Baron Artur Kraus (1854 – 1930) vpravdě renesanční osobnost Pardubic konce 19. a počátku 20. století
Životopis, rodina •
Narodil se 2. srpna 1854 v Pardubicích v početné rodině Josefa Krause (1810-1892) a jeho ženy Juliány, rozené Pinkové. Josef Kraus byl známým pardubickým podnikatelem, c. k. poštmistrem a místním politikem, krátkodobě i starostou Pardubic. Roku 1881 získal po svém bezdětném bratru Alfredovi, místodržiteli Království českého, dědičně titul barona, přičemž byl titul potvrzen i pro jeho potomstvo. Josef a Juliána Krausovi měli devět dětí, z toho sedm synů (Edmonda, Ottu, Raimunda, Viktora, Artura, Huga a Rudolfa) a dvě dcery (Kamilu a Hildegardu). Artur Kraus byl v pořadí šestým dítětem a pátým synem. V deseti letech začal navštěvovat pardubickou reálku. Tu však z neznámých důvodů nedokončil a vzdělání si doplnil až později ve Francii. Od mládí se živě zajímal o vše nové, včetně technických novinek. Jeho největší láskou se však stala astronomie. Té se právě začal věnovat ve Francii pod vedením Camilla Nicolase Flammariona, zakladatele Francouzské astronomické společnosti a autora populárních knih o astronomii.
Hvězdárny barona Krause •
•
První hvězdárnu si zřídil již v roce 1895 ve věži pardubického zámku zvané Hláska. V roce 1912 pak následovala další hvězdárna v baronově domě zvaném „Na staré poště“ na tehdejší Královské třídě (dnes Třída Míru). Věnoval se kromě pozorování hvězd také pozorování sluneční aktivity a slunečních skvrn. Poznatky ze svého pozorování si denně zapisoval. V případě mimořádných jevů uveřejňovala hvězdárna oznámení v Národní politice, například ve zprávě ze dne 29. prosince 1922 o velkých slunečních skvrnách žádá hvězdárna o sdělení, zda došlo k poruchám telegrafu nebo telefonu a lékaře žádá o svědectví, zda nedošlo ke zhoršení stavu jejich pacientů s nemocemi srdečními, nervovými či ledvinovými. Hvězdárna nesla název Lidová Hvězdárna v Pardubicích a byla skutečně přístupná široké veřejnosti, a to zcela zdarma. Návštěvníkům se baron Kraus trpělivě věnoval. Zvlášť vítáni byli studenti a žáci s učiteli. Hvězdárnu ale navštívili i profesionální astronomové. Spoluzakladatel České astronomické společnosti a autor řady odborných publikací Josef Klepešta se o Krausově hvězdárně zmiňuje v časopise Říše hvězd.
Josef Klepešta o hvězdárně •
•
Roku 1915 seznámil jsem se se zakladatelem hvězdárny a od té doby jsem byl jeho častým hostem. Ač velmi rozdílni věkem, vždy jsme se velice těšili na setkání, neboť nás spojovala myšlenka prospěti české populární astronomii. Již do roku 1916 přijížděl jsem do Pardubic debatovati o založení astronomické společnosti.. Artur Kraus byl myšlenkou nadšen a slíbil účastniti se prvních prací. Také skutečně přijel několikráte do Prahy s nejlepším úmyslem věci prospěti. V těžkých válečných poměrech vykonal mnoho k založení České společnosti astronomické a pomohl i finanční podporou. Vysoké stáří a některé neshody v názorech oddálily jej v další době poněkud od účasti na životě společnosti, ale po celou tu dobu sledoval bedlivě její vývoj. Měl upřímnou radost ze všech pokroků, kterých jsme docílili a říkával: Astronomie jako věda neměla by pro národ význam, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Naším úkolem je výsledky vědy popularisovati. Není to vděčná práce, ale prospěje to kultuře a nepřímo také astronomii vědecké, které hlas lidu nemůže být zcela lhostejným. Já jsem část svého života věnoval tomuto účelu, i vy vytrvejte a poznáte, že ta snaha má svůj význam. Pravým uměleckým pokladem hvězdárny byla její knihovna. Nejen že obsahovala některé ze starých tisků hvězdářských, ale byly to hlavně umělecké vazby hvězdářských spisů, na kterých pracovali skuteční umělci svého oboru. Sbírka budila obdiv všech bibliofilů a byla poctěna na několika bibliofilských výstavách.
