeho střediska. (Tato akce je v rámci spolupráce s Farní charitou Beroun.) V sobotu 20. 12. 2008 cca 12.47 hod. (R758) přijede na berounské nádraží betlémské světlo. Nabízíme zdravotnický materiál – náplasti s polštářkem, obinadla, kompresní čtverce, vatu atd. Materiál má však prošlou lhůtu spotřeby.
Mikulášská nadílka se mší svatou v Loděnici se koná v předvečer svátku, tedy v pátek 5. 12. od 16,10 hodin. Zazní zde dětské písně v podání “K” Kapelky a po mši svaté přijde nadělovat i sám svatý Mikuláš. (Prosíme rodiče, aby si označené balíčky pro své děti laskavě 5. strana
Zpravodaj nenápadně odložili za kostelem u vchodu na kůr do připraveného dárkového koše.☺) Parkovat se dá na parkovišti pod kostelem, autobus z Berouna - autobusového nádraží odjíždí 15,15 (přes Hostím) a 15,55 hod. (přes Vráž); vlak z hlavního nádraží v 15,08. Těšíme se na Vás. Předběžně počítejte také s další obvyklou akcí K-klubu pro rodiny s dětmi: S největší pravděpodobností v sobotu 24. ledna od 16 hod. chystáme Eldorádo masek v sále na Jarově, takže již nyní můžete vymýšletnejoriginálnější rodinnou maškaru. PROMÍTÁNÍ. Můžete-li se s námi podělit o vzpomínky, zážitky a fotografie ze své zajímavé cesty po světě, ozvěte se nám. Kontakt: Alois Vašků, tel.: 602 129 195, e-mail:
[email protected].
Setkávání mládeže (od 15 let) - každý pátek po mši sv. (18,15 hod.) v přízemí farní budovy. Zveme k přátelskému posezení, hovorům o víře, modlitbě atp. Letošní téma Písmo svaté. „Kdo nezná Písmo, nezná Krista.“ Bližší informace P. Benedikt Hudema (
[email protected], 724 209 774) Setkání pro dívky (od 15 let) na Tetíně 5. - 6. prosince. Sraz v pátek ve 20.00 před farou v Berouně. Návrat v sobotu večer. S sebou karimatku, spacák, teplé oblečení, 150,-Kč na jídlo. Dopoledne proběhne společná duchovní obnova, odpoledne výlet. Info: P. Benedikt Hudema. Výlet pro mládež (od 15 let) do Prahy 19. - 20. prosince. Sraz v pátek v 18 hodin před farou v Berouně. Návrat v sobotu večer. Poznávání večerního velkoměsta z ptačí perspektivy, roráty, stavba lesa, kulturní vložka. S sebou něco k večeři a snídani, spacák, karimatku, teplé oblečení. Info: P. Benedikt Hudema. Společné slavení památky sv. Silvestra pro mládež (od 15 let výše). Sraz 31. 12. v 17.30 v kostele sv. Jakuba v Berouně, ukončení na Tetíně 1. 1. kolem poledne. S sebou karimatku, spacák, teplé oblečení, případně hudební nástroje. Organizace občerstvení a spolupořadatelství: Jakub Kodras a Zuzana Karbušická. Info: P. Benedikt Hudema.
FARNÍ
CHA R I TA
B EROUN
Farní charita shání byt 2 + 1 pro svého zaměstnance na 1 - 2 roky, od února 2008, Beroun, Hořovice a okolí. Nájemné max. 5000,- Kč. Farní charita Beroun hledá ochotné lidi na pomoc s Tříkralovou sbírkou, která se bude konat od 4. do 11. ledna 2009. Hledáme děti i dospělé, kteří by byli ochotni vyrazit do ulic v Berouně nebo v okolních obcích a v tradičním oblečení tří králu přinášet radostnou zvěst, koledovat a pomáhat. Budeme rádi, když se zapojíte a darujete třeba jen 1 hodinu svého času. Pro rodiče a děti se tato obchůzka s písničkou stane milou vzpomínkou na sváteční čas spojený s rodinnou tradicí. Když se budete chtít zapojit, nebo se na cokoli ohledně Tříkralové sbírky zeptat, nechte na sebe kontakt v kancelářiFCH Beroun na čísle 311622422. Veřejná sbírka Pokojíčky na podporu azylového domu pro matky s dětmi v tísni v Lochovicích. Veřejná sbírka Farní charity Beroun „Pokojíčky“ je od 13. 9. 2008 zapojena do DMS. Vaše dary využijeme na vybavení budoucího Azylového domu svatého Josefa pro matky s dětmi v tísni. Na podporu našeho projektu odešlete dárcovskou SMS ve tvaru DMS POKOJICKY na telefonní číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, Veřejná sbírka Pokojíčky 6. strana
Prosinec 2008 obdrží 27 Kč. Více informací najdete na www.darcovskasms.cz. Fórum dárců spustilo společně s mobilními operátory novou službu pod názvem DMS Roční podpora. Tato služba funguje na stejném principu jako standardní dárcovská SMS. Pomocí této služby mohou dárci pravidelně v průběhu roku přispívat menšími finančními částkami vybrané neziskové organizaci. Pokud byste měli zájem podpořit naši sbírku touto formou, postup je jednoduchý. Dárce zašle SMS-ku ve tvaru DMS 2008 POKOJICKY na telefonní číslo 87 777. Každý měsíc po dobu jednoho kalendářního roku Vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč. Konto této sbírky, na které je také možno přispívat, je 0400642379/0800.
Zp r á v y od j i n u d Adorace za povolání a rodiny v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. V pátek 5. prosince 2008 se koná adorace za nová povolání ke kněžskému i k zasvěcenému životu, za rodiny a za věrnost všech, která je zakončena slavnostní mší sv., které bude předsedat kardinál Miloslav Vlk. Společnou adoraci povedou dominikáni a sestry dominikánky. Adorační den se koná vždy první pátek v měsíci. Je zahájen mší svatou v 7.30 hodin, po ní následuje celodenní eucharistický výstav s možností individuální adorace. Společnou adoraci od 15.30 hodin vedou bratři a sestry z různých společenství zasvěceného života. Adorace je zakončena společným slavením eucharistie v 16.30 hodin. Nová forma pomoci na opravu baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi. Stará Boleslav: Bazilika sv. Václava je neodmysliteným místem spojeným především s “Národní svatováclavskou poutí”, která se letos, v průběhu Svatováclavského roku, uskutečnila v sobotu 27. 9. Veřejnou sbírku pořádá Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. SMS zprávu můžete zasílat ve tvaru: DMS VACLAV, a to na telefonní číslo 87 777. Na generální obnovu památné baziliky, která svým stářím i uměleckou výzdobou patří k nejhodnotnějším sakrálním stavbám zachovaným na našem území, přispívá Ministerstvo kultury ČR i další jednotliví dárci. Vzhledem k neutěšenému stavu tohoto architektonického klenotu s neobyčejným duchovním významem je však zapotřebí nepoměrně více finančních prostředků. Proto se Kolegiátní kapitula rozhodla nabídnout i tuto novou formu pomoci. Více informací: Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, Václavské nám. 1, Stará Boleslav, P. Vladimír Kelnar, probošt, mobil.: + 420 602 204 213, + 420 602 457 200, e-mail:
[email protected]. Výstava "Svatý Václav - ochránce České země". Výstava v prostorách Anežského kláštera v Praze, která je organizována v rámci Svatováclavského roku, začne 19. prosince 2008 a skončí 8. března 2009. Unikátní výstavu artefaktů spojených s životem a kultem svatého Václava organizuje Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií. 7. strana
Zpravodaj
Co se dělo : Mi ni st r a n t s k é se t k á ní Začínalo to tím, že jsme se v půl deváté sešli na faře, abychom odjeli s otcem Benediktem na ministrantské setkání v Praze Strašnicích. Na místo jsme dorazili kolem čtvrt na deset. Následovala krátká přednáška a poté byla příprava na mši svatou. Po mši byl oběd, ale nejdříve jsme museli absolvovat jednu hru. Spočívala v tom, že bylo asi 5 nebo 6 lidí v jednom družstvu a musela se projít vzdálenost asi 7 metrů po co nejméně nohou. Družstvo, které prošlo jen po jedné noze, zvítězilo. Hned potom následoval oběd. Po obědě byl krátký testík o věcné ceny. Následovalo vyhodnocení a po vyhodnocení byl na řadě fotbálek v místní školní tělocvičně. Byli jsme rozděleni do pěti družstev, jejichž názvy byly: Sparta, Slávie, Kostel Neposkvrněného početí P.M. foto net Itálie, Liberec a Mariáš. Zvítězila Slávie, která nastřílela nejvíce gólů. Filip Krzák, já a Jan Konrád jsme jeli na další mši svatou s otcem Benediktem do Hýskova. Po skončení mše svaté jsme mohli jet domů. Otec Benedikt byl tak laskavý a dovezl nás až domů.Tak se zase těšíme na další ministrantské setkání, které by mělo proběhnout až v lednu příštího roku v Kolíně. Daniel Průša ml.
