Bakalářská práce. Vyhodnocení investičních doporučení českých bank pro klienty

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Bakalářská práce

Vyhodnocení investičních doporučení českých bank pro klienty

Autor:

Radek Alka

Vedoucí práce:

Ing. Petr Toman, Ph.D.

Brno 2011

Rád bych zde poděkoval vedoucímu mé práce panu Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za obětavou spolupráci i za čas, který mi věnoval při konzultacích.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, která je uvedena v příloze.

V Olomouci dne 3. ledna 2011

Radek Alka

Abstrakt Alka, R. Vyhodnocení investičních doporučení českých bank pro klienty. Bakalářská práce. Olomouc, 2011. Práce se zabývá vyhodnocením a analýzou investičních nejčastěji dávaných doporučení vybraných tří největších českých bank, které daly v roce 2005 skutečnému klientovi. Tato doporučení jsou následně srovnávána s rozhodnutím klienta, s reálným vývojem a se zhodnocením pomocí alternativních možností investování.

Abstract Alka, R. Analysis of investment´s recommendations for clients by czech banks. Bachelor Thesis. Olomouc, 2011. This thesis is about analysis of investments recommendations for real client by the biggest three czech banks in 2005. These recommendations are compared with client´s decision , with real investment development and with alternativ posibility of investment.

Obsah 1.

ÚVOD............................................................................................................................................................ 5

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA ...................................................................................................................... 6

3.

LITERÁRNÍ REŠERŠE.............................................................................................................................. 8 3.1 FINANČNÍ TRH ............................................................................................................................................ 8 3.1.1 Členění finančního trhu ........................................................................... 8 3.1.2 Regulace finančního trhu ......................................................................... 9 3.2 BANKY NA ČESKÉM TRHU ........................................................................................................................ 12 3.2.1 Česká spořitelna..................................................................................... 13 3.2.2 Komerční banka, a.s............................................................................... 16 3.2.3 Československá obchodní banka, a.s. .................................................... 17 3.3 INVESTIČNÍ PRODUKTY A JEJICH CHARAKTERISTIKA ................................................................................ 18 3.3.1 Základní definice investičních produktů................................................ 19 3.3.2 Investiční produkty České spořitelny, a.s .............................................. 21 3.3.3 Investiční produkty Komerční banky, a.s .............................................. 26 3.3.4 Investiční produkty Československé obchodní banky, a.s ..................... 30

4. ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH DOPORUČOVANÝCH PRODUKTŮ VYBRANÝCH ČESKÝCH BANK Z MINULOSTI........................................................................................................................................ 34 4.1 4.2 4.3

ANALÝZA PRODUKTŮ Z HLEDISKA RIZIKA U VYBRANÝCH BANK.............................................................. 35 ANALÝZA PRODUKTŮ Z HLEDISKA LIKVIDITY U VYBRANÝCH BANK ........................................................ 38 ANALÝZA PRODUKTŮ Z HLEDISKA VÝNOSNOSTI U VYBRANÝCH .............................................................. 39

5. SIMULACE INVESTIČNÍCH PRODUKTŮ NABÍZENÝCH KLIENTOVI V JEDNOTLIVÝCH BANKÁCH V ROCE 2005 ................................................................................................................................. 41 5.1 5.2 5.3 6.

ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S........................................................................................................................... 42 KOMERČNÍ BANKA, A.S. ........................................................................................................................... 43 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A.S. ............................................................................................. 44

KOMPARACE PRODUKTŮ NABÍZENÝCH KLIENTOVI V LETECH 2005-2010........................ 45 6.1 6.2 6.3 6.4

ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S........................................................................................................................... 45 KOMERČNÍ BANKA, A.S. ........................................................................................................................... 46 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A.S. ............................................................................................. 47 ANALÝZA INVESTIČNÍHO ROZHODNUTÍ KLIENTA V OBDOBÍ PĚTI LET ....................................................... 48

7. KOMPARACE S ALTERNATIVNÍMI MOŽNOSTMI INVESTOVÁNÍ A FORMULACE DOPORUČENÍ PRO KLIENTA ....................................................................................................................... 50 7.1 7.2

INDEX PX ................................................................................................................................................ 50 TERMÍNOVANÉ VKLADY ČSOB ............................................................................................................... 52

8. CELKOVÉ SHRNUTÍ NABÍDEK BANK, ALTERNATIVNÍCH INVESTIC A ROZHODNUTÍ KLIENTA ............................................................................................................................................................ 54 9.

DISKUSE.................................................................................................................................................... 56

ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 58 SEZNAM LITERATURY .................................................................................................................................. 59 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 61 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 63

1. Úvod Představme si situaci, kdy vcházíme do banky se záměrem investovat. Co můžeme očekávat? Existuje nespočetně mnoho variant, které mohou nastat. Většina klientů si řekne, ať mi mé peníze přinesou ještě větší peníze - jednoduše řečeno. Investice jsou pro člověka prostředkem, jež jim přináší určitý výnos v časovém období a pocit, že v budoucnu budou mít dostatek peněžních prostředků k tomu, aby se jejich životní úroveň nesnížila. Problematika investování a ukládání peněžních prostředků se v naší republice stává velmi aktuální záležitostí. Se související reformou veřejných financí a s tím související důchodovou reformou se stále větší počet obyvatel začíná zabývat svou budoucností a začíná uvažovat o investování1. Volba investování peněžních prostředků do investičních instrumentů je jednou z možností, jak si zajistit nejenom svou budoucnost např. v důchodu, ale také možnost zlepšit si životní úroveň ještě v době, kdy většinu času věnujeme práci. Investiční produkty jsou společně s ostatními instrumenty nabízeny a prodávány na dílčích finančních trzích a dohromady tak tvoří jednotný finanční trh. Finanční trhy jsou důležitou součástí celé ekonomiky a také zde existuje mnoho ekonomických subjektů2, jež zprostředkovávají různé investiční produkty. Podle mého názoru jsou banky v České republice největšími zprostředkovateli veškerých finančních produktů. Zejména prodej investičních instrumentů hrál v poslední době důležitou roli. Jednotlivé banky zaváděly nové formy investičních produktů a nabízely je potenciálním klientům. Vytvářely investiční horizonty a predikce zhodnocení nabízených produktů. Z tohoto důvodu jsem zvolil jako téma mé bakalářské práce „Vyhodnocení investičních doporučení českých bank pro klienty“.

1

O investování v tomto směru hovoříme velmi obecně. Oblast investování v tomto případě zahrnuje také další produkty, jako je stavební spoření, penzijní připojištění a také různé formy pojištění. 2 Jako ekonomické subjekty můžeme považovat např. banky, penzijní fondy, stavební spořitelny, investiční fondy, kampeličky, záložny apod. 5

2. Cíl práce a metodika Cílem mé bakalářské práce je vyhodnotit úspěšnost minulých investičních doporučení českých bank. Resp. analyzovat doporučení vybraných bank, která byla dána klientovi v roce 2005 pro jednorázovou investici, jaký byl skutečný výnos z daných doporučení v letech 2005 - 2010, jak se klient rozhodl zhodnocovat svoje volné finanční prostředky a zda byla jeho rozhodnutí správná ve srovnání s alternativními zdroji. Pro tuto práci jsem si vybral klienta v produktivním věku (třicátníka), který má pravidelné měsíční příjmy a má k dispozici volné finanční prostředky. Sesbíraná data jsou z Komerční banky, České spořitelny a ČSOB. Ve srovnání s minulostí v současné době na trhu existuje nepřeberné množství investiční produktů. Investoři mohou několika způsoby zhodnocovat svoje finanční prostředky. Ať už investor investuje sám, nebo prostřednictvím investičních společností, nebo jako nezkušený využije doporučení českých bank, přesto má několik možností jak zhodnocovat svoje volné prostředky. V práci se opravdu omezím na vybrané resp. nejvíce doporučované produkty roku 2005 třech největších českých bank jako je Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB. Základní měna bude pouze česká koruna. Tj. zaměřím se pouze na nejvíce doporučované produkty v CZK v roce 2005. I alternativní způsoby investování budou směrovány vůči těmto poskytovatelům. Jako alternativní zdroje jsem si vybral indexový certifikát vázaný na český akciový index PX a termínované vklady ČSOB, které v roce 2005 patřily k nejvíce žádaným depozitním produktům. Na základě mého pracovního zařazení a pracovních zkušeností jsem se rozhodl pro tuto analýzu. Navíc oblast investování je velmi zajímavá a informace k fondům jsou dostupné jednak z internetu, jednak přímo v jednotlivých bankách. Veškeré údaje v práci nejsou tajné a jsou veřejně dostupné. Celková práce je pojata ve dvou hlavních částech a to teoretické a praktické a je členěna do devíti kapitol. První tři kapitoly jsou teoretickým východiskem pro další analýzu. Další čtyři části jsou věnovány praktickým analýzám. V první kapitole budu charakterizovat finanční trh, jeho členění a také regulaci, jež je důležitá pro samotné fungování trhu a investic v rámci celé ekonomiky. Zmínil jsem také, že hlavními subjekty na finančních trzích jsou banky, proto druhá kapitola bude stručně pojednávat o českých bankách a jejich vývoji a charakteristice. V rámci přehledného srovnání jsem vybral tři nejsilnější banky na českém trhu a těm bude také věnována právě druhá kapitola. 6

Třetí část plynule navazuje na předchozí kapitolu a bude pojednávat o investičních produktech, které nabízí tři vybrané banky napříč českým trhem. Rozeberu zde jednotlivé možnosti, které bankovní ústavy mohou nabídnout svým klientům. Čtvrtá část nám bude blíže definovat kritéria investičního rozhodování, která jsou stěžejní pro výběr správného investičního instrumentu. V rámci této kapitoly zhodnotím investiční produkty z hlediska kritérií investičního rozhodování. Konkrétně budu analyzovat produkty třech bank z hlediska rizika, likvidity a výnosnosti. Pátá část je věnována simulacím produktů v jednotlivých bankách od roku 2005 s predikcí vývoje investice do dalších pěti let. Porovnávaným vzorkem bude klient, který disponuje částkou 500.000,- a rád by jednorázově uložil své peníze do investičních produktů. Spolu s touto problematikou souvisí také kapitola šestá, kde budu srovnávat nabízené produkty napříč jednotlivými třemi bankami od roku 2005 do roku 2010. V sedmém bodě porovnám zhodnocení investičních doporučení vůči alternativním možnostem zhodnocení finančních prostředků na českém trhu a současně navrhnu klientovi nejlepší možnou kombinaci produktů. Součástí této kapitoly bude také zamyšlení se nad tím, jakým jiným způsobem bylo možné částku 500.000,- investovat do alternativních investic. Jako alternativní investici jsem vybral indexový certifikát českého akciového indexu PX. V osmé a deváté kapitole celkově shrnu nabídku bank, skutečný vývoj a rozhodnutí klienta, a v krátkosti se zamyslím nad tím, zda bylo pro mnou popisovaného klienta výhodnější investovat sám nebo prostřednictvím bank. Závěr bude patřit zhodnocení cílů této práce a shrnutí poznatků, ke kterým jsem dospěl v rámci této práce.

7

3. Literární rešerše 3.1 Finanční trh Finanční trh je místem, kde se setkává nabídka s poptávkou po finančních instrumentech. Tento trh zajišťuje fluktuaci peněz a kapitálu právě na základě poptávky a nabídky. Také můžeme podotknout, že finanční trh poskytuje subjektům, které nedisponují dostatečným množstvím peněz, volné prostředky, které zase na druhé straně subjekty s finančním přebytkem momentálně nepotřebují.

3.1.1 Členění finančního trhu Rozčlenit finanční trh lze z několika hledisek. Nicméně jako za zásadní členění můžeme považovat členění trhu na peněžní a kapitálový. Vedle těchto dvou hlavních trhů zde také zahrnujeme trh s cizími měnami a drahými kovy. V příloze č. 1 je znázorněna struktura finančního trhu. Finanční trh je členěn na peněžní, kapitálový a trh s cizími měnami a trh s drahými kovy. Nyní k jednotlivým trhům trochu podrobněji. Peněžní trh je dále členěn na trhy krátkodobých úvěrů a krátkodobých cenných papírů. Nástroje peněžního trhu jsou považovány za málo rizikové, avšak také nízká míra rizika znamená nízkou výnosnost. Vzhledem k těmto parametrům se tak cenné papíry řadí k nástrojům s vyšší likviditou. V rámci trhu krátkodobých úvěrů zde můžeme zařadit typy krátkodobých úvěrů se splatností do jednoho roku, které jsou poskytovány jak na bankovním trhu prostřednictvím obchodních bank, tak také mezi firmami a podnikateli. Dále zde můžeme zařadit krátkodobé vklady v bankách od drobných střadatelů, podnikatelských subjektů apod. Mezi krátkodobé cenné papíry řadíme např. pokladniční poukázky, směnky, krátkodobé dluhopisy. Tyto nástroje umožňují jednotlivým subjektům získat finanční prostředky, kterými v krátkodobém horizontu nedisponují. Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních instrumentů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic.3 Podle Přílohy č. 1 také vidíme podobné rozdělení kapitálového trhu jako je tomu u trhu peněžního. Kapitálový trh dělíme na trh dlouhodobých úvěrů a dlouhodobých cenných papírů. K dlouhodobým úvěrům řadíme tedy 3

REJNUŠ, O.; Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2008. 359 s. ISBN 978- 80-87071-87-8 8

půjčky se splatností delší než jeden rok. Zpravidla jsou poskytovateli banky, protože disponují větším objemem finančních prostředků a přebírají tak vysoké riziko při splácení. Do tohoto dělení také spadají dlouhodobé vklady v bankách. Za dlouhodobé cenné papíry můžeme považovat především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Výhodou těchto finančních instrumentů je jejich obchodovatelnost. Trh s cizími měnami je rozdělen na trh devizový a trh valutový. U devizových trhů se jedná o trhy s bezhotovostními formami cizích měn, na kterých dochází ke vzájemnému směňování různých konvertibilních měn. Trhy valutové jsou trhy s hotovostními formami cizích měn, které se obchodují za tzv. valutové kurzy. Ty, přestože se od kurzů devizových zpravidla poněkud odchylují, jsou od nich zpravidla odvozovány. Z toho následně vyplývá, že valutové trhy samy o sobě nemají kurzotvorný význam a na rozdíl od trhů devizových vykazují spíše maloobchodní charakter.4 Trh s drahými kovy je zpravidla charakterizován jako trh se zlatem a stříbrem. V současné době však do této kategorie spadají také paladium a platina, které jsou velmi oblíbenými komoditami v rámci investování.

