AUSTRÁLIE A OCEÁNIE Zahrnuje Austrálii a Oceánii. Nejmenší a nejřidčeji zalidněný kontinent stále bydlícím obyvatelstvem. Název vznikl z původního označení Terra Australis - „Jižní země“, protože celý kontinent leží na jižní polokouli. Užíval se také dlouho název New Holland -Nové Holandsko (do r. 1814). V literatuře (hlavně anglické) se spojení Austrálie a Oceánie opouští a užívá se jednoslovné "Oceania".
1. Velikost a poloha Rozloha: 8 511 tis. km2 Počet obyvatel: 31 mil. (2003) Objevení a významná data: Za rok objevení kontinentu se považuje r.1606, kdy zde přistáli Holanďané Wilhelm Jansz, po něm pak Abel Tasman. Některé prameny přisuzují prvenství Portugalcům v konci 16. století. V roce 1788 rozhodla britská o kolonizaci a zřízení trestanecké kolonie v oblasti dnešního Sydney. Rokem 1851 začíná tzv. „zlatá horečka“ a počátek masové kolonizace kontinentu. Ostrovní část kontinentu Oceánie zasahuje mnohem dále hlavně na sever a východ. Představuje obrovský prostor v Tichém oceánu (kolem 60 mil. km2 oceánu). Krajní body a) Kontinentální S CapeYork 11°40' j.š J South East Point 39°07 j.š. V Cape Byron 153°45' v.d. Z Steep point (Příkrý mys) 113°05' v.d. b) Ostrovní S Kure (Havajské o., USA) 28°s.š. J Macquaire Islands (AUS) 54,5° j.š. V Isla Sala y Goméz (CHL) 106°z.d. Z Cocos Island (AUS) 97°v.d.
Střední zeměpisný bod (ostrovní) leží v blízkosti atolu Rotuma v Melanésii. Charakteristika pobřeží Severní pobřeží: široká šelfová moře (Timorské, Arafurské), málo přístavů (Darwin). Velká amplituda přílivu/odlivu. Četné korálové útesy, při pobřeží mangrove, nepříznivé klimatické podmínky, zasahují sem tropické cyklony. Západní pobřeží: na SZ (18 – 20 °j. š.) nerozčleněné písčité pobřeží (Velká písečná poušť přechází postupně až do moře) – tzv. 80mílové pásmo (příčina: studený proud ⇒ nedostatek srážek). Perth, Žraločí zátoka u Příkrého mysu. Jižní pobřeží: Velký Australský záliv (je tvořen krasovými horninami) – Nullarborská krasová krajina. Až 150m klify (nejvýraznější krasovění je mořským příbojem). Tektonické zálivy Spencerův a Svatojiřský (Adelaide), ústí řeky Murray, množství plavenin. Východní pobřeží: moře dosahuje značných hloubek, u Newcastlu až 6 000 m, Tasmanovo a Korálové moře mají pobřeží riasového typu – údolí zaplavená mořskou vodou ⇒ oblast vhodná pro přístavy: Sydney (zátoka Port Jackson) Brisbane (Moretonova zátoka) Melbourne (zátoka Port Philip) Na SV Velká útesová bariéra (1 900 km), má několik pásů, útesy rovnoběžně s pobřežím, kanál mezi útesy a pobřežím je 20 – 150 km, hloubka 110 – 200 m (největší korálový útes na Zemi).
