Univerzita Karlova v Praze Filosoticka fakulta Ustav filosofie a religionistiky
,
v
,
,
BAKALARSKA PRACE
Michal Karl'a
N abozenske fenomeny v Melvillove Bile velrybe
Religious Phenomena in Melville's Moby-Dkk
2010
Vedouci pnice: PhDr. Milan
Podekovani
Dekuji tfmto vedoudmu pnice PhDr. Milanu Lyckovi za obetave vedeni, konstmktivni kritiku a eenne rady, ktere mi pomohly pfi jejim psani.
tuto bakalarskou praci a dalsich odbornych zdroju.
V Praze dne 12. srpna 2010
samostatne a v-yhradne s pouzitim citovanych
dno neobycejne bohate na mibozenskou symboliku a odkazy (zejmena biblicke, na urovni formalni (volba metafor, prirovnani), tak i narativni Umena postav, episod romanu podle biblicke predlohy). Tento fakt je v jistem ohledu zanizejici a autor s temito fenomeny pracuje, neni jednoznacne srozumitelnY. Prace si klade za "nabozenskYch fenomenu" v dUe objasnit. Uvodni dye kapitoly prace vysvetluji vYchodiska a nastinuji postup. Nasleduje jadro prace - predstaveni struktury a charakteru samotneho zkoumaneho dna a rozbor nabozenskych fenomenu. Zaverecne dye kapitoly podrobneji ,~",5+h·.'1
zjistene souvislosti a zaroven poukazuji na jejich meze.
slova: Herman Melville, BHa velryba, nabozenske fenomeny.
is a work strikingly rich in terms of religous symbolism and references (especially ;>OltoW:;aI.
but not only) both on the formal (selection of metaphors and parables) and narrative
(characters' names, composition of particular episodes upon the biblical pattern) level. This fact is startling and the way in which author uses these phenomena is not simply to thesis aims to unriddle the sense of these "religious phenomena". First two introduction to the and character together with thorough analysis of the religious phenomena. Two chapters are dedicated to wider explanation of discovered connections and pointing out to
Keywords: Herman Melville, Moby-Dick, religious phenomena.
T~T"";"'1Yl:
v)'chodisko a postup .......................................................................................................... 7 bylo dano? ............................................................................................................................... 10 '!"'''-'JU'~ bHych velryb", neboli "charakteristika" ....................................................................... 13 , pornsta, Cl·1-1 osa vypravenl ........................................................................................... 18 ............................................................................................................................................. 23 v
v
,
f:ihllOgrane ..................................................................................................................................... .
.. ",,.,,,,,,. . : vychodisko a postup me
urcen otazkou: jaky je smysl vYskytu mibozenskych fenomenu ve zkoumanem
MelviHove Bile velrybe? Takove urceni vyzaduje okamzite objasnit, co povafuji za 'l,U''''U'''''.~ fenomeny a co minim pod uslovim "smysl vYskytu".
k druhemu. Bila velryba je dilo neobycejne bohate na mibozenskou symboliku a biblicke, ale nejen), a to jak na urovni formaJni (volba metafor, pnrovmini), tak i narativni postav, stavba jednotlivYch episod romanu podle biblicke predlohy). Tento fakt je v jistem zarazejid a zpusob, jakym autor s temito fenomeny pracuje, nen{ jednoznacne srozumitelny. se lze ptat: proc se tu v tak velke mire tyto odkazy a symbolika vyskytuji? Jaky to rna duvod a zpusobem to ovlivlluje vnimani romanoveho celku? Je jejich uZlvani nutne? Co by se stalo, kdyby tam nebyly?
cemu jsem v Bite velrybe venoval pozomost, souhmne oznacuji jako "mibozenske fenomeny". vYcet a klasifikaci nalezne ctenar v kapitolach IV. a V. teto prace. Co tyto fenomeny ale ill~(lSa;U(orU
se tiM, ze kolik religionisru, tolik rUznych definic pojmu "nabozenstvi".' Nemam v
vycerpavat ctenare (ani sebe) sekanim do tohoto gordickeho uzlu, ostatne myslet si, ze bych neco svedl, bych povazoval za krajne posetile. Namisto toho se pokusim reflektovat, jak)'m se tato problematika odrazi v mem vlastnim postupu. Rikam-li reflektovat, na pocatku pnstupoval ke svemu tematu spiSe skrze jista implicitni kriteria, zajmu teprve ve zpetnem pohledu. S ohledem na jejich povahu nepovafuji skutecnost ovsem za diskvalifikujid, jelikoz obe rna co do Cineni s mluvenim, s reci. problematiku kriteria identifikace "nabozenskych fenomenu" ihned na problematiku je nabozenstvi, nemusi nutne ustit v uspokojivY vysledek. Prvni a nepochybny ze tato slova wbec existuji a ze jich pouzlvame. Tim padem jim musime i (nejak,
",aO>L"".u","
bychom je wbee ani nemohli uZlvat - coz je dana tim, ze jsou prostredkem '7~~~"""""X"""
komunikace. Odpoved' na to, co znamena onem vyrazlim rozumet a co znamena dlazdf cestu yen z metodologickeho chaosu. Kterazto formulace napovida,
autoritu se tu minim opfit, totiz 0 Ludwiga Wittgensteina a jeho koncepci recovYch
napf. E. Amal, "Definition", in W. Braun and R. T, McCutcheon (eds.), Guide to the Study of Religion, and New York: Cassell, 2000, s. 21-34.
7
0
charakteristikami,
je prave cini nabozenskym - at' uz z hlediska
Nedelam nic vice, nez
se pokousim osvetiit, co znamena
v
nabozenske. Pravidla hry lze v souladu s Wittgensteinem chapat, nelze je ""UUl\,,'UU
zpusobem popsat. Tedy: poukazuji. Coz krom dalsiho znamena, ze vsichni ueastnici a ctemifi v pripade me prace) se museji na jejich pravidlech (rozumej: vyznamu v
vYrazli) shodnout. Shodou tu minim: ptijmout, ze uzivane pojmy mohou byt (to staCf) . a porozumet tomu, co se pod temito pojmy mysli. ktere si ma prace klade, neni nutno "nabozenske fenomeny" ureit zcela pfesne. meho zkoumani je zpusob, jakym se v Bite velrybe s temito "nabozenskymi fenomeny" ilSb...~:
nebude mit na jeho vYsledek zasadni vliv to, zda bude nektery fenomen vynechan,
zarazen neopravnene. Pficemz se nabizi srovnanf s neuplnou indukci pnrodnfch ved - a, QVl":tIHle
Popper, mimo oblast Ciste matematiky ani jina (ergo upIna) indukce nen! mozna. 5
jsem tedy proeital Bilou velrybu a p
pod carou. lakkoli mezi lidmi panuji a nejspiSe budou panovat neshody v ritual, spiSe se budou schopni shodnout v tom, ze nejaky konkr6tni jev ~ ritual. S metitelnou davkou nadsazky se da nci, ze jsou to dve ruzne recove hry: "fekni, co je to Ci one je ritual." Pro rune a mou praci je rozhodujici ta druha. Nadto nelze nezminit, 'eti toho, co je Ci neni nabozenske, rna sam autor Bile velryby a jako takove to i predklada Toto hledisko jsem se snazil sledovat s krajnf citlivostL)
rna pak s ohledem na takto vymezene vychodisko schema jak6hosi "pnrodovedeck6ho se pti jejim stylistickem i obsahovem rozvrhu muze jevit dosti paradoxne. Na zajimave pozorovani: hojny vYskyt mlbozenskych fenomenu v Bile velrybe. otazka po smyslu: proe se ony fenomeny v dUe vyskytuji? To sarno . rna to nejaky duvod, jinak by tam pfeci nebyly, a pokud, tak by jich nebylo tolik. je vcelku samozrejmy: sber, tndeni a analyza fakm, nakonec zaver vysvetlujici, co z
R. Popper, Logika vedeckeho zkoumimi, Praha: OIKOYMENH, 1997.
9
""hAi''''
the hand expert with sail and oar your heart would have responded invited, beating obedient
T. S. Eliot, The Wasteland, v. 418-422.
,UU-I,nVJ",
ktery pfibil Achab k hlavnimu stozaru sve lodi jako odmenu pro toho hHdkujiciho
ktery jako prvnf spatfi nenavidenou bHou velrybu (srov. Kapitolu XXXVI "Velitelska v Bile velrybe, s. 184), jako kazda jina mince za okolnosti i mnohem mene nezvyklych, . Co se ftka a.ll!k se to fika jsou dvema stranami tehoz sdelenL Mohou a nemuseji spolu Clovek se teto numismatice Uel. Spolu s Wittgensteinem lze konstatovat, ze nas zivot z nejruznejsich "reeovYch her" - a nakolik je hrajeme, natolik je chapeme. Co potom
pfibehy
0
moreplavectvi a ztroskotanich necituji Bibli. Pokud, tak ne kazdou
(integralne) vystaveny na odkazech na kanon zapadni duchovni kultury. Propracovana a symbolika neparri mezi jejich devizy. Ledaze by nebyly tim, elm se
o nabozenstvi se, mysllm si, nemusl omezovat vyluene na studium mibozenskych texru, ritual-a etc., nybrZ mel by nas zajimat rovnez zpusob, jakym je s temito
~illfl~!}Q.
dit zpusoby necekanymi, podobne jako se zlate mince obvykle nefixuji hrebem
se vyda doprostred pralesa Ci na dalek)' ostrov zkoumat tamni mibozenstvi, obyceje. Antropologove povetsinou upousteji od snahy vyClenit pro mibozenstvi vYsostny pomezi vsemi ostatnimi sferami spoleeenskeho a soukromeho zivota, nesnazl se sevfit definici, ktera by z jednoho sveta ueinila dva - mibozensk)' a ten zbyvajici. Radeji
0
v souCinnosti a vzajemne provazanosti casti. (Vymluvnym prikladem budiz
6) Pro fenomenologa naproti tomu je zesvehodruhoveni nabozenstvi casto na obvodu ~~'''''-H'''_ Purity in Danger, New York: Routledge, 1996 (1. vydani 1966). V tomto dUe se zaby-va koncepty vyrUstaji z rozmanitych kultumich a socialnich danostL NahHzi tento jev v souvislostech ukazuje, na pocatku stanovila definici a ml.sledne jen sledovala, ve kterych oblastech se tato definice (ne)napluuje.
10
pnice. (Staci zminit: Mircea Eliade. 7) "kmenu" za nevhodne vypovedet, ceho jsem byl svedkem,
CO
a nac z toho usuzuji. Samosebou kriticky, nesedat si na lep kazde bachoree. Zaroven -
"
volne" - prosty-m vyHcenim vypozorovaneho (Evans Pritchard). Potfebnou rybavu k mohl videt a nemit supiny v ocieh, a slyset to, co vskutku zni, mi poskytlo studium jak kyzeneho rozpolozeni doeflit, anebo svedeetvi druhyeh, kten toho docilili a
to podafilo. V situaci pralesa je nutno pocinat si krajne opatrne s rozdelujici maeetou. , ze nevybirarym ehovanim zmenim misto k nepozmini, je velika. pocit, kdyz je mi pralesem text? Je to rozdfl? Proe je to rozdil? Jsem ve vetSim bezpeCi? musim pouzlvat skalpel? Sotvaze! Jaky je muj vlastni zamer s moji prad? tuiiZeme cekat od textu
0
textu? V prvni fade nahled z jiste perspektivy - soeiologicke,
historieke, feministieke ... Pak vykladajid autor hIeda pro vykladany text vhodne fekl, ve vlastni knihovne. Vysledek bude stez! kdy vycerpavajici, avsak muze nam bYt po necekane vyhHdee, kterou se budeme moei kochat. Za druhe - analyza. Tfeba kterak rymu. A proe je Izmael tak seetely velrybar. (Z vetSi casti pujde
0
nas pnpad.)
