Šatní skříně v bytovém interiéru pro uživatele ve věku let

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

Šatní skříně v bytovém interiéru pro uživatele ve věku 18 – 25 let Bakalářská práce Přílohy – výkresová dokumentace

Brno 2012

Andrea Filipová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Šatní skříně v bytovém interiéru pro uživatele ve věku 18 - 25 let zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Modelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU a archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

podpis:

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu doc. Dr. Ing. Petru Bruneckému za odborné vedení této bakalářské práce a čas věnovaný konzultacím. Děkuji za velmi cenné rady při řešení problematiky skříní, za jiný úhel pohledu na věc a podněty pro rozvoj nápadů. Poděkování patří také Ing. Zdeňku Holoušovi, Ph.D. za pomoc při řešení konstrukční stránky.

Autor: Andrea Filipová Název práce: Šatní skříně v bytovém interiéru pro uživatele ve věku 18 – 25 let Title of work: Wardrobes in residential interior for users aged 18 – 25

Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problematice šatních skříní vhodných do interiérů mladé generace ve věku 18 – 25 let. Život člověka je spojen s ukládáním mnoha předmětů, proto i šatní skříně hrají v bytech velmi důležitou roli. Úložné prostory jsou řešeny jak po stránce typologické, estetické, funkční, tak i z konstrukčního hlediska. Je zde definováno správné uložení oblečení a ideální využití stávajících úložných prostorů. Byl vytvořen vlastní návrh skříně, který by mohl kategorii mladých lidí a jejich potřebám odpovídat. Práce se zabývá materiálovou skladbou skříně a vhodnými parametry, které vychází z průzkumu, norem a odborné literatury. Klíčová slova: šatní skříň, ukládání, oblečení, návrh

Abstract Bachelor`s thesis deals with problems of wardrobes suitable for interiors of young generation aged 18 – 25. Human life is associated with storing many things that is the reason why wardrobes play very important role in housing. Storage spaces are solved in typological, aeshtetic, function and construction aspect. Clothes storage and optimal utilization of existing storage spaces is defined here. My own wardrobe design was created. It could correspond with young people category and their needs. Thesis deals with wardrobe material composition and convenient parametres, that base on research, standards and technical bibliografy.

Key words: wardrobe, storage, clothes, design

Obsah 1.

ÚVOD ......................................................................................................................... 6

2.

CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 7

3.

DRUHY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ.......................................................................... 7 Úložné prostory pro ukládání šatů .......................................................................... 8

3.1.

3.1.1.

Klasické skříně ................................................................................................ 8

3.1.2.

Vestavěné skříně .............................................................................................. 9

3.1.3.

Šatny ................................................................................................................ 9

3.1.4.

Komody a prádelníky .................................................................................... 10

4.

POŽADAVKY NA VELKÉ ÚLOŽNÉ PROSTORY .............................................. 11

5.

SKLADBA UKLÁDANÝCH PŘEDMĚTŮ ............................................................ 11

6.

SPRÁVNÉ ULOŽENÍ OBLEČENÍ ......................................................................... 13

7.

ROZMĚRY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ .................................................................. 14 7.1.

Antropometrie ....................................................................................................... 14

7.2.

Ergonomie ............................................................................................................. 16

7.3.

Prostorové nároky na uložení předmětů ................................................................ 17

7.4.

Parametry úložného prostoru ................................................................................ 18

8.

JAK NEJLÉPE VYUŽÍT PROSTOR STÁVAJÍCÍ .................................................. 20

9.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SKŘÍNÍ ......................................................................... 21 9.1.

Způsoby otevírání dveří ........................................................................................ 21

9.2.

Vnitřní vybavení skříní.......................................................................................... 23

9.3.

Materiály ............................................................................................................... 24

10.

STUDENTSKÝ POKOJ ........................................................................................... 25

11.

PRŮZKUM ............................................................................................................... 25

12.

NÁVRH A KONSTRUKCE SKŘÍNĚ ..................................................................... 28

12.1.

Malý průzkum českého trhu .............................................................................. 28

12.2.

Návrh skříně ...................................................................................................... 30

12.3.

Použité materiály ............................................................................................... 32

12.4.

Parametry skříně ................................................................................................ 34

13.

DISKUZE.................................................................................................................. 35

14.

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 37

15.

SUMMARY .............................................................................................................. 37

16.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 38

17.

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ .......................................................... 41

1. ÚVOD Při pohledu do historie je zřejmé, že potřeba ukládat předměty je záležitostí starou jako lidstvo samo. Na počátku stačila každému malá truhla, ve středověku se objevil první konstrukčně složitější skříňový nábytek. Konstrukce se vyvíjela s narůstajícím množství osobních věcí k ukládání. Celý lidský život je spojen s hromaděním různých předmětů. Z dětství to mohou být hračky, ke kterým má člověk jistý citový vztah, ze studentských let hromádky milostných dopisů, školních potřeb, malovaný porcelán po babičce a podobně. Jistě každý najde ve svém bytě mnoho věcí, které možná nikdy nepoužil, ani nepoužije, ale vztah k těmto věcem nedovolí se jich zbavit. Z období světových válek a nouze zůstal v paměti lidí zejména na venkově zakódován postoj, že vše se může jednou hodit. Z tohoto důvodu je nutné, aby se v ukládání udělal systém. Je nutné rozlišit předměty denní potřeby, sezónní věci a v neposlední řadě již zmíněné „nepotřebné“ kusy všeho druhu. Způsob ukládání se časem mění, a to zejména v souvislosti s vývojem užívaných předmětů. Například dříve prostorově náročné gramofony, velké kazetové přehrávače jsou postupně nahrazovány stále minimalističtějšími přístroji. Kazety byly odsunuty díky CD nosičům, které dnes vytlačují mp3 přehrávače a iPody. Techniku ukládání mění nové materiály a technologie výroby předmětů. V současné době, kdy se věci v domácnostech hromadí závratným tempem, oblečení nevyjímaje, jsou úložné prostory v obytných interiérech nezbytnou součástí vybavení. Z hlediska ukládání šatů je dnes trendem klasické šatní skříně, které mohou svými velkými rozměry neblaze narušovat atmosféru bydlení, nahrazovat šatnami a skříněmi vestavěnými, které lícují se stěnou, nebo samostatnými solitérními stojany. Často jsou voleny jednoduché dekory a rovné linie, které nepoutají pozornost. Při ukládání šatů dnešní mladé generace, kterou se práce zabývá, mnoho zvyků z dob babiček už neplatí. Uspěchaná doba nahrává nemačkavým materiálům, které se nemusí žehlit, ponožky už se nevkládají do kapsářů, upustilo se od škrobení cích.

6

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je na základě průzkumu, norem a odborné literatury navrhnout koncepci šatní skříně, která bude vyhovovat potřebám mladé studující generace. Práce proto musí pojednávat obecně o požadavcích na ukládání, na šatní skříně, jejich konstrukci a požadavky, aby bylo možné všechny tyto aspekty zohlednit v návrhu. Cílem je také prostudovat způsoby ukládání oblečení studentů pomocí dotazníkového průzkumu.

