ČÁST III. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111

Aktualizace bezpečnostní zprávy Synthesia, a.s. dle zákona 224/2015Sb.

1

ČÁST III. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Revize

Strana 1 ze 156



Revize 1

Obsah:

1. Identifikace zdrojů rizik...................................................................................................... 4 1.1 Přehled NL v objektu................................................................................................4 1.1.1 Aktualizovaný seznam NL v objektu ................................................................................. 4 1.1.2 Bezpečnostní listy NL ..................................................................................................... 16

1.2 Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik .......................... 31 1.2.1 Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje ........................................................... 34 1.2.2 Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru ............... 36 1.2.3 Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika ........ 36

1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu . 38 1.3.1 Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení .. 38 1.3.2 Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizika (osoby, životní prostředí, majetek) ................................... 44 1.3.3 Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu ....................................................... 48

2.

Analýza rizik ............................................................................................................... 49 2.1 Identifikace možných situací a příčin, které mohou vést k iniciační události ZH, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje ZH ............................. 49 2.1.1 Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí .................................................................................................................... 49 2.1.2 Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku........................................................ 64 2.1.2.1 Vnější rizika z Explosia a.s. ............................................................................... 66 2.1.2.2 Rizika z objektů a zařízení Norbrook s.r.o. ....................................................... 68 2.1.2.3 Rizika z činnosti Unipetrol doprava s.r.o. ........................................................... 69 2.1.3 Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie ......................................................................................................... 69 2.1.4 Popis identifikovaných scénářů závažných havárií ........................................................ 75

2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů ZH na životy a zdraví lidí a zvířat, ŽP a majetek .......................................................................................................................77 2.2.1 Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů ZH ...... 81 2.2.2 Odhady následků identifikovaných scénářů ZH na životy a zdraví lidí, ŽP, zvířata a majetek ..................................................................................................................................... 87 2.2.2.1 Stáčení a skladování chloru .............................................................................. 87

2.2.2.1.1 Odhady následků na životě, zdraví, vyčíslení náhrad............................... 96 2.2.2.1.2 Škody na rostlinných kulturách ................................................................ 98 2.2.2.1.3 Škody na zvířectvu ................................................................................... 99 2.2.2.1.4 Ostatní škody na majetku Synthesia, a.s. .................................................. 99 2.2.2.1.5 Náklady na bezpečnostní opatření při havárii .......................................... 99 2.2.2.1.6 Shrnutí výsledků ....................................................................................... 99 2.2.2.2 Výroba a skladování oxidu uhelnatého ............................................................ 100 Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 2 ze 156



Revize 1

2.2.2.3 Výroba fosgenu na RY 41 ................................................................................ 106 2.2.2.4 Skladování kapalného čpavku na RY 324a a N 29 ......................................... 109

2.2.2.4.1 Skladování čpavku na RY 324a .............................................................. 110 2.2.2.4.2 Skladování čpavku na N 29 .................................................................... 111 2.2.2.5 Výroba isokyanátů na RY 32a,b .................................................................. 113 2.2.2.6 Úložiště nitračních směsi E 3/1 a F 3/1 ........................................................... 122 2.2.2.7 Výroba pigmentů na RY 63/73 ......................................................................... 122

2.3 Odhad výsledné roční frekvence ZH................................................................... 135 2.4 Stanovení míry skupinového rizika výsledných scénářů ZH ............................ 138 2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele139

3. Hodnocení rizik ................................................................................................................ 148 3.1 Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií .............................................. 148 3.2 Celkové hodnocení rizika objektu ....................................................................... 149

4. Seznam informačních zdrojů a metodik použitých při analýze rizika a jejich popis 153 5.

Použitá dokumentace a literatura ........................................................................... 155

6.

Přílohy ....................................................................................................................... 156


Strana 3 ze 156



Revize 1

1. Identifikace zdrojů rizik

Hlavní činností Synthesia, a.s. je chemická výroba. Tato výroba má malotonážní, popř. středotonážní, kontinuální nebo diskontinuální charakter, tzn. proces najíždění a ukončení chemické reakce (výrobní operace) se opakuje u diskontinuálních procesů zpravidla každou pracovní směnu. Kontinuální výroba je specifická pro výrobu kyseliny sírové, kyseliny dusičné, výrobu nitrace celulózy, výrobu fosgenu, apod. Vzhledem k převažujícímu malotonážnímu charakteru výroby nejsou v areálu vybudovány velké kapacity pro skladování hořlavých, toxických, výbušných látek, apod. Riziková zařízení s výskytem nebezpečných látek v Synthesia, a.s. jsou soustředěna ve 4 SBU (Strategic Business Unit) – viz Tabulka 1-1. Převažuje diskontinuální charakter výroby s relativně vysokým podílem lidské práce. Tabulka 1-1 : Stručná charakteristika jednotlivých SBU SBU Nitrocelulóza

základní anorganické technologie, výroba anorganických kyselin a solí, výroba a zpracování nitrocelulózy Organická základní produkty organické chemie, agrochemie, farmacie, pesticidy

SBU chemie SBU Pigmenty barviva SBU Energetika

a výroba organických barviv a pigmentů až po jejich zpracování do finální formy a výroba polotovarů pro barvářské technologické zpracování zásobování energiemi (elektrické energie, pára, …)

Z hlediska z. 224/2015Sb. a možných následků pro okolí Synthesia, a.s. jsou významná pouze 3 výrobní SBU: • SBU Nitrocelulóza (NCL) • SBU Organická chemie (OCH) • SBU Pigmenty a barviva (PaB)

1.1 Přehled NL v objektu 1.1.1 Aktualizovaný seznam NL v objektu V areálu Synthesia, a.s. jsou NL skladovány, vyráběny a zpracovávány v objektech, které jsou uvedeny v Tabulce 1-2. Seznam NL uváděných v Tabulce 1-2 (viz Část II , Tabulka 1-2) byl redukován ve smyslu Přílohy č.1 (bod 2.) k zákonu č.224/2015 Sb. a z pohledu očekávaných efektů možných následků havárií v rámci požadavků zákona 224/2015 Sb. Mobilní zásoby v autocisternách, apod. nejsou vytvářeny, a proto netvoří další dodatečnou zásobu NL v areálu. Mobilní zásoby v ŽC jsou ve správě Unipetrol doprava, s.r.o. Tabulka 1-2: Přehled NL v objektech, množství NL (nad 2% limitu) v Synthesia, a.s. a možné riziko (F-požár, T-toxicita, E-exploze) Objekt

Označení skladovacích Množství NL Možné zásobníků,obalů/ objem v objektu (t) riziko

m-fenylendiamin, pevný

RY 6-7

Pytle / 100 kg/šarže

1

F;T

2,5-dichloranilin, pevný 2-chlor-4-nitroanilin, pevný 2-methoxy-4-nitroanilin, pevný 2-naftol, pevný o-nitroanilin, pevný

RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7

Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 25 kg/šarže

10 5 5 5 1

F;T F;T

NL SBU PaB Oddělení AZO


Strana 4 ze 156

F;T F;T F;T



Revize 1

4-methyl-3-nitroanilin, pevný 4-methoxyanilin,pevný 4-chlor-2nitroanilin,pevný Dimethyl-2amino-tereftalát,pevný Amoniak, bezv. Voda čpavková 25%

RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7 RY 6-7

Pytle / 400 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 300 kg/šarže Okruh chladicí stanice Zásobník Z5, Z6

2 1 2 5 6 4

Dusičnan strontnatý, pevný Dusitan sodný, pevný Formaldehyd 35%, metanolem

RY 6-7 RY 6-7

Pytle / 200 kg/šarže Pytle / 200 kg/šarže

2 6

RY 6-7

Kontejner 1 m3

1

stab.

F;T F;T F;T F;T F;T; T T T F;T; F;T;E

RY 6-7 RY 6-7

Soudky 0,06 m (pouze při 0,5 výrobě) Pytle / 300 kg/šarže 4 Pytle / 300 kg/šarže 6

RY 18 RY18/19

Kontejnery 60-93, 32-11

3 3

F;T F;T

2-Anisidin, kapalný

RY 18

Sudy

3

3-Anisidin, kapalný 4-Anisidin, pevný 1-Diazo-2-naftol-4-SK, pasta Difenylamin, pevný Dusitan sodný 98%, pevný

RY 18 RY 18 RY 18 RY 18 RY 19

Sudy Sudy, pytle Sudy, pytle Pytle Pytle

3 1,5 4 2 3

F;T F;T F; F;T T;

1,3-Fenylendiamin, pevný

RY 18

Pytle

2,5

F;T

Formaldehyd , 35% roztok

RY 18

Kontejnery

3

Kyanurchlorid

RY 18

Pytle, vaky

6

F;T; F;T

Chlornan sodný, kapalný N-ethylanilin, kapalný 2-Naftol, pevný 1-Naftylamin, pevný 4-Nitroanilin, pevný Resorcinol, pevný

RY 18 RY 18 RY 18 RY 18 RY 18 RY 18

Kontejnery Kontejnery Pytle Sudy Pytle, sudy Pytle

15 4 5 5 2 2

T; F;T F;T F;T F;T F;T

Síran kobaltnatý krystalický, sudy Síran měďnatý, druh B, pevný 2,5-Xylidin

RY 18 RY 18 RY 18

Pytle Pytle Sudy

2 4 4

Čpavek kapalný cisterny

RY 18

Ledárna

4,6

T; T; F;T F;T;

Čpavková voda, 25% roztok Dusitan sodný roztok 2,5-Dichloranilin, pevný Rylux BTS (OBA 134), pevný

RY 18, RY 19 RY 18, RY 19 RY 18 RY 18

64-03, 60-02 64-25, 60-24 Sudy, pytle Sudy, pytle

25 40 3 4

T; T; F;T F;T

Oddělení KYPY- KAB n-Butanol Voda čpavková 25%

RY 63/73 RY 63/73

3,2 2

F;T

Dusitan sodný, pevný

RY 63/73

Chlorid nikelnatý hexahydrát

RY 63/73

Sudy Kontejnery 1000 l Pytle, roztok zásobník BOR 40 – 2,5 m3, 3 odměrka 0,4 m pytle

3

2-Amino-4,6-dinitrofenol

RY 6-7

Ultrazol 13 / Naftol AS-PH, pevný Ultrazol (Ultraphtol) I AS, pevný Oddělení SB Acetanhydrid Anilin cisterny, druh C


F;T F;T

F;T

T; T;

2 3

Strana 5 ze 156

T;



Isopropylalkohol

Revize 1

RY 63/73

Methanol

RY 63/73

Methanolát Na rozt.

RY 63/73

Nafta solventní II

RY 63/73

Oktadecylamin, kapalný

RY 63/73

Oleum 25 %

RY 63/73

Terc-Amylalkohol

RY 63/73

Ethylalkohol

RY 63/73

1,2-dichlorbenzen

RY 63/73

Methanol

Úložiště hořlavin

Kontejnery 1000 l, výrobní a destilační aparatura – směs TAmA, CX a voda Zásobníky SD A. B – 2x 2,5 m3, kontejnery – směs MeOH a voda (cca 30%), výrobní aparatura Sudy, zásobník BOR 9 – 1,0 m3 Sudy, zásobník BEN 25 – 6,0 m3, výrobní aparatura Sudy Odměrka CAHA 24 – 3,2 m3, výrobní aparatura Sudy, zásobník OOZ 15– 10,0 m3,výrobní a destilační aparatura – směs TAmA, IPA, CX a voda Výrobní aparatura (4 p. až přízemí) Výrobní aparatura (4 p. až přízemí) Zás. č.3/24 m3

5 F;T 3,1

4,8 20 2 5

F;T F;T F;T T; F;T

16

40 55 30,4

Matečné org. filtráty (hm. složení voda 7,6%; ethanol 70,4%; ortho- Úložiště Zás. č.270.01/40 m3 dichlorbenzen 22%, pevné části hořlavin 1%) Oleum 20 % Úložiště žíravin Zás. č.8/25 m3 Oddělení OP, BK 2,5-Dichloranilin,pevný RY 171 2 - methyl - 3 – chloranilin (TR RY 171 amin), kap. po rozt. 2 - Methyl - 5 – chloranilin (KB RY 171 amin), kap. po rozt. 4-Chlor-2nitroanilin,pevný RY 171

F;T

F;T F;T F;T F;T

32 77

F;T

Pytle, sudy

10

Sudy do 200 l

10

F;T F;T

Sudy do 200 l

10

sudy

5

F;T

F;T

Acetanhydrid, kap.

RY 171

kontejner

5

F;T

Dimethyl-2amino-tereftalát,pevný

RY 171

pytle

10

Čpavek kapalný

RY 171

Zásobník 170.06

7

F;T F;T

Čpavková voda

Fosgen rozpuštěný v DCB

RY 162B, RY Zásobník 130.54 171 RY 171 pytel RY 162 pytle Zásobníky v úložišti RY 161A, Zásobníky v regeneraci a RY 161, destilaci RY 171 Odměrky ve VO Roztok COCl2 RY 171 v dichlorbenzenu(-5oC)

Hydrazin hydrát, 80%

RY 171

Dithioničitan sodný Dusitan sodný (98%, pevný) Ethylalkohol

sudy


5 5 5

T F;T F; F;T

300

0,5 5

Strana 6 ze 156

F;T F;T



Revize 1

kontejner 3 zásobníky v úložišti RY 161A, RY Destilace a regenerace 161, RY 171 Odměrky ve VO

2

1,4 – Fenylendiamin, pevný

RY 171

pytle

5

T; F;T F;T, F;T F;T

2,5 - Xylidin

RY 171

sudy

10

F;T

Ultrazol (Ultraphtol) D,pevný Ultrazol (Ultraphtol) I AS, pevný 2-Chlor-5-trifluor-methylanilin, kap. Sklad PaB Ostacetova Hněd PN180 Ostalanová Čerň BGL Ostalanová Čerň BGL130 Ostaton Černý R-F Ostaton Žlutý W-F Rylanová Čern R-F Rylanová Hněď 2R Rylanová Oranž R Rylux PRS

RY 171 RY 171

pytle pytle

10 10

RY 171

Sudy 100 – 200 l

10

F;T F;T F;T

RY 05 RY 05 RY 05 RY 05 RY 45A RY 05 RY 05 RY 05 RY 05

Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg IBC kontejner 1 m3 Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg Polyethylen. pytel 25 kg

7 7 10 5 8 5 6 8 10

Rylux PRS Tekutý

RY 05, RY 58

Sud 60 l, IBC kontejner 22 1m3

RY 314b

H1 / 40m3/56t

Chlornan sodný (cisterny) 1,2-dichlorbenzen

RY 171

300

F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T

NL SBU NCL Odd. Výroba kyselina dusičná Kyselina dusičná, 65%

Kyselina dusičná 98%

T

RY 325a

H101A / 16 m3/24,1t H201B / 16m3 H201C / 16m3 H201D / 16m3 H201D / 16m3 H101A / 100m3/57,71 t H101B / 100m3 H101C / 100m3 H101D / 100m3 H101E / 100m3 H101F / 100m3 H101G / 100m3 H101H / 100m3 H101I / 100m3/prázdný Ap.17/3m3/2,5t

RY 314

Potrubní rozvody

F;

N 12

H701/614m3/1174,58t H747/490m3/937,37t

T; T; T;

RY 315b

RY 324a

Amoniak ,bezvodý

Zemní plyn odorizovaný

56

Odd. Výroba H2SO4 a soli Oleum 25 % N 15 výroba

120,5

461,7

2445,6

3

H705A,B/2x88 m /333,7t


Strana 7 ze 156

T T T T T F;T;

F;T; F;T; F;T; F;T; F;T; F;T; F;T; F;T; F;T;



1

N 15 výroba

H 508/30m3/66t

Amoniak, bezvodý

N 29

H2/1,2,3,4/4x32,6 m3/4x22,13t

Čpavková voda

N 29

Dusičnan amonný

N6

Oleum 65 %

Dusičnan sodný N 25 Skladování NH4NO3, N 32 NaNO3, KNO3 N 40 Odd. Nitrace, Stabilizace, Alkoholizace Oleum 25 %

Revize

F6 F 4/1

Kyselina dusičná, konc. F 3/1/2 E 3/1 zásobník

E3 E 11

Nitrační a oxidační kyselina

E 11/1

F 3/1

66

F;T; 88,53

H5/3 /22 m3/19,95t 49,88 H5/1 /33 m3/29,93t H27 /H29/1 /H29/2 64,8 /48m3/64,8t roztok Sudy, bagy/100t 100 Sudy, bagy/90t +160t

F6/4 /70 m3 F6/5 /70 m3 F4/1-1 /60 m3 F4/1-2 /60 m3 F4/1-3 /60 m3 F3/1/2-1 /60 m3 F3/1/2-2 /60 m3 Celkem 8x115 t E3/1-5 /70 m3 E3/1-6 /70 m3 E3/1-7 /70 m3 E3/1-8 /70 m3 E3/1-9 /70 m3 E3/1-10 /70 m3 E3/1-11 /70 m3 E3/1-12 /70 m3 E3 H8 /2 m3 E11 TK1 /20 m3 E11 TK2 /20 m3 E11 TK3 /20 m3 E11 TK4 /20 m3 E11 TK5 /20 m3 E11 TK6 /20 m3 E11 TK7 /20 m3 E11 B1.03 /2 m3 E11 B1.04 /2 m3 E11/1 11.71 /18 m3 E11/1 11.72 /18 m3 E11/1 11.73 /18 m3 E11/1 11.74 /18 m3 F3/1-3 /70 m3 F3/1-4 /70 m3 F3/1-5 /70 m3 F3/1-6 /70 m3


T;

250

280 270

180 920 115 115 115 115 115 115 115 115 3,4 244,8

120

1840

Strana 8 ze 156

T T T; T; T; T;

T;

T; T; T; T; T; T; T T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T;



1

F3/1-7 /70 m3 F3/1-8 /70 m3 F3/1-9 /70 m3 F3/1-10 /70 m3 F3/1-11 /70 m3 F3/1-12 /70 m3 F3/1-13 /70 m3 F3/1-14 /70 m3 F3/1-15 /70 m3 F3/1-16 /70 m3 F3/1-17 /70 m3 F3/1-18 /70 m3 F 5/1

F 5/2

F7 F 8/1-3

B 51 B 56 Dimethoxymethan (Methylal)

Revize

F5/1-21 /70 m3 F5/1-23 /70 m3 F5/1-24 /70 m3 F5/1-25 /70 m3 F5/1-26 /70 m3 F5/1-27 /70 m3 F5/1-28 /70 m3 F5/2-3 /45 m3 F5/2-4 /45 m3 F5/2-5 /45 m3 F5/2-6 /45 m3 F5/2-7 /45 m3 F5/2-8 /45 m3 F5/2-9 /45 m3 F5/2-10 /45 m3 F5/2-11 /45 m3 F7/T4 /1 m3 F8/31 /70m3 F8/32 /70m3 F8/33 /70m3 F8/4A /70m3 F8/5A /70m3 F8/6A /70m3 F8/7A /70m3 F8/8A /70m3 F8/9A /70m3 F8/10A /70m3 10.60/24t 56.74A/8t 56.74B/8t 56.77/24t 56.78/24t Vařák + kolona/3t


805

651

1,7 1150

24 67

Strana 9 ze 156

T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; T; F; F; F; F; F; F;



Revize 1

Ethanol zvl.d. DEE

RK 3

Ethylacetát

B 56

IBC kont.

1

B51

10.63/30t 10.57/15t 10.52/15t H1/11t H2/4,5t 56.71C/7,5t H3/1,5t H4/0,5t sudy 1/0,5t 31/1,1t 20A/3,5t 20B/3,5t T1A/7t T1B/14t T1C/14t T2/7t T3/7t pračka/2t 2NS/3,5t N21/1,1t

45

Lis č.I+navažovna

2,2

F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F; F;

Lis č.II+ navažovna

2,2

F;

Lis č.III+navažovna

2,2

F;

B 51

Ethylalkohol

B 10 B 56

Isopropylalkohol

B 10 B 56

Cyklohexan

B 56 RK 1

RK 3 Diethylether

RK 5 RK 7 NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená B 10 EtOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená B 10 i-PrOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená B 10 n-BuOH B 14 NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená EtOH, iPrOH, n-BuOH B 16 NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená M 25 vodou

10.61/22t 10.64/30t 10.55/15t 10.56/15t 10.53/15t 10.54/15t 56.71A/7,5t 56.71B/7,5t 56.74C/7,5t L1A/30t L1B/15t

82

Drtič/0,4t Komora II/4t Komora III/6,2t Komora IV/4t Rampa/0,4t Komory, rampa/100t Komora I/5t Komora II/25t


30 22,5

45

15 23

3 8,6

49

2 4,6

115

370

F; F; F; F; F; F; F; F;

Strana 10 ze 156



Revize 1

M 47

D 16

NCL (obsah N nad 12,6%) vlhčená B 10 vodou E 14 Amoniak, bezv. RK 12

Oddělení Oxyceluloza

Komora III/50t Komora I/30t Komora II/30t Komora III/30t Komora 1/75t Komora 3/50t Komora 5/75t 2,2 Chladící zařízení/1,6t Chladící zařízení/0,35t

1,95

Dusitan sodný Oxidační kyselina (H2SO4-HNO3-HNO2)

F3

H6/1,5 m3

1,82

F3

H2/1,24 m3

2,27

Etanol 96%, denatur.

E16, RY 3

Ethanol odpadní

E16, RY 3

Benzín, lékařský

E 16

T901 A/ 40 m3 IBS/ 1 m3 T902A/50 m3 IBC/ 1 m3 IBC/ 1 m3

38,1 46,7 0,64

F; F; F; F; F; F; F; F; F;T; F;T; F; T T F; F; F; F; F;

NL SBU OCH Oddělení Fosgen Toluen

RY 42, RY 51 C84, C72, C7 – 0t, 02-5 40 RY 52 15 t; 2-17, 3-36 – 25 t

F;T F;

Fosgen rozpuštěný v toluenu do RY 52 30%, 0-5oC

Zásobník 3-36 0,7t v 3t roztoku;

m-toluidin

RY 51

F;T

m-tolylisokyanát

RY 42

Anilin

RY 43 RY 52

0-02 20 H103-zásobníkIK mezizásobník H204; vše 10 pod N2 H41 – 15 t 40 05-2 – 25 t

Čpavek kapalný

RY 52

F;T;

Fenylisokyanát

RY 42,

Strojovna chladu 0,4 H103-zás. IK, H2045 mezizás.IK; vše pod N2

Methanol

RY 53

sklad

5

F;T;

Benzín technický 80/110 n-ethylanilin

RY 42 RY 42

C84, C72, C73 C46/1, C25a

5 15

Chlormravenčan ethylnatý

RY 53

sklad

3

F;T; F;T F;T

Chlormravenčan methylnatý

RY 53 sklad RY 41, Výrobna BUSS RY 42e zásobník sklad v uzavřené kobce 03-01-zás., RY 41 mezizásobník; (UNIDO-45t)

Fosgen plynný/kapalný

Chlor


3

3

F, T

F;T

F;T

F;T

F;T F;T T;

2,5 03-02ŽC 40

T

Strana 11 ze 156



Revize 1

Oxid uhelnatý

RY 41,jednotka Caloric, 2 16 at; (4x50m3) kompresory

4

Phenmedipham

RY 53

Sklad; sudy

30

T

Desmedipham technický 97%

RY 53

Sklad, sudy

30

T

Oddělení Izokyanáty (IK) RY 32A , RY 32B Aceton RY 32A Cyklohexylamin RY 32B Cyklohexylisokyanát RY 32B RY 32A Fosgen rozpuštěný v toluenu do RY 32B30%, 0-5oC 1.etapa RY 32B-2.etapa

H39.15/16m3; /20m3 Kontejner á 1m3 Sudy á 175kg H09.04 / 4,5m3

Methanol

Kontejner á 1m3

2,6-DIPI

RY 32A

F;T;

H01.14

2,4,6-triisopropyl-1,3-diisokyanát TRIDI N,N´- difenylamin

1 2,1 2,5

2 t v 7,6t roztoku; 0,7t v 3t roztoku; 1,5t v 6,5 t 17,1 roztoku

3

Toluen

30

1 3

H01.09/6m ; H01.10/6m ; H21.09/6m3; H21.10/6m3; RY 32A, RY H03.01/26m3; 70 32B H03.02/26m3; H31.09/3m3; H31.10/9m3; H31.22/57m3 RY 32B

H29.04 / 5m3

4

RY 32B

Sudy á 25kg

2,7

F;T F;T; F;T; F;T F;T

F;T F; F;

F; F;T F;T

OdděleníVýchozí produkty Oleum 25 %

RY 56/RY 67

Oxid zinečnatý Oddělení MP I, II 4-nitrotoluen

RY 66/RY 67 RY 24

Oleum 25 %

RY 24

Oleum 65%

RY 24

Anilin

RY 23,24

Benzoylchlorid Amoniak, bezv.

RY 24 RY 24

Nitrační směs (směs s nejvýše 50 RY 24 % kyseliny dusičné)

S-22,S-34/SIF-1 (17m3,15m3/ 20m3) Big-bagy (10x 1t)

50

sudy 200 l Zásobník 12.09/ 20m3, mezizásobník 02.03 mezizásobník /1,7m3; 01.08/ 1,7m3 zásobník 12.15 / 19,7m3; mezizásobník 06.08 / 1,7m3 kontejner 1000 l; odměrka 08.29 /0, 5m3; odměrka Fi2b / 0,5m3 sudy 200 l zásobník 12.77/ 1000 l Zásobník 01.49 / 7,5m3; mezizásobník 01.10/2 m3;odměrka 01.31/500 l; odměrka 05.14/500 l;odměrka 06.15 /500 l; odměrka 02.01/500 l


T

10

T

1

F;T T

40 T 20 F;T 1,5 1 0,8

F;T F;T; T

18

Strana 12 ze 156



Voda čpavková 25%

Revize 1

RY 23,24

Zásobník 04.38/21 m3; mezizásobník 04.08 / 2 20 m3; odměrka Sp2c / 500 l; kontejner 1000 l

Výrobna Kalciferol Čpavek

RY 121

Strojovna chlazení

0,5

Voda čpavková 25% Diethylether

RY 21 RY 121

6 4

Methanol

RY 121,21

Ethylacetát

RY 121

Toluen

RY 121,21

H01.04/60 000 l CF1/3000 l; CF3/2600 l CF46/630 l, CF48a/1 000 l, H01.02/60 000 l CF47/ 630 l, CF48/ 1000 l, CF49/2700 l, H01.01/60 000 l 79 (4m3)

3

Oddělení MP V, VI 2,2,4-Trimethyl-1,2RY 37 dihydrochinolin roztok 2,2,4-Trimethyl-tetrahydrochinolin RY 37 roztok

25 1,2 35

T

F;T F;T; T F;T; F;T; F;T; F;T;

F;T

262a (4 m3), 5 712 (3 m3) Pytle 2,0 t RY 37; RY 37; 2,6-dichlorbenzonitril (s) Sudy 2 t; 24 RY 38c Pytle 20 t Sudy 2 t 2-Hydroxynaftalaldehyd (HYNA)- RY 37 7 prášek RY 38c Sudy 5 t RY 37 Sudy 2 t 3-Amino-4-methyl-aminofenyl 7 methylsulfon RY 38c Sudy 5 t RY 37 Vaky 2 t 4-Fenylfenol-pevný 7 RY 38c Vaky 5 t Cisterna (2 m3), 4-Methoxy-3-aminobifenyl roztok RY 37 2,5 kotel 85 (10 m3) Cisterna (2 m3), 4-Methoxy-3-nitrobifenyl roztok RY 37 4 kotel 259 (8 m3) Acetanhydrid RY 37 Kontejnery 3 269 (5 m3), 469c (5 m3), RY 37 Aceton 282 (5 m3) 8t 23 RY 36b 3 28a (20 m ) 15 t Anilin RY 37 Kontejnery 2

F;T F;T F;T

Benzylchlorid, kapalina

RY 37

F;T

Betanaftol, pevný

RY 37 RY 38c

Bifenazát, kryst.

RY 37

Voda čpavková 25%

RY 37 RY 36a

Čpavek kapalný RY 36 Cyklohexylamin RY 37 Cyklohexylisokyanát RY 37 Difenylkarbamoyl chlorid, roztok RY 37 v toluenu RY 37 Dimethylsulfát RY 36a Dusičnan měďnatý, 55% roztok

RY 37 RY 36a

Sudy

1

Pytle 2 t Pytle 5 t Sudy 392 (5 m3) 1,0 t 100% 627 (20 m3) 4,0 t 100% Strojovna chladu Sudy Kontejnery

0,4 1 1

Kontejnery

3,5

7 5 5

371 (4 m3) 5,0 t 29 554 (16 m3) 24,0 t 67 (2,5 m3) 4,0 t roztoku 34 553 ( 16 m3) 30,0 t ztoku


F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T; F;T; F;T F;T F;T T F;T; F;T F;T F;T F;T F;T T

Strana 13 ze 156



1

Pytle Pytle 4 t Sudy

2t

Dusitan sodný

RY 37 RY 38c


RY 37

Isopropylalkohol

RY 37 RY 38c

Kontejnery, sudy 5 t Kontejnery sudy 10 t

15

RY 37

Sudy

5

RY 37

Sudy, vaky

Katalyzátor ESM (ZnO,CuO,Na2O,Al2O3) Katalyzátor SY 1 Katalyzátor SY 2

5;

RY 37

10

3

2 (5 m ) 6 t 550 (20 m3) 26 t RY H 01 (60 m3) H 5 (5 m3) 7 t

Kyselina dusičná, 70%; odpadní

RY 38d 337

Kyselina dusičná, 98%

RY 37 RY 36a RY 37 RY 221

Monomethylamin, roztok

RY 37 RY 38c

n-Butanol

RY 37 RY 38c

Nitrační směs (směs s nejvýše 50 RY 37 % kyseliny dusičné) RY 38c RY 37; RY 36b RY 221 Toluen

TRIDA

10

Vaky, N142 (3 m )

RY 37 RY 36a

Směsný oxid mědi (CuO, Cu2O)

6 0,5

3


Methanol

RY 37

H70- 6 t

31 80 t

630 – 24 t 3

87 30

3

RY 222

T F;T F;T T T T T T T

100 (4,5m ), 103 (4 m ), 282 ( 5m3), 285(5m3), 47 IBC 61(4m3), 3 Úložiště 40 m (31,5 t) Sudy, 67a (0,5 m3) – 1,5 t 5 Sudy – 3,5 t Sudy 2 t 4 Sudy 2 t

F;T; F;T;

617 (5 m3)

T

7,0t

F;T; F;T

Sudy 1 3 3 559 (5 m ), 559a (5 m ), 142 (20 m3), 119 (16 m3), 39 (5 m3), 74 (5 m3), 26 (8 m3), 205 (8 m3), 398 (5 129 m3) 30 t 3 27, 28 (oba 20 m )- 30 t; zásobník v úložišti 80 m369 t

T

701 (8 m3), kontejnery

F;T

12 3

Vodík, stlačený, 4 MPa

Revize

4x46,5 m/ 4x1860Nm3=7440Nm3 = 0,669t; 1,079 Linde 1x95m3=3800Nm3 = 0,341 t Celkem: 12 000Nm3H2

F;T; F;T; F;T; F;T;

F;T;

F;T

NL Centrální sklady Sklad RY 02 Acetylen Acetylen Vodík

RY 02 RY 02 RY 02

23 ks lahví x 8 kg 2 ks lahví x 1,8 kg 6 ks lahví x 9 Nm3

0,184 0,004 0,005

F;T; F;T; F;T;

Sklad RY 02A Benzín BA 95

RY 02A

čerpací stanice 25 m3

20

Nafta motorová

RY 02A

čerpací stanice 25 m3

20

F; F;

Sklad RY 03A 1 - naftylamin

RY 03

Plech.sudy á 200 kg

20

F;T


Strana 14 ze 156



Revize 1

2 chlor-4 nitroanilin 4-hydroxybifenyl

RY 03 RY 03

PP pytle á 25 kg PP BB á 500 kg

30 35

4-nitroanilin

RY 03

10

B-amin

RY 03

Benzonitril Chlorid měďný tech. A Síran měďnatý Ultrazol 13 Ultrazol D Ultrazol I AS 2-naftol, pevný 1,3,5-Trimetylbenzen 2,5 Xylidin

RY 03 RY 03 RY 03 RY 03 RY 03 RY 03 RY 08 RY 3A RY 3A

4-nitrotoluen

RY 3A

Benzoylchlorid Cyklohexan Cyklohexylamin, tekutý

RY 3A RY 3A RY 3A

Fenylisokyanát

RY 3A

Chlormravenčan etylnatý

RY 3A

PP pytle á 25 kg PP pytle 25 kg, PA krabice + PE pytle 25 kg Plech.sudy á 200 kg Plech.sudy á 125 kg PA pytle á 25 kg PP pytle á 25 kg PP pytle á 25 kg PP pytle á 25 kg PP pytle á 25 kg Plech.sudy á 170 kg Plech.sudy á 200 kg Plech sudy á 250 kg /od 2012 – nulový stav/ Plech.sudy á 240 kg Plech.sudy á 155 kg Plech.sudy á 175 kg Plech.sudy á 200 kg /od 2011 – nulový stav/ Plech.sudy á 200 kg

Chlormravenčan metylnatý Metanolát sodný roztok 30% Methylamin 40% N-etylanilin

RY 3A RY 3A RY 3A RY 3A

Nitrobenzen

RY 3A

N-metylanilin

40 20 8 10 15 5 120 20 2,15 5 2 4 3 17 10

F;T F;T F;T F;T F;T T T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T F;T; F;T; F;T

25

F;T

Plech.sudy á 200 kg 25 Plech.sudy á 200 kg 33 Plech.soudky á 72 kg 6 Plech.sudy á 200 kg 16 Plech.sudy á 240 kg /od 5 2011 – nulový stav/

F;T

RY 3A


F;T

Sodík kovový Terc-amylalkohol Trietylamin Sklad RY 151

RY 3A RY 3A RY 3A

Plech.sudy á 124,8 kg 11,5 Plech.sudy á 165 kg 40 Plech.sudy,145kg, 150 kg 5

F; F; F;

1,4-Fenylendiamin

RY 151

PP pytel á 25 kg, 10 Plech.soudek á 50 kg

F;T

2-(Trifluorometyl)anilin 2,4,5-Trichloranilin

RY 151 RY 151

Sud á 250 kg PP pytel á 25 kg

2,5-Dichloranilin

RY 151

PA soudky á 75 kg, PP 95 pytle á 25 kg

F;T F;T F;T

2-Anisidin,kap. 2-Methyl-3-chloranilin 2-Methyl-5-chloranilin,kap.

RY 151 RY 151 RY 151

Plech.sudy á 200 kg PE sud á 200 kg Sud á 200 kg

1 10 10

2-toluidin

RY 151

Sud á 220 kg

8

RY 151

Soudek á 25 kg

7

RY 151

PA pytle á 25 kg

29

F;T

RY 151

Plech.sud á 200 kg

4

F;T

3-Am-4-methylamino Methylsulphon 3-Aminofenol 3-anisidin,kap.

Phenyl


16

1 2

F;T; F;T; F;T F;T

F;T F;T F;T F;T F;T F;T

Strana 15 ze 156



Revize 1

3-Nitro-4-toluidin

RY 151

Pytel á 25 kg

8

F;T

4-Anisidin, pevný

RY 151

Pytel á 25 kg

2

F;T

4-Chloranilin

RY 151

Soudek á 50 kg, 100 kg

8

F;T

Aminodimethyltereftalát

RY 151

PP pytel á 25 kg

98

Difenylamin

RY 151

Soudek á 25 kg

15,7

F;T F;T

Dithioničitan sodný tech.

RY 151

Plech.soudek á 50 kg

42

F;

Dusičnan strontnatý,pevný

RY 151

Pytle á 25 kg

10

F;T

Dusitan sodný 98% Ethofumesat tech.

RY 151 RY 151

PP pytle á 25 kg Pytle á 25 kg

150 2


RY 151

PE pytle á 25 kg

16

F; F;T T

Kyanurchlorid, pevný

RY 151

PA krabice á 625 kg

17,5

F;T

Kyselina chloroctová, kap.

RY 151

Pytle á 25 kg

4

Marlotherm LH, kap.

RY 151


2,5

F;T F;T

Síran kobaltnatý, kryst.

RY 151

Pytle á 20 kg

2

T

Sirník sodný, šupinkový

RY 151

PE pytle á 25 kg

3

T

NL SBU Energetika Lehký topný olej Nafta motorová

F;T ZL 16 ZL 2/5

3

2 x 60m 1 x 25m3

105 20

F; F;

Jednotlivé objekty SBU dle Tabulky 1-2 jsou zřejmé z následujících mapových podkladů: 1. ..\Mapové podklady\SBU Nitroceluloza.pdf 2. ..\Mapové podklady\SBU Organická chemie.pdf 3. ..\Mapové podklady\SBU Pigmenty a barviva.pdf 4. ..\Mapové podklady\SBU Energetika.pdf 1.1.2 Bezpečnostní listy NL Synthesia, a.s. používá ve výrobním procesu více než 520 chemických látek (sortiment se neustále mění), a proto jsou neustále aktualizovány NL ve vnitřní dokumentaci každého SBU (TR, PI, HP, Vodohospodářských HP, Všeobecné pracovní instrukce, atd.) a výrobního oddělení. Každá chemická látka má svůj BL dle nařízení ES č.1272/2008. Některé listy jsou dostupné v el. verzi, řada jiných pouze v písemné formě, a proto není principiálně možné doložit BL v el. verzi. Provozovatel toto nepovažuje ani za účelné v rámci ochrany svých obchodních aktivit. BL jsou přístupné ke kontrole orgánům státní zprávy. BL byly využity při zpracování kap.1.2 v Části II této BZ. Rozhodující informace pro kategorizaci všech NL jsou proto shrnuty v Tabulce 1-3. Tabulka 1-3: Seznam NL na SBU, CAS Number a jejich klasifikace dle ES č. 1272/2008 NL SBU PaB Oddělení AZO

CAS Number

m-fenylendiamin,pevný

108-45-2

1-naftylamin,pevný 2-(Trifluormethyl)anilin, kapalný

134-32-7 88-17-5

Klasifikace 1272/2008 Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Skin Irrit.2, H315; Skin Sens.1B,


Strana 16 ze 156



1

2,4,5-Trichloranilin,pevný

636-30-6

2,5-dichloranilin,pevný

95-82-9

2-anisidin, kap.

90-04-0

2-chlor-4-nitroanilin,pevný

121-87-9

2-methoxy-4-nitroanilin,pevný

97-52-9

2-naftol, pevný

135-19-3

o-nitroanilin,pevný

88-74-4

3-aminofenol,pevný

591-27-5

4-methyl-3-nitroanilin, pevný

119-32-4

4-methoxyanilin,pevný

104-94-9

4-chlor-2nitroanilin,pevný

89-63-4

4-nitroanilin

100-01-6


5372-81-6

Amoniak, bezv.

7664-41-7

Voda čpavková 25%

1336-21-6

Dusičnan strontnatý,pevný

10042-76-9


7632-00-0

Formaldehyd metanolem

35%,

stab.

50-00-0

Grotan TK5 plus, kapalný

-

Chlorid mědný, pevný

7758-89-6

Chlorid zinečnatý, pevný

7646-85-7

Kyselina octová 2-Amino-4,6-dinitrofenol

64-19-7 96-91-3

Ultrazol 13 / Naftol AS-PH, pevný 92-74-0 Resorcinol, pevný

Revize

108-46-3

H317;Eye Irrit.2, H319; STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Skin Irrit.2, H315; Skin Sens.1B, H317;Eye Irrit.2, H319; STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H331;STOT RE 2, H373; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Carc.1B, H350;Muta.2, H341; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301 Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Carc.2, H351; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302; Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373; Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.2, H330;Acute Tox.1, H310; Acute Tox.2, H300;Carc.1B, H350; STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.2, H330;Acute Tox.1, H310; Acute Tox.2, H300;STOT RE 2, H373; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373; Aquatic Chronic 3, H412 Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280; Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314; Aquatic Acute 1, H400 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335; Aquatic Acute 1, H400 Ox. Sol.3, H272;Eye Dam.1, H318 Ox. Sol.3, H272; Acute Tox.3, H301; Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H331;Carc.2, H351; Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317 Acute Tox.4, H302;Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314 Expl. 1.3, H203 Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317;STOT SE 1, H370;STOT SE 2, H371;Aquatic Acute 1, H400


Strana 17 ze 156



Revize 1

Síran kobaltnatý, pevný

10026-24-1

Síran mědnatý

7758-99-8

Sirník sodný, pevný

1313-82-2 124-30-1

Syntamin A, pasta

64-19-7

Ultrazol (Ultraphtol) D,pevný Ultrazol (Ultraphtol) I AS, pevný

135-61-5 92-77-3

Ultrazol (Ultraphtol) II OL, pevný

135-62-6

Carc.1B, H350i;Muta.2, H341;Repr.1B, H360F;Acute Tox.4, H302;Resp. Sens 1, H334;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Eye Irrit.2, H319; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400 ;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3: H311;Acute Tox.4: H302; Skin.Corr 1B: H314;Aquatic Acute 1: H400;EUH031 Skin Corr.1B, H314;Asp.Tox.1, H304 STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Skin Sens.1, H317 ; Aquatic Chronic 2, H411 Skin Sens.1, H317 Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410; Aquatic Chronic 2, H411

Oddělení SB Acetanhydrid

108-24-7

Anilin cisterny, druh C

62-53-3


90-04-0


536-90-3

4-Anisidin, pevný

104-94-9

1-Diazo-2-naftol-4-SK, pasta

887-76-3

Difenylamin, pevný

122-39-4

Dusitan sodný 98%, pevný

7632-00-0

1,3-Fenylendiamin, pevný

108-45-2

Formaldehyd roztok

50-00-0

technický,35%

Chlorid zinečnatý,bezvodý

7646-85-7

Kyanurchlorid

108-77-0

Chlornan sodný, kapalný

7681-52-9

N-ethylanilin, kapalný

103-69-5

2-Naftol, pevný

135-19-3

1-Naftylamin, pevný

134-32-7

4-Nitroanilin, pevný

100-01-6

Resorcinol, pevný

108-46-3

Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.4, H332;Skin Corr.1B, H314 Carc.2, H351;Muta.2, H341; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 1, H372;Eye Dam.1, H318;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Carc.1B, H350;Muta.2, H341; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301 Acute Tox.4, H302; Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.2, H330; Acute Tox.1, H310;Acute Tox.2, H300;Carc.1B, H350;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Sol.1,H228;Skin Corr.1B, H314 Acute Tox.3, H301; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Ox. Sol.3, H272; Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Muta.2, H341; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3, H301; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331;Carc.2, H351;Skin Corr.1B, H314; Skin Sens.1, H317 Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.2, H330; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317 Met. Corr.1, H290; Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 2, H373 Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H302;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.4, H302, Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373; Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.4, H302;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317;STOT SE 1, H370;STOT SE


Strana 18 ze 156



Revize 1

2, H371;Aquatic Acute 1, H400

Síran kobaltnatý krystalický, sudy

10026-24-1

Síran měďnatý, druh B, pevný

7758-99-8

2,5-Xylidin

95-78-3

Kyselina octová technická

64-19-7

Čpavek kapalný cisterny

7664-41-7

Čpavková voda, 25% roztok

1336-21-6

Dusitan sodný roztok

7632-00-0

2-Chlor-4-nitroanilin, pevný

121-87-9

2,5-Dichloranilin, pevný

95-82-9

Dowanol PM Rylux BTS (OBA 134), pevný Ethoxypropanol

107-98-2 7342-13-4 1569-02-4

Oddělení MB Cca 21 NL

Carc.1B, H350i; Muta.2, H341;Repr.1B, H360F; Acute Tox.4, H302; Resp. Sens 1, H334;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Eye Irrit.2, H319;Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314 Flam. Gas 2, H221;Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Ox. Liq.3, H272;Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.3, H226;STOT SE 3, H336 Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.3, H226; STOT SE 3, H336 Aquatic Chronic 2, H411

Oddělení KYPY, KAB n-Butanol

71-36-3

Voda čpavková 25%

1336-21-6

Dimethylformamid

68-12-2


7632-00-0

Chlorid nikelnatý hexahy-drát

7791-20-0

Isopropylalkohol

67-63-0

Kyselina octová Měď, prášková

64-19-7 7440-50-8

Methanol

67-56-1

Methanolát Na rozt. Nafta solventní II

-

Oktadecylamin,kapalný

124-30-1

Oleum 25 % Pyridin Terc-Amylalkohol Sodík kovový Ethylalkohol

8014-95-7 110-86-1 75-65-0 7440-23-5 64-17-5

Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H302; STOT SE 3, H335; Skin Irrit.2, H315; Eye Dam.1, H318;STOT SE 3, H336 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335; Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319; Repr.1B, H360D Ox. Sol.3, H272; Acute Tox.3, H301 Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox. 3 H301; Aquatic Acute 1 H400; Aquatic Chronic 1 H410 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314 Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370;EUH014 Flam. Liq.3, H226; Aquatic Chronic 2 H411 Asp.Tox.1, H304;STOT RE 2, H373;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Flam.Liq.2: H225; Acute Tox.4: H332; H312; H302 Flam. Liq. 2 H225 EUH014 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319


Strana 19 ze 156



Revize 1

1,2-dichlorbenzen

95-50-1

Jod, resublimovaný

7553-56-2

Methanol

67-56-1

Dimethylformamid

68-12-2

Acute Tox.4, H302; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312; Acute Tox.4, H332;Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; STOT RE 1, H372;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319; Repr.1B, H360D

Matečné org. filtráty (voda 7,6%; ethanol 70,4%; o-dichlorbenzen 22%, pevné části 1%)

Flam. Liq.2, H225; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

Oleum 20 %

Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014

8014-95-7

Oddělení OP, BK

2 - methyl - 3 – chloranilin (TR 87-60-5 amin), kap. po rozt.

Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411

2 - Methyl - 5 – chloranilin (KB 95-79-4 amin), kap. po rozt.

Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Eye Irrit.2, H319;Carc.2, H319;Aquatic Chronic 2, H411; EUH 208

2,5-Dichloranilin,pevný

95-82-9

4-Chlor-2nitroanilin,pevný

89-63-4

Acetanhydrid, kap.

108-24-7


5372-81-6

Čpavek kapalný

7664-41-7

Čpavková voda

1336-21-6

Dithioničitan sodný

7775-14-6

Dimethylformamid

68-12-2

Dusitan sodný (98%, pevný)

7632-00-0

Ethylalkohol

64-17-5

Fosgen rozpuštěný v DCB

75-44-5


7803-57-8

Chlornan sodný (cisterny)

7681-52-9

Kyselina octová (technická)

64-19-7

1,2-dichlorbenzen

95-50-1

1,4 – Fenylendiamin, pevný

106-50-3

2,5 - Xylidin

95-78-3

Raney nikl (slitina)

-

Acute Tox.2, H330;Acute Tox.1, H310;Acute Tox.2, H300;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.4, H332;Skin Corr.1B, H314 Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Gas 2, H221;Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Self-heat.1, H251;Acute Tox.4, H302;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319;Repr.1B, H360D Ox. Sol.3, H272; Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.3, H225; Acute Tox.2, H330;Skin Corr.1B, H314; Aquatic Chronic 1, H410 Carc.1B, H350;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Met. Corr.1, H290; Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314 Acute Tox.4, H302; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Pyr. Sol.1,H250;Carc.2, H351;STOT RE 1, H372;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 3, H412


Strana 20 ze 156



Syntamin A, pasta oktadecylaminu

1

124-30-1 64-19-7

Syntegal V7 na bázi 38096-68-3 oktadecylaminu Ultrazol (Ultraphtol) D,pevný 135-61-5 Ultrazol (Ultraphtol) I AS, pevný 92-77-3 2-Chlor-5-trifluor-methylanilin, kap.

Revize

121-50-6

Skin Corr.1B, H314;Asp.Tox.1, H304; STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Eye Irrit.2, H319;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Acute Tox.4, H332;Eye Irrit.2, H319;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335;Aquatic Chronic 2, H411

Sklad PaB Acid Black 194 Acid Black 52 Basic Green 4 Ostacetova Hněd PE Ostacetova Hněd PN180 Ostacetova Modř P3R Ostacetova Modř SE-2R Ostacetová Šed PN 160 Ostalanová Čerň BGL Ostalanová Čerň BGL130 Ostalanová Čerň SR Ostalanová Čerň SRG Ostalanová Žluť SG Ostalanová Žluť SG-F Ostalanový Oliv SG Ostaton Černý BGL-F Ostaton Černý R-F Ostaton Černý W-F, kap. Ostaton Červený W-F, kap. Ostaton Hnědý W-F, kap. Ostaton Hnědý 355W, kap. Ostaton Modrý W tek.

57693-14-8 5610-64-0 2437-29-88 2475-46-9 52239-04-0 85958-90-3 85958-90-3 70851-34-2 70851-34-2 72403-66-8 85958-90-3 57693-14-8 5610-64-0 72017-66-4 70236-60-1 84989-26-4 67827-60-5

Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Flam.Liq.3,H226; Aquatic Chronic 2, H411 Flam.Liq.3,H226 Flam.Liq.3,H226 Flam.Liq.3,H226 Flam.Liq.3,H226

Ostaton Oranžový W tek.

56819-40-0

Flam.Liq.3,H226

Ostaton Žlutý SGF Ostaton Žlutý W-F Ostazinová Červeň H-8B Rybacidová Zeleň BG Rylanová Čern R Rylanová Čern R-F Rylanová Hněď 2R Rylanová Oranž R Rylux BTS Rylux PRS Rylux PRS Tekutý TONOXYL 7

70851-34-2 70851-34-2 70776-19-1 6408-57-7 57690-14-8 57690-14-8 69943-66-4 55809-98-8 7342-13-4 3426-43-5 3426-43-5 CAS Number

Aquatic Chronic 2, H411 Flam.Liq.3,H226; Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 2, H411 Klasifikace 1272/2008

7697-37-2

Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290

NL SBU NCL Výroba HNO3 Kyselina dusičná, 65%


Strana 21 ze 156



1

Kyselina dusičná 98%

7697-37-2

Amoniak ,bezvodý

7664-41-7

Vodík, stlačený

1333-74-0

Nitrózní plyny

11104-93-1

Zemní plyn odorizovaný

74-82-8

Katalyzátor Cherox 48-00 (V2O5 1314-62-1 na Al nosiči) Chlornan sodný, roztok, obsah aktivního chloru min. 12,3 % Spectrus NX 1422 Kvarterní amonné slou-čeniny, benzyl-C12-16-alkyldimethyl chloridy; Ethanol; Methanol ;

Revize

7681-52-9 68424-85-1 64-17-5 67-56-1

Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Flam. Gas 2, H221;Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Gas 1, H220;Press. Gas. H280 Ox. Gas 1, H270;Acute Tox.1, H330; Skin Corr.1B, H314 Flam. Gas 1, H220 Muta.2, H341;Repr.2, H361d;STOT RE 1, H372;Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302;STOT SE 3, H335;Aquatic Chronic 2, H411 Met. Corr.1, H290;Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335; Skin Corr.1B, H314; Aquatic Acute 1, H400

Výroba H2SO4 a soli Topný olej těžký TOT-L

68476-33-5

Oleum 25 % Oleum 65 %

8014-95-7 8014-95-7

Oxid siřičitý

5.9.7446

Amoniak, bezvodý

7664-41-7

Čpavková voda Dusičnan amonný Dusičnan sodný Dusičnan draselný Skladování NH4NO3, NaNO3, KNO3 Nitrace, Stabilizace, Alkoholizace Oleum 25 %

1336-21-6 6484-52-2 7631-99-4 7757-79-1

8014-95-7

Kyselina dusičná, konc.

7697-37-2

Nitrační a oxidační kyselina

51602-38-1

Fenidon(1-fenyl-3-pyrazolidinon) Butylhydroxytoluen (BHT) Dimethoxymethan (Methylal) Ethylalkohol Ethanol zvl.d. DEE

92-43-3 128-37-0 109-87-5 64-17-5 64-17-5

n-Butanol

71-36-3

Ethylacetát

141-78-6

Isopropylalkohol

67-63-0

Cyklohexan

110-82-7

Carc.1B, H350;Repr.2, H361d; Acute Tox.4, H332; Asp.Tox.1, H304; STOT RE 2, H373;STOT SE 3, H336; Aquatic Chronic 2, H411 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Press. Gas. H280; Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314; EUH 071 Flam. Gas 2, H221;Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Ox. Sol.3, H272, Eye Irrit.2, H319 Ox. Sol.3, H272, Eye Irrit.2, H319 Ox. Sol.3, H272, Ox. Sol.3, H272, Eye Irrit.2, H319

Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Acute Tox.4, H302; Aquatic Chronic 2, H411 Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.2, H225 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H302; STOT SE 3, H335; Skin Irrit.2, H315; Eye Dam.1, H318;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319; STOT SE 3, H336; EUH066 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.2, H225; Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410


Strana 22 ze 156



1

Manganistan draselný

7722-64-7

Diethylether

60-29-7

NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená EtOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená i-PrOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená n-BuOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená EtOH, iPrOH, n-BuOH NCL (obsah N do 12,6%) vlhčená vodou NCL (obsah N nad 12,6%) vlhčená EtOH NCL (obsah N nad 12,6%) vlhčená vodou Amoniak, bezv.

Revize

Ox. Sol.2, H272; Acute Tox.4, H302; Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.1, H224;Acute Tox.4, H302;STOT SE 3, H336; EUH019; EUH066

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228; Eye Irrit.2, H319; STOT SE 3, H336

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H335;STOT SE 3, H336

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228

9004-70-0

Expl. 1.3, H203

9004-70-0

Flam. Sol.1, H228

7664-41-7

Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400

Oxycelulóza Kyselina dusičná, 98%.

7697-37-2

Dusitan sodný

7632-00-0

Oxidační kyselina (H2SO4-HNO3-HNO2) Etanol 96%, denatur.

64-17-5

Ethanol odpadní

Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Ox. Sol.3, H272;Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319

Benzín, lékařský

64742-49-0

Kyselina octová

64-19-7

Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.2, H225; Asp.tox.1, H304; Aquatic Chronic 2, H411; Skin Irrit 2, H315; STOT SE 3, H336 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314

NL SBU OCH

CAS Number

Klasifikace 1272/2008

108-88-3

Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, H304; STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336

Oddělení Fosgen Toluen

Fosgen rozpuštěný v 75-44-5 toluenu do 30%, cca -5oC m-toluidin

108-44-1

m-tolylisokyanát

621-29-4

Tetrabutylmočovina

4559-86-8

Anilin

62-53-3

Čpavek kapalný

7664-41-7

N,N´- Dimethylformamid

68-12-2

Fenylisokyanát

103-71-9

Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Skin Corr.1B, H314 Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.1, H330; Skin Corr.1C, H314;STOT SE 3, H335; Resp. Sens 1, H334;Aquatic Chronic 3, H412 Aquatic Chronic 2, H411 Carc.2, H351; Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 1, H372;Eye Dam.1, H318; Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319;Repr.1B, H360D Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.1, H330;Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314;Resp. Sens 1, H334


Strana 23 ze 156



Revize 1

Marlotherm LH

27776-01-8

Methanol

67-56-1

Voda čpavková 25%

1336-21-6

Xylen technický

-

Benzín technický 80/110

-

n-ethylanilin

103-69-5

m-aminofenol

591-27-5

Chlormravenčan ethylnatý

541-41-3

Chlormravenčan methylnatý

79-22-1

Triethylamin

121-44-8


75-44-5

Chlor

7782-50-5

Vodík plynný

1333-74-0

Oxid uhelnatý

630-08-0

DESMODUR T 100

584-84-9

Phenmedipham Desmedipham technický 97% Oddělení Isokyanáty (IK)

13684-63-4 13684-56-5

2,6-DIPI

28178-42-9

Aceton

67-64-1

Cyklohexylamin

108-91-8

Cyklohexylisokyanát

3173-53-3

Čpavek

7664-41-7

Dimethylformamid

68-12-2

Fosgen rozpuštěný v toluenu do 75-44-5 30%, 0-5oC Marlotherm LH

27776-01-8

Methanol

67-56-1

Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Chronic 4, H413 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Asp.Tox.1, H304;Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H312;Skin Irrit.2, H315; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; STOT RE 2, H373 Flam. Liq.2, H225; Asp.Tox.1, H304;STOT SE 3, H336; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 2, H373 Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.4, H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335 Press. Gas. H280; Acute Tox.2, H330;Skin Corr.1B, H314 Ox. Gas 1, H270; Press. Gas. H280;Acute Tox.2, H330; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Gas 1, H220; Press. Gas. H280 Flam. Gas 1, H220; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; STOT RE 1, H372;Repr.1A, H360D Acute Tox.1, H330; Carc.2, H351;Eye Irrit.2, H319;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335; Resp. Sens 1, H334;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 3, H412 Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.1, H330;Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314;Resp. Sens 1, H334;STOT SE 3, H335 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Skin Corr.1B, H314;Repr.2, H361 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319; Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335; Resp. Sens 1, H334 Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319;Repr.1B, H360D Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Skin Corr.1B, H314 Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Chronic 4, H413 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370


Strana 24 ze 156



Revize 1

Toluen

108-88-3

TRIDA

8.9.6318

2,4,6-triisopropyl-1,3-diisokyanát TRIDI

2162-73-4

Voda čpavková 25%

1336-21-6

N,N´- difenylamin

122-39-4

Difenylkarbamoylchloridsuspenze

-

Oddělení Výchozí produkty Oleum 25 % Oxid zinečnatý

8014-95-7 1314-13-2

TIB KAT 251

2273-43-0

Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, H304; STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336 Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, H304; STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336;Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.1, H330;Carc.2, H351;Skin Sens.1, H317;Resp. Sens 1, H334;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.3, H301; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331; STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.2, H225;Repr.2, H361d;Skin Corr.1B, H314;Asp.Tox.1, H304;Skin Sens.1, H317;STOT RE 2, H373;STOT SE 3, H336 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Muta.2, H341;Repr.1B, H360FD; Acute Tox.4, H302; STOT SE 1, H370; STOT RE 1, H372;Eye Dam.1, H318; Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

Oddělení MP I, MP II Mesitylen (1,3,5 trimethylbenzen)

108-67-8

4-nitrotoluen

99-99-0

Oleum 25 % Oleum 65%

8014-95-7 8014-95-7

Anilin

62-53-3

Benzoylchlorid

98-88-4

Amoniak, bezv.

