Červen 2005
BEROUNSKÝ KATOLICKÝ ZPRAVODAJ “Bdě te , protož e neznáte dne ani hodiny. .. ” Myslím, že tato Ježíšova slova z evangelia všichni dobře známe. Přesto si možná málokdy uvědomujeme jejich hlubokou pravdivost. Mně samotnému přišla tato slova na mysl před třemi týdny, kdy jsem se ocitl zcela náhle na operačním sále motolské nemocnice. Co se přihodilo? Snad ani nic zvláštního. Prostě se mi “podařilo” při jídle ve spěchu (toho dne jsem obědval až pozdě odpoledne a už mne čekala další návštěva) spolknout kost. Protože mne i po hodině v krku pořád něco tlačilo, sedl jsem do auta, jel na pohotovost do motolské nemocnice a po vyšetření jsem ještě do půlnoci byl na operačním sále. Nakonec se ukázalo, že spolknutá kost “proběhla” trávicím traktem a naštěstí jen poškrábala jícen... V tom krátkém čase, kdy jsem čekal na narkózu, mne ale najednou napadlo, že se teoreticky, i když nešlo o žádnou vážnou operaci, také už nemusím probudit! Přiznám se, že se mi v té chvíli honily hlavou různé myšlenky a teoretická možnost onoho “neprobuzení se”! V té chvíli najednou člověk dobře vidí, co je či není podstatné.Zajímavá zkušenost! Přitom je fakt, který si bohužel asi málo připouštíme, a čím jsme mladší, tím přirozeně ještě méně, že každý večer v sobě nese možnost “neprobuzení se” a každé ráno může být tím posledním! Myslím, že je to škoda. Protože bychom tak v životě asi lépe viděli, co je a co není důležité... J. Pecinovský
Je stav církevních staveb jen záležitostí katolíků? V poslední době se intenzívně jedná o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Ať dopadne jednání jakkoli, nebude to jednoduché a nebude to tak rychle, jak bychom si přáli. Zůstává tedy do této doby řada problémů, mezi které patří i údržba církevních staveb, například kostelů. Je zřejmé, že po tolika letech chátrání objektů církev na jejich obnovu prostředky nemá. Tyto stavby jsou většinou dominantou osad a punc dobře vedené obce však nelze získat bez udržovaného kostela. To ostatně pochopili už v mnohých obcích. V okolí Berouna je třeba jmenovat na prvním místě Nižbor a zájem jeho starostky, stejně tak Tmaň a řadu dalších. Někde skupiny občanů, jako například v Hýskově, Sv. Janu pod Skalou, Všeradicích i Osově, úspěšně pomáhají. I v Berounském chrámu sv. Jakuba Staršího se podařilo nadšeným katolíkům ve spolupráci s městem dosáhnout úspěšné obnovy zvonů i varhan. Rovněž Zábranský kostel Zvěstování Panny Marie je opět ozdobou města. K těmto obcím, které jsme zde namátkou jmenovali, přistupuje i i nejmladší město regionu, Králův Dvůr, s projektem doplnění zvonů na počapelském kostele. Je potěšitelné, že se tak děje ve spolupráci s místní římskokatolickou farností. (pokračování na straně 10)
Zpravodaj
V Zp r á v y z fa r n o s t i V V
V V
V V V
V
V V V V
Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova - 3. června (1. pátek v měsíci) prožijeme slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Mše sv. v kostele sv. Jakuba začíná v 17.30 hodin. Od 16.00 hodin je možné v sakristii kaple Povýšení sv. Kříže přijmout svátost smíření. Farní pouť na Svatou Horu 5. června uskutečníme u příležitosti 100. výročí povýšení zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie na baziliku minor. Účastníme se nedělní slavnostní mše sv. v 10.00 hod. a ve 12.00 hodin modlitby Anděl Páně. Předpokládaný odjezd autobusem bude ze zastávky Beroun - Černý Kůň v 8.15 hodin. Odjezd ze Svaté Hory bude ve 14.00 hodin, návrat do Berouna cca v 15.00 hodin. Cena zájezdu je 100,- Kč. Přihlásit se je možné u paní Zdeňky Žajglové; telefon: 311 610 900, mobil: 606 280 899. Změny v pořadu bohoslužeb v neděli 5. června: Z důvodu naší účasti na pouti na Sv. Horu v neděli 5. června nebudou bohoslužby: ve Sv. Janu v 8.00 hod. a na Tetíně v 11.00 hodin. Ostatní pořad bohoslužeb je beze změn. Dětská mše v první čtvrtek v měsíci - 2. června od 17.30 hodin v kostele sv. Jakuba v Berouně. V rámci kázání si budeme povídat o tom, co je Církev. Děti, máte úkol: namalovat (slepit, či jinak vyrobit) a přinést s sebou na tuto mši kostelíček i s lidmi okolo. Bude se hodit! Slavnost Narození sv. Jana Křtitele - 24. června: Mše sv. v den slavnosti začíná v kostele sv. Jakuba v 17.30 hodin. Slavnost sv. Petra a Pavla - 29. června: Mše sv. v den slavnosti začíná v kostele sv. Jakuba v 17.30 hodin. Poděkování: Děkujeme všem, kteří pomáhali s přípravou a prodejem tomboly při hrnčířských trzích 7. a 8. května v Berouně. Především naše poděkování patří všem mladým lidem ze “Spolča”, kteří věnovali hodiny práce přípravě několika tisíců losů a také celý víkend pomáhali při prodeji. Celkový výtěžek tomboly po odečtení poplatků činí 23.700 Kč. P. Michal Němeček Pouť do Svatého Janu: V neděli 26. června bude slavná pouť ke svatému Janu Křtiteli. Při této pouti si také připomeneme odkaz poustevníka Ivana. Mše svatá bude v 9.30, po ní adorace a krátká eucharistická pobožnost. Obec Svatý Jan pod Skalou v rámci poutě organizuje na sobotu i neděli řadu doprovodných akcí. Poutní zájezd do Mariazell: Farnost Hořovice organizuje v sobotu 18. června poutní zájezd do Mariazell. Cena 780 Kč. Přihlašujte se okamžitě panu Průšovi na tel. 723 720 113. Bohoslužby v Podkozí: V letošním roce budeme slavit bohoslužby v kapličce sv. Václava od konce května do konce měsíce září (slavnosti sv. Václava) vždy 2. a 4. sobotu v měsíci od 19.00 hodin. První mše sv. bude v sobotu 28. května od 19.00 hodin. Farní knihovna na berounské faře (přízemí vlevo) je otevřena vždy v neděli v sudém týdnu (5.6., 19. 6., atd.) od 10.30 - 11.15 , výpůjční lhůta jeden měsíc. Sbírky v kostelích: V neděli 15. května se v naších farnostech uskutečnila Svatojánská sbírka na arcidiecézi, při které se vybralo 5.000 Kč. Další plánovaná sbírka: 26. června Svatopetrská sbírka na bohoslovce.
2. strana
Červen 2005
Z v i ka r i á t u Vikariátní konference - 21. června se uskuteční v Králově Dvoře - Počaplech setkání kněží našeho vikariátu, které začíná slavením mše sv. v 9.00 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Primiční mše sv. v Řevnicích - 26. června od 11.00 hodin bude v místním kostele sv. Mořice sloužit svou první mši sv.novokněz Peter Kováč. Slavnost Narození sv. Jana Křtitele ve Sv. Janu pod Skalou - 26. června: Pouť ke sv. Ivanovi spojená s liturgickou slavností Narození sv. Jana Křtitele se ve Sv. Janu pod Skalou koná v neděli 26. června od 9.30 hodin. Z důvodu konání pouti se nekoná bohoslužba od 9.30 hodin v Loděnici!
T Sk a u t i T T T
Letní tábor 4. skautského střediska Radost a naděje: Kdy: 2. 7. 2005 - 17. 7. 2005. Adresa: Skautský tábor 4. střediska Radost a naděje u obce Hutě pod Třemšínem, pošta Rožmitál. Sekání trávy na táborové louce proběhne 18. - 19. 6. Bližší informace pro zájemce o pomoc - br. Petr Čapla a br. Pavel Schöberle. Stavění tábora: 1. 7. 2005 začne stavět předvoj přihlášených “stavěčů”; pokud byste mohli pomoci i vy, hlaste se též výše uvedeným vůdcům.
FARNÍ
CHA R I TA
B EROUN
“NA KAFE S CHARITOU”: Srdečně zveme na setkání farní charity s farníky na farní zahradě v Berouně v neděli 19. 6. po dopolední mši svaté. Rádi bychom se představili farnosti v dnešním obsazení, zodpověděli případné dotazy a prostě s Vámi pobyli. Hledáme dobrovolníky pro pečovatelskou službu! Farní charita Beroun hledá dobrovolné spolupracovníky pro projekt Pečovatelské služby o staré a zdravotně postižené spoluobčany. Požadujeme: spolehlivost, sociální cítění a dobré komunikační schopnosti. Předchozí zkušenosti a vlastní dopravní prostředek vítány. Kontakt: Vladislava Karešová, tel: 311 600 299, mobil: 606 751 449 Divadelní představení POHÁDKÁŘI: Farní charita Beroun srdečně zve na představení divadelní společnosti Ježek & Čížek ve středu 22. června od 16 hod. na berounském náměstí. Jedná se o inscenaci inspirovanou a hranou lidmi bez domova. Předpokládaná délka představení 60-90 min.
M KM Š
M KMŠ V DOBĚ LETNÍCH PRÁZDNIN: Řádný provoz KMŠ končí v tomto školním roce v pátek 1. 7. 2005. Od pondělí 4. 7. do neděle 28. 8. bude naše MŠ uzavřena. Důvodem uzavření je plánovaná údržba vnitřních prostor školky a čerpání řádných dovolených zaměstnanců. Podle domluvy s rodiči je též zajištěno náhradní umístění dětí v okolních školkách.
j Diá ř ( Ma n ž e l s k é h o ) sp o l e č e n s t v í
J Modlitební setkání pro všechny, kteří chtějí někam patřit. Každého i mimo rámec
manželství a bez rozdílu věku srdečně zveme do kaple Povýšení sv. Kříže v Berouně ve středu 8. 6. ve 20 hodin. Více čtěte v rubrice Manželské společenství. 3. strana
Zpravodaj
P
Všem mladým lidem nad 16 let! Ještě na pozvání Svatého otce Jana Pavla II. se ve dnech 16. - 21. 8. může mládež celého světa v Kolíně nad Rýnem setkat s novým papežem Benedictem XVI. Více na www.kolin2005.signaly.cz.
Zp r á v y od j i n u d “Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku...” Katolická charismatická obnova zve na celopražské setkání v komunitním centru sv. Prokopa (Praha - metro Hůrka) v sobotu 11. 6. od 15 do 19 hodin. Hlídání dětí a občerstvení zajištěno. Národní pouť na Svaté Hoře - 100 let baziliky minor. Program této svatohorské slavnosti je následující: sobota 4. června: 19.00 - zahájení, 19.30 - řeckokatolická liturgie, procesí se svícemi, 22.00 - ohňostroj, 24.00 - mše sv., celonoční adorace; neděle 5. června: 6.00 - mše svatá, 10.00 - slavnostní mše sv. s našimi i zahraničními kardinály a biskupy, 12.00 - Anděl Páně, 14.30 - slavnostní koncert, 16.00 -nešpory Kněžské svěcení - 25. června: Při slavnostní bohoslužbě začínající v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava v 10.00 hodin vysvětí pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk na kněze naše jáhny Petera Kováče ( Řevnice) a Kamila Vrzala (Kolín). LADÍME K VÁM 10 LET: Setkání posluchačů a příznivců Radia Proglas se uskuteční ve středu 8. června v době od 17 do 19 hodin v refektáři kláštera Emauzy v Praze 2. P. Martin Holík, ředitel Proglasu, pohovoří nejen o připravované digitalizaci našeho étéru, Jana Beránková a Pavel Smolek vás seznámí s pražským studiem Kristián, jsou pozvaní i hosté. Těšíme se na Vaši účast! Humanitární sbírka šatstva: Diakonie Broumov ve spolupráci s panem Pavlem Jamborem pořádá v Berouně dne 15. 6. 2005 humanitární sbírku šatstva - přímo do automobilu. Časy: 13.00 - 14.00 ul. K. Čapka u koupaliště; 14.15 - 15.15 parkoviště Delvita; 15.30 - 16.45 Kr. Dvůr - U Tří Zvonků; 17.00 - 18.00 vlakové nádraží Beroun - Závodí. Humanitární sbírka proběhne též v Hořovicích a to 22. 6. 2005. Podrobnosti naleznete na letácích v kostele! Společná modlitba za povolání. Vždy první pátek v měsíci, tentokrát 3. června, se koná v kostele sv. Ludmily v Praze (nám. Míru) adorace za nová povolání ke kněžskému i zasvěcenému životu, za rodiny a za věrnost všech. Adorační den je vždy zahájen mší svatou v 7.30 hod., po ní následuje celodenní eucharistický výstav s možností individuální adorace; společná adorace od 15.30 hod. Adoraci tentokrát vedou křižovníci a voršilky, předsedat bude Mons. Václav Malý. Zakončena bude společným slavením eucharistie od 16.30 hod. Informace na www.volny.cz/kvpzr. 12. 6. - Den modliteb za duchovní povolání v Čechách s primiční mši svatou. Mše sv. v 11.00 hod. v kostele P. Marie ve Staré Boleslavi. Celebruje P. Artur Matuszek, rektor Arcibiskupského semináře v Praze anovokněz z řádu Pallotinů. Centrální katolická knihovna KTF UK ve spolupráci s Galerií města Plzně si vás dovoluje pozvat na výstavu K horkému srdci v kameni! Vojmíra Vokolka, 11. 5. – 19. 6. 2005. Výstava je přístupná denně od 9 do 17 hodin, v úterý a ve středu 4. strana
Červen 2005 do 20 hodin v předsálí knihovny, Thákurova 3, Praha 6-Dejvice, Arcibiskupský seminář přízemí vlevowww.ckk.cz, tel. 220 181 320, 220 181 515. Katolická charismatická konference 20. - 24. července v Českých Budějovicích. Přednáší P. R. Cantalamessa, K. Lachmanová, P. V. Kodet, Sr. Veronika Barátová, J. Kaše, P. A. Opatrný, Komunita Blahoslavenství, manželé Ženíškovi. Informace a přihlášky s variabilním symbolem na adrese Miloslav Devetter, Hosín 17, 373 41 Hluboká n.Vltavou, tel. 776 018 129, 723 725 821 (17-21hodin), e-mail:
[email protected]. Setkání Anamnéza 7. - 10. 7. 2005: vnitřní uzdravení vzpomínek, celková duchovní obnova. K přihlášení nutný motivační dopis či osobní rozhovor. Přesné informace najdete na adrese Komunita Chemin Neuf, www.chemin-neuf.cz, e-mail:
[email protected], tel: 220 199 441-2, 224 921 314. Katechetický kurs - dvouleté studium v katechetickém centru ve spolupráci s projektem celoživotního vzdělávání KTF UK. Bližší informace ADKS: 220 181 317,
[email protected]. Tichý hlas pro Svatou zemi 5. 6. 2005: IV. ročník festivalu konaného tradičně v Libčicích nad Vltavou v prostorech katolického a evangelického kostela, farní zahrady a sálu Městského úřadu. Na programu je ekumenická bohoslužba ve 14.00 hod., po ní následuje hudební program. Instalována bude také výstava fotografií "Izrael 2005". Akci pořádá ŘK farnost Libčice, Evangelická farnost Libčice, Společenství Křesťanů a Židů, Město Libčice nad Vltavou a Společenství u sv. Ludmily. Setkání křesťanů Praha 2005 ve dnech 17. – 19. června 2005. Jeho mottem je „Pozvání k naději” založené na biblickém textu Flp 3,13-14. Smyslem setkání je vytváření a posilování osobních imezicírkevních vztahů.
Šance pro čtenář e V neděli 8. 5. 2005 byl zahájen provoz farní knihovny. Patronát nad ní vzal na sebe sv. Vavřinec, který, jak jsme se dozvěděli, je patronem všech knihovníků. Otevřena bude vždy v sudý týden v neděli po ranní mši svaté zhruba od 10.30 do 11.15 hodin. Výpůjční lhůta je jeden měsíc; budeme se snažit zprostředkovat knihovnické služby i přes prázdniny. V současné době knihovna obsahuje přibližně 650 knih autorů z celého světa. Více než polovinu z toho tvoří duchovní literatura pro čtenáře všech věkových kategorií. Na své si přijdou milovníci dobrodružství, přírody či tábornictví. Nepatrné místo zde má i beletrie a nesmíme zapomenout ani na nejmenší čtenáře. Jsme v kontaktu s Karmelitánským nakladatelstvím, takže přibližně čtyřikrát do roka je zde možnost objednat knihy dle vlastního výběru. Pokud máte doma knížky, o které byste se chtěli podělit s ostatními, knihovna to velmi uvítá. Do budoucna plánujeme otevřít též “videotéku”, která by spočívala ve vzájemné spolupráci farníků a knihovny. Jana Čaplová První návštěvníci farní knihovny foto av 5. strana
Zpravodaj Sv ěde ct v í + Sv ěd ec t v í + Sv ěde ct v í + Sv ěd ec t v í + Sv ěde ct v í + Sv ědec t v í
V Betlémě na jednom náměstí stojí asi padesát žlutých I z r a e l 2 0 0 5 taxíků a o něco méně řidičů (černých, nikoliv žlutých). Jediný turista na to chvíli zírá, ale pak mu dojde, že také na něho kdosi zírá – desítky očí říkají: kam byste rád jel, pane? Do ulice je otevřeno mnoho plechových dveří. Tam v dílničkách vyrábějí malé dřevěné velbloudy a kříže a ovečky a růžence. Zbytečná práce, ale co mají jiného dělat? Pokud by někdo jejich dřevěné velbloudy koupil, byly by peníze a na trhu by se dalo třeba koupit ovoce dětem. Je už po první sklizni. Procházíte trhem. Je únor, takže na každém rohu ovoce, zelenina. To přišli lidé z polí a zahrad. Jeden stále znovu a znovu vykřikuje větu, kterou pochopíte, i kdybyste nechtěli: „kupte čerstvé jahody“. Zítra už jahody čerstvé nebudou. Ale co dělat s jahodami jiného, než je zkusit prodat. Člověk nikdy neví, kdy se karta otočí. Zatím se neotočila. Jahody i banány, cibule, ořechy a stažené ovce, to poputuje zpátky na venkov, kdoví kčemu. Na tom tržišti nepotkáte během půl dne třeba jediného turistu. Tváře lidí i jejich arabské pokřikování, oděvy i to, co prodávají, všechno je tak nádherně autentické - nejvíce ze všeho jejich chudoba. Nefalšovaná chudoba Betléma. Před pěti lety mohli myslet, že bydlí v centru světa. „Prodej všechno, co máš . . .“ Prodali a koupili pozemky, postavili obrovské hotely, velkolepé prodejny suvenýrů. „Tamhle byl jeřáb a na tom jeřábu ostřelovač“, vypráví mladý Arab. Obrací se ke své dcerce: „Pamatuješ, jaké měl tatínek vousy, když přišel?“ Směje se tomu, ale starostlivě
“Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují!” (Žalm 122, 6)
foto av
volá dítě, kdykoliv se trochu vzdálí. Pak dlouho vysvětluje, že jsme o tom před třemi lety museli slyšet, že byli zavření v Chrámu narození. A jeden běžel, doběhl až támhle na roh a tam ho zabili. A jeden zapomněl na ten jeřáb a oni ho viděli a zastřelili. A pořád hledali cesty, jak se proplížit v noci pro jídlo, až jim Izraelci všechny cesty našli a hlídali. A jak chodili vojáci po Betlémě a stříleli – to nikdo nechtěl, my chceme jen klidně žít. Tohle nám udělali – nejsou tady turisti, neprodáme suvenýry, nenakoupíme jídlo – neštěstí. Hledáte pak zprávy o Betlémě z roku 2002. A najdete fotografie „vrahů z Chrámu narození“. Popisy jejich zločinů. Těžkosti s jejich hledáním. A celý konflikt vypadá úplně obráceně. Zločinci využili svaté místo křesťanů, aby utekli trestu. Uvažovat se nad tím dá hodně. To nechám na vás. Plynou z toho všeho mnohá ponaučení, a přece, čím více nad tím přemýšlíme, tím záhadnější se nám musí celý tento konflikt zdát. Je vůbec nějaké řešení? Najdou ho lidé, kteří žijí na našich posvátných místech? Cyril Kubánek 6. strana
Červen 2005
O mši sva t é III .
Rok Euc h a r is t i e
Eucharistická modlitba - střed mše svaté - jak jsme již řekli minule, je nejrozsáhlejší modlitba mše svaté. Začíná zvoláním „Pán s vámi“ a končí doxologií „Skrze něho, s ním a v něm...“ Myslím, že bude užitečné všimnout si bohatosti literární formy a dynamiky, které se v této modlitbě objevují. Prvním bodem této rozsáhlé modlitby je chvalozpěv „preface“, což se vykládá jako stanutí před Bohem (nikoli jako předmluva). Dobře si všimněme dynamiky: začínáme dialogem, který burcuje (“Vzhůru srdce“) a zve ke chvále! Je to míněno velmi vážně a měli bychom všichni “nastavit svá srdce na chválu a radost z Božích činů”, třeba těch, které jsme si připomněli v bohoslužbě slova. Na dialog naváže kněz slavnostním chvalozpěvem, který vyústí ve společný zpěv Svatý, Svatý. Tento zpěv se má vždy zpívat, i když je jinak mše tichá! Nikdy nemá být produkcí jen jednoho nebo úzké skupiny, ale naopak je nutné, aby se zapojili všichni! Jde o výraz naší společné (bouřlivé) chvály. Svatý (latinsky Sanctus) je de facto citací Iz 6,2 a Mt 21,9. Slovo hosana je z hebrejštiny a je složeninou slova “hoša“ - zachraň a částice „na“, které zdůrazňuje naléhavost. Známe toto slovo z Žalmu 118,25, kde je spojeno se zvoláním „požehnaný, který přichází“. Užívalo se ho při slavnosti stánků, kde lidé citovali tento text a přitom mávali ratolestmi. Tímto slavnostním užíváním se proměnil v radostné volání. Proto si ho vypůjčil zástup při vjezdu Krista do Jeruzaléma a stal se tak oslavným voláním k zachránci. Nyní se atmosféra radikálně změní. Všechno ztichne a pouze kněz se obrací k Bohu Otci. Po úvodních slovech prosíme o dar Ducha Svatého, aby posvětil a proměnil předložené dary, a kněz doprovází tuto prosbu gestem vztažených rukou a křížem. Nyní si všimněme dalšího dynamického prvku. Dosud šlo o modlitbu, kdy jsme se obraceli přímo k Bohu. Nyní se ale literární forma mění. Vypráví se nebo připomíná ona událost poslední večeře: „Tehdy vzal chléb, pozdvihl oči k nebi...“ Kdo jste někdy vyprávěli přátelům nebo dětem, víte dobře, že když chcete něco zdůraznit, přejdete do přímé řeči a jakoby se stanete postavou, o níž vyprávíte. Tak je to i zde: kněz najednou opakuje Ježíšova slova proměnění, jakoby on sám byl Kristem. Také zde je několik vnějších úkonů, které proměňování doprovází - kněz se např. sklání nad chlebem a vínem, lidé poklekají, hostie a kalich se pozdvihují nad oltář, zvoní se... Slova proměnění jsou převzata z evangelií a 1 Kor 11,24n, ale jsou upravena. Nelze opominout, že do svátostné formule II. vatikánský koncil zasáhl - přidal ke slovům o proměnění chleba v tělo ještě dodatek “...které se za vás vydává“ a ze slov nad kalichem vypustil tradiční vsuvku „tajemství víry“ a zařadil ji až za proměňování. Tak vznikl prostor pro výzvu k aklamaci (odpovědi) věřících. redakční archív Nyní v eucharistické modlitbě následuje anamnéze (vzpomínka). Jde o slova, která nám mají připomenout celistvost Kristova díla. Nejen smrt, ale i vzkříšení a nanebevstoupení jsou součástí velikého vykupitelského díla, za které děkujeme. Jde o vyjádření smyslu události, kterou slavíme. 7. strana
Zpravodaj Na to navazují prosby: za církev, zemřelé... Zvláště v prosbě za církev je dobré mít na mysli naše společenství. Je to prosba také za nás - v našem kostele, farnosti, diecézi! Vždy se přimlouváme za papeže a biskupa místa, kde se nacházíme (v pražské diecézi je to pražský biskup, v plzeňské diecézi plzeňský biskup). Jednotlivé eucharistické modlitby se v přímluvách liší, ale všechny vrcholí doxologií: „Skrze něho s ním a v něm je tvoje všechna čest a sláva...“ Doxologie znamená slavnostní řeč. Jde o vrchol eucharistické modlitby, který má být také velmi slavnostní. I zde se změnila literární forma: již nejde o prosbu, ale o konstatování nějakého zásadního faktu slavnostní formou (prohlášení). Všichni se k tomuto vrcholu připojují slavnostním Amen. Pozor, je to Amen k celé eucharistické modlitbě od preface přes proměňování, prosby, až k této doxologii. Bylo by velmi dobré, kdybychom dokázali toto amen nějak zdůraznit, třeba zpěvem. Eucharistická modlitba stojí v mešní liturgii jako vzácný drahokam, jako proces, kterým přecházíme do Otcovy blízkosti. Zkuste si někdy vzít misálek a eucharistické modlitby si přečíst. Možná zjistíte, kolika drobností v textu jste si nikdy nevšimli, a přitom je to NAŠE modlitba! -mn(pokračování v příštím čísle )
Pocta J. S. Bachovi aneb koncert duchovní hudby Je sobota 7. května 2005, něco málo po půl čtvrté. Přicházím do kostela sv. Jakuba možná příliš brzy. Venku je studený den, spíš nevlídno než májově. Přicházím opravdu brzy; jindy je mi jedno, kam se posadím, hudba se nese prostorem a je krásná všude, ale kvůli Johannu Sebastianovi chci tentokrát i vidět. Vidět na varhany, na varhaníka Lukáše Petřvalského a na jeho ruce. Dívat se z první lavice. (K Johannu Sebastianovi mám víc než vřelý vztah. Až do maturity jsem ho hrála na klavír a hrála jsem ho ráda. Učarovala mi matematická přesnost jeho hudby a také to, že levá ruka nehrála jen doprovod, ale měla svůj hlas). Moje maturita (mimochodem právě i z hudby) je už dávného data. Pamatuji si o Bachovi vůbec ještě něco? Vybavuje se mi několik pojmů a informací. Dvorní kapelník, kantor u sv. Tomáše v Lipsku...Syntetický tvůrčí typ. Tradice německého chorálu. Radost z nového rovnoměrného - temperovaného - ladění klavíru. Preludia, fugety, mše, kantáty, oratoria. Concerto grosso. Největší mistr polyfonie, kontrapunktu a fugy. Převážně hudba chrámová a duchovní. Čtyři synové, všichni vynikající evropští hudebníci. Zemřel slepý v pětašedesáti letech. Jeho dílo má hluboký etický obsah dodnes. Směřuje do budoucna, oslovuje nás i po staletích. Jeho hudba je nadčasová. Musica semper viva. Absolutní a geniální. Pročítám si program dnešního koncertu. Vidím, že až na redakční archív podrobnosti si toho pamatuji ještě dost. Zapomněla jsem snad jen to, že Bach byl protestant. Kostel se pomalu zaplňuje, obdivovatelé barokní duchovní hudby usedají do lavic. Koncert zahajuje několika větami P. Josef Pecinovský, vítá publikum, představuje interprety, jimiž jsou slovenské pěvkyně sopranistka Lucia Balážová, altistka Viktoria Nagyová a také náš berounský varhaník Lukáš Petřvalský, a přeje nám všem krásné zážitky z duchovní hudby. Postupně zaznívají díla Johanna Sebastiana Bacha a jeho současníků, kteří v té době žili v různých evropských zemích. S některými z nich se Bach osobně poznal. Jednotlivé 8. strana
Červen 2005 skladby vždy uvádí a jejich autory krátce představí s noblesou sobě vlastní Lukáš Petřvalský. Po každé další skladbě se nemohu rozhodnout, zda je krásnější soprán Lucie Balážové nebo alt Viktorie Nagyové. Oba hlasy mají nádhernou barvu a jsou stejně vynikající jako skladby, které sólistky právě interpretují. Také nemohu odtrhnout oči od varhaníkových rukou, jež se lehce vznášejí nad klávesami. Nevnímáme, že plyne čas. Čas se na hodinu a půl zastavil. Přistihla jsem se, že počítám všechny andělíčky na hlavním oltáři a v okolí, protože mám pocit, že se při hudbě vznášejí někde pod chrámovou klenbou. Barokní umělci si uvědomovali svůj vztah k Bohu jako jedinou jistotu v nejistém a složitém světě plném dramatických zvratů i ve svých vlastních vnitřních rozporech. To platí nejen o hudbě, ale i o literatuře a výtvarném umění. Je to trvalé poselství budoucím pokolením. My dnes v chrámu svatého Jakuba máme to štěstí, že hudba koresponduje s barokním interiérem. Koncert dospěl k svému závěru. Blíží se Toccata a fuga d moll. Mrazí mě v zádech. Poprvé mě to napadlo kdysi ve Vyšším Brodě - pokaždé, když slyším první tóny, musím se podívat vzhůru. Mám pocit, že se zřítí chrámová klenba. A po chvíli přichází stejně intenzívní pocit, že Johann Sebastian tu klenbu tóny své hudby zase postavil. Právě mě napadlo francouzské slovo hommage. Česky pocta. Bach byl ovšem Němecnebo byl snad víc Evropan? Hommage. Pocta. Johann Sebastian a jeho současníci si ji právem zaslouží. Pocta a poděkování patří však také našim umělcům. Jméno Viktoria je z latinského victor, vítěz. Lucia má původ v latinském slově lux, světlo. (Tajně jsem doufala, že i jméno Lukáš má stejný význam, ale kdepak, slovník mě vyvedl z omylu!) Bez ohledu na jména ze všech tří vyzařovala radost. Všichni tři přinesli světlo do našich duší. A všichni tři svým uměním zvítězili nejen nad sychravým podvečerem , ale i nad námi. PhDr. Lidmila Fričová Sv ěde ct v í + Sv ěd ec t v í + Sv ěde ct v í + Sv ěd ec t v í + Sv ěde ct v í + Sv ědec t v í
Moj e ces t a z a Kri s t e m (.. . v l a s t n ě s Ním ) Když se tak pozastavím nad svým dosavadním životem, zapřisáhlým ateistou jsem nikdy nebyla. Doma se o víře nemluvilo. Když jsem se před rodiči zmínila o jedné návštěvě pana faráře v době studií na gymnáziu, bylo mi řečeno: ,,Ještě si přidělávej problémy, abys vůbec odmaturovala!” Do kostela jsme zavítali jednou do roka o Vánocích, někdy také příležitostně o dovolené v jiných městech. A já tam vnímala něco nepopsatelně krásného, vlastně Boží lásku, nádherný klid a takové ztišení se, což jsem do té doby nikde jinde nezažila. Ráda vzpomínám na svou babičku Marii, která v Krista věřila. Při všech těžkostech i radostech, co život přináší, z ní vyzařovala zvláštní síla a láska. To se mě také dotklo, i když se mnou o víře nemluvila. Jak jsem tak proplouvala životem, jako ta malá rybička, dělala jsem spoustu chyb, ale podařilo se i mnoho dobrého. Teď už vím, kdo mé kroky vedl v životních zkouškách a kdo mne vede také teď. Protože Boží láska je opravdu obrovská, nekonečná. To je ta síla, které se mi dostávalo a stále dostává i ve chvílích nejtěžších, kdy by člověk víru snadno ztratil. A tak jsem došla ke svátosti křtu. Vlastně jsem stále na cestě, která určitě nebude jednoduchá, ale vnímám, že nejdu sama. Šárka Haklová 9. strana
Zpravodaj
Bra t r Rog e r sla v í dev a d e s á t i n y Bratr Roger Schütz, zakladatel ekumenického společenství ve francouzském Taizé, oslavil ve čtvrtek 12. května 2005 své 90. narozeniny. Rodilý Švýcar Roger Schütz je díky svému charismatu bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností současnosti. Neúnavně volá po vzájemném usmíření křesťanských církví. Je sice již dlouho upoután do pojízdného křesla, ale duševně je stále čilý. Své 90. narozeniny prožije v Taizé, malé severoburgundské vesničce blízko Cluny. Někdejší kardinál Joseph Ratzinger, kterého zvolilo konkláve o jedenáct dní později za papeže redakční archív Benedikta XVI., podal při pohřbu papeže Jana Pavla II. protestantskému bratru Rogerovi svaté přijímání, což vzbudilo celosvětovou pozornost. Bratr Roger se ve svém životě věnuje jako málokdo jiný ekumenické činnosti a komunikuje přitom zejména s mladými křesťany. Od počátku 40. let 20. století vyvinul v Taizé nový model soužití lidí různých vyznání. Již po desetiletí tam ročně putují statisíce mladých lidí z celé Evropy. Plným jménem Roger Louis Schütz-Marsauche se usadil v Taizé v roce 1940, po čtyřletém studiu teologie v Lausanne a ve Štrasburku. V roce 1949 složilo sliby prvních sedm bratří. Dnes zde tvoří společenství přibližně 100 bratří, více než třetina z nich jsou katolíci. Komunity z Taizé žijí v současnosti také v mnoha městech tzv. třetího světa. Za své "dílo smíření" obdržel bratr Roger mnohá vyznamenání, mj. Templetonovu cenu, která bývá označována jako "Nobelova cena za náboženství", mezinárodní Cenu Karla Velikého v Cáchách, cenu Unesco za výchovu k míru a v roce 1997 mu propůjčila katolická univerzita Notre Dame v Indianě v USA Mezinárodní cenu za humanitární nasazení. Několikrát přijal bratra Rogera v soukromé audienci zesnulý papež Jan Pavel II.; znali se již z doby, kdy byl arcibiskupem vKrakově. Bližší informace o společenství v Taizé jsou k dispozici v několika jazycích na internetové adrese www.taize.cz. www.cbk.cz
Je stav církevních staveb jen záležitostí katolíků? Projekt nepočítá jen s doplněním zvonů, ale řeší i opravu zvonice a kostelní věže. Město z vlastních prostředků zajistí výrobu a osazení nového zvonu, na který budou náklady činit 250 tisíc korun. V materiálech na přípravu této akce říkají králodvorští jasně, že chtějí posilovat zdravý patriotismus, obohatit vnímání historicity města a prohlubovat u občanů Králova Dvora a jeho okolí vztah k místu, kde žijí. V současné době je zavěšen na rozměrné dubové stolici v kostele Nanebevzetí Panny Marie jeden zvon o hmotnosti 90 kg, který je ozdoben reliéfem Panny Marie s dítětem. Tyto dva zvony doplní třetí zvon původem z Berouna. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven na vrcholu mírného návrší, kde vyniká nad stavbami v širokém okolí. Je škoda, že celou druhou polovinu 20. století nezněly na věži zvony. Kostel - dominantní stavba, která během noci svítí do širokého okolí - může být, díky hlasu zvonů vnímán zřetelněji i ve dne. 10. strana
Červen 2005 Římskokatolická farnost Králův Dvůr - Počaply má u České spořitelny a.s., pobočka Králův Dvůr, otevřen účet číslo 362 500 379 / 0800. Z tohoto účtu budou každé čtvrtletí vypisovány případné dary s variabilním symbolem číslo 777, který je určen ke shromažďování finančních prostředků pro obnovu zvonů. Potvrzení o finančním daru pro odpočet ze základu daně bude vystavováno po tel. domluvě na tel. 311 637 614. Věřme, že uskutečněním tohoto záměru povede vnímání hlasu zvonů ke chvíli zamyšlení nad naší zakotveností v historii dějin a přítomném čase. Jaroslav Vacík
Ch r á mo vá ok na ko st e la sv. Jak ub a st ar ší h o
Cí r k e v n í stav b y berounského vik a r iá tu
Od třináctého století prošel kostel mnoha proměnami, vyhořel, několikrát byl zpustošen a přestavěn. Největší změny prodělal v roce 1543 a po velkém požáru v roce 1599. Pak byl vydrancován Švédy, takže rozsáhlé opravy skončily až v roce 1683. Obnova probíhala i v 18. století. Teprve na začátku 20. století, kdy byl založen vlivný Spolek pro obnovu berounských kostelů, dostává jeho mobiliář včetně oken podobu, kterou známe i my. Chrámová okna tvoří výraznou část stavby jak pro vnitřek, tak vnější pohled na kostel. Jejich výrazné výzdobě byla věnována velká péče. Pět gotických oken za oltářem sv. Jakuba, apoštola staršího, nemá žádné biblické výjevy. Plní však plně svou funkci osvětlení, což vyniká zejména při dopoledních bohoslužbách, když je slunečno. To se rozzáří celý přední chrámový prostor. Za pozornost však stojí latinské nápisy na jejich spodních okrajích. Jsou to úryvky hymnu z ranních chval svatého týdne. Jejich obsah básnickou formou přibližuje ústřední myšlenku liturgické doby. Slova hymnu v češtině říkají: “Kříži věrný, ze všech stromů vzácný strome jediný, žádný se ti nevyrovná listím, květem, ovocem.” Všechna okna v přízemí chrámu pochází ze začátku 20. století. V jižní části na okně, které věnovali Čeněk a Ludmila Brabcovi v roce 1906, je na jedné jeho polovině vyobrazen sv. Václav, na druhé sv. Ludmila. Na návrhu se podílel ak. malíř Z. Rudla. Vedlejší okenní vitráž představuje svatou rodinu; je na něm postava Ježíše jako dítěte, které drží v rukou zeměkouli. Sedí na trůnu maje po stranách sv. Josefa s Pannou Marií. V severní lodi jsou čtyři okna, z nichž tři jsou zdobena obrazy a jedno ornamentálním sklem. Okno představující narození Páně nese obraz Ježíše v jesličkách. U jesliček klečí Panna Maria a stojí sv. Josef. Okno darovala M. Procházková v roce 1911. Na dalším okně vidíme Velehradský chrám a v oblacích sv. Cyrila a sv. Metoděje. Okno darovala Kateřina Hilmanová v roce 1909. Třetí okno představující Vzkříšení Páně darovali Eduard a Helena Brabcovi z Kyjeva v roce 1906. Na nákresech a provedení spolupracovali malíř Z. Rudl a J. Kryšpín z Prahy. Kdo chodívá do kostela na večerní mše svaté, může za slunečného počasí pozorovat hru světelných paprsků pronikajících okny na severní straně, které se barevně promítají na protilehlé kostelní stěně. -vac-
Jižní okno “Svaté rodiny” foto P. Kodras
11. strana
Zpravodaj
Zách rana hist or ic kéh o sousoší ve Svat ém Janu pod Skalou. Tato obec patří k nejznámějším historickým obcím na Berounsku. Zejména v minulosti to bylo významné poutní místo, kam chodila procesí až z Prahy. Mezi poutníky nechyběly ani osobnosti vládnoucích rodů. I dnes sem každoročně přichází značný počet poutníků, aby obdivoval jak krásy přírodní, tak i historické památky. Právě jejich údržba a obnova po letech nezájmu je značně náročná. Proto farnost, obec a další spojují své síly. V současnosti usilují o obnovu vzácného sousoší, které uprostřed obce představovaly sochy Panny Marie, sv. Jana Křtitele a sv. Ivana. Socha Panny Marie se rozpadla v polovině 20. století, v té době auto srazilo také sochu sv. Jana Křtitele. Naštěstí nepozorný řidič nechal zhotovit kopii sochy, která jako Původní sousoší redakční archív jediná stojí na místě trojsoší. Zbytky rozpadlé sochy sv. Ivana odvezl dobřichovický akademický sochař Váňa po dohodě do svého ateliéru k opravě. Je potěšující, že duchovní správce ve Svatém Janu pod Skalou P. Mgr. Michal Němeček, technický administrátor Pavel Kodras a obec vyvíjejí od devadesátých let minulého století iniciativu za obnovu sousoší. V minulém roce 2004 bylo rozhodnuto, sousoší po opravách přemístit na vhodnější místo, které se našlo před bývalou starou farou. Dnes už jsou zde vybudovány základy pro všechny tři sochy. Na tuto akci uvolnila prostředky obec, další poskytl kraj. V současné době se pracuje na rekonstrukci sochy sv. Ivana, socha sv. Jana Křtitele již byla přemístěna. Poslední fází bude zhotovení sochy Panny Marie. Tak dostane obec sousoší, které se váže k historii místa. Legenda vypráví, že poustevník Ivan byl často pokoušen od ďábla tak, že chtěl odsud utéci. Na útěku ho zastavil sv. Jan Křtitel, věnoval mu na ochranu před ďáblem kříž. Ivan se vrátil, úspěšně s pokušeními ďábla bojoval a křížem mu pohrozil. Ďábel odletěl komínem jeskyně. Proto je zde trojsoší, proto je vysoko nad údolím na skále kříž, proto je u kapličky sousoší setkání Ivana a sv. Jana Křtitele, proto je tak namalován oltářní obraz. -vac-
Ze živo t a svat ýc h S v . B a r n a b á š ( 11. června ) Svátek tohoto známého světce si připomínáme 11. června. Barnabáš je ve Skutcích apoštolů označen jako apoštol, i když ke Dvanácti nepatřil. Je označován pro své skutky jako “výborný muž, plný Ducha svatého a víry”. Byl Žid z kyperské diaspory, příslušník kmene Levi a jmenoval se původně Josef. Kdy a kde se stal křesťanem nevíme. Na začátku svého působení přišel do Jeruzaléma, aby se ve škole Gamalielově naučil Starému zákonu. Tenkrát poznal Ježíše Krista a byl podle zprávy Klementa Alexandrijského přijat do sboru 72 učedníků Páně. Ježíšovi 12. strana
redakční archív
Červen 2005 učedníci mu dali jméno Barnabáš, “syn útěchy”. Zřejmě bral křesťanskou víru doopravdy, protože “prodal pole a peníze přinesl a položil apoštolům k nohám”, jak se praví v Písmu. Když Pavel unikl z Damašku před Židy a chtěl v Jeruzalémě “vejít ve styk s učedníky, všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že i on je učedník.” Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Pavel na cestě viděl Pána, že k němu mluvil a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Barnabáš s Pavlem kázali rok v Antiochii a spolu se vydali na první misionářskou cestu na Kypr a do jižní Malé Asie. K nim se připojil Barnabášův příbuzný Marek. Na této cestě v Lystře Pavel uzdravil chromého od narození a pohané nad tím skutkem žasli. Na sněmu Jeruzalémském kolem r. 50 všichni shromáždění nejprve vyslechli Petra, pakBarnabáše a Pavla. Později se Barnabáš s Pavlem rozešli, Barnabáš si na druhou misionářskou cestu vzal s sebou Marka a odjel lodí na Kypr, Pavel si vzal na misijní cestu za společníka Silu. Podle pozdějšího podání byl Barnabáš v Salamíně ukamenován. Úmrtí Barnabášovo se datuje kolem r. 60 a jeho atributy jsou kniha a olivová ratolest. -vac-
Váž e n í přá te l é , man ž e l é i ne m a nž e l é ! Jak již řekl bratr Kazatel: Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas: Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat. (Kaz 3, 1.2.6). Manželské společenství pod Ma n žel sk é berounským nebem má svůj čas. Čas ”Rození” před osmi lety byl časem nadšení a potřeby setkávání. V čase “Požehnání” nejméně spol eč en st ví dvacet rodin, nepočítaje ostatní příznivce. Čas nedávný je časem “Ztrácení” - vize, náplně, směru, ano, i lidí. V rejstříku máme rodin snad ještě více, jak se ukazuje při každém setkání na farní zahradě, výletě, dovolené... Tyhle víkendové akce díky Bohu žijí stále “svým vlastním životem”. Bojíme se, že však pomalu nastává čas “Umírání” večerních středeční setkávání “manželat”. Snad díky větší nabídce farních aktivit, větší konkurenci kulturních či jiných programů, snad díky větší vytíženosti - žijeme dnes rychleji než před zmiňovanými osmi lety... Také díky neustálému problému s hlídáním a opouštěním dětí, o které se většina manželství rozrostla... “Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění? Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí... jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.” (též Kazatel 3, 9.10.11b) Snad je to tedy určitý vývoj? Přecházení do nové existence? Do fáze Hledání nového smyslu, nové cesty? Bůh zná. Ač jsme nikdy nebyli úplně uzavřeným společenstvím, název manželské zřejmě evokoval: jiným vstup zakázán. Tak to nebylo, o to důrazněji však nyní vyzýváme: Přijďte též vy všichni, kteří byste rádi “někam” patřili, ač (zatím, už či vůbec) nežijete v manželství. Jen směle přijďte, mladí nebo staří, třeba ve středu 8. 6. ve 20 hodin večer do kaple Povýšení sv. Kříže na faře v Berouně k modlitebnímu setkání. Možná dáte našemu konání novou náplň, oživení. Možná se vytvoří nové vztahy, nová přátelství, objeví se noví “animátoři”. Možná ještě vyvstane potřeba čerstvějšího společenství manželů, nebo snoubenců, nebo bezdětných, osamělých žen i mužů či kdo ví koho... Je čas “Hledání”. Protože je čas mluvit i čas mlčet, jak by opět řekl zmíněný “bráška”, už mlčím. Ivana Vašků 13. strana
Zpravodaj
F ARNÍ
CHARITA
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01
B EROUN tel: 311 622 422
Pečovatelská služba V červnu 2004 zahájila Farní charita Beroun svoji profesní činnost v sociální oblasti. Záměrem naší nově zřízené Pečovatelské služby je rozšířit nabídku péče o seniory a občany s handicapem v Berouně a okolních obcích. Cílem je, aby tato služba byla dostupná občanům i v malých obcích tohoto regionu, a to po celý týden až do večerních hodin. Tato pečovatelská služba rovněž nabízí i osobní asistence, nebo i hlídání seniorů a občanů zdravotně nebo mentálně postižených. Vzhledem tomu, že naše populace stárne, má tento fakt vliv na další a nové požadavky na sociální služby. Protože je přirozenější a výhodnější péče o seniory a handicapované občany v domácím prostředí, proto je vyvíjen tlak na společnost zavádět a rozšiřovat další sociální služby. Jedna z nich je právě pečovatelská služba, jako základní péče o seniory, která uspokojuje jejich základní potřeby a dále i zpříjemňuje jejich život v případě samoty. Pečovatelská služba zahrnuje pomoc v provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů – převazy, péče o kůži, dále pak pečovatelky provádí koupání, přebalování seniorů, pomáhají při obnovování pohybu, chůze, pomáhají při obnovování hygienických návyků. V rodině, kde žije senior osamoceně, nebo rodina z určitých důvodů nemůže o seniora pečovat, pomáhají rovněž pečovatelky s nákupy, různými donáškami ( uhlí), doprovody k lékaři a pod. Rovněž provádíme na základě požadavku menší či větší úklid, praní a žehlení prádla. Za velmi důležitou činnost považujeme rozpravu – povídání si s těmito lidmi. Této činnosti pečovatelky věnují velkou část své účasti u klientů. Tím se i lišíme od ostatních pečovatelských služeb, kde z časových důvodů tyto činnosti u klientů nemohou provádět. Naše pečovatelská služba upřednostňuje a tím i realizuje individuální přístup, aby u klientů docházelo k psychické i fyzické pohodě. Standardní pečovatelské služby tuto činnost z časových důvodů neprovádí. V současné době rozšiřujeme pečovatelskou službu v oblasti Hořovicka, kde již působí dvě pečovatelky, které se starají o seniory s bydlištěm v Hořovicích. Velkou zásluhu na rozvoji právě tady má JanaKonrádová, která má již sedm klientů. Přestože stále rozšiřujeme tuto službu, potýkáme se s finančními problémy. Nedostávají se nám finanční prostředky na mzdy pečovatelkám a na náklady spojené s provozem peč. služby, např. náhrada jízdného za cestu konanou za klientem. Nejvíce finančních prostředků pochází z dotaci Humanitního fondu Středočeského kraje. Získané prostředky však stále nestačí na potřebné rozšíření služeb. Snažíme se proto oslovovat i různé nadace a sponzory a doufáme, že postupem doby se najdou i takoví, kteří budou ochotní podpořit kromě sportovních aktivit i péči o naše seniory. Slovo ředitelky Vážení přátelé, oslovili mě někteří z vás s tím, že vlastně o charitě nic nevědí, že se Farní charita odcizila farnosti. Že si tak trochu hrajeme na svém vlastním písečku a mnozí ji vnímají jako městskou charitu. Charita patří do farnosti a způsob, jakým funguje, ji z této farnosti vyčleňuje. Uvedené připomínky mě podnítily k napsání tohoto příspěvku. Ráda bych vám představila charitu takovou, jaká je, a dala vám nahlédnout do její vnitřní podstaty. 14. strana
Červen 2005 Víte, že zde Farní charita Beroun existovala už od r. 1996. Fungovala dlouhou dobu na dobrovolnické bázi. Pořádala akce týkající se sběru šatstva, které se pak posílalo do zemí bývalé Jugoslávie apod. Velký význam prokázala také při povodních. Všichni, kteří charitu vedli, vykonávali svou práci vedle svého zaměstnání. Od loňského roku, konkrétně od dubna, kdy jsem nastoupila do funkce ředitelky jako do svého hlavního zaměstnání, jsme se snažili charitu profesionalizovat, a to tak, abychom byli schopni samostatně vytvářet projekty a řídit je. Existoval zde projekt Azylového domu pro muže – bezdomovce, který zastřešovala již 2 roky Arcidiecézní Ředitelka FCH Jana Civínová foto av charita Praha. Projekt, který převzala v plném rozsahu Farní charita Beroun, znáte asi nejlépe. Jistě také díky vedoucí tohoto domu, Marušce Burešové, která ho vlastně uvedla v život tak, aby odpovídal požadavkům charity. Smyslem tohoto projektu je úsilí pomoci lidem, kteří vlivem životních okolností, osobnostních předpokladů, někdy vinou okolí a jistě někdy i vlastní vinou se dostali do situace, z níž momentálně neznají nebo neumějí najít východisko. Naše snaha spočívá především v tom, abychom těmto mužům zajistili alespoň základní materiální předpoklady, pomohli jim najít práci a zvedli jejich sebevědomí, aby pak byli schopni se začlenit do běžného života. Tato poslední fáze je velmi problematická zejména vdůsledku jejich celoživotních návyků. V azylovém domě pracuje také sociální pracovnice, která se věnuje klientům velmi individuálně a pomáhá jim zejména v těch oblastech života, ve kterých se obtížně orientují. Původně tuto práci dělala paní Martina Mossóczy, kterou jsem však z Azylového domu tak říkajíc vytáhla, aby koordinovala projekty a zároveň pomáhala psát žádosti o granty. Absolvovala Filosofickou fakultu, obor sociální práce. V současné době zastává velmi dobře tuto funkci paní Vanda Kuběnová, absolventka Husitské teologické fakulty, obor sociální práce. Musím se Vám upřímně přiznat, že někdy s úžasem hledím na mladé kvalifikované lidi, kteří jen z touhy po ideálu jsou ochotni pracovat v sociální oblasti za skutečně mizivou mzdu. Věřte mi, že to pro ně není jednoduché, když mají finančně vyjít a ještě dojíždět z Prahy. Krátce po mém nástupu jsme se pokusili zmapovat potřeby celého regionu Beroun – Hořovice a zjistili, že v prvé řadě zde chybí péče o staré lidi, zvláště asistenční služba ve venkovských oblastech, a rovněž je nedostatečně pokryta i domácí zdravotní péče. Pečovatelská služba, která je prováděna obcemi, je nepochybně profesionální. Chceme doplnit tuto službu o všechno to, co z časových důvodů jiné pečovatelské služby zajistit nemohou, počínaje tím, že seniorům uklidíme, převlékneme je, nakoupíme, je-li potřeba, i uvaříme a hlavně povídáme si s nimi. Protože největší handicap, s nimiž se u seniorů setkáváme, je jejich osamělost. Samozřejmě svou roli hrají i mentální změny, které jim například brání přijmout pomoc od vlastních dětí, jsou to jejich celoživotní návyky, s nimiž se musíme potýkat apod. Ale takoví budeme jednou my všichni. Jde často o lidi, kteří si už nemohou pomoci sami. Pečovatelskou službu vede bývalá vrchní sestra paní Vlaďka Karešová, která se sice neúčastní liturgických obřadů ve farnosti, ale její laskavý lidský a odborný přístup svědčí o velké lásce k člověku. Pokud mám zprávy z farnosti i celého regionu, je s touto službou všeobecná spokojenost. V současné době jsme se rozšířili i na 15. strana
Zpravodaj Hořovicko, kde máme dvě pečovatelky. Vytváří se tu vlastní středisko, které v pověření vede paní Jana Konrádová. Jistě znáte z farních společenství nejen ji a jejího manžela, ale i jejich děti, které nás při setkání farností potěšují svou hudbou. Jana Konrádová je žena nadšená pro tuto službu a dělá ji velmi dobře. V Berouně je pět pečovatelek. Pečovatelská služba i domácí zdravotní péče, kterou se nám snad podaří časem rovněž uvést do provozu, je v zemích na západ od nás samozřejmostí, protože ponechává potřebné lidi v jejich domácím prostředí, kde se starý člověk cítí nejlépe. Nenutí je jít trvale do ústavů, kde jejich osamocenost a izolovanost od běžného života ještě vzrůstá. Není třeba, aby děti opustily práci, kterou v tomto regionu těžko znovu seženou, a přitom o jejich rodiče je postaráno. Ještě bych se ráda zmínila o jednom projektu, který se snažíme realizovat, a to projektu pro rizikovou mládež. Víte, vypadá to velmi zajímavě, ale ve skutečnosti jde o trpělivou, mravenčí práci. Upřímně řečeno, každý nemá ten dar, aby mladé lidi oslovil. V současné době pro tento projekt zaměstnáváme jen jednoho člověka, vedoucího projektu, Mgr. Romana Klingera, který však dojíždí z Prahy. A to je samozřejmě velký problém, protože má-li se někdo věnovat dětem a mládeži, musí tady pro ně být takřka ve dne v noci. Hledáme proto další lidi, zejména dobrovolníky, kteří by byli ochotni se do této práce zapojit. Potřebovali bychom tyto lidi zaměstnat, ale nemáme zatím bohužel finanční prostředky na pokrytí mezd. Ačkoli město Beroun tento projekt velmi podporuje, není připraveno jej podpořit finančně. Ještě snad pár slov k ústředí charity, které tvořím já, paní Martina Mossóczy, koordinátorka projektů a naše společná asistentka, paní Beáta Kolčavová, kterou uslyšíte vždy v telefonu, když zavoláte k nám na farní charitu. Můžete se na ní obracet. Je to velmi schopná žena, která vede kromě veškeré administrativy i personální záležitosti. V rámci charity i jejího ústředí se již vystřídalo několik lidí, kteří buď již odešli sami, převážně z finančních důvodů, s jinými jsme se rozešli, protože jejich představa o sociální práci neodpovídala tomu, co od zaměstnanců farní charity očekáváme. Ráda bych lidem, kteří zde chtějí pracovat, řekla, že charita je charitou pro klienty a potřebné, nikoli pro své zaměstnance. Od těch se leckdy vyžaduje víc než od jiných zaměstnanců. Kromě dobrého lidského a profesního přístupu i ochota pracovat za relativně nízký plat. Od l. ledna tohoto roku jsme se oddělili od Arcidiecézní charity Praha i finančně a musím se vám přiznat, že to není vůbec jednoduché. Možná nevíte, jak jsou takové “neziskovky”, jakou je farní charita, financovány. Zaměstnáváme již 22 lidí a nejméně 4 financuje úřad práce, který s námi spolupracuje. Jsme stále ještě příliš malou organizací, takže žádosti o granty, které podáváme, jsou úspěšné jen z malé části, třeba jen z jedné pětiny. Na grant není právní nárok, protože dosud není účinný zákon, který financování sociálních služeb upravuje. Charita může žádat většinou jen 70 % nákladů, zbytek si musí „nějak“ opatřit. Přes sponzory, nadace, různé drobné dárce, přes různé akce apod. Je to někdy hodně těžké a snad i ponižující. To, co je v zemích na západ od nás samozřejmé, je v České republice ještě hodně zaostalé. Např. sponzorství je u podnikatelských firem v západních zemích prestižní záležitostí, u nás v regionu jsou to téměř výjimky. Abych trochu popřela svá předcházející slova, ráda bych vyjádřila poděkování všem firmám i jednotlivcům, tak jak jsou uvedeny na webových stránkách farní charity, kteří nám jakýmkoli způsobem přispěli. Nepomáháte ani tak farní charitě, ale především lidem, pro které pracujeme. Chci poděkovat všem, kteří bez nároku na mzdu charitě pomáhají, např. panu Pavlu Rychetskému, který se v rámci své odbornosti obětavě (a kdykoli zavoláme) stará 16. strana
Červen 2005 o naše počítače. Ty již většinou něco pamatují, takže s nimi dost zkusí. Jsem mu opravdu velmi vděčná, protože tuto službu dělá ve svém volném čase úplně zadarmo. Děkuji dále panu Aloisovi Vašků, který zavedl a aktualizuje naše webové stránky. Děkuji paní Simoně Boldi, která nám pomáhala s některými projekty, děkuji panu Karešovi, který vždy zaskočí, když je třeba, opraví, co je zapotřebí apod. Děkuji všem kněžím berounské farnosti i vikariátu Beroun, zejména P. Pecinovskému za jeho morální a duchovní podporu. Vyjmenovávám jen některé, ale děkuji všem. S.M. JUDr. Jana Civínová POJEDNÁNÍ O ŠLEHAČKOVÝCH DORTECH ANEB KAFE S FARNÍ CHARITOU Jedna vzpomínka za všechny obdobné. Praha, několik let zpět: Zástupci nestátního neziskového sektoru (občanských sdružení a církevních organizací) opět obsadili místa na jedné straně místnosti a představitelé institucí státních na straně druhé. Po výzvě, aby se účastníci sesedli do skupinek nad jednotlivými problémy, které nepochybně pálí obě strany, se nejprve rozhostí dlouhé rozpačité ticho... Jako členku pořadatelského týmu mě často napadalo, že jsme zase zapomněli koupit šlehačkové dorty a na začátku je oběma skupinám rozdat. Dodnes si myslím, že by to mnohé zjednodušilo… Důvod byl prostý – předporozumění: „Ti z neziskovek jsou přece samí amatéři; všechno si představují jednoduše, chtějí mít lidi hlavně rádi a hned tomu říkají sociální práce… „ Neziskové organizace musí být kvalifikované, aby pomáhaly svým klientům účelně, a všem to musí být na první pohled zřejmé. Ale ruku na srdce, ani „naše řady“ se nezvedaly právě křepce. Důvod byl prostý – předporozumění: „Ti ze státních institucí jsou přece ti lhostejní; jen vyplňují stohy papíru, jsou samý předpis a nařízení, ze všeho dělají vědu a říkají tomu pomoc lidem…“ Stačilo posunout židli a vše vypadalo náhle trochu jinak. Dnes už většinou víme. Spolupracujeme. Sedáme ke kulatým a hranatým stolům bez zasedacího pořádku. Přesto se naše přístupy liší a to je dobře. Doplňují se. Inspirují. Nutí nezabydlet se. Nevím, jaký vztah mají moji kolegové a kolegyně k šlehačkovým dortům, ale... Farní charita s nástupem nové ředitelky namířila jednomyslně cestou profesionalizace. Dobře sestavit pracovní tým, zajistit plynulý a smysluplný chod azylového domu a pečovatelské služby, zřídit ošetřovatelskou službu a rozjet práci s rizikovou mládeží (a to vše bez finančních jistot) ale opravdu není tak jednoduché. Už jen zorientovat se v labyrintu možných kontaktů a dostupných finančních toků… V čem ale zůstává nezisková organizace svá? Přeneseně v onom ne-zisku. Téměř nikdy totiž nemá dost prostředků na svou činnost. Stojí tu s věčně otevřenou dlaní. Ale peníze jí nediktují, co je či není možné zamýšlet, zkusit nebo dokonce uskutečnit. To určují sny. Víra. Potřeba měnit svět kolem nás. Úžas nad druhým člověkem. Soucit. Srdce z masa… Nezisková organizace smí být svobodná duchem. Otevřená dlaň znamená otázku. Jak to zkoušet stále znovu? Jak dávat z ničeho? V tomto smyslu zůstává naše charita charitou. Nepřestává se ptát. Zůstává farní? Snad. Bude-li nesena farností. Ponese-li také ona svou farnost. V prvním kole snad postačí v srdci, v modlitbě. Možná pak obě strany najdeme odpověď na některá: „Jak?“ Zcela konkrétní odpovědi. Takové, co chodí v montérkách a nemají ruce v kapsách… Mimochodem, zůstaňte v neděli 19. června po mši na kafe. Na “Kafe s Farní charitou.” Možná budou i šlehačkové dorty… Martina Mossóczy koordinátor sociálních projektů FCH 17. strana
Zpravodaj
“DOSPÉLý, pŕe skoć !”
-red18. strana
Červen 2005
Květen v mateřské školce V minulém čísle Zpravodaje jsme vám přiblížili některé z důležitých událostí, které jsme na jaře ve školce prožívali. Patří mezi ně i kurz plavání ve Studiu Kytka, který jsme zahájili koncem března a nyní se pomalu chýlí ke svému závěru. Děti se při něm seznamují s vodním živlem pomocí her, využívají nejrůznější pomůcky, které těm opatrnějším pomáhají překonat obavy z pobytu na hloubce. Pro většinu zúčastněných je středa dnem, na který se díky plavání obzvlášť těší. Přáli bychom všem dětem, aby se během kurzu nejen otužily a získaly větší samostatnost a obratnost při pobytu ve vodě, ale aby jim chvíle strávené v bazénu přinášely také co nejvíce uvolnění, pohody a radosti. Důležitou jarní událostí je každoročně druhá květnová neděle, kdy slavíme svátek všech maminek. Děti se na tuto oslavu připravují již dlouho dopředu. Letos si pro maminky chystaly přáníčko Taneček pro maminky s paní učitelkou Hankou Koubkovou foto J. Stielová v podobě papírového medvídka se srdíčkem a vlastnoručním (téměř všichni!) podpisem. Navíc chtěly překvapit maminky básničkami, písničkami a tanečky při společném setkání ve školce. A tak všichni pilně cvičili, trénovali a zkoušeli, aby 5. května každý své mamince dokázal popřát co nejlépe. V nejedněch mateřských očích bylo pak vidět slzy dojetí a radosti, když z úst svých nejmenších slyšely veršíky - někde jistě přednášené, jinde jen nesměle špitané. V nich se v různé podobě opakoval jeden hlavní motiv: „Maminko, děkuji!“. V závěrečné pohádce O budce si zahrálo v oblíbených látkových čepičkách mnoho „zvířátek“, která dokázala vyvolat smích i zasloužený potlesk diváků. Myslím, že se naše jarní setkání vydařilo. Při zmrzlině pro děti a kávě pro rodiče se dobře povídalo, děti mohly maminky a tatínky seznámit se svými kamarády nebo jim předvést své oblíbené hračky. Věřím, že taková setkání patří k okamžikům, ke kterým se ve vzpomínkách rádi vracejí všichni, kdo „byli při tom“. Ještě při jedné události nesměla naše školička chybět. Těší nás, že jsme mohli poskytnout část
Společná oslava 5.5.
foto Jana Stielová
19. strana
Zpravodaj zázemí pro společnou oslavu slavnosti Seslání Ducha Svatého v neděli 15. května. Ve školce se během dopoledne „zabydlel“ pan Alfery při přípravě některých dobrot, školní zahrádka se na několik hodin otevřela všem dětským zájemcům, kteří s radostí uvítali možnost nerušeně si zde pohrát. Prostory, které jsou celoročně určeny jedné skupině nejmenších návštěvníků, mohly takto posloužit také ostatním a našly své využití i při společné akci našich farností. Za kolektiv školky Jana Stielová
Biřmová ní? Zázra k sluneční! “Máte za úkol vymodlit počasí!” Tuto úlohu, jak jsme se dočetli v minulých Zprávách z farnosti, dostali všichni biřmovanci, aby si (oni a s nimi i my) oslavu biřmování chystanou na velké farní zahradě o Svatodušní neděli mohli řádně užít. Modlili se nejen oni, ale téměř všichni, komu příprava zahradní slavnosti ležela foto av na srdci. V neděli ráno s Pečeť daru Ducha svatého přijalo těchto “Dvanáct”. obavou hleděl na zamračené nebe každý, kdo chystal a nosil tácy s pohoštěním od farníků či dodělával poslední úpravy pod velkými “stánky”. A bezprostředně poté, co “Dvanáct” obdrželo ”Pečeť daru Ducha svatého”, vysvitlo poprvé slunce. A pak většinou svítilo během celé oslavy, ačkoli všude kolem (kamsi jinam) táhly deštivé mraky. Znovu jsme všichni zírali na nebe - nevěřícně, jako Tomáš. Stal se opravdový zázrak. A nebyl jediný toho dne. Zázrak porozumění všech, kteří si navzájem porozumět chtějí. Zázrak proměny a dospění dvanácti dušiček - i když to možná ještě nevnímají... Pokud jste měli pocit, že je tak krásně, až zní hudba, pak vězte, že to nebylo jen zdání. Tóny písní zde skutečně podbarvovaly sváteční atmosféru: nevtíravě a hezky pro nás všechny hrála a zpívala “rodinná kapela” Konrádových z Hořovic. Nezbývá než poděkovat právě těm, na jejichž bedrech oslava ležela - bylo jich mnoho a neradi bychom na někoho zapomněli. Za všechny chci jmenovat majitele řeznictví a uzenářství, pana Kamila Alferyho, který se profesionálně, skvěle a navíc zcela nezištně zhostil přípravy veškerého studeného i teplého občerstvení podávaného pod stany a během celého dne ještě i s pomocníky hosty obsluhoval. Nakonec už poděkujme “jen” Otci, Synu i Duchu svatému. Otec biskup Karel Herbst foto av Amen... -iv20. strana
Červen 2005
Můž e t e pom o c i s pra c í ve fa r n o s t i ? Mělo by se to i ono... Dobrých nápadů je spousta: “Pane faráři, bylo by skvělé udělat to a to, jsme ochotni přispět finančně...” Farnost je vděčna za každý příslib podpory i za nápady. Ještě na jednom úskalí však může většina těchto nápadů ztroskotat: právě na ochotných rukou. Máte-li podnětný návrh, vezměte si prosím po domluvě s knězem též na starost jeho provedení, tak bude vaše pomoc teprve neocenitelná. Pokud byste se chtěli zapojit do pomoci farnosti, můžete si též vybrat, kterou z následujících prací zvládnete. Šedým rastrem označené řádky znamenají: Hotovo!Podtržené: přislíbeno! Ostatní stále čekají na “svého člověka.“ ! odstranění pařezů od poražených stromů ! ! ! ! !
