Bartolomějské listy Římskokatolické farnosti Prostějov-Vrahovice
Rok rodiny 2014
.
9/2014
s
5
Slovníček – klerika, klérus, klobouk … s. 5, Přínos papežů 9. díl (rok 1455-1623) … s. 5, Farní kronika (rok 1930-1931) … s. 7, Sčítání účastníků bohoslužeb… s. 9, Nové hospodaření církve… s.11, Fotogalerie z biřmování … s. 14
Ročník
Foto: Antonín Hasa
Tříleté směřování farnosti 2013-2016: Motto: Ukotvit správně svou víru Heslo ročního směřování farnosti 2013-2014: Být na straně papeže Cíl na rok 2014: Prohloubit znalosti o nástupcích sv.Petra a inspirovat se
Slůvko Drazí a milí farníci, v měsíci říjnu (19.10.) jsme mohli společně prožít ve farnosti po delší době udělování svátosti biřmovaní. Devět dní před touto slavností jsme se každý večer ve farním kostele scházeli ke zpěvu písní k Duchu svatému, četbě úryvků z Bible vztahujících se k působení ducha a modlitbě litanií k Duchu svatému. Společně jsme tak vyprošovali biřmovancům i celé farnosti vylití Ducha svatého. Jsem vám všem moc vděčný, jak jste se mnozí ochotně zapojili do příprav (pečení buchet, výzdoba, úklid kostela, pomoc při průběhu a organizaci, finanční podpora…). Byla to taková malá mobilizace farnosti a zároveň test farnosti, jakým duchem je farnost prodchnuta. Ve farnosti se také uskutečnilo sčítání účastníků bohoslužeb (12.10.2014), stejně jako po celé republice. Ve farním kostele bylo napočítáno 154 lidí. Do tohoto počtu nejsou započítáni nemocní, kteří jsou doma. I když nejsou započítáni, hodně s jejich modlitbami a obětmi počítám. Tato statistika je jen orientace pro další promýšlení budoucnosti financování jednotlivých farností. Farnosti a diecéze bohatší budou dle konkrétního klíče přispívat do solidárního fondu pro zabezpečení farností a diecézí chudších. Více se o tématu financování církve dozvíte v samostatném článku, který vyplynul ze setkání zástupců ekonomických rad farností s arcibiskupem dne 2.10.2014. Listopad vždy začíná připomínkou na naše zemřelé. Vyprošujme jim neustále nebe, aby nám pak mohli u Boha o to více vyprosit milostí a darů Ducha svatého. Všem žehnám P. Petr Matula SDB, administrátor farnosti „Brblání ochlazuje srdce.“ (Sv. Jan Bosko)
Zprávy z farnosti Možnosti setkání s farářem – dle osobní domluvy termínu po každé mši svaté nebo telefonicky (telefon: 731 600 061) nebo přes e-mail:
[email protected] . P.Petr Matula SDB, administrátor farnosti Zápisy Pastorační rady farnosti (PRF) a Ekonomické rady farnosti (ERF) můžete nalézt na webových stránkách (http://prostejov.sdb.cz/kdepusobime/farnost-prostejov-vrahovice/pastoracni-rada-prf/a http://prostejov.sdb.cz/kde-pusobime/farnost-prostejovvrahovice/ekonomicka-rada-erf/ ). Bartolomějské listy 9/2014
stránka 2
Zasedání PRF – 12. 11. 2014. Zasedání ERF – 26. 11. 2014. Členové PRF (Zdeňka Roháčková, Václav Burget, Jana Kreplová, Růžena Klíčová, Eva Hasová, Jiří Jelínek, Vlastimil Měchura, Josef Záboj) a členové ERF (Ludmila Marková, Jana Kreplová, Zdeňka Roháčková, Zdeněk Beran, Antonín Hasa) jsou poradním sborem administrátora farnosti. Můžete se na ně obracet se svými podněty. Farnost Prostějov-Vrahovice uzavřela 20.8.2014 dohodu s Úřadem Práce v Prostějově o vytvoření pracovního místa. S platností od 1.9.2014 uzavřela farnost Pracovní smlouvu s Ondrejem Rychtárikem z Prostějova, který byl dlouhodobě nezaměstnaný. Náplní jeho práce jsou pomocné úklidové práce a čištění, pomocná údržba, údržba zeleně – veřejného prostranství a majetku ve vlastnictví Římskokatolické farnosti. Zodpovědnost za náplň práce má administrátor farnosti P.Petr Matula SDB. Měsíční finanční spoluúčast farnosti je 1.390 Kč, ostatní platí Úřad práce z dotace na podporu zaměstnanosti. Sbírka na opravy kostela – zpravidla každou třetí neděli v měsíci: 23.11., 21.12. (12.10. 