3. DRUHY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ V dnešní době k ukládání mladé generace neslouží pouze jediná skříň, předměty jsou většinou uloženy na několika místech, co nejblíže místu používání. Jednotlivé úložné prostory jsou koncipovány na základě velikosti věcí, pro které jsou určeny. Z pohledu objemu jsou prostory děleny na malý a velký úložný prostor. Velký úložný prostor – skříně, je situován především do ložnic, popřípadě předsíní a šaten. Malé úložné prostory mohou být kdekoliv v interiéru, jedná se o solitérní kusy, police, knihovny, které dotváří atmosféru. Z hlediska tvarového a konstrukčního provedení lze rozdělit úložný nábytek pro oblečení na:  skříně – patří mezi nejdůležitější úložné prostory v domě, nalezneme je v jakékoliv domácnosti, Nabízejí prostor především pro oblečení, ložní prádlo, sezónní potřeby  vestavěné skříně – jsou vhodným řešením, využívají beze zbytku vyčleněný prostor, je možné je uspořádat dle vlastní potřeby  šatny – samostatná šatna nemusí být výdobytkem pouze velkých domů, může se jednat například o část ložnice oddělenou posuvnými dveřmi, méně používané oblečení je vhodné ukládat do uzavřených pouzder  policové systémy – regály a samostatné police nabízejí úložný prostor pro širokou škálu věcí

7

 komody – jsou praktickým interiérovým kusem nábytku, hodí se na drobnější prádlo, jejich šuplíkové uspořádání je velmi přehledné, šikovné jsou především ty na kolečkách  drobné úložné prostory – věšáky, botníky, koše, držáky na deštníky, krabicové systémy a boxy.

3.1. Úložné prostory pro ukládání šatů 3.1.1. Klasické skříně Samostatně stojící skříně bez vazby na zdi interiéru jsou prostorově nejnáročnějším řešením. Od rozměrných skříní se v dnešní době upouští, protože zabírají mnoho místa, klasické otvírání dveří narušuje komunikační trasy v bytě. Solitérní skříně proto navrhujeme především do velkých prostor nebo tam, kde není možnost skříň zabudovat do stěny. Výhodou těchto úložných prostor je možnost přemístění, nevyžaduje žádné stavební úpravy. Většinou se jedná o skříně, které nezasahují až po strop.

Obr. 1 Klasická solitérní skříň

8

3.1.2. Vestavěné skříně V dnešní době jsou preferované, nejlépe na míru vyrobené, vestavěné šatní skříně. Trendem doby je odlehčený, čistý a kompaktní interiér, čemuž vestavěné skříně maximálně vyhovují. S vestavěnými skříněmi musíme počítat už při návrhu dispozice domu či bytu. Je nutné vytvořit konstrukčně přesný výklenek, kam bude skříň umístěna tak, aby lícovala s okolními stěnami.

Obr. 2 Vestavěná skříň

Vestavěné skříně jsou velmi praktickým řešením. Mohou využívat předurčené niky, ale také prostory pod schodištěm nebo stavební výklenky. Viditelným prvkem je pouze přední strana – dveře, ostatní vybavení a konstrukce jsou skryté. Pro vestavěné skříně jsou nejčastěji voleny posuvné nebo skládací dveře.

3.1.3. Šatny „Šatnu může tvořit samostatná místnost, nebo je součástí jiného pokoje, nejčastěji ložnice. V takovém případě je šatna od pokoje oddělena posuvnými či skládacími dveřmi, případně standardními dveřmi.“1 Další možností je oddělení optickou dělící příčkou nebo skříňovou sestavou.

1

HERZIGOVÁ, Monika. Šatna – praktický úložný prostor. In: Svět bydlení: Internetový magazín o moderním bydlení [online].

16.3.2007 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.svet-bydleni.cz/stavba-a-rekonstrukce/satna-prakticky-ulozny-prostor.aspx

9

Šatna je vhodným typem pro ukládání oblečení a doplňků. V ukládaných věcech je možné udržovat si dokonalý přehled, systém. Můžeme ji vybavit buď skříněmi, nebo šatními systémy. Vybavení by mělo plně odpovídat požadavkům uživatele šatny. Jedná se o různé boxy, sklopné šatní tyče, police, zásuvky, drátěné koše, ramínka a podobně.

Obr. 3 Prosklená šatna

3.1.4. Komody a prádelníky Komody a prádelníky patří mezi solitérní nábytek a přes oblibu vestavěných skříní si stále udržují svoje místo v interiérech. Charakteristické jsou prádelníky s hlubokými zásuvkami, které slouží k uložení spodního a drobného prádla. Jejich výhodou je volná horní deska, která může sloužit pro odkládání.

Obr. 4 Prádelník

10

4. POŽADAVKY NA VELKÉ ÚLOŽNÉ PROSTORY S velkými úložnými prostory, pokud je to možné, by se mělo počítat při plánování dispozic domu nebo bytu. Úložné prostory je vhodné orientovat do klidové zóny. Ideální je umístění v blízkosti vchodu do bytu a v blízkosti ložnice. Vestavěnými

skříněmi

se

může

vyřešit

hůře

využitelný prostor,

například

pod schodištěm, niky a výklenky. Skříně a šatny by měly být v bytě dobře dostupné, odpovídat bezkoliznosti bydlení. V případě bydlení mladé generace je obtížné věnovat pozornost těmto požadavkům, protože mnoho studentů bydlí provizorně v pronajatých bytech nebo s rodiči, kde je jen těžko možné počítat předem například s vestavěnými skříněmi. S ohledem na množství ukládaných předmětů mladými lidmi je nutno dimenzovat dostatečně velké prostory, což je základní předpoklad pro správnou funkci. V potaz by se měla vzít jak velikost bytu, tak zájmy jednotlivce. Důležitá je přehlednost ukládaných věcí, kdy by měl mít každý předmět svoje místo, aby nedocházelo ke zbytečnému nepořádku.

5. SKLADBA UKLÁDANÝCH PŘEDMĚTŮ Předměty, které v bytě mladí ukládají, jsou velmi různorodé a vycházejí jak z potřeb člověka, tak z jeho zájmů a celkového životního stylu. Ukládané předměty můžeme dělit podle činností (spánek, vaření, odpočinek, stravování, hygiena, outdoorové aktivity…). Co se týče skříní, má každý člověk množství rozličného oblečení pro různé příležitosti. Veškeré doplňky máme často uloženy ve skříni, aby byly stále nachystány. Jiný druh oblečení potřebujeme na sportovní aktivity, na běžné domácí nošení nebo na společenské události. Běžně máme množství spodního prádla, bot, triček, halenek, kostýmů, bund, kalhot a další kusy oblečení a doplňků, k jejichž ukládání v dnešní době slouží zejména šatny a šatní skříně. Vzhledem k odlišnosti způsobu života a tím i odlišnosti ve skladbě oblečení, je nutné individuálně posuzovat úložný prostor jednotlivců. 11



Oděvy tvoří velkou část věcí, které v šatní skříni studenta najdeme. Průměrně se jedná o jednu třetinu, což se u mnohých může lišit. Problémem je střídání ročních období, které s sebou přináší jiný typ oblečení. V létě je potřeba na méně dostupná místa uložit zimní šaty a naopak. Tímto se zvyšují nároky na ukládací prostor. Různorodost oděvů je tedy dána klimatickými změnami, způsobem života a hospodářsko-ekonomickou situací jedince.



Obuv se nejčastěji ukládá do speciálních botníků nejlépe u vstupu do bytu či domu, mohou se však uložit také do vestavěných i klasických skříní do spodní části. Každý člověk má obvykle obuv letní, podzimní, zimní, společenskou a sportovní a často ve více než jednom páru. Prostor potřebný pro uložení obuvi získáme násobkem počtu a šířky jednoho páru, zohledňujeme také délku.



Sportovní vybavení: V současné době se rozvíjí u mladých lidí obliba různých druhů sportů, které vyžadují speciální vybavení. Toto vybavení je často velmi náročné na ukládání. Patří sem například tenisové rakety, brusle, lyžařská obuv a oděv, helmy, činky a podobně. Tyto předměty často nenalézají svoje oddělené úložiště, proto se vyskytují v šatních skříních.



