BACK TO THE PAST HUNGARIAN SYSTEM OF EDUCATION UNDER NEW CONSERVATIVE GOVERNMENT

ZPRÁVY

BACK TO THE PAST HUNGARIAN SYSTEM OF EDUCATION UNDER NEW CONSERVATIVE GOVERNMENT László Trencsényi At the beginning of the 20th century Hungarian pedagogy had a world class reputation. It was informed by the progressive movement regarding education that was prevalent at the time. This advocated a demand for reforms, influenced the establishment of so called “new schools” (Cecil Reddie), and forecast that the 20th century would be the “children’s century” (Ellen Key). Amongst the forward thinking pedagogues of the period were: Cecil Reddie, John Dewey, Maria Montessori, Rudolf Steiner, Ovide Decroly, Janusz Korczak, and Stanislav Shatzky etc. A new movement for studying children, called pedology, was established that applied the results of the emerging sciences of the period (psychology, sociology, cultural anthropology etc) to pedagogy. It is worth mentioning that pedology in Hungary had the widest number of professional followers in Europe. The leader of this movement in Hungary was the psychologist, László Nagy (1857–1931). Then history intervened. The history of Central Europe interrupted the reform processes and prevented the drive to modernise schools in Hungary. The followers of reform pedagogy were reduced to a minority, and many were forced to go underground. After World War I politics took a conservative turn, and revived outdated values and ideologies of the past. We call this period in Hungarian pedagogy (the 1920s–30s) the counter-reformation. Then fascism with its destructive ideologies and World War II added to the damage. This, and the “socialist” dictatorship that followed was antithetical to the vision of child-centred, humanistic, democratic schools in Hungary. Almost two generations later the “softening” in Hungarian politics in the 1980s, followed by the economic and socio-political changes of 1989, reboosted interest in the early 20th century reform traditions. In the school system as a whole there was a trend towards strengthening the autonomy of individual schools and a more child-centred approach. Children’s rights started to appear in various legislations, and alternative schools (which were previously banned) began to emerge as a result of these new freedoms. Hungarian society was looking forward to these changes: people were disillusioned with the old type of schools which they found useless, dull and only effective in making pupils obedient and conformist. People wanted something new and better for their children.

ZPRÁVY

The first freely elected government of the 1990s responded to these requirements. Almost at the same time as the National Curriculum was created in the United Kingdom, Hungary established its own National Curriculum. This new Hungarian National Curriculum was a so-called “core-curriculum”, unlike those before the changes. It wasn’t rigid or over-prescriptive about the material that had to be taught, but it served as a base on which a variety of curricula could be designed, according to the given school’s values, needs and aims. This National Curriculum was also different from previous ones in that in terms of assessment, pupil support was emphasised. It encouraged children’s development based on positive motivation (as opposed to fear-based motivation) and recognising and building on the pupils’ strengths. These principles adopted from special-needs education were spread to the whole of education for the benefit of all children. The learning processes, tailored to individual need, prioritised differentiation, and co-operative group work. Instead of rote learning, the development of skills and competence through creativity was brought to the forefront. These reforms were also reflected in teacher training programmes and continuous professional development. Moreover, the strict (but easily deceived!) school inspectors were replaced with advisors, so-called “critical friends”. The principal of Total Quality Management grew stronger. The market of programmes, educational tools and books increased exponentially. Each school had a greater freedom of choice in (and responsibility for) the selection of these materials. This was a long way from a victory parade! The Hungarian economy wasn’t able to service the generous financing of these innovations. Furthermore, the economic changes (the rapid process of capitalisation) that followed the political changes had radically widened social differences. Tensions grew between city and inner city, town and village, middle class and working class, the white majority and various ethnic groups (especially the Romani). Yet, “the big barge of public education”, albeit in a slow way, has been moving forward in the past 20 years. Hungary’s entry to the EU (in 2004) not only strengthened connections with other countries, but access to various international surveys provided a means of self-evaluation. Many teachers had a chance to go abroad for study trips (during the time of the iron-curtain this was impossible). Thanks to the various European support systems, there was more money available to finance the innovations. Unfortunately, the Socialist Party (in coalition with the Liberals), that formed the government for two successive cycles between 2002–2010, made a mistake in speeding up the pace of educational reform. Instead of supporting the organic development of local innovations, they introduced several,