3.1.2 Regulace finančního trhu Ve světě je obecně považováno za samozřejmé, že finanční trh je regulován. Existují k tomu reálné předpoklady a důvody, proč tomu tak je. Tato problematika však rozdělila finanční trh na dvě části. Jedni jsou zastánci regulace trhu ze strany státu, druzí naopak požadují větší liberalizaci. Otázkou zůstává, kde je pomyslná hranice zmíněné regulace. V případě, kdy na trhu převládá optimistická nálada a trhy takzvaně vydělávají, nikdo nepátrá po nějaké regulaci. Pokud ale dochází k poklesu a tím i ke krizi, stále větší počet subjektů se domáhá regulace tak, aby následky krize byly co nejmenší, a aby například nedošlo ke krachům bank. Jako důvody regulace finančních trhů se uvádí ochrana spotřebitele, omezení síly oligopolu5 a monopolu6, ochranu veřejnosti před kriminalitou a omezení negativních důsledků externalit. 7 Pokud se budeme bavit o finančních trzích potažmo kapitálových trzích v České republice, musíme podotknout, že před rokem 1989 žádný kapitálový trh v podstatě 4

REJNUŠ, O.; Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2008. 359 s. ISBN 978- 80-87071-87-8 Oligopol- forma nedokonalé konkurence, kdy na trhu působí malý počet firem 6 Monopol- situace na trhu, kdy je dané zboží nebo služba nabízena jediným výrobcem 7 PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4, s. 11 5

9

neexistoval. Od roku 1953, kdy došlo k peněžní reformě, se zastavila činnost burzovních obchodů a došlo ke zrušení závazků a pohledávek z tuzemských cenných papírů. 8 Po roce 1989 se však situace začala měnit, bylo nutností opětovně vybudovat fungující a hlavně funkční kapitálový trh. Během prvních třech let od revoluce bylo emitováno přes 200 cenných papírů, z nichž některé byly obchodovány na prozatímním sekundárním trhu. Ten byl v podstatě „předchůdcem“ Burzy cenných papírů Praha. Ta zahájila svou činnost 24.11.1992, kdy byla zapsána do Obchodního rejstříku a díky přijetí zákona 214/1992 Sb. Svou činnost však fakticky zahájila až v roce 1993. Určitě důležitou roli sehrála ve vývoji kapitálového trhu privatizace. Ta proběhla celkem ve dvou vlnách. Pozitivním jevem kupónové privatizace byla nesmírná rychlost a přímé naplňování cílů, které měly směřovat k absolutnímu využití kapitálového trhu jako nového potenciálu pro realizaci nových obchodů. Jako velkou nevýhodu privatizace spatřuji v laxním přístupu tehdejší vlády v aplikaci a implementaci nových zákonů, které měly zabránit zneužívání systému a samotné privatizace a regulace trhu se moc nezdařila. Tento nepovedený krok způsobil všeobecnou nedůvěru mezi obyvatelstvem a částečnou neochotu dále investovat do nových investičních instrumentů. Od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, bylo přijato několik klíčových zákonů - jako byly zákony o investičních společnostech, investičních fondech, o burze cenných papírů 9, o České národní bance apod. Český finanční trh byl v té době charakterizován jako vytvářející se a výrazně nekonsolidovaný, přičemž nekonsolidovanost se projevuje především v rozkmitaných a hluboce podceněných kurzech cenných papírů, za které se obchoduje na burze i mimoburzovním trhu.10 Jako pozitivní krok v regulaci kapitálového trhu je považován vznik Komise pro cenné papíry. Za zásadní funkce Komise jsou např. vedení návrhových správních řízení v oblasti obchodování s cennými papíry, vedená sankční správní řízení, ukládání pokud v oblasti obchodování s cennými papíry nebo státní kontroly provedených u obchodníků s cennými papíry.11

8

PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4. s. 132 9 Zákon 214/1992 Sb. byl přijat v roce 1992 avšak nabyl účinnosti až v roce 1993 10 PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4. s. 139 11 PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4. s. 151 10

V této době se také rozmohl trend, kdy se na trhu etablovalo pouze několik bank a investičních společností, které ovládly prakticky celý kapitálový trh. Zatím pravděpodobně největší změny, které zaznamenala Česká republika ve své historii, byly v období před vstupem do Evropské unie. V rámci přístupových jednání musela Česká republika aplikovat jednotlivé směrnice do českých zákonů. Jako příklad můžeme uvést zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákon 190/2004 Sb., o dluhopisech. Vstupem České republiky do Evropské unie se domácí subjekty mohly angažovat na zahraničních kapitálových trzích a tak tomu bylo i naopak. Proč kolektivní investování? Kolektivní investování je, dle § 2 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Základní vymezení cenných papírů kolektivního investování je v Peněžní ekonomii od Prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. následující: Cenné papíry kolektivního investování lze považovat za investiční majetkové cenné papíry, emitované buď investičními společnostmi, nebo investičními fondy. Jedná se o cenné papíry, které jsou sice do jisté míry podobné klasickým majetkovým cenným papírům – např. podnikovým akciím, nicméně vývoj jejich vnitřních hodnot a potažmo i tržních cen (kurzů) závisí především na vývoji tržních cen (kurzů) jiných investičních instrumentů, jež jsou obsaženy v portfoliích příslušných fondů. Přitom se může jednat o portfolia tvořená nejen rozličnými druhy finančních aktiv, ale např. i různými aktivy reálnými. 12 V současné době se v České republice projevují snahy o prohloubení regulace a dozoru nad finančním trhem. Jednak se dále implementují právní normy do právního systému republiky, ale také se zdokonalují způsoby a formy činnosti kontrolních orgánů. V posledních letech se jako optimum považuje kontrolní systém, jež bude fungovat na pevných základech, avšak se schopností pružně reagovat na změny. Tento princip by měl zajistit rychlou reakci při problémech, jež se mohou na trhu vyskytnout. Optimální systém by měl také minimalizovat a umožňovat predikci negativních situací. Měl by tedy také plnit preventivní funkci. V posledních letech se tak regulace a dozor v České republice také díky aplikaci evropských směrnic a norem zefektivnila.

12

REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 1. vyd. Brno: VÚT v Brně, 2005. 254 s. ISBN 80-214-2979-8. s. 52

11

Během předsednictví si v roce 2009 v Radě EU připsala Česká republika významný úspěch a tím byla revize směrnice o kapitálových požadavcích, nařízení k ratingovým agenturám, nebo směrnice, jež upravuje sektor pojišťovnictví. 13

3.2 Banky na českém trhu Podle informací České národní banky je v České republice registrováno 41 bank a poboček zahraničních bank.14 Mezi pětici největších bank se v současné době řadí Československá obchodní banka (ČSOB), Česká spořitelna (ČS), Komerční banka (KB), Raiffeisenbank (RB), UniCredit Bank (UCB).15 Z dlouhodobého hlediska se na českém trhu situace stabilizovala a výše zmíněných pět bank je považováno za leadery na českém finančním trhu. Mezi tři nejsilnější banky jsou považovány ČS, KB, a ČSOB. Co do počtu klientů je na českém trhu suverénní jedničkou Česká spořitelna. V současné době má ČS 5,3 milionu klientů, což je víc než padesátiprocentní podíl na českém trhu. KB v současné době disponuje 1,5 miliony klientů a ČSOB 3 miliony klientů. Následující graf znázorňuje porovnání základních ukazatelů českých bank, konkrétně se jedná o výši čistého zisku po zdanění a počet klientů za rok 2009.

Porovnání bank na českém trhu za rok 2009 12,0

11,0

10,4

9,6

10,0 8,0 6,0

5,3 3,0

4,0

1,6

2,0 0,0 Česká spořitelna, Československá Komerční banka, a.s. obchodní banka, a.s. Čistý zisk v mld. Kč a.s. Počet klientů v mil.

Graf č. 1 Porovnání bank na českém trhu za rok 2009 Zdroj: Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s.

13

PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4, s. 202 14 Seznam všech subjektů registrovaných na území České republiky předkládá Příloha č. 2 15 Vybrané banky jsou posuzovány podle čistého zisku za poslední čtvrtletí. 12

Již z grafu můžeme vypozorovat, že ačkoli je ČS co do počtu klientů největší bankou na trhu, její zisk tomu neodpovídá, za rok 2009 to byla KB, jejíž zisk dosáhl 11 miliard Kč. Faktorů, jež ovlivňují zisk bank, je samozřejmě více, není to jenom počet klientů, ale také počet poboček a zaměstnanců, jež ovlivňují přímý prodej produktů. Velkou měrou se na ziscích bank podílejí také úrokové výnosy a bankovní poplatky. V současné době jsou v České republice tři bankovní domy, které ovládají většinu finančního trhu. To byl jeden z důvodů, proč se zaměřím pouze na tyto banky. Hlavním důvodem je to, že tyto banky mají největší zkušenosti s investičními produkty, resp. největší portfolia fondů. Níže uvedu základní informace vybraných bank. Poté se zaměřím na dceřiné společnosti, které nabízejí širokou škálu investičních produktů, neboť právě investiční produkty a jejich komparace jsou předmětem mé analýzy.

3.2.1 Česká spořitelna Česká spořitelna má za sebou již skoro dvousetleté fungování na našem trhu. Svou působnost zahájila již v roce 1825

16

, kdy byla založena Spořitelna česká - předchůdkyně

dnešní spořitelny tak, jak ji známe. Důležitým mezníkem v historii spořitelny zůstává transformace banky na akciovou společnost v roce 1991 a úspěšná privatizace z let 1997 2000 do rukou mateřské společnosti Erste Bank, která právě v roce 2000 získala dvaapadesáti procentní podíl na akciích spořitelny. Proces transformace byl tímto završen v srpnu téhož roku. Během posledních let Česká spořitelna potvrdila neotřesitelné postavení na českém bankovním trhu, což dokazují v posledních letech také výsledky. V roce 2009 dosáhla čistého konsolidovaného zisku téměř 10 mld. Oproti roku 2008 je to sice pokles a návrat k výsledkům z roku 2007, nicméně i tak Česká spořitelna potvrzuje pozici leadera na trhu. Rok 2009 znamenal pro Českou spořitelnu mírné oslabení, které bylo dáno celkovým ochabnutím a zpomalením trhu v důsledku hospodářské a ekonomické krize. Jakkoli však na světových trzích převládal pesimismus a docházelo k mnoha krachům velkých zahraničních bank, české banky byly podle odborníků „zdravé“ a stabilní. Pokud se podíváme na pobočkovou síť ČS, zjistíme, že hustota poboček po celé republice je dostačující. Česká spořitelna má širokou škálu produktů. Tyto produkty nabízí prostřednictvím dalších dceřiných společností, jako je např.: Brokerjet České spořitelny, Erste Corporate Finance,

16

12.2.1825 byla podepsána zakládací smlouva Spořitelny české 13

Factoring České spořitelny, Penzijní fond České spořitelny, Stavební spořitelna České spořitelny, Investiční společnosti České spořitelny, atd. Vzhledem k tomu, že má práce se zabývá investováním a investicemi, stručně charakterizuji pouze společnosti, které nabízí a zprostředkovávají investiční produkty. Mezi společnosti, jež se zabývají nabízením produktů, patří Brokerjet České spořitelny, Erste Corporate Finance a Investiční společnosti České spořitelny. Erste Corporate Finance ve své práci zmiňovat nebudu, protože její činnost se soustředí spíše na firemní klientelu popřípadě na klientelu s horizontem investice ve výši nad 5 milionů. Brokerjet České spořitelny, a.s. byl založen v říjnu 2002 jako dceřiná společnost České spořitelny, a.s. a rakouské společnosti Ecetra Internet Services AG, dceřiné společnosti Erste Bank.17 Hlavním cílem této společnosti je nabídnout klientovi možnost obchodování s investičními instrumenty prostřednictvím internetové aplikace. Pokud má klient zájem, je mu umožněno obchodovat hlavně s investičními nástroji na zahraničních trzích. Osobně mohu říci, že je tato aplikace určena spíše pro investora, který má určité zkušenosti s investováním na trzích a akceptuje vyšší míru rizika. Brokerjet mu tak umožňuje, aby investoval do akcií, warrantů, futures apod. Hlavní investiční společností České spořitelny je Investiční společnost České spořitelny, a.s. (ISČS). Podrobněji bych se chtěl zaměřit právě na tuto dceřinou společnost, protože nabízí spektrum produktů pro širokou veřejnost. ISČS je tedy právnická osoba, jež zajišťuje klientům možnost tzv. kolektivního investování. 18 V současné době činí obhospodařovaný majetek 42 mld. Kč v 31 otevřených podílových fondech. V současné době ISČS nabízí k investování širokou škálu možností. Pokud můžeme porovnat, jaký fond se v ISČS prodává nejlépe, je to jednoznačně Sporoinvest.

19

Na druhém místě je podílový fond Sporobond20 a třetí místo náleží

Sporotrendu. 21 Toto pořadí je také dáno hlavně dlouhou dobou prodeje v pobočkových sítích a také částečnou obavou pracovníků nabízet jiné fondy, než tyto tři výše zmíněné. Velmi populárními se však v poslední době staly tzv. profilové fondy. Profilové fondy nebo také fondy fondů jsou investiční nástroje, které respektují požadavky klientů, jež chtějí co nejvíce diverzifikovat riziko. 17

BROKERJET. [online]. poslední revize 2010. [cit.2010-12-04]. Dostupný z https://brokerjet.ecetra.com/cz/satl/b/imprint/ 18 Kolektivní investování je přesně stanoveno v zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Obecně řečeno jde o sdružování finančních prostředků do investičního fondu. Ten pak dále investuje prostředky za účelem diverzifikace rizika a zajišťuje chod a obhospodařování svěřeného majetku. 19 Fond peněžního trhu 20 Fond dluhopisového trhu 21 Fond akciového trhu 14

Obecně se tyto fondy dělí na čtyři základní a to: o konzervativní, o vyvážený, o dynamický, o akciový.