Svě de c t ví : J e d e n d á v n ý k ř e s t Zažloutlý papír, zčernalý inkoust, vybledlý otisk razítka. Dávný křestní list. Vidím to před očima, jako bych tam tenkrát také byla. Úzkým kostelním oknem dopadají na kamennou dlažbu sluneční paprsky, vzduch je plný vůně květin, teplo, pozdní léto... Bílá peřinka, naškrobené krajky, bělostné stuhy... kmotři, tatínek novorozeněte - knížecí lesní Augustin z Gillerů, maminka Marie tu možná ani není, holčičce je teprve pár dní, dvouletý bratříček je asi také doma... Voda v kamenné křtitelnici šplouchá, „prameny vody se otevřely“, svíce zažehnutá od paškálu hoří... Slyším vážná a zároveň radostná slova: „Teklo, já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého...“ 10. září 1896 byla pokřtěna Tekla Marie z Gillerů. Znovuzrozená skrze vodu a slovo... Jméno dostala po kmotře, babičce z maminčiny strany. Kde to vlastně bylo? Hledám v křestním listu Království české, okres Písek, vikariát Mirovice, farnost Těchnice, kostel svatého Štěpána. Dáno na farním úřadě v Těchnici, podpis nejasný, asi Jan Vojáček, farář. Hm, v Těchnici... počkat, to jsem snad v životě neslyšela, kdepak to asi je? Ta holčička se narodila na myslivně Lavičky u Bohostic, to je nedaleko Orlíka. Rychle automapu! Nikde to tu není... Tak turistickou speciálku! Taky nic... „Tati, kde je Těchnice?“ „Prosím?“ „Těchnice!“ „Kde by to mělo být? Jak tě to napadlo?“ „Pokřtili tam tvou maminku!“ „No tak je to někde u nás!“ ( „U nás“ byl široký pojem, pod který tatínek zahrnoval kus povodí Vltavy, celé Orlicko a navrch tak půl Písecka. ) „Nemůžu to najít na mapě!“ Jako by se to do země propadlo. Jako by to vzala voda... „A nevzala?“ zašeptal nějaký vnitřní hlas. Záblesk... No konečně! To to trvalo, než se mi rozsvítilo! „Tati, a není to náhodou zatopené?“ pokračuji v rozhovoru. „A víš že asi jo? Maminka tomu říkala Technič... Bylo to někde dole u Vltavy...“ 8. strana
Prosinec 2008 Druhý den jsem v práci pro jistotu nahlédla do naučného slovníku. Jaképak to tam asi bylo? A kolik lidí tam žilo... Slovník uváděl: Těchnice, ves v Čechách na levém břehu Vltavy, hejtmanství Písek, okr. Mirovice, pošta Milešov u Sedlčan; 51 domů, 317 obyvatel (v roce 1900), kostel sv. Štěpána (ve 14. stol. farní), dvoutřídní škola, žulové lomy, dva mlýny na Vltavě. Kolik lidí tam asi žilo v padesátých letech, v době před zatopením? Kolik jich asi ztratilo svůj domov, své kořeny, pocit, že se kdykoli mohou vrátit tam, kde v dětství cvrnkali kuličky... Na tu svou stráň s mateřídouškou... Pak jsem milou Těchnici pustila z hlavy, protože tam už se tedy opravdu nemohu jet nikdy podívat. Potom uplynul asi rok. V televizi běžel už dlouhou dobu seriál Karla Čáslavského ze starých filmových dokumentů o zmizelé Vltavě. Během mnoha a mnoha dílů jsme se konečně dostali až ke Zvíkovu a k Orlíku, na který tatínek jako tamní rodák dlouho netrpělivě čekal. Za několik dalších dílů jsme byli pod Orlíkem, Vltava ve starých filmech ještě plynula hlubokým údolím mezi skalami a stráněmi a na jejích březích ještě žili lidé v mnoha vesnicích, osadách, mlýnech, pilách, hospodách a kolem přívozů; jezdilo se sem na léto, po řece „plouly“ vory, sjížděli ji vodáci na kanoích. Scénárista a zároveň moderátor Karel Čáslavský nám na příště slíbil překvapení. Další neděli vpodvečer to překvapení přišlo. Pro nás dvojnásobné. Nejdřív typická vltavská vesnička na levém břehu řeky, nad ní se zdvihají vysoké stráně, v zahradách malebně seskupené chalupy a mezi nimi se vypíná kostelík svatého Štěpána. Těchnice. Místní jí říkali Technič. To všechno „musí“ zaplavit voda... „Konečně vidím, jak to tady vypadalo,“ říkám si. Další filmové pásy ukazují vystěhování vesnice, bourání a rozebírání krovů, hořící střechy... V letech 1957 až 1960 spěla obec k zániku – úředně byla zrušena už v květnu 1957. Kostel svatého Štěpána, v létě 1959 stále ještě neporušený, byl před zatopením odsvěcen. Mobiliář a všechno, co se dalo přestěhovat (včetně varhan), bylo odvezeno. Pak zapálili špičku věže a strhli ji k zemi, potom i celou střechu kostela. 30. září 1960 začala voda ve Vltavě stoupat. Věž kostela i bez střechy převyšovala všechny ostatní budovy, a tak dlouho vypadala jako opuštěný maják. Nebo spíš jako duchovní pastýř, který už nemůže pro své ovečky vůbec nic udělat. Za pouhé dva měsíce, na konci listopadu, zmizela i ona. (Tekle bylo právě šedesát čtyři let, před třemi lety ovdověla a na Orlicku teď už nežila.) A teď nastává to slíbené překvapení: potápěč s kamerou. Prý uvidíme, jak to tam vypadá teď. Protože ten kostel tam dole ještě stojí, jenom je šedesát metrů pod hladinou orlické přehrady (tedy vchod a podlaha). Je to jako v nějakém podivném snu. Tady už jsem snad někdy byla... v tom přízračném světě... Vidět je jen na pár metrů, kam dosáhnou paprsky svítilny. Temná voda není úplně čirá, ale zakalená, takže obrysy zdí, oken a vchodů jsou nejasné, rozostřené, jako v husté mlze. Západní štít kostela, schody na věž a vchod. Chrámová loď bez stropu. Stěny bez omítek, jen samý holý kámen. Vrstva sedimentu na podlaze. Sediment se usadil na všem – všechno je jako obalené pavučinami, zábradlí i okenní vitráže. Úzkým kostelním oknem nedopadá ani jediný paprsek slunce a je velmi těžké si představit, že nějaké slunce vůbec někde ještě svítí. Tma, úzkost, beznaděj. Mrtvá voda. Topím se a je mi zima. Je slyšet jenom dech ve skafandru a ve vodě bublá vydechovaný vzduch. Potápěč proplouvá jednotlivými částmi kostela, věží a hlavní lodí bez střechy až do ilustrační foto av
9. strana