2014 se vybralo 4.400,- Kč). Na potřeby farnosti můžete přispět také přímo na účet farnosti (Česká spořitelna č.ú. 1500351389/0800). Mohu vám na požádání za příslušný dar vystavit potvrzení k odpočtu daní. Děkuji vám všem za vaši štědrost a podporu, které si vážím. Pokud máte nějaké dotazy ohledně financí, tak se klidně zeptejte. P.Petr Matula SDB Sbírka na misie 19.10. – vybralo se a bylo odesláno 13.259,- Kč. Sbírka na Charitu bude v neděli 16.11. Děkujeme za vaši štědrost. Nedělní katecheze pro děti – v sakristii během promluvy – od 5. 10. 2014 do 21. 6. 2015. Katecheze nebudou, když bude nedělní mše zaměřená na rodiny s dětmi (první neděle v měsíci – 2.11., 7.12.2014, 4.1.2015, 8.2., 8.3., 12.4., 3.5., 7.6.). Schola při nedělní mši svaté – vedoucí scholy Eva Hasová, můžete se zapojit. Nácvik je vždy před nedělní mší od 8:30 na faře. Sobotní herní dopoledne pro děti – na faře (9:00-10:30). Termíny: 1.11., 6.12.2014, 3.1.2015, 7.2., 7.3., 11.4., 2.5., 6.6. Nácvik dětské scholy – na faře (10:30-11:30). Termíny: 1.11., 6.12.2014, 3.1.2015, 7.2., 7.3., 11.4., 2.5., 6.6. Výuka náboženství – od 7.10.2014 do 16.6.2015 – vždy v úterý: 1.-2.-3. třída - úterý 13:00-13:45 4.- 5. třída - úterý 15:00-15:45 6.-9. třída – úterý 15:45-16:45 na faře Vyučuje P.Mgr.Petr Matula SDB. První a druhé úterý v měsíci je výuka na faře (sraz před farou – ul.Majakovského 3, Prostějov - Vrahovice), ostatní úterý je výuka v učebnách školy ZŠ Majakovského 1, Prostějov (sraz před hlavním vchodem nové budovy školy). Děti, které jsou v družině, budou na tento kroužek vyzvednuty. Biblické společenství – vždy ve středu 1x za 14 dní na faře po večerní mši sv. (19:00–20:30) – termíny: 5.11., 19.11., 3.12., 17.12. Setkání seniorů vždy 1. úterý v měsíci na faře (15:00–17:00) - 4.11., 2.12. Bartolomějské listy 9/2014
stránka 3
Společenství starších manželů – vždy první pátek v měsíci na faře (19:00 21:00) - 7.11., 5.12. Modlitby matek – modlitební společenství – vždy v úterý od 17:45 na faře. Můžete se přidat. Farní knihovna je otevřena na faře vždy po nedělní mši – seznam knih naleznete na: http://prostejov.sdb.cz/knihovnaFaraVrahovice/
Svátosti a svátostiny Pohřeb – dne 8.10.2014 Ladislav Slouka ( 1936). Adorace – každý pátek přede mší sv. v kostele sv. Bartoloměje (16:00–17:55). Svátost smíření – Držovice (úterý 17:30–17:55), Vrahovice (pátek 16:00– 17:45; neděle 8:30–8:55; jindy dle domluvy), v kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově – denně vždy půl hodiny přede mší sv. Bohoslužby – Držovice: úterý v 18:00; Vrahovice: středa a pátek v 18:00, neděle v 9:00. Návštěvy nemocných – vždy 1. pátek v měsíci dopoledne – 7.11., 5.12. Sv. pomazání nemocných – přijali během října 2 lidé. Svátost biřmovaní – přijalo v neděli 19.10.2014 při mši svaté ve farním kostele sv. Bartoloměje v Prostějově – Vrahovicích od generálního vikáře Josefa Nuzíka 7 biřmovanců: Tomáš Zíma, Miroslav Minář, Miriam Hubená, Zdeňka Beníšková, Stanislava Rotterová, Denisa Harmanová, Michal Harman. Biskup Josef Hrdlička nemohl ze zdravotních důvodů přijet, tak byl zastoupen generálním vikářem.
