Listopad 2004
BEROUNSKÝ KATOLICKÝ ZPRAVODAJ Má m e pok l a d ! Jen ho nez t r a t i t . . . Nedávno proběhla médii diskuse o snížení věkové hranice sexuální odpovědnosti mládeže na 14 let. S tím úzce souvisí mnohem podstatnější věc: Je vhodné, aby mladí lidé začali vést pohlavní život před svatbou? Církev byla již mnohokrát nařčena ze zastaralosti, zkostnatělosti, že je zkrátka „mimo“ v těchto otázkách. Co je tedy tímto staromódním církevním učením? Církev s posvátnou bázní a úctou pohlíží na manželství jako instituci, a to nikoli jen soukromou, ale také veřejnou. Chápe manželství jako spojení množství do sebe zapadajících skutečností (rozdílnost pohlaví, možnost přivést na svět dítě, sexualita, láskyplné tíhnutí, naplnění touhy po společenství, růst a výchova dítěte...). Tento stav je prvním posláním člověka, které přijímá od svého Stvořitele. Podle církevního chápání je tedy základní buňkou společnosti. Kritikové církevního učení o manželství většinou zredukují kritiku na jeden bod: sexualitu. Proč je tedy církev tak konzervativní ve vztahu k prožívání sexuality? První pohled padá na Boží požehnání sexualitě jako jedné ze základních dimenzí člověka: „Ploďte se a množte se...“ Jenže! Tato vzácná perla Božího daru je velice křehká. Sexualita k našemu úžasu zasahuje naprosto všechny oblasti člověka (citovou, emocionální, Slib vzájemného přijetí a odevzdání se... repro archív fyziologickou, právní, duchovní...). Dospíváme k prvnímu požadavku Božího pohledu na manželství: tuto hlubokou a silnou oblast není možné plně rozvinout bez dostatečně pevně vybudovaných základů. Tímto základem je jistota vztahu, respektive odpovědné a trvale platné rozhodnutí. Sexuální odevzdání se bez jistoty trvalosti vztahu je podvodem na partnerovi! Druhý požadavek je nám často unikající věc. Partnerský vztah (ať jde o manželství nebo pouze společný život nesezdaných) má mohutnou dimenzi překračující hranice našeho soukromí. Ať chceme či ne, jsme všichni spolutvůrci naší společnosti. Rodina připravuje základní sociální a psychické podmínky pro život jak aktuální, tak budoucí generace. Jedinec vyrůstající v prostředí nejistoty, klamu, nezralosti... ponese zákonitě tyto nedostatky do celé společnosti ve svém životě. (Pro srovnání: velká vlna rozvodovosti v 60. a 70. letech minulého století přinesla zákonitou reakci projevující se v současnosti.)
Zpravodaj Kvalitní rodina je předpoklad pro pevně zakotvenou zemi se všemi mravními i právními důsledky, což objeví současní rodiče zpětně ve svém stáří. Církev proto bez diskuse trvá na několika podmínkách nutných pro vytvoření manželství: Především si partneři musí navzájem odevzdat svůj souhlas (slib) plného přijetí a odevzdání se, který odráží trvalý záměr obou stran. Jakákoli nesvoboda je důvodem neplatnosti. Partneři musí být otevřeni pro přijetí nového života. Toto není svobodná volba, ale povinnost plynoucí z podstaty manželství (samozřejmě, že rodiče nesou odpovědnost za to, kdy a kolik dětí chtějí mít). Dalším požadavkem je důstojnost lidské osoby, která sama vyžaduje, aby se jedinec narodil do plnohodnotného výsadního vztahu. Jedině tak má možnost naučit se žít v plnosti partnerského vztahu, objevit komplementaritu lidské osoby dané doplňujícími se rozdíly muže a ženy, naučit se širším vztahům mezi generacemi vytvářejícím základní předpoklad umění žít v dospělé společnosti. Způsob řešení konfliktů a krizových situací v rodině dává dítěti schopnost obstát v budoucnosti jako partner i jako občan. Dítě vyrůstající bez možnosti zakusit plnost emocionálního, psychického a sociálního růstu je těžkým prohřeškem proti jedinci, ale i celé společnosti. Jistě je druhou otázkou, jak jednat, když přes veškerou snahu vztah zkrachoval. To nyní musíme pro omezenost prostoru ponechat stranou. Nic to ale nemění na faktu odpovědnosti za růst dětí. Pohled na rodinu by ovšem neměl být negativní (nesmí se - musí se), ale jde přeci o naplnění Božího záměru učinit člověka šťastným. Vyzrálým šťastným člověkem bude jedině tehdy, když přijme a naplní svoje poslání, když žije ve společenství obklopen láskou, kterou sám může opětovat a rozvíjet. Jeden ze základních požadavků Boží smlouvy (Desatera), přikázání „nezcizoložíš“, je negativním vymezením pozitivní skutečnosti, která je člověku nabídnuta jako cesta k dosažení života. Církev vidí překrásnou perlu Božího daru rodiny, který s láskou a úctou bude chránit a rozvíjet. Třeba je to staromódní, ale je to jediná cesta ke skutečnému (nikoli lacinému) štěstí a toho se nemůžeme vzdát! My chceme být šťastní! P. Michal Němeček
Milí farníci! Každý člověk má v životě okamžik, kdy by asi neměl zapomenout druhým poděkovat. Rád bych se tedy s vámi ještě jednou, alespoň krátce, ohlédl za uplynulým obdobím, ve kterém jsme se, pokud ne všichni, tak zcela jistě většina z nás, spojili ve snaze dát našemu kostelu sv. Jakuba nové varhany. Nechci zde znovu podrobně vypisovat sled událostí se všemi jednotlivými „náhodami“,které nás nakonec přivedly až ke slavnosti žehnání varhan pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem v neděli 3. října. Myslím, že o tom již bylo řečeno dost. Chtěl bych zde jako přímý účastník dění i jako farář vám všem, kteří jste se jakkoli do společného díla zapojili, poděkovat. Nebudu a ani nechci na tomto místě jmenovat anebo měřit a vypočítávat, jaké kdo má na tom „zásluhy“. (Co kdybych tím dotyčné „okradl“ o jejich odměnu u Pána...?) Chci poděkovat vám všem! Ze skutečnosti, že náš kostel dostal nové varhany, mám (a jistě nejen já) přirozeně velkou radost. Musím ale říci, že ještě větší radost ale mám z vás - živého společenství, které sdílí nejen společný dar víry, ale které se dokáže nadchnout pro dobrou věc a především dokáže „být v něčem spolu“! Věřím, že nejen nové varhany, ale i mnohé další sdílené radosti a starosti nám nedovolí „usnout na vavřínech“,ale pomohou k dalšímu růstu Božího království v životě našich farností. J. Pecinovský 2. strana
Listopad 2004
V Zp r á v y z far n o s t i V V
V
V V V V V V
