Část desátá
UKÁZKY HODNOCENÍ VLIVU INVESTIâNÍCH ZÁMùRÒ NA KRAJINN¯ RÁZ A UPLATNùNÍ REGULATIVÒ V ÚZEMNù PLÁNOVACÍCH PODKLADECH A DOKUMENTACI
569
570
10.1 UKÁZKY HODNOCENÍ VLIVU INVESTIâNÍCH ZÁMùRÒ NA KRAJINN¯ RÁZ JAKO PODKLAD PRO STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY P¤ÍRODY 10.1.1 Odborné posouzení zámûru na umístûní malé vûtrné elektrárny v k.ú. ·tûtí (okres Litomûfiice) z hlediska krajinného rázu (1998) Urãující vlastnosti ‰ir‰ího prostoru jsou následující: Pfiírodní charakteristika: Zahrádkáfiská kolonie, ve které má b˘t malá vûtrná elektrárna (dále jen MVE) umístûna, leÏí pfiímo v geomorfologicky v˘razném a biogeograficky v˘znamném rozhraní Ú‰tûcké pahorkatiny a níÏinné ¤ipské tabule. V˘chodním smûrem se prostírá plochá pahorkatina s plo‰inami na opukách v klimaticky suché oblasti bukodubového vegetaãního stupnû, západním smûrem ‰iroká fiíãní terasa pfiekrytá spra‰emi a labská niva. Pfiírodû blízká vegetace v prostfiedí rozlehl˘ch blokÛ orné pÛdy se soustfieìuje na zãásti zalesnûné opukové svahy, které v odstupu kopírují labskou nivu a (podle ÚTP Regionální ÚSES, MMR 1995) tvofií osu nadregionálního biokoridoru teplomiln˘ch doubrav na spojnici regionálních biocenter Je‰ovice a Karlovka. Aktuální vegetaci pfieváÏnû jiÏních svahÛ zãásti tvofií mozaika xerotemních doubrav, plá‰Èov˘ch a lemov˘ch spoleãenstev, travinobylinn˘ch „bíl˘ch strání“ s vysokou druhovou diverzitou a pfiírodovûdeckou hodnotou. Vedle tûchto segmentÛ je v‰ak ve sledovaném území fiada ploch zdevastována divok˘mi skládkami, zahrádkáfisk˘mi koloniemi, ale i zanedbanou péãí o extenzivní sady. Kultivace tûchto prostorÛ je vítána. Kulturní charakteristika: Krajina je zcela pfiemûnûná lidskou ãinností a má pouze základní estetickou a pfiírodní hodnotu. Regionální dominantou, vzhledovû naru‰ující okolní zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu, je rozsáhl˘ prÛmyslov˘ areál papíren ·tûtí. Zemûdûlskému vyuÏití prÛmyslem poznamenané krajiny je vûnována i zahrádkáfiská kolonie, ve které má b˘t umístûna MVE. Historická charakteristika: Krajina byla díky teplému podnebí nepfietrÏitû zemûdûlsky vyuÏívána od neolitu. V 9. stol. n.l. byla souvisle kultivována slovansk˘m kmenem LitomûfiicÛ, ale do druhé svûtové války se stala nejzaz‰í nûmeckou v˘spou do stfiedu âech. Pováleãn˘m vyhnáním NûmcÛ nabylo osídlení charakter „vnitrozemského pohraniãí“ s negativními dÛsledky pro kultivaci krajiny i pro stavební fondy blízk˘ch vsí prvofiadého památkového v˘znamu (Poãeplice, RadouÀ). Posuzovaná lokalita je uprostfied konsolidované zahrádkáfiské kolonie, zaloÏené zãásti na rekultivované skládce papíren ·tûtí. V bezprostfiedním sousedství zahrádkáfiské kolonie je rokle spontánnû zarostlá zãásti nekvalitním lesem, navrhovaná za biocentrum lokálního v˘znamu. Biocentrum je vloÏeno do pfiedpokládaného biokoridoru propojujícího existující biocentra „les u Baráku“ (JV pfies silnici ·tûtí - RadouÀ) a „RadouÀsk˘ vrch“ (na SZ). Souãástí biokoridoru jsou i akáty, pfiesahující svou v˘‰kou konstrukci navrhované MVE (v celkové v˘‰ce 13,5 m nad terénem), které mají b˘t postupnû nahrazovány domácími dfievinami.
570
571
V trase biokoridoru je ãinná skládka odpadu papíren a dal‰í je povoleno vybudovat. V nedalekém sousedství je samotná papírna a dal‰í v˘robní plochy. Dané místo krajinného rázu je pohledovû zcela ovládáno areálem vyspûlé industriální architektury SEPAP. Zahrádkáfiská kolonie je na jeho vnûj‰ím okraji a MVE by nenaru‰ila pohledov˘ horizont opukové stránû a ve v˘znamné ãásti pohledÛ ze ·tûtí by byla kryta vysokou zelení.
Závûr V prostoru viditelnosti MVE (v místû krajinného rázu dle §12) nebyly identifikovány estetické, pfiírodní ani dal‰í hodnoty spoluurãující krajinn˘ ráz, které by zasluhovaly ochranu a byly negativnû dotãeny plánovanou v˘stavbou. V˘stavba 13,5 m stoÏáru v dané lokalitû nemÛÏe zpÛsobit ani podstatné zmûny v biologické rozmanitosti a ve struktufie a funkci ekosystému, ale naopak se mÛÏe jako znak orientace na obnovitelné pfiírodní zdroje stát v konkrétním místû krajinného rázu kladnou estetickou hodnotou. Potenciální vizuální kontaminace okolní krajiny v˘stavbou MVE je vzhledem k v˘‰e uveden˘m charakteristikám a hodnotám krajinného rázu nulová. Proto doporuãujeme s navrhovanou v˘stavbou z hlediska kritérií stanoven˘ch §12 zák. 114/92 Sb. vyslovit souhlas. Zpracovali ing. Katefiina Macháãková a ing. Igor Míchal, AOPK (záfií 1998).
10.1.2 Zhodnocení zámûru na v˘stavbu toboganu na Máchovû jezefie z hlediska ochrany krajinného rázu (podklady pro Okresní úfiad âeská Lípa 1998) Druh˘ z posudkÛ, vyÏádan˘ch díky vytrvalému tlaku investora t˘mÏ orgánem státní správy v odstupu témûfi tfií let; kaÏd˘ z posudkÛ byl koncipován rÛzn˘m zpÛsobem, závûry v‰ak jsou shodné. Zajímavé bude sledovat osud zámûru nizozemského investora z kvûtna 2002 investovat v oblasti Máchova jezera miliardu Kã do zábavního parku, proti nûmuÏ by byl zamítnut˘ tobogan akcí vskutku trpasliãí.
571
572
Máchovo jezero 1835 a 1935, dvû kresby Franti‰ka Bidla k zahájení oslav prvního vydání Máje Karla Hynka Máchy (1836).
1. Cíl posouzení Cílem práce je posouzení vlivu navrhované stavby tobogánu na krajinn˘ ráz, vyjádfien˘ pfiírodní, kulturní a historickou charakteristikou. Zvlá‰tní pozornost bude vûnována pfiírodním a estetick˘m hodnotám, harmonickému mûfiítku a harmonick˘m vztahÛm v krajinû, tedy hodnotám, které podléhají ochranû dle § 12 odst. (1) a (2). Bude posouzen vliv na estetické hodnoty a jedineãnost krajinné scény. Posouzení bude slouÏit jako nezávisl˘ odborn˘ podklad pro rozhodování orgánÛ ochrany pfiírody.
2. Popis navrhovaného zámûru v˘stavby K posouzení byla pfiedloÏena dokumentace vypracovaná firmou TIPRO - Ing. Pavel Titl, Sv. âecha 212, Uh. Ostroh z 10/98. Dokumentace se skládá z technické zprávy, pÛdorysu a dvou pohledÛ v mûfi. 1:100 a geometrického plánu. Navrhovaná stavba leÏí na pozemku parc.ã. 2613/13 k.ú. Doksy, okr. â. Lípa pfii bfiehu pláÏe ve Star˘ch Splavech. Z dfiívûj‰í doby jsou jiÏ vybudovány základové patky, pfiikryté dfievûnou konstrukcí ãlenitého mola. Navrhovaná nosná konstrukce tobogánu je ocelová ‰roubovaná, vlastní dráha je z laminátového polokruhového koryta. V˘‰ka nástupní plo‰iny - horní podesty schodi‰tû - je 12,5 m nad hladinou vody, v˘‰ka zábradlí 14,0 m. Nejvy‰‰í nosn˘ sloup dosahuje 16 m nad hladinou, Maximální pÛdorysn˘ rozmûr je cca 26 x 31 m. Konstrukce je demontovatelná. ZdÛvodnûní stavebního zámûru a dal‰í technické údaje jsou uvedeny v technické zprávû dokumentace.
3. Vymezení krajinného celku (KC) a krajinného prostoru (KP) dotãeného navrhovan˘m zámûrem v˘stavby Krajinn˘m celkem (oblastí krajinného rázu) je Máchovo jezero a BfiehyÀsk˘ rybník s okolím. Je vymezen na severu tokem Plouãnice, dále pak spojnicí bodÛ Velká Buková, Bezdûz, Tachovsk˘ vrch, Berkovsk˘ vrch, Mar‰ovsk˘ vrch.
572
573
Za krajinn˘ prostor (místo krajinného rázu), dotãen˘ navrhovanou stavbou,. je nutno povaÏovat vlastní prostor Máchova jezera, vymezen˘ lesními porosty na bfiezích a v˘razn˘mi horizonty a s charakteristick˘mi tvary terénních dominant neovulkanick˘ch kup. Prostor je jasnû vymezen˘ a díky v˘‰ce okolních kopcÛ uzavfien˘. Bfieh je ãlenit˘ a tvofií vût‰inou ‰iroké zátoky. Zástavba obcí Doksy a Staré Splavy se jenom v nûkolika místech dostává aÏ k vodní hladinû a proto pÛsobí prostor pfies zjevnou pfiítomnost drobn˘ch rekreaãních zafiízení velmi pfiírodním dojmem. Dotãen˘ krajinn˘ prostor se vyznaãuje vysok˘mi hodnotami jednotliv˘ch charakteristik krajinného rázu, jak je popsáno dále.
3.1. Pfiírodní charakteristika krajinného celku Navrhovaná stavba leÏí pfii hranicích Ralského bioregionu 1.34 a Kokofiínského bioregionu 1.33. Ralsk˘ bioregion je tvofien málo rozãlenûnou pískovcovou tabulí s podmáãen˘mi sníÏeninami a neovulkanick˘mi kuÏely. Stfiídají se zde suchá a mokfiadní (slatinná a ra‰elini‰tní) stanovi‰tû a stanovi‰tû na neovulkanitech. V bioregionu dnes pfievaÏují rozsáhlé kulturní bory, které jsou blízké pfiirozen˘m, charakteristická jsou ra‰elini‰tû, vlhké louky a nûkolik rybníkÛ (Culek - Biogeografické ãlenûní âR , Enigma Praha 1996). Vedle typick˘ch borov˘ch lesÛ na plo‰inách a listnáãÛ na vulkanick˘ch kupách jsou zde cenné pahorkatiny se skalními mûsta a ploché kotliny s ra‰elini‰ti. Kokofiínsk˘ bioregion je tvofien mûlce rozfiezanou pískovcovou tabulí s teplomilnou pískovcovou biotou. Jestfiebská kotlina tvofií sníÏenu v povodí Robeãského potoka s ploch˘m dnem a ‰irok˘mi ra‰elinn˘mi nivami a v˘razn˘mi neovulkanick˘mi suky. Bezdûzská vrchovina leÏí mezi jizersko-plouãnick˘m rozvodím a Jestfiebskou kotlinou. Polomené hory jsou ãlenitou pahorkatinou se sítí kaÀonovit˘ch údolí a místy s v˘razn˘mi vulkanick˘mi suky (Demek a kol. - Zemûpisn˘ lexikon âR, Praha 1987). Krajina je z hlediska ekologického velmi cenná. Máchovo jezero je VKP ze zákona a je souãástí systémÛ ekologické stability stejnû jako dal‰í navazující lokality. V bezprostfiední blízkosti Máchova jezera leÏí maloplo‰ná ZCHÚ. Je to NPR Bfiehynû Pecopala, tvofiená BfiehyÀsk˘m rybníkem s pfiiléhajícími mokfiady a rozeklanou pískovcovou plo‰inou s proniky vulkanitÛ. Nacházejí se zde v˘znamná mokfiadní spoleãenstva a pÛvodní buãiny ve skalním mûstû. PR Sluneãní dvÛr tvofií zamokfiená louka s v˘skytem vzácn˘ch rostlin. NPP Swamp je zaplavovaná baÏina s ãetn˘mi rybníãky a tÛnûmi s v˘skytem vzácn˘ch fias a sinic. V blízkosti se nachází hranice CHKO Kokofiínsko, zabíhající cípem aÏ k obci Tachov. Pfiítomnost ojedinûl˘ch pfiírodních jevÛ a hodnot svûdãí o v˘razn˘ch specifick˘ch rysech oblasti krajinného rázu. KaÏd˘ zásah do tûchto pfiírodních ploch je tfieba chápat jako zásah do hodnot krajinného rázu.
573
574
3.2. Kulturnû historická charakteristika krajinného celku Osídlení je rozloÏeno v pahorkatinném reliefu se zemûdûlsky vyuÏívan˘mi plo‰inami. Mûsto Doksy bylo zaloÏeno v roce 1264 na kolonizaãním pÛdorysu na mírné v˘‰inû kolem pravidelného ãtvercového námûstí. Patfiilo pod panství Bezdûzské bylo obdafieno v˘sadami a svobodami. V letech 1498 - 1508 byly vybudovány rybníky. Pozdûji sem byla pfienesena správa bezdûzského panství. Panství patfiilo Albrechtu z Vald‰tejna a od roku 1680 znovu patfií rodu Vald‰tejnÛ. Mûsto bylo aÏ do velkého poÏáru v roce 1750 pfieváÏnû ãeské, poté bylo úplnû ponûmãeno. V˘znamnou architektonickou památkou je zámek, pÛvodnû renesanãní, baroknû pfiestavûn˘ za Vald‰tejnÛ (Canevalle) a kostel sv. Bartolomûje a Nanebevzetí P. Marie z roku 1363, pfiestavûn˘ v letech 1670-80 (Canevalle). Na námûstí jsou nûkteré cenné domy, empírovû upravené. Na ostrÛvku My‰lín jsou zbytky pÛvodní tvrze ze zaãátku 14. stol., romanticky upravené v 19. stol. (My‰í hrádek). Mimofiádnou kulturní dominantou je královsk˘ hrad Bezdûz zaloÏen˘ v letech 1264 - 78 . Za Albrechta z Vald‰tejna byla v letech 1628-32 upravena ãást opevnûní do barokní podoby (G. B. Pieroni). Nablízku dominuje nad vsí Vrchovany hrad Ber‰tejn, postaven˘ po roce 1402 a pfiipomínan˘ pod jménem Berkenstein. Krajina je spjata s Ïivotem a dílem K. H. Máchy, je zobrazena literárnû i v˘tvarnû a má siln˘ v˘znam v kulturní historii ãeského národa. Je moÏno konstatovat, Ïe krajinn˘ celek, ve kterém se nachází navrhovaná stavba, se vyznaãuje v˘razn˘mi rysy kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu. Tyto rysy dávají krajinnému celku specifické vlastnosti oblasti krajinného rázu s aspekty jedineãnosti a neopakovatelnosti. Pfii posuzování zásahÛ do hodnot krajinného rázu bude tfieba tyto skuteãnosti zvlá‰tû peãlivû zváÏit.
3.3. Vliv stavby na pfiírodní hodnoty krajinného prostoru V˘znamn˘m rysem prostoru je charakter vegetaãního krytu s monokulturními bory na pískovcích a listnat˘mi lesy na isolovan˘ch neovulkanick˘ch vr‰ích. ¤ada tûchto krajinn˘ch hodnot vãetnû hydrobiocenozy Máchova jezera jsou dÛleÏit˘mi souãástmi ÚSES a VKP a jsou proto tzv. pfiírodními hodnotami dle § 12. Tyto pfiírodní hodnoty se rovnûÏ uplatÀují ve vizuálnû vnímateln˘ch hodnotách krajinné scény a podílejí se na estetick˘ch hodnotách, harmonickém mûfiítku a harmonick˘ch vztazích v krajinû. Jedná se pfiedev‰ím o zpÛsob vymezení prostoru Máchova jezera a o ãlenitost bfiehÛ, vytváfiejících mûlké zátoky a ‰iroké v˘bûÏky . Vztah ‰ífiky jezera v rÛzn˘ch smûrech a v˘‰ky a pfiírodního charakteru hmot vymezujících prostor (lesní porosty) urãuje harmonické mûfiítko prostoru. Vztah v˘razné horizontály vodní hladiny
574
575
s drobn˘mi dominantami ostrÛvkÛ a ãlenitost bfiehÛ vytváfiejí harmonické vztahy, typické pro tento krajinn˘ prostor. KaÏdá z tûchto poloh má v prostorov˘ch vztazích jin˘ v˘znam. Lokalita s navrhovanou stavbou toboganu leÏí na v˘razném v˘bûÏku - oblém poloostrovû, vybíhajícím od západu do vodní hladiny smûrem k ostrÛvku My‰lín. Navrhovaná stavba se bude zfietelnû uplatÀovat v mimofiádnû exponované poloze a zasáhne tak do v˘‰e zmiÀovaného harmonického mûfiítka a harmonick˘ch prostorov˘ch vztahÛ. V˘razné siluety kopcÛ, objevujících se na bfiehu (Srouben˘, Born˘) a v dal‰ích prostorov˘ch plánech (Bezdûz, Tachovsk˘ vrch) vytváfiejí krajinné scenerie s vysok˘mi estetick˘mi hodnotami. NejpÛsobivûj‰í scenerie jsou pozorovatelné z pláÏí u Doks na jiÏním bfiehu jezera, kde se uplatÀuje v˘bûÏek zmiÀovaného poloostrova u Star˘ch SplavÛ s kótou 312, vrchy Srouben˘ a Born˘ s ostrÛvkem My‰lín v popfiedí. Navrhovaná stavba se bude uplatÀovat v této scenerii a sníÏí tak existující estetickou hodnotu krajinného rázu, chránûnou dle § 12 zákona ã. 114/1992 Sb. Pfii pohledu z místa navrhované stavby k v˘chodu je pozorovatelná charakteristická scenerie Máchova jezera. Za mûkce zvlnûn˘mi lesními porosty na bfiehu jezera se objevují v˘razné dominanty Ml˘nského vrchu, Slatinn˘ch vrchÛ a Bezdûzu, pfiiãemÏ Bezdûz je nutno povaÏovat za prvofiadou kulturní dominantu ve smyslu § 12. Navrhovaná stavba ovlivní vnímání krajinné scény z v˘znamného místa krajiny, zasáhne tak do moÏností vnímání estetické hodnoty krajiny a sníÏí v˘znam vnímání kulturní dominanty.