7664-41-7

Dusitan sodný, 40% roztok

7632-00-0

Ethofumesat technický 26225-79-6 Nitrační směs (směs s nejvýše 50 51602-38-1 % kyseliny dusičné) Voda čpavková 25%

1336-21-6

Flam. Liq.3, H226;Skin Irrit.2, H315; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; Asp.Tox.1, H304;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335; EUH014 Carc.2, H351; Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 1, H372; Eye Dam.1, H318; Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.4, H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317 Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280 Ox. Sol.3, H272;Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Aquatic Chronic 2, H411 Ox. Liq.1, H271;Skin Corr.1A, H314 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400

Výrobna Kalciferol Čpavek

7664-41-7

Etanol

64-17-5

Voda čpavková 25%

1336-21-6

Diethylaminoethanol

100-37-8

Diethylether

60-29-7

Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314 Flam. Liq.1, H224;Acute Tox.4, H302;STOT SE 3,


Strana 25 ze 156



Revize 1

H336; EUH019; EUH066 Methanol

67-56-1

Ethylacetát

141-78-6

Pyridin

110-86-1

Toluen

108-88-3

Oddělení

Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319; STOT H336; EUH066 Flam. Liq.2, H225;Acute Tox.4, H332;Acute H312;Acute Tox.4, H302 Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT H336

Tox.3, SE 3, Tox.4, H304; SE 3,

MP V, MP VI

2,6-dichlorbenzonitril (s) 2-Hydroxynaftalaldehyd (HYNA)prášek 3-Amino-4-methyl-aminofenyl methylsulfon 4-Fenylfenol-pevný

1194-65-6

Flam. Liq.2, H225;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370;Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.2, H225;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370;Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.4, H312;Aquatic Chronic 2, H411

708-06-5

Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

4-Methoxy-3-aminobifenyl roztok

-

4-Methoxy-3-nitrobifenyl roztok

-

Acetanhydrid

108-24-7

Aceton

67-64-1

Althosan MB, kapalina

68424-85-1

2,2,4-Trimethyl-1,2dihydrochinolin roztok

-

2,2,4-Trimethyl-tetrahydrochinolin roztok

73097-51-5 92-69-3

Acute Tox.4, H302;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Irrit.2, H315;Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.2, H225;Repr.2, H361d; Asp.Tox.1, H304;STOT RE 2, H373; Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319; STOT SE 3, H336 Flam. Liq.2, H225;Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, H304;STOT RE 2, H373;Acute Tox.4, H302;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.3, H226;Acute Tox.2, H330; Acute Tox.4, H332;Skin Corr.1B, H314 Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H336 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400

Anilin

62-53-3

Carc.2, H351; Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301; STOT RE 1, H372;Eye Dam.1, H318; Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410

Benzylchlorid, kapalina

100-44-7

Carc.1B, H350;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.4, H302;STOT RE 2, H373;STOT SE 3, H335;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317

Betanaftol, pevný

135-19-3

Bifenazát, kryst.

149877-41-8

Voda čpavková 25%

1336-21-6

Čpavek kapalný

7664-41-7

Cyklohexylamin

108-91-8

Cyklohexylisokyanát

3173-53-3

Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302;Aquatic Acute 1, H400 Aquatic Acute 1, H400 Skin Corr.1B, H314; STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Gas 2, H221; Press. Gas. H280;Acute Tox.3, H331; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Skin Corr.1B, H314;Repr.2, H361 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319; Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335; Resp. Sens 1, H334


Strana 26 ze 156



Revize 1

Difenylkarbamoyl chlorid, roztok v toluenu

Flam. Liq.2, H225;Repr.2, H361d;Skin Corr.1B, H314;Asp.Tox.1, H304;Skin Sens.1, H317;STOT RE 2, H373;STOT SE 3, H336 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Eye Irrit.2, H319;Repr.1B, H360D Carc.1B, H350;Muta.2, H341;Acute Tox.2, H330;Acute Tox.3, H301;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317 Ox. Liq.2, H272;Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314

Dimethylformamid

68-12-2

Dimethylsulfát

77-78-1

Dusičnan měďnatý, 55% roztok

3251-23-8

Dusitan sodný

7632-00-0

Hexamethylentetramin

100-97-0


7803-57-8

Isopropylalkohol

67-63-0

Flam. Liq.2, H225; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H336

Jod, resublimovaný

7553-56-2

Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Acute Tox.4, H332;Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335;STOT RE 1, H372;Aquatic Acute 1, H400

Katalyzátor ESM (ZnO,CuO,Na2O,Al2O3)

5; Směs kovů

oxidů

Ox. Sol.3, H272;Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Sol.2, H228;Skin Sens.1, H317; Carc.1B, H350;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

Katalyzátor SY 1

směs

Eye Dam.1, H318;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 3, H412

Katalyzátor SY 2

směs


7697-37-2

Kyselina dusičná, 70%; odpadní

7697-37-2


7697-37-2

Kyselina octová

64-19-7

Methanol

67-56-1

Monomethylamin, roztok

74-89-5

n-Butanol

71-36-3

Eye Dam.1, H318;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 3, H412 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Ox. Liq.3, H272; Skin Corr.1A, H314; Met. Corr.1, H290 Flam. Liq.3, H226; Skin Corr.1A, H314 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370 Flam. Liq.1, H224; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314;STOT SE 3, H335 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.4, H302; STOT SE 3, H335; Skin Irrit.2, H315; Eye Dam.1, H318;STOT SE 3, H336

Nitrační směs (směs s nejvýše 50 51602-38-1 % kyseliny dusičné)

Ox. Liq.1, H271;Skin Corr.1A, H314

Paraformaldehyd,91%

30525-89-4

Flam. Sol.2, H228;Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H332;Eye Dam.1, H318;Carc.2, H351;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335;Skin Sens.1, H317

Směsný oxid mědi (CuO, Cu2O)

-

Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 1, H410

Toluen

108-88-3

TRIDA

8.9.6318

Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT H336 Flam. Liq.2, H225; Repr.2, H361d;Asp.Tox.1, STOT RE 2, H373;Skin Irrit.2, H315; STOT H336;Aquatic Chronic 3, H412


Strana 27 ze 156

H304; SE 3, H304; SE 3,



Revize 1

Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335 Flam. Gas 1, H220; Press. Gas. H280 Flam. Liq.3, H226; Asp.Tox.1, H304;Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H312;Skin Irrit.2, H315; Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; STOT RE 2, H373

Triethylamin

121-44-8

Vodík, stlačený, 4 MPa

1333-74-0

Xylen technický

-

Centrální sklady

CAS Number


RY 02 - sklad technických plynů Acetylen Vodík

74-86-2 1333-74-0

Flam. Gas 1; Press. Gas. H220;EUH006 Flam. Gas 1, H220; Press. Gas. H280

86290-81-5 68334-30-5 85586-25-0 (FAME)

Flam. Liq.1, H224;Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336;Repr.2, H361; Aquatic Chronic 2, H411 Flam. liq. 3, H226; Acute Tox. 4, H332; Asp. Tox. 1, H304; Carc. 2, H351; STOT Rep. Exp. 2, H373; Aquatic Chronic 2, H411

RY 02A - PHM (benzín, nafta)

Benzín BA 95 Nafta motorová Sklad RY 03A 1 - naftylamin 2 chlor-4 nitroanilin

134-32-7 121-87-9

2-nitroanilin

88-74-4

4-hydroxybifenyl

92-69-3

4-nitroanilin

100-01-6

Althosan MB

68424-85-1

B-amin

95-79-4

Benzonitril

100-47-0

Chlorid měďný tech. A

7758-89-6

Jod resublimovaný

7553-56-2

Kyselina Pikramínová

96-91-3

Expl. 1.3, H203

Síran měďnatý

7758-99-8

Acute Tox.4, H302;Eye Irrit.2, H319; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

Ultrazol 13

92-74-0

Ultrazol D Ultrazol I AS Ultrazol II OL

135-61-5 92-77-3 135-62-6

2-naftol, pevný

135-19-3

1,3,5-Trimetylbenzen

108-67-8

2,5 Xylidin

95-78-3

Acute Tox.4, H302; Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 3, H412 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Skin Corr.1B, H314; Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Eye Irrit.2, H319;Carc.2, H319;Aquatic Chronic 2, H411;EUH 208 Flam. Liq.3, H226 Acute Tox.4, H302;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Acute Tox.4, H312;Acute Tox. 4, H332;Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319; STOT SE 3, H335;STOT RE 1, H372;Aquatic Acute 1, H400

Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Skin Sens.1,H317;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.4, H332;Acute Tox.4, H302;Aquatic Acute 1, H400 Flam. Liq.3, H226;Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335; Asp.Tox.1, H304;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411


Strana 28 ze 156



Revize 1

Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H331;Acute Tox.4, H312;Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314; Skin Sens.1, H317 Flam. Liq.2, H225; Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315; STOT SE 3, H336; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Skin Corr.1B, H314;Repr.2, H361

4-nitrotoluen

99-99-0

Benzoylchlorid

98-88-4

Cyklohexan

110-82-7

Cyklohexylamin tekutý

108-91-8

Dowanol PM (metoxypropanol)

107-97-2

Flam. Liq.3, H226

Etoxypropanol

111-35-3

Fenylisokyanát

103-71-9

Hexamethylentetramín

100-97-0

Chlormravenčan etylnatý

541-41-3

Flam. Liq.3, H226 Flam. Liq.3, H226; Acute Tox.1, H330;Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314;Resp. Sens 1, H334 Flam. Sol.2, H228;Skin Sens.1, H317 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314

Chlormravenčan metylnatý

79-22-1

Metanolát sodný, roztok 30%

-

Methylamin 40%

74-89-5

N-etylanilin

103-69-5

Nitrobenzen

98-95-3

N-metylanilin

100-61-8

Paraformaldehyd

30525-89-4

Pyridin čistý

110-86-1

Sodík kovový Terc-amylalkohol

7440-23-5 75-65-0

Trietylamin

121-44-8

Benzín lékařský Benzín technický

-

Líh denaturovaný 2% TB Líh kvasný bezvodý absolutní 64-17-5 99,8% Sklad RY 151 1,3-Fenylendiamin litý

108-45-2

1,4-Fenylendiamin

624-18-0

Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.2, H330;Acute H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331;Acute H311; Acute Tox.3, H301;STOT SE 1, H370 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.3, H331 Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute H301; STOT RE 2, H373 Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Acute Tox.3, H331; Acute Tox.3, H311;Acute H301; STOT RE 2, H373

Tox.4, Tox.3,

Tox.3,

Tox.3,

Flam. Sol.2, H228;Acute Tox.4, H302;Acute Tox. 4, H332;Eye Dam.1, H318;Carc.2, H351;Skin Irrit.2, H315;STOT SE 3, H335;Skin Sens.1, H317 Flam. Liq.2, H225;Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H312;Acute Tox.4, H302 EUH014 Flam. Liq. 2 H225 Flam. Liq.2, H225; Acute Tox.4, H332;Acute Tox. 4, H312; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1A, H314; STOT SE 3, H335 Flam. Liq.2, H225; Asp.Tox.1, H304;STOT SE 3, H336; Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.2, H225; Asp.Tox.1, H304;STOT SE 3, H336; Aquatic Chronic 2, H411 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Flam. Liq.2, H225;Eye Irrit.2, H319 Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Muta.2, H341;Acute Tox.3, H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301;Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410


Strana 29 ze 156



Revize 1

2-(Trifluorometyl)anilin

88-17-5

Acute Tox.4, H302;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1B, H317;Eye Irrit.2, H319;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411

2,4,5-Trichloranilin

636-30-6

Acute Tox.4, H302;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1B, H317;Eye Irrit.2, H319;STOT RE 2, H373;Aquatic Chronic 2, H411

2,5-Dichloranilin

95-82-9

Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410

2-Anisidin,kap.

90-04-0

2-Methyl-3-chloranilin

87-60-5

Carc.1B, H350;Muta.2, H341; Acute H331;Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H301 Acute Tox.4, H302;H314,H334

2-Methyl-5-chloranilin, kap.

95-79-4

Acute Tox.4, H302;H314,H334

2-toluidin

95-53-4

3-Am-4-methylamino Methylsulphon

Phenyl

73097-51-5

Tox.3,

Carc.1B, H350; Muta.2, H341; Acute Tox.3, H301; Acute Tox.3, H331;Skin Irrit.2, H315; Eye Irrit.2, H319;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.4, H302;Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411

3-Aminofenol

591-27-5

Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411

3-anisidin,kap.

536-90-3

Acute Tox.4, H302; Skin Irrit.2, H315;Eye Irrit.2, H319;STOT SE 3, H335;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410

3-Nitro-4-toluidin

119-32-4

4-Anisidin, pevný

104-94-9

4-Chloranilin

106-47-8

Aminodimethyltereftalát

5372-81-6

Difenylamin

122-39-4

Dithioničitan sodný tech. Dusičnan strontnatý,pevný

7775-14-6 10042-76-9

Dusitan sodný 98%

7632-00-0

Ethofumesat tech.

26225-79-6


7791-20-0

Chlorid bezvodý

7646-85-7

zinečnatý

Kyanurchlorid vaky,sudy.krabice Kyselina chloroctová

č.

pevný obří

108-77-0 79-11-8

Marlotherm LH

27776-01-8

Měď prášková č.

7440-50-8

Acute Tox.4, H332; Acute Tox.4, H302;Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.2, H330; Acute Tox.1, H310;Acute Tox.2, H300;Carc.1B, H350;STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400 Acute Tox.3, H301;Acute Tox.3, H311; Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox.3, H301; Acute Tox.3, H311;Acute Tox.3, H331; STOT RE 2, H373;Aquatic Acute 1, H400; Aquatic Chronic 1, H410 Self-heat.1, H251;Acute Tox.4, H302; Eye Irrit.2, H319 Ox. Sol.3, H272;Eye Dam.1, H318 Ox. Sol.3, H272;Acute Tox.3, H301;Aquatic Acute 1, H400 Aquatic Chronic 2, H411 Acute Tox. 3 H301; Aquatic Acute 1 H400; Aquatic Chronic 1 H410 Acute Tox.4, H302; Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.2, H330; Acute Tox.4, H302;Skin Corr.1B, H314;Skin Sens.1, H317 Aquatic Acute 1, H400; Acute Tox. 3 H301; Asp.Tox.1, H304; Skin Irrit.2, H315;Aquatic Chronic 4, H413 Aquatic Acute 1, H400


Strana 30 ze 156



1

Oktadecylamin

124-30-1

Resorcinol,pevný

108-46-3

Síran kobaltnatý kryst.

10026-24-1

Sirník sodný šupinkový

1313-82-2

Ultrazol BA SBU Energetika

25% čpavková voda

Asp.Tox.1, H304;STOT RE 2, H373;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.4, H302;Eye Dam.1, H318;Skin Irrit.2, H315;Skin Sens.1, H317;STOT SE 1, H370;STOT SE 2, H371;Aquatic Acute 1, H400 Carc.1B, H350i;Muta.2, H341; Repr.1B, H360F;Acute Tox.4, H302;Resp. Sens 1, H334;Skin Sens.1, H317;Aquatic Acute 1, H400;Aquatic Chronic 1, H410 Acute Tox.3: H311;Acute Tox.4: H302;Skin.Corr 1B: H314; Aquatic Acute 1: H400;EUH031 Skin Sens.1, H317;Aquatic Chronic 2, H411

CAS Number


68334-30-5 85586-25-0 (FAME) 1336-21-6

Flam. liq. 3, H226; Acute Tox. 4, H332; Asp. Tox. 1, H304; Carc. 2, H351; STOT Rep. Exp. 2, H373; Aquatic Chronic 2, H411 Flam. liq. 3, H226; Acute Tox. 4, H332; Asp. Tox. 1, H304; Carc. 2, H351; STOT Rep. Exp. 2, H373; Aquatic Chronic 2, H411 Skin Corr.1B, H314;Aquatic Acute 1, H400

Lehký topný olej

Nafta motorová

Revize

Podrobnější informace o stěžejních NL v Synthesia a.s. jsou shrnuty v dokumentu: ..\BZ Synthesia 2016-Část II-Popisné,informační a datové části\Příloha 1-Údaje o vybraných nebezpečných látkách Synthesia.pdf.

1.2 Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik

V Synthesia, a.s. jsou skladovány a vyráběny látky, které jsou na základě svých fyzikálních a chemických vlastností vysoce toxické, toxické, dráždivé, žíravé, hořlavé, výbušné (za určitých okolností), mají oxidační účinky, popř. jsou nebezpečné pro životní prostředí. Většina NL má více než jednu klasifikaci, a proto bylo pro odstranění duplicit v souladu s požadavky z. 224/2015Sb. použito vždy nejnižší kvalifikační množství NL. Rozdělení NL dle z. 224/2015Sb. do kategorií nebezpečnosti v návaznosti na nařízení ES č.1272/2008 bylo uvedeno již dříve, viz: Část II, kap.1.2, Tabulky 1-3 až 1-10, a proto nejsou pro duplicitnost tyto tabulky zde uváděny. Aktuální seznam zdrojů rizika ve smyslu Přílohy č.1 (bod 2.) k zákonu č.224/2015Sb. a z pohledu očekávaných efektů možných následků havárií v rámci požadavků zákona 224/2015 je uveden v kap. 1.1, Tabulka 1-3 této části BZ. Mobilní zásoby v autocisternách nebo ŽC, apod. nejsou v Synthesia, a.s. vytvářeny, a proto netvoří další dodatečnou zásobu NL v areálu. Naplněné či prázdné ŽC, popř. AC jsou okamžitě expedovány z místa plnění či stáčení. Mobilní zásoby (suroviny) v ŽC před stočením jsou ve správě Unipetrol doprava s.r.o. Celkové množství NL v Synthesia, a.s. dle kategorie nebezpečnosti je uvedeno v Tabulce 1-4 a množství jmenovitě vybraných NL Tabulce 1-5. Nadlimitní množství jsou barevně podbarvena. Tabulka 1-4: Množství NL v Synthesia, a.s. dle kategorie nebezpečnosti, resp. Tabulky I Přílohy č.1 k z.224/2015 Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením ES 1272/2008 Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

A Ukazatel

Limit Qi qi

B v Ni=


Limit Qi qi

v Ni=

Strana 31 ze 156



1

objektu Oddíl "H" - Nebezpečnost pro zdraví H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice H2 AKUTNÍ TOXICITA -kategorie 2, všechny cesty expozice -kategorie 2, inhalační cesta expozice viz (Poznámka 1) H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY jednorázová expozice kategorie 1 Oddíl "P" FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) - nestabilní výbušniny, nebo - výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo - látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 P5a HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6) P5b HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí ZH nebo jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6) P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 4 Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Revize

qi/Qi

objektu

5

0

20

50

0

200

50

65,85

1,32

200

10

0,8

0,08

50

10

4

0,4

50

qi/Qi

0

544

2,72

10

50

73,2

1,46

50

200

1232,57

6,16

5000

363,21

0,073

50000

50

200

541,1

2,71

50

200

6859,7

34,3


Strana 32 ze 156



Revize 1

E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 100 E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 200 Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 100 Ukazatel N

200

740,345

3,70

500

675,25

1,35

500

2995,6

5,99

1,87

58,39

Dílčí závěry výběru zdrojů rizika v kategorii nebezpečnosti chemických látek v Synthesia, a.s.: 1. Ve výrobním procesu nejsou používány NL v kategorii: H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice; P1b Výbušniny(oddíl 1.4); P3a, P3b Hořlavé aerosoly; P4 Oxidující plyny; P6a, P6b Samovolně reagující látky, směsi a organické peroxidy; O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny kategorie 1; O3 Látky a směsi charakterizované větou EUH029. 2. Ve výrobním procesu je nadlimitní výskyt NL ( Sloupec 3, B) v kategorii: -H2 Akutní toxicita, -P5a Hořlavé kapaliny, -P5b Hořlavé kapaliny, -P7 Samozápalné kapaliny a tuhé látky(převážně na bázi NCL), -P8 Oxidující kapaliny a tuhé látky, -E1 Nebezpečné pro vodní prostředí akutně i chronicky v kategorii 1, -E2 Nebezpečné pro vodní prostředí v kategorii chronická 2, -O1 Látky nebo směsi EUH014 3. Ve výrobním procesu je nadlimitní výskyt NL ( Sloupec 2, A) v kategorii: -H3 Toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová expozice kategorie 1) 4. V podlimitním množství se používají P2 Hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2. 5. V nevýznamném množství se vyskytují NL v kategorii P1a Výbušniny (nestabilní nebo výbušniny oddíl 1.1,1.2,1.3, 1.5 nebo 1.6 apod. Tabulka 1-5: Množství jmenovitě vybraných NL dle Tabulky II, zákona 224/2015 Množství nebezpečné látky v tunách Sloupec 2 Sloupec 3 CAS Number Sloupec 1 3. Dusičnan poznámka 9) 10. Chlor

amonný

(viz

-

A

B

qi v Ni= Limit Qi objektu qi/Qi

Limit Qi

350

2 500

314,8

7782-50-5 10

0,90 0

25

qi v Ni= objektu qi/Qi 0 40

1,60

15. Vodík

1333-74-0 5

1,088

0,22

50

0

19. Acetylen

74-86-2

5

0,188

0,038

50

0

22. Methanol

67-56-1

500

111,5

0,223

5 000

0

27. Karbonyldichlorid (fosgen) 75-44-5 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hm.: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethyl-

0,3

0,75

0,5

2


2,5

3,333

34,5

17,25

Strana 33 ze 156



Revize 1

fosfotriamid, hydrazin, 2nafthylamin nebo jeho soli, 4nitrodifenyl a 1,3 propansulton

34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) 2 500 d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) 35. Bezvodý amoniak 7664-41-7 50 Ukazatel N

25 000

185

0,074 200

571,32

1,45

2,86 25,04

Dílčí závěry výběru zdrojů rizika v kategorii jmenovitě vybrané NL v Synthesia, a.s.: 1. Ve výrobním procesu je nadlimitní výskyt jmenovitě vybraných NL (Sloupec 3, B) v případě chloru, fosgenu, karcinogenů (dimethylsulfát, hydrazin) a bezvodého amoniaku. 2. V podlimitním množství se používají ( Sloupec 2, A): dusičnan amonný technický, vodík, acetylen, metanol a ropné produkty. 1.2.1 Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika v Synthesia, a.s. pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 224/2015 Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) + Reference Manual Bevi Risk Assessments version 3.1-Module C, National Institute of Public Health and the Environment (RIVM), Centre for External Safety the Netherlands, 2009) výpočtem indikačního čísla A pro látky hořlavé a toxické uváděné již dříve v Tabulce 1-2 pro jednotlivá SBU a využívané objekty, a tzv. selektivního čísla SF a ST pro vybrané zdroje rizika, kde vypočtené indikační číslo A≥1. Pro indikaci a výběr rizikových zařízení, které nejvíce přispívají k riziku, byla použita kvantitativní, tzv. selektivní indexová metoda. Vlastní postup lze charakterizovat takto: 1) Objekt/podnik se rozdělí na nezávislá zařízení. 2) Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 34 ze 156



Revize 1

3) Vypočte se Indikační číslo A, které vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 4) Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu na úrovni plotu podniku, nejbližších cizích subjektů, obytné zóny apod. 5) Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla A a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. 6) Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. 7) Jednotky/zařízení jejichž relativní hodnoty selektivního čísla S jsou zpravidla ≥ 1 se podrobují kvantitativní analýze QRA. Pro následnou detailní kvantitativní analýzu rizika (QRA) jsou pak vybírány jen ty zdroje rizika v Synthesia, a.s., jejichž selektivní číslo SF nebo ST je pro nejbližší lokality s výskytem obyvatelstva, apod. větší než 1. Poznámky k použitému postupu: a) V návaznosti na tabulky vstupních údajů Tabulka 1-2 byly pro hodnocená zařízení stanoveny hodnoty indikačního čísla A pro látky toxické a hořlavé- viz: Příloha č.1 Výpočet hodnot indikačních čísel v Synthesia, a.s..pdf. Tím je posouzena míra nebezpečnosti jednotky jako takové. Lze konstatovat, je-li hodnota indikačního čísla rovna jedné, může jednotka ohrozit okolí ve vzdálenosti do 100 metrů. b) S ohledem na mezní hodnotu G (pro hořlavé látky 10000 kg), lze konstatovat, že množství do 10000 kg nepředstavuje v případě hořlavých kapalin s relativně nízkou procesní nebo skladovací teplotou vážné nebezpečí. Jinak je tomu v případě hořlavých těkavých kapalin s vyšším tlakem par nebo s hořlavými plyny. c) V případě toxických látek je nutno mezní hodnotu G stanovit postupem založeným na hodnotě koncentrace LC50 (pro krysu, při 1 hodinové inhalaci). Upřesnění použití metodiky priorizace rizik pro objekty Synthesia, a.s.: 1.) Výpočet selektivního čísla SF pro sérii zvolených bodů po 50 m podél plotu areálu pro všechny zdroje rizika není prezentován (jde o balastní údaje), neboť vzhledem k malým zpracovávaným nebo skladovaným množstvím, např. hořlavin v areálu je selektivní číslo SF pro hořlaviny na úrovni plotu areálu vždy <<1, a proto byla následně posuzována v těchto případech aktuálnost rizika pro okolní objekty pouze uvnitř areálu. 2.) Ve vztahu k vnějšímu okolí bylo účelné vyhodnotit potenciální ohrožení konkrétních vnějších subjektů a shromaždišť osob pro jejich elektronicky odečtené odstupové vzdálenosti pouze od závažných zdrojů rizika spojených s únikem toxických plynů a kapalin ze Synthesia, a.s. výpočtem selektivního čísla ST a následně posuzováno riziko pro okolní objekty vně areálu. 3 ) Potenciální zdroje rizika ohrožující nejvíce okolní subjekty byly shrnuty v Tabulkách 1-6 až 1-8. 4.) Priorizace rizika stanovením selektivních čísel SF a ST pro konkrétní vzdálenosti cizích subjektů od vyhodnocených rizikových objektů je uvedena v tabulkách 1-11 a 1-14. Vzdálenosti vnějších subjektů od konkrétních zdrojů rizika Synthesia, a.s. byly odměřovány elektronicky (dle mapových podkladů Google, digitálních map areálu Synthesia, a.s., popř. portalu mapy.cz ) a kontrolovány na mapách 1: 3500.


Strana 35 ze 156



Revize 1

1.2.2 Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru Přehled jednotlivých zařízení (detaily objektů a zařízení viz Část II) a výsledné hodnoty indikačních čísel jsou pro posuzovaná zařízení uvedeny – viz: Příloha č.1 Výpočet hodnot indikačních čísel v Synthesia, a.s..pdf. 1.2.3 Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika Ta zařízení uvedená v Příloze č.1, u nichž bylo vypočítáno indikační číslo větší než jedna, jsou uvedena v Tabulkách 1-6 až 1-8. Tabulka 1-6: Vyhodnocené zdroje rizika z hlediska toxicity na SBU PaB NL SBU PaB - Toxicita

Objekt

Označení Množ.. skladovacích NL O1 zásobníků, obalů/ Q (kg) objem

RY 6-7

Okruh stanice

RY 18 RY 171

O2

O3

G (kg)

Ind. číslo At

Oddělení AZO Amoniak kap., bezv. Oddělení SB Amoniak kapalný, bezv. Oddělení OP, BK Amoniak kapalný, bezv. Fosgen rozpuštěný v DCB ( -5oC) t

RY 171

chladicí 6000

1

0,1

10

3000

2,000

Ledárna

4600

1

0,1

10

3000

1,533

Zásobník 170.06 V objektu celkem 1. zařízení

7000 2000 500

1 1 1

0,1 0,1 0,1

10 0,2 0,2

3000 30 30

2,333 1,333 0,333

Tabulka 1-7: Vyhodnocené zdroje rizika z hlediska toxicity a hořlavosti na SBU NCL NL SBU NCL Toxicita Odd. Výroba HNO3

-

Amoniak ,bezvodý

Objekt

Skl. Zásobník, obal m3/t

RY 324a

H101A-H/8x 100m3/ 461700 8x57,71 t 1 zásobník 57710 H101I prázdný, 0 slouží jako havarijní

Odd. Výroba H2SO4 a soli Amoniak, bezvodý Amoniak, bezvodý Oddělení Stabilizace, Alkoholizace

a

O2

O3

G (kg)

Ind. číslo At

1 1

1 1

10 10

3000 3000

1539,0 192,37

1

1

10

3000

0,000

1

1

10

3000

295,10

1

1

10

3000

73,77

0,1

1

0,1 3000

2,453

0,1 0,1

1 1

0,1 3000 0,1 3000

0,307 6,133

0,1 0,1

1 1

0,1 3000 0,1 3000

0,383 2,683

0 N 29 H2/1,2,3,4/4x32,6 celkem m3/4x22,13t N 29, 1 zásobník zásobník

88530 22130

Nitrace,

E 3/1 Nitrační kyselina

Mn. NL Q O1 (kg)

oxidační E 3/1 F 3/1

F 5/1

736000 Celkem 8x 70 m3 Jeden zásobník 70 92000 m3 3 F3/1- 16x 70 m 1840000 Jeden zásobník 70 115000 m3 F5/1 - 7x/70 m3 805000


Strana 36 ze 156



1

Jeden zásobník 70 m3 F5/2 - 9x 45 m3 Jeden zásobník 45 m3 F8 - 10x 70 m3 Jeden zásobník 70m3

F 5/2

F8

NL SBU NCL Hořlavost Odd. Výroba HNO3

Revize

-

RY 324a Amoniak ,bezvodý

Zařízení

Objekt

Amoniak, bezvodý

651000 72333 1150000 115000

0,1 0,1

1 1

0,1 3000 0,1 3000

0,383 2,170

0,1 0,1 0,1

1 1 1

0,1 3000 0,1 3000 0,1 3000

0,241 3,833 0,383

O2

O3 G (kg)

Ind. číslo Af

1

1

10

10000

461,70

1

1

10

10000

57,71

1

1

10

10000

0,000

1

1

10

10000

88,53

1

1

10

10000

22,13

Mn. NL Q O1 (kg)

H101A-H – 8x 461700 100m3/57,71 t Jeden zásobník 100 57710 m3 H101I / 100m3/prázdný, 0 slouží jako havarijní

Odd. Výroba H2SO4 a soli Amoniak, bezvodý

115000

0 N 29 H2/1,2,3,4/4x32,6 celkem m3/4x22,13t N 29, Zásobník H2-1 zásobník

88530 22130

Tabulka 1-8: Vyhodnocené zdroje rizika z hlediska toxicity na SBU OCH NL SBU OCH-Toxicita

Objekt

Zařízení

Mn. NL Q O1 (kg)

O2

O3

Ind. G (kg) číslo At

10

1

0,1

10

30

0,333

2500

0,1

0,1

10

30

8,333

40000

1

0,1

10

300

133,3

4000

1

0,1

10

300

13,33

3000

1

0,1

0,2

30

2,00

17100

1

0,1

0,2

30

11,40

Oddělení fosgen


Chlor

Oxid uhelnatý

RY 41, Výrobna BUSS RY 42e zásobník sklad v uzavřené kobce 03-01-zás., RY 41 03-02mezizásobník; RY 41, jednotka Caloric, 2 16 at; (4x50m3) kompresor y

Fosgen rozpuštěný v RY 52 dichlorbenzenu při -5oC Oddělení Izokyanáty (IK) RY 32A; RY 32BFosgen rozpuštěný v toluenu 1.etapa; o do 30%, 0-5 C RY 32B2.etapa

provozní aparát

2 t v 7,6t roztoku; 0,7t v 3t roztoku; 1,5t v 6,5 t roztoku


Strana 37 ze 156



Revize 1

1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu 1.3.1 Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení Tabulka 1-9: Popis vyhodnocených zdrojů rizika Zdroj rizik SBU PaB Chladící stanice na AZO II

Umístění RY 6-7

SBU PaB Chladící stanice na oddělení SB ledárna

RY 18/19

SBU PaB Chladící stanice

RY 171 Zásobník 170.06

SBU NCL Výroba HNO3

RY 324a

SBU NCL Výroba H2SO4 a solí

N 29

Popis Zajišťuje chlazení reakčních směsí při výrobě barviv, pigmentů a OZP. Je vybavena dvěma chladícími okruhy: -Zařízením pro výrobu trubičkového ledu -Zařízením pro chlazení solanky na cca -30oC. Oba výše uvedené chladící okruhy mají společnou strojovnu, ve které jsou umístěny 4 pístové kompresory. Jako chladícího média je použito čpavku, jehož celková náplň v okruhu činí cca 6 t. Chladící proces je nepřímý, nosičem chladu je solanka V celém okruhu je cca 25 t solanky. Provoz zařízení je možný dvěma způsoby: - Automatický – podle předem nastaveného programu - Ruční – pomocí tlačítek a přepínačů z ovládacího panelu. V případě náhlého výronu čpavku ze zařízení musí obsluha ihned STOP tlačítkem, které je umístěno zvenčí vchodových dveří, vypnout veškeré elektrické spotřebiče. Obsluha chladící stanice v případě havárie učiní opatření k omezení či zastavení dalšího unikání čpavku. Pomocí ventilů se odstaví poškozená část výrobního zařízení. Strojovna s pístovými kompresory je v objektu, ve dvoře jsou kondenzátory a sběrače kapalného čpavku pro ledárnu opatřené vodní clonou. Celkový obsah v chladícím okruhu cca 4,6 t čpavku. V případě náhlého výronu čpavku ze zařízení musí obsluha ihned STOP tlačítkem, které je umístěno zvenčí vchodových dveří, vypnout veškeré elektrické spotřebiče. Obsluha chladící stanice v případě havárie učiní opatření k omezení či zastavení dalšího unikání čpavku. Pomocí ventilů se odstaví poškozená část výrobního zařízení. V přízemí objektu je umístěno 8 pístových čpavkových kompresorů s velínem. Celkový obsah čpavku v chladícím okruhu je cca 7 t. V případě náhlého výronu čpavku ze zařízení musí obsluha ihned STOP tlačítkem, které je umístěno zvenčí vchodových dveří, vypnout veškeré elektrické spotřebiče. Obsluha chladící stanice v případě havárie učiní opatření k omezení či zastavení dalšího unikání čpavku. Pomocí ventilů se odstaví poškozená část výrobního zařízení. Objekt RY 324a je jednolodní železobetonová hala s plnými bočními stěnami z keramických panelů o půdorysné ploše 54 x 24m a nadzemní výšce 7,6 m opatřená dělenou železobetonovou havarijní jímkou. Vnitřní prostor jímky je rozdělen na 9 samostatných jímek (pod každým zásobníkem). Celkový vnitřní objem každé z jímek je 115 m3. Střešní konstrukce je železobetonová. Jedná se otevřenou technologií sestávající z devíti ocelových jednoplášťových válcových ležatých zásobníků o průměru 2,8 m a délce 17,6 m, tj. o objemu ä 100 m3, měřících, uzavíracích a bezpečnostních armatur a potrubních rozvodů. Zásobníky jsou orientovány podélnou osou ve směru sever - jih. Čpavek se skladuje v 8 Fe zásobníkách 100 m3/57,71 t, tj. celkem 461,7 t čpavku, 9.zásobník je v rezervě pro havarijní přečerpání čpavku čerpadlem z jímek. Potrubní armatury DN80. Objekt N 29 je jednopodlažní otevřená technologie sestávající ze 4 ocelových jednoplášťových válcových ležatých zásobníků o průměru 2,4 m a délce 8,0 m, tj. o objemu ä 32,6 m3, měřících, uzavíracích a bezpečnostních armatur a potrubních rozvodů. Zásobníky jsou orientovány podélnou osou ve směru sever - jih. Celkový objem všech zásobníků je 130,4 m3. Při maximálním plnění zásobníků na 80 % objemu lze skladovat celkem 88,5 t amoniaku. Vstup do technologie na obslužné lávky je možný z východní


Strana 38 ze 156



E 3/1

F 3/1

F 5/1

F 5/2

F8 resp. F 8/1 a 8/2

Revize 1

strany objektu. Základy objektu tvoří betonová jímka o půdorysných rozměrech 26 x 11 m v úrovni terénu, ohraničená betonovým obrubníkem. Celkový vnitřní objem jímky je 100 m3. Potrubí DN50 do středu zásobníku. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků nebo příslušných potrubních čerpacích tras a cirkulačních čerpadel. Vzhledem k objemu vany úložiště se běžný únik zachytí. Všechny skladovací nádrže jsou vybaveny místním měřením tlaku, teploty a hladiny, dále dálkovým přenosem tlaku a hladiny se signalizací maximálních hodnot do velínu. Přívod amoniaku do jednotlivých zásobníků je při dosažení max. hodnot blokován nátokovým elektroventilem (ochrana proti přeplnění zásobníku). Ovládací, měřící a pojistné armatury jsou přístupné z obslužné lávky, která je vedena nad zásobníky. Ke každému ze zásobníků je přivedeno potrubí s tlakovým dusíkem pro potřeby přetlačování kapalného amoniaku a k propláchnutí nádrží při revizích, opravách apod. Tlakový dusík je dodáván z výrobny tlakového dusíku N 23. Kapalný amoniak se do úložiště dopravuje potrubní trasou ze stáčecího stanoviště u objektu N 4 přímo z ŽL cisteren, přičemž jeden ze zásobníků slouží vždy jako havarijní. K stáčení kapalného amoniaku se využívá nerovnosti tlaků. Maximální provozní přetlak je 1,6 MPa. 8 x 70 m3 ležatých zásobníků s odpadní nitrační směsí s venkovním zkrápěním pláště a promícháváním obsahu 4 tryskami (čerpadlem). Odpadní nitrační směs z E 11 je z úložiště E3/1 čerpána k regeneraci na úložištích F3 a F5, případně k denitraci a koncentraci kyselin na objektu F1. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště E3/1 kanalizačně napojena na jímku úložiště E3/1 o objemu cca 30 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. 16 x 70 m3 ležatých zásobníků s nitrační směsí pro nitraci celulózy na objektu E 11. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků nebo příslušných potrubních čerpacích tras. Vzhledem k objemu vany úložiště se v této běžný únik zachytí. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště kanalizačně napojena na jímku o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Případný únik do jímky je signalizován světelně i zvukově. Celkem 7x70 m3 ležatých zásobníků s nitrační směsí. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků, spirálového chladiče, absorpčních věží nebo příslušných potrubních čerpacích tras a cirkulačních čerpadel. Vzhledem k objemu vany úložiště se v této běžný únik zachytí. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště F5/1 včetně prostoru absorpčních věží kanalizačně napojena na jímku přečerpávací stanice F6/1 o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Případný únik do jímky je signalizován světelně i zvukově. Úložiště odpadních nitračních směsí – 9 ležatých zásobníků po 45 m3. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků nebo příslušných potrubních čerpacích tras. Vzhledem k objemu vany úložiště se v této běžný únik zachytí. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště F5/2 kanalizačně napojena na jímku přečerpávací stanice F6/1 o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Případný únik do jímky je signalizován světelně i zvukově. Ohraničené venkovní úložiště pro 10 zásobníků na nitrační směs o objemu 70m3 . Zásobníky jsou jednoplášťové, z AKVS. Úložiště nitračních směsí slouží pro nitraci celulózy na objektu F 1, exportních nitračních směsí a odpadních nitračních směsí určených pro denitraci a koncentraci kyselin na objektu F 1. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků nebo příslušných potrubních čerpacích tras. Vzhledem k objemu vany úložiště se v této běžný únik zachytí. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště kanalizačně napojena na jímku přečerpávací stanice F6/1 o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Případný únik do jímky je signalizován světelně i zvukově.


Strana 39 ze 156



SBU OCH Oddělení fosgen

RY 41 sklad chloru


RY 41 výroba CO a COCl2

Revize 1

Ve skladu chloru na RY 41 jsou umístěny dva zásobníky chloru H 03-1 a H 03-2. Provozní zásobník H 03-1 má objem 45 m3 a používá se ke stáčení chloru z cisteren, zásobník H 03-2 o objemu 15 m3 se používá jako rezervoár tlaku před vstupem do výroby fosgenu, případně jako havarijní zásobník. Oba zásobníky jsou na tenzometrických vahách se signalizací max. naplnění. Chlor se stáčí z cisterny do zásobníku H 03-1 na základě rozdílného tlaku mezi cisternou a zásobníkem. V případě potřeby lze tlak ve stáčeném zásobníku upravit po nezbytně nutnou dobu odběrem plynného chloru do výroby. V nejnutnějších případech, zejména v zimním období lze tlak v cisterně zvýšit připojením sušeného vzduchu. Hlavní uzávěr skladu chloru je nad zásobníkem H 03-1, ( ručně ovládaný kulový kohout). Obsah zásoby chloru je ukazován na monitoru PC ve velínu. Zásobníky lze plnit na max. 80% objemu, tj. pro zásobník H 03-1 max. množství 36 m3 chloru, resp. pro zásobník H 03-2 max. plnění 12 m3 chloru. V praxi se plní H 03-1 na cca 40 t chloru. Dosažení nastaveného minimálního a maximálního stavu obsahu chloru v zásobníku je opticky i akusticky signalizováno na PC ŘS Compas ve velínu RY 41. Kapalný chlor lze přetlačit ze zásobníku H 03.1 do havarijního zásobníku H 03.2, nebo zpět do železniční cisterny. Sklad chloru i kobky pro plnění sudů jsou opatřeny vzduchotechnikou, která trvale zajišťuje dvojnásobnou výměnu vzduchu. V případě, že vzroste koncentrace chloru nad 6 mg/m3, automaticky přepne řídící systém výměnu vzduchu na desetinásobnou. Pokud přestoupí koncentrace Cl2 v ovzduší 12 mg/m3, vypne se výměna vzduchu s odtahem na střechu budovy a zapne se havarijní ventilace s odtahem zavedeným do louhové pračky H 05-1. Výkon havarijní ventilace je 1160 m3/hod (dvojnásobná výměna). Vyrobený zkomprimovaný CO z kompaktní jednotky Caloric (bezpečnost jednotky garantována firmou Caloric) je přiváděn z mezizásobníků (16 at; (4x50m3) na hranici dodávky fy BUSS před ventil V-302 a je veden přes uzavírací ventil YV-3101 a regulační ventil průtoku FV-3101 do směšovače M-3104. Dávkovací zařízení CO je podtápěno a izolováno. Teplota elektrického otopu je monitorována pomocí TSHL-3141 a udržována v přípustném rozsahu teplot. Tlak nástřiku CO by měl být o 0,1 MPa vyšší než tlak nástřiku chlóru, aby se zabránilo průniku Cl2 do nástřikové sekce CO. Odběr chloru ze zásobníku chloru přes zplyňovač je řízen automaticky podle potřeby zařízení Buss. Požadovaný tlak chloru do reaktoru je 0,3±0,03 MPa. Zařízení je osazeno měřením průtoku a tlaku, pro případ překročení maximálního tlaku plynného chloru (0,6 MPa) do zařízení Buss je instalován pojišťovací ventil s odvodem do louhové pračky. Prostor výrobny fosgenu (bezpečnost jednotky je garantována firmou BUSS) je dokonale chráněn duplikátorovým zařízením s vývodem do louhové pračky. Výrobní zařízení je tvořeno dvěma moduly. Modul generátoru fosgenu má rozměry 7,2 x 3,6 x 4,3 m, modul bezpečnostní absorpce má rozměry 4,8 x 2,8 x 8 m. Zásobník 10 % louhu sodného o objemu 8 m3 je umístěn na patře. Elektrická zařízení jsou provedena v nevýbušném (Ex) provedení. Kobka a také pláště rozvodného potrubí jsou trvale čištěny předehřátým vzduchem. Tento čistící vzduch je trvale (přímo = on-line) analyzován, aby se zaznamenal možný únik fosgenu v systému a nakonec zaveden do havarijní absorpční jednotky k rozkladu. V případě, že je zaznamenán fosgen, DCS řídicí systém odstaví provozní zařízení a ustaví všechny odpovídající prvky zařízení do jejich provozně bezpečné polohy. Eventuální obsah fosgenu v proudu vzduchu se sleduje analyzátorem fosgenu před a za louhovou pračkou. Pro kontrolu ovzduší jsou instalovány analyzátory fosgenu, která zajišťují trvalou a okamžitou kontrolu. Čidlo A 3157 je umístěno na nouzové absorpci, čidla A 3301 a A 3302 jsou umístěna před vstupem a na výstupu z louhové pračky. Všechny analyzátory pracují v nepřetržitém režimu. Jednotka nouzové absorpce musí pracovat kontinuálně a bez přerušení, i když je zařízení mimo provoz. Zařízení je chráněno proti výpadku el proudu záložním zdrojem - dieselagregátem.


Strana 40 ze 156




RY 42e Uzamknutý, zabezpečený objekt

SBU OCH Oddělení isokyanáty

RY 32a

Revize 1

Kobka je navržena tak, aby vyrovnala nárůst tlaku a průtoku způsobených větším únikem fosgenu. Fosgen vypudí odplyn z kobky dříve, než vstoupí do havarijní absorpce směsi s velkým obsahem fosgenu ve vzduchu. Přívodní ventily čistícího vzduchu YV-3204 nebo YV-3205 se uzavřou pomocí ASH3201 a/nebo indikací přepadu na vstupu havarijní absorpce, FT-3201 s PI3201. Převážná část produkce fosgenu se v plynném stavu okamžitě spotřebovává v různých výrobnách. Rozvod plynného fosgenu je veden do budov RY 32a, RY 32b, RY 52, RY 42, RY 42e, RY 15, RY 171, RY 11. Zádrž je kolísavá dle situace kolik větví je v provozu. Při max. naplnění je v potrubí max. 10 kg fosgenu. Malé množství fosgenu se zkapalňuje a skladuje v zásobníku kapalného fosgenu v prostoru RY 42e (H 04.1 a H04.2). Druhý zásobník slouží pouze jako havarijní. Max. plnění je 2 500 kg. Toto množství se plní v kobce č.3 do tlakových lahví různých velikostí 0,5-60 l obsahu fosgenu. Čpavkové hospodářství je určeno pro havarijní účely v kobkách kapalného fosgenu na Ry 42e. Při úniku, který překračuje 3.mez, tj. 0,5 ppm = 2,0 mg COCl2/m3 (QS04406, QS04407) lze ovládat asanační čerpadlo čpavkové vody, které po nastavení trasy ručními ventily čerpá čpavkovou vodu do kobky přes trysky, kde tak neutralizuje únik fosgenu. Pokyn k spuštění asanačního čerpadla musí dát obsluze mistr, protože spuštěním čerpadla může dojít ke zničení obvodů MaR. Součástí čpavkového hospodářství je zásobník čpavkové vody F 52 o objemu 2470 l. U tohoto zásobníku jsou umístěna dvě čerpadla s ovládáním. V tomto objektu se nachází výroba DIPI a jeho dimerizace na Stabaxol, absorpční jednotka a termická oxidační jednotka na likvidaci odplynů. Veškeré zařízení elektroinstalací je v provedení Ex a stejně tak světelné instalace. Je realizována inertizace zařízení dusíkem, výrobny RY 32a jsou vybaveny čidly reagujícími na překročení nastavené koncentrace hořlavin v pracovním prostoru. Fosgenační část je stavebně oddělena od výrobny a je vybavena detektory fosgenu. Maximální množství NL je tvořeno 2 t fosgenu rozpuštěné v 7,6 t toluenového roztoku (do 30% COCl2 hm.) při 0-5oC. V případě většího úniku se fosgen likviduje čpavkovou vodou. Čpavková voda se dopravuje na RY 32a potrubím čerpadlem z RY 21, kde je vždy minimální zásoba 10 t. Ve fosgenační části RY 32a je po všech patrech rozvod čpavkové vody. Čerpadlo je ovládáno obsluhou z velína RY 32a. V případě spuštění čpavkového čerpadla z RY 32b je o tom obsluha RY 32a informována hlášením z ŘS. Dojde-li k k úniku toluenové fosgenační směsi pak tato steče do havarijní jímky. Jímka na RY 32a je osazena snímačem maximální hladiny. Při maximálním naplnění havarijní jímky snímač vizuálně i akusticky signalizuje na ŘS ve velínu RY 32a. Směnoví mistři zodpovídají za udržování hladiny odpadní jímky pod max. stav. OV se čerpá do kanalizace B po kontrole na nepřítomnost org. vrstvy. V případě, že OV zachycená v jímce ve fosgenační části obsahuje stopy fosgenu, musí být tato OV asanována čpavkovou vodou a až po neutralizaci je možno tuto OV přepustit do havarijní jímky v hlavní hale. Ve výrobně RY 32a je při běžné výrobě v chodu vzduchotechnika provozní, odpovídající šestinásobné výměně vzduchu. Je oddělená na dvě základní části – fosgenace a výroba. Při překročení 1. meze úniku fosgenu řídicí systém spouští havarijní větrání s 10 násobnou výměnou vzduchu. V případě výpadku elektrické energie je pro havarijní větrání zajištěn zdroj energie na cca 60 min. chodu. Náhradní zdroj udrží v chodu i analyzátory. Obsluha zjišťuje zdroj úniku a snaží se technologickým zásahem odstranit zdroj úniku. Stoupne-li koncentrace fosgenu nad 3. mez, řídicí systém uzavře havarijní ventilaci, aby nedošlo k zasažení okolních provozů. Obsluha na pokyn směnového mistra odstavuje výrobu a zahajuje likvidaci fosgenu čpavkovou vodou. Na únik fosgenu je centrálně napojen HZS, který přijíždí na poplach vyvolaný 3. mezí úniku fosgenu. Obsluha je povinna informovat směnového mistra již při překročení 1. meze. V případě vyšší koncentrace fosgenu ve výrobně je plynová maska s filtrem neúčinná a je nutno použít


Strana 41 ze 156



Revize 1

dýchací přístroj „Saturn“. V objektu RY 32a jsou technologická zařízení pro včasné zjištění a ohlášení požáru. EPS je zabudována v prostoru výrobny ve všech podlažích. Případné překročení nastavené koncentrace je signalizováno světelně i zvukově do velínu a prostor výrobny. Objekt RY 32a má prostory s trvalou obsluhou. SBU OCH RY 32b V objektu RY 32b se na dvou výrobních linkách vyrábějí isokyanáty, které Oddělení se připravují reakcí fosgenu s příslušným aminem v prostředí toluenu jako isokyanáty rozpouštědla. Výrobní zařízení je umístěno ve všech podlažích. Podlaha v přízemí a stáčecí místo jsou vyspádovány ke kanalizačnímu sběrači, který ústí do jímky s možností odčerpání - po analýze - do kanalizace B. Objekt je vybaven detektory fosgenu. Vzduchotechnika na RY 32b má stejné parametry jako na RY 32a. V případě většího úniku fosgenu se tento likviduje čpavkovou vodou, nebo plynným čpavkem. Čpavková voda se dopravuje na RY 32b potrubím čerpadlem z RY 21, kde je vždy minimální zásoba 10 t. Ve fosgenační části RY 32b je po všech patrech rozvod čpavkové vody. Čerpadlo je ovládáno obsluhou z velínu RY 32b. V případě spuštění čpavkového čerpadla z RY 32b je o tom obsluha RY 32a informována hlášením z ŘS. Maximální množství nebezpečné fosgenové směsi je tvořeno: - 0,7t fosgenu v 3t roztoku; - 1,5t fosgenu v 6,5 t roztoku. Pod celou výrobnou RY 32b je nepropustná jímka. Do této jímky je svedeno i stáčecí místo pro autocisterny a sudy. Obsluha je povinna před vyčerpáním havarijní jímky odebrat vzorek na nepřítomnost organické vrstvy. V případě obsahu organické vrstvy je obsluha povinna tuto organickou vrstvu vyčerpat do sudů, které se dle rozhodnutí technologa výrobny (na základě analýzy) pošlou na spálení, případně se tato organika zregeneruje destilací. Při úniku rozpouštědla na RY 32b lze využít destilační aparaturu na RY 42 (VPI 1510/Ry42/1 – pro destilaci IK a regeneraci rozpouštědel), regenerace na RY 52 (PI pro regeneraci rozpouštědel RY 52) případně destilace na RY 32b. U této jímky je instalované čerpadlo, kterým se vody po ověření na nepřítomnost organické vrstvy vyčerpávají do kanalizace B, která je svedena do RNL Lhotka, odkud jsou odpadní vody po homogenizaci čerpány na BČOV. Kyselé plyny odcházející spolu z odplynem jsou neutralizovány v absorbci RY 32c. Organické látky v odplynu jsou likvidovány termickou oxidační jednotkou. Další informace o zařízeních jsou uvedeny v kapitole 2.2 a v Části II této BZ. Úniky z ŽC v areálu jsou řešeny v BZ Unipetrol doprava s.r.o.