ZPRÁVY

big, central reforms. In their defence this could perhaps be explained by their eagerness to seize these new opportunities, and also make up for lost time. They raised compulsory school education to 18 years. (As a consequence of this the first two years of any vocational training had to include general subjects, such as maths and literature.) The National Curriculum was revised. This new version placed the emphasis on the development of skills and competence. The practice of “ploughing” (forcing under-achieving pupils to repeat the same year) was banned in primary schools. Instead of giving marks at the end of the term as a form of evaluation, written feedback was prescribed. Children with special educational needs were integrated into mainstream schools, and segregation was strictly outlawed (especially in terms of Romany-Hungarian relations). The content of these radical reforms was progressive; its aim was the humanization of schools. Yet, in its implementation this “enlightened absolutism” proved counterproductive. With social tensions growing (partly caused by the recession) the flaws in these programmes began to appear. Although they achieved many positive results, these were not enough to satisfy an increasingly discontented society. (This discontentment was felt with other areas of the democratic changes of the past two decades—healthcare, university fees, democratic processes etc.) Meanwhile, the symptoms of crisis began to strengthen the popularity of the right wing populist parties (whose agendas included: EU scepticism, anti-capitalism, chauvinism towards neighbouring countries, xenophobia and ferocious anti-left propaganda). There was also the search for a scapegoat—that common symptom of societies in crisis. As a result of this, the right wing parties won with a land-slide in the spring of 2010. The new government appointed a Christian-democrat teacher to be responsible for the country’s education. The new, mainly conservative Parliament in its first days made a symbolic decision: they restored the practice of “ploughing” and reintroduced graded assessment instead of written reports. These changes are of hardly any practical significance, as no sensible teacher would exercise their power to make a child repeat the year. According to educational theorists, primary school pupils mature at an uneven rate, therefore it is counter-productive to punish a young child by making him repeat a year. But the political message of this new law is significant. It says: 1. We are in power! And whoever is in power is allowed to do anything! 2. From now on everything will be different for the sake being different! Another decision which reveals this new kind of, symbolic policy making of the conservative government was the repeal of the long tradition of

ZPRÁVY

starting the school year on 1st day of September. This day was usually earmarked for the formal opening ceremony of the academic year in each school. From now on the academic year will begin on the first Monday of September—whichever date it falls on in each year. Under the new government Education (and Culture) have lost their Ministry. The newly appointed under-secretary of state (responsible for Education) announced that they will put the compulsory subjects back into the National Curriculum. Further more, those subjects will contain “anti-globalisation and nationalist material”. For instance, she announced, that instead of the popular Harry Potter books, that—as researchers have proved—encouraged so many children to re-discover the pleasure of reading, Hungarian schools have to teach a 19th century Hungarian classic epic poem about a shepherd come hussar, John the Valliant. (There’s nothing wrong with this fairy-tale like poem. It’s a shame the under-secretary of state thinks it has to be an either or situation; in fact this very poem was already part of the National Curriculum, she just failed to check this before her announcement.) Yet again, it’s the political gesture that is relevant here. It communicates: “now, we’ll show you what we can do”. The new, conservative government has started to revive the institution of school inspectors. Instead of coaching and helping schools they want to threaten and coerce them. (Again, this is the opposite of what all the experts suggest.) In their second month in power the Hungarian conservative government removed from the sections from the kindergarten’s pedagogical programme that said they should “preserve the national identity of children from migrant families” as well as got rid of the section that they should “discourage gender stereotypical activities”. (This latter was accompanied by a fierce and vulgar propaganda campaign accusing the liberals of making nursery children homosexual instead of respectable, future Hungarian mothers and fathers to be!) In the area of vocational education they returned to the 19th century practice of apprentice-training, so in those types of secondary schools, from now on, from the age of 14, pupils will have to learn a trade and accomplish their training in three years. (One can imagine how low the real market value of their skills will be in the era of the global market and information technology.) But this is not the only type of segregation the new, conservative Hungarian government has initiated. They announced that it is in the best interest for Romany children to study separately from other children, in schools specially set up for them in their villages. This is instead of an inclusive education

ZPRÁVY

in nearby towns where they could mix with other children, and learn (and share) mutual values and types of behaviour. The “counter-reforms” have begun again in Hungary. The government in order to maintain the support of their electorate seems to be ready to satisfy the most conservative and populist desires. Especially, as they have failed to keep one of their biggest promises in the election campaign which was to raise salaries. It was recently announced that even the symbolic 1% salary raise for teachers (as promised would happen from January 2011) is not going to happen. What remains for teachers is the outdated right to “plough” children. How long will it be before they reintroduce the cane?