3.4. Vliv stavby na kulturní a historické hodnoty Jednotlivé hodnoty kulturní a historické charakteristiky se uplatÀují v prostorov˘ch vztazích a v estetick˘ch hodnotách ménû ãasto neÏ hodnoty pfiírodní, mají v‰ak pfiesto velk˘ v˘znam jako „genius loci“ - nehmotn˘ v˘raz krajinného rázu. Navrhovaná stavba se nedostává do bezprostfiedního kontaktu s památkovû cenn˘mi objekty, av‰ak dostává se v dotãeném prostoru jezera do pohledov˘ch souvislostí se zfiíceninou My‰ího hrádku, kter˘ je nutno povaÏovat za zfietelnû se uplatÀující kulturní dominantu. Navrhovaná stavba bude nov˘m technick˘m prvkem projevujícím se v dochovaném obrazu krajiny, nesoucím kulturnû historick˘ v˘znam. Tento velmi dÛleÏit˘ aspekt je podrobnû popsán v materiálu „Zhodnocení návrhu stavby toboganu na pláÏi Máchova jezera ve Star˘ch Splavech z hlediska ochrany pfiírody a krajiny“ (Mimra, Skleniãka 1995), ze kterého vyjímáme : „... je u nás více krajin sv˘m názvem spjat˘ch s konkrétní kulturní osobností, av‰ak jen minimum míst tak konkrétnû vryt˘ch do kulturních a historick˘ch souvislostí na‰eho národa“.
575
576
4. Shrnutí, závûr Navrhovaná stavba: zasahuje do harmonického mûfiítka a harmonick˘ch vztahÛ krajiny, dan˘ch prostorov˘m vymezením a konfigurací prvkÛ krajiny v dotãeném krajinném prostoru; zasahuje do estetick˘ch hodnot krajinné scény severozápadního cípu jezera s dominantami vrchÛ Srouben˘ a Born˘. Hodnoty této scenerie mají jedineãn˘ (neopakovateln˘) charakter; sniÏuje v˘znam kulturní dominanty Bezdûzu pfii pohledu pfies vodní hladinu a pohledovou souvislostí ovlivÀuje kulturní dominantu zfiíceniny tvrze na ostrovû My‰lín; je nevhodn˘m technick˘m, pohledovû se v˘raznû uplatÀujícím prvkem, sniÏujícím kulturnû historick˘ v˘znam dotãeného krajinného prostoru. Tento v˘znam je hodnotou jedineãnou (neopakovatelnou). Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ by do‰lo navrhovanou v˘stavbou ke sníÏení hodnot krajinného rázu, estetick˘ch hodnot, k zásahu do harmonického mûfiítka a vztahÛ ve smyslu odst. (1) a (2) § 12 zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny. Navrhovaná v˘stavba je proto z hlediska ochrany krajinného rázu nepfiijatelná. Zpracoval doc. ing. arch. Ivan Vorel, CSc. (fiíjen 1998)
10.1.3. Hodnocení vlivÛ provozu lomu Brni‰tû na krajinn˘ ráz v souvislosti s doporuãenou variantou postupu tûÏby na Tlustci (doplnûk hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí, vyÏádan˘ jako podklad pro správní fiízení Okresním úfiadem âeská Lípa 1998) 1. Základ pfiírodních charakteristik vrchu Tlustce je zakódován v typu biochory „izolované vrchy z bazick˘ch vulkanitÛ 4. bukového stupnû“, vystupující z krajinné matrice ploché pískovcové pahorkatiny.
576
577
Historická charakteristika vrchu vychází ze skuteãnosti, Ïe na obtíÏnû dostupné strmé elevaci vrchu probíhal aÏ do zahájení tûÏby ãediãe nepfieru‰en˘ v˘voj pfiirozen˘ch ekosystémÛ, coÏ Tlustec co do intenzity ovlivnûní lidskou ãinností markantnû odli‰ovalo aÏ do zahájení ãinnosti velkolomu od ‰irokého okolí. Základ kulturních charakteristik Tlustce je dán ve dvou, ve sv˘ch dÛsledcích na pfiírodu a krajinu extrémnû protichÛdn˘ch zpÛsobech vyuÏití: Jednak (a) pfiirozené lesní porosty nejvy‰‰ího (pátého) stupnû ekologické stability s v˘raznou pÛdoochrannou funkcí, jednak (b) tûÏební pole ãediãového lomu a jeho manipulaãní plochy. První (a) je v˘znamn˘m krajinn˘m prvkem v˘jimeãn˘ch estetick˘ch a pfiírodních hodnot v okolní krajinû intermediární se základní (prÛmûrnou) úrovní estetick˘ch a pfiírodních hodnot. Druh˘ (b) vznikl recentní tûÏbou kamene zahájenou v roce 1987 a z hlediska krajinného rázu má naru‰enou estetickou a nulovou pfiírodní hodnotu pro úplnou anihilaci pÛvodních ekosystémÛ vãetnû pÛdního substrátu, kter˘ se utváfiel minimálnû po dobu deseti tisíciletí. Z hlediska krajinného rázu se tak vrch Tlustec v souãasné dobû dûlí na dvû území relativnû homogenní z hlediska pfiírodních, historick˘ch a materiálnû kulturních charakteristik a jejich estetického projevu (dvû místa krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. ã. 114/1992 Sb.): - místo krajiny relativnû pfiírodní se zv˘‰enou estetickou a pfiírodní hodnotou, z nichÏ druhá je dnes dokumentována pfiesvûdãivû poãetn˘mi pfiírodovûdn˘mi v˘zkumy a - místo krajiny zcela pfiemûnûné ãlovûkem s estetickou a pfiírodní hodnotu devastovanou tûÏbou nerostÛ. Devastace vrchu se projevuje pfiedev‰ím opticky zfieteln˘m naru‰ením jeho pÛvodního obrysu a hmotového utváfiení, jak se ustálilo v prÛbûhu geologick˘ch epoch. Viditeln˘ kontrast obou míst je informací o jejich funkãní rozpornosti a sv˘m nesouladem je prav˘m opakem harmonického mûfiítka a harmonick˘ch vztahÛ v krajinû, tedy urãujícího hodnotícího kritéria ochrany krajinného rázu. 2. Vrch Tlustec (591 m) je krajinnou dominantou nadregionálního v˘znamu, která se uplatÀuje pohledovû spolu s Ralskem (696 m) ze vzdálenosti desítek kilometrÛ a vizuálnû ovládá ploch˘ krajinn˘ prostor v podnoÏí vrchu. Pokraãující tûÏba kamene uÏ dnes mûní siluetu vrchu, ustálenou v prÛbûhu geologick˘ch epoch, a na místû souvisl˘ch lesních porostÛ obnaÏuje holou skálu v rozsahu, kter˘ zfietelnû vyjevuje rozsah v‰estranného, tedy nejen pohledového zne‰vafiení. Toto zne‰vafiení je v optické i funkãní vazbû na objekty provozÛ tûÏební technologie lomu, které jsou viditelné ze sousedních obcí bez jak˘chkoliv stínících pfiekáÏek. Hygienické závady, jejichÏ zdrojem je tûÏební provoz (pra‰nost, nadmûrná hluãnost z dopravy i odstfielÛ v lomu, seismické dÛsledky s moÏn˘m statick˘m ohroÏením budov) jsou tak provázeny i vizuální kontaminací prostfiedí. 3. OdtûÏení celého loÏiska ãediãe na Tlustci (podle pÛvodnû schváleného zámûru na vrstevnici 420 m) by pfiineslo nevratnou ztrátu pro krajinu i pfiírodu ‰irokého okolí, kterou by nebylo moÏné kompenzovat sebevût‰ím vynaloÏením prostfiedkÛ.
577
578
4. S ohledem na extrémní rozsah devastace krajiny v JV kvadrantu od Tlustce tûÏbou uranu a s ohledem na dÛsledky dodnes platn˘ch správních rozhodnutí z období totality, je Ïádoucí a v‰estrannû úãelné vytváfiet ve StráÏské kotlinû pfiedpoklady pro obnovené ekologicky ‰etrné vyuÏívání území, zejména pro rozvoj rekreace v pfiírodním prostfiedí. V tom pfiípadû se kvalitní Ïivotní a pfiírodní prostfiedí stává nejen funkãním, ale i ekonomick˘m základem vyuÏívání krajiny. Proto je nezbytné váÏit nejen vizuální, ale zejména funkãní souvislosti tûÏby ãediãe na Tlustci k snahám o revitalizace StráÏské kotliny, které se uskuteãÀují s vynaloÏením obrovsk˘ch prostfiedkÛ, a pfiedcházet viditelnému roz‰ífiení prÛmyslové zóny z území naru‰eného tûÏbou uranu do prostoru Tlustce. V této souvislosti je elementárním a kategorick˘m poÏadavkem ochrany krajinného rázu uchování nedotãeného vrcholu Tlustce a vylouãení tûÏby ãediãe alespoÀ na jeho jihov˘chodních svazích, pfiiklonûn˘ch ke StráÏské kotlinû. 5. Podrobnûj‰í hodnocení pohledov˘ch souvislostí tûÏby ãediãe na Tlustci bylo provedeno v okruhu zhruba 7 km od vrcholové kóty 591 m a soustfiedilo se na v˘seã území, vymezenou pfiibliÏnû sídly MimoÀ na j, Zákupy na JZ, Sloup v âechách na Z, Cvikov (a Mafienice) na SZ, Hefimanice na S, Lvová na SZ a Îibfiidice (okres Liberec) na V, a to s tûmito v˘sledky: 5.1. Pfii hodnocení vizuální kontaminace krajiny lze ponechat stranou cel˘ JV kvadrant, vymezen˘ vÛãi Tlustci zhruba dal‰ími krajinn˘mi dominantami nadregionálního v˘znamu (Ralsko 696 m, 5 km na JJV a Je‰tûd 1012 m, 17 km na V). Souãástí opatfiení k revitalizaci území naru‰eného chemickou tûÏbou uranu by se zde mohlo stát vyhlá‰ení pfiírodního parku v S okraji b˘valého vojenského újezdu Ralsko, kde sladûní souãasné hospodáfiské ãinnosti s poÏadavky plo‰né ochrany krajinného rázu svûfiuje zákon okresnímu úfiadu (zákres ideového návrhu viz Vi‰Àák 1997). Z celého JV kvadrantu zÛstane silueta Tlustce tûÏbou nenaru‰ena, ale pokraãující tûÏba ãediãe za touto kulisou neporu‰enosti mÛÏe sehrát i pro krajinn˘ ráz obdobnou negativní roli jako ukonãená tûÏba uranu v okolí StráÏe pod Ralskem, jejíÏ dÛsledky budou do té doby doufejme uspokojivû zahlazeny. Pfii pohledech z ostatních tfiech kvadrantÛ vznikl tûÏbou ãediãe uÏ dnes zkomolen˘ novotvar zjevnû antropogenního pÛvodu:
578
579
5.2. JZ kvadrant se vyznaãuje vût‰inou ploch˘m reliéfem pouze se základní estetickou a pfiírodní hodnotou, z níÏ se vymyká pfiedev‰ím okolí Sloupu v âechách, zejména krajina smûrem k Tlustci (tzv. Svojkovské pohofií s Modliv˘m dolem), intenzivnû vyuÏívaná k letní rekreaci a s parametry potenciálního pfiírodního parku. Optické naru‰ení obrysu Tlustce lomovou ãinností se v dálkov˘ch pohledech v˘raznû uplatÀuje mimo vhloubené ãásti krajiny kvadrantu. 5.3. Cel˘ SZ kvadrant odhaluje lomovou stûnu na Tlustci ãelním pohledÛm z velké dálky, a to aÏ z poloh 20 km vzdálen˘ch pfii státní hranici v CHKO LuÏické hory. Újma na krajinném rázu, zpÛsobená dosavadní tûÏbou kamene na Tlustci, v tomto kvadrantu zfietelnû kulminuje a ze vzdálen˘ch horizontÛ chránûné krajiny zv˘‰ené estetické i pfiírodní hodnoty se stává z hlediska krajinného rázu potenciálnû nejzávaÏnûj‰ím defektem. 5.4. Krajinn˘ ráz SV kvadrantu pfii pohledech z krajinného amfiteátru tvofieného hfiebeny LuÏick˘ch hor a severních v˘bûÏkÛ horského pásma Je‰tûdu trpí pfiedev‰ím zfieteln˘m naru‰ením siluety Tlustce (obdobnû jako pfii pohledech z JV). Toto pohledové naru‰ení je obzvlá‰È citelé z pfiipravované krajinné památkové zóny „JabloneckoLembersko“ podle zák. ã. 20/1987 o státní památkové péãi. 6. Pfiírodní hodnoty Tlustce jsou dnes dobfie prozkoumané a pfiesvûdãivû dokumentované. Dal‰í pokraãování pfiírodovûdn˘ch v˘zkumÛ a monitoring jsou zásluÏné, ale pro operativní rozhodování v souãasnosti postradatelné. Neb˘t stfietu se zájmem o tûÏbu kameniva by dnes Tlustec musel b˘t chránûn˘m územím pfiírody. Klíãem k tomu se mÛÏe stát odpis ãásti zásob ve v˘hradním loÏisku ãediãe Brni‰tû podobnû jako se to stalo na jin˘ch lokalitách obdobn˘ch pfiírodních hodnot (napfi. vysokoprocentní vápence na Svatém Kopeãku u Mikulova, rudná loÏiska na úboãí SnûÏky v Obfiím dole aj.) Horní zákon ã. 439/1992 Sb. umoÏÀuje podat návrh na odpis zásob v˘hradního loÏiska mj. orgánÛm státní správy na úseku Ïivotního prostfiedí (§ 14b odst.2), pfiiãemÏ o návrhu rozhodnou ministerstvo prÛmyslu a âesk˘ báÀsk˘ úfiad do mûsíce od jeho pfiedloÏení (§ 14c odst.4). 7. Dal‰í pfiedpokládan˘ postup tûÏby ãediãe v lomu Brni‰tû na Tlustci, doporuãen˘ ze ãtyfi porovnávan˘ch variant v dokumentaci o hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí, stupÀuje souãasné naru‰ení Tlustce jako krajinné dominanty nadregionálního v˘znamu i negativní dÛsledky tûÏby na krajinn˘ ráz ‰ir‰ího území. Navíc pokraãuje v likvidaci vysok˘ch nezvratnû dokumentovan˘ch pfiírodních hodnot Tlustce jako místa krajinného rázu. Zcela rámcov˘ a k niãemu nezavazující generel rekultivace po ukonãení tûÏební ãinnosti v podobû zahrnuté do dokumentace vlivÛ na Ïivotní prostfiedí nedoporuãujeme s ohledem na zákonem chránûné charakteristiky krajinného rázu akceptovat pfiedev‰ím z tûchto dÛvodÛ: - PfiedloÏené tvarování pohledovû exponované severov˘chodní stûny hlavního dob˘vacího fiezu s horizontálnû probíhajícími stupni - lavicemi se spokojuje s pasivním pfievzetím toho co zbude po tûÏbû, rezignuje na povinnost tlumit pohledové dÛsledky antropogenního novotvaru v krajinû, zfietelné uÏ dnes z dálkov˘ch pohledÛ; je provokativnû technicistní a fixuje devastaci krajinného rázu pro dal‰í generace.