Poznámky: 1. Popis opatření na místech možných úniků kyselin a způsob zamezení úniku Zásobníky s kyselinami jsou na venkovních úložištích umístěny v kyselinovzdorných vanách, (resp.uvnitř objektů s kyselinovzdornou podlahou) odkanalizovaných na komplex ČOV SBU NCL. Únik kyseliny z odměrek: vypuštění odměrky do mistrem určeného zásobníku s odpadní nitrační směsí (za současného míchání odpadní nitrační směsi v zásobníku tlakovým vzduchem). Únik kyseliny ze zásobníku: podpuštění zásobníku resp. přečerpání obsahu zásobníku do jiného (prázdného) zásobníku – pro jednotlivé druhy kyselin jsou tyto zásobníky určeny rozpisem. Únik kyseliny z potrubní trasy (při čerpání): při zjištění netěsnosti čerpadla nebo čerpací trasy ihned odstavit čerpadlo, potrubní trasu dle možností odpustit do zásobníku (ze kterého resp. do kterého se kyselina čerpá). Únik kyseliny z potrubní trasy (mimo čerpání): potrubní trasu dle možností odpustit do zásobníku (dle spádu potrubní trasy). Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 42 ze 156



Revize 1

V případě výronu nitrózních plynů, čpavku nebo oxidu siřičitého je obsluha povinna postupovat podle VPI č.21 pro činnost pracovníků při výronu nitrózních plynů, čpavku a oxidu siřičitého v provozech SBU NCL. Podle rozsahu úniku nebezpečných plynů se dělí stupně ohrožení takto: • První stupeň ohrožení Je-li únikem nebezpečného plynu ohrožen pouze objekt, kde k úniku došlo. • Druhý stupeň ohrožení Jestliže únik nebezpečných plynů ohrožuje i okolní budovy a objekty na území organizace. • Třetí stupeň ohrožení Jestliže únik nebezpečných plynů ohrožuje i okolí mimo území organizace. Poznámka: Rozsah ohrožení nebezpečným plynem je závislý na rychlosti a směru větru. Tyto parametry nepřetržitě sleduje Oddělení Dispečink a HBS. První stupeň ohrožení: Vyhlašuje zaměstnanec, který zjistí havárii, popřípadě provozní mistr nebo jiný vedoucí zaměstnanec, kterému byla havárie ohlášena. Vyhlašuje se zvukovým signálem, který může být doplněn varovnými žlutými světly. Druhý a třetí stupeň ohrožení: Vyhlašuje dispečer oddělení Dispečink rozhlasem. Vyhlášení poplachu signalizuje siréna, následuje hlášení dispečera o místu a rozsahu úniku nebezpečného plynu a o pozičních číslech ohrožených objektů. Na závěr zazní opět siréna. Informace o úniku nebezpečného plynu podává dispečer také zasláním SMS zpráv a e-mailu. Ukončení úniku ohlašuje dispečer oddělení Dispečink rozhlasem, jehož hlášení je avizováno sirénou a dále pomocí SMS zpráv a e-mailu. 2. V případě výronu čpavku v prostorách chladící jednotek dojde k automatickému spuštění odsávacích ventilátorů za současného vypnutí kompresorů a čerpadel (čidlo pro indikaci zvýšené koncentrace čpavku v ovzduší nad čpavkovými kompresory). 3. V případě havárie na zásobníku čpavku na RY 324a nebo N 29 lze přečerpat obsah zásobníku do havarijního zásobníku. 4. Stáčení cisterny s chlorem. Podrobný popis činností souvisejících se stáčením chlorových cisteren a bezpečnostní opatření, která musí být učiněna při každém stáčení, jsou součástí PS 2731 pro výrobu plynného fosgenu: Chlor je dovážen do podniku v kapalném stavu v železniční cisterně o objemu 40 m3. Vzhledem k nosnosti cisterny je v cisterně obvykle cca 32 m3 chloru. Veškerá manipulace s chlorem podléhá ČSN 654356. Tlak chloru v cisterně závisí na teplotě okolí a kolísá s ohledem na ročním období v rozmezí 0,25-0,9 MPa. Obsah cisterny je různý přibližně do 44t. Zapojování cisteren s chlorem musí provádět vždy dva zaměstnanci, z nichž jeden pracuje trvale ve výrobně fosgenu a oba musí být starší 18 let. Musí být tělesně i duševně způsobilý a oba se musí prokazatelně zúčastňovat školení a 1x ročně přezkušování. Před zapojováním musí obsluha cisternu řádně zabrzdit , zajistit na každé straně dvojicí zarážek a terči „STÙJ“ proti směru železničního posuvu. V noci musí být rozsvícena červená světla z obou stran. Spojovací potrubí musí být v bezvadném stavu, natřeno žlutou barvou, příruby čisté. Na chlorové cisterně jsou zpravidla čtyři ventily, z nichž dva jsou pro odběr kapalného chloru a dva pro odběr plynného. Na jeden z ventilů plynného chloru připojí obsluha manometr a kontroluje tlak v cisterně. Při zapojování a odpojování musí mít obsluha nasazenou plynovou masku (kombinovan filtr) a dbát na to, aby se v blízkosti nenacházeli jiní zaměstnanci organizace. Po kontrole tlaku zapojí jeden mezikus, částečně pootevře ventil na kapalném chloru na několik vteřin a po jeho uzavření zkontroluje těsnost potrubí. Po odstranění případných závad opatrně otevře ventil naplno. Při zapojování a odpojování chlorových cisteren musí mít obsluha připraveny dřevěné kuželovité kolíky pro případ utržení ventilu. Pokud se cisterna omylem zapojila na ventil s plynným chlorem, pozná se to podle Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 43 ze 156



Revize 1

toho, že tlak chloru rychle klesá. Stáčení kapalného chloru je ukončeno, pokud začne klesat tlak při stabilním odběru. Při skončení odběru musí obsluha nejdříve zavřít ventil na cisterně. Po odpojení cisterny zaslepí obsluha ihned oba ventily na cisterně i ventil na stáčecím potrubí. Aby nedošlo k vniknutí vlhkosti, vyprazdňuje se cisterna tak, aby v ní zbyl přetlak alespoň 50100kPa. Před stáčením zkontroluje mistr stav chloru v zásobníku a zapíše ho do směnového hlášení. Je možno případně propojit parní prostory cisterny, zásobníku a zplynovače. Na cisternu je možno připojit tlakový vzduch a cisternu jím vyprázdnit. V tomto případě musí obsluha dohlédnout na to, aby tlak v cisterně nebyl vyšší než tlak sušeného vzduchu a nedošlo ke vniknutí chloru do rozvodu tlakového vzduchu. Jakmile je přetlačen veškerý chlor do cisterny, uzavře obsluha armaturu na cisterně a nechá vytéct veškerý kapalný chlor do zásobníku. Potom uzavře armaturu na zásobníku a tuto část potrubí vyvakuuje do louhové pračky. Další podrobnější popisy těchto vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení jsou popsány viz: Část II této BZ a v aktuální provozní dokumentaci příslušných výrobních oddělení. 1.3.2 Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizika (osoby, životní prostředí, majetek) Vzdálenosti vyhodnocených zdrojů rizika od kontrolních bodů (tj. cizích objektů v areálu, od vnějších objektů a míst s větším výskytem osob) jsou uvedeny v Tabulce 1-10. Poznámka: V tabulce 1-10 nejsou uváděny vzdálenosti těch kontrolních bodů, jejichž olivnění z daného zdroje rizika je vzhledem k odstupové vzdálenosti a možným fyzikálním efektům bezpředmětné. Tabulka 1-10: Vzdálenosti zdrojů rizika Synthesia, a.s. a cizích subjektů

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Kontrolní body Nejbližší silnice, zastávka MHD P21 -ubytovna M69-vedení Explosia Objekt H 24 Expl. Rybitví vých. okraj Proxim s.r.o. Radka Srnojedy,okraj obce Rosice,okraj Rybitví-Z nebo JZ okraj Norbrook s.r.o. Parkoviště RY 1 brána Černá u Bohd., okraj Nejbližší cizí

Vzdálenost zdroje rizika Synthesia, a.s. od kontrolního bodu (m) E RY 41 RY 41 RY 3/1 F 5/1 RY RY COCl2 Sklad 42e RY N 29 F 3/1 F 5/2 F 8 324a 171 CO Cl2 RY 52 32a,b 230 275

413 459

343 367

370 395

420 916 440 -

-

440 -

440 -

500 -

380 -

345 300 910

450 222 825

365 226

300 190

325 120 1000 -

510

510

520

480

760

760

770

917

550

RY RY 6-7 18 370 480

-

750

-

1100 1770 -

1750 1710

1750 1710

1740 1700

1940 1610

-

880 775

800 210

800 210

820 250

690 200

1040 -

450

450

450

280

290 350

1855 465 230

2100 480

2100 480

2050 470

2100 480

370 480

550 375


Strana 44 ze 156


14 15 16 17 18 19


Revize 1

objekt za plotem VSK, s.r.o. Obec Rybitví, školy, LDN Lázně Bohdaneč-J okraj RY 28b zadní brána Condor s.r.o. 133 Parkoviště Semtín, SemtínZone 430

905

620

700

700

670

700

1000 670

780

780

810

900

2153

1910

1910

1920

1920

560

560

550

443

915 316

243

262

325

480

436

480

736

260 135

Vypočtené hodnoty selektivních čísel pro vyhodnocené zdroje rizika s A≥1 s použitím hodnot uvedených v Tabulkách 1- 6 až 1-10 jsou uvedeny v Tabulkách 1-11 až 1-14. Nadlimitní hodnoty ST >1 jsou podbarveny žlutě a v těchto případech se požaduje další specificky zaměřená AR k vyhodnocení pravděpodobnosti a možných následků těchto ZH. Tabulka 1-11: Výpočet selektivních čísel SBU NCL-Semtín pro nejbližší cizí objekty a místa kumulace osob z hlediska toxicity ST Ocenění rizika toxické NL

pro

Druh rizikového zařízení E 3/1 NS celkem E 3/1 zásobník NS F3/1 NK celkem F3/1 zásobník NK F5/1 NK celkem F 5/1-zásobník NK F 5/2 celkem NK F 5/2-zásobník NK F 8 NK celkem F 8-zásobník NK N29 amoniak celkem N29 - Zásobník čpavku

Ind. Limit číslo G NL Q (kg) (kg) AT Množství

920000 115000 1840000 115000 805000 115000 651000 72333 1150000 115000 88530 22 130

3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 3000

3,067 0,383 6,13 0,38 2,68 0,38 2,17 0,24 3,83 0,38 295,1 73,77

Selektivní číslo ST pro objekty Silnice Ubyto- Vedení Adm. I/36 a vna Explosia Objekt MHD P 21 M69 H24 0,18 0,15 0,15 0,62 0,02 0,02 0,02 0,08 0,52 0,46 0,46 1,20 0,03 0,03 0,03 0,08 0,20 0,17 0,30 0,74 0,03 0,02 0,04 0,11 0,16 0,14 0,24 0,60 0,02 0,02 0,03 0,07 0,22 0,20 0,36 2,66 0,02 0,02 0,04 0,27 55,78 39,02 24,79 32,79 13,94 9,75 6,20 8,20

Condor s.r.o. 0,31 0,04 1,04 0,06 0,39 0,06 0,32 0,04 0,36 0,04 166,83 41,70

Okraj obce Rybitví 0,05 0,01 0,07 0,00 0,03 0,00 0,02 0,00 0,04 0,00 3,56 0,89

Tabulka 1-12: Výpočet selektivních čísel SBU NCL-Rybitevský areál pro nejbližší cizí objekty a místa kumulace osob z hlediska toxicity ST Množství Q kg

SBU NCL Rybitví RY 324a Skladování čpavku úložiště 461700 RY 324a 1 Zásobník čpavku 55000

Limit G kg

Ind. číslo AT

Proxim Radka

Okraj Srrnojedy

Okraj Rosice

Nejbliž- Rybitví Nor- ší školy, brook subjekt LDN

Obec Rybitví východ

3000

1539,0

27,4

12,7

4,91

25,62 71,18

15,39

12,72

3000

183,33

3,3

1,5

0,59

3,05

1,83

0,01

8,48

Tabulka 1-13: Výpočet selektivních čísel SBU PaB a SBU OCH pro nejbližší cizí objekty a místa kumulace osob z hlediska toxicity ST SBU PaB

Množství Limit Ind. Q kg G kg číslo

Parkoviště Nejbližší Rybitví Norrybit. cizí ob- zadní brook


Strana 45 ze 156



Revize 1

AT RY 6-7 Čpavková chladící stanice 6000 RY 18 Ledárna 4600 RY 171 Chl. Stanice 7000

SBU OCH RY 41 Chlor kapalný, sklad RY 41 Zásobníky oxid uhelnatý RY 42e - fosgen kapalný RY 41 fosgen rozvody 0,3MPa, 30oC RY 32a 2 t COCl2 v 7,6 t tol. roztoku -5oC RY 32b 1.etapa 0,7 t COCl2 v 3 t roztoku při -5oC RY 32b 2.etapa 1,5 t COCl2 v 6,5 t roztoku při -5oC RY 52 Fosgen rozpuštěný v toluenu do 30%, 0-5oC

3000 2,00 3000 1,53 3000 2,33

Brána ST

jekt ST

brána ST

ST

0,24 0,13 0,00

0,15 0,07 0,44

0,30 0,84 0,04

0,00 0,00 0,17

Proxim Radka ST

Okraj Srnoj. ST

Okraj Rosice ST

Nejbližší Norb- cizí rook objekt ST ST

Rybitví Školy, LDN ST

Obec Rybitví východ ST

40000

300

133,33

2,31

0,44

0,46

30,23 5,79

2,19

5,13

4000 2500

300 30

13,33 8,33

0,23 0,14

0,04 0,03

0,05 0,03

3,02 1,33

0,58 0,38

0,22 0,13

0,51 0,31

10

30

0,33

0,01

0,00

0,00

0,08

0,01

0,00

0,00

7600

30

5,07

0,06

0,01

0,02

1,27

0,22

0,06

0,22

3000

30

2,00

0,02

0,01

0,01

0,50

0,09

0,02

0,09

6500

30

4,33

0,05

0,01

0,02

1,08

0,19

0,05

0,19

3000

30

2,00

0,03

0,01

0,01

0,32

0,09

0,03

0,07

Tabulka 1-14: Výpočet selektivních čísel SBU NCL, SBU PaB a SBU OCH pro nejbližší cizí objekty a místa kumulace osob z hlediska hořlavosti SF Množství Limit Druh rizikového zařízení SBU NCL Semtín N29 amoniak úložiště N29 1 Zásobník NH3

NL (kg)

Q G (kg) AF

Selektivní číslo SF pro vzdálenost kontrolních bodů L (m) Silnice I/36

ubytovna P 21

Explosia M69

Explosia H24

Obec Firma Rybitv Condor í

37,63

88530

10000 88,53 7,28

4,26

2,16

3,28

22 130

10000 22,13 1,82 firmy Proxim +Radka

1,06

0,54

0,82

Obec Srnojedy

10000 461,7 1,1

10000 55,00 0,1

SBU NCL Rybitví RY 324a Skladování NH3 úložiště 461700 RY 324a 1 Zásobník NH3 55000

SBU PaB

Ind. číslo

NL Q (kg)

G (kg) AF

1,07

Obec Rosice

9,41 Nejbl. Firma cizí Norbrook objekt

0,03 Rybitví školy, LDN

0,3

0,08

0,99

4,59

0,46

0,04

0,01

0,12

0,55

0,06

Selektivní číslo SF pro vzdálenost kontrolních bodů L (m) Parkoviště Nejbl. Parkoviště Ryb. cizí Rybitvífirma brána objekt zadní Norbrook


Strana 46 ze 156



Revize 1

brána RY 6-7 Čpavková chladící stanice 6000 RY 18 Ledárna 4600 RY 171 Chl. Stanice 7000

SBU OCH RY 41 Zásobníky oxid uhelnatý RY 32a 2 t COCl2 v 7,6 t tol. roztoku při -5oC RY 32b 1.etapa 0,7 t COCl2 v 3 t roztoku při -5oC RY 32b 2.etapa 1,5 t COCl2 v 6,5 t roztoku při -5oC RY 52 Fosgen rozpuštěný v toluenu do 30%, 0-5oC

10000 0,60 10000 0,46

0,02 0,01

0,01 0,00

0,03 0,19

0,00 0,00

10000 0,70

0,06

0,01

Obec Srnojedy

0,01 Obec Rosice, okraj.

Nejbl. firma cizí Norbrook objekt

Rybitví školy, LDN

NL Q (kg)

G (kg) AF

0,00 firmy Proxim +Radka

4000

10000 0,40

0,00

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

7600

10000 0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3000

10000 0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

6500

10000 0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3000

10000 0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Vyhodnocené nejzávažnější zdroje rizika Synthesia, a.s. a potenciálně ohrožené lokality jsou uvedeny v Tabulkách 1-15 a 1-16. Zdroje rizika neuvedené v Tabulkách 1-15 a 1-16 byly vyřazeny. Tabulka1-15: Vyhodnocené nejzávažnější zdroje pro vnější okolí z hlediska toxicity Teoretická možnost ohrožení lokality

Druh rizikového zařízení SBU NCL-Semtín F3/1 NK celkem N29 NH3 úložiště N29 – Zásobník NH3

Množ ství NL Q (kg)

Silnice Ubyto- Vedení Adm. I/36 a vna Explosia Objekt MHD P 21 M69 H24

Condor s.r.o.

Okraj obce Rybitví

1840000 88530 22 130

ne ano ano

ano ano ano

ne ano ne

Okraj Množ-ství SrrnoQ kg jedy SBU NCL-Rybitví RY 324a Skladování ano NH3 úložiště 461700 RY 324a 1 Zásobník NH3 55000 ano SBU OCH RY 41 Chlor kapalný, ano sklad 40000

ne ano ano

ne ano ano

Okraj NorRosice brook ano ano ano

ano ano ano

Rybitví Nejbližší školy, subjekt LDN ano ano ano

ano

ne ano

Obec Rybitví východ ano

ne ano


ano

ano

ano

Strana 47 ze 156



Revize 1

RY 41 Zásobníky oxid uhelnatý 4000 RY 42e - fosgen kapalný 2500 RY 32a 2 t COCl2 v 7,6 t tol. roztoku -5oC 7600

ne ne ne

ne ne ne

ano ano ano

ne

ne

ne

ne ne

ne ne

ne ne

Tabulka 1-16: Vyhodnocené nejzávažnější zdroje pro vnější okolí z hlediska hořlavosti Druh rizikového zařízení SBU NCL Semtín N29 NH3 úložiště N29 1 Zásobník NH3

Množství Teoretická možnost ohrožení lokality NL Q Silnice ubytovna Explosia Explosia (kg) I/36 P 21 M69 H24 88530 22 130

SBU NCL Rybitví RY 324a - Skladování NH3 úložiště celkem 461700

ano ano firmy Proxim +Radka

Firma Obec Condor Rybitví

ano ano

ano ne

ano ne

Obec Srnojedy ne

Obec Rosice ne

Nejbl. Firma cizí Norbrook objekt ne ano

ano

ano ano

ano ne Rybitví školy, LDN ne

1.3.3 Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu Detaily umístění hlavních rizikových objektů SBÚ NCL, SBU OCH a SBU PaB, viz mapové podklady v elektronické formě: ..\Mapové podklady\Vyhodnocené zdroje rizika v Synthesia, a.s.pdf ..\Mapové podklady\Vyhodnocené zdroje rizika PaB.pdf Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Synthesia, a.s. -širší okolí.jpg Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Synthesia, a.s..jpg Hlavní zdroje rizika NCL-Semtínská část.jpg Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Rybitevská část.jpg Zdroje rizika SY v Rybitví detail-orthomapa.jpg SBU OCH -detail zdrojů rizik-orthomapa.jpg


Strana 48 ze 156



Revize 1

2. Analýza rizik K hodnocení rizik možného vzniku závažné havárie (ZH) v aktualizované bezpečnostní zprávě Synthesia, a.s. 2016 byly použity následující zdroje informací: • havarijní plán společnosti, • schválená bezpečnostní zpráva společnosti zpracovaná dle z. 59/2006Sb. a platná od 10.8.2012, • již provedené analýzy rizik jednotlivých technologií, • technologické reglementy, pracovní instrukce a směrnice, • požární posouzení objektů, konzultace s HZS podniku Synthesia, a.s. • údaje získané spoluprací s Oddělením Dispečink a HBS, • údaje získané spoluprácí s odbornými pracovníky Synthesia, a.s. a prohlídkou na místě, • údaje získané dlouholetým nezávislým posuzováním rizik v Synthesia, a.s.

2.1 Identifikace možných situací a příčin, které mohou vést k iniciační události ZH, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje ZH Míra možného ohrožení objektů Synthesia, a.s. a blízkého okolí následky závažné havárie je vždy dána kombinací řady faktorů. V zásadě však lze pro predikci následků eventuální havárie v Synthesia, a.s. za stěžejní považovat následující faktory: • množství uniklé nebezpečné látky, její druh, skupenství, hořlavost a toxicita • způsob iniciace výbušných látek nebo hořlavých výbušných par • místo úniku toxického plynu, popř. místo exploze (z hlediska možných sekundárních následků havárie) • možnosti eskalace nehody domino-efektem z primárního objektu na okolí, která souvisí s předchozím bodem v případě vzniku tlakové vlny nebo vyřazení obsluhy účinkem toxického plynu Již z předchozích bezpečnostní zpráv Synthesia, a.s. vyplynulo, že havárie, které mají aspekty ZH s přesahem do okolí a potenciálem poškození lidského zdraví, ŽP apod. jsou spojené pouze s únikem toxických plynů. Aktuální jsou tyto ZH v případě velkých havarijních úniků čpavku a chloru a v omezené míře bez přesahu do vnějšího okolí v případě úniku fosgenu. Vzhledem k požadavkům trhu a útlumu neekologických, nerentabilních chemických výrob se situace v Synthesia, a.s. od roku 2006 rovněž výrazně změnila. V areálu došlo k odstavení, zakonzervování, zrušení a odstranění řady neekonomických výrob a objektů, čímž výrazně kleslo jak riziko vzniku ZH tak i zatížení ŽP emisemi škodlivin.

2.1.1 Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí Chemická výroba v Synthesia, a.s. má malotonážní, popř. středotonážní, kontinuální nebo diskontinuální charakter, tzn. proces najíždění a ukončení chemické reakce (výrobní operace) se opakuje u diskontinuálních procesů zpravidla každou pracovní směnu. Kontinuální výroba je specifická pro výrobu kyseliny sírové, kyseliny dusičné, nitrace nitrocelulózy, výrobu fosgenu, apod. Pracuje se s následujícími hlavními nebezpečnými látkami: chlor, fosgen, metanol, izokyanáty, oxid uhelnatý, vodík, amoniak, chlormravenčany, aromatické aminy (krevní jedy), dále látkami patřícími do skupiny “Pesticidů", popř. výbušnin (nitrocelulóza v anomálním suchém stavu). Z dalších nebezpečných látek a přípravků, které jsou zařazeny Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 49 ze 156



Revize 1

do kategorie nebezpečných látek, jsou v podniku generovány výrobním procesem, popř. spotřebovávány v uzavřených výrobních zařízeních lze uvést, například: oxidy dusíku, oxid siřičitý, oxid sírový, chlorovodík apod. Z bezpečnostního hlediska může v Synthesia, a.s. dojít k ohrožení zdraví, životů a hospodářských hodnot z následujících obecných důvodů: 1) Požárem nebo výbuchem vyráběných nebo skladovaných látek, jejich směsí v reaktorech před finálním zpracováním, finálních výrobků či vlivem jejich nestability, jejich iniciací po zkratu elektrické instalace, při přepravě v areálu, apod. 2) Fire jetem při úniku z STL rozvodu ZP (DN160, p=0,613MPa) – pouze místní efekty. 3) Intoxikací zaměstnanců toxickými plyny, parami toxických látek nebo toxickými výbuchovými, popř. požárními zplodinami. 4) Úrazy elektrickým proudem. 5) Předčasné a neočekávané uvolnění kinetické nebo potenciální energie (stlačené plyny vzduch, hydraulické kapaliny, vysokotlaké páry) z rozvodů nebo tlakových nádob –viz seznam tlakových nádob. 6) Úrazy při práci s mechanismy, při manipulaci s těžkými materiály nebo střetem s vozidlem. 7) Nepřípustná manipulace a ukládání nebezpečného odpadu (např. zbytků výbušných nebo nestabilních toxických komponent, finálních výrobků apod.). 8) Vystavení osob nepřiměřenému teplu (parovody, horké části reaktorů, sušárny, topná tělesa, atd.). 9) Vystavení osob nadměrnému hluku a vibracím (výrobny, výrobní zařízení). 10) Pády osob z vyvýšených plošin, schodů, žebříků a pod. 11) Mechanické úrazy rotujícím zařízením (ventilátory, hřídele, apod.). Možné iniciační události a příčiny uvnitř objektu jsou uvedeny v Tabulce 2-1 Tabulka 2-1: Možné iniciační události uvnitř objektů a zařízení v Synthesia, a.s. Vnitřní iniciační události 1. Během výrobní činnsoti

Příčina Pád konstrukčního prvku, požár objektu by mohl způsobit narušení integrity reaktoru, zásobníku, potrubní trasy s výronem nebezpečného plynu nebo kapaliny; závada elektroinstalace může způsobit požár, explozi. Ujetí reakce nebo vznik přetlaku v zařízení by mohl zůsobit vnitřní explozi spojenou s výronem toxického plynu nebo toxické reakční směsi, apod. Vniknutí nekompatibilní látky do zařízení by mohlo zůsobit vnitřní explozi spojenou s výronem toxického plynu nebo toxické kapaliny, apod. 2. Při skladování NL v objektu Pád konstrukčního prvku, požár objektu by mohl způsobit v odměrkách, provozních narušení integrity zásobníku, potrubní trasy s výronem nebezpečného plynu nebo kapaliny; závada elektroinstalace zásobníkách, apod. může způsobit požár, explozi 3. Při uskladňování NL Pád/náraz by mohly způsobit rozvolnění potrubních tras kapalného nebo plynného media během stáčení; chyby obsluhy při stáčecí činnosti mohou být prvotním zdrojem úniku nebezpečného media, popř. přispět k eskalaci havárie. 4. Při vyskladňování NL Pád/náraz by mohly způsobit rozvolnění potrubních tras kapalného nebo plynného media; chyby obsluhy při odběru media do provozu mohou být zdrojem úniku nebezpečného media, popř. přispět k eskalaci havárie.


Strana 50 ze 156



Revize 1

1. Jakékoliv nestandardní stavy a anomálie v průběhu chemických reakcí vedou k přerušení výroby. Havarijní stavy jsou nepřípustné, neboť mohou vést ke vzniku závažné havárie, a proto při vzniku anomálie je výrobní postup okamžitě přerušen. Vznik těchto stavů s možným podílem lidského faktoru je důsledně minimalizován pravidelným školením obsluhy, kontrolou zdravotního stavu, dohledem mistrů, vedoucích výroben, apod. 2. Základním imperativem bezpečné výroby je vždy odstranění všech možných zdrojů úniku NL, možných zdrojů iniciace a tepelného působení. 3. Další zásadou je zabránit přímému styku osob s NL bez předepsaných ochranných pomůcek zajistit vždy signalizaci úniku NL. Místnosti dobře větrat. 4. Nezvládnutelné exotermní reakce nehrozí, neboť je instalována blokace vstupu surovin, popř. lze obsah reaktoru rychle ochladit. 5. Finální výroba produktů obecně vždy spočívá v jejich mechanické úpravě, homogenizaci a finalizaci do podoby finálních výrobků ve schválených objektech. Výroba je prováděna pouze na schválených technologických zařízeních. Zařízení jsou zpravidla staticky spojena se stavbou. Vnější pohon zařízení zajišťují elektromotory, apod. 6. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve výrobnách jsou vyloučeny. 7. Veškeré vyrobené finální výrobky z výroben se ke snížení rizika po naplnění do expedičních obalů vždy odvážejí do skladů podle pokynů mistra, popř. se expedují přímo k odběrateli. 8. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve skladech jsou rovněž vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými se v objektech nezachází a přítomnost cizích NL na pracovišti je v souladu s SVP (správná výrobní praxe) vyloučena. Připustíme-li, že dojde k porušení SVP, pak toto může nastat při nerespektování platných postupů vnitřní dokumentace, nařízení odpovědných pracovníků nebo záměrným, úmyslným či jiným blíže nespecifikovaným zásahem. Každá zjištěná anomálie vede po prvotním zásahu obsluhy v případě eskalace havárie k opuštění pracoviště, aktivaci EPS, popř. SHZ. Následuje zásah HZS podniku Synthesia, a.s. Výsledky posouzení nebezpečných reakcí v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek vyplývají z výrobní náplně jednotlivých SBU. Z hlediska reakcí užitých při výrobě organických chemikálií jsou v areálu používány následující chemické reakce: Alkalické tavení Výroba substituovaných fenolů, aminofenolů alkalickým tavením odpovídajících derivátů sulfokyselin. Význam vlivem vývoje na trhu trvalé klesá. Alkylace Různé typy alkylací, kde se jako alkylační činidlo používá alkohol, dimethylsulfát. Diazotace Aromatické primární aminy se působením směsí dusitanu sodného a nadbytku anorganické kyseliny převádí na diazoniové soli, které slouží jako meziprodukt při výrobě azobarviv, apod. Dimerizace Výroba Stabaxolu dimerizací DIPI za přítomnosti katalyzátoru v inertním prostředí dusíku. Esterifikace Výroba nitrocelulózy. Výroba neustále roste.


Strana 51 ze 156



Revize 1

Fosgenace Výroba aromatických izokyanátů z příslušných aminů, centralitu z N-ethylanilínu, Akarditu, benzimidazolonu, benzoxazolonu, pesticidy, chloridů karboxylových kyselin, atd. reakcí odpovídajícího substrátu s plynným fosgenem v kapalné fázi. Nitrace Nitrace derivátů benzenu za použití různých nitračních činidel (význam vlivem vývoje na trhu trvalé klesá a využití je v útlumové fázi). Oxidace Výroba oxycelulozy oxidací celulózy nebo lintersu směsí dusitanu sodného a kyseliny dusičné. Výroba neustále roste. Sulfonace Sulfonace derivátů benzenu s použitím kyseliny sírové a olea jako sulfonačního činidla (význam vlivem vývoje na trhu trvalé klesá ). Výroba aminů s použitím redukce Výroba aromatických aminů katalytickou hydrogenací vodíkem ve smyčkovém reaktoru BUSS nebo vsádkovém autoklávu, např. TRIDA, AMBF, TTC, atd. Hlavní rizikové faktory z průmyslové činnosti Synthesia, a.s. vyplývají: • z palety zdrojů rizika v areálu, tj. především z množství a druhů vyráběných a zpracovávaných chemických látek nebezpečných pro zdraví obsluhy, • z diskontinuálního malotonážního charakteru výroby, • z neustálých změn ve vyráběném sortimentu látek, • z druhu a specifik používaných chemických reakcí, • z technologických odlišností jednotlivých výrobních článků a operací, • ze stavebních charakteristik výrobních a pomocných objektů, skladů, • ze specifického charakteru práce v chemickém průmyslu, • z dopravních a manipulačních specifik atd. Zdrojem rizika v areálu mohou být: • všechny látky výbušné, hořlavé, toxické či karcinogenní povahy, • technologické procesy, tlakové nádoby a tlakové rozvody, • užité chemické reakce, • sklady a pomocná skladovací zařízení, • doprava a manipulace s nebezpečnými látkami, • údržba a provoz technologických, dopravních, energetických a ekologických zařízení, • nedostatky v činnosti organizace, • nedostatky způsobené zaměstnanci (lidský faktor), • živelné události, • sabotáže nebo teroristické činy. Za zdroje rizika závažné havárie, způsobené nebezpečnými chemickými látkami, lze v areálu Synthesia, a.s. považovat především: • Výrobní a skladovací objekty, kde se skladují a používají toxické zkapalněné plyny (chlor, čpavek), v omezené míře zásobník s kapalným fosgenem uvnitř objektu RY 42e a rozvody plynného fosgenu. Přesah účinků po havarijním úniku za plot areálu lze očekávat pouze v případě čpavku a chloru po fatální velmí nepravděpodobné havárií. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 52 ze 156



Revize 1

Výrobní objekty jednotlivých SBU, kde jsou nebo mohou být iniciovány hořlavé plyny nebo páry organických rozpouštědel jak během zpracování surovin, vlastní výrobě produktů tak i při manipulaci s nimi během jejich stáčení, skladování, čerpání apod. Dosah účinků lze očekávat místní v objektu nebo jeho blízkém okolí. Přesah účinků, po jejich havarijním úniku, za plot areálu lze spolehlivě vyloučit. • Skladovací objekty, kde se skladují roztoky olea v kyselině sírové a dýmavá kyselina dusičná (min. 98%) v zásobníkách. Dosah účinků je dle dosavadních zkušeností vždy místní. • Výrobní objekty s výrobou produktů na bázi fosgenové chemie, kde lze očekávat po havarijním úniku toxické účinky fosgenu, vyráběných izokyanátů a chlorovodíku (reakční zplodina). Dosah účinků je dle dosavadních zkušeností vždy místní. • Výrobní objekty s výrobou nitrocelulózy, kde může být iniciována ve finální sekci vyráběná nitrocelulóza nebo může dojít k uvolnění nitrózních plynů z prokorodovaných zásobníků nitračních směsí, popř. rozkladem nestabilního materiálu. Dosah účinků je dle dosavadních zkušeností vždy místní s velkým vizuálním efektem (oblak NOx). • Přepravu nebezpečných látek uvnitř areálu Synthesia, a.s. Dosah účinků po havarijním úniku lze očekávat dle dosavadních zkušeností vždy místní. Komplexní rozbor možných rizikových situací na vyhodnocených nejzávažnějších zdrojích rizika a jejich segmentace v Synthesia, a.s. je shrnut v Tabulce 2-2. Tabulka 2-2: Rozbor a segmentace rizikových situací na vyhodnocených nejzávažnějších zdrojích rizika v Synthesia, a.s. •

Ozn. A1a

A1b

Riziková situace Zdroj číslo Únik amoniaku 1 ze zásobníku 2 amoniaku– do záchytné jímky 3 na RY 324a nebo N 29 4 5 6 7 8 9

A2a

A2b

Únik amoniaku z více zásobníků amoniaku do záchytné jímky na RY 324a nebo N 29

1 2 3 4 5 6 7 8

Rizikový faktor (zdroj nebezpečí) pád letadla, nehoda projíždějícího vozidla pád jeřábu nebo břemene

Poznámka

Možnost vzniku ZH proražení pláště, potrubí ano proražení pláště, zlomení ano potrubí proražení pláště, zlomení ano potrubí teroristický čin proražení pláště, zlomení ano potrubí, vypuštění obsahu vnější požár nebo exploze proražení pláště, zlomení ano v okolí potrubí koroze netěsnost zásobníku ne poškození 1. spoje potrubí a zásobníku otevření pojistných ventilů deformace podstavce zásobníku pád letadla, nehoda projíždějícího vozidla pád jeřábu nebo břemene

prasknutí sváru

ano

Přetlakem úmyslně poškození zásobníku pádem

ne ano

proražení pláště, potrubí proražení pláště, zlomení potrubí proražení pláště, zlomení potrubí teroristický čin proražení pláště, zlomení potrubí, vypuštění obsahu vnější požár nebo exploze proražení pláště, zlomení v okolí po voj. útoku potrubí koroze netěsnost zásobníku otevření pojistných ventilů Přetlakem úmyslně deformace podstavce Fatální poškození zásobníků zásobníků rozlomením


ano ne ne ano ano ne ne ano

Strana 53 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 Ozn. A3


1

Riziková situace Zdroj číslo Únik amoniaku 1 z potrubí kapalné fáze 2 3 4 5 6

A4

Únik amoniaku 1 z potrubí plynné fáze 2 3 4 5 6

A5

Únik amoniaku 1 z chladícího zařízení 2 3 4 5 6

B1

Únik chloru z 1 železniční 2 cisterny během stáčení 3 4 5 6

B2

Revize

7 Únik chloru ze 1 zásobníku Cl2 ve skladu chloru 2 3 4 5

Rizikový faktor (zdroj nebezpečí) poškození trasy za 2. armaturou pádem předmětu - deformací trhlina v potrubí za 2. armaturou destrukce potrubního mostu netěsnost na přírubě, spoji teroristický čin

Poznámka vznik praskliny

Možnost vzniku ZH ne

plášť, svár

ne

nárazem vozidla

ne

Příruba, šroubení proražení pláště potrubí za 2.armaturou netěsnost na armatuře, příruba, šroubení měření ucpávka, těleso poškození trasy pádem vznik praskliny předmětu - deformací trhlina v potrubí plášť, svár destrukce potrubního nárazem vozidla mostu netěsnost na přírubě, spoji příruba, šroubení teroristický čin proražení pláště potrubí za 1.armaturou netěsnost na armatuře, příruba, šroubení měření ucpávka, těleso poškození trasy kapalného vznik praskliny čpavku pádem předmětu deformací trhlina v potrubí před plášť, svár 1.armaturou destrukce hlavy čerpadla vniknutí kapalné fáze, apod. netěsnost na 2.přírubě, Příruba, šroubení spoji teroristický čin proražení pláště potrubí před 1.armaturou, zlomení potrubí, netěsnost na armatuře, příruba, šroubení měření ucpávka, těleso netěsný plášť cisterny plášť, svár, spoj netěsná 2. armatura, spoj příruba, šroubení ucpávka, těleso pád letadla proražení pláště nárazem projíždějící vozidlo proražení pláště nárazem poškozená kolej, náraz proražení převrácením nebo jiného vagonu nárazem teroristický čin proražení pláště, otevření armatury překážka v kolejišti poškození ŽC nárazem poškození trasy pádem vznik praskliny předmětu - deformací trhlina v potrubí před plášť, svár 1.armaturou poškození spoje potrubí na prasknutí sváru zásobníku netěsnost na 2. přírubě, příruba, šroubení spoji teroristický čin proražení pláště potrubí, zlomení potrubí,


ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano

ano ano ne ano ne ano ne ano ne ano ano ne ano ano ano ne ano

Strana 54 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 Ozn.

C1


1

Riziková situace Zdroj číslo 6 Únik CO ze 1 zásobníku CO 2 3 4 5 6

D1

Únik kapalného 1 fosgenu ze zásobníku na 2 RY 42e 3 4 5 6

D2

Únik roztoku fosgenu v toluenu na RY 32a 2 t COCl2 v 7,6 t toluenového roztoku, popř. 0,7t COCl2 v 3t roztoku cca-5oC na Ry 52

1 2

3 4 5 6

D3

Únik roztoku 1 fosgenu v toluenu na RY 2 32b 1,5 t COCl2 v 6,5 t toluenového roztoku 3 4 5 6

E1

Revize

Únik nitračních 1 kyselin na E 3/1, 2 popř. F 3/1 ze všech zásobníků 3 4 5

Rizikový faktor (zdroj nebezpečí) netěsnost na armatuře, měření poškození trasy pádem předmětu - deformací trhlina v potrubí destrukce potrubního mostu netěsnost na přírubě, spoji teroristický čin

Poznámka příruba, šroubení ucpávka, těleso vznik praskliny plášť, svár nárazem jeřábu apod.

příruba, šroubení proražení pláště zásobníků, rozlomení potrubí s iniciací, netěsnost na armatuře, příruba, šroubení, kompresor měření ucpávka, těleso poškození trasy pádem vznik praskliny předmětu - deformací trhlina v potrubí plášť, svár poškození 1. spoje potrubí prasknutí sváru u zásobníku netěsnost na 2. přírubě, příruba, šroubení spoji teroristický čin proražení pláště potrubí, zlomení potrubí, netěsnost na armatuře, příruba, šroubení, čerpadlo, měření ucpávka, těleso poškození potrubní trasy vznik praskliny pádem předmětu trhlina na zásobníku nebo plášť, svár na 1.přírubě pod zásobníkem destrukce zásobníku požárem, pádem letadla, apod. netěsnost na 2. přírubě, příruba, šroubení spoji teroristický čin proražení pláště zásobníku, potrubí, zlomení potrubí, netěsnost na armatuře, příruba, šroubení měření ucpávka, těleso poškození potrubní trasy vznik praskliny pádem předmětu trhlina na zásobníku nebo plášť, svár na 1.přírubě pod zásobníkem destrukce zásobníku požárem, pádem letadla, apod. netěsnost na 2. přírubě, příruba, šroubení spoji teroristický čin proražení pláště zásobníku, potrubí, zlomení potrubí, netěsnost na armatuře, příruba, šroubení měření ucpávka, těleso pád letadla, proražení pláště zásobníků nehoda na zásobníku Koroze, proražení pláště, zlomení potrubí pád jeřábu nebo břemene proražení pláště, zlomení na zásobník potrubí teroristický čin proražení všech zásobníků vnější požár nebo exploze proražení pláště, zlomení v okolí potrubí


Možnost vzniku ZH ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ano

ano ne ano ne ne ano

ano ne ano ne ano ne ne ne ne

Strana 55 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 Ozn.


Riziková situace Zdroj číslo 6

Revize 1

Rizikový faktor (zdroj nebezpečí) koroze

Poznámka netěsnost zásobníku

Možnost vzniku ZH ne

Následky možných havárií jsou popsány v dalších kapitolách této části BZ. Hlavním rizikem vzniku požáru je: • Iniciace hořlavých plynů, těkavých par organických sloučenin po jejich havarijním úniku a expozici přímým plamenem, elektrickou nebo mechanickou jiskrou, žhnutím ložisek atd. v objektu, dále při neschválené manipulaci se zařízením a porušení schválených předpisů, apod. • Iniciace hořlavého a výbušného prachu používaných surovin nebo vyráběného produktu v procesních zařízeních el. nebo mechanickou jiskrou po výpadku inertizace apod. • Iniciace organické matrice obecně vlivem nestability produktu (NCL v sušících komorách), jeho termického rozkladu (např. při destilačním zpracování organických rozpouštěděl, apod.) • Iniciace přenosem požáru z lesního porostu (semtínská část SBÚ NCL), z hořícího motorového vozidla, el. zkratem z používaného zařízení, sabotáží či teroristickým činem apod. na výrobnu nebo sklad. Přehled možných typů havárií v areálu Synthesia, a.s.: Výron a únik nebezpečných látek Při správné výrobní praxi je závažný fatální únik nebezpečných toxických plynných látek málo pravděpodobný. Jeho případné následky však mohou být velmi závažné, nejsou-li aktivována ochranná opatření. K úniku NL může dojít při selhání obsluhy, nezvládnutých technologických podmínkách, únavou konstrukčních materiálů nebo korozí. Negativní dopad na životní prostředí může mít jen nekontrolovaný únik kapalných toxických látek do kanalizace A, která ústí přímo do řeky Labe. Vybudováním chráněných stáčišť s havarijními jímkami apod. a postupnou resegregací odpadních vod a jejich odvedením na BČOV bylo toto nebezpečí kontaminace kanalizace A prakticky eliminováno. Výbuch oblaku plynu, par nebo prachovzdušné disperze Výbuch oblaku hořlavého výbušného plynu, par nebo prachovzdušné disperze může poškodit i zařízení mimo vlastní objekt. Energie uvolněná při výbuchu může dosáhnout i velmi vysokých hodnot. Po výbuchu následuje sekundární požár, jehož lokalizace je obtížnější než u prvotního požáru, poněvadž průběh hasebního zásahu je ztížen nahromaděnými troskami zařízení, poškozenými nebo neprůjezdnými komunikacemi a poškozeným nebo zničeným zařízením k likvidaci požáru. Škody způsobené druhotným požárem mohou značně převýšit škody způsobené výbuchem. V Synthesia, a.s. je možná výbušná síla z těchto zdrojů v areálu vzhledem ke skladovacím kapacitám apod. omezená, a proto lze očekávat pouze lokální havárie, bez vlivu na okolí vně areálu. Požár technologického zařízení Požár svým sálavým účinkem ohrožuje nejvíce výrobny, sklady a zařízení, kde se pracuje s hořlavými kapalinami. Havárie tohoto typu mohou eskalovat přenesením požáru na okolní objekty a zařízení. Exploze zařízení Exploze zařízení při nezvládnuté exotermické reakci (nejčastěji nitrace) je charakterizována účinkem tlakové vlny a rozmetáním zbytků zařízení do okolí. Fragmenty zařízení mohou narušit těsnost sousedících aparatur a způsobit další následnou havárii. Havárie tohoto typu jsou většinou zaviněny selháním lidského faktoru, porušením technologického postupu nebo Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 56 ze 156



Revize 1

materiálovými vadami. V návaznosti na historii těchto událostí v Synthesia, a.s lze očekávat rovněž pouze lokální havárie, bez vlivu na vnější okolí. Účinky atmosférické elektřiny Bouřková činnost je v pardubické aglomeraci běžná. Vzhledem k tomu, že všechna citlivá zařízení jsou uzemněna a chráněná před bouřkovými vlivy příslušnými zabezpečovacími systémy, je pravděpodobnost zapálení hořlavých výparů málo pravděpodobná. Zařízení pro ochranu před vlivy atmosférické elektřiny jsou v předepsaných intervalech kontrolována. Provozy, kde by k této nehodě mohlo dojít, jsou v době intenzivní bouřkové činnosti odstaveny. Jedná se o výrobnu vitamínu D2 v objektu RY 121, popř.výrobu diethyletheru na RK 3. Pád letadla Vzhledem k tomu, že nad areálem SemtinZone je vyhlášena bezletová zóna, a každý přelet letadel pod hranicí cca 3000 m podléhá zvláštnímu schvalovacímu režimu, je událost tohoto typu málo pravděpodobná. Teroristické akce Možnost teroristických akcí vůči Synthesia, a.s. je dána jednak kumulací rizikových zařízení v areálu a v ne poslední řadě pak výsledným psychologickým efektem této akce. Nepřetržité a důsledné střežení bezpečnostní službou, ochranné oplocení a další používané bezpečnostní systémy + preventivní opatření toto riziko však výrazně snižují až eliminují U stěžejních zdrojů rizika ZH v Synthesia, a.s., které byly zmapovány v kap. 1.3.1 Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení viz: „Tabulka 1-9: Popis vyhodnocených zdrojů rizika“ lze uvažovat v podstatě se třemi alternativami úniku škodlivin (nebezpečných látek): • Únik NL bez iniciace nebo intoxikace osob • Únik NL s iniciací, popř. intoxikací - lokálního omezeného významu • Masivní únik NL s iniciací a možnou eskalací nehody, popř. rozsáhlou intoxikací okolí Komplexnější pohled na možný vývoj nehodové události na analyzovaných jednotkách Synthesia, a.s. v návaznosti na výše uváděné členění se nabízí v rámci aplikace metody CPQRA - (Chemical Process Quantitative Risk Analysis) - viz Obrázek 2-1, který prezentuje vývojový strom potenciálních událostí při uvolnění nebezpečných látek. Tento vývojový strom událostí může být aplikován v podstatě na každý obecný nehodový případ v Synthesia, a.s. Přijmeme-li filosofii vývojového stromu nehod podle Obrázku 2-1, pak v případě, že nedojde k úniku významnějšího množství nebezpečné látky je celá "nehodová událost" řešena jako běžná provozní nehoda stávajícími osvědčenými postupy (odčerpáním uniklé látky, asanací na místě apod. ). Ostatní případy jsou popsány ve smyslu členění A, B a C. Jiná situace pochopitelně nastane, dojde-li k uvolnění významnějšího množství nebezpečné látky. V případě analyzovaných jednotek můžeme rozlišovat v souladu s výše uváděným členěním (A, B, C) několik konkrétních alternativ: Únik nebezpečné látky bez iniciace: a) ve formě plynného mraku, např. Cl2, amoniaku, fosgenu, par hořlavin, atd. b) ve formě kapaliny (např. toluenu, izokyanátů, apod.) Vývoj událostí v této "příznivé" alternativě – bez iniciace - je následující:


Strana 57 ze 156



Revize 1

ad Aa1) plynný mrak NL Mrak škodliviny se šíří ve směru větru a pokud nedojde podle této alternativy k vnější iniciaci (v případě hořlavin) mraku, popř. intoxikaci okolí s výskytem osob, plynný mrak se vlivem příznivé turbulence v přízemních vrstvách atmosféry zředí natolik, že se koncentrace toxických plynů dostane pod zraňující koncentraci a nebo za zvlášť příznivých okolností dojde k totálnímu rozptýlení plynného mraku bez jakékoliv zaznamenané intoxikace okolí. V případě hořlavých a výbušných par se koncentrace dostane pod spodní mez výbušnosti a k ohrožení nedojde. ad Aa2) - speciální případ – zkondenzování NL z plynného mraku Plynný mrak škodliviny nad bodem varu se šíří ve směru větru a vlivem klimatických poměrů (mráz, ochlazení, apod.) páry škodliviny (např. fosgenu) zkondenzují a vytvoří se malá sekundární kaluž. Za příznivějších podmínek se kaluž zvolna odpaří a páry jsou turbulentním prouděním disipovány zpět do atmosféry. K sekundárnímu ohrožení okolí intoxikací, buď dojde nebo nedojde. Velmi nepravděpodobné v podmínkách Synthesia, a.s. Obrázek 2-1: Vývojový strom událostí při úniku toxických nebo hořlavých NL

Poznámka: BLEVE - Boiling Liquid Exploding Vapour Explosion ad Ab) Unikne-li škodlivina, např. toluen, izokyanáty, metanol, aromatické aminy, dichlorbenzen apod. ve formě kapaliny bez zahoření, dojde zpravidla vždy nejprve ke kontaminaci výrobny. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 58 ze 156



Revize 1

Vzniklá situace je řešena buď vlastními silami VO nebo ve spolupráci s HZSP dle povahy uniklé látky vhodnou asanací (odčerpáním, sorpcí, neutralizací apod.). Vzhledem k vysokým bodům varu většiny používaných kapalin je zpravidla tvorba plynného mraku a vznik explosivní směsi se vzduchem málo pravděpodobný. V případě hořlavých a zároveň toxických látek však hrozí místní intoxikace toxickými nebo dráždivými parami. Při úniku látky (s iniciací lokálního významu) může být vývoj následných událostí abstrahován opět následujícími alternativami: • Látka se uvolní ve formě plynného oblaku. • Látka se uvolní ve formě kapaliny a dojde k jejímu zahoření. ad 1) V souladu s filosofií Obrázku 2-1 můžeme v tomto případě rozlišovat čtyři alternativy: Plynný oblak, např. CO, par hořlavých kapalin se ihned po uvolnění iniciuje a objeví se plamen – scénář Ba1. Plynný oblak hořlaviny se šíří ve směru větru a po iniciaci exploduje – scénář Ba2, Bb1. Plynný oblak hořlaviny se šíří ve směru větru a po iniciaci se objeví plamen – scénář Ba3, Bb2. Plynný oblak hořlaviny se šíří ve směru větru, páry hořlaviny zkondenzují a vytvoří se kaluž, která po iniciaci začne hořet – scénář Bb4. scénář Ba1) Okamžitě po úniku par hořlaviny (ze zásobníku, z kolony) se oblak par iniciuje a zařízení začne hořet. V podmínkách Synthesia, a.s. je únik plynného oblaku s iniciací uvnitř objektů pravděpodobný. Často je však vzniklý plynný oblak (přehřáté páry) pozitivně vznášivý a nenajde se iniciační zdroj (zařízení je Ex provedení). scénář Ba2) Po úniku hořlaviny se plynný oblak šíří ve směru přízemního větru a po iniciaci v prostoru zásobníku, procesního aparátu nebo v blízkém okolí exploduje, přičemž je atakováno explozí jak bezprostřední okolí, tak případně i primární zařízení. V podmínkách Synthesia, a.s. je únik plynného oblaku s iniciací mimo objekt velmi nepravděpodobný, neboť vzniklý oblak je buď pozitivně vznášivý (přehřáté páry) a nenajde se iniciační zdroj nebo množství plynné hořlaviny nedosáhne kritické meze pro svoji iniciaci do exploze. scénář Ba3) Plynný oblak hořlaviny se šíří ve směru přízemního větru a po iniciaci v prostoru zařízení nebo v blízkém okolí se objeví plamen (oblak vyhoří bez výbuchu – flash fire). V podmínkách Synthesia, a.s. je únik plynného oblaku s iniciací mimo objekt velmi nepravděpodobný, neboť vzniklý oblak je buď pozitivně vznášivý (přehřáté páry) a nenajde se iniciační zdroj nebo množství plynné hořlaviny nedosáhne kritické meze pro svoji iniciaci do exploze. scénář Ba4) Plynný mrak hořlaviny (po úniku, např. z destilační kolony) se šíří ve směru větru a vlivem klimatických poměrů (mráz, ochlazení, apod.) páry nebezpečné látky zkondenzují a vytvoří se kaluž. Velmi nepravděpodobné v podmínkách Synthesia, a.s. Možnost, že dojde k iniciaci vykondenzované kaluže a kaluž začne hořet s přenesení ohně z kaluže na primární zařízení - kolonu je vzhledem k charakteru používaných látek, je hodnocena jako velmi nepravděpodobná. Obdobný strom událostí v souladu s Obrázkem 2-1 lze vygenerovat, dojde-li k uvolnění látky ve formě kapaliny a následnému iniciačnímu ději. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 59 ze 156



Revize 1

V tomto případě můžeme rozlišovat následující možnosti: • Kapalina se prakticky ihned zplyňuje na místě nehody a vzniklý mrak par se pohybuje ve směru větru a po iniciaci exploduje – scénář Bb1. • Kapalina se prakticky ihned zplyňuje na místě nehody a vzniklý mrak par se pohybuje ve směru větru a po iniciaci se objeví plamen – scénář Bb2. • Kapalina se prakticky ihned zplyňuje na místě nehody a vzniklý mrak par se pohybuje ve směru větru, páry zkondenzují a vytvoří se kaluž, která po iniciaci začne hořet – scénář Bb3. • Kapalina po úniku z aparátu, technologické trasy vytvoří kaluž kapaliny, která se vypařuje, iniciuje se a začne hořet – scénář Bb4. • Kapalina po úniku z trasy vytvoří kaluž kapaliny, která vytvoří prapor par ve směru větru a po iniciaci praporu se objeví plamen a kaluž začne hořet – scénář Bb5. Z výše uváděných možností úniku kapaliny znamená skutečné ohrožení pouze scénář Bb1, který může nastat po fatálním úniku kapalného čpavku do záchytné vany. uniklá látka ve formě plynu ihned exploduje - např. CO po úniku ze zásobníku nebo teoreticky páry toluenu, etanolu z hlavy destilační kolony po iniciaci - (varianta C). Dalším možným zdrojem rizika v Synthesia, a.s., avšak lokálního charakteru se jeví: - vakuová destilace izokyanátů, resp. kondenzace izokyanátů v kondenzátorech, kde se používá vodní chlazení; - alkoholizace NCL v alkoholizačních lisech (iniciace par alkoholu stlačením) - rozpouštění sodíku v terc.-amylalkoholu za varu I přes použití nejkvalitnějších materiálů, nelze zcela vyloučit možný průnik vody netěsností, trhlinou do kondenzačního prostoru a následující reakci vody s parami izokyanátů, popř. průnik vody do vařáku terc.amylakoholu se sodíkem. Vývojový strom nehodových stavů pro přisávání vzduchu nebo vody do vakuové kolony při destilaci IK uvádí Obrázek 22. Obrázek 2-2 : Vývojový strom událostí s přisáváním vzduchu nebo vody do destilační jednotky


Strana 60 ze 156



Revize 1

Přisávání vzduchu do vakuové destilace může být: 1. Bez vlivu (např. nevýznamné přisávání vzduchu netěsnostmi na koloně či trasách). 2. Příčinou nehodového stavu (např.: Přisáváním vzduchu vážnými netěsnostmi na koloně, vstupních či výstupních trasách, by docházelo ke zvýšenému strhávání par IK do odlučovače a vakuové stanice. Přisátí vody by vedlo k reakci s parami IK, tj. ke generování tepla - lokálnímu přehřátí a k tvorbě velkého množství CO2. Náhlý vzrůst tlaku v kondenzační sekci by mohl přetlakem ohrozit vakuovou stanici - vyfouknutí toluenu z toluenokružné vývěvy s možnými dalšími následky.). 3. Vnitřní požár kolony Závažné pro provoz vakuové destilace IK jsou nehodové stavy charakterizované body 2. a 3. V případě prostého stripování suchým vzduchem se vzduch chová v podstatě jako inert a není za daných teplot a látkového složení iniciačním faktorem. Praktickým důsledkem tohoto přisávání je zhoršování režimu destilace (viz ad1), což je provázeno: • Zvyšováním úletu organických par do vývěv, čímž vzrůstá významně množství IK fáze v odlučovači a v toluenu toluenokružné vývěvy. • Může se zhoršovat ostrost oddělení. • Klesá účinnost kondenzátorů. Jiná situace nastane, je-li přisávána voda. Za určitých mezních podmínek by mohlo vlivem tepla a uvolněného oxidu uhličitého teoreticky dojít až k destrukci destilační jednotky vnitřním fyzikálním výbuchem. Dalším typem lokálních havárií jsou nehody vedoucí k explozi či požáru organických prachů během sušení a homogenizace s možností eskalace děje (exploze sekundárně rozvířeného prachu v dopravníkových trasách, popř. i ve vnitřním prostoru výrobny). Při generování možných scénářů nehod, které mohou nastat během finalizace, lze v hrubším přiblížení z hlediska následků havárie uvažovat v podstatě dvě alternativy: • Produkt je iniciován v místě finalizace, ale nehoda má pouze lokální charakter • Produkt je iniciován a dojde k eskalaci nehody (exploze sekundárně rozvířeného prachu v dopravníkových trasách, popř. i ve vnitřním prostoru výrobny) Specifickým případem havárie je "tepelný výbuch" nevhodně skladovaného nebo nestabilního materiálu, která zatím nebyla v Synthesia, a.s. prokázána, a proto není předmětem hodnocení. Komplexnější pohled na možný vývoj nehodové události při manipulaci s práškovitým materiálem nabízí metoda CPQRA - (Chemical Process Quantitative Risk analysis), viz následující Obrázek 2-3, který presentuje vývojový strom potenciálních nehod disperzí prachu. Nehody tohoto charakteru mají rovněž jen místní dosah.


Strana 61 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-3 : Vývojový strom potenciálních nehod způsobených disperzí prachu

V návaznosti na filosofii tohoto vývojového stromu nehod v případě, že dojde k uvolnění hořlavého výbušného prachu (HVP) ze zařízení, např. k jeho rozsypání kolem venuletu, avšak ne k jeho rozvíření (disperze je flegmatizována ), je nehodová událost řešena jako běžný únik a likviduje se osvědčenými postupy (smetením prachu, odsátím schváleným průmyslovým vysavačem) a jeho řádným uložením do určených obalů. Jiná situace pochopitelně nastane fluidizuje-li disperze HVP (např. ve venuletu, přepravní trase). V daném případě můžeme rozlišovat v souladu s výše uváděným členěním několik variant vývoje situace : 1.) Únik media bez iniciace Typ události " A1" Prachová disperze HVP se vzduchem unikne (např. z otevřeného venuletu, ze spodního výpadu produktu přes šnekový dopravník ), nedojde k její iniciaci, avšak vytváří se prachové úsady na podlaze, zařízení, stěnách výrobny apod., čímž je vytvářeno potenciální nebezpečí pro sekundární (eskalační) děje. 2.) Únik disperze s vnější iniciací Disperze HVP se vzduchem unikne z venuletu a mimo vlastní venulet, např. ve výpadu nebo dopravní trase dojde k iniciaci disperze (elektrostatickou, mechanickou jiskrou apod.). V daném případě můžeme rozlišovat dva typy možného vývoje události: Separovanou vnější explozi - typ “A2“ Explozivní hoření s eskalací - typ “A3“ Scénář A2: Disperze HVP po úniku z mateřského aparátu je iniciována, např. v dopravní trase externím iniciačním zdrojem (např. elektrostatickou nebo mechanickou jiskrou) a může dojít k separované explozi několika m3 nasycené disperzní směsi (cca 500 g prachu/m3 ) s tlakovými projevy, výšlehem plamene, ale bez eskalace. Scénář A3: Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 62 ze 156



Revize 1

Disperze HVP je po úniku z venuletu iniciována, např. v dopravní trase, iniciačním zdrojem, přičemž následující děj má charakter explozivního hoření, kterého se zúčastní i rozvířený HVP z otevřeného venuletu, popř. z homogenizátoru. Důsledkem tohoto nepříznivého průběhu jsou tlakové projevy, požár venuletu, dopravní trasy, homogenizátoru atd., sekundární zvíření usazeného prachu na podlaze a stěnách výrobny s možností eskalace do sekundární exploze a rozsáhlého požáru výrobny. 3.) Disperze je iniciována uvnitř venuletu Tento případ představuje z hlediska možných následků nejhorší variantu, neboť může dojít k vážné destrukci zařízení s fragmentací a požárem zařízení. Z hlediska průběhu můžeme očekávat dvě varianty vývoje: Lokalizovaná exploze uvnitř venuletu - typ B1, Exploze uvnitř zařízení s vnější eskalací - typ B2 Scénář B1: Disperze HVP uvnitř venuletu je iniciována, např. mechanickou jiskrou, horkým povrchem přehřátého ložiska, el. jiskrou v důsledku zkratu apod., přičemž v důsledku intenzivní aspirace dojde k explozi uvnitř zařízení s charakteristickými tlakovými projevy. V důsledku příznivého fyzikálního průběhu exploze, včasným odventilováním přetlaku, popř. není v periferních zařízeních vytvořena zádrž prachu, nedojde k eskalaci děje. Výšleh plamene neiniciuje další materiál v okolí. Scénář B2: Počáteční průběh je obdobný jako v případě B1, avšak v důsledku vytvoření zádrže prachu v dopravních trasách a v okolí venuletu na podlaze dojde k eskalaci děje, neboť po počáteční explozi uvnitř zařízení dojde k mechanickému posunu venuletu, narušení technologických propojení, rozvíření prachu jak v dopravních trasách tak i usazeného prachu. Výsledkem eskalace je sekundární exploze s možnou fragmentací zařízení a požár výrobny. Tento průběh havárie může mít při neexistenci odlehčovacího zařízení závažné důsledky jak na zařízení tak i na výrobnu. Shrnutí: Vzhledem ke skladbě nebezpečných látek, jejich fyzikálně-chemickému charakteru, faktografických údajů o výskytu a průběhu havárií v Synthesia, a.s. za více než 80 let provozování chemické výroby, vycházíme z představy, že pro analýzu rizik v rámci Synthesia, a.s. je účelné rozlišovat z hlediska možných následků tyto zobecněné scénáře závažných havárií s možným přesahem do vnějšího okolí : • scénáře pro únik toxického plynu (chlor, amoniak, fosgen, CO, nitrózní plyny) • scénáře pro únik hořlavého, výbušného plynu ( CO, NH3 ) a par hořlavých kapalin Dále jsou to scénáře havárií vyslověně lokálního významu uvnitř areálu bez přesahu do vnějšího okolí: • scénáře pro únik hořlavých kapalin v úložištích nebo na provoze; • scénáře pro přisávání vlhkého vzduchu či vody netěsnostmi do vakuových kolon s citlivými nekompatibilními látkami, např. izokyanáty (např. na RY 32, RY 42 apod.); • scénář s průnikem vody z vodního chladiče do reaktoru a její reakce s nekompatibilním obsahem reaktoru; • scénáře vnitřního výbuchu uvnitř zařízení nezvládnutou exotermní reakcí (rozklad použité nitrační směsi s uvolněním NOx přetlakem, rozklad NC v komorách, apod.); • scénáře exploze hořlavého výbušného prachu uvnitř či vně zařízení Tyto scénáře byly vyhodnoceny v samostatných AR příslušných zařízení a nejsou předmětem této BZ Synththesia, a.s. 2016 dle z. 224/2015 Sb. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 63 ze 156



Revize 1

Scénáře s únikem zemního plynu ze středotlakého rozvodu byly pro velké odstupové vzdálenosti od vnějšího okolí, vnějších subjektů a aplikovaných ochran po orientačních propočtech vyřazeny jako minoritní, a rovněž nejsou ani dle dosavadních zkušeností v Synthesia, a.s. v současné době prekursorem sekundárních havárií. Provozy s velkou spotřebou zemního plynu už nejsou ani provozovány. Nově je provozován plynový kotel v SBU Energetika, kde je zpracován vlastní HP. 2.1.2 Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku Vlivem možných situací nacházejících se mimo areál Synthesia, a.s. se v tomto případě označují zdroje rizika, které se nacházejí mimo hranice analyzovaného zařízení/objektu, které však mají potenciál způsobit havárii na analyzovaném zařízení nebo objektu. Tyto vnější příčiny mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) a nebo jsou důsledkem úmyslné či neúmyslné lidské činnosti. Jednotlivé možnosti a jejich vliv na bezpečný provoz analyzovaného zařízení jsou uvedeny a posouzeny v následujících Tabulkách 2-3 a 2-4. Tabulka 2-3: Možné vnější zdroje rizika přírodního původu Přírodní zdroje rizika (ZR) Srážková činnost Déšť, přívalové deště, kroupy, sníh.