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
na farní zahradě úklid zahrady dozdění studny na farní zahradě vybudování zahradního domku na nářadí pravidelné letní sekání trávy na farní zahradě vyčištění blízkého okolí ohradní zdi na farní zahradě (vytrhávání plevele a kořenů) očištění a nátěr železných vrat a vrátek oprava dřevěných vrat včetně nátěru na straně dvora výroba jištění dřevěných vrat na farní dvůr oprava a dokončení garážových vrat (hlavně truhlářská práce) dokončení odvětrání garáží (dva otvory, instalace větracích mřížek) vybudování elektroinstalace do garáží zprovoznění světla na farním dvoře vybourání základů po staré garáži na farním dvoře oprava (vybudování) pískoviště v zahrádce mateřské školky dobudování dětského hřiště pro KMŠ úklid a vyčištění prostor půdy nad kaplí a mateřskou školkou stojany na uzamčení kol na far. dvoře dokončení okapů a střechy sakristie u kaple na faře
! vyčištění sklepních prostor pod farou a
kaplankou ! oprava elektrorozvodů ve sklepě pod ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
! ! ! ! !
farou a kaplankou pravidelný úklid toalet v kaplance dokončení prostoru kuchyňky ve velké klubovně (obkladačské práce) oprava zavěšení světel ve velké klubovně v kaplance oprava úchytů a zavěšení topení v malé klubovně v kaplance vymalování koupelny v kaplance včetně drobných zednických oprav oprava zvonků na faře oprava pantu u vstup. dveří na faru vymalování farní kanceláře v přízemí vymalování vstupní haly v přízemí fary, drobné zednické opravy pravidelná úprava nástěnek pravidelný úklid kostelů: odstranění prachu, vysávání koberců, leštění lavic i mimo čas brigády kontrola světel v kostelích, výměna žárovek oprava figur vánočního berounského betlému (slepení, příp. domalování) oprava zásuvky ve velké klubovně vyrobení větší nástěnky do kostela ušití ministrantských oděvů
Na provádění prací se hlaste, prosíme, písemně - jméno a telefon napsaný na lístečku vhoďte prosím do krabičky “Dotazy a články” na stolku s tiskovinami v kostele nebo ve vstupní hale fary do schránky odborného duchovního asistenta Pavla Kodrase, který byl dočasně pověřen 21. strana
Zpravodaj koordinací prací a brigádníků. Též můžete zaslat SMS ve tvaru “PRACE+(své jméno a kontakt)+(specifikace, o co máte zájem) ” na tel: 603 927 218. (Nevolejte, telefon není stále zapnutý!) Na všechny zprávy odpovíme. -red-
A NKE T A : Milí čtenáři! Rádi bychom se dověděli více o vašem pohledu na Farní charitu. Nabížíme vám dvě otázky, ne které, prosíme, vyberte odpověď, která se nejvíce blíží Vašemu názoru. Odpovídejte na mobilní telefon číslo 603 927 218 ve formě SMS ve tvaru: FCH I. A (nebo B, C, D), FCH II. A (nebo B, C, D). Opovědi můžete na papírku vložit i do schránky Zpravodaje na stolku s tiskovinami v kostele, nebo nawebových stránkách farnosti www.beroun.farnost.cz FCH II. FCH I. Chtěli byste se zapojit do práce FCH? Jak vnímáte Farní charitu ? A - Ano, pravidelně A - Nebyl jsem o ní dostatečně informován. B - Ano, příležitostně B - Současná FCH nemá s farnosti nic společného. C - Ne D - Nevím C - Zajímám se o ni a fandím jí. D - Rád bych jí podpořil, ale působí “mimo mne”, moc o ní nevím. Uvítali byste jednou týdně později večer mši v Berouně? Děkujeme Vám za Vaše odpovědi. 5 Zaměstnanci FCH Ne, vyhovuje mi v 17.30 h. 2 Ano, v 18.00 h. Výsledky z minulé ankety: Ano, v 18.30 h. 3 Celkem hlasovalo 13 lidí. Ano, v 19.00 h. 2 Hlasování dopadlo takto: Ano, v 20.00 h. 1
P OS L E D N Í
SLOVO :
N ÌC O
PRO D ÌT I
A je to tu zas. Co? 1. 6. Den dětí! Vadí vám, že děti v kostele hlučí? Máme dvě možnosti řešení: buď změníme kostel, nebo budeme tolerantní. Vždyť všichni jsme byli děti. Také jsme zlobili. Ježíš řekl:”Nechte maličkých přijít ke mně, neboť jejich je království nebeské.“ Dejme dětem dárek k svátku, buďme tolerantní. Jambor Pavel
P.S.
RO D I È E :
Pokud je pro vaši ratolest mše příliš “nezáživná” či ostatní “přes její pokřik” opravdu neslyší a vy tak trávíte více času před kostelem, máme pro vás nabídku. Každý první čtvrtek v měsíci od 17,30 se koná bohoslužba určená především dětem, a to i těm nejmenším. Aktivně(!) se jí účastní děti ve věku 2 - 3 let; trocha dětského halasení je zde více než tolerována. Děti spolu s rodiči zpívají písničky při kytaře, kázání P. Němečka je věnováno právě a jen jim. Je vždy velmi pěkně připravené a názorné: v květnu, kdy mají svátek 22. strana
PRO
Červen 2005 maminky, například děti na mši přinesly z domova kytičky také Ježíšově mamince a dětské mávání různobarevnými šátky na konci mše (pro radost Panně Marii) mělo maličkým přiblížit smysl “dospěláckých” mariánských modliteb a litanií. Určitě přijďte a rozhodně přijďte dopředu (klidně i s kočárky)! Před lavicemi jsou pro děti připraveny židle a pro kočárky místo, ze zadních lavic či postranní lodi by přece robátka zase nic neviděla. -red-
Ú ØED N O S T I :
BOH O S LU ŽB Y
V LE T N Í M O B D O B Í : květen - říjen
Neděle
Sobota
Pát ek
Čtvrtek
Středa
Út er ý
Pondělí
Poznámka: I - všechny mše v Berouně se přesouvají z farní kaple do kostela Sv. Jakuba, mimo úterý, kdy je mše v kostele Beroun I 17.30 17.30 17.30 17.30 17.30 8.30 9.30, 17.30 Zvěstování Páně na Zábraní 17.30 9.30 Loděnice II - mše v Podkozí od června do 20.00 11.00 Tetín září každou 2. a 4. sobotu v měsíci 8.00 Hýskov III - ve 20h je jen ve školním roce Chýňava 11.00 IIII - mimo 1. neděli v měsíci 19.00 Podkozí II IIIII - jen 1. neděle v měsíci 17.00 Vráž aktuální rozpis bohoslužeb 20.00 8.00 Sv. Jan III najdete vždy na webových 15.00 Nižbor IIII stránkách farnosti, kde je i Strádonice verze ke stažení na nástěnku 15.00 IIIII
Buo t e víc e IN! Časopis pro dívky IN! vyjde již v červnu, k trvalému přežití schází 1.500 předplatitelů. O nově vznikajícím časopisu jsme již v BKZ informovali. Tvůrci křesťanského časopisu pro dívky, kteří na polovinu června chystají 1. číslo, jsou překvapeni zájmem o časopis. Na kampaň s nultým číslem, které vyšlo v březnu letošního roku, zareagovalo zatím 10 % oslovených a časopis si předplatili: "Během dvou týdnů bylo rozebráno 20 tisíc výtisků nultého čísla. V tuto chvíli již máme téměř dva tisíce předplatitelů," řekla manažerka dívčího časopisu IN! Alexandra. "K tomu, abychom přežili, jich potřebujeme alespoň 3.500." "Do prvního čísla jsme připravili rozhovor se stále populárnější zpěvačkou Radůzou a s křesťanskou skupinou VeKa. Nabízíme téma o tom, co je ve skutečnosti dívčí krása a kde se bere, módní tipy na letní batikování, krásný článek o koních, vyhodnocení prvního kola soutěže spisovatelek, recepty na letní zmrzliny a tipy na cestování; bude toho hodně," prozrazuje šéfredaktorka Marie Šindelková. Nízký náklad časopisu neumožňuje jeho distribuci v klasickém stánkovém prodeji. Ke čtenářkám se dostane pouze cestou předplatného. Objednávku lze vyřídit přímo na internetové adrese www.in.cz, elektronickou poštou na e-mail:
[email protected] nebo přímo na adrese IN! - dívčí svět, Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou. Na internetové stránce časopisu je k dispozici nulté číslo ve formátu pdf. -red23. strana
Zpravodaj
H lá s í se www . ber o u n . fa r n o s t . c z Farní stránky mají na svém “kontě” již přes 2700 vstupů a našli si již svůj okruh čtenářů. Každý týden je možno přečíst si na nich například aktualizované kostelní ohlášky, pro zájemce je zde též vytvořena návštěvní kniha či několik anketních otázek - můžete si “zaodpovídat”... Důležitou novinkou, o které bychom vás chtěli informovat, je zjednodušení adresy našich farních stránek. Tuto službu nám za malou investici zprostředkovalo občanské sdružení KrNet, které se věnuje křesťanským internetovým stránkám. Oproti původní je www.beroun.farnost.cz snáze zapamatovatelné. Kdo si však již zafixoval staré znění adresy, může ji používat i nadále, na čtení o farnosti “dosurfujete” oběma způsoby. Správce stránek Alois Vašků
H L ED Á M E : ! Hledáme někoho, kdo by byl ochoten pomoci s výrobou míšků na varhany pro Chýňavský kostel. Jde o jednoduchou práci, která nevyžaduje žádnou odbornoust, pouze trpělivost a čas. Bližší informace u P. Michala Němečka ! Prosím vás, kteří vlastníte jakýkoli obrázek, grafiku, skicu od Jaroslava Goldmanna, zda můžete poskytnout k archivaci kopii, případně po domluvě na tel. 602 129 195 originál, který na místě oskenuji či ofotografuji a vzápětí vrátím. Děkuji, A. Vašků
F A RN Í K RON I K A KŘTINY: V květnu byl v Berouně pokřtěn Daniel Prokop MAŠEK z Karlštejna. V Loděnicích pak byli v kostele sv. Václava v Loděnici o posledních dvou květnových nedělích pokřtěni Jiří Václav SVATOŠ z Vráže a Jan Daniel VAŠKŮ z Loděnice.
POHŘBY: Do rukou Božího milosrdenství jsme v květnu svěřili pana Františka Landu z Chýňavy. Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnosti Beroun, Loděnice, Železná, Tetín, Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Nižbor a filiální kostely na Vráži, Hýskově, Strádonicích a Chýňavě. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Ivana Vašků, Jaroslav Vacík, Ivana Průšová. Sazba: Alois Vašků. Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky “Dotazy a příspěvky” v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. V elektronické podobě i na internetových stránkách farnosti: www.omadeg.cz/farnostberoun Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800 Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail:
[email protected]
24. strana