Autorem exlibris z roku 1907 je pražský malíř a kreslíř Ladislav Novák. Má všechny atributy tehdejší knižní značky: erb, planetu s prstencem a symbol času a to nejdůležitě jší dolepohled na Pardubice a Zelenou bránu
Pamětní deska na bývalé hvězdárně
Současná hvězdárna
Spisy o astronomii •
Artur Kraus je autorem několika spisů z oboru astronomie:
•
Hvězdářem snadno a rychle: Návod ku provádění hvězdářství pro
.
• • •
•
začátečníky Pardubice: Lidová hvězdárna, 1918 24 s. Pozorování slunce. Pardubice: Lidová hvězdárna, 1919. Létavice a povětroně. Pardubice 1918 Všechny tituly vydal pod pseudonymem Carchesius. Zájemcům o astronomii často rozdával výtisky svých spisů zdarma
Létání •
•
Další velkou láskou A. Krause bylo létání. Sháněl si o něm odbornou literaturu a na svých cestách v zahraničí se seznámil s německým průkopníkem letectví Otto Lilienthalem. Ten barona Krause inspiroval svými studiemi letu ptáků k projektu tzv. ornitoptéry (mávacího letounu). Ornitoptéru si zkonstruoval v prvním patře svého domu. Po dokončení celé konstrukce však nastal problém: ornitoptéra nemohla projít ani dveřmi, ani oknem. Baron Kraus proto vyboural zeď i s oknem a vyskočil se strojem ven. Víc než seskočit dolů se mu však nepodařilo. Konstrukci ornitoptéry pak několikrát ještě změnil, vzlétnout s ní však nikdy nedokázal
Ornitoptéra
Artur Kraus a Jan Kašpar • •
Baron Kraus byl jedním ze zakladatelů aviatického družstva, ustaveného dne 14. září 1910 v Pardubicích. Díky svému zájmu o aviatiku se spřátelil s inženýrem Janem Kašparem. Když rakouské úřady nařídily ing. Kašparovi, že musí mít tzv. ředitele letů, ujal se ochotně této funkce. Dělal to rád a bez nároku na odměnu. V sobotu 16. dubna 1910 se v 11 hodin dopoledne vznesl inženýr Kašpar na upraveném Blériotově jednoplošníku ze cvičiště do výše až 25 metrů a uletěl dráhu asi 2 km. Baron Kraus hned o této události zaslal zprávu do Národních listů. Později byl přítomen i prvnímu veřejnému vzletu v neděli 19. června 1910 a provázel Kašpara spolu s doktorem Jaromírem Kučerou i při jeho dalších aviatických podnicích mimo Pardubice. Pomáhal i Kašparovu bratranci Evženu Čihákovi.
Evžen Čihák o baronu Krausovi …Artur Kraus se od většiny rakouských aristokratů lišil velmi ostře tím , že povždy důrazně vystupoval jako Čech a že ze značného svého jmění štědře vynakládal peníze na všechen technický pokrok, o kterém se dozvěděl. Tak například byl prvním soukromníkem v Čechách, který měl rádiovou přijímačku a „chytal“ na ni impulsy vysílané z Eiffelovy věže v Paříži…. Citace : Čihák, Evžen: Jak jsem létal a padal. O baronu Krausovi se zmiňuje v knize celkem třikrát.
Foto z knihy Evžena Čiháka
Artur Kraus a sporty - tenis •
Baron Artur Kraus byl milovníkem a nadšeným propagátorem několika sportů, nejvíce jej ale uchvátil tenis. Když poprvé na vlastní oči viděl na travnatém kurtu tenisové utkání hrané podle pravidel, která roku 1874 vymyslel major anglické armády Walter Clopton Wingfield a podle kterých se o tři roky později hrál ve Wimbledonu první ročník dnes světově proslulého turnaje, okamžitě se rozhodl. Na zahradě svého pardubického domu zřídil roku 1892 první tenisový kurt v Pardubicích. Zároveň se okamžitě pustil do překladu Wingfieldových pravidel do češtiny. V červnu 1896 je vlastním nákladem vydal. Téhož roku, o měsíc později, uspořádal první tenisový turnaj v Pardubicích. Zúčastnilo se jej devět hráčů, včetně pořadatele. Většina účastníků byli šlechtici či důstojníci. V údajně dramatickém finále zvítězil poručík baron Viktor Alexander de Lago nad princem Hohenlohe. Trofejí pro vítěze byla hvězda z českých granátů, v níž se kolem tenisových emblémů skvěl nápis : „Mistr Lawn-Tennisu král. Kom. Města Pardubic 1896“.