Bohoslužby v kapli Povýšení sv. Kříže: Od listopadu (vyjma 1. a 2. 11.) až do velikonoc 2005 se v Berouně všechny bohoslužby ve všední dny „stěhují” z kostelů sv. Jakuba a Zvěstování Páně do kaple Povýšení sv. Kříže na farním dvoře. Bohoslužby v den Slavnosti Všech svatých 1. 11. 2004: v Berouně: v 17 30 hod. v Loděnici: v 17 30 hod. v Hýskově: v 18 00 hod. V Berouně bude příležitost ke svátosti smíření od 16 00 hod. v kapli Povýšení sv. Kříže Bohoslužby v den Památky Všech věrných zemřelých 2. 11. 2004: v Berouně: v 17 30 hod. ve Sv. Janu pod Skalou: ve 20 00 hod. v Nižboru: v 15 00 hod. V Berouně bude příležitost ke svátosti smíření od 16 00 hod. v kapli Povýšení sv. Kříže První pátek v měsíci připadá na 5. listopadu 2004. Po mši svaté následuje pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Dětská mše se bude konat dne 4. 11. - první čtvrtek v měsíci - v 17 30 hodin v kostele sv. Jakuba. Těšte se na písničky s kytarou, kázání pro děti, jako dárek pro Ježíše děti vyrobí malého pírového dráčka: Motto: „Bůh má o nás zájem, zajímá ho s čím si hrajeme!” Slavnost Ježíše Krista Krále. Poslední neděli liturgického roku, 21. listopadu 2004, oslavíme „církevní silvestr“ - zakončení liturgického roku, slavnost Krista Krále. Bohoslužby budou probíhat v obvyklém nedělním pořádku. Od nového roku bude probíhat příprava na biřmování! Proto prosíme všechny, kdo by rádi přistoupili k svátosti biřmování, aby se do konce listopadu přihlásili na faře v Berouně. Volby do nové pastorační (farní) rady se uskutečnily ve farnosti Beroun v neděli 24. října. Výsledky vaší volby se jmény těch, kteří budou v pastorační radě pracovat, uveřejníme příště. Předadventní farní ples pořádá v pátek 26. listopadu 2004 od 20 00 do 01 00 hod. v kulturním domě na Tetíně občanské sdružení „Křesťanský klub Beroun“. Tombola je stejně jako vloni pořádána na podporu Katolické mateřské školy. Hraje hudební skupina Vepřové hody, ve 20 30 hodin shlédnete předtančení, o půlnoci proběhne slosování vstupenek k sezení o hodnotné ceny. Sponzory plesu jsou Římskokatolická farnost Beroun, KDU - ČSL, 4. středisko Junáka Radost a Naděje a fa Hrdlička s. r. o. Lístky k sezení v ceně 120 Kč či ke stání v ceně 60 Kč zakoupíte: • u paní Petry Kodrasové, tel.: 311 623 072 • u paní Ivany Průšové, tel.: 311 610 200 e-mail:
[email protected] • u paní Ivany Vašků, tel.: 602 945 017 e-mail:
[email protected] několik jich je k dispozici též: • v KMŠ Beroun, Jana Stielová, tel.: 311 623 147 • na Tetínské faře, s. Jana Civínová, tel.: 737 282 819 Výtěžek tomboly půjde na konto „Podpora KMŠ”. Proto prosíme: pokud byste mohli přispět drobným dárkem do této tomboly, obraťte se na paní Ivu Průšovou, tel. 311 610 200, která bude vaše dary shromažďovat. 3. strana
Zpravodaj
V
Prosba: opět se neuvěřitelnou rychlostí blíží Vánoce. Opět budeme slavit půlnoční. Také letos bude třeba pomocníků (čtení, svíce, přímluvy...) Proto se obracím na všechny, kteří mohou a chtějí pomoci, aby se mi přihlásili. Děkuji. Michal Němeček.
Z v i ka r i á t u ! Vikariátní konference: Setkání kněží berounského vikariátu se uskuteční v Řevnicích v úterý 16. listopadu, tentokrát i za účasti biskupa Karla Herbsta. Setkání zahájíme mší svatou v 900 hodin v kostele sv. Mořice, pak budeme pokračovat na faře. K účasti na mši, při které se budeme modlit zvláště za farnosti našeho vikariátu, jste všichni zváni. ! Vikariátní setkání varhaníků: V sobotu 13. listopadu 2004 se od 9 30 hodin na faře v Berouně uskuteční již druhé setkání varhaníků berounského vikariátu. Kromě připravovaného společného duchovního programu a vzájemného sdílení zkušeností nabytých v této důležité službě v našich farnostech se chceme tentokrát více věnovat tématu “zapojení Božího lidu do zpěvu”. ! Mše sv. na hradě Karlštejn: v neděli 28. listopadu 2004 ve 14 00 hodin bude v kapli sv. Mikuláše na hradě Karlštejn sloužena mše sv., která je tradičně v tomto termínu (výročí smrti Karla IV. - 29. 11.) modlitbou za Karla IV. - „Otce vlasti“ a za dar víry pro český národ. Při této příležitosti bude do kanovnického úřadu slavnostně uveden P. Josef Pecinovský. K účasti na mši sv. jste všichni zváni.
4 Ko n c e r t y v ko s t e l í c h 4 „Hodinka české hudby“ v pondělí 1. listopadu Vás zveme na koncert filharmonisty
Jana Kvapila a jeho přátel do Svatého Jana - Svatojánské koleje. Začátek v 19 00 hod. 4 Koncert „violoncello a varhany“ bude v sobotu 13. listopadu v 16 00 hod. ve Svatém Janu pod Skalou koncert E. Rataye a L. Čermákové. Srdečně zveme. 4 V sobotu 4. 12. v 1600 hod. se v kostele sv. Jakuba v Berouně bude konat varhanní koncert, kde zazní francouzká katedrální hudba 19. a 20 století. Hraje Lukáš Petřvalský.
T Skauti T T T T T
Schůzky dívčího kmene jsou zpravidla v pátek od 16 do 18 hodin; schůzky chlapeckého kmene ve středu od 16 do 18 hodin v klubovně. 22. 10. Rada dívčího kmene 18 10 – 19 00 hod.v klubovně na farním dvoře. 5. 11. Světélkový den NEjen pro SVĚTLUŠKY - s sebou každá alespoň 3 hřbitovní svíčky 5. – 7. 11. Poradní skála 2004 (celostátní setkání vedoucích, R+R, kteří pracují s vlčaty a světluškami) Víkendovka 12. - 14. listopadu (z původního termínu se akce překládá na tento víkend) Program: 1) Výprava do Sv. Jána, 2) Přestup Světlušek k Lasičkám. S sebou: kroj, dobré boty na výpravu, spacák, karimatku, svou nejoblíbenější věc, věci na spaní, věci na převlečení, přezůvky, lahev na pití, buchtu, batůžek, KPZ, zápisník, cestičku nebo stezku, šátek, 80,-Kč, alespoň jednu hřbitovní svíčku… změny vyhrazeny - budeme se snažit je včas oznamovat na nástěnku
4. strana
Listopad 2004
P
P
Nový kabát. Po mnoha různých připomínkách přesídlilo společenství mladých z půdy Kaplanky do farní místnosti v přízemí fary. Je to místnost hezká, ale ne zcela. Proto potřebuje nový kabát a ten jí dáme v sobotu 20. 11. od 800 hod. Bude se škrábat, sádrovat a malovat, poté uklízet a možná i lakovat. Zkrátka, jsou nutní pomocníci. Těším se na Vaši pomoc! Za Krzysztofem! O podzimních prázdninách se pokusíme vyrazit za otcem Kryštofem do Polska. V době, kdy toto budete číst, budeme již, věřím, zpět. Těšte se na množství zážitků, my od Vás poneseme pozdravy do Polska.
j Diá ř Ma n ž e l s k é h o sp o l e č e n s t v í
J Listopadové setkání manželských párů (i nepárů) proběhne V ÚTERÝ 9. 11. 2004 od 20 h na Jarově v rodině Ivy a Dana Průšových. J Adventní duchovní obnova pro manželské páry s P. Prokopem Brožem se bude konat 4. 12. 2004 v Praze 6 - Dejvicích ve Farním centru u sv . Václava, Proboštská 3 od 9 30 do 16 00 hodin. Svou účast hlaste
[email protected] J Plánujeme tradiční Mikulášské setkání v neděli 5. 12. od 16 hodin, tentokrát pod záštitou Křesťanského klubu. Protože je poslední dobou pro rodiny s dětmi z celé farnosti již kaplanka malá, uvažujeme o větším sálu (možný je Společenský klub v Loděnici, či Sokolovna v Berouně, pokud nás bude více než 40, což je asi 8 až 10 rodin). Potřebujeme však předem znát zájem. Prosíme tedy, máte-li chuť se účastnit, přihlašte se prosím do 15. 11. 2004 na tel. 602 945 017 Ivaně Vašků. Vstupné nevybíráme, balíčky si již tradičně každý pro své děti přinese sebou.