Doplňky: Jedná se především o velké množství drobnějších předmětů, které zabírají velkou část prostoru svým počtem. U žen to mohou být kabelky, šátky, u mužů kravaty, pásky. Doplňky by měly být uloženy přehledně v krabicích, dělených zásuvkách nebo speciálně navržených držácích.



Ložní prádlo spolu s peřinami, polštáři a ručníky se ukládají do střední nebo horní části skříně. Rezervní přikrývky se z důvodu velkého objemu mohou vložit do vakuových pytlů, odkud se vysaje vzduch, čímž se ušetří prostor. V dnešní době už se lůžkoviny přestávají ukládat do speciálních peřináčů, nebo pod postel. Denně užívané peřiny a polštáře se nechávají volně ležet na lůžku, což je z hlediska hygieny a větrání nejlepší způsob.



Sezónní předměty: Mezi sezónní předměty se řadí spací pytle, stany, karimatky, batohy a podobně. Vše se v čistém stavu uloží do méně přístupných míst, komor nebo šaten. 12



Hobby předměty: Každý člověk má jiné zájmy a aktivy, z čehož vyplývají individuální požadavky na úložný prostor. Před nákupem skříně je proto nutné počítat i s ukládáním předmětů, které souvisí s našimi zálibami. Pro různé sbírky mincí, minerálů, pohlednic bude dobře sloužit krabice nebo velkoprostorová dělená zásuvka.



Školní pomůcky: Jedná se o staré sešity, učebnice a vybavení k počítačům a notebookům, které v dnešní době vlastní téměř každý student.

6. SPRÁVNÉ ULOŽENÍ OBLEČENÍ Vhodný způsob ukládání je důležitý zejména pro co nejdelší životnost šatů. Prvním krokem je oblečení vyžehlit, aby bylo vždy nachystané pro použití. Na oblečení není vhodné používat drátěná ramínka, která mohou časem rezavět a dobře nedrží tvar oděvu. Příhodnější je použití ramínek dřevěných nebo ramínek s vycpávkami. Kalhoty se mohou věšet na speciálně upravená ramínka v přehnutém stavu nebo například džíny se mohou poskládat a uložit do přihrádky. V případě sukní je věšení řešeno poutky, která jsou k tomuto účelu uzpůsobena. Pletené věci jako svetry a šaty na ramínka nepatří, protože hrozí, že se materiál časem vytáhne, proto se ukládají složené do polic. Košile, halenky a trička se vkládají do polic nebo na ramínka, je však nutné, v případě nerozpínacího šatstva, vsunout ramínko zespod, a v případě rozpínacích oděvů zapnout knoflíky nebo zip, aby se oblečení zbytečně nevytahovalo a nemačkalo. Šaty a společenské oděvy je nutné chránit před poškozením či ušpiněním ochrannými vaky nebo pytli. V prostoru pod šaty by měl být dostatek místa kvůli zmačkání. Oděvy, které se ukládají do polic nebo drátěných a výsuvných systémů, by se měly skládat v místech jejich švů a na rovné ploše. Spodní prádlo, ponožky, punčochy se vkládají do dělených zásuvek, aby se v nich neztrácel přehled a vše se zbytečně nemíchalo. Sezónní oblečení se umisťuje do vyšších částí skříní v ochranném obalu. Kabelky a tašky je ideální věšet na háček na šatní tyč, kde si udržují svůj tvar.

13

V případě obuvi se prostor ve většině domácností podceňuje. Důvodem může být málo místa v předsíních nebo špatně vyřešené skladování obuvi. Uložení se může vyřešit výklopnými boxy, kde jsou boty na výšku, samostatnými boxy s vlastním korpusem, které můžeme vrstvit na sebe. V šatních skříních se používají dvě řady tyčí, kam se obuv volně pokládá, různé typy boxů, kontejnerů nebo zešikmení polic se zarážkou.

7. ROZMĚRY ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ 7.1. Antropometrie „Věda zabývající se měřením lidského těla za účelem zjištění odlišností se nazývá antropometrie. V souvislosti s problematikou designu se začala využívat ve 20. letech, kdy skandinávský designér Kaare Klint přizpůsoboval rozměry předmětů každodenního použití rozměrům člověka.“2 Pro snadnou dostupnost úložných prostor pro člověka je důležité správné dimenzování, proto musíme počítat s některými antropometrickými rozměry:  výška očí při stání  výška očí vsedě  dosah vzhůru vstoje  dosah vzhůru vsedě  dosah vzhůru vstoje na špičkách  dosah kupředu V rámci projektu NIS (Nábytkový informační systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovaci a jakosti nábytku) probíhají od roku 2009 až do současnosti nová antropometrická měření, ze kterých vyplývají rozměry uvedené na obrázcích 5 a 6. Z porovnání s posledním měřením vyplývá, že populace stále roste a dosud používaná rozměrová schémata neodpovídají stále větší skupině lidí.

2

KANICKÁ, Ludvika. Typologie nábytku: Materiály ke zkoušce. Brno, 2010.

14

Obr. 5 Dosah průměrné výšky 174,2 cm

Obr. 6 Výška očí vstoje – výška viditelné plochy vstoje

Úložné prostory, především uzavíratelné skříňky a zásuvky, mají být umístěny v optimální poloze vzhledem k výšce člověka vstoje nebo vsedě. Ideální výška ukládání předmětů vsedě je 500 – 900 mm, pro ukládání drobných předmětů je to 700 – 1200 mm a optimální výška pro ukládání oblečení pro denní potřebu vstoje je 700 – 1700 mm.

15

7.2. Ergonomie „Ergonomie je interdisciplinární věda, která zkoumá vztah člověka a jeho prostředí. Bere v úvahu anatomické, fyziologické a psychologické faktory stejně jako chováni, kapacitu a limity člověka.“3 Ergonomické prostředí je určováno zejména charakterem a rozměry ukládaných předmětů a prostoru, který je nutný pro manipulaci s nimi. Bereme v úvahu také dostupnost a jednoduchost manipulace. Ergonomie formuluje na základě antropometrickým měření optimální výšky a hloubky polic a skříněk. Všechno, co používáme pravidelně, například každý den, by mělo být uloženo v úrovni od pasu po ramena. Do vyšších míst by se měly ukládat předměty méně používané a především lehčí, méně objemné, aby se zamezilo poranění při manipulaci. Těžké předměty ukládáme od úrovně pasu dolů. Krabice a boxy nenaplňujeme úplně, aby s nimi bylo možné pohnout bez spolupráce s další osobou. Podle námahy, kterou proces ukládání vyžaduje, jsou známa pásma dosahů stanovené na základě ženské populace:  pásmo dosažitelné bez ohnutí, pokleknutí a bez vystoupení na plochu, která je položena výše než podlaha  pásmo jednoduše dosažitelné bez ohnutí nebo pokleknutí  pásmo dosažitelné pouze při postavení na vyvýšenou plochu Při manipulaci s předměty dochází k zátěži lidského pohybového aparátu. Pokud při navrhování nábytku není ergonomie zohledňována, může dojít k poškození páteře, svalů nebo kloubů.

3

KANICKÁ, Ludvika. Typologie nábytku: Materiály ke zkoušce. Brno, 2010.

16

7.3. Prostorové nároky na uložení předmětů „Při výpočtu potřebného místa pro ukládání oděvů a prádla se můžeme orientačně řídit základním pravidlem minimálně jednoho běžného metru skříně pro jednoho člena domácnosti.“4 Na obrázcích jsou vyobrazeny základní kusy oděvů a doplňků s jejich standardními rozměry.