- synteza. Zasazeni textu do kontextu, vypraveni do sirsiho vypraveni. Tak lze maniakalnim kapitanu a jeho honbe za velrybou do "velkeho pfibehu" protivne sHy, ba dokonce
0
0
snaze podmanit
posunu hranie sveta, tj. Zapadu. (To si jeste vysvetHme.)
tendence lze kombinovat do unosnych tvaru. Ani ja se tomu patrne nevyhnu. (A religionista, a vlastne lze dodat coby Clovek - nebot' toto je dane - budu nahlizet - i kdyby za chodu a ne stale z jednoho mista. S ohledem na tema (kterak se zachazl s
a pffbuznymi jevy ve zvolenem dUe) a s pomod pnslusnych prad od cehoz upustit nelze, pokusim se rozsifit zjistena fakta
':!" ......u .....'-'UJ
0
fakta zjistena odjinud a
na teto ceste za tajemstvim bile velryby mi bude americky basnik a literarni 1970), autor pozoruhodne a v leccems kontroverzni "studie" 0 MelviUovi Call
8
Vyber a klasifikace fenomenu jsou mym dilem, opfrajidm se v nejvetSi mozne sam autor Blle velryby. Zodpovezenf otazek po puvodu MelviHorych pramenu a dna ponechavam povetSinou na diskusi s Olsonem. bych se ovsem zdrahal oznaCit vyrazem interpretacni. Zacal jsem pfi udivu
~H("~"iJ.iU pnici je vYchozi pn'ive rozliseni jevu na posvatne a profanni, pficemz toto roliseni se nezaklada .ale na zakouseni. Fenomenologie nabozenstvi obecne se zaklad
11
zrodil otazku Jak? (Ano, Proc? prislo az pozdeji.) Pokusil jsem se tedy v na otazku relevantni komponenty. Tak byla upletena
odkazu,
nasledovnik Melvilluv v tradici ve1ke, epicke, mytopoeticke literatury, v z techto fakt jsou dulezita a vysvetluje proc. Mimoto naznacuje, co bychom Bere na sebe ulohu pruvodce. Sekundarni literatura vrha svetlo na
va ctenare, at' si to zjisti - at' uz vlastni uvahou nebo dalsim studiem.) Ma-li ma prace usili nacrtnout plan.
12
III. "Nekolik bilycb velryb", neboli "cbarakteristika" Uvazova1 jsem, kterak pribHzit Bilou velrybu ctemlfi, jenz se s ni potkal jen zbezne, anebo dokonce vubec. Literatura
0
literature muze mit veskrze charakter uvedeni nebo rozvedenL Prvni se
spokojit se znalosti vagni, druha pfedpoklada u ctenare pnnejmensim ochotu k aktivni spolupraci. Snaze 0 spojeni techto dvou zanrovYch momenm se Bila velryba vzpirajiz svou vlastni rozmernosti a cienitosti - pn pokusu
0
pronasledovani je pak vysoka pravdepodobnost, ze nezkuseny se
Nadto genius MelviUuv se odmit! spokojit s jedinou "Bilou velrybou" a kniha je tak zaroven dobrodruznym vypravenim, my tern, dramatem, encyklopedii, historiografii, ledascim. Hranice liniemi byvaji rozostrene, celek pripomina spise vlcehlase (a vicetextove) moteto, nezli stavbu se zaklady, pilf6, strechou. A kdyz, tak ne stavba, ale nekolik staveb, z tehoz materialu vystavenych, avsak odlisnych - snad neco jako Lego. Ale at' uz by bylo cHern nekoho navnadit a podnitit k nebo obohatit jeho vnimani dila
0
dosud netusene rozmery - tezko by se toho dodlilo
konstatovanim, ze se v celku nelze vyznat. Nelze to dokonale, nelze to definitivne, zpusobem vycerpavajidm (ackoli vycerpat ctenare neni ukolem nesnadnyrn). Ostatne nepredpokladam, ze se kdokoli domnival
0
opaku. Proc tedy takovato halasna stiznost (nebo upozomeni, jak se to
vezme)? lelikoz Bila velryba opravdu nalezi mezi ona dila, jejichz uchopeni je zvlast' nesnadn6, hrozba ztroskotani vazmi. Nadchazejid radky 0 tom, zda se mi, svedcl s dostatecnou vYmluvnosti. Ovsem jeste nez tyto fadky nadejdou, nelze neztratit nekolik slov moznosti, kterak psat
0
0
vlastnim postupu.
jinem (zvlaste literamim) dUe, jsem jiz naznaCil v uvodu. Lakadlo pfistupu
k Bile velrybe z bezpecneho hajemstvi nejak6ho myslenkoveho systemu jsem zavrhl na SarnelTI zacatku. Nepochybne z vetS} casti proto, ze nic takoveho nemam, a proto u me nejde
0
principielnost, natozpak ctnost. Snaze bych sam sebe charakterizoval z hlediska oblasti zajmu, metody Ci prisiusenstvi k nejake "skole". (Nerad bych se za to vyhybal odpovednosti; pfipoustim, ze to muze byt zavazna chyba a osobni nedostatek.) MOZnost volby hermeneutickeho klfce se cloveku skolenemu bezpochyby bude nabizet mezi prvnimi. Nemohu ffci, ze jsem po nl nesahl. Avsak musim shledat, ze mam v rukou spiSe polotovar kHce, dHei klic. Ten byl urcen na sarnem pocatku - vzdyt' pfedrnetem meho zajmu jsou nabozenske fenomeny. Tedy, kdybych mel toto spojeni rozvest, zajima mne Melvilluv (na tyto fenomeny bohatY) jazyk, zpusob popisu, konstrukce zapletky, metaforicky aparat atd. To je proto prvni a hlavni kriterium, jez jsem usiloval zohlednit. Jenome, jak fikam - "polotovar kHce". Pokladat jej za hotovY, nemusel bych nikdy dvere otevr1t. se zeptat: Co kdyz se i mista, kde se bezprostredne nabozenske fenomeny nevyskytuji, k "nabozenskym" nejak vztahuji, ba co kdyz jsou pro jejich pochopeni dlilezita,
13
zasadni?
jsem provedl rozdeleni dvoji. Nejprve "zanrove",
tak,
pokusil jsem se onu mnohohlasou skladbu
jsem ji slysel, zaznamenat do not, do oddelenych radku, zohlednujicich jednotlive hlasy.
Prozaicteji reeeno: v textu jsou roztrouseny kapitoly, pojednavajici s (ironizovanou) akademickou preciznosti
0
z vypraveni
0
velrybach, historii jejich lovu apod. Jedna kategorie. Rovina syzetu sestava predevsim Achabove pomste na velrybe, ktera jej pfipravila 0 nohu. DalSi kategorie. Opominout
pfitom ovsem nelze prvnfch rekneme dvaadvacet kapitol knihy, jez nam (lze nci, ze bez souvislosti k tomu Achabovu) lief pnbeh IzmaeIuv, jak se dostal na lod' a proc. Jiml kategorie. A tak dale. Nasledne jsem k "deleni" pristoupil znovu, tentoknit uz se svYm dHcim kHcem v ruce, a polozil jsem si otazku: ktere z techto rovin jsou relevantni s ohledem na predmet meho zajmu? vsechny. Pak nezbyva, nez pokusit se zeptat jinak: lze samy :zJistene nabozenske fenomeny nejak rozdelit, at' uz co do jejich povahy ci vyznamu ci zpusobu uziti? Tak vzniklo druhe cieneni, jez bych z nedostatku slov a proto, ze pro to prvni jsem jiz nazev pouzil, oznaCil coby cleneni •.kategoricke" . Tyto "kategorie" jsou: 1) Pnbeh kapitana Achaba a jeho honby za Moby Dickem. 2) Kulisy, v nichz se tate honba odehrava. Podstatna jsou jmena (lidi i lod!), znameni, provazejici rUzne udalosti na palube, proroctvL "osudovost" a zpusob jejich naplneni, ritualy, jichz jsou namofufci aktefi, symbolicke deje, kdy to, co se odehrava, svYm vYznamem presahuje vyznam toho, ze se to vubec odehrava. 3) Zvlastni jazyk, jitnZ se vypravec vyjadfuje. Soustfedil jsem se zejmena na metafory a pfirovnani a zpusob jejich uziti, tez jsem venoval pozomost cetnym komentarum a uvaham k nabozenskym tematlim, jez pred ctenarem Izmael rozviji. Aby nedoslo k omylu, poznamenavam, ze toto me cleneni nema odrazet strukturu dila samotneho (ostatne, tezko by v pfipade Bile velryby bylo momo
0
nejake privilegovane strukture hovofit),
nybrz slouzi pouze jako nastroj, s jehoz pomoci se mi nakonec alespon castecne podafilo usporadat to, co z cetby vystupovalo, do podoby lineamiho textu. I tak jsem se zcela nevyhnul urcitYm opakovanim, zkreslenim a zjednodusenim. V idealnim prlpade by konecnym vYstupem bylo tfihlase moteto, v nemz by jednotlive kategorie meho cieneni, zaznivaly naraz. Sam moteto zazpivat ovsem nemohu, procez nezbyva, nez se spokojit s tim chatmym a kostrbatYm, lineamim malem, co je. Predstavme si jiz radeji ona dye deleni v konkretni podobe.
14
CLENENIzANROVE a) ReserSe - predrec
,.Na souchotiny zemrevsI stredoskolsky sup lent" ("late consumptive usher" - srov. predkapitolu "Pllvod jmena velryby") sestavil etymologii jmena velryby a doplnil ji seznamem slov, jimiz yelryba oznacovana v jazydch mrtv-ych i ziv-ych, od hebrejstiny a rectiny az po fidzijstinu. Knihovnicky praktikant ("Sub-Sub-Librarian" - viz "Citaty") nas nasledne zasobuje v-ysledky reserse a podava v-ycet liryvku z nejruznejSich del, kde se hovori
0
velrybe, pocinaje bilbickymi
knihami Genesis, J6b, Jonas ci Zalmy, pokracuje pres Rabelaise a napfiklad Shakespeara
k
namomickym biografiim a pisnim. (Nevi-Ii proc by mel, ctenar si nejspiSe nevsimne kratinkeho uryvku z knihy s neobycejne dlouhym nazvem Vypraveni
0
ztroskotani velrybarske lodi Essex z
Nantucketu, jez byla napadena a nakonec znicena velkjm vorvanem v Tichem oceanu. Napsal Owen Chace z Nantucketu, kormidelnik na one lodi, New York 1821.9 Nazev je ostatne vymluvnejSi nezli citat sam - a nemalo 0 teto nenapadne publikaci jeste uslysime.) Za toho, kdo nam zminenou etymologii a resersi predstavuje, bych povazoval mnohem Izmaela, nezli Melvilla samotneho. Jejich dikce tomu odpovida. Nejedna se
0
livod, v nernZ
vystupoval autor sam a z jisteho odstupu hodnotil nebo predjimal sve dno, ktere se nam predlozit. Tyto pasaze jsou jiz naopak prvni casti romanove fikce. Jejich samotny licel nekolikery. V prve rade jde
0
prezentaci dna, coby "vseobjimajidho", sirokeho. Ctenar je
pocatku veden k tomu vnimat Bilou velrybu ne jako jednu z mnoha podivuhodnych historii, ktere se kdy odehraIy na mori pfi lovu velryb, ale spise jako jejich shmud, vystizeni podstaty. upozomit na v-yznam textu jakozto nejen vypraveni pribehu, ale tez sveho druhu encyklopedie. k dobnSmu t6nu predtim, nezli se zacneme zabyvat nejak-ym tematem, uvest pomod priznacnych citad nebo uvedenfm seznamu dffvejsl literaturu, jez 0 nasem tematu pojednava.
b) "Velrybai'ska vYprava jakebosi Izmaela"lO Prvnich dvaadvacet kapitol knihy venuje se vypravec Izmae1 svemu vlastnimu pribehu. Lic! kterak se za "teskne mziveho listopadu"ll sve duse rozhodl vydat se na velrybarskou v-ypravu. pnsel do New Bedfordu, kde se seznamil a vzapetl sprlitelil s pohanskym harpunarem Kvikvegem, v Nantucketu hledali vhodnou lod', na niz by se spolecne nalodiIi, az nash Pequodu. Do nalodeni je ctenar veden k tomu domnivat se, ze Izmael je hlavni postavou a pffbeh, ktery se vyslechnout, bude jeho pffbehem. V okamziku, kdy se na mustku poprve objevi jednonoba 9 Viz Bila velryba, xxviii. 10 Srov. ibid., s. 5. (Kapitola I. "Preludy".) 11 Srov. ibid., s. 1.