Zpravodaj presbytáře a sakristie, nad námi gotická žebrová klenba spojená svorníky. A pak najednou pluje kolem kamenné křtitelnice - a mně se vybavil ten dávný křestní list. „Tady pokřtili tvou maminku!“ vyhrkla jsem. „Jak to víš?“ odpověděl tatínek, který na milou Těchnici stačil za rok zapomenout. „No přece z křestního listu!“ Potom jsme už jenom tiše seděli a dívali se do té tmavé vody, která se spoře rozsvěcela před potápěčem a jeho kamerou. Nebylo nám vůbec do řeči... A vtom se ten kostelík před mýma očima rozzářil – jakápak hlubina, jaká temná voda! Vždyť tady se přece od čtrnáctého století scházeli lidé, aby slavili liturgii, aby chválili Boha, svěřovali mu své prosby a přinášeli oběti. Kristus tu byl mezi nimi. Tady se zpovídalo, tady kněží pokřtili nespočet dětí, prameny živé vody se otvíraly, tady si snoubenci udíleli svátost manželství... Odtud odcházeli lidé do světa za obživou, ale s sebou si nesli svou víru, že ať půjdou kamkoli, jsou Kristovi, Pán o nich ví a provází je. Nese je, když už nemohou jít... Kostelík sv. Štěpána žil a dýchal s celou vesnicí! A i kdyby tu nebyla žádná okna a neproudilo by sem kdysi sluneční světlo, při každé mši svaté tu zářila v rukou kněze bělostná hostie... A na konci vždy zazněla slova: „Jděte ve jménu Páně!“, tenkrát ovšem spíš latinsky „Ite, missa est!“ Všichni lidé z toho starého křestního listu včetně pokřtěného dítěte už dávno opustili svět. Tekla z Gillerů (po r. 1918 občanským rodným jménem Gillernová) se odtud vydala do života jako Boží dítě, ponořená do křestní vody, omytá od prvotního hříchu, znovuzrozená skrze vodu a slovo. Oblečená v Krista, v bělostné křestní barvě. Nevěděla, co všechno ji v životě čeká a kam ji Pán pošle, ale důvěřovala mu a nechala se jím vést. Šťastné dětství a mládí prožila na několika knížecích myslivnách, často se stěhovali. Na sklonku světové války se vdala – a zase se často stěhovali, protože její manžel byl knížecí úředník a správce. A Bůh ji nesl, když už nemohla jít. Hlavně díky jemu unesla různé životní rány, třeba smrt dvou malých dětí, později v stáří ještě úmrtí další dcery. Dožila se požehnaného věku sedmdesáti sedmi let. A já od té doby doufám, že se zase jednou díky tomu dávnému křtu spolu v nějaké podobě shledáme. Svou moudrou babičku Teklu jsem totiž měla moc ráda. L. Fričová
Ze živo t a svat ýc h Sv. Mik u l á š - bis k u p a vy z n a v a è ( 6. prosince ) Jeho jméno je v našich zemích všeobecně známé. Kdo byl onen světec, v jehož jménu se zejména děti těší v předvečer jeho svátku 6. prosince na dárky? Mikuláš (Nikolaus) se narodil kolem roku 250 v lykijském městě Pataře. Když mu zemřeli rodiče, rozdával zděděné jmění chudým a rozděloval almužny, většinou potají. Kdysi se dozvěděl, že jeho soused se ocitl v tak kruté nouzi, že chtěl prodat redakční archív sv. Mikulá š nevinnost svých tří dcer. Mikuláš se bez váhání rozhodl zachránit nešťastnou rodinu. Třikrát vhodil nepozorovaně do příbytku onoho nebožáka takové částky peněz, že otec mohl s věnem takto darovaným dcery provdat. Lid se po čase o jeho skutcích dozvěděl, ale Mikuláš, aby ušel projevům vděčnosti, putoval do Palestiny. 10. strana
Prosinec 2008 Na zpáteční cestě se zastavil v městě Myře, kde se právě sešli biskupové, aby pro tamní obec zvolili nového biskupa. Duch Svatý osvítil jejich volbu - jak se všichni shodli - a zvláštním řízením byl nečekaně zvolen Mikuláš biskupem. I jako biskup byl vzorem lásky k Bohu a bližnímu, a tak za pronásledování křesťanů byl zajat, uvězněn a poslán do vyhnanství. Teprve za císaře Konstantina Velikého byl v roce 313 propuštěn. Ujal se znovu pastýřského úřadu a zachránil mnoho lidí i od smrti, když byli nevinně odsouzeni. Mikuláš se zúčastnil nicejského sněmu, kde se projevil jako jeden z nejhorlivějších biskupů. Uctívání svatého Mikuláše se rychle po jeho smrti rozšířilo tak, že jen v Konstantinopoli mu bylo zasvěceno 25 kostelů. Do začátku 20. století jich bylo v Řecku několik set. Také západ mu nezůstal nic dlužen. Když se Saracéni zmocnili v XI. století Myry, byly ostatky světcovy převezeny do Itálie, do Bari, které se ihned stalo jedním z velkých poutnických míst křesťanského světa. Obzvlášť v Anglii je uctíván jako patron námořníků a přibývá kostelů nesoucích jeho jméno. Jako patron školáků je svatý Mikuláš, doprovázený oslem s dárky, uctíván v severní Francii, Nizozemí, Německu i Švýcarsku, kde jim klade v noci dárky, hračky a pamlsky do krbu. Jeho atributy v zobrazení jsou: biskup s berlou, kotva, tři zlaté koule, měšce nebo jablka. -vac-
Ži vo t be r o u ns k é far no st i př e d pade s át i le t y
H is tor i e berounského vik a r iá tu
Jak ten čas letí! Život v současné berounské farnosti žije novými formami, rozbíhají se další aktivity, sledujeme mnoho informací o životě církve na celém světě. To vše umožňují jak pestré informační možnosti, tak světové politické události i situace v našem státě. Svoboda církve však dříve nebyla jako dnes, nezbylo ani mnoho informací z té doby, která se nazývá totalitní. Tak jaké to bylo, jak žilo místní katolické společenství? Skutečnost se nám vyjeví, když poskládáme mozaiku skoupých informací jak z archivů, z úředních zpráv v pozadí stojících církevních tajemníků, tak i z výpovědí pamětníků. Všech věřících se dotýkala skutečnost, že se nepřálo veřejnému vyznávání víry. Tehdy se to nenosilo, a tedy se projevovala jistá statečnost každého věřícího. Sledovalo se, kdo ze školních dětí chodí na náboženství, kdo chodí do kostela, sledovalo se, kdo uzavírá církevní sňatek nebo má církevní pohřeb. Dokonalý poplach tehdy v padesátých letech minulého století způsobil v Berouně křesťanský pohřeb předního funkcionáře strany, na kterém dokonce promluvil katolický kněz. Nechme však mluvit čísla, která byla pečlivě utajována a znala je jen hrstka vyvolených. Tehdy v roce 1952 probíhal průzkum o účasti dětí na školní výuce náboženství ve všech školách berounského okresu. Z celkového počtu 4 880 školních dětí chodilo na náboženství 4 400. Od náboženské výuky bylo osvobozeno 240 dětí a 240 jich bylo bez vyznání. Vysoké počty dětí chodících na náboženství jistě i dnes po více než půl století překvapí. Jak to bylo s církevními sňatky? V roce 1951 se konalo 402 sňatků na matričních obvodech. Z tohoto počtu bylo 143 sňatků církevních. 11. strana
