23
BABA, EPOS, FOTKA, KELT, LÁTEŘIT, LILA, LKÁTI, MOLI, MANA, NÁVAL, NELA, NIKL, OKOS, OLIN, PAVUČINA, PRSA, PŮVAB, SOVA, STOA, ŠPERK, TAMTO, VTOM ZÁBAV
BAJT, BYTE, DISK, RISC, ŘADIČ, SCSI, SDRAM, SLIM, SONY
Dočetli jste 1. číslo školního časopisu. Doufáme, že se vám líbilo. Vzhledem k tomu, že se jedná o studentský časopis, jste jistě zaznamenali, že ne zrovna všechny jazykové prostředky jsou v souladu s Pravidly českého pravopisu. Na naši obhajobu tvoříme studentský časopis, tak že jsme volili jazyk nás studentů. Děkujeme za shovívavost :) Redakční rada Kateřina Ksiažková G1M; Denisa Kovařčíková G1M; Daniel Rusek E2M; Soňa Křenková KČ2M; Michaela Drdáková KČ2M; Jana Icelová KČ2M; Žaneta Palátová KČ2; Margareta Resselová KČ2; Ondřej Kadlec KČ3M; Václav Kusík KČ3M; Ladislav Icela E3M; Eva Klimková K3; Vojta Havlík S3M; Daniel Krumpoch N2A Mgr. Petr Pavlůsek; Mgr. Marek Kundrát; Mgr. Ivana Fonioková; Ing. Eva Hozáková Šéfredaktoři: Mgr. Renata Chýlková; Mgr. Petra Víchová; Mgr. Pavel Holman
"
1
Slovo ředitele
Milé kolegyně, kolegové, studentky, studenti, vážení čtenáři, máte před sebou první číslo „novinočasopisu“, které jsem pracovně nazval „Jarní vlaštovka“. Nejenom, že zvěstuje počátek jara, ale svým podtextem naznačuje, že k nám do školy přichází nový způsob komunikace mezi vedením školy, pedagogy, žáky, studenty i přáteli školy. Od chvíle mého nástupu do funkce ředitele naší školy jsem fascinován a mile potěšen, s jak velkým potencionálem schopných lidí ochotných pracovat i na projektech mimo svou náplň práce se setkávám. Hlavně díky nim Vám všem mohu představit jeden z prvních výstupů práce této skupiny a pevně věřím, že nebude posledním. Pro mě osobně, jako ředitele, se tak nabízí neopakovatelná možnost vyjádřit některé ze svých myšlenek, postřehů nebo vizí, vztahujících se k životu naší školy. Již několikrát jsem vyjádřil své přesvědčení o nezastupitelném místě naší školy ve vzdělávací nabídce regionu, mimochodem nejenom jedné z největších, ale z mého pohledu i nejlepších škol ve Zlínském kraji. Jsem pevně přesvědčen, že právě střední odborné školství má perspektivu, jde jen o to, abychom uměli pozdvihnout renomé řemeslné práce, občas vnímané veřejností s nepříliš lichotivou nálepkou něčeho méně důležitého či podřadného. Pokud však chceme, aby nás ti ostatní brali vážně a vážili si toho, co vytváříme, je dobré začít přemýšlet o tom, jaký postoj zaujímá každý z nás – pracovníků školy či jejich studentů. Jsme hrdi na to, kde pracujeme, kde získáváme své vzdělání, jsme hrdi na to, že jsme součástí života právě této školy? Měl jsem tu milou možnost zúčastnit se několika soutěží, ve kterých bojovali i naši studenti. Nejen, že jsem byl ohromen jejich schopnostmi a dovednostmi, ale zároveň jsem cítil jejich snahu vybojovat pro naši školu co nejlepší umístění, jejich hrdost na to, co se u nás naučili. Soutěž však skončí, euforie z úspěchů pomine a máme před sebou zase každodenní povinnosti, každodenní život. A ten se odehrává ve velké míře jak pro pracovníky tak především pro studenty v prostorách naší školy. A najednou jako by to bylo jedno, kam vlastně chodím, jak to kolem mne vypadá, jestli se zde cítím dobře, jestli se mi tady líbí a jsem vlastně hrdý na to, že tady jsem, že jsem součástí….? Dovolte mi alespoň jednu z mála věcí, kterou bych chtěl společně s Vámi hned od začátku změnit. Škola je prostředí, ve které ať vy, jako žáci, nebo my, jako pedagogové trávíme jednu třetinu aktivního denního času. Snahou nás všech by tedy mělo být, aby toto prostředí bylo co možná nejkvalitnější, hygienicky a zdravotně nezávadné a splňující kulturní nároky člověka 21. století. Škola usiluje a bude usilovat o zkvalitňování tohoto prostředí, ale pokud to je jen jednostrannou záležitostí, pak nikdy nedosáhneme společně cíle – školy, ve které se všichni budeme cítit dobře, která se nám všem bude líbit, na kterou můžeme být hrdi. Všímejme si proto, prosím, lidí, kteří – nevím, z jakého důvodu – rozbíjejí okna, dveře, ničí sociální zařízení a likvidují prostředky, určené k naší ochraně, např. hasicí přístroje apod., popřípadě ničí, devastují prostředí pro nás nepochopitelným způsobem. Věřím, že společnými silami dosáhneme toho, že nebudeme muset být na svou školu hrdi jen na soutěžích, ale kdykoliv, kdy se projdeme v jejích prostorách, kdy se zde budeme učit, pracovat nebo odpočívat. A předem děkuji všem, kterým nebude lhostejné, co se u nás děje. Závěrem chci přislíbit, že „Jarní vlaštovka“ nezůstane sama, ale že se z ní postupně stane hejno, které přinese informace o našem životě, o nás, o škole. K tomu přeji nám, ale hlavně těm, kteří budou časopis spoluvytvářet hodně síly, skvělých myšlenek a spoustu lidí, ochotných pracovat někdy i nad Mgr. Petr Pavlůsek rámec svých povinností. Přeji vám hodně zábavy, ale i poučení.