Vítr

Atmosférická teplota

Atmosférický tlak Sluneční záření Atmosférická vlhkost (mlha, mráz) Bouřková činnost (úder blesku)

Vliv podzemních vod Stav podloží, petrografie a stratigrafie, atd. Seismicita Aktivní geodynamické jevy (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Vulkanická činnost Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality

Možné důsledky Většinou bez výrazných následků na výrobní činnost. Možnost sesuvů svahů; zatékání do objektů, vlhkost může způsobovat urychlení koroze stavebních konstrukcí, stabilitu skladovaného materiálu Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí budov na skladovaný materiál Relativně bez vlivu. Cyklické střídání teplot může vést k pnutí a namáhání stavebních konstrukcí Bez vlivu Bez vlivu. Materiál je skladován uvnitř objektů. Může způsobovat urychlení vnější koroze kovových částí objektů. Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada ochranné bleskosvodné klece, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k požáru a následné explozi objektu

Bez vlivu (nebo výskyt vyloučen) V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny

Poznámka Přívalové deště neměly za dobu provozování dosud vliv na vlastní objekty a skladovaný materiál. Záplavy jsou vyloučeny. Možnost exploze tímto vlivem je nepravděpodobná Možnost exploze tímto vlivem je nepravděpodobná

Málo pravděpodobné pro chráněné objekty. Reálné nebezpečí hrozí pouze pro výrobnu calciferolu RY 121 a ve výrobně diethyletheru RK 1, kde jsou aplikována vždy ochranná opatření

V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny Výskyt vyloučen nebo se nepředpokládá.

Bez vlivu Výskyt vyloučen Bez vlivu. Výjimečně by mohl výskyt zvěře, hlodavců, kun a zajíců způsobit havárii elektrorozvodů. Vesmírná tělesa (např. pád Poškození nebo zničení objektu dopadem Extrémně nepravděpodobné meteoritu) tělesa a následnou explozí a požárem Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 64 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-4: Možné vnější zdroje rizika způsobené lidskou činností Lidská činnost Exploze v objektu

Důsledek Poškození nebo úplné zničení technologického zařízení, stavební konstrukce objektu. Rozlet fragmentů Zasažení okolních objektů (trosek zařízení, objektu Zasažení nekrytých osob po explozi) Myslivecká činnost Iniciace explosivního nebo hořlavého materiálu střelou Požár okolního lesa

Poznámka Málo pravděpodobné Velmi málo pravděpodobné Velmi málo pravděpodobné

Odstřel zvěře v areálu Synthesia, a.s se provádí pouze v prostoru RNL. Možnost přenosu požáru na skladovací objekty. Velmi málo pravděpodobné. Požár lesa může ohrožovat sálavým teplem jak V Synthesia, a.s. toto nehrozí. vlastní objekty tak skladovaný hořlavý materiál. Možnost ohrožení obsluhy v objektu nebo areálu. Pravděpodobné Poškození nebo úplné zničení objektů. Extrémně nepravděpodobné při Poškození objektu Málo pravděpodobné

Únik toxické látky Pád letadla Náraz kamionu neopatrné manipulaci Vliv silniční nebo Únik přepravovaných medií z havarovaného Málo pravděpodobné. Areál je železniční dopravy nebo dopravního prostředku sice rozsáhle zavlečkován, avšak rychlost pozemní události při ní dopravy i lokotraktorů je omezena dopravními značkami a interními nařízení. Vliv dálkových Únik přepravovaných medií z potrubní trasy. Velmi nepravděpodobné i pro potrubních tras plynovodů V okolí je omezený výskyt těchto potrubních VTL přivaděč zemního plynu, nebo událostí v nich který je situován mimo místa systémů. většího výskytu osob. Vliv hospodářských nebo Exploze objektu v areálu Explosia a.s. může Pravděpodobné vojenských objektů nebo ovlivnit výrobní provozy SBU NCL v semtínské událostí v nich části areálu. Únik toxického plynu z Norbrook, s.r.o. může Pravděpodobné narušit provoz Synthesia, a.s. v rybitevské části areálu. Důsledky těžby surovin Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál nebo staré důlní činnosti Terorismus, kriminální Poškození nebo zničení objektů, zařízení Velmi málo pravděpodobné, činnost s možnou následnou explozí, požárem, výronem neboť areál je velmi omezeně toxických plynů. přístupný a je trvale střežen.

V širším okolí areálu jsou provozovány průmyslové činnosti, které by mohly ovlivnit negativně prevenci ZH v areálu Synthesia, a.s. Vnější riziko proto představují na základě tohoto rozboru následující situace: • Nekontrolovaný požár, který může být do areálu přenesen z některých nejbližších objektů Explosia a.s. nebo z okolního lesa po úderu blesku, popř. byl založen úmyslnou lidskou činností. • Tlaková vlna z exploze některého objektu v Explosia, a.s., která může ovlivnit výrobní činnost SBU NCL v semtínské části. • Únik toxického plynu z Norbrook, s.r.o. může narušit provoz Synthesia, a.s. v rybitevské části areálu. • Nové ohrožení představují tzv. „lampióny štěstí“ (plamenem svíček), které se nekontrolovaně dostávají občas nad areál SemtinZone. • Požár kamionu v areálu, který nakládá nebo přepravuje zkapalněné toxické plyny, popř. odváží průmyslové trhaviny z areálu, apod. • Pád vojenského či civilního letadla, vrtulníku do areálu po porušení povolené letové hladiny. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 65 ze 156



Revize 1

• Kriminální a teroristická činnost. Vnější zdroje rizika pro Synthesia, a.s. v chemickém areálu představují: • Explosia a.s.( výroba a skladování výbušnin) zařazena v kategorii „B“; • Norbrook s.r.o. (výroba farmaceutických látek, skladován kapalný HCl, NH3,) – nezařazen; • VÚOS, a.s. (100% dceřiná společnost Synthesia, a.s.) – zařazen v kategorii „B“; • Unipetrol doprava s.r.o. (železniční vlečková doprava NL v chemickém areálu především pro Synthesia, a.s.), zařazen v kategorii „B“. Možnosti ovlivnění činností a provozu Synthesia, a.s. těmito společnostmí jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 2.1.2.1 Vnější rizika z Explosia a.s. Problematika bezpečnostních aspektů výroby výbušnin ve vztahu k okolí je řešena vyhláškami ČBÚ, které definují podmínky pro zřizování a provoz objektů ve kterých jsou vyráběny, zpracovávány a skladovány výbušniny. Konkrétně, stanovení bezpečnostních vzdáleností, resp. bezpečnostních okruhů v civilní sféře, určuje vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb. a vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb. v pozdějším znění. Výrobní a skladovací objekty jsou z hlediska obložení zatříděny a hodnoceny dle kategorií zpracovávaných a skladovaných výbušnin. Podklady pro stanovení bezpečnostních ochranných pásem vychází z kolaudačních rozhodnutí výrobních objektů a skladů, kterými je stanoveno povolené obložení konkrétními kategoriemi výbušnin. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb. (resp. 99/1995 Sb.) definuje následující pojmy: • Obložení - nejvýše povolené množství výbušnin v kg v daném objektu • Bezpečnostní vzdálenost - nejmenší dovolená vzdálenost od ohrožujícího objektu k objektu ohroženému • Bezpečnostní okruh - vzdálenost, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození ohroženého objektu • Bezpečnostní pásmo - prostor vymezený minimálním a maximálním bezpečnostním okruhem Platná právní úprava postihuje veškerou výrobu, zpracování a skladování výbušnin a zohledňuje některé nejnovější poznatky (k úrovni roku 1995), charakterizující rizika, vyplývající z manipulace s výbušninami ve vlastní výrobě a skladech výbušnin (tzv. vnitřní bezpečnostní pásma 1-2, platná pro stanovení vzdálenosti mezi objekty uvnitř výbušinářského areálu) resp. rizika, projevující se vně výbušinářského areálu v případech náhodného výbuchu (tzv. vnější bezpečnostní pásma 3-5, platná pro vzdálenosti ohrožených objektů nejrůznějších typů a významnosti, které s výrobou výbušnin vůbec nesouvisejí). Charakteristika bezpečnostních pásem od ohrožujících objektů je shrnuta v následující tabulce 2-5. Tabulka 2-5 : Charakteristika bezpečnostních pásem Bezpečnostní Charakter ohroženého objektu pásmo 1

2

3 4

sklady a výrobní objekty tříd nebezpečí B,C,D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny, střelnice objekty bez neb. výbuchu, , správní , sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice obce bez souvislé výškové zástavby

Stupeň poškození objektu nedojde k přenosu detonace destrukce objektu, úplné rozrušení budov poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken částečné poškození zasklených oken


Strana 66 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 5


Revize 1

Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, náhodné poškození zasklených oken významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např., velká obchodní střediska

Z hlediska Synthesia, a.s. je relativně bezproblémové první bezpečnostní pásmo, které leží plně v areálu Explosia a.s. a týká se především vzájemných vzdáleností jednotlivých výrobních a skladovacích objektů s tím, že povolená a využívaná obložení respektují požadavky uvedených vyhlášek. Po vyčlenění Explosia a.s. ze Synthesia, a.s. však jsou problematické vzdálenosti mezi některými objekty oddělení střelivin (B) a objekty SBU Nitrocelulóza (alkoholizace NC, regenerace rozpouštědel) Synthesia a. s. druhého bezpečnostního pásma. Územní plán města Pardubice byl schválen 4.9. 2001 a celkový rozsah zanesených bezpečnostních okruhů 2 a 3 vzhledem k Synthesia, a.s. je patrný z Obrázku 2-4. Obrázek 2-4: Zákres 2. a 3. bezpečnostního pásma Explosia a.s. v UP města Pardubice


Strana 67 ze 156



Revize 1

Z provedeného vyhodnocení možných účinků havárií v Explosia a.s. uvedených v Bezpečnostní zprávě Explosia 2015 v Části III lze vyvodit následující závěry: Naprostá většina fatálních havárií z objektů Explosia a.s. se projeví účinky VRV na nejohroženější vnější subjekty přetlakem pod 5 kPa, tj. pod přijatelnou zdravotní mezí pro člověka, tj. společenské a individuální riziko je nulové. Vyššími účinky havárie z objektů Explosia, a.s. z hlediska možného přetlaku jsou ohroženy následující objekty SBU NCL, Synthesia, a.s.: Ohrožený vnější subjekt Synthesia, a.s. Objekty SBU NCL

Společná jídelna M 2

Zdroj rizika – objekt Explosia a.s. A 5, B 46, B 52, H 26 D 16, D 17, C 8 B 12, B 61, B 72 B 21, B 53, B 89, B 92 B 91, B 95, B 96 C 9, C 11, C 12, A 5, H 26 C 8, C 7

Maximální přetlak v kPa 5,1 – 5,4 5,5 6,2 – 6,8 7,1 – 8,4 11,7 – 12,3 5,5 – 6,0 7,4 13,6 – 13,7

Zaměstnanci Synthesia, a.s. a cizích organizací v dosahu účinků mohou, ale také nemusí utrpět lehké poranění. 2.1.2.2 Rizika z objektů a zařízení Norbrook s.r.o. Při nadprojetové fatální havárií na výstupním potrubí sběrače čpavku u objektu RY 133 se může uvolnit dvoufázovým výtokem během 15 minut až cca 1400 kg kapalného čpavku. Maximální dosah nebezpečné IDLH koncentrace čpavku bude činit až 423 m. Možnost exploze par NH3 je jen v místě úniku s dosahem destruktivních účinků do 40 m. Byl vyhodnocen katastrofický scénář požáru 30% etanolického roztoku HCl v záchytné jímce v úložišti u objektu RY 133. Výsledky výpočtu pro třídu stability D, vítr 2 m/s : Dosah nebezpečné IDLH koncentrace chlorovodíku ( 100 ppm ) bude 287 m. Počet ohrožených lidí: 9 osob Dosah smrtící koncentrace HCl (1000 ppm) bude 89 m. Počet možných obětí : 1 osoba Při inverzních podmínkách (do 100 m ), rychlost větru 1 m/s a vysoké relativní vlhkosti lze očekávat následující následky: Dosah nebezpečné IDLH koncentrace chlorovodíku ( 100 ppm ) bude 412 m. Počet ohrožených lidí : 20 osob Dosah smrtící koncentrace HCl (1000 ppm) bude 127 m. Počet možných obětí : 2 osoby V roce 2009 byla ve firmě Norbrook s.r.o. instalována zdrojová stanice HCl, pro kterou bylo provedeno vyhodnocení možných následků úniku chlorovodíku po fatální havárii při nepovolené manipulaci se sudem před objektem RY 133, únik přes ventil DN10, teplota okolí +1oC, vysoká vlhkost – Tabulka 2-6. Tabulka 2-6 : Maximální dosahy účinků z fatální havárie sudu HCl před objektem RY 133 Rychlost větru Dosah zraňujících účinků 50 ppm teoretický/korigovaný ( m) Dosah zraňujících účinků 100 ppm teoretický/korigovaný ( m) Dosah usmrcující koncentrace 1000 ppm teoretický/korigovaný ( m)

1 m/s 1078 / 647 763 / 458 213 / 85

2 m/s 921 / 553 643 / 386 184 / 74

3 m/s 761 / 457 540 / 324 159 / 64

Průměrná rychlost úniku chlorovodíku přes ventil DN10 je při teplotě 25oC cca 145,6 kg HCl/min se snižující se teplotou okolí tato rychlost klesá. Doba dvoufázového úniku cca 5 minut. Z výsledků je zřejmé, že okraj obce Rybitví nebo místa eventuálního výskytu obyvatelstva vně areálu mohou být při této nepovolené manipulaci se sudem zasaženy Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 68 ze 156



Revize 1

krátkodobě zraňujícími koncentracemi chlorovodíku. Vzhledem k síle zdroje však nelze očekávat 60 minutovou expozici. Závažné účinky havárie proto budou lokalizovány výhradně v areálu Synthesia, a.s. Ohrožena bude obsluha v cca 130 m vzdáleném objektu Ry121Výroba Calciferolu. 2.1.2.3 Rizika z činnosti Unipetrol doprava s.r.o. Rizika z přepravní činnosti Unipetrol Doprava s.r.o. v areálu vyplývají z charakteru přepravovaných NL a specifik vlečkové přepravy. Jako nejzávažnější možné havárie lze očekávat havárie spojené s únikem čpavku a chloru z železničních cisteren. Následky úniku těchto látek korespondují s obdobnými haváriemi hodnocenými v Synthesia, a.s. a jejich případné následky jsou závislé na poloze místa úniku vůči objektům Synthesia, a.s., apod. 2.1.3 Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie Chemická výroba v areálu Synthesia, a.s. je provozována již od 20. a 40. let minulého století a systematická evidence havárií a jejich příčin existuje již více než 80 let. V následující Tabulce 2-7 jsou uváděny hlášené havárie v areálu stávající Synthesia, a.s., které názorně dokládají příčiny a následky havárií. Tabulka 2-7: Hlášené průmyslové nehody v areálu Synthesia, a.s. v letech 1980 - 2015 Datum Rok Místo

Událost

Příčina nehodové události

13.4.1988 Organika

Únik fungicidu do kanalizace na RY 42

Ulomená lopatka míchadla venuletu prorazila výpusť a Škoda 19 191 Kč operace unikla

Požár v objektu RY 123

Kouření obsluhy

1.7.1989 UMA 19.9.1989 Organika 20.6.1992 Organika

Škoda 2 630 779 Kč

Koroze potrubního sváru a únik Škoda nevyčíslena oxidu sírového z aparatury DMS Průnik par DEE kabelovým Výbuch a následný požár výrobny 1 těžký a 1 lehký úraz kanálem a výbuch par DEE v vitaminu D2 (RY 121) Škoda 7,5 mil. Kč elektrorozvodně Únik kapal. oxidu sírového na RY 42

12.7.1992 Únik bromu ze zásobníku na RY 71b Organika 14.4.1993 Havárie v objektu ZL 1 Energetika 8.8.1993 Požár ve výrobně RY 142 Barviva 30.7.1994 Organika

Následky nehody

Únik chloru ze zásobníku na RY 32b

Vada armatury a únik bromu

Škoda 33 515 Kč

Havárie kotle

Škoda 394 600 Kč

Iniciace směsi chlorečnanu 1 těžký úraz popálením sodného s organickým prachem Škoda nevznikla Vadný svár na vodící tyči stavoŠkoda nevyčíslena znaku a únik 20 kg chloru

Únik netěsností zlikvidován Škoda nevyčíslena HZS Prasknutí zorného skla na 1 těžký úraz sklem aparátu Škoda nevznikla 0 obětí, nikdo nebyl 19.10.1995 Exploze duplikátorového kotle na RY Tepelný výbuch RS při rozpouzraněn 7 (AZO II) Barviva štění CNA v kyselině sírové Škoda nevyčíslena 28.11.1995 Mechanická závada na 0 obětí, nikdo nebyl Havárie v objektu RY 4 zraněn Barviva Nautamixu Š 1.12.1995 Únik par fosgenu z potrubí při opravě 1 těžký pracovní úraz Nepoužití ochranné masky Organika na RY 42 a otrava opraváře Škoda nevyčíslena 17.10.1994 Únik metylmetakrylátu na U 22 UMA 16.4.1995 Uvolnění přetlaku na U 23 UMA


Strana 69 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 31.5.1997 AGRO 1.9.1997 Barviva


Revize 1

Požár vzducho-čpavkové směsi Selhání MaR na straně čpavku, 0 obětí, nikdo nebyl v potrubí před oxidací v objektu N 102 porucha regulátoru tlaku čpavku zraněn Š Netěsnost ventilu a tepelný vý0 obětí, 1 lehce zraněn Exploze nitrátoru na RY 37 (MP V) buch RS při nitraci o-CBN v Škoda 19 850 000 Kč kyselině sírové komprese 0 obětí, 1 lehce zraněn Škoda 500 000 Kč Bez zranění Zahoření barviva RS 32 Termický rozklad Barviva 24 600 Kč Výron NOx za zásobníku NS na Bez zranění a škody Rozklad nitrocelulózy úložišti E3 Silně medializováno Výbuch monžíku č.205 a následný Celková škoda Technická závada na nitrátoru požár střechy objektu 11 870 000 Kč Bez škody Porucha čerpadla na 98% HNO3 Vadná membrána čerpadla Zraněn 1 zaměstnanec Bez zranění Zahoření barviva RS 32 Termický rozklad Barviva 1080 Kč Výron NOx za zásobníku NS na Koroze zásobníku a následný Bez zranění a škody úložišti E 3 únik NOx

21.3.2003 SBU NCL 7.5.2004 SBU PaB 18.3.2004 SBU NCl 25.8.2004 SBU OCH 11.2.2005 SBU OCH 22.8.2005 SBU PaB 4.9.2005 SBU NCl

Výbuch etanolových v alkoholizačním lisu

par Adibatická etanolových par

11.1.2006 SBU OCH

Smrtelný pracovní uraz ve výrobě IK Nesprávný postup při manipu- 1 úmrtí na intoxikaci fosgenem v objektu RY 32b laci s fosgenovým roztokem

23.4.2007 SBU OCH 13.5.2007 SBU PaB 29.9.2007 SBU OCH 15.12.2007 SBU OCH 27.5.2008 SBU NCl 31.7.2008 SBU PaB 1.3.2009 SBU NCl 1.7.2010 SBU NCl 20+21.8. 2012 23.8.2013 SBU PaB 15.1.2015 SBU NCL

Vzbuch par organických rozpouštědel V kanalizačním systému Zahoření pigmentu VČ 4VP na mlecí lince Požár v objektu RY 34 při likvidaci technologie Smrtelný pracovní úraz při vyváření reaktoru C1a Únik čpavku ze zásobníku č.3 na úložišti N 29 Požár při likvidaci technologického zařízení na Objektu RY 14

Nepovolený způsob práce s bruskou Neprůchozí mlecí souprava Přehřátí pigmentu Nesprávný postup při práci s otevřeným ohněm Nedodržení technologického postupu

Škoda 107 000 Kč Zraněn pracovník externí firmy Postižený zemřel na místě nehody Bez následků

Vadný kotlový stavoznak

Nesprávný postup při práci s ohněm Vadný stavoznak a přečerpaná Výron NOx na objektu F 5 odměrka Výron NOx za zásobníku č. 3 na Vniknutí vody do nitrační směsi úložišti E 3 Technická závada Únik nitrózních plynů ze zásobníků Denitrace odpadních nitračních č. 3 a 5 na uložišti E 3/1 kyselin Zahoření mixerů s obsahem Požár v objektu RY 171 etanolové suspenze účinkem Tlaková destrukce lisu č. 1 na B 10

Beze škody a zranění

Bez škody Bez následků

Bez následků, avšak velká medializace. Škoda 1 372 412 Kč, nikdo nebyl zraněn Škoda 550 365 Kč, nikdo nebyl zraněn Škoda 13 560 168 Kč, Technická závada, lidský faktor jedno drobné zranění

Zhodnocení proběhlých havárií: 1. Z uvedené statistiky je zřejmé, že havárie v Synthesia, a.s. měly vždy lokální charakter s následky uvnitř objektu. 2. Záznamy havárií v areálu stávající Synthesia, a.s. za 30 let uvádějí 2 úmrtí na intoxikaci fosgenem, 4 těžké úrazy, maximální škody po výbuchu nitrátoru dosáhly 11,9 milionu korun a destrukce lisu na B 10 13, 56 mil. Kč. Dopady havárií byly vždy uvnitř podniku. 3. Ke škodám na zdraví obyvatelstva v okolí, majetku cizích subjektů a vyčíslitelným škodám na ŽP nedošlo. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 70 ze 156



Revize 1

4. Stávající i nově budované kapacity mají řádově nižší potenciál jak z hlediska vzniku ZH tak především v dosahu možných účinků ZH. Chemická výroba v Synthesia, a.s. má tak stále více malotonážní charakter se zaměřením na produkty s vysokou přidanou hodnotou, přičemž možné fyzikální efekty eventuálních havárií mají vysloveně lokální charakter. 5. Zlepšila se bezpečnost provozů instalací nového EPS systému, byla rozšířena plynová detekce, kamerový systém ( monitoring stáčení chloru, okolí - STOH ..... ), zakoupeny nové detekční přístroje. 6. Došlo k výraznému rozšíření, zlepšení a inovaci procesů po technologické stránce, automatizace provozů a procesů - řízení PC, rozšíření komunikačního a informačního systému - havarijní systém. 7. Výrazně se zlepšila přehlednost areálu, neboť byly odstraněny nevyužívané budovy, provedena asanace ploch po těchto budovách do hloubky 0,5 m + jejich ozelenění, opraveny vnitřní komunikace. 8. Pro skladování hořlavých kapalin jsou instalovány dvouplášťové zásobníky s indikací meziplášťového prostoru. Zásobníky jsou zadusíkované. 9. Průbězně byla rekonstruována stáčiště NL tak, aby byla eliminována možnost úniku NL do půdy nebo spodních vod. 10. V úložišti E 3/1 bylo realizováno zkrápění pláště zásobníků vodou a promícháváním obsahu 4 tryskami (čerpadlem). Poznámka: Havárie v Explosia, a.s. jsou uváděny v samostatné BZ Explosia a.s. 2016. Určení příčin a popis možných scénářů nehod V podmínkách Synthesia, a.s. představuje největší nebezpečí únik toxického plynu, např. především chloru, v menší míře pak amoniaku, NOx, fosgenu a oxidu uhelnatého. V závislosti na charakteru havárie může být výron toxického plynu do atmosféry buď kontrolovaný nebo nekontrolovaný. V případě kontrolovaného výronu nebezpečného plynu, výron škodliviny probíhá zpravidla přes stabilní asanační zařízení (spalovací katalytickou komoru, absorpční kolonu, případně jinou instalovanou likvidační technologií v objektu) nebo je výron zlikvidován ve výrobně po automatickém vypnutí ventilace, když se spustí automaticky asanace, např. sprchování čpavkovou vodou v případě úniku fosgenu ve výrobnách RY 52, RY 42e, RY 32a,b apod. K nekontrolovanému výronu může dojít při částečném nebo úplném porušení technologického zařízení, kdy dojde porušení systému ochrany a nebo k porušení vlastních zásobníků. Tyto děje mohou být iniciovány mechanicky, popř. požáry nebo výbuchy plynových nebo prachových směsí, které sekundárně naruší integritu technologického zařízení nebo zásobníků. Při tom mohou probíhat: • krátkodobé nebo pokračující výrony nebezpečných látek do atmosféry • požáry v objektech, kde hrozí tepelný rozklad nebezpečných látek • jednorázové nebo mnohočetné nízkoteplotní výrony NL ze zasažených zařízení • migrace toxického mraku, která vede k zamoření okolních objektů a krajiny Mohutnost výronu nebezpečných plynů závisí na míře poškození zařízení, rozsahu havárie a určuje se podle množství látky, které uniklo do atmosféry za jednotku času. V tomto případě mají největší rychlost vstupu do atmosféry zkapalněné plyny a nízkovroucí kapalné látky (v Synthesia, a.s. pouze chlor a amoniak). Při porušení zásobníků nebezpečných plynů uložených pod tlakem je možno celý proces rozložit do tří period: 1. Bouřlivý, téměř mžikový odpar vlivem rozdílného tlaku nasycených par nebezpečného plynu, objemu a parciálního tlaku ve vzduchu. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 71 ze 156



Revize 1

2. Nestálé kolísavé odpařování, které je charakterizováno prudkým poklesem rychlosti odpařování. 3. Stacionární odpařování, jehož délka závisí na druhu plynu, na jeho množství a na vnějších podmínkách. Tato perioda může trvat hodiny až dny. V prvním okamžiku výronu zkapalněných plynů dvoufázovým výtokem se tvoří sprejovým efektem aerosol ve formě těžkých oblaků, které vlivem gravitace klesají na povrch. Hranice oblaku jsou v prvním okamžiku zřetelné, oblak má velkou optickou hustotu a až po několika minutách se stane průhledným. Teplota v oblaku je nižší než v okolním prostředí. Uvažujemeli jeho velkou hustotu, je základním faktorem určujícím jeho pohyb gravitace a následně rychlost větru. V této etapě lze jen obtížně určit ihned povahu a směr pohybu oblaku. Množství látky přecházející do prvotního oblaku flash odparem zpravidla nepřevyšuje 10 –20 %. Kvantitativními ukazateli následků havárií doprovázených výronem nebezpečných plynů jsou následující ukazatele chemického zamoření objektů a prostředí. K základním ukazatelům patří: • Rádius zamořeného území a plocha území, • rychlost větru (= rychlost šíření oblaku), • teplota, vlhkost, atmosférická stabilita, atd., • zastavěnost, překážky v šíření oblaku, • hloubka a plocha zóny zamoření krajiny, • hloubka šíření prvotního oblaku, • hloubka šíření druhotného oblaku. K ukazatelům stupně nebezpečnosti patří : • ztráty na životech v zónách šíření • množství zamořených objektů • doba zamoření K základním ukazatelům charakterizujícím dobu trvání zamoření toxickými plyny patří: • délka chemického zamoření v místě poruchy, během níž existuje akutní usmrcující intoxikace osob v případě, že nemají ochranné prostředky • délka chemického zamoření vzduchu v zóně šíření nebezpečného plynu v různých vzdálenostech od místa havárie ( rozhodující je doba toxické expozice a koncentrace NL) • doba postupu oblaku k určené hranici. Tyto kvantitativní ukazatele jsou prvotními informačními údaji v prognózách chemické situace sledované a vyhodnocované programem „Řešení úniku plynu“ oddělením Dispečink a HBS Synthesia, a.s. při vyhodnocování vzniklé havárie. Zvláštnosti šíření nebezpečných plynů a par v podmínkách průmyslové zástavby jsou těsně spjaty s místním klimatem, vlastnostmi látek a s podmínkami jejich skladování. V případě poruchy pláště zásobníku se stlačeným nebo zkapalněným plynem vedou v počátečním stadiu hlavně gravitační faktory k tomu, že šíření oblaku bude nejprve určováno základním reliéfem krajiny. Následkem odtoku těžkých toxických plynů a par do nižších míst vznikají v těchto místech lokálně vysoké koncentrace schopné způsobit hromadné otravy osob. Proto šíření oblaku těchto látek bude záviset na struktuře průmyslové či jiné zástavby, která ovlivňuje svým členěním rychlost a směr pohybu vzdušných hmot. Oblak toxických látek se bude šířit dobře podél velkých dopravních tras a širokých komunikací ve směru větru. V noční době je možné zatékání toxických látek do středu průmyslové nebo městské zástavby společně s pohybujícími se masami velmi chladného vzduchu. V případech souhlasného směru šíření oblaku toxických látek se směrem dopravních tras se hloubka šíření určuje jako pro otevřenou krajinu. V případě šíření oblaku obytnou nebo průmyslovou zónou se postupuje podle modelu pro lesní krajinu. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 72 ze 156



Revize 1

Poznámka : V chemických provozech Synthesia, a.s. je každý zaměstnanec vybaven chemickou maskou a příslušným filtrem (pro velké zamoření jsou ve výrobnách dýchací přístroje SATURN) a jsou realizována okamžitá opatření k likvidaci zamoření v místě úniku (tj. automatické uzavření ventilace provozu a jeho sanace sprchováním čpavkovou vodou /v případě úniku fosgenu/, apod.), proto nemá smysl kalkulovat s toxickou expozicí obsluhy LC50 po dobu 30 minut nebo 60 minut jako při hypotetickém rozptylu do okolí mimo areál Synthesia, a.s. Pomoc zasaženému zaměstnanci je poskytována okamžitě – viz dosavadní zkušenosti s otravami fosgenem, apod. v Synthesia, a.s. Obsluha může být „vyřazena“ jen je-li bezprostředně přítomna na místě úniku a únik toxického plynu je tak masivní, že obsluha nebo zasažená osoba ztratí během pár sekund až minut prakticky okamžitě mobilitu, popř. nestačí použít ochrannou masku, eventuálně nestačí doběhnout za plynotěsné dveře apod. Vzhledem k tomu, že zásah HZS podniku Synthesia, a.s. k vyproštění zasažených osob má absolutní prioritu a proběhne do 3-5 minut po vyhlášení poplachu je 3 až 5 minutová expoziční doba z hlediska smrtelných účinků brána jako rozhodující faktor pro kalkulaci ztrát na vlastní obsluze v Synthesia, a.s. Expozice obyvatelstva toxickým plynem na úrovni LC50 po dobu 30 minut nebo 60 minut jsou v případě Synthesia, a.s. rovněž diskutabilní, neboť se v areálu nevyskytují zdroje takové mohutnosti, aby zamoření trvalo v daném místě (např. v Rybitví) ve většině hypotetických fatálních havarijních situací nepřetržitě potřebných 30 až 60 minut. Výhodné situování areálu v rovinatém terénu a situování mimo obec Rybitví ve směru převládajících západních větrů, umožňuje velmi dobré odventilování areálu (doloženo praktickými zkušenostmi oddělení D a HBS). Nejbližší obec Rybitví je napojena na systém okamžitého varování, proto nelze očekávat, že by fatální havárie provázená únikem celého skladovaného množství, např. chloru zůstala bez patřičné preventivní odezvy (do 5 minut zásah HZS na místě úniku s asanací vodní sprchou, aplikace vodních stěn k zamezení migrace toxického mraku, okamžité varování obyvatelstva obecním rozhlasem, SMS, atd.). Rozdělení jednotlivých pásem zamoření podle následků

Doba šíření oblaku toxického plynu podle rychlosti větru Rychlost větru (m/s) 1

3

Vzdálenost (m) 500 1 000 2 000 3 000 500 1 000 2 000 3 000


Čas (min) 8 16 32 48 3 6 12 18

Strana 73 ze 156



Revize 1

5

500 1 000 2 000 3 000

2 4 8 12

Čím vyšší je rychlost větru, tím rychleji dojde k účinnějšímu odventilování zamořeného prostoru, resp. v zamořeném prostoru nebude dosaženo požadované efektivní doby zamoření (30 minut) na úrovni inhalační toxicity LC50. Nesčetným modelováním situací rozptylu toxických plynů, bylo zjištěno, že největší nebezpečí pro okolní subjekty hrozí při nízké rychlosti větru kolem 1 m/s a stabilitách D v denní dobu a v omezené míře při stabilitě F. Poznámka : Stabilita F je dle literatury „Turner, D. Bruce. 1994. Workbook of Atmospheric Dispersion Estimates: An Introduction to Dispersion Modeling. Second edition. Baca Raton, Florida: Lewis Publisher“ vázána na noční dobu, kdy je v Synthesia, a.s. výroba a manipulace s NL velmi omezená a stáčení, např. chloru z ŽC se neprovádí. V případě fosgenu je výroba a jeho distribuce kontinuální a proto byl jeho rozptyl při stabilitě F též uvažován. Četnost inverzí do 100 m nad zemí je 2%, tj. 7,3 dne/rok. Vzhledem k průměrné rychlosti větru 3,1 m/s v areálu během roku a příznivému rozmístění v rovině je odventilování areálu a okolí velmi dobré. Hromadění toxického plynu v terénních sníženinách nebo sklepech v areálu a jeho okolí nehrozí, neboť pro vysokou hladinu podzemní vody se sklepy v okolí areálu Synthesia, a.s. pod úrovní terénu prakticky nevyskytují. Okolní obce teoreticky ohrožené únikem toxického plynu V následující Tabulce 2-8 jsou uvedeny teoreticky ohrožené obce při úniku toxického plynu podle možné hloubky zamoření. Tabulka 2-8: Teoreticky ohrožené obce při úniku toxického plynu podle možné hloubky zamoření Hloubka zamoření ( m ) 1000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000

Teoreticky ohrožené obce pro různé hloubky zamoření Rybitví, Doubravice Rosice, Srnojedy, Černá u Bohdanče Lány na Důlku, Lázně Bohdaneč, Hrádek, Ohrazenice, Trnová, Polabiny, Svítkov Popkovice, Čivice, Živanice, Stéblová, Srch, Staré Hradiště Čivice, Živanice, Stéblová, Srch, Pardubice Dukla Brozany, Neratov, Nerad, Starý Máteřov, Pardubice střed Mělice, Přelovice, Dolany, Ráby, Pardubice Slovany, Staré Jesenčany

Výběr iniciačních událostí a jejich kategorizace Při kategorizaci iniciačních událostí vycházíme z představy, že některé z havarijních scénářů se mohou uplatnit pouze v případě nešťastné souhry dílčích iniciačních událostí, které pak vedou k rozvoji výsledného havarijního scénáře a k eskalaci do závažné havárie. Závažné iniciační události byly rozděleny do 3 kategorií rizika (KR) podle charakteru průběhu havárie, přičemž každá kategorie reprezentuje iniciační události s maximálními následky – viz Tabulka 2-9. Tabulka 2–9: Rozdělení iniciačních události v Synthesia, a.s. do kategorií rizika Kategorie Charakteristika kategorie rizika Možná protiopatření rizika(KR) I. Události způsobující spontánní průběh havárie Průběh havárie nelze potlačit další nápravnou činností. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 74 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 II.

III.


Revize 1

Události způsobující kontrolovatelný průběh Průběh havárie lze zastavit, vzniklé havárie potlačit, zmírnit včasnou nápravnou činností. Události způsobené vadnou funkcí zařízení, Rozvoj události lze obvykle MaR nebo lidským faktorem zastavit nebo výrazně omezit, ale není vždy spolehlivá kontrola skutečného stavu

V areálu Synthesia, a.s. představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události kategorie rizika KR I a III, které nelze rychlým zásahem pro zpravidla spontánní průběh děje nebo omezenou kontrolu bezprostředně eliminovat a hrozí především: • Nekontrolovaný únik toxického nebo hořlavého plynu • Iniciace materiálu uvnitř zařízení nekontrolovanou exotermickou reakcí, mechanickým třením nebo nestabilitou zpracovávaného materiálu • Intoxikace obsluhy parami NL nebo spalinami Rozpracování a vyhodnocení konkrétních havarijních scénářů vycházejících z tohoto úvodního rozboru, určení příčin, popis scénářů je předmětem následujících kapitol. Závažnost možných následků jednotlivých iniciačních dějů se může týkat nejčastěji 1-4 osob ve výrobně, skladu nebo i dalších zaměstnanců v okolí objektu při eskalaci havárie, v ojedinělých případech při velkém úniku toxických plynů i většího počtu osob vně areálu. Výsledný efekt havárie může mít tedy buď lokální charakter v objektu na daném pracovišti nebo se následky projeví v širším okolí objektu či přesáhnou oplocení areálu společnosti. Významným zdrojem rizika při výrobě a skladování NL v Synthesia, a.s. je vždy vliv lidského faktoru. 2.1.4 Popis identifikovaných scénářů závažných havárií Po provedené priorizaci rizika v Synthesia, a.s. (Tabulky 1-11 až 1-16) s využitím rozboru rizikových situací a jejich segmentace (viz Tabulka 2-2) byly jako nejzávažnější z hlediska možných následků pro vnější okolí vyhodnoceny následující riziková zařízení uvedená v Tabulce 2-10. Poznámka: Do Tabulky 2-10 nebyly zahrnuty katastrofické ZH odpovídající vojenskému napadení, pádu letadla či teroristickému útoku na stěžejní místa skladování NL, tzn. není uvažována destrukce všech 16 zásobníků s nitrační kyselinou v objektu F 3/1, destrukce 8 zásobníků na E 3/1, destrukce všech 8 zásobníků čpavku na RY 324a a destrukce všech 4 zásobníků čpavku v objektu N 29. Tabulka 2-10: Vyhodnocené nejzávažnější zdroje pro vnější okolí z hlediska toxicity nebo hořlavosti Teoretická možnost ohrožení lokality

Druh rizikového zařízení SBU NCL-Semtín N29 1 zásobník čpavku

SBU NCL-Rybitví RY 324a

Množ ství NL Q (kg)

Silnice Ubyto- Vedení Adm. I/36 a vna Explosia Objekt MHD P 21 M69 H24

Condor s.r.o.

Okraj obce Rybitví

22 130

ano

ano

ne

Okraj Množ-ství SrrnoQ kg jedy 55000 ano

ano

ano

Okraj NorRosice brook ano ne


ano

Rybitví Nejbližší školy, subjekt LDN ano ano

Obec Rybitví východ ne

Strana 75 ze 156



1 Zásobník čpavku SBU OCH RY 41 Chlor kapalný, sklad nebo ŽC RY 41 Zásobníky oxid uhelnatý RY 42e - fosgen kapalný RY 32a 2 t COCl2 v 7,6 t tol. roztoku -5oC

Revize 1

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

ne ne

ne ne

ne ne

40000 4000 2500

ne ne

ne ne

ano ano ano

7600

S použitím evropské metodologie MIMAH (Methodology for the Identification of Major Hazards, July 2004) lze v Synthesia, a.s. identifikovat následující riziková zařízení (EQ), možné nebezpečné jevy (DP), hlavní události (major events - ME), kterým jsou přiřazovány kritické události (critical events – CE). Metodologie MIMAH (Methodology for the Identification of Major Hazards, July 2004) byla vyvinuta v rámci evropského ARAMIS Projectu (Delvolsalle et al. 2002-2004) v návaznosti na Directivu 96/82/EC. Bližší informace a popis této metodologii je dostupný na stránkách MAHB (Major Accident Hazards Bureau). Výsledky vyhodnocení lze pro abstrahovat do následující Tabulky 2-11. Tabulka 2-11: Nejzávažnější vyhodnocená riziková zařízení (EQ 1 až EQ 6) a popis možných projevů nejzávažnějších havarijních scěnářů v Synthesia, a.s. Označení rizikového zařízení EQ 1 RY 41

EQ 2 RY 41 výroba CO EQ 3 RY 41/42e výroba COCl2 EQ 4 RY 324a EQ 5 N 29 EQ 6 RY 32a,b Výroba IK a KD

Identifikace kritické události a popis možného fatálního úniku nebezpečné látky

Specifikace druhu ohrožení okolí

Únik chloru ze stáčené ŽC nebo zásobníku ve skladu trhlinou nebo otvorem ekvivalentního průřezu DN40 – viz scénáře ZH-1, ZH-2,ZH-3, ZH4, ZH-6 a ZH-9v kap. 2.2.2.1. Únik CO při výrobě a skladování CO – viz vyhodnocené scénáře v kap. 2.2.2.2

Toxické účinky chloru

Omezený únik fosgenu v plynné fázi z distribuční trasy DN40 a v kapalné fázi z trasy DN25 – viz vyhodnocené scénáře v kap. 2.2.2.3

Toxické účinky fosgenu

Únik čpavku ze skladovacího 100 m3 venkovního zásobníku do havarijní jímky o ploše 115 m2- viz vyhodnocené scénáře v kap. 2.2.2.4.1 Únik čpavku ze skladovacího 32,6 m3 venkovního zásobníku do havarijní jímky 26x11 m - viz vyhodnocené scénáře v kap. 2.2.2.4.2 Omezený únik fosgenu, DIPI apod. ze zařízení na RY 32a,b - viz vyhodnocené scénáře v kap. 2.2.2.5

Toxické účinky amoniaku + místní tepelně-tlakové účinky

Toxické účinky oxidu uhelnatého+ místní tepelně-tlakové účinky

Toxické účinky amoniaku + místní tepelně-tlakové účinky Toxické účinky fosgenu a IK + místní požár toluenového roztoku

Poznámka: Hodnocení hořlavosti amoniaku v EU a USA je odlišné. V EU je amoniak klasifikován jako hořlavý za jistých podmínek, v USA jako nehořlavý. Obecně je uváděno, že amoniak není hořlavý při koncentracích nižších než 16%, může hořet nebo explodovat při koncentracích mezi 16 – 25%.


Strana 76 ze 156



Revize 1

2.2 Odhad následků identifikovaných scénářů ZH na životy a zdraví lidí a zvířat, ŽP a majetek

Výběr havarijních scénářů byl proveden z hlediska očekávaných možných následků pro okolí, tj. byly zohledněny stěžejní finální havarijní scénáře uváděné v kapitole 2.1.4. Koncové scénáře pro posuzované zdroje rizika jsou vyhodnoceny v kap. 2.2.2. Odhad následků lze provést s použitím kvalitativních metod a nebo sofistikovanějších kvantitativních metod (s využitím matematických modelů- viz /10,11/), které slouží k odhadnutí zón účinků jednotlivých havarijních scénářů. Na základě stanovení rozsahu havárie a dalších kriterií lze odhadnout oběti na lidských životech, následky na majetku a na životním prostředí. Z kvalitativních metod byla pro posouzení a hodnocení možných lokálních škod v areálu Synthesia, a.s. použita i metoda Dow Fire and Explosion Index systém doporučovaná americkým institutem chemických inženýrů a pro kvalitativní ocenění škod na ŽP metoda H&V index používaná v ČR. a) Posouzení a hodnocení možných lokálních škod metodou Dow Fire & EI systém: Metoda Dow Fire & EI systém vychází z objektivního zhodnocení velké báze historicky doložených reálných požárů, explozí a možné reaktivity výrobního zařízení a jeho obsahu. Účelem metody Dow F & EI systém je:  kvantifikovat očekávané škody způsobené možným požárem a explozí  identifikovat zařízení, které by pravděpodobně přispívalo ke vzniku či eskalaci nehody  komunikovat pomocí Dow F & EI systému s řídícím managamentem Pro kvalifikované vyhodnocení možných škod metodou Dow Fire & EI systém musí být k dispozici : • Technologické a proudové schéma zařízení, stavební popis objektu, parametry zařízení a provozní podmínky. • Investiční náklady na objekt a instalované zařízení, ceny surovin a výrobků, zůstatková cena. • Provozní manuál Dow Fire & EI systém Postup vyhodnocení uvedenou metodikou vyžaduje provedení následující kroků: 1) Na základě vyžádaných materiálů se identifikují v daném objektu procesní jednotky, které mohou mít největší dopad z hlediska škod ohněm nebo explozí. 2) Určí se materiálový faktor (resp. směsný MF) pro každou jednotku (z Tabulek nebo výpočtem). 3) Vyhodnotí a vypočtou se „Všeobecná procesní rizika“ 4) Vyhodnotí se a vypočtou se „Speciální procesní rizika“ 5) Vypočte se „Faktor rizika jednotky“ 6) Vypočte se „Dow Fire & E Index“. 7) Určí se „zasažená plocha“ 8) Určí se „hodnota zasažené plochy“ v Kč 9) Určí se faktor poškození jednotky


Strana 77 ze 156



Revize 1

10) Vypočte se „základ maximálních pravděpodobných škod na majetku“ – tzv. Base Maximum Probable Property Damage (base MPPD) 11) Posoudí a vyhodnotí se možnost ztráty kontroly nad procesem, tzv. „credit factors“ ( CF) příspěvkové faktory 12) Vypočtou se aktuální maximální pravděpodobné škody na majetku, tzv. Actual Maximum Probable Property Damage (AMPPD) 13) Na základě AMPPD se stanoví „maximální pravděpodobný počet dnů odstavení jednotky“ – Maximum Probable Days Outage (MPDO). 14) Vypočtou se ztráty výpadkem výroby a přerušením prodeje,tzv. „Business Interruption Loss“ (BI) Metodou Dow F & EI Systém byly v areálu Synthesia, a.s. analyzovány z hlediska možnosti požáru a exploze nejrizikovější výrobní stupně v jednotlivých objektech, úroveň skladování nebezpečných látek a byla posuzována možnost ztráty kontroly nad řízením technologického procesu. Souhrnné abstrahované výsledky analýzy jsou uvedeny v následující Tabulce 2-12. Tabulka 2-12: Podrobné vyhodnocení pravděpodobných maximálních škod v Synthesia, a.s. metodou Dow F&EI významných objektů SBU OCH, SBU PaB, SBU NCL 1 Objekt RY 6/7 RY 8 RY 32 RY 36 RY 36A RY 36B RY 37 RY 41 RY 42 RY 51 RY 52 RY 53 RY 61/61B RY 121 RY 171 RY 202/213 RY 212 RY 221 RY 314 RY 324 a,b F1

2 Faktor rizika 5,4 7,59 5,18 5,4 3,74 2,38 5,25 6,98 4,63 7,55 5,55 2,4 5,36

3 Index F&EI 86,48 121,44 82,9 86,5 59,8 38 126 146,5 74 158,5 88,9 38,4 85,8

4 DF 0,55 0,65 0,53 0,55 0,43 0,38 0,8 0,8 0,48 0,82 0,53 0,35 0,53

5 6 7 8 R-destrukce Hodnota zasažené Základ MPPD Aktuální MPPD (m) plochy 22,1 38 919 243 Kč 21 405 583 Kč 14 791 000 Kč 31,1 14 699 296 Kč 9 554 542 Kč 6 602 000 Kč 21,2 33 296 067 Kč 17 646 916 Kč 6 812 000 Kč 22,1 8 714 745 Kč 4 793 110 Kč 3 312 000 Kč 15,3 1 723 126 Kč 740 944 Kč 512 000 Kč 9,7 2 163 000 Kč 821 940 Kč 568 000 Kč 32,3 36 377 292 Kč 29 101 833 Kč 13 940 000 Kč 37 264 638 092 Kč 108 501 618 Kč 29 860 000 Kč 18,9 29 929 228 Kč 14 366 029 Kč 8 304 000 Kč 40,6 3 886 877 Kč 3 187 239 Kč 1 903 000 Kč 21,2 14 452 833 Kč 7 660 001 Kč 2 957 000 Kč 9,8 17 844 487 Kč 6 245 570 Kč 3 729 000 Kč 22 1 807 879 Kč 958 176 Kč 554 000 Kč

5,41 2,08 8,11

113,51 8,32 170,4

0,77 0,06 0,85

29,1 2,1 43,6

11 060 148 Kč 2 217 044 Kč 41 903 693 Kč

8 516 314 Kč 4 080 000 Kč 133 023 Kč 69 000 Kč 35 618 139 Kč 13 464 000 Kč

8,11 3,78 11,01 4,14

170,4 60,48 44,02 16,56

0,85 0,42 0,2 0,1

43,6 15,5 11,3 4,2

15 217 379 Kč 12 154 332 Kč 24 248 362 Kč 581 012 Kč

12 934 772 Kč 5 104 819 Kč 4 849 672 Kč 58 101 Kč

4 889 000 Kč 2 644 000 Kč 2 532 000 Kč 30 300 Kč

10,59

52,94

0,2

13,6

75 428 667 Kč

15 085 730 Kč

3 017 000 Kč


Strana 78 ze 156



Revize 1

Objekty Synthesia, a.s. s předpokládanou největší škodou na vlastním majetku způsobenou havárií jsou v Tabulce 2-12 šedě podbarveny. Dobrá korelace vypočtených následků je zřejmá z komparativního porovnání, např. vypočtených následků uvedených v Tabulce 2-12 a vyčíslených skutečných škod v kap. 2.1.3, Tabulka 2-7, např. vyhodnocení konkrétních místních havárií na RY 121 a RY 37 (v Tabulce 2-7 jsou též šedě podbarveny). b) Kvalitativní zhodnocení zranitelnosti ŽP činností Synthesia, a.s. metodou H&V index: Pro kvalitativní hodnocení zranitelnosti ŽP metodou H&V index byly vybrány environmentálně nejnebezpečnější látky používané v areálu: • Toxické plyny - chlor, fosgen, oxidy dusíku, oxid siřičitý, HCl-reakční zplodina, (eventuálně i sirovodík uvolněný při zpracování odpadních vod z nefunkční BČOV) • Toxické kapaliny (izokyanáty, aromatické aminy, aromatické nitrolátky) Výsledky zpracované dle této metodiky jsou uvedeny v následujících Tabulkách. Tabulka 2-13: Stanovení indexů toxicity pro biotickou složku prostředí ITB Výpočet indexů toxicity pro biotickou složku prostředí ITB Chlor, fosgen Chlor, fosgen Chlor, fosgen Oxidy dusíku a SO2 Oxidy dusíku a SO2 Oxidy dusíku a SO2 Sirovodík (BČOV), HCl Sirovodík (BČOV), HCl Sirovodík (BČOV), HCl

TB 4 4 4 3 3 3 2 2 2

IB 4 3 2 4 3 2 4 3 2

ITB 4,0000 3,4641 2,8284 3,4641 3,0000 2,4495 2,8284 2,4495 2,0000

Druh lokality Rybitví,Rosice, les zahrady zemědělská půda Rosice, Rybitví, les zahrady zemědělská půda Rosice, Rybitví, les zahrady zemědělská půda

Tabulka 2-14: Stanovení indexů dopadu hořlavé látky na biotickou složku prostředí IFR Výpočet indexů dopadu hořlavé látky na biotickou složku prostředí IFR Druh nebezpečné látky FR IB IFR Druh lokality Hořlavé kapaliny I. třídy (toluen, metanol, atd) 1 4 2,0000 Rybitví, Rosice, les Hořlavé kapaliny I. třídy (toluen, metanol, atd) 1 3 1,7321 zahrady Hořlavé kapaliny I. třídy (toluen, metanol, atd) 1 2 1,4142 zemědělská půda

Tabulka 2-15: Stanovení indexů toxicity pro půdní prostředí ITS Výpočet indexu toxicity pro půdní prostředí ITS Druh nebezpečné látky Chlor, fosgen Izokyanáty, aromatické hydroxysloučeniny Arom. amíny a nitrolátky, izokyanáty

Ts 5 4 3

Is 4 4 4

ITS 4,4721 4,0000 3,4641

Druh lokality Rosice Rybitví, Rybitví, Rybitví,

Tabulka 2-16: Stanovení indexů toxicity ITSW pro povrchové vody Výpočet indexů toxicity ITsw pro povrchové vody : Druh nebezpečné látky Tw Isw

Is


ITSW

Druh vody

Strana 79 ze 156



Revize 1

Chlor, fosgen Izokyanáty, aromat. hydroxysloučeniny Arom. amíny a nitrolátky, izokyanáty

4 2 4

2 2 3

4 4 4

2,83 2,00 3,46

3,17 Stojatá 2,52 Stojatá 3,63 Tekoucí

Tabulka 2-17 : Stanovení indexů toxicity ITUW pro podzemní vody Výpočet indexů toxicity pro podzemní vody ITuw : Druh nebezpečné látky

Iuw

Chlor, fosgen, HCl, arom. aminy a nitrolátky 3

TW

Is

ITuw

4

4

3,63

Hodnocení indexu zranitelnosti území Tabulka 2-18 : Matice indexů zranitelnosti území ISW

IUW

IS

IB

Povrchová voda

Podzemní voda Půdní prostředí Biota

5 4 3 2 1

ISW

IUW IS IB

Index zranitelnosti povrchových vod

Index zranitelnosti podzemních vod Index zranitelnosti půdního prostředí Index zranitelnosti biotických složek prostředí

Nejzranitelnější složkou ŽP ze stávající výrobní činností Synthesia, a .s. jsou biota a půdní prostředí po fatálním úniku chloru na RY 41. Další upřesnění a kvantifikace odhadu je uvedena v Tabulce 2-19. Kategorizace závažnosti havárie v Synthesia a .s. na ŽP Podle metodiky H&V index (viz kap. 3 metodiky H&V index, VŠB Ostrava) byl proveden odhad kategorie závažnosti havárie na ŽP. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 2-19. Tabulka 2-19: Vyhodnocení dosahů účinků závažné havárie v Synthesia, a.s. na ŽP Kategorie ŽP / Druh škodliviny

Chlor

Fosgen Izokyanáty, ArNH2, ArNO2

Povrchové vody Půdní prostředí Podzemní vody Biota – toxický účinek Biota – účinek hořlaviny

C C C D -

B B B C -

A B A A A

Izokyanáty toxické, ArNH2, ArNO2 B B A A A

Vysvětlivky: A - zanedbatelný dopad B - malý dopad C - výrazný dopad (zasažena plocha 1 – 10 ha) D - velmi výrazný dopad (zasažená plocha 10 – 50 ha) E - maximální dopad (zasažená plocha je větší než 50 ha) Zhodnocení: Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 80 ze 156



Revize 1

K omezené penetraci škodliviny do půdního profilu by mohlo dojít pouze při velmi nepravděpodobném tlakovém rozstřiku škodlivin mimo zpevněné manipulační plochy. Jakékoliv anomální vodohospodářské havárie by byly řešeny ve spolupráci s ODaHBS Synthesia, a.s. zachycením úniku uvnitř areálu Synthesia, a.s. (retenční nádrž Lhotka) a následným zpracováním kontaminovaných vod na BČOV. • Výrazný až velmi výrazný dopad na ŽP by měla pouze fatální havárie spojená s rozsáhlým únikem chloru na RY 41, • Únik zkapalněného fosgenu by měl výrazný toxický dopad pouze na biota. Komplexní kvantitativní vyhodnocení fatálního úniku chloru – viz kap.2.2.2.1.1 Odhady následků na životě, zdraví, vyčíslení náhrad. •

2.2.1 Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů ZH Pro matematické modelování příslušných havárií bylo třeba určit kritéria, na základě kterých jsou následně vyhodnocovány možné následky. V případě Synthesia, a.s. se jedná především o následky havárie způsobené : a) Explozí (pokud toto nebezpečí bude reálné) nebo vyhořením (Flash fire) oblaku hořlavých výbušných par ve vnitřním či vnějším prostoru rizikových objektů nebo zařízení b) Sálavým teplem z hořícího materiálu ve výrobnách a úložištích hořlavých kapalin c) Toxickým rozptylem uvolněných škodlivin Ad a.) Exploze ohraničeného (uvnitř objektů) nebo volného oblaku směsi hořlavých par, plynu nebo aerosolu – Vapour Cloud Explosion (VCE) se vzduchem po iniciaci : Předpokladem realizace exploze je : 1.) Rychlost hoření je při explozi dostatečně vysoká pro vznik významného přetlaku na čele vzdušné rázové vlny (VRV). 2.) K dosažení ničivých přetlaků v expandujícím oblaku je potřeba určitých aspoň částečných ohraničení (stěn) či jiných geometrických překážek. Exploze volného oblaku plynu nebo par na volném prostranství mimo objekt je kromě toho podmíněna (vedle přítomnosti iniciačního zdroje) přítomností minimálně 1-2 t, popř. i více tun látky (schopné výbuchu) v mezích výbušnosti (tj. mezi DMV – HMV). Není-li tato podmínka splněna, dochází po iniciaci oblaku pouze k explozivnímu hoření a efektu Flash Fire – viz havárie účinkem sálavého tepla. Využití energie oblaku do exploze je zpravidla dle literatury 2 až 10% podle faktorů ovlivňujících explozi. Vlastní vyhodnocení účinků vzdušné rázové vlny (VRV) je založeno na metodě tritolového ( TNT ) ekvivalentu. Hodnota maximálního přetlaku na čele vzdušné rázové vlny (VRV) vyvolané explozí pozemní polokulové nálože TNT může být vypočtena podle vztahu: ∆p = 93,2xZ-1 + 383x Z-2 + 1275xZ- 3 ( kPa ), kde ∆p je přetlak vzdušné rázové vlny, R je radiální vzdálenost v m od epicentra, Z = R/W1/ 3 je tzv. redukovaná vzdálenost, W je korigovaná hmotnost nálože s platností v rozmezí Z [2 až 200] m. kg-1/ 3. Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě exploze se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob [12]: Tabulka 2-20 : Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu zemřelých osob Max. přetlak výbuchové vlny Pravděpodobnost úmrtí osob Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 81 ze 156



Revize 1

uvnitř objektů v domech 1 0,025 0

[kPa] > 30 30 až 10 < 10

vně domů či objektů 1 0 0

Tyto údaje přetlaků vzdušné rázové vlny (VRV) znamenají, že v oblasti zasažené, např. tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kPa budou usmrceni všichni lidé uvnitř i vně objektů. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kPa pak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kPa se uvažuje, že dojde k úmrtí cca 2,5% osob, nacházejících se uvnitř objektů zásahem zdiva, konstrukcí apod., pravděpodobně nedojde k úmrtí osob ve volném terénu. Pro odhad následků na majetku je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uváděny v materiálech TNO( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ), která byla vyvinutá ve Velké Británii pro potřeby pojišťoven. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón poškození podle velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující tabulky 2-21. Tabulka 2-21 : Hodnoty přetlaku VRV pro určení rozsahu poškození budov Zóna A

Úroveň poškození budov totální destrukce

B

těžké poškození

C

střední poškození

D

malé poškození

Stručná charakteristika Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, ale musí být znovu postaveny Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená. Zdi, které nejsou zbořeny jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány. Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané; nosné konstrukční prvky jsou narušeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina. Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny.

