B 3. - URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI, ZAHRNUJÍCÍ ZEJMÉNA URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY, VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI JEVY
B 3. 3. KOMENTÁŘ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP JIHLAVA - TEXTOVÁ ČÁST
Urbanistické závady a problémy Dopravní závady a problémy Závady a problémy technické infrastruktury Hygienické závady a problémy Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Střety záměrů s limity využití území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území
B.3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD, ZAHRNUJÍCÍ ZEJMÉNA URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY, VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI JEVY
Úvod V následující kapitole jsou formulovány problémy a podněty k řešení v ÚPD podle témat stanovených vyhláškou č. 500/2006 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ - urbanistické problémy, dopravní problémy, problémy technické infrastruktury, hygienické závady a problémy, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území, střety záměrů s limity využití území. Dopravní téma je doplněno o přílohu konkretizace dopravních problémů k řešení v ÚPD. Sestava dále uváděných problémů je převážně odvozena od výroků v předcházející kapitole „B.1. SWOT analýza – vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb dle stanovených témat“. Mezi těmito kapitolami existuje následující vztah. Pojem silné stránky je možno chápat jako vyjádření potenciálu posuzovaného území, slabé stránky území vyjadřují naopak protipól potenciálu. Požadované určení problémů a podnětů k řešení v ÚPD je možno chápat jednak jako uvedení příležitostí které posilují potenciál – tj. silné stránky území, nebo zneškodňují či potlačují slabé stránky území. Mezi problémy a podněty jsou dále uváděna rizika, která znamenají hrozbu oslabení potenciálu – tj. silných stránek území, nebo rizika která mohou zdůraznit působení slabých stránek území - protipólu potenciálu. V úvodu je potřeba také připomenout, že problémy území ORP Jihlava nelze v mnoha případech oddělovat od problémů celého kraje Vysočina. ORP Jihlava a město Jihlava tvoří jádro kraje Vysočina, a jejich problémy se v mnohém promítají do celého krajského území. Platí i opačný vztah, že problémy které leží geograficky mimo vlastní území ORP Jihlava, toto území ORP ovlivňují a úzce s ním souvisí.
1. Urbanistické problémy a podněty 1. Hlavní urbanistické problémy se odvozují od charakteristických rysů území ORP Jihlava – zejm. vyšší nadmořská výška, drsnější klima, složitější terénní konfigurace, forma osídlení bez velkých aglomerací (vč. zohlednění Jihlavy), s menšími městy a rozptýlenou venkovskou sídelní strukturou, s nižší mírou rozvinutosti veřejné infrastruktury, v poloze v mezilehlém prostoru mezi nejvýznamnějšími sídelními centry ČR.
1
2. Problémy spojené se zjištěním a respektováním v územně plánovací činnosti rozdílných rozvojových předpokladů jednotlivých obcí a jejich uskupení, založené na zohlednění determinujících hledisek: demografický potenciál obce, míra hospodářské soběstačnosti obce a kooperační vazby, polohová atraktivita (rozvojová oblast, rozvojová osa, odlehlá část), potřebný rozsah zastavitelných ploch s ohledem na vnitřní prostorové rezervy (mj. existence a využitelnost brownfields), možnosti obsluhy území dopravní - technickou infrastrukturou, respektování přírodních limitů rozvoje území (např. záplavové území, chráněná území přírody, ochrana ZPF a PUPFL aj.). 3. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel území vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované v severozápadním okraji území ORP (zejm. Kalhov, Ježená, Milíčov, Mirošov a Ústí), dále v severovýchodním okraji území ORP (zejm. Arnolec, Brzkov, Dobroutov, Stáj a Věžnička), dále obcím v jižní části území ORP (zejm. Brtnička, Hladov, Horní Dubenky, Hrutov, Jihlávka, Kněžice, Otín, Panská Rozsíčka, Suchá a Švábov) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 4. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v rámci aktualizace ÚAP vyhodnocené jako oslabené. Jedná se obce situované v severozápadním okraji území ORP (zejm. Hojkov, Hubenov, Ježená, Milíčov a Opatov), dále v severovýchodním okraji území ORP (zejm. Arnolec, Kozlov, Stáj, Věžnice (JI) a Ždírec), dále obcím v jižní části území ORP (zejm. Brtnička, Horní Dubenky, Jihlávka, Kaliště, Kněžice, Otín a Švábov) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 5. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro příznivé životní prostředí vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované ve východní části území ORP (zejm. Brzkov, Dobronín, Jersín, Kamenice, Kozlov, Měšín, Nadějov, Polná, Puklice, Střítež, Velký Beranov, Věžnice (JI), Vysoké Studnice, Záborná a Zhoř), dále obcím v jižní části území ORP (zejm. Čížov, Hrutov, Stonařov a Pavlov), dále obcím v západní části území ORP (zejm. Dolní Cerekev a Ústí) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 6. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek vyváženosti všech pilířů URÚ vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako celkově oslabené území. Jedná se především o obec Brtnička, která byla vyhodnocena jako jediná v ORP ve všech územních podmínkách (pilířích) jako oslabená. Dále se jedná o obce, které jsou oslabené ve dvou pilířích, tedy obce situované v severozápadním okraji území ORP (Ježená, Milíčov, Opatov a Ústí), dále v severovýchodním okraji území ORP (Arnolec, Brzkov, Kozlov, Stáj a Věžnice (JI)), dále obcím v jižní části území ORP (Horní Dubenky, Hrutov, Jihlávka, Kněžice, Otín a Švábov) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 7. Problémy skloubení rozvojových záměrů obcí s respektováním architektonických, urbanistických a krajinářských kulturně historických hodnot. Respektování opatření k ochraně krajinného rázu oblastí Křemešnicko, Havlíčkobrodsko, Horní Pojihlaví, Třebíčsko – Velkomeziříčsko (viz Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina).
2
8. Záchrana a nové formy využití chátrajících kulturních památek ve venkovské zástavbě (např. zámek v Brtnici, špýchar v Prostředkovicích, zámek ve Větrném Jeníkově, fara ve Vílanci, zámek v Přísece, zámecké zahrady v Mirošově, v obci Plandry aj.) 9. Obnova a nové způsoby využití opuštěných a zanedbaných objektů a areálů typu brownfield (např. část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatextu pod brněnským mostem aj.). 10. Problém nadměrné technizace a fragmentace krajiny rozšiřováním dopravní a technické infrastruktury vyvolané vnějšími potřebami mimo rámec ORP Jihlava, zvažování aspektů jejich únosnosti v území, citlivosti řešení, otázky zajištění jejich prostorové koordinace. Uvedené záměry se týkají se např. rozšiřování energetických vedení VVN, umísťování velkých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických elektráren, variantní lokalizace hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, trasování koridoru vysokorychlostní železniční trati, zkapacitnění dálnice D1 aj.) 11. Problémy přiměřeného rozvoje rekreace a cestovního ruchu; řešení problematiky nízké úrovně ubytovací kapacity a veškeré obslužné infrastruktury; rozvojové záměry bez forem a měřítka, které by mohlo poškozovat specifické kulturní a krajinářské hodnoty území ORP Jihlava, podpora tzv. „měkkých“ forem rekreace a cestovního ruchu kongresová turistika, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika atd.
2. Dopravní závady a problémy 1. Problémy s trvale narůstající tranzitní kamionovou dopravou na dálnici D1 a se zajištěním bezpečnosti především v době zhoršených povětrnostních podmínek – chybějící doprovodná silnice v úseku Humpolec – Jihlava. 2. V širších souvislostech nedostatečná úroveň a kvalita silničního propojení krajského města Jihlavy a obcí v ORP Jihlava především s Jindřichohradeckem, Pardubickem, 3. Poloha krajského města mimo koridorové tratě, nevyhovující železniční spojení Jihlavy s Brnem, v opačném směru s Havlíčkovým Brodem a dále Kolínem (vazba na koridorovou trať), nedostatečná úroveň a atraktivita železniční dopravy – zvýšený nárůst a nároky automobilové dopravy. 4. Nedostatečná kvalita a úroveň vnitrokrajských dopravních spojení a provázanosti jádrové oblasti ORP Jihlava s okrajovými územími a centry osídlení, především s prostorem Žďáru nad Sázavou, Pelhřimovskem, Třebíčskem (nedostatečný technický stav a omezené parametry silnic II. a III. třídy, kolizní průjezdy některými sídly, nevyhovující parametry železničních tratí apod.). 5. Problematická dopravní obsluha a zpřístupnění rozptýlené venkovské sídelní struktury okrajových částí ORP Jihlava a oblastí s oslabenými územními podmínkami pro hospodářský a sociální rozvoj. 6. Koridor pro vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), jehož současné vedení pouze prochází územím ORP Jihlava a kraje Vysočina s možností dopravního napojení na krajské město Jihlava pouze ve druhé kategorii.
3
Uvedené dopravní závady, problémy a podněty jsou podrobněji popsány v samostatné příloze této kapitoly.
3. Závady a problémy technické infrastruktury 1. Zatížení území ORP (zejm. severní část) mnohočetností tras dálkovodů tranzitní technické infrastruktury ve směrech západ – východ - sever (energetická vedení a produktovody - VVN, VVTL - tranzitní plynovod, tranzitní ropovod aj.), vyvolané zejména polohou území ORP Jihlava mezi významnými sídelními a hospodářskými centry ČR – zejm. Pražská, Brněnská a Hradecko-pardubická aglomerace a absencí uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu a dálkovody. 2. Zlepšení nabídky technické vybavenosti ve venkovském prostoru; dořešení energetické technické infrastruktury části venkovských sídel - nedostatečná rezerva příkonu zejména v odlehlejších lokalitách; zlepšení pokrytí území telekomunikačními službami; existence obcí s příznivými nevyužitými technickými podmínkami pro plynofikaci. Nedostupnost koordinačního podkladu pro nápravu těchto nedostatků (absence dokumentace typu „Plán rozvoje vodovodů a kanalizace kraje“). 3. Riziko poškození krajinného rázu v případě rozsáhlé a necitlivé výstavby větrných a velkoplošných fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození biologické a rekreační hodnoty krajiny, rizika překročení hygienicky vymezených hlukových limitů s vlivem na osídlení) s problematickými důsledky pro přenosovou a nadřazenou část elektrizační soustavy na území kraje. Naopak možnost uplatnění výhod obnovitelných a netradičních zdrojů jako podpůrných zdrojů v lokálním měřítku (tepelná čerpadla, geoenergie, topné systémy - bioplyn, fytomasa, dřevní odpad aj.). 4. Nedostatečná úroveň čištění odpadních vod, oddělení splaškových a dešťových vod, zejména v menších obcích; v menší míře nutná obnova a modernizace systémů zásobování pitnou vodou; potřeba zvyšování podílu počtu napojených nemovitostí a obyvatel na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (riziko omezování zájmu o připojení z ekonomických důvodů). 5. Lokalizace jedné ze zkoumaných variant umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (HÚRAO) – lokalita Hrádek na území obcí Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a Rohozná v prostoru vyhlášeného přírodního parku Čeřínek.
4. Hygienické závady a problémy 1. Lokálně významné překračování imisních limitů pro přízemní ozón a prašnost; značný rozvoj individuální automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest; nárůst zátěže obyvatelstva měst a obcí při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace); přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry.
4
2. Problémy nepříznivého ovlivnění vodního režimu problematikou zastaralé a nevyhovující kanalizační sítě a ČOV; související problém vliv na znehodnocování místních zdrojů vody, dále vody ve vodárenské nádrži eutrofizací; omezení rekreačního využití, znehodnocení kvality surové vody a znesnadnění její upravitelnosti na parametry vody pitné a dále též zvýšení provozních nákladů úpraven této vody. 3. Problematika starých ekologických zátěží (skládky odpadu různé míry nebezpečnosti, průmyslová a zemědělská odkaliště, území po ukončené těžbě surovin); potřeba aktualizace zmapování dotčených území a určení způsobu likvidace zátěže. 4. Značná část území ORP Jihlava je vymezena jako území s předpokládaným vysokým nebo středním radonovým indexem. Jedná se o tři široké severojižní pásy území Batelov – Smrčná; Brtnice – Velký a Malý Beranov; Polná – Kamenice. Při navrhování rozvojových ploch sídel je potřebné provádět podrobný radonový průzkum. Určení vlivu radonu na konkrétním území nelze zjišťovat odečtením z map ale jen konkrétním měřením. 5. Velký objem vznikajícího odpadu všeho druhu, stále vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky a nedostatečný podíl recyklovaných složek odpadu; obtížná problematika zacházení a využití biologicky recyklovatelného komunálního odpadu (BRKO) v rámci Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji vysočina (ISNOV).
5. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy 1. Respektování omezujících územních podmínek ve stanovených záplavových územích; identifikace lokalit (velké množství) ohrožených lokálními - přívalovými povodněmi; naplánování a postupná realizace potřebných ochranných protipovodňových opatření. 2. Problém zařízení dopravy ropovod Jihlava).
zatížení území riziky výjimečných situací spojených s provozem významných dopravní a technické infrastruktury republikové úrovně (dálnice D1, trasy nebezpečných materiálů, elektrická vedení VVN, tranzitní plynovod, VVTL, a produktovod, provoz jaderné elektrárny Dukovany - mimo území ORP
6. Problémy a střety záměrů s limity využití území Problémy a střety záměrů s limity využití území jsou zpracovány GIS analýzou a jsou vyjádřeny grafickou formou v problémovém výkrese 1 : 25 000. GIS analýzou byly sledovány tyto možné kombinace střetů rozvojových záměrů (tj. návrhy i územní rezervy) s ochranou horninového prostředí a s georiziky (podolovaná a svážlivá území), dále s prvky ochrany přírody, se ZPF a PUPFL, se záplavovým územím, s dopravní infrastrukturou. Hlavní střety rozvojových záměrů s limity využití území jsou zjištěny u rozsáhlých liniových staveb, které jsou v dokumentaci vyjádřeny ve formě koridorů (VRT, E08 – vedení 110 kV, E09 – vedení 110 kV,E06 – vedení 110, E07 – vedení 110, DK28 – silnicemi/406, DK01 -
5
silnice I/38, silnice Polná – Nové Dvory, územně hájené vodní nádrže - zejména zásadní střety lokality Rančířov). Dokumentace ÚAP ORP Jihlava pouze na tyto střety upozorňuje, jejich eliminace nebo řešení je otázkou dalších stupňů územně plánovací a technicko-realizační dokumentace. V obecné podobě velké množství střetů upozorňuje na pokračující proces další „spotřeby prostoru“, nadměrné technizace a fragmentace územní a krajiny. Množství střetů je však do určité míry nadhodnoceno vymezením rozvojových záměrů ve formě koridorů, jejich šíře mnohonásobně přesahuje zábor území budoucí skutečnou stavbou.
7. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území jsou identifikovány GIS analýzou, vyjádřeny grafickou formou v problémovém výkrese 1 : 25 000. Pro zadání GIS analýzy byl proveden rozbor logických možností střetů (např. vzhledem k charakteru bodových staveb vedení VVN byla vyloučena možnost střetu se záměry na dopravní stavby).
6
Příloha - konkretizace dopravních problémů k řešení v ÚPD 1. Dálnice D1 – otevřená koncepce přestavby pro zajištění kapacity a bezpečnosti provozu Záměr výhledového rozšíření stávající čtyřpruhové dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka na šestipruh je prověřován ŘSD ČR jako jeden z koncepčních návrhů pro zajištění kapacity a bezpečnosti mezinárodního dálkového tahu IV. TEMMK sítě TEN-T. Pro záměr zkapacitnění dálnice D1 je v ZÚR kraje Vysočina vymezena územní. V roce 2013 bude zahájena modernizace D1, tedy úprava kategorie ze stávající D26,5 na kategorii „D28“ (D27,5 s rozšířeným středním dělícím pásem o 0,5 m) šířkou zpevnění jízdního pásu 11,5 m a rozšířením zpevněné krajnice (odstavného pruhu) dálnice na každé straně o 0,75 m (zvýšení bezpečnosti v případě odstavení vozidla). Z hlediska současného stavu a podmínek provozu na dálnici D1 na území kraje Vysočina je nutné konstatovat, že není v plném rozsahu zajištěna kvalitní a funkční doprovodná silnice. Zatímco v úseku Jihlava – Brno přebírá funkci doprovodné silnice souběžně vedená silnice II/602, v úseku Hořice (hranice kraje Vysočina a Středočeského kraje) - Jihlava tuto funkci zajišťují ve značně oddálené poloze silnice II. třídy v relaci (Čechtice) - Červená Řečice – Pelhřimov – Jihlava. Při úvahách o celkové koncepci, realizačních prioritách, přínosech v bezpečnosti provozu i kapacitě mezinárodního tahu (součást IV. TEMMK sítě TEN-T) se nabízí prověřit následující dvě základní koncepce;
Zkapacitnění dálnice D1 v plném rozsahu; v případě potřeby využívat třetí jízdní pruh k odklonu dopravy.
Dostavba souběžné doprovodné silnice v úseku Červená Řečice – Jihlava s využitím dílčích úseků stávajících silnic II. a III. třídy s nabídkou operativního odklonu dopravy v případě uzavření dálnice D1 a zachování dálnice D1 ve stávajícím šířkovém uspořádání.
Při rozhodování je mimo jiné nutné zohlednit i cílový stav postupně budované dálniční a rychlostní sítě ČR, kde ve směru východ – západ bude dálnice D1 významně posílena postupně realizovanou dálnicí D11 a navazující rychlostní silnicí R35 v relaci (Praha – Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Lipník nad Bečvou s návazností na dálnice D47 a D1 (větev VIb. TEMMK sítě TEN-T). Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - územní studií prověřit možnosti a podmínky vedení přimknuté souběžné doprovodné silnice k dálnici D1 v úseku Červená Řečice – Jihlava a předložit výsledky studie jako jeden z podkladů pro koncepční rozhodování mezi variantou zkapacitnění dálnice D1 a dostavby doprovodné silnice v optimální funkční poloze.
2a. a 4. Silnice I/37 – mezikrajský přepravní význam v úseku Ždírec nad Doubravou – (Chrudim – Pardubice – Hradec Králové, R35, D11) (nepřímý vztah k ORP) Z hlediska nadřazených přepravních vztahů je významná silnice I/38 Mladá Boleslav (R10) – Kolín – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Wien, která je v PÚR 2006 a 2008 sledována
7
jako koridor kapacitní silnice S8. Dle statistiky o přepravních vztazích a směrovosti osobní i nákladní dopravy se ukazuje zásadní vztah kraje Vysočina k prostoru Pardubického kraje, k jádrovému území Hradecko-pardubické aglomerace a k nadřazeným tahům rychlostní silnice R3 a dálnice D11. Nabízí se prověřit možnosti a podmínky zařazení silničních úseků I/34 a I/37 v relaci Havlíčkův Brod (S8 – I/38) – Pardubice – Hradec Králové s návaznostmi na rychlostní silnici R35 a dálnici D11 do páteřní sítě kapacitních silnic republikového významu. V této souvislosti by bylo žádoucí prověřit potřebu a podmínky zásadnější přestavby tohoto silničního spojení na území kraje Vysočina v koordinaci se záměry na území Pardubického kraje. Doporučení: Územní studií prověřit možnosti a návrh zásadní přestavby silnic I/34 a I/37 v úseku Havlíčkův Brod (S8 – I/38) – Ždírec nad Doubravou (- Pardubice – Hradec Králové) jako páteřního spojení s cílem výhledového zařazení do PÚR ČR jako součást sítě kapacitních silnic republikového významu.
2b. a 4.
Silniční spojení Pelhřimov – Jihlava přeřazení do sítě silnic I. třídy
Silniční vazby krajského města Jihlavy na Pelhřimov, západní část kraje a Jihočeský kraj je v současné době zajištěno silnicí II. třídy č. 602 Jihlava – Pelhřimov s návaznostmi na silnice I/19 (směr Tábor) a silnici I/34 (směr Jindřichův Hradec – České Budějovice). Úroveň silnice II. třídy neodpovídá dálkovému přepravnímu významu tohoto tahu ani potřebám nadřazeného mezikrajského propojení Jihlava – České Budějovice. V této souvislosti je žádoucí prověřit možnosti přestavby této silnice v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy. V celkové koncepci uspořádání nadřazené silniční sítě kraje může být součástí tahu I/19. Doporučení: Územní studií prověřit možnosti a návrh zásadní přestavby silnice II/602 v úseku Jihlava – Pelhřimov v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy.
3a. Modernizace železničního spojení (Kolín) – Havlíčkův Brod – (Brno) jako součást koridoru konvenční železnice C-E61 dohody AGC a AGTC (nepřímý vztah k ORP) Stávající parametry železniční tratě (Kolín) – Havlíčkův Brod – (Brno), která je v PÚR 2006 a 2008 vymezena jako koridor konvenční železnice C-E61 a součást sítě AGC a AGTC nevyhovuje požadovaným parametrům evropských železničních magistrál a hlavních tratí pro kombinovanou dopravu. Navazující úsek ve směru na Brno bude podle současných předpokladů modernizován ve stávající trase (může být dosaženo potřebných parametrů dle dohod AGC a AGTC?). Otevřenou otázkou může být i ekonomická a provozní efektivita souběhu vysokorychlostní tratě ve spojení Praha – Brno a modernizované tratě (Praha – Kolín) – Havlíčkův Brod – Brno, včetně potřebného rozsahu modernizace. Doporučení: Iniciovat zpracování studie modernizace železničního spojení (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Brno v parametrech požadovaných dohodami AGC a AGTC v plném rozsahu včetně posouzení využitelnosti dílčího úseku vysokorychlostní tratě.
8
3b. Modernizace železniční trati č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – (Veselí nad Lužnicí – České Budějovice) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná elektrizovaná trať č. 225 v úseku Jihlava – Havlíčkův Brod zajišťuje kolejové napojení krajského města na hlavní železniční spojení (Praha -) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, v opačném směru obsluhu západní části kraje, v návaznosti na IV. tranzitní železniční koridor ve Veselí nad Lužnicí kolejové pak propojení krajských měst Jihlavy a Českých Budějovic. Současný stav tratě neumožňuje zajistit potřebnou úroveň, kvalitu přepravy ani jízdní dobu, konkurenceschopnou silniční dopravě. Trať vyžaduje zásadní modernizaci Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihočeským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 225 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava - Veselí nad Lužnicí, ve vnitrokrajské úrovni s prověřením podmínek začlenění přepravního ramene Jihlava – Havlíčkův Brod do systému příměstské integrované dopravy. Výsledky studie budou podkladem pro zajištění dlouhodobé územní ochrany potřebného koridoru.
3c. Modernizace železniční trati č. 240 Jihlava – Třebíč – (Brno) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná trať s motorovou trakcí č. 240 Jihlava – Třebíč - Brno zajišťuje obsluhu a kolejové propojení krajského města Jihlavy s Třebíčí a východní částí kraje, v mezikrajském vztahu návaznost na krajské město Jihomoravského kraje. Současný stav a úroveň tratě neumožňuje zajistit potřebnou kvalitu přepravy ani jízdní doby, srovnatelné se silniční dopravou. Trať vyžaduje zásadní modernizaci včetně elektrizace. Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihomoravským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 240 v úseku Jihlava – Třebíč (- Brno), ve vnitrokrajských vztazích s prověřením podmínek začlenění úseku Jihlava – Třebíč do systému příměstské integrované dopravy.
5. Posílení urbanizačního významu koridoru podél silnice I/38 v úseku Moravské Budějovice – (Znojmo – Vídeň) Mezinárodní silnice E59 I/38 je součástí významného dálkového dopravního spojení v ose Praha – Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo – Vídeň. Ze strany Rakouska je tato osa jednou ze dvou sledovaných rozvojových os Vídeň – ČR. Na to reaguje i ZÚR Jihomoravského kraje, které posiluje urbanizační význam území podél této dopravní a rozvojové osy s přeshraničním přesahem. Tento záměr má vztah k území ORP Jihlava a může významně napomoci ekonomickému rozvoji a stabilizaci okrajového území na trojmezí krajů Jihomoravského, Vysočiny a Jihočeského. Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihomoravským krajem a zástupci Dolního Rakouska prověřit podmínky a vymezit v této dopravní ose rozvojovou osu nadmístního, případně republikového významu (podmíněno zapracováním do aktualizace PÚR).
6. Koridor vysokorychlostní železnice Koridor pro prověření vysokorychlostní tratě, vymezený v ZÚR kraje Vysočina – zasahuje do území ORP Jihlava. Jejich výstavba v České republice je nyní pouze ve fázi předběžných plánů, měly by být ovšem stavěny nejméně na rychlost 250 km/h (uvažuje se až o 360 km/hod., například mezi Prahou a Brnem). Vysokorychlostní tratě vyžadují zejména
9
extrémně velké poloměry oblouků (10 000 m a více), takže není možné je stavět ve stávajících trasách. Problémem v současné době je nestabilizovaná koncepce.. Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - iniciovat zpracování studie modernizace železničního spojení (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Brno v parametrech požadovaných dohodami AGC a AGTC v plném rozsahu včetně posouzení využitelnosti dílčího úseku vysokorychlostní tratě.
7. Cyklistické trasy - segregace Stávající síť cyklistických tras je ve značném rozsahu vedena po silnicích II. a III. třídy s relativně vysokou intenzitou automobilové dopravy. Významnou podmínkou pro rozvoj a posílení atraktivity cyklistické dopravy je postupné budování samostatné infrastruktury a dosažení její segregace od dopravy motorové se zajištěním bezpečného provozu. Doporučení: Zpracovat generel cyklistické dopravy ORP Jihlava nebo lépe Kraje Vysočina s cílem vymezení koridorů páteřních cyklistických stezek vedených odděleně od motorové dopravy s využitím pro každodenní i rekreační dopravu. Cyklistickou dopravu současně řešit jako součást integrovaného dopravního systému (dopravní obsluha území) včetně potřebné komplexní vybavenosti.
10