Obr. 7 Obvyklé rozměry oděvů

4

FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA group spol. s r.o., 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-7366-061-X.

17

Obr. 8 Obvyklé rozměry oděvů 2

7.4. Parametry úložného prostoru Na základě rozměrů jednotlivých předmětů se získají základní parametry pro šatní skříň. U věšeného oblečení se sleduje délka a dle předpokládaného složení se zvolí výška šatních tyčí. Posuzuje se z hlediska nejdelších šatů. Výškově je nutné u halenek a triček počítat s 800 mm, u bund s 1000 mm, u šatů a kabátů 1500 mm. ČSN 91 0412 Úložný nábytek říká, že osa šatní tyče od dna skříně by měla být 1500 mm, ale pro dlouhé šaty se doporučuje výška 1600 mm.

18

Základní rozměr ramínka s oděvem může být až 180 x 560 mm (v případě kabátu nebo zimní bundy), v dámském šatníku bývá průměrně 35 a více ramínek, v pánském 30. Pokud je potřeba pro každé ramínko s oděvem 180 mm, délka šatní tyče by musela být téměř přes 6 metrů. Optimální a reálná délka šatní tyče pro 1 osobu se uvádí 1500 – 1800 mm. Vzdálenost pro zavěšení ramínka nad šatní tyčí musí být minimálně 35 mm pro pohodlnou manipulaci. Dle výše zmíněné normy by hloubka skříní měla být alespoň 560 mm. Většina skříní na trhu má standardizované neměnné rozměry. Hloubka pro ukládání svrchních oděvů je 60 cm, prádelníky a botníky mají hloubku 30 – 40 cm. Šířka je ovlivněna především potřebnými objemy předmětů a moduly, které vyhovují také výrobním možnostem. V tabulce jsou rozměry potřebné pro uložení obvyklých předmětů. Tab. 1 Hloubka úložných prostorů podle druhu předmětů

19

8. JAK NEJLÉPE VYUŽÍT PROSTOR STÁVAJÍCÍ Prvním krokem pro správné využití úložného prostoru pro šatstvo a předměty související je správný výběr a třídění. Zde je několik rad:  Zbavte se všech oděvů, které neodpovídají vaší velikosti. Příliš velké nebo malé věci je nutné ze šatníku odstranit – věnovat známému, charitě, nebo je alespoň zabalit do krabice a uložit například do skladu.  Vše, co déle jak jeden rok nepoužijete nebo nenosíte, byste měli považovat za nepotřebné. Ve skříni se může objevit mnoho nevhodně zvolených, neoblíbených předmětů.  Zbavte se všeho, co uchováváte pro případ, že by se to jednou mohlo hodit, mnohem cennější je prostor, který tyto věci zabírají.  Zbavte se věcí, kterým chybí druhý do páru, například ponožky, boty nebo doplňky, které patřily ke konkrétnímu kusu a samostatně je nelze použít. A radou pro příští nákupy je plánovat dopředu, co potřebujete koupit. Nový kousek nemusí být drahý, nejmodernější a značkový. Oblečení kupujte předem, než ho budete nutně potřebovat, jinak by se mohlo stát, že váš nákup bude unáhlený. „Rozumně sestavený šatník nepředstavuje šatny a skříně plné věcí. Jeho základem je několik důležitých základních kousků oblečení, které jsou doplňovány podle příležitosti a potřeby a jsou ozvláštňovány doplňky.“5

5

PAVLIČOVÁ, Šárka a Eva VANČUROVÁ. Doplňkománie: Co a jak s módními doplňky. Praha: Albatros nakladatelství, a.s.,

2004, 176 s. ISBN 80-00-01417-3.

20

9. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SKŘÍNÍ 9.1. Způsoby otevírání dveří Dříve, než se člověk rozhodne pro konkrétní druh otevírání skříní, měl by posoudit velikost prostoru, do kterého skříň umístí. Ne každý z následujících typů se hodí pro všechny prostory.

Z hlediska konstrukce se rozlišuje:  Klasické otvírání – často používané, přestože je nejnáročnější na manipulační prostor z důvodu otvírání dvířek do prostoru místnosti. Dveře jsou osazeny panty, jedná se o nejlevnější variantu. Je zde nutné dodržovat vzdálenost minimálně nutnou pro otevření dveří.

Obr. 9 Klasické otvírání dveří

 Posuvné dveře – nepotřebují volné místo před skříní. V dnešní době patří mezi oblíbený typ zavírání skříní. Fungují na principu zasouvání dveří za sebe. Posuvné dveře zabírají pouze 6 až 10 cm hloubky skříně, s čímž je nutné počítat při volbě hloubky skříně. Jednotlivá křídla dveří se pohybují po kolejnicích.

21

Součástí kování jsou také kartáčky, které zamezují vstupu nečistot a umožňují plynulý pohyb křídel.

Obr. 10 Posuvné dveře

 Skládací dveře – pomocí speciálních lišt a vodících pantů se dveře skládají ke stranám skříně jako harmonika.

Obr. 11 Skládací dveře

22

 Otočné dveře – ze všech variant nejméně používané. Dveře se otáčí kolem své svislé osy, dvířka zajedou do prostoru vedle skříně.

Obr. 12 Otočné dveře

 Žaluzie, rolety – praktické z hlediska manipulace.  Látkové závěsy – jsou praktické z hlediska manipulace, ale přináší menší hygienický komfort, závěsy jsou často upevněny na tyčích, po kterých se pohybují.

9.2. Vnitřní vybavení skříní Vnitřní vybavení skříní by mělo být vždy přizpůsobeno potřebám jedince, který skříň bude využívat. Nejlepším řešením je rozvrhnout vnitřní prostor s ohledem na fakt, že za pár let se mohou potřeby změnit, nutná je alespoň mírná variabilita. Dnes je na trhu nepřeberné množství vybavovacích prvků, proto jsou zde uvedeny jen ty nejpoužívanější. V první řadě mezi standardní prvky patří šatní tyče, police, rošty a zásuvky. Šatní tyč je upevněna buď rovnoběžně se zády skříně, kdy je uchycena do boků skříně pomocí žlábků, nebo může být výsuvná. Výsuvné šatní tyče jsou kolmé k zádům, připevňují se do půdy skříně. Hodí se pro skříně málo hluboké, nevýhodou je menší přehlednost zavěšeného oblečení. Tyče mohou být oválného nebo kulatého profilu. Doporučují se zejména kovové, protože se neprohýbají a mají dostatečnou nosnost. Šatní tyče mohou být pevné, rozpěrné, které jsou délkově nastavitelné a sklopné pro vyšší patra skříně. 23

Zásuvky a boxy slouží především pro ukládání drobnějších předmětů, prádla, ponožek, pásků a podobně. Je vhodné, aby byly zásuvky rozděleny přihrádkami z důvodu přehlednosti. Zásuvky by měly být opatřeny kvalitním kováním, například použití plnovýsuvného kování zajišťuje přístup i k zadní části zásuvek. Krabice se vyrábí z mnoha druhů materiálů. Mohou se použít papírové, plastové, textilní. Police a výsuvné police se využívají nejčastěji k ukládání oblečení, které není nutné věšet na ramínka. Jde zejména o trička, svetry. U nakloněných polic jsou přední hrany opatřeny zarážkou proti vyjíždění oblečení. Drátěné a textilní koše jsou výhodné kvůli dobrému větrání. Používají se jak na ukládání čistého prádla, tak na skladování špinavého prádla. Mezi další vybavení mohou patřit botníky, věšáky na kalhoty, kravatníky, držáky na obuv a podobně.