Co jednotlivé typy znamenají? Vycházejí z obecných portfolií, která jsou členěna na úrokové nástroje, akcie a alternativní investice: • úrokové nástroje zahrnují depozitní produkty, fondy peněžního trhu, stavební spoření, dluhopisy, dluhopisové části portfolií fondů apod., • akciová složka je tvořena akciovými fondy, akciovými částmi portfolií ostatních fondů i přímými investicemi do akcií, • alternativní investice obsahují produkty navázané např. na komodity nebo realitní sektor.

Tabulka č. 1 Doporučené složení portfolia v závislosti na investičním profilu klienta ČSOB

aktiva úrokové nástroje akcie alternativní investice

konzervativní 90 10 0

vyvážený 65 30 5

růstový 45 50 5

dynamický 20 75 5 v%

Zdroj: Vlastní zpracování, www.csob.cz

Právní úpravu investičního dotazníku řeší tzv. MiFID. Směrnice č. 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji (MiFID) nahrazuje směrnici č. 93/22/EHS o investičních službách (ISD). MiFID byl vydán v intencích Lamfalussyho procesu. Je tedy směrnicí rámcovou, na kterou navazuje prováděcí úprava. Konkrétně se jedná o nařízení Evropské komise č. 1287/2006 a směrnici č. 2006/73/ES. Členské státy Evropské unie mají povinnost transponovat příslušné předpisy do 31. ledna 2007, datum implementace je 1. listopadu 2007. MiFID upravuje zejména podmínky podnikání na kapitálovém trhu. Oproti původní úpravě přichází s novým pojetím finančních nástrojů a investičních služeb, nově upravuje kategorizaci zákazníků a rozsáhle řeší pravidla nejlepšího provedení pokynů zákazníků. MiFID také vymezuje alternativní tržní platformy a rozšiřuje pojetí opatření k transparenci trhu.

15

Jednotlivé fondy jsou tak rozděleny podle míry rizika. Nejenom Česká spořitelna, ale také další banky na českém trhu nabízejí tzv. fondy fondů. Dalšími možnostmi investování se také nabízí např. smíšené fondy nebo fondy zajištěné. Smíšené fondy investují do všech základních tříd aktiv současně, tj. do nástrojů peněžního trhu, do dluhopisů a do akcií. Jsou vhodné pro střednědobé až dlouhodobé investování v horizontu 3 až 5 let v závislosti na různé míře kolísavosti. Míru kolísání lze odvodit dle toho, jaký poměr mohou v portfoliu fondu zaujímat dluhopisová a akciová složka. Hlavní přidaná hodnota smíšených fondů spočívá v aktivním přesouvání investic mezi jednotlivými složkami aktiv podle aktuálních vyhlídek na trhu. 22 Zajištěné fondy jsou vhodné pro klienty, kteří dávají přednost jistotě (požadují zajištěný výnos) a s ní spojenému menšímu výnosu, který s sebou zajištěné produkty přinášejí, před možností investovat do potenciálně výnosnějších otevřených podílových fondů bez zajištění.23

3.2.2 Komerční banka, a.s.

Komerční banka jako třetí banka na českém trhu co do zisku a klientů vznikla v roce 1990 z tehdejší Státní banky československé. Tak jako Česká spořitelna v období devadesátých let prochází transformačním procesem a v roce 1992 se Komerční banka stává akciovou společností. V roce 1997 vláda povoluje prodej akcií, v té době vlastněné státem, možným investorům. Strategickým partnerem se v té době stává francouzská Société Générale, která tak v roce 2001 získává majoritní podíl akcií v Komerční bance. Také v případě Komerční banky vidíme, že v roce 2009 dochází k poklesu výnosu, jako je tomu u České spořitelny. Můžeme tímto očekávat, že také třetí z vybraných bank, ČSOB, bude kopírovat vývoj obou bank a bude zaznamenávat pokles zisku v roce 2009. Co se týká dceřiných společností KB, je velmi podobná struktuře České spořitelny. Na trhu si banky vytváření podobné modely tak, aby klienti měli k dispozici širokou nabídku služeb, a aby výtěžnost klienta byla na maximální úrovni.

22

ISČS [online].2010. Česká verze. http://www.iscs.cz/web/fondy/smisene/ 23 ISČS [online].2010. Česká verze. http://www.iscs.cz/web/fondy/zajistene/

poslední

revize

2010.

[cit.2010-12-04]

Dostupný

z www.

poslední

revize

2010.

[cit.2010-12-04]

Dostupný

z www.

16

V současnosti je Finanční skupina KB tvořena osmi dceřinými společnostmi. Mezi nejznámější patří např.: Modrá pyramida stavební spořitelna, Penzijní fond Komerční banky, Komerční pojišťovna, CMZRB, a.s., Investiční kapitálová společnost KB, a.s. (IKS) Tak jako ISČS, a.s., také Investiční kapitálová společnost KB, a.s. nabízí možnosti investování svým klientům. Vzhledem k široké pobočkové základně jsou produkty IKS velmi rozšířené mezi investory. IKS se tímto řadí mezi jednu z nejrozšířenějších investičních společností na trhu. Také tato společnost zahájila svou činnost od počátku 90. let minulého století. 1. 5. 1994 se původní Investiční společnost KB stala společností akciovou. 1. 1. 2010 dochází k fúzi společnosti Société Générale a Asset Management a Crédit Agricole Asset Management. Tyto tři společnosti dohromady tvoří skupinu Amundi Group. Společně s ISČS se IKS řadí ke společnostem se širokou základnou investičních fondů a dalších nabídek. V současné době si klient může vybrat z nabídky zajištěných fondů, fondů peněžního trhu, dluhopisových fondů, smíšených fondů, akciových fondů, podílových fondů apod. IKS se řadí mezi tři největší investiční společnosti s podílem na trhu ve výši 16,6% a spravovaným majetkem ve výši 91,7 mld. Kč. Také v tomto případě docházím ke zjištění, že největší objem investovaných prostředků je ve fondu peněžního trhu, pomyslné druhé místo zaujímá balancovaný fond následován fondem dluhopisovým. Také zde můžeme pozorovat trend, že klienti preferují nižší výnos, ale současně také nižší míru rizika. Tento jev je dán také situací po roce 1989 a také konzervativním postojem občanů před rokem 1989. V té době neexistovala prakticky možnost investovat finance, kromě vkladní knížky. Po roce 1989 se prostor pro investice sice otevřel, avšak známé kauzy týkající se privatizace zapříčinila to, že lidé se stali velmi skeptickými a opatrnými vůči dalším možnostem investování.

3.2.3

Československá obchodní banka, a.s.

Československá obchodní banka, a.s., dále jen ČSOB je tzv. univerzální bankou. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. 24

24

ČSOB [online].2010. Česká verze. poslední revize 2010. [cit.2010-12-04] Dostupný z www. http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 17

V roce 1999 byla, jako obě předchozí banky, privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stává KBC bank. Za další důležitý moment v historii ČSOB je považováno převzetí Investiční a poštovní banky. V případě ČSOB byl však vývoj trochu jiný, podle ukazatelů zisku za účetní období vidíme markantní propad v roce 2008. Ve Výroční zprávě ČSOB za rok 2008 se uvádí, že v důsledku globální finanční krize přecenila skupina ČSOB celé své portfolio CDO na nulu (dopad na čistý zisk 8,5 mld. Kč) a zaúčtovala čistý dopad přecenění a opravných položek k expozici vůči Lehman Brother (292 mil. Kč) a islandským bankám (512 mil. Kč). I přes tato opatření skupina vykázala v roce 2008 čistý zisk 1,0 mld. Kč. Udržitelný čistý zisk vzrostl meziročně o 22 % na 12,7 mld. Kč. I přes nepříliš dobrou situaci na trhu však ČSOB v roce 2009 dosáhla nárůstu zisku oproti roku 2008. Svou zásluhu na tomto výsledku mají vyšší čisté výnosy z úroků. Vzhledem k situaci na trhu a zpřísnění podmínek na úvěrovém trhu dochází k zavedení vyšších rizikových marží u úvěrů a tím také dochází k vyšším výnosům. Opětovnou renesanci zažívají hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Nejvýznamějšími společnostmi jsou např.: Poštovní spořitelna, ČSOB pojišťovna, Hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, ČSOB Investiční společnost. ČSOB Investiční společnost využívá svých pobočkových sítí k maximálnímu využití investičního potenciálu, který skupina ČSOB má. Podle nabízených produktů má suverénně nejširší základnu nabízených investičních instrumentů. 25 ČSOB Investiční společnost vznikla v roce 1998 transformací společnosti O.B. Invest. Také v ČSOB Investiční společnosti můžeme rozlišit několik typů investic, jež jsou diverzifikovány podle rizika, výnosu apod. Tak jako ISČS a IKS, tak také ČSOB Investiční společnost nabízí fondy peněžního trhu, zajištěné fondy, dluhopisový fondy, strukturované fondy, smíšené fondy, akciové fondy, profilové fondy a fondy pro právnické osoby.

3.3 Investiční produkty a jejich charakteristika Ve druhém bodě jsem stručně nastínil charakteristiku porovnávaných bank společně s jejich dceřinými společnostmi, jež zajišťují zprostředkování investic. Všechny banky mají ve své finanční skupině společnost, která požadavky klientů umí uspokojit. Struktura 25

ČSOB [online].2010. Česká verze. poslední revize http://www.csob.cz/cz/Fondy/Stranky/Vsechny-fondy.aspx 18

2010.

[cit.2010-12-04]

Dostupný

z www

nabízených produktů je také velmi podobná. Všechny společnosti však selektují jednotlivé fondy do určitých skupin, které jsem také výše zmínil. V této kapitole bych se rád zaměřil na jednoduchý popis nabízených skupin fondů a nejdůležitějších produktů u porovnávaných bank. Produkty jsem vybral i z toho důvodu, že jsou nejrozšířenější, nejvíce doporučované v roce 2005 a mají zajímavé parametry.

3.3.1 Základní definice investičních produktů Obecně jsou fondy děleny do několika kategorií. Níže popíši ty nejzákladnější:

Fondy peněžního trhu

Podle míry rizika se fondy peněžního trhu řadí mezi nejméně rizikové. Doporučuje se pro konzervativní investory, kteří preferují jistotu před vyšší mírou rizika. Výnosy nebývají zdaleka závratné a v současné době nepokrývají ani inflaci. Výhodou těchto fondů je však vysoká likvidita a bezpečná investice. Fondy peněžního trhu se využívají spíše v krátkodobém zhodnocování, tj. investiční horizont je doporučován zhruba na 1 rok. Cenné papíry, jež v této struktuře převažují, jsou státní pokladniční poukázky, termínované vklady a krátkodobé dluhopisy.

Dluhopisové fondy

Také dluhopisový fondy nepředstavují pro klienta závratné riziko. Zpravidla jsou využívány ke střednědobým investičním záměrům, což jsou především dva až tři roky. Vzhledem k tomu, že je investiční horizont delší, je také větší pravděpodobnost, že výnosy budou z dlouhodobého hlediska vyšší. Struktura takového fondu je pak následující. Většina fondů investuje do vládních a podnikových dluhopisů, jež zajišťují relativní stabilitu vyšší výnosnost, než je tomu u fondů peněžního trhu. U obou fondů platí, že hodnota investic může v časovém období kolísat a to v závislosti na vývoji na trhu a dalších faktorech.

19

Akciové fondy

Akciové fondy jsou považovány z dlouhodobého hlediska za nejvýnosnější. Doporučený investiční horizont je zde pět let a více a to z důvodu vysoké kolísavosti hodnoty investic. Tento typ fondů se doporučuje investorům, kteří jsou odolní vůči vysokému kolísání investic. Fond tak investuje do domácích a zahraničních akcií. Z dlouhodobého hlediska můžeme konstatovat, že hodnota akcií sice v průběhu mohla klesat, ale v konečném výsledku to jsou nejvýnosnější finanční instrumenty.

Zajištěné fondy

Zajištěné fondy jsou určené klientům, jež nebudou postrádat určitou dobu své finanční prostředky např. po dobu pěti let. Cílem těchto typů fondů je zajistit určitý výnos investice a současně ochránit danou investici před poklesem ke dni splatnosti. Jednotlivé banky tak nabízí různé formy těchto zajištěných fondů. Samotná investice však během investičního období může kolísat a také se dostat pod garantovanou hranici investic. Zajištěné fondy jsou většinou otevírány na striktně stanovenou dobu a klient má také omezenou možnost tento nákup provést. Princip zajištěného fondu spočívá např. v těchto podmínkách. Standardně je zřizován a období pěti let. Pokud investujete své peníze do tohoto fondu, máte garantovanou určitou výnosnost, např. 15% za 5 let. Toto je minimální zhodnocení, které může být klientovi garantováno. Pokud se sledovaný ukazatel resp. předem daný počet sledovaných akcií drží nad stanovenou hranicí, zisk může být vyšší. Ten je také uveden v podmínkách jednotlivých zajištěných fondů.

Smíšené fondy

Jak jsem již ve druhém bodě zmínil, jedná se o fondy, které kombinují investice do jednotlivých nástrojů, jak peněžního, dluhopisového, tak také akciového trhu. Opět je zde doporučováno investovat v horizontu tří až pěti let. V rámci těchto fondů však klient může přesouvat své investice mezi jednotlivými trhy v závislosti na vývoji celkového trhu. 26

26

Pokud klient dokáže svou investici sledovat, může maximalizovat zisk v závislosti na přesouvání svých investic převážně mezi dluhopisovým a akciovým trhem. Víme, že pokud akcie klesají, rostou dluhopisy a naopak. 20

Profilové fondy Profilové fondy se charakterizují jako fondy fondů. Do portfolií se nakupují podílové listy jiných podílových fondů. Jsou řešením pro každého, kdo chce jednoduše investovat do jednoho fondu a vědět, že je aktivně spravován dle pravidel diverzifikace a aktuálního dění na trzích. Poměry jednotlivých složek ve fondu (peněžní trh, dluhopisy, akcie) jsou v Profilových fondech aktivně řízeny. 27

3.3.2 Investiční produkty České spořitelny, a.s Ve druhé části jsem již zmínil některé investiční produkty ISČS současně s rozdělením investičních produktů podle složení jednotlivých fondů. Vzhledem k obsáhlosti tématu vždy vyberu nejzajímavější a nejvíce doporučované produkty v roce 2005 z jednotlivých bank. Fondy peněžního trhu Sporoinvest je definován jako vysoce konzervativní fond, který je určený pro velmi konzervativní klienty, kteří jsou velmi citliví vůči kolísání rizika. Níže předkládám graf se složením portfolia. Složení portfolia Sporoinvest

Dluhopisy s variabilním kuponem Depozita Dluhopisy s pevným kuponem Pokladniční poukázky Podílové listy

1%

14% 8%

56%

21%

Graf č. 2 Složení portfolia Sporoinvest Zdroj: www.iscs.cz + vlastní zpracování

Z grafu je patrné, že Sporoinvest opravdu investuje do produktů s nízkou mírou rizika. Pokud by docházelo ke kolísání hodnoty podílových listů nebo jejich částí, nedochází 27

ISČS [online].2010. Česká verze. poslední http://www.iscs.cz/web/fondy/Profilove_fondy/

revize

21

2010.