Author Prof. László Trencsényi, Faculty of Education Sciences, Eötvös Loránd University Budapest, Hungary, e-mail: [email protected]

ZPRÁVY

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Petra Navrátilová, Petr Vavřín Sledovat pokroky ve svém oboru, aktualizovat své vědomosti i profesní schopnosti, jinými slovy celý život se učit a vzdělávat se stalo nutností prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Je k tomu celá řada logických důvodů. Výsledky vědeckého výzkumu se daleko rychleji přenášejí do každodenního praktického života. V důsledku nebývalého rozvoje informačních a komunikačních metod a systémů se člověk neobejde bez znalosti nových technologií. To opět platí nejen v technických vědách. Možnost uplatnění jednotlivce a konkurenceschopnost určité části společnosti je silně ovlivněna flexibilitou pracovníků neboli schopností přizpůsobit okruh svých vědomostí a dovedností okamžitým požadavkům. Obvykle se uvádí příklad Finska, kde celoživotní vzdělávání mělo významný podíl na snížení nezaměstnanosti v první polovině 90. let minulého století. V důsledku toho vzrůstá zájem stále většího počtu lidí o celoživotní vzdělávání. Podrobnější popis historie celoživotního vzdělávání na vysokoškolské úrovni v bývalém Československu i v první dekádě po listopadu 1989 najde zájemce v monografii z konference ICOLLE 2010¹. Za důležitý znak současného vzdělávacího systému považujeme systémový rozdíl mezi standardním vzděláváním mladých studentů a celoživotním vzděláváním dospělých. Zatímco univerzitní výchova části nastupující generace je v prvé řadě celospolečenským zájmem (odtud plyne nutná ekonomická podpora i při částečné individuální úhradě formou školného), celoživotní vzdělávání je vždy individuální investicí jednotlivce (případně zaměstnavatelů) do odborného růstu. Jde tedy vždy o obchodní činnost, ve které ekonomika hraje významnou roli. V současné době má většina českých univerzit specializovaná oddělení (instituty) zabývající se organizací kurzů celoživotního vzdělávání. Čtyři univerzity (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) jsou řádnými členy EUCEN (European Universities Continuing Education Network). Tato nevládní a nezisková asociace, která byla založena v Belgii v roce 1993, sdružuje vysokoškolské instituce ze 43 zemí. Není náhodou, že všechny české členské vysoké školy jsou z Brna. Prvním členem EUCENu byla Veterinární a farmaceutická univerzita. EUCEN pořádá každý rok dvě ¹L , D., D , L., M , P. (ed.) Vybrané problémy celoživotního vzdělávání v evropském kontextu. Brno: Konvoj, 2010. 102 s. ISBN 978-80-7302-160-3.

ZPRÁVY

odborné konference (jarní a podzimní), kde se řeší problematika celoživotního učení. V roce 2003 se jarní konference konala na Vysokém učení technickém v Brně (VUT). Podrobný přehled všech minulých konferencí je na webových stránkách www.eucen.eu. Seznam konferenčních témat, uvedený tamtéž, poskytuje dobrý přehled o tom, jak se v posledních letech vyvíjí tento moderní univerzitní obor a jaké hlavní problémy je třeba řešit. Jako ukázku šíře celoživotního vzdělávání na profesně zaměřené univerzitě uvádíme výčet jejích hlavních činností a aktivit. Institut celoživotního vzdělávání Vysokého učení technického v Brně (dříve Centrum vzdělávání a poradenství Vysokého učení technického v Brně) byl zřízen rozhodnutím Akademického senátu VUT č. 2, ze dne 30. května 2000 jako samostatné rektorátní pracoviště zajišťující celoživotní vzdělávání, poskytující poradenské, informační a organizační služby, kterými doplňuje vzdělávání a poradenství jednotlivých fakult VUT. Do kompetencí Institutu celoživotního vzdělávání (dále jen ICV) náleží pomoc při vytváření strategie celoživotního vzdělávání na VUT v Brně. ICV realizuje, případně se podílí na vzdělávacích projektech, a to jak domácích, tak zahraničních. Poskytuje rovněž metodické poradenství v oblasti pedagogiky, andragogiky a distančního vzdělávání pro zaměstnance VUT, kde pořádá kurzy ve spolupráci s jinými subjekty. Nedílnou součástí ICV je poradenská činnost zacílená na studenty VUT a výuka humanitních předmětů. Součástí ICV je rovněž i Univerzita třetího věku. Institut celoživotního vzdělávání na VUT se člení na několik sekcí: Sekce vzdělávání Sekce vzdělávání nabízí pro komerční sféru i odbornou veřejnost řadu krátkodobých kurzů i dvousemestrálních studií zaměřených na doplnění, případné rozšíření znalostí v oblasti projektového řízení, managementu kvality, marketingu, krizového managementu a kurzů mezinárodního leteckého práva a je jedinou akreditovanou institucí v České republice, která toto vzdělání nabízí. ICV se účastní řady tendrů týkajících se vzdělávání zaměstnanců ve firmách, kde organizuje kurzy přesně dle zadání a požadavků zaměstnavatelů. V nabídce ICV je i třísemestrální kurz pedagogického studia zajišťujícího pedagogickou způsobilost absolventům vysokých škol neučitelského vzdělání pro výuku všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů. Jazykové vzdělávání je zastoupeno intenzivním kurzem českého jazyka pro cizince. Jeho účastníky jsou většinou studenti s ukončeným středoškolským

ZPRÁVY

vzděláním, kteří chtějí pokračovat ve studiu na některé z univerzit České republiky. Dalšími účastníky jazykového vzdělávání jsou cizinci – studenti doktorských studijních programů na VUT. Studenti kurz ukončují jazykovou zkouškou ve znalostním rozsahu B1 nebo B2. Tato klasifikace je uznávaným standardem nejen v rámci celé Evropské unie, ale i v zemích mimo ni. Sekce vzdělávání je zaměřena i na vzdělávání zaměstnanců VUT. Pro interní zaměstnance jsou pořádány kurzy anglického a německého jazyka různých úrovní – od začátečníků až po konverzace s rodilým mluvčím. Vedle jazykových kurzů je zaměstnancům VUT nabízena řada odborných kurzů, kde si mohou doplnit své praktické dovednosti (počítačové kurzy různého zaměření a úrovně). V nabídce jsou i specializované kurzy zaměřené na odborný rozvoj (marketing, management, projektové řízení) nebo na osobnostní rozvoj (kurzy soft skills). Jedním z nejvíce navštěvovaných kurzů, zaměřených na zlepšení pedagogických kompetencí, je Doplňující pedagogické studium, které je povinné pro všechny studenty doktorských studijních programů a je doporučováno i stávajícím pedagogům, kteří se dosud v této oblasti nevzdělávali. Nabídka kurzů se mění na základě aktuálních požadavků ze strany zaměstnanců i vedení školy. Sekce poradenství pro studenty Činnost této sekce je zaměřena na práci se studenty, spolupráci s firmami – budoucími zaměstnavateli absolventů a na spolupráci s dalšími organizacemi. Veškeré služby jsou studentům VUT v Brně poskytovány bezplatně. Pro studenty jsou připravovány rozvojové a přípravné kurzy, které rozšiřují jejich teoretické i praktické znalosti. Patří sem např. kurzy komunikačních a prezentačních dovedností, příprava na přijímací pohovor a další specializované kurzy. Součástí nabídky sekce poradenství jsou i služby pro vysokoškolské poradce. K nabídce sekce patří kariérní poradenství spočívající v pomoci při volbě, plánování i hledání zaměstnání. Pracovníci sekce poskytují studentům odbornou psychologickou pomoc. Na požádání pomohou vytvořit profesně-osobnostní profil a studentům, kteří chtějí aktivně řešit své problémy, pomohou formou koučování. Mezi studenty je pravidelně organizován průzkum a dotazníkové šetření, které jsou důležitou zpětnou vazbou pro další činnost sekce a zasahují i do činnosti fakult.

ZPRÁVY

Sekce poradenství spolupracuje s firmami i personálními agenturami. Nabízí jim možnosti prezentace, zveřejňování nabídek studentských stáží, případně volných míst pro absolventy VUT. Sekce humanizace výuky Na některých fakultách VUT zajišťuje ICV výuku humanitních (netechnických) předmětů. Jedná se o vybrané předměty, které rozšiřují technickou výuku o širší pohled na probíraná témata. Rozvoj netechnických znalostí je důležitou součástí formování celkového profilu absolventa VUT.

Systém hodnocení kvality kurzů CŽV Všechny vzdělávací aktivity, které jsou organizovány ICV, podléhají ověření úrovně kvality. V rámci každého kurzu je po jeho realizaci provedeno vyhodnocení evaluačních dotazníků a připomínky i podněty jsou zapracovány do studijních materiálů kurzu. S vyhodnocením jsou seznámeni jak lektoři, tak zadavatelé. Je rovněž nutné připomenout, že i na jednotlivých fakultách jsou organizovány kurzy celoživotního vzdělávání, které svým obsahem odpovídají zaměření fakult a doplňují centralizovanou nabídku aktivit organizovaných rektorátním útvarem ICV.

Univerzita třetího věku Samostatnou část celoživotního vzdělávání na vysokých školách tvoří Univerzity třetího věku (U3V). Tento speciální název se připisuje prof. P. Villasovi, který jej použil v 80. letech minulého století pro označení souboru přednášek určených starším posluchačům (60+). Postupem doby se tato forma nabídky vzdělávání pro zájemce v důchodovém věku stala standardní službou pro společnost na většině vysokých škol. Tak je tomu alespoň v České republice. Z celkového počtu 26 veřejných vysokých škol jich 21 pořádá pravidelné kurzy pro seniory. Počet registrovaných posluchačů překračuje 20 tisíc osob. Přínos U3V je nejen ve zvyšování vzdělanosti populace, ale za stejně významné považujeme i zlepšení kvality života seniorů. Význam U3V bude v budoucnosti velmi pravděpodobně vzrůstat. Podle demografických studií bude v několika příštích letech stoupat počet osob starších 60 let. Bez znalosti nových technologií, a to ve všech oborech, není možné se plnohodnotně účastnit života společnosti. Jinými slovy perspektivy seniorského vzdělávání jsou takřka jisté.

ZPRÁVY

Seniorské vzdělávání na českých vysokých školách má poměrně dlouhou tradici. První přednášky se konaly již za minulého režimu, tedy v polovině osmdesátých let. V roce 1995 byla založena Asociace univerzit třetího věku (AU3V), která v současné době sdružuje 35 členských organizací, přispívá k celkové informační úrovni této oblasti a významně se podílí na tvorbě a vývoji státní ekonomické podpory (cestou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Je třeba zdůraznit, že zejména v uplynulých deseti letech se podařilo díky porozumění klíčových pracovníků státní i regionální správy vytvořit velmi příznivé podmínky pro rozvoj U3V v ČR. Od roku 2005 pořádá AU3V každý rok odbornou konferenci s mezinárodní účastí. Za nejdůležitější problém považujeme nedostupnost U3V pro seniory bydlící mimo univerzitní města. Jednou z možností jak tento nedostatek řešit jsou tzv. „virtuální univerzity“, organizované ve výukových a konzultačních střediscích některých vysokých škol. Tato forma využívá dostupné informační a komunikační technologie ve spojení s přímým působením kompetentních lektorů. Pro dodržení potřebné kvalitativní úrovně je ovšem třeba sledovat použité didaktické metody.