Ostrovy: -
pevninské (Nová Guinea, Nový Zéland) sopečné (na okraji litosférických desek), z nichž mohou vznikat korálové ostrovy ostrovy vázané na horkou skvrnu (v jedné linii) – např. Havajské ostrovy stolové hory - guyoty
2. Přírodní poměry 2.1. Pobřeží a ostrovy Vlastní pobřeží kontinentu je jen málo členité. Oceánie je největším obydleným mořským prostorem (regionálně) na Zemi. Má mnoho ostrovů a souostroví sopečného původu, které v podstatě představují podmořské hory. Mauna Kea a Mauna Loa jsou považovány za největší „hory“ světa (z pětikilometrové hloubky s nadmořskou výškou přes 4 tis. metrů). Ruapehu, Nový Zéland Jsou tu časté atoly a korálové útesy. Velká útesová bariéra (Great Barier Reef) je největším útvarem tohoto druhu na světě (měří téměř 2000 km). Největší ostrovy: 1. Nová Guinea 771,9 tis.km2 (2.na světě, leží na ní Indonésie a Papua), 2. Jižní ostrov 150,3 tis km2 3. Severní ostrov 114,6 (NZL) Poloostrov: York (AUS) 195 tis. km2 Příkopy jsou vytvářeny na okraji tichomořské desky, Marianský je nejhlubším na světě (11034 m). Uluru / Ayers Rock (australská rarita – samostatný skalní útvar) 2.2. Povrch Má převážně rovinný a plochý charakter, po Evropě je to druhý nejnižší kontinent. Většina plochy pevniny je nižší než 600 m nad mořem (95%). Geologicky nejstarší část je Západoaustralská plošina. Austrálie se oddělila společně s Antarktidou jako první od prapevniny Gondwana již v prvohorách. Australský štít se jako první oddělil od Pangei. Pohyb kontinentu směřoval na východ, tam je také nejvyšší pásemné pohoří - Australské Alpy. Nejvyšší vrchol vůbec však leží na ostrově Nová Guinea - Puncak Jaya 5030 m (Indonésie). Na kontinentě je to pak Mt.Kosciusko s 2230 m. Nejníže dosahují břehy Eyreova jezera - 16m pod úroveň moře. Great Barrier Tref – Velká útesová bariéra Nový Zéland vznikl subdukcí (podsouváním) pacifické a australské desky. Ostrovy Oceánie představují jak stojí výše obrovské sopečné „hory“. Mezi nimi vyniká především Mauna Kea, největší sopečná hora na světě. Sopka: Ruapehu (NZL), poslední výbuch v r. 1995. Národní parky: Ayersrock / Uluru (centrální Austrálie, pískovcový monolit 2,5x1,5x0,4km, v sousedství leží Mt.Olga), Kakadu (okraj Arnhemské země, fauna), Cradle Mountains (hory na Tasmánii), Fiordland (NZL, fjordy). Největším monolitem je Mt.Augustus. Geologický vývoj Austrálie
Austrálie je součástí Indoaustralské desky. Prvohory:
Druhohry:
Třetihory:
Čtvrtohory:
REGIONÁLNÍ GEOLOGICKÉ JEDNOTKY 1. Australská platforma západní Austrálie (Australská pánev), konsolidovaná část australského kontinentu bez projevů tektoniky. Základem je starý, několikrát metamorfovaný kontinent ⇒ nerostné bohatství. Velký sedimentární obal (nad něj ční jen Musgraveovo a Macdonnellovo pohoří) 2. Tasmanidy východní třetina Austrálie, vznikla jako prvohorní vrásová pohoří. (hranice mezi 1 a 2 probíhá od Georgetownu po Adelaide).
GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY 1. Západoaustralská tabule
2. Středoaustralská pánev
3. Východoaustralské hory
(méně vhodné označení: Australské Kordillery)
GEOMORFOLOGICKÉ OBLASTI AUSTRÁLIE 1 – Východoaustralské hory 2 – Středoaustralská pánev 3 – Jihoaustralská hornatina 4 – Západoaustralská plošina 5 – Nullarborská krasová tabule 6 – pobřežní roviny
2.3. Vodstvo Kontinent je zřejmě nejsušším na světě.
Říční síť je jen slabě vyvinuta. V Austrálii je rozsáhlá (2/3 povrchu) bezodtoká oblast. Čtyřicet procent vody teče na sever ač tu nejsou největší řeky kontinentu. Jsou tu tropické řeky bohaté na vodu. Ostatní řeky jsou v suchých oblastech, zde jsou napájeny zdroji v horách východní Austrálie. Často jsou to však jen suchá řečiště (creek, obdoby afrických vádí). V ostrovních částech Oceánie jsou většinou krátké, ale poměrně vodnaté řeky (Nová Guinea, Nový Zéland). Největší vodní toky: Murray (3717 km délky, 1,16 mil km2 povodí) a Darling (2739 km). Jezera jsou většinou slaná (velký výpar) a mají proměnlivou velikost (v závislosti na srážkách), jsou tektonického původu. Největší: Eyreovo 9-15 tis. km2, Gairdnerovo 4,7-7,7tis. km2. Podzemní vody jsou často jediným zdrojem vody ve vnitrozemí. Jsou zde artéské studně s velkými zásobami vody, až 9 tis. artéských studní! Ve vnitrozemí je to jediný zdroj vody (jako oázy v Africe). 2.4. Podnebí a krajina Austrálie leží většinou v tropickém pásu (4/5 rozlohy) - hlavně v suchých. Řada míst má extrémní teploty, např. Marble Bar v západní Austrálii. V jižní Austrálii je subtropické klima. Tasmánie a Jižní o. (NZL) mají mírné podnebí (vlivem blízkosti Antarktidy). Převážná část kontinentu má suché kontinentální klima - 1/3 pevniny má pod 250 mm srážek ročně (pouště). Vlhké oblasti jsou na severovýchodě s letním monzunem - 3600 mm za rok. Na jihu jsou zimní deště. Nerovnoměrné rozložení srážek je problémem i pro zemědělství.