15
muze, kapitana Achaba, skutecne hlavni postavy pfibehu, ztraci se fyzicky '""'...'"',." ctenari z dohledu (az na nekolik zcela margimilnich epizod). Nevime
co
0
proz1va. Stavaji se z neho vsudypfitomne oei a llsta. Puvodni domnely hrdina pfibehu se promenuje ve vsevidoudho (a "castecne vsevedouciho") vypravece a komentatora deni, do nehoz nezasahuje, nanejvys napomaha jeho uskutecneni. ,,Ja, Izmael, jsem patfil do teto posadky,
vf;kfiky splyvaly s vf;kfiky ostatnich, ma pfisaha se spaje/a s jejich pfisahou. ,,12 Plavec Izmael neni celkove vzato nikterak zajimavY. Je neky-m, kdo se zkratka naskytl- naskytl pri udalostech a cinech jeho sameho mnohonasobne pfesahujicich. Na jeho miste by mohl kdokoli jiny. (Ostatne, sam svou ulohu na zacatku knihy reflektuje jako "mezihru".13) Mnohem podstatnejsl nez to, co dela (nedela nic, co by stalo za zminku a take se
0
tom nezminuje -
podstatne je, ze se nalodil a jako jediny pfezil, aby podal zpravu), je to, co nam fika.
c) Encyclopaedia cetoiogica
V prubehu cetby narazi ctenar na kapitoly, seznamujicimi ho s druhy a zvlastnostmi velryb, zpusobu jejich lovu a jak se menil v prubehu historie u ruznych narodu. Nektefi komentatofi Wyck Brooks) je nevahaji oznaCit za "balast". 14 Z hlediska kompozicniho jsou vyznamne, nebot' udduji ctenare v napeti, odkladaji rozuzleni zapletky zvlaste ve chvilich, kdy nabira spad. jazyk je pIny odkazu na mytologii staroveky-ch narodu, Bibli. S ohledem na nas zamer by tedy krajne knitkozrake je obejit. Jsou rovnez pro autora prostfedkem obratne manipulace se ctenarovYm vnimanim. Castecne slouz! coby opora pro spiSe myticke, symbolicke vnfmani pfibehu (uzirym jazykem, podsouvanim mytickeho vYznamu zcela profannim fenomenum), castecne je naopak deklasuji (upozomovanim na to, co se vsechno uz na mori stalo a ze se to zkratka stava a netfeba za tim nic hlubSiho hledat). Tato zakladni oscilace ostatne prostupuje knihu celou.
d) Achabova pomsta Jadro, osa. Pro snadnejsl orientaci a z praktickych duvodli muzeme roz!isit dvoji - jakesi konstanty a promenne. Konstanty: ze Achaba pfipravila bila velryba
0
nohu, ze se ji za to chce pomstit,
ji
chce zabit, ze si k tomuto ucelu podmani posadku, ze se jeho zamer nezdafi, lod" se potopi, na Izmaela zahynou. Promenne: otazka proc? Dale: pfibeh rna sve aktery: temi jsou na prvnim miste Achab a jeho soupef, bila velryba, znamy jako Moby Dick. Posadka - pasivni nastroj v rukou sveho kapitlina. Kde jsou aktefi, kulisy: proroctvi
0
Achabove osudu, znameni, prov3zejici Moby Dickovo pronasledovani, lode, s
12 Ibid., S. 205. 13 Ibid., s. 5. 14 Viz Olson, S. 62.
16
se Pequod setka, jejich jmena, stejne jako jmena dalSich osob, nikoli
se v
vyznamu.
Vice nize.
CLENENiKATEGORICKE Kdyby mi nekdo rekl: "Chtel bych si precist Bilou velrybu. 0 cern to ale vlastne je?", patrne bych si odpustil vse, co jsem az doposud napsal, a jednoduse bych odpovedel: "Jeden kapitan, Aehab se jmenuje, s krajni posedlosti promlsleduje po vsech oceanech bilou velrybu, ktere fikaji Moby Dick, a ehce ji zabit, protoze ho kdysi davno predtim pripravila
0
nohu." Infonnacni hodnota takove vety,
ackoli konstatujici zakladni faktum, se ovsem v limite bUzf nule. (Podobne jako rici rreba, ze jde
0
"vYznamne dUo americke, potazmo svetove literatury.") Nicmene zaclt se nejak musL Odkud, vee pristupu. Pfistup, usilujici
0
to opirat se v nejvyssi mozne mire
vychazet od toho, co se zda byt vYchozi v samotnem textu.
17
0
studovany text, bude logicky
IV. Achabova pomsta, cHi osa vypniveni Ta prokleta bila velryba, fa me znicila Achab
"Jeden kapitan, jehoi tft cluny byly roztfisteny poblii neho a vesla a namofnici se zmitali ve virech, chopil se noie z rozbite pfide a vrhl se na velrybu jako zapasnik z Arkansasu na sveho soupefe, v silenem usili proniknout
,~estipalcovou
cepeli na sah hluboko, ai na kofen iivota velryby.
kapitanem byl Achab. A tehdy se stalo, ie Moby Dick po nem nahle sekl srpovitou spodni celisti a utal Achabovu nohu jako sekac steblo polni trary. Ani Turek v turbanu, ani najalj Benatcan nebo Malajec by ho nemohl zasahnout zlomyslneji. Nelze se tedy nijak divit, ie od onoho utkdni temef smrtelneho Achab v sobe iivil divokou touhu pomstit se velrybe a ie Cim dal vic propadl chorobne zbesilosti, ai se mu koneene ve velrybe soustfedovaly nejen vsechny jeho telesne strasti, ale i vsechno rozhofceni rozumove a duchovni. Bila velryba pfed nim pluia jako monomanicke vteien£. vsech skrytjch pfiCin zia. kterymi se nektefi hloubavi lide siiraji, ai koneene iiji dal jen s oslabenym zajmem as oslabenou energii"15 Achabove tvan jsou vyryty ,,stopy jedne vecne bdeie, neustale se vracejici myslenky. "16, myslenky na pomstu za vytrpenou bolest. Achab, jak je postaven pred ctem\te, doslova ztraci sameho, kjm bYval drive, nez pnsel
0
nohu, stava se novou bytosti, uhnetenou z touhy po pomste:
,,Huh ti pomoz, starce, tve myslenky v tobe stvofily noveho tvora! ,,17 fika svemu kapitanu jeho dustojnik Starbuck. Podobne jako Achab biblicky, jakmile zatouzl po Nabotove vinici, nemuze ani spat, dokud ji neziska, tak i Achab Melvilhlv se zene bezohledne za svYm cHem a nemuze zastavit: ,,Huh necht' nas vsechny ustve, neustveme-li Moby Dicka k smrti"18. Motiv pomsty se tu prolina s motivem ztnity uplnosti, stavem postizeneho, poskozeneho, poznamenaneho byti. Moby Dick pnpravi Achaba
0
nohu. lako kdyby tak nad starym kapitanem
ziskal jakousi moe, ovladl ho, sevrel. "Ta prokleta bila velryba, ta me znicila. "19 A Achabovi by nasledne nezbyvalo nic jineho, nez Moby Dicka zabit, aby se z tohoto jeho sevreni vymanil, byl opet svobodny. Ztnita uplnosti ovsem zaroven nemusi bYt dusledkem zasahu velryby, ale Achabova postoje, ktery k teto udalosti zaujima. Prichazl
0
sebe bud' proto, ze mu Moby
ukousl nohu, nebo proto, ze si uvnift sebe umini tuto "urazku" velrybe oplatit (ackoliv nemusi) - a 15 Bila velryba, s. 210-211 Zvyraznil M.K. 16 Ibid., s. 182. 17 Ibid., s. 231. 18 Ibid., s. 189. 19 Ibid., s. 186.
18
tato
ho nakonec natolik prostoupi, az v nem "stvon noveho tvora", ktery zcela
bytost puvodni. V obou pfipadech je vsak vjchodiskem z teto situace zabiti bHe velryby, v o wtez vydohyvani ztraceneho,
tYrnZ zpusobem. Rozdil spociva v pneine.
Behem plavby se Pequod setka s lodi Samuel Enderby z Londyna (viz Kapitola C) a Achab hovon s jejim kapitanem Boomerem. Tento kapitlin se podobne jako kdysi Achab utkal s bflou velrybou a pn tomto zapase ztrati! ruku. leho postoj wci tragicke ztrate a z ni vyvozene dusledky jsou ovsem zcela protikladne tern Achabovjm. Boomer nasemu kapitanovi nka: ,,Druhou pazi
nedam. Nechci uz bi/ou velrybu ani videt; pus tit jsem se do ni jen jednou a to mi staCi. "20 kapitana Boomera, Anglieana, neni Moby Dick nicim vice, nezli zvlaste nebezpeenou a zakefuou velrybou. (0 pnznacnosti rozdilu mezi Anglicanem Boomerem a Americanem Achabem budeme mit jeste pfilezitost se pfesvedcit.)
K tomu, aby swj zamer uskutecnil, must si Achab na svou stranu ziskat posadku. Ie nadan schopnou posluchace zcela uchvatit, podmanit. Tato mocna fee presahuje rovinu pouhe profanni demagogie, nabyva rozmeru az (lzi)prorockych. Achab si je sHy sve reCi a osobnosti vedom:
,,Nosim cosi oslniw?ho, co uvadi v uzas. "21 Vystupuje coby prorok, "hlasajid" zahubeni velryby, jenz kolem sebe shromazd'uje okruh "ucedniku", kten mu v naplneni tohoto zameru budou pomahat: ,,Ano, ano! Budu ji pronasledovat kolem Dobre nadeje a kolem mysu Hornu a kolem
norskeho Maelstromu a tfebas ai do plamenu pekelnych, nez bych se ji vzdal. A proto jste se, namofnici, vydali na cestu, lovit onu bi/ou velrybu po obou bfezich pevniny a vsemi smery celou zemekouli, dokud nebude chrlit ssedlou krev a nerozestfe ploutve. Tak, co tomu ffkate, namofnici, budete mi pomahat? Myslim, ie vypadtite statecne. "22 namofuici nadsene provolavaji: "Pozor na bilou velrybu, ostre kopi Moby Dickovi!"23 lediny, koho si Achab svou reci neziska, je jeho prvni dustojnik Starbuck: "Mstit se na neme tvafi!
kapittine Achabe, to mi pfipadti jako rouhani. "24 Tak jako zminovanemu kapitanu Boomerovi, i Starbuckovi je bila velryba pouhym zviretem, tvorem, jehoz jednani nemuze byt zameme, i
se
tak jevL NaceZ jej Achab zavaH temito slovy: ,/ . .1 Vse, co vidime, jsou jenom lepenkove masky.
pfi kaide udtilosti - kdyi jde 0 skutecny ztisah, opravdovy cin - tu pak nezntime uvazujici cosi ukaze svou pravou tvtif za tupou maskou. Chce-li clow'ik zasahnout, musi udefit skrz masku! Jak muze w'izen uniknout ze ialtife, neprobourti-li zed? Pro mne je bilti velryba takovou ztibrannou Nekdy si myslim, ie za ni nic neni. Ale je tam dosti. Vola me, zastrasuje me, vidim v ni rozpinavou 20 Ibid., s. 21 Ibid., s. 22 Ibid., s. 23 Ibid., s. 24 Ibid., s.
504. 191. 186. 186. 187.
19
silu, kterou umocYmje nevyzpytatelna zast Nenavidim hlavne to nevyzpytatelne. velrybajen nastrojem, Ci at'je bila velryba samotnym pan em, vybiji na ni svou
je Nemluv
0
rouhani, clovece! Vrhl bvch se na slunce. kdybv me urazilo. Vidyt' kdyby to slunce dovedlo, i bych mu dokazal odplatit. V tomhle je totii stale kus poctive hry, ponevadi vsemi tvory vtadne fevnivost. Ale nade mnou, C/ovece, nade mnou nema moci ani ten zakon poctive hry. Kdo je pfese. mne? Pravda nema hranic. "25 Pote triumfujici Achab sam pro sebe : "Z meho rozsifeneho chfipi cosi vyrazilo a on to vdechl do srych plic. "26 Od tohoto okamziku se Starbuck jiz nezmuze na
otevreny odpor. Ackoli vnitfue Achabuv zamer nepfijme, presto mu k jeho uskutecneni nap omaha., a to i s tusenim (Ci vedomim) jaky konec to jemu i cele posadce pfinese. ProrockY charakter vlastni osoby vnima nas kapitan zcela zretelne: ,,A ja ted' prorokuii, ie roztrham toho, kdo potrhal mne. Jsem tedy prorokem a vykonavatelem zaroveii. "27 Jeho zamer a
jeho posedlost Moby Dickem se stava zamerem a posedlosti cele posMky (Starbucka nevyjimaje, alespon na rovine cinu). Z namorniku se stavaji pouhe nastroje v AchabovYch rukou. Anebo jednoho tela, jehoz je Achab hlavou, mozkem, intelektem, villi. (Vypravec se nam sveruje, ze ,/antastickj;, tajemny pocit spfiznenosti"28, ktery poeit'oval, kdyz Achab mluvil. ,,Ja Izmael jsem patfil do teto posadky, me vykfiky splyvaly s vykfiky ostatnich, ma pfisaha se spajela s pfisahou. "29).