Kalendář farních akcí 2.11.2014 ne – žehnání hřbitova 14:30 (Vrahovice), 15:00 (Držovice) 15.11.2014 so – Děkanátní pouť za obnovu rodin v olomoucké katedrále 29.11.2014 so - Pletení adventních věnců na faře (15:00) – zajišťuje Roháčková 29.11.2014 so – Církevní silvestr pro mládež z děkanátu – v Domě služeb na Vrahovické, v kostele sv. Bartoloměje a na faře ve Vrahovicích 30.11.2014 ne - Žehnání adventních věnců v 9:00 při mši ve farním kostele 5.12.2014 pá - Mikuláš – návštěva dětí (obcházení nahlášených rodin) / Roráty budou bez dětí (farní kostel) 5.12.2014 pá - Roráty v 18:00 (latinský zpěv) – dále také 12.12. a 19.12. 6.12.2014 so – Konference o výchově k víře (200 let od narození sv. Jana Boska) v Sokolovně v Prostějově 12.12.2014 pá - Roráty (latinský zpěv + děti s lampičkami – v 18:00) – dále také 19.12. (farní kostel) Bartolomějské listy 9/2014
stránka 4
13.12.2014 so - adventní duchovní obnova (8:00 mše, 8:30 občerstvení, 9:00-11:30 přednáška a ztišení) – téma: Panna Maria
Slovníček klerika – talár, sutana – mimoliturgické oblečení neřeholního (diecézního) duchovenstva. Po dlouhém a složitém vývoji se ustálilo v dlouhé až po kotníky sahající oblečení na zapínání vpředu na knoflíky se stojatým pevným límcem. Obyčejný klérus nosí kleriku černou, biskupové fialovou a černou s fialovým lemováním a fialovými knoflíky. Kardinálové červenou a černou s červeným lemováním a červenými knoflíky. Papež nosí kleriku bílou. Černou kleriku s fialovým lemováním a fialovými knoflíky nosí také někteří kanovníci. klérus – duchovní stav, duchovenstvo. Členem kléru se stává laik, jenom muž, přijetím jáhenského svěcení nebo složením slavných slibů v řeholním společenství a připravující se na kněžské povolání. Před liturgickou reformou II.vatikánského koncilu se členem kléru stal laik po obdržení tonsury. klobouk – původně pokrývka hlavy, později dochází k rozlišení podle hodnosti v duchovním stavu. Odznak církevního hodnostáře v církevní heraldice. Původně se klobouky nosily v podobě jaká je vidět na znacích, dnes se jich vesměs v praktickém životě nepoužívá. U znaků kardinálů se používá červený klobouk s patnácti červenými střapci po obou stranách, u patriarchů zelený klobouk s patnácti zlatými střapci po obou stranách, u arcibiskupů zelený klobouk s deseti zelenými střapci, u biskupů zelený klobouk se šesti zelenými střapci po obou stranách, u opatů černý klobouk se šesti černými střapci. U premonstrátů je vše v bílé barvě. Na obrázku je biskupský znak arcibiskupa Jana Graubnera a kardinála Dominika Duky. E.G.Šindlovský-Svět liturgie, Klášter premonstrátů na Strahově, Praha 1991
Přínos papežů pro život církve (sv. Petr - František) Naše farnost se v roce 2014 dle schváleného pastoračního plánu farnosti zaměřuje na prohloubení vztahu k papežské službě (heslo roku: Být na straně papeže). Vztah k nástupci sv. Petra je jedním z opěrných bodů naší víry. Papež je znamením jednoty nebo nejednoty Kristovy církve. V roce 2014 bude v Bartolomějských listech vycházet na pokračování stručný přehled papežů. U význačnějších bude uvedeno ještě pár slov o tom, čím obohatili život církve. Stručný přehled papežů (1455 – 1623 po Kr.) – 9. díl 209) Kalixt III. (1455-1458); 210) Pius II. (1458-1464) – napsal Historia Bohemica; 211) Pavel II. (1464-1471); 212) Sixtus IV. (1471-1484); 213) Innocenc Bartolomějské listy 9/2014
stránka 5