22
Lyžařský kurz očima studentů Dne 15. 2. 2010 jsme se sešli před školou, abychom společně strávili týden na lyžích a snowboardech ve Velkých Karlovicích. Lyžařského výcviku se zúčastnilo 69 žáků prvních ročníků a 7 učitelů naší školy. Tento kurz vedl Vladimír Štěpán. Okolo 8. hodiny přijely autobusy, my jsme se rozdělili podle tříd a odjeli. Po příjezdu jsme se ubytovali do 3 chat. Jednou z nich byla Restaurace U Muzea, kde jsme taky chodili na snídani, oběd i večeři a další dvě byly u hned naproti sobě, takže jsme věděli o všem, co se v protější chatě děje. Svah byl asi pět minut od chat. Hned první den jsme se po příjezdu převlékli a vyrazili na svah, kde jsme se rozdělili do skupin snowboarďáků, jejichž styl vylepšovali Marek Kundrát, Renata Chýlková a Kamil Plešek a na skupinu klasických lyžařů, s nimiž oblouky řezali Jan Ptáček, Blanka Ottopalová a Vladimír Zamazal. Na svahu byl krásný bílý prašan, ale od čtvrtka jsme už moc nejezdili, protože sníh byl mokrý. Musím říct, že si lyžák všichni moc užili, protože o zábavu bylo postaráno. Ať už jsme se smáli pouhým pádům na svahu, nebo vtipům a hloupostem, které jsme vymýšleli. Já za sebe můžu říct, že jako začínající snowboarďák, jsem se toho docela hodně naučila, takže tím chci poděkovat panu Pleškovi a nemyslím, že ti, co na lyžích nebo prkně už uměli, si parádně nezajezdili. K dispozici bylo večerní lyžování, ale toho se nikdo neúčastnil. Poslední den jsme šli ráno na snídani a pak zpět se balit a připravit na odjezd, který byl v 11:00. Určitě nejsem jediná, která si myslí, že lyžák se velice vydařil a všichni byli spokojeni a dokonce se jim se smutkem odjíždělo. Bylo to parádních 5 dní na které budeme určitě rádi vzpomínat. Taky děkujeme, že jsme se mohli zúčastnit a děkujeme všem učitelům a učitelkám za jejich trpělivost a doufám, že si to užili stejně jako my. Kateřina Ksiažková, Denisa Kovařčíková, G1M
2
21
Lyžařský kurz 2. a 3. ročníků Náš lyžařský kurz se konal ve dnech 11. 15. ledna 2010 ve Velkých Karlovicích. Ráno jsme dorazili k chatám a hned jsme si rozdělili pokoje. Když jsme se zabydleli, šli jsme na oběd. Jídla, která nám vařili, byly dobré. První den jsme se domluvili, v jakých skupinách budeme jezdit a na jakých vlecích. Jezdili jsme na boardech a lyžích od devíti rána do jedenácti a po obědě od 14:00 do 1617:00. Večerka sice byla v 10 hodin večer, ale učitelé byli tak hodní a chápaví a nechali nás v pohodě, ať se můžeme bavit.... Oni se taky určitě bavili..:). Kluci, co jezdili na prknech, si postavili i skokánek, aby si to trochu oživili. Skákali na něm i ti, co si ho nepostavili, takže naši podnikaví spolužáci rozhodli, že budou vybírat peníze... 5 Kč za skok..:). Byly i úrazy.... Naše Terezka si hned první den zlomila ruku a jela domů, další spolužák si domů odvezl naražený nos, jiného nechtě kopnuli lyžákem do hlavy. Většinou jsme po obědě spali nebo odpočívali, protože i takhle po ránu jezdit je namáhavé, hlavně když v noci se jde pozdě spát. Učitelé, s kterými jsme tam byli, byli skvělí, nehádali jsme se s nimi, dobře jsme s nimi vycházeli a bylo fajn, že některé z nás dovezli k vleku nebo do chaty, když se nám nechtělo jít pěšky. Byl to báječný lyžařský kurs, kde rozhodně nebyla nuda. Hodně jsme si to určitě všichni užili!!! Příští rok se pojede znova. Soňa Křenková, KČ2M
Třetí zasedání žákovského senátu Dne 24. 2. 2010 proběhlo 3. zasedání žákovského senátu Integrované střední školy – Centra odborné přípravy. Hlavním cílem tohoto zasedání byla volba rady žákovského senátu a představení nové organizační struktury školy. Na 3. senátu byl vyhrazený čas také na připomínky z řady studentů na chod školy. Volba rady žákovského senátu proběhla formou hlasovacích lístků z 12kandidátů, na kterých se dohodlo vedení školy s učiteli. Do rady postupovalo 6 kandidátů, kteří si mezi sebou po ukončení tohoto zasedání zvolili předsedu, místopředsedu a tajemníka. Při volbě byli tito kandidáti prezentování např. vlastnostmi: zodpovědná/ý, starostlivá/ý, organizační typ, pracovitá/ý, spolehlivá/ý, energická/ý, zralá osobnost a další. Členy rady školního senátu se stali: Miroslav Špinka – předseda, Martin Jirka – místopředseda, Jana Icelová – tajemnice, Ladislav Icela – člen, Marie Bartošová – člen, Lucie Navrátilová – člen. V organizační struktuře školy nastaly oproti minulému roku velké změny. Největší asi v tom, že Ing. Josef Vrátník odchází z naší školy a jeho funkci přebírá Ing. Zdeněk Hadaš. V připomínkách především zaznělo to, že jsou blokované vybrané internetové stránky na škole (facebook.com, ICQ,…). Dále senát probíral nedostatky nového školního webu, kouření v šatnách, nevhodné stojany na TV, chybějící topení ve spojovací chodbě na odborný výcvik atd. Dále ředitel školy Mgr. Petr Pavlůsek oznámil, že v červnu a v době letních prázdnin škola změní svůj kabát, protože dojde k zateplení fasády. Příští zasedání žákovského senátu proběhne 12. 5. 2010 ve 12:30 hodin v aule školy. Ladislav Icela, E3M
3
20
Rozhovor s učitelkou roku Bc. Marií Paprstkářovou Co vás vedlo k tomu stát se kuchařkou? Klasicky jednoduše. Nedostala jsem se na zdravotní školu, takže přišel učební obor kuchař číšník a následně dvouletá nástavba podnikání. Neměl s tím bývalý režim nic společného? Bývalý režim nevím, ale dříve nebylo tolik středních škol a žáků bylo daleko více. Dnes si žáci mohou vybírat z většího množství středních škol. Třeba pro kuchaře – číšníky byla škola v Ostravě, pro spotřební družstva byla škola v Šilheřovicích a pak byla ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jinak se na celé Moravě kuchaři – číšníci neučili. Dnes co třicet kilometrů to jedna škola kuchařů – číšníků. Jak se člověk stane učitelem roku? Učitele roku musí navrhnout nějaká jiná osoba. Já jsem to zřejmě dostala za to, že pracuji již třicet let v oboru. Dále se věnuji různým kuchařským disciplínám ať je to teplá nebo studená kuchyně a vyřezávaná zelenina. Myslím si, že jsem dosáhla se žáky i sama mnoha úspěchů. A také si myslím, že mě moje práce baví a že to je vidět. Jak jste se cítila, když jste se dozvěděla, že jste byla zvolena učitelkou roku? Moc mě to potěšilo. Změnil se nějak Váš postoj vůči kuchařinědíky Vašim úspěchům? Ano, změnil. Soustavně vím, že nic nevím. Jde to tak strašně rychle, surovinově i vzhledově do takových krásných záležitostí, že člověku nezbývá nic jiného, než trvale studovat. Co vás vedlo k vyřezávání zeleniny? Byla jsem na výstavě Igeho ve švýcarské Basileji před deseti lety a tam jsem to viděla. Strašně se mi to líbilo. Dostala jsem jako dárek ke svým čtyřicátým narozeninám sadu, asi tři roky jsem se učila sama a pak jsem začala učit. Začala jsem s Aničkou Strnadovou, která je v současné době mistryně a porotkyně v soutěžích ve vyřezávané zelenině. Z jakého ovoce nejraději vyřezáváte? Z čerstvého a kvalitního. Myslíte si, že ve vyřezávání budete mít nějakého nástupce, kterého byste si vychovala k obrazu svému? Každý, než začne být dobrý vyřezávač, musí vyřezávat minimálně dva, tři roky. A když je tady ten žák čtyři roky a potom mi odejde, tak já musím vychovávat někoho dalšího. Mám Aničku, Radka Vránu, všichni dobře vyřezávají.
Okrskové kolo ve florbalu kluků V úterý 9. března 2010 se na Obchodní akademii ve Valašském Meziříčí uskutečnilo okrskové kolo ve florbalu kluků. Turnaj pěti středních škol se hrál systémem každý s každým. Naši kluci v prvním zápase vyprovodili Gymnázium poměrem 6:1. S domácí obchodní akademií to už tak jednoduché nebylo, přesto přes mnoho neproměněných šancí jsme odešli jako vítězové v poměru 4:3. Zápas o první místo mezi námi a Střední školou stavební vyzněl ve prospěch soupeře 2:6. V posledním zápase se naši kluci už příliš nesoustředili a prohráli 5:6 se Střední školou pro sluchově postižené. Vzhledem k vývoji zápasů ve skupině jsme i tak uhájili druhou příčku. Kluci předvedli kolektivní výkon a prezentovali se velmi pohlednou kombinační hrou. Vyzdvihnul bych vynikající výkon brankáře Jana Pospíšila z KČ2M. Doplatili jsme však na neskutečné zahazování 100% šancemi. Těším se na příští ročník. Naši školu vzorněreprezentovali: Blaha Marek, Rýpar Josef, Štefela Ondřej (všichni S2M), Gajdoš Miroslav (S1M), Kabeláč Jiří, Liška David (S3), Kouřil David, Krčma Jaromír, Stodůlka David (všichni CHS1M), Mareček David (S3M), Pospíšil Jan (KČ2M), Radko Lukáš (E4M). Mgr. Marek Kundrát
19
4
Anketa
5. Chutná ti zdejší strava? Ano 7
Zúčastnilo se 80 studentů
Někdy 29
1. Jaký máš vztah k této škole?
Nechodí na obědy 8
Neutrální 57
Kladný 16
Ne 36
6. Jsi spokojen s kantýnou ISŠCOP? Záporný 7
4
2. Co se ti na škole líbí a nelíbí, a proč?
Kantýna a bufet Holky Aula Zájezdy a akce
9 5 2 2
Přístup učitelů k žákům 16 Zima ve třídách 14 Posunutí začátku výuky 4 Nekázeň studentů 4 Žáci pod vlivem alkoholu a drog 4 Strava 3 Parkování 3 Nepořádek ve třídách a šatnách 3 Tělocvična 3 Rozvrh hodin 3
3. Co těmotivovalo chodit právěna tuto školu? Bylo to blízko mého bydliště 18 Chtěný obor studia 17 Nebyly přijímací zkoušky 12 Touha získat vzdělání 10 Nezbylo nic jiného 5 Již jsem zde vystudoval/a učební obor 5 Kamarádi 3 4. Co ti zde ve škole chybí? Parkoviště Kuřárna WIFI Výtah Kulturní akce Samostatná šatna pro každého
9 7 7 5 4 4
Michaela Drdáková, Jana Icelová, KČ2M, Daniel Krumpoch, N2A
7. Kdybys měl tu moc, co by jsi na škole vylepšil? Parkoviště 11 Teplo ve třídách 7 Záchody 7 Obědy 4 Wifi 4 Vybavení tříd 3 Tělocvična 3 Hygiena v kuchyni 3 Kontrola alkoholu a drog 2 Kuřácká místnost 2 Barevně vymalované třídy 2 8. Jaký je kolektiv ve tvé třídě, jsi s ním spokojen? Ano 74
Ne 6
9. Chcete mít ve školním časopise nějakou rubriku podle vašeho přání? A jakou? Zajímavosti o učitelích – práskač 3 Vtipy 2 Sport 2 Program akcí ve VM a okolí 2 Úspěchy žáků ve škole Recenze filmů a hudby Osmisměrky Dřívější ředitelka x stávající ředitel Tuning Car Aktuality ve světě
Kolik studentůnyní učíte a máte mezi nimi nějaké odborníky? V prvním ročníku máme asi patnáct, šestnáct studentů a osm studentů maturitního ročníku. Šanci mají všichni, otázka je, jestli u toho vydrží. Myslím si, že na naší škole je spousta dobrých děcek, akorát některé neměly šanci se potkat a myslí si, že to nedokážou. Ale je tady spousta dobrých žáků, kteří mají rádi svůj obor. Co byste změnila na oboru kuchař – číšník na naší škole? Chtěla bych změnit dvě věci. Úctu k tomuto povolání, kterou mnozí nemají. Někteří si myslí „jsem jenom kuchař, nebo číšník, tak to nějak roznesu“. Protože jsem pracovala i v jiných školách, nebudu jmenovat, ale toto je moje čtvrtá škola, vím, že všude jsou s tím problémy. Třeba v zahraničí je to tak, že ty děti mají větší úctu ke škole, kde studují. Dokud odsud neodejdete a neuvidíte, jak to chodí ve světě, tak to nemůžete srovnávat. Jelikož se spousta lidí nesnaží někam dostat, tak ani nevidí, že je zde spousta věcí dobrých. Takže proto doporučuji cestovat a zajímat se o to, co je někde jinde. Jaké plány – týkající se školy – máte do budoucna? Spoustu akcí. Třeba teď se připravujeme na „Gastro festival Hradec“ – zde předvedeme vyřezávanou zeleninu, možná i studenou kuchyni, dále pak „Tradice bez hranic“, což je družba se slovenským městem Martin, dále Třebíč „Gastro junior“. Jinak pracuji na maturitních pracech čtvrtých ročníků a těším se, až budou prázdniny. Nemáte nějaký plán s rozšířením nabídky kurzůkroměvyřezávání? Kurzy bych mohla vést, ale nejsem akreditovaná MŠMT, takže ti žáci nedostanou certifikát. To je ale v plánu ředitelství školy. A co nějaké hobby kursy v rámci sebezdokonalení? Říkám všem mým žákům, se kterými jsem se potkala, kdykoli budou něco potřebovat, můžou přijít. Ráda tomu věnuji i svůj čas, není to problém. Ať už se to týká číšníků i kuchařů. Co si myslíte o kuchařiněv našem státě? V současné době je naprostým hitem v Asociaci kuchařů a cukrářů, že pan Miroslav Kubec se stal středoevropským zastupitelem pro WACS. Jinak si myslím, že jsme na tom čím dál lépe. Čím dál lépe se umisťujeme na soutěžích. Jsou to většinou stříbrné, bronzové umístění a já si myslím, že se naše soutěžní týmy snaží. A jak byste hodnotila naše restaurace? No, to už je něco jiného. Je málo dobrých restaurací. Jezdím po celé republice a je málo restaurací, které mají svůj image. A co mně ještě mrzí je, že nejsou sezónní jídelní lístky. Ty by mě zajímaly. A mohla byste nám na závěr říct nějakou zajímavost, veselou příhodu co se Vám stala? Jednu starší příhodu bych měla. Říkala jsem jedné dívence – vezmi šlehačku z lednice, dej do ní ztužovač, jeden vanilkový cukr a ušlehej to. A za chvíli slyším, jak dívenka vystříká šlehačku ve spreji do misky, přidá tam ztužovač, nasype vanilkový cukr a začne to šlehat. Děkujeme za rozhovor.