! Zp r á v y od j i n u d ! Rekolekční setkání s Józefem Augustynem: Karmelitánské nakladatelství a Pastorační středisko sv. Vojtěcha při Arcibiskupství pražském zvou na rekolekční setkání s P. Józefem Augustynem SJ na téma „Touha po Otci a po jeho milosrdenství“. Koná se ve dnech 5. – 7. 11. 2004 v kostele sv. Vojtěcha, Praha 6, Kolejní 4. Během rekolekce bude příležitost k duchovnímu rozhovoru a přistoupení ke svátosti smíření. Přednášejícímu lze také klást písemné dotazy. Náklady na rekolekce činí 100 Kč a uhradí se při registraci. Organizátoři nezajišťují ubytování ani stravování. V místě konání je možnost pouze lehkého občerstvení. Zájemci se přihlašují písemně nejpozději do 31. října 2004 na adrese: Pastorační středisko sv. Vojtěcha, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, e-mail:
[email protected] ! Památka sv. Anežky České v pražské katedrále: Památku sv. Anežky České a patnáctileté výročí jejího svatořečení oslavíme v sobotu 13. listopadu 2004 při eucharistii v pražské katedrále v 1000 hod. Bohoslužbě bude předsedat kardinál Miloslav Vlk, který zve velmi srdečně k účasti všechny věřící. Při této příležitosti zároveň vzpomeneme desátého výročí udělení kardinálské hodnosti arcibiskupu Miloslavu Vlkovi. ! Adventní setkání pro mladé muže v Arcibiskupském semináři. Bohoslovci českých diecézí zvou mladé muže ve věku od patnácti let, kteří chtějí poznávat Boží vůli pro svoji životní cestu a přemýšlejí o svém povolání, na ADVENTNÍ SETKÁNÍ, které se 5. strana
Zpravodaj uskuteční ve dnech 26. – 28. listopadu 2004 v Arcibiskupském semináři v Praze. Setkání začíná v pátek v 1800 hodin. S sebou si vezměte Bibli, spacák a ministrantské oblečení. Účast je třeba oznámit do 16. listopadu 2004 na adresu: Arcibiskupský seminář, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel.: 220 181 404, e-mail:
[email protected]. Bližší informace včetně programu a mnoho dalšího najdete na internetových stránkách www.arcs.cuni.cz . ! DUCHOVNÍ CVIČENÍ PRO SENIORY S P. THLIC. BOHUMILEM KOLÁŘEM Téma: Panna Maria a spása světa. Termín: 18. – 21. 11. 2004. Místo: Rekreační dům MARIANUM, Jánské Lázně. Cena: 790,- Kč (ubytování, plná penze). Začátek ve čtvrtek 18. listopadu ve 12 hod. obědem. Informace a přihlášky: Biskupství královéhradecké – Referát diakonie, Velké náměstí 35, 500 01 Hradec Králové, tel.: 495 063 661, mobil: 737 215 328. Email:
[email protected], www.diecezehk.cz/diakonie ! Srdečně Vás odvážné a mladé duchem zveme na program TEC+, 12. - 14. listopadu 2004, ve Vinoři, 190 17, Praha 9, na faře v Křesťanském centru. Program začíná v pátek v 17 hodin, přijeďte, prosíme, o půl hodiny dříve. (Spojení MHD: ze stanice metra B Vysočanská busem č. 259, 373, 354 do vesnice Vinoř, zastávka U Hřbitova). TEC+ ( dříve sTEC) je pro lidi od 23 let výše neomezeně. Jde o třídenní duchovní setkání, každý den má své jméno a odlišnou dynamiku. TEC+ je postavený na společném prožívání velikonočního tajemství (Jan 12,24) a také na překvapení a prožívání přítomné chvíle. Přihlášky: Pavla Fabianová, Ptice 92, PSČ 252 18, Úhonice, tel. 311 678 319, mobil: 776 712 084, e-mail:
[email protected]; další info: web.katolik.cz/tec ! Historia Franciscana. Provincie bratří františkánů, Praha, ve spolupráci se Státním ústředním archivem v Praze pořádá výstavu k 400. výročí příchodu bratří františkánů do areálu kláštera Panny Marie Sněžné v Praze (1604-2004). Ambit kláštera u Panny Marie Sněžné Praha 1, Jungmannovo nám. 18, 28. 9. - 13. 11. 2004 Otevírací doba: 1000 - 18 00 hodin.
Pod m ín ky pro získán í plno m oc n ý c h odp ust k ů přiv l ast n i tel n ýc h duší m v očist c i: V pondělí 1. listopadu - slavnost Všech svatých - odpoledne a v úterý 2. listopadu - Vzpomínka na všechny věrné zemřelé - po celý den - je možno při návštěvě kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (svátost smíření, svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého Otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a Vyznání víry. Od 1. do 8. listopadu je možno získat po splnění tří obvyklých podmínek (svátost smíření, svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého Otce) denně plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. -red-
redakční archív
6. strana
Listopad 2004
Co jso u to vlastn ě plnom oc n é odpu stk y? Na začátku listopadu dává církev možnost získat plnomocné odpustky, které jsou přivlastnitelné duším v očistci. Co to vlastně znamená? Jedná se o prominutí časných trestů za hříchy, co do viny již odpuštěné. To se může týkat jak nás, žijících hříšníků, tak i duší našich zemřelých bratří a sester, kteří z tohoto světa odešli zastiženi časnými tresty za spáchané, ale už odpuštěné hříchy, a nalézají se v očistci. V tomto stavu setrvají, dokud všechny dluhy, které si přinesli z pozemského života, na základě spravedlnosti, nevyrovnají. Bůh se však rád smilovává a odpouští. Netrvá na spravedlivém zadostiučinění v očistci, ale dává možnost v prožívaném společenství církve vítězné (společenství svatých), církve trpící (duše v očistci) a církve putující (křesťané žijící na zemi) získat Boží milost a odpuštění. Duše v očistci si nemohou pomoci samy. Proto, aby mohla být jejich očistná muka ukončena, potřebují přispění nás dosud žijících. Plnomocné odpustky jako věc ryze duchovní povahy se nedají ani koupit, ani směnit za nic hmotného. Ten, kdo je chce získat, a tak pomoci duším v očistci, musí získat milost tím, že se sám posvětí a část takto získané milosti může věnovat trpící duši v očistci. Ta je na základě takového duchovního daru milostnou formou vysvobozena z očistce a přijata do plného společenství svatých. Duše, které tímto způsobem někdo pomůže, jistě nenechá šlechetného dárce bez odměny a vyprosí mu z nevyčerpatelné studnice Božího slitování a milosti stonásobnou odměnu. Kromě toho každý, kdo splní stanovené podmínky, sám sebe posvětí. -red-