Zpravodaj V hlášení pro funkcionáře se konstatovalo, že je ještě dosti lidí, kteří se upínají ke kostelu. Překvapující bylo, že to byli převážně mladí. To ukazovala účast na bohoslužbách a církevních slavnostech, například na Vzkříšení o Velikonocích. Stav církve ukázala i účast na májových pobožnostech. Konkrétně v berounském farním kostele byla denní průměrná účast 150 věřících. Dosti bylo příslušníků střední generace. Mírný pokles se projevil až v roce 1953. Jaká byla účast věřících v okolních kostelích? V Chyňavě se májových pobožností zúčastňovalo až 60 věřících, v Hýskově byla průměrná účast 30 věřících, větší než v roce 1952. Dodejme, že slavnost Vzkříšení mimo kostel se konala nejen v Berouně, ale i Litni, Počaplech a Nižboru. Také v Borku, kde se zúčastnilo na 80 lidí. V roce 1953 se také konalo dost křtů, a to při odchodu rodiček z nemocnice. Tam se konaly bohoslužby v nemocniční kapli denně a sloužil je berounský administrátor P. Novák. kresba J. Goldmman Konala se také charitativní činnost, i když zdaleka ne tak organizovaně jako nyní. Nejznámější osobou zde byla bývalá členka III. řádu sv. Františka sestra Aloisie Silva-Tarouca. Ta ochotně vykonávala návštěvy u nemocných a rodinám pomáhala i v domácích pracích. -vac-
O
naše m nejstarší m píse m ni c tv í Ván o č n í po zd r av o d pís ař e Přib ík a an eb
STA L A Ť SĚ JES T VĚC DIV N Á Je prosinec léta Páně 1410, advent, blíží se Vánoce. Písař bratr Přibík v cisterciáckém klášteře při kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě se rozhodl: na další stránky foliantu napíše vánoční píseň. Zpívá se každoročně a on už si ji dávno poznamenal. Označí ji nadpisem Cancio Boemice de nativitate Christi, tedy Píseň česká o narození Krista. Stalať sě jest věc divná, Panna syna porodila beze všie strasti tělesné, to jest divné a nové, divné a nové. Izaiáš prorokoval a Gabriel ti zvěstoval řka: „Zdráva, plná milosti, porodíš bez bolesti, bez bolesti.“ Radujme sě, veselme sě, u Betlémě, malém městě, malém městě. 12. strana
Pastuškám sě anjel zjevil a jim noviny pověděl, že sě narodilo dietě, jež vládne po všem světě, po všem světě. Kto slýchal divy také, že přijeli třie králové od východa slunce k němu, dávajíc dary jemu, dary jemu? Radujme sě, veselme sě, u Betlémě, malém městě, malém městě.
Daj nám pokoj a zdravie a hřiechuom odpuštěnie, jedinečký matky synu, dada milost, odpusť vinu, odpusť vinu. Pros za ny, matko, syna, by nám byla našě vina odpuštěna milostivě pro Božie narozenie, narozenie. Radujme sě, veselme sě, u Betlémě, malém městě, malém městě.
Prosinec 2008 Text písně vychází z evangelia a jejím námětem je tedy (jak jinak) radostná zvěst: narození Páně. První dvě sloky jsou epické, vyprávějí o naplnění dávných proroctví a zvěstování; o událostech v Betlémě, o narození Božího syna a o příjezdu tří králů. Potom přechází píseň do lyrické roviny – třetí sloka představuje prosby, obracející se jednak přímo, jednak prostřednictvím matky k Božímu synu. Všechny sloky končí radostným, jásavým refrénem. Prostý text, prostá kompozice, neobvykle působící „středověká“ melodie – v tom spočívá kouzlo jedné z prvních českých vánočních písní. Určitý idylismus a prostý ráz nasvědčují, že píseň může být starší, protože to byla jedna z tendencí básnického vývoje 14. století. V Jistebnickém kancionálu je později tato píseň dokonce zapsána jako jedna ze sedmi dvojhlasých vánočních písní s instrumentálním úvodem, mezihrou a závěrem. Vokální část je tam rozvržena pro tenor a skupinu chlapců, a to dokládá, že ani s husitstvím nezanikla instituce kůrních žáků a stejně jako řada jiných kulturních jevů z doby Karla IV. přešla plynule do nového období. Tradice žákovského zpěvu byla tak silná, že odolala i tvrdé kritice táborských ideologů. Píseň se později objevila i v dalších rukopisech. Jeden je např. uložen v univerzitní knihovně v polské Vratislavi (tento zápis pořídil písař Mikuláš z Kozlí). Další rukopisy jsou např. ještě v třeboňském archivu, v ústředním archivu v Praze, v litoměřickém archivu v Roudnickém kodexu aj. Píseň je zapsána i ve Vyšehradském zpěvníku z 15. stol. Literární historikové a muzikologové mají k dispozici kolem deseti verzí. Kromě toho má tato česká píseň i latinský protějšek Patrata sunt miracula - a nedá se prý bezpečně prokázat, je předlohou českého textu, nebo naopak jeho překladem, tedy který text je vlastně původní. Cisterciák Přibík (psaný též Przibisco či Przibyslaus, asi pol. 14. stol. až asi 1426) pocházel prý možná z vladyckého rodu Doudlebských z Doudleb, ale není to jisté. Od dob Karla IV. byli do klášterní komunity ve Vyšším Brodě přijímáni i Vyšebrodská madona „českojazyční“ členové; klášter totiž původně založili cisterciáci přišlí z mateřského kláštera v rakouském Wilheringu. A tak se stalo, že tu mohl žít a působit i bratr Přibík, jeden z nejproslulejších českých písařů zdejšího skriptoria. Pro jeho práci bylo typické, že do převážně latinských kodexů vpisoval české pasáže, vlastní poznámky i opisy. Díky tomu se nám zachovalo několik středověkých písní, např. Otep myrhy na motivy Šalamounovy Písně písní. Jsou zasazeny do literárně i muzikologicky nejzajímavějšího vyšebrodského rukopisu (č. 42), jenž představuje ojedinělý pramen vícehlasých zpěvů českého původu té doby. Rukopis je datován k roku 1410. Hlavní část – fol. 1 až 143 – napsal bratr Vavřinec, ale dílo dokončil už zmíněný bratr Přibík, od něhož se dochovalo více rukopisů. Přibíkovy zápisy (fol. 144 – 176) končí po r. 1410, kdy se v konventu objevuje opat stejného jména. Není ovšem jasné, byla-li to táž osoba, ale písmo našeho milého písaře se prý už později nevyskytuje.Vavřincovy listy obsahují notované latinské hymny, Přibíkovy obsahují také hymny, ale větší část již tvoří písně konduktového typu, tedy vícehlasé. Celý rukopis je psán latinsky, ale sedm písní má český text. A tak můžeme (alespoň symbolicky) poděkovat bratru Přibíkovi přes vzdálenost šesti staletí, že se nám ty krásné středověké české zpěvy dochovaly až do dnešních dnů! -lf13. strana
Zpravodaj