Přetlak [kPa] > 83 > 35

> 17

> 3,5

Hodnotu 17 kPa lze zároveň brát obecně jako hraniční hodnotu, která může způsobit vznik možných kumulativních a synergických účinků v okolí havarovaného objektu. Tabulka 2-22 : Účinky vzdušné rázové vlny (VRV) při explozi - detaily Přetlak vlny ( kPa ) 0,14 0,21 0,28 0,7 1,04 2,07 5 3,5-6,9 6,9 6,9-13,8 13,8 15 17,3 20,7 20,7-27,6

Účinek tlakové vlny Nepříjemný zvuk (137 dB, jestliže je nízká frekvence 10 –15 Hz) Občasné prasknutí velkých skleněných ploch Silný hluk (143 dB), silný třesk rozbitého skla Rozbití malých skleněných oken Typický přetlak pro rozbití skla Bezpečná vzdálenost před letícími úlomky, 10% skleněných oken rozbito Přijatelná zdravotní mez pro člověka ( výskyt reversibilního poškození sluchu) Velká i malá okna obvykle rozbita, občasné poranění létajícími střepy Částečné poškození budov a jejich dočasná neobyvatelnost Poškození asbestového, Al, ocelového, dřevěného obložení budov, poškození a posunutí spojů lehkých staveb Částečné rozrušení stěn a střech domů Povalení stojících osob 50% destrukce cihlových stěn domů Těžké stroje ( 1,5 t) v průmyslových budovách lehce poškozeny Neukotvené stavební ocelové panely zničeny, ruptura skladovacích nádrží


Strana 82 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 34,5 34,5-48,3 48,3-55,2 62,1 70

100 150-200 200-300


Revize 1

Dřevěné sloupy praskají, těžké stroje (20 t) v budovách lehce poškozeny Téměř úplná destrukce cihlových domů Cihlové nevyztužené panely 20-30 cm ustřiženy nebo zlomeny Nákladní vagóny úplně demolovány Pravděpodobná totální destrukce staveb, těžké stroje (3,5 t) přemístěny a těžce poškozeny, těžké stroje nad 6 t vydrží Úplné rozbití staveb s výjimkou ŽB odolných zemětřesení Okamžitá smrt organismů, rozrušení i odolných staveb Rozrušení ocelových mostů, vznik kráterů

Poznámka: Mezní hodnoty přetlaku byly přepočteny z anglosaských jednotek (psig) a jsou zaokrouhleny. Na základě této tabulky lze stanovit následující pásma ohrožení: 2,1 kPa

bezpečné pásmo bez ohrožení letícími úlomky skla

5 kPa

bezpečná zdravotní mez pro člověka

10 kPa

pásmo mírného ohrožení (škody na skleněných plochách, poranění osob letícími skleněnými střepy, apod.)

30 kPa

pásmo středního ohrožení (vážné poškození budov, strojů, zdraví osob)

100 kPa pásmo totální destrukce průmyslových staveb Dopady havárie spojené s explozí jsou pro účely možného vyhodnocení vymezeny pro následující hodnotící parametry : Iniciační vzdálenost (LDMV) – Maximální vzdálenost ve směru větru od místa úniku ve které lze ještě iniciovat oblak na dolní mezi výbušnosti (DMV). Vzdálenost epicentra (LE) – Maximální vzdálenost od místa úniku, ve které se může nacházet epicentrum exploze s maximálními účinky VRV na úrovni stechiometrické koncentrace. Poloměr přetlaku 100kPa (R1) – Vzdálenost od předpokládaného epicentra exploze v místě, kde hodnota přetlaku VRV dosáhne 100kPa (úplné rozbití staveb) – pásmo totální destrukce a usmrcení osob Poloměr přetlaku 30 kPa (R2) – Vzdálenost od předpokládaného epicentra exploze v místě, kde hodnota přetlaku VRV dosáhne cca 30 kPa – pásmo středního ohrožení s poškozením budov a vážného poranění osob) Poloměr přetlaku 10 kPa (Rporanění) – Vzdálenost od předpokládaného epicentra exploze v místě kde hodnota přetlaku VRV dosáhne cca 10 kPa (poškození okolních staveb je malého rozsahu, výskyt lehkého poranění osob je možný) Poloměr přetlaku 5 kPa (R0) – Vzdálenost od předpokládaného epicentra exploze v místě kde hodnota přetlaku VRV dosáhne cca 5 kPa. b.) Účinky sálavého tepla Účinkem sálavého tepla z hoření organické kapaliny nebo jejich par dochází ke změně pevnosti materiálu jak mateřského zařízení, které je původcem primárního úniku hořlaviny, tak ke změně struktury stavebních ocelových a betonových prvků v okolí dosahu účinků sálavého tepla. V této kategorii jsou zahrnuty havárie s emisí, radiací tepla a patří sem havárie typu:  Plošný požár (Pool Fire) kaluže rozlité hořlaviny  Požár (Fire) zásobníku, objektu atd. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 83 ze 156



Revize 1

 Jet fire (únik plynu, páry hořlavé látky a její iniciace do tryskavého požáru) Pravděpodobnost, že osoby zemřou v důsledku působení tepelného toku je vypočtena na základě použití probitové funkce. V případě požárů má probitová funkce tvar [12]: Pr = −36,38 + 2,56 × ln(Q 4 / 3 × t ) , kde Q – tepelný tok v místě zasažení (W/m2) t – doba expozice (s) Podle práce [11] se v případě požárů uvažuje doba expozice osob daným tepelným tokem 20 sekund a předpokládá se, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo. Při výpočtech je však nutné brát do úvahy, že osoby jsou chráněny minimálně oděvem, který snižuje pravděpodobnost smrti. K vyjádření této skutečnosti se používá korekční faktor 0,14 [12]. Účinky sálavého tepla lze podle odborné literatury klasifikovat podle nominální úrovně sálavého tepla do následujících kategorií možných následků – viz Tabulka 2-23. Tabulka 2-23 : Účinky sálavého tepla na osoby, zařízení apod. Úroveň sálavého tepla v kW/m2 1,6 9,5 12,5 25 37,5 16,5 100

Možné účinky sálavého tepla při dané úrovni na osoby, zařízení apod. Bezpečná vzdálenost pro nechráněné osoby Po pocitu bolesti (práh bolesti) vznikají popáleniny 2.stupně během 20 s Minimální energie k řízené iniciaci dřeva a tavení plastů Minimální energie k neřízenému zapálení dřeva Poškození výrobního zařízení Během 1 minuty - smrt 50% nechráněných osob Při účinku po dobu 15 minut následuje destrukce oceli

V případě požáru hořlavých kapalin nebo jejich par do flash fire apod. se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kW/m2. Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kW/m2 je rozhodující velikost tepelného toku a doba trvání expozice. Pro odhad následků na majetku lze použít kritické hodnoty tepelného toku, uvedené v práci [11] a [12], které způsobí vzplanutí nebo poškození materiálu vystaveného danému tepelnému toku. Hodnoty pro vybrané materiály jsou uvedeny v následující tabulce 2-24. Tabulka 2-24 : Hodnoty kritického tepelného toku pro některé materiály Materiál Ocel Dřevo, plasty, textil Sklo

Kritický tepelný tok [kW·m-2] 100 15 - 35 4

Hodnoty kritického tepelného toku uvedené v tabulce 2-24 je nutné chápat jako obecné charakteristiky platné pro delší dobu expozice (minimálně 15–30 minut). Se zvyšující hodnotou tepelného toku se doba expozice zkracuje. Tepelný tok 8 kW·m-2 je maximální hranice, která by ještě neměla způsobit poškození většiny technologických zařízení, (vznik synergických a kumulativních jevů), tj. na procesních zařízeních, tlakových i atmosférických zásobnících, čerpacích stanicích apod. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 84 ze 156



Revize 1

Pokud jsou tato zařízení chráněná proti tepelnému toku, např. izolací, zkrápěním, protipožární zástěnou apod. je jako maximální hodnota uváděn tok 32kW·m-2. Pro dopady havárie spojené s účinkem sálavého tepla z požáru kaluže jsou vymezeny následující hodnotící parametry: • Destrukce ocelových konstrukcí tepelným tokem 100 kW po dobu 15 minut (RD) • Závažné poškození okolního výrobního zařízení tepelným tokem 37,5 kW/m2 (RZ) během 15 -30 minut • Usmrcení, resp. 50% mortalita osob v okolí účinků sálavého tepla na úrovni 16,5 kW/m2 během 1 minuty (R50 pro osoby) • Vznik sekundárních požárů dřevěných staveb a tavení plastů vlivem účinků sálavého tepla 12,5 kW/m2 (Rdřevo) • Možnost vzniku popálenin 2. stupně během 20 s vlivem účinků sálavého tepla 9,5 kW • Bezpečná vzdálenost s úrovní tepelného toku 1,6 kW/m2 pro nechráněné osoby (RO) Ad c.) Toxický rozptyl Dopady toxické havárie jsou vymezovány pro následující toxické koncentrace nebezpečných látek : chlor, amoniak, fosgen a oxid uhelnatý. Další podrobnosti o toxických koncentracích – viz kap. 2.2.4 Pro uvažované toxické plyny byly použity jednak tabelární hodnoty nebo byla inhalační LC50 popř. LC100 vypočtené z probitové funkce /3/. Koncentrace LC50 způsobující inhalační 50% mortalitu, tj. takovou koncentraci látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací po stanovenou dobu. Koncentrace zraňující – zpravidla odpovídá IDLH (Immediately Dangerous to Life and Health) 30 minutové inhalační koncentraci. Pro uvažované toxické plyny NH3,chlor, fosgen a CO byly vyhledány jednak tabelární hodnoty existujícího limitu akutní toxicity AEGL-3 doporučené pokynem MŽP 4/2011 pro referenční hranici RI, které byly konfrontovány s výpočtem z probitové funkce pro inhalační koncentraci odpovídající LC001. Výpočet LC001 byl proveden z probitové funkce Pr =a + b.ln(Cn.t) dle metodického pokynu MŽP č. 4/2011, tzn. po úpravě:

pro následující konstanty (zdroj - PURPLE Book, kap. 5.2.2, tab. 5.2) : - amoniak: a = -15,6, b = 1, n = 2; - chlor: a=-6,35; b=0,5; n=2,75 - fosgen: a=-10,6; b=2; n=1 - oxid uhelnatý: a=-7,4; b=1; n=1. přičemž C (resp. LC01) je koncentrace v mg/m3 a t je čas odpovídají uvažované době expozice 30 minut. Stručná definice pojmů: Koncentrace LC01 je taková koncentrace látky v ovzduší, kdy lze v exponované skupině populace očekávat 1% úmrtí po stanovenou dobu zpravidla 30 nebo 60 minut. V případě Synthesia, a.s. je uvažováno s reálnou dobou expozice 30 minut. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 85 ze 156



Revize 1

Koncentrace AEGL-3 je tabelovaná úroveň expozice nad kterou by mohla populace jako celek(včetně citlivě reagujících jedinců) zakusit účinky ohrožující život nebo způsobující úmrtí. Výsledky stanovení referenční hranice RI pro dobu expozice 30 minut jsou uvedeny v Tabulce 2-25. Tabulka 2-25: Stanovení referenční hranice RI dle požadavků pokynu MŽP č. 4/2011 Výpočet LC01

Amoniak Chlor Fosgen Oxid uhelnatý

mg/m3 1693 78 96 787

ppm 2436 27 23 684

Tabelované hodnoty AEGL-3 ( doporučené autority MŽP) mg/m3 ppm 1112 1600 81 28 6,2 1,5 690 600

Poznámka: ∗/ Obvykle doporučované limity, směrnice nebo normy ochrany populace (ERPG, AEGL, nebo v EU navrhované AETL) jsou až příliš ochranné a jejich striktní vyžadování a uplatnění navozuje situaci, která je pro většinu provozovatelů objektů a zařízení (v jejichž sousedství je obytná zástavba) téměř likvidační. Tabelované hodnoty navíc často ani neodpovídají toxikologickému hodnocení účinku akutních koncentrací. Tyto nedostatky proto musí být rozumně korelovány odkazem na jiné autority a toxikologické zkušenosti. Výsledky stanovení referenční hranice RII jsou uvedeny v Tabulce 2-26. Koncentrace AEGL-2 je tabelovaná úroveň expozice odpovídající referenční hranici RII, nad kterou populace jako celek (včetně citlivě reagujících jedinců) může zakusit vážné dlouhodobé účinky nebo zhoršení schopnosti úniku. Stanovení referenční hranice RII bylo provedeno s použitím existující tabelovaných hodnot AEGL-2, což bylo konfrontováno s toxikologickými studiemi EPA apod. ( viz zdroje uváděné v pokynu MŽP č. 4/2011 apod.), a tzv. zpětným expertním propočtem. Tabulka 2-26: Stanovení referenční hranice RII dle požadavků pokynu MŽP č. 4/2011 NL Amoniak Chlor Fosgen Oxid uhelnatý

Tabelované hodnoty AEGL-2 30 minut 60 minut 220 ppm 160 ppm 2,8 2 0,6 0,3 150 63

Expertní propočet RII (30 minut) 30 minut 30 minut 340 mg/m3 488 ppm 15,6 5,4 19,2 4,6 157 136

Pro ilustraci složitosti problematiky uvádíme další mezní koncentrace, např. pro amoniak: - 750 ppm – poleptání očí parami čpavku. - Koncentrace 400 ppm – podráždění dýchacích cest. - Koncentrace zraňující – zpravidla odpovídá IDLH (Immediately Dangerous to Life and Health) 30 minutové inhalační koncentraci. V případě amoniaku je IDLH = 300 ppm Závěr: Na základě tohoto rozboru a posouzení relevantnosti tabelárních dat konsultací s dalšími toxikologickými odborníky lze referenční hranici RII pro NH3 a 30 minutovou expozici stanovit jako 1/5 z vypočtené referenční hranice RI, tzn. takto: RII (NH3) = 1693/5= ~ 340 mg/m3 = 488 ppm/30 minut Obdobný postup lze použít i pro další zde citované NL. Pro vyhodnocení následků toxického rozptylu je důležitá hustota osob v areálu a jeho okolí. Maximální hustoty osob v areálu Synthesia, a.s. a jeho okolí v době ranní směny uvádí následující tabulka 2-27. Další údaje viz Část II, kap. 2.1. Tabulka 2-27: Maximální hustoty osob v areálu Synthesia, a.s. a jeho okolí v době ranní směny (v noční dobu je hustota zalidnění v areálu minimální) Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 86 ze 156



Oblast Explosia, a.s. Synthesia, a.s. (lokalita Semtín) + cizí firmy Synthesia, a.s. (lokalita Rybitví ) + cizí firmy Silnice + zastávky MHD – okamžitý průměr Hustota silničního provozu

Revize 1

Hustota zalidnění (osob/ha) 1,9 1,37 5,75 23 až 800 aut za hodinu

V dalších kapitolách je provedeno vyhodnocení možných následků hlavních zdrojů rizika závažných havárií v Synthesia a.s. 2.2.2 Odhady následků identifikovaných scénářů ZH na životy a zdraví lidí, ŽP, zvířata a majetek Detaily umístění hlavních rizikových objektů SBÚ NCL, SBU OCH a SBU PaB, viz mapové podklady v elektronické formě: - ..\Mapové podklady\Vyhodnocené zdroje rizika v Synthesia, a.s.pdf (použít vel. 100%) - ..\Mapové podklady\Vyhodnocené zdroje rizika PaB.pdf - Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Synthesia, a.s. -širší okolí.jpg - Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Synthesia, a.s..jpg - Hlavní zdroje rizika NCL-Semtínská část.jpg - Hlavní vyhodnocené zdroje rizika Rybitevská část.jpg - Zdroje rizika SY v Rybitví detail-orthomapa.jpg - SBU OCH -detail zdrojů rizik-orthomapa.jpg V následujících podkapitolách jsou uvedeny odhady následků pro identifikované a vyhodnocené rizikové objekty. 2.2.2.1 Stáčení a skladování chloru Stáčení a skladování kapalného chloru bylo vyhodnoceno předchozí metodikou Purple Book jako nejrizikovější a doporučeno k vyhodnocení metodami QRA. Výpis z Místního provozního řádu - RY 41 pro stáčení chlorových cisteren a zacházení s chlorem Chlor je dovážen do závodu v kapalném stavu v železniční cistermě o objemu 40 m3. Vzhledem k nosnosti cisterny je v cisterně max. 44 t chloru. Ve skladu chloru na RY 41 jsou umístěny dva zásobníky chloru H 03.1 a 03.2. Provozní zásobník H 03.1 má objem 45 m3 a zásobník H 03.2 o objemu 15 m3 slouží jako havarijní rezerva. Oba zásobníky jsou na tenzometrických vahách se signalizací max.naplnění. Ke zplyňování chloru slouží zplynovač E 03.1 o objemu 1 m3 vyhřívaný teplou vodou ve vnějším trubkovém hadu. Hlavní uzávěr je umístěn nad chlorovým zásobníkem H 03.1 na výtlaku čerpadla pro plnění. Pro výrobnu je HUP nad zplynovačem – viz Schéma zařízení v HAZOP cisterna.pdf. Chlor ze zásobníku do zplyňovače je doplňován automaticky vlastním tlakem chloru v zásobníku v závislosti na teplotě v H 03.1, respektive H 03.2. Zplyňovač je otápěn teplou vodou řízenou regulačním ventilem v závislosti na teplotě plynného chloru odcházejícího z výparníku. Odběr chloru ze zplyňovače je řízen automaticky podle potřeby zařízení Buss Požadovaný tlak do reaktoru je 0,3±0,03 MPa. Zařízení je osazeno měřením průtoku a tlaku, pro případ překročení maximálního tlaku plynného chloru (0,6 MPa) do zařízení Buss je instalován pojišťovací ventil s odvodem do louhové pračky. Chlor ze zásobníku lze havarijně odčerpat zpět do železniční cisterny. Sklad chloru i kobky pro plnění do menších obalů jsou opatřeny vzduchotechnikou, která trvale zajišťuje dvojnásobnou výměnu vzduchu. V případě, že vzroste koncentrace chloru nad 6 mg/m3, se automaticky přepne řídící systém výměnu vzduchu na desetinásobnou. Pokud Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 87 ze 156



Revize 1

překročí koncentrace Cl2 v ovzduší 12 mg/m3 , vypne se výměna vzduchu s odtahem na střechu budovy a zapne se havarijní ventilace s odtahem zavedeným do louhové pračky H 05.1. Výkon havarijní ventilace je 1160 m3/hod (dvojnásobná výměna). Zařízení je pod trvalou kontrolou ovzduší. Pro kontrolu ovzduší jsou instalována čidla poplachové jednotky analyzátoru OLDHAM, který zajišťuje trvalou okamžitou kontrolu. Čidla jsou umístěna v místnosti skladu chloru a na výstupu z louhové absorpce. Všechny analyzátory pracují v nepřetržitém režimu. V souladu s požadavky zákona 224/2015Sb. byly stanoveny iniciační události, které by za nepříznivého vývoje průběhu havárie mohly vést k závažné havárii. K tomuto účelu byly využity výsledky analýzy stáčení a skladování chloru metodou HAZOP, viz HAZOP cisterna.pdf. Hlavní nejzávažnější iniciační události identifikované metodou HAZOP jsou uvedeny v tabulce 2-28. Tabulka 2-28: Hlavní identifikované iniciační události

Cisterna s chlorem

Označení iniciační události I.B

Cisterna s chlorem

I.C

Cisterna s chlorem

IV.A

Cisterna s chlorem

III.A

Zásobník H 3.01

I.E

Zásobník H 3.01

III.D

Zdroj rizika

Popis iniciační události nejsou založena kola zarážkami, pohybem vagónu dojde k lomu stáčecího potrubí DN 40 a úniku chloru otvorem 20% průřezu DN40 není uzamčena výhybka nebo výkolejka a nárazem posunovaného vagónu dojde k rozlomení stáčecího potrubí DN 40 za 1. ventilem -nárazem nebo v důsledku koroze dojde k utržení potrubí i s první armaturou a úniku celého obsahu cisterny otvorem DN40 do kolejiště - vlivem vnějšího požáru dojde k nárůstu tlaku v cisterně a k fatálnímu uvolnění chloru z cisterny - ztráta integrity napojení zásobníku v objektu RY 41 a masivní únik chloru otvorem DN 40 - vlivem vnějšího požáru dojde k nárůstu tlaku v zásobníku a k fatálnímu uvolnění chloru

Odhad následků možné havárie spojené s výronem chloru vyžaduje aplikaci konsekventní analýzy a využití různých matematických modelů pro stanovení účinků různých toxických koncentrací chloru na zaměstnance i okolní obyvatelstvo. Postup řešení spočívá: • ve výběru havarijních scénářů pro matematické modelování; • v zohlednění nejhorších denních meteorologických podmínek v areálu (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC). Stáčení chloru z ZČ do zásobníku se provádí výhradně v denní dobu (proto je uvažována jako nejhorší kategorie stability atmosféry – stabilita D). Stabilita F je dle literatury :„Turner, D. Bruce. 1994. Workbook of Atmospheric Dispersion Estimates: An Introduction to Dispersion Modeling. Second edition. Baca Raton, Florida: Lewis Publisher“ vázána na noční dobu, kdy je v Synthesia, a.s. výroba a manipulace s NL velmi omezená a stáčení, např. chloru z ŽC se neprovádí. Odběr chloru z ŽC přímo do výroby fosgenu lze provádět pouze nouzově. Četnost tohoto nouzového odběru byla provozovatelem určena na max. 2x ročně, tzn. f = 2/365= 0,005479, tzn. jedině v tomto případě lze uvažovat i s krajně nepravděpodobným nočním odběrem při stabilitě „F“. • v zohlednění směrové pravděpodobnosti výskytu větrů; • v zohlednění hustoty zalidnění v areálu i okolí


Strana 88 ze 156



Revize 1

určení kritérií pro odhad následků únikem chloru na lidských životech (LC100=1000 ppm/30 minut, LC50=250 ppm/ 30 minut, popř. LC01= 28 ppm/30 minut=IDLH 30 ppm/30 minut, LOC – zraňující = 80 ppm/30 minut) • hodnocení společenského rizika na základě publikovaných kriterií F.N2 ≤ 10-3 V následující Tabulce 2-29 je uveden souhrn reprezentativních událostí s přidruženými nekorigovanými zónami toxických účinků chloru. Tabulka 2-29: Souhrn reprezentativních událostí s přidruženými zónami dosahu účinku toxických koncentrací chloru LC100, LC50 a LOCzraňující při rychlosti větru 1 m/s, stabilitě D, 25oC(den) a stabilitě F, 10oC (noc – požadavek MŽP) •

Scénář/ četnost F ZH-1

ZH-2

ZH-3 ZH4 ZH-6 ZH-9

Popis

Únik 20% DN40 Únik 20% DN40 Únik DN40 Únik DN40 Únik DN40 Únik DN40

Průměrná rychlost výtoku chloru kg/ min D, 25oC F, 10oC 33,0 23,7

Dosah LC100 1000 ppm ( m )

Dosah LC50 250 ppm ( m )

Dosah LOC zraňující 80 ppm ( m )

D, 25oC F, 10oC 73 69

D, 25oC F, 10oC D, 25oC 160 153 327

F, 10oC 309

33,0

23,7

73

69

160

153

327

309

816

589

447

440

902

894

1700

1700

816

589

447

440

902

894

1700

1700

816

589

447

440

902

894

1700

1700

816

589

447

440

902

894

1700

1700

Závěr: Z tabulky 2-29 je zřejmé, že největší dosah toxických koncentrací chloru při rychlosti větru 1 m/s v areálu Synthesia, a.s. je spojen se stabilitou „D“. Rozptyl toxických koncentrací chloru při stabilitě F je dosahem nepatrně nižší, avšak je krajně nepravděpodobný, neboť noční odběr chloru z ŽC se v Synthesa a.s. prakticky neprovádí (viz výše uváděné zdůvodnění). Vzhledem k nepatrným odlišnostem v dosahu toxických koncentrací při stabilitě „D“ a „F“ lze proto mezní dosahy toxických koncentrací chloru prezentovat jednotnými obalovými kružnicemi – viz dále Obrázky 2-5 a 2-6. Poznámka: Matematické modelování dosahu toxických koncentrací chloru bylo prováděno pro různé stability atmosféry, teploty apod. snad 100 x vždy se stejným výsledkem – v denní dobu je vždy nejhorší rozptyl pro vítr 1 m/s, a stabilitu D. Větší rychlosti větru vlivem turbulence, nižší teploty a vyšší vlhkost snižují dosah toxických koncentrací chloru. Jednotlivé zóny účinku jsou graficky prezentovány: - pro scénáře ZH–1 a ZH–2 únik chloru 20% průřezu DN 40 (lom potrubí), viz Obrázek 2-5. - pro scénáře ZH-3, ZH-4, ZH-6, ZH 9 charakterizované únikem chloru plným průřezem DN 40, viz Obrázek 2-6.


Strana 89 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-5: Dosahy toxických koncentrací chloru LC100, LC50 a LOCzraňující při rychlosti větru 1 m/s, stabilitě D, 25oC(den) a stabilitě F, 10oC (noc) při úniku trhlinou 20% DN40 Legenda: Červená kružnice R=73 m pro LC100 (1000 ppm/30 minut) Žlutá kružnice R=153 m pro LC50 (250 ppm/30 minut) Modrá kružnice R=327 m pro LOC zraňující (80 ppm/30 minut)

Závěr : Dosahy toxických koncentrací chloru při úniku ekvivalentní trhlinou na úrovni 20% DN40 při stabilitě atmosféry „D“ nebo „F“ jsou lokalizovány výhradně v rybitevském areálu Synthesia, a.s.


Strana 90 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-6: Dosahy toxických koncentrací chloru LC100, LC50 a LOCzraňující při rychlosti větru 1 m/s, stabilitě D, 25oC(den) a stabilitě F, 10oC (noc) při úniku plným průřezem DN40 Legenda: Červená kružnice R=447 m pro LC100 (1000 ppm/30 minut) Žlutá kružnice R=902 m pro LC50 (250 ppm/30 minut) Modrá kružnice R=1,7km pro LOC zraňující (80ppm/30 minut) nekorig. hypotetický dosah

Tvary toxických stop chloru v rybitevském areálu pro nejhorší denní meteorologické podmínky (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC) a nejhorší noční podmínky (atmosférická stabilita „F“, rychlost větru 1 m/s, teplota 10oC) jsou z hlediska dosahu prakticky identické (viz Tabulka 2-29), a proto je lze prakticky ztotožnit pro následující nebezpečné koncentrace: • LC100 =1000 ppm/30 minut – viz Obrázek 2-7 • LC50 =250 ppm/30 minut – viz Obrázek 2-8 • LOCzraňující = 80 ppm/30 minut – viz Obrázek 2-9


Strana 91 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-7 : Tvar toxické stopy chloru pro LC100 = 1000 ppm, měřítko cca 1:7050 pro nejhorší denní meteorologické podmínky (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC) a stabilitě F, 10oC (noc), červeně – vlastní stopa, modře – obalová křivka dosah LC100


Strana 92 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-8: Tvar toxické stopy chloru pro LC50 = 250 ppm, měřítko cca 1:14800 pro nejhorší denní meteorologické podmínky (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC) a stabilitě F, 10oC (noc), slabá zelená – vlastní stopa, tučná zelená – obalová křivka dosahů LC50


Strana 93 ze 156



Revize 1

Obrázek 2-9: Tvar toxické stopy chloru pro LOCzraňující = 80 ppm/30 minut, měřítko 1:23500 pro nejhorší denní meteorologické podmínky (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC) a stabilitě F, 10oC (noc), červená – vlastní stopa, modrá – obalová křivka dosahů LOC

Pro hodnotu IDLH na úrovni 30 ppm(způsobuje kašel), resp LC01= 28 ppm/30 minut=IDLH 30 ppm/30 minut je hypotetický nekorigovaný teoretický dosah účinků za optimálních podmínek až 2,8 km – viz Dosah IDLH chloru 30ppm R=2800 m M31000.BMP. Výsledky vyhodnocení následků závažné havárie spojené s únikem kapalného chloru během jeho stáčení a skladování pro různé směry větru jsou uvedeny v Tabulce 2-30. Pro výpočet hustoty osídlení v zóně účinku LC 50 (30 minut) byly pro jednotlivé rodinné domy uvažovány 4 osoby/rodinný dům, průměrné osazení školy a léčebny. Vyhodnocení je provedeno pro případ bez evakuace osob ze zamořeného chemického areálu a vnějšího okolí. Poznámka:V noční době je osazenost škol nulová a v rybitevském chemickém areálu je výskyt osob roven cca 1/5 denního stavu, a proto i hypotetické ztráty v noční době v porovnání s ranní směnou budou výrazně nižší. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 94 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-30: Odhad počtu úmrtí pro případy událostí ovlivňující obydlenou zónu (600 osob) Scénář ZH - 1 ZH - 2

ZH - 3

ZH - 4 ZH - 6

ZH - 9

Směr větru V Z S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ V Z S SV V JV J JZ Z SZ V Z

Frekvence scénáře Fs 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,4. 10-8 5,4. 10-8 1,4. 10-7 8,1. 10-8 5,8. 10-8 1,1. 10-7 2,4. 10-7 1. 10-7 1,1. 10-8 1,9. 10-8

Odhad počtu úmrtí na zasaženém území 2 1 1 1 2 4 10 2 1 1 1 2 4 50 60 35 2 3 4 2 1 2 4 50 60 35 2 3 4 2

Z tabulky 2-30 je zřejmé, že závažně ohrožena po fatální havárii při skladování chloru, vzhledem k dosahu usmrcujících koncentrací chloru, může být pouze obec Rybitví při jižním a JV větru. Dosahy toxických koncentrací chloru pro ostatní směry větru jsou situovány buď do vlastního průmyslového areálu Synthesia, a.s. nebo přesahují nepatrně do neobydlených částí, kde mohou být zasaženy pouze nahodile se vyskytující osoby. Fatální havárie s únikem chlóru představuje dle provedené analýzy rizik největší nebezpečí jak pro životní prostředí tak pro okolní obyvatelstvo. Pro další vyhodnocení rozsahu možných škod byly uvažovány následující hloubky zamoření: • Smrtelné zamoření chlorem pro LC50 (250 ppm/30 minut) = 902 m • Zraňující zamoření chlorem pro LOC (80ppm/30 minut) = 1,7 km Při jihovýchodním nebo jižním směru větru může být kromě části podniku zasažena ekologicky i hustotou vnějšího osídlení nejzranitelnější oblast obce Rybitví, viz dříve Obrázek 2-6. Tato eventualita je operativně řešena podnikovým dispečinkem, který má k dispozici program „Havárie“ a vyhlašuje okamžitě poplach pro ohrožené obce. HZS Synthesia, a.s. současně činí Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 95 ze 156



Revize 1

opatření k eliminaci úniku chloru a omezení migrace mraku vodními clonami (procvičováno). Migrace uniklého chlóru při rychlosti 1 m/s, teplotě 25oC a čas, kdy se zamoření v lokalitě projeví jsou uvedeny v Tabulce 2-31. Tabulka 2-31: Migrace oblaku chlóru po fatální havárii na RY 41 (v =1 m/s, T= 25oC) Vzdálenost od zdroje (m) 0 150 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000

Čas zamoření ( min. ) 0 2 8 16 25 33 41 50 58 66

Oblast zamoření Synthesia, a.s., Rybitví-okolí zdroje Synthesia, a.s., Rybitví-okolí zdroje Rybitevská část Synthesie, obec Rybitví Semtínská část Synthesie a obec Rybitví Obec Rybitví a osada Horka Černá u Bohdanče Lázně Bohdaneč, Černá u Bohdanče Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč

Doba zamoření postižených lokalit migrujícím oblakem chloru je uvedena v Tabulce 2-32. Tabulka 2-32: Doba zamoření lokality chlórem při optimálním směru větru a rychlosti větru 1 m/s. Oblast zamoření

Doba zamoření Od – do ( min. ) Rybitevská část Synthesie 0- 13 Semtínská část Synthesie (UMA ) 8 – 20 Rybitví 8 – 25 Osada Horka – součást lázně 18 – 25 Bohdaneč Černá u Bohdanče 38 – 55 Lázně Bohdaneč 43 - 66

Z Tabulky 2-32 je zřejmé, že doba zamoření migrujícím mrakem chloru i při rychlosti větru 1 m/s v lokalitách mimo průmyslový areál bude relativně krátká, a proto rozhodující účinek budou mít především z hlediska ohrožení osob krátkodobé expozice s vysokou život ohrožující koncentrací chloru na nechráněné a neukryté osoby na volném prostranství. 2.2.2.1.1 Odhady následků na životě, zdraví, vyčíslení náhrad Fatální extrémně nepravděpodobná havárie provázená únikem veškerého chloru v prostoru RY 41 by mohla způsobit v přilehlém nejexponovanějším regionu (areál Synthesia, a.s. + obec Rybitví ) následující maximální následky na životě a zdraví: • max. 12 úmrtí z řad zaměstnanců v areálu (ze 120 potenciálně zasažených v areálu) • 60 úmrtí osob v obci Rybitví (není uvažována evakuace osob a osoby jsou nečinné) • 100 zranění s trvalými následky • 800 zranění bez následků ( 50 těžkých, 750 lehkých zranění) Pro výpočet náhrad škod byly vzaty údaje uvedené v Tabulce 2-33. Uvedené náhrady slouží jako metodický příklad., jak problematiku řešit komplexně budou-li známy aktuální náhrady.. Nová vyhláška NV 276/2015 aplikuje pouze bodový systém na různé úrazy, apod.


Strana 96 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-33: Podklady pro výpočet náhrad škod Druh náhrady Pojištění : v případě úmrtí trvalé následky bez následků Náhrady ze zákona : pohřebné bolestné (těžký úraz) ztížení společenského uplatnění bolestné (střední úraz) bolestné (lehké zranění) náhrada partnerovi při úmrtí náhrada dítěti při úmrtí rodiče náhrada za ztrátu na výdělku náhrada na výživu pozůstalých Náhrady podle kolektivní smlouvy : při prokázaném nezavinění úmrtí při prokázaném spoluzavinění při prokázaném zavinění na pomník Náklady na léčbu : základní vyšetření lehké zranění (1 týden neschopnosti) střední zranění (1-2 týdny nemocnice)

Rozpětí náhrad ( Kč )

Použitá náhrada ( Kč )

20 000 – 200 000 40 000 – 400 000 5 000 – 50 000

200 000 200 000 20 000

Min. 6 000 36 000 Max. 120 000

6 000 6000 – 10 000 20 000 3 000 1 000 5 000 8 000 1 000 2 500

1000 – 2000 léky 1000-1500/denně léky těžké zranění (2-3 měsíce nemocnice, 5-6 měsíců 1500-2000/denně neschopnost ) léky

60 000 min. 40 000 15 000 8 000 1 500 500 1 000 2 000 2 000/měsíc 5 000

Vyčíslené náhrady ze škod z úrazů zaměstnanců a obyvatelstva jsou uvedeny v Tabulce 2-34. Tabulka 2-34: Vyčíslené náhrady škod z úrazů obyvatelstva (ŠÚO) Druh náhrady Jednorázové náhrady : úmrtí zranění s následky zranění bez následků Důchodové náhrady : ztráty na výdělku neschop. ztráty po době neschop. výživa pozůstalých Roční náklady Náklady na léčbu Škody z úrazů : jednorázové roční

Kalkulace nákladů

Náhrady celkem ( Kč )

Nu =72x (200000+ 6000) + 5x(60000 +8000) + 3x 15 219 000 5000 + 4x 8000 Nn=100x (200000+10000+20000) 23 000 000 No= 350x3000+50x6000+350x1000+30x20000 2 300 000 Dn = 350x500+350x14x500+50x60x500 Dpn = 100x2500 Dz = 12x2500 Rpn+z = 12x (Dpn+Dz) NL =750x500+150x(1000x14+2000+60x2000+5000) +50x14x2000

7 850 000 250 000/měsíčně 30 000/měsíčně 3 360 000/rok 21 520 000

ŠÚO = Dn + Nu + Nn + NL

53 892 000

Rpn+z =12x(Dpn + Dz)

cca 3 500 000

Z Tabulky 2-34 vyplývá, že při fatální havárii spojené s únikem chloru z areálu Synthesia, a.s. by škody způsobené úrazy zaměstnanců + obyvatelstva dosáhly jednorázově až cca 54 mil. Kč. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 97 ze 156



Revize 1

2.2.2.1.2 Škody na rostlinných kulturách I. Hektarové odhady škod na lesních kulturách (120 ha) podle vzdálenosti od zdroje a koncentrace chlóru: • 30 ha zničeno (25%) • 20 ha těžké poškození (cca 15%) • 20 ha lehké poškození (cca 15%) Výpočet náhrad byl proveden podle Věstníku MŽP ČR, kde jsou uvedeny následující sazby : Max. Kč/ha Bonitní stupeň Věk Borovice 194 000 1 35 – 45 let Dub 614 000 1 55 – 75 let Olše 138 000 1 15 – 35 let Pro výpočet byla vzhledem k převládajícímu zastoupení zvolena borovice, bonitní stupeň 3, věk 45-55 let. Tabulka 2-35 : Podklady pro výpočet náhrad škod Typ náhrady pro borovici Náhrada škod Náhrada za těžké poškození Náhrada za lehké poškození

Ocenění ( Kč ) 140 000 Kč/ha 5 500 Kč/ha 2 500 Kč/ha

Vyčíslená škoda na lesních porostech ŠL : ŠL = 30x140 000 + 20x (5 500 + 2 500) = 4 360 000 Kč, tj. cca 4,4 mil. Kč II. Škody na zemědělských plodinách: 220 ha Následky: 50 ha zničeno 40 ha snížené výnosy o 50% Tabulka 2-36 : Podklad pro výpočet náhrady škod na zemědělských plodinách Plocha plodiny 132 ha obilniny 33 ha pícnin 22 ha kukuřice 11 ha cukrová řepa 22 ha brambory

Ceny plodiny 3600 Kč/t 1000 Kč/t 3 300 Kč/t 750 Kč/t 3 000 Kč/t

Ocenění 1 ha plodiny 15 480 Kč/ha 10 000 Kč/ha 17 490 Kč/ha 28 500 Kč/ha 36 000 Kč/ha

Pro výpočet škod byly zvoleny obilniny (nejčastější výskyt) a brambory (nejvyšší ha výnosy v Kč). Bilance možných škod: Zničeno: 40 ha obilnin a 10 ha brambor Snížený výnos o 50%: 30 ha obilnin a 10 ha brambor Vyčíslená škoda na zemědělských plodinách: ŠZP = 40x 15480 + 10x36000 + 30x15480/2 + 10x36000/2 =1 391400 Kč = 1,4 mil. Kč Poznámka: Tyto škody mohou nastat pouze v době vegetace. III. Škody na zahradách a sadech 55 ha (5 ha smrtelné pásmo) Bilance možných škod: 10 ha zničeno 15 ha lehce poškozeno


Strana 98 ze 156



Revize 1

Výpočet náhrad škod na zahradách a sadech (ŠZS): 1 ha = 15 zahrad (cca 600 m2) Odhad odškodnění : 1 zničená zahrada 10 000 Kč 1 lehce poškozená 1 000 Kč Vyčíslená škoda: ŠZS = 10x15x10000 + 15x15x1000 = 1 725 000 Kč, tj. cca 1,8 mil. Kč Poznámka: Některé škody nastanou pouze v době plné vegetace. IV. Škody na loukách a pastvinách (ŠLP) 50 ha (0 ha smrtelné pásmo) Bilance možných škod: cca 15 ha zničeno, ztráty na seně 5 000 Kč/ha Vyčíslená škoda na loukách a pastvinách: ŠLP = 15x5000 = 75 000 Kč, tj. 0,1 mil. Kč Škody na rostlinných kulturách celkem (ŠRK): ŠRK = 4,4 mil + 1,4 mil. + 1,8 mil. + 0,1 mil. = 7,7 mil. Kč, tj. cca 8 mil. Kč. 2.2.2.1.3 Škody na zvířectvu Bilance možných škod : počty uhynulých kusů Rybitví : 1 000 slepic Lázně Bohdaneč : 250 slepic 500 králíků 120 králíků 15 prasat Ocenění zvířat: Slepice 60 Kč/kus Prasata 3 000 Kč/kus Králík 80 Kč/kus Selata 500 Kč/kus Vyčíslená škoda na zvířectvu (ŠZ): ŠZ = 1250x60 + 620x80 + 15x3000 = 124 600 Kč, tj. cca 0,125 mil. Kč Dále lze započíst možné úhyny psů, koček, ptactva a lesní zvěře, tzn. Celkové škody na domácím zvířectvu lze odhadnout do 0,3 mil Kč. 2.2.2.1.4 Ostatní škody na majetku Synthesia, a.s. Škody výpadkem výroby lze odhadnout na cca 1 mil. Kč denně Cena uniklého chlóru: 44 x 3000 = 132 000 Kč Oprava cisterny: 1 mil. Kč Jiné nespecifikované náklady 1 mil. Kč Náklady celkem: cca 3,2 mil. Kč 2.2.2.1.5 Náklady na bezpečnostní opatření při havárii 1. Náklady na likvidaci unikajícího chlóru (3 auta) cca 2. Náklady na výjezd dalších složek cca 3. Náklady na monitorování a průzkum terénu cca 4. Náklady na evakuaci (bude-li nutná) cca Celkem odhadované náklady na bezpečnostní opatření

25 000 Kč 25 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 200 000 Kč

2.2.2.1.6 Shrnutí výsledků Shrnutí výsledků, zahrnující náhrady škod způsobené únikem až 44 t chlóru v Synthesia, a.s. v rybitevském areálu je uvedeno v Tabulce 2-37.


Strana 99 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-37: Vyčíslení celkových škod při fatální havárii s únikem chlóru z ŽC Druh náhrady Škody z úrazů, úmrtí Škody na lesních porostech Škody na zemědělských plodinách Škody na sadech a zahradách Škody na loukách a pastvinách Škody na zvířectvu Ostatní škody Náklady na bezpeč. opatření při havárii *Celkové náklady jednorázové Celkové náhrady škod důchodové

Předpokládané náklady ( Kč) 54 000 000 4 400 000 1 400 000 1 800 000 100 000 300 000 3 200 000 200 000 65 400 000 3 500 000 Kč / ročně

* Výše uváděné vyčíslení škod bylo provedeno pro modelovou, krajně nepravděpodobnou fatální havárii ohrožení okolí podniku únikem chloru z výrobního areálu. Poněvadž řada parametrů podléhá časovým změnám a komplexní metodika určování škod neexistuje, jedná se v daném případě o kvalifikované odhady na základě prezentovaného stavu informací. Aktuální škody mohou být v konečném vyjádření 2x až 3x vyšší. 2.2.2.2 Výroba a skladování oxidu uhelnatého Výrobna oxidu uhelnatého (Caloric) je nezbytná pro výrobu fosgenu (G/A firmy BUSS) a je situována na pozici RY 41. Bližší detaily viz kap 1.2.1, Tabulka 1-9 v této části BZ, popř. viz: Část II této BZ. Posouzení účinků možné havárie na zařízení firmy Caloric (výroba oxidu uhelnatého z metanu – viz ) bylo provedeno ještě ve fázi projektové a na základě provedeného vyhodnocení byl upraven finální projekt a vlastní výstavba zařízení. Složení jednotlivých proudů v obj. %, které mají rozhodující vliv pro analýzu rizik (proudy 14, 22, 25 a 26) uvádíme v následující Tabulce 2-38. Tabulka 2-38: Složení hlavních proudů výroby oxidu uhelnatého Složení jednotlivých proudů v % objemových Oxid uhličitý Oxid uhelnatý Voda (pára) Vodík Metan Dusík

Číslo proudu 14 Syngas 1,2 bar, 55oC 22,30 42,57 16,96 17,66 -

/ Slovní charakteristika / Podmínky 22 25 26 Syngas Recykl odpadní plyn o o 18 bar, 35 C 18 bar, 50 C 18 bar, 50oC 33,30 44,70 47,26 47,25 42,70 9,58 1,47 0,07 1,03 17,49 12,20 41,06 -

Produkt Produkt 16 bar, 40oC 0,70 97,95 0,05 0,01 1,30

Pro proudy 14, 22, 25 a 26 bylo provedeno posouzení z hlediska možného požáru a exploze. Dle informací firmy Caloric je jejich zařízení vysoce bezpečné a problematika vnitřního výbuchu je řešena přítomností zhášecího aparátu. Výpočet "jet fire" Následky Jet - požáru byly odhadovány jak na materiál (ocel), tak na osoby. Jako následek na materiál byla odhadována vzdálenost porušení povrchové úpravy oceli po jejím vystavení tepelnému toku 25 kW.m-2 po dobu 15 minut. U osob již tepelný tok 16,5 kW.m-2 po dobu 1 minuty může znamenat smrt 50-ti % nechráněných osob. Vzdálenost, ve které působí tepelný Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 100 ze 156



Revize 1

tok 1,6 kW.m-2, je v literatuře (Quidlines for Chemical Process Quantitative Risk Assesment, 1989) považována za vzdálenost bezpečnou pro dlouhodobý pobyt nechráněných osob. Délku plamene a tedy i následky tepelného toku je třeba považovat za nadhodnocené, poněvadž tyto následky byly počítány pouze pro výtok samotných hořlavých plynů bez vlivu inertizace, tj. CO2. Výpočet vzdálenosti destrukce oceli nebyl počítán, poněvadž spalné teplo uvažovaných směsí je nízké a emitance plamene je nedostatečná pro destrukci oceli. Výtok plynné směsi byl uvažován jako konstantní - odpovídající hodnotě počátečního výtoku. Výsledky výpočtů pro únik směsi plynů z potrubí o průměru 50 mm jsou uvedeny v Tabulce 2-39. Pro dokreslení je uveden i případný únik plynů z potrubí (proud 26) trhlinou odpovídající pouze 20 % ekvivalentního průřezu. Tabulka 2-39: Vyhodnocení účinků možného vzniku "fire jetu" - výšlehu plamene Proud 14 22 25 26/100 26/20 %

Počáteční výtok směsi [kg/s] 1,61 6,39 6,54 5,72 1,15

Počáteční výtok hořlaviny [kg/s] 0,78 3,05 2,51 0,82 0,17

Spalné teplo [kJ/kg] 13 347 13 017 12 402 36 158 36 158

Možná délka plamene 8,06 15,90 14,40 8,30 3,70

Porušení povrch. úpravy [m] 2,2 4,0 3,7 3,6 1,7

50% úmrtn. osob 2,7 5,0 4,5 4,4 2,1

Bezpečná vzdál. osob [m] 8,0 15,2 13,5 13,2 6,2

Při úniku z potrubních rozvodů proudů 22, 25 a 26 by vzhledem k vysokému obsahu vodíku (bez vlivu inertizace) došlo při expanzi do ovzduší k samovznícení, tj. k charakteristickému "fire jetu". Vzniklý "fire jet" by měl vzhledem k malé zádrži plynů v aparatuře pouze charakter krátkého výšlehu, tj. s velmi krátkým trváním. Navíc přítomnost CO2 v unikající směsi plynů pravděpodobnost "samozážehu" výrazně snižuje, přesto nelze tuto eventualitu spolehlivě vyloučit (bylo by nutné ověření na modelové směsi). V každém případě by však případný "fire jet" měl velmi krátkou dobu trvání a nemohl by ohrozit konstrukce sousedních aparátů apod. Nechráněné osoby vyskytující se v blízkosti kompresoru a membránových aparátů by mohly být při havárii krátkodobě zasaženy výšlehem plamene nebo exponovány toxickým oxidem uhelnatým. Posouzení možnosti vnitřní exploze z instalace jednotky Caloric Byla posuzována možnost exploze v objektu RY 41 po úniku plynných směsí z kompresoru do místnosti. Složení jednotlivých proudů z hlediska výbušninářského se příliš neliší, stejně jako podmínky, při kterých by unikaly jednotlivé směsi plynů. Nebezpečí výbuchu oblaku par je nízké. Jednalo by se o výtoky relativně chudých směsí inertizovaných CO2 za podmínek turbulentního (nadkritického, nadzvukového) výtoku. Docházelo by tedy k rychlému ředění směsi na DMV. Vzdálenosti, kde je směs zředěna na koncentrace DMV, jsou menší než 10 m. Vzhledem k malým množstvím unikající hořlaviny, by ekvivalentní množství hořlaviny v oblaku bylo malé, a proto můžeme očekávat spíše fyzikální projevy typu "jet fire" popřípadě "flash fire". Z praktického hlediska je však důležité zajistit, aby se směs nebo část směsi nemohla shromažďovat v místnosti v ohraničených, nevětraných místech (v kapsách pod střechou, v kanálech apod.). V těchto případech by mohlo dojít k deflagraci, po případě k detonaci směsi i při malém množství uniklé směsi. Toto bylo respektováno při stavební realizaci objektu. Vyhodnocení havárie zásobníku oxidu uhelnatého Výpočet množství unikajícího CO ze zásobníků Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 101 ze 156



Revize 1

Ve vnějších zásobníkách (4 x 50 m3) je skladován plynný CO pod tlakem max. 16 bar (abs.) a teplotě -10 až + 20oC. Vstupní a výstupní potrubí CO se uvažuje cca 50 mm, tj. uvažovaný únikový otvor je max. 50 mm. Při daných tlakových poměrech se bude jednat o nadkritický (nadzvukový, superkritický) výtok plynu klesající v závislosti na čase. Závislosti výtoku na čase pro jednotlivé případy dokumentují Obrázky 2-10 a 2-11. Pro následný výpočet byly zvoleny hodnoty průměrného výtoku za 1. minutu a jim odpovídající výtokové tlaky a teploty vytékajícího CO. Obrázek 2-10: Závislost výtoku CO na čase při teplotě 20oC

Obrázek 2-11 : Závislost výtoku CO na čase při teplotě -10oC

Tabulka 2-40: Vypočtené hodnoty průměrného výtoku (výronu) oxidu uhelnatého Objem zásobníku (m3) 50 100

Počáteční teplota (oC) 20 -10 20 -10

Výtok za 1. minutu (kg) 267,6 286,1 303,9 323,0

Průměrný výtok (kg.s-1) 4,46 4,77 5,07 3,38

Výtokový tlak (kPa) 1 166,06 1 193,28 1 358,78 1 370,13

Výtoková teplota (K) 266,40 240,87 279,23 251,27

Výpočty rozptylů CO a modelování jeho účinků Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 102 ze 156



Revize 1

Oblaka pro rozptyl komprimovaného CO byla počítána pro mezní hodnotu při 15 minutové expozici TLV-STEL (446 mg.m-3). Jako průměrné atmosférické podmínky byla zvolena stabilitní kategorie D (neutrální) a rychlost větru 5 m/s. Úniky CO byly počítány také pro nejhorší atmosférické podmínky - kategorie F (velmi stabilní) a rychlost větru 1 m/s. Únik byl situován do otevřeného terénu s max. několika stromy (definice TNO) - charakteristická povrchová nerovnost 10 cm. Byly uvažovány dva typy rozptylů: 1) kontinuální jet s přechodem na "plume" rozptyl 2) jednorázový "puff" rozptyl Detailnější definice rozptylů: Podle první varianty rozptyl probíhá ve dvou fázích. V první fázi jde o rozptyl typu "turbulent free jet", který přechází v rozptyl pasquillovský. K přechodu dochází po zředění oblaku na nízké koncentrace, a proto pro výpočet této fáze byl zvolen model podle PasquillGifforda. Podle druhé varianty se předpokládá pouze jednorázový únik, tj. dojde k okamžité expanzi stlačeného CO. Se vzniklým oblakem je pak nutné pracovat jako s oblakem těžkého plynu. Pro výpočet byl zvolen model implementovaný v programu ALOHA - viz Tabulka 2-41. Tabulka 2-41: Délky oblaků při kontinuálním úniku CO netěsností 50 mm (případ ad 1) Kategorie D, 5 m.s-1 Objem Průměrný Teplota oblak (délka/šířka) zásobníku výtok okolí (m) (m3) (kg.s-1) (oC) TLV-STEL 4,46 20 354/53 50 4,77 -10 366/56 5,07 20 373/58 100 5,38 -10 388/60

Kategorie F, 1 m.s-1 oblak (délka/šířka) (m) TLV-STEL 1842/178 1954/184 1772/192 1903/198

Tabulka 2-42: Délky oblaků při jednorázovém úniku CO (případ ad 2) Objem zásobníku (m3) 50 100

Uniklo (kg)

Teplota (oC)

921,2 1 026,3 1 842,4 2 052,5

20 -10 20 -10

Kategorie D, 5 m.s-1 (m) TLV-STEL 987 1 000 1 400 1 500

Kategorie F, 1 m.s-1 (m) TLV-STEL 1 800 1 900 2 600 2 800

Poněvadž výše uváděné výpočty pro obě varianty nedokumentují názorně akutní toxické ohrožení, byly výpočty doplněny o hodnoty rozptylu oblaku CO o smrtící koncentraci, tj. vztažené na pětiminutovou dobu pobytu nechráněných osob (zaměstnanců) v zamořeném prostoru a tak určeny mezní hranice, resp. vymezen potenciální nebezpečný prostor se smrtícími účinky CO kolem zásobníků s oxidem uhelnatým - viz Tabulka 2-33. Výpočet dosahu oblaku oxidu uhelnatého se smrtící koncentraci 5725 mg.m-3/5 minut Byl použit model "jet" (případ ad 1, únik netěsností 50 mm), kde délka oblaku nezávisí na atmosférických podmínkách.