[cit.2010-12-04]

Dostupný

z www.

k markantnímu poklesu hodnoty podílových listů. Proto se doporučuje investorům, kteří chtějí zhodnotit své peníze krátkodobě, nebo pro ty, jež neví, zda-li je nebudou v budoucnu potřebovat. Pokud bychom se podívali na výnosnost od doby vzniku tohoto fondu, tj. od roku 1996 se fond v průměru zhodnocoval ve výši 4,33%. Z grafu vývoje Sporoinvestu - tj. peněžního trhu je vidět propad vývoje ceny podílového listu v souvislosti s krachem Islandu.

Graf č. 3 Vývoj fondu Sporoinvest Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilovefondy/

Fondy dluhopisového trhu

Sporobond je považován za jeden z největších fondů v ČR. Od založení fondu v roce 1998 bylo průměrné zhodnocení ve výši 4,97%. Dluhopisové fondy jsou určeny především ke střednědobému investování na tři až pět let a je určen investorům, kteří dokáží tolerovat vyšší změny kurzů jednotlivých podílových listů. Níže opět vidíme strukturu portfolia Sporobondu. Státní dluhopisy Korporátní dluhopisy Depozita Podílové listy

Složení portfolia Sporobond

10% 10%

69% 11%

Graf č. 4 Složení portfolia Sporobond Zdroj: http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/FACT_SHEETY/sporobond_clr.pdf + vlastní zpracování 22

Většinu portfolia tvoří dluhopisy emitované v České republice a to ve výši 81,53%. Zbytek portfolia je rozděleno mezi dluhopisy vydávané v Evropě a USA. Z grafu také jasně vidíme, že Sporobond investuje převážně do státních dluhopisů, které jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. 11% portfolia je investováno do firemních dluhopisů, z nichž za nejvýznamnější jsou považovány dluhopisy Erste Bank nebo např. Espa Bond EuroCorporate. Jelikož je Sporobond přednostně dluhopisový fond a díky uklidnění situace na trhu počátkem roku 2009 je velký rozdíl oproti vývoji Sporoinvestu, přestože v počátečních obdobích se vyvíjeli podobně. Rozdíl je v tom, že Sporobond obsahoval menší část těchto dluhopisů - Islandu a Maďarska a díky tomu, že výnosy nově vydávaných dluhopisů kvůli úrokovým sazbám klesaly, tím pádem cena stávajících dluhopisů rostla, protože nesly vyšší výnos, tento fond zaznamenal zajímavé zhodnocení. Další graf uvádí vývoj kurzu Sporobondu od roku 2005 do současnosti.

Graf č. 5 Vývoj fondu Sporobond Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilove-fondy/grafy/sporobond-otevreny-podilovy-fond/

Fondy akciového trhu

V nabídce fondů, jež investují v rámci akciových trhů, můžeme jmenovat Sporotrend, Global Stocks FF, Top Stocks a fondy ESPA Stock. Poslední jmenované se pak diverzifikují a jmenují podle toho, kde jaký fond investuje. Za nejoblíbenější produkt můžeme považovat Sporotrend. Ten je určen pro tzv. dynamické investory, kteří mají volné finanční prostředky a z dlouhodobého hlediska je mohou postrádat. Opět zde předkládám graf se složením tohoto fondu.

23

Složení portfolia podle původu emitentů - Sporotrend Rusko Turecko

4%

10%

4%

Maďarsko

39%

5% 5%

Česká republika Řecko

7% 8%

Ukrajina

9%

9%

Kazachstán Polsko Kypr Ostatní

Graf č. 6 Složení portfolia Sporotrend Zdroj: www.iscs.cz + vlastní zpracování

Z grafu č. 6 vidíme, že se tento fond orientuje spíše na Východní Evropu a tzv. rozvíjející se země. Podle Sporotrendu je velmi atraktivní Rusko, kde směřuje celých 39% investic, ostatní rozdělení investovaných prostředků je velmi diverzifikované a rozmanité. Paradoxně je to Sporotrend, jež od počátku založení vykazuje nejmenší výnos. Toto je dáno vysokou kulminací cen jednotlivých podílových listů. Jako další důvod tohoto výnosu spočívá v relativně krátké době trvání fondu. Přece jenom se akciové fondy doporučují na delší časové období. Podle mého názoru jsou akciové fondy vhodné k investici až na dvacet let. Ostatní dva výše zmíněné si udržují standardní výkonnost. Smíšené fondy V současné době nabízí ISČS tři typy fondů, novinkou v nabídce je Osobní portfolio 4, dále je to PLUS- otevřený podílový fond a Fond řízených výnosů. První dva zmíněné byly založeny tohoto roku, poslední ze jmenovaných již v roce 1999. Fond řízených výnosů je vhodnou volbou pro ty, kteří chtějí zvolna začít s investicemi na akciových trzích. Je určen opatrným investorům, pro které jsou fondy peněžního trhu optimální, nicméně by se rádi menší měrou podíleli na možném růstu akciových trhů. Pokud např. na trhu akcií není příznivá situace, fond dokáže podíl akcií v portfoliu snižovat a současně tím snižovat také riziko poklesu celé investice. V grafu č. 7 opět vidíme strukturu portfolia tohoto fondu.

24

Struktura portfolia Fondu řízených výnosů 5% 23%

72% Nástroje peněžního trhu Dlluhopisový trh Akciový trh

Graf č. 7 Struktura portfolia Fondu řízených výnosů Zdroj: http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/FACT_SHEETY/frv_clr.pdf + vlastní zpracování

Fond řízených výnosů především investuje do českých investičních instrumentů, z nichž za nejvýznamnější je považovány instrumenty Espa Cash Corporate Plus T nebo např. Škoda Auto. 72% investic je soustředěno do instrumentů peněžního trhu, což zajišťuje nízkou míru rizika.

Zajištěné fondy

V současné době prostřednictvím ISČS není nabízen žádný zajištěný fond, nicméně se o těchto možnostech zmíním. Poslední fond byl upsán v květnu minulého roku na dobu trvání pěti let. Tyto fondy zde zmiňuji, protože jsou klíčovým produktem v další analýze. Jednak byly velmi populární z hlediska garantované návratnosti a také nabízely slušné zúročení. V současné době však ISČS nabízí nové produkty, jež by měly být atraktivnější a také by měly splňovat požadavky potenciálních klientů. Jako nové produkty se považují Fondy životního cyklu nebo právě smíšené fondy. Za dobu svého trvání zhodnotil vložené prostředky ve výši 4,47% p.a. Strategickým cílem investiční politiky tohoto fondu je dosáhnout průměrného ročního zhodnocení překonávajícího výnos českých státních dluhopisů a to tak, aby maximální možná ztráta během jednoho roku s vysokou mírou pravděpodobnosti nepřesáhla 3 %.28 Další alternativou investování jsou také profilové fondy, které zajistí správnou diverzifikaci portfolia v závislosti na rizikovosti investice. 28

ISČS [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10]. Dostupné z: http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/ 25

3.3.3 Investiční produkty Komerční banky, a.s Mezi úspěšné fondy, jež se nabízejí prostřednictvím KB a IKS můžeme opět řadit fondy peněžního trhu, smíšené fondy a profilové fondy. Níže uvádím nejvíce doporučované a reálné produkty Komerční banky v roce 2005 svým investorů.

Fondy peněžního trhu

Jasným favoritem peněžního trhu v rámci finanční skupiny KB je fond IKS Peněžní trh PLUS. Objem investovaných prostředků je v objemu cca 5,3 mld. Kč. Obdobně jako tomu bylo u ISČS a Sporoinvestu, také tento fond alokuje své prostředky primárně do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů apod. Od svého založení v roce 1997 dosáhl průměrné výkonnosti 3,45% p.a.

Struktura portfolia IKS Peněžního trhu PLUS Depozita České státní dluhopisy

2%

Státní pokladniční poukázky

27%

Podnikové dluhopisy domácích emitentů

11%

60%

Graf č. 8 Struktura portfolia IKS Peněžního trhu PLUS Zdroj: www.iks-kb.cz + vlastní zpracování

V porovnání s fondem ISČS Sporoinvestem, však můžeme spatřovat jiné procentuální rozložení v portfoliu. Tento fond převážnou část prostředků alokuje do státních pokladničních poukázek - 60%, u Sporoinvestu jsou to dluhopisy s variabilním kuponem - 56%, což se také projevuje na výkonnosti a kolísavosti - viz. graf č. 9 na další straně.

26

Graf č. 9 Vývoj fondu IKS Peněžní trh PLUS Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilovefondy/grafy/iks-penezni-trh/

Smíšené fondy

IKS Balancovaný - dynamický fond je fond, jež investuje do středoevropských akcií a dluhopisů. Tak jako u Fondu řízených výnosů, také výhodou tohoto fondu je možnost upřednostnit tu složku v portfoliu, jejíž vývoj je v daném časovém období výhodnější. Vzhledem k tomu, že portfolio tvoří dluhopisy a akcie, je možné vhodně kombinovat tyto dva segmenty. Z praxe víme, že pokud na trhu akcií dochází k poklesu, začíná se dařit dluhopisům a naopak. Proto zde dochází k maximalizaci výnosu za daných podmínek.

Složení portfolia IKS Balancovaný dynamický fond

Nástroje peněžního trhu

5%

13%

Ostatní dluhopisy

9%

11%

21%

23% 18%

České státní dluhopisy Ruské akcie Polské akcie Maďarské akcie České akcie

Graf č. 10 Složení portfolia IKS Balancovaný dynamický fond Zdroj: http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/files/Fondy_iks_kb/ + vlastní zpracování 27

I přes značnou kolísavost můžeme vysledovat, že od založení tohoto fondu si investoři připsali v průměru 7,01% p.a. V portfoliu tímto musí být zastoupeny akcie v minimální výši 30% a současně nesmí být překročena hranice 70% zastoupení dluhopisů. Proto je tento fond vhodný pro klienty, jež jsou si vědomi případného vyššího kolísání své investice. Následující graf opět znázorňuje rozložení investovaných prostředků. Vývoj fondu IKS Balancovaný dynamický se hodně podobá fondu Fénix smíšený fond, viz graf č. 11.

Graf č. 11 Vývoj fondu IKS Balancovaný dynamický Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilovefondy/grafy/iks-balancovany/

Profilové fondy Z profilových fondů můžeme zmínit Fénix smíšený fond. Ten je určen pro střednědobé investování, investiční horizont je v tomto případě minimálně 3 roky. Struktura portfolia Fénix smíšený fond

17% 39%

44%

Peněžní trh Dluhopisy Akcie

Graf č. 12 Struktura portfolia Fénix smíšený fond Zdroj: http://www.ikskb.cz/opencms/opencms/iks/files/Fondy_iks_kb/ + vlastní zpracování 28

V daném portfoliu se nachází celá škála fondů. Jsou to hlavně fondy složené z fondů nabízených IKS, samotnou KB a tzv. SGAM fondy. SGAM fondy jsou všechny základní investiční strategie dostupné v dnešní době na kapitálových trzích. Zajímavou skupinu fondů z pohledu investora tvoří sektorově a územně orientované investiční strategie, např. fond zaměřený na čínské nebo indické akcie, či fond investující do akcií ropných a energetických společností nebo firem zabývající se těžbou a zpracováním zlata. Volba podkladové měny záleží na investorových preferencích. Většina fondů je nabízena v denominaci EUR a USD, tři fondy jsou nabízeny i v CZK. Podle této struktury portfolia je minimum investic alokováno do nástrojů peněžního trhu. Podle tohoto složení také můžeme očekávat vyšší rizikovost investice, která je však eliminována vysokým počtem jednotlivých podílových fondů, jež jsou zastoupeny v portfoliu. Jak jsem zmínil, doporučená doba této investice je minimálně tři roky. Opět, podle mého názoru, bych doporučil investiční horizont delší, minimálně 5 let a to z důvodu relativně vysokého zastoupení akciových fondů. Díky tomuto zastoupení je fond nyní přibližně na stejných úrovních jako dosahoval v roce 2005, viz. graf č. 13.

Graf č. 13 Vývoj fondu Fénix smíšený Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z: http://www.kurzy.cz/podilovefondy/grafy/fenix-smiseny/

29

3.3.4 Investiční produkty Československé obchodní banky, a.s Také ČSOB nabízí širokou škálu produktů, jež jsou členěny podle výše uvedené typologie. Do nabídky produktů se tak řadí typy podílových fondů, jako jsou fondy peněžního trhu, dluhopisového fondu, zajištěné fondy, akciové a v neposlední řadě také smíšené. Z osobního hlediska můžu konstatovat, že ČSOB nabízí nejširší možnou nabídku investičních produktů.

29

Dále se opět budu zabývat nejrozšířenějšími a nedoporučovanějšími

investičními produkty ČSOB, které v roce 2005 byly nabídnuty skutečnému klientovi. V oblasti zajištěných fondů byl klientovi představen aktuální zajištěný fond, který odpovídal jeho investičnímu chování, tj. vyvážený investor. Konečné rozhodnutí bylo však na klientovi.