Ces Rodt i ny á FCes i k s o vt a yz BCes ubovt i cy Honza: 44 let, narodil jsem se v Třebíči, ale od dětství žil v Praze. Vystudoval jsem lékařskou fakultu. Pracuji na jednotce intenzivní péče. Kromě práce, která je časově velmi náročná, mám rád všechny druhy sportů. Nejraději mám cyklistiku, ale také bruslení, fotbal, lyžování. Můj nový koníček je zahradničení i práce kolem rodinného domku. Hedvika: 45 let, narodila jsem se na Mělníku, ale od 11 let jsem žila v Praze. Vystudovala jsem VŠE v Praze a pracovala jako učitelka ekonomických předmětů na obchodní akademii. Po mateřské, na které jsem byla 10 let, jsem učila angličtinu na ZŠ a teď začínám nové zaměstnání jako účetní s angličtinou. Máme 3 děti: Honzu (14 let) a Davida (12 let), kteří chodí na arcibiskupské gymnázium. Nejmladší Karolíně je 10 let a navštěvuje ZŠ v Loděnici. Ráda čtu detektivky od Agáty Christie v angličtině, což mne nejen baví, ale i pomáhá s jazykem. Budu se muset vzdělat v zahradničení, vylepšit své řidičské umění, jelikož musím jezdit po dálnici do Prahy a také kuchařské umění, protože nestačím pro kluky vařit. No a Honza mne nutí sportovat. Cesty, které nás svedly dohromady: Poznali jsme se před mnoha lety na hodinách tajné angličtiny v Domově důchodců v Šolínově ulici v Praze 6. Tam tehdy pracovaly školské sestry a jedna z nich, sestřička Milada Kopecká, s námi také "studovala" angličtinu. Moc rádi jsme tam chodili sledovat "zakázané filmy", povídání dr. Mráčka o Medžugorie... Svatba byla v roce 1990 a na děti jsme si museli chvilku počkat. Oba Honza, David, Honza, Hedvika, Karolína foto jf pocházíme z typických katolických rodin. Já mám 5 sourozenců, Honza pouze jednu sestru. Je moc pěkné, když se všichni sejdeme, protože dohromady máme 19 dětí všech věkových kategorií. Cesta do farnosti Beroun: Letos v létě jsme se přestěhovali z Prahy Proseka do rodinného domku v Bubovicích. Jenom si přejeme, aby naše děti pokračovaly ve víře, kterou jsme také zdědili a bez které by byl život velmi chudý a těžký. zpracovala -iz-
O ty m sp o le č e n sk y m ple s u
V tombole bylo letos stočtyřicet cen. foto av
14. strana
No tak to máme, pani Nováková, zaplaťpámbůch za sebou. No, to vam ani nepovim, jaké to bylo, to víte. Moc hluku, prý starší. Málo hluku, zas mladí... No zpěvák byl šikovnej, jen ty sluneční brýle si měl sundať, aby dobře viděl, jak se to mládí točí. No ja, na tom pódium se objevovali také vždycky dva, aby něco řekli, šak babičky si pochvalovali, že je tak pěkně bavili... Nejprv že
Prosinec 2008 dobrý večer, podruhé že tombola bude, pak zase taneční výcvik pro začátečníky, říkali - no tú mazurku už naštěstí umím z katolickej školky, všichni chlapi si ňa podávali z rúčky do rúčky. Aj ostatní cérky... Ti dva, co - jak se temu říká - moderóvali, byli pokaždý inší pár či co - jednó jakési číslo z první republiky - ona kudrnky, a to chlupaté kolem krku, no - to bóa, on v černém... Však taky to k temu předtančení z Prodané nevěsty pěkne páslo. No ja, skočná. Šak děvčica dvaceť skoků za chvilinku vystřihla. No a ještě velebný pán nám všem ten jásoť a ples nejprv požehnál. No a pak nás chvilku nechali tančiť a zase vylézli na to pódium dva, ale, teta, holá kolena to mělo, košile khaki, nějací skautíci... A vyvolali nějaké čtyři ženské, že prý je budou zkoušet z vyňatých slov... ale nic jsme neviděli, ty ženské za nic nechtěly na pódium, ukázaly se a zase šly. A pak se dávala tombola. Ale jo, bohatá, jen tu svoju cenu, co jsem donésla, sem tam ne a ne najít. No baže, některé ceny schovali na maškarní. No tak snaď. Tomboly pekne zrúčky Vynyl band (baskytara J. Svatoš) av vrúčky vydávaly zečtyry ženské... Tak proto se tam tak vystavovaly pod podiumem. Pár cen zbylo, tak prý to zas daji napřesrok. No a pak to ešče uváděli dva, moc bych za to nedala, že pán to byl zedva - zetřikráť ten stejný, no ale slečnu měl zas inú! Asi to byl ples jakýchsi bohatých, i šek na také velké peňaze tam na podium předaváli, že snad pro jakúsi školku... Letos to bylo fajne - stoly byly aj obsazene, a skoro všechny už v osm. Nemuselo se jako vloni zbůhdarma hodinu topiť a čekať, až se šici sejdú. To musim, teta, teda pochváliť. Aj pivo, paní, pivo prej tam taky točili, a dobrý, šak některé cérky si ani nezatančily, jak jim ti ogaři byli s tim chmelovým zlatem nevěrní. Já šak ani špunt neolízla, abych toho svého pak dom dostala. No a půlnoc? To bylo jakési překvapení. Nejprv se losovalo o ceny za sicflajše - letos to poprvé nebylo zase do Tovární ulice, ale skoro všechno to šlo do Svatojánské. No ja, losovali to lidi z lidu, tak to snad cinknuté nebylo, ba že? No a potem překvapení: asijské kroje, břišní tance - světe div se, i chlapi na chvílu přišli od kríglů... Bála som sa, aby sa velebný pan a ministranti nemuseli červenať. No mláděž sa něhanbila, zkúšala to s nimi... Pámbůch s nami a muslimske tance pryč ... !☺ No a pak už nevím nic. Valila som dom, tak jak to dopadlo, ptejte sa indě. Jestli to za rok zase dajú dohromady, půjdu sa na chvílu podívat, zda tam z tej tomboly nič nechybí. I to maškarní na konci ledna radš zkontrolíruju, jak to dělaj. Tak spánebohem, pani Nováková, to zme si pjenkně popovídaly, že? -IVaKdopak letos “vytáčel” (v kole) nejvíc☺? foto av (PS: Odpusťte tu hatmatilku, nějak se mi po všem jásotu a plesání ta nářečí popletla. Všem zúčastněným a dárcům děkuje K-klub tímto za podporu.) 15. strana
Zpravodaj
“DOSPÉ Lý, pŕe sko ć !”
-red16. strana
Prosinec 2008
Mi lí sp o l u fa r n í c i ! V polovině listopadu proběhl opět velmi zdařilý společenský večer našich farností. Kromě hudby, tance a dobré zábavy k němu již tradičně patří i tombola ve prospěch berounské katolické mateřinky. Velmi nás potěšilo, že se z jejího výtěžku podařilo získat částku 10 000,- Kč, kterou jsme mohli převést na konto „Přístavba školky“. Díky vaší pomoci je tak možné postupně vracet na účet farnosti prostředky, které z něho byly odčerpány na nezbytnou rekonstrukci a přestavbu školky v roce 2006. foto js Rádi bychom poděkovali v první řadě všem organizátorům, Anděl nebeský bez jejichž úsilí, obětavosti a nasazení by se podobná setkání nemohla uskutečnit. A také vám všem, kteří jste svými věcnými dary či nákupem losů tombolu podpořili. -jsPřejeme vám klidné a požehnané prožití adventní doby. Kéž si s příchodem nového církevního roku dokážeme znovu a hlouběji uvědomovat milost nových začátků a být za ni vděční. Kéž se pro nás letošní doba adventní stane časem opravdové vnitřní obnovy a radostného očekávání, abychom mohli s dětsky čistým srdcem žasnout nad příchodem betlémského Dítěte. Za kolektiv školky Jana Stielová Nadšení dětí z perníkového Betléma. foto J. Stielová
F ARNÍ
CHARI TA
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01 Jak s po l e č n ě s dárc i
B EROU N tel: 311 622 422
„za b y d l u je me “ po k o jí č k y ?