VIII. (1484-1492); 214) Alexandr VI. (1492-1503) – k pravdivějšímu pohledu na papeže Alexandra VI. a papeže Julia II. přikládám citaci z práce Františka Pekárka – Kardinálové doby renesance (http://www.getsemany.cz/node/785): „Jako období renesance označujeme v Itálii dobu přibližně od poloviny 14. století do konce století 16. Italská renesance ovlivnila celou evropskou kulturu také v následujících staletích, kdy se šířila do Evropy. Renesance byla úzce spjata s papežským státem, který se nacházel na severu dnešní Itálie, a s Římem, který se jako sídlo papežů a kardinálských dvorů stal alespoň dočasným útočištěm řady umělců. Ti našli v osobách církevních knížat štědré mecenáše – mnozí z kardinálů neváhali utratit hotové jmění na stavbu svých paláců, hrobek, letních sídel a jejich výzdoby. Období od poloviny 15. do poloviny 16. století je známé jako římská renesance. Za vrchol renesančního papežství se obvykle považují pontifikáty Alexandra VI. a Julia II. Alexandrův pontifikát, který těsně předcházel Juliovu, přitahuje pozornost kvůli mnohdy neskrývané prostopášnosti a nemravnosti, Juliův pak udivuje neutuchajícím bojovým zápalem papeže. Za obou papežů – stejně jako dlouho před nimi a ještě i dále po nich – bujel nepotismus v řadách kardinálského kolegia. Jen Alexandr VI. jmenoval za svého pontifikátu do kardinálského kolegia nejméně šest svých příbuzných - stejně jako Juliův strýc Sixtus IV. Julius sám pak jmenoval do kolegia pouze čtyři své synovce. V té době se rozdávaly, a velice často spíše prodávaly, kardinálské klobouky podle jiného klíče než dnes. Nešlo ani tak o mravní bezúhonnost, vzdělanost a hlubokou víru potenciálních kandidátů, jako spíše o postavení v tehdejší společnosti – majetnost, loajalitu papežskému stolci, kterou měli v kolegiu zajišťovat právě papežovi příbuzní – a v neposlední řadě sledovalo jmenování především u zahraničních adeptů politické cíle. To je možné vysledovat ze zastoupení národů v konzistoři. Mocenské ambice a chamtivost budoucích kardinálů byly často neskrývané. V papežském státě jmenování sloužilo k udržení vnitropolitické rovnováhy popřípadě ke zvýšení prestiže jednotlivých starobylých šlechtických rodů, které ovládaly celá města a oblasti a vytvářely městská království víceméně nezávislá na papežské moci.“ 215) Pius III. (1503-1503) - vládl necelý měsíc; 216) Julius II. (1503-1513); 217) Lev X. (1513-1521) – poslední nekněz zvolený za papeže; 218) Hadrián VI. (1522-1523) – jediný Belgičan; 219) Klement VII. (15231534); 220) Pavel III. (1534-1549); 221) Julius III. (1550-1555); 222) Marcel II. (1555-1555) – vládl tři týdny; 223) Pavel IV. (1555-1559); 224) Pius IV. (15591565); 225) sv. Pius V. (1566-1572) – významný reformní papež novověku. Zavedl svátek Panny Marie Růžencové 7.10. Měl upomínat na námořní vítězství nad Turky u Lepanta, za které se vděčilo papežově modlitbě růžence a jeho neúnavným církevně politickým snahám. Jmenoval se Michele Ghislieri a narodil se 17.1.1504 Bartolomějské listy 9/2014
stránka 6
v Bosco u Alexandrie v severní Itálii. Ve 14 letech vstoupil do dominikánského řádu. Roku 1528 byl vysvěcen na kněze. Byl biskupem v Sutri a Nepi severně od Říma. Za svůj hlavní úkol svého pontifikátu si vzal reformu církve. Založil a obnovil kuriální úřady a kongregace, zreformoval kardinálský sbor a úporně potíral simonii (prodávání církevních úřadů za peníze) a nepotismus (příbuzenské hospodaření). Naléhal na morálku a mravnost duchovenstva a přísnější dodržování celibátu. Snažil se uvést v život usnesení Tridentského koncilu a vytvořil katechismus věrný dogmatům. V roce 1570 vydal nový misál, který z velké části platil až do roku 1969. Pius V. nebyl vždy dobrý diplomat, což způsobilo některé nepřátelství s panovníky. Zemřel 1.5.1572 v Římě a je pochován v kostele S.Maria Maggiore. Svatořečen byl v roce 1712.; 226) Řehoř XIII. (1572-1585); 227) Sixtus V. (1585-1590); 