Kolem pnbehove osy se obtaceji stale tytez motivy - pomsta, ztrata uplnosti, vzpoura. Jejich vyznam (s ohledem na zpusob, jimz jsou pojednany) si vsak za .zadnou cenu nevystaci s pouhym jednim rozmerem. Promenlive obrazy Achaba a jeho Uhlavniho nepntele vyvolavaji pak odlisne obrazy
0
smyslu a vyzneni jejich konfliktu. Pfitom nelze mezi nimi urcit jediny
privilegovany, spiSe nezbude nezli konstatovat, ze plati vsechny soucasne. Achabova pomsta tak rna v zakladu dye extremni roviny. Prvni, je rovina osobni. Kapitan se pomstit na velrybe za pnkon, jez mu zpusobila. Jakjeho zMt' roste, roste spolu s nf i velryba.
se
nei, ze na pocatku stala tragicka nehoda. Kapitan Boomer se pres srovnatelny incident prenesl. Achab v sobe zacal zivit nenavist k velrybe. Od "pouhe" touhy vyHt S1 na ni svilj hnev, rozlevala se jeho nenavist daI, az zacal ve velrybe videt priCinu vseho sveho nestesti a utrpeni. Jeji zahuba se proto ukazovala cim dal vice nutnou. Ani na tomto miste se souzeny velrybar ve sve monomanii nezastavil. Konflikt se rozsifuje az na rovinu kosmickou. Velryba se st
25 26 27 28
Ibid., Ibid., Ibid., Ibid., 29 Ibid.,
s. 187; zv9raznil M.K. s. 188. s. 192; zvYraznil M.K. Slovo prorok (prophet) se objevuje tez v anglickem originaJe. s. 205. s. 205.
20
nrl->np,,<;;l
pojem zla na nenavidenou bilou velrybu "3(), "na jeho bily hrb nakupi/
a nenavist, kterou pocit'ovalo lfdstvo od Adama. "31 Moby Dickuv utok proti
v utok proti cloveku obecne a Achabova zioba v zlobu celeho lidstva wei tomu, co mu pusobf pfikofi. Achabuv hnev a nemivist se stava hnevem a nenavisti cele posadky - a byl by 't}:ten.eSl i na cele lidstvo, kdyby mel moznost. TakZe spolu s rozsITovanim Achabovy nenavisti a tez "vyznamu" Moby Dicka roste i Achabovo utrpeni, s utrpenim touha po zniceni jeho tak dale ve stale se rozsifujicim cykI6nu, procez eely boj nemuze skoneit jinak nez porazkou leClltlOJ]lO a vitezstvim druheho. Pntom podotYkam, ze nacrtnutY hurikan neroste ctenari pred ocima. Uvedenou genezi konfliktu mezi Achabem a Moby Dickem autor na ruznych misteeh naznacuje a vysvetluje, ovsem ve chvili, kdy se kapitan poprve ukaze sve posadce (a "srym" ctenarum), je jiz tato geneze prakticky
Achabovo jednanf nese vsechny charakteristicke znaky vzpoury (,,Prarym uctivanim je vzdor, "32 nka). Vzpoury cloveka proti nepnznivemu zivotnimu udelu, proti mocnostem a silam, ktere presahuji, v posledku vzpoury proti radu sveta a samotnemu Bohu. (Vzpomenme na Achabova slova "Kdo je prese me?", Starbuckovu zmfnku
0
rouhanL.) Tato vzpoura je vzpourou tragickou,
porazenym nemuze byt nikdo jiny nezli jeji inscenator. Jakkoli muze pn teto sve ponizce davat najevo svou velikost, zvitezit nemuze. Bud' poslusnost wei Bohu, nebo wci sobe. Nebot' kazal otec Javor: ,,Poslouchame-li Boha, musime neposlouchat sebe. "33 Achab vsak toto ~"""L'''''U' neslysel. Postavil sam sebe do srredu vesmiru. Nedba zadnych varovani a znameni, ktera od jeho umyslu, nenasloucha tem, kdo se ho snazl pnmet k pokore a promisledovanL
Stoji za povsimnuti, ze jsem nevenoval zadnou samostatnou kapitolu bUe velrybe, Moby Dickovi jako takovemu. Pfitom jiz 0 nem bylo zaroven receno prakticky vse, snad az na to, ze rna velky mu trCi nekolik polamanych zelez po predchozich utoeich velrybaru, ze jeho lltoky se vyznaeuji "zvlastni zlomyslnosti." (Viz kapitola XLI. "Moby Dick".) Ne nahodou je to velryba a to nejbelejsi, jakou kdo kdy sparril- a tedy umoznujici nejzazsi moznou projekci. Moby Dick je v zakladu tim, za koho jej Achab (spolu s posadkou) rna. Vlastni jeho charakter zustava zahalen tajemstvim a zUstane tak az do konce. Siee nema nikdo skion jej povazovat za obycejnou velrybu s.212. s.212. s.595. s.48.
21
jiz s
na jeho historii, belost nezvykle chovani, vykazujici rysy zamernosti,
jakehosi "Moby Dicka
0
na
sobe", i kdyby neco takoveho bylo, se neda na zaklade
nam vypravec dava k dispozici, usuzovat. Kdyz jsme si vysvetlili povahu osy pfibehu, podivame se nyni bHze na kulisy, jimiz je obklopena.
22
"A prece staret indicmka Tistig v Gayheadu rekla, ze to jmeno bude do jiste miry prorocke, "34 kapitan Peleg Izmaelovi, kdyi vyzvida informace
0
Achabovi a podivuje se nad jeho Imem!m. i
("Kdyz byl ten zlotrily knil zabit, coz neolizovali psi jeho krev? '<}5) Konflikt mezi Achabem a
Dickem je zasazen do ramce proroctvi. Fedallah fika Achabovi: " ... nez bys mohl zemfit za plavby, musel bys drive vskutku videt dvoji pohrebni vuz na moN. Nejprve jeden, ktery by zhotoven lidskjma rukama; a viditelne drevo toho druheho by muselo vyrust v Ameriee. "36 "Tebe mUte usmrtit jen konopi.
"37
A jeste: ,J kdyz to bude posledni eesta, preee pujdu pred tebou
jako tvuj lodivod. "38 Duleiite je, ie toto vsechno predklada Fedallah Achabovi jako zaruku,
se
rou podari Moby Dicka zabft. A Achab to tak tei pnjima. Vse se zda ukazovat k tomu, ie velryby bude uspesny, jsou-li tato slova pravdiva (a
0
tom nikdo nepochybuje ani naznakem).
jii to s proroctvim b)'va, nakonec je jejich smysl zcela jiny, nei by se clovek domnival. Pn druhem ze tri utoku proti Moby Dickovi Fedallah zmizi. DalSiho dne, kdyi se velryba vynorila, "Objevilo se rozdreene telo Parsovo, mnohonasobne pfivazane k telu velryby. "39 Achab vola k mrtvemu
Fedallahovi: " ... toto je onen pohrebni vuz, kterf; jst mi slibill,,40 Nasledne se pronasledovana bila velryba obrati proti samotne lodi, narazl do ni a lod' jde ke dnu. Achab ze sveho Clunu vola: Pohfebni vuz! - Druhy pohrebni vuz! Jeho dfevo muze byt jen americke!,,41 Posledni kapitanova
slova jsou: "Odvracim sve telo od slunce. 1..1 Z nejvzdalen4#ieh konCin se nyni hrnte, vy smiHe celeho meho prede§teho zivota a pfevalte se pres tu jedinou vzdutou vlnu me smrti! K tobe se ty vse niCici, ale nepodmaiiujici velrybo; do posledni chvile se budu s tebou rvat; ze srdce pekla
budu po tobe bodat. Z nenavisti na tebe vyplivnu posledni svuj dech. Potop vsechny rakve a "<'Of''''''''' pohrebni vozy do jedineho jezera! Ale ponevadz zadny z nich neni pro mne, nech( se tedy rozbUi na kusy, pronasleduje tebe, i kdyz budu k tobe pfipoutan. ty prokleta velrybo! Tak vysilam sve
Nacei Achab vrhne harpunu a jeji (konopna) snnra ho zachyti kolem krku. Pncemi udalost ("budu k tobe pripoutan") si tesne predtim, nei k ni dojde, prorokuje Achab sam. Prorocke postavy se mihaji dejem od pocatku ai do jeho tragickeho konce. 0 indiance 34 Ibid., s. 90. 35 Ibid. Viz lKr 22:38. 36 Ibid., s. 566-7. 37 Ibid., s. 567. 38 Ibid., s. 567. 39 Ibid., s. 647. 40 Ibid., s. 648; zvjraznil H.M. 41 Ibid., s. 651. 42 Ibid., s. 652; zvyraznil M.K. a H.M.
23
zrninku. Prorocke rysy Achabovy osobnosti jsrne S1 jiz vylozili.
by si
zasluhoval sirsi rozvedeni. V pfibehu hraje rolijakehosi Achabova "sHnu". "Prece anen
s
turbanem na vlasech zustal az do posledni chvile zahalen tajemstvim. Odkud prisel do tohoto slusmiha sveta, jakJm nevysvetlitelnym poutem se brzy swizal s Aehabovf;m zvlastnim asudem; proc dakanee mel i jakJsi nenapadny vliv, a kdaz vi, zda vubee neavlcidal Aehaba - to vseehna nevedil... ,,43 Dustojnici Stubb a Flask jej pokhidaji za d'abla. 44 "Aehab nahodou stal tak, Fedallah zabiral jeho stin. Mel-Ii Parsi vubee niijakj stin, zdala se, ze splyva se stinem Aehabovf;m a pradluzuje jej. ,,45 Podstata vztahu Achaba k Fedallahovi zUstane utajena.
Muz pnznacne se jrnenujici Elias odrazuje Izrnaela a K vikvega od nalodeni se na Pequod. Dulezitou roli v pfibehu a vztahu k Achabovi hraje plavcik Pip. Na lodi patnl puvodne k pornocnernu personalu, kdyz ostatni vyrazeli na clunech za velrybarni, zUstaval na palube. musel nahradit zraneneho veslare. V panice pn utoku velryby vyskocl z clunu. Kdyz to udela podruhe, nikdo se na neho uz neohlizi, je Stubbem pone chan na volnern rnon. Po deISt dobe nakonec zachrani lod'. Jeho duse zUstane ve vode, zatimco telesny zbytek se toula po Pequode.
"More siee pohrdave vydalo jeho smrtelne tela, ale utopilo jeho nesmrtelnou dusi. /...1 Spise stahlo zaziva do uzasnyeh hloubek. "46 Nakonec se jej ujrne Achab a vznikne rnezi nirni silne pouto - Pip v Achabovi vzbuzuje city, jez ho odrazuji od jeho zameru zabit bilou velrybu: "Aeh Baze, tato
lidvka bytost by mohla byt sitem, kterym by se prosivaly nesmrtelne duse. /...1 Jsi ke mne pfipoutan provazci, utkanymi z vlciken meho srdee. "47 Spise nez prorokern je vlastne Pip Achabovi jakyrnsi andelern, stavejicirn rnu pred oei jeho lepsi stranku. Achab jej nakonec necha sarnotneho ve sve kajute, kdyz v nem zast' wei Moby Dickovi zvitezl. ,.,Nemate, pane, tela eele! - pouzivejte mne
chudaka jen jaka sve ztraeene nohy. " - ,,Rikaji mi, pane, ze Stubb jednou opustU ehudaka maleho Pipa, jehoz utanule kosti jsou nyni bile, ackali za ziva mel kuzi cernau. " - ,,Budes-li ke mne mluvit dele, zviklci se Aehabuv zamer. .,48 Nasi pozomost si zasluhuje take postava Steelkita z lodi Town-Ho a pfibeh, ktery se k nernu a lodi vaze: Je urazen "do hlubin srdee "49 dustojnikem Radneyem, v zunvosti ho uden a aby se vyhnul naslednernu potrestani, vyvola na lodi vzpouru. Jeho druhove ve vzpoure jej nakonec opusti, Steelkit rna byt zbicovan. Varuje kapitana lodi, aby to nedeIal, jinak ze zernfe - posepta
43 Ibid., s. 265. 44 Viz Kapitola LXXn., zvUiste pak s. 371. 45 Ibid., s. 374. 46 Ibid., s. 472. 47 Ibid., s. 592. 48 Ibid., s. 607. 49 Ibid., s. 294.
24
· neeo, co uslysl jen on, a mihle ho podeseny kapitan necha bYt. Zbicuje
vsak zotavivsi
Steelkit pak chysta pornstu, chce Radneyho v noei shodit pres palubu.
vsak
zarnyslenou pornstu vykonat, narazi lod' na Moby Dicka, spusti cluny a Radney pfi Iovu zahyne.