Strana 103 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-43: Vymezení dosahu oblaku CO se smrtícími účinky ze zásobníku CO Teplota vzduchu (oC) 20

Zásobník 100 m3 Oblak (délka/šířka) 84,3 / 7,9

-10

94,1 / 8,8

Pro zásobníky CO - 100 m3 (resp. únik stlačeného CO netěsností 50 mm) lze vymezit na volném prostranství následující zónu potenciálních toxických smrtících účinků CO: 84 - 94 m Oblakem CO s usmrcujícím účinkem po závažné havárii by byli zasaženi výhradně zaměstnanci Synthesia, a.s. v bezprostředním okolí havárie. Případný rozptyl oblaku CO (únikem nebo vlivem fyzikálního výbuchu) ze skladovacích zásobníků lze pozitivně ovlivnit: • instalací detekčních čidel CO + systému varování a zpětné vazby na jednotku Caloric Posouzení možností exploze CO: Při výpočtu byly uvažovány dva typy úniku, kterým odpovídají i odlišné typy výbuchů. Kontinuální výtok V tomto případě není okolí ohroženo výbuchem. Množství CO ve výbušném koncentračním intervalu (DMV - HMV) je vždy menší než 1 m3. K dosažení DMV dojde pouze ve fázi rozptylu "turbulent free jet", tedy jen několik metrů od únikového otvoru. Nelze tedy v případě iniciace očekávat tlakové projevy výbuchu, ale pouze tepelné účinky "jet fire" (viz níže). Jednorázový únik V tomto případě je okolí ohroženo fyzikálním (vnitřním) výbuchem zásobníku a následně nelze vyloučit také ohrožení okolí zásobníku výbuchem oblaku CO. Fyzikálním výbuchem se v tomto případě (zásobník nelze z provozních důvodů přetlakovat) rozumí náhlé uvolnění přetlaku vlivem destrukce obalu zásobníku, např. pádem tělesa, vadou materiálu, korozí, apod. Vnitřní výbuch, resp. primární fyzikální výbuch - náhlé uvolnění přetlaku Pro výpočet byl zvolen postup podle metodiky "Estimated Maximum Loss from Explosion and/or Fire" vydané společností "International Oil Insurers" v roce 1992. Následky výbuchů jsou zde popsány poloměry dosahu tlakových vln o schopnosti 100%, 80% a 40% destrukce okolí. Okolí je navíc zhruba v okruhu do 500 m ohroženo rozletem trosek roztrženého zásobníku. Nelze však vyloučit, že několik málo fragmentů dolétne do větší vzdálenosti. Tabulka 2-44: Tlakové ohrožení okolí zásobníků vnitřním (fyzikálním) výbuchem pásma destrukce 100%, 80%, 40% Objem zásobníku (m3)

R100% (m)

R80% (m)

R40% (m)

Odpovídající ekvivalent v kg TNT

50

10

20

38

83

100

12

25

50

166

Náhlé a okamžité uvolnění přetlaku CO z nechráněného zásobníku (umístěn volně nad terénem) by ohrožovalo okolí v okruhu 20 - 25 m. Výbuch oblaku par - Vapour Cloud Explosion - sekundární děj po uvolnění přetlaku Při okamžitém úniku celého obsahu CO ze zásobníku a při předpokládané byť málo pravděpodobné iniciaci tohoto oblaku (náhodným vozidlem, el. výbojem apod.) nelze exaktně Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 104 ze 156



Revize 1

a dostatečně přesně určit množství a konverzi hořlaviny v oblaku a epicentrum výbuchu (dané místem iniciace). Proto byl opět zvolen zjednodušující přístup podle metodiky "Estimated Maximum Loss from Explosion and/or Fire". Následky výbuchů jsou opět popsány poloměry dosahu tlakových vln o schopnosti 100%, 80% a 40% destrukce okolí, přičemž epicentrum sekundárního výbuchu může být umístěno kdekoliv v okruhu 40% zničení (způsobeného primárním výbuchem). Tabulka 2-45: Tlakové ohrožení okolí sekundárním výbuchem(VCE) plynného oblaku CO Objem zásobníku R100% (m) (m3)

R80% (m)

R40% (m)

50

18

33

66

100

23

42

84

Tento případ představuje eskalaci havárie, tzv. domino efektem, kdy by mohlo dojít ke kauzálnímu spojení efektu primárního fyzikálního výbuchu a sekundárního výbuchu uvolněného oblaku CO. Dosah místní možné 80 % destrukce by se posunul teoreticky až na hranici cca 100-120 m od zásobníku, tj. teoreticky by mohlo dojít v extrémním případě k poškození zásobníku chloru uvnitř objektu RY 41, resp. k dvojnásobné eskalaci havárie. Pravděpodobnost tohoto hypotetického nadprojektového scénáře lze po analýze stromem poruch (FTA) a orientačním výpočtem ohodnotit výskytem závažné havárie v rozmezí 10-8 až 10-9 , tj. jako extrémně nepravděpodobnou. Dle metodiky uvedené v literatuře Guidelines for Quantitative Risk Assesment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, den Haag, 1999 se do kvantitativní analýzy rizika zahrnují pouze události, které významně přispívají ke společenskému a individuálnímu riziku, jejichž frekvence výskytu je vyšší než 10-8/rok. Instalace valu by tyto nežádoucí účinky tlakové vlny i možnost sekundárního výbuchu sice potlačila, avšak ekonomičnost této akce vzhledem k aktuálnosti ohrožení se jeví jako neadekvátní a proto irelevantní. Jet flame - hoření unikajícího CO K tomuto fyzikálnímu projevu může dojít při kontinuálním úniku CO a jeho náhodném zapálení (P< 10-7/události rok). Unikající množství CO bylo spočítáno jako průměr vytékajícího množství během první minuty. Následky "jet fire" byly odhadovány jak na materiál (ocel) tak na osoby. Jako následek na materiál byla odhadnuta vzdálenost porušení povrch. úpravy oceli po jejím vystavení tepelnému toku 25 kW.m-2. U osob již tepelný tok 16,5 kW.m-2 během 1 minuty může znamenat smrt 50 % nechráněných osob. Vzdálenost, ve které působí tepelný tok 1,6 kW.m-2 je v literatuře (Quidlines for Chemical Process Quantitative Risk Assesment, 1989) považována za vzdálenost bezpečnou pro dlouhodobý pobyt nechráněných osob. Poznámka: Vzdálenost destrukce ocelových konstrukcí nebyla vzhledem ke krátké době výtoku signifikantního množství CO a nízké hodnotě spalného tepla CO určována. Tabulka 2-46: Ohrožení okolí tepelnými účinky hořícího CO z netěsnosti 50 mm Objem zásobníku (m3) 50 100

Počáteční teplota (oC) 20 -10 20 -10

Délka Plamene (m) 14,9 15,4 15,8 16,3

Vzdálenost pro 25 kW.m-2 (m) 3,7 3,8 3,8 3,9

Vzdálenost pro 16,5 kW.m-2 (m) 4,6 4,7 4,6 4,8


Vzdálenost pro 1,6 kW.m-2 (m) 13,9 14,3 14,1 14,5

Strana 105 ze 156



Revize 1

Závěry: 1. Při kontinuálním úniku CO (mezním otvorem průměru potrubí 50 mm) nehrozí nebezpečí exploze CO. Aktuální je po případné iniciaci pouze "fire jet", kterým budou ohroženy sálavým teplem s možností 50% úmrtí všechny osoby v okruhu 4,6 - 4,8 m. 2. Náhlé a okamžité uvolnění přetlaku ze zásobníků CO by vedlo k ohrožení okolí 80% destrukci v okruhu 20 - 25 m, tj. bylo doporučeno situovat zásobníky při volném umístění v odstupu min. 30 m od provozních budov a frekventovaných komunikací. 3. Dosah smrtícího oblaku (5 minutová expozice) při kontinuálním úniku netěsností 50 mm z nechráněného zásobníku umístěného nad terénem činí 80 - 90 m (50 m3), resp. 84 - 94 m (100 m3). Výsledky této analýzy rizik byly aplikovány v praxi při výstavbě zařízení a v rámci prevence a snižování možných následků havárie na zásobnících CO (toxicitou, náhlým uvolněním přetlaku a explozí), kdy byly tlakové zásobníky řešeny jako přepínatelné, přičemž maximální přepínaný objem nepřekračuje 100 m3 a bylo zvoleno jejich optimální umístění v průmyslové zástavbě. 2.2.2.3 Výroba fosgenu na RY 41 Fosgen je vyráběn kontinuálně ve dne i v noci podle okamžité potřeby na zařízení firmy BUSS, s licenzorem deklarovanou vysokou bezpečností P≤10-8 události/rok, a je distribuován dvouplášťovým celosvařovaným potrubím DN40 při 30oC do míst spotřeby. Pro zamezení úniku fosgenu do pracovního prostředí je celá výrobní část umístěna v bezpečnostním plynotěsném kontejneru (zvonu) a jak zvon, tak mezitrubkový prostor duplikovaného potrubí fosgenu, se profukují sušeným tlakovým vzduchem, který se analyzuje a vede se do bezpečnostní louhové absorpce, tzn. jakýkoliv průnik fosgenu do meziplášťového prostoru je trvale monitorován a při nebezpečí by jednotka byla automaticky odstavena. Vyhodnocení úniku plynného fosgenu z distribuční trasy Únik plynného fosgenu z duplikovaného distribučního potrubí DN40 představuje zvláštní případ, neboť všechny distribuční trasy fosgenu jsou propojeny a nelze odstavit či separovat jednotlivé větve. Poškození kterékoliv trasy je však automaticky vyhodnoceno jako únik a řídící počítač uzavře automaticky výstupní ventil z jednotky BUSS. Toto uspořádání znamená, že při rozlomení kterékoliv z distribučních tras dojde po automatickém odstavení k úniku zádrže fosgenu z celé délky potrubí, tj. z max. 1 585 m potrubí DN 40. Výpočtem bylo zjištěno, že celková zádrž fosgenu v potrubí při tlaku 2 bar a 30oC činí cca 10 kg plynného fosgenu. Toto množství fosgenu by z rozlomeného potrubí unikalo cca 24 minut, přičemž 99 % celkového množství by uniklo během 4 minut, resp. maximální rychlost úniku v prvních vteřinách by činila hypoteticky 30,8 kg/min, avšak zádrž v potrubí je do 10 kg fosgenu. Následky úniku tohoto množství fosgenu nebudou vzhledem ke krátké době trvání výronu závažné a budou mít pouze místní dosah (zasažení osob pouze v bezprostředním okolí místa úniku). Stabilita F je dle literatury „Turner, D. Bruce. 1994. Workbook of Atmospheric Dispersion Estimates: An Introduction to Dispersion Modeling. Second edition. Baca Raton, Florida: Lewis Publisher“ vázána na noční dobu, kdy je v Synthesia, a.s. výroba a manipulace s NL velmi omezená a hustota zalidnění v areálu je cca 1/5 denního stavu. V případě fosgenu je výroba a jeho distribuce kontinuální a proto byl jeho rozptyl při stabilitě F též uvažován. Výsledky výpočtů jsou prezentovány pro úniky fosgenu z temperovaného duplikovaného potrubí DN40 při 30oC, dvě nejzávažnější kategorie stability ovzduší "D" a "F", teploty ovzduší -10oC, 0oC, 20oC, rychlosti větru 1 m/s a 5 m/s, dvě smrtící inhalační koncentrace pro člověka (LC50 = 1000 mg/m3/3 min, LC50 = 3 200 mg/m3 do 15s) a koncentrace IDLH 2 ppm (8,1 mg/m3) a jsou uvedeny v Tabulce 2-47. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 106 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-47: Vyhodnocení úniku fosgenu z distribuční trasy DN40 v areálu Synthesie Hodnotící bezpečnostní parametry

Kategorie stability "D"

Kategorie stability"F"

LC 50 1 000 mg/m3/3 min

LC 50 3 200 mg/m3

LC 50 1 000 mg/m3/3min

LC 50 3 200 mg/m3

0

20

0

20

- 10

- 10

Maximální dosah 30 smrtícího oblaku (m)

26

15

14

44

22

Maximální dosah 350 IDLH koncentrace (m)

361

350

361

1100

1100

Teplota okolí To (oC )

Poznámka: V chemických provozech Synthesia, a.s. je každý zaměstnanec vybaven chemickou maskou a příslušným filtrem. V objektech, kde se pracuje s fosgenem, jsou realizována opatření k likvidaci zamoření v místě úniku (automatické uzavření ventilace a sanace provozu sprchováním čpavkovou vodou apod.), proto nemá smysl kalkulovat s toxickou expozicí obsluhy LD50 po dobu 30 minut nebo 60 minut jako při rozptylu do okolí, kde je nechráněné obyvatelstvo. Obsluha může být vlivem havárie „vyřazena“ jen je-li bezprostředně přítomna na místě úniku a únik toxického plynu je tak masivní, že obsluha nebo zasažená osoba ztratí během pár sekund až minut mobilitu, nepoužije ochrannou masku, popř. nestačí doběhnout za plynotěsné dveře, není vyproštěna zasahující podnikovou HZS(zásah do 5 minut), apod. Proto je 3 – 5 minutová expoziční doba z hlediska smrtelných účinků brána jako rozhodující faktor pro kalkulaci ztrát na vlastní obsluze. Z výsledků uvedených v Tabulce 2-47 je zřejmé, že maximální dosah okamžitého smrtícího účinku fosgenu při velmi málo pravděpodobném rozlomení distribuční trasy činí 14 - 22 m a může ohrozit smrtelně především obsluhu uvnitř objektu (dojde-li k fatálnímu rozlomení trasy uvnitř objektu). V případě úniku fosgenu z rozlomené trasy ve venkovním prostředí malé, mžikově uvolněné množství fosgenu vytvoří úzký oblak ( pološířka je řádově v metrech) s dosahem 14 - 22 m, a proto nelze dle našeho názoru a praktických zkušeností s úniky fosgenu v podniku očekávat projevy působení několikaminutové smrtící intoxikace na volném prostranství, neboť zasažená osoba se po intenzivním pachovém vjemu (od 1 ppm) ihned snaží reflexivně zadržet dech a nedýchat (osobní i doložená svědectví chování osob po zasažení fosgenem) a uniknout z dosahu, což bude vzhledem k pološířce a dosahu oblaku s největší pravděpodobností úspěšné. Pro účely porovnání byly provedeny výpočty rozptylů pro úniky plynného fosgenu v místech konkrétní spotřeby, tj. za regulačními ventily a průtokoměry Hartmann-Braun (kdy nedojde k automatickému odstavení přívodu fosgenu). Podmínky rozptylu byly zvoleny stejné jako v dřívější analýze, tedy Pasquillovská kategorie D (normální) a rychlost větru 5 m.s-1 a kategorie F (stabilní) při rychlosti větru 1 m.s-1. Limitní koncentrace 1 000 mg.m-3 (50% úmrtí při tříminutové expozici). Poznámka: Pětiminutový únik plynného fosgenu ve výrobně při selhání automatického uzavření ventilace a spuštění sanace je zvolen jako krajní mez, neboť v praxi očekáváme rychlou odezvu obsluhy v místě spotřeby vlivem signalizace úniku fosgenu a rychlé ruční nebo přes Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 107 ze 156



Revize 1

PC odstavení odběru fosgenu a ruční spuštění asanace uniklého fosgenu v objektu čpavkovou vodou. Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 2-48 a 2-49. Tabulka 2-48: Vyhodnocení možného pětiminutového úniku plynného fosgenu z provozních objektů po fatálním selhání MaR a asanace během ranní, popř. noční směny Místo spotřeby RY 42 RY 42e RY 52 RY 171 (OP) RY 15 RY 32a,b

Kategorie povětrnosti D F noc D F noc D F noc D F noc D F noc D F noc

Výtok [kg.s-1] 0,03 0,03 0,03 0,03 0,02 0,03

Pološířka [m] 2,6 5,8 2,6 5,8 2,9 6,3 2,6 5,8 2,3 5,1 2,6 5,8

Dosah oblaku [m] 33,0 165,9 33,0 165,9 36,2 181,8 33,0 165,9 28,9 145,1 33,0 165,9

Zasaž. plocha [m2] 135 1 512 135 1 512 165 1 799 135 1 512 105 1 163 135 1 512

Poznámka: Odběrové místo na RY 11 je objekt VÚOS, a proto není zařazen. Z Tabulky 2-48 je zřejmé, že největší dosah možných smrtících účinků oblaku fosgenu, pokud by došlo k selhání MaR a automatické asanace úniku čpavkovou vodou hrozí z objektů RY 32a,b, RY 42, RY 42e, RY 52 a na RY 171 (SBU oddělení OP). V následující Tabulce 2-49 uvádíme vyhodnocení následků pětiminutového úniku plynného fosgenu plným průřezem potrubí (tj. nejhorší alternativu: rozlomení přívodního potrubí k jednotlivým reaktorům za regulačním ventilem, popř. únik plynného fosgenu z reaktoru, apod.) z hlediska možných obětí při ranní směně, kdy je nejvyšší výskyt zaměstnanců a intenzita dopravy. Tabulka 2-49: Kalkulovaný odhad možných obětí při pětiminutovém úniku plynného fosgenu z objektů při selhání prvků MaR a asanačního systému Místo spotřeby RY 42, RY42e RY 52 RY 171 (OP) RY 15 RY 32a,b

Spotřeba (kg/h) 100 100 100 80 100

Dosah oblaku (m) 33,0 33,0 33,0 28,9 33,0

Pološířka oblaku (m) 2,6 2,6 2,6 2,3 2,6

Plocha (m2) 134,8 134,8 134,8 104,5 134,8

Oběti (počet) 0,40 0,40 0,40 0,32 0,40

Z provedených výpočtů vyplývá, že největší riziko na úrovní 0,4 oběti v okolí havarovaného objektu by hrozilo po fatální havárii v provoze RY 32a,b, RY 42, RY 42e, RY 52 a pak opět na RY 171 (SBU PaB odd. OP). Toto riziko se selháním sanačního systému lze charakterizovat pravděpodobností P < 1.10-8 nehody/r. Plnění kapalného fosgenu Plnění kapalného fosgenu a chloru do přepravních obalů se provádí v samostatné místnosti v objektu RY 41, která je vybavena 4 plnícími místy (jde o plynotěsně uzavíratelné prostory odsávané přes louhovou absorpci). Kapalný fosgen pro potřeby plnění se získává zkapalňováním plynného fosgenu v objektu RY 42e, kde je v samostatné místnosti bez oken za hermetickými dveřmi umístěn zásobník 2,5 m3, který se plní dle potřeby na cca 2-2,5 t Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 108 ze 156



Revize 1

kapalného fosgenu. Hermetická místnost je vybavena čidly na fosgen s vyvedením na automatický asanační systémem s 5 m3 čpavkové vody a EZS (elektronický zabezpečovací systém). Přístup do hermetické místnosti je možný jen na elektronickou kartu. Neautorizovaný přístup je technickými opatřeními vyloučen. Vzhledem k tomuto zabezpečení a hermetičnosti je možnost úniku fosgenu do okolí v případě havárie extrémně nepravděpodobná - P < 1.10-8 nehody/r a lze ji prakticky vyloučit. Jediná možnost úniku kapalného fosgenu je při jeho čerpání stávajícím čerpadlem Hermetic (výkon max. 2,95 kg/min) na potrubním mostu potrubím DN25 do místa plnění na RY 41 do přepravních obalu. Délka trasy DN25 je cca 40 m. Poznámka: Fosgen se plní do malých obalů dle požadavků firmy Gerling max. 2500manipulací/ rok. Pro plnící plynotěsnou fosgenovou kobku v objektu RY 41 je instalováno havarijní větrání s 18 násobnou výměnou vzduchu a ventilace je vyvedena do louhové pračky. V plnící plynotěsné fosgenové kobce je možnost významnějšího úniku fosgenu do okolí též eliminována, proto bylo provedeno pouze vyhodnocení možného úniku fosgenu z poškozeného potrubí DN25. Doba nekontrolovaného úniku plným průřezem DN25 byla ohraničena na max. 10 minut k odstavení čerpadla dávkování fosgenu. Vyhodnocení bylo provedeno pro pro teplotu 25oC, vítr 1 m/s, třídu stability D, relativní vlhkost 50%, model heavy gas a usmrcující inhalační koncentrace fosgenu: - LC50 = 24 ppm/30 minut - LC50 = 1000 mg/m3/3 minuty - LC50 = 3200 mg/m3/15 sekund - IDLH = 2ppm/30 minut, tj. maximální koncentrace nebezpečné látky ve vzduchu na pracovišti, z kterého může jedinec uniknout během 30 minut, bez jakýchkoliv příznaků, které by narušily únik nebo by měly nevratné zdravotní následky. Výsledek modelování havárie: Dosah toxické koncentrace fosgenu z rozlomené trasy DN25 pro LC50 = 24 ppm/30 minut činí 189 m, zasažená plocha 0,742 ha, avšak doby expozice 30 minut nebude dosaženo. Následky v tomto extrémně nepravděpodobném scénáři lze pro LC50 = 1000 mg/m3/3 minuty výpočtem stanovit na N=0,76 osoby v areálu dle doby expozice. Dosah zraňující koncentrace na úrovni IDLH=2ppm sice činí 882 m, avšak vzhledem k malé intenzitě zdroje (trvání kontinuálního výronu je 10 minut) nelze očekávat naplnění požadované doby expozice 30 minut, a rovněž se nepředpokládá, že vlivem fluktuace oblaku by došlo k intoxikaci ve větší vzdálenosti. Vnější okolí může být ohroženo koncentrací IDLH jen krátkodobě bez výraznějších škod na zdraví osob (např. v obci Rybitví). 2.2.2.4 Skladování kapalného čpavku na RY 324a a N 29 Dopady toxické havárie jsou vymezovány pro následující toxické koncentrace amoniaku: - Koncentrace způsobující inhalační mortalitu, tj. takovou koncentraci amoniaku v ovzduší, která je smrtelná pro člověka po stanovenou dobu. Zvoleny tyto koncentrace: • 5000 ppm okamžitá smrt; • 1700 ppm – usmrcení po 30 minutách expozice. - Další mezní koncentrace odpovídají : • 750 ppm – poleptání očí. Takto definovanou koncentraci amoniaku pro nejhorší rozptylové podmínky (vítr cca 1-2 m/s, inverze apod.) lze brát za mezní stanovení bezpečného pásma pro občanskou zástavbu. • Koncentrace 400 ppm – podráždění dýchacích cest. • Koncentrace zraňující – zpravidla odpovídá IDLH (Immediately Dangerous to Life and Health) 30 minutové inhalační koncentraci. V případě amoniaku je IDLH = 300 ppm. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 109 ze 156



Revize 1

2.2.2.4.1 Skladování čpavku na RY 324a Objekt RY 324a je jednolodní železobetonová hala s plnými bočními stěnami z keramických panelů o půdorysné ploše 54 x 24m a nadzemní výšce 7,6 m opatřená dělenou železobetonovou havarijní jímkou. Vnitřní prostor jímky je rozdělen na 9 samostatných jímek (pod každým zásobníkem). Celkový vnitřní objem každé z jímek je 115 m3. Střešní konstrukce je železobetonová. Jedná se otevřenou technologií sestávající z devíti ocelových jednoplášťových válcových ležatých zásobníků o průměru 2,8 m a délce 17,6 m, tj. o objemu ä 100 m3, měřících, uzavíracích a bezpečnostních armatur a potrubních rozvodů. Zásobníky jsou orientovány podélnou osou ve směru sever - jih. Celkový objem všech zásobníků je 900 m3. Při maximálním plnění zásobníků na 80% objemu lze skladovat v 8 zásobníkách (9.zásobník tvoří havarijní rezervu) celkem 461,7 t amoniaku. Vstup do technologie na obslužné lávky je možný ze tří stran (východní, západní a jižní). Ve vzdálenosti 40m je 4x nadzemní hydrant. Objekt RY 324b je jednopodlažní otevřená technologie sestávající z betonové jímky a havarijního čerpadla amoniaku (40 m3/h) napojeného na sběrné potrubí havarijních jímek úložiště RY 324a. Výtlačná armatura čerpadla je osazena potrubím, které umožňuje odčerpání uniklého čpavku z havarijních jímek do některého ze zásobníků, popř. do předem určeného havarijního. Kapalný amoniak se do úložiště dopravuje potrubní trasou mezi objekty RY 325a a RY 324a buď přímo z ŽL cisteren nebo z výtlaku stáčecích čerpadel. Stáčecí trasa se nastavuje pomocí dálkově ovládaných ventilů. Lze plnit jeden nebo více zásobníků současně, přičemž jeden ze zásobníků slouží vždy jako havarijní. Většinou se při stáčení kapalného amoniaku využívá nerovnosti tlaků. Maximální provozní přetlak je 1,6 MPa. Odběr kapalného amoniaku z úložiště je realizován potrubním mostem mezi objekty RY 324a a RY 325a do navazujících provozů výroby kyseliny dusičné RY 314 a RY 316. Údaj z dokumentace zdolávání požáru v objektu RY 324a definuje tyto síly a prostředky pro technický zásah při úniku čpavku: Potřebné množství pěnidla 0. Celková spotřeba vody na vytvoření vodní clony – 2000 l/min Počet hasičů: 25 Minimální počet požárních vozidel: 1 požární vozidlo s minimálním výkonem čerpadla 2700 l/min. Uvažované havarijní scénáře: a.) Únik čpavku z železniční cisterny – řešeno v Bezpečnostní zprávě UNIPETROL doprava s.r.o., která je vlastníkem vleček a provozuje vlečkovou dopravu v areálu. b.) Únik čpavku ze skladovacího 100 m3 zásobníku do havarijní jímky o ploše 115 m2. Vyhodnocení úniku čpavku do havarijní jímky pro toxický rozptyl Vyhodnocení toxického rozptylu bylo provedeno pro rychlost větru v=1 m/s, teplotu vzduchu 25oC, stabilitní třídu D, vlhkost vzduchu 50% a stabilitu „F“, 10oC. Nekorigovaný dosah toxických koncentrací čpavku bez interakce s vodní parou a bez zásahu HZSP je uveden v Tabulce 2-50.


Strana 110 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-50: Kalkulovaný dosah toxických koncentrací čpavku a odhad max. možných obětí při selhání prvků MaR a bez zásahu HZSP Synthesia, a.s. Toxická koncentrace

Dosah oblaku Plocha (m) (ha) o „F“, 10 C „D“, 25oC „D“/“F“ 145 242

199 378

LOC-oči = 750 ppm 339 LOC-dýchací cesty=400ppm 439 IDLH = 300ppm/30 minut 500

601 843 981

LC100= 5000 ppm LC50 = 1700 ppm/30 minut

Oběti (počet úmrtí v areálu)

při „D“/“F“(noc)

0,303/0,43 1,7/ 0,5 0,624/1,0 3,6/1,12 Poraněné osoby 1,49/3,239 8,5/3,6 2,39/4,6 13,7/5 2,8/ 16/6

Odhad obětí (max. 3,6 osob Synthesia, a.s.) a poraněných osob (max. 16 osob) je nadhodnocený, neboť není zahrnuta korekce na interakci čpavkových par se vzdušnou vlhkostí, která snižuje aktivní dosah oblaku čpavkových par o 20 až 30%. Rychlý zásah obsluhy s odčerpáním kapalného podílu do havarijního zásobníku a následně HZS podniku Synthesia, a.s. s použitím vodních clon k omezení šíření oblaku umožňuje další výrazné omezení migrace čpavkových par a možných následků na zdraví osob v areálu. Vnější obydlené zóny nebudou závažnými následky uniku čpavku při uvažovaném havarijním scénáři z objektu RY 324a zasaženy. Vyhodnocení úniku čpavku do havarijní jímky pro flash fire a explozi par: Pro obdobné podmínky uváděné výše bylo provedeno vyhodnocení možnosti flash fire a exploze při eventuální iniciaci par na RY 324a. a) Výsledky modelování flash fire: – dosah oblaku čpavkových par na DMV ( 160 000 ppm) činí 17 m - dosah oblaku čpavkových par na 60% DMV ( 96 000 ppm) činí 21 m b) Výsledky modelování exploze čpavkových par: Vzhledem k otevřenému charakteru technologie bylo modelování exploze čpavkových par vyhodnoceno jako nedosažení potřebného nasycení neohraničeného oblaku k realizaci exploze. Případná iniciace čpavkových par v okruhu do 17 m kolem havarijní jímky může vést k realizaci flash fire s mírnými tlakovými projevy a usmrcení osob v dosahu sálavých účinků. Vnější okolí za plotem areálu nebude účinky flash fire zasaženo. 2.2.2.4.2 Skladování čpavku na N 29 Objekt N29 je jednopodlažní otevřená technologie sestávající ze 4 ocelových jednoplášťových válcových ležatých zásobníků o průměru 2,4 m a délce 8,0 m, tj. o objemu ä 32,6 m3, měřících, uzavíracích a bezpečnostních armatur a potrubních rozvodů. Zásobníky jsou orientovány podélnou osou ve směru sever - jih. Celkový objem všech zásobníků je 130,4 m3. Při maximálním plnění zásobníků na 80 % objemu lze skladovat celkem 88,53 t amoniaku. Vstup do technologie na obslužné lávky je možný z východní strany objektu. Základy objektu tvoří betonová jímka o půdorysných rozměrech 26 x 11 m v úrovni terénu, ohraničená betonovým obrubníkem. Celkový vnitřní objem jímky je 100 m3. Nad úložištěm je ocelová nosná konstrukce, která nese lehký přístřešek. Výška přístřešku je 6,7 m, konstrukce ocelová, střešní krytina z azbestocementových vlnitých desek. V objektu nejsou kanalizační vpusti. Všechny skladovací nádrže jsou vybaveny místním měřením tlaku, teploty a hladiny, dále dálkovým přenosem tlaku a hladiny se signalizací maximálních hodnot do velínu. Přívod amoniaku do jednotlivých zásobníků je při dosažení max. hodnot blokován nátokovým elektroventilem (ochrana proti přeplnění zásobníku). Ovládací, měřící a pojistné Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 111 ze 156



Revize 1

armatury jsou přístupné z obslužné lávky, která je vedena nad zásobníky. Ke každému ze zásobníků je přivedeno potrubí s tlakovým dusíkem pro potřeby přetlačování kapalného amoniaku a k propláchnutí nádrží při revizích, opravách apod. Tlakový dusík je dodáván z výrobny tlakového dusíku N 23. Kapalný amoniak se do úložiště dopravuje potrubní trasou ze stáčecího stanoviště u objektu N 4 přímo z ŽL cisteren, přičemž jeden ze zásobníků slouží vždy jako havarijní, tzn. obsah vadného zásobníku lze přečerpat do havarijního zásobníku. K stáčení kapalného amoniaku se využívá nerovnosti tlaků. Maximální provozní přetlak je 1,6 MPa. Obdobně jako v předcházející kapitole byla provedena následující vyhodnocení pro únik čpavku z 1 skladovacího 32,6 m3 zásobníku do havarijní betonové jímky o půdorysných rozměrech 26 x 11 m: a) Vyhodnocení úniku čpavku v objektu N 29 do havarijní jímky pro toxický rozptyl: Vyhodnocení toxického rozptylu bylo provedeno pro rychlost větru v=1 m/s, teplotu vzduchu 25oC, stabilitní třídu D, vlhkost vzduchu 50% a stabilitu „F“, 10oC. Nekorigovaný dosah toxických koncentrací čpavku na interakci s vodní parou a bez zásahu HZS je uveden v Tabulce 2-51. Tabulka 2-51: Kalkulovaný dosah toxických koncentrací čpavku a odhad max. možných obětí při selhání prvků MaR,asanačního systému, popř. ne přečerpání zásobníku Toxická koncentrace

Dosah oblaku (m) „F“, 10oC „D“,25oC

Plocha (ha)

Oběti (počet úmrtí v areálu)

„D“/“F“ při „D“/“F“(noc)

301 220 0,58/0,75 518 346 1,4/2 Poraněné osoby v areálu 794 LOC-oči = 750 ppm 479 2,38/4 1100 LOC-dýchací cesty=400ppm 625 4,4/7,9 1300 IDLH = 300ppm/30 minut 705 5,7/10,6 LC100= 5000 ppm LC50 = 1700 ppm/30 minut

0,79/0,2 1,9/0,6 3,3/1,2 6,0/2,4 7,8/3,18

Odhad obětí (max. 1,9 osob) a poraněných osob (max. 7,8 osob) je nadhodnocený, neboť není zahrnuta korekce na interakci čpavkových par se vzdušnou vlhkostí, která snižuje aktivní dosah oblaku čpavkových par o 20 až 30%. Zásah HZS Synthesia, a.s. s použitím vodních clon umožňuje další výrazné omezené migrace čpavkových par a možných následků na zdraví osob v areálu. Vnější obydlené zóny nebudou závažnými následky uniku čpavku z objektu N 29 zasaženy. Vyhodnocení úniku čpavku do havarijní jímky pro flash fire a explozi par: Pro obdobné podmínky uváděné výše bylo provedeno vyhodnocení možnosti flash fire a exploze při eventuální iniciaci par. a) Výsledky modelování flash fire: – dosah oblaku čpavkových par na DMV ( 160 000 ppm) činí 26 m - dosah oblaku čpavkových par na 60% DMV ( 96 000 ppm) činí 34 m b) Výsledky modelování exploze čpavkových par: Vzhledem k otevřenému charakteru technologie bylo modelování exploze čpavkových par vyhodnoceno jako nedosažení potřebného nasycení neohraničeného oblaku k realizaci exploze. Případná iniciace čpavkových par v okruhu do 26 m kolem havarijní jímky může vést k realizaci flash fire s mírnými tlakovými projevy a usmrcení osob v dosahu sálavých účinků. Vnější okolí za plotem areálu nebude účinky flas fire zasaženo. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 112 ze 156



Revize 1

2.2.2.5 Výroba isokyanátů na RY 32a,b V objektech RY 32a a RY 32b se vyrábí substituované izokyanáty, např. DIPI, TRIDI v toluenovém prostředí a karbodiimid (Stabaxol). a) Výroba IK Hlavním rizikem výrobních operací je: - Extrémní toxicita fosgenu (detegovatelný zápach 0,5-2ppm, minimální koncentrace způsobující pálení hrtanu 3,1ppm, životu nebezpečná koncentrace při expozici 0,5-1h 25ppm, životu nebezpečná koncentrace během 15 minutové expozice 50ppm, 2 minutová expozice 167ppm způsobuje ihned poškození plic) - a vysoká toxicita DIPI (LC50=47mg/m3/4h krysa ) či TRIDI během výrobního procesu. Posouzení možnosti iniciace organických kapalin (toluen, IK) v objektu a úniku toxického fosgenu z objektu: Na základě vypočtu množství odpařujících se látek (viz předchozí samostatné procesní AR), lze předpokládat, že nebezpečí exploze organických par ve výrobně RY 32a,b je relativně nízké. V části výrobny "arylisokyanátů" vzhledem k nízkým hodnotám plošných odparů izokyanátů (toluenu) je vytvoření atmosféry o koncentraci nad dolní mezí výbušnosti prakticky vyloučené. Pouze v případě teplé fosgenace a kolony destilace toluenu explozi zcela vyloučit nelze, protože by docházelo k úniku směsi o teplotě blízké bodu varu toluenu. V ostatních případech by došlo spíše k iniciaci plošného požáru. Veškeré zařízení elektroinstalací na RY 32a,b je v provedení Ex a stejně tak světelné instalace. Je realizována inertizace zařízení dusíkem, výrobny RY 32a,b jsou vybaveny čidly reagujícími na překročení nastavené koncentrace hořlavin v pracovním prostoru. Fosgenační část na RY 32a je stavebně oddělena od výrobny a je vybavena detektory fosgenu. Maximální množství nebezpečné fosgenové směsi na RY 32a je tvořeno: - 2 t fosgenu rozpuštěné v 7,6 t toluenového roztoku (do 30% COCl2 hm.) při 0-5oC. Maximální množství nebezpečné fosgenové směsi na RY 32b je tvořeno: - 0,7t fosgenu v 3t toluenového roztoku v 1.lince; - 1,5t fosgenu v 6,5 t toluenového roztoku ve 2.lince. Možnost iniciace těchto směsí při teplotě 0-5oC je při absenci iniciačních zdrojů velmi nepravděpodobná. Ke generování fosgenu z toluenových směsí by mohlo dojit pouze při požáru celého objektu. Instalace asanačního systému v objektu RY 32a,b však možnost nekontrolovaného šíření uvolněného fosgenu z objektu do vnějšího okolí prakticky potlačuje. V případě většího úniku se plynný fosgen likviduje čpavkovou vodou. Čpavková voda se dopravuje na RY 32a,b potrubím čerpadlem z RY 21, kde je vždy minimální zásoba 10 t. Ve fosgenačních částech RY 32a,b je po všech patrech rozvody čpavkové vody. Čerpadlo je ovládáno obsluhou z velína RY 32a. V případě spuštění čpavkového čerpadla z RY 32b je o tom obsluha RY 32a informována hlášením z ŘS a naopak. Dojde-li k k úniku toluenové fosgenační směsi ze zařízení, pak tato steče do havarijní jímky. Jímka na RY 32a,b je osazena snímačem maximální hladiny. Při maximálním naplnění havarijní jímky snímač vizuálně i akusticky signalizuje na ŘS ve velínu RY 32a,b. Směnoví mistři zodpovídají za udržování hladiny odpadní jímky pod max. stav. OV se čerpá do kanalizace B po kontrole na nepřítomnost org. vrstvy. V případě, že OV zachycená v jímce ve fosgenační části obsahuje stopy fosgenu, musí být tato OV asanována čpavkovou vodou a až po neutralizaci je možno tuto OV přepustit do havarijní jímky v hlavní hale. Ve výrobně RY 32a,b je při běžné výrobě v chodu vzduchotechnika provozní, odpovídající šestinásobné výměně vzduchu. Je oddělená na dvě základní části – fosgenace a výroba. Při překročení 1. meze úniku fosgenu řídicí systém spouští havarijní větrání s 10 násobnou výměnou vzduchu. V případě výpadku elektrické energie je pro havarijní větrání Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 113 ze 156



Revize 1

zajištěn zdroj energie na cca 60 min. chodu. Náhradní zdroj udrží v chodu i analyzátory. Obsluha zjišťuje zdroj úniku a snaží se technologickým zásahem odstranit zdroj úniku. Stoupne-li koncentrace fosgenu nad 3. mez, řídicí systém uzavře havarijní ventilaci, aby nedošlo k zasažení okolních provozů. Obsluha na pokyn směnového mistra odstavuje výrobu a zahajuje likvidaci fosgenu čpavkovou vodou. Pod celou výrobnou RY 32a,b je nepropustná jímka. Do této jímky je svedeno i stáčecí místo pro autocisterny a sudy. Obsluha je povinna před vyčerpáním havarijní jímky odebrat vzorek na nepřítomnost organické vrstvy. V případě obsahu organické vrstvy je obsluha povinna tuto organickou vrstvu vyčerpat do sudů, které se dle rozhodnutí technologa výrobny (na základě analýzy) pošlou na spálení, případně se tato organika zregeneruje destilací. Při úniku rozpouštědla na RY 32b lze využít destilační aparaturu na RY 42 (VPI 1510/Ry42/1 – pro destilaci IK a regeneraci rozpouštědel), regenerace na RY 52 (PI pro regeneraci rozpouštědel RY 52) případně destilace na RY 32b. U této jímky je instalované čerpadlo, kterým se vody po ověření na nepřítomnost organické vrstvy vyčerpávají do kanalizace B, která je svedena do RNL Lhotka, odkud jsou odpadní vody po homogenizaci čerpány na BČOV. Kyselé plyny odcházející spolu z odplynem jsou neutralizovány v absorbci RY 32c. Závěr: Záchyt kapalné reakční směsi v objektu a sanace úniku plynného i rozpuštěného fosgenu (popř. IK) čpavkovou vodou zabraňuje úniku toxického fosgenu z objektu RY 32a,b. V návaznosti na předchozí se možným zdrojem rizika jeví vakuová destilace izokyanátů, resp. kondenzace izokyanátu v kondenzátoru E 09.02, kde je použito vodní chlazení. I přes použití nejkvalitnějších materiálů, nelze zcela vyloučit možný průnik vody netěsností, trhlinou do kondenzačního prostoru IK a následující reakci vody s parami izokyanátů. Vývojový strom nehodových stavů pro přisávání vzduchu nebo vody do vakuové kolony při destilaci IK byl uveden na Obrázku 2-2 v kap. 2.1.1 této části BZ. Přisávání vzduchu nebo vody do vakuové destilace může být: 1. Bez vlivu (např. nevýznamné přisávání vzduchu netěsnostmi na koloně či trasách). 2. Příčinou nehodového stavu (např.: Přisáváním vzduchu vážnými netěsnostmi na koloně, vstupních či výstupních trasách, by docházelo ke zvýšenému strhávání par IK do odlučovače a vakuové stanice. Přisátí vody by vedlo k reakci s parami IK, tj. ke generování tepla - lokálnímu přehřátí a k tvorbě velkého množství CO2. Náhlý vzrůst tlaku v kondenzační sekci by mohl přetlakem ohrozit vakuovou stanici - vyfouknutí toluenu z toluenokružné vývěvy s možnými dalšími následky.). 3. Vnitřní požár kolony. Závažné pro provoz vakuové destilace IK jsou nehodové stavy charakterizované body 2. a 3. V případě prostého stripování suchým vzduchem se vzduch chová v podstatě jako inert a není za daných teplot a látkového složení iniciačním faktorem. Praktickým důsledkem tohoto přisávání je zhoršování režimu destilace, což je provázeno: • Zvyšováním úletu organických par do vývěv, čímž vzrůstá významně množství IK fáze v odlučovači a v toluenokružné vývěvě. • Může se zhoršovat ostrost oddělení. • Klesá účinnost kondenzátorů. Jiná situace nastane, je-li přisávána voda. Za určitých mezních podmínek by mohlo vlivem tepla a uvolněného oxidu uhličitého teoreticky dojít až k destrukci destilační jednotky vnitřním výbuchem. Ověření této eventuality bylo předmětem následujícího posouzení. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 114 ze 156



Revize 1

Výpočet množství nasávaného vzduchu do vakuové destilace Zadání: Z okolí je nasáván vzduch o teplotě 20oC (atmosférickém tlaku 101,325 kPa) do vakuové destilační jednotky (vnitřní objem cca 7 m3), ve které je teplota 110 - 160oC a tlak 0,7 kPa otvorem o průměru 25 mm a dále byly uvažovány trhliny, netěsnosti redukované na 20 a 50% průměry. Předpokládá se, že sací kapacita vývěv (cca 320 m3/h) je dostatečná, aby udržovala tlak v koloně na konstantní hodnotě i při nasávání vzduchu z okolí některým ze zvolených průřezů. V následující Tabulce 2-52 jsou uvedeny vypočtené hodnoty přisávaného vzduchu pro plný průměr a redukované 20 a 50% průměry. Tabulka 2-52: Výpočet přisávaného množství vzduchu do vakuové destilace v závislosti na velikosti otvoru Průměr otvoru (mm) d = 25 20 % průměru 50 % průměru

Přisávaný vzduch (kg/s) 0,0940 0,0038 0,0235

Přisávaný vzduch (Nm3/s) 0,0780 0,0031 0,0195

Z Tabulky 2-52 je zřejmé, že při sacím výkonu vývěvy 320 m3/h = 0,0888 m3/s = 0,1072 kg/s (vztaženo na vzduch) se případná netěsnost na destilační jednotce projeví při přisávání suchého vzduchu pozvolným poklesem vakua až při netěsnosti o velikosti 25 mm, tj. při plném průměru, kdy ventil regulace vakua bude v poloze "zavřeno". Výsledným efektem bude zvýšený únos IK do vymražováku, vzdušníku a vývěvy. Velikost únosu IK vlivem stripování bude záviset na umístění otvoru – resp. jeho poloze vůči vařáku. Nárůst kondenzátu ve vymražováku a poloha ventilu regulace vakua, při jinak konstantním režimu kolony, budou tedy hlavními indikátory provozních netěsností. Podstatně horší situace hrozí při vnikání vlhkého vzduchu (páry) nebo dokonce kapalné vody do destilační jednotky. Tuto alternativu dokumentuje následující modelový příklad. Výpočet množství přisáté vody do vakuové jednotky Zadání: Na vodním chlazení 0,3 MPa jsou uvažovány následující běžné netěsnosti o průměru 5 mm, resp. 20 mm, tj. (průřezu 19,6 resp. 314 mm2). Teplota vody je 50oC, teplota par ve vakuové jednotce je 120 - 160oC a vakuum až 0,7 kPa. V následující Tabulce 2-53 jsou uvedeny vypočtené hodnoty množství přisávané vody pro různé tvary otvorů o průměru 5 a 20 mm. Tabulka 2-53: Výpočet množství přisávané vody do vakuové destilace v závislosti na velikosti a tvaru otvoru Hmotnost přisávané vody z chladícího okruhu podle tvaru otvoru Průměr otvoru (kg/s) (mm) Hladký kruhový otvor Ostré hrany na kruhu Ostrá štěrbina 5

0,481

0,384

0,293

20

7,686

6,149

4,689

Chemická hydrolýza modelového izokyanátu DIPI probíhá podle následující rovnice: DIPI + H2O DIPA + CO2 + teplo M.h.: 203 18 177 44 Uvažujeme-li kondenzaci cca 300 kg DIPI/h (tj. 0,0833 kg DIPI/s) v kondenzátoru E 09.02, pak na hydrolýzu tohoto množství DIPI postačuje teoreticky pouze 26,6 kg vody a současně Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 115 ze 156



Revize 1

vedle tepla by se uvolnilo cca 65 kg (resp. 33,12 m3) oxidu uhličitého. Nátok vody je však podstatně vyšší - pro nejmenší uvažovaný otvor 5 mm, např. činí hypoteticky 1055 - 1732 kg/h, tzn. nezreagovaná voda by byla zplyňována a vodní pára by zvyšovala tlak v systému, neboť okamžitý sací výkon vývěvy 0,089 m3/s, resp. 0,1072 kg/s by nestačil odvádět přetlak vzniklý vodní párou a oxidem uhličitým. Hydrolýzou DIPI vznikající DIPA současně reaguje exothermně následně s parami DIPI na symetrickou močovinu: DIPI + DIPA → bis (diizopropylfenyl) močovina (BDIFM) Celá situace je mnohem složitější, neboť uvedený rizikový scénář nelze brát jako rigidní systém. Průběh havárie má svoji dynamiku a rozhodující pro poškození jednotky jsou první fáze havárie - prudký nárůst tlaku, resp. stanovení bezprostředního množství DIPI a vody, které se zúčastní reakce a definování časové periody kritického vnikání vody do systému. K tomuto byla zvolena následující úvaha: Dynamickou zádrž kondenzátu DIPI v kondenzátoru, potrubí a děličce jsme odhadli po provedení orientačních výpočtů na max. 30 kg DIPI. Dobu kritické fáze (největších projevů nehody) při vnikání vody do systému jsme odhadli na 30 s. Rozbor scénáře: Bilance složek: DIPI: zádrž 30 kg + 2,5 kg (čerstvé páry DIPI do kondenzace) = 32,5 kg Voda: otvor 5 mm (8,8 kg - 11,5 kg - 14,4 kg) otvor 20 mm (140,7 kg - 184,5 kg - 230,6 kg) Odtah par vývěvou: 30 x 0,089 m3/s = 2,67 m3 Teoretické množství vody na hydrolýzu 32,5 kg DIPI: 2,88 kg Teoretické množství vzniklého oxidu uhličitého: 7,044 kg, tj. 3 590 litrů CO2 Teoretické množství vzniklé vodní páry (nátok - reakční spotřeba) pro 3 varianty: otvor 5 mm: (7 372 l páry - 10 734 l - 14 346 l) otvor 20 mm: voda by pronikla na kolonu a do vařáku, tj. havárie s velkým výronem par! Bilance nárůstu objemu par pro přisávání vody otvorem 5 mm: ostrá štěrbina: 10 962 - 2670 = 8 292 tj. nárůst tlaku v systému na 1,2 bar nepravid. kruhová štěrbina: 14 324 - 2670 = 11 654 tj. nárůst tlaku v systému na 1,7 bar ostrá štěrbina: 17 936 - 2670 = 15 266 tj. nárůst tlaku v systému na 2,2 bar Bilance nárůstu tlaku může být navýšena interakcí par DIPI s vodní parou v koloně vlivem zpětného promíchávání a probíhajícími exothermními reakcemi. Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že množství přisávané vody i u malých otvorů (různého tvaru) vždy překračuje ekvimolární množství DIPI, resp. voda by vždy pro tyto otvory a dané technologické parametry byla v přebytku a významně zvyšovala celkový objem vzniklých par, které by navíc zpětným promícháváním reagovaly s parami DIPI v koloně apod. a akcelerovaly nárůst tlaku reakčním teplem, dalším vznikem CO2 apod. Při náhlém velkém průniku vody do kondenzačního systému (otvorem 20 mm) by se uvolnilo mžikově jednak velké množství vodní páry, tepla (místní přehřátí), oxidu uhličitého, dále by došlo k průniku vody do nižších sfér kolony (zanesení a ucpání orientované výplně kolony pevným BDIFM) a je pravděpodobný atak dalšího přehřátého DIPI ve vařáku. Nárůst tlaku by pak rozhodně překročil 0,3 MPa. Poznámka: Na degradaci cca 2 000 kg DIPI v systému postačuje teoreticky pouze cca 177 kg vody! Konečným efektem chemické reakce s chladivem by byl fyzikální výbuch (uvolnění přetlaku do vakuové destilační stanice), tj. vyfouknutí toluenu z toluenokružné vývěvy na hořák Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 116 ze 156



Revize 1

spalování (možnost domino efektu - intoxikace osob IK, požár zařízení ), poškození aparatury apod. Pravděpodobnost havárie na koloně tohoto rozsahu je velmi nízká( P<10-7) - v kategorii velmi nepravděpodobné. Závěry: Z výše uváděného vyplývá, že případná havárie na okruhu vodního chlazení spojená s průnikem vody do kondenzačního prostoru IK apod., by sice měla místní charakter, avšak došlo by k vážnému ohrožení obsluhy destilace IK rozstřikem horkých toxických kapalin a plynů. Poškození aparatury přetlakem je pravděpodobné až při rozsáhlém průniku vody do vařáku b) Výroba karbodiimidu na RY 32a Karbodiimid (KD) se vyrábí bazicky katalyzovanou reakcí z 2,6-diisopropylfenylizokyanátu (DIPI). 2 x DIPI + CH3OK(katal.) → karbodiimid + CO2 2 x 203,3 362,6 44 Reakce vzniku KD je endothermní, uvolňování oxidu uhličitého začíná od 135oC. Reakční teplota je do cca 200oC. Při určité koncentraci katalyzátoru závisí maximální rychlost vzniku plynu na množství výchozích látek a rychlosti ohřevu. Nad hranicí reakční teploty dochází k složité rozkladné reakci s příjmem energie cca 260 kJ/kg. Rozkladná reakce není autokatalytická. Podle provedených studií bezpečnosti SCHNYDER Sicherheit in der Chemii AG Gewerbehaus Oederlin, Landstrasse 2B, CH-5415 Rieden-Nussbaumen S14RHE2 z 28.11 2004 platí: „Pokud je zamezeno situaci, kdy probíhá nekontrolovaná výměna tepla, je výroba karbodiimidu při normálním provozu termicky bezpečná.“ Na bezpečnost výroby karbodiimidu mají vliv následující situace: • Zvýšení rychlosti ohřevu • Zvýšení množství katalyzátoru • Zvýšení množství produktu • Vyšší teplota na konci teplotního průběhu rekce • Kombinace předchozích faktorů Kontejnery s karbodiimidem musí být skladovány v chladných a dobře ventilovaných místech a musí být chráněny před teplotami nad 100oC. K rozkladu karbodiimidu dochází při teplotách nad 120oC. Pomalý rozklad se může objevit již nad bodem tání. Rozkladné produkty obsahují aromatické izokyanáty, anilinové deriváty a karbamáty. Nebezpečné reakce: Karbodiimid nesmí být míchán s aminy, silnými bázemi, alkoholy a vodou. Prach karbodiimidu je hodnocen jako schopný exploze. Rizikovost výrobních operací: Hlavním rizikem výrobních operací je: - Termická nestabilita finálního karbodiimidu při nekontrolované tepelné expozici. - Reaktivita karbodiimidu a DIPI s nekompatibilními látkami (vodou, alkoholy, aminy, louhem, atd.). V následující Tabulce 2-54 jsou identifikovány možné zdroje rizika a příčiny možných závažných nehodových stavů, označeny jednotlivé scénáře a predikovány možné následky nejzávažnějších nehod při výrobě karbodiimidu na RY 32a.


Strana 117 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-54: Seznam identifikovaných zdrojů rizika a příčin možných nehodových stavů na RY 32a Zdroj rizika Aparáty fosgenace a skladování HK (toluen, toluenové roztoky fosgenu a DIPI, produkty DIPI a KD) Výroba destilovaného DIPI

Způsob poruchy Iniciační událost a následky Netěsnost svarového spoje nebo LA 1 -Únik hořlaviny do záchytné jímky. vada armatury Možnost požáru, intoxikace a exploze GA 1 - Únik toxických par fosgenu nebo DIPI a intoxikace obsluhy.

1. Netěsnost svarového spoje GA 2 -Přisávání do aparatury. Po odstavení únik nebo vada armatury v parní fázi toxických, hořlavých a výbušných par do výrobny. Požár nebo exploze par + intoxikace obsluhy 2. Netěsnost svarového spoje LA 2 Přisávání do aparatury. Po odstavení, únik přehřáté reakční směsi do výrobny. Exploze par, nebo armatury v kapalné části požár, toxicita, znehodnocení IK 3. Náhlá nekontrolovaná reakce SX 1 - vnitřní exploze. Defragmentace, účinky vniknutím nekompatibilní látky VRV +požár, výron par - toxicita GA 3 Vniknutí vodní páry do RS a její reakce s 4. Netěsnost stěny vařáku, vodou – vývoj CO2, zvýšený únos DIPI do korozní nebo konstrukční vada vakua, ucpávání tras, rázy v aparatuře, degradace produktu. Odstavení do opravy Kondenzace par Netěsnost svarového spoje a LA 3 –Reakce DIPI s vodou, vývoj CO2, v chladičích přisávání vody do destilovaného zhoršení vakua, ucpávání tras. Odstavení destilace, znehodnocení produktu, demontáž DIPI ucpaných tras. Skladování DIPI a KD Nepozornost obsluhy, netěsnost LA 4 – Únik DIPI do havarijní jímky. Intoxikace ventilu, vada materiálu, koroze obsluhy, požár kaluže. apod. Vniknutí nekompatibilní látky SX 2 – Vývoj CO2, při ucpání odvzdušnění. (vody, solanky, apod. ) Fyzikální výbuch, průnik do trasy inertu, výron toxických par Zpracování odplynů - Průnik vody, chladící solanky do LA 5 –Vniknutí vody, solanky do aparátů s DIPI odvzdušnění potrubí odplynu (odvzdušnění) nebo KD. Možnost vnitřní exploze aparátů. Provozní rozvody Únik media z otevřené nebo LA 6 – Únik media do havarijní jímky, možnost toluenu, DIPI apod. porušené potrubní trasy požáru, exploze par v objektu Výroba KD 1.Únik par DIPI z reaktoru KD GA 4 – Únik par DIPI ze zařízení. Intoxikace. 2. Spontánní termický rozklad SX 3 - vnitřní exploze. Defragmentace, účinky karbodiimidu VRV + požár, výron par – toxicita 3. Reakce KD s nekompatibilní SX 4 - vnitřní exploze. Defragmentace, účinky látkou VRV +požár, výron par - toxicita

Iniciační události byly rozděleny do 6 charakteristických skupin rizika (CHSR) podle povahy charakteru havárie a každá skupina reprezentuje iniciační události s maximálními následky – viz Tabulka 2-55. Tabulka 2-55: Rozdělení iniciačních události do charakteristických skupin rizika Číslo CHSR I.

II. III.

IV.