Rostlinstvo Kontinent má ze tří čtvrtin endemické druhy (původní, vyskytující se na omezeném území), např. eukalypt blahovičník. Akácie (u nás ji známe jako mimózu), kaktus opuncie - dovezen z Ameriky, rychle se přemnožily (až 200tis. km2 úrodné půdy). Hlavní rostlinné formace: les tvoří jen 5% celkové plochy. Je tu hlavně buš, savana, scrub (křovité porosty blahovičníků a akácií), pouště, polopouště. Fauna Má také mnoho endemických druhů: vačnatci, ptakořitní, ještěři, (varan). Došlo k nepříznivým následkům introdukce (zavlečení) nedomácích druhů (kozy, králíci, psi, ropuchy) → a jejich nekontrolovatelného přemnožení.
2.5. Surovinové zdroje Kontinent i některé ostrovy (Nová Kaledonie, Nauru) mají značné zásoby. Stále tu probíhá geologický průzkum. a) černé uhlí Great Dividing Rg. (New South Wales, Queensland) b) ropa a zemní plyn – Queensland c) železná ruda západní Austrálie – Marble Bar, Whyalla, Yampi Sound, 1. na světě d) bauxit York, Arnhemská země 1. na světě e) olověná a zinková ruda - Broken Hill, Mt.Isa 2. na světě f) kobaltová ruda - Greenville g) opály - Coober Pedy 1. na světě Dále se v Austrálii těží rudy manganu, wolframu, mědi. Stále se těží velké množství zlata a diamantů (Argyle). Jinde se těží niklová ruda - Nová Kaledonie (FRA) - 3. na světě a fosfáty (Nauru).
3. Oblasti a státy Oceánie Regionální rozdělení: Kontinent - Austrálie, Tichý oceán - Melanésie, Mikronésie, Polynésie. 3.1. Commonwealth of Australia – Australský Svaz Je to federální dominium se šesti spolkovými státy a se dvěma teritorii. Množí se hlasy k zavedení republikového zřízení. Referendum, které proběhlo v listopadu 1999, však potvrdilo monarchii. Významnou událostí v historii země znamenala olympiáda v roce 2000 v Sydney. Austrálie je vyspělá průmyslově-zemědělská země s velkou těžbou a zásobami rud. Rozvoj země ovlivnil v minulosti zahraniční kapitál (USA, GBR, JAP, CND). HDP v roce 2001 - 21 200 USD/obyv. (směnný kurz). Měna: australský dolar, AUD (18,50 Kč - 1.7.2003, střed, 0,67 USD, 0,58 €). Ekonomický potenciál je soustředěn do několika center při pobřeží, v jejich zázemí je významná zemědělská výroba. Nejdůležitější oblast je podél jihovýchodního pobřeží (na 7% plochy žije 2/3 obyvatel a vyprodukuje 70% zpracovatelského průmyslu, 60% zemědělské výroby). Země má vlastní výrobu letadel, zemědělských strojů a lodí. Významná je velká produkce potravin (export) – mléčné výrobky (sušené mléko, máslo, sýry), cukr, konzervy. Zemědělství Je tu moderní extenzívní produkce s rozsáhlými výměrami farem. Problémem je nedostatek vody. Zemědělství je silně mechanizováno - 2. na světě (za USA). Hlavní je v zemi živočišná výroba, chov ovcí, který je největšína světě ve stavech i v produkci vlny (30% světa), produkce skopového (do arabských zemí), mléčný i jatečný chov skotu (export masa a masných výrobků, též hovězího). V rostlinné výrobě se pěstuje pšenice (exportuje se hlavně v únoru a březnu), ječmen, rýže, vinná réva, chmel, ovoce, jižní ovoce. V dopravě má největší význam silniční a letecká přeprava, mezinárodně v nákladní dopravě pak námořní. Letecká společnost Qantas patří mezi nejsolidnější na světě. Na silnicích se jezdí vlevo. Obyvatelstvo Žijí zde vesměs přistěhovalci (nejvíce s britským původem). Původní obyvatelstvem jsou australští černoši – Austrálci (Aborigini), patří do negroidní rasy, liší se od afrických fyziognomií obličeje a rovnými vlasy. Žijí vesměs na nízké sociální úrovni a jsou postupně asimilováni. Mnoho jich žije jen z podpory vlády. Černoši byli hubeni v min. století a zatlačeni do vnitrozemí. Čtvrtina obyvatelstva je v anglikánské a čtvrtina v církvi římskokatolické. Hustě je osídlen jen v provincii Nový Jižní Wales a Victoria.