Jak jsme vás již informovali v předchozím čísle zpravodaje, vize azylového domu pro matky s dětmi v tísni v Lochovicích se pomalu ale jistě stává skutečností. Pro první uživatele bude Azylový dům sv. Josefa otevřen již od července roku 2010, tedy za rok a půl. Prostředky z veřejné sbírky Pokojíčky pomohou zrekonstruovat a vybavit interiér budovy. K rychlému posunu vpřed ve vývoji projektu a k upřesnění harmonogramu stavebních prací přispělo získání grantu, který Farní charita Beroun podávala v dubnu 2008 a který byl schválen Výborem Regionální rady v říjnu 2008. V současné době probíhají jednání a přípravy spojené s výběrovým řízením na dodavatele stavby. Samotné stavební práce budou započaty v předjaří 2009. Projekt vybudování azylového domu pro matky s dětmi bude z evropského grantu financován do výše 13,5 milionu, zbytek nákladů ve výši přibližně 2 milionů je nutné do 17. strana
Zpravodaj uvedeného termínu dofinancovat z jiných nestátních zdrojů. Nepolevujeme proto v našem úsil získávat finanční prostředky ve prospěch veřejné sbírky, oslovujeme firmy, nadace i drobné dárce, organizujeme benefiční akce, snažíme se propagovat náš projekt v médiích. Co nás tedy čeká v blízké budoucnosti v souvislosti se získáváním finančních prostředků ve prospěch veřejné sbírky Pokojíčky? Předně vrcholí přípravy na nahrávání rozhlasového spotu “Klub Betlém” a šek nadace Letorosty. foto autor propagujícího sbírku. Hlas nám propůjčí známá herečka a moderátorka Ester Janečková, která náš projekt rovněž podporuje. S velkou chutí se také pouštíme do benefičních akcí. V posledních dvou týdnech přišlo do Klubu Betlém v Lochovicích přes 20 dobrovolníků, kteří nám pomohli s výrobou drobných keramických výrobků určených k prodeji. Škála přihlášených zahrnovala kromě začátečníků i zkušené keramiky, a tak vznikla opravdu profesionální díla. V době adventní, 22. prosince, budeme mít možnost nabídnout tyto solitérní předměty dobrovolníků a výrobky uživatelů služeb Klubu Betlém v jednom z prodejních stánků na náměstí v Berouně. Děkujeme všem, kteří jste nás podpořili zasláním dárcovské sms na naše konto. Do dnešního dne jste poslali přes 350 DMS, na našem sbírkovém účtu tímto způsobem přibylo přes 9 500 Kč. Doufáme, že našemu projektu budete i nadále nakloněni. Ceníme si darů drobných dárců, které nám přicházejí na náš sbírkový účet č. 0400642379/0800. Jsme vděční za veškerou vaši pomoc a podporu, včetně té modlitební. Její důležitost si uvědomujeme zvláště v tomto předvánočním čase – doufáme totiž, že právě díky Azylovému domu sv. Josefa již brzy najdou rodiče s dětmi hledající pomoc v tíživé životní situaci důstojný příbytek …. Barbora Jakůbková, koordinátorka sbírky Pokojíčky
Farn í c har it a Bero u n , ohl éd n u t í na ko n c i ro k u … Jsme také opravdu vděční, že i letos můžeme na konci roku konstatovat, že ani uživatelé ostatních našich sociálních služeb ve vánočním a adventním čase o „svůj pokoj a příbytek“ nepřijdou. Také v letošním roce jsme nebyli nuceni žádné z našich středisek zavřít, ačkoli finanční situace nebyla vždy jednoduchá a ani v této chvíli ji nelze označit za příznivou. Těší nás, že přesto se podařilo naše služby dále zkvalitňovat a rozvíjet, v denním stacionáři pro seniory zřídit lůžka pro týdenní péči, rozšířit působnost pečovatelské a odlehčovací služby do dalších obcí, zavést službu sociální rehabilitace pro osoby bez domova, připravit tým terénních 18. strana
Prosinec 2008 pracovníků pro práci s rodinami žijícími v ohrožených lokalitách, udržet provoz počítačového a vzdělávacího centra nebo navázat spolupráci se skauty vrámci aktivit pro děti a mládež. Vše, co jsme si předsevzali, se ani letos nepodařilo (a již nepodaří) zcela naplnit, ale věříme, že máme před sebou rok příští, plný nadějných vyhlídek. Věříme také, že v novém roce najdeme více času a příležitostí vás o službách a aktivitách charity informovat a také více prostoru pro společná setkávání či spolupráci. Nadační fond Letorosty senátora Jiřího Oberfalzera již tradičně pro charitu organizuje benefiční Adventní koncert v kostele sv. Jakuba v Berouně. Tentokrát se nám na koncertě 14. 12. v 16 hodin představí hudebník a performer Jiří Stivín spolu s berounským varhaníkem a skladatelem LukášemPetřvalským. Věříme, že se s mnohými z vás setkáme již při této příležitosti, a budeme rádi, pokud důvodem návštěvy koncertu nebude jen jeho nesporná umělecká kvalita, ale také vědomá potřeba podpořit naše společné úsilí pomoci lidem v tíživé životní situaci. Výtěžek koncertu, obdobně jako následně výtěžek tradiční Tříkrálové sbírky, podpoří totiž právě ty, kteří si sami pomoci nemohou nebo neumějí. Martina Mossóczy, koordinátorka projektů FCH
Rádc o v s k ý kur z 1. běh Sešli jsme se v Berouně před klubovnou 18.10.2008 v 8:15. Přišly Lasičky: Lída Altmanová (Veverka), Zuzka Karbušická (Pastelka), Dominika Kodrasová a Lída Beščecová. Ze Světlušek já (Adéla Průšová, Jablíčko), Daniela Kodrasová (Bystroočko) a Simona Dunová (Síma) a z vedoucích Jan Franta (Frantík), Hanka Burešová (Hanýsek), Jiří Hazuka (Siki) a Marie Stielová (Myška). Potom jsme šli na vlak a jeli do Karlštejna. Když jsme tam vystoupili, tak Frantík rozdal svorky a hráli jsme s nimi hru Ano-Ne. Došli jsme do lesíka a tam si dali svačinu. A taky tam skončila hra Ano-Ne. Také jsme po cestě hráli hru, že Frantík řekl třeba Chroustíci - to znamená, že jme si všichni lehli na záda a kopali jsme rukama a nohama (atd.). Šli jsme dál a došli jsme na místo zvané Malá Amerika, kde jsme museli slézt skálu. Potom jsme prošli kousek skály a našli jsme tam 2 netopýry, zrovna spali. Potom jsme šli k nějaké chatce, kde se s námi rozloučil Siki. Udělali jsme si oběd. Byl moc, moc, moc dobrý. Po obědě jsme si zahráli hry a dostali jsme papír, který se jmenoval Ohníčkové desatero, a také jsme dostali úkoly na další rádcovský kurz. 19. strana
Zpravodaj Pak jsme šli dál lesem, až jsme došli na louku, kde jsme si zahráli hru Házenou. Po hře jsme pokračovali na vlak v Srbsku, ale tam jsme na něj museli počkat, tak jsme si začali říkat vtipy, hádanky a chytáky. A když jsme přijeli, tak na nádraží na mě čekal táta s bráchou.
2. b ěh Sraz byl v Berouně v klubovně 8. 11. v 9:00 hod. Přišli tam všichni (co byli na 1. běhu) kromě Lasiček, protože ty nemohly přijít, ale také tam přišel Milan Vaněk (Veverčák). Začalo to přednáškou se Sikim. S Frantíkem jsme si venku zahráli dvě hry, potom byla přednáška s Myškou, po přednášce Myšky byl oběd, byl moc, moc dobrý. Po obědě nám dával Frantík otázky, potom přednáška s Veverčákem, potom jsme šli zase ven a tam jsme hráli dvě hry. Následovala přednáška s Hanýskem, po přednášce byla večeře, po večeři byla přednáška s Frantíkem. Pak jsme šli ven a tam jsme dostali diplom a nášivku, že jsme splnili rádcovský kurz. Potom jsme měli sejšn, přitom jsme zpívali a pak jsme museli jít spát. Ráno jsme měli snídani a šli jsme na bohoslužbu do kostela, potom jsme si vzali věci a jeli domů. Adéla Průšová - Jablíčko
Ať vznešený tón zvonů zní po celý čas vánoční...(M.Tylová) Skautské středisko přeje všem rodičům a příznivcům klidné prožití adventu a krásnou vánoční dobu plnou radosti a naděje z příchodu narozeného děťátka v Betlémě.
Pr o č si sk au t i po dá v aj í le vo u ruk u ? Mnozí si myslí, že si levou ruku podáváme, protože je blíže srdci. To je však jen malá část pravdy. Výklad tohoto pro nás tak významného symbolu sahá až do dob rytířských. Rytíři povětšinou nosili v levé ruce štít, aby se chránili a v pravé zbraň, aby se bránili. Ve chvíli, kdy rytíř odložil svůj štít, odhalil nejzranitelnější část svého těla. Odkládal samozřejmě také zbraň. Rytíř, skaut(ka) se v té chvíli otevírá druhému člověku, otevírá své srdce. Říká tím: „Já ti věřím! Ty mě nezraníš! Jsi přítel!“ Podání ruky je posíleno zaháknutím malíčků o prsteníky (viz obrázek). Tak se ruce nikdy nevysmeknou a spojení je velmi pevné. Hanýsek
Rak o v ní k V pondělí 27.10. jsme se sešli ve tři hodiny v Berouně na faře já (Lukin), otec (P. Benedikt), Kuba, Kristýna a Dominika Kodrasovi, Zuzka, Lída a Pavel Beščecovi, Honza a Vojta Morčušovi, Jirka Růžička a Honza Kebrle. Najednou půlka lidí zjistila, že nemá jídlo nebo pití, a že si chce něco koupit. Tak jsme se zase na chvíli rozešli. Když jsme se vrátili, tak už otec nervózně přešlapoval, že jsme měli už jít. Všichni si až do této chvíle mysleli, že jdeme na vlak a jedeme hned do Rakovníka, ale otec měl jiné plány. Vyrazili jsme směrem na Zdejcinu. Šli jsme přes město, přes les pořád do kopce. Hned na začátku jsme se 20. strana
Prosinec 2008 začali trhat, já, Jirka a Honza K. jsme vyrazili zkratkou do kopce. Pod kapličkou jsme počkali na ostatní a šli jsme dál do kopce. Otec pln mládí vyrazil kupředu a já ho následoval. Zbytek se táhnul pomalu za námi. Poprvé se otec otočil, aby se zeptal, jestli se pomodlíme růženec. Všichni však sborem odpověděli, že radši až půjdeme z kopce! Já s otcem jsme se hrnuli dopředu až na první křižovatku. Tam otec začal pochybovat o znalosti cesty a rozhodl, že počkáme na ostatní. Pokračovali jsme až do míst, kde začala rovinka, a tam jsme také Kdo se ujme kytary? foto mládež začali modlitbu růžence. Postupně jsme došli až do Nižbora, kde jsme počkali na vlak. Celou cestu nám vrtala hlavou zpráva o nacistech, kteří prý mají v Rakovníku sraz. A taky jsme je v Rakovníku viděli. Rychle jsme prokličkovali davem policistů a schovali jsme se na faře, kde nás uvítal otec Vojtěch Novák a pan Knorr (kostelník). Ubytovali jsme se, nahnali jsme holky do kuchyně (Jak příznačné☺! pozn. žen.red.) a přijeli Konrádi Honza, Anežka a Maruška. Za několik okamžiků jsme už mohli jít na večeři. Najedli jsme se a přitáhli jsme kytary. Tak rychle, jak jsem jí přinesl, mi zase zmizela z ruky! Zbytek té “zábavy“ jsem jen seděl a čekal, kdy se půjde spát. Šel jsem jako první, ale to neznamenalo, že taky jako první usnu, hned pak přišel Kuba a začali jsme se prát. Nic vážného, prostě jako vždycky. Ráno jsme vstávali brzy a šli jsme na mši. Po mši jsme se vrátili na faru a honem na snídani. Po snídani trochu práce na zahradě za mírného deště. Ničili jsme stará okna a dělali z nich dříví na zátop. Holky mezitím připravovaly oběd. Udělali jsme většinu oken, sesbírali jsme nějaké ořechy a hurá na oběd. Tolik brambor jsem snad ještě neviděl. Holky udělali opravdu hodně práce. Po obědě holky zkoušely sníst rohlík za jednu minutu, nešlo jim to. A pak přišel čas na hry. Samozřejmě po úklidu. Když jsme si dohráli, byl už čas jít domů. Hezky jsme se rozloučili a vyrazili jsme pěšky na další vlakovou zastávku. Cesta byla krátká a čekání dlouhé. Na zastávce jsme si hráli s kočkou, která tam běhala. Chvíli utíkala, ale za salám se Ať je to ten nebo ten... autor fota nebyl objeven nechala i hladit. Cesta do Berouna uběhla rychle a to byl konec. Lukin
Otevřena každou neděli v SUDÉM týdnu 10.30 - 11.15 hodin Fara - přízemí vlevo 21. strana
Zpravodaj
P OS L E D N Í
SLOVO :
S ILNÁ
ŽEN A
Jsem samostatná, soběstačná (tedy kromě financování chodu početné rodiny☺; i když něco málo přinesu domů také, děti to stačí roztočit za bezpočet kroužků, školních pomůcek, výletů, na nichž ztrácí peněženky a mobily, ap.), emancipovaná - pokud se tedy emancipace pozná podle schopnosti řídit motorová vozidla včetně zacouvání pravotočivě do dvora (či dopravení sebe sama na pohotovost a zpět), podle opravení vypadlých drátů zásuvky pevné telefonní linky (2x), přesvědčení nevypínajícího vypínače k vypínání (nožíkem 2x), oprava kuchyňské váhy (1x - podruhé jsem ten zobáček ulomila). Též dokáži spravit autíčko, použít křížový šroubovák a pomocí pilky, latěk, pletiva a hřebíků vyrobit dvířka ke kočičímu chlívku, když manžel “zrovna” nemůže. Nehroutím se, když dětem hrozí injekce i operace. Dokáži rozpoznat příznaky běžných dětských nemocí a utlumit je včas pohlazením i medikamenty z domácí (rozsáhlé) lékárničky nejméně do rána - čímž ušetřím 90,- až 360,- Kč (dle počtu nemocných dětí) za návštěvu pohotovosti! Po jistých pokusech z počátku manželství (okoukáno u rodičů, v mém manželství ovšem nefunkční☺) nepláču! (No dobře, přítelkyně milé, přiznávám malý záchvat zcela neemancipované histerie bez kouska nadhledu na