Fondy peněžního trhu

V rámci fondů peněžního trhu je nabízeno celkem 6 fondů pod názvem KBC Multi Cash CSOB. Jednotlivé podfondy jsou vedeny v CZK, EUR a USD. Vzhledem ke složení portfolia, tj. euroobligace s krátkou dobou splatnosti, státní pokladniční poukázky a depozita, vykazuje fond stabilně vzrůstající výnosy bez většího kolísání. Graf znázorňuje složení portfolia, tentokrát podle doby splatnosti. Celkem 88% investičních instrumentů je splatných do 1 roku. Pouhých 12% je investováno do instrumentů, jejichž splatnost je delší než jeden rok. Složení portfolia ČSOB Multi Cash podle doby splatnosti

12% Do 3 měsíců 3-6 měsíců

27%

54% 7%

6- 12 měsíců Nad 1 rok

Graf č. 14 Složení portfolia ČSOB Multi Cash CZK podle doby splatnosti Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Fondy-penezniho-trhu/Stranky/BE0173476400.aspx + vlastní zpracování 29

Také propracovanost internetových stránek je na vysoké úrovni a klientovi poskytuje maximální orientaci a výbornou informovanost 30

U fondu ČSOB Multicash nastala stejná situace jako u Sporoinvestu s tím rozdílem, že v sobě obsahoval dluhopisy na delší dobu než jeden rok, které nesly zajímavý kupon. Tyto dluhopisy se postupně nechávaly až do doby splatnosti. Díky tomu tento fond rychle a zajímavě vyrost a překonal hodnotu, ze které spadl. Nyní jak je vidět z grafu, se stává konzervativním. Křivka již není tak rostoucí z důvodu toho, že fond momentálně v sobě obsahuje větší část cenných papírů splatných do 6 měsíců, z důvodu toho, že čeká na zvýšení úrokových sazeb, aby mohl rychle zareagovat na tuto situaci. Platí zásada – pokud vzrostou úrokové sazby, nové dluhopisy ponesou větší výnos než stávající.

Graf č. 15 Vývoj fondu ČSOB Multi cash Zdroj: www.csob.cz

Zajištěné fondy

Zajištěné fondy ČSOB patří ke špičce a jsou nejprodávanějšími na českém trhu. Každý měsíc ČSOB upisuje nové fondy s různými investičními strategiemi. Tyto fondy jsou, tak jako fondy u IKS a ISCS, většinou časově omezeny a to dobou pěti let. V současné době ČSOB upisuje další čtyři nové zajištěné fondy. ČSOB ve své nabídce rozlišuje několik typů zajištěných fondů. Jedním z nich je zajištěný fond, druhý je fond s omezenou ochranou investice a třetím typem je fond s minimální garancí vrácení investice. V prvním případě je garantované navrácení investované částky, pokud fond nebude zhodnocovat investici podle předem stanovených podmínek, popřípadě garantuje minimální výnos, pokud nebude příznivá situace a sledovaný index poklesne pod stanovenou míru.

31

Druhý případ zajišťuje pouze částečnou návratnost investice. Princip spočívá v tom, že pokud vývoj sledovaného indexu klesne pod stanovenou hranici, investor se 100% podílí na poklesu resp. ztrátě indexu. Pokud index neklesne o více než o 50%, klient obdrží částku, kterou investoval. Třetím typem je fond, jež garantuje např. 95% návratnost investice bez ohledu na další podmínky. V historii fungování zajištěných fondů ČSOB již bylo uzavřeno a splaceno více jak 60 těchto zajištěných fondů.

Smíšené fondy

Smíšené fondy skupiny CSOB opět nabízejí množství různých typů fondů, které splňují veškeré požadavky klientů. Tak jako u jiných investičních společností, tak také u ČSOB může klient využít různých variant. Princip smíšených fondů jsem již zmínil v předchozí části. Do skupiny smíšených fondů ČSOB řadí také fondy profilové. Smíšený fond ČSOB bohatství vznikl v roce 2003 a kombinuje v sobě možné varianty různých investičních nástrojů. Tento fond je určen pro klienty s investičním profilem 3 a více. Také tento fond umožňuje přelévání investic mezi dluhopisovou a akciovou složkou podle kolísání investic. Níže předkládám graf se strukturou portfolia. Tak jako je tomu i u ostatních smíšených fondů, hlavními složkami jsou zde akcie a obligace resp. akciový trh a trh dluhopisů, což potvrzuje také graf č. 11. Fond investuje převážně do českých akcií a dluhopisů a to z celých 82%. Doporučený investiční horizont je minimálně tři roky.

Struktura portfolia ČSOB bohatství 0,2%

17,6%

22,5%

59,7%

Akcie tuzmenské Akcie zahraniční Obligace CZK Hotovost

Graf č. 16 Struktura portfolia ČSOB bohatství Zdroj: http://www.csob.cz/cz/fondy/Smisene-fondy/Stranky/770000002244.aspx + vlastní zpracování

32

Fond ČSOB Bohatství je svojí strukturou podobný fondu KB Fénix smíšený (vývoj uvádí graf č. 11). Tudíž jejich vývoj je obdobný.

Graf č. 17 Vývoj fondu ČSOB Bohatství Zdroj: KURZY [online].2010. Poslední revize 2010 [cit.2010-12-10] Dostupné z:http://www.kurzy.cz/podilovefondy/grafy/csob-fond-bohatstvi-do-1-7-2004-csob-fond-stability/

33

4. Analýza jednotlivých doporučovaných produktů vybraných českých bank z minulosti Již v předchozích částech jsem zmínil termíny jako riziko, likvidita a výnosnost. Tyto tři základní ukazatele tvoří tzv. trojúhelník. Podle něhož se investoři rozhodují, kam své volné prostředky budou alokovat.

Riziko

Každá investice bývá spojena s určitou mírou rizika. Vzhledem ke skutečnosti, že základním cílem investorů bývá dosažení co nejvyšší výnosnosti, je možno v daném případě rizikovost investic vztáhnout k tomuto cíli a chápat ji jako nejistotu investora spojenou s tím, že se mu nepodaří z předmětného investičního finančního instrumentu dosáhnout očekávané výnosnosti. 30 Rozlišujeme několik druhů investičního rizika. Pokud se budeme zabývat pouze riziky, jež souvisí s investováním do finančních instrumentů, můžeme zmínit tato rizika: o riziko změn tržní úrokové síly, o inflační riziko, o riziko událostí, o riziko insolvence, o riziko ztráty likvidity předmětného finančního instrumentu, o riziko měnové, o riziko právní, o riziko operační, o riziko individuálních vlastností.31

Riziko, jak víme, je stav, o kterém se může investor domnívat, že nastane. Proto se také stanovují způsoby odhadu rizikovosti. Mezi ně také řadí určování rizika prostřednictvím subjektivních odhadů a prostřednictvím statistických metod. Nejčastěji používané metody

30

REJNUŠ, O.; Peněžní teorie. 5. vyd. Nakladatelství CERM. 2010. 354 s. ISBN 978-80-214-4044-9, s 163 REJNUŠ, O.; Peněžní teorie. 5. vyd. Nakladatelství CERM. 2010. 354 s. ISBN 978-80-214-4044-9, s. 164165 31

34

výpočtu rizika jsou především rozptyl a směrodatná odchylka, jež se používají k měření rizika.

Likvidita

Likvidita je dalším faktorem v rámci investování, jež v nemalé míře ovlivňuje poptávku po jednotlivých nabízených instrumentech. Jedná se o rychlost, s jakou je možno daný investiční produkt přeměnit zpět na peníze. Za cenné papíry, které se považují za vysoce likvidní, se považují např. akcie. Za málo likvidní produkt jsou považovány např. termínované vklady.

Výnosnost

Výnosnost je charakterizována jako procentuální zvýšení hodnoty investované částky za rok, přičemž se berou v úvahu veškeré poplatky spojené s investicí.32 V praxi se setkáváme také s výpočty výnosnosti, jež byly již zrealizované, anebo se využívají k predikci stanovení budoucích výnosů investičních instrumentů. K ocenění výnosnosti se používá např.: o úroková míra nebo míra zisku, o pravidlo současné hodnoty, o pravidlo vnitřní míry výnosnosti, o pravidlo doby návratnosti.33

4.1 Analýza produktů z hlediska rizika u vybraných bank Jak jsem výše zmínil, k měření rizika se využívají hlavně statistické ukazatele. Směrodatná odchylka nám umožňuje změřit riziko, resp. průměrnou odchylku od průměru. Stanovuje nám také kolísavost jednotlivých investic. Pokud se budeme zabývat fondy peněžního trhu u analyzovaných bank, zjistíme, že v rámci možných rizik jsou peněžní trhy na minimálních úrovních. Také tomu dopovídá

32

JÍLEK. J.; Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-2472963-3. s. 377 33 CIPRA. T.; Finanční průvodce matematikou. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 308 s. ISBN 80-86119-91-2. s. 67 35

směrodatná odchylka, která se pohybuje v rozmezí mezi cca 0,22% - 1,00%. Čím více se tento ukazatel nule blíží nule, tím je kolísavost menší a riziko také. Následující graf srovnává tři fondy peněžního trhu v bankách. Za sledované období jsem zvolil desetiletý cyklus, aby analýza měla větší vypovídací schopnost. Z dlouhodobého hlediska můžeme sledovat, že fondy peněžního trhu opravdu nepodléhají velkým výkyvům, riziko poklesu investice je tedy velmi malé a to i v kratších časových intervalech.

Sporoinvest

Kolísavost fondů peněžního trhu

IKS peněžní trh PLUS ČSOB Multi Cash CZK

1,9000 1,5000 1,1000 0,7000 0,3000 -0,1000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 18 Kolísavost fondů peněžního trhu Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

Na ose y jsou vyvedeny hodnoty podílových listů porovnávaných fondů. Žlutá linie znázorňuje fond ISČS Sporoinvest, modrá linie patří fondu IKS Komerční banky a hnědá náleží fondu ČSOB Multi Cash CZK. Z dlouhodobého hlediska sledujeme, že je to fond ČSOB, jenž podléhal nejmenším výkyvům a ani v době ekonomické krize nepoklesl. Rizikovost je v tomto případě nejmenší ze všech tří porovnávaných fondů, tak jako jeho výnosnost. 34 Za „nejvíc“ rizikový můžeme považovat IKS peněžní trh PLUS. Tuto tezi podporuje fakt, že v letech 2008 až 2009 došlo k poklesu výnosnosti a relativně velké kolísavosti fondu vůči dvěma ostatním. Jaká rizika mohla způsobit pokles hodnoty fondů? Podle mého názoru přispěly k výkyvům inflační tlaky, resp. projevilo se inflační riziko, kdy výše inflace převyšovala výnosnost jednotlivých fondů a samozřejmě také situace na trhu sazeb stanovovaných ČNB. 34

Výnosnost fondů porovnávaných bank bude zmíněna v následující části. 36

Jak se chovaly smíšené fondy v období deseti let? Opět na dalším grafu můžeme pozorovat zajímavé změny. Historicky nejstarším fondem je IKS Fond balancovaný dynamický, jež byl založen v roce 1998, Fond řízených výnosů byl založen v roce 1999, a poslední porovnávaný fond byl založen v roce 2003. Spojnice trendu, které doplňují celý graf, nám znázorňují kolísavost fondu v jednotlivých letech.

Kolísavost smíšených fondů ve vybraných bankách

Fond řízených výnosů IKS balancovaný

Procenta 3

ČSOB bohatství

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2000

2001 2002

2003 2004

2005 2006 2007

2008 2009

2010

Graf č. 19 Kolísavost fondů ve vybraných bankách Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

Většímu riziku podléhá v tomto případě fond IKS Fond balancovaný. Na opačné straně stojí právě produkt ISČS. Výše jsem také graficky znázornil složení portfolií sledovaných fondů. Markantní rozdíly v kolísavosti fondů jsou doprovázeny právě rozložením investic do jednotlivých investičních instrumentů. Malá kolísavost u fondu ISČS je dána z důvodu, že celých 72% je investováno do instrumentů peněžního trhu, zbytek je pak doplněno o trhu dluhopisů a akcií. Také dobré řízení portfolia a predikce možných rizik řadí tento fond mezi velmi stabilní a málo rizikové, avšak opět zhodnocení nedosahuje vysokých hodnot. Fond ČSOB investuje své prostředky převážně do českých obligací a Fond balancovaný naopak převážně investuje do akcií (57%). U IKS Balancovaného dynamického je předpokládaná kolísavost investice a s tím také spojená vyšší míra rizika, která je dána velkým zastoupením akcií v portfoliu.

37

4.2 Analýza produktů z hlediska likvidity u vybraných bank Výše jsem definoval, co likvidita je. Víme, že současně se rizikem a výnosností tvoří tři základní faktory, které ovlivňují rozhodování klienta při výběru vhodného investičního nástroje. Na výši likvidity působí další faktory působící na trhu. Za stěžejní můžeme považovat agregátní poptávku. Jaká bude situace na trzích v případě, kdy začne poptávka klest? Je to dáno tím, že pokud na trhu vládne pesimistická nálada, snižuje se poptávka po investičních instrumentech a zpomaluje se tedy jejich nakupování- zpomaluje se likvidita. To má za následek pokles hodnoty cenných papírů a zvýšení jejich rizikovosti. Jakou likviditou disponují jednotlivé produkty v bankách, představuje následující tabulka. Společně s likviditou také srovnám faktory rizika a výnosnosti.

Tabulka č. 2 Porovnání rizika, výnosnosti a likvidity produktů v bankách Výnosnost vysoká Spořící účet střední Terminovaný vklad nízká Běžný účet vysoká Státní dluhopis vysoká Akcie vysoká Stavební spoření Podílový list podílového fondu střední vysoká Penzijní připojištění

Rizika nízká nízká nízká nízká vysoká nízká střední střední

Likvidita vysoká nízká vysoká vysoká vysoká nízká střední nízká

Zdroj: JÍLEK. J.; Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-2472963-3. s. 379

Tato tabulka ukazuje základní produkty v bankách a vztah výnosnosti, rizika a likvidity. Pokud tato data rozvedeme dál, tj. některé produkty budeme dále diverzifikovat, bude situace následující

Tabulka č. 3 Porovnání rizika, výnosnosti a likvidity produktů v bankách Fondy peněžního trhu Fondy dluhopisového trhu Fondy akciového trhu Smíšené fondy Profilové fondy Zajištěné fondy

Výnosnost nízká střední vysoká střední střední nízká až střední

Zdroj: vlastní zpracování

38

Rizika nízká nízká vysoká střední střední Nízká

Likvidita vysoká střední nízká až střední střední střední nízká

Fondy peněžního trhu patří mezi nejlikvidnější produkty, protože prostředky jsou investovány do krátkodobých cenných papírů apod. Naproti tomu fondy akciového trhu se řadí svou likviditou spíše ke středu. Jako důvod označuji to, že v případě poklesu ceny akcie mohu sice dočasně nastartovat jejich odprodej, pokud ale ceny akcií klesají rychlým tempem, svou likviditu ztrácejí, nebude zájem o jejich koupi. U smíšených a profilových fondů sledovaných bank bude rozhodující, o jaký fond se bude jednat. Víme, že profilové fondy existují v několika variantách a stupních, které jsou diverzifikovány podle rizika. Tomu také bude odpovídat i jejich likvidita.