228) Urban VII. (1590-1590) – vládl 13 dní; 229) Řehoř XIV. (1590-1591); 230) Innocenc IX. (1591-1591) – vládl dva měsíce; 231) Klement VIII. (1592-1605); 232) Lev XI. (1605-1605) – vládl necelý měsíc; 233) Pavel V. (1605-1621); 234) Řehoř XV. (1621-1623). Pokračování příště. Přehled jednotlivých dílů: BL 1/2014: 1) sv. Petr (+64/67) až 26) Felix I. (269-274); BL 2/2014: 27) Eutychian (275-283) až 52) Hormisdas (514-523); BL 3/2014: 53) Jan I. (523-526) až 78) Donus (676-678); BL 4/2014: 79) Agathon (678-681) až 104) Benedikt III. (855-858) a protipapež Anastasius (855); BL 5/2014: 105) Mikuláš I. (858-867) až 130) Jan XII. (955-964); BL 6/2014: 131) Lev VIII. (963-965) až 156) Alexandr II. (1061-1073) a protipapež Honorius II. (1061-1072); BL 7/2014: 157) Řehoř VII. (1073-1085) až 182) Urban IV. (1261-1264); BL 8/2014: 183) Klement IV. (1265-1268) až 208) Mikuláš V. (1447-1455); BL 9/2014: 209) Kalixt III. (1455-1458) až 234) Řehoř XV. (1621-1623); BL 10/2014: 235) Urban VIII. (1623-1644) až 266) František (2013… ) Zpracováno dle: Schauber, Schindler-Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2002; Galerie pontifiků – Katolické noviny (vycházelo na pokračování).
Z farní kroniky – rok 1930-1931 Pamětní kniha farnosti vrahovické od roku 1901 (strana 74–76) „V roce 1930 stařenka pí Barbora Kyselá, vdova po zdejším řídícím učiteli, dala na nový lustr do kostela 2000 Kč, ohlášena sbírka na lustr a brzy na to obdržel farář přípis kostelního konkurenčního výboru, že výbor nebude víc platit elektriku v kostele. Zjevné nepřátelství mezi farářem a kostelním konkurenčním výborem vypuklo brzy po podepsání kostelních účtů. Při podpisování účtů sepsán byl řádně protokol, kterých oprav kostel a fara potřebují podepsán farářem, patronátními zástupci kostelními hospodáři a poslán kostelnímu konkurenčnímu výboru. Tento protokol kostelní konkurenční výbor nechtěl uznat a odpověděl faráři velice štiplavě, farář odpověděl ještě štiplavěji a vyčetl kostelnímu konkurenčnímu výboru, jak nadávali faráři Josefovi Bajarovi do zlodějů, že snědli a vypili na faře víc, než zač stály trámy z rozbořené sušírny (bylo jich použito na opravu vrat u stodoly, na udělání schodů ke stodole, práchnivé byly spálené a bylo Bartolomějské listy 9/2014
stránka 7
zle. Mistr p. J. Daňka zvolen v r. 1930 do kostelního konkurenčního výboru, p. Bohumil Kouřil, rolník ve Vrahovicích, ten na faře ani nejedl ani nepil, zda faráři nadával nevím a tento p. Kouřil udal záležitost advokátu v Prostějově. Protože p. Kouřil na faře nejedl a nepil, farář nejmenoval jmény kdo faráři nadával, musel farář odvolat u advokáta Foukala Fr. a jeho prostřednictvím zaplatit advokáta. V roce 1930 samé spory o peníze přes 9000, které kostelní konkurenční výbor přijal od p. patrona Seilera a též na odvodnění farního pole v r. 1921, a které zaplatiti nechce. Věc táhne se od května 1929, okresní úřad poslal též přesné předpisy, věc nevyřízena, podáno k zemskému výboru v Brně. Dlouhá historie. Viz archiv : odvodnění farního pole. Na podzim zase spor. Též vyřešen není. Viz archiv. Na vánoce darovala pí. Františka Vymazalová z Vrahovic č. 4 krásnou plachtu (antipendium) k betlému. Stála 600 Kč. V celku …který mi Vrahovice zošklivil na dobu zvláště když v říjnu začal dělat potíže s rozvrhem hodin ve škole. Ladislav Kyselý byl řídící učitel ve Vrahovicích. Okresní školní úřad rozhodl ve prospěch řídícího učitele, zemský školní úřad v Brně ve prospěch faráře. Viz archiv. To byl nejsmutnější rok v mém životě a přece uhnout nemohu. V říjnu před vánocemi přijel bratr varhaníkův a chtěl, aby Josef Hrubiš varhaník, hned nastoupil nové místo u Opavy. Nebylo to možné. Podal tedy 31.12. 