"
Cely'm sledem Mehto udalosti se vine zvlastni osudovost. "50 Cely tento pribeh rna (snad)
~Ir<>"''''''''
zrcadla, nastaveneho pflbehu lodi Pequod. Jako by se zde mstila sarna bila velryba
(zatimco v pripade Pequody je to Achab, kdo se msti), navlc za urazku nekoho jineho. Vypravec npozoIDuje, ze se ho doslechla pouze posadka, nikdy se nedonesl ke kapitanovi ani d-ustojnikilm, a ze se domniva, ze to, co slysel kapitan z Radneyovych ust, bylo jrneno bile velryby. Nash bychom i daISi prorocke postavy, napfiklad Gabriela z lodi Jarobeam, ktery oznacuje Moby Dicka za bozstvo. Achaba varuje, aby se do boje s nim nepoustel: "Stfez se strasmiho oeasu. "51 Jeden mirnofnik lodi Jarobeam zahynul pn boji s bUou velrybou. Na palube Pequody je pro neho nwodou dopis od jeho zeny. (Nakonec symbolicky zUstane u Achaba.) Gabriel Achabovi fika: pujdd brzy tou eestou icestou zemfeleho namofnikal. "52 Pro vsechny tyto proroky je priznacmi nejaka rystrednost, podivnost, zvlastnost. (Coz u proroku nikterak neprekvapuje.) Elias je odpudiveho vzhledu, osuntele obleceny, rnluvi v nejasnych narazkach a dvojsmyslech. Pip neustale hovor! 0 "zbabelci Pipovi, ktery zUstal vezet v oceanu kdesi na Antihich", jinak napr. casuje sloveso "hledet". Co maji pak spolecne zejmena, je obsah proroctvi - prakticky vsechna se t)fkaji Achaba a bile velryby. Elias varuje Izrnaela s Kvikvegern pred nastupem na palubu lodi. Gabriel prorokuje Achabovi zkazu skrze "strasny ocas" bile velryby. Pip svou povahou obrnekcuje Achabovu neustupnost (nakonec neuspesne).
S proroctvim uzce souvisi terna osudovosti a predurcenosti, na strankach Moby Dicka rozvijene. Achab zjist'uje: ,,Kdosi vtiskuje tyto karty do myeh rukou a zapfisaha me, ie s musim hrat a s iadnymi jinymi. "53 Jinde: "Co to je, jaka bezejmenna, nezbadatelna, nezemska moe to je; jakY lstivY, skrytj pan a vladee a krutj, necitelny panovnik mi rozkazuje, abyeh se proti vsem svym pfirozenym touham a laskam dale stval a hnal a prodiral vpfed? 1...1 Je Aehab Aehabem? Jsme otaceni, hoehu, kolem dokola na tomto svete jako tamhle rumpal, a osud je klikou. "54 Jednoznacnou odpoved' na otazku, deje-li se vsechno z nevyhnutelnosti nebo je to v posledni instanci odvisle od Achabova svobodneho rozhodnuti, se samozrejrne nedozvirne, a pripada takoveto tazani sarno je ponekud zavadejicL Tak Ci onak, Achab jako by vedl boj
0
sebe sarna.
Jednak uvafuje, kde to, co dela, prarneni (zda u neho sarneho ci jinde), druhak tomuto dent 50 Ibid., 51 Ibid., 52 Ibid., 53 Ibid., 54 Ibid.,
s. 296. s. 361. s. 363. s. 570. s. 619.
25
za
svemu komini) misty horlive pritakava (kdyz nedba varovnych znameni a dal se velrybou), jinde stejne usilovne vzpouzi. V teze kapitole, pfedtim, nez pronese v-yse citovana rozjima v Starbuckove pntomnosti: ,/../ Jakj blazen byl starj Achab po ctyficet let - blazen,
btazen! Nac ta ustvana honba? Proc unavovat a vysilovat ruku veslovanim, pfi vrhu harpunou a kopim? Ocje dnes Achab bohatSi nebo lepsi? Nesu-/i ui tak dost teike bfemeno. neni to krute, ie byla urvana jeste ubohd jedna noha? "55 Opakovane jsme se uz vyjadfovali
0
Achabovi
cloveku postizenem, zasazenem, trpicim. DUo se ve svetle zde feceneho jevi jako podobenstvi zapase cloveka s nepfizni osudu,
0
0
vzpoufe cloveka proti tomu, co je mu urceno, vzpoure,
(nevyhnutelne) konci porazkou cloveka. Tedy jde
0
pribeh ve sv-ych korenech tragickY. Budeme-li
se snazit sledovat nekolikrat zminovane klicove motivy - ztratu sebe, zraneni ei poskozeni ("zasah osudu"), pomstu, vzpouru ... - shledame, ze jsou do pnbehu zasazeny v-yrazne paradoxne. Achab insultovan Moby Dickem a ve snaze mu tuto "urazku" oplatit, umira. Zatimco ten samy Moby vykonava pomstu za Steelkita, zabiji Radneyho a Steelkit se tak nemusi provinit vrazdou. Achab ztraci sam sebe tim, jak se zene za pomstou. Trpi ztratou koncetiny, zaroven trpi tim, ze je mu dano pronasledovat velrybu. Vzpouzi se proti Bohu a nedba na varovna znamenf, ktera ho pronasledovani odrazuji, stejne tak se vzpouzi i proti pronasledovani a odmita je p:fijmout. A takto bychom, zda se, mohli pokracovat donekoneena. Rozpornosti samou pak je bila velryba - belost sama je
COS1
paradoxniho, "viditelny nedostatek barvy a pfitom sloucenina vsech barev. "56.
Zpusobem, jakym bUou velrybu lief, poukazuje vedome na jeji sHne ambivalentni charakter eloveka nesmirne pritahuje, fascinuje, zaroven je i Cimsi zrildnym, desivym. Takova vypjata paradoxnost, nemoznost podat jednoznaeny v-yklad, nemoznost "vytesit" rozpory v pnbehu obsazene, je pro celou Bilou velrybu charakteristicka. symbo!ickemu vyznamu pribehu prispivaji krome vylse uvedeneho tez hojne uzita jmena (lidi i lodi) - Achab, Izmael, Elias, Bildad, Jarobeam, Rachel... Tato jmena maji ctenare zejmena upozornit na urCitou analogii. Mezi postavami Bile velryby a jejich biblickYmi pfedlohami lze sice nachazet podstatne spolecne rysy, avsak zacit mezi ne klast rovnitka by bylo podstatnYm zkreslenim. Je tomu spise tak, ze nositele jmen vypovidaji primarne tim, co delaji, konkretnem, ktere je s nimi spojeno - a jmeno pak pfedstavuje jiste voditko jak tomu porozumet. Achabovu charakteru jako takovemu by nic nepribylo ani neubylo, kdyby se jmenovaI jinak, avsak ktere jsou kladeny na tu a tu cast jeho osoby a toho, co dela a co se mu deje, tyto durazy by se mnohde dosti otupUy. 55 Ibid., s. 618; zVYraznil M.K. Na symbolicnosti ci archetypalnosti Achabovy osoby je tujeste pridavano onemi ctynceti lety na mori - jisteho vyhnanstvi, putovani - podobne jako lzraele na pOllsti. (Jakkoliv je to asociace vyznamu nezasadniho. Kdyby to vsak bylo 39 nebo 41 let, podobne asociace by to nevzbuzovalo.) 56 Ibid., s. 224.
26
Je
hojne
prostoupeno
znamenimi
(majidmi
povetsinou
upozornujidmi na katastrofu, ke ktere v zaveru dojde). Objevuji se uz v pocatku vypraveni, pfibeh postupuje ke svemu katastrofickemu vrcholu, pfibyva jich.
"To je z/e znameni, rekl jsem st. Mym prvnim ubytovatelem ve velrybafskem pfistavu byl Rakev leoffinl; v kapli loveu velryb na mne ziraly nahrobni desky a tady sibeniee! A jdte I...~.""W""'" cernych kotlul Maji pfipominat pekelne kotle? "57 dest se Izmael jeste pfedtim, nez
nastoupi na palubu Pequody, tedy ve chvili, kdy jeste nema ani tuseni, co bude dit, ceho se stane svedkem a (nepatrnou merou) akterem.
,,Ale Achab v sve radosti nad ucarovanym, mlcenlivym souhlasem dustojnikorym neslysel jeho predvidavf; povzdech, ani tlumenv smich z podpalubi. ani vesteeke zaehvevy vetru v lanovi, ani tupe pleskani plaehet
0
stozary, jak jejich srdce na okamzik poklesla. 1..1 Aeh, vy napomenuti a
vystrahy! Proc nezustanete, kdyz jste pfisly? Jste vsak spise predpoveami nezli rystrahami, stiny! Ani ne tak predpoveami zvenCi, jako spis potvrzenim toho, co se ehysta uvnitr. Pri nepatrnem omezeni nasi osobnosti vlivy zvenCi nas zene vpred nejvnitrnejsi nutkani nasi bytosti. "58 Tim, kdo se tlumene smeje v podpalubi, je patrne Achabuv "stin" Fedallah, v danem okamziku dosud se svymi druhy skryty pred oCima posadky. DUlezite je, ze se zde hovori
0
"vesteekYeh zaehvevech" a
"predpovedich". Kratee pote, co Achab oznamuje posadee eH plavby, se pred pfidi Pequody objevuje "pnzracny vodomet". Izmael
0
nem uvazuje: "..jako kdyby nas zradne lakal dal a dal, aby
se potom obluda mohla obratit proti nam a roztrhat nas nakonee v nejvzdalenejsieh a nejdivocejsieh mofich. "59 Tento pnzracny vodomet provazi (ci lze pnmo fici vede) lod' s prestavkami po celou dobu jeji plavby. Kdyz se nakonec na hladinu poprve vynorl sam Moby
,,Duverivym namofnikt''tm se zdalo, ze je to ryz mlcenlivy vodotrysk, ktery tehdy pozorovali za mesicniho svitu na Atlantickem a Indickem oceanu. "60 Jak se Pequod bHzf k vodam, v nichz lze s nejvetsi pravdepodobnosti stfetnout bHou velrybu, varovnych znameni pfib)'va. Lod'vplouva do desive bome, zenoud se smerem od Moby '-"'''''''''' zatimco obloha za nf se vyjasiiuje. Jedna vzedmum vina poskodi Achabuv clun - zrovna tu cast, kde kapitan sedava61 • Stozary lodi vzplanou Eliasovym ohnem. ,J/orici prst Bozi, "62 dest se mimofuici. Varovny obsah ukazu, ktery je vniman jakozto zlovestny jiz sam
0
sobe,
tu
samozrejme jeste zduraznen skutecnosti, ze kapitan se jmenuje Achab. Jev, obecne vnfman jako 57 Ibid., s. 75. 58 Ibid., s. 188; zV)fraznil M.K. 59 Ibid., s. 268. 60 Ibid., s. 622. 61 Viz ibid., s. 573. 62 Ibid., s. 574.
27
nepfiznivY, se tu stav3. jakoby konkn5tnfm sdelenim konknStnimu cloveku.
si vsak
nebere k srdci, jeho obsah je pro neho pfesne opacny: "Bily ohen jen osvecuje cestu k
velrybe. "63 PosIeze Achabovi vzplane EliasovYm ohnem i jeho harpuna, nachystami na Moby ,,Buh je proti tobe staree/ «64 kfiCf na neho Starbuck. Achab plamen jediny fouknutim uhasi: "Takto uhasim posledni strach!"
c) symbolicke deje jsou takove akce ci udaIosti, jejichz vYznam pro pfibeh neni povahy kauzaIni, nybrz promlouva k jeho smyslu. Prikladern budiz scena z jiz citovane kapitoly "Pfizracny vodornet": " Vitr, nadouvaje
piochy tolika plachet, jako by lod' nadnaJel, takze jste misto phljici rozkolebane paluby cUili pod nohama vzduch. Zatimco lod'takto letela vpfed, jako by v ni zapasily dva protichudne vlivy: jeden ji nutkal, aby stoupala primo do nebe, a druh."v, aby se kolisave hnala k nifjakemu cili na obzoru. A kdybyste byli pohledli one nod Achabovi do twife, byli byste si pomyslili, ze take v nem bojuji dve rUzne sily. Jeho ziwi noha dopadala s zivjm ozvukem na palubu, kdezto kazdy uder jeho mrtve koncetiny zneljako uder na rakev. Po zivote a smrti kracel ten to muzo "65 Jednakje zde postavena kontrastu lod' a Achab - obe charakterizuje boj dvou protikladnych sil, spojeny s pfizracnym vodornetern,
0
neillZ v danou chvili nikdo nepochybuje, ze pam Moby Dickovi. Tak, jako lodi chybf
malo, aby byla se vserni svYrni napjaryrni plachtami vyzdvizena do nebe, jenomze misto toho se zene za Moby DickovYm pfizrakem, tak i Achab "kracl po zivote a smrti". Nelze ponechat povsimnuti, ze ona smrt, symbolizovana mrtvou, umelou koncetinou, vyrobenou z velrybi pfimo souvisi s Moby Dickem. Byl to Moby Dick, kdo ho pripravil
0
nohu, kdo zpusobil toto
osudove rozd€Heni Achabovy bytosti. Podobne na sarnern konci, kdyz se Achab potfeti a naposledy zene za Moby Dickem ve clunu, vitr strhne z lodniho stozaru vlajku. (V textu se nav1c hovor!