Autoři PhDr. Petra Navrátilová, Institut celoživotního vzdělávání, Vysoké učení technické v Brně, Kounicova 67a, 602 00 Brno, e-mail: [email protected]

prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc., Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně, Kolejní 4, 612 00 Brno, e-mail: [email protected]

ZPRÁVY

ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Veronika Mikulenková Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně se jako hlavní řešitel podílí na řešení projektu Rozvoj kariérového poradenství na středních školách Jihomoravského kraje (reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.02/ 03.0015) zaměřeného na rozvoj kariérového poradenství na středních školách Jihomoravského kraje. Projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně z oblasti podpory 1.1. Řídícím orgánem projektu je Jihomoravský kraj. Doba konání projektu byla vytyčena od 1. ledna 2011 do 30. června 2012 (celkem tedy 18 měsíců). Hlavním cílem projektu je rozvoj kariérního poradenství na středních školách. Tohoto cíle bude dosaženo jednak vytvořením akreditovaného cyklu vzdělávání v oblasti kariérového poradenství pro pracovníky středních škol a jednak přímou prací s žáky středních škol zaměřenou na eliminaci předčasného odchodu ze vzdělávacího systému, na správnou volbu budoucí profese či dalšího studia a pomoc při vyhledávání budoucího pracovního uplatnění prostřednictvím rozvoje kompetencí pro trh práce. Náplní projektu je: • realizace vzdělávacích akcí určených cílové skupině pracovníků středních škol; • zakoupení, proškolení v užívání nových diagnostických nástrojů pro kariérové poradenství; • zajištění testování žáků; • realizace vzdělávacích workshopů pro cílovou skupinu žáků středních škol se zaměřením na rozvoj jejich kompetencí; • vytvoření studijních materiálů, příručky kariérního poradenství a informačních letáků o možnostech vysokoškolského studia v Brně. Projekt je určen pro cílovou skupinu pedagogických pracovníků a žáků středních škol Jihomoravského kraje a veškeré aktivity jsou zdarma! Aktivity, do kterých se můžete zapojit: Kurz Kariérní poradenství na středních školách – kurz akreditovaný MŠMT v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem kurzu je poskytnutí relevantních informací učitelům středních škol z oblasti kariérního poradenství. Účastníci kurzu získají užitečné znalosti, dovednosti

ZPRÁVY

a konkrétní praktické nástroje využitelné v praxi pedagoga střední školy. Účastníkům budou představeny nové trendy v oblasti práce se skupinami žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, využití standardizovaných diagnostických nástrojů, využití koučování jako metody k rozvoje osobního potenciálu žáků středních škol. Celková dotace kurzu je 61 hodin (z toho 56 hodin přímé výuky a 5 hodin konzultací). Zahájení kurzu je v září 2011. Prezentace vysokoškolských poradenských center na středních školách – vysokoškolská poradenská centra přijedou na vaši střední školu prezentovat nabídku svých služeb určenou studentům středních škol (např. charakteristika vysokoškolského studia, poradenské služby, možnosti podpory při studiích – granty, stipendia apod.). Aktivita má zamezit předčasnému odchodu žáků ze vzdělávání. Prezentace byly zahájeny od ledna 2011. Zajištění testování žáků středních škol – v rámci této aktivity bude zajišťováno testování (psychologická diagnostika) žáků středních škol při vyhledávání budoucího pracovního uplatnění a eliminaci nesprávné volby povolání či dalšího studia. Tato aktivita bude přednostně nabízena středním školám, které nezaměstnávají školního psychologa a jejichž žáci tak mají, v rámci svého rozhodování, omezený přístup k využití psychodiagnostických metod. Aktivita bude probíhat od září 2011. Workshopy pro rozvoj kompetencí žáků pro trh práce – můžeme na vaší škole realizovat wokrshopy, jejichž obsahová náplň je ve shodě s tématy RVP Člověk a svět práce, Osobnostní a sociální výchova či Občan v demokratické společnosti. Workshopy se budou konat od září 2011. Plánovaná témata workshopů jsou: • Metody hledání zaměstnání; • Jak napsat životopis a motivační dopis; • Sebeprezentace a příprava na přijímací pohovor; • Sebepoznání a SWOT analýza. V rámci projektu bude také vytvořena příručka kariérního poradenství na středních školách, která bude distribuována na všechny střední školy Jihomoravského kraje. Všechny výše zmíněné aktivity jsou zdarma. Můžete se na ně přihlásit na [email protected]. Více informací naleznete na www.icv.mendelu.cz.