1930 tříměsíční výpověď. Brzy po vánocích oznámena výpověď varhaníkova konkurenčnímu kostelnímu výboru a pak začal boj. Kostelní konkurenční výbor osobuje si práva, kterých nemá. Plat varhaníkův dojednán byl 1.4.1931 na úřadu v Prostějově na 4800 Kč bez bytu. Od 1.4.1931 přijat farním úřadem za varhaníka p. Karel Odložil, dříve varhaník v Pozlovicích u Brna. Stařenka Rychlá darovala ještě 1000 Kč na lustr, tady objednán u firmy Vulkania v Prostějově. Zároveň objednány 6 svíčkových ramenních k P. Marii Růžencové, k sv. Antonínovi a k sv. Františku. Instalaci provedla firma Mucha v Prostějově. Lustr a raménka svíčková stála 5616 Kč, instalace 2280Kč. K sv. Josefu lilie se žárovkami a růže se Narozeninový dort pro žárovkami. Je to práce p. Vincence Podivínského, Dona Boska od dětí dělníka v Prostějově, syna to Fr. Podivinského t.č. z naší farnosti. předsedy konkurenčního kostelního výboru. Ale Foto: Petr Matula velký rozdíl v povahách. Syn udělá pro kostel co může, otec nic. Květinová výzdoba od firmy Motalová-Karásková v Olomouci. Materiál a květinová výzdoba stály 1578 Kč. Vincenc Podivinský pracoval úplně zadarmo. Lustr, lilie a růže a 6 ramen svíčkových stály dohromady 9474 Kč. V neděli před Božím Tělem poslal kostelní konkurenční výbor přípis, že nebude více „majky“ a břízky k Božímu Tělu, protože jim farář vzal „práva o věků stará“ totiž zváti ku nesení baldachýnu a Kříže. Farář učinil tak proto, aby ku čestným funkcím v kostele nebyli zváni lidé, kteří podle církevního práva žijí Bartolomějské listy 9/2014
stránka 8
v konkubinátě a protože v Držovicích nezval konkurenční výbor, nýbrž stařeček Pešák. Chtěl jsem uhnout v boji, hlásil jsem se o jiné…., ale bohužel nedostal jsem je, ….“ Pokračování příště.
Sčítání účastníku bohoslužeb – neděle 12.10.2014 Celkem bylo sečteno 154 lístků, z toho jeden nebyl pro neúplnost započítán. Vysvětlení zkratek: M = muž, Ž = žena, V = výdělečně činný, N = nevýdělečně činný
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 9
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 10
Nové hospodaření církve – čtvrtek 2.10.2014 Poznámky ze setkání zástupců ekonomických rad farností s arcibiskupem Janem Graubnerem na olomouckém biskupství. Naši farnost zastupoval P.Petr Matula SDB a Ing. Ludmila Marková. Tento text je pouze pracovní sestavený z osobních poznámek ze setkání pro bližší seznámení farníků s ekonomickým směřováním diecéze a může obsahovat nepřesnosti. Vychází z představení situace arcibiskupem Janem Graubnerem: Při mluvení o ekonomice nemůžeme odtrhnout oči od duchovního pohledu. Posláním církve je hlásání Božího království. Starostí o majetek pomáhá církev tam, kde je potřeba. Zodpovědnosti se nebojí, protože spoléhá na Boží pomoc. Komunisté sebrali církvi majetek, aby ji mohli financovat a tím držet na uzdě. Při jednání mezi arcibiskupem Graubnerem a panem prezidentem Zemanem pan prezident řekl, že připadá v úvahu jedině rakouský model. Ale tento model zavedl Adolf Hitler a znamenal by, že se zavede církevní daň a církev by pak měla státu udávat neplatiče a stát by je pak v případě neplacení potrestal. Tato představa pana prezidenta pro samofinancování církve nepřichází v úvahu. Handrkování o odluce církve od státu a majetkovém vypořádání trvalo mnoho let a nyní jsme ve výchozím bodě. Pro církev to znamená: - Svobodné nakládání s majetkem - Samostatné hospodaření diecézí - Vypořádání některých majetkových křivd - Zodpovědné hospodaření k zajištění pastorace K tomu je potřeba: o efektivní správa majetku o technická podpora o spolupráce diecéze-farnost o zefektivňování restitučních