0
"Achabove vlajce".)
Indiansky harpunar Tastego specha nahoru pfibit tam vlajku nahradni. Behem toho narazi do Moby Dick a lod' jde ke dnu. "Jestrabovi, ktery se pfedtim vjsmesne snesl k vrcholku hlavniho
stezne ze swJho vfirozeneho domova mezi hvezdami. kloval do vlajky a obtezoval tam Tastega, tomuto ptaku se nyni dostalo siroke mavajici kfidlo nahodou mezi kladivo a dfevo, a prave v tom okamziku potopeny divoch dole ucitil lehkj zachvev a v smrtelne kfeCi pfitiskl kladivo pevne na kfidlo. A tak se nebeskj ptak s archandelskjmi vykfiky potapel, kralovskj zobak vztazeny zajate tela cele zahalene do Achabovy vlajky; potapel se zaroven s lodi, ktera se ~~~=!C_ neminila propadnout do pekla. dokud s sebou nestrhne zivou cast nebe a nepokryje se ji ;ako_ 63 Ibid., s. 575. 64 Ibid., s. 577. 65 Ibid., s. 267; zvYraznil M.K.
28
piilbou. ,,66 Z toho je patrne, k cemu ponejvice takova srovmini slouzi. Jsou autorovi stylistickym prostfedkem, posouvajicim cely pfibeh z roviny pouze doslovne, do roviny symbolicke. Toto se deje, dalo by se tid, ve dvou oblastech. lednak symbolickeho obsahu nabyvaji zde deje a jevy, majici takory ryznam v nasI kulture jiz tradicne. Osud je tkan, tak jako Izmael s Kvikvegem spoleene utkavaji rohoz. Ptak predstavuje nebeskou, "archandelskou" bytost atd. Druhak jde
0
udalosti, jez ziskavaji svilj symbolicky ryznam srymi zvlastnimi okolnostmi - Achabovo "kraeeni po zivote a smrti" budiz pfikladem. (Onemi okolnostmi je zde Achabovo zraneni, noha z velrybi kosti, honba za Moby Dickem v bouri. .. )
d) ritmUni a magicke praktiky Pote, co pronese svou fee, v niz oznamuje zamer pronasledovat a zabit Moby Dicka, a uchvacenf mimofuici mu nadsene pntakavaji, pfichazi cas, kdy Achab ozivuje ,jeden vzneseny obycej nasich
rybafskjch olcit. "67 Pfed ctenarem se odehrava ritualni pfisaha. V kruhu shromazdeni namofuici si nejprve podavaji dzban s kofalkou. Tn dustojnici zkfizl sva kopi, Achab je svou pesti sevre v mistech, kde se stjkaji: "Zdalo se, ie do nich chce nejakjm uiasnym zpusobem vpravil tolei vasnive
vzruseni, jakjm byla nab ita leydenska ldhev jeho vlastni pfitailive energie. "68 Harpumlfum Achab nalije koralku do tuIeji jejich harpun, ktere zatim drzl dustojnici "eisnici Achaborych pohanskych pfibuznYeh"69. Dustojniei a harpunan si navzajem podavaji clse (utvorene z obracenych ostfi harpun) a pijL Achab ritual zakoneuje: ,,Nyni slojite tfi proti tfem. Zvednete vraiedne Cise!
Nabidnete si je jako clenove tohoto noveho nerozlucneho svazku /.../ Slunce na vas nyni spoCine, aby to potvrdilo /. ../"70 Podobne ritualne si neehava Achab ukovat harpunu na Moby Dicka. Predevsfm: v zaveru zakalit oeel v krvi trech svych (pohanskYch) harpunaru, pronaseje pntom slova: "Ego non baptizo
te in nomine Patris, sed in nomine diaboli! '<71 V LXXIII. kapitole dostanou namofuici pfikaz spustit Cluny, jelikoz lod' narazi na gronske velryby, ktere za jinych okolnosti ponechavaji bez povsinllluti, lovi preci ryhradne vorvane. Duvod je tento: ,/../ lod: ktera jednou mela na pravoboku hlavu
vorvane a soucasne na levoboku hlavu gr6nske velryby, /.../ takova lod'se nikdy nemzlie pfekotit. ,,72 Takove poCinani je ovsem pocinanim jiz spise charakteru magickeho, nez ritualniho.
66 Ibid., s. 653; zVYraznil M.K. 67 Ibid., s. 189. 68 Ibid. 69 Srov. ibid. 70 Ibid. 71 Ibid., s. 555. 72 Ibid., s. 371.
29
e) Cl:istecne z-ucastneny vypravec L'JU'~-'
se opakovane snazi vykorenit ze ctenare "zaiite pfedstavy
0
velrybafstvi jako
a neCistem". Chce poukazat na jeho vznesenost, starobylost, dUlezitost... Vymluvnou ukazkou toho je veta: "Perseus, svaty Jifi, Herakles, Jonas, Visnu - to je seznam nasich clenu.
Ktery klub krome velrybafskeho ma v cele Cleny tak vynikajici? "73, po nemz misleduje vysvetleni - Visnu je velrybarem, jelikoz v jednom ze svjch vteleni vystupuje jako velryba. Herakles byl velrybou spolknut. "To z nej, pravda, jeste neCini harpunafe, ale nakonec - mohl
velrybu harpunovat zevnitf. «74 Jonas s nim sdili podobny osud. A "kdyi ui poloboha, tak proc ne proroka? '05. Podobnych prikladu obratne sofistiky jako je tento, nalezneme pfi listovani Bilou velrybou celou radu. Podobne uzivana pfirovnanf. ,/.../ nic z toho by vas tak nepfekvapilo jako pouhy letmy pohled na
onen nevysvetlitelny kuiel - deisi neiti dlouhan z Kentucky, asi stopu v prnmeru u zakladny a smoine cerny jako Jojo, ebenovy buiek Kvikveguv. Aje to opravdu buiek, nebo spise za starych dob se mu buikove podobali. Takova modla, jaka byla nalezena v tajnych hajich kralovny Maachy v Judeji. Jeji syn Aza ji pro uctivani modly sesadil, hroznou modlu znicil a spalil pfi potoku Cedron, jak je chmurne vyliceno v patnacte kapitole Prvni knihy kralovske. "76 (Jde
0
popis tzv. "talaru",
ochranneho odevu, ktery pouziva namofuik, rozkrajujid pasy velrybiho tuku.) Nebo: "Gr6nskou
velrybu povaiuji za bfvaleho stoika a vorvane za platonika, ktery sf v pozdi!jsich Ie tech tfebas oblibil Spinozu. "77 Nejcasteji uzivanymi jsou pfirovmini z oblasti biblicke, dale pak autor hojne cerpa z recko-rimskeho mytologickeho korpusu a filosofie, castecne tez vybira z oblasti americkych reMit i odjinud. Ovsem nabozenska pfirovnani prevazuji. Takovj zpusob mIuvy pak kontrastuje stirn,
0
cern se takto hovofi -
0
vecech dosti banalnich, ba nizkych.
Zatimco ony "apologeticke" pasaze maji povetsinou Oak jsme vi deli) silne hyperbolick-y, ironick-y zesmesnujici charakter a to, co rna byt pozvednuto k vznesenosti, je jimi naopak shozeno bahna,
0
vjse uvedenych prikladech Heen! se to rici neda. Mnohdy jde opravdu "jen"
0
jakkoli nezvykla. Narazime vsak i na mista, jejichz cHern je vytvofit ve ctenari urcite "ztotoznujici" asociace - dustojnici a harpunafi jsou ztotozneni s "rytifi a panosi", Achab je svrchovaneho krale a vladce, lod' je ztotoZnena s Archou Noemovou, Izmael s Kvikvegem rohoz, coz je ihned ztotoZneno se spIetanim vlaken osudu ... Melville se na druhou stranu branil tomu, aby byla Bila velryba ctena jen jako nejaka primitivni alegorie, kde bychom mohli jednotlive postavy a jevy vnimat jako pouhe znaky neceho abstraktniho, co je vlastnim jadrem sdeleni. Co 73 Ibid., s. 415. 74lbid., s. 414. 75 Ibid., s. 414. 76 Ibid., s. 479. 77 Ibid., s. 383.
30
dIem uziry-ch pfirovnani a metafor, je tedy spiSe
ryznamu
0
dalSi. roviny, nez
zplostt'Sni, jak by tomu bylo u alegorie.
samotneho vypniveni je Izmael taktez horlirym komentatorem vseho dent. Uvahova slozka rozhodne nehraje v Bile velrybe marginalni roli. V zacatku uvaZuje Izmael hojne
0
podstatne
nabozenstvi, jsa k tomu podnicen bHzkosti pohanskeho Kvikvega. Tyto uvahy Gakkoli jsou pro religionistu zajimave) vsak nejsou podstatne, pokud jde podobne jako zminovane uvahy
0
velrybarstvi
0
pochopeni pfmehu jako takoveho,
ci ony "encyklopedicke" kapitoly, pnpominajid
napadne Borgesovu Cinskou encyklopedii, autor v nich, chtelo by se nci, dava velmi vzdelanym a akadernickym zpusobem najevo svou neakademicnost a nevzdelanost. Je puvabne si v nich Clst, ale zabyvat se jimi nebudeme. 78
78 Svym zpusobem by vydaly na samostatne dllo, zaby-vajid se MelvillovYm chapanim nabozenstvi, jakousi "religionistikou" uvnitf Bile velryby. To ovsem lezijiz za hranicemi vytyceneho zameru.
31
Nyn! nadchazi chvile prekroCit od toho, co se rika na radkach knihy, k tomu, co lezi v miste nimi. Dosud slo spiSe
0
to poukazat na hranice, v kterych se text pohybuje, beze snahy urcit presne
Otazka podstatnosti (Ci nepodstatnosti) mibozenskych fenomenu, z nichz sestavaji jak fonnalni, tak obsahove struktury dila, nen! doposud necim, nac by se odpoved' sama nabizela, a to navzdory analyze, kterou jsme si nyni predstavili. Povazoval bych nicmene za rozumne pro zacatek odvrhnout myslenku, ze se jedna pouze
0
stylistick-y sveniz autorUv. Kdyby tomu tak bylo, nalezli bychom srovnatelne prvky i v dalsich jeho dilech. A tak tomu neni. Zda se proto, ze mezi tim, co se ftka, a jak se to rika, je souvislost povahy nenahodne, zameme. Dobrat se ke smyslu teto souvislosti je vsak mnohonasobne narocnejsi, nez ji pouze konstatovat. K cemu jsme vlastne dospeli v nasem rozboru?
Co se t-yka snad nejocividnejsi "figury" odkazovani k biblickym (a mytologick-ym zdrojum), jmenum, je zrejma jejich uloha funkcni. UZlva se jich ke zv-yrazneni nejake vlastnosti, kterou nositeie disponuji, upozornuji na roli, jakou tito hraji v pftbehu. Biblick-y prorok Elias vystupoval proti izraelskemu kraU Achabovi. V Bile velrybe se "prorok'", ktery dvojsmyslnymi narazkami varuje Izmaela a Kvikvega pred kapitanem Pequody, jmenuje tedy tez Elias. (Srov. kapitolu XIX. "Prorok".) Lod', kteni patra po nezvestnych mimofuicich, "oplakava sve ztracene deti", se jmenuje Rachel. (Srov. kapitolu CXXVIII. "Pequod potkava Rachel".) Biblicky
'1,
.>.£. ."" ......
syn Abrahama a egyptske otrokyne Hagar, jehoz i s matkou po narozeni "prvorozeneho" vyzene otec na poust', je zase "predlohou" pro Izmaela Bile velryby. Gn 16:12 popisuje Izmaela takto: "Bude to clovek nezkrotny, jeho ruka bude proti vsem a ruce vsech budou proti nemu: stat proti vsem svYm bramm." Krorn toho se
0
Izmaelovi dozvime ovsern jiz vicemene pouze
se v zerni usidlil a stal v dospelosti luCistnikem (srov. Gn 21:20). Snad i bez nadsazky by mozne tici, ze to, co rnaji starozakonni a Melvilluv Izmael spolecneho predevsim, je, ze rnnoho nevirne. Coz ale neumensuje jejich vYznam - vzdyt' i Izmael byl synem Abrahama, a
0
z
nej Hospodin rovnez sHbil ucinit veliky narod (viz Gn 21:13). A rnajitele lodi - kapitani Peleg a Bildad? (Predstaveni ctenari v kapitole XVI. "Lod'" , a nasledujicich.) Za dnu Pelega, potornka Noemova syna Serna, "byla zeme rozclenena" 10: 11; totez 1Pa 1: 19; coz spolu se zmfnkou v Gn 11: 18 je vse, co se 0 Pelegovi v Bibli piSe. Suchsk-y oproti tomu patff
hlavni postavy drarnatu knihy Job. Ptipadne hledani
32
Ll'LA'''''U
zastavuje zde ovsem na pocatku sam Melville: oba kapitani byli pfislusniky nabozenske skupiny kvakeru (z Nantucketu), mezi nimiz byla biblicka jmena "na ostrove beznym zvykem."79 (Zde nechci naznaCit, ze by z hlediska pfibehove osy marginalni postavy nemohly mit zasadni vyznam, vZdyt' to, co se jevi jako nepodstatne, muze se pfi milezitem osvetleni vyjevit jako podstatne, a naopak. Pointou Bile velryby muze byt, ze v ni nakonec vubec nejde prvni rade
0
cosi zcela jineho. Ale take to tak byt nemusi. Jde zkratka
0
0
Achabovu pomstu, ale v
moznost, jiz nelze pfedem
vylouCit nikdy. To, ze jsem za "osu" prohl
,,0
cern", ale ten, kdo nemuze najit, jsem tez
.M:.