579
580
- PfiedloÏené fie‰ení nepfiiná‰í jasné údaje o pfiedpokládaném funkãním vyuÏití opu‰tûného lomu a lze se jen dohadovat, Ïe pfiedpokládá jakési rekreaãní vyuÏití okolo zakreslené vodní plochy, napájené z blíÏe neidentifikovaného vodního zdroje. - PfiedloÏené fie‰ení ponechává v krajinû Tlustce úãelovou komunikaci do opu‰tûného lomu, trasovanou v ostr˘ch serpentinách pro provoz nejtûωích mechanizaãních prostfiedkÛ, která se po ukonãení provozu stane zcela nefunkãní, ale zÛstane souãástí trvalého pohledového naru‰ení vrchu. - PfiedloÏené fie‰ení nemÛÏe za tûchto okolností zahrnout pfiesvûdãující bilanci trval˘ch záborÛ pÛdy (stûny dob˘vacích fiezÛ) ani bilanci záborÛ doãasn˘ch, jeÏ mají b˘t rekultivovány (báze lomu, plochy deponií a úãelov˘ch komunikací, které musí b˘t zahlazeny) a proto ani ãasov˘ plán a odhad prostfiedkÛ, které bude nutné rezervovat na opûtné zalesnûní ploch doãasného záboru pro lomovou ãinnost. Konstatujeme, Ïe tûÏební organizace nesplnila povinnost uloÏenou jí § 10 písm. d horního zákona ã. 439/1992 Sb. „ fie‰it vãas stfiety zájmÛ pfii stanovení dob˘vacího prostoru a pfii plánované otvírce, pfiípravû a dob˘vání v˘hradního loÏiska, pfiedev‰ím s cílem omezit nepfiíznivé vlivy na Ïivotní prostfiedí“. TûÏební organizace zatím nevytvofiila podmínky pro sanaci v‰ech pozemkÛ dotãen˘ch tûÏbou, kterou horní zákon ( § 31 odst.5) rozumí „odstranûní ‰kod na krajinû komplexní úpravou území a územních struktur“ a nelze posoudit, zda vytvofiila rezervu na pln˘ objem zaji‰Èující tyto ãinnosti v souladu s § 43 a odst. (6) horního zákona. 8. PfiedloÏit jednoznaãnou pfiedstavu dal‰ího postupu tûÏby neumoÏÀuje zatím ani dosavadní mnohoznaãn˘ postoj místnû pfiíslu‰ného orgánu státní ochrany pfiírody (Okresní úfiad âeská Lípa, odbor Ïivotního prostfiedí - dále OkÚ). OkÚ pfiipravuje k vyhlá‰ení chránûné území na Tlustci a paralelnû s jeho pfiípravou doporuãuje pro dokumentaci vlivÛ na Ïivotní prostfiedí roz‰ífiení kamenolomu v podobû, která neguje jeho vlastní návrh ochrany. Navrhuje dal‰í bádání a monitoring, aãkoliv pfiírodní hodnoty Tlustce jsou (byÈ s fatálním zpoÏdûním, ale pfiece) nadstandardnû dokumentovány aby bylo zfiejmé, Ïe - pfiírodní hodnoty jediné „ v˘‰inné“ národní pfiírodní rezervace okresu (znûlcov˘ Jezevãí vrch v LuÏick˘ch horách) nedosahují úrovnû Tlustce, a - ochranû celého ekosystému v nejcennûj‰í ãásti Tlustce odpovídá hierarchicky vy‰‰í kategorie „ pfiírodní rezervace“ a nikoliv „ pfiírodní památka“, urãená spí‰e k ochranû jednotlivostí. RovnûÏ postoje OkÚ ke zpfiesÀování dokumentace ÚSES nebyly zatím konsistentní. V celorepublikovém územnû technickém podkladu (MMR 1996) byla pfiiznána Tlustci nanejv˘‰ funkce lokálního biocentra nepochybnû právû pro nefie‰en˘ stfiet s dob˘vacím prostorem ãediãe. ZároveÀ v‰ak OkÚ akceptoval zpracování generelu lokálních ÚSES v okolí Tlustce, v nûmÏ je bez rozporu s platn˘mi pfiedpisy stanoven˘mi MMR Tlustci pfiiznána funkce regionálního biocentra, provázaného jednostrannû regionálním biokoridorem na jih pfies Lipku a Ralsko zpÛsobem z funkãního hlediska prokazatelnû optimálním. Oba pfiípady schizofrenních postojÛ OkÚ nemohou pfiispût k respektu vÛãi orgánu státní správy pfii fie‰ení evidovaného stfietu zájmÛ v prostoru Tlustce.
580
581
9. Devastace estetick˘ch i pfiírodních hodnot vrchu Tlustec probíhala proti odporu vefiejnosti a byla umoÏnûna setrvaãností rozhodnutí uãinûn˘ch za totality. Aãkoliv zahájení tûÏby v privatizovaném lomu se ãasovû pfiekr˘vá s platností zákona ã. 244/1992 Sb., kter˘ mezi obligátními poloÏkami dokumentace o hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí uvádí také krajinn˘ ráz a ÚSES, bylo toto hodnocení vyvoláno nedostateãností zpracování tûchto poloÏek aÏ o ‰est let pozdûji. Orgány státní správy zatím nikdy neuãinily pokus prosadit v kauze Tlustec § 90 odst.(4) zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny kter˘ deklaruje pozici zvlá‰tního pfiedpisu mj. ve vztahu ke pfiedpisÛm oÛ ochranû nerostného bohatství (to znamená v pfiípadû protichÛdného soubûhu znûní obou pfiedpisÛ má mít prioritu znûní zákona o ochranû pfiírody a krajiny). 10. Z hlediska ochrany krajinného rázu by vûcnû správn˘m fie‰ením na základû zji‰tûn˘ch skuteãností bylo, aby OkÚ âeská Lípa jako místnû pfiíslu‰n˘ orgán ochrany pfiírody a krajiny zru‰il podle § 84 odst. (1) písm. a,b, e zák. ã. 114/1992 Sb. svÛj souhlas s tûÏbou kamene na vrchu Tlustec udûlen˘ v roce 1991 BáÀskému úfiadu k plánu otvírky, pfiípravy a dob˘vání.
Odborná doporuãení Na základû pfiírodních, kulturních a historick˘ch charakteristik krajiny v okolí Tlustce (krajinné dominanty nadregionálního v˘znamu) a na základû zhodnocení vlivu pokraãující tûÏby kamene v lomu Brni‰tû na estetické a pfiírodní hodnoty této krajiny podle § 12 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny doporuãujeme Okresnímu úfiadu âeská Lípa, respektive jeho referátu Ïivotního prostfiedí jako místnû pfiíslu‰nému orgánu ochrany pfiírody: 1.Písemnû vyhlásit zámûr na zfiízení pfiírodní rezervace Tlustec a po dohodû s úãastníky správního fiízení vybrat nûkterou z pfiedloÏen˘ch územních alternativ, které se vyh˘bají v‰em plochám pfiímo dotãen˘m tûÏbou kamene firmou Beron s. r. o. Pfii fie‰ení stfietu zájmÛ doporuãujeme postupovat podle § 33 zákona ã. 439/1992 Sb. (horní zákon). 2. V fiízení o stanovení dob˘vacího prostoru, obnoveném podle § 28 zák. ã. 439/1992 Sb. poÏadovat, aby obvodní báÀsk˘ úfiad pro zaji‰tûní poÏadavkÛ vefiej-
581
582
nosti v ochranû pfiírody vrchu Tlustec respektoval dohodnuté podmínky, deklarované zámûrem na vyhlá‰ení pfiírodní rezervace (§ 3 odst. 1 písmo c vyhl. ã. 172/1992 Sb., o dob˘vacích prostorech). Pfiedev‰ím pak doporuãujeme, aby báÀsk˘ úfiad provedl odpis zásob odpovídající ãásti v˘hradního loÏiska ãediãe v lomu Brni‰tû podle zákona ã. 439/1992 Sb., o ochranû a vyuÏití nerostného bohatství (§ 10 písmo d, § 14b odst. 2). 3. Nepfiijmout plán zaji‰tûní a likvidace lomu Brni‰tû v podobû zahrnuté do dokumentace posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí a poÏadovat ucelen˘ plán rekultivace vãetnû rozpoãtového zaji‰tûní rekultivaãních ãinností tûÏební organizací. 4. Souhlas k prodlouÏení platnosti povolení k hornické ãinnosti tûÏební organizace v lomu Brni‰tû vázat v plánu zaji‰tûní a likvidace lomu na splnûní tûchto podmínek: 4.1. Úplné zastavení postupu lomu na nejvy‰‰í etáÏi. Stûna nejvy‰‰í etáÏe bude na západním okraji upravena tak, aby zde nemûla v˘razné podkovovité zakfiivení a aby pfii ãelním pohledu rovnû pokraãovala do ztracena. 4.2. Stûna niωí etáÏe bude dotûÏena jen do moÏné blízkosti paty etáÏe svrchní. StupeÀ mezi tûmito stûnami bude po ukonãení tûÏby naru‰en sestfielením hrany etáÏe nebo (na vhodném místû) materiálu svrchní stûny tak, aby do‰lo k vytvofiení suÈového kuÏele. 4.3. Bude provedena rekultivace ploch úãelov˘ch komunikací, doãasnû vyÀat˘ch z pozemkÛ urãen˘ch k plnûní funkce lesa, které po skonãení tûÏební ãinnosti pozbudou svÛj úãel. 5. Koneãn˘ návrh úpravy závûreãné stûny lomu doporuãujeme konzultovat pfii zpracování s Agenturou ochrany pfiírody a krajiny âeské republiky, Kali‰nická 4, Praha 3, a k v˘slednému návrhu zajistit odborné stanovisko této organizace. 6. PoÏadovat neprodlené zalesnûní vrcholové plo‰iny Tlustce a pfiilehlého pásu odumírajícího lesního porostu dfievinami pfiirozené skladby daného stanovi‰tû, a to na náklady tûÏební organizace. Zpracovali: RNDr. Václav Cílek, RNDr. Bohumil Kuãera, RNDr. Vojen LoÏek, DrSc., Ing. Igor Míchal (fiíjen 1998)
10.1.4. Odborné stanovisko k materiálu „Hodnocení vlivu dálnice D8 pro úsek v prostoru správního území Trmice, Libouchec a Petrovice na krajinn˘ ráz“, vyÏádané Okresním úfiadem Ústí na Labem, referátem Ïivotního prostfiedí (2000) Pfiíklad odborného stanoviska, jehoÏ doporuãení zadavatel neakceptoval a pro svoje rozhodnutí (vydání souhlasu ze 14.2.2000) „pouÏil vlastních znalostí krajiny a odborné posudky vyuÏil podpÛrnû“, a to údajnû pro znaãnou roli subjektivního pohledu dvou protichÛdnû vyznívajících posudkÛ.
Posuzovan˘ materiál pfiiná‰í kvalifikované hodnocení krajinného rázu, které plnû vyuÏívá recentní metodické doporuãení (AOPK 1999) pro naplÀování §12 zák. ã.114/1992 Sb. Na základû pfiedloÏené dokumentace a
582
583
s vyuÏitím metodicky jednotn˘ch celostátních podkladÛ (mapy biochor a krajináfiského hodnocení 1:50000 území okresu) na základû fyzické znalosti území ze zpracování ÚPR SHP v sedmdesát˘ch letech na základû terénní rekognoskace jsme ovûfiili pouÏit˘ postup s principielnû kladn˘m v˘sledkem. Proto má na‰e stanovisko veskrze pozitivní doplÀující, nikoliv negativní zpochybÀující obsah. Nejprve jej velmi struãnû rekapitulujeme, pfiiãemÏ se zamûfiíme na jednotlivé okolnosti, jeÏ podle na‰eho soudu nebyly odpovídajícím zpÛsobem akcentovány. Poté se budeme blíÏe zab˘vat závûry, urãen˘mi pro správní fiízení. Rekapitulace hodnocení krajinného rázu Okolí Trmic
Trasa projektované dálnice D8 severnû od Trmic vede po vzdálenûj‰ím bfiehu nádrÏe Údlice, vybudované ve zbytkové jámû b˘valého hnûdouhleného lomu. Vlevo Jedlov˘ vrch, na obzoru âeské stfiedohofií. Snímek Karel Gregor
Trasa vchází na posuzované území mimoúrovÀovou kfiiÏovatkou, navazující na jiÏ realizovan˘ úsek D8 a pfiemostûním nádraÏního koleji‰tû. Vstupuje na severním okraji Trmic do areálu navzájem nesouladn˘ch prÛmyslov˘ch a dopravních ploch, skladov˘ch objektÛ, sklárny a chemiãky, dávající místu krajinného rázu charakter odpudivé prÛmyslové periferie v návûtrné poloze vÛãi souvisle zastavûn˘m ãástem Ústí nad Labem. Dále trasa prochází Chabafiovickou pánví, v krajinû zcela pfiemûnûné lidskou ãinností (biochora antropogenního reliéfu ve 2. vegetaãním stupni, v de‰Èovém stínu), míjí kombinát povrchov˘ch dolÛ a tlakové plynárny ÚÏín, které svou rozlohou (i mnoÏstvím a povahou emitovan˘ch ‰kodlivin) patfií k objektÛm zpÛsobující v˘razné pohledové naru‰ení. Cel˘ tento úsek je zcela zbaven pfiirozené vegetace. Na dosud nezastavûn˘ch plochách jsou primitivní spoleãenstva pleveln˘ch bylin a kfiovin. PoÏadavky ochrany krajinného rázu jsou zde nulové, v˘stavba dálnice jako nov˘ technick˘ poãin zde mÛÏe b˘t Ïádoucím pfiínosem i z hlediska krajináfiského.
583
584
Okolí Libouchce
Dálnice má vstoupit z Chabafiovické pánve do úpatní pahorkatiny Kru‰n˘ch hor tzv. Knínick˘mi terasami dvojit˘m tunelem. Navazujícím úsekem v náspu by znehodnotila rekreaãní vyuÏitelnost obce Libouchec. Snímek Karel Gregor
Úsek se dûlí z hlediska krajinného rázu na dvû odli‰né ãásti: V první ãásti - v nev˘raznû modelovaném reliéfu Chabafiovické brázdy pfievaÏují plochy polí ve velk˘ch blocích, lemované v˘raznû zvlnûn˘mi zalesnûn˘mi horizonty pfiedhÛfií Kru‰n˘ch hor a neovulkanického Jedlového vrchu na jihu. Krajinn˘ prostor je ãlenûn podélnû dne‰ní silniãní trasou podkru‰nohorské magistrály a Ïeleznicí vedenou v náspu. Pfiíãné ãlenûní prostoru je dáno mal˘mi vodoteãemi s liniov˘mi bfiehov˘mi porosty, které se spojují severov˘chodnû od Knínic v podmáãené depresi, kterou trasa pfiekonává pfiemostûním. Trasa dálnice by v tomto antropogennû zcela pfiemûnûném prostoru s pouze základní estetickou a pfiírodní hodnotou vytvofiila dal‰í v˘raznou osu, z hlediska krajinného rázu indiferentní. V druhé ãásti - od navrÏeného tunelu aÏ po státní hranici pfiekonává navrÏená trasa ãlenit˘ pahorkatinn˘ reliéf s vyuÏitím záfiezÛ, náspÛ, tunelÛ a mostÛ, takÏe bude nezbytnû kontrastovat s typick˘m pfiírodním ãlenûním prostoru. Pfii tom je v˘znamné, Ïe trasa v pfiíãném smûru pfiekonává biokoridor nadregionálního v˘znamu s pfievahou mezofilních buãin, probíhající napfiíã územím âR i okolních státÛ zhruba v rovnobûÏkovém smûru, a Ïe biokoridor zahrnuje ‰irokou ochrannou zónu s ekologicky pfieváÏnû mezofilními buãinami. Úãelem ochranné zóny je podpora tzv. koridorového efektu pro zaji‰tûní podmínek migrace organismÛ po nadregionálnû v˘znamné migraãní trase. Tato podpora se má realizovat mj. tím, Ïe v‰echny v˘znamné krajinné prvky (podle zákona ã.114/1992 Sb. - napfi. les a v‰echny ekosystémy s vy‰‰ím stupnûm ekologické stability) jsou povaÏovány za souãást nadregionálního biokoridoru. Podpora koridorového efektu se zaji‰Èuje jako zv˘‰ená ochrana pfiíslu‰n˘m orgánem ochrany pfiírody v tomto území, uplatÀovaná podle pfiíslu‰n˘ch právních pfiedpisÛ (citováno podle Návodu na uÏívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES âR, MMR - MÎP 1997). ProtoÏe §12 zák.ã. 114/1992 Sb. v˘slovnû uvádí, Ïe zejména „umis-
584
585
Èování a povolování staveb mÛÏe b˘t provádûno pouze s ohledem na zachování v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvkÛ, zvlá‰tû chránûn˘ch území, kulturních dominant krajiny, harmonické mûfiítko a vztahy v krajinû“, plynou z toho pro trasování D8 podmínky, které dosud nebyly plnû zaãlenûny do Ïádné z pfiedloÏen˘ch dokumentací. Relativnû snadné technické fie‰ení v pfiechodné nejniωí ãásti Kru‰n˘ch hor okolo Nakléfiovského prÛsmyku je - za pfiedpokladu dosud uãinûn˘ch závazn˘ch rozhodnutí o trase D8 oprávnûné a nezpochybnitelné. Neznamená v‰ak petrifikaci v˘sledkÛ tzv. multikriteriálního hodnocení, které vybralo posuzovanou trasu s prokazateln˘m zanedbáním zákonn˘ch ustanovení o ochranû krajinného rázu a tento jeden z dÛkazních materiálÛ nemûl b˘t dostaãujícím dÛvodem, aby nebyly zkoumány alternativy fie‰ení. V dodateãném procesu specializovaného posuzování vlivu stavby na krajinn˘ ráz (jako souãást hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí) nemohou b˘t pochopitelnû fie‰eny záleÏitosti leÏící v kompetenci jin˘ch orgánÛ. Ekonomické argumenty pfii tomto posuzování nelze povaÏovat za urãující. Na základû tûchto vstupních pfiedpokladÛ konstatujeme, Ïe v okolí Libouchce posuzovaná trasa vstupuje do pahorkatiny zpÛsobem, kter˘ pfiiná‰í nûkterá sice lokální, zato v‰ak velmi intenzivní naru‰ení krajinného rázu: V prostoru generelnû vymezené ochranné zóny nadregionálního biokoridoru je dvojportál tunelu v délce 535 resp. 454 m. V prostoru tzv. Knínick˘ch teras, dnes spontánnû zalesnûn˘ch, je vystfiídán odkryt˘m, nutnû oplocen˘m úsekem ve strmém svahu údolí Jílovského potoka, necel˘ch 150 m od zástavby rekreaãnû vyuÏívané ãásti Libouchce. Vedle vylouãení celého JZ kvadrantu obce z rekreaãního vyuÏití a vedle pravdûpodobného obtûÏování hlukem (i pfies umístûní protihlukové stûny), emisemi z dopravy i noãním svûtlem z automobilového provozu se jedná o v˘znamné negativní ovlivnûní biologické propustnosti biokoridoru trasou dálnice, a to v jeho v˘znamné niωí poloze mezofilních buãin a smí‰en˘ch lesÛ, které za dne‰ního stavu prokazatelnû fungují mj. jako zimovi‰tû jelení zvûfie migrující z vy‰‰ích poloh. Tento úsek stfiídá 150 m pfiemostûní „Panenská“ pravostranného údolí Jílovského potoka, dále oplocen˘ lesní úsek v náspu (opût 700 m naru‰ení biologické propustnosti vlastního biokoridoru) a pfies 2 km dlouh˘ tunel, ukonãen˘ po krátkém oploceném úseku v záfiezu mimoúrovÀovou kfiiÏovatkou v lese s pfiipojením na dne‰ní komunikaci asi 0,5 km jiÏnû od Petrovic. Takto zhruba popsan˘ úsek pfiekonává vût‰inu vlastního biokoridoru, váÏnû v‰ak naru‰uje koridorov˘ efekt jeho ochranného pásma. Z hlediska krajinného rázu jde o biochoru pahorkatin se zvlnûn˘m parovinn˘m povrchem v 3. - 4. (dubo)bukovém stupni s krajinou základní estetické a pfiírodní hodnoty. Popisované defekty trasy v lesních úsecích vãetnû znehodnocení rekreaãní funkce ãásti Libouchce by snad mohla zcela vylouãit alternativa s dlouh˘m tunelem, pro jejíÏ ovûfiování je dostatek ãasu. Do minimálních úprav smûrového a v˘‰kového vedení trasy v krajináfisky cenném úseku „Knínické terasy - MÚK Petrovice“ doporuãujeme buì vybudovat jeden cca 4 km souvisl˘ tunel nebo vyprojektovan˘ odfiez ve strmém svahu nad Jílovsk˘m potokem a ãástí Libouchce fie‰it formou galerie pfiekryté zeminou ve vrstvû postaãující pro rÛst stromového porostu.