4.3 Analýza produktů z hlediska výnosnosti u vybraných Pravidla, podle kterých se stanovuje výnosnost investičních nástrojů, je stručně popsána v této kapitole. Stanovování např. vnitřního výnosového procenta nebo čisté současné hodnoty dokáže odborníkům napovědět, zda-li se oplatí do daného instrumentu investovat. Pokud se však podíváme na investiční rozhodování z pohledu klienta, musíme si přiznat, že klientovi v podstatě tyto metody nebudou „nic říkat“. Klient se rozhoduje na základě průměrných ročních výnosů jednotlivých fondů. V následujícím grafu porovnávám opět fondy peněžního trhu, tentokrát z pohledu výnosnosti.

Sporoinvest

Vývoj výnosnosti peněžních fondů

IKS Multi Cash 12,00%

7,00%

2,00%

-3,00%

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-8,00%

Graf č. 20 Vývoj výnosnosti peněžních fondů Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

39

2006

2007

2008

2009

Z grafu je patrné, že ačkoli po celou dobu fungování tohoto fondu si klienti připisovali výnosy, tyto výnosy mají klesající tendenci. Počáteční růst byl dán otevření finančních trhu v ČR a novými možnostmi investování. Proto bylo dosahováno nadprůměrného zhodnocení. Stejný trend můžeme vypozorovat také u výše zmíněných produktů ISČS. V grafu je znázorněna výkonnost od roku 1997. V jednotlivých letech také můžeme vidět, že např. kolísání fondu ČSOB je minimální, což zaručuje vysoce stabilní zhodnocování investice s nízkou mírou rizika. Pokud porovnáme výkonnost fondu ISCS a IKS, spatřujeme, že u obou fondů výkonnost postupně klesala. Od počátku obou fondů je výnos nepatrně vyšší, než je tomu u fondu ČSOB, nicméně vývojový trend fondů ČSOB naznačuje, že by výnos od počátku vzniku mohl být v následujících letech vyšší než u dalších dvou porovnávaných fondů. Také riziko a výnosnost jsou dva faktory, které se navzájem ovlivňují, proto křivky v grafech mají následující vývoj, pokud riziko a tím také kolísavost stoupá, stoupá také možnost vyššího zhodnocení. Z krátkodobého hlediska však vysoké riziko může způsobit nemalé ztráty na hodnotě investovaných prostředků, což můžeme také pozorovat v grafu 18 a grafu č. 20. Smíšené fondy jsou podle mého hodnocení rizikovější, což dokázala analýza uvedená v grafu č. 19. Výnosnost porovnávaných smíšených fondů jsem znázornil v dalším grafu a opět zde vidíme podobnost s grafem č. 21. Kolísavost v letech 2003 až 2005 dosahovala u IKS fondu až tří procentní hranice, s tím také spojená výnosnost dosáhla v daných letech cca třicetiprocentní hranice. Vývoj výnosnosti opět vidíme v grafu.

Výnosnost smíšených fondů

Fond řízených výnosů IKS Balancovaný- dynamický ČSOB bohatství

25,00% 15,00% 5,00% -5,00%

2000

2001

2002

2003

2004

-15,00% -25,00% -35,00% Graf č. 21 Výnosnost smíšených fondů 40

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

41

5. Simulace investičních produktů v jednotlivých bankách v roce 2005

nabízených

klientovi

V úvodu jsem zmínil jako cíl práce vyhodnocení investičního doporučení českých bank klientovi. Předchozí část byla věnována přehledu jednotlivých fondů na základě rizikovosti, likvidity a výnosnosti. Tato část práce již bude zaměřena na reálného klienta roku 2005 a na konkrétní nabídku, odpovídající jeho investičnímu profilu. Tento pojem je však používám během posledních dvou let. Dříve byla situace odlišná, podrobněji v další části textu. Výše porovnávané produkty v jednotlivých bankách byly v roce 2005 nabídnuty klientovi s predikcí vývoje na pět let dopředu. V roce 2005 se jednalo o klienta, kterému byla uskutečněna reálná nabídka. Každá banka – Česká spořitelna, Komerční banka a Československá obchodní banka, dala klientovi konkrétní nabídku na 2 fondy - jednalo se o kombinace smíšeného a zajištěného, dluhopisového a zajištěného, smíšeného a peněžního trhu. Kombinace těchto produktů byla klientovi nabídnuta v závislosti na jeho požadavcích nezkušeného investora a na tom, že uváděné produkty patřily v roce 2005 k nejvíce doporučovaným produktům v daných bankách. Na základě uskutečněné nabídky měl klient možnost se rozhodnout. Jednalo se o klienta - muž, 35 let, ženatý, dvě nezletilé děti. Společně s manželkou činil jejich měsíční příjem 30.000,-Kč, splácel hypotéku ve výši 8.535,- Kč. Výše hypotéky resp. její nesplacená část byla v roce 2005 1.300.000,- Kč. Výdaje na domácnost včetně hypotéky činily 25.000,-. Zbylé peníze si klient ponechával prozatím na svém běžném účtu. Na účtu měl k dispozici cca 100.000,-. Jen pro připomenutí, údaje spojené s hypotékou jsou zde pouze z důvodu zjištění volných zdrojů klienta. Podrobnosti o hypotéce jako je úroková sazba, délka splatnosti a další zde uvádět nebudu, přesahují délku investice. V rámci dědictví klient získal sumu peněžních prostředků ve výši 500.000,- , které chtěl jednorázově uložit a nechat zhodnocovat. Své volné finanční prostředky nepotřeboval, ale upřednostnil, kdyby měl k dispozici alespoň část prostředků, které mohl získat při nenadálé situaci. Svou investici nepotřeboval po dobu cca 5 let. V roce 2005 neměly banky povinnost zjišťovat tzv. investiční profil klienta. Tato povinnost je od roku 2008. Bez vyplnění dotazníku v současné době nemůže být obchod uskutečněn. Z informací, které jsme od klienta získali v roce 2005, bychom ho mohli podle dnešních kritérií zařadit mezi tzv. vyvážené až dynamické investory.

42

Pro přehlednost jsou údaje v tabulce:

Tabulka č. 4 Finanční prostředky klienta

Finanční prostředky klienta příjem domácnosti splátka hypotéky úrazové pojištění výdaje na domácnost celkem volné zdroje uspořeno na běžném účtu dědictví

30 000,00 8 535,00 500,00 25 000,00 5 000,00 100 000,00 500 000,00

Zdroj: Vlastní zpracování

V dalších bodech práce uvedu nabídky jednotlivých bank reálnému klientovi, které mu byly nabídnuty v roce 2005. Každá banka nabídla produkty pro ni v roce 2005 nejžádanější a nejrozšířenější a také dle aktuální nabídky fondů. Navíc se jednalo o nezkušeného klienta v oblasti investování. V jednotlivých tabulkách s nabídkou produktů jsou vždy uvažovány dvě varianty – optimistická a pesimistická. Obě varianty banky uváděly na produktových letácích, klient byl s nimi seznámen. Optimistická varianta byla nejpravděpodobnější a uváděla očekávaný vývoj v závislosti s historickým vývojem, a kterou banky uváděly jako prodejní argument. Na druhé straně pesimistická varianta byla nejhůře předpokládaná varianta, v některých případech se jednalo i o to, že klient po skončení fondu nedostal žádné zhodnocení, nebo dokonce mohl očekávat ztrátu.

5.1 Česká spořitelna, a.s. První z bank, Česká spořitelna, nabídla klientovi své klasické standardní produkty. Bylo klientovi doporučeno uložit prostředky do zajištěného fondu a do Sporobondu. Sporobond jako největší fond České spořitelny a zajištěný fond z aktuální nabídky v roce 2005. Byla mu předložena tato nabídka: Uložení částky 100.000,- Kč do Sporobondu s předpokladem zhodnocení 3% p.a. a zbytek do zajištěného fondu ESPA č. 9.

35

Tento fond garantuje návratnost původní

investice maximální možné zhodnocení neuvěřitelných 80% za pět let, tj. 16% p.a. 35

Podrobné informace k tomuto fondu jsou k dispozici na http://www.iscs.cz/files/documents/fondy/fondy_zajistene/ESPA_CS_zajisteny_9/050812_ISCS_ESPA_8a9_D L%20letak.pdf 43

V případě optimistické strategie, kterou banka očekávala dle historického vývoje fondu, by klient zhodnotil své prostředky takto: výnos ze Sporobondu by byl ve výši 15.927,Kč a výnos ze Zajištěného fondu ESPA 9 by byl ve výši 320.000,- Kč. V případě negativního vývoje by klient obdržel zpátky své vložené prostředky tj. 400.000,- Kč z Fondu Espa 9

36

a v případě negativního vývoje Sporobondu v průměru -2% p.a. by klient obdržel 90.392,-. Přehled variant znázorňuje tabulka č. 5.

Tabulka č. 5 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta

ČS Sporobond ESPA 9

Zhodnocení Investovaná Optimistická Pesimistická částka varianta varianta 100 000 Kč 15 927 Kč -9 618 Kč 400 000 Kč 320 000 Kč 0 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

5.2 Komerční banka, a.s. V Komerční bance byly klientovi nabídnuty tyto varianty, které odpovídaly v té době nejžádanějším produktům a aktuální nabídce banky: částka 300.000,- Kč bude investována do IKS Fondu Balancovaného dynamického s doporučením, že je možné z tohoto fondu jakoukoli částku vybrat. Také částku 200.000,- je možno vybrat, pokud budou peníze investovány do IKS peněžního fondu PLUS. Správně bylo klientovi doporučeno, aby v případě potřeby výběru finančních prostředků vybíral z fondu peněžního trhu, protože tento fond nepodléhá velkým výkyvům. Předpokládané zhodnocení tří set tisícové investice byla poradcem stanovena na 5% p.a., což znamená optimistickou variantu, tj. zhodnocení o 82.884,- Kč. Zhodnocení částky v IKS peněžním fondu PLUS by mohla být varianta následující: předpokládané zhodnocení ve výši 1,5% p.a. tj. 15.457 Kč. V případě negativního vývoje na peněžním trhu předpokládáme ztrátu ve výši -2% p.a. tj. ztrátu téměř 20.000,z původní investované částky. Předpoklad negativního vývoje investice 300.000,-Kč je poněkud složitější, neboť IKS Balancovaný fond se z krátkodobého hlediska vyznačuje vysokou kolísavostí, což může znamenat také vyšší ztráty.

36

Pokud do výpočtu zahreme také vývoj inflace reálně by klient obdržel pouhých 361.568,- Kč 44

Tabulka č. 6 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta

KB IKS Balanc. IKS Peněžní trh

Zhodnocení Investovaná Optimistická Pesimistická částka varianta varianta 300 000 Kč 82 884 Kč 0 Kč 200 000 Kč 15 457 Kč -20 000 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

5.3 Československá obchodní banka, a.s. V případě ČSOB byly klientovi nabídnuty tyto varianty. Investice do fondu ČSOB bohatství a do zajištěného fondu ČSOB Reverzní click 4 v délce trvání fondu 3,5 roku.

37

Zajištěný fond byl klientovi doporučen dle aktuální nabídky zajištěných fondů. Zajištěný fond garantuje navrácení investice a vyplacení částky 10 Kč za podílový list navýšenou o výnos odvozený od zhodnocení evropských akcií. Maximální možný výnos 50% za dobu trvání fondu. U fondu ČSOB bohatství předpokládáme zhodnocení 7%. Rozložení prostředků podle poradce bylo klientovi doporučeno v tomto poměru: 350.000,- Kč do Zajištěného fondu a 150.000,- Kč do ČSOB bohatství. Opět v případě optimistické varianty by zhodnocení v zajištěném fondu činilo až 12 % p.a. tj. 175.000,- Kč. U ČSOB bohatství by částka činila cca 70.000,- Kč.

Tabulka č. 7 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta

KB ČSOB Reverzní click 4 ČSOB Bohatství

Zhodnocení Investovaná Optimistická Pesimistická částka varianta varianta 350 000 Kč 150 000 Kč

175 000 Kč 70 000 Kč

0 Kč -15 000 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

37

Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách ČSOB- http://www.csob.cz/cz/fondy/Splacenefondy/Stranky/LU0228824065.aspx

45

6. Komparace investičních produktů nabízených klientovi v letech 2005-2010 V této části srovnám bankami nabídnuté reálné produkty v roce 2005, které patřily k nejvíce doporučovaným produktům, a s tím, jak si tyto doporučované investice reálně vedly v uplynulém období pěti let, tj. od roku 2005. Pro srovnání použiju tabulky uváděné v předchozí kapitole, avšak doplněné o reálný vývoj. Opět zde použiju optimistickou a pesimistickou variantu, které banky uváděly v produktových letácích a které vycházely z historického vývoje daného fondu.

6.1 Česká spořitelna, a.s. Tabulka č. 8 Zhodnocení investic po pěti letech, Česká spořitelna Zhodnocení

Česká spořitelna Sporobond ESPA 9

Skutečnost Investovaná Optimistická Pesimistická sledované částka varianta varianta období 5 let 100 000 Kč 15 927 Kč -9 618 Kč 11 131 Kč 400 000 Kč 320 000 Kč 0 Kč 44 671 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

V grafickém znázornění výsledky vypadají následovně: Sporobond

Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010

ESPA 9

320 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč

15 927 Kč

50 000 Kč

-9 618 Kč

0 Kč

11 131 Kč

44 671 Kč

0 Kč -50 000 Kč Optimistická varianta

Pesimistická varianta

Skutečnost sledované období 5 let

Graf č. 22 Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010, ČS, a.s. Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování 46

Graf č. 22 znázorňuje investiční rozhodnutí klienta před pěti lety a současně také reálný výnos v roce 2010. Pokud by klient investoval do instrumentů tak, jak mu bylo navrženo před pěti lety, získal by z investice 500.000,- za pět let 55.802,- Kč. V průměru za pět let Sporobond zhodnotil vložené prostředky ve výši 2,17% p.a. a zajištěný fond zhodnotil své prostředky ve výši 2,14% p.a. Toto zhodnocení v podstatě pokrývá meziroční míru inflace. Daná investice tak nepodléhá znehodnocování a hodnota peněz zůstává zachována. Graf skutečného vývoje Sporobondu je uveden v kapitole č. 3.3.2. Investiční produkty ČS.