A bezpecne lze fiei, ze oba
kapitani ve vztahu k teto ose podstatnou roli nehraji.) Co se ovsem ryka bile velryby samotne, jeji opakovane oznacenf coby leviathana80 nelze tak snadno prejit. (Mezi mnoha jinymi viz Kapitolu XXXII. "Cetologie".) "Autory Bible" jmenuje Izmael na prvnim miste mezi temi, kdo psali
0
velrybach (srov. ibid.). Povaha nestvumeho
leviathana se napfic Starym zakonem ruznL V zalmu 74 BUh "rozdrtil hlavy levjatana" (viz 74:14), podle zalmu 104 vytvorillevjatana, aby v mori "dovadel" (srov.
Z 104:
Z
26). V prvnim je
tedy pfedstaven spiSe jako obluda, v druhem jako obycejne morske zvire. Nejpodrobnejsi jeho popis vsak najdeme v knize Job, kdyz Hospodin odpovida Jobovi ze smrste:
Vytahnes snad udici levjatana a zkrotis provazemjeho jazyk? VlOZlS mu do chfipi sitenou houzev, probodnes mu celist hakem? Bude se te doprosovat 0 smilovani a pokome s tebou mluvit? U zavre snad s tebou smlouvu,
abys jej vzal provzdy za otroka? Muzes si s nlm pohravat jako s ptackem? Uvazes ho pro sve devecky? Budou 0 nej spolecnici smlouvat, rozkouskuji S1 ho kupcici? Propichnes mu kUZi bodei, ieho hlavu rybarskymi harpunami?
Zkus na neho vlozit ruku! 79 Viz s. 84. 80 V ekumenickem prekladu Bible psanjako "levjatan". Rozlisuji oproH "leviathanu" z Bile velryby.
33
Pomysli na boi a neudelas to. HIe, cekat na neho je osidne, pri pohledu na neho se Ciovek broud. N ent odvazlivce, ktery by ho drazdil. Kdo potom obstoji prede mnon? (Job 40:25-32, 41:1-2.)
A dale vYber z levjatanova popisu ze 41. kapitoly: "Straeh jde z jeho zubu", "pred nim se kazdy ehveje", "mec, jimz by ho zasahl, tu reJnu nevydrzl, ani kopl, vrzena strela ci hrot sipu", "na vseehno vysoke pohlizl svrchu, nad vsemi selmami je kralem." Souvislost mezi uvedenymi pasazemi z knihy Job a Bilou velrybou ma charakter vYjimecny. Popis velryby, ktery podava Melville (resp. Izmael), jeji hrlizostrasnosti, velikosti ... jednoduse nejzazsmo tvora, na ktereho si clovek vilbee muze troufat - a popis biblickY - stoji tu v samozrejme shode. rovine popisu velryby-levjatana coby konkretniho zvirete se neni cemu divit. Spekulovat
0
velrybe
mimo tuto rovinn je mozne, ale zbyteene. Ceho je naopak nutno si vsimnout: velrybu, predstavenou tu eoby horizont lidskyeh mOZnosd, jeste mnohanasobne prevysuje Buh. Job proto "odvolava a lituje vseho v praehu a popelu." (srov. Jb 42:6). Oproti tomu Aehab tuto "Bozi vYzvu", vYzvu co povahy spise retoriekou, bere jako vYzvu opravdovou a takovou ji i pfijima a poustl se do boje na zivot ana smrt proti velrybe (re velrybe). Clovek se tu sotva muze merit s velrybou-levjatanemjak by se pak mohl merit se samotnym Bohem? Monomanicky kapitan se rozhodl merit se nejen s velrybou, ale potazmo skrze to i s Bohem. (Viz Achabova ree vYse.) Toto chapani jeste podtrhuje, co je psano v knize Jonas. Tento prorok uprchl pred svYm poslanim na more. Proto Hospodin "nastrojil velikou rybu, aby Jonase pohltila, Jonas byl v utrobach ryby dny a tri noei." (Jon 2: l) Kdyz Jonas uzna Bozf svrchovanost a sve provineni, je velrybou vyvrhnut a napodruhe Bozf volant prijme a jde prorokovat do Ninive (srov In 3:1-3). Velryba je
nO~(:lm
nastrojem Jonasova obraceni - ba zacbrany, jelikoz kdyby nebyl byval velrybou polknut, byl by se utopil na rozbourenem mori. "Prostrednictvhn" velryby se clovek podrobuje Bozf villi - Achabovo poCimini je i z tohoto hlediska bezbozne, proti Bohu jdouci. (Coz ostatne v Bile velrybe mnohokrat zazni explicitne.) Ne mihodou je tak kazani otce Javora ve velrybarske kapli, zamerene na protikladu lidske a Bozf ville (poslouchat Boha znamena neposlouchat sebe, coz lze logicky viz kapitola IX. "Kazani"), postavene prave na vYkladu knihy proroka Jomise! Osa vypraveni se tedy opira 0 biblicke knihy Job a Jonas.
V tomto biblickem svetle pak muze pak lepe vyniknout smysl ostatnich biblickych (a obecneji vzato 34
nabozenskych) motivu v Bite velrybe. jsem ukazal prorocke rysy osoby kapitana Achaba, nikterak jsem pntom nevysvetlil tyto rysy nese. Nyni se ptam: nevykazuje osa Jonasova pi'ibehu proroka utikajidho pfed sv)rm poslanim a posleze sve poslani pnjimajidm na zaklade Boziho "znamenf" ("setkani" s velrybou) a osa pnbehu Achabova podobnost? Nikde se nefika, ze by Achab mel nejake "posIani", pfed kterym by prchal. SpiSe si vytvaff sve vlastni - zabft bHou velrybu. Jadrem obou pfibehu je ovsem vzpoura proti Bozi villi. Zatimco Jonas ji nakonec pfijme, Achab nikoli. Nabizi se i souvislost mezi Achabovou "ztratou uplnosti" a jeho odmitnutim Bozi ville. V kfest'anskem pohledu na svet muze clovek byt "upln)r" jen v Bohu a pfijeti Jeho ville. Jeste lepe by to s10 nci obnicene: clovek, ktery se Bozl villi vzpouzi, ve svem zivote cosi podstatneho postrada. Clovek, vzpouzejid se proti Bohu, se typicky uchyluje k magickym praktikam. Magie je prostfedkem k ovladani sveta a druhych lidi - je to clovek, kdo tu chce byt panem a pfikazovat, rozhodovat. Proto je magie tez urazkou Boha. Achab si dokonce pfivolava na pomoc d'abla, kdyz "kfd" svou harpunu v jeho jmenu8 !
-
a nadto pohanskou krvi.
BUh vsak neprestava promlouvat ani k tomu, kdo se od nej odvratL Achabovi se dostane eetnych znameni, kteni mu opakovane staveji pfed oei pravou, zvracenou a zlou povahu jeho jednanL Tak jako Hospodin nepfestaval posilat hfiSnemu Izraeli proroky, aby se odchylil od sv)rch zlych skutkU a navratil se k svemu Bohu, neprestava je posilat ani Achabovi. Ale on i neboheho Pipa nakonec odvrhne od sve tvare - a ani v poslednich okamzidch zivota se od sveho zameru neodvratL UzitY jazyk a rUzne dilel motivy podtrhuji zasazenost pffbehu do biblickeho sveta. Ostatne posledni slova romanu (nepocftam-li Izmaeluv dovetek) zneji: ,/.../ potom se v§eehno zhroutilo a
ohromny pNkrov more se vlnil jako pred pett tislei lety.
"82
(Tj. v ease Potopy.)
Nicmene takove eteni, jakkoli nejen mome, ale domnivam se, ze tez opravnene, zdaleka ctenim vyeerpavaiicim. Soustfedil jsem se na nabozenske fenomeny a chtel jsem vysvetlit, jak ony pfispivaji k ctenafovu rozumeni dilu. "Smysl" v nazvu teto kapitoly, byl mnohem vice smyslem otazky Jak? nezli otazky Proe? Bylo by mozne se s takovym smyslem spokojit a daI se uz netazat. Ma odpoved' (na otazku Jak?) by tedy byla, ze Melville to vse Cint v mivaznosti na biblicke pfibehy. Kdyby tomu bylo pouze tak, potom by urcite motivy a momenty Bile velryby byly jednoduse zbytecne. Ne proto,
by byly s v)rse uvedenym zjistenim v rozporu, ale ani na nem nikterak
nestavi, nepotfebuji je ke sve existenci. Ledaze by snad jejich uee! byl ryze kompozicni. Mym umyslem ani nebylo podat uplny kHc, ktery by mim otevrel vsechno. Tvaf! v tvaf vysledku, 81 Viz Eila velryba, s. 555. 82 Ibid., s. 652.
35
neni prilis vaIny, ma clovek sklon se
kterY
stejnou hodnotu jako ten, kterY ji vyvniti. Za takov)rch situaci se obvykle tent)fz provadi znovu. DovoHm si tedy jistou korekci a jiste rozsireni. Pokud jde
0
korekci - tezko ciovek
sam sebe usmemuje, a proto si pomohu daIs1 literaturou, jejiz volba rozhodne neni mihodna, jelikoz se stejne jako ja zabyva navaznosti Melvillova pribehu na jine pnbehy.
36
"'TV
,
- rOZSlrenl
Charles Olson, Call Me Ishmael
Svou pnici
0
Bile velrybe nazval Charles Olson Call Me Ishmae[83 podle prvni vety Melvillova
romanu. Zacimi takto: "Chapu PROSTOR za usttedni skutecnost kazdeho cloveka, zrozeneho v Americe, od casu folsomske kultury az po soucasnost. Vyslovuji to velce, nebof je to velke. Velke, proste slitovani."S4 Ustrednf skutecnosti, ktera charakterizuje Spojene staty je podle Olsona prostor. Zkusenost sirokeho, rozlehIeho prostoru, neomezeneho pouze na sous: "Zajimam se jenz dokazal videt dostatecne daleko na to,
0
Melvilla,
aby porozumel Pacifiku coby soucasti naseho
mistopisu, daISimu Zapadu, v mlvaznosti na prerie, protikladu. ,,85 To se s ohledem na nas zajem jevi do znacne miry nadbytecne. "Americnost" Melvillovy Bile
velryby je jiste faktem, kterym se zabyvaji cetne studie, at' uz z hlediska politologickeho, historickeho, ci jineho. Co ma vsak tento aspekt delat s biblick)rmi motivy? Nezli se k tomu dostaneme, vysvetleme si nejprve, kde lez! teziste Olsonovy prace. Jeho vYchodisko je znacne kontroverzni:
,,Bilil velryba jsou dye knihy, napsane mezi unorem 1850 a srpnem 1851. Prvni kniha neobsahovala Achaba. Neobsahovala ani Moby Dicka, a pokud, takjen mlhodou."86 Druhou podstatnou skutecnosti, na ktere Olson staY!, je vliv, ktery mel na MelviUovo psani Shakespeare, zvlaste jeho hry (a postavy) Macbeth, Krill Lear, nebo Timon. S? Krome napfiklad Melvillovych deniku a korespondence studoval Olson 16z Melvillovu knihovnu - a jeho poznamky, ktere do svych knih vpisoval, ukazuji na primou inspiraci Shakespearem pfi psanf Bile velryby. Tragicka postava kapitana Achaba se napadne podoba Macbethovi ve zpusobu vyHcenf jejich sflenstvi, zla. Podobne jako Macbeth toci se i Bila velryba okolo proroctvi a jeho naplnenL Pratelstvi mezi Izmaelem a K vikvegem je vyliceno podobne jako vztah Coroiolana a Aufidia. A tak dale. Timonova nenavist ke svetu jde ruku v ruce s Achabovou nenavisti k bile velrybe a ke vsemu nevyzpytatelnemu (viz vYse). Bfla velryba sarna - Smrt v alzbetinskem dramatu, pfichazejicf na konci hry a pfinasejfcf rozuzlenf. Izmael - chor. Struktura - rovnez. Scenicke poznamky, zpusob charakterizace, intermezza ("cetologicke" kapitoly v Bile velrybe.) Co je podstatne pro mis Melvillovy inspiracni zdroje byly (samozfejme) rozmanite. 83 Charles Olson, Cali me Ishmael, in Collected Prose, Berkeley, Los Angeles, London: University of California 1997, s. 1-105. 84 Ibid., s. 17. 85 Ibid., s. 18. 86 Ibid., s. 39. 87 Viz ibid., s. 39-66.