majetků o stálá spoluúčast věřících. Hlavní úkol církve je liturgie (oslava Boha, bohoslužba), hlásání evangelia, vyučování a vzdělávání, diakonie (služba potřebným). Církevní život je nejen farnost, ale i církevní školy, charita... Olomoucké biskupství platí 400-500 zaměstnanců, církevní školy mají cca 400 zaměstnanců (starají se o 2500 žáků), charita má cca 1500 - 1600 zaměstnanců. Provozujeme 6 mateřských škol, 5 základních škol, 3 gymnázia a 1 vyšší odbornou školu. Charita je na 29 místech, stará se o cca 6000 klientů a má 2600 dobrovolníků. Platí ji církev, pojišťovny a dotace. Provoz církevních škol stojí ročně 190 mil.Kč (150 mil. Kč je příspěvek státu, 40 mil. Kč příspěvek církve – od dárců) – výdaje na církevní školy jsou nižší než na státní školy. Výdaje olomouckého arcibiskupství jsou na: mzdy (duchovní, zaměstnanci) školy Charitu Bartolomějské listy 9/2014
stránka 11
Hospodaření arcidiecéze - hlavní činností jsou bohoslužby; platy duchovních činí 156 mil. Kč, od roku 2016 se každým rokem sníží příspěvek státu o 5% - farnosti přispívají na společné aktivity diecéze částkou 7 mil. Kč, farnosti přispívají také do havarijního fondu (na pojištění kostelů a far) Finanční náhrada od státu za nevrácený majetek (ukradený majetek) je vyčíslena na 226 mil. Kč. Tyto prostředky budou dány do solidárního fondu, z kterého se budou přerozdělovat dle potřeby. Ekonomickou činnost obstarávají tyto instituce zřízené arcibiskupstvím olomouckým: ALSOL (nájmy, správa lesů a statků), Kristýn služebník (služby farnostem a diecézím, společné nákupy energií, provoz mobilních telefonů v církevní síti, pojištění), Nadace Leopolda Prečana (podpora Arcibiskupského semináře), Arcibiskupské vinné sklepy (víno). Restituce k 15.9.2014 v arcidiecézi Bylo předloženo státu 650 výzev na vrácení majetku: Jedná se o 46 000 ha diecéze, 4 000 ha kapitula, 5 000 ha seminář, 70 ha nadace a 3 200 ha farnosti. Do 15.9.2014 jsou uzavřeny smlouvy na 10 tisíc ha a vydán 1 tisíc ha. Ze zákona mají úředníci jednat a majetek vydat, ale politici je straší a úředníci mají strach. Hospodaření farností Příjmy ve farnostech: sbírky, dary, příspěvky, dotace, pronájmy Výdaje ve farnostech: investice, odvádění sbírek (Svatopetrský haléř, na Boží hrob – podpora křesťanů ve Svaté zemi, na školy, na křesťanská media, misie, charitu apod., desátek na společné aktivity diecéze, havarijní fond – na pojištění kostelů a far) Farnosti se z větší části financují sami (příjem od státu 90 mil. Kč, příjem od dárců a ze sbírek 182 mil. Kč). Farnosti dají ročně na daně 10 mil. Kč, na zaměstnance 10 mil. Kč, na režie 100 mil. Kč a na opravy 137 mil. Kč. Hospodaření v děkanátech Děkanáty mají svoji děkanátní účetní (pracuje v podvojném účetnictví) a technického administrátora (pomáhá s řešením technických věcí, oprav, dotací…). V děkanátech jsou Centra pro rodinu, Charity a nemocniční kaplani (6 kaplanů – z toho je jeden kněz). 10% z finančních odvodů farností diecézi jdou zpět do děkanátů. Nový model hospodaření: 1) hledání sponzorských příležitostí 2) spolupráce s knězem 3) sbírky a dary Farnosti budou muset dobře hospodařit. Nesmí se zbavovat majetku prodejem (možnost směny). Majetek by měl farnostem zajistit ekonomickou Bartolomějské listy 9/2014
stránka 12