585
586
Okolí Petrovic
Krajinn˘ ráz svaÏit˘ch poloh v pfiírodním parku V˘chodní Kru‰né hory, v nûmÏ se projektovaná trasa dálnice pfiibliÏuje na 500 m k pfiírodní rezervaci ·piãák, by byl silnû a nevratnû naru‰en. Snímek Karel Gregor
Poté, co navrÏená trasa pfiekonala rozvodí v prostoru Nakléfiovského prÛsmyku (684m n.m.), pokraãuje po náhorní plo‰inû v 5. jedlobukovém vegetaãním stupni, která jiÏ gravituje do SRN. Krajina má pouze základní krajináfiskou (estetickou a pfiírodní) hodnotu díky degradaci zemûdûlstvím totalitní éry. PfievaÏují zde pastviny s druhovû primitivními úhory a seté travní porosty, ohraniãené porosty jefiábu na kamenn˘ch mezích a drobn˘mi smrkov˘mi lesíky, poru‰en˘mi pÛsobením imisí. Touto krajinou intermediárního typu pokraãuje navrÏená trasa D8 prakticky v úrovni terénu a bez oplocení s krátk˘m pfiemostûním potoka Slatina v prostoru severnû od obce Krásn˘ Les. Plytké údolí Slatiny zaãíná v pohledovû skryté prameni‰tní míse s nûkolika rybníãky s ãistou vodou (lokální biocentrum) a je jednou ze zdrojov˘ch oblastí vodárenské nádrÏe, situované na území SRN. NíÏe se údolí zafiezává do tzv. Mordové rokle (v SRN Mordengrundbach), která je zahrnuta do jádrové zóny pfiírodního parku V˘chodní Kru‰né hory. Pfiírodní park V˘chodní Kru‰né hory byl vyhlá‰en k ochranû soustfiedûn˘ch estetick˘ch a pfiírodních hodnot. Nafiízením Okresního úfiadu v Ústí nad Labem z roku 1995 je zde v˘slovnû zakázáno provádût ãinnosti, které by mohly vést ke zmûnû krajinného rázu. ProtoÏe stavba dálnice k takov˘m ãinnostem nepochybnû patfií, dochází v popisovaném úseku k evidentnímu stfietu dvou vefiejn˘ch zájmÛ. Pfiedev‰ím je povrchová trasa D8 navrÏená územím parku neúmûrnû dlouhá a fakticky jej ignoruje. Na území pfiírodního parku vstupuje trasa D8 v místû mimoúrovÀového kfiíÏení s dne‰ní komunikací Petrovice - Krásn˘ Les. Chránûn˘ krajinn˘ ráz krajiny svaÏit˘ch pastvin, ãlenûn˘ch kamenn˘mi mezemi s porosty dfievin a s v˘raznou lokální dominantou zalesnûného neovulkanického suku ·piãáku (725 m n.m., pfiírodní rezervace okolo vrcholu vzdáleného pouze 0,5 km severnû od trasy) bude nepochybnû v˘stavbou dálnice silnû a nevratnû naru‰en a neexistují kompenzaãní opatfiení, která by tomu mohla zabránit. Od mostu pfies Slatinu má dálnice pokraãovat na mírném náspu do 10 m v˘‰ky ne-
586
587
bo v neoploceném záfiezu aÏ k 430 m dlouhému pfiemostûní jejího levostranného pfiítoku, oznaãovaného Mordová rokle. V tomto úseku bude vrch ·piãák pfii jízdû smûrem do Nûmecka v okraji zorného pole. Trasa odtud aÏ po státní hranici prochází morfologicky ãlenitou harmonickou krajinou zv˘‰ené estetické i pfiírodní hodnoty, jejíÏ v˘razná ãlenitost vyÏaduje na více neÏ 1400 m dlouhém úseku vybudování tfií mostních objektÛ, postupnû pfiekonávajících údolí pod ·piãákem, údolí Rybného potoka a údolí Pfiíhraniãního potoka, pfies které estakáda pfiekraãuje státní hranici do SRN v maximálních v˘‰kách 43 - 56 m. Krajina pod estakádami, dnes témûfi dokonale opu‰tûná, zarostla v dÛsledku pováleãného odsunu NûmcÛ druhotn˘mi pfiírodû blízk˘mi listnat˘mi lesy. V lesích a ladem leÏících travních porostech má bezpoãet opu‰tûn˘ch základÛ obytn˘ch a hospodáfisk˘ch budov, zfiíceninu ml˘na a zchátralou kapliãku. Ráz krajiny s odpovídající sítí reliktních komunikací, dnes mimofiádnû pfiízniv˘ pro pû‰í rekreaci, se vybudováním dálnice jako suverénní pohledové i akustické dominanty prostoru radikálnû promûní. I kdyÏ lze pfiiznat kladné estetické hodnoty technick˘ch dûl, z hlediska krajinného rázu, kter˘ je zde pfiedmûtem ochrany, i z hlediska rekreaãní funkce vyhlá‰eného pfiírodního parku znamená v˘stavba dálnice zásah, kter˘ nezb˘vá neÏ oznaãit za devastující. Pfii dodrÏení kontinuity rozhodnutí jiÏ uãinûn˘ch pro území po obou stranách státní hranice by mûla posuzovaná trasa nezvratné a pro krajinn˘ ráz principiálnû neodstranitelné negativní dÛsledky. Lokálnû zmen‰ené naru‰ení v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvkÛ v dne‰ní trase dálnice lze docílit zru‰ením mimoúrovÀové kfiiÏovatky Petrovice pro dopravnû málo v˘znamnou komunikaci, protoÏe kfiiÏovatka by pfiitáhla do lesního komplexu dal‰í v˘stavbu a tím pfiinesla zv˘‰ené lokální naru‰ení krajinného rázu na území pfiírodního parku v úseku pod pfiírodní rezervací ·piãák posunutím trasy cca 200 m aÏ k ochrannému pásmu rezervace a jejím zapu‰tûním do úboãí jako galerie, pfiekryté „zelen˘m mostem“.
V˘raznû ãlenité údalo Rybného a Pfiíhraniãního potoka je jádrem pfiírodního parku. Na úseku necelého 1,5 km je má dálnice pfiekonat tfiemi mosty, dosahujícími v˘‰ky okolo 50 m. Snímek Karel Gregor
587
588
Shrnutí a souborné návrhy pro správní fiízení Pfiinejmen‰ím poslední dva posudky krajinného rázu (EPRO Teplice 1999, AOPK 2000) se shodují v tom, Ïe posuzovaná trasa v úseku Trmice - státní hranice se SRN váÏnû naru‰uje krajinn˘ ráz svahÛ a náhorní plo‰iny Kru‰n˘ch hor, a to obzvlá‰È tíÏivû v pfiírodním parku V˘chodní Kru‰né hory. Shoda expertních soudÛ pfii hodnocení vlivÛ na krajinn˘ ráz vede k zásadnímu závûru, Ïe posuzovanou trasu D8 nelze v Ïádném pfiípadû povaÏovat za invariantní a pfiijmout ji jako definitivní. Proto udûlit souhlas se zásahem do krajinného rázu ve smyslu §12 zák.ã.114/1992 Sb. nedoporuãujeme. Pokud by pfii zvaÏování rÛzn˘ch vefiejn˘ch zájmÛ byl akcentován krajinn˘ ráz (podle na‰eho soudu v pfiedchozích dokumentacích zanedbávan˘), lze zvaÏovat projekãní rozpracování ideového námûtu tunelové varianty (napfi. var. F v multikriteriálním hodnocení z roku 1994, jeÏ otázku ochrany krajinného rázu zfietelnû nedocenilo). Ta by, byÈ za cenu asi pûtinásobného prodlouÏení raÏen˘ch úsekÛ do jediného 10 - 11 km dlouhého tunelu, mohla vyfie‰it vût‰inu ekologick˘ch defektÛ posuzované trasy. Pravdûpodobnû i v tomto pfiípadû by bylo nutno pfiistoupit na krátk˘ úsek v estakádû pfies Pfiíhraniãní potok od severního portálu tunelu po státní hranici. Mezinárodní dohoda investorÛ o poloze hraniãního pfiechodu dálnice nebyla dosud potvrzena na mezivládní úrovni, a proto nelze dodnes vyluãovat variantní fie‰ení trasy, která by mj. minimalizovala i negativní ovlivnûní krajinného rázu v˘stavbou. Propojení D8 - A17 má nepochybnû vlivy pfiesahující státní hranici obûma smûry a tyto vlivy by mûly b˘t podle zák. ã. 244/1992 Sb. posouzeny. Z rozhodnutí Okresního úfiadu Ústí nad Labem, referátu regionálního rozvoje ze záfií 1999 lze usuzovat, Ïe takové posouzení probûhne a zahrne zhodnocení dal‰ích variant trasy D8 jako nutnou podmínku pro vydání územního rozhodnutí. Na‰e stanovisko pfiiná‰í nûkteré doplÀkové námûty pro úpravu jedné z variant k tlumení negativního ovlivnûní krajinného rázu, zejména v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvkÛ, zaji‰Èujících funkãní zpÛsobilost biokoridoru nadregionálního v˘znamu a pfiírodního parku V˘chodní Kru‰né hory. Stranou zásadního hodnocení by v‰ak nemûly zÛstat ani varianty posunuté uvnitfi technicky pfiijatelného koridoru D8 - A17 dále k v˘chodu tak, aby zcela míjely jak povodí vodárensk˘ch nádrÏí v SRN (Gottleuba, Mordgrund), tak i pfiírodní park V˘chodní Kru‰né hory - a to tím spí‰e, Ïe podle dostupn˘ch podkladÛ by zde pravdûpodobnû bylo moÏné vystaãit s jedin˘m tunelem fiádovû 4 km dlouh˘m, nemluvû o zfieteln˘ch pozitivních efektech pro ochranu krajinného rázu. Zpracovali ing. Igor Míchal, CSc. a mgr. Václav Treml, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR
10.1.5. Znaleck˘ posudek ve vûci vlivu navrhované stavby „V˘stavba rodinn˘ch domÛ Rolava“ (okres Sokolov) na krajinn˘ ráz (2001) V únoru 2001 posoudil na základû objednávky Okresního úfiadu Sokolov vliv navrhované stavby na krajinn˘ ráz doc. Vorel a oznaãil parcelaci v navrhované podobû za nepfiijatelnou. V ãer-
588
589
Obec Pfiebuz-Rolava v rozvodnicové poloze Kru‰nohorské plánû.
vnu téhoÏ roku zadal t˘Ï objednatel nové posouzení vlivu navrÏené v˘stavby na krajinn˘ ráz a v nûm se v˘stavba rodinn˘ch domkÛ v lokalitû Rolava doporuãuje. Následující soudnû znaleck˘ posudek byl zpracován v rámci odvolacího fiízení, iniciovaného Krajsk˘m úfiadem Karlovarského kraje.
1. Pfiedmût posudku Pfiedmûtem znaleckého posudku je návrh stavby „V˘stavba rodinn˘ch domÛ Rolava“ umístûn˘ v k.ú. Rolava, okres Sokolov na pozemcích p.p.ã.: 198/1, 383/2, 404/2, 198/2, 198/3, 198/4, 202, 211, 404/1, 972/1, 991/1, 997, 1054/1.
2. Úkol posudku Úkolem znaleckého posudku je podle Ïádosti objednatele znaleckého posudku zhodnotit, zda je navrhovaná stavba „V˘stavba rodinn˘ch domÛ Rolava“ stavbou, která by mohla sníÏit nebo zmûnit krajinn˘ ráz ve smyslu § 12 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, a s ohledem na toto posouzení zhodnotit odborná posouzení dfiíve jiÏ v této vûci vypracovaná. 3.(PouÏité podklady) 4. Souhrn skuteãností Posuzované území leÏí v˘chodnû od osady Rolava (obec Pfiebuz) na jihozápadním úboãí Rolavského vrchu (950 m n.m.), v k.ú. Rolava. Nadmofiská v˘‰ka území urãeného pro v˘stavbu se pohybuje od 880 m n.m. do 900 m n.m. Projekt stavby zahrnuje rozparcelování území (velikost pozemku prÛmûrnû 1200 m2) a následnou v˘stavbu 31 rodinn˘ch domkÛ a potfiebné infrastruktury (trafostanice, pfiípojka vysokého napûtí, kabelové rozvody nízkého napûtí, jímání vody, vodovodní rozvody, kanalizace, ãistírna odpadních vod, vefiejné osvûtlení, komunikace). Zpracovatel projektové dokumentace doporuãuje stavebnímu úfiadu stanovit jako závazné tyto architektonickokonstrukãní a technické podmínky:
589
590
Zbytkové osídlení v prostoru pod Rolavsk˘m vrchem (950 m n.m.)
sedlová ãi polovalbová stfiecha sklonu 30 - 40° max. v˘‰ka domku cca 10 m nad PT - tj. jednopodlaÏní RD s obytn˘m podkrovím a moÏností podsklepení materiálové provedení: skládaná stfie‰ní krytina fasádní omítky v pfiírodních svûtl˘ch odstínech vhodná kombinace s dfievûn˘m lazurovan˘m obkladem soklové ãásti zdiva - obklady nebo omítky tmavého odstínu otvorové prvky dfievûné, variantnû plastové jednotné provedení oplocení ãelních stran pozemkÛ sousedících s komunikací obytné zóny se zakomponováním nik ãi pfiístfie‰kÛ pro umístûní jednotliv˘ch nádob na odpadky vytápûní domÛ fie‰it zejména vyuÏitím el. energie, variantnû pak systémem na PB ãi LTO osazení rodinného domu na pozemku musí b˘t fie‰eno tak, aby nedo‰lo ke sníÏení odstupov˘ch vzdáleností jednotliv˘ch RD povolenou stavebním zákonem. na kaÏd˘ byt v rodinném domû bude vybudováno 1 garáÏové stání a 1 parkovací stání pro náv‰tûvníky, umístûné na vlastním pozemku (pfiipou‰tí se parkování na pfiíjezdu do garáÏe). Oblast krajinného rázu leÏí na nev˘razné hranici mezi Kru‰nohorsk˘m bioregionem (1.59) a A‰sk˘m bioregionem (1.58). Charakteristická je mûlce ãlenûn˘m zarovnan˘m povrchem charakteru pahorkatiny v 6. smrkojedlobukovém vegetaãním stupni na kysel˘ch substrátech. Potenciální vegetaci pfiedstavují acidofilní buãiny, bukojedliny, na ra‰elini‰tích pak blatkové bory. Souãasná krajina je tvofiena pfieváÏnû smrkov˘mi monokulturami, pastevnû vyuÏívan˘mi ãi ladem leÏícími loukami a ra‰elini‰ti s pÛvodní vegetací, jeÏ jsou zde pfiedmûtem ochrany v nûkolika maloplo‰n˘ch chránûn˘ch územích. Krajina v oblasti krajinného rázu je charakteristická nízkou hustotou osídlení. Její pfiíãinou byl (kromû pfiírodních pomûrÛ) zánik sídel v dÛsledku odsunu NûmcÛ po druhé svûtové válce a následná likvidace budov a objektÛ v blízkosti pohraniãního pásma. Na nûmecké stranû hranice je hustota osídlení vy‰‰í, ale vzhledem k pfiírodním pomûrÛm také relativnû nízká.