6.2 Komerční banka, a.s. Pokud by se klient rozhodl investovat do produktů KB, za pět let by získal finanční obnos, jež je znázorněn v tabulce a grafu.

Tabulka č. 9 Zhodnocení investic po pěti letech, Komerční banka, a.s. Zhodnocení

KB IKS Balanc. IKS Peněžní trh

Skutečnost Investovaná Optimistická Pesimistická sledované částka varianta varianta období 5 let 300 000 Kč 82 884 Kč 66 226 Kč 200 000 Kč 15 457 Kč -20 000 Kč -8 067 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010

IKS Balanc. IKS Peněžní trh

100 000 Kč

82 884 Kč 66 226 Kč

80 000 Kč 60 000 Kč 40 000 Kč 15 457 Kč 20 000 Kč -20 000 Kč 0 Kč

-8 067 Kč

0 Kč

-20 000 Kč Optimistická varianta

Pesimistická varianta

Skutečnost sledované období 5 let

Graf č. 23 Vývoj vybraných produktů v letech 2005 - 2010 KB, a.s. Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

47

Podle zhodnocení za posledních pěti let by klient získal 58.159,- Kč. Toto zhodnocení je nepatrně vyšší než v předchozím případě, ale zhodnocení opět vyrovnává meziroční zvyšování cen.

6.3 Československá obchodní banka, a.s. Pokud by se klient rozhodl investovat do produktů, jež mu byly nabídnuty v rámci produktů ČSOB, zhodnocení by bylo minimální. Za období pěti let by klient svou investici 500.000,- zhodnotil pouhými 7.000,- Kč. Graficky je tato skutečnost znázorněna v grafu č. 24.

Tabulka č. 10 Zhodnocení investic po pěti letech, ČSOB Zhodnocení

ČSOB ČSOB Reverzní click ČSOB Bohatství

Skutečnost Investovaná Optimistická Pesimistická sledované částka varianta varianta období 5 let 350 000 Kč 150 000 Kč

175 000 Kč 70 000 Kč

0 Kč -15 000 Kč

0 Kč 6 873 Kč

Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

V tomto případě zajištěný fond vyplácel investovanou částku a fond ČSOB Bohatství zhodnotilo danou investici v průměru o 0,9%.

ČSOB Reverzní click

Vývoj vybraných produktů v letech 2005-2010, ČSOB

ČSOB Bohatství

350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč -50 000 Kč

350 000 Kč

175 000 Kč

70 000 Kč -15 000 Kč

Optimistická varianta

Pesimistická varianta

0 Kč

Skutečnost sledované období 5 let

Graf č. 24 Vývoj vybraných produktů v letech 2005 - 2010, ČSOB Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

48

6 873 Kč

6.4 Analýza investičního rozhodnutí klienta v období pěti let Na základě těchto podaných informací se klient rozhodl investovat své finanční prostředky a rozložit je mezi tyto produkty. 100.000,- Kč bude investovat do Sporobondu, 150.000,- Kč do Zajištěného fondu ESPA 9, 200.000,- Kč investuje do IKS Balancovaného dynamického fondu a 50.000,- Kč do fondu ČSOB Reverzní Click. Za pět let klient zhodnotil své volné prostředky takto:

Vývoj vybraných produktů v letech 2005 - 2010, volba klienta Optimistická varianta

Pesimistická varianta

Skutečnost sledovaného období 5 let

120 000 Kč

55 256 Kč 15 927 Kč 11 331 Kč

16 752 Kč 0 Kč

44 151 Kč

0 Kč

25 000 Kč 0 Kč 0 Kč

-9 618 Kč

Sporobond

ESPA 9

IKS Balancovaný

ČSOB Reverzní click 4

Graf č. 25 Vývoj vybraných produktů v letech 2005 - 2010, volba klienta Zdroj: www.iscs.cz, www.iks-kb.cz, www.csob.cz, + vlastní zpracování

V rámci tohoto investičního rozhodnutí klient za pětileté období zhodnotil svou investici cca 72.234,- Kč. Musíme však podotknout, že ČSOB Reverzní fond po pěti letech zpětně vyplácel vloženou částku ve výši 50.000,- Kč a klient tedy žádné zhodnocení u tohoto fondu neobdržel. Míra inflace v tomto případě není započítávána. Pokud bychom však míru inflace zohlednili za posledních pět let, klient tímto získal méně než uvedených 72.234,- Kč. Pokud porovnáme výše uvedenou analýzu u jednotlivých bank a jejich nabídek, můžeme zjistit, že nejvyššího zhodnocení by klient dosáhl, kdyby investoval veškeré prostředky do IKS Balancovaného Dynamického fondu. Kdyby své portfolio rozložil mezi Sporobond a Zajištěný fond ESPA 9, pak by jeho zhodnocení nebylo tak výrazné, jako u IKS Balancovaného Dynamického fondu, ale stále by bylo pro klienta zajímavé.

49

Já osobně si myslím, že zhodnocování investic je spíše dlouhodobý proces, a pokud chce klient investovat, mělo by to být na dobu delší, než je pouhé pětileté období. Každý typ fondu je připravován dle určitého investičního horizontu, zhodnocování je pak možné kdykoliv. Dle mého názoru klientovi banky nenabídly základní produkty, jako jsou termínované vklady a spořicí účty. Tyto varianty na zhodnocení prostředků ani u jedné banky nebyly nabídnuty. Nikdo o této možnosti ani neuvažoval. Problematikou a srovnáním výše uvedeného zhodnocení se budu zabývat v následujících kapitolách.

50

7. Komparace s alternativními možnostmi a formulace doporučení pro klienta

investování

V předešlých částech práce jsem se zabýval skutečnými doporučeními pro klienta v oblasti investičních produktů doporučovaných trojicí největších bank. V této poslední srovnávací části své závěrečné bakalářské práce se zaměřím na alternativní investice. Proto se zaměřím na to, jak by klient zhodnotil svoje finance, pokud by celou částku 500.000,investoval do alternativní investice. Jako alternativní investici jsem si zvolil český akciový index PX a termínované vklady ČSOB. Termínované vklady jednak z důvodu přehlednosti jejich úročení a jednak z dostupnosti dat.

7.1 Index PX Index PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha (dále BCPP). První výpočet indexu PX se uskutečnil 20. března 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX50 a PXD. Index PX převzal historické hodnoty staršího indexu PX 50 a spojitě na ně navázal38. Výše indexu je dána cenou akcií firem obchodovaných na BCPP a jejich vahami na index, viz tabulka. Tabulka č. 11 Společnosti a jejich váhy v indexu PX Váha v indexu ČEZ 25,00% Erste Bank 25,00% Komerční banka 15,50% Telefónica O2 ČR 14,63% NWR 6,94% Unipetrol 4,01% CETV 3,41% VIG 2,73% Philip Morris ČR 1,79% Pegas Nonwovens 0,45% Orco 0,21% ECM 0,16% AAA 0,14% KIT digital 0,03%

Společnost

Zdroj: Vlastní zpracování 38

WIKIPEDIA [online].2010. Poslední revize 2008 [cit.2010-12-26] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_PX 51

V grafu je znázorněn vývoj indexu PX od roku 2005 do 2010.

Graf č. 26 Vývoj indexu PX od roku 2005 Zdroj: www.patria.cz + vlastní zpracování

Investice finančních prostředků do indexového certifikátu vázaného na tento index, kde klient měl možnost prakticky získat neomezený výnos, ale také mohl o celou investici přijít, by dopadla tak, že by klient získal 32.172 korun navíc. Tato částka udává výnos ve výši 6,43%. Hodnota počátkem roku 2005 činila 1.050,6 a koncem roku 2009 pak 1.118,2

Tabulka č. 12 Zhodnocení investice PX investovaná částka 500 000,00

optimistická pesimistická skutečnost za 5 let varianta varianta neomezený výnos -500 000,00 32 172,00

Zdroj: Vlastní zpracování

52

7.2 Termínované vklady ČSOB Termínované vklady jsou vhodné pro ty, kteří mají volné finanční prostředky (které nemíní použít) a přejí si je zhodnotit, získat jistý výnos v zásadě bez rizika ztrát. Jsou úročeny výhodněji než běžné nebo spořicí účty (některé banky, ale mohou mít spořicí účet úročený výhodněji, než jiné banky termínovaný vklad). Úročení termínovaných vkladů bank se liší. Banky mají nastaveny různé parametry termínovaných vkladů. Nejběžnější je doba splatnosti. Ta se pohybuje od 1 týdne, 1 měsíce až k několika letům. Zpravidla maximálně na 3 roky. Po tuto dobu jsou peníze nedostupné. V případě nutnosti se k nim klient dostane, avšak zaplatí smluvní pokutu, poplatek. Dále se pak jedná o pásma pro úročení. Zde platí přímá úměra. Čím vyšší úroková sazba, tím vyšší úrok. Úrokové sazby na termínovaných vkladech se v roce 2005 pohybovaly na úrovni 2 - 3% p.a. pro vklady na 2 - 3 roky v uvedených bankách. Z důvodu dostupnosti dat jsem si zvolil termínované vklady ČSOB.

Tabulka č. 13 Zhodnocení termínovaného vkladu

zhodnocení po odečtení 15% daně 2005-2008 2008-2009 částka vkladu 3% p.a. 2,75% p.a. celkem ČSOB Termínovaný vklad 500 000 Kč 12 750 Kč 11 688 Kč 61 625 Kč Zdroj: Vlastní zpracování, ČSOB

Klientovo rozhodnutí bylo v roce 2005 zhodnocovat volné prostředky prostřednictvím fondů. Alternativa termínovaných vkladů nebyla zmíněna. Uvažujme tedy variantu, že byla klientovi nabídnuta možnost uložit volné prostředky na termínovaný vklad. Jedná se o vyváženého investora, který upřednostňuje jistotu oproti riziku. Prostředky by byly zhodnoceny na termínovaném vkladu ČSOB tak, jak je uvedeno v tabulce č. 13. Tj. klient prostředky uložil nejprve ne tříletý termínovaný vklad s pevnou úrokovou sazbou 3%. Za toto období by zhodnotil prostředky 38.250,-. V roce 2008 byla smlouva prodloužena na další 2 roky, avšak za aktuální úrokovou sazbu, která činila 2,75% p.a. Klient by za toto dvouleté období získal dalších 23375,- Pokud by se klient v roce 2005 rozhodl, že prostředky ve výši 500.000,- uloží na termínovaný vklad ČSOB, pak by celkové jeho zhodnocení bylo 61.625,Jedná se však o částku čistého úroku. Na konci každého kalendářního roku banka automaticky odvedla za klienta daň ve výši 15%.

53

Pouze část vkladu klient nechal na běžném účtu, na kterém úroková sazba v roce 2005 v ČSOB byla 0,6% a 1% p.a. Pro názornost je v tabulce č. 14 uvedena výše úrokové sazby v jednotlivých letech pro jednotlivé částky. Klient se rozhodl, že částku 100.000,- ponechá na běžném účtu. Za dobu 5 let a za předpokladu, že po celou dobu se částka na účtu nezmění, klient dostane zhodnocení ve výši 1.335,- CZK. Pokud bychom uvažovali, že na BÚ ponechá i částku 500.000,- pak jeho zhodnocení bude na tuto částku 9.648,-

Tabulka č. 14 Úrokové sazby na běžných účtech ČSOB

rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Úrokové sazby na běžných účtech ČSOB úroková sazba zhodnocení nad 100.000 nad 500.000 100 000 500 000 0,60 1,00 510 4 250 0,45 0,60 383 2 550 0,45 0,60 383 2 550 0,05 0,05 43 213 0,01 0,01 9 43 0,01 0,01 9 43 celkové zhodnocení 1 335 9 648

Zdroj: Vlastní zpracování, ČSOB

54

8. Celkové shrnutí nabídek bank, alternativních investic a rozhodnutí klienta V této kapitole se zaměřím na přehledné uspořádání doporučované nabídky bank klientovi v roce 2005, respektive na reálné zhodnocení doporučení, vč. rozhodnutí klienta. Jen pro připomenutí uvádím, že se jednalo o reálnou nabídku v roce 2005 skutečnému klientovi vybraných a nejvíce doporučovaných produktů. Každá banka nabídla klientovi jinou variantu zhodnocení. Žádná banka však klientovi nedoporučila uložení volných prostředků do termínovaného vkladu, s částkou 100.000,- neuvažovala žádná banka. Tato částka byla uložena pouze na běžném účtu jako rezerva.