Popis CHSR

Možná protiopatření

Události způsobující spontánní plynných medií do ovzduší

Příklad iniciační události

únik Únik nelze zastavit uzavřením armatury, vypnutím čerpadla, atd. GA 1, GA 4, SX 3 Události způsobující kontrolovatelný únik Únik lze zastavit uzavřením GA 2, GA 3 plynných medií do ovzduší armatury, vypnutím čerpadla atd. Události způsobující únik kapalin i par Únik nelze zastavit rychlým LA 1, LA 2, LA vlivem porušení těsnosti nádrže nebo první opatřením, uzavřením armatury, 3, armatury do okolí vypnutím čerpadla, atd. LA 4 Události způsobené vniknutím Rozvoj události lze zastavit LA 5,


Strana 118 ze 156



Revize 1

uzavřením armatury, ale často není spolehlivá kontrola skutečného stavu Události způsobené vniknutím Rozvoj události nelze zastavit SX 1, SX 2, SX 4 nekompatibilní látky uzavřením armatury, atd. Události způsobené vadnou funkcí zařízení, Únik lze zastavit, ale není ihned LA 6 MaŘ nebo lidským faktorem spolehlivá kontrola skutečného stavu nekompatibilní látky

V. VI.

V objektu RY 32 představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události CHSR I, III a V, které nelze rychlým technologickým zásahem pro spontánní průběh děje bezprostředně eliminovat a hrozí především : • Únik toxických par fosgenu nebo DIPI a intoxikace obsluhy škodlivinami • Únik hořlavých kapalin a jejich požár nebo exploze těkavých par v bezprostředním okolí havarovaného zařízení • Vnitřní exploze uvnitř zařízení(přetlakem z rozkladných produktů nebo po průniku nekompatibilní látky), Iniciační události uvedené, resp. zařazené v jiných CHSR poskytují buď relativně dobré možnosti (vyhlídky) k preventivnímu i represivnímu zásahu nebo mají menší váhu ( lokální význam ) – tj. mají spíše charakter místní provozní havárie, popř. nehrozí zpravidla akutní nebezpečí eskalace události v závažnou průmyslovou havárií. Úniky toxických par fosgenu uvnitř objektu (scénáře GA1, popř. GA2) byly řešeny již v předchozích AR objektů RY 52, 42, 32 a v rámci modernizace fosgenové chemie. Výsledky jsou vzhledem k obdobnému řešení přenositelné na objekt RY 32a. Tyto scénáře úniku fosgenu uvnitř objektu řeší havarijní asanační systém objektu RY 32a,b (obdoba na RY 42 a RY 52), tj. automatické uzavření ventilace objektu RY 32a,b a asanace uniklých par čpavkovou vodou. Největší riziko z objektu RY 32a při výrobě KD z hlediska možných následků pro okolí představují následující scénáře, které mohou porušit stavební integritu objektu a škodliviny by mohly uniknout z objektu: LA 1 - Únik ze skladovacích zásobníků hořlavin do záchytné jímky. Požár, intoxikace, exploze par. LA 4 – Únik DIPI ze zásobníků do havarijní jímky. Intoxikace obsluhy, požár kaluže. SX 1 - Náhlá nekontrolovaná reakce vniknutím nekompatibilní látky během destilace DIPI SX 2 - Vniknutí nekompatibilní látky do skladovacích zásobníků (DIPI, KD) SX 3 – Spontánní termický rozklad karbodiimidu SX 4 – Reakce karbodiimidu s nekompatibilní látkou během výroby Poznámka: Ostatní scénáře jsou většinou řešitelné eliminací parciálního výtoku nebo úniku NL (jejím odčerpáním z jímky, sanací uniklých plynů, apod.), neboť úniky jsou lokalizovány výhradně uvnitř objektu a budou asanovány pomocí havarijního asanačního systému. Výpočet odparu hořlavých a toxických kapalin v objektu při nucené ventilaci Odpar toluenu, popř. par toluenových roztoků DIPI a vlastního DIPI ze spojité kaluže v v objektu při nucené ventilaci byl proveden podle literatury Frank P. Lees: Loss Prevention in the Process Industries, N.Y.,1999. Tabulka 2-56 : Odpar těkavých OL v objektu RY 32a při nucené ventilaci Druh odpařované hořlaviny : Charakteristika ventilace : DMV : HMV :

Toluen Přirozená 1,2 7,8

Toluen Nucená 1,2 7,8




DIPI Nucená 1,5 -

Strana 119 ze 156



Revize 1

Teplota : T (oC) Hustota par : ( kg/m3) Rozměr kaluže: A (m2) Poloměr ekvivalentní kruhové kaluže r ( m ) Molekulová hmotnost : Tenze par při teplotě T P ( Pa ) Objem vzduchu v objektu V (m3) Počet výměn vzduchu za hodinu ( x) Rychlost vypařování: E (g/s) E(kg/s) E(kg/h) Přepočtený odpar M (g/m3) Bezpečnost: porovnání údajů 20% DMV versus přepočtený odpar

20 4,128 25 2,821 92,1 2920 8085 0,025 0,543 0,001 1,95 9,67

20 4,128 25 2,821 92,1 2920 8085 10 58,110 0,058 209,2 2,59

40 4,128 25 2,821 92,1 8000 8085 10 149,036 0,149 536,5 6,64

70 4,128 25 2,821 92,1 26660 8085 10 453,234 0,453 1631,64 20,18

130 5,289 25 2,82095 203,3 2660 8085 10 84,963 0,085 305,87 3,78

Neodpovídá Odpovídá Odpovídá Neodpovídá Odpovídá

Zhodnocení: Z Tabulky 2-56 a provedených výpočtů odparu do atmosféry po úniku toluenu, toluenových roztoků DIPI a vlastního horkého DIPI uvnitř objektu RY 32a vyplývá, že se nebude vlivem účinné ventilace vytvářet nad hladinou trvale nebezpečná vrstva organických par na DMV. Respektive koncentrace par v provozovně a ve vzduchotechnice při nucené ventilaci bude spolehlivě pod 20% DMV. Jedinou výjimkou je toluenový roztok s teplotou 70oC, kde by koncentrace toluenu v odsávaném vzduchu mohla dosáhnout cca 45% DMV. Požár kaluže hořlavin a emise toxických látek Dobu neohraničeného výtoku hořlaviny ze zásobníku apod. lze odhadnout na minimálně 20 minut ve fázi stáčení (tj.do zjištění úniku media obsluhou), resp. až max. 1-2h při úniku přes vadné armatury popř. zkorodovaný plášť ve fázi skladování (tj. do zjištění úniku obsluhou při pravidelné kontrolní činnosti). V těchto intencích je nutné pojmout reálný rozsah úniku a vypočtené následky. Ve vyhodnocovaném havarijním scénáři je však uvažován fatální rozsáhlý únik toluenu, toluenových roztoků DIPI, popř. vyráběného DIPI (tj. 2,5 – 5 m3 uniklé hořlaviny, popř. i více) v provoze a požár vytvořené souvislé kaluže. Vzhledem k tomu, že hořlavina bude unikat do jímky, kde se nenachází prakticky žádné iniciační zdroje (páry budou navíc odsávány havarijní ventilací), lze očekávat v naprosté většině případů nezahoření vzniklé kaluže a následně bude provedena po lokalizaci úniku ve spolupráci z HZS a jejich asanace odčerpáním apod. Pokud by došlo k iniciaci vzniklé kaluže na provoze (pravděpodobnost tohoto scénáře cca 1.10-8 události/rok ), dosáhla by dle výpočtů výška plamenů 1,4 až 1,8 m. Další účinky sálavého tepla na okolí jsou uvedeny v Tabulce 2-57. Tabulka 2-57: Dosahy sálavého tepla při požáru kaluže hořlavin v objektu RY 32a Vzdálenost od požáru ( m ) Požár toluenu Požár DIPI 3,6 3,25 5,75 5,2 7 6,3 8,5 7,7 9,7 8,8 11,1 10,1 26

23

Očekávané následky a účinky sálavého tepla na okolí, konstrukce a nechráněné osoby ve vypočtené vzdálenosti od epicentra požáru Destrukce konstrukční oceli po 15 minutách požáru Poškození ocelových konstrukcí Vysoká pravděpodobnost hoření dřeva 50 % úmrtnost nechráněných osob po 1 minutové expozici Možnost iniciace dřeva po dlouhé expozici Dosaženo prahu bolesti během 7 s pro nechráněné osoby a po 20 s vznik popálenin 2.stupně Bezpečná vzdálenost pro nechráněné osoby


Strana 120 ze 156



Revize 1

Z výšky plamenů a sálavých účinků uvedených v tabulce je zřejmé, že při požáru v objektu hrozí především grilování aparátů v 1.podlaží a poškození konstrukcí 1.NP sálavým teplem. Při včasném ohlášení a vysoké akceschopnosti HZS (dojezd do 5 minut) lze eventuální požár včas potlačit. Pokud by represivní zásah HZS nebyl během tohoto času realizován, hrozí přenesení požáru na zdrojové zásobníky s unikem toxických par medií do okolí, progrese požáru a eskalace především toxických následků. Účinkem požáru, tj. sálavého tepla a grilováním zásobníku s DIPI přímým plamenem, se bude zvyšovat odpar DIPI, který bude unikat dostupnými otvory z exponovaného výrobního zařízení. Pokud nebudou armatury na zásobníku poškozeny, budou páry unikat přes odvzdušnění ve výšce cca 20 m. Množství emitovaných par z odvzdušnění účinkem požáru bylo spočteno na max. 1,3 kg par DIPI /s. Poznámka: Vlivem termického rozkladu DIPI a nedokonalým spalováním budou kromě par DIPI emitovány oxid uhelnatý, aromatické deriváty atd., které mohou zvyšovat toxické účinky zplodin. Programem pro rozptyl byla spočtena modelová situace pro rychlost větru 2 m/s, třídu stability D, teplotu vzduchu 25oC a nebezpečnou koncentraci IDLH (10 ppm ). Dosahy nebezpečných koncentrací, plocha zamoření a maximálně možný počet intoxikovaných osob při ranní směně pro vypočtené emise par jsou uvedeny v Tabulce 2-58. Tabulka 2-58: Možné teoretické následky toxického rozptylu DIPI při požární expozici zásobníku DIPI na RY 32a a nefunkčnosti asanace Parametr Spočtená emise par DIPI ( kg/s ) Výška emisního zdroje (m) Počátek stopy na úrovni země ve vzdálenosti od RY 32a (m) Teoretický dosah zraňující koncentrace od RY 32a (m) Zamořená plocha ( ha ) Max. počet intoxikovaných osob (-)

DIPI 1,4 20 100 930 6 34

Zhodnocení: Dosahy zraňující koncentrace vysoce toxického DIPI a tím i vypočtené max. počty intoxikovaných osob, jsou pouze hypotetické, neboť přehřáté páry emitovaného DIPI obecně rychle reagují se vzdušnou vlhkostí, popř. kondenzují, čímž se jednak rychle snižuje jejich okamžitá aktuální koncentrace v ovzduší a zároveň dochází k jejich detoxikaci. Toxikologicky účinný dosah těchto látek může být při nefunkčnosti asanace podle vlhkosti proto cca 5x a ž 10x nižší, tj. do 200 m a následky pouze v areálu. Přestože možnost iniciace kaluže toluenu nebo DIPI na provoze (Ex-provedení) je hodnocena jako velmi nepravděpodobná (P=1.10-8), musí být v rámci prevence dodržována následující opatření: • Vyloučit technologickým řešením všechny možné zdroje iniciace na RY 32a, např. dodržování zákazu sváření, kouření apod. • Záchytnou jímku a svody udržovat čisté a suché, tzn. bez přítomnosti těkavých organických látek. • Před každým čerpáním do zásobníků provést kontrolu spodních armatur, ověření stavu v nádrži a při stáčení sledovat funkčnost měření hladiny (doložit záznamem v operačních listech, v deníku stáčení apod.). • Před každým čerpáním do zásobníků vždy zkontrolovat stav a funkčnost odvzdušnění nádrže.


Strana 121 ze 156



Revize 1

Dojde-li ke vzniku požáru ihned volat HZS a zajistit ve spolupráci s OD včasnou prevenci šíření následků závažné havárie tj. zabránit vstupu nechráněných osob k požářišti v okruhu min. 200 m, dojde-li vlivem požáru k úniku toxických par upozornit zaměstnance v objektech ve směru větru na únik toxického plynu. Další podrobnosti jsou v samostatné analýze rizik pro karbodiimid na RY 32a. 2.2.2.6 Úložiště nitračních směsi E 3/1 a F 3/1 V úložišti E 3/1 se využívá 8 ks 70 m3 ležatých zásobníků s nitrační směsí po nitraci celulózy na objektu E 11. V úložišti F3/1 se využívá 16 ks 70 m3 ležatých zásobníků s nitrační směsí pro nitraci celulózy na objektu E 11. K úniku závadné látky může dojít v případě poškození zásobníků nebo příslušných potrubních čerpacích tras. Vzhledem k objemu vany úložiště se v této běžný únik zachytí. Pro případ havárie zásobníku je vana úložiště E3/1 kanalizačně napojena na jímku úložiště E3/1 o objemu cca 30 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Pro případ havárie zásobníku na F 3/1 je vana úložiště kanalizačně napojena na jímku o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Případný únik do jímky je signalizován světelně i zvukově. Z priorizace rizika vyplynulo, že jedinou vyhodnocenou havárií se závažnými následky je katastrofické uvolnění nitračních kyselin ze všech 8 (E 3/1) nebo 16 (F 3/1) zásobníků, což odpovídá pouze válečné situaci, a proto tato eventualita nebude hodnocena. Havarijní únik veškeré nitrační směsi ( HNO3 – H2SO4) z jednoho zásobníku nemá dle výše uváděného vyhodnocení potenciál ZH. Nitrační směs po úniku do vany úložiště by reagovala okamžitě s vodou a vzdušnou vlhkostí za vzniku NOx a stekla by do jímky o objemu cca 70 m3, ve které může být provedena sanace uniklé látky. Jakýkoliv únik nitrační směsi je monitorován a signalizován akusticky i světelně. Obdobně opatření je aplikováno i na dalších úložiští nitračních kyselin v SBU NCL. Matematickým modelováním této havárie bylo zjištěno: • dosah nebezpečné koncentrace NOx na úrovni AEGL-3 = 92 ppm/60 minut je menší než 10 m • a na úrovni AEGL-2 = 24 ppm/60 minut je menší než 19 m. Závěr: Úložiště E 3/1 nepředstavuje za mírových podmínek riziko pro vnější okolí. Obsah NCL v odpadní nitrační směsi před přečerpáním na denitraci způsobuje její nestabilitu, a proto pro opakované havárie bylo realizováno venkovní zkrápění pláště každého zásobníku a promíchávání obsahu 4 tryskami (čerpadlem). Úložiště F 3/1 nepředstavuje za mírových podmínek riziko pro vnější okolí. 2.2.2.7 Výroba pigmentů na RY 63/73 Výroba pigmentů na RY 63/73 sice nebyla vyhodnocena mezi závažnými zdroji rizika, avšak jsou zde specifická rizika hodná zřetele, neboť eventuální havárie může vést ke vzniku závažných materiálních škod, popř. i ke škodám na zdraví apod. Např.: pigment PR 254 je vyráběn reakcí p-chlorbenzonitrilu s diisopropylesterem kyseliny jantarové v prostředí terc.-amylakoholu za katalýzy terc. -amylakoholátu sodného. Po oddestilování rozpouštědel, protolýze a stripování se odfiltruje surový pigment na kalolisu a po promytí se usuší ve fluidní sušárně. Suchý surový pigment PR 254 se koinciduje v prostředí N,N-dimethylacetamidu, pak se opět odfiltruje, promyje vodou, rozplaví v horké vodě a po kyselé vyvářce se odfiltruje koláč přečistěného pigmentu PR 254, který se usuší opět na fluidní sušárně. Veškerá použitá rozpouštědla se regenerují kombinací kontinuální a diskontinuální destilace a rektifikace.


Strana 122 ze 156



Revize 1

V následující Tabulce 2-59 jsou identifikovány možné zdroje rizika (označeny A1 – A10) a příčiny možných závažných nehodových stavů, označeny jednotlivé scénáře a predikovány možné následky nejzávažnějších nehod. Tabulka 2-59: Seznam identifikovaných zdrojů rizika a příčin možných nehodových stavů na RY 63B Zdroj rizika A1 Zásobníky, předlohy skladování hořlavých kapalin (HK) – Ry 63B A2 Kotel BOČ-18 Ry 63B (+24 m)

A3 Kotel BOČ-15 Ry 63B (+18 m) A4 Kotle BOR-26,26a Ry 63B (+12 m) A5 Kotel OOZ-3 Ry 63B (+18 m)

A6 Káď AT-8 Ry 63B (+12 m) A7 Fluidní sušení a homogenizace DPP FS/A2,A5,A9 A8 Manipulace s HVP FS/A6,A16, A17 A9 – dest. jednotka Regenerace IPA a t-AmA Ry 63B (+24,+18,+12 m) A10 Regenerace N,Ndimethylacetamidu

Způsob poruchy Iniciační událost a následky Netěsnost svarového spoje nebo LA 1 -Únik hořlaviny do provozu. Možnost vada armatury požáru, popř. exploze par HK GA 1 – Malý únik hořlavých a výbušných par – požár exploze 1. Netěsnost svarového spoje GA 2 -Únik vodíku do výrobny. Požár exploze. nebo vada armatury v parní fázi 2. Netěsnost svarového spoje LA 2 Únik reakční směsi do výrobny. Požár, nebo armatury v kapalné části odpar z kaluže, možnost exploze par HK 3. Náhlá nekontrolovaná reakce SX 1 - vnitřní exploze. Fyzikální výbuch, výron vniknutím nekompatibilní par látky(vody, apod.) 4. Netěsnost stěny reaktoru, GA 3 Vniknutí vodní páry nebo vody do RS a její reakce s vodou – přehřátí, degradace RS. korozní nebo konstrukční vada Odstavení do opravy 1. Výpadek inertizace při GA-4 iniciace org. par v kotli, požár -exploze nasazování t-AmA-Na 2. Netěsnost svarového spoje LA-3 Únik kapalné reakční směsi do výrobny. nebo armatury v kapalné části Odpar z kaluže. Možnost požáru –exploze par. Netěsnost svarového spoje nebo GA 5 – Velký únik hořlavých a výbušných par vada armatury v parní fázi do výrobny – požár exploze 1.Netěsnost svarového spoje nebo vada armatury v parní fázi 2. Netěsnost svarového spoje nebo armatury v kapalné části Příliš velký nátok 30% H2O2 Iniciace hořlavého prachu pigmentu

GA 6 – Únik toxických, hořlavých a výbušných par do výrobny – požár exploze LA 4 Únik horké reakční směsi 133oC do výrobny – odpar z kaluže, intoxikace, požár exploze par. GA 7 – Vypěnění obsahu kádě, uvolnění plynného NH3, intoxikace obsluhy

výbušného SX 2 - vnitřní exploze prachu pigmentu v uzavřeném zařízení.

Iniciace HVP pigmentu

SX 3 – vnější exploze prachu pigmentu v otevřených periférních zařízeních

Netěsnost svarového potrubí, příruby, atd.

spoje GA 8 – Velký únik par, exploze hořlavých a výbušných par v provoze – požár zařízení.

Únik media z otevřené nebo LA 5 – Únik horkého media 105oC do výrobny, porušené potrubní trasy, příruby možnost intoxikace, požáru, exploze par. aparátu

Iniciační události byly rozděleny do 6 charakteristických skupin rizika (CHSR) podle povahy a charakteru havárie, přičemž každá skupina reprezentuje iniciační události s maximálními následky – viz Tabulka 2-60. Tabulka 2–60: Rozdělení iniciačních události do charakteristických skupin rizika Číslo CHSR I.

Popis CHSR


Události způsobující spontánní Únik nelze zastavit únik plynných medií do ovzduší uzavřením arma-tury,


Příklad události

iniciační

ry-chlým vypnutím GA 1,GA 2, GA 5,

Strana 123 ze 156


II.

III.

IV.

V.

VI.


Revize 1

Události způsobující kontrolovatelný únik plynných medií do ovzduší Události způsobující únik kapalin i par vlivem porušení těsnosti nádrže nebo první armatury do okolí Události způsobené náhlým vniknutím nekompatibilní látky Události způsobené vadnou funkcí zařízení a náhlým iniciačním dějem uvnitř systému Události způsobené vadnou funkcí zařízení, MaŘ nebo lidským faktorem

čerpadla, atd. GA 6, GA 8 Únik lze zastavit uzavře-ním GA 3, armatury, vypnutím čerpadla atd. Únik nelze zastavit ry-chlým LA 1, LA 2, opatřením, uzavře-ním armatury, LA 4, LA5 vypnutím čerpadla, atd. Rozvoj události lze zasta-vit LA 3, SX1 uzavřením armatury, ale často není spolehlivá kontrola skutečného stavu Rozvoj události nelze pro rychlý GA 4, SX 2, SX 3 průběh zastavit uzavřením armatury, atd. Únik lze zastavit, ale není ihned GA 7 spolehlivá kontrola skutečného stavu

V objektu RY 63/73 – výroby pigmentu PR 254 představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události CHSR I, III a V, které nelze rychlým technologickým zásahem pro spontánní průběh děje bezprostředně eliminovat a hrozí především: • Únik hořlavých a výbušných par ve výrobně – scénáře GA 1, 2, 5, 6 a 8 • Únik hořlavých kapalin a jejich požár nebo exploze odpařených par v bezprostředním okolí havarovaného zařízení – scénáře LA 1, 2, 4 a 5. • Exploze hořlavých výbušných prachů uvnitř nebo vně zařízení – scénáře SX 2, 3. Iniciační události uvedené, resp. zařazené v jiných CHSR poskytují buď relativně dobré možnosti (vyhlídky) k preventivnímu i represivnímu zásahu nebo mají menší váhu ( lokální význam ) – tj. mají spíše charakter místní provozní havárie, popř. nehrozí zpravidla akutní nebezpečí eskalace události v závažnou průmyslovou havárií. Stanovení odhadu pravděpodobnosti scénářů havárií Frekvence hlavních stanovených iniciačních událostí byly zjištěny na základě generických dat uváděných v literatuře metodou ETA, popř. v některých případech odhadnuty na základě rozboru výskytu stávajících provozních nehod a závad v Synthesia, a.s. - viz Tabulka 2-61. Metoda ETA (Event Tree Analysis) zahrnuje následující fáze: • identifikaci iniciační události • identifikaci bezpečnostních funkcí a určení výsledků • konstrukci stromu událostí • klasifikaci výsledků • určení pravděpodobnosti • kvantifikaci výsledků(následků) • validaci (ověření) na historických událostech Dle metodiky uvedené v literatuře Quantitative Risk Assessment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Haag, 1999 se do kvantitativní analýzy rizika zahrnují pouze události, které významně přispívají ke společenskému a individuálnímu riziku, tj. pouze havarijní události s frekvencí výskytu vyšší než 10-8/rok. Tabulka 2-61 : Stanovení odhadu pravděpodobnosti scénářů havárií a finálních projevů Zdroj rizika

Iniciační událost

Možné následky havárie


Frekvence

Strana 124 ze 156



Revize 1

Netěsnost svarového spoje nebo LA 1 – Velký únik hořlaviny do provozu. vada armatury LA1A - Iniciace do požáru nebo exploze GA 1 – Malý únik hořlavých a výbušných par GA 1A – Iniciace do požáru nebo exploze 1. Netěsnost svarového spoje nebo GA 2 –Iniciace uniklého vodíku do výrobny. vada armatury v parní fázi 2. Netěsnost svarového spoje nebo LA 2 Únik reakční směsi do výrobny armatury v kapalné části LA 2A – Požár kaluže HK 3. Náhlá nekontrolovaná reakce SX 1 - vnitřní exploze. Fyzikální výbuch. vniknutím nekompatibilní SX 1A – předchozí +velký výron par látky(vody, apod.) 4. Netěsnost stěny reaktoru, GA 3 Vniknutí vodní páry nebo vody do RS a její reakce s vodou – přehřátí, degradace RS. korozní nebo konstrukční vada Odstavení do opravy A3 1. Výpadek inertizace při GA-4 iniciace org. par v kotli, požár -exploze Kotel BOČ-15 nasazování t-AmA-Na LA-3 Únik kapalné reakční směsi do výrobny. 2. Netěsnost svarového spoje nebo LA-3A Odpar z kaluže, požáru –exploze par. armatury v kapalné části A4 Netěsnost svarového spoje nebo GA 5 Velký únik hořlavých a výbušných par Kotle BOR- vada armatury v parní fázi GA 5A Iniciace do požáru 26,26a A1 Veškeré zásobníky hořlavých kapalin A2 Kotel BOČ-18

1.Netěsnost svarového spoje nebo GA 6 – Únik toxických, hořlavých a vada armatury v parní fázi výbušných par do výrobny GA 6A Iniciace do požáru 2. Netěsnost svarového spoje nebo LA 4 Únik horké reakční směsi 133oC do výrobny. armatury v kapalné části LA 4 A Odpar z kaluže a po iniciaci požár. A6 Příliš velký nátok 30% H2O2 GA 7 – Vypěnění obsahu kádě, uvolnění Káď AT-8 plynného NH3, intoxikace obsluhy A7 Iniciace hořlavého výbušného SX 2 - vnitřní exploze prachu pigmentu Fluidní sušení a prachu pigmentu v uzavřeném zařízení. homogenizace FS/A2,A5,A9 A8 Iniciace HVP pigmentu při SX 3 – vnější exploze prachu pigmentu Manipulace manipulaci v otevřených periférních zařízeních s HVP FS/A6, A16, A17 A9 – dest. sekce Netěsnost svarového spoje potrubí, GA 8 – Velký únik par, Regenerace IPA příruby, atd. GA 8A -Exploze hořlavých a výbušných par v a t-AmA provoze – požár zařízení. A10 Únik media z otevřené nebo LA 5 – Únik horkého media 105oC na podlahu Regenerace porušené potrubní trasy, příruby LA 5A – Intoxikace a požár. DMAcA aparátu A5 Kotel OOZ-3

( rok -1) 6.10-7 2,7.10-7 3,5.10- 6 1,6.10-6 5.10-6 5.10- 6 5.10-7 1.10-6 1.10-7 1.10-6 5.10-5 1.10-5 1.10-6 5.10-6 2.10-6 5.10-6 5.10-7 5.10-6 1.10-7 1.10-4 1.10-6

5.10-6

5.10-6 5.10-7 2.10-6 2.10-7

Z Tabulky 2-61 vyplývá, pomineme-li zdroj rizika označený A6 (charakterizuje spíše provozní problémy), že frekvence závažných scénářů havárií se pohybují v rozmezí hodnot 1.10-5 až 1.10-7. Tato skutečnost ukazuje, že předpokládaná četnost výskytu vážných havárií bude v rozmezí málo pravděpodobné až velmi nepravděpodobná. Z tohoto rozboru však nelze usuzovat, kdy k takto identifikovanému scénáři dojde. Platí zde zákony pravděpodobnosti, tzn. za jistých okolností, podmínek a souhře kauzálních faktorů může událost nastat a rozvinout se do vážné havárie kdykoliv nebo nenastane vůbec během fyzické existence výrobního zařízení. Kvantitativní vyhodnocení možných následků některých havarijních scénářů je uvedeno v následujících kapitolách. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 125 ze 156



Revize 1

Vyhodnocení úniku hořlavých par ve výrobně Z hlediska možných následků představují největší nebezpečí fatální scénáře označené GA 5, GA 6 a GA 8 (viz Tabulky 2-49 až 2-51), kdy může dojít při havárii (např. přeražením potrubí – např. DN125, apod.) k velkému masivnímu úniku horkých par isopropanolu, terc.amylakoholu nebo N,N-dimethylacetamidu na bodu varu (v případě DMAcA pod bodem varu) z havarovaných technologických zařízení a vytvoření nebezpečné výbušné koncentrace ve výrobně. K těmto scénářům lze přiřadit ještě scénáře LA2, LA3 a LA 4, které se intenzitou okamžitě odpařených par mohou výše uváděným scénářům značně blížit. Dosažení výbušné koncentrace par HK ve výrobně RY 63/73 by bylo velmi rychlé – viz tabulka 2-62. Tabulka 2-62: Dosažení výbušné koncentrace ve výrobně po masivním uvolnění par z výrobního zařízení Látka Molekulová hmotnost Uvažovaný průměr únikového otvoru d ( m ) Teplota plynu Tp ( oK ) Dolní mez výbušnosti % obj./ 100 Objem patra V ( m3) Počet výměn vzduchu n( ) Objem vystupujících plynů wv (m3/s ) Doba k dosažení výbušné koncentrace Tau ( s )

iPrOH 60,1 0,125 355,2 0,02 7308 2,05 2,90 25,4

terc.-AmOH 88,15 0,125 376 0,015 7308 2,05 2,46 22,4

DMAcA 87,12 0,125 406,15 0,018 7308 2,05 2,58 25,7

Z Tabulky 2-62 je zřejmé, že při masivním úniku par hořlavých kapalin na bodu varu (v případě DMAcA – uvažováno max. 133oC) z výrobního zařízení nebo destilačních aparatur může činit doba k dosažení výbušné koncentrace na patře ve výrobně RY 63/73 při fatálním průběhu havárie pouze 22 až 26s. Další možný průběh havárie bude záviset pouze na přítomnosti iniciačního zdroje (stálého nebo nahodilého ) a až v druhé řadě na tom, jak dlouho bude trvat únik par a jaká bude jeho intenzita. Budou-li páry HK na patře iniciovány ihned po dosažení DMV lze očekávat následující maximální účinky – viz Tabulka 2-63. Tabulka 2-63 : Teoretické účinky exploze horkých par HK uvnitř výrobny RY 63/73 Druh látky : Poloměry maximálního poškození : Poloměr těžkého poškození budov a zařízení R1 ( m ) Poloměr opravitelného poškození budov a fasád R2 ( m ) Poloměr zranění létajícími skleněnými střepy R3 ( m ) Poloměr pro poškození 10% skleněných tabulí R4 ( m )

iPrOH

terc.-AmylOH DMAcA

30,8 61,5 153,8 410,1

33,2 66,4 165,9 442,5

33,6 67,2 168,0 448,1

Účinky exploze par mohou být pochopitelně i nižší, neboť vše se odvíjí od množství par uvedených do exploze, v reálných situacích dochází převážně k vyhoření oblaku, čímž jsou destruktivní účinky výrazně sníženy. Vzhledem k řešení provozu, kde jsou stále otevřená okna fungující jako výfukové plochy, dojde s největší pravděpodobností k odventilování přetlaku okny a účinky exploze budou v porovnání s Tabulkou 8-50 zmírněny. Účinky exploze mohou být smrtelně zasaženy max. 1-3 osoby obsluhy, které se budou vyskytovat v daném okamžiku ve výrobním prostoru. Nelze vyloučit i zranění osob v okolí létajícími troskami oken, vnitřního zařízení apod. Při úniku obsluhy z provozu do cca 20 s po vzniku Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 126 ze 156



Revize 1

havárie (spojené s velkým únikem horkých par HK) má obsluha reálnou šanci vyváznout bez vážnějších následků na zdraví. Vyhodnocení požáru kaluže hořlavin Dobu neohraničeného výtoku hořlaviny ze zásobníku, výrobních aparátů apod. lze odhadnout na minimálně 20 minut ve fázi stáčení (tj.do zjištění úniku media obsluhou při kontrole průběhu stáčení), resp. až max. 2h při úniku přes vadné těsnění armatury(tj. do zjištění úniku obsluhou při pravidelné kontrolní činnosti). V těchto intencích je nutné pojmout reálný rozsah úniku a vypočtené následky. Ve vyhodnocovaném havarijním scénáři je uvažován únik hořlavých kapalin na podlahu v provoze a vytvoření souvislé kaluže o max. ploše cca 60m2 uniklé hořlaviny, neboť předpokládáme, že případné větší množství uniklé kapaliny steče, vzhledem ke sklonu a struktuře podlahy, přes vpust do kanalizace B. Poněvadž se vyteklá hořlavina bude nacházet na podlaze provozu, kde se nenachází prakticky žádné iniciační zdroje (elektroinstalace apod. je v provedení min. pro zónu 2), lze očekávat v naprosté většině případů nezahoření vzniklé malé kaluže a následně bude provedena po lokalizaci úniku ve spolupráci z HZS jejich asanace odčerpáním, sorpcí apod. Dojde-li přesto k iniciace kaluže do požáru, pak lze očekávat následující účinky sálavého tepla na okolí – viz Tabulka 2-64. Tabulka 2-64: Dosahy sálavého tepla při požáru kaluže uvnitř objektu RY 63/73 Vzdálenost od požáru ( m) Požár terc.-AmylOH Neprojeví se 8 9,7 11,8 13,5 15,5 36

Očekávané následky a účinky sálavého tepla na okolí, konstrukce a nechráněné osoby ve vypočtené vzdálenosti od epicentra požáru Destrukce konstrukční oceli po 15 minutách požáru Poškození ocelových konstrukcí Vysoká pravděpodobnost hoření dřeva 50 % úmrtnost nechráněných osob po 1 minutové expozici Možnost iniciace dřeva po dlouhé expozici Dosaženo prahu bolesti během 7 s pro nechráněné osoby a po 20 s vznik popálenin 2.stupně Bezpečná vzdálenost pro nechráněné osoby

Po iniciaci kaluže hořlavin (vybrán terc.-amylakohol s vyšším spalným teplem) v provoze by plameny dosáhly výše cca 4 m a mohlo by dojít k přenesení požáru na mateřský aparát a aparáty v okolí. Poněvadž malá kaluž má velmi omezený zdroj hořlaviny, bude jak doba hoření kaluže, tak možné následky tímto velmi omezeny. Upozornění: Během provozování výroby pigmentu PR 254 musí být vždy v sekcích, kde se pracuje s isopropanolem a terc.-amylakoholem vždy připravena hadice s vodou, aby mohla být kaluž naředěna pod mez hořlavosti. Poznámka: Vlivem termického rozkladu a nedokonalým spalováním budou kromě par rozpouštědel emitovány oxid uhelnatý, aromatické deriváty, NOx, HCl atd., které mohou zvyšovat toxické účinky zplodin. Zhodnocení: Přestože možnost iniciace kaluže hořlavin na provoze je hodnocena jako velmi nepravděpodobná, lze v rámci prevence doporučit následující opatření: 1. Vyloučit technologickým řešením všechny možné zdroje iniciace ve výrobně RY 63/73, např. důslednou aplikací Ex- provedení elektroinstalace, dodržování zákazu sváření apod. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 127 ze 156



Revize 1

2. Před každým stáčením nebo čerpáním hořlavin do zásobníků provést kontrolu spodních armatur, ověření stavu hořlaviny v nádrži a při stáčení sledovat funkčnost měření hladiny (doložit záznamem v operačních listech, v deníku stáčení apod.). 3. Před každým čerpáním, popř. stáčením do zásobníků s hořlavinami vždy zkontrolovat stav a funkčnost odvzdušnění. 4. Dojde-li ke vzniku požáru ihned volat HZS a zajistit ve spolupráci s OdaHBS včasnou prevenci šíření následků závažné havárie, tj. zabránit vstupu nechráněných osob k požářišti. Dojde-li vlivem požáru k úniku toxických par a zplodin hoření, upozornit zaměstnance v objektech ve směru větru na únik toxických par a zplodin. Vyhodnocení exploze hořlavých výbušných prachů Nejvážnějším typem nehody při výrobě finálního pigmentu PR 254 jsou nehody vedoucí k explozi či požáru jeho prachu během sušení a homogenizace s možností eskalace děje (exploze sekundárně rozvířeného prachu v manipulačních místech, popř. i ve vnitřním prostoru výrobny). Při generování možných scénářů nehod, které mohou nastat během finalizace, lze v hrubším přiblížení z hlediska následků havárie uvažovat v podstatě dva nejrizikovější případy: 1) Produkt je iniciován v místě finalizace, ale nehoda má pouze lokální charakter (scénáře SX 2 a SX 3 dle tabulky 2-49) 2) Produkt je iniciován a dojde k eskalaci nehody Specifickým případem havárie je "tepelný výbuch" nevhodně skladovaného nebo nestabilního pigmentu PR 254 (nestabilita však nebyla prokázána, a proto není předmětem hodnocení ). Vzhledem k provozním poměrům uvažujeme podle vyhodnocení VVUÚ, a.s. OstravaRadvanice s optimální koncentrací 315 g pigmentu/m3. Objem prachovzdušné disperze lze odhadnout na: - 0,5 m3, tj.0,157 kg prachovzdušné disperze s optimální koncentrací v sekci plničky - 0,75 m3, tj.0,236 kg prachovzdušné disperze s optimální koncentrací v sušičce - 2 m3, tj. 0,63 kg v homogenizátoru, tj. 1,76 mol prachovzdušné disperze s optimální koncentrací. - 4 m3 v rotapulseru, 1,26 kg prachu,tj. 3,52 mol prachovzdušné disperze V těchto intencích zadání byla vyhodnocena možná exploze a vypočteny maximální následky Tabulka 2-65: Celková molová bilance systému v jednotlivých rizikových sekcích

ac= aH= aN= ao= acl= Suma molů

plnička 7,937 4,409 18,516 6,451 0,882 38,195

sušárna

homogenizátor

rotapulser

11,905 6,614 27,774 9,677 1,323 57,293

31,748 17,638 21,161 11,743 3,528 85,817

63,496 35,275 33,506 21,141 7,055 160,473

Kyslíková bilance systému je silně záporná, tzn. ve zplodinách výbuchu bude obsažen oxid uhelnatý a nezreagovaný uhlík (vzniknou saze, tj.černý kouř po explozi) – zplodiny výbuchu budou toxické. K výpočtu výbuchového tepla je nezbytné vypočíst slučovací teplo zplodin, což je vzhledem k silně záporné kyslíkové bilanci a přítomnosti chlorovodíku ve zplodinách je velmi komplikované a pracné. Přítomnost chloru v molekule pigmentu bude snižovat explosivní efekty. Následky možné exploze hořlavého výbušného prachu(HVP) mohou být dvojí : Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 128 ze 156



Revize 1

1. Primární tlakovou vlnou exploze a spojenou s požárem HVP 2. Rozvíření usazeného HVP v okolí aparátů vlivem primární tlakové vlny s možností jeho sekundární exploze ___________________________________________________________________________ Poznámka: Sekundární exploze rozvířeného hořlavého prachu pigmentu nebyla vyhodnocována, neboť provozovatel používá průmyslový vysavač a oplach vodou. ___________________________________________________________________________ Budeme-li ve zplodinách výbuchu předpokládat pro zjednodušení pouze vznik CO2, CO, H2O,H2, N2 a C, můžeme při tomto zjednodušení aspoň přibližně vypočítat energetický ekvivalent v TNT a komorový přetlak –viz Tabulka 2-66. Tabulka 2-66: Vyhodnocení exploze prachu pigmentu v zařízení Parametr Sekce plnění Energetický ekvivalent (kg TNT) 0,172 Komorový přetlak pk (bar) 0,4

sušárna

homogenizátor

rotapulser

0,258

0,341

0,624

0,5

0,7

1,3

Energetický ekvivalent exploze prachovzdušné směsi pigmentu PR 254 v jednotlivých sekcích, kde se vyskytuje HVP odpovídá: 0,17 až 0,6 kg TNT Z hlediska účinků exploze prachovzdušné disperze pigmentu je nejrizikovější rotapulser, který je proto vybaven výfukovými membránami ∅ 800/01 mm pro odlehčení při statickém pojistném přetlaku 7469 ± 485 Pa. Na výfukové membrány navazují výfukové roury. Zařízení má certifikát Ex II 3D St 2. Uvolněním možné exploze přes průtržnou membránu do prostoru mimo výrobnu velká část čerstvé výbušné směsi vypuzené ze zařízení shoří vně rotapulseru. Výšleh plamene bude záviset na homogenitě prachovzdušné disperze. 1. Pro homogenní prachovou směs může délka plamene LF,H dosáhnout podle provedených výpočtů až 17 m. 2. Bude-li prachová směs nehomogenní, což je reálnější situace může délka plamene dosáhnout LF,I = 8 m. Odlehčení musí být provedeno: • Pokud možno krátkou přímou cestou do volného prostoru. • Odlehčovací zařízení musí být dimenzováno a upevněno tak, že vydrží výbuchový tlak a zpětný ráz. • Umístění odlehčovacích otvorů na zařízení musí být zvoleno tak, aby vystupující plamen neohrozil osoby v okolí, nezapálil okolní hořlavé látky a nezpůsobil následné škody dohoříváním vypuzené výbušné směsi. Při použití odváděcího potrubí se vlivem setrvačnosti hmoty vzduchu v tomto potrubí zvýší maximální redukovaný tlak v odlehčené nádobě na následující hodnoty : a) je-li délka potrubí menší než 3 m (pred,max)korig. = 2,4 bar podle původního pred,max b) je-li délka potrubí větší než 3 m (pred,max)korig. = 3,6 bar podle původního pred,max Opomenutí této skutečnosti může mít závažné důsledky na netlakové a nedostatečné dimenzované periférní aparáty (ventilátor, sušárna, atd.


Strana 129 ze 156



Revize 1

Náhlé uvolnění přetlaku z rotapulseru se projeví působením síly zpětného rázu a impulsem, a proto musí být rotapulser řádně ukotven, aby nebyl uveden do pohybu a nedošlo k rozlomení potrubních tras apod. Výpočet síly zpětného rázu FR,max, doby působení zpětného rázu tD a velikosti impulsu síly I jsou uvedeny v tabulce 2-67. Tabulka 2-67: Výpočet vlivu reaktivních sil na rotapulser Síla zpětného rázu FR,max ( N ) 142,7 Doba působení zpětného rázu td (s) 0,20 Velikost impulsu síly působící na odlehč.zařízení I (kN.s) 15,12

Účinek zpětného rázu je možno kompenzovat umístěním dvou stejně velkých odlehčovacích otvorů souměrně na protilehlé stěny rotapulseru. K zachování úrovně prevence bezpečnosti je nezbytné: 1. Během provozování výroby pigmentu PR 254 musí být vždy v sekcích, kde se pracuje s isopropanolem a terc.-amylakoholem, připravena hadice s vodou, aby mohla být kaluž uniklé hořlavé kapaliny naředěna pod mez hořlavosti. 2. Nucená ventilace je základním požadavkem prevence bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Doporučuje se zvýšit výkon stávající ventilace. 3. Z důvodu toxicity N,N-dimethylacetamidu (reprodukční karcinogen) se doporučuje provozovateli nahradit výhledově toto problematické rozpouštědlo toxikologicky vhodnějším rozpouštědlem. 4. Vyloučit technologickým řešením všechny možné zdroje iniciace na RY 63/73, např. důslednou aplikací Ex- provedení elektroinstalace, dodržování zákazu sváření apod. 5. Podlahu a vpusti udržovat čisté, tzn. bez přítomnosti kapalných hořlavých látek 6. Před každým čerpáním medií do nádrží provést kontrolu spodních armatur, ověření stavu media v nádrži a při stáčení sledovat funkčnost měření hladiny (dokládat záznamem v operačních listech, v deníku stáčení apod.). 7. Před každým čerpáním do zásobníků vždy zkontrolovat stav a funkčnost odvzdušnění zásobníků. 8. Dojde-li ke vzniku požáru, ihned volat HZS a zajistit ve spolupráci s ODaHBS včasnou prevenci šíření následků závažné havárie tj. zabránit vstupu nechráněných osob k požářišti v okruhu min. 50 m. Dojde-li vlivem požáru k úniku toxických zplodin a par upozornit zaměstnance v objektech ve směru větru na jejich únik. 9. Vyloučit technologickým opatřením vznik výbušné atmosféry v aparátu BOČ-15, tj. již při nasazování a po celou dobu jeho aktivního provozu musí být BOČ – 15 zadusíkován. Doporučuje se vyřešit vnitřní oplach aparátu BOČ – 15, aby bylo zabráněno vzniku úsad vysoce reaktivního práškovitého terc.- amylalkoholátu sodného na vnitřních plochách kotle a rotoru míchadla. 10. Aplikací magnetických detektorů (separátorů) kovů eliminovat možnost vniknutí kovových jiskřivých materiálů. 11. Z bezpečnostního hlediska musí být zajištěno tlakové oddělení periferních zařízení od rotapulseru. Prověřit, jestli je toto splněno především vůči nautamixu, kde hrozí přenosem možnost sekundární exploze prachu pigmentu. 12. Provádět pravidelný úklid prachu pigmentu ve výrobně, zvláště kolem plniček. Používat průmyslový vysavač v Ex-provedení a oplach vodou. 13. Dojde-li ve výrobně k havárii s výbuchem, požárem prachovzdušné disperze, pak do výrobny vstupovat pouze s příslušnou ochrannou maskou, resp. s dýchacím přístrojem (upozornit HZS). Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 130 ze 156



Revize 1

14. Zohlednit výsledky analýzy rizik, závěry a doporučení v provozních předpisech, konstrukčních úpravách apod. Výroba terc.-amylalkoholátu sodného Zahájením výroby pigmentu PR 254 apod. na oddělení KYPY objekt RY 63/73 vznikl požadavek na vlastní výrobu terc.- amylalkoholátu sodného(dále TAmANa) na RY 63/73“. Výroba terc.amylalkoholátu sodného je umístěna na podlaží +24m uvnitř objektu RY 63/73 resp. RY 63b. Z důvodů manipulace se sodíkem bylo provedeno oddělení prostoru reaktoru BOČ 18 od ostatního provozu výroby DPP-pigmentů v rámci provozu KYPY-B. Vlastní provedení odděleného prostoru (7,5x6x5m) je z ocelové konstrukce s opláštěním z kompletizovaných polyuretanových panelů, aby bylo zamezeno srážení vzdušné vlhkosti. Vytápění je zajištěno parním ohřívačem BOČ 13 v nasávaném vzduchu. Výměny vzduchu jsou dle instalovaných čidel DMV vodíku a terc.-amylalkoholu zálohovaným odsáváním ventilátory BOČ 31 a,b s výstupní dálkově ovládanou regulační klapkou. Aby nedošlo k pronikání vody při oplachu zařízení mimo oddělený prostor pro BOČ 18, je podlaha v odděleném prostoru zvýšena o cca 15cm proti okolní úrovni podlah. Proti případnému unikání vodíku do okolního prostředí jsou spáry v oddělovací konstrukci zatmeleny a zalepeny silikonem. Vlastní oddělený prostor má předsíňku, kde jsou uloženy ochranné pomůcky obsluhy pro manipulaci se sodíkem - galoše, zástěra, štít, rukavice). Tato sada nesmí opustit oddělený prostor, aby nedošlo k vynesení částeček pevného sodíku do okolích prostorů a tím k možnosti nebezpečné reakce sodíku s vodou. Ze stejného důvodu nelze manipulaci provádět bez pomůcek uložených v odděleném prostoru. Terc.-amylalkoholát sodný se vyrábí reakcí sodíku v přebytku terc.-amylalkoholu za katalýzy FeCl3. 2 CH3-CH2-C(CH3)2-OH +2 Na(s) → 2CH3-CH2-C(CH3)2-ONa + H2 + Qreakční 2 x 88,2 2 x 22,99 2 x 110,13 2,016 V následující Tabulce 2-58 jsou identifikovány hlavní možné zdroje rizika (označeny A1 – A3) pomocí metody „What if“ a uvedeny příčiny možných závažných nehodových stavů, označeny jednotlivé scénáře a predikovány možné následky nejzávažnějších nehod. Tabulka 2-68: Seznam identifikovaných zdrojů rizika a příčin možných nehodových stavů na RY 63/73 při výrobě TAmANa Zdroj rizika A1 Zásobníky a trasy hořlavých kapalin (HK) – OOZ15 A2 Kotel BOČ-18, BOČ 19 a BOČ 22 Ry 63B (+24 m)

A3 Manipulace s ingoty sodíku

Způsob poruchy Iniciační událost a následky Netěsnost svarového spoje nebo LA 1 -Únik hořlaviny do provozu. Možnost vada armatury požáru, popř. exploze par HK GA 1 – Malý únik hořlavých a výbušných par – požár event. exploze par 1. Netěsnost svarového spoje nebo GA 2 -Únik vodíku a organických par do výrobny. vada armatury v parní fázi Požár exploze. 2. Netěsnost svarového spoje nebo LA 2 - Únik reakční směsi do výrobny. Požár, armatury v kapalné části odpar z kaluže, možnost exploze par HK 3. Náhlá nekontrolovaná reakce SX 1 – Interakce nekompatibilních látek, vnitřní vniknutím nekompatibilní fyzikální exploze s výronem par látky(vody, apod.) 4. Náhlá nekontrolovaná reakce – SX 2 – Výpadek inertizace, příliš mnoho samovznicení Na (115oC) katalyzátoru, vnitřní chemická exploze, požár. GA 3 Vniknutí vodní páry nebo vody do RS a její 5. Netěsnost stěny reaktoru, reakce s vodou – přehřátí, výron par korozní nebo konstrukční vada přes odvzdušnění, degradace TAmANa. Odstavení do opravy 1. Poškozený sud SX 3 – interakce se vzdušnou vlhkostí, exploze sudu 2. Zbytky pevného sodíku SX 4 – interakce se vzdušnou vlhkostí, požár


Strana 131 ze 156



Revize 1

Iniciační události byly rozděleny do 6 charakteristických skupin rizika (CHSR) podle povahy a charakteru havárie, přičemž každá skupina reprezentuje iniciační události s maximálními následky – viz Tabulka 2-69. Tabulka 2–69: Rozdělení iniciačních události do charakteristických skupin rizika Číslo Popis CHSR CHSR I. Události způsobující spontánní plynných medií do ovzduší II. III.

IV.

V.

VI.


únik Únik nelze zastavit rychlým uzavřením armatury, vypnutím čerpadla, atd. Události způsobující kontrolovatelný únik Únik lze zastavit uzavře-ním plynných medií do ovzduší armatury, vypnutím čerpadla atd. Události způsobující únik kapalin i par Únik nelze zastavit rychlým vlivem porušení těsnosti nádrže nebo první opatřením, uzavřením armatury, armatury do okolí vypnutím čerpadla, atd. Události způsobené náhlým vniknutím Rozvoj události lze zastavit nekompatibilní látky uzavřením armatury, ale často není spolehlivá kontrola skutečného stavu Události způsobené vadnou funkcí zařízení Rozvoj události nelze pro rychlý a náhlým iniciačním dějem uvnitř systému průběh zastavit uzavřením armatury, atd. Události způsobené vadnou funkcí zařízení, Únik lze zastavit, ale není ihned MaŘ nebo lidským faktorem spolehlivá kontrola skutečného stavu

Příklad iniciační události GA 1,GA 2 GA 3 LA 1, LA 2,

SX1

SX 2

SX 3

Při výrobě terc.-amylalkoholátu sodného představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události CHSR I, III a V, které nelze rychlým technologickým zásahem pro spontánní průběh děje bezprostředně eliminovat a hrozí především: • Únik hořlavých a výbušných par ve výrobně – scénáře GA 1( menší význam) a GA 2 • Únik hořlavých kapalin a jejich požár nebo exploze odpařených par v bezprostředním okolí havarovaného zařízení – scénáře LA 1 a LA 2. • Vnitřní exploze v reaktoru po iniciaci – scénář SX 2. Iniciační události uvedené, resp. zařazené v jiných CHSR poskytují buď relativně dobré možnosti (vyhlídky) k preventivnímu i represivnímu zásahu nebo mají menší váhu ( lokální význam ) – tj. mají spíše charakter místní provozní havárie, popř. nehrozí zpravidla akutní nebezpečí eskalace události v závažnou průmyslovou havárií. Stanovení odhadu pravděpodobnosti scénářů havárií Frekvence hlavních stanovených iniciačních událostí byly zjištěny na základě generických dat uváděných v literatuře [1-10] metodou ETA, popř. v některých případech odhadnuty na základě rozboru výskytu stávajících provozních nehod a závad na podobných zařízeních v Synthesia, a.s. - viz Tabulka 2-70. Metoda ETA (Event Tree Analysis) zahrnuje následující fáze : • identifikaci iniciační události • identifikaci bezpečnostních funkcí a určení výsledků • konstrukci stromu událostí • klasifikaci výsledků • určení pravděpodobnosti • kvantifikaci výsledků(následků) • validaci (ověření) na historických událostech Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 132 ze 156



Revize 1

Dle metodiky uvedené v literatuře Quantitative Risk Assessment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Haag, 1999 se do kvantitativní analýzy rizika zahrnují pouze události, které významně přispívají ke společenskému a individuálnímu riziku, tj. pouze havarijní události s frekvencí výskytu vyšší než 10-8/rok. Tabulka 2-70 : Stanovení odhadu pravděpodobnosti scénářů havárií a finálních projevů Zdroj rizika

Iniciační událost

A1 Zásobníky a trasy hořlavých kapalin (HK) – OOZ15 A2 Kotel BOČ18, BOČ 19 a BOČ 22 Ry 63B (+24 m)

Netěsnost svarového nebo vada armatury

Možné následky havárie spoje LA 1 – Velký únik hořlaviny do provozu. LA1A - Iniciace do požáru nebo exploze GA 1 – Malý únik hořlavých a výbušných par GA 1A – Iniciace do požáru nebo exploze

1. Netěsnost svarového spoje nebo vada armatury v parní fázi 2. Netěsnost svarového spoje nebo armatury v kapalné části 3. Náhlá nekontrolovaná reakce vniknutím nekompatibilní látky(vody, apod.) 4. Náhlá nekontrolovaná reakce –samovznicení Na (115oC) 5. Netěsnost stěny reaktoru, korozní nebo konstrukční vada

A3 Manipulace s ingoty sodíku

1. Poškozený sud 2. Zbytky pevného sodíku

GA 2 –Iniciace uniklého vodíku nebo org. par ve výrobně. LA 2 Únik reakční směsi do výrobny LA 2A – Exploze par +požár kaluže HK SX 1 - – Interakce nekompatibilních látek, vnitřní fyzikální exploze s výronem par SX 1A – předchozí +velký výron par SX 2 – Výpadek inertizace, příliš mnoho katalyzátoru, přehřátí RS, vnitřní chemická exploze v reaktoru + požár GA 3 Vniknutí vodní páry nebo vody do RS a její reakce s vodou – přehřátí, výron par přes odvzdušnění, degradace RS. Odstavení do opravy SX 3 – interakce se vzdušnou vlhkostí, exploze sudu SX 4 – interakce se vzdušnou vlhkostí, požár

Frekvence ( rok -1) 6.10-7 2,7.10-7 3,5.10- 6 1,6.10-6 5.10-6 5.10- 6 5.10-7 1.10-6 1.10-7 5.10-7 1.10-6

5.10-6 1.10-5

Z Tabulky 2-70 vyplývá, pomineme-li zdroj rizika označený A3 (charakterizuje spíše provozní problémy s vlivem lidského faktoru) a scénář GA 1 – Malý únik hořlavých a výbušných par, že frekvence závažných scénářů havárií se pohybují v rozmezí hodnot 5.10-6 až 1.10-7. Tato skutečnost ukazuje, že předpokládaná četnost výskytu vážných havárií bude v rozmezí málo pravděpodobné až velmi nepravděpodobné. Z tohoto rozboru však nelze usuzovat, kdy k takto identifikovanému scénáři dojde. Platí zde zákony pravděpodobnosti, tzn. za jistých okolností, podmínek a souhře kauzálních faktorů může událost nastat a rozvinout se do vážné havárie kdykoliv nebo nenastane vůbec během fyzické existence výrobního zařízení. Kvantitativní vyhodnocení možných následků některých havarijních scénářů je uvedeno v následujících podkapitolách. Vyhodnocení úniku nascentního vodíku a hořlavých par Z hlediska možných následků představují největší nebezpečí fatální scénář označený GA 2 (viz Tabulky 2-68 až 2-70), kdy může dojít při havárii (např. přeražením či rozlomením potrubí – např. DN 150, apod.) k velkému masivnímu úniku vodíku a horkých par terc.amylalkoholu (na bodu varu) z havarovaného technologického zařízení a vytvoření nebezpečné výbušné koncentrace ve výrobně. K tomuto scénáři lze přiřadit ještě scénáře LA2, který se intenzitou okamžitě odpařených par může výše uváděnému scénáři značně blížit. Dosažení výbušné koncentrace par vodíku a HK v oddělené místnosti výrobny TAmANa by bylo velmi rychlé – viz Tabulka 2-71. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 133 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-71: Dosažení výbušné koncentrace ve výrobně po masivním uvolnění par tercamylalkoholu (na b.v.) z výrobního zařízení Látka Molekulová hmotnost Průměr potrubí d(m) Tlak v potrubí P ( bar ) Teplota plynu Tp ( oK ) Dolní mez výbušnosti % obj Objem místnosti V ( m3) Počet výměn vzduchu n (- ) Objem vystupujících plynů wv (m3/s ) Doba k dosažení výbušné koncentrace Tau (s)

terc.AmA 88,15 0,15 0,1 376 1,5 225 10 3,55 0,5

Z Tabulky 2-61 a provedených výpočtů je zřejmé, že během masivního úniku vodíku z havarovaného zařízení (během operace se uvolní až 30,9 Nm3 vodíku) a par terc.amylalkoholu (na bodu varu) bude dosaženo výbušné koncentrace v oddělené místnosti prakticky ihned po fatální havárii. Další možný průběh havárie bude záviset pouze na přítomnosti iniciačního zdroje (stálého nebo nahodilého ). Poněvadž stálý zdroj iniciace je projekčním řešením vyloučen, může být iniciačním zdrojem pouze nahodilý zdroj nebo roztavený nezreagovaný sodík při teplotách nad 115oC (tj. nad teplotou jeho vznícení). Maximální reakční teplota vzhledem k tomuto musí být omezena regulací na max. 110oC! Budou-li páry terc.-amylalkoholu a vodíku iniciovány ihned po dosažení DMV(v případě vodíku je uvažována hypoteticky i HMV) lze očekávat následující maximální účinky – viz Tabulka 2-72. Tabulka 2-72 : Teoretické účinky exploze vodíku, popř. horkých par TAmA uvnitř místnosti Druh látky a její vlastnosti : Spalné teplo látky Hc ( kJ/kg) Poloměr těžkého poškození budov a zařízení R1 ( m ) Poloměr opravitelného poškození budov a fasád R2 ( m ) Poloměr zranění létajícími skleněnými střepy R3 ( m )

Páry terc.amylalkohol 34247 10,4 20,8 52,0

vodík na vodík na DMV HMV 120000 120000 6,4 17,0 12,8 34,0 32,0 85,0

Účinky exploze par mohou být pochopitelně i nižší, neboť vše se odvíjí od okamžitého množství par uvedených do exploze. V reálných situacích dochází převážně k vyhoření oblaku, čímž jsou destruktivní účinky výrazně sníženy. Účinky exploze mohou být smrtelně zasaženy max. 1-3 osoby obsluhy, které se budou vyskytovat v daném okamžiku ve výrobním prostoru. Nelze vyloučit i zranění osob v okolí létajícími troskami oken, panelů, vnitřního zařízení apod. Vyhodnocení exploze uvnitř reaktoru BOČ 18 K vnitřní explozi uvnitř reaktoru BOČ 18 může dojít jen za zcela specifických podmínek v důsledku nekontrolované reakce(např. předávkováním katalyzátoru, přehřátím RS atd.) spojené s totálním výpadkem inertizace, a současně je překročena kritická teplota 115oC pro vznícení sodíku. Ve vyhodnocovaném nadprojektovém havarijním scénáři je uvažována vnitřní exploze ekvimolární směsi par vodíku a terc.-amylalkoholátu při 55% plnění reaktoru. Výsledky vyhodnocení vnitřní exploze jsou uvedeny v Tabulce 2-73. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 134 ze 156



Revize 1

Tabulka 2-73: Účinky exploze ekvimolární směsi TAmA + vodík uvnitř reaktoru BOČ 18 Reaktor - objem V (m3) Tlak P (bar) Teplota T (oK) Hoření stechiometrické směsi terc.amylakoholu, vodíku a vzduchu Tlak roztržení zařízení Pburst (bar) Spalné teplo ekvimolární směsi (1:1) Ec ( kJ/mol) Rovnice: C5H12O+H2 + 8O2 ---5 CO2 + 7H2O Výchozí složení : C5H12O (terc.-amylalkohol) O2 H2 N2 Celkem Uvolněná energie ( kJ) Dosah přetlaku 20,6 kPa (poškození staveb, poranění osob) RG (m)

4 1,03 383,15 4,13 81 405 mol 1 8 1 30,08 40,08 116 340 23,2

Poznámka: Po vnitřní explozi samozřejmě dojde k vyhoření obsahu reaktoru BOČ 18. Zhodnocení: Přestože možnost iniciace par uvnitř reaktoru BOČ 18 je hodnocena jako velmi nepravděpodobná, je v rámci prevence účelné dodržovat následující opatření: 1. Vyloučit technologickým řešením všechny možné zdroje iniciace v sekci výroby terc.amylalkoholátu sodného, jak důslednou aplikací Ex- provedení elektroinstalace, tak omezením maximální reakční teploty na 110oC (regulací reakční teploty). 2. V reaktoru musí být spolehlivá kontrola inertizace (obsah kyslíku nesmí být větší než 5% obj. ) v parním prostoru reaktoru. 3. Čerstvý terc.-amylalkohol musí být probubláváním dusíkem zbaven rozpuštěného kyslíku. 4. Ingoty sodíku musí být důsledně uchovávány pod inertem nebo jeho nespotřebované zbytky překryty petrolejem. Zabránit styku sodíku se vzdušným kyslíkem a vlhkostí a tím eliminovat vznik nebezpečných peroxidů. 5. Před každým stáčením nebo čerpáním terc.-amylalkoholu do reaktoru provést kontrolu spodních armatur, ověřit stav terc.-amylalkoholu ve výchozím zásobníku. Při stáčení sledovat funkčnost měření hladiny (doložit záznamem v operačních listech, v deníku stáčení apod.). 6. Před každým čerpáním, vždy zkontrolovat stav a funkčnost odvzdušnění. 7. Dojde-li ke vzniku požáru ihned volat HZS a zajistit ve spolupráci s OD včasnou prevenci šíření následků závažné havárie tj. zabránit vstupu nechráněných osob k požářišti. 8. Dojde-li vlivem požáru k úniku toxických par a zplodin hoření, upozornit zaměstnance v objektech ve směru větru na únik toxických par a zplodin.