„Ne v i d i t e l n é “ ruc e Je velmi důležité, aby každý návštěvník mohl mít z kostela dobrý pocit. Aby bylo zřejmé, že kostel je opečovávaný, s udržovanou fasádou, průchozími okapy, kompletní střešní krytinou, nazdobeným interiérem. Přitom nejde jen o stavebnětechnický stav, ale také o oživení interiéru. Mám na mysli člověčí stopu, jedinečný otisk lidské činnosti, přítomnosti, pečovatelské ruky a emocí, které člověka v chrámu doprovázejí. V našem kostele se na oživení účastní „neviditelné“ ruce několika farníků: Miloš Palkoska je na očích jako varhaník. Jeho činnost kostelníka se pak pod adjektivum „neviditelná“ určitě vejde. Ale pouze proto, že probíhá mimo naše zraky v prázdném a neosvětleném kostele. Svíčky, knihy, kancionály, bohoslužebné předměty, obětní dary…, vše je vždy vzorně připraveno ke mši svaté. Rovněž květinová výzdoba je výsostnou součástí oživení kostela. Mimochodem v našem kostele prováděná s vkusem, vždy pečlivě rozmyšlená, elegantní. Nevzpomínám si, že by oltáře byly přezdobené, nebo že by se k sobě dostaly květiny, které by vzájemně neladily barvami, velikostí či tvarem. Květinovou duší našeho kostela je paní Eliška Králová. Úklid kostela běží rovněž mimo zájem většiny spolufarníků, ale protože se o kostel opečovávaný a uklizený, je třeba říci zaplať Pán Bůh, vážené dámy! Naším kostelem za dobu jeho existence prošlo mnoho generací křesťanů, mnoho významných žen i mužů, jako i docela obyčejných lidí. Je to místo setkávání i osamění, je to místo posvěcené. Je nepochybné, že vždy existovaly obětavé ruce pečující o interiér. Mám za to, že majitelům těchto „neviditelných“ rukou je třeba poděkovat. Jiří Beščec 7. strana
Zpravodaj
Sla v n o s t va r h a n byl a úsp ě š n á Po prvním říjnovém víkendu, který ve farnosti sv. Jakuba v Berouně zcela patřil slavnosti žehnání nových varhan, jsem rychle začal přemýšlet, jak co nejsrdečněji poděkovat všem lidem, kteří se podíleli na přípravě slavnosti, a také všem, kdo se zúčastnili, ať už sobotního setkání s holandskými přáteli, nedělní dopolední slavnostní mše či odpoledního koncertu. Na přípravě se podílelo velmi obětavě Slavnostní požehnání varhan z Rijswijku foto av mnoho lidí a já věřím, že mi všichni prominou, když na tomto místě nebudu jmenovat nikoho. Byl by to opravdu dlouhý výčet jmen. Moji nezáviděníhodnou situaci mi však ulehčil Paul Schott, jeden z představitelů farnosti sv. Bonifáce v Rijswijku, který je za naše nové varhany spoluodpovědný. V úterý 5. 10. 2004 večer jsem od něho dostal zprávu, z níž vybírám : „Zpáteční cesta proběhla bez potíží, pouze v Holandsku jsme strávili asi 1 hodinu v dopravní zácpě. O půl desáté jsme byli v Rijswijku. Všichni lidé byli z návštěvy v Berouně velmi „poblázněni“. Slavnostní večer, mše sv. s panem kardinálem, setkání v mateřské škole a samozřejmě také koncert, DVD, fotografie, vše bylo úžasné. Je škoda, že to vše trvalo tak krátce. Chtěl bych napsat několik slov faráři, varhaníkovi, do mateřské školy atd. a všem říci, že máme na uplynulý víkend velmi dobré vzpomínky.“ A já se připojím k těmto slovům s tím, že moje emoce jsou velmi podobné. Jiří Beščec Setkání Beroun - Rijswijk v NCN Beroun foto av Dopis kardinála Vlka, který předal farnosti Rijswijk při slavnosti žehnání varhan:
Milí přátelé! S velkým potěšením se dozvídám o kontaktech, které pokračují a o opravdu živém společenství mezi farnostmi z Rijswijku a Berouna. Věřím, že je to pravdivé vyjádření něčeho, čemu říkáme univerzálnost a jednota Církve. Jsem si opravdu jist, že pouto, které vás spojuje, znamená mnohem více než politická prohlášení nebo veřejné projevy. Právě dnes jsou nové varhany viditelným důkazem vašeho přátelství. Modlili jsme se, aby Bůh požehnal nejen tyto varhany, ale také lidem, které jejich hudba spojí ke chvále Boží. Modlíme se M. Kardinál Vlk foto av také, aby se toto požehnání dotklo každého z Vás, ať jste kdekoli. Rád bych se tedy i já připojil se slovy díků a ocenění k vděčnosti berounských farníků. S přáním všeho dobra Miloslav kardinál Vlk 8. strana
Listopad 2004
Za č í n á ro k eu c h a r i s t i e Rok eucharistie začíná v těchto dnech na eucharistickém kongresu v mexické Guadalajaře (10. až 17. října) a skončí na příštím Řádném shromáždění biskupského synodu ve Vatikánu, naplánovaném na 2. až 29. října 2005. Papežským legátem byl pro 48. eucharistický kongres v Guadalajaře jmenován kardinál Josef Tomko. Apoštolský list Mane nobiscum Domine hovoří o eucharistii jako o „tajemství světla“, „zdroji společenství“ a „plánu poslání“. Stejně jako učedníci v Emauzích i člověk dnešní doby má možnost poznat Krista při lámání chleba. Zatímco první kapitola se hlásí k odkazu koncilu a Jubilea a připomíná dokumenty, které osvětlují místo eucharistie v životě církve a křesťanů, druhá kapitola rozvíjí téma eucharistie jako tajemství světla. Kristus o sobě mluví jako o „Světle světa“. V temnotách víry, je eucharistie pro věřícího tajemstvím světla, které jej uvádí do hloubky Božího tajemství. Když je mysl osvícena a srdce jsou zapálena, znamení promlouvají. V eucharistických znameních je tajemství jakýmsi způsobem otevřeno očím věřících. Slavení mše svaté se proto má odehrávat tak, aby posilovalo vědomí reálné přítomnosti Krista. K tomu slouží například chvíle ticha při bohoslužbách. List dále povzbuzuje k eucharistické adoraci i mimo mši svatou. Právě tam se mají farní a řeholní redakční archív společenství během příštího roku angažovat. Učedníci z Emauz prosili Pána, aby zůstal „s nimi“ (srv. Lk 24,29). Ježíš činí ještě víc. Dává sám sebe v eucharistii, aby zůstal „v nich“: „Zůstanete ve mně a já ve vás“ (Jan 15,4) – čteme ve III. kapitole papežského listu, nadepsané „Eucharistie, pramen a projev společenství“. Zatímco předešlá kapitola předkládala obětní charakter eucharistie, tato klade důraz na eucharistické společenství, jednotu každého přijímajícího s Kristem i všech přijímajících navzájem. Vrcholným výrazem společenství je nedělní mše svatá. I té má být v příštím roce věnována náležitá pozornost. Když učedníci v Emauzích poznali Pána, bez váhání se vydali hlásat zprávu o radostném shledání. IV. kapitola „Eucharistie, princip a plán poslání“, vybízí křesťany ke svědectví a díkuvzdání. Eucharistie povzbuzuje k solidaritě s druhými, učí harmonii, pokoji a novému pohledu na potřebné. Další výzvou roku eucharistie je proto zvýšená pozornost k chudým a trpícím dnešního světa. V závěru Svatý otec připomíná, že do rámce roku eucharistie zapadá také téma Světového dne mládeže: „Přišli jsme se mu poklonit.“ převzato z www arcibiskupství pražského
Svatohorsk é poutní vyzná ní Svatá Hora u Příbrami stále přitahuje další a další poutníky. Berounští farníci v sobotu 16. října navázali na tradiční poutní putování a autobus i jiné dopravní prostředky je zavezly do Svatohorského prostředí. Nevadilo sychravé, mrholivé počasí. První zastavení bylo u Mariánského sloupu, kde P. J. Pecinovský uvedl modlitbu i krátké zamyšlení. Najednou vytryskla mariánská píseň, a tak všichni spontánně pozdravili tu, které se sem přijeli poklonit. Poutní program pokračoval v ambitech modlitbou a promluvami u všech zastavení. Berounští i ostatní poutníci pak vyslechli duchovní promluvu P. Josefa v prostorách baziliky. Následovala 9. strana
