Autorské právo se týká ochrany výsledků práce autora nějakého díla (autorského díla). Může jít o knihu, obraz, umělecký výkon, fotografii, záznam, film, vysílání, databáze, ale také o programové vybavení. Cokoliv může být autorské dílo a pokud nemáte svolení autora, nemáte ani právo jej jakkoliv dále používat, využívat natož šířit
Autorské právo vzniká automaticky se vznikem autorského díla, dílo musí být vyjádřeno tak, aby jej někdo jiný mohl vnímat Jedná se o právo dvojího druhu, práva osobnostní a práva majetková Osobnostního práva se nemůže autor vzdát, to znamená, že za autora nemůže být označen nikdo jiný a autor rozhoduje o prvním zveřejnění díla
Osobnostní práva zanikají smrtí autora, nejsou předmětem dědictví, ale pořád musí být u díla uváděno jméno autora Základ majetkového práva je právo dílo užívat a dávat práva k užívání někomu dalšímu Majetková práva trvají během autorova života a 70 let po jeho smrti
upravuje autorská práva Autorský zákon stanoví, že nikdo nesmí užívat autorská díla bez souhlasu držitele autorských práv, není-li zákonem stanovena výjimka. Pojem „užívání“ přitom znamená: rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování,
vystavování a sdělování díla veřejnosti
Autorský zákon zakazuje vytvářet si kopie počítačových programů i databází. Typy softwarových licencí:
Shareware – je označení pro software chráněný autorským právem, který je možné volně distribuovat . Uživatel má možnost software po určitou dobu zkoušet, zda mu vyhovuje nebo ne. Pokud ho ale nadále používá, je povinen se řídit podle autorovy licence a zpravidla zaplatit cenu programu nebo se třeba jen registrovat.
Volně šířený shareware má obvykle zabudovaná omezení (časová – trialware, funkční – crippleware, omezující uživatelův komfort – adware, nagware). Freeware -software, který je distribuován bezplatně. Podmínky bezplatného používání a šíření jsou definovány v licenční smlouvě, která je často specifická pro každý freeware. Autor si u freeware zpravidla ponechává autorská práva, například nedovoluje program upravovat nebo omezuje použití zdarma jen pro specifické účely
Public domain - volné autorské dílo, které může každý volně využívat, pouze musí být dodrženy podmínky, že si nikdo nesmí osobovat autorství díla, využitím se nesmí snižovat hodnota díla a musí být uveden autor Open source -je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou dostupnost kódu, tak legální dostupnost - licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat
jde o neziskovou organizaci, která vytvořila stejnojmenný soubor licencí, jež umožňují autorovi omezit jeho zákonem zaručená práva, nikoliv je však úplně odstranit. Takto se zejména začínající autoři snaží řešit problém automatickým získáváním autorského práva v řadě zemí. Tato autorská práva v “kompletní” podobě totiž mohou paradoxně brzdit rozšiřování produktu a tím i růst jeho popularity.
Licence Creative Commons vznikají kombinací několika základních vlastností, které popisují, jaká práva si chce držitel autorských práv podržet a jakých si přeje se vzdát. Existují čtyři základní vlastnosti: Attribution (zkratka by): Umožňuje ostatním rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze při uvedení autora. Noncommercial (nc): Umožňuje ostatním rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat dílo a z něj odvozená díla pouze pro nevýdělečné účely.
No Derivative Works (nd): Umožňuje ostatním rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat pouze dílo v původní podobě, nikoli díla z něj odvozená. Share Alike (sa): Umožňuje ostatním rozšiřovat odvozená díla pouze za podmínek identické licence.
Licence se obvykle nepoužívají pro software, pouze pro „klasická“ autorská díla (fotografie, video, zvuk apod.)
Na fotografii na internetu, se můžete podívat, můžete si ji uložit do svého počítače, ale už ji nemůžete volně šířit dál – nemůžete ji dát na svůj web, ani do firemní prezentace, nemůžete ji použít pro cokoliv, co budete šířit komukoliv dalšímu.
V České republice si můžete legálně nahrát z internetu audiovizuální obsah, který tam někdo umístí. Nesmíte ale autorsky chráněné dílo dále veřejně šířit a poskytovat ostatním. A to platí jak na DVD, které si legálně zakoupíte, tak filmy, která získáte jinou legální, či nelegální cestou. Nelegální způsob sdílení filmů a jejich nahrávání, tak se jedná o P2P sítě, čili vzájemné sdílení souborů, která máte na počítači. Asi nejznámějším programem, který je určen pro tento způsob získávání dat, v našem případě filmů, je µTorrent.