Tabulka č. 15 Přehled nabídek bank, rozhodnutí klienta vč. výše zhodnocení zhodnocení investovaná optimistická pesimistická skutečnost skutečnost banka produkt za 5 let částka varianta varianta za 5 let* Česká Sporobond 100 000 Kč 15 927 Kč -9 618 Kč 11 131 Kč 2,23% spořitelna ESPA 9 400 000 Kč 320 000 Kč 0 Kč 44 671 Kč 2,23% Komerční IKS Balancovaný 300 000 Kč 82 884 Kč 0 Kč 66 226 Kč 4,42% banka IKS Peněžní trh 200 000 Kč 15 457 Kč -20 000 Kč -8 067 Kč -0,81% ČSOB Reverzní click 4 350 000 Kč 175 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0,00% ČSOB ČSOB Bohatství 150 000 Kč 70 000 Kč -15 000 Kč 6 873 Kč 0,92% Index PX 500 000 Kč neomezeně -500 000 Kč 32 172 Kč 1,29% Termínovaný vklad 500 000 Kč 61 625 Kč 2,47% ČSOB Běžný účet 500 000 Kč 9 648 Kč 0,39% Sporobond 100 000 Kč 15 927 Kč -9 618 Kč 11 331 Kč 2,27% rozhodnutí ESPA 9 150 000 Kč 120 000 Kč 0 Kč 16 752 Kč 2,23% klienta IKS Balancovaný 200 000 Kč 55 256 Kč 0 Kč 44 151 Kč 4,42% ČSOB Reverzní click 4 50 000 Kč 25 000 Kč 0 Kč 0 Kč 0,00% celkové zhodnocení dle rozhodnutí klienta 72 234 Kč 2,89% *zhodnocení je uvedené po odečtení 15% daně a všech poplatků Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce jsou barevně zvýrazněny nejlepší varianta (zelená), nejhorší varianta (červená) a skutečné zhodnocení (modrá), které klient za dobu 5 let reálně získal z částky 500.000,-. V části tabulky zhodnocení – skutečnost za 5 let jsou odečteny všechny poplatky a u termínovaného vkladu daň ve výši 15%. Klient na rozložené částky získal částku 72.234,-, což odpovídá 2,89% p.a. Pokud by však celou částku vložil na termínovaný vklad a nechal je 55

uloženy po celou dobu pěti let, pak by měl zhodnocení 2,47% p.a. Největšího zhodnocení by získal, pokud by celkovou částku vložil do IKS Balancovaného dynamického fondu, kde by získal klient zhodnocení 4,42% p.a. Klient nevyužil doporučení Komerční banky na vložení částky 200.000,- do IKS Peněžní trh PLUS, na kterém by ztratil -0,81% p.a. Za povšimnutí také stojí zhodnocení prostředků zainvestováním do indexového certifikátu, který kopíruje vývoj indexu PX, zde by klient nezhodnotil prostředky jako na termínovaném vkladu, ale pouze 1,29% p.a.

56

9. Diskuse Předchozí 3 části práce byly zaměřeny na analýzu doporučovaných produktů bank, na jejich komparaci a na skutečné rozhodnutí klienta. Klient se rozhodl rozložit svoje finanční prostředky do produktů bank. Jsou investice prostřednictvím bank tou nejlepší investicí? Doporučují banky klientům ty nejlepší varianty? Má klient, potažmo jakýkoliv investor, jinou možnost investování než prostřednictvím bank? Velké množství otázek, na něž se dá odpovědět několika způsoby. Dle mého názoru a vlastních zkušeností, jako investičního poradce, bych nezkušeným investorům doporučil poradit se se zkušenými odborníky, jako jsou poradci v bankách. Ti procházejí odbornými kurzy, mají přístup k novým informacím na trhu a dobré zázemí. Zkušenější investoři, kteří se v daném prostředí pohybují, znají ho a vědí, s jakými riziky se mohou setkat, pak mohou investovat přímo např. přes Patrii, RM-Systém a další podobné společnosti. Klientovi, kterého jsem popisoval v předchozích kapitolách a informací, které o něm mám, bych doporučil, aby využíval profesionálního poradenství bank. Osobně bych dal klientovi doporučení rozložení finančních prostředků podle výše uvedeného dělení do podílových fondů s tím, že zhruba 15% (max. 30%) volných financí bych investoval do akciových fondů, popřípadě do indexového certifikátu vázaného na akciový index. Všechny tyto finanční prostředky bych ponechal zhodnocovat až do doby, kdy budou děti např. studovat a budou potřebovat prostředky ke studiu. Vycházel bych z investičního profilu klienta - tj. vyvážený investiční profil, viz tabulka č. 1. Jelikož se jedná o nezkušeného a vyváženého klienta, proto bych doporučil nejprve 15% do akciového fondu. Toto je minimální hranice u vyváženého typu investora. Po jeho zkušenostech s akciovými fondy, bych se postupně dostával až na ideální hranici 30%. Bylo rozhodnutí správné? Jaké jiné možnosti měl klient k dispozici? Získal klient maximální zhodnocení na částku 500 000,-. Bylo mé doporučení klientovi správné? Několik otázek, nad nimiž je třeba se zamyslet. Nyní podrobněji. Klient se rozhodl, že prostředky rozloží mezi produkty všech tří bank - 100.000,- Kč bude investovat do Sporobondu, 150.000,- Kč do Zajištěného fondu ESPA 9, 200.000,- Kč investuje do IKS Balancovaného dynamického fondu a 50.000,- Kč do fondu ČSOB Reverzní Click. Dle situace v roce 2005 a z dostupných informací o klientovi šlo o jeho rozhodnutí, které bych okomentoval následovně. Výběr produktů na základě rozhodnutí klienta byl podle 57

mého názoru správný z padesáti procent. Klient si vybral fondy, jež byly zaměřeny pouze jednostranně. V tomto portfoliu chyběly také zastoupené akcie. Pokud bych klientovi v současné době dal vyplnit investiční dotazník, pak bych došel k závěru, že je vyvážený typ investora a je ochoten investovat své volné finanční prostředky na dobu pěti let, nebál bych se do portfolia zahrnout také akciový fond. Také jako správný poradce bych o klientovi získal podrobnější informace z hlediska příjmů, spoření apod. a sestavil klientovi finanční plán. Finanční plán však není součástí mé bakalářské práce, ale v současné době je hodně využíván při investičním poradenství. Zabývá se také produkty se státní podporou a myslí na zajištění klienta na stáří. Jen pro úplnost uvádím produkty se státní podporou. Těmi jsou stavební spoření, penzijní připojištění a životní pojištění. Podrobněji se těmito produkty zabývat nebudu. Je pro tento typ investora výhodné investovat přímo do již zmiňovaného indexového certifikátu, popřípadě do jiných forem alternativních investic? Tento typ investora je opatrnější s určitou mírou riskování, kterému vyhovuje doporučení od profesionálů, jako jsou banky, konečné rozhodnutí však nechává sám na sebe. Nedokážu si představit, že popisovaný klient by investoval sám, jistota převyšuje míru rizika. Pokud bych uvažoval, že se jedná o jiný typ klienta, tj. klienta, který se sám zajímá o finanční trhy, ekonomiku a nepotřebuje poradit od někoho jiného, než je on sám, pak by mohl investovat přímo prostřednictvím Patrie nebo RM-Systému. S takovými klienty se setkávám zřídkakdy. Ve skutečnosti dle vlastních zkušeností převažují investoři, kteří si nechají poradit a investují prostřednictvím bank.

58

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit úspěšnost minulých investičních doporučení českých bank. Klient dostal v roce 2005 několik reálných nabídek v té době nejžádanějších a nejdoporučovanějších investičních produktů, na zhodnocení volných prostředků. Měl k dispozici částku 500.000,- , kterou rozložil do 4 produktů mezi tři největší banky působících

na

českém

bankovním

trhu.

Mezi

Komerční

banku,

Českou

spořitelnu a Československou obchodní banku. V práci jsem došel k závěru, že jeho rozhodnutí mělo za následek výnos ve výši 72.234,- odpovídající reálnému zhodnocení 2,80% p.a. Klient mohl také celou částku uložit do IKS Balancovaného dynamického fondu, pak by dosáhl nejvyššího zhodnocení v rámci investičních produktů - reálné zhodnocení 4,42% p.a. Pokud by však celou tuto částku uložil na dobu pěti let na termínovaný vklad, pak by jeho zhodnocení činilo 2,47% p.a. Další částku, kterou měl klient k dispozici ve výši 100.000,- nechaly všechny banky uloženu na běžném účtu. Toto zhodnocení klientovi přineslo za dobu 5 let částku 1.335,Jelikož se jednalo o nezkušeného investora a dle investičního profilu o vyváženého, pak jeho rozhodnutí bylo dle mého názoru správné. Klient využil nabídky bank na zhodnocení a sám se rozhodl. Klientovi bych doporučoval, aby investoval prostřednictvím bank, aby část prostředků, maximálně však zpočátku 15% dal do akciového fondu, popř. do akciového indexu, po dalších zkušenostech až 30% svých zdrojů. V současné době bych využil možnosti finančního plánování a peníze rozložil tak, aby měl klient finanční rezervu, zhodnocoval volné prostředky a byl zajištěn na stáří. Co říci na samotný závěr mé bakalářské práce? Investorem se člověk nerodí, ale časem získává zkušenosti, pokud je nezíská sám, pak jednou z možností je nechat si poradit od odborníků. Já osobně doporučuji bankovní poradce, kteří předávají ta nejlepší doporučení a jelikož z tohoto doporučení nemají provizi. Z důvodu provizního systému v současnosti však existuje celá řada rádoby poradců, kteří upřednostňují svůj profit před klientovým. Konečné rozhodnutí je každopádně na každém klientovi. Proto si každý položme 2 základní otázky: kolik času jsem ochoten věnovat svým penězům a co od zhodnocení očekávám. Pak už jen nezbývá než investovat!

59

Seznam literatury [1] CIPRA, T.; Finanční a pojistné vzorce. 1. vyd. Praha GRADA Publishing, 2006. 376 s. ISBN 80-247-1633-X [2] CIPRA. T.; Finanční průvodce matematikou. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 308 s. ISBN 80-86119-91-2 [3] JÍLEK. J.; Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247- 2963-3 [4] PAVLÁT, V.; KUBÍČEK, A.; Regulace a státní dohled nad finančními trhy. 2. vyd. EUPRESS. 2010. 228 s. ISBN 978-80-7408-036-4 [5] RADOVÁ, J.; DVOŘÁK, P.; MÁLEK, J.; Finanční matematika pro každého. 7. vyd. Praha: GRADA Publishing. 2009. 296 s. ISBN 978-80-247- 3291-6 [6] REJNUŠ, O.; Finanční trhy. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2008. 359 s. ISBN 978- 80-87071-87-8 [7] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 1. vyd. Brno: VÚT v Brně, 2005. 254 s. ISBN 80-214-2979-8 [8] REJNUŠ, O.; Peněžní teorie. 5. vyd. Nakladatelství CERM. 2010. 354 s. ISBN 978-80214-4044-9 [9] REJNUŠ, O.; Základy teorie finančních investic. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 2004. 190 s. ISBN 80-7157-796-0 [10] SHARPE, W.; ALEXANDER, G.; Investice. 4. vyd .VICTORIA PUBLISHING, a.s. 1994. 810 s. ISBN 80-85605-47-3 [11] SYROVÝ, P.; Investování pro každého. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 112 s. ISBN 978-80-247-3486-6 [12] VALACH, J.; Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. EKOPRESS, s.r.o. 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6

60

BROKERJET. [online].2010. Česká verze. Dostupný z: www. https://brokerjet.ecetra.com/cz/satl/b/imprint/

Česká spořitelna, a.s. Výroční zprávy. [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. Dostupný z www.csas.cz

ČNB [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. Dostupný z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz &p_DATUM=14.12.2010&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1

Československá obchodní banka [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze.dostupný z www.csob.cz

Československá obchodní banka, a.s. Výroční zprávy. [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. Dostupný z http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/OCSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2009.pdf

Finance. [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. sFinance. http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/informace/fondy/legislativa/

IKS, a.s. [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. Dostupný z www.iks-kb.cz

INVESTIČNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY ISČS [online].2010. Česká verze. Dostupný z www.iscs,cz

Komerční banka [online]poslední revize 2010 [poslední revize 15.12.2010] Česká verze. Zprávy. Dostupný z www.kb.cz

Kurzy. [online]poslední revize 2010 [poslední revize 2010] Česká verze. Dostupné z: www.kurzy.cz

61

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Doporučené složení portfolia v závislosti na investičním profilu klienta ČSOB Tabulka č. 2 Porovnání rizika, výnosnosti a likvidity produktů v bankách Tabulka č. 3 Porovnání rizika, výnosnosti a likvidity produktů v bankách Tabulka č. 4 Finanční prostředky klienta Tabulka č. 5 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta Tabulka č. 6 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta Tabulka č. 7 Předpokládaný vývoj investic- optimistická, pesimistická varianta Tabulka č. 8 Zhodnocení investic po pěti letech, Česká spořitelna Tabulka č. 9 Zhodnocení investic po pěti letech, Komerční banka, a.s. Tabulka č. 10 Zhodnocení investic po pěti letech, ČSOB Tabulka č. 11 Složení Indexu PX Tabulka č. 12 Zhodnocení investice PX Tabulka č. 13 Zhodnocení termínovaného vkladu Tabulka č. 14 Úrokové sazby na běžných účtech ČSOB Tabulka č. 15 Přehled nabídek bank, rozhodnutí klienta vč. výše zhodnocení

62

Seznam grafů Graf č. 1 Porovnání bank na českém trhu za rok 2009 Graf č. 2 Složení portfolia Sporoinvest Graf č. 3 Vývoj fondu Sporoinvest Graf č. 4 Složení portfolia Sporobond Graf č. 5 Vývoj fondu Sporobond Graf č. 6 Složení portfolia Sporotrend Graf č. 7 Struktura portfolia Fondu řízených výnosů Graf č. 8 Struktura portfolia IKS Peněžního trhu PLUS Graf č. 9 Vývoj fondu IKS Peněžní trh PLUS Graf č. 10 Složení portfolia IKS Balancovaný dynamický fond Graf č. 11 Vývoj fondu IKS Balancovaný dynamický fond Graf č. 12 Struktura portfolia Fénix smíšený fond Graf č. 13 Vývoj fondu Fénix smíšený fond Graf č. 14 Složení portfolia ČSOB Multi Cash CZK podle doby splatnosti Graf č. 15 Vývoj fondu ČSOB Multi Cash CZK Graf č. 16 Struktura portfolia ČSOB bohatství Graf č. 17 Vývoj fondu ČSOB bohatství Graf č. 18 Kolísavost fondů peněžního trhu Graf č. 19 Kolísavost fondů ve vybraných bankách Graf č. 20 Vývoj výnosnosti peněžních fondů Graf č. 21 Výnosnost smíšených fondů Graf č. 22 Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010, ČS, a.s. Graf č. 23 Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010 KB, a.s. Graf č. 24 Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010, ČSOB Graf č. 25 Vývoj vybraných produktů v letech 2005- 2010, volba klienta Graf č. 26 Vývoj PX 2005 - 2010

63

Seznam příloh Příloha č. 1

Struktura finančního trhu

Příloha č. 2

Přehled bank na českém bankovním trhu

Příloha č. 3

Porovnání bank na českém trhu

64