Zpravodaj modlitba růžence s vloženým zpěvem, příležitost ke svátosti smíření, účast na mši svaté, po které zaznělo zpívané a hrané Svatohorské Zdrávas. Na závěr se všichni poklonili a uctili Svatohorskou Pannu Marii. Pro všechny, kdo se rádi vrací na Svatou Horu a zajímají se o její proměny, sdělujeme následující novinky: V letošním Svatohorské panorama z archivu Karbušických roce bylo dokončeno restaurování hlavních vjezdových vrat do kláštera. Celkové náklady přesáhly 400 tisíc korun. Nyní se vrata otevírají elektrickým pohonem nebo dálkovým ovládáním i klíčem. Významně to reguluje pohyb cizích osob po Svaté Hoře. Zahajují se i restaurátorské práce na Kalvárii. Oprava bude stát více než půl milionu korun. K prvnímu výročí beatifikace Matky Terezy je hotov její obraz od akademického malíře Petra Prokopce. Bude důstojným protějškem obrazu sv. Terezičky. Odstraňují se nedodělky na rekonstrukci ambitů, kde se začne s opravou osvětlení. Pokračuje se v další údržbě Svatohorských schodů. Svatá Hora je stále krásnější. -vac-
O SOB NO S T I Mařenka
NAŠI C H FAR NO S T Í
V návaznosti na vzpomínku na hořelického faráře P. Josefa Chaloupku se chci několika slovy zmínit o jeho hospodyni paní Marii Drábové. Této drobné ženě s velkým srdcem jsme vždycky říkali Mařenko. Narodila se v Kuchaři dne 1. 11. 1907 jako nejstarší z pěti dětí rodičům Františkovi a Barboře, roz. Zikánové. Matka záhy zemřela, a tak nejstarší Mařenka ani nedochodila tzv. měšťanskou školu (tj. vyšší ročníky nynější devítiletky) a odešla do služby. V Tachlovicích nejdříve sloužila u dvou starších slečen a časem se dostala do Prahy do rodiny, kde vychovávala děti. Aby získala nárok na důchod, začala pracovat ve studentské menze jako kuchařka. Nikdy se neprovdala. Když dosáhla důchodového věku, rozhodovala se mezi dvěma možnostmi. Buď se přistěhovat do rodiny svého bratra, starat se o děti a domácnost, aby švagrová mohla jít do práce, nebo přijmout místo hospodyně na hořelické faře. Zvolila to druhé a bratrově rodině přispívala finančně. Pro sebe si nenechávala prakticky nic. Na hořelické faře se starala nejen o P. Chaloupku, ale i o celou jeho rodinu, tj. maminku, hluchoněmou sestru Kamilu a tetu, p. Lébrovou. Všem členům dosloužila až do smrti. Pečovala o kostel, prala prádlo, starala se o zahradu, ovečky, drůbež a pejska. Pamatuji se, jak pro nás děti měla vždycky něco na zub. O Velikonocích nosila plný košík vajec obarvených v „lógru“ z kávy, abychom měly pomlázku pro chlapce, co nás vyšlehali. Byla vždy pracovitá, čiperná a usměvavá. Po tragické smrti P. Chaloupky se stala Mařenka srdcem farnosti. Shromažďovaly se kolem ní starší ženy i hrstka nás mladých. Farskou kuchyní se nesla vůně kávy a koláče, vždycky se našel čas pro každého, kdo potřeboval. Přestože lékaře Mařenka po celý život vyhledávala velmi sporadicky, v pokročilejším věku se nemocem nevyhnula. Kostel v Rudné foto P. Kodras 10. strana
Listopad 2004 Léčila se v berounské nemocnici a protože již nemohla být sama v rozlehlé hořelické faře, našla nové přístřeší v černošickém domově důchodců a později v domově důchodců v Hostivicích, kde žije dodnes. Těžko by někdo hádal, že té malé drobné ženě v šátku bude letos o Slavnosti Všech Svatých již 97 let. Mezi námi dvěma se vytvořilo velmi silné pouto, byť nás dělí dvě generace. A když se objímá a vtipkuje s mým malým synem, je pozoruhodné, jak více než 90ti letý věkový rozdíl lehce překlene láskou. Vždyť láska a služba, skromnost a pokora, to jsou cesty, které utkaly osnovu Mařenčina života. A především pevná víra a důvěra v Boží prozřetelnost. Hluboce se skláním před touto činorodou ženou a mám ji moc ráda. Alena Terezie Markgrafová
Ze ivota svatýc h Sv. An e k a Èes k á ( 13 . listopadu ) Narodila se v Praze jako dcera krále Přemysla Otakara I. Zaslíbil ji následníku císaře Fridricha II., pozdějšímu králi Jindřichu VII. a poslal ji na dvůr Bamberků do Rakous, aby se naučila dvorským mravům. Leopold VI. Babenberský však přemluvil císaře, aby dal svého syna místo Anežce jeho dceři Markétě a tak byla poslána zpátky do Čech. Přemysl Otakar I. odpověděl na tuto urážku vpádem do Rakous. Anežka však už dávno toužila vstoupit do kláštera, ale pro otcův odpor se to mohlo uskutečnit až po jeho smrti roku 1230. Příkladem jí v tom byli František a Svatá Anežka redakční archív Klára z Assisi, kteří opustili vznešené příbytky svých rodičů. Bydleli v klášterech Menších bratří a sester na okraji města. Tam se dělili s chudými o jejich úděl. Mezi pražskými minority byli dva mniši, jeden z Wormsu a druhý Dětřich z Kutné Hory, kteří Anežku doporučili svaté Kláře. Ta k ní našla tak srdečný vztah, že ji nazývala „polovinou své duše“. Uchovaly se čtyři láskyplné listy, které napsala Klára Anežce. Týkají se kláštera klarisek, který Anežka v Praze založila. Klarisky jsou ženská odnož františkánů. Z jejího podnětu postavil její bratr Václav I. klášter, zvaný České Assisi, jehož první abatyší se stala Anežka. Tam byla r. 1282 pohřbena. Při ženském klášteře byl založen současně i menší klášter františkánů. To vedlo k postavení dvou sousedících kostelů, sv. Františka, ženského a sv. Salvátora, mužského. Neobyčejný význam v tomto komplexu budov měla nemocnice. Její špitální bratrstvo povýšil papež Alexandr IV. na řád Křižovníků s červenou hvězdou. Klášter klarisek, jehož srdcem a duší byla Anežka, měl takovou přitažlivost, že do něho vstupovaly dcery nejvyšší české šlechty, které vyrůstaly v hojnosti a nadbytku. Nyní vedly život krajní chudoby, odříkání a pokání. Brzy musely být v Čechách zakládány pobočky a hnutí přesáhlo do Polska. Za Josefa II. byl klášter r. 1782 zrušen. Svatá Anežka je patronkou nemocných, chudých a trpících. Její svátek připadá na 13. listopad. Staré proroctví říkalo, že až bude Anežka uznána za svatou, bude Čechům lépe. Anežka byla svatořečena pár dní před „sametovou revolucí“, jež odstartovala pád komunismu 17. listopadu roku 1989... -vac11. strana
Zpravodaj