37
Na jednom volm§m liste, vlozenem do posledniho svazku souborneho vydani Shakespearovych se zachovala tato MelviUova poznamka:
"Ego non baptizo te in nomine Patris et Filii et Spiritus Sancti - sed in nomine Diaboh - sHenstvi je nevymeziteine ono a (pravdivy) rozum extremy jednoho, nikoli (cerne umeni) goeticke, ale theurgicka magie obcuje s Inteligend, Mod, Andelem. "gS
V Bile velrybe je pozmeneno do podoby:
"Ego non baptizo te in nomine Patris, sed in nomine diaboli. ,,89
Melville pred N. Hawthornem oznacil tuto vetu coby "tajne moto Bile veiryby,,90. Podle Olsona ma rozdil mezi prvnf verzi a zkracenou podobou, ktera je vlozena do list Achabovi v Bile velrybe zce1a zasadni vYznam. Pro Boha Syna a Ducha svateho, domniva se Olson, neni v Bile velrybe misto: "Nejde
0
lispornost vyjadrovani. Vylouceni Krista a Ducha svateho - filii et Spiritus Sancti - je
mechanickym aktem zrcadHdm obrazne. V Achabove svete nutne nemuze byt Kristus ani Duch svary pfitomen. Achab se pohybuje a ma byti ve svete, pro ktery Oni a to, co pfinaseji, predstavuji neprateistvi. I .. j Usecnost konfliktu v Achabove svete pripomina spiSe konflikt satana a lahveho, vice ved smlouvy stare, nezh nove."91 - "Achab je carodej. Vyvolava vlastnf zly svet. K tomu, aby dosahl cHe sve pomsty, pouziva cernou magii. Ve svYch slovech "in nomine diaboli" je presvedcen, ze pronasl zakHnadlo, vykonava obrad teto magie.'"92 Olson tedy chce zduraznit jakousi "starozakonnf"" povahu konf1iktu mezi Achabem a bHou velrybou, pfipominajid vzpouru Adama proti Hospodinu. Prostredkem, ktery mu ma dopomoci k tomu, aby bilou velrybu nasel a zabil, magie, duvod zabiti velryby - ovladnuti pnrody, stvoreneho sveta: "Jde
0
zpusob mysleni ve
starsim smysIu, nez jak je tomu u Evropanu, majidm vice do Cineni s magif, nez kulturou. Magii, jez v kontrastu s uctivanim, je vZdy cerna. Nebot' magie ma jediny licel: pfimet lidske i nelidske
88 Ibid., s. 51. Zvyraznil M.K. 89 Billl velryba, s. 555. 90 Call Melshmael, s. 51. 91 Ibid., s. 51-52. 92 Ibid., s. 52.
38
sHy, aby konaly mou vuli. V pripade Aehaba, Americana, jediny en: moe nad pfirodou."Y3 Druhe dulezite je rozliseni
"temnym" ("Goetic") a "svetlym" ("Theurgic")
,,",HU~'.'HU
prostfedky kontaktu s "Inteligenci", cib podle Olsonajednoduse s Bohem. Olson ukazuje,jakjsou v
Bile velrybe obsazeny dva extremy hledani pravdy - na jedne strane Achabova cerna magie, na strane druhe rozum Bulkingtonuv (viz kapitola XXIII. "Breh na
stralll~
zavetrne"). Magie v
konecnem dusledku skutecnou pravdu nehleda, Aehab zUstava uzavren ve svem vlastnim svete. Oproti tomu Bulkington v pfibehu aktivne nevystupuje, nehovofi, nejedna. Izmael mu ovsem pripisuje znalost "hlubokeho, opravdoveho mysleni" ("mortally intolerable truth," viz ibid.) Cely konflikt mezi Aehabem a jeho nepritelem, bilou velrybou, pak Olson shrnuje jako "kolaps hrdiny skrze solipsismus, ktery s sebou strhne svet."94
o cem ale vlastne podie Olsona Bita velryba je? Je to soucast sirsiho mytu 0
rozsirovani hranic
I
sveta, tedy Zapadu. Prvni, co podIe Olsona Melville udel<)Ybylo, ze zavzal More, predevsim Pacifik za soucast americke geografie: "STREDOMORE, dvojce a souper STREDOZEME. "95 V reckem videni bylo stfedem sveta Stfedozemni more, konec tohoto sveta nalezl do HomerovYch casu. V Dantove Pekle uz Odysseus vede sve druhy na zapad, na Atlantik. Objeveni Ameriky Kolumbem tuto hranici opet posouva. Americke velrybarstvi se zamerovalo na vorvane (Sperm Whale) a promisledovalo ho po vsech morich. More se stava soucasti sveta - "vodni casti sveta", jak Izmael (srov. kapitolu 1. "preludy"). "Hetl a zaverecna odysea byla ta Achabova. Po prepiuti Atlantiku, po objeveni Ameriky, noveho sveta, sen umfra ph mysu Hom, kde se Zapad navraci k Vychodu. Pacifikem konc! NEZNAME, jemuz otevreli oei Odysseove Homeruv a DantUv. KONEC jednotlivce zodpovedneho jen za sebe sarna. Achab jako tecka za vetou."Y6
A vsak - rna Olsonova konkluze
0
"Pacifickem cloveku" nejakou hodnotu vJpovedni, nebo je
oslnujicim paprskem, vyslanym k nam z usvitu postmoderni doby, spojovani vseho se vSlm, rezignace na "poradnost"? Olsonovi je Melville mytografem Spojenych statU americkych. Mytografem ne vice nezli proste podle slova MYTHOS, vypraveni. Olson sam zahrnuje Melvilla do vlastniho "mym". I kdyby
0
nicem jinem, svedcI to
0
paradigmaticnosti Bite velryby pro americkou
kulturu. U Olsona jsme svedky kombinace precizniho dokazovani (u vztahu Melville-Shakespeare, napr.) a yypraveni. Je to aplikace Bile velryby na skutecnost za pomoci smysluplnych spojenf, ovsem vice beletrie, nezli veda, vice vypniveni, nezli vYklad. Jako nic jim§ho vsak tento text nevystupuje. 93 Ibid., s. 18. 94 Ibid., s. 66. 95 [bid., s. 101. 96 Ibid., s. 105. VY"razy "stredomore" a "stredozem" jsou mime zoufalYm pokusem 0 pi'eklad puvodnich "heartland".
39
a
Kdyz si ovsem vzpomeneme na Oisonova slova
0
"starozakonni" povaze zapasu Achaba a Moby
Dicka, muzeme si tez vzpomenout na to, co jsme si na biblicke pnbehy. Olson k tomu pak pndava dukazy
rekli 0
0
zpusobu, jakym
shakespearovske inspiraci, aby nasledne
sam na pribeh navazal - z hlediska jeho vJznamu ve vztahu k americke identite - rovnez tema, lee mimo nami stanovene moznosti.
jeste jeden fakt. 20. listopadu 1820 pobliz Tahiti narazila velryba dvakrat celem do veIrybarske lodi Essex, kteni se nasledkem srazky potopila. Velrybari se uchylili na Cluny a ze strachu,
by se
na nedalekem Tahiti mohli stat obeti kanibalu, vydali se opacnym smerem. lronii je, ze se nakonec museU sami uchylit k pojidani svJch zemrelych druhu, aby prezili. Zpravu vyse zminene Vypraveni
0
0
teto udalosti podava
ztroskotani velrybarske lodi Essex z Nantucketu, jez byla napadena a
nakonec znicena velkYm vorvanem v Tichem oceanu. Napsal Owen Chace z Nantucketu, kormidelnik na one lodi, New York 1821 (Narrative of the Shipwreck of the Whale Ship Essex of Nantucket, which was attacked and finally destroyed by a large Sperm Whale in the Pac!fic Ocean - by Owen Chase of Nantucket, .first made of said vessel, New York, 1821. 97) Melville tuto knihu dostal od syna Owena Chase na jedne ze syYch plaveb. Srazka lodi s velrybou, pri niz se lod' potopila, neni tedy yYtvorem jeho imaginace.
Zatimco odpoved' na otazku Jak? je zalezitosti analyzy, chovam i na zaklade prave skoncene vypravy pochybnost, ze odpoved' na otazku Proe? (tedy: Jaky je smysl?) nemuze byt nez vysledkem aplikace. Cetba je vzdy vysledkem procesu aktualizace jiste potenciality textu - a jako takova sHne ovlivnena etenarovym predporozumenim, zkusenostmi, vzdelanim. Neexistuje jeden zpusob eetby, ktery by byl privilegovany vliei ostatnim.
97 OproH originalu zamenuje cesky pfeklad jmeno "Chase" za "Chace" a "first mate" za "kormidelnika" (misto "prvniho dustojnika", jak by melo byt spravne - ovsem zkoumat nakolik tyto dye role na americkych velrybarskych lodich prvnf poloviny 19. stoleti splYvaly je nad me moznosti).
40
VIII. Zaverem
Na pocatku jsem si kladl otazku, jak Melville pracuje s mlbozenskymi motivy. Na tuto otazku jsem nalezl odpoved', ze je to jeden ze zdroju, z nichz cerpa pri stavbe sveho pfibehu - a jedna z rovin, moznosti jeho cteni, na kterou chce sveho ctenare upozornit. Na prikladu Olsona jsem pak ukazal, ze tyto zdroje nebyly pro Melvilla jedine, stejne jako nen! jedine "biblicke" vyzneni jeho pribehu. Do jiste miry povazuji vysledek teto prace za nezdareny experiment. Volba litenimiho dila jako predmetu zajmu neni ovsem, domnivam se, pro badatele v oblasti nabozenstvi nemozna. sveho zazemi muze poukazat na motivy a aspekty, ktere jinym etenarum mohou zustat skryte, a tim ctenf obohatit. Obohatit, rozsirit, ba po svem aplikovat. Na nasi rovine tedy muzeme cist 0 kapitanu Achabovi jako
0
tom, kdo se vzeprel Bohu a Jeho vlili, stahl se do sveho sveta a v honbe za
zamerem zahubil nakonec nejen sebe, ale i vsechny, ktere si pro svuj zamer podmanil. Prfbeh, ktery si ve Starem zakone muzeme precist v mnoha variantach - a podstatne bylo odkryt, ze stavba tohoto pribehu se s relevantnimi biblickymi predlohami v podstatnych rysech shoduje. Ukazal jsem, proc je mozno tento pfibeh takto cist, co tomuto vnimani napomaha. Poukazal jsem na moznost, snad i predstavil plan, na jehoz zaklade je tato moznost postavena. lako je pro Olsona Bild velryba pribehem
0
Americe, poslednf Odysseou, tak je zde pfibehem
cloveku, jenz se vzpouzi vuci tomu, co nedokaze ovladnout. Az se more zavre a prikrov se vlnit stejne jako tehdy, kdyz jej brazdila Noemova Archa.
41
0
Bibliografie Vychozi prameny Hennann Melville, Moby-Dick or The Whale, New York: Penguin Books, 2003. Cesky St. Klima, Marie Kondrysova, Kamil Bednar (trans.), Bila velryba, Praha: Statni nakladatelstvi knisne literatury, hudby a umen!, 1956.
Bible, Pismo svate Stareho a Noveho zakona - cesky ekumenicky preklad, Praha: Ceska biblicka spolecnost,200l. Charles Olson, Call me Ishmael, in Collected Prose, Berkeley, Los Angeles, London: University California Press, 1997, s. 1-105. Prvni vydani Call Me Ishmael, New York: Reynal & Hitchcock, 1947.
Ostatni literatura William E. Arnal, "Definition", in W. Braun and R. T. McCutcheon (eds.), Guide to the Study
Religion, London and New York: Cassell, 2000, s. 21-34. Mary Douglas, Purity in Danger, New York: Routledge, 1996 (1. vydani 1966) Ray Monk, Wittgenstein: Udifl genia, Praha: Hynek, 1996. Karl R. Popper, Logika vifdeckeho zkoumani, Praha: OIKOYMENH, 1997.
42