Osídlování Austrálie:
Největší města: Sydney (3,3 mil.) je to největší dovozní přístav, obchodní a finanční centrum. Byla zde olympiáda v r.2000. Melbourne (2,8 mil.). Adelaide, Perth, Brisbane, Hobart. Města sahají v Austrálii až na pláž Zahraniční obchod směřuje do celého světa, nejvíce do Asie a Ameriky. Export: suroviny, vlna, pšenice, maso, mléčné výrobky Import: dopravní prostředky, spotřební zboží, ropa Partneři - Japonsko, USA, Británie, Nový Zéland, Kanada. Turistická místa: národní parky (Kakadu, Uluru, Cradle Mt. a další), Sydney, Australské Alpy a jihovýchodní pobřeží.
Administrativní členění Austrálie. Územní jednotka Federální stát Nový Jižní Wales (New South Wales) Queensland Jižní Austrálie (South Australia) Tasmánie (Tasmania) Victoria Západní Austrálie (Western Australia) Teritorium Teritorium hlavního města (Australian Capital Territory) Severní teritorium (Northern Territory) Zámořské teritorium Ashmore and Cartier Islands Coral Sea Islands Territory Heard and McDonald Islands Kokosové ostrovy Norfolk Vánoční ostrov
Rozloha (km2)
Obyvatel (1996)
801 600 1 727 200 984 000 67 800 227 600 2 525 500
6 039 200 3 369 000 1 428 000 460 000 4 374 000 1 726 000
2 400 1 346 200
299 000 195 000
5 5 412 14 36 135
Hlavní město Sydney Brisbane Adelaide Hobart Melbourne Perth Canberra Darwin
bez stálého osídlení – bez stálého osídlení – neobydlené 600 Bantam 2 200 Kingston 800 Flying Fish Cove
3.2. New Zealand - Nový Zéland (maorsky Aotearoa) Je členem Commonwealthu. Objevitelem je Abel Tasman (rok 1642). První kolonizátoři přišli v 1. polovině minulého století. Od roku 1840 je země britskou kolonií. V roce 1926 získal samostatnost. Je to vyspělá zemědělsko-průmyslová země. Najdeme tu velký podíl britského a amerického kapitálu. Zemědělská orientace: chov ovcí. Nejvyšší stavy na rozlohu - 1. ve světě v intenzitě chovu. 2. na světě v produkci vlny, dále chov hovězího dobytka a s ním spojený export masa a mléčných výrobků. Stále víc nabývá význam domácích nerostných zdrojů (uhlí, rudy), průmyslu strojírenského, textilního a potravinářského. Tradiční je využití geotermální energie (Wairakei, největší geotermální elektrárna světa) - elektřina, teplo. Původním obyvatelstvem jsou Maorové, patří do skupiny polynéských národů. Měli téměř stejný osud jako australští černoši. V roce 1994 uzavřeli s vládou dohodu o odškodnění. Osobnosti: Edmund Hillary (dobyvatel Mt.Everestu, 1953), Ernest Rutherford (atom.fyzik Nový Zéland je nejvzdálenější samostatná země k České republice.