Bou ř li v é děj in y ber o un s k é fa rn o s ti . Tyto události si připomínáme proto, že každá doba přinášela řadu událostí jak radostných, tak i katastrofických. Všechny útrapy však se naši předkové snažili řešit v pevné víře v Boží pomoc. Zejména v prvních stoletích od svého založení procházel Beroun pohnutými časy. Spolu s osadou, která se rozkládala zřejmě už ve 12. století proti vsi Brodu (nynější Závodí na levém břehu Berounky), se mluví o obci farní s českými obyvateli. Bohužel s přílivem německých přistěhovalců se už kolem roku 1350 mluví v městských privilegiích o dvou národnostech, a to byl i počátek rozbrojů. Musí proto přicházet kazatelé zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Němce. K příšernému vyrovnávání účtů došlo podle kronikáře v úzké uličce – Hrdlořezích. Tak, jak docházelo k náboženským bojům, následovalo pak i usmiřování. Tak na hradě Žebráce vyjednávali husitští kněží s katolíky o sjednocení ve víře. Pak však přišel hrůzný rok 1421, kdy „bratři“ s Pražany slezli městské hradby a ve městě se krvavě bojovalo. Husité ovládli Beroun. Jen kněží zahynulo kolem třiceti. Později převládl novoutrakvistický názor a byly slouženy jen jednoduché evangelické služby Boží. Za vlády Rudolfa II. náležel Beroun k nejrozhodnějším protestantským městům (16. století). Teprve v březnu roku 1625 vstoupili do Berouna první jezuité. Od té doby byl Beroun katolickým městem. Tehdy se k velikonoční zpovědi dostavilo ze 671 obyvatel přes 50 procent. Zakrátko získala farnost i prvního varhaníka od karmelitánů z Prahy. Kromě místního kněze a jeho pomocníků působili ve městě i františkáni, minorité, kapucíni a jezuité. Ti všichni pomáhali obyvatelům sužovaným válečnými událostmi. Městem procházelo obrovské množství žoldáků od západu na Prahu a zpět. Často se chovali velmi nevybíravě, ba násilně. Třeba o zásobování požádalo přes 3000 vojáků najednou. S nimi přitáhl i Valdštejn se svou družinou. V roce 1631 se usadila v Berouně saská posádka. Tyto válečné útrapy, kdy šlo o holý život, hluboce ovlivňovaly duchovní život obyvatel. Pak řádili ve městě Švédové tak, že mnozí obyvatelé se ze zoufalství ukryli v kostele. O tom, kolik tam zažili hladu a strachu, vypovídá verš z té doby: Když jsme v kostele byli, dost zlého jsme pocítili, kolikrát outok dělali, aby nás přešacovali. V roce 1632 posádka 600 mužů vypálila obě berounská předměstí, zabavila všechno obilí ze sýpek, vybila dobytek a topila šindely ze střech. -vac-
Chrámový sbor
sv. Jakuba
Informace o naší činnosti v adventu a o vánocích: (na l ez n et e t éž na výv ěs c e k a p l e a na www.omadeg.cz/ farnostberoun v sekci Hudba)
28. 11. 04 schola - bohoslužba 930 hod., 1. neděle adventní, Rorate 5. 12. 04 sbor - bohoslužba 930 hod., 2. neděle adventní, adventní písně 12. 12. 04 sbor - bohoslužba 930 hod., 3. neděle adventní, adventní písně 19. 12. 04 sbor - koncert 1500 hod., adventní písně a varhanní hudba 22. 12. 04 sbor - koncert v ZUŠ Beroun, Edmund Pascha: Vianočná omša F dur 24. 12. 04 sbor - „půlnoční bohoslužba“ ve 2200 hod., vánoční písně A. Michny a varhanní hudba 25. 12. 04 sbor a orchestr – bohoslužba Boží hod vánoční, 9 30 hod., Edmund Pascha Vianočná omša F dur 26. 12. 04 sbor - koncert 1500 hod., Edmund Pascha Vianočná omša F dur 12. nebo 13. 1. 05 sbor a orchestr, koncert ZUŠ Radotín, Edmund Pascha Vianočná omša F dur. -red12. strana
Listopad 2004
BAB I Č K A Tak máme doma babičku. Od léta. Bude jí na Vánoce 90 let. Už nemůže bydlet sama ve svém bytě na Slovensku. Ještě pěkně ťapká po domě, ale špatně slyší a na češtinu není zvyklá. Man že ls k é A tak se babička ptá a ptá stále na to samé: „Kdo mi dá léky? společ ens t ví Jak dlouho je musím brát? Kdo uvaří oběd? Bude někdo doma? Už všechny děti odešly? Dostal pes už nažrat? Připravte mi léky. Už jste mi je připravili? To je musím brát tolikrát ? Co říkal lékař? Kdo uvaří, když tu nebudeš? No toto…? To jsem ještě neslyšela. To slyším poprvé v životě.“ Odpovídáme a odpovídáme. Ptá se stále znovu a znovu na to samé. Bojí se a stará se. A přitom je postaráno o vše, co potřebuje. A babička ťapká a neslyší a stará se, je popletená a nepamatuje si, neví a nechápe a nerozumí. A je už taková chudinka. Přišlo mi jí tuhle nějak líto a řekla jsem si: Vždyť ona už není pro nás partnerem. Pak jsem jela autem a cestou mi docházelo, že i já jsem před Hospodinem taková jako babička přede mnou. Často neslyším a nerozumím. Nechápu a starám se o to, o co už je postaráno. Bojím se, co se mnou bude. A stále znovu vyjadřuji obavy a starosti. Nejsem partnerem pro Boha. Jsem jen velmi omezený člověk s tolika nejistotami kolem sebe i v sobě. Jak bych mohla být Jeho partnerem? Jsem schopná být a žít ve vztahu s Bohem v této své omezenosti? To Bůh skutečně myslel vážně s tím vztahem k nám lidem? To Bůh skutečně stojí o můj vztah k Němu? Kdo mi tohle potvrdí? To nemůže být pravda! Pak mi blesklo. Vždyť On sám to potvrdil, stvrdil, podepsal se mnou smlouvu, která se nedá už nikdy nijak zrušit: Bůh se stal jednou provždy člověkem! Ježíš, ukřižovaný a zmrtvýchvstalý Bůh a člověk, to je to moje potvrzení k uschopnění být Bohu partnerem. Udělal všechno pro to, abych uvěřila Jeho vztahu ke mně. Udělal i všechno pro to, abych uvěřila ve svou existenciální lidskou schopnost být ve vztahu s Ním. Co chci víc? -pf-
Zví ř á t k a na mši Nedávno jsem v jakémsi časopise četla rozhořčenou výtku redaktorů: Snad v italském či francouzském kostele přinesli ke cti sv. Františka věřící do kostela své domácí miláčky. Prý jak je možné, že zvířata do kostela smí, když člověka vykážou ven hned, pokud se nechová podle farářských představ... No! Musím přiznat, že osobně mi kočky na mši také poněkud nesedí. Ačkoli neděli co neděli mé vlastní dítě nějakou tu kočičku či pejska na klíně při kázání chová! I děti ostatních: tu medvídka, tu ovečku, v neposlední řadě též soba, slona i Křemílka, Vochomůrku a Ferdu Mravence. Tihle miláčci však nevadí, jsou (jak vám asi došlo) totiž plyšoví. Už třetím rokem si P. Michal Němeček při nedělní bohoslužbě v Loděnici u sv. Václava před kázáním vyvolá děti z lavic k sobě před oltář. Položí jim otázku, ukáže obrázek či v jednoduché větě vyloží, co by si měly zapamatovat. Děti horlivě kývají, že Krteček - dar pro P. Michala. foto av 13. strana
Zpravodaj nezapomenou, neboť se nemohou dočkat, až se budou moci ponořit (některé doslova a celé) do kouzelné tašky plné hraček. Každé dítě si odnese na chvíli do lavice oblíbeného „mazlíčka“. Zprvu P. Michal vysvětloval dětem svou myšlenku pomocí maňásků Křemílka a Vochomůrky. Za odměnu mu některé z dětí mohlo maňáska pohlídat. Jak přibývá dětí (jednak rozrůstáním zdejších rodin, druhak touhou rodičů z dalekého okolí navštívit v neděli mši alespoň trochu přizpůsobenou dětem), roste počet hraček i velikost kouzelné tašky. Děti si na zvířátka zvykly rychle. Dospělí, věřím, také. Stačilo zahlédnout radost Dětí se v loděnickém kostele schází stále víc. foto av v dětských očích. Nyní se plyšová zvířátka objevila i na dětské mši o prvním čtvrtku v Berouně. Však se přijďte podívat! -iv-
Č ESKÁ
F ARNÍ
KATOLICKÁ CHARITA
CHARI T A
B EROUN
Seydlovo nám. 24 Berou n 266 01
tel: 737 282 819
Rek o n s t ru k c e Azyl o v éh o d o mu Azylový dům na Zavadilce je v současné době „jedno staveniště“; v pondělí 18. října totiž nastoupila firma REDOM k uskutečnění nutných oprav a úprav. Děkujeme majiteli firmy p. Bílkovi a jeho partě, že se nás ujali a pracují s úctyhodnou vervou. Všichni doufáme, že nás mrazy nespoutají, protože chladné noci již přivádějí klienty ke vratům. S přestavbou jsou totiž spojeny určité změny v provozu. Tak např.: ! Denní centrum a ubytovna je do 15. listopadu mimo provoz (ošacení, příp. základní potraviny si klienti mohou vyzvednout u brány Azylového domu) 00 ! Nocležna má minimálně do 15. listopadu omezený provoz: Denně od 19 hod. do 2100 hod. - příjem s noclehem do 700 hod. druhého dne. Věřím, že v prosincovém čísle vás už budeme moci seznámit s vrcholnými pracemi a se všemi, kdo se na rekonstrukci, případně na organizaci a přípravných i průběžných pracech, podíleli. Další případné informace poskytneme na tel.: 737 282 800 nebo 311 621 783 Marie Burešová Pozvánka na účast ve vánočním představení „Nám, nám, narodil se …“ Zapojit se do našeho snažení nevyžaduje výrazné herecké nadání a zkušenost s divadlem (i když obojí je samozřejmě vítáno). Docela postačí nadchnout se pro věc, najít si čas a pak - přiznejme si - odvahu případně se společensky znemožnit. Protože divadlo je dobrodružství plné kouzla, radosti, ale i nástrah a amatérské divadlo zvlášť!)V našem pojetí se jedná hlavně o akt jakési (nejen) vánoční vzájemnosti, tedy bezprostředního setkání souseda se sousedem a společné dotknutí se vánočního poselství – tak nějak obyčejně, každý v rámci svých možností. Věkové hranice nejsou stanoveny. 14. strana
Listopad 2004 Celé představení má 7 dějství a 3 intermezza. Děj vychází z textu Lukášova evangelia – od předpovědi o narození Jana Křtitele až po klanění tří králů a útěk do Egypta. Hlavními vypravěči příběhu jsou ale andělé a andílci, zvláště pak strážní andělé hlavních postav. Zaujalo vás naše pozvání? Alespoň o něm uvažujete? Pak přijďte mezi nás! První setkání se uskutečnilo v pátek 29. 10. 2004 na faře v Tetíně, stále je však třeba obsadit některé role. O termínu setkání vás zpravíme anebo nás kontaktujte. Na viděnou se těší Martina Mossóczy, mobil 737 365 834 JUDr. Jana Civínová, mobil 737 282 819 Vánoční motivy redakční archív
Milí spoluf arníci ! V uplynulých dnech jsme v naší školce znovu – jako již nejednou předtím – pocítili opravdovou ATOLIC KÁ podporu a pomoc od ATERSKÁ KOLA mnohých z vás, a to hned při několika příležitostech. Počátkem října přijela do Berouna na slavnostní svěcení nových varhan delegace z farnosti v Rijswijku. Řada lidí se podílela na přípravě společného setkání v sobotu 2. října v Institutu pro neslyšící. Možná jste ale všichni nevěděli o chystané návštěvě patnácti Holandská návštěva v Katolické školce foto av holandských přátel v naší mateřince po slavnostní nedělní mši svaté. Původně plánovaná krátká návštěva s malým občerstvením se protáhla na více než dvouhodinové posezení spojené s prohlídkou prostor, shlédnutím pásma fotografií ze života školky a předáním upomínkových předmětů i drobných dárků vyrobených dětmi. Pro to vše bylo třeba ve školce mnohé připravit. Naše poděkování patří všem, kteří pomáhali stěhovat nábytek, upravovat sváteční tabuli či vyrábět obložené mísy, těm, kdo napekli zákusky nebo půjčili nádobí, zajistili promítání fotografií, zúčastnili se spolu s námi setkání, pomáhali s tlumočením a nakonec pomohli vše uvést do původního stavu, aby děti druhý den „nic nepoznaly“. Myslím, že návštěva ve školce proběhla ve velmi pěkné atmosféře a našim holandským přátelům se zde líbilo. Určitým potvrzením toho byl pro nás děkovný e-mail, který na adresu naší školičky dorazil od jednoho z holandských účastníků. Poděkování Rijswijským za podporu foto av
m
K
š
15. strana
Zpravodaj Další říjnovou akcí bylo dětské divadelní představení Jany Čaplové „O drakovi“, které se uskutečnilo v neděli 17. října pod záštitou občanského sdružení „Křesťanský klub“. Jeho veškerý výtěžek ve výši 1 000,- Kč byl věnován na konto „Podpora KMŠ“. Rádi bychom touto cestou poděkovali Janě a všem ostatním hercům, kteří celé představení nastudovali, i těm, kdo s přípravou představení jakkoli pomáhali. Jsme velmi rádi, že toto velmi zdařilé divadélko dokázalo nejen vyvolat radost malých a pobavit velké, ale zároveň i obrátilo pozornost k potřebám naší mateřinky. Díky tedy i Vám, kdo jste s dětmi představení navštívili, a tím školku finančně podpořili! Třetí akcí byl charitní bleší trh Jana Čaplová, její pomocníci a malí diváci foto av dětského oblečení a hraček, který proběhl ve středu 20. října. Jeho příprava je vždy velmi náročná a také tentokrát zabrala hlavní organizátorce paní Líze Pondělíčkové i dalším maminkám a pomocníkům, kteří se na přípravě, prodeji a závěrečném úklidu podíleli, mnoho času. Výsledek však předčil naše očekávání. Děkujeme Vám všem, kteří jste bleší trh podpořili darováním nebo nákupem věcí, přípravou, dohledem při prodeji či úklidem. S Vaší pomocí se pro konto „Podpora KMŠ“ podařilo získat 7 000,- Kč. Díky těmto mimořádným akcím jsme si znovu s vděčností uvědomili, jak mnozí z Vás – i když zde třeba nemají vlastní děti – přijali školku za svou. Věřte, že Vaše pozornost a podpora je pro nás velkou radostí a posilou. A za to vše vám patří naše upřímné „Pán Bůh zaplať“! Jana Stielová
Myšle nk a na den: Umíme se ptát Boha? I dnes, v moderní době dovede Bůh odpovídat na naše otázky: “Bože, co Tě překvapuje na lidech?” Bůh odpovídá: “To, že je nudí být dětmi a tak pospíchají, aby dospěli, a když dospějí, tak zase touží být dětmi. Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze a pak utrácejí peníze, aby si dali do pořádku své zdraví. Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost, ani pro budoucnost. Překvapuje mě, že žijí, jakoby nikdy neměli umřít, a že umírají, jakoby nikdy nežili.” “Bože, co bys chtěl jako rodič naučit své děti?” Bůh odpovídá: “Chci aby poznali, že nemohu nikoho nutit, aby mě miloval. Mohu jen dovolit, aby je druzí milovali. Chci, aby poznali, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chci, aby poznali, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto, že je lepší nebo hoší než jiní. Chci, aby poznali, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně. Chci, aby poznali, že trvá jen pár vteřin způsobit lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá mnoho let, než se taková zranění uzdraví. Chci, aby se naučili odpouštět. Odpouštět skutkem. Chci, aby věděli, že jsou lidé, kteří nevědí, jak své city vyjádřit. Chci, aby věděli, že za peníze si mohou koupit všechno, kromě štěstí. Chci, aby poznali, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale oni sami musejí odpouštět.” Umíme se ptát Boha? Ptejme se! Kdykoliv. Bůh je tu 24 hodin denně. -red16. strana
Listopad 2004
“DOSPÉLý, pŕeskoć!”
-red17. strana
Zpravodaj
P OS L E D N Í
S L O V O : Ohl éd n utí:
V úterý 12. 10. při večerní mši svaté nám ve Svatojánské koleji zahrála Ztracená kapela, jejíž repertoár je známý především rodičům a dětem, pro které hrají nejčastěji. Tentokrát byli posluchači starší, ale výkon kapely byl vynikající. Nádherným, přirozeným a hudebně dokonalým způsobem hráli svoje písničky. Kdo by nejásal, když zazní krásná, a přece obyčejná nestrojená muzika. Nadšení bylo tak velké, že jsme si dovolili pozvat Ztracenou kapelu znovu do Berouna. Aby mohli přijít rodiče s dětmi, nechali jsme termín až na jaro (duben). Těšíme se ale už nyní. -mn-
Nen í spiritu ál jako Spirituál ... Ve znamení černošských rytmů proběhl pro některé z nás předposlední záříjový víkend. Po příjemném sobotním setkání na Tetínské pouti mne rodina vysadila z auta na Slunečním náměstí v Butovicích před „modrým kostelem“- Komunitním centrem sv. Prokopa. Celé odpoledne se houpalo v rytmu gospelových a spirituálových melodií v provedení mnohahlasých sborů z celé republiky, navečer se program přesunul pod střechu kostela mimochodem velmi dobře akusticky vyřešenou. Podle plakátku nás čekala až na skvělý početný plzeňský sbor Touch of Gospel a na osamělého poutníka Sváťu Karáska tělesa komornější, pěti-šestičlenná: Kvokál, Pětník, Bezefšeho, Geshem, DNA, True Harmony, Vockap - čteno vokap. Ten stojí zvlášť za zmínku, veškeré hlasy zde obsadili muži, kouzelně obzvláště „sopranista“... Byli skvělí, jejich hudební vtipy popsat nelze, ale nevěřili byste, jak dokáže správně zvolený tón či zvuk rozesmát... To je skoro lepší než Spirituál kvintet, říkala jsem si a ani se mi už na jejich nedělní koncert ve Svatém Janu nechtělo. „Kvinteti byli sice první, ale je to pořád totéž.“ Jak jsem se zmýlila. Začátek „v Jánu“ byl trochu smutný, to když P. Michal Němeček v modlitbě vzpomínal na Karla Zicha. Dušan Vančura a Jiří Tichota si trpce postěžovali, že poprvé ve čtyřicetileté historii je Spirituál kvintet skutečně jen kvintetem. Ale pak to rozjeli. A po novu. Ve znamení nového CD Křídla Holubic. A byli neskutečně dobří i poprvé s novým zpěvákem Jirkou Holoubkem. Holt není Spirituál jako spirituál... -iv-
Ves el é ván oc e ! Divíte se, co je to za hloupost? Díváte se do kalendáře, zda jste něco nepropásli? Znáte přísloví „Nestraš Mikulášem v létě“? Toto mne napadlo, když jsem v září v jednom supermarketu viděl, že už prodávají vánoční zboží. Doufám, že se v budoucnu nezačne prodávat už v srpnu! Zajímá mne, zda si tyto firmy vlastnící supermarkety dovolí něco podobného třeba v Německu. Za „totáče“ se vánoční čas rozeznával podle front na kakao a jižní ovoce. Blížil se, když se fasovaly od ROH vánoční kolekce. Nyní se orientujeme podle výlohy supermarketu! Pavel Jambor
Ú ØED N O S T I : R OZ P I S
BO H O S L U E B V
B ER OUNÌ
NA ZI M N Í OB D O B Í :
Neděle: 9 30 a 17 30 - farní kostel sv. Jakuba st. listopad - duben:
18. strana
Po - Pá : 1730 - kaple Povýšení sv. Kříže (na faře) So : 830 - kaple Povýšení sv. kříže (na faře)
Listopad 2004
N EDĚLE
SOBOTA
P ÁTEK
ČTVRTEK
NA BE R O U N S K U : platnost od listopadu
STŘEDA
Ú TERÝ
PONDĚLÍ
B OHOSLU BY
Beroun ! 17 30 17 30 17 30 17 30 17 30 8 30 9 30 17 30 17 30 9 30 Loděnice 11 00 Tetín 8 00 Hýskov 11 00 Chýňava --Podkozí !! 16 00 Vráž 20 00 8 00 Sv. Jan 15 00 Nižbor !!! 15 00 Strádonice !!!
N ÁBOENSTVÍ
Aktuální rozpis bohoslužeb najdete vždy na webových stránkách farnosti.
DÌTÍ, SPOLEÈENSTVÍ MLÁDEE A DOSPÌLÝCH V ROCE
DEN
PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Poznámka: ! nedělní mše jsou v kostele Sv. Jakuba, mše v týdnu jsou v kapli Povýšení sv. Kříže (na far. dvoře) !! poslední mše v tomto roce je 25. 9. !!! 1. neděle v měsíci je mše ve Strádonicích (ne v Nižboře )
2004 - 2005:
ČAS
VYUČUJE / VEDE
SKUPINA
14 00 – 14 45 14 45 – 15 30 9 30 – 10 00 15 00 – 15 45 16 00 – 18 00 18 30 – 20 00 20 00 – 22 00 18 30 – 19 30 19 00 – 21 00 14 45 – 15 30 16 00 – 18 00
Cyril Kubánek Cyril Kubánek Cyril Kubánek Ivana Vašků Pavel Schöberle Josef Pecinovský --------------Josef Pecinovský Michal Němeček Josef Pecinovský Hana Burešová
3. - 4. třída 5. - 6. třída Katolická mateřská škola 1. - 2. třída skauti příprava dospělých na křest manželské společenství biblická hodina společenství mládeže 7. - 9. třída, gymnázium skautky
P OD Ì K O V Á N Í :
Rádi bychom touto formou poděkovali našim dosavadním pomocníkům ve tvorbě zpravodaje - rodině Valáškově, která ze zdravotních důvodů nemůže v redakčních činnostech pokračovat. Zároveň bychom chtěli vyjádřit radost nad tím, jak se utěšeně časopis plní vašimi články: Jen tak dál! Naše poděkování patří též všem, kteří reagovali na naši prosbu a ujali se nově pomoci s redakčními pracemi: Ivě Průšové, Janě Stielové, Gabriele Štorkánové, Pavlu Rychetskému, manželům Lukavským a rodině Jedličkově. Jsme velmi rádi, že farní časopis „berete za svůj“! Redakce
O ZNÁ M E N Í : V neděli 28. listopadu bude při bohoslužbě v 9
30
hod. v kostele sv.
Václava v Loděnici pokřtěn Tadeáš Hamouz. Srdečně zvou rodiče. 19. strana
Zpravodaj
P ØÁ N Í : Především zdraví a ještě dlouhá léta spokojeného a plnohodnotného života bychom rádi popřáli našemu dlouholetému berounskému varhaníkovi a kostelníkovi, panu Miloši Palkoskovi, který se nyní zotavuje po kardiooperaci. Těšíme se, že se zase plný optimismu vrátí mezi nás! Redakce
aktuální kontakty: Duchovní správa P. Josef Pecinovský tel: 608 152 196 e-mail:
[email protected] P. Michal Němeček tel: 605 299 314 e-mail:
[email protected] P. Cyril Kubánek tel: 605 981 000 Seydlovo nám. 24, Beroun 266 01 tel/fax: 311 621 964 e-mail:
[email protected] http: www.omadeg.cz/farnostberoun
Vikariátní technik Pavel Kodras tel/fax: 311 612 340 e-mail:
[email protected] Farní Charita JUDr. Jana Civínová tel: 311 622 422 mobil: 737 282 819 e-mail:
[email protected] Katolická mateøská škola PhDr. Jana Stielová tel.: 311 623 147 e-mail:
[email protected]
F A RN Í K RON I K A JUBILEA: 14. listopadu oslaví 50 let P. Zbygniew Ponichtera, který působí ve Zdicích. Přejeme plnost Božího požehnání do života v misijní službě Pánu! 20. listopadu se dožije krásných 87 let paní Marie Hlaváčková st. z Berouna a 45 let pan Jiří Svatoš z Vráže. Vyprošujeme pokoj a Boží požehnání!
NAROZENÍ: Vítáme do života Tobiase Apacidise z Berouna, který se narodil 13. 10. 2004. Řady dětí na Vráži rozšířil Jiříček Svatoš, který se narodil 19. 10. 2004. Radost máme též z Kryštofa Kalného, který přišel na svět 15. 10. 2004 v Hlinsku. Přejeme všem chlapečkům radostný a požehnaný život uprostřed svých rodin!
KŘTINY: V neděli 17. 10. byl ve Svatém Janu pod Skalou pokřtěn Filípek František Bašta z Prahy. POHŘBY: V úterý 26. října jsme do rukou Božího milosrdenství svěřili paní Milenu Jiravovou z Hýskova. V Loděnici se v pondělí 25. 10. konal pohřeb pana Zdeňka Kotka z Prahy. Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnosti Beroun, Loděnice, Železná, Tetín, Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr, Nižbor a filiální kostely na Vráži, Hýskově, Strádonicích a Chýňavě. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Ivana Vašků, Jaroslav Vacík, Ivana Průšová. Sazba: Alois Vašků. Písemné příspěvky možno odevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky “Dotazy a příspěvky” v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. V elektronické podobě i na internetových stránkách farnosti: www.omadeg.cz/farnostberoun Příspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti : 0361038389 / 0800 Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail:
[email protected]
20. strana