soběstačnost. Rozdíly mezi možnostmi jednotlivých farností se budou řešit v rámci solidarity. Jak majetky vznikaly? Farnost mohla vzniknout jen tehdy, když byly k dispozici polnosti pro kněze, aby se mohl uživit. Po Josefu II. nové farnosti polnosti už neměli, protože byly financovány z náboženského fondu – Náboženská matice (majetky ze zrušených klášterů). V dějinách lidé farnostem odkazovali majetek na podporu činnosti farnosti. Majetek farností dnes může být různý – malá farnost může vlastnit veliké lesy nebo velká farnost nemusí mít nic. Z toho důvodu nastupuje „solidarita“. Důležitější než výnos je dobré hospodaření. Např. u zarostlé zahrady – co si řeknou lidé, jak se hospodaří? (Když někdo nestojí o jablka, ať je dobrovolník obere a odvezou se např. do semináře nebo na tábor pro děti apod.). Potřebujeme ke správě majetku dobré dobrovolníky. Církev stojí na dobrovolnické službě. Správa majetku pod Českou biskupskou konferencí 1) Investiční fond – každá diecéze sem vkládá dohodnutou částku a k ní může ještě přidat další částku dle svého uvážení; biskupská konference se postará, aby byl výnos z úroků 2) Solidární fond – diecéze do něj přispívají dle svých možností; z toho fondu budou čerpat diecéze, které jsou na tom finančně hůře. Musí být určitá otevřenost diecézí, aby se nestalo, že „chudý bude bužírovat a bohatý jíst suché kůrky“ 3) Rezervní fond – diecéze přispívají dle dohody – je to fond na nepředvídatelné situace, na „zlé časy“ Nastavení kontroly Výše postavený subjekt kontroluje subjekt níže postavený (vizitace ve farnostech, na biskupství – setkání ekonomické rady). Ekonomická rada farnosti dbá, aby hospodaření bylo rozumné. Předsedou ekonomické rady je farář, bez něho se nejedná. K platnosti uzavřených smluv potřebuje správce farnosti schválení z arcibiskupství olomouckého. K rozhodování o investicích při částce do 100.000 Kč může farář rozhodovat sám; nad 100.000 Kč potřebuje farář vyjádření Ekonomické rady farnosti; při investicích nad 5.000.000 Kč potřebuje farář vyjádření Ekonomické rady diecéze a při investicích nad 40.000.000 Kč se k tomu vyjadřuje Ekonomická rada v Římě – Vatikáně. Zákon o odluce církve od státu začal platit v roce 2013 Stát bude v plné výši platit církev do roku 2015. Od roku 2016 se příspěvek státu bude každý rok snižovat o 5%. Stát bude platit církev do roku 2030. Náhrada za nevrácený majetek se bude vyplácet do roku 2043. Tyto termíny tlačí církev k rychlé proměně ekonomického modelu farností a diecézí. Vliv to bude mít i na ekonomické nastavení naší farnosti, které budeme s ERF průběžně promýšlet. Zapsáno dle ústního podání L.Marková (člen ekonomické rady), P.Petr Matula SDB
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 13
Klub SHM Prostějov – info o akcích na: www.shmpv.cz Fotogalerie
Biřmování – generální vikář Josef Nuzík (19.10.2014) Foto: Antonín Hasa
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 14
Biřmování – kmotři (19.10.2014) Foto: Antonín Hasa
Biřmování – generální vikář Josef Nuzík (19.10.2014) Foto: Antonín Hasa
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 15
Renovace dřevěných prvků farního kostela dokončení zakázky 2014 (boční dveře kostela, dveře k varhanám a dvě okna na schodišti do věže) – firma Repase Zajíček, Senice n. H. celkové náklady jsou 209.705,- Kč. Olomoucký kraj přispěl farnosti částkou 100.000 Kč. Foto: Petr Matula
Bartolomějské listy 2014 – Ročník 5
Číslo 9/2014 vyšlo 2. 11. 2014 v nákladu 130 kusů. Vydává: ŘK farnost sv. Bartoloměje; Majakovského 3, 798 11 Prostějov-Vrahovice. Farnost zahrnuje městskou část Prostějov-Vrahovice a obec Držovice. Příští číslo vyjde 7. 12. 2014. Uzávěrka je v neděli 30. 11. 2014. Tisk – Josef Záboj / Sazba – Petr Matula Příspěvky můžete předat P. Petru Matulovi SDB (tel.: 731 600 061); dát do sakristie nebo poslat e-mailem (
[email protected] nebo
[email protected]). Měsíčník je zdarma. Náklady na jedno číslo jsou 4 Kč. Více informací na: www.prostejov.sdb.cz
Bartolomějské listy 9/2014
stránka 16