nedávné nejmenované společenské akci.) Prostě žena většinou zocelená, jak ze Sibiře, i když ne vlastní vinou, pouze donucena okolnostmi. Stěžujíc si jednou do telefonu, když se malování celého domu táhlo již pátý víkend (v němž, v každé jeho ubíjející minutě, nám bujaře “pomáhali” všichni naši bohužel ještě příliš malí synové), doufala jsem v návštěvu rodičů a nabídku hlídání “té zvěře” alespoň na hodinku. Ale maminka mne utěšila: To všechno zvládneš, ty jsi silná, já bych to nezvládla, ale ty jsi jiná! My přijedeme jindy, až na nás budete mít víc času. Tady to máte, jsem silná! Přesto si potřebuji čas od času postěžovat, pofoukat bebínka, pohladit po hlavičce a pochválit, jak jsem šikovná, dokonalá... Na to mám přítelkyni/ě. Rozumí mi, pojí nás stejný “osud” (ženy☺), podobný počet dětí, shodné záliby a vůbec... Notujeme si, jak už nechceme být stále ty silné - protože, když okolí vidí, že zvládáme, pomoc nenabízí - ani nemůže, vždyť to není třeba. ONA TO ZVLÁDNE...☺ (To je také oblíbená věta mého muže na porodním sále!) Stěžovala jsem si takhle své přítelkyni nejmilejší a zaslechly to děti. Přispěchaly s útěchou! Míša: “Mami, vždyť vůbec nejsi silná. Vždyť jsi tak krásně plnoštíhlá! Matěj: Ne, Míšo, to se neříká! Míša: Já myslel, že to je hezký, vždyť jsi to jednou sama říkala. Tak ne, mami, jsi štíhlá! Štíhlá jako brouček!?! Tak vidíte, nemám si nač stěžovat. Alespoň chviličku utěšovaná, obletovaná a k tomu štíhlá. Jako brouček! To je zase na světě krásně! -IVa-
N A BÍ D K A :
% Nabízíme audio a videozáznamy z těchto farních akcí:
CD a DVD První svaté příjímání roku 2006 a 2004; koncerty: CD - Hudba pro žestě a varhany - Vladimír Roubal, CD - Gregoriánský chorál - Svatojakubská schola kantorum Staročeské roráty. Dále dvojalbum DVD z žehnání varhan u sv. Jakuba 2004 a CD Vánoční mše 2006 - Lukáš Petřvalský. Vše po 100 Kč,- objednávky se jménem a kontaktem možno vhodit do schránky Dotazy a články pro zpravodaj v kostele v Berouně, popřípadě elektronickou poštou na
[email protected]. Výtěžek bude využit ve prospěch farnosti. Připravuje se i program loňského adventu;Vánoce 2007 jsou již k objednání. D. Průša 22. strana
Prosinec 2008 % Katolické kalendáře na rok 2009 jsou k dostání až do vyprodání v sakristii u kněží.
Ú ØED N O S T I : Vánoční a novoroční bohoslužby 2008 - 2009 Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek 24.12. 25.12. 26.12 27.12. 28.12. 29.12. 30.12. 31.12. 1.1.09
Beroun
15 15 děti 10.00 22.00 17.30
Král.Dvůr 22.00
8.00
16.00
9.30
Loděnice
9.30
9.30 17.30
8.00
8.00
8.00
9.30
9.30
16.30
Vráž Tetín
23.00
Hýskov
23.00
11.00 17.30
17.30
17.30
11.00 17.30
11.00
11.00
11.00
Železná Sv. Jan Nižbor
17.30
16.30 11.00
11.00
Chýňava
17.30
22.00
Hudlice
M OD L I T B A
8.00
8.00
15.00
15.00
15.00
15.00
15.00 15.00
MÌ S Í C E :
Na svátek Svaté Rodiny každoročně obnovují manželé při slavnostní liturgii své manželské sliby. Osobně se na tuto slavnost vždy velmi těším. Je to i pro mne, jako kněze, velká událost, když mohu poblahopřát vám -manželům- a spolu s vámi prosit i o Boží požehnání a sílu na další vaší společné životní cestě. Je přitom velmi pěkné vnímat fakt, že před oltář přicházejí obnovit manželský slib ti, kdo si jej dali teprve nedávno, třeba právě v uplynulém roce. Ještě více mne ale těší a oslovují ti, kteří společně kráčejí životem 40, 50 i více let. Zde je přes všechny problémy, případné krize a těžkosti, které život v manželství s sebou také přináší, nádherné vnímat, že daný slib je možné dodržet a naplnit a že život v manželství a v rodině může být nakonec vskutku požehnaný a šťastný! Děkuji všem za takovéto svědectví života, a Pán vám žehnej! J.P. 23. strana
Zpravodaj
S PO L E È N Ý
ÚM Y S L MO D L I T E B NA PR O S I N E C :
""" “Za všechna manželství, za dar povolání k manželství a rodičovství a za všechny, kterým život v manželství přinesl bolest a zklamání” """
F A RN Í K RON I K A JUBILEA : V listopadu oslavila krásné 91. narozeniny paní Marie Hlaváčková z Berouna, v prosinci oslaví 82 let dlouholetý varhaník a kostelník v Berouně, pan Miloš Palkoska. Oběma srdečně přejeme hodně zdraví, radosti a vědomí Boží lásky. VZPOMÍNÁME: V prosinci by oslavila již 75 let paní Jana Vaňková, katechetka a dlouholetá vůdkyně a zakladatelka našeho střediska Radost a Naděje.S vděčností vzpomínáme! NAROZENÍ: Tentokrát se radujeme spolu se dvěma “středečními” maminkami, s Katkou Vysloužilovou ze Zdejciny, které k dcerce přibyl 29. 9. syn Matouš Vysloužil, a s Leonou Kopačkovou z Lounína, které se 13. 11. narodil druhý syn Jan Kopačka. (Děkujeme za tuto informaci.) Blahopřejeme samozřejmě i tatínkům a sourozencům a vyprošujeme Pokoj a Požehnání. Velmi se omlouváme, pokud jste marně hledali v těchto rubrikách jméno někoho, koho máte rádi. Uveřejňujeme ty zprávy, o kterých nám řeknete vy. Pokud tedy víte o nějaké události v životě farnosti, prosíme, dejte nám vědět!
POHŘBY: V listopadu jsme svěřili do rukou Božího milosrdenství pana Miroslava Svobodu ze Srbska a paní Martu Maškovou ze Zdic.
Redakce Berounského katolického zpravodaje se ráda připojuje k mnoha přáním požehnaného nadcházejícího adventu a pokojných, radostných a Nadějeplných Vánoc, plných opravdovosti a Lásky bez zbytečných slov. (Totéž přeje i sobě☺.) Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnost Beroun a filiální kostely Loděnice, Železná, Tetín, Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Nižbor, Vráž, Hýskov, Strádonice, Hudlice a Chýňava. Redakce: P. Josef Pecinovský, Jaroslav Vacík, Lidmila Fričová, Ivana Vašků, Ivana Průšová, Alena T. Margraffová, Lucie Lukavská, Irena Zálešáková. Sazba: Alois Vašků. Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce do krabičky “Dotazy a příspěvky” v kostele či do schránky “BKZ” ve vestibulu fary. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. V elektronické podobě na stránkách farnosti: www.beroun.farnost.cz Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800 Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail:
[email protected]
24. strana