Ondřej Kadlec, Václav Kusík, KČ3M
5
18
2. ples ISŠ COP
Pohodáři Indonesia
Dne 6. března 2010 proběhl již dlouho očekávaný 2. školní ples. Program plesu byl opravdu zajímavý. Ve velkém sále KZ Valašské Meziříčí provázela zábavou skupina Lážo plážo, která se střídala se skupinou Faunus. Návštěvníci mohli obdivovat každou hodinu vystoupení různých tanečních skupin, které výborně odstartovaly jedinečnou taneční atmosféru na parketě. Kapacita sálu byla zaplněna brzy po zahájení plesu. To v Mklubu, kde byla diskotéka, tak nebylo. „Mklub se začal plnit až kolem 21:00 hodiny,“ říká Jiří Málek z E2M. Po deváté večerní se atmosféra skvěle rozjela. V jednu chvíli parket zaplnila starší generace, která sedícím studentům předváděla kousky :). „I pár odvážlivců z řad studentů se podle jejich vzoru vydalo na cestu písněmi,“ opět říká Jiří Málek z E2M. V průběhu diskotéky vládli mixážnímu pultu DJ Clark, DJ Luky a DJ Vacza, kteří hráli jak písně z dnešní hudební scény, tak klasické disko písně, především od Michala Davida. Od půlnoci zde předvedl půlhodinové vystoupení host DJ Josh. Tento hudební vstup měl ovšem také dost odpůrců. Jeden z nich například prohlásil: „Od 24:00 hodin, co změnili DJ, tak nic moc.“ Tohoto studenta jsme se také zeptali, co od plesu očekával. Na to vypálil: „Všechno možné, například že dojdu po čtyřech domů.“ Na otázku, které očekávání se mu splnilo, konstatoval: „Splnilo se mi jedno, vyhrál jsem slivovici.“ Po rozhovoru s tímto mladým studentem, nám neuniklo, jak jsou někteří učitelé veselí a jaký mají usměvavý výraz ve tváři. Byl to nezvyklý pohled :). Největší nával v Mklubu vypukl ve 2 hodiny, kdy se všichni, i z velkého sálu, nahrnuli a vypukla tak nádherná diskotéková atmosféra. Diskotéka skončila ve 3 hodiny, ale nikomu se nechtělo jít domů. Nyní ještě trochu časově zpět do velkého sálu. Na správném plese nesmí chybět tombola, a na tom našem určitě nechyběla. Oproti ostatním plesům byla opravdu velmi bohatá a hlavně praktická. Mohli jsme zde najít přes 300 cen, např.: hasicí přístroj, knížky, dárkové koše, odvoz domů taxíkem atd. Slosování začalo ve 23:00 hodin, a to největší, o hlavní ceny, proběhlo ve 24:00 hodin. Po celou dobu plesu hrála také v kavárně cimbálová muzika Od Meziříča, při téhle muzice se dalo nejen dobře zatančit, ale také pokecat s přáteli. „Letošní ples byl velmi vydařený s velkým počtem lidí. Hudba byla senzační, všichni se uvolnili a odvázali od každodenních starostí. Především pochvala pro DJ, kteří byli sehraní a hráli velice dobře, i písničky na přání, což mnohé potěšilo.“ pochvalovaly si Natálie Seidlová z PC1 a Barbora Halušková z CHS2M. „Měl jsem nervy a skoro jsem nespal několik dní před plesem, ale nakonec, až na rvačku, při které se pobili dva mladící a musela zasáhnout záchranka, ples považuji za úspěšný.“ sdělil jeden z organizátorů Mgr. René Camfrla. „Nám se to moc líbilo a vůbec jsme nečekali, že to bude takhle probíhat. Jen učitelé se mohli více zapojit do tance s žáky. Velmi nás potěšila tombola, která byla opravdu bohatá. Radost nám také udělalo, že jsme viděli na plese bývalé žáky naší školy, kteří si ples samozřejmě také vychvalovali. Atmosféra byla skvělá, a rádi bychom podobnou akci zopakovali již v nejbližší době. Myslíme si, že by to mělo stejný úspěch, neli větší.“ doplňuji se studentky Nikola Kašparová, Gabriela Horáková, Nikola Tamborská a Lucie Tarabusová. Dále konstatují: „Taky bychom chtěli poděkovat pekařům a řezníkům, kteří odvedli výbornou práci, protože občerstvení připravené na stolech bylo opravdu výborné.“ Na závěr bychom měli asi poděkovat všem účastníkům a taky organizátorům, protože bez nich by to nebylo. Eva Klimková, K3, Ladislav Icela, E3M
Dne 26. listopadu 2009 jsme s naší třídou byli v kině Svět na naučném dokumentu o Indonésii od skupiny čtyř cestovatelů, kteří si říkají „Pohodáři“. Celým dokumentem nás provázel jeden z cestovatelů, Martin Dufek. Dokument se skládal z prezentace fotek a videí, doprovázených indonéskou hudbou. K té nám Martin Dufek každý snímek či video z jejich cesty pečlivě popisoval. Jejich cesta touto zajímavou krajinou trvala pět týdnů. Indonésie je čtvrtým největším státem na světě a největším světovým souostrovím. Rozkládá se v dlouhém tropickém pásu od Asie až po Austrálii. Má 17 tisíc ostrovů, nádherné moře, tektonicky neklidné sopky, pralesy, historické a kulturní památky. Cestovatelé nás provedli třemi indonéskými ostrovy hinduistickým Bali, muslimskou Jávou, či divokým Lombokem. Prohlédli si podmořský svět, navštívili pralesy, lezli na sopky. Podívali se i do klášterů, paláců a ostatních památek. Rozprávěli s tamějšími lidmi a pobývali v jejich rodinách. Lidé zde mluví pěti sty jazyky a dialekty, vyznávají hinduistické, muslimské a animistické náboženství. Najde se i větší skupina lidí, vyznávající křesťanství. I když zde většina lidí žije chudobně a skromně, jsou dobrosrdeční a milí. Nalezneme zde velký počet nejrůznějších historických i současných kulturních památek. Kromě toho je zde i nepřeberné množství hudebních, tanečních a uměleckých stylů. Lidé jsou zde i výtečnými kuchaři. Základní potravinou je zde rýže, která nechybí v žádné jejich místní specialitě. Na dokumentu se mi líbil způsob, jakým byl dokument pojat. Byl poučný a přitom veden zábavnou formou. Bylo vidět, že tyto cestovatele tvorba těchto dokumentů baví a v cestování se opravdu vyznají. Jen videí mohlo být trochu více, nicméně i to Martin Dufek dokázal kompenzovat svým povídáním. Celkově se mi dokument velice líbil a jeho shlédnutí bych mohl doporučit každému. Daniel Rusek, E2M
17
Rozhovor s Adamem Hrabovským Připravil jsem si pro Vás menší rozhovor s Adamem Hrabovským, žákem naší školy. Adam vyniká ve sportovní střelbě, tudíž jsem mu položil pár otázek ohledně tohoto sportu. A proč vůbec tenhle rozhovor? Jednoduchá odpověd' Adam je zajímavá osobnost. Více o něm se máte možnost dozvědět v našem rozhovoru: 1) Čím Tě tento sport zaujal a kdy poprvé jsi o něm slyšel?! (Zamyslí se... a po chvilkové odmlce se dá do řeči) Bylo to na základní škole, kde se vybíraly kroužky, které by nás (žáky) bavily. Nejvíce mě zaujala sportovní střelba a tak to zůstalo dodnes. Zaujalo mne to také proto, že i doma jsem rád střílel např. ze vzduchové pušky. 2) Vzpomínáš si na svoje první začátky a první úspěch?! (Směje se) Tak začal jsem, když jsem byl na 1. stupni ZŠ , to mi bylo něco okolo 11let. Začátky byly pro mě poměrně těžké a musel jsem do toho věnovat mnoho úsilí! Po nějakém tom pátku přišly i první úspěchy a s něma i 1. místo v republice. 3) Když jsem u toho úsilí tak kolikrát týdněmáš trénink a jak to stíháš se školou?! Tréninky mám podle toho, jestli mám před sebou nějaký turnaj; to je potom i soustředění, ale jinak 34x týdně a školu stíhám... (směje se) 4) Jak vůbec vypadá takový tvůj trénink?! Ustrojím se, nachystám si zbraň (seřídím si ji) a jdu na věc! (Smích) Střílím 2 disciplíny ta první je vzduchová puška, tam je potřeba se připravit na 60 závodních ran a střílí se ve stoje. Ve druhé disciplíně, tou je malorážka, je potřeba se připravit opět na 60 závodních ran, ale střílí se vleže, a potom je u malorážky ještě 3x40 závodních ran, a to je 40x vleže, 40x ve stoje a 40x v kleče. Když si to tak shrneme, tak jeden trénink vychází v průměru na 23hodinky. 5) Co po škole? Jaký je tvůj životní cíl?! (Zamyslí se) Pokud se mi všechno vyvede tak, jak si to představuju, tak přemýšlím, že bych šel na nějakou vyšší sportovní školu nebo na něco se střelbou, třeba by mě lákalo i být trenérem ve střelbě, ale jak říkám, pokud mi všechno vyjde tak, jak chci, mým životním snem je se dostat na olympijské hry a získat medaili jako např. Matthew Emmons 6) A co tvoje záliby mimo střelbu?! (Pousměje se) Tak je toho hodně, téměř každý sport, ale nejvíc mě baví plavání, jízda na kole, lyžování nebo bruslení, ale jak jsem řekl, je toho hodně. To by jsme tady byli do večera, kdybych to měl všechno říct 7) Co ti vlastněvzal a naopak zas přinesl tento sport?! Tak samozřejmě mi to vzalo spoustu času a hodně úsilí, ale naopak musím říct, že jsem poznal skvělé lidi a hlavně jsem procestoval kus světa např.: Čínu, Rusko, Španělsko, Chorvatsko, Švýcarsko atd. Závěrem bych dodal, že za tu dobu, co Adam střílí, získal mnoho ocenění např.: 2. místo na Mistrovství Evropy a překonal i několik českých rekordů v juniorské kategorii, tak mu popřejme hodnězdaru v příštích letech! Vojta Havlík, S3M
Mnichov Návštěva automobilky BMW a podmořského akvária „Sea Life Center“ Ve středu 31. 3. 2010 se vydají žáci naší školy pod vedením Mgr. Renáty Chýlkové a Mgr. Ludvíka Indráka do automobilky BMW, kde uvidí, jak probíhá výroba vozů této prestižní značky. Továrna je umístěna ve městě Dingolfing, který je od Valašského Meziříčí vzdálený asi 600 kilometrů. Odborný německý výklad během exkurze bude tlumočen do češtiny. Odpoledne, po návštěvě BMW, se expedice vydá do obřího podmořského akvária. Zde mohou návštěvníci procházet tunelem v 6metrové hloubce, která vede skrz obří nádrž s objemem 400 000 litrů vody a slouží jako útočiště pro různé mořské živočichy a rostliny. Chybět prý nebudou ani žraloci, mořské želvy nebo věrná imitace zatopeného města. Zbudeli po tak náročném programu čas, chystá se krátká prohlídka centra Mnichova. Odjezd zpět do naší malebné země je plánován na osmnáctou hodinu; příjezd ke škole odhadují organizátoři kolem třetí hodiny ranní. Daniel Krumpoch, N2A
Několik fotografií z 2. plesu ISŠ COP
6
7
Cham aneb 3týdenní praxe v Německu Před měsícem nám nabídli, ať se zúčastníme praxe v Německu a zdálo se nám to jako pěkná nuda. I přes odmítání a dlouhé domluvy jsme došli až k datu 22. února. Toho dne jsme stáli všichni sbalení před naší školou. Cesta, která nám připadala úplně nesmyslná, se v autě měnila až do pohřební nálady, kterou se neustále snažila zlepšovat naše učitelka odborného výcviku Maruška Paprstkářová. Po 8 hodinách jízdy jsme konečně dorazili do krásného městečka Cham. Naše první kroky vedly do místní školy, kde nás srdečně přivítali. Hned ve vestibulu nás čekalo bohaté občerstvení a uvítal nás zde německý organizátor pan Fischer, velmi schopný a ochotný učitel. Po odpočinutí a doplnění našich hladových krků, jsme se posadili a probrali program na celé tři týdny. Pak naše cesta vedla k hotelu Am Regenbogen, kde už nás očekávala naše úžasná jazyková animátorka Regina Brossmann přímo z Tandemu. Po rychlém seznámení a ubytování, jsme odjeli na nezapomenutelnou Dlouhou noc Gastronomie do Furt im Waldu s panem Fischerem, Reginou a dalšími příjemnými lidmi. Zpestřením večera byly brazilské tanečnice samby s velmi zajímavým vzhledem. Během večera jsme okusili nabídku z bohatých rautových stolů s velkou škálou výběru pokrmů ve studené i teplé kuchyni. Zde jsme měli také možnost ochutnat množství mořských plodů, mnohdy nevábného vzhledu. Kolem půlnoci jsme se rozhodli pro odjezd na hotel, protože jsme byli hodně unavení. Druhý den ráno jsme se vydali na další nekonečný den. Čekalo nás seznámení s německými spolužáky, kteří nás hezky uvítali a společně s Reginou jsme si zahráli německo – české hry. V poledne jsme se přemístili na městský úřad, kde jsme bohatě poobědvali. Načež následovala prohlídka pracovišť našich dvou praktikantů ve čtyřhvězdičkovém hotelu Ransberghof, ve kterém se nám tajil dech. Tento hotel měl svůj CineStar, Wellness centrum, zkrátka všechno po čem člověk touží ve volném čase. Po prohlídce následovalo rozloučení s naším panem ředitelem Petrem Pavlůskem a s Marií Paprstkářovou a my se odebrali nazpět do školy a pokračovali v jazykové animaci. Večer jsme únavou padli do postelí a spokojeně usnuli. V našem třetím pobytovém dnu nás čekalo další dopoledne jazykové animace a následné odebrání se do hotelu Ransberghof, kde jsme hráli zápas kuželek. Hlavní cenou byly poukázky Subway. Tuto cenu po ukrutném boji získala skupinka pod vedením Michaely Drdákové. Tímto jsme se rozloučili s naší úžasnou animátorkou Reginou, čímž nám odjela většina dospělého dozoru. Zůstal nám jen náš skvělý mistr Miroslav Šťůrala, který nám byl 3týdenní oporou. Čtvrtek jsme strávili povalováním, nákupy a prohlídkou města. Následné tři dny nás čekala odborná praxe na třech pracovištích. Michaela Drdáková a Tomáš Jajtner byli umístěni do hotelu D´Wasser Wirtschaft. Jana Icelová a Jana Kozubíková měly svou praxi na hotelu Am Regenbogen a Michaela Hníková a Mikuláš Jelínek strávili svou praxi v hotelu Randsberger Hof. Na všech pracovištích nás srdečně přijali a jejich chováni se ani po celou dobu nezměnilo. Naše praxe trvala do nedělního večera, pak následoval volný den určený k odpočinku. Úterý jsme strávili ve škole při výuce stolničení, což pro nás bylo velmi neatraktivní z důvodu jazykové bariéry. Zde jsme byly až do pozdních odpoledních hodin. Ve středu následoval další volný den, který jsme si zpříjemnili návštěvou zdejšího bazénu. Následné čtyři dny jsme strávili odbornou praxí.
Výzdoba auly ISŠ – COP V březnu 2010 předali žáci Soukromého výtvarného oboru Hany Kocourkové řediteli ISŠ Mgr. Petru Pavlůskovi poslední obraz z cyklu "Valašské Meziříčí Praha Vídeň", který má dokončit výzdobu auly ISŠ. Cyklus obrazů projekt "Výzdoba auly ISŠ" je propojen jak výtvarně grafickým prvkem barevných linií, tak i myšlenkou spojení tří měst střední Evropy, která jsou si blízká jak polohou, tak i kulturní atmosférou. Největší z obrazů "Valašské Meziříčí" (110 x 170 cm) malovala celá skupina studentů soukromého výtvarného oboru ve věku od devíti do cca devatenácti let. Jmenujme alespoň některé, kteří odvedli největší díl práce: Denisa Kozáková, Tereza Hegerová, Nikola Marková, Klára Hašová a další. Druhý obraz "Praha" (85 x 60 cm) vytvořila velmi talentovaná osmnáctiletá studentka Klára Vémolová. Třetí obraz "Vídeň" (85 x 60 cm) vytvořily Iva Senohrábková a Klára Matuštíková, dnes už studentky vysokých škol. Spolupráce soukromého výtvarného oboru a ISŠ COP tímto projektem nekončí. Plánujeme další obrazy k výzdobě školy tentokrát na téma "Afrika". Kromě obrazů se rozvíjí zcela nová spolupráce ISŠ a SVO v oblasti příprav žáku na vysoké školy. ISŠ – COP nabídla technické zázemí a ubytování studentům, kteří se zúčastní Festadu prázdninového výukového festivalu architektury a designu pořádaného týmem Festadu a Soukromým výtvarným oborem během prázdnin 15. 20. 8. 2010 pro zájemce z celé České republiky. Ing. Eva Hozáková
Očima odcházejících studentek... Pro nás jako pro maturanty, kteří za pár měsíců ukončí své studium nejdůležitější zkouškou v životě, jsou myšlenky na návrat do školy poněkud k pousmání. Skončí čtyřletá etapa, která uzavírá naše „dětství“ a začíná rozhodování o vlastním životě. Tímto příspěvkem bychom rády pozměnily názory lidí zvenčí na školu. Názory na ISŠ COP jsou totiž různé, bohužel převládají ty negativní. Mnoho lidí si myslí, že se na tuto školu dostanou úplně všichni. Možná je to pravda, ale nikoho už nezajímá, jestli se každý na škole udrží. Velmi často se totiž stává, že řada studentů nedokončí ani první ročník. Domníváme se hlavně, že nikdo nemůže soudit nic, čím si sám neprošel. Hodně žáků, kteří mají zájem o obory, jež nabízí ISŠ COP, dává přednost jiným školám. Podle našeho názoru dělají tito lidé špatně. Mnozí studenti se po studiu dostali na velmi dobrá pracovní místa nebo na prestižní vysoké školy. Škola se snaží zapojovat studenty do různých projektů a umožňuje stáže v zahraničí, např. pracuje na projektu GLOBE a díky této spolupráci škola dostala ocenění z USA. Elektrotechnické obory jezdí na studijní pobyty do Finska, vybraní potravináři tráví každoročně čas na výměnné praxi v německém Chamu. Díky gastronomickým oborům má naše škola řadu medailí ze soutěží barmanů, pekařů, cukrářů, máme nejen nejlepšího bourače řezníka v ČR za rok 2009, ale také jsme byli vyhlášeni jako nejlepší valašská pekárna roku 2009. V součtu různých ocenění, která v minulosti obdrželi žáci, bychom mohly dlouze pokračovat; je jich opravdu mnoho. Na dobu ve škole se nedá zapomenout. Poznaly jsme zde spoustu dobrých kamarádů a učitelů, na které se můžeme spolehnout. Veronika Malá, Lucie Bystroňová, CH4M
16
8
15
Sexmise V této rubrice se dočtete o té nejobyčejnější a nejpřirozenější člověčině o sexu. Budou tu postupně vycházet krátké články, které se dotýkají sexu, ale ani zdaleka nevyčerpávají všechna témata. Mám jen obavy, aby naši Sexmisi někdo nechápal jako příručku, jako závazná pravidla, jako mustr to by byl velký omyl. Těmito články ale nepřebíráme odpovědnost za důsledky vzniklé napodobováním tedy za případné sňatky, těhotenství, selhání, úspěchy na poli citovém a erotickém apod. :)
KDO NÁM DAL DO VÍNKU Potkala jsem nedávno kamaráda z koleje, zdravíme se a já se zcela samozřejmě obracím na jeho blonďatou ženu Evu a ptám se po dětech. \on nějak podivně ucouvl, zamžikal a pak to řekl: to není Eva, moje nová žena se jmenuje Ivana…. Chtělo se mi zavrtat pod dlažební kostky chodníku a rychle z toho hovoru vycouvat. \podařilo se jen to druhé. Trapas jako hrom. Ten bláznivý Vladimír se rozvedl a oženil znova. Nepochopím proč. Vzal si kopii své první ženy. \k nerozeznání stejnou. Nepamatuji si přesná čísla, ale kdysi jsem v jedné studii četla, že většina z nás při vytváření nové rodiny kopíruje model rodiny svých rodičů. Že z naší dětské zkušenosti zkrátka není úniku. Neříkám tím samozřejmě nic nového, všichni známe starou dobrou radu: dříve než se rozhodneš pro svatbu, prohlédni si její matku. Jen mne trochu děsí ta předurčenost a marnost snah uhnout, vytvořit něco jiného, originálního. I Vladimír znovu spadl do toho, z čeho chtěl utéct. Je to tak i s naší sexualitou? Čím je vlastně vytvářena? Co a kdo vlastně způsobuje, že o jednom se říká, že je v sexu náruživý, o druhém, že chladný, o třetím, že něžný? Není to jednoduché a rodiče v tom samozřejmě mají prsty. Podobně jako celá osobnost, tak i sexualita každého člověka je zvláštní kombinací prvků biologických a sociálních, tedy vrozených vlastností rozvíjených výchovou. Biologický základ rozhoduje o intenzitě, o síle sexuálního pudu. A výchova? Ta se pak postará o to, jak s tímto pudem zacházet, jak ho používat. A to je moc důležité. Sexualita člověka totiž sama o sobě je nic. Funguje vždy ve spojení s druhým člověkem. A tak se v ní nutně musí zobrazovat vlastnosti, jako je ohleduplnost, tolerance, úcta – anebo sobeckost, nezodpovědnost, nedůvěra. Vliv výchovy při vytváření sexuality je tedy naprosto zřejmý. Ač rodiče se svým potomkem o sexu nepromluví jediné slůvko, přeci jen jeho příští sexuální vztahy výrazně ovlivní. Jasným dokladem tohoto tvrzení budiž několikrát studovaná sexualita dětí z rozvrácených rodin , kde hodnoty jako úcta, nezištná láska a jiné ztratily na významu. Děti z takových rodin nebo z ústavů často nejsou schopny v dospělosti navázat trvalý partnerský vztah, sex konzumují bez citové vazby, sexuální prožitek je chudý, jeli vůbec nějaký. Mgr. Ivana Fonioková
V pondělí nás čekal další den volna. Ani jsme se nenadáli a bylo úterý ráno a my chvátali do školy, kde nás čekala výuka s německou třídou. Večer jsme poseděli v restauraci s panem Fischerem. Pomalu ale jistě jsme se propracovali až k dnešnímu volnému dni, který využíváme k vytvoření tohoto článku a zatím plánované cestě do obchodů. Teď nám schází tři dny do konce pobytu a shodli jsme se na tom, že si nedovedeme představit, že bychom tu nebyli a jsme rádi, že jsme využili šanci zažít tak skvělý a pro naši praxi přínosný výměnný pobyt. Michaela Drdáková, Jana Icelová, KČ2M
9
Ples Prešov Benefičního plesu v Prešově, u sousedů Slováků, jsme se účastnili nejen jako studenti, ale i jako redaktoři školního časopisu. Pro upřesnění – jedná se o Daniela Krumpocha a sourozence Janu a Ladislava Icelovy. Jednalo se o zájezd začínající v brzkých ranních hodinách dne 13. února 2010, který organizoval učitel odborného výcviku Michal Kristek. Cílem tohoto zájezdu bylo poznání kultury Slováků. Při časově náročné cestě jsme s sebou vzali hudební skupinu FCM Radegast z Frenštátu pod Radhoštěm. A díky těmto super muzikantům nám sedmihodinová jízda vcelku utekla. V žádném případě jsme se nenudili. Po příjezdu do Prešova jsme se podíleli na přípravách plesu, protože jsme také dovezli nějakou tombolu, např. frgály, které Slováci vůbec neznají a jsou jim vzácné. Ples začal už v 18:30 hodin. Udivilo nás, že Slováci začali chodit asi hodinu předem, vzájemně se přátelsky uvítali. Narozdíl od nás Čechů, kteří chodí s minimálně hodinovým zpožděním. U vstupu byl na kostky nakrájený chleba se solí na přivítanou. Na každého, kdo neodolal, čekala štamprle slivovice. Vstupné bylo mimochodem 30 euro, což je pro nás moc, ale Slováci toto nijak neřeší. V ceně byly samozřejmě zahrnutá i dvě jídla. Největší náš údiv vyvolalo to, že na plese nemají bufet, ale mají to, co si donesou. Nevěřili byste tomu, co jsme viděli :) Mnozí chodili tak, jak u nás důchodci z nákupů, kdy měli tašky narvané až po uši. Nosili si vše od alkoholu, chlebíčků, jednohubek, …až po bábovky. My jsme to nazvali ,,žranice“. Na úvod na každého ještě čekal slavnostní přípitek. Poté následovalo vystoupení folklorního souboru Rozmarija. Toto vystoupení bylo něco úžasného, děvčata a hoši s sebou jenom „mrskali“. Tento soubor s naší školou dlouhodobě spolupracuje. Po jejich vystoupení se představila již zmíněná skupina FCB Radegast, která se střídala s místním DJ, a takto provázeli zábavu po celý večer a celou noc. Slovensko je národ tanečníků, toto naznačuje snad i to, že byl neustále taneční parket zaplněn, a to tak, že mnohdy se nedalo ani tančit. Za zmínku asi stojí taky to, že ples byl opravdu velký, s účastí asi cca. 200250 lidí. Oproti naší tombole však tombola v Prešově nebyla nijak velká. Lístek do tomboly stál 0,5 eura. Co ještě více psát? Asi ještě to, že slovenské dívky se nás, českých hochů, nebojí a je s nimi zábavy až až. Po slovensky by se to dalo nazvat: „Jedno veľke šialenstvo“ :) Po náročné noci jsme byly ubytování v ABC Centrum volného času v Prešově, kde jsme se symbolicky vyspali a ve 12 hodin jsme odjížděli domů. Po cestě jsme měli ještě různé aktivity a vrátili jsme se v 11hodin večer.. Ráno hurá do školy :) Velké poděkování patří Danke Kovalčikovej, která měla vše na starosti, dále taky panu Michalovi Kristkovi, který zorganizoval tento zájezd, a taky vedení školy, které tuto akci povolilo. Více fotografií najdete na: http://picasaweb.google.cz/michalkristek4/PresovPles2010 Ladislav Icela, E3M
14
Krátce, stručně, výstižně :) 6. 1. prvním modulem bylo zahájeno vzdělávání pedagogických pracovníků 13. 1. reprezentovali studenti ISŠ – COP na šachovém turnaji 15. 1. učitelce angličtiny Bohdaně Skýpalové se narodil syn Martin 25. 1. proběhlo školní kolo soutěže ENERSOL 26. 1. se studenti ISŠ – COP zúčastnili soutěže Napájení sluncem v Ostravě 1. 2. byl slavnostně spuštěn nový školní web 13. 2. uspořádala třída D3A stužkovací večírek. Kéž by i jejich maturita proběhla ve stejně veselém duchu :) 17. 2. proběhlo školní kolo recitační soutěže 1. místo obsadila: Kateřina Janečková, S1M…2. místo si vyrecitoval: Martin Horák, S1M…o 3. 4. místo se dělí: Jan Ševčík, KČŘ1 a Ivo Zemánek, KČ1. 20. 2. zemřel učitel předmětů elektro Ing. Antonín Šindelka ve věku 63 let, který na ISŠ – COP působil v letech 2004 – 2008. 21. 22. 2. byla vyloupená laboratoř č.4, odcizen kompletní počítač, škoda se vyšplhala na 15.000 Kč 24. 2. proběhlo 3. zasedání žákovského senátu 6. 3. se uskutečnil 2. školní ples ve znamení vyprodaného sálu, luxusní tomboly a úžasného setkání bývalých i současných studentů 9. 3. naši sportovci soutěžili v okrskovém kole ve florbalu 15. 3. si užili studenti z N1B a S2M zájezd do divadla 17. 3. proběhla zkouška češtiny pro cizince 18. 3. si měřili své matematické znalosti studenti v soutěži matematický KLOKAN 22. 3. přiletěla první jarní vlaštovka v podobě školního časopisu :) 23. 3. obráběči kovu nás pojedou reprezentovat do krajského kola do Slavičína 24. 25. 3. uspořádá ISŠ – COP mezinárodní soutěž oboru řezník uzenář – přijede asi 8 družstev ČR a 2 družstva SK 27. 3. je plánována svatba roku:) – učitelka češtiny Petra Víchová se vdává a od tohoto dne mění příjmení na Mrovcová. 29. 31. 3. se uskuteční regionální kolo soutěže odborných dovedností oboru Mechanik elektronik v Praze 30. 3. nás čeká krajské kolo soutěže oboru Nástrojář na ISŠ COP 7. 4. proběhnou písemné maturity. Přejeme hodně nápadů a málo chyb :) 14. 4. se uskuteční krajské kolo soutěže oboru Elektrikář na ISŠ COP a zároveň proběhne krajské kolo soutěže oboru Mechanik opravář pro stroje a zařízení v Rožnově pod Radhoštěm 15. 17. 4. se vydají 3 studenti a 1 pedagog na zasedání Evropského parlamentu do Bruselu 7. 5. 1. 6. skládají letošní maturanti praktickou maturitní zkoušku. Přejeme všem hodně štěstí!!! 17. 5. 2. 6. proběhnou ústní maturity letošní maturity bude skládat 210 studentů z 6tříd denního studia a 3 třídy dálkového studia. Jedná se o třídy: E4M, CH4M, S4M, KČ4M, N2A, N2B, D3A, D3B, D3C. Všem přejeme pevné nervy a štěstí při výběru otázek. 18. 25. 6.odjedou první ročníky na ozdravný pobyt do Itálie. červenzáří je plánováno zateplování celého areálu školy a pokácení topolů podél hřiště Ladislav Icela, E3M
13
10
Jak jsme se měli v Budvě
Hledáme mladé technické talenty
Jak jistě všichni víte, v září v roku 2009 se rozhodovalo, kdo z žáků ISŠ COP Valašské Meziříčí pojede na výměnnou praxi do Budvy. Učitelé a mistři odborného výcviku potravinářských oborů poctivě vybírali z celé školy a vybrali celkem 6 žáků oborů kuchař, kuchař číšník. Pro nás byla jistě velká zkušenost jet na výměnnou praxi. Mistři nám vymýšleli i různé hry. S jednou jsme se setkali, když jsme se museli naučit německá slovíčka, nebylo to jednoduché, spíš to byla hrůza, ale zvládli jsme to velmi dobře. Večery jsme měli takové volnější, a tak jsme se chodili dívat na večerní Budvu. Prostě nádhera! Byli jsme tam 10 dní a myslím si, že to bylo luxus. Chodili jsme po různých památkách. Jeden večer jsme udělali program pro celou pláž my. Zorganizovali jsme další hru překážkový běh na pláži. Večer jsme šli na místní diskotéku to jste nezažili vstup zadarmo a pití luxus:) Pak jsme měli výměnnou praxi na Slovanské pláži v hotýlku. Myslím si, že ostatní, kteří tam byli, se v pohodě dorozuměli, ale já? Já jsem rozuměla co druhému slovu :), ale díky spolužákovi Mikulášovi jsem věděla skorem vše :):):). Pro mě to byl můj tiskový mluvčí. Odpoledne jsme jezdili na pláže a užívali si sluníčka. Pak jsme byli pozvání mistry na slavnostní večeři, kterou platila škola, někdo si dal krevety a někdo si dal steaky. Barbora Nováková, K3
V průběhu ledna a února na ISŠ – COP proběhla školní kola soutěží oborů Elektrikář silnoproud, Elektrikář slaboproud, Obráběč kovů, Mechanik opravář strojů a zařízení (zámečník) a Nástrojář. Soutěže odborných dovednosti (dále jen SOD) oboru Elektrikář silnoproud se účastnilo 8 žáků. Na 1.místě se umístil Martin Hendrych, na 2. místě Srba Šimon a na 3.místě Hladil Miroslav. V SOD oboru Elektrikář slaboproud soutěžili 4 žáci, 1. místo obsadil Orság Jan, 2. místo Procházka Tomáš a 3.místo Šulák Miroslav. V SOD oboru Obráběč kovů reprezentovalo školu 7 žáků a medaile si odnesli za 1. místo Škorvan Martin, za 2. místo Pšenica Radek a za 3.místo Holčák Tomáš. V SOD oboru Mechanik opravář pro stroje a zařízení soutěžilo 8 žáků. Na 1. místě se umístil Kašperlík Jakub, na 2. místě Fogl Petr a na 3.místě Kabeláč Jiří. Nejvíce studentů soutěžilo v kategorii Nástrojář – celkem 11 žáků. Jedničkou mezi nimi byl Toman Ondřej, na 2. místě skončil Boháč Jan a na 3. místě Žlebek Martin. Na základě školního kola budou vybraní studenti reprezentovat naši školu i v Krajském kole této soutěže. Poté se postupuje do dalších kol. Cena pro konečného vítěze je lákavá, držme jím proto všichni palce. Termíny krajských kol: 23.3. Krajské kolo oboru Obráběč kovu ve Slavičíně 30.3. Krajské kolo oboru Nástrojář – ISŠ – COP Val. Meziříčí 14.4. Krajské kolo oboru Elektrikář – ISŠ – COP Val. Meziříčí 14.4. Krajské kolo oboru Mechanik opravář stojůa zařízení – v Rožnověpod Radhoštěm Všechny tyto informace poskytl Ing. Zdeněk Hadaš
Ladislav Icela, E3M
11
12
Módní policie
Módní policie
Vyrázili jsme do chodeb naší školy a hledali jsme žáky zajímavé pro naši rubriku. Vybrali jsme pro vás pět žákůkteří nás zaujali svým vzhledem a stylem oblékání. :) Tady jsou:
Tomáš Novosad, S3M Tomáš na sebe prozradil, že se obléká podle toho co se mu líbí. Jezdí na BMX a poslouchá punk. Tomáš na první pohled zaujme zelenými kalhoty které určitě není lehké sladit ale Tomáš si poradil :) košile se ke kalhotám skvěle hodí a tričko s potiskem jen podtrhlo celý model :)
100 %
Jana Valentová, PŘ 3 Veronika dle svých se oblíká podle toho co se jí líbí a co jí právě padne do oka :) Nařasená tyrkysová halenka s tříčtvrtečním rukávem by se hodila spíš na party. Absolutně nehodící se doplňky a přehnaný makeup. Dnes teda nic moc…. :)
75 %
Markéta Knápková, KČ2 Markéta nám potvrdila, že je právě tohle její styl má ráda elegantní oblečení a cítí se v něm pohodlně :) Markéta vsází téměř na jistotu tmavý svetřík, bílé kalhoty a jemný makeup. Kruhovými náušnicemi tyky nic nepokazila dnes jí to opravdu sekne :) SUPER !
Ondřej Kadlec, KČ3M Ondřej na sebe prozradil, že oblečení nosí proto, že se v něm cítí pohodlně a poslouchá elektro :)
99 % Markéta Šajtarová, KČ1 K barevným copánkům mi řekla, příjdou praktické a velice pohodlné. Barevné Rasta copánky upoutají už na první pohled Nádherně sladěné oblečení a bomba doplňky. Tahle holka má svůj styl :) Dobrý!
100 %
Ondru jistě všichni znáte. Je jedinečný svým stylem. Dnes bychom mohli jen podotknout, že místo černého svetru mohl volit černé tričko:)
90 % Žaneta Palátová, Margareta Resselová, KČ2