ZPRÁVY

Autorka Ing. Veronika Mikulenková, Institut celoživotního vzdělávání, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 5, 613 00 Brno, e-mail: [email protected]

ZPRÁVY

7. ROČNÍK FESTIVALU VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH AEDUCA ODSTARTOVAL V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČR Petra Vávrová Ve středu 18. května 2011 se uskutečnilo v prostorách Poslanecké sněmovny PČR slavnostní setkání odborníků a příznivců vzdělávání dospělých, které je první částí letošního ročníku Festivalu vzdělávání dospělých AEDUCA, pořádaným Institutem celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nad zahájením festivalu převzala osobní záštitu doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA, poslankyně Parlamentu ČR. Pozvání k setkání v dolní parlamentní komoře přijali zástupci vzdělávacích institucí, firem, asociací, médií, osobností státní správy i představitelé politické scény. K účastníkům promluvila ředitelka festivalu Lenka Cimbálníková, která představila festival a jeho význam pro propagaci celoživotního vzdělávání, shrnula činnost Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a pozvala všechny na společnou cestu ve smyslu vytváření podmínek a sdílení společných vizí v oblasti celoživotního vzdělávání. Jakub Stárek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako jeden z deficitů ministerstva školství připustil pomalé čerpání finančních prostředků z ESF, ale též vyjádřil snahu o zlepšení a podporu celoživotního vzdělávání. Zdeněk Palán z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR představil tradiční akci Týdny vzdělávání dospělých. Ilona Štorová ze stejné asociace informovala o projektu Age managementu, tedy strategii řízení zohledňující věk pracovníků a řešení situace osob starších 50 let na trhu práce. Prof. Ivo Barteček, zástupce z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, shrnul zkušenosti vážící se k teorii a praxi celoživotního vzdělávání na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci za uplynulé desetiletí. Na závěr JUDr. Mag. iur. Michal Malacka, Ph.D., MBA, prorektor Univerzity Palackého v Olomouci, vyzdvihl důležitou roli Festivalu vzdělávání AEDUCA v diskuzi odborníků, zaměstnavatelů i veřejnosti nad tématem vzdělávání. Dodal, že je to i příležitost k poděkování všem, kteří se o celoživotní vzdělávání zasloužili. V souvislosti s tímto předal jménem rektora Univerzity Palackého v Olomouci bronzovou medaili za zásluhy o rozvoj univerzity RNDr. Ing. Lence Cimbálníkové za vše, čeho dosáhla v oblasti své působnosti a také za mimořádný přínos na poli celoživotního vzdělávání.

ZPRÁVY

Setkání podtrhlo význam celoživotního vzdělávání v současné společnosti a nezbytnost spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi a dalšími státními i nestátními institucemi.

Autorka PhDr. Petra Vávrová, Institut celoživotního vzdělávání, Univerzita Palackého v Olomouci, tř. Svobody 20, 771 80 Olomouc, e-mail: [email protected]

ZPRÁVY

POZVÁNKA NA FESTIVAL VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH AEDUCA 2011 Festival vzdělávání dospělých AEDUCA 2011 vytváří jedinečnou platformu pro propagaci celoživotního vzdělávání, výměnu a sdílení zkušeností v oblasti vzdělávání, a v neposlední řadě pro setkání všech odborníků i příznivců v této oblasti. Letošní, již sedmý ročník, proběhne tradičně v Olomouci ve dnech 12. až 14. září 2011. Hlavním mottem tohoto ročníku je „Vzdělávání v souvislostech“. Účastníci festivalu budou mít možnost diskutovat o současné roli a problémech i trendech vzdělávání dospělých ve společenských souvislostech. Součástí AEDUCA 2011 jsou i další odborné konference a workshopy: • Andragogické dialogy; • Strategie Age managementu v České republice; • Současná role vzdělávání dospělých v souvislostech; • Možnosti a limity vzdělávání seniorů; • Aktuální metody ve vzdělávání dospělých; • (Ne)systémový přístup k financování dalšího vzdělávání. Festival vzdělávání dospělých AEDUCA 2011 dále nabízí příležitost prezentovat vzdělávací instituce a jejich programy, včetně možnosti prezentovat projekty rozvoje lidských zdrojů a je tradičně doprovázen společenským a kulturním programem. Budeme velmi rádi, když přijmete naše pozvání na 7. ročník Festivalu vzdělávání dospělých AEDUCA. Další informace a přihlášky jsou k dispozici na www.aeduca.cz.