Pravidla tenisu
další sporty, motorismus, lyže •
•
•
Věnoval se i motorismu. Již roku 1895 vlastnil motocykl značky Hildebrand. Přivezl si jej z Německa a jednalo se údajně o první motocykl v RakouskoUhersku. Motocykl je nyní součástí sbírek Národního technického muzea. Jezdil samozřejmě také na kole a vlastnil legitimaci pro cyklisty s číslem 1. Při prvních závodech českého klubu velocipedistů v Pardubicích byl vrchním soudcem. Před Vánocemi roku 1898 si nechal přivézt z tehdejší Kristianie (dnešní Oslo) pár lyží. Nejprve sjížděl louky a zámecké valy, později i svahy Kunětické hory. Snímek barona Krause na lyžích se bohužel nedochoval.
Legitimace pro cyklisty
Motocykl Hildebrand-Wolfmüller
Cikánská kapela •
Méně známá je skutečnost, že se baron Artur Kraus věnoval rovněž hudbě. Roku 1889 založil tzv. cikánskou kapelu. Scházela se v baronově domě zvaném „ Na staré poště“, primášem byl Antonín Slejška a baron Kraus v ní hrával na cimbál. Kapela měla devět členů, na svém repertoáru měla nejen původní cikánskou hudbu, ale i díla Emericha Kálmána, Franze Lehára a Chopinovy „Písně polské“. Zkoušky se konaly pravidelně jednou týdně. Jak uvádí článek „Cikánská pardubická kapela v divadle nehrála“ z roku 1939, nebyly to zkoušky v pravém slova smyslu, spíše besedy hudebníků, a baron vždy členy kapely štědře pohostil. „Cikánská“ kapela hrávala i veřejně při různých slavnostech a nemalé částky ze svých výtěžků věnovala na dobročinné a kulturní účely, nejvíce však na stavbu pardubického divadla. Na slavnostní otevření divadla roku 1909 však organizátoři ani barona Krause, ani jeho kapelu nepozvali. Baron to nesl velmi těžce a do divadla nikdy nevkročil.
Snímek od Josefa Pírky
Husova Postilla •
O hvězdářské knihovně barona Artura Krause již byla řeč. Vlastnil však i vzácné svazky z jiných oborů. Roku 1918 daroval pardubickému Muzejnímu spolku Husovu Postillu, vydanou Jiřím Melantrichem roku 1564. Obsahuje úvodem bohužel poškozený Husův obraz v plamenech s verši „Jenžs všecky ptáky převýšil bdělostí“, Husův životopis podle Petra z Mladoňovic (11 a půl strany) , dva dopisy o přijímání podobojí, Husovu předmluvu na Kristova slova „Žeň mnohá jest a dělníků málo“, věcný „registřík“ a krátkou Husovu předmluvu o znalostech řeči a výrazech (termínech). Poděkování za tento vzácný dar vyslovili místopředseda Muzejního spolku, významný historik Josef Sakař a jednatel spolku, řídící učitel František Karel Potěšil.
Husova Postilla (obrázek)
Děkovný dopis Musejního spolku
Další zajímavosti (pomoc lidem v nouzi) • Pernštýn, 9. listopadu 1887: „ Udělení nadací barona z Krausů ustanovených dvěma žákům zdejším, a sice jednomu škol reálných, druhému škol obecných. Stalo se v pondělí. Nadace jsou každá po 42 zl. A došlo o první žádostí devět, z nichž ohled byl vzat na onu Jaroslava Chmelaře, žáka sedmé třídy c. k. reálných škol. Druhá, na niž došlo 20 žádostí, udělena byla Josefu Kalhousovi, žáku 6. třídy občanské.“ • V roce 1916 pronajal ve svém domě prostory pro zřízení městské kuchyně pro hromadné stravování nemajetných rodin.
Připomenutí jména A. K. • Jméno barona Artura Krause nese od roku 1990 jedna z pardubických ulic, od roku 1992 hvězdárna v domě dětí a mládeže Delta Pardubice. Asi největší pocta se však datuje do roku 1988. Jedná se o planetku „Arturkraus“ s číslem 7171, kterou objevil na hvězdárně Kleť astronom Antonín Mrkos. Její oběžná dráha kolem Slunce je 3,56 roku a délka mezi 5-9 kilometry. Zajímavá je skutečnost, že nápad na pojmenování planetky nepřišel z Pardubic, autorkou je paní ing. Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. • Rok 2014 byl v Pardubicích vyhlášen rokem barona Krause. K oslavám 160. výročí narození přispěla i krajská knihovna vydáním bibliografie a malou soutěží pro čtenáře.
• Děkuji za pozornost