2.3 Odhad výsledné roční frekvence ZH

Kvantitativním vyhodnocením možných následků havárií v Synthesia, a.s. viz. kap. 2.2 bylo zjištěno, že jediným zdrojem závažné havárie ze Synthesia, a.s. ve smyslu zákona 224/2015 Sb. pro vnější okolí (občanskou zástavbu, místa výskytu většího počtu osob, ŽP apod.) jsou havárie spojené se skladováním a používáním chloru, a proto bylo provedeno i Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 135 ze 156



Revize 1

komplexní vyhodnocení možných následků - viz 2.2.2.1 Stáčení a skladování chloru. Ostatní možné havárie mají buď výhradně lokální charakter nebo byla realizována taková technická opatření, popř. deklarována poskytovateli licencí, že pravděpodobnost fatálních havárií je P<1.10-8 události/ rok. V následující podkapitole je proto věnována jen pozornost skladování chloru, kde byla aplikována i HAZOP analýza - vizHAZOP cisterna.pdf. V následujících tabulkách je uvedeno stanovení frekvence iniciačních událostí rozvoje závažné havárie (ZH) při stáčení chloru z železniční cisterny a jeho skladování v objektu RY 41. Tabulka 2-74: Iniciační událost (lidský faktor) I.B Iniciační událost I.B

Špatné zajištění vagónu Pravděpodobnost 1.10-2 Pravděpodobnost 1.10-2

Vjezd jiného Včasné uzavření vagónu ručních ventilů

Označení scénáře

1.10-4 1.10-4

ZH – 1 ZH - 2

1.10-1 9.10-1

Frekvence iniciační události ( rok-1) 1.10-7 9.10-7

Tabulka 2-75: Iniciační událost I.C (lidský faktor) Iniciační událost I.C

Náraz Uzavření vagónu do ventilu cisterny Pravděpodobnost 1.10-6 9.10-1 -6 Pravděpodobnost 1.10 1.10-1

Označení scénáře


ZH – 3 ZH - 4

Tabulka 2-76: Iniciační událost IV.A (kombinace koroze + lidský faktor) Iniciační událost IV.A

Náraz Odlomení vagónu do ventilu cisterny Pravděpodobnost 1.10-6 1.10-2 -6 Pravděpodobnost 1.10 9,9.10-1

Označení scénáře ZH – 5 ZH - 6

Frekvence iniciační události ( rok-1) 1.10-8 9,9.10-7

Tabulka 2-77: Iniciační událost III.A (kombinace lidský faktor + vnější požár) Iniciační událost III.A

Střet vagónů Iniciace Účinnost s HK v okolí HK opatření HZS Pravděpodobnost 1.10-7 1.10-2 5.10-1

Označení scénáře ZH – 7

Frekvence iniciační události ( rok-1) 5.10-10

Tabulka 2-78: Iniciační událost I.E (ztráta integrity zásobníku H 3.01 s Cl2 na RY 41) Iniciační událost I.E

Porušení Možnosti Označení integrity H asanace a scénáře 3.01 potlačení Pravděpodobnost 1.10-7 2.10-1 ZH – 8 Pravděpodobnost 1.10-7 8.10-1 ZH - 9


Tabulka 2-79: Iniciační událost III.D (kombinace lidský faktor + vnější požár) Iniciační událost III.D

Střet vagónů Iniciace Účinnost Označení Frekvence s HK v okolí HK opatření HZS scénáře iniciační události ( rok-1) Pravděpodobnost 1.10-7 1.10-2 9.10-1 ZH – 10 9.10-10 Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 136 ze 156



Revize 1

Pro další vyhodnocení byly uvažovány v souladu s literaturou (Purple Book, apod. ) pouze události, které mají frekvenci výskytu vyšší než 1.10-8/rok. Tyto výsledné scénáře ZH jsou v Tabulkách 2-74 až 2-79 vyznačeny šedým podbarvením. Z Tabulky 2-29 v kap. 2.2.2.1 je zřejmé, že největší dosah toxických koncentrací chloru při rychlosti větru 1 m/s v areálu Synthesia, a.s. je spojen se stabilitou „D“. Rozptyl toxických koncentrací chloru při stabilitě F je dosahem nepatrně nižší, avšak je krajně nepravděpodobný, neboť noční odběr chloru z ŽC se v Synthesa a.s. prakticky neprovádí. Odběr chloru z ŽC přímo do výroby fosgenu lze provádět pouze nouzově. Četnost tohoto nouzového odběru byla provozovatelem určena na max. 2x ročně, tzn. f = 2/365= 0,005479, tzn. jedině v tomto případě lze uvažovat i s krajně nepravděpodobným nočním odběrem chloru z ŽC při stabilitě „F“. Vzhledem k nepatrným odlišnostem v dosahu toxických koncentrací při stabilitě „D“ a „F“ lze proto mezní dosahy toxických koncentrací chloru prezentovat jednotnými obalovými kružnicemi – viz dále Obrázky 2-5 a 2-6 v kap. 2.2.2.1. Poznámka: Matematické modelování dosahu toxických koncentrací chloru bylo prováděno pro různé stability atmosféry, teploty, apod. vždy se stejným výsledkem – v denní dobu, kdy lze očekávat největší následky na životě zaměstnanců a okolního obyvatelstva je vždy největší dosah toxických koncentrací chloru pro vítr 1 m/s, a stabilitu D. Větší rychlosti větru vlivem turbulence, nižší teploty a vyšší vlhkost snižují dosah toxických koncentrací chloru. Pravděpodobnost zasažení obydlených oblastí toxickým oblakem chloru souvisí se směrem větru. Směr větru se mění, a proto byla pro účely následujících výpočtů použita osmisměrná větrná růžice a vypočteny pravděpodobnosti realizace daného fatálního scénáře pro každý směr větru. Výsledky vyhodnocení výsledných scénářů ZH pro osmisměrnou větrnou růžici jsou uvedeny v Tabulce 2-80. Tabulka 2-80: Souhrnný seznam výsledků vyhodnocení událostí uvažující osmisměrnou větrnou růžici Scénář/ četnost F ZH – 1 1.10-7

ZH – 2 9.10-7

ZH – 3 9.10-7

Směr větru S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z

Pravděpodobnost směru větru 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243

Četnost Fh ( rok-1) 3,4.10-9 5,5. 10-9 1,4. 10-8 8,2. 10-9 5,9. 10-9 1,1. 10-9 2,4. 10-8 1. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7


Poznámky Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno vyřazeno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno

Strana 137 ze 156


ZH – 4 1.10-7

ZH – 6 9,9.10-7

ZH – 8 2.10-8

ZH – 9 8.10-8


Revize 1

SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ

0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101 0,034 0,055 0,142 0,082 0,059 0,108 0,243 0,101

9. 10-8 3,4.10-9 5,5. 10-9 1,4. 10-8 8,2. 10-9 5,9. 10-9 1,1. 10-9 2,4. 10-8 1.10-8 3,4. 10-8 5,4. 10-8 1,4. 10-7 8,1. 10-8 5,8. 10-8 1,1. 10-7 2,4. 10-7 1. 10-7 6,8. 10-10 1,1. 10-9 2,8. 10-9 1,6. 10-9 1,2. 10-9 2,2. 10-9 4,9. 10-9 2. 10-9 2,7. 10-9 4,4. 10-9 1,1. 10-8 6,6. 10-9 4,7. 10-9 8,6. 10-9 1,9. 10-8 8,1. 10-9

Poznámka: Na bezvětří připadá četnost 0,176.

vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno vyřazeno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno Fh < l. 10-8, vyřazeno vyhodnoceno Fh < l. 10-8, vyřazeno

2.4 Stanovení míry skupinového rizika výsledných scénářů ZH

Přehled číselného vyjádření složek rizika (frekvence a následků) pro identifikované scénáře závažných havárií R = Fh x N je uveden v Tabulce 2-81 Tabulka 2-81: Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů ZH v Synthesia, a.s. Scénář ZH - 1 ZH - 2

Směr větru V Z S SV V JV J JZ Z SZ

Frekvence scénáře Fh 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8

Odhad počtu úmrtí na Míra rizika R zasaženém území 2 0,000000028 1 0,000000024 1 0,000000031 1 0,00000005 2 0,00000026 4 0,000000296 10 0,00000053 2 0,000000194 1 0,00000022 1 0,00000009


Strana 138 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 ZH - 3

ZH - 4 ZH - 6

ZH - 9


Revize 1

S SV V JV J JZ Z SZ V Z S SV V JV J JZ Z SZ V Z

3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,4. 10-8 5,4. 10-8 1,4. 10-7 8,1. 10-8 5,8. 10-8 1,1. 10-7 2,4. 10-7 1. 10-7 1,1. 10-8 1,9. 10-8

1 2 4 50 60 35 2 3 4 2 1 2 4 50 60 35 2 3 4 2

0,000000031 0,0000001 0,00000052 0,0000037 0,00000318 0,000003395 0,00000044 0,00000027 0,000000056 0,000000048 0,000000034 0,000000108 0,00000056 0,00000405 0,00000348 0,00000385 0,00000048 0,0000003 0,000000044 0,000000038

2.5 Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele

Při výrobě v chemických provozech Synthesia, a.s. nehrozí vzhledem ke zpracovávanému malotonážnímu množství nebezpečných látek přímé ohrožení vnějšího okolí mimo areál Synthesia, a.s. Situování skladů čpavku Ry 324a, N29 je z hlediska možného ohrožení okolní občanské zástavby apod. velmi výhodné. Vnější obydlené zóny nebudou závažnými následky uniku čpavku z objektů“ RY324a nebo N29 zasaženy. Jedinou výjimkou je výrobní provoz, kde se skladuje a zpracovává chlor na fosgen. Bezpečnost vlastního provozu s výrobou oxidu uhelnatého a následně fosgenu z chloru a oxidu uhelnatého je garantována licenzory na úrovni pod 1.10-8 události/rok. Jde o vysoce sofistikovaný výrobní provoz s automatickým odstavením v případě vniku havárie, nouzovým zajištěním v případě výpadku el. energie apod., a proto se závažné následky pro vnější okolí nepředpokládají. Ke vzniku škod na zdraví a životě osob, ŽP vně areálu však může dojít vlivem havárie v objektu RY 41 – skladování chloru viz kap.2.2.2.1. , kde může mít významný vliv lidský činitel. Potenciální možnosti vzniku a průběhu závažné havárie s dopadem mimo území podniku s možným podílem lidského činitele na jejich vzniku nebo eskalaci jsou charakterizovány jako velmi až extrémně nepravděpodobné. Podstatné však je, že ke smrtelnému ohrožení okolního obyvatelstva (v obci Rybitví) může dojít jen v případě fatálního průběhu havárie s únikem chloru, jižním nebo jihovýchodním směru větru. a) Identifikace kritických pracovních pozic Na základě posouzení systému člověk-technologie a hodnocení možného působení člověka jako iniciačního nebo eskalujícího činitele vzniku a rozvoje modelované závažné havárie se jeví v provoze jako významné zejména následující pracovní funkce: 1) Obsluha zařízení (v Synthesia, a.s. chemik, operátor) 2) Mistr


Strana 139 ze 156



Revize 1

3) Údržba b) Analýza úkolů a činností vykonávaných zaměstnanci na kritických pracovních pouzicích Stručný výběrový popis činností a odpovědnosti na pracovních pozicích: ad 1) Obsluha zařízení • Odpovídá za řádnou obsluhu svěřených zařízení a strojů a za plnění úkolů dle provozních předpisů a pokynů nadřízeného. • Odpovídá za řádné předání a převzetí pracoviště při střídání a ukončení směny. • Veškeré změny hlásí vedoucímu provozu. • Zaznamenává průběh výrobního procesu. • Informuje nadřízeného pracovníka o všech odchylkách v průběhu své činnosti a pracovníky navazujících činností o potřebných náležitostech. • Kontroluje a reguluje průběh výrobního procesu. Hlavní pracovní činnost Manipulace s technickými plyny, jedy, žíravinami a dalšími látkami v souladu s předpisy. Čerpání a stáčení surovin ,polotovarů a hotových výrobků. Odběr vzorků k mezioperační kontrole dle pracovních instrukcí. Zapisování předepsaných údajů do operačních listů,hlášení odchylek od normálního režimu výroby přímému nadřízenému,vedení prvotní evidence. 5 Zodpovědnost za škodu vzniklou z nedbalosti nebo nedodržením předpisů. 6 Udržování pořádku na pracovišti a přidělených rajonech. 7 Předávání směny na pracovišti,hlášení zjištěných nedostatků přímému nadřízenému. 8 Příprava zařízení do oprav a provozních zastávek,při provozní zastávce práce dle pokynů určeného zaměstnance 9 Provádí činnost požární hlídky a odpovídá za dodržování požární prevence na pracovišti. 10 Udržuje výrobní zařízení v bezvadném stavu,provádí drobné opravy a údržbu se souhlasem přímého nadřízeného. 11 Plní další pokyny nadřízeného,které souvisí s tímto pracovním zařazením. 1 2 3 4

Odpovídá za: • Zacházení s výrobním zařízením. • Bezpečné nakládání s odpady a nebezpečnými látkami. • Dodržování bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů. • Kompletnost a správnost údajů operativně technické evidence. • Pokud obsluha zjistí na cisterně závadu, okamžitě tuto skutečnost nahlásí směn. mistrovi. Ten závadu ohlásí dispečerovi železniční dopravy, od kterého si vyžádá kontrolní číslo telef. hovoru a jméno dispečera. Příjemce je povinen cisternu stočit i když na ní byla zjištěna závada. O náhradním způsobu stočení rozhodne nadřízený. Po ukončení stáčení obsluha odpojí stáčecí, popř. vyhřívací potrubí, odstraní podkladové klíny ( mimo zarážek, které umístili pracovníci vlečkového provozu ) a všechny předměty z kolejového profilu. Odpojí uzemnění a zruší návěstí, zakazující posun. Na manipulační otvory a výpustné ventily zavěsí neporušené plomby a tento stav nahlásí nadřízenému. Ten provede odhlášení cisterny přes váhu u směn. dispečera železniční dopravy. Obsluha musí respektovat následující pokyny pro zabezpečení stáčení cisteren • manipulační místo RY 41 je zabezpečeno proti nežádoucímu posunu výměnovým zámkem na výměně č.333 a výkolejkou ze směru od RY 61 • klíče od těchto zařízení mají v držení pracovníci provozu v jejichž kompetenci je obsluha manipulačního místa RY 41 Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 140 ze 156



Revize 1

• u výměny 333 se uzamyká odvratná poloha výměny přímým směrem. U výkolejky se uzamyká výkolejka v poloze „na koleji“ a stojan návěstidla v poloze „ mimo kolej“ • obsluha manipulačního místa těsně před připojením cisterny na stáčení, kromě jiných povinností, vyklopí návěstí terče do profilu koleje, terče uzamkne v této poloze, rozsvítí na terčích červená světla, uzamkne výhybku č 333 v odvratné poloze, naklopí výkolejku a v této poloze ji uzamkne • takto kryté manipulační místo zůstane až do odpojení cisterny od stáčení a uvolnění kolejového profilu Po stočení cisterny, jejím odpojení od stáčení a uvolnění kolejového profilu obsluha: • odemkne výměnu 333 • sklopí výkolejku do polohy mimo kolej a v této poloze uzamkne návěstí stojan výkolejky • odstraní návěstidla z kolejového profilu a vypne výstražná červená světla • ohlásí stočení cisterny a uvolnění manipulačního místa dispečerovi žel. dopravy • dispečer žel. dopravy si toto hlášení zapíše do deníku s uvedením jména pracovníka provozu, který cisternu ohlašuje a na požádání přidělí tomuto hlášení číslo hovoru. Pokud je součastně požadován přesun cisterny informuje o tomto posunu posunovací četu • vedoucí posunu provádějící posun na manipulačním místě RY 41 je povinen se přesvědčit: zda je výkolejka v poloze mimo kolej, zda návěstidla nezakazují posun a zda je volný kolejový profil • v případě poruchy, nelze-li výkolejku naklopit a uzamknout, nelze-li uzamknout výměnu č.333 v odvratné poloze, nahlásí tuto závadu pracovník manipulačnímu místa tuto závadu dispečerovi žel. dopravy. Ten zajistí odstranění závady u pracovníků údržby vlečky. Do této doby se nesmí cisterna zapojit. POZOR: Při práci na cisterně, kde se obsluha pohybuje ve výšce nad 1 m od země a pracovní místo není zabezpečeno proti pádu obsluhy z cisterny. Obsluha se musí jistit proti pádu pomocí bezpečnostního pásu, který je uchycen za taková pevná místa na cisterně, která zajistí zbrždění pádu před dopadem na zem. ad 2) Mistr Odpovídá za: • Technickou dokumentaci, jakost výrobků a správnou výrobní praxi • Bezpečné zacházení s výrobním zařízením. • Bezpečné a zdokumentované nakládání s nebezpečnými látkami. • Revizi a inovaci bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů. • Informuje nadřízeného pracovníka o všech odchylkách v průběhu své činnosti. • Kontroluje průběh výrobního procesu, dodržování bezpečnostních předpisů a pracovních instrukcí,apod. • Zasahuje do výrobního procesu při nedodržování pravidel správné výrobní praxe Č.

HLAVNÍ PRACOVNÍ ČINNOST

1 2

Organizuje a řídí výrobu na směně,rozhoduje o přidělování práce podřízeným zaměstnancům Dbá na řádné dodržování pracovní doby a přejímání směn na pracovišti. Dbá na nejhospodárnější a nejúčelnější organizaci práce Kontroluje a odpovídá za dodržování technologických postupů podle PI, PS, havarijních řádů a používání ochranných pomůcek Zodpovídá za řádné hospodaření se surovinami,polotovary,obaly,DHIM,režijním materiálem a hotovými výrobky. Je povinen hlásit svému nadřízenému vzniklé škody a zajistit sepsání protokolů.

3 4


Strana 141 ze 156

Synthesia, a.s. Semtín 103 530 02 Pardubice tel.: 466 821111 5 6 7 8 9 10

11 12 13


Revize 1

Nárokuje podle okamžité situace materiálové zásobování - suroviny,polotovary,obaly. Odpovídá za evidenci a příjem surovin,polotovarů,výrobků. Kontroluje a odpovídá za řádné vedení prvotní evidence a předává nadřízenému podklady pro inventury a uzávěrky. Podává hlášení oddělení dispečinku o stavu výrobny,průběhu výroby a případně vzniklých pracovních úrazech a jiných mimořádných událostech. Zajišťuje udržování trvalého pořádku ,dbá na udržování čistoty výrobního zařízení a třídění odpadů. Zajišťuje provádění preventivní údržby výrobního zařízení a jeho správnou obsluhu. Zajišťuje prostřednictvím údržby odstranění vzniklých závad,odpovídá za odstavení a vyčištění zařízení,stanovení bezpečných postupů prací a za převzetí po provedené opravě. Hlásí svému nadřízenému odchylky bránící ve výrobě. Spolupracuje při zavádění nových výrob a nových technologií u stávajících výrob. Řídí se organizačními směrnicemi a příručkami souvisejícími s výkonem funkce mistra a platnou Kolektivní smlouvou. Dbá na řádné hospodaření s energiemi a materiály.

Provádí: • Zásahy do výrobního procesu dle provozně technologických parametrů • Dohled nad technologií • Nařizuje odběr vzorků • Odstavení výrobního zařízení před revizí nebo opravou a zpětné uvedení do provozu • Kontrolu technického stavu výrobního zařízení • Přejímku surovin a předávání výrobku Mistr je povinnen zajistit: - dodržování předpisů, obsažených v OS 43/1, 43/2, 43/6, - zajistit krytí a zabezpečení železničních vozů po přistavení, - po vyčerpání nebo naplnění zajistit odstranění krytí a zabezpečení ŽC - odhlásit vyprázdněné nebo naplněné ŽC dispečerovi železniční dopravy - do knihy „Evidence cisteren“ zapsat kontrolní číslo cisterny, datum a čas přistavení a odeslání cisterny, množství stočené suroviny nebo načerpaného produktu a čísla zavěšených plomb, - dispečerovi železniční dopravy nahlásit zjištěné závady na ŽC ad 3) Údržba(mechanik + elektroúdržba) Odpovídá za prevenci, kontrolu a řádnou opravu a údržbu procesního a elektrického zařízení Systém údržby je centralizován na úrovni podniku s tím, že jsou určeni specializovaní pracovníci na jednotlivé provozy nebo jejich části. Údržba je spojena s odstavením a zpětným najetím provozů nebo jejich částí. Údržbářské práce na zařízeních představují vždy s ohledem na mimořádný režim zvýšené riziko chybování (chybné manipulace) jak pracovníků údržby, tak především při koordinaci prací mezi obsluhou a údržbou (např. odstávka a zpětné najíždění technologie závisí na kvalitě provedené údržby, atd.). Postupy údržbářských prací, odstávky a najíždění jsou proto přesně stanoveny a evidovány – např. asanace potrubních systémů, zkoušky těsnosti potrubí, revizní tlakové zkoušky atd., včetně přísně stanovených pravidel pro povolování prací. Najíždění a odstávky jsou pod důslednou kontrolou mistrů a vedoucího provozu. Vzhledem k diskontinuálnímu, malotonážnímu charakteru výroby se najíždení a ukončení provozu odehrává každou pracovní směnu. Od obsluhy je vyžadována maximální ostražitost. Vše se zaznamenává a eviduje. Na některých provozech, kde je zastoupena výroba celé řady produktů se neodstavuje celý provoz, ale pouze dílčí soubory inkriminovaných zařízení. Provozní zarážka a odstávka celého provozu se provádí dvakrát ročně. Poruchy nastávají


Strana 142 ze 156



Revize 1

velice zřídka. Existuje celá řada předepsaných zkoušek a popsaných postupů pro odstavení a zpětné najíždění zařízení do provozu. Předávaní zařízení k údržbě a zpět probíhá protokolárně. Předávání zařízení, kdy může dojít k záměně pozice připraveného zařízení chybou předávajícího nebo přijímacího (např. záměna čísla části technologického zařízení), se jeví jako kritický bod v souvislosti se spolehlivostí LČ při údržbě. Přísné dodržování pracovních postupů a systému evidence snižuje pravděpodobnost chyby člověka na nejmenší možnou míru. Dosažení cílů údržby zajišťuje soustava plánů. Podmínkou pro sestavení reálných plánů údržby je vyrovnaná a v předstihu provedená bilance potřeb, požadavků a využitelných kapacit. Při zpracování plánu údržby je nutné zajistit jeho provázanost s ostatními částmi plánu. Plány údržby se zpracovávají mimo jiné podle časového období platnosti plánu, kategorie hmotného investičního majetku a podle rozsahu oprav. Podkladem pro věcný obsah plánů jsou např. cykly oprav, které vyplývají z technických předpisů, ze zápisů z inspekčních prohlídek, z výsledků revizí vyhrazených technických zařízení, ze záznamů z prohlídek orgánů státního dozoru. Jednotlivé části hmotného investičního majetku (HIM) mají ve výrobním procesu rozdílný význam, rozlišují se podle důležitosti do příslušných kategorií. Každé části musí být věnována diferencovaně taková péče, která odpovídá požadavkům na provozuschopnost, provozní spolehlivost s přihlédnutím k bezpečnosti provozu, pořizovací ceně a výši nákladů na údržbu. Mimořádná pozornost se musí věnovat vlastnostem zařízení, které přispívají k dosažení klíčových znaků jakosti výrobků a ochrany životního prostředí. Rozlišení HIM rozdělením do kategorií: - Kategorie 1 – majetek rozhodující pro hlavní výrobu, přispívající k dosažení klíčových znaků jakosti výrobku a ochrany životního prostředí. - Kategorie 2 – majetek běžný, zaměnitelný, bez výrazného vlivu na hlavní výrobu, bezpečnost práce a provozu. - Kategorie 3 – pomocný a doplňkový majetek, který neovlivňuje hlavní výrobu. Při uplatnění účinného systému údržby se přihlíží k zařazení hmotného investičního majetku do kategorií a podle potřeby se zajišťuje jeho provozuschopnost i kombinací jednotlivých systémů. Rozhodující pro volbu systému údržby je základní pořadí priorit, které je v obou organizacích určeno takto: 1 – poruchy a závady ohrožující životy, ekologii apod. 2 – poruchy a závady s významným vlivem na provozuschopnost technologií a zařízení 3 – plánované akce 4 – ostatní poruchy a závady Základní systémy užívané v údržbě: • Inspekční údržba • Standardní opravy • Periodické preventivní opravy • Opravy po prohlídce (revize,kontroly BOZP,ostatní kontroly) • Opravy po selhání • Zastávka. Analýza výkonů Dokončené opravy jsou vždy analyzovány z hlediska spotřeby náhradních dílů, doby trvání, rozsahu a cyklů oprav tak, aby získané údaje sloužily k optimalizaci procesů údržby, plánování a upřesňování užitých systémů údržby. Zároveň je prováděna analýza poruch a havárií za účelem odstranění zdrojů těchto stavů.


Strana 143 ze 156



Revize 1

c) Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možné důsledky tohoto selhání Obsluha zařízení V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání člověka a příčin těchto selhání v souvislosti s pracovní funkcí chemik v hodnocené části provozu a identifikací kritických míst byl určen jako realistický (za určitých okolností) vznik některých situací při manipulacích s výrobním a skladovacím zařízením, připojováním železničních cisteren s chlorem ke stáčení, kontrolou procesu čerpání a stáčení chloru. Pracovník musí provést kontrolu stavu zařízení, kontrolu identity suroviny nebo výrobku, kontrolu preventivních bezpečnostních opatření (např. zajištění cisterny s chlorem proti pohybu, nastavení vyhýbky a výkolejky), kontrolu průběhu stáčení nebo výroby, kontrolu stavu zásobníků chloru, atd. Kontrolu zařízení na těsnost provádí obsluha během provozu zařízení, využívá analyzátoru OLDHAM, po opravách provádí kontrolu směnový mistr. Kontroly anomálie, závady a způsob jejich odstranění uvádí v provozním deníku zařízení. Pokud je vše v pořádku může být zahájeno stáčení, apod. Před stáčením zkontroluje mistr stav chloru v zásobníku a zapíše ho do směnového hlášení. Je možno případně propojit parní prostory cisterny, zásobníku a zplynovače. Na cisternu je možno připojit tlakový vzduch a cisternu jím vyprázdnit. V tomto případě musí obsluha dohlédnout na to, aby tlak v cisterně nebyl vyšší než tlak sušeného vzduchu a nedošlo ke vniknutí chloru do rozvodu tlakového vzduchu. Jakmile je přetlačen veškerý chlor do cisterny, uzavře obsluha armaturu na cisterně a nechá vytéct veškerý kapalný chlor do zásobníku. Potom uzavře armaturu na zásobníku a tuto část potrubí vyvakuuje do louhové pračky. Možná selhání a chybování člověka: • Cisterna není zajištěna proti posunutí, není umístěna výkolejka nebo nastavena vyhybka. V noci nejsou rozsvícena červená světla z obou stran. • Při práci na cisterně, kde se obsluha pohybuje ve výšce nad 1 m od země a pracovní místo není zabezpačeno proti pádu obsluhy z cisterny, musí se obsluha jistit proti pádu pomocí bezpečnostního pásu, který je uchycen za taková pevná místa na cisterně která zajistí zbrždění pádu před dopadem na zem. Nepoužití bezpečnostního pásu obsluhou. • Informace o změně stavu skladovaného chloru není úplná. • Na chlorové cisterně jsou zpravidla čtyři ventily, z nichž dva jsou pro odběr kapalného chloru a dva pro odběr plynného. Na jeden z ventilů plynného chloru připojí obsluha manometr a kontroluje tlak v cisterně. Při zapojování a odpojování musí mít obsluha nasazenou plynovou masku (žlutý filtr) a dbát na to, aby se v blízkosti nenacházeli jiní zaměstnanci organizace. Po kontrole tlaku zapojí jeden mezikus, částečně pootevře ventil na kapalném chloru na několik vteřin a po jeho uzavření zkontroluje těsnost potrubí. Po odstranění případných závad opatrně otevře ventil naplno. Při zapojování a odpojování chlorových cisteren musí mít obsluha připraveny dřevěné kuželovité kolíky pro případ utržení ventilu. Pokud se cisterna omylem zapojila na ventil s plynným chlorem, pozná se to podle toho, že tlak chloru rychle klesá. Stáčení kapalného chloru je ukončeno, pokud začne klesat tlak při stabilním odběru. Při skončení odběru musí obsluha nejdříve zavřít ventil na cisterně. Po odpojení cisterny zaslepí obsluha ihned oba ventily na cisterně i ventil na stáčecím potrubí. Nedodržení nebo porušení postupu. • Neprovádění kontroly trasy před zahájením stáčení, popř. nedodržování předpisů o skladování zkapalněných toxických plynů, nerespektování pokynů o skladování chloru a porušení předpisů při jeho stáčení. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 144 ze 156



Revize 1

Neprovádění kontroly technického stavu zařízení ve skladu chloru. V případě, že bezprostředně hrozí porucha a následná havárie zařízení je povinnost obsluhy odstavit zařízení z provozu do doby, než závada nebo nedostatky bránicí bezpečnému a spolehlivému provozu budou odstraněny. O odstavení zařízení z provozu musí obsluha bezodkladně vyrozumět svého nadřízeného, a provést záznam do provozního denníku. • Provádění neautorizovaných a neschválených prací na zařízení • Absence kontroly ze strany nadřízeních při provádění prací Příčiny chyb: •

a) Příčiny chyb (výcvik) – pracovní postupy nejsou dostatečně procvičeny a zvládnuty. b) Příčiny chyb (faktory pracovního prostředí) – špatné osvětlení, chlad, chvat, agresivní prostředí. c) Příčiny chyb (úroveň řízení) – nedůsledné vyžadování plnění pracovních povinností. d) Nedostatky v systému výcviku a ověřování způsobilosti pracovníků obsluhy. e) Skladba pracovního týmu s ohledem na požadované vlastnosti, dovednosti a zkušenosti není optimální. 1) Faktory pracovního prostředí • Špatné mikroklimatické podmínky na venkovním pracovišti. • Agresivita prostředí ve výrobních provozech • Pořádek na pracovišti (kolejišti) • Nevhodné typy pracovních pomůcek • Úroveň poskytování první pomoci 1) Závěr: 2) Jako hlavní příčina možných chyb bylo určeno: •

Vynechání nebo neúplné provedení kontroly stáčecího zařízení a jeho zabezpečení, popř. totéž u skladu chloru.

•

Chybné zajištění a zabezpečení skladu nebo neověření řádného stavu skladované suroviny.

•

Možná nedbalost pracovníků obsluhy, která vyplývá z nedostatečné kontroly bezpečného skladování toxických plynů ze stranymistra a dalších nadřízených.

•

Ostatní potenciální příčiny jsou velice nepravděpodobné, a proto nebyly dále analyzovány.

•

Při hodnocení podmínek pracovní činnosti obsluhy nebyla zjištěna přetíženost pracovníků pracovními úkoly. Hrozí však monotonie, ovlivnění agresivním prostředím, liknavost, apatie k zlepšování pracovního prostředí, ztráta motivace, někdy pohrdání bezpečnostními předpisy a fyzická únava.

Mistr V rámci hodnocení možnosti chyb a selhání a jejich příčin v souvislosti s pracovní funkcí mistr se ukazují jako významné některé situace, které mohou nastat v rámci kontroly skladů a výroben, při nezbytných manipulacích uvnitř skladů a výroben, apod. Jedná se o systém Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 145 ze 156



Revize 1

skladování surovin a výrobků ve skladech, kontrolu provozních zásob ve výrobně, kontrolu dodržování schválených technologických postupů a kontrolu stavu technologického zařízení. O způsobu odstranění poruchy a přípravy zařízení do opravy rozhoduje směnový mistr, v případě havárie a úniku toxického plynu rozhodne směnový mistr o okamžitých opatřeních a postupuje dle havarijního plánu výrobny. V případě požáru směnový mistr řídí zásah do příjezdu jednotky HZS podniku Synthesia, a.s., poté spolupracuje s velitelem zásahu. Havarijní stavy zařízení jsou takové případy a situace provozovaného zařízení, kdy bezprostředně hrozí porucha a následovná havárie nebo k havárii; již došlo vlivem předchozí poruchy. Tyto stavy mohou nastat·buď·nepozorností a neopatrnou obsluhou zařízení, špatným stavem zařízení, např. zanedbáním údržby, odborných prohlídek ·a revizí zařízení, nedbalou údržbou, podceňování požadavků na provozně technickou bezpečnost, ale i případnými skrytými vadami·na zařízení atd. V rámci identifikace a analýz možných chyb a selhání LČ na dané pracovní funkci mistr - byly určeny jako nejpravděpodobnější: • vynechání nebo neúplné provedení kontroly zajištění a zabezpečení cisterny, skladu nebo stáčecí stanice, • neověření řádného stavu skladované suroviny v ŽC a skladu, • neověření řádného technického stavu zařízení, • neověření nebo přecenění fyzických dispozic podřízeného pracovníka k provedení daného pracovního úkonu. Existují sice písemné postupy pro zahájení stáčení, jeho provozování a ukončení, postupy zvládání havarijních stavů apod., provozování skladu apod., avšak vizuální posouzení stavu technologického zařízení, prvků MaR, skladu musí vždy provést seznámená a proškolená obsluha. Pokud konkrétní postup její činnosti je nastaven chybně, postupuje chybně i obsluha. Jako výrazná příčina uvedených chyb byla určena případná nedbalost ze strany mistrů, technologa apod. nad dodržováním technologické kázně, protože ostatní v úvahu přicházející primární příčiny se nejeví jako zásadní nebo jsou dostatečně ošetřeny. Proto nebyly analyzovány ani příčiny dalších řádů. Odhady vlivu lidského činitele byly posouzeny v Tabulkách 2-75, 2-76, 2-79 v kap. 2.3. d) Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele Vedle obecných preventivních opatření, které povolují plnění skladu pouze při dosažení určité volné kapacity (resp. při poklesu skladovaného sortimentu pod stanovenou mez ) lze v této souvislosti dále uvést: 1) Kritická místa z hlediska možného selhání člověka jsou identifikována a známa a na základě těchto znalostí jsou stanoveny preventivně přesné postupy řešení situace, které jsou zohledněny v rozsáhlé provozní dokumentaci SBU OCH, oddělení fosgen. 2) Pracovníci jsou seznamováni s informacemi o rizicích mimo jiné také formou poučení z proběhlých událostí. Seznámení stvrzují svým podpisem. 3) Probíhají pravidelná tématická cvičení a nácviky havarijních a mimořádných situací s ověřováním příslušných předpisů. 4) V rámci vyšetřování poruch, nehod a havárií, včetně havárií bez následků je snaha vedoucích pracovníků zjistit důsledně skutečné kauzální příčiny jejich vzniku a průběhu také s ohledem na selhání a chybování lidského činitele. Dosavadní zkušenosti s manipulací s NL, stáčením toxických plynů nebo hořlavin do skladů v Synthesia, a.s. nevykazují zvýšený počet vzniku událostí a situací, které by mohly vést ke vzniku závažné havárie. Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 146 ze 156



Revize 1

Přijatá opatření a dosavadní poznatky z provozu Vedle obecných preventivních opatření, uvedených již dříve, lze v souvislosti s hodnocenými pracovními pozicemi uvést: • Vyžaduje se odpovídající zkušenost a zaškolení obsluhy (obsluha je zaškolována s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného pracovníka. Pokud má vedoucí provozu jistotu o dostatečné úrovni zaškolení, provede se přezkoušení pracovníka a jeho zařazení na pozici). • Na výrobně je neustále přítomen alespoň jeden vedoucí pracovník, který kontroluje podřízené především při odstraňování provozních závad. • Je vedena statistika závad a poruch, která se promítá do řešení budoucích problémů. • Pro obsluhu jsou nařízené příslušné OOPP ( oblečení, plynová maska, bezpečnostní pás, atd.). Obsluha je seznámena s bezpečnými postupy odstraňování toxických látek z oděvu, povrchu těla apod. Dosavadní zkušenosti s provozováním stáčení chloru a provozem skladu chloru nevykazují výskyt a vznik událostí a situací, které by mohly vést ke vzniku závažné havárie.


Strana 147 ze 156



Revize 1

3. Hodnocení rizik 3.1 Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií

Skupinové riziko scénáře ZH pro okolí hodnoceného objektu se považuje za přijatelné, jestliže platí: Fh < Fp, kde Fp = 10-3 / N2, kde Fp – přijatelná roční frekvence ZH (rok-1) N – odhad počtu usmrcených osob Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie pro okolí hodnoceného objektu jsou uvedeny v Tabulce 3-1. Tabulka 3-1: Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažné havárie v Synthesia, a.s. Scénář ZH - 1 ZH - 2

ZH - 3

ZH - 4 ZH - 6

ZH - 9

Směr větru V Z S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ V Z S SV V JV J JZ Z SZ V Z

Frekvence scénáře Fh 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 3,1. 10-8 5. 10-8 1,3. 10-7 7,4. 10-8 5,3. 10-8 9,7. 10-8 2,2. 10-7 9. 10-8 1,4. 10-8 2,4. 10-8 3,4. 10-8 5,4. 10-8 1,4. 10-7 8,1. 10-8 5,8. 10-8 1,1. 10-7 2,4. 10-7 1. 10-7 1,1. 10-8 1,9. 10-8

N - Odhad počtu úmrtí na zasaženém území 2 1 1 1 2 4 10 2 1 1 1 2 4 50 60 35 2 3 4 2 1 2 4 50 60 35 2 3 4 2

Fp = 10-3 / N2 5,00E-04 1,00E-03 1,00E-03 1,00E-03 5,00E-04 2,50E-04 1,00E-04 5,00E-04 1,00E-03 1,00E-03 1,00E-03 5,00E-04 2,50E-04 2,00E-05 1,67E-05 2,86E-05 5,00E-04 3,33E-04 2,50E-04 5,00E-04 1,00E-03 5,00E-04 2,50E-04 2,00E-05 1,67E-05 2,86E-05 5,00E-04 3,33E-04 2,50E-04 5,00E-04

Hodnocení rizika přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné přijatelné

Závěr: Z výše uvedeného vyhodnocení vyplývá, že riziko ZH je přijatelné, a proto nemusí být v Synthesia, a.s. realizována další organizační a technická opatření.


Strana 148 ze 156



Revize 1

3.2 Celkové hodnocení rizika objektu 1.) Stáčení chloru z ŽC do zásobníku se provádí převážně v denní dobu (proto je uvažována jako nejhorší kategorie stability atmosféry – stabilita D) a sáčení chloru je monitorováno kamerou s vyvedením na PCO. Stabilita F je dle literatury :„Turner, D. Bruce. 1994. Workbook of Atmospheric Dispersion Estimates: An Introduction to Dispersion Modeling. Second edition. Baca Raton, Florida: Lewis Publisher“ vázána na noční dobu, kdy je v Synthesia, a.s. výroba a manipulace s NL velmi omezená. Odběr chloru z ŽC přímo do výroby fosgenu lze provádět pouze nouzově. Četnost tohoto nouzového odběru byla provozovatelem určena v krajním případě na max. 2x ročně, tzn. f = 2/365= 0,005479, tzn. jedině v tomto případě lze uvažovat i s krajně nepravděpodobným nočním odběrem při stabilitě „F“. Tvary toxických stop chloru v rybitevském areálu pro nejhorší denní meteorologické podmínky (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC) a nejhorší noční podmínky (atmosférická stabilita „F“, rychlost větru 1 m/s, teplota 10oC) jsou z hlediska dosahu prakticky identické, a proto je lze prakticky ztotožnit. Následky hypotetického nočního úniku chloru při stabilitě „F“ by byly výrazně nižší (v chemickém areálu je v noci cca 1/5 zaměstnaců, v Rybitví v noci nejsou aktivní školy, atd.), pravděpodobnost realizace tohoto fatálního scénáře při zohlednění nouzového odběru chloru je hluboce pod 1.10-8 události/rok. Z tabulky 3-1 je zřejmé, že společenské riziko při vzniku fatální havárie spojené s únikem kapalného chloru z železniční cisterny nebo skladovacího zásobníku na RY 41 je přijatelné. Závažně ohrožena může být pouze obec Rybitví při jižním a JV větru. Dosahy toxických koncentrací chloru pro ostatní směry větru jsou situovány buď do vlastního průmyslového areálu nebo přesahují nepatrně do neobydlených částí, kde mohou být zasaženy pouze nahodile se vyskytující osoby. Dále byly vyhodnoceny: Střední míra úmrtí (SMÚ): SMÚ =

n

∑ Fi.Ni = 2,64.10-5 úmrtí/rok i −1

Průměrné individuální riziko IR PR (usmrcení v zóně LD 50) : IR PR = SMÚ/ OR = 2,64.10-5/600 = 4,4.10-8 rok-1 Průměrné individuální riziko IR PR ( pro všechno obyvatelstvo obce Rybitví): IR PR = SMÚ/ OR = 2,64.10-5/1450 = 1,8.10-8 rok-1 Vzhledem k tomu, že v dosahu možných fatálních účinků havárie z areálu Synthesia, a.s. je vně areálu jen jedno místo (obec Rybitví) s kumulovaným výskytem osob, hospodářských zvířat apod. je skupinové riziko hodnoceno vzhledem k extrémní nepravděpodobnosti realizace fatálních scénářů jako přijatelné, tzn. areál Synthesia, a.s. nepředstavuje pro okolní obce, apod. nepřijatelné riziko. Okolní obyvatelstvo vzdálenějších obcí není účinky havárií z areálu Synthesia, a.s. ohroženo ve smyslu definice ZH dle z. 224/2015 Sb. Grafické znázornění skupinového rizika je uvedeno na Obrázku 3-1. Množina všech uvažovaných scénářů s Fh > 1.10-8 byla použita k vytvoření Fh – N křivky, která znázorňuje skupinové riziko.


Strana 149 ze 156



Revize 1

Obrázek 3-1 : Grafické znázornění skupinového rizika 1.10-4

Četnost Fh N nebo více úmrtí (rok )

1.10-5

1.10-6

1.10-7

1.10-8

1

10

100

Následky N, počet úmrtí Z tohoto obrázku a Tabulky 3-1 vyplývá, že skupinové riziko hodnocených havárií únikem chloru ve společnosti Synthesia, a.s. je přijatelné. 2.) Kriterium přijatelnosti individuálního rizika pro obyvatelstvo z okolí existující zařízení podle holandského přístupu lze vyjádřit: 10-5/ rok Obdobně jako v případě skupinového rizika až na okrajové části obce Rybitví nejsou vně areálu místa s kumulovaným výskytem obyvatelstva, které by byly v dosahu závažných následků havárie. Průměrné individuální riziko pro všechno obyvatelstvo obce Rybitví: IR PR =1,8.10-8 rok-1, tj individuální riziko pro ZH z areálu Synthesia, a.s. je přijatelné.


Strana 150 ze 156



Revize 1

Zhodnocení bezpečnostních opatření Vzhledem k malotonážnímu charakteru výroby a specifickým vlastnostem výrobků jsou v areálu vybudovány relativně malé diversifikované kapacity pro skladování hořlavých nebo toxických látek, apod. Rizikové objekty skladů čpavku a sklad chloru jsou umístěny uvnitř areálu s výrazným odstupem od sídelních celků apod. Aplikované reakce jsou sice často exotermní, citlivé na různé fyzikální a chemické podmínky, avšak jsou dobře regulovatelné dodržováním požadované teploty, dávkováním komponent a chlazením. Jakékoliv nestandardní stavy a anomálie vedou vždy k přerušení výroby. Vznik těchto stavů s možným podílem lidského faktoru je důsledně eliminován pravidelným školením, kontrolou zdravotního stavu, dohledem mistrů, vedoucího výroby apod. Základním imperativem bezpečné výroby je vždy odstranění všech možných zdrojů iniciace a tepelného působení. Zabránit přímému styku osob s látkou bez předepsaných ochranných pomůcek. Místnosti jsou vesměs dobře větrány. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve výrobnách jsou vyloučeny. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami ve skladech jsou rovněž vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými se v objektech nezachází a přítomnost cizích NL na pracovišti není SVP dovolena. K tomu probíhají pravidelné audity. Potenciální nebezpečí vzniku ZH v Synthesii a.s. s přesahem do okolí hrozí při stáčení a skladování chloru, a proto je jeho stáčení monitorováno kamerovým systémem s vyvedením na PCO. Při vzniku havarijní situace na zásobníku v objektu RY 41 lze chlor ze zásobníku havarijně odčerpat zpět do železniční cisterny, popř. do pomocného havarijního zásobníku v objektu. Při vzniku havarijní situace na ŽC lze chlor havarijně odčerpat do zásobníků v objektu RY 41. Sklad chloru i kobky pro plnění do menších obalů jsou opatřeny vzduchotechnikou, která trvale zajišťuje dvojnásobnou výměnu vzduchu. V případě, že vzroste koncentrace chloru nad 6 mg/m3, automaticky přepne řídící systém výměnu vzduchu na desetinásobnou. Pokud překročí koncentrace Cl2 v ovzduší 12 mg/m3, vypne se výměna vzduchu s odtahem na střechu budovy a zapne se havarijní ventilace s odtahem zavedeným do louhové pračky H 05.1. Výkon havarijní ventilace je 1160 m3/hod (dvojnásobná výměna). Zařízení je pod trvalou kontrolou ovzduší. Pro kontrolu ovzduší jsou instalována čidla poplachové jednotky analyzátoru OLDHAM, který zajišťuje trvalou okamžitou kontrolu. Čidla jsou umístěna v místnosti skladu chloru a na výstupu z louhové absorpce. Všechny analyzátory pracují v nepřetržitém režimu a jejich činnost (samořejmě i další zařízení na RY 41) je při totálním výpadku el. napájení zálohována dieselgenerátorem. Případný velký únik čpavku ze zásobníku v úložišti RY 324a je možný jen do havarijní jímky, která je pomocí havarijního čerpadla amoniaku (40 m3/h) napojena na sběrné potrubí havarijních jímek úložiště RY 324a. Výtlačná armatura čerpadla je osazena potrubím, které umožňuje odčerpání uniklého čpavku z havarijních jímek do některého ze zásobníků, popř. do předem určeného havarijního. V okolí objektu RY 324a je velký prostor pro zásah HZS, aplikaci vodních clon a dostatečný zdroj vody v hydrantech. V objektu nejsou kanalizační vpusti. Skladování čpavku v objektu N29 je řešeno obdobným způsobem. Všechny skladovací nádrže jsou vybaveny místním měřením tlaku, teploty a hladiny, dále dálkovým přenosem tlaku a hladiny se signalizací maximálních hodnot do velínu. Přívod amoniaku do jednotlivých zásobníků je při dosažení max. hodnot blokován nátokovým elektroventilem (ochrana proti přeplnění zásobníku). Ovládací, měřící a pojistné armatury jsou přístupné z obslužné lávky, která je vedena nad zásobníky. Ke každému ze zásobníků je přivedeno potrubí s tlakovým dusíkem pro potřeby přetlačování kapalného amoniaku a k propláchnutí nádrží při revizích, opravách apod. Licenční zařízení firmy Caloric výroby CO je deklarováno jako vysoce bezpečné, problematika vnitřního výbuchu je řešena přítomností zhášecího aparátu. Fosgen je vyráběn Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 151 ze 156



Revize 1

podle okamžité potřeby na zařízení firmy BUSS, s licenzorem deklarovanou vysokou bezpečností P≤10-8 události/rok, přičemž plynný fosgen je distribuován dvouplášťovým celosvařovaným potrubím DN40 do míst spotřeby. Pro zamezení úniku fosgenu do pracovního prostředí je celá výrobní část umístěna v bezpečnostním plynotěsném kontejneru (zvonu) a jak zvon, tak mezitrubkový prostor duplikovaného potrubí fosgenu, se profukují sušeným tlakovým vzduchem, který se analyzuje a vede se do bezpečnostní louhové absorpce, tzn. jakýkoliv průnik fosgenu do meziplášťového prostoru je trvale monitorován a pokud by byl zjištěn dojde k automatickému odstavení výrobní jednotky BUSS. Kapalný fosgen pro potřeby plnění se získává zkapalňováním plynného fosgenu v objektu RY 42e, kde je v samostatné místnosti bez oken za hermetickými dveřmi umístěn zásobník 2,5 m3, který se plní dle potřeby na max. 2 t kapalného fosgenu. Hermetická místnost je vybavena čidly na fosgen s vyvedením na automatický asanační systémem s 5 m3 čpavkové vody a EZS (elektronický zabezpečovací systém). Přístup do hermetické místnosti je možný jen na elektronickou kartu. Neautorizovaný přístup je technickými opatřeními vyloučen. Vzhledem k tomuto zabezpečení a hermetičnosti je možnost úniku fosgenu do okolí v případě havárie extrémně nepravděpodobná - P < 1.10-8 nehody/r a lze ji prakticky vyloučit. Výsledné riziko hodnocených objektů a zařízení nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového (sociálního) či individuálního rizika. Následky lokálních havárií v areálu Synthesia, a.s. by byly zasaženi pouze vlastní zaměstnanci apod. v místě havárie. Z tohoto pohledu lze považovat dosavadní preventivní technická a organizační opatření za odpovídající míře rizika a není potřeba navrhovat zásadní opatření vedoucí ke snížení rizika vůči vnějšímu okolí. Závěr: Vzhledem k více než 80-ti leté zkušenosti s chemickou výrobou v Synthesia, a.s. byly využity historické zkušenosti podniku s průběhem vzniklých havárií a vyhodnocením následků explozí na okolí. Z uvedené statistiky je zřejmé, že havárie v Synthesia, a.s. měly, až na katastrofický naprosto anomální detonační výbuch výbušnin na B79 v roce 1984, vždy lokální charakter se závažnými dopady výhradně uvnitř podniku. Synthesia, a.s. vyvodila z evidovaných havárií vždy patřičné závěry a provedla od té doby řadu technických a organizačních opatření, která eliminuji nebo výrazně potlačují možný rozsah následků na zdraví a život zaměstnanů a ŽP. Současná aktualizace BZ je toho dostatečným důkazem. Vyhodnocení možných následků na nejbližší cizí okolní subjekty bylo provedeno pro větší počet objektů, než by bylo požadováno dle provedené priorizace rizika. Byly vyhodnoceny i možné škody na objektech a na skladovaném materiálu Synthesia, a.s. metodou Dow F & EI systém. Aplikace této metodiky je ve velmi dobré korelaci s již proběhlými a vyhodnocenými haváriemi v Synthesia, a.s. Dále byly odhadnuty následky a četnosti jednotlivých havárií (probíhajících podle stanovených scénářů) a bylo adekvátně zhodnoceno riziko koncových havarijních scénářů i možného Domino efektu u zásobníků CO. Pro ocenění a hodnocení rizika závažné havárie bylo použito postupů a metod, které jsou v souladu s požadavky jak zákona 224/2015 Sb., obvyklých standardů v rámci CPQRA, holandských metodik TNO, apod. Na základě této rekapitulace a objektivního vyhodnocení lze konstatovat, že i aktualizovaná analýza rizika splnila všechna kritéria a požadavky vyplývající ze zákona 224/2015Sb., resp. prováděcí vyhlášky 227/2015 Sb.


Strana 152 ze 156



Revize 1

4. Seznam informačních zdrojů a metodik použitých při analýze rizika a jejich popis Byly použity jen veřejně dostupné metodiky. Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 59/2006Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, „Purple Book“,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) + Reference Manual Bevi Risk Assessments version 3.1-Module C, National Institute of Public Health and the Environment (RIVM), Centre for External Safety the Netherlands, 2009) výpočtem indikačních čísel AF a AT pro látky hořlavé a toxické. Pro vzdálenosti L ( m ) hlavních zdrojů rizika Synthesia, a.s. od nejbližších cizích subjektů byl proveden výpočet selektivních čísel SF, ST pro látky hořlavé a toxické. Provedenými výpočty bylo zjištěno, že riziko z hlediska toxicity nebo hořlavosti pro nejbližší okolní subjekty představují tyto rizikové objekty Synthesia, a.s.: • N 29 – skladování čpavku, • RY 324a – skladování čpavku, • RY 41 - skladování chloru, • RY 41- výroba CO a mezizásobníky CO, • RY 41 - výroba a distribuce plynného fosgenu • RY 42e - skladování kapalného fosgenu • RY 31a,b – výroba IK v toluenovém prostředí • E 3/1 - odpadní nitrační směs z E 11 • F 3/1 – úložiště nitračních směsí pro nitraci celulózy Jednotlivé vytipované zdroje rizika, resp. specifické rizikové činnosti byly posouzeny a klasifikovány rovněž kvalitativními metodami Dow F & EI systém, aby mohl být proveden odhad možných nejzávažnějších následků pro podnikovou protihavarijní praxi. Pro kvalitativní hodnocení zranitelnosti ŽP byla zvolena metoda H&V index. Tyto odhady byly následně korigovány a verifikovány kvantitativní analýzou možných následků. K určení scénářů havárií byla použita analýza metodou "What if" , ETA, HAZOP atd. Takto byly identifikovány možné iniciační události, označeny jednotlivé scénáře a predikovány obecně možné následky stěžejních havarijních událostí. Pro matematické modelování příslušných havárií byla určena hodnotící kritéria a na základě nich pak následně vyhodnocovány možné fyzikální následky. V případě Synthesia, a.s. se jedná především o následky havárie způsobené toxicitou chloru, čpavku, fosgenu a oxidu uhelnatého, dále škody způsobené sálavým teplem z hořícího materiálu, popř. vnější či vnitřní explozí. Jako nejzávažnější zdroj rizika byl vyhodnoceno stáčení a skladování chloru na RY 41. Pro odhad následků na životě, majetku a ŽP spojené s výronem chloru byla aplikována konsekventní analýza s využitím různých matematických modelů pro stanovení účinků různých toxických koncentrací chloru na zaměstnance i okolní obyvatelstvo. Postup řešení spočíval: • ve výběru havarijních scénářů pro matematické modelování; • v zohlednění nejhorších meteorologických podmínek (atmosférická stabilita D, rychlost větru 1 m/s, teplota 25oC). Stáčení chloru z ZČ do zásobníku se provádí výhradně v denní dobu (proto je uvažována jako nejhorší kategorie stability atmosféry – stabilita D). Stabilita F je dle literatury :„Turner, D. Bruce. 1994. Workbook of Atmospheric Dispersion Estimates: An Introduction to Dispersion Modeling. Second Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. 2016 - Část III – Posouzení rizik ZH

Strana 153 ze 156


• • • •


Revize 1

edition. Baca Raton, Florida: Lewis Publisher“ vázána na noční dobu, kdy je v Synthesia, a.s. výroba a manipulace s NL velmi omezená a stáčení, např. chloru z ŽC se neprovádí. Odběr chloru z ŽC přímo do výroby fosgenu lze provádět pouze nouzově. Četnost tohoto nouzového odběru byla provozovatelem určena na max. 2x ročně, tzn. f = 2/365= 0,005479, tzn. jedině v tomto případě lze uvažovat i s krajně nepravděpodobným nočním odběrem při stabilitě „F“. v zohlednění směrové pravděpodobnosti výskytu větrů; v zohlednění hustoty zalidnění v areálu i okolí určení kriterií pro odhad následků únikem chloru na lidských životech (LC100=1000 ppm/30 minut, LC50=250 ppm/ 30 minut, LOC – zraňující = 80 ppm/30 minut) hodnocení skupinového rizika na základě publikovaných kriterií Fp= 10-3/ N2

Vyhodnoceným toxickým efektům a směrovému působení větru byly přidruženy zóny toxických účinků toxického rozptylu chloru s odhadem pravděpodobnosti a možných následků na zdraví a životech. Výsledkem tohoto postupu je, že závažně ohrožena po fatální havárii při skladování chloru, vzhledem k dosahu usmrcujících koncentrací chloru, může být pouze obec Rybitví při jižním a JV větru, riziko je však přijatelné. Dosahy toxických koncentrací chloru pro ostatní směry větru jsou situovány buď do vlastního průmyslového areálu Synthesia, a.s. nebo přesahují nepatrně do neobydlených částí, kde mohou být zasaženy pouze nahodile se vyskytující osoby. Fatální havárie s únikem chlóru v denní dobu představuje dle provedené analýzy rizik z hlediska možných následků největší nebezpečí pro okolní obyvatelstvo. Odhady pravděpodobnosti reprezentativních scénářů byly provedeny s použitím materiálů [10,11,12,13], dále s využitím zkušeností z ostatních chemický podniků, apod., dále podkladových materiálů poskytnutých vedením Synthesia, a.s. Skupinové riziko je hodnoceno vzhledem k extrémní nepravděpodobnosti realizace fatálních scénářů jako přijatelné, tzn. areál Synthesia, a.s. nepředstavuje pro okolní obce, apod. nepřijatelné riziko. Provozovatel je na škody ze zákona pojištěn.


Strana 154 ze 156



Revize 1

5. Použitá dokumentace a literatura Kromě dokumentace a literatury, která již byla uvedena v jednotlivých kapitolách, bylo čerpáno z následujících pramenů: 1) Schválená Bezpečnostní zpráva Synthesia, a.s. dle z. 59/2006 Sb., 2012. 2) Coucil Directive 96/82/EC of 9 December 1996 on the control of major –accident hazard involving dangerous substances, Official Journal of the European Communities, L10, 1997. 3) Harris R. Greenberg, Joseph J. Cramer : Risk assessment and risk management for the Chemical process industry, N.Y., 1993. 4) Emergency Response Guidebook, N.Y., 2000.Toxicology Excellence for Risk Assessment, 2000. 5) Agency for Toxic Substances and Disease Registry (US Department of Health and Human Services). 6) Kletz T.: Learning from accidents, 1994. 7) Guidelines for Process Equipment Reliability Data, N.Y., 1989. 8) Process Engineering: Rapid ranking of process hazards, 1985. 9) Gilbert F..Kinney, Kenneth J. Graham : Explosive shocks in air. 10) Guidelines for Chemical Process Quantitative Risk Analysis, N.Y., 1989 11) Frank P. Lees: Loss Prevention in the Process Industries, 2006. 12) Guidelines for Quantitative Risk Assessment CPR 18E, Committee for the Prevention of Disasters, Haag, 1999. 13) Rozsáhlá interní organizační výrobní, projektová dokumentace a BL Synthesia, a.s. 14) Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie. 15) Internet(http://www.vubp.cz/oppzh): Kostra metodologie podrobného hodnocení rizika závažné havárie pro zpracování bezpečnostní zprávy 16) Vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku. 17) Zákon č. 224 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými NL nebo chemickými směsmi a o změně zákona č.634/2004 Sb, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 18) Rozsáhlé zdrojové materiály EPA pro hodnocení toxicity chloru, fosgenu, amoniaku, oxidu uhelnatého, apod.


Strana 155 ze 156



1

6. Přílohy

Příloha č.1: Vypočet indikačních čísel Synthesia, a.s.


Revize

Strana 156 ze 156

ČÁST III. POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

Recommend Documents