Obr. 13,14 Držák na boty, kravaty

9.3. Materiály Díky rozvoji nových technologií se v dnešní době na výrobu úložného nábytku nepoužívá jenom dřevo, jako tomu bylo dříve. Dnešní škála materiálů je mnohem pestřejší. Na trh přišly levnější aglomerované materiály nahrazující poměrně drahé masivní dřevo, které dnes vystupuje na pozici luxusního materiálu. Velmi moderní je používání plastů, hliníku, skla a kovů. Při výběru materiálu se rozlišuje, na kterou část nábytku ho chceme použít. Na korpusy se využívají levnější deskové materiály, na čelní a viditelné plochy jsou vhodnější esteticky kvalitnější povrchy, mohou to být dýhy, různé druhy fólií a laků. 24

10. STUDENTSKÝ POKOJ Pokoj, dříve plný hraček, se s nástupem do školy mění v pracovní prostředí. Hromadí se zde učebnice, psací potřeby, přibývá další vybavení, jako je například počítač. Skladba nábytku studentského pokoje se odvíjí zejména od potřeb a zájmů jedince, který místnost bude obývat. Vedle učení je nutno zohlednit další činnosti – spánek, zábavu. Aby se studentský pokoj neproměnil ve smetiště, je nutné mít dostatek úložných prostor. Hlavní roli zde hraje šatní skříň, kam se ukládá šatstvo, hobby předměty, doplňky, ale také učební materiály, které se s počtem studijních let hromadí. Šatní skříně studentů se od běžných šatních skříní téměř neliší, rozdíl je pouze ve skladbě předmětů. Barvy ve studentském pokoji by měly podporovat lidské myšlení a koncentraci. Soustředění mohou narušovat odstíny červené, oranžové. Nejvhodnější jsou matné a tlumené barvy – například zelená, která uklidňuje.

11. PRŮZKUM Pro bakalářskou práci byla vybrána skupina obyvatel od 18 do 25 let. Jedná se převážně o studenty středních nebo vysokých škol, u kterých se počítá s omezenými finančními prostředky, čemuž odpovídá návrh skříně, ve kterém se odráží výsledky průzkumu, který byl proveden v řadách studentů. Z průzkumu vyplývá několik nových poznatků souvisejících především s dnešním celkovým životním stylem. Na dotazník odpovídalo 219 respondentů, z toho 80 % žen a 20 % mužů z kategorie od 18 do 25 let. Mladí většinu svého oblečení a doplňků ukládají v místnosti, kde spí, což z hlediska kvalitního spánku není vhodné, protože ukládané předměty vylučují mnoho škodlivých látek zhoršujících klima pro spánek. Necelých 10 % dotázaných má pro ukládání oděvů šatnu a 14 % využívá vstupní prostory, jako je chodba nebo zádveří.

25

Nejčastější typy skříní jsou klasické, viz graf č. 1. Do kategorie ostatních předmětů spadají například úložné prostory pod postelí, samostatné boxy, police, stojany a háčky.

Graf č. 1 Prostor pro ukládání oblečení studentů

Přes 50 % mladých lidí pro svoje šatstvo využívá 2 skříně, necelých 30% má pouze 1 skříň a téměř 20 % zaplňuje 3 skříně. Z průzkumu vyplynulo, že 70 % dotázaných vlastní skříně s klasickými dveřmi, posuvné dveře jsou preferovány skupinou 26 % lidí. Ostatní typy, například skládací dveře nebo látkový závěs, používá jen malý zlomek mladých lidí. Rozměrově studenti používají skříně o výšce 1800 – 2500 mm, šířce 1000 – 1500 mm a hloubce 500 – 700 mm. Vnitřní vybavení skříní popisuje graf č. 2. Informace ohledně typu skříně a zvoleného otvírání mohou být zkresleny nabídkou skříní na současném trhu a aktuální cenou skříní.

Graf č. 2 Vnitřní vybavení skříní

26

Skladba předmětů ve skříni je u každého jedince různorodá, základní přehled je v grafu č. 3. Převažují především oděvy, kterých bychom průměrně našli až 80 %. Ve větším zastoupení je obuv a peřiny, které dnes už málokdo ukládá do peřináčů, a jen malé procento studentů pod postel. U některých jedinců tvoří velkou část různé doplňky – kabelky, batohy, pásky a podobně. Respondenti často ve skříních ukládají věci méně potřebné, předměty pro provoz domácnosti, elektroniku, kosmetiku.

Graf č. 3 Skladba ukládaných předmětů

V minulosti se téměř všechno oblečení žehlilo a pečlivě ukládalo do komínků do skříně. Dnešní mladá generace z velké části oblečení uloží na ramínka a poskládá, ale téměř 25% dotázaných uvedlo, že vše ukládají pouze volně do skříně, přehodí přes šatní tyč, věšák a vkládají oblečení do boxů, aniž by bylo poskládané. Méně jak polovina (42%) žehlí téměř všechno oblečení, ostatní žehlí jen mačkavé materiály, nebo nežehlí vůbec.

27

12. NÁVRH A KONSTRUKCE SKŘÍNĚ Ve vlastním řešení konstrukce šatní skříně pro studenty byly uplatněny jak informace z odborné literatury, tak výsledky vyplývající z průzkumu. Záměrem koncepce bylo vyhovět požadavkům mladé generace, kterou je kategorie studentů. Zkoumaná skupina bydlí během svého studia v pronajatých bytech, na kolejích, u rodičů, menší procento z nich má vlastní bydlení. V návrhu skříně je zohledněn fakt, že mladí lidé se během a po ukončení studií mohou často stěhovat, mohou cestovat. Z těchto důvodů bylo nejdříve nutné stanovit si základní požadavky:  lehká a vzdušná konstrukce, jednoduše demontovatelná, snadno přemístitelná  snadná údržba povrchu  univerzální barevnost pro použití v mnoha typech interiéru  příjemný design Tímto byla uvedena základní představa o možném řešení šatní skříně pro mladou generaci. Výše uvedené nároky dle mého názoru nejlépe odráží textilní skříně, které mají odlehčenou konstrukci s textilním potahem. Jsou lehké, demontovatelné a cenově dostupné.

12.1. Malý průzkum českého trhu Rozbor současné nabídky textilních skříní byl proveden na internetu. Cílem bylo zjistit, jaké má člověk v oblasti textilních skříní možnosti, jestli si může vybrat v nepřeberném množství typů, nebo je nabídka omezena. Pro návrh nové koncepce skříně byl sledován především použitý materiál, konstrukce, způsob otvírání a vnitřní vybavení.

28



Mobilní textilní skříň s konstrukcí z oceli, otvírání textilního obalu pomocí zipů, vnitřním vybavením je pouze šatní tyč, kterou je možné doplnit organizéry. Cena se pohybuje kolem 700 Kč.Viz obr. č. 15.

Obr. 15 Textilní skříň



Obr. 16 Skříňka ECO

Textilní skříňka ECO s konstrukcí z ocelových trubek, je vybavena šatní tyčí, čtyřmi zásuvkami a jednou policí. Přední část textilie lze srolovat a připevnit k půdě skříně. Cena je 1700 Kč. Viz obr. č. 16.

Obr. 17 Skříň GLOBALPAK

Obr. 18 Otevřená skříň

29



Textilní skříň GLOBALPAK má taktéž konstrukci z oceli a textilní dveře rolovatelné, její součástí je policová část se samostatnými dveřmi. Cena je 900 Kč. Viz obr. č. 17.



Otevřená šatní skříň od IKEA na třech kolečkách. Součástí jsou čtyři police, které je možno vyndávat, a šatní tyč. Konstrukce je ocelová, potah 100% polyester. Cena je 600 Kč. Viz obr. č. 18. Další dostupné typy skříní jsou založeny na podobném principu jako výše

uvedené. Všechny tyto skříně mají ocelovou konstrukci, na kterou je natažen textilní plášť. Nevýhodou některých z nich může být systém otvírání, kdy je po rozepnutí zipů nutné přední část textilie upevňovat, aby nebránila přístupu do skříně. Dna a police jsou ve všech případech řešeny formou textilní, což pro ukládání těžších předmětů není vhodné, tímto se omezuje složení předmětů, které ve skříni můžeme uschovat.

12.2. Návrh skříně Na obr. č. 19, 20 je možné vidět finální podobu navrhované skříně.

Obr. 19, 20 Návrh skříně

30

Obr. 21 Vizualizace skříně v interiéru

Konstrukce je odlehčená, aby byla zajištěna nižší hmotnost skříně. Jedná se o rámovou konstrukci z masivu, jejíž boční rámy jsou pevně spojeny kolíky a slepeny. Další části jsou opatřeny demontovatelnými spoji, které zajistí jednoduché rozložení skříně pro přemístění. Skříň má vyšší nožky z hygienických důvodů, aby bylo možné pohodlně pod skříní uklidit, popřípadě vložit nízké krabice nebo boxy na ukládání předmětů. Plášť skříně je řešen textilií, která se pomocí suchých zipů na konstrukci přilepí. Suché zipy byly zvoleny z důvodu možnosti jednoduchého sejmutí textilie a vyprání. Z hlediska designu je zavírání skříně také z textilie, kterou vede dřevěný rám po dvou tyčích kruhového průřezu. V případě dna se jedná o pevnou desku, kam se mohou ukládat těžší předměty. Skříň je vybavena pouze šatní tyčí na ramínka s oděvy, další vnitřní vybavení lze pořídit na základě požadavků jednotlivce. Například police lze řešit systémem na obrázku 19, který se zavěsí na šatní tyč. Pro využití dna si můžeme pořídit systém lehkých boxů z netkané textilie.

31

Obr. 19 Textilní policový systém

Obr. 20 Textilní boxy

12.3. Použité materiály Pro samotnou konstrukci skříně bylo zvoleno masivní dřevo – borovice. Borové dřevo je měkké, elastické, má dobrou rozměrovou stálost. Jako povrchová úprava konstrukce je použita matná transparentní nátěrová hmota, která nezakryje kresbu dřeva. Pro šatní tyč byla vybrána kovová trubka, která snáší velké zatížení lépe než borové dřevo. Masivní rám je opatřen suchými zipy pro uchycení textilie. Dno skříně je řešeno borovou spárovkou o tloušťce 18 mm, která umožňuje ukládání těžších předmětů. Pro plášť skříně byla vybrána netkaná textilie se značkou DuPont™ Tyvek®, která je vyrobena z velmi jemných 100 % polyetylenových vláken. Tento materiál má mnohostranné využití díky své pevnosti a odolnosti proti protržení a poškrábání, je neprůhledný. Můžeme ho nespočetněkrát skládat a rozkládat, aniž by ztrácel svou pevnost. Je možné ho sešívat, libovolně ohýbat a potiskovat. Jeho nespornou výhodou je recyklovatelnost a lehkost. Tyvek kombinuje vlastnosti papíru, textilie a polyetylenu. Je vhodný také pro grafické účely, pro reklamní bannery a plakáty. Tyvek lze prát v ruce pomocí mýdlové vody nebo v pračce na jemný cyklus, není možné jej bělit.

32

Příklady použití materiálu Tyvek:

Obr. 21 Křeslo z materiálu Tyvek

Obr. 23 Náramky z materiálu Tyvek

Obr. 22 Stínidlo z materiálu Tyvek

Obr. 24 Taška z materiálu Tyvek

33

12.4. Parametry skříně Na základě průzkumu mezi studenty, kteří odpovídali také na otázku rozměrů šatních skříní a jejich vhodnosti, byla v souladu s normami zvolena výška skříně 1900 mm, kdy na pověšení ramínka se šaty získáme prostor vysoký téměř 1660 mm. Šířka skříně je 1000 mm, kterou mladí lidé označili za nejpoužívanější. Navrhovaná hloubka je 650 mm, odpovídá tak pohodlnému zavěšení ramínka. Dno má hloubku pouze 540 mm, která však stále vyhovuje pro uložení poskládaných oděvů nebo krabic. Na základě hustoty borového dřeva, objemu konstrukce a spotřeby Tyveku bylo zjištěno, že celková hmotnost skříně se bude pohybovat okolo 21 kilogramů, což je v porovnání s hmotností klasických skříní z dřevotřískového materiálu o stejných rozměrech mnohem nižší hodnota. Pokud bychom počítali s hustotou borového dřeva ρ = 390 kg.m-3, cenou 5000 Kč/m3 a spotřebou Tyveku 6,56 m2, jehož cena se pohybuje kolem 1235 Kč za rozměr 60” x 10 yardů, celková cena za tyto materiály použité na skříň by byla 850 Kč, viz příloha číslo 4.

34

13. DISKUZE Potřeba ukládání předmětů člověka provází celý život. Oproti minulosti však máme dnes skříně často „šité na míru“ jedince, vycházející z potřeb člověka. U generace studentů středních a vysokých škol, která je primární skupinou této bakalářské práce se počítá s faktem, že tito lidé se během svého studia stěhují, ať už od rodičů na koleje, do pronajatých bytů nebo do vlastního bydlení. Je zde také možnost častého cestování, což se odráží ve výsledném návrhu. Hlavním předpokladem řešení se stala lehká a vzdušná konstrukce, nižší hmotnost v porovnání s klasickými skříněmi například z laminované dřevotřískové desky, snadná údržba povrchu, jednoduchá barevnost a příjemný design. Uvedeným požadavkům nejlépe vyhovuje šatní skříň s textilním pláštěm, u které je možné dosáhnout i nižší hmotnosti. Na českém trhu se vyskytuje několik druhů takových skříní, které ale z mého pohledu neplní estetické hledisko. Výsledným návrhem je šatní skříň s masivním rámem z borového dřeva, které je možné nahradit také bukovým, nebo javorovým dřevem. Šatní tyč pro zavěšení oblečení je kovová. Konstrukce má hmotnost přibližně 21 kilogramů, to znamená, že pokud bychom chtěli docílit ještě nižší hodnoty, bylo by možné použít lehkou ocelovou konstrukci. Na dřevěný rám je umístěn textilní plášť z materiálu Tyvek, který má vhodné vlastnosti pro toto použití. Jedná se o pevnost, odolnost proti protržení, recyklovatelnost. Upevnění textilie je řešeno pomocí suchých zipů, což zajišťuje jednoduché sejmutí a možnost vyprání. Přední část skříně je navržena s ohledem na snadné otvírání. Mezi dva posuvné rámy je pomocí sponek připevněna textilie, která se otvíráním shrnuje mezi rámy. Další možnou variantou je upevnění k rámům na suché zipy, kde ale hrozí odlepování při nešetrné manipulaci. Potah nabízí nespočetné množství variací použití textilních materiálů. Skříň je řešena jako demontovatelná, aby byla lehce přemístitelná. Stabilitu pevných rámů zajišťují vlepené kolíky, demontovatelné spoje potom šrouby v kombinaci s válečkovou maticí. Tyče jsou s rámy spojeny šrouby a závrtnými maticemi, které by bylo možné nahradit taktéž konfirmaty, problém by však nastal v případě častého rozkládání a následné montáže, kdy konfirmat už není možné dotahovat. 35

Rozměry skříně byly zvoleny s ohledem na normu, literaturu a zejména studenty, kteří v dotazníku uváděli vyhovující rozměry. Výška skříně je tedy 1900 mm, z čehož na pověšení ramínka s oděvem získáme téměř 1660 mm, což plně vyhovuje doporučeným 1600 mm. Šířka je 1000 mm – studenty nejčastěji volená možnost. Délka šatní tyče pro jedu osobu by se měla pohybovat od 1500 mm výše, proto se počítá s tím, že by každý dle své potřeby navyšoval počet skříní v interiéru. Standardní hloubka 600 mm je v případě návrhu zvětšena na 650 mm z toho důvodu, že hloubka dna skříně je zmenšena kvůli pohodlnější montáži. Průřez noh a spojovacích hranolků je 50 x 50 mm, z hlediska úspory materiálu by bylo možné zmenšit jeden z rozměrů na 30 mm, aniž by byla zásadním způsobem narušena stabilita skříně. Z estetického hlediska byla zvolena skříň na nožičkách, pro větší mobilitu by bylo možné konstrukci opatřit kolečky, čímž by se zajistila jednodušší manipulace v případě nutnosti přesunu.

36

14. ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá obecně úložnými prostory, jejich dělením a konstrukčními možnostmi. Důležité bylo zjistit ergonomické a antropometrické údaje, na jejichž základě je možné vytvořit skříň, která člověku bude rozměrově vyhovovat. Ohled je brán také na skladbu nejčastěji ukládaných předmětů a jejich rozměry. Několik kapitol se dotýká správného uložení šatů, aby byla zajištěna co nejdelší životnost, a využití prostorů stávajících. Hlavní myšlenku vlastního řešení podnítil způsob života studentů. Během studií se stěhují, mnoho z nich vyjíždí do zahraničí. Cílem tedy bylo vytvořit skříň, která by byla mobilní, s lehkou konstrukcí a snadno udržovatelným povrchem. Výsledkem je masivní rámová konstrukce opatřená textilním potahem, který se připevňuje pomocí suchých zipů. Z hlediska úspory místa je zvoleno posuvné otvírání, které zajišťují dva posuvné masivní rámy, mezi nimiž je přisponkovaná textilie. Navrženou skříň lze díky jednoduché barevnosti a možnosti variabilně měnit snímatelný potah použít v jakémkoliv studentském interiéru. Textilie má také vhodné vlastnosti pro potisk, proto je možné volit i barevnější variantu s tištěnými motivy.

15. SUMMARY This bachelor thesis generally deals with storage spaces, division and construction posibilities. It is important to find out ergonomic and antropometric information. On the basis of them is possible to create wardrobe with dimensions that will be convenient to human. The way of student`s life instigate main idea of solution. Throughout studies they can move and travel. The target is movable wardrobe with light construction and with easy cleaned surfaces. The result is massive construction with textile cover. Because of simple colors and posibility to change removable cover, this wardrobe can be used in any kind of student`s interior.

37

16. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - Člověk a nábytek. Brno: Mendelova univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-7157-157-1.



BRUNECKÝ, Petr. Standardy nábytku. Brno: Mendelova univerzita, 2009, 121 s. ISBN 978-80-7375-297-2.



BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS", část III. Brno: Ircaes s.r.o., 2010, 75 s. ISBN 978-80-87502-01-3.



CONRAN, Terence. Úložné prostory a jejich uspořádání. Praha: Slovart spol s.r.o., 2006, 224 s. ISBN 80-7209-805-5.



ČSN 91 0412. Úložný nábytek - Technické požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, 2011.



DRBOHLAVOVÁ, Šárka. Moderní magie ukládání. Design&Home. 2011, roč. 3, březen, s. 60-69. ISSN 1802-2472.



DVOULETÁ, Kateřina. Využití antropometrie v oblasti úložného nábytku a nábytku pro práci a stravování. Brno, 2011. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Kovařík.



FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA group spol. s r.o., 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-7366-061-X.



GILBERTOVÁ, Sylva a Oldřich MATOUŠEK. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 239 s. ISBN 80-247-0226-6.



HÁLA, Boris. Interiér: Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9.



KANICKÁ, Ludvika. Typologie nábytku: Materiály ke zkoušce. Brno, 2010.



KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 160 s. ISBN 978-80-247-3746

38



PAVLIČOVÁ, Šárka a Eva VANČUROVÁ. Doplňkománie: Co a jak s módními doplňky. Praha: Albatros nakladatelství, a.s., 2004, 176 s. ISBN 80-00-01417-3.



PROKOPOVÁ, Helena a Věra PIDROVÁ. Ložnice: design/styl/odpočinek/spánek. Brno: ERA group spol. s r.o., 2008, 156 s. ISBN 978-80-7366-129-8.



TOMÍČKOVÁ, Věra a Petr TOMÍČEK. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, 112 s. Hobby. ISBN 978-80-247-2556-7. INTERNETOVÉ ZDROJE



BEŠČECOVÁ, Klára. Šatní skříň v ložnici. In: Living.cz: Vše o bydlení, nábytku a rekonstrukcích [online]. 3.5. Dostupné z: http://www.living.cz/loznice/satni-skrin-vloznici.html



DuPont: The miracle of science [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www2.dupont.com/Tyvek/en_US/



HERZIGOVÁ,

Monika.

Šatna

–

praktický

úložný

prostor.

In: Svět

bydlení: Internetový magazín o moderním bydlení [online]. 16.3.2007. Dostupné z: http://www.svet-bydleni.cz/stavba-a-rekonstrukce/satna-prakticky-uloznyprostor.aspx 

HOUDKOVÁ, Bronislava. Pokoj pro studenta II. - Nábytek. In: Bránabydlení.cz [online]. 2.12.2011. Dostupné z: http://www.brana-bydleni.cz/pokoj-prostudenta-ii-nabytek/



JALČOVÁ, Šárka. Šatní skříně. In: Zastřešeno.cz: web o bydlení [online]. 23.3.2009. Dostupné z: http://www.zastreseno.cz/710/satni-skrine/



MARTIŠKOVÁ,

Petra.

Jak

nejlépe

uspořádat

šatní

skříň?.

In: Bydlení: www.bydleniprokazdeho.cz [online].

9.11.2010.

Dostupné

z:

http://www.bydleniprokazdeho.cz/jak-nejlepe-usporadat-satni-skrin-.php 

Moritz Schmid: wardrobe Aris [online]. 27.4.2012. Dostupné z: http://www.moritzschmid.com/projects/31-223-aris

39



NOVÁ,

Kateřina.

Starejte

se

o

své

In: Bydlení: www.bydleniprokazdeho.cz [online].

šaty

–

staráte

29.1.2008.

se

o

Dostupné

sebe!. z:

http://www.bydleniprokazdeho.cz/starejte-se-o-sve-saty-8211-starate-se-o-sebe-.php 

Osvětlení skříní. In: E-light.cz [online]. 20.12.2003. Dostupné z: http://www.elight.cz/zprava/35/



PÁLKOVÁ, Jitka. Když máme doma studenta. In: Dům a byt [online]. 7.3.2008. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/byt/detske-pokoje/kdyz-mame-domastudenta_19975.html



Tyvek® Soft Structure / Tyvek® Fabric. Material Concepts [online]. 2012. Dostupné

z:

http://www.materialconcepts.com/products/tyvek/soft-

structure/#washable

40

17. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ OBRÁZKY Obr. 1 Klasická solitérní skříň Zdroj: http://www.patro.cz/img//shop/084/1075168374.jpg Obr. 2 Vestavěná skříň Zdroj: http://www.sten-skrine.cz/fotogalerie-skrine-loznice.html# Obr. 3 Prosklená šatna Zdroj: http://www.homemag.cz/374/satna-spazzi-prosklena-satni-skrin-velkehoformatu/ Obr. 4 Prádelník Zdroj: http://www.formul.ru/products/Mebel_dlja_Spalni/172587 Obr. 5 Dosah průměrné výšky 174,2 cm15 Zdroj: BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS", část III. Brno: Ircaes s.r.o., 2010, 75 s. ISBN 978-8087502-01-3. Obr. 6 Výška očí vstoje – výška viditelné plochy vstoje Zdroj: BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS", část III. Brno: Ircaes s.r.o., 2010, 75 s. ISBN 978-8087502-01-3. Obr. 7,8 Obvyklé rozměry oděvů Zdroj: FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA group spol. s r.o., 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-7366-061-X. Obr. 9 Klasické otvírání dveří Zdroj: http://www.nabytek-aldo.cz/holandsky-nabytek-nabytek-bez-hranic/ Obr. 10 Posuvné dveře Zdroj: http://www.indeco.cz/katalogy Obr. 11 Skládací dveře Zdroj: http://www.woodface.cz/sortiment/skrine/moznosti-otevirani-dveri/ Obr. 12 Otočné dveře Zdroj: http://www.koryna.cz/motion-system-3.html Obr. 13 Držák na boty Zdroj:http://onlinecatalogue.ikea.com/CZ/cs/2012/Range_Brochure_Wardrobes/ 41

Obr. 14 Držák na kravaty Zdroj: http://www.azskrine.cz/vibo/ Obr. 15 Textilní skříň Zdroj: http://www.tipnet.cz/speciality/mobilni-textilni-skrin/ Obr. 16 Skříňka ECO Zdroj: http://www.balte.cz/balte/eshop/23-1-SATNI-INTERIER/815-2-Mobilnitextilni-skrin/5/7544-Textilni-skrinka-ECO Obr. 17 Skříň GLOBALPAK Zdroj: http://www.balte.cz/balte/eshop/23-1-SATNI-INTERIER/815-2-Mobilnitextilni-skrin/5/6067-Skrin-textilni-GLOBALPAK Obr. 18 Otevřená skříň Zdroj: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20120884/ Obr. 19, 20 Návrh skříně Zdroj: vlastní práce Obr. 21 Vizualizace skříně v interiéru Zdroj: vlastní práce Obr. 22 Textilní policový systém Zdroj: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/50188957/ Obr. 23 Textilní boxy Zdroj: http://www.akcniceny.cz/detail/obklad-sandra-tm-zeleny-sv-zeleny/ Obr. 24 Křeslo z materiálu Tyvek Zdroj: http://www.design-klub.com/?cat=12&paged=6 Obr. 25 Stínidlo z materiálu Tyvek Zdroj: http://www.designpublic.com/shop/artecnica/12547 Obr. 26 Náramky z materiálu Tyvek Zdroj: http://mcpgifts.en.made-in-china.com/product/cqfEOYiAgkWV/ChinaTyvek-Band.html Obr. 27 Taška z materiálu Tyvek Zdroj: http://hypebeast.com/2009/03/papier-tyvek-bags/

42

TABULKY Tab. 1 Hloubka úložných prostorů podle druhu předmětů Zdroj: FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA group spol. s r.o., 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-7366-061-X.

GRAFY Zdroj vlastní práce Graf č. 1 Prostor pro ukládání oblečení studentů Graf č. 2 Vnitřní vybavení skříní Graf č. 3 Skladba ukládaných předmětů PŘÍLOHY 1. Schéma pro výrobu textilního pláště skříně 2. Detail připevnění textilie mezi posuvné rámy 3. Detail připevnění textilie do drážky v sloupku. 4. Schéma pro navléknutí pláště na skříň 5. Výpočet hmotnosti, ceny materiálu 6. Konstrukční výkresy (volně vloženo)

43

Příloha č. 1 Schéma pro výrobu textilního pláště (1:20)

Střih na textilní plášť je nutno zvětšit o minimálně 5 mm na každé straně na švy a začištění okrajů. Suché zipy jsou k plášti přišity.

Schéma pro výrobu textilního pláště – přední část (1:20)

Přední část je umístěna mezi posuvné rámy, je nutné přidat minimálně 5 mm pro švy na všechny strany. Na boky je přidáno 40 mm z důvodu přeložení pro sponkování k rámům.

Příloha č. 2 Detail připevnění textilie mezi posuvné rámy Půdorys (1:2)

Axonometrie (1:2)

Textilie je dvakrát přehnuta, po celé vnitřní délce rámu připevněna sponkami.

Příloha č. 3 Detail připevnění textilie do drážky v sloupku. Půdorys (1:1)

Suchý zip

Textilie je přehnuta, přišita k suchému zipu.

Příloha č. 4 Schéma pro navléknutí pláště na skříň (1:20)

Textilní plášť je opatřen suchými zipy, díky kterým se připevní na rám. Zipy jsou na rámu přilepeny.

Příloha č. 5 Výpočet hmotnosti skříně pro celodřevěnou konstrukci včetně šatní tyče Konstrukce: ρ = 390 kg.m-3 m = ρ*V *počet kusů

nohy: 0,05*0,05*1,9*4*390 = 7,41 kg luby zadní: 0,9*0,03*0,13*2*390 = 2,7378 kg lub přední: 0,03*0,05*0,9*390 = 0,5265 kg tyče: 0,94*0,0142*π*390*3 = 0,6772 kg boční hranolky: 0,05*0,05*0,55*6*390 = 3,2175 kg dno: 1*0,54*0,018*390 = 3,7908 kg posuvné lišty: (0,000105+0,0031248)*390 = 1,2596 kg celkem: 19,6194 kg Textilní plášť: Rozměr 60“ x 10 yardů – hmotnost 8 liber Z toho 1,524 m x 9,144m (13,9355 m2) – hmotnost 3,632 kg Plocha pláště s přídavky na švy: 2,254*1,84+0,617*1,014+0,86*1,728+0,045*1,738*2+0,093*0,87*2=6,5773 m2 3,632 kg……….13,94 m2 x kg……………6,773 m2 x = 1,765 kg Celková hmotnost konstrukce s textilií (bez kování): 21,38 kg

Výpočet ceny materiálu Konstrukce: Cena BO: 5000 Kč/m3 nohy: 0,05*0,05*1,9*4 = 0,019 m3 luby zadní: 0,9*0,03*0,13*2 = 0,00702 m3 lub přední: 0,03*0,05*0,9 = 0,00135 m3 tyče: 0,94*0,0142*π*3 = 0,0005788 m3 boční hranolky: 0,05*0,05*0,55*6 = 0,00825 m3 dno: 1*0,54*0,018 = 0,00972 m3 posuvné lišty: 0,000105+0,0031248 = 0,00323 m3 celkem: 0,04915 m3 cena: 0,04915*5000 = 245,74 Kč Textilní plášť: Rozměr 60“ x 10 yardů – cena $65.00 Z toho 1,524 m x 9,144m (13,9355 m2) – cena 1235 Kč Na skříň: 6,7773 m2 13,9355 m2……….1235 Kč 6,7773 m2……………x Kč x = 600,62 Kč Celková cena materiálu bez kování: 846,36 Kč