3.3 Melanésie, Mikronésie, Polynésie
MÍSTOPISNÉ POJMY Moře, průlivy, zálivy: Timorské moře, Arafurské moře, Carpentarský záliv, Torresův průliv, Korálové moře, Tasmanovo moře, Bassův průliv, Banksova úžina, Svatovincentský záliv, Spencerův záliv, Velký australský záliv, Žraločí zátoka Ostrovy a souostroví: Kokosové ostrovy, ostrov lorda Howa, Norfolk, Heard, McDonaldovy ostrovy, Vánoční ostrov, Ashmore, Cartier, Ostrovy Korálového moře, Bathurstův ostrov, Melvillův ostrov, Wesselovy ostrovy, Groote Eylandt, Wellesleyovy ostrovy, Tasmánie, Fraserův ostrov, Kingův ostrov, Furneauxovy ostrovy, Klokaní ostrov, ostrov Dirka Hartoga Mysy: mys York, Byronův mys, Howův mys, Jihovýchodní mys, mys Naturaliste, Příkrý mys, Severozápadní mys Poloostrovy: Arnhemská země, Yorský poloostrov, Eyrův poloostrov Řeky: Murray, Darling, Hunter, Sněžná řeka, Gascoyne, Mitchell Jezera: Eyerovo jezero, Amadeovo jezero, Mackayeovo jezero, Torrensovo jezero Pohoří, vrcholy a planina: plošina Kimberley, pohoří krále Leopolda, Barklyho náhorní plošina, Selwyn Range, Velké předělové pohoří, Liverpoolské hory, Novoanglické hory, Modré hory, Australské Alpy, Mt. Kosciusko, Mt. Ossa, Flindersovo pohoří, MacDonnelovo pohoří, Musgraveovo pohoří, Ayers Rock, Hamersleyovo pohoří, Nullarborská planina Pouště: Velká písečná poušť, poušť Tanami, Velká Viktoriina poušť, Gibsonova poušť Státy, teritoria a města: Západní Austrálie, Severní teritorium, Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria, Tasrnánie, Jižní Austrálie, Teritorium hlavního města, Canberra, Sydney, Brisbane, Adelaide, Hobart, Melbourne, Perth, Darwin, Newcastle, Gold Coast, Woollongong, Rockhampton, Townsville, Geelong, Fremantle, Broken Hill, Ballarat, Bendigo, Kalgoorlie, Cooktown, Alice Springs, Mount Isa Nový Zéland: Foveauxův průliv, Cookův průliv, zátoka Milford, záliv Pegasus, Cantenburský záliv, Severní ostrov, Jižní ostrov, Stewartův ostrov, Velký bariérový ostrov, ostrov White, Tříkrálové ostrovy, Cookovy ostrovy, Niue, Tokelau, Chathamské ostrovy, Bounty, ostrovy Protinožců, Campbellův ostrov, Aucklandské ostrovy, Jihozápadní mys, mys Farewell, Severní mys, Východní mys, Banksův poloostrov, řeka Waikato, řeka Clutha, jezero Taopo, Tasmánský ledovec, ledovec Fr. Josefa, Jižní Alpy, Mt. Egmont, Ruapehu, Mt. Aspiring, Mt. Cook, Canterburská nížina, Wellington, Auckland, Hamilton, Christchurch, Dunedin Oceánie: Havajské ostrovy, Havaj, Mauna Loa, Honolulu, Midwayské ostrovy, Velikonoční ostrov, Johnston, ostrovy Line, Kiritimati, Kiribati, Cookovy ostrovy, Samoa, Savai'i, Upolu, Apia, Arnerická Samoa, Pago Pago, Phoenixské ostrovy, Tokelau, Wallisovy ostrovy, Niue, Společenské ostrovy, Tahiti, Papeete, Markézy, Tuamotu, atol Mururoa, Tubuai, Gambierovy ostrovy, Francouzská Polynésie, Kermadekovy ostrovy, Boninské ostrovy, Palau, Karolíny, Mariany, Wake, Marshalovy ostrovy, Gilberovy ostrovy, Tuvalu, Nauru, Lagunové ostrovy, Nová Guinea, Luisiady, Birara (Nová Británie), Tombara (Nové Irsko), Admiralitní ostrovy, Bismarkovo souostroví, ostrovy Santa Cruz, Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy, Vanuatu, Banksovy ostrovy, Nová Kaledonie, Noumea, ostrovy Loyauté, Fidži, Vanua Levu, Viti Levu, Suva