590
591
Území leÏí v Pfiírodním parku (PP) Pfiebuz. V jeho blízkosti (do 5km) se nachází Národní pfiírodní rezervace (NPR) Velké jefiábí jezero (ra‰elini‰tû s blatkou), NPR Velk˘ moãál (horské ra‰elini‰tû s kleãí) a v bezprostfiední blízkosti navrhované zástavby pak Pfiírodní památka Pfiebuzské vfiesovi‰tû (mozaika biotopÛ po tûÏbû ra‰eliny se vzácnou flórou a faunou). RovnûÏ se zde nachází nadregionální biokoridor (NRBK) K1 s ochrann˘m pásmem a regionální biocentrum (RBC) 391 Rolava. Dle Územních prÛmûtÛ v˘znamn˘ch prvkÛ krajiny jde o oblast s krajinou relativnû pfiírodní s drobn˘mi enklávami krajiny harmonické v bezprostfiední návaznosti na zbytkové osídlení, vesmûs se zv˘‰enou krajináfiskou (pfiírodní a estetickou) hodnotou. Pfiírodní charakteristiky místa krajinného rázu Vlastní místo krajinného rázu je tvofieno k jihozápadu se uklánûjícím svahem úboãí Rolavského vrchu (950,2 m n.m) a pfiilehlou depresí vymezenou mírn˘mi svahy. Dle biogeografického ãlenûní jde o pahorkatinu v 6. vegetaãním stupni na kysel˘ch plutonitech, pfiecházející do deprese na stejném substrátu. Pohledovû je vymezeno jako sníÏenina mezi Rolavsk˘m vrchem, Vlãí horou (928,6 m n.m.), Smrãinou (945,7 m n.m.) a vrchem Milífie (941,4 m n.m.). Stavební zámûr je situován cca 300 m v˘chodnû od osady Rolava (dnes se zde nachází 8 staveb). Osou sníÏeniny s mezoklimaticky inverzními polohami je potok Rolava, podle nûhoÏ se vine silnice Nové Hamry - Rájec (napojuje se cca 400m pfied Rolavou na komunikaci Pfiebuz Rájec), z této komunikace pak pfied osadou Rolava odboãuje silnice ve smûru na Jelení. Nejbliωí vût‰í obydlenou obcí je 1 km jiÏnû leÏící Pfiebuz. V˘‰kov˘ rozdíl mezi dnem sníÏeniny a Rolavsk˘m vrchem je cca 80 m. Jihozápadní ãást sníÏeniny vyplÀuje dfiíve tûÏené ra‰elini‰tû, dnes zahrnuté do Pfiírodní památky Pfiebuzské vfiesovi‰tû. Celá sníÏenina je z vût‰í ãásti nezalesnûná, na severov˘chodní stranû je pokryta extenzivními loukami, na jiÏním úboãí Rolavského vrchu i pastvinami s ãast˘mi solitery smrku ãi jefiábu ptaãího resp. jejich skupinkami. Jihozápadní okraj sníÏeniny je pokryt smrkovou monokulturou, postupnû se na ra‰elini‰ti rozpadající v porost s nízk˘m zápojem a jednotlivé solitery. Severní ãást místa krajinného rázu leÏí v ochranném pásmu NRBK K1 (BoÏídarská ra‰elini‰tû - hranice âR - Studenec, osy horská a mezofilní buãinná) a v místech pro vymezení RBC 391 Rolava (vegetaãní typ: lesní - smrk, luãní, mokfiadní, ra‰elini‰tní). Místní ra‰elini‰tû jsou biotopem a tokani‰ti zákonem chránûného tetfiívka obecného. V‰echna zdej‰í maloplo‰ná chránûná území budou zahrnuta do pfiipravované celoevropské soustavy chránûn˘ch území Natura 2000, jejichÏ pfiísná ochrana je povinností v‰ech ãlenÛ Evropské unie. Samotná stavba by byla situována na nev˘razném Ïebru Rolavského vrchu sbíhajícím k jihozápadu. Tím by vstupovala do horizontu v pohledech smûrem od severozápadního okraje sníÏeniny - silnice smûrem na Rájec,vrchu Milífie a vlastní Rolavy. Celkovû by stavba pohledovû zasáhla celé území místa krajinného rázu (do vzdálenosti 1 - 2 km od navrhované stavby). Kulturnû historické charakteristiky krajinného rázu V˘voj místa krajinného rázu silnû ovlivnilo vysídlení nûmeckého obyvatelstva po druhé svûtové válce. Na místû dne‰ního zbytku osady Rolava se nacházela rozsáhlá stej-
591
592
nojmenná obec. Za druhé svûtové války se severnû od Rolavy (smûr Jelení, cca 1 km od projektované stavby) nacházely cínové doly a tfiídírna rud se zajateck˘m táborem, po nûmÏ se zde dochovalo nûkolik hrobÛ zajatcÛ. První zmínky o nejblíÏe poloÏené obci - Pfiebuzi, se datují do roku 1553, kdy byla pov˘‰ena na mûsto. Zachovala se zde fiada cenn˘ch objektÛ lidové architektury, vãetnû barokního kostela sv. Bartolomûje. Celkov˘ v˘voj krajiny v oblasti i místû krajinného rázu se za posledních 50 let ubíral (zpoãátku nepfiirozenû) smûrem k opu‰tûní a marginalizaci této oblasti. Krajina zde v‰ak postupem ãasu vlivem pfiírodních a také i socioekonomick˘ch podmínek zaãala plnit jiné funkce neÏ v období pfied druhou svûtovou válkou. Tehdej‰í zemûdûlskou a obytnou funkci dnes nahradily funkce rekreaãní a ochrany pfiírody. Takov˘to smûr v˘voje v posledním desetiletí je‰tû zesílil vzhledem k zefektivÀování zemûdûlství. Odrazem rekreaãní funkce jsou turistické a cykloturistické stezky probíhající místem krajinného rázu a pfiítomnost pfiírodního parku; odrazem funkce ochrany pfiírody je pak pfiítomnost maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území, biocenter a biokoridorÛ. Nejvût‰í krajináfiská hodnota místa krajinného rázu spoãívá v souvisl˘ch rozlohách málo produktivních horsk˘ch extenzivních luk. Hodnoty krajinného rázu: Pfiírodní Pozitivní: pfiítomnost navrhovaného regionálního biocentra ÚSES Rolava (391); vliv stavby: pravdûpodobn˘m zv˘‰ením ru‰ivé ãinnosti budou naru‰eny Ïivotní podmínky nûkter˘ch druhÛ v biocentru (zejména reprodukce tetfiívka); základním vegetaãním typem v biocentru je typ luãní, jenÏ by byl v˘stavbou zásadnû naru‰en˘; pfiítomnost ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K 1; vliv stavby: pravdûpodobn˘m zv˘‰ením ru‰ivé ãinnosti v prostoru ochranného pásma koridoru bude mírnû sníÏen jeho koridorov˘ efekt; úãelem ochranného pásma je podpora podmínek migrace organismÛ po nadregionálnû v˘znamné migraãní trase K1, která se má realizovat m.j. tím, Ïe v‰echny VKP (napfi. les a v‰echny nelesní ekosystémy s vy‰‰ím stupnûm ekologické stability) jsou povaÏovány za souãást NRBK;
Navrhované staveni‰tû 31 rodinn˘ch domkÛ na k.ú. Rolava
592
593
PP Pfiebuzské vfiesovi‰tû; vliv stavby: ru‰iv˘ vliv na tokani‰tû tetfiívka; pfii dodrÏení v‰ech standardních podmínek stavebního fie‰ení a dal‰ího respektování PP obyvateli stavby - bez vlivu na flóru; NPR Velké jestfiábí jezero a PP Velk˘ moãál; vliv stavby: pravdûpodobn˘m zv˘‰ením ru‰ivé ãinnosti mohou b˘t naru‰eny Ïivotní podmínky nûkter˘ch druhÛ v chránûném území (zejména reprodukce tetfiívka);
Negativní: Intenzivní pastvina jiÏnû od projektované stavby; vliv stavby: pravdûpodobné zmen‰ení ãi zru‰ení pastviny.
Kulturnû - historické Pozitivní: architektonicky zachovalá a cenná zástavba vãetnû barokního kostela v obci Pfiebuz; vliv stavby: nepfiím˘ vliv - naru‰í celkov˘ charakter sídel v oblasti, ve kter˘ch prakticky absentují novostavby, v pfiípadû realizace stavby by se Rolava stala co do poãtu obyvatel v oblasti nejvût‰ím sídlem; zbytková zástavba osady Rolava; vliv stavby: zbytková zástavba bude v ostrém kontrastu se sevfien˘m ‰ikem novostaveb, kter˘ - aã má b˘t vybudován na dfiíve zastavûném území, rozhodnû svou sevfieností nerespektuje dfiívûj‰í charakteristiku sídla a poru‰uje harmonické mûfiítko krajiny; prÛchod cyklistick˘ch a turistick˘ch stezek; vliv stavby: nepochybnû sníÏí rekreaãní hodnotu a atraktivitu území; pfiítomnost Pfiírodního parku Pfiebuz; vliv stavby: stavba zásadnû naru‰uje estetické a pfiírodní hodnoty území, díky nimÏ zde byl pfiírodní park vyhlá‰en, byla by precedentem pro dal‰í v˘stavbu. Negativní: nebyly shledány Estetické Pozitivní: Souvislá rozloha extenzivních luk se stromov˘mi solitery; vliv stavby: zásadní naru‰ení celistvosti Negativní: pfiítomnost staré trafostanice (na území plánované v˘stavby); vliv stavby: pravdûpodobné odstranûní trafostanice, nutné nahrazení novou ãi rekonstrukce.
5. Závûr Hodnoty krajinného rázu v posuzované oblasti a místû krajinného rázu spoãívají zejména v jejich pfiírodních charakteristikách, které jsou v samotném místû krajinného rázu a v jeho bezprostfiední blízkosti územnû chránûny (Pfiírodní památka
593
594
Pfiebuzské vrchovi‰tû, RBC 391 Rolava, NRBK K1, NPR Velké jefiábí jezero, NPR Velk˘ moãál). Estetické hodnoty spoãívají hlavnû v rozlehlosti souvisl˘ch extenzivních luk se stromov˘mi solitery, hodnoty kulturnû historické pak v tradiãní zástavbû okolní obce Pfiebuz a zbytkového osídlení Rolavy. V˘stavbou areálu rodinn˘ch domkÛ by do‰lo v rÛzné mífie k zasaÏení v‰ech zmínûn˘ch hodnot krajinného rázu, nejvíce pak jeho hodnot pfiírodních (stavba by se pfiímo ãi nepfiímo dotkla prostfiedí v RBC Rolava, ochranném pásmu NRBK K1, Pfiírodní památce Pfiebuzská vrchovi‰tû) i estetick˘ch. Do‰lo by k rozpadu celistvosti extenzivních luk a ke konfliktu s harmonick˘m mûfiítkem krajiny, Rolava by se rázem stala prakticky nejvût‰ím sídlem oblasti s novotvarem uzavfiené sídelní struktury, naprosto cizí krajinnému rázu, kter˘ je zde pfiedmûtem ochrany. V˘stavba je téÏ v rozporu z celkovou tendencí v˘voje funkcí zdej‰í krajiny, vzhledem k jejím nov˘m funkcím - funkci rekreaãní a funkci ochrany pfiírody, a nelze ji odÛvodnit historickou zastavûností území (ta mûla zcela jinou strukturu neÏ navrhovaná zástavba). Naopak, nová zástavba by pÛsobila proti souãasné funkãnosti posuzovaného území, sniÏovala by jeho rekreaãní potenciál a podmínky pro ochranu pfiírody. V˘stavba rodinn˘ch domkÛ v dané lokalitû nemá ani Ïádná socioekonomická odÛvodnûní. Ve svém posudku jsme vûdomû nechali stranou okolnosti pro rozhodování neménû závaÏné neÏ § 12, totiÏ otázku samotné lokalizace nové osady v naprosto odlehlém, klimaticky extrémním území, kam by bylo nezbytné budovat nákladnû ve‰kerou technickou infrastrukturu. Vzhledem k absenci územnû plánovací dokumentace pro fie‰ené území je nutno provûfiit obecnû závaznou delimitaci území na zastavitelné a nezastavitelné, protoÏe pfiijetí libovolného sídelního novotvaru v pfiírodním parku by vytvofiilo precedens v rozhodování, kter˘ by samotné poslání pfiírodních parkÛ, zam˘‰lené zákonodárcem, prakticky anulovalo. Pro umisÈování staveb platí zásada umisÈovat je pfiedev‰ím v zastavûném území sídel a dále na pozemcích mimo zastavûná území (která bezprostfiednû navazují na zastavûná území a na koridory dopravní a technické infrastruktury). Rozpt˘lenou zástavbu ve volné krajinû je v kulturní krajinû pfiípustné umisÈovat jen v regionech, kde je tento zpÛsob zástavby typick˘ pro krajinn˘ ráz území. Taková situace ve vysídleném v˘chodním Kru‰nohofií není. Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ lze konstatovat, Ïe pfiípadnou realizací stavby „V˘stavba rodinn˘ch domÛ Rolava“ by do‰lo k jednoznaãnému sníÏení hodnot krajinného rázu a k jeho zmûnû ve smyslu § 12 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny. Z tohoto dÛvodu doporuãujeme vydat k parcelaci pro v˘stavbu rodinn˘ch domÛ v k.ú. Rolava zamítavé stanovisko. V na‰em posudku se tedy pfiikláníme k závûrÛm zpracovatele posouzení z února 2001 doc. ing. arch. Ivana Vorla CSc., jehoÏ posudek hodnotíme jako kvalifikovan˘, vyuÏívající souãasné znalosti v problematice krajinného rázu. 6. (Znalecká doloÏka) Zpracovali v návaznosti na dva pfiedcházející posudky ing. Igor Míchal,CSc. a mgr. Václav Treml, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR (záfií 2001).
594
595
10. 2 Ukázky hodnocení oblastí krajinného rázu v územních plánech a oborov˘ch podkladech: 1. BûÏn˘ územní plán obce s vyuÏitím hodnocení krajinného rázu na místní úrovni 2. BûÏn˘ územní plán velkého územního celku (v tomto pfiípadû ve formû urbanistické studie) s vyuÏitím hodnocení krajinného rázu na regionální úrovni 3. Hodnocení krajinného rázu slouÏící jako základní podklad pro vyhlá‰ení pfiírodního parku
10.2.1 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JAROSLAVICE Pofiizovatel: Okresní úfiad Znojmo Zpracovatel: LÖW & spol., s.r.o., Brno BRNO, B¤EZEN 1999 Celkov˘ obsah územního plánu: A. Základní údaje 1. Hlavní cíle fie‰ení 2. Zhodnocení dfiíve schválené územnû plánovací dokumentace a dal‰í podklady 3. Vyhodnocení splnûní souborného stanoviska B. ¤e‰ení územního plánu 4. Vymezení fie‰eného území 5. Pfiedpoklady a podmínky v˘voje obce 5.1. ·ir‰í územní vztahy 5.2. Pfiírodní podmínky a krajinn˘ ráz 5.3. Ekologické vztahy 5.4. Obyvatelstvo a bytov˘ fond 5.5. V˘robní základna 5.6. Prostorové uspofiádání území 5.7. Funkãní uspofiádání území 6. Návrh urbanistické koncepce 7. Funkãní plochy obce, jejich charakteristiky a podmínky jejich vyuÏití 7.1. Funkãní ãlenûní zastavitelného území 7.2. Funkãní ãlenûní nezastavitelného území 8. Limity vyuÏití území 8.1. Ochranné reÏimy 8.2. Stavebnû prostorové regulace zastavitelného území 9. Koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 9.1. Doprava 9.2. Vodní hospodáfiství
595
596
9.3. Energetika 9.4. Telekomunikaãní a spojová zafiízení 9.5. Odpadové hospodáfiství 10. Plochy pro dob˘vání loÏisek nerostÛ 11. Návrh územního systému ekologické stability 12. Vefiejnû prospû‰né stavby a asanaãní úpravy 13. Vyhodnocení dopadÛ fie‰ení na Ïivotní prostfiedí 13.1. Ochrana zemûdûlského pÛdního fondu a pozemkÛ urãen˘ch k plnûní funkcí lesa 13.2. OhroÏení hlukem C. Závazná ãást územního plánu Vybrané kapitoly související s krajinn˘m rázem a jeho ochranou:
5.1. ·ir‰í územní vztahy ¤e‰ené území se nachází na jiÏním okraji okresu Znojmo pfii státních hranicích s Rakouskem. Od okresního mûsta jsou Jaroslavice vzdáleny cca 14 km. Obec má charakter historického stfiediska okolní oblasti, coÏ bylo dotvrzeno i tím, Ïe obec byla stfiediskem panství, sídlem soudního okresu a stfiediskem osídlení místního v˘znamu. Za vy‰‰í vybaveností se dnes dojíÏdí do okresního mûsta a komplikovanû do Brna. Dfiíve byl klíãov˘ pfiístup do rakouského Zwingendorfu, kde vede Ïelezniãní traÈ do Vídnû. Dobré bylo i propojení na Pernhofen s pracovními pfiíleÏitostmi v chemiãce a na Grosskadolz se Seefeldem. Tyto trasy umoÏÀovaly propojení na Retz, Laa a Mistelbach. Dnes je nejbliωí Ïel. zastávka v BoÏicích a pfies nû vede i nejbliωí napojení na Brno. Dobré spojení mají Jaroslavice na okolní sídelní stfiediska Hevlín a Vrbovec. ·ir‰í spádové území Jaroslavic bylo pomûrnû dobfie vystiÏeno stfiediskovostí obcí a patfiily do nûj obce Hrádek, Dyjákovice, KfiídlÛvky, Valtrovice, Slup, Oleksoviãky a ponûkud spornû i Strachotice a Micmanice. Zru‰ení hraniãního pfiechodu v Jaroslavicích odkázalo excentricky poloÏené Jaroslavice do okrajové polohy a zaloÏilo jejich stagnaci. I kdyÏ s ním nelze poãítat v blízké dobû, patfií otevfiení hraniãního pfiechodu (alespoÀ pro místní) ke klíãov˘m cílÛm politiky obce. V˘znamnou úlohu hraje fie‰ené území v systému ekologické stability krajiny v regionálním a nadregionálním mûfiítku. Tok fieky Dyje je v˘znamn˘m nadregionálním biokoridorem reprezentujícím spoleãenstva tekoucích i stojat˘ch vod a luÏních lesÛ, kter˘ pfiesahuje hranice státu. Do fie‰eného území pfiímo zasahují dvû v˘znamná regionální biocentra. Ve smûru JZ-SV je tento biokoridor kfiíÏen regionálním biokoridorem reprezentujícím lesní a travobylinná antropicky podmínûná teplomilná spoleãenstva normální a omezenû hydrické fiady s propojením na obdobná spoleãenstva v Dolním Rakousku na JZ a smûrem SV pfies V˘hon na nejsevernûj‰í lokality tûchto spoleãenstev v oblasti Moravského krasu. V sousedství fie‰eného území reprezentují tato spoleãenstva dvû regionální biocentra- Jeãmeni‰tû (k.ú. Dyjákoviãky) a Hrádek (k.ú. Hrádek).
596
597
5.2. Pfiírodní podmínky a krajinn˘ ráz ¤e‰ené území leÏí pfii jiÏní hranici okresu Znojmo, na státní hranici s Rakouskem. Jeho jiÏní hranicí je zmínûná státní hranice, severní hranici tvofií fieka Dyje, v˘chodní a západní pak polní cesty a vûtrolamy. Obec leÏí vprostfied katastru na jiÏním úpatí pfiíkrého vr‰ku. Silniãní a cestní síÈ v jiÏní polovinû území plynule navazuje na cestní síÈ v Rakousku. Do znaãné míry to lze fiíci i o systému vûtrolamÛ. Podle orografického ãlenûní leÏí obec v karpatské provincii, podprovincii vnûkarpatské sníÏeniny, soustava Dyjsko-Svrateck˘ úval. Jde o území níÏinné s nadmofiskou v˘‰kou v rozmezí od l89 do 232 m n.m. Severní ãást území tvofií ‰iroká plochá niva Dyje, smûrem k jihu se zvedá zvlnûná pahorkatina. Terénní dominantou je strm˘ ostroh, zvedající se od západu nad nivu Dyje (nad Ml˘nsk˘ náhon) a potoka DaníÏe a zasahující aÏ do stfiedu katastrálního území. Dal‰ím v˘razn˘m geomorfologick˘m prvkem, kter˘ se v‰ak území dot˘ká jen okrajovû, je terénní zlom se severozápadnû orientovan˘mi svahy (o pfiev˘‰ení l0-40 m), táhnoucí se od západní hranice k.ú. JZ smûrem. Geologické podloÏí tvofií miocénní, neogenní a kvartérní sedimenty. Niva Dyje (aÏ po Ml˘nsk˘ náhon) je tvofiena bezkarbonátov˘mi nivními sedimenty od jílÛ po písky, zb˘vající ãást území je pfiekryta spra‰í, v okolí silnice na Oleksoviãky karbonátov˘mi písky. Na nivních uloÏeninách se vytvofiila fluvizem typická, ãernozem s pfiechody do karbonátové variety a erozní formy, v nivû DaníÏe je patrné slabé solonãakování. Na rozhraní tûchto pÛdních typÛ se na bezkarbonátov˘ch jílovit˘ch usazeninách vytvofiila typická ãernice (tûÏké pÛdy). ¤e‰ené území patfií do teplé klimatické oblasti T4, nejteplej‰í a nejsu‰‰í oblasti âR, s vegetaãní dobou del‰í neÏ 180 dní a sráÏkami 500-650 mm. Díky reliéfu se mezoklimatické rozdíly zfietelnûji neprojevují. Pfievládají vûtry SZ, JZ a Z. SráÏkomûrná stanice v Jaroslavicích, rok 1901-1950 mûsíc mm
I 24
II 25
III 22
IV 38
V 59
VI 70
VII 72
VIII 72
IX 40
X 4l
XI 36
XII 30
Rok 529
Celkov˘ roãní úhrn sráÏek je 529 mm, úhrn sráÏek za vegetaãní období je 35l mm. Poãet dnÛ se snûÏením se pohybuje mezi 27-28 za rok (Znojmo), dnÛ se snûhovou pokr˘vkou je 46/rok (Znojmo), první den se snûÏením pfiipadá na l5.ll., poslední na 8.4. PrÛmûrn˘ poãet jasn˘ch dnÛ je 39,5/rok. V˘voj chodu teplot je patrn˘ z následující tabulky z mûfiení stanice Drnholec a Znojmo za léta 19011950: mûsíc °C Dr. °C Zn.
I -l.7 -l.5
II -0.4 -0.5
III 4.6 3.2
IV 9.6 7.4
V l4.9 l2.6
VI l7.9 l5.5
VII l9.9 l7.3
VIII l8.8 l6.6
IX l5.2 l3.0
X 9.4 7.6
XI 3.9 2.6
XII 0.0 -0.7
597
598
Roãní prÛmûr teploty vzduchu je 9.3, (8.8)°C, za vegetaãní období l6.0, (15.2)°C nástupy jednotliv˘ch teplot vzduchu jsou následující (Znojmo): nástup a trvání velkého vegetaãního období s teplotou vy‰‰í neÏ 5°C je 17.3. 9.11., coÏ ãiní 238 dní tropick˘ch dnÛ (nad 30°C) je roãnû 13,9 , letních dnÛ (nad 25°C) je 60,4 , mraziv˘ch dnÛ (pod - 0.1°C) je 100,1, arktick˘ch dnÛ (pod -l0°C) 1,6. první mrazíky se objevují ve druhé dekádû fiíjna na jafie pfietrvávají je‰tû v polovinû dubna PrÛmûrná ãetnost smûrÛ vûtrÛ v roce (v % v‰ech pozorování), prÛmûrná ãetnost smûrÛ vûtrÛ v roce (v % v‰ech pozorování) pro sílu 5 Beauf a více (stanice Znojmo): Podle Biogeografického ãlenûní âR patfií území do podprovincie panonské, v pfiechodné zónû bioregionÛ 4.1. Lechovického a 4.5. Dyjsko-Moravského. Celé území náleÏí do 1.dubového vegetaãního stupnû, naprosto pfievaÏuje trofická fiada B/D a normální hydrická fiada, v biochofie 1.5.3. se na jiÏních svazích charakteristicky uplatÀují geobiocenózy suché a omezené hydrické fiady, ãasto náleÏející do eutrofnû bázické kalcifidní fiady D. V biochofie 1.5.2. naopak v závislosti na pÛdních pomûrech, pfiedev‰ím na v˘‰ce hladiny podzemní vody a délce záplav vznikl typick˘ sled nivních geobiocenóz od nejvlhãích vrbov˘ch ol‰in aÏ po relativnû nejsu‰‰í habrojilmové jaseniny, navazující na okolní pahorkatiny. Dominující skupiny typÛ geobiocénÛ: lBD3 - Ligustri-querceta (doubravy s ptaãím zobem), na strm˘ch svazích lAB3 - Querceta petraeae (doubravy dubu zimního), v nivách pak jsou zastoupeny lBC4 - Ulmi -fraxineta carpini (habrojilmové jasenice) a lBC4-5-Fraxini querceta roboris (jasanové doubravy). Z hlediska zoogeografického tvofií pfieváÏnou ãást fauny sloÏka zvífieny evropské a eurosibifiské. Na vodní prostfiedí je vázáno mnoho druhÛ ryb, nûkolik druhÛ obojÏivelníkÛ (skokan sp., ropucha sp., kuÀka Ïlutobfiichá), mnoÏství vodních bezobratl˘ch ÏivoãichÛ a nûkteré druhy ptákÛ (kachna divoká, slípka zelenonohá, lyska ãerná, star‰í prameny uvádûjí m.j. téÏ bukaãe malého, chfiástala vodního, ledÀáãka fiíãního, ãejku, vodou‰e kropenatého, rákosníka bahenního, r. velkého, r.men‰ího, pisíka podbílého a dal‰í). Lesostepní lokality hostí kromû mnoÏství druhÛ pûvcÛ (pûnice, Èuh˘ci, slavík), pfiedev‰ím mnoÏství druhÛ teplomilného hmyzu, mezi nimiÏ b˘vají uvádûny nûkteré vzácné druhy (ly‰aj vrbov˘, ly‰aj pry‰cov˘, martináã velik˘, ‰tûtcono‰ ofiechov˘, kudlanka náboÏná a dal‰í - star‰í prameny - aktuálnû neovûfieno). Z plazÛ je uvádûna je‰tûrka zelená, je‰tûrka zední, uÏovka hladká a uÏovka obecná, mezi savci bûÏní hlodavci, hmyzoÏravci (rejsci, netop˘fií) a drobné ‰elmy. Dfiíve uvádûn˘ drop velk˘ byl vyhuben, zaznamenán byl návrat koroptví a kfiepelek.
Hodnocení krajinného rázu: Pro postiÏení potfieb ochrany krajinného rázu v území je pouÏit postup sestávající z osmi postupn˘ch krokÛ. Prvních pût krokÛ, má za úkol pomocí typick˘ch znakÛ definovat jednotlivé oblasti krajinného rázu, které se v území vyskytují, dal‰í dva vyhod-
598
599
notit dochovanost krajinného rázu v nich. StupeÀ jeho ochrany v jednotliv˘ch krajinn˘ch segmentech je souãástí navrÏen˘ch ochrann˘ch reÏimÛ. Jednotlivé kroky pfii vyhodnocení ochrany krajinného rázu: I. Urãení oblastí krajinného rázu a jejich reprezentativních prostorÛ: 1. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území a jeho typick˘ch ekosystémov˘ch reÏimÛ (charakteristiky pfiírodní) 2. Vyhodnocení krajinotvorn˘ch zpÛsobÛ vyuÏívání území (charakteristiky kulturní a historické) 3. Definice typick˘ch znakÛ krajinného rázu dané oblasti, a to jak na úrovní krajinného interiéru, tak i exteriéru 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentující dané oblasti II. Vyhodnocení dochovalosti krajinného rázu a jeho ochrana: 6. Rozãlenûní krajiny na základní krajináfiské celky 7. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovanosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu v nich 8. Návrh zpÛsobÛ a míry ochrany jednotliv˘ch krajináfisk˘ch celkÛ V fie‰eném území je moÏno odli‰it 5 oblastí krajinného rázu: A. ¤íãní niva B. Jaroslavické rybníky C. Zámeck˘ vrch D. Plochá polní krajina E. Plochá krajina se zafiíznut˘mi údolími A. ¤ÍâNÍ NIVA l. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území a jeho typick˘ch ekosystémov˘ch reÏimÛ: Oblast je souãástí dyjskomoravského bioregionu a leÏí na jihu JiÏní Moravy. Tento bioregion zabírá ‰iroké nivy - osy geomorfologick˘ch celkÛ Dyjsko - svrateck˘ a Dolnomoravsk˘ úval. Smûrem na jih pfiesahuje do Rakouska. Typickou ãást bioregionu tvofií nivy s vegetací luãních lesÛ a luk. V fie‰eném území je tvofien biochorou l.5.l. - ‰irok˘ch fiíãních niv. která zahrnuje nejniωí, dfiíve pravidelnû zaplavované ãásti, kde naplavované aluviální hlíny vytvofiily charakteristicky ploch˘ reliéf. Oglejené a glejové nivní pÛdy jsou ovlivnûné tím, Ïe po regulaci fiek do‰lo obvykle k poklesu hladiny podzemní vody. Napfiímením a regulací fiek do‰lo k v˘razné zmûnû vlastností ekotopu, jejíÏ dÛsledky se budou dlouhodobû projevovat. 2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání území: Niva fieky Dyje byla intenzívnû zemûdûlsky vyuÏívána od pravûku a patfií ke staré sídelní oblasti s charakteristickou nepravou traÈovou (pÛvodnû úsekovou) pluÏinou. I v historicky nedávné dobû byla niva vyuÏívána pfiedev‰ím pro ornou pÛdu, louky by-
599
600
ly pouze doprovodné, v bezprostfiední blízkosti toku. To bylo umoÏnûno pomûrnû nízkou frekvencí a intenzitou záplav. Lesní v˘roba byla bez v˘znamu lesní porosty pouze doprovázely tok fieky a jejich slep˘ch ramen. Osídlení se v historické dobû nivû vyh˘balo. Regulace vodního reÏimu byla vÏdy klíãovou ãinností ve vyuÏívání nivy. První vodohospodáfiskou stavbu pfiedstavuje pÛvodem stfiedovûky náhon, pohánûjící soustavu vodních ml˘nÛ. Energie byla pozdûji vyuÏívána pro hamry a elektrárny. PovodÀov˘ reÏim se po vrcholném stfiedovûku stabilizoval a Dyje nepfiedstavovala tak velkou hrozbu jako dále po proudu. 3. Definice typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu: Typické znaky krajinného rázu jsou dále rozdûleny na hlavní a doprovodné. Hlavní znaky: zcela zarovnan˘ reliéf hranice pozemkÛ a linie jsou doprovázeny vzrostlou zapojenou listnatou vegetací pouze u tokÛ a vûtrolamÛ. Cesty a silnice jsou doprovázeny alejemi ovocn˘ch dfievin a topolÛ. Travnatobylinné doprovody jsou formou louãek v záhybech bfiehÛ. typické, i kdyÏ dnes zru‰ené, jsou solitérní stromy, ãi jejich skupiny (vrby, ol‰e dub) v otevfien˘ch blocích pÛdy. typické jsou i úzké prÛhledy pfies vûtrolamy do jinak pohledovû uzavfien˘ch celkÛ. stavební akcenty jsou omezeny na dvorcové pÛdorysy b˘val˘ch ml˘nÛ a drobné zdûné kapliãky klasicizujícího stylu. Stavební typologie vychází zásadnû z hlinûného tvarosloví, s ciheln˘m zdivem a vápennou omítkou. Stfiechy zásadnû sedlové s pálenou krytinou typick˘mi identifikaãními dfievinami jsou zapojené porosty vrb a ol‰í a solitérní vla‰ské topoly. Zásadnû v˘znamné jsou dálkové pohledy na dominanty Jaroslavického zámku a kostela v Hrádku. Doprovodné znaky jsou: pÛvodnû nepravá traÈová pluÏina, setfiená pozemkovou reformou a zcelováním sídla do nivy zasahují jen okraji struktura krajiny je tvofiena rozsáhl˘mi bloky orné pÛdy, pomístnû i loukami, lesní celky v ní chybí hrany pozemkÛ jsou tvofieny bfiehov˘mi doprovody tokÛ napfiímen˘ch, vûtrolam, silnicemi a polními cestami. V‰echny linie jsou pfiímoãaré, pouze doprovod sporadick˘ch slep˘ch ramen a nûkter˘ch úsekÛ tokÛ je organick˘. 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ: Celá oblast fiíãní nivy je souãástí jediného nadfiazeného krajináfiského celku, jehoÏ hranice probíhá po hfiebenu Zámeckého vrchu na jihu a na ostatní strany je otevfien˘. Z dálkov˘ch pohledÛ je proto v˘znamné pouze pÛsobení v˘chodnû od zámku, a to z nadhledu. Tento nadhled je v‰ak jiÏ dnes nevratnû znehodnocen v˘robními zemû-
600
601
dûlsk˘mi areály. Klíãov˘m horizontem je právû zámeck˘ vrch, dominantou vûÏ kostela v Hrádku. 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentujících danou oblast: V fie‰eném území lze vymezit 5 základních krajináfisk˘ch celkÛ. Tfii jsou rozsáhlé (cca po 300 ha) a jsou ohraniãeny vûtrolamy a bfiehov˘mi porosty, jeden je men‰í (cca 10 ha) a je ohraniãen bfiehov˘mi porosty a alejemi u cest, jeden je tvofien zahradnictvím, omezen˘m zdí. V‰echny ZKC jsou pohledovû uzavfiené. 6. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovalosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu: Z 5-ti ZKC mají 3 dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz, 1 jen ãásteãnû dochovan˘ krajinn˘ ráz a 1 (u zem. stfiediska) má dochovan˘ krajinn˘ ráz jen málo.
B. JAROSLAVICKÉ RYBNÍKY 1. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území a jeho typick˘ch ekosystémov˘ch reÏimÛ Pfiírodní podmínky jsou stejné jako u ¤íãní nivy, v˘raznû je v‰ak zmûnila v˘stavba rybníkÛ. 2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání území Jaroslavické rybníky jsou nedávného pÛvodu (50. roky tohoto století) a pfied napu‰tûním byla krajina vyuÏívána stejnû jako zbytek nivy, v poslední etapû i znaãnû exoticky (pokusy pûstovat r˘Ïi). Osídlení bylo reprezentováno ml˘ny na udrÏovaném Ml˘nském náhonu. Na tuto lokalizaci navázala i novûj‰í a dodnes zachovaná malá vodní elektrárna pod rybníky. Teprve po v˘stavbû rybníkÛ se staly jejich nevkusn˘m doprovodem v˘robní objekty pro kapro-kachní hospodáfiství. Zásadním ãinem pro vyuÏívání krajiny a její ráz byla v˘stavba dvou velk˘ch rybníkÛ - Zámeckého a Horního Jaroslavického. Na tuto v˘stavbu posléze navázala i v˘stavba soustavy chovn˘ch rybníkÛ a sádek. Rybníky se pfiirozenû zabahÀují a ostrÛvky vytûÏeného bahna postupnû navrací mûfiítko vodních ploch do pfiirozenûj‰í podoby. 3. Definice typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu: Hlavní znaky: zcela zarovnan˘ reliéf stavby jsou vÏdy jen v˘jimeãnû (ml˘ny, hospodáfiské objekty) a jsou skryty ve vzrostlé zeleni struktura krajiny je tvofiena rozsáhl˘mi vodními plochami, na nûÏ navazují geometrické tvary sádek a men‰ích nádrÏí, doprovázen˘ch pomístnû i loukami a rákosinami, lesní celky chybí. Typické jsou liniové ostrÛvky s porostem stromÛ.
601
602
typické jsou doprovody vrb, ol‰í v pfiítokov˘ch ãástech rybníkÛ, s vtrou‰en˘mi duby. Hráze jsou bez dfievin dosadba dubÛ je vhodná (tam kde to umoÏÀuje bezpeãnost hrází). typické jsou ‰iroké pohledy pfies vodní plochy. Îádoucí je obnovení úzk˘ch prÛhledÛ pfies clonu bfiehov˘ch porostÛ do krajiny. stavební akcenty jsou omezeny na centrální pÛdorysy b˘valé elektrárny, podélné hospodáfiské stavby rybáfiÛ. V‰e je v klasicizujícím stylu. Stavební typologie je zásadnû hlinûného typu s ciheln˘m zdivem a vápennou omítkou, u hospodáfisk˘ch staveb i typu roubeného. Stfiechy zásadnû sedlové. typick˘mi identifikaãními dfievinami jsou zapojené porosty ol‰í a dubÛ a soliterní vla‰ské topoly. Doprovodné znaky: pÛvodnû nepravá traÈová pluÏina, setfiená pozemkovou reformou a v˘stavbou rybníkÛ sídla do oblasti zasahují jen okraji a jsou oddûleny stromovou vegetací hrany pozemkÛ jsou tvofieny bfiehov˘mi doprovody rybníkÛ a tokÛ, hrázemi a polními cestami. âást linií je pfiímoãará, doprovod sporadick˘ch pfiirozenû formovan˘ch bfiehÛ a nûkter˘ch úsekÛ tokÛ je organick˘. 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ: Celá oblast je souãástí jediného nadfiazeného krajináfiského celku, jehoÏ hranice probíhá po hfiebenu Zámeckého vrchu na jihu a na ostatní strany je otevfien˘. Z dálkov˘ch pohledÛ je zásadnû v˘znamné pÛsobení z nadhledu od zámku a Zámeckého vrchu. Klíãov˘m horizontem je právû zámeck˘ vrch, dominantou vûÏ kostela v Hrádku. 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentujících danou oblast: Daná oblast krajinného rázu se jinde v ‰ir‰í oblasti nevyskytuje a je ji proto nutno chránit právû v fie‰eném území. 6. Rozãlenûní krajiny na základní krajináfiské celky: V fie‰eném území lze vymezit 9 základních krajináfisk˘ch celkÛ. Dva jsou rozsáhlé (cca 100-200 ha) a jsou ohraniãeny bfiehov˘mi porosty hrází, ostatní jsou men‰í (cca 2-5 ha) a je ohraniãen bfiehov˘mi porosty, alejemi u cest a okraji lesa. 6 ZKC tvofií vodní plochy rybníkÛ. V‰echny ZKC jsou pohledovû uzavfiené. 7. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovalosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu v nich: Z 9-ti ZKC má 5 dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz, 3 (Zámeck˘ rybník, severní sádky a prostor za rybáfistvím) jen ãásteãnû dochovan˘ krajinn˘ ráz a 1 (areál rybáfiství) má dochovan˘ krajinn˘ ráz jen málo. Zásadní v˘znam má ZKC obou velk˘ch rybníkÛ, které jsou pohledovû zvlá‰tû exponované od zámku.
602
603
C. ZÁMECK¯ VRCH l. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území Oblast je souãástí Lechovického bioregionu. Ten zabírá geomorfologick˘ celek Dyjsko-svrateck˘ úval, ov‰em bez ‰irok˘ch niv. Typická ãást bioregionu je tvofiena ‰tûrkov˘mi terasami s pokryvy spra‰í a mûlk˘mi údolími. V fie‰eném území je oblast tvofiena biochorou l.5.2. - velmi tepl˘ch ploch˘ch pahorkatin s ãernozemûmi. Charakterizují ji ploché spra‰ové plo‰iny s nadmofiskou v˘‰kou kolem 200 m, s velmi tepl˘m a such˘m klimatem s ãernozemními pÛdami na spra‰i, ãasto smyt˘mi vûtrnou a vodní erozí. Oblast Zámeckého vrchu je v‰ak území netypické, budované vápnit˘m neogénem a charakteru pahorkatiny. Vegetace je tvofiena pfievaÏujícími subxerofilními doubravami a dubohabfiinami.
2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání území: Protáhl˘ ostroh nad nivou Dyje byl strategick˘m místem a od pradávná byl opevnûn. V pozdním stfiedovûku zde byl vystavûn rozsáhl˘ zámek s parkem. Z hlediska zemûdûlského vyuÏití byl ostroh vÏdy pfiedurãen pro pûstování vinné révy a sady. Zvlá‰tû jeho jiÏní svahy jsou prvotfiídními viniãními tratûmi, na vrcholku kopce vznikla v baroku patrnû prvnû pouze ka‰tanová alej, posléze upravená do podoby romantického parku. Lesní v˘roba mûla mal˘ v˘znam, dne‰ní lesní porosty na severních strm˘ch svazích jsou náletového pÛvodu. Do jiÏního svahu stoupá zástavba Jaroslavic, zejména vinn˘mi sklepy, které dotváfií malebnost kopce. Vlastní areál zámku, jehoÏ velikost odpovídala v 18. stol. jeho funkci správního a hospodáfiského centra rozsáhlého panství, je jiÏ od 19. stol. vyuÏíván a udrÏován velmi obtíÏnû a chátrá. 3. Definice typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu: Typické znaky krajinného rázu jsou dále rozdûleny na hlavní a doprovodné. Hlavní znaky: reliéf je tvofien protáhl˘m hfiebenem se zarovnan˘m vrcholem a strm˘mi svahy, ve v˘chodní ãásti doprovázen˘mi sruby. Svah je ãlenûn maximálnû jednou vrstevnicovou linií, jinak je ãlenûní po spádnici. plnû zastavûn˘ zámkem je v˘chodní ostroh. Mírnûj‰í partie svahÛ jsou vyuÏívány pro zahloubené vinné sklepy. vrcholová partie je tvofiena úzk˘m pruhem zámeckého parku, postupnû vyvinutého okolo osové Ka‰tanové aleje. Mírné svahy na vrcholu jsou vyuÏity pro sady a vinice, prudké svahy a sruby jsou porostlé lesními porosty a nálety dfievin. hrany pozemkÛ jsou tvofieny hranicemi kultur a úãelov˘mi cestami. Jejich orientace je v˘raznû vertikální. Typick˘ je jednotn˘ horizont parku, ukonãen˘ akcentem zámku s vûÏí.
603
604
vegetaãní doprovod cest je tvofien alejemi ovocn˘ch dfievin (tfie‰nû, ofie‰áky). stavby jsou reprezentovány typickou zástavbou na terasách svahu (zámek, kostel) v barokním slohu, se star‰í renesanãní arkádovou terasou. Sídlo do svahu vystupuje jednofiadou, vrstevnicovou zástavbou podle silnice (vinné sklepy) mimo zámek jsou stavby maloobjemové (pÛdorys do 40 m2), sevfieného pÛdorysu, jednopodlaÏní se sedlovou, pfiíp. polovalbovou stfiechou (vÏdy mezi 35-45°), okapovû, ãastûji ‰títovû orientované, vÏdy pod hranou svahu. povrchy staveb zásadnû z hladk˘ch vápenn˘ch omítek, nûkdy s jednoduch˘m barokizujícím ‰tukem, krytina vÏdy pálená. pfied sklepy aleje vzrostl˘ch stromÛ, hlavnû ofie‰ákÛ, ka‰tanÛ a lip, sklepní fiady jsou vÏdy zapojeny vrstevnicovou liniovou zelení do krajiny typick˘m identifikaãním znakem je vlastní zámek s renesanãní lodÏií, kostel a vrstevnicová fiada vinn˘ch sklepu v poloze do dvou tfietin svahÛ. Doprovodné znaky: park a les na severním svahu mají vyhranûnû lesní prostfiedí se zapojen˘mi porosty, pouze u zámku je park rozvolnûn vinice jsou s jednotn˘m vysok˘m vedením a vût‰inou jsou i spoleãnû obhospodafiované, s fiádky po spádnici, sady polokmeny se zatravnûním a oran˘m mezifiadím. typické jsou antropogenní sruby ve svahu, odkr˘vající spra‰ové profily za stavbami, porostlé náletovou vegetaci. 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ: Oblast tvofií rozhraní dvou nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ. Pro oba celky má zásadní v˘znam jako hlavní dominanta. Z dálkov˘ch pohledÛ je rozhodující pÛsobení horní poloviny svahÛ. Dominanta zámku je zvlá‰È pÛsobivá od jihu, od v˘chodu a severu tomu nevhodnû brání náletové dfieviny. 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentujících danou oblast: Daná oblast krajinného rázu se jinde v ‰ir‰í oblasti nevyskytuje a je proto nutno ji pfiísnû chránit právû v fie‰eném území. 6. Rozãlenûní krajiny na základní krajináfiské celky: V fie‰eném území lze vymezit 10 základních krajináfisk˘ch celkÛ. Pût je men‰ích (cca 10 ha) a jsou polootevfiené a ohraniãené vrcholem hfiebene a v bocích vypukl˘mi svahy. Dva jsou malé (cca 2 ha), jsou uzavfiené a ohraniãeny jsou okraji zapojen˘ch dfievin parku a sadÛ. Tfii jsou rovnûÏ malé (do 1 ha), jsou otevfiené a otevírají se od zámku na jih, v˘chod a sever. 7. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovalosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu v nich: Z deseti ZKC mají 3 ZKC v˘jimeãnû dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz (prostory okolo zámku), 5 ZKC má dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz a 2 ZKC mají dochovan˘ krajinn˘ ráz jen ãásteãnû (okolí vodárny a velkoplo‰n˘ sad).
604
605
D. PLOCHÁ POLNÍ KRAJINA 1. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území a jeho typick˘ch ekosystémov˘ch reÏimÛ: Oblast je souãástí Lechovického bioregionu. Ten zabírá geomorfologick˘ celek Dyjsko-svrateck˘ úval, ov‰em bez ‰irok˘ch niv. Typická ãást bioregionu je tvofiena ‰tûrkov˘mi terasami s pokryvy spra‰í a mûlk˘mi údolími. Vegetace je tvofiena pfievaÏujícími subxerofilními doubravami a dubohabfiinami. V nivách jsou luhy a ol‰iny. V fie‰eném území je oblast tvofiena biochorou l.5.2.- velmi tepl˘ch ploch˘ch pahorkatin s ãernozemûmi. Charakterizují ji ploché spra‰ové plo‰iny s nadmofiskou v˘‰kou kolem 200 m, s velmi tepl˘m a such˘m klimatem s ãernozemními pÛdami na spra‰i, ãasto smyt˘mi vûtrnou a vodní erozí. 2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání území: Od pravûku osídlené území je ryze zemûdûlskou krajinou s vysokou intenzitou vyuÏití. Krajina byla vÏdy polní, se stfiídáním plodin v pravideln˘ch tratích s relativnû stejn˘mi, pfiíhodn˘mi pÛdními i sklonitostními podmínkami. V˘znamná vûtrná eroze, jejíÏ vliv narostl s velkov˘robními plochami monoplodin byla druhotnû ãásteãnû eliminována v˘sadbou systému vûtrolamÛ, které dnes k této krajinû neodmyslitelnû patfií. Lesní v˘roba je omezena na zmínûné vûtrolamy a nemá v území vliv, mimo uωí nivy DaníÏe, kde nastoupila hrabûcí baÏantnice, patrnû na místû stfiedovûkého rybníka. Jako baÏantnice je vyuÏívána i dnes. Koncentrované osídlení je reprezentováno zástavbou Jaroslavic v typické podzámecké poloze. Zástavba, pÛvodnû pfiízemní se zejména v centru obce zv˘‰ila s nov˘m v˘znamem sídla (soudní okres) v 19. stol. Tato vy‰‰í hladina zastavûní v centru obce byla v poslední dobû neorganicky doplnûna i na okrajích v˘stavbou bytovek a zemûdûlsk˘ch stfiedisek. Rozpt˘lené stavby v krajinû nikdy nebyly a jsou nevhodné. 3. Definice typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu: Typické znaky krajinného rázu jsou dále rozdûleny na hlavní a doprovodné. Hlavní typické znaky: pfieváÏná vût‰ina oblasti je tvofiena ornou pÛdou a zastavûn˘m územím sídla se zahradami a vinicemi. Sporadické je zastoupení sadÛ. v území není vyvinuto rozpt˘lené osídlení a nejsou ani samoty bloky orné pÛdy mají velkov˘robní mûfiítko a jsou vnitfinû ãlenûny na pásové dílce podle vlastnick˘ch a uÏivatelsk˘ch vztahÛ. Maximální pfiirozená velikost pozemkÛ by mûla b˘t 40 ha. PfievaÏovat by v‰ak mûla velikost okolo 20 ha. ‰ir‰í okolí obce je typické men‰í velikosti zemûdûlsk˘ch pozemkÛ a vût‰í pestrostí pûstovan˘ch plodin a kultur vãetnû sporadick˘ch fiádkÛ vinohradÛ a ovocn˘ch stromÛ, typické je vysoké zastoupení zeleniny. hrany pozemkÛ jsou vût‰inou tvofieny pouze zmûnou plodin, typické jsou i naorané travnaté mikroterasy, tvofiící v˘znamná refugia pro zvûfi v polích. Hranice po-
605
606
zemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny vûtrolamy, silnicemi a polními cestami s ovocn˘mi stromofiadími. na v˘znaãn˘ch bodech hran jsou solitérní skupiny lip a dubÛ, doprovázejících vût‰inou drobné sakrální stavby. vegetace hran je ve vûtrolamech tvofiena v‰emi etáÏemi porostÛ, nevhodné jsou cizokrajné dfieviny. Vegetaãní doprovod ostatních hran je tvofien travnat˘mi pásy se solitérními kefii, ãasto doprovázející aleje ovocn˘ch dfievin (jabloÀ, tfie‰eÀ, ofiech, ‰vestka). sídlo je vyvinuto v rovinû, se sloÏit˘m pÛdorysem (neovlivÀovan˘m reliéfem), vût‰inou jednopodlaÏním, ve stfiedu obce se zvedajícím aÏ do 4. podlaÏí. vzhledem k rovinatosti území se v˘znamnû uplatÀují v‰echny pfiev˘‰ené stavby. V˘znamné jsou i tvary a sklony stfiech, neboÈ obec hraje zásadní v˘znam v nadhledech se Zámeckého vrchu. zástavba je sevfiená, ulicová, tvofiená typick˘mi hákov˘mi pÛdorysy (a to i u vysok˘ch staveb!), stfiechy jsou sedlové, v˘jimeãnû u men‰ích staveb i pultové, se sklonem zásadnû mezi 35-45°, s pálenou krytinou. Doprovodné typické znaky: v krajinû jsou typické drobné zdûné stavby, zejména sakrální, v klasicizujícím stylu, podobnû jsou fie‰eny i trafostanice (vÏdy nejlépe zdûné) pluÏina byla pÛvodnû nepravá traÈová, postupnû v‰ak setfiena jednak pozemkovou reformou po odsunu NûmcÛ, jednak zcelováním pozemkÛ typologie staveb se odvíjí od hlinûného domu, povrchy jsou zásadnû s hladk˘mi omítkami, ãasto se ‰tukem, ovlivnûn˘mi barokem a klasicismem. typick˘m znakem jsou dálkové i interiérové pohledy na Zámeck˘ vrch se zámkem a kostelem, ale i pohledy na viniãné trati a fiadu vinn˘ch sklepÛ. 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ: Celá oblast je souãástí dvou nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ, jejichÏ spoleãná hranice probíhá zhruba po stát silnici na Kadolz. V˘chodní krajináfisk˘ celek je polootevfien˘, na severozápadû ohraniãen˘ dominantou Zámeckého vrchu. Západní krajináfisk˘ celek je rovnûÏ polootevfien˘, uzavfien˘ zámeck˘m vrchem na severu a ploch˘m hfibetem Jeãmeni‰tû na jihu. Osou tohoto celku je potok DaníÏ a jeho niva. z dálkov˘ch pohledÛ je zásadnû v˘znamné pÛsobení z nadhledu od zámku a Zámeckého vrchu. Klíãov˘m horizontem je právû Zámeck˘ vrch. 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentujících danou oblast: Daná oblast krajinného rázu je bûÏná v celé jihov˘chodní ãásti Znojemska. V fie‰eném území je za reprezentativní ãást moÏno povaÏovat jiÏní okraj obce a údolí DaníÏe nad obcí. Reprezentativní urbanistick˘ soubor se v Jaroslavicích nedochoval, typické soubory staveb v‰ak jsou navrhovány k pfiimûfiené ochranû. 6. Rozãlenûní krajiny na základní krajináfiské celky: V fie‰eném území lze vymezit 22 základních krajináfisk˘ch celkÛ. Osm je rozsáhl˘ch (cca po 100 ha), devût je stfiednû velk˘ch (cca 10 ha) a pût je mal˘ch (cca 1 - 5 ha).
606
607
ZKC jsou ohraniãeny vûtrolamy, cestami s alejemi a ve velk˘ch blocích i se zaoblen˘mi tvary reliéfu. ·est ZKC, sousedících se sídlem je ohraniãeno i zadními trakty staveb a zahradami. 9 ZKC je pohledovû uzavfien˘ch zbytek je více nebo ménû polootevfien˘ch. 7. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovalosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu v nich Z 22 ZKC mají 2 v˘jimeãnû dobfie zachovan˘ krajinn˘ ráz, dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz má 6 ZKC, jen ãásteãnû dochovan˘ krajinn˘ ráz má 13 ZKC a 1 (u zem. stfiediska) má dochovan˘ krajinn˘ ráz jen málo.
E. PLOCHÁ KRAJINA SE ZA¤ÍZNUT¯MI ÚDOLÍMI 1. Vyhodnocení pfiírodních podmínek území a jeho typick˘ch ekosystémov˘ch reÏimÛ: Oblast je souãástí Lechovického bioregionu. Typická ãást bioregionu je tvofiena ‰tûrkov˘mi terasami s pokryvy spra‰í a mûlk˘mi údolími. Od pfiedchozí oblasti kraj. rázu se li‰í pouze vy‰‰í polohou terénu nad místní erozní bází (údolí DaníÏe), která vyvolala zpûtnou erozi pfiítokÛ. DÛsledkem pak byl vznik krátk˘ch zahlouben˘ch údolí se znaãn˘m spádem údolnice a s krátk˘mi strm˘mi svahy, jejichÏ vyuÏití vzhledem ke znaãné potenciální vodní erozi nejlépe vyhovují vinice. Vegetace je tvofiena pfievaÏujícími subxerofilními doubravami a dubohabfiinami. V nivách jsou luhy a ol‰iny. V fie‰eném území je oblast tvofiena biochorou 1.5.3. – velmi tepl˘ch ãlenit˘ch pahorkatin s ãernozemûmi. Zahrnuje plo‰nû relativnû ménû rozlehlé segmenty ãlenitûj‰ího pahorkatinného reliefu s nadmofisk˘mi v˘‰kami aÏ 300 m. Velmi teplé a suché klima a hydrick˘ reÏim pÛd je extrémnûj‰í, neboÈ ze spra‰ov˘ch pfiíkrovÛ vystupují ãasto na povrch ‰tûrkopískové a písãité neogenní sedimenty, vût‰inou silnû vápnité. Pfiedev‰ím na slunn˘ch svazích extrémnû suché a teplé mezoklima. 2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání území Od pravûku osídlené území je ryze zemûdûlskou krajinou s vysokou intenzitou vyuÏití. Krajina byla pfiedev‰ím polní, ve svazích s vinicemi na pÛdnû i klimaticky pfiíhodn˘ch tratích. Extrémnûj‰í svahy jsou dnes zãásti terasovány, vût‰inou v‰ak opu‰tûny jako typická stepní lada. Lesní porosty jsou sporadické, vût‰inou na vlhãích dnech údolí a jsou bez hospodáfiského v˘znamu. Stavby v území nejsou. 3. Definice typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu: Hlavní typické znaky: krajina je rovinatá, otevfiená do dálky, akcentovaná zpûtnû zafiíznut˘mi údolími. Hfibety jsou velmi ploché a vût‰inou holé. Údolí ãasto vytváfií typické krajinné amfiteátry, orientované k jihu.
607
608
Plo‰iny jsou zcela zornûny, svahy vãetnû mírn˘ch jsou prvotfiídními viniãními tratûmi. Na extrémních stanovi‰tích jsou druhotnû vyvinuta stepní lada. Men‰í listnaté lesní porosty jsou pouze v údolích, na vlhãích stanovi‰tích Území je vrstevnicovû ãlenûno do jednoho aÏ dvou v˘razn˘ch blokov˘ch pásÛ, vnitfinû ãlenûn˘ch po spádnici. Mûfiítko ploch je spí‰e malov˘robní, velikost pozemkÛ se pohybuje do pûti ha. Pouze zarovnané plo‰iny jsou vût‰í. Hrany jsou v obou smûrech tvofieny vût‰ími ãi men‰ími mezemi, místy nevhodnû nahrazen˘mi nov˘mi terasami. Oboustranné meze doprovází i polní cesty. V˘jimeãnû jsou hrany tvofieny okraji lesních remízkÛ. Hrany jsou doprovázeny travnatobylinn˘mi spoleãenstvy v˘raznû xerotermofilními, s nezapojen˘m doprovodem kefiÛ. Stromy jsou v˘jimeãnû (lípy, ofiechy, v niv˘ch vrby) a mají charakter solitérÛ. Typické jsou drobné sakrální stavby - kapliãky, kfiíÏe a boÏí muka. VÏdy zdûné, v klasicizujících formách. Jiné formy staveb jsou zcela nepfiípustné. Typické jsou vût‰í plochy stepních lad, které v celkovém obraze této krajiny hrají zásadní v˘znam Doprovodné typické znaky: PluÏina je nepravá traÈová, dodnes ãásteãnû zachovaná Sídla ani samoty se v území nevyskytují Krajina byla vÏdy velmi peãlivû upravená, bez nevyuÏívan˘ch ploch, náletÛ dfievin a plevelÛ, coÏ se zmûnilo po v˘mûnû obyvatelstva. Mírn˘ nádech nostalgické opu‰tûnosti se v‰ak jiÏ stal jejím trval˘m atributem. 4. Vymezení nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ: Celá oblast je souãástí dvou nadfiazen˘ch krajináfisk˘ch celkÛ, pro které vytváfií základní (i kdyÏ nev˘razn˘) pfiedûlov˘ horizont. 5. PfiedbûÏné vymezení prostorÛ reprezentujících danou oblast: Daná oblast krajinného rázu je v˘jimeãná, její nejv˘znamnûj‰í ãást v‰ak leÏí západnû od fie‰eného území. Tento typ je ov‰em krajináfisky velmi cenn˘ pro celou jihov˘chodní ãást znojemska. V fie‰eném území je za reprezentativní ãást nutno povaÏovat vût‰inu území. 6. Rozãlenûní krajiny na základní krajináfiské celky V fie‰eném území lze vymezit 10 základních krajináfisk˘ch celkÛ. Jeden je rozsáhlej‰í (cca 20 ha) a je ohraniãen vûtrolamem, cestou s doprovodn˘mi dfievinami a vypoukl˘m reliefem, ostatní jsou malé (cca 3 – 5 ha) a jsou ohraniãeny terénními zlomy a mezemi a lesními okraji. 5 ZKC na vrcholov˘ch stanovi‰tích je polootevfien˘ch, 5 ZKC v údolí je uzavfien˘ch. 7. Vyhodnocení jednotliv˘ch celkÛ z hlediska míry dochovalosti typick˘ch znakÛ krajinného rázu v nich Z 10 ZKC mají 3 v˘jimeãnû dobfie zachovan˘ krajinn˘ ráz, dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz má 5 ZKC, jen ãásteãnû dochovan˘ krajinn˘ ráz mají 2 ZKC.
608
609
6. Návrh urbanistické koncepce Urbanistická koncepce je zaloÏena na tûchto základních zásadách: 1. Prioritou koncepce fie‰ení je udrÏení obytného charakteru obce a krajiny s maximální podporou sobûstaãností obce v rámci jejího katastrálního území v oblasti pracovních pfiíleÏitostí, zdrojÛ, základní obãanské vybavenosti a základních rekreaãních a sportovních moÏností. 2. Sídlo mûlo v minulosti dvojnásobn˘ poãet obyvatel na témûfi stejné plo‰e. Respektování stávajícího pÛdorysu sídla je proto mimo ucelená rozvojová území prioritou. V první fiadû musí b˘t vyuÏity stávající rezervy v sídle. 3. Celé katastrální území je rozdûleno na zastavitelné (urbanizované) a nezastavitelné (pfiírodní) území. Tyto jsou dále rozdûleny do funkãních (zastav. území) a regulaãních krajinn˘ch (nezastavitelné území) zón, jejich regulaãní podmínky udávají moÏnosti vyuÏití lokalit. 4. Novû navrÏené rozsáhlé plochy pro novou obytnou zástavbu jsou pfiipraveny k otevfiení pouze v pfiípadû, Ïe budou zainvestovány a realizovány naráz. Pro bûÏné individuální potfieby jsou urãeny stavební proluky a teprve po jejich vyãerpání lze otevfiít jednu z lokalit koncentrované v˘stavby. Lokalita „V zahradnictví“ je urãena jako rezerva pro pfiípad vstupu silného investora, ãi zv˘hodnûní bydlení na státní pÛdû. 5. Rozvojové plochy pro v˘robu, charakterem zásadnû nepfiípustnou v obytn˘ch zónách obce (nebo její blízkosti), jsou vytyãeny ve v˘chodní ãásti v prostorech u stávajících zemûdûlsk˘ch stfiedisek. Lokalitu „U celnice“ lze otevfiít pouze v pfiípadû, Ïe se objeví investor, jehoÏ prostorové nároky jsou natolik velké, Ïe je ostatní lokality neuspokojí. 6. Západní ãást fie‰eného území je natolik cenná svou obytností a dochovan˘m krajinn˘m rázem, Ïe je zafiazena do zón zv˘‰ené péãe o krajinu. Ochrana a zv˘‰ení obytnosti krajiny je jednou z nejv˘znamnûj‰ích podmínek rozvoje sídla v oblasti bydlení, rekreace a cestovního ruchu. 7. Dopravní fie‰ení vychází z priority zachování stávajících tras, na nûÏ jiÏ jsou navázány sluÏby a podnikatelské aktivity. Vymístûní tranzitní dopravy ze sídla by znamenalo v˘znamné ochuzení podnikatelsk˘ch moÏností obãanÛ. 8. Vodní hospodáfiství pfiedev‰ím zabezpeãuje dostatek vody pro sídlo i zemûdûlství (závlahy) a dále se snaÏí zv˘‰it retenãní schopnosti krajiny a pfiírodní hodnoty vodních tokÛ, vãetnû obãasn˘ch. Podél vodních tokÛ je vymezena územní rezerva pro jejich revitalizaci. Tato rezerva zabezpeãí dostateãn˘ prostor pro v˘sadbu dfievinné zelenû podél tokÛ, které jsou souãástí územního systému ekologické stability. 9. Zásobování oblasti energiemi je dostateãnû zabezpeãeno elektrickou energií a plynem. 10. OhroÏení pozemkÛ vûtrnou erozí fie‰í územní plán zahu‰tûním v˘sadby zelenû podél cest, vodních tokÛ a pfiirozen˘ch linií v krajinû. Z hlediska základních funkci je zájmové území rozdûleno na území zastavitelné a nezastavitelné.
609
610
Zastavitelné území je ta ãást krajiny, kde je pfiípustné stavût rÛzné nadzemní stavby. V nezastavitelném území brání v˘stavbû nadzemních staveb jiné, celospoleãenské zájmy, zejména ochrany sloÏek Ïivotního prostfiedí (nerostÛ, pÛdy, vody, vzduchu a Ïiv˘ch organismÛ a ekosystémÛ). Zásadní roli zde hraje i ochrana krajinného rázu. V nezastavitelném území lze stavût pouze ty nadzemní stavby, které jsou provoznû nezbytné pro vyuÏívání dan˘ch pfiírodních zdrojÛ krajiny (a nelze-li jejich vyuÏívání zajistit jinak). Zásady uspofiádání zastavitelného území jsou zformulovány ve tfiech rovinách, jeÏ jsou vzájemnû propojeny a tvofií nedílné souãásti jednoho celku. Regulace zastavitelného území jsou definovány ve: funkãních zónách stavebnû prostorov˘ch regulativech ochrann˘ch pásmech Zásady vyuÏívání nezastavitelného území jsou podrobnûji definovány: krajinn˘mi regulaãními zónami regulativy zón zv˘‰ené péãe o krajinu reÏimy vyuÏívání ochrann˘ch pásem a chránûn˘ch území, stanoven˘ch podle zvlá‰tních pfiedpisÛ 7.2. Funkãní ãlenûní nezastavitelného území Krajinné regulaãní zóny V fie‰eném, nezastavitelném území je vymezeno 12 krajinn˘ch regulaãních zón. Regulace v nich stanovené mají zabezpeãit nenaru‰ování vefiejn˘ch zájmÛ v daném území. Jejich stanovení se odvíjí zejména od zájmÛ obecné ochrany pfiírody a krajiny. Ostatní zájmy jsou buì chránûny v rámci vlastních ochrann˘ch reÏimÛ (a jejich platnost není krajinn˘mi regulaãními zónami dotãena), nebo mají charakter skupinov˘ch zájmÛ, které budou v rámcích dan˘ch krajinn˘mi regulaãními zónami fie‰eny v projektech pozemkov˘ch úprav ãi lesních hospodáfisk˘ch plánech. Oblasti specifick˘ch regulací v sídle: Ve v˘krese regulací jsou vyznaãeny tfii oblasti specifick˘ch regulací, které nad rámec regulací vyznaãen˘ch ve v˘krese stanovují nûkteré dal‰í poÏadavky na v˘stavbu. Oblast A - Specifické urbanistické regulace - jde o centrální obecní prostor, kter˘ je nutno dofie‰it v detailu speciální urbanistickou studií. Do doby schválení studie je povolení stavby v této oblasti podmínûno zpracováním odborného urbanistického posudku na tuto stavbu. Oblast B - Specifické památkové regulace - je tvofiena parkem a zámkem, které jsou památkovû chránûny a jakékoliv úpravy v nich podléhají schválení orgánem památkové péãe. Oblast C - Specifické krajináfiské regulace –je tvofiena polohami, které se zásadní mûrou podílí na pÛsobení zámeckého kopce z dálkov˘ch pohledÛ a v˘stavba v nich se musí fiídit tûmito hledisky. V této oblasti je závazné respektování v‰ech typick˘ch znakÛ krajinného rázu pro danou oblast.
610
611
Seznam krajinn˘ch regulaãních zón a regulace v nich stanovené. Zákazy ãinností Zákaz: hnojení a jiného umûlého obohacování Ïivinami hnojení nad technologické minimum hnojení prÛmyslov˘mi hnojivy pouÏívání biocidÛ mimo stavy ohroÏení zmûn zemûd. kultur mimo zatravnûní zmûn zemûd. kultur mimo zatravnûní ãi zalesnûní zmûn ve struktufie a zastoupení kultur (mimo potfieby o.p.) roz‰ifiování ploch bezlesí holoseãné formy lesního hospodafiení zfiizování uznan˘ch obor a baÏantnic ru‰ení dochovan˘ch typ. znakÛ krajin. rázu zmûn nerespektujících hlavní typ. znaky krajinného rázu zmûn nerespektujících v‰echny typ. znaky krajinného rázu ãinností zhor‰ujících erozi a statickou stabilitu lesa terénních úprav mimo potfieby ochrany pfiírody terasování a jin˘ch velk˘ch terénních úprav Pro pfiírodu nepfiízniv˘ch zmûn hydrologického reÏimu oplocování vût‰ích pozemkov˘ch celkÛ ru‰ení cest a zcelování pozemkÛ tûÏby nerostn˘ch surovin povrchové tûÏby nerostn˘ch surovin v˘stavby v‰ech objektÛ a zafiízení v˘stavby mimo provozní objekty nezbytné pro vyuÏití daného území zfiizování zdrojÛ ohroÏení Ïivotního prostfiedí v˘stavby obytn˘ch zafiízení v˘stavby rekreaãních objektÛ a zafiízení vázaného CR v˘stavby lÛÏkov˘ch rekreaãních zafiízení v˘stavby nadzemních objektÛ v˘stavby nad 1. nadz. podlaÏí v˘stavby objektÛ s jin˘m sklonem stfiech neÏ 35° - 45° v˘stavby objektÛ s jin˘mi neÏ sedlov˘mi stfiechami provozování skládek odpadÛ vná‰ení geogr. nepÛv. rostlin a povinnost jejich likvidace vná‰ení geograficky nepÛv. volnû Ïijících druhÛ hluãn˘ch provozÛ a ãinností v˘stavby rekreaãních objektÛ a zafiízení v˘stavby mimo zafiízení âOV a regulaãní stanice plynu
1
2 _
3
Rámcová regulaãní zóna 4 5 6 7 8 9 10 11
_
_
_
_
_ _
_
_
_
_
_
_ _ _
_ _ _
_ _ _
12
_ _ _
_ _
_
_
_
_ _
_ _
_
_ _
_ _ _
_
_
_
_
_ _
_
_ _
_ _
_
_
_ _
_
_
_
_
_
_
_ _
_
_ _
_
_ _ _ _ _
_
_ _
_ _
_ _
_ _ _
_ _
_ _ _
_ _
_
_
_
_
_ _
_
_
_
_ _ _
_ _
_ _
_
_ _
_
_
_
_
_
_
_
_ _ _
_ _ _
_
_
_
_ _ _
_
_ _ _
_
_ _ _
_
_
_
_
_
_
5
6
7
8
9
10 11
12
_
_
_
_
_ _ _
_ _ _
_
_ _
1
_ _ _
_ _
_ _
_ _
_ _ _
_
_
2
3
_ 4
_
_
611
612
Mapa krajinného rázu Jaroslavic
612
613
10. 2. 2 ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU URBANISTICKÁ STUDIE POMORAVÍ Pofiizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj âR Zpracovatel: LÖW & spol., s.r.o., Brno BRNO, âERVEN 1998 Celkov˘ obsah práce:
A. PRÒVODNÍ ZPRÁVA 1. Základní údaje, zpÛsob zpracování 2. Charakteristika území 2.1. Pfiírodní podmínky a jejich souãasné vyuÏití 2.2. Socioekonomické podmínky a jejich souãasn˘ rozvoj 3. Koncepce fie‰ení území 3.1. Základní v˘chodiska 3.2. Koncepce fie‰ení 4. Obyvatelstvo a návrh sídelní struktury 4.1. Obyvatelstvo a jeho v˘voj 4.2. Bydlení a obãanská vybavenost 5. Hospodáfiství 5.1. PrÛmyslová v˘roba a tûÏba nerostn˘ch surovin 5.2. Zemûdûlství 5.3. Lesní hospodáfiství 6. Rekreace, lázeÀství a cestovní ruch 6.1. Územní podmínky a v˘chodiska pro rekreaci a cestovní ruch 6.2. Návrh vyuÏití pro rekreaci a cestovní ruch 6.3. LázeÀství 7. Vodní hospodáfiství 7.1. Zásobování pitnou vodou 7.2. Vodní zdroje 7.3. Technické fie‰ení zásobování vodou 7.4. Odvádûní a zne‰kodnûní odpadních vod 7.5. Odtokové pomûry 8. Doprava a dopravní zafiízení 8.1. Pfiepravní vztahy 8.2. Îelezniãní doprava 8.3. Silniãní doprava 8.4. Letecká doprava 8.5. Vodní doprava 8.6. Nekonvenãní druhy dopravy 8.7. Pû‰í a cyklistická doprava 9. Energetika a spoje
613
614
9.1. Zásobování el. energií 9.2. Zásobování plynem 9.3. Zásobování teplem 9.4. Telekomunikace a radiokomunikace 10. Odpady 10.1. Odpad z obcí 10.2. Ostatní odpady 10.3. Zafiízení k likvidaci odpadu 10.4. Návrh fie‰ení odpadového hospodáfiství 11. Hygiena prostfiedí 12. Ochrana pfiírody a krajiny 12.1. Charakteristika pfiírodních podmínek 12.2. Zvlá‰È chránûná území pfiírody 12.3. Územní systém ekologické stability 12.4. Ochrana kulturních hodnot a krajinného rázu
B. OCHRANA PÒDNÍHO FONDU
Vybrané kapitoly související s krajinn˘m rázem a jeho ochranou: 1. Základní údaje, zpÛsob zpracování: ZPÒSOB ¤E·ENÍ URBANISTICKÉ STUDIE PfiestoÏe je tento dokument zpracován jako urbanistická studie a má tedy pouze doporuãující charakter, navrhujeme jeho ãlenûní na závaznou a smûrnou ãást, s tím, Ïe "závazné" návrhy jsou zpracovatelem doporuãeny k zapracování do stávajících ÚPD VÚC Zlínské a Olomoucké aglomerace jako zmûny. Urbanistická studie se zamûfiuje pfiedev‰ím na dva základní aspekty fie‰ení: 1) Aktivní návrhy zafiazuje do závazné ãásti pouze v pfiípadû, Ïe jde o jednoznaãnû regionálnû limitující rozhodnutí, hájené zvlá‰tními celostátními pfiedpisy, nebo jde o nadmístní transportní systémy socioekonomické (doprava, inÏ. sítû) ãi pfiírodní (hranice navrÏeného pfiírodního parku, krajinné památkové zóny, organizace odtokov˘ch pomûrÛ, protipovodÀová ochrana,ÚSES). Ostatní aktivní návrhy mají povahu doporuãení. 2) V˘znamnou ãástí návrhu je pasivní regulace územního v˘voje pomocí územních regulativÛ a limitÛ. Za pfiedmût regulace jsou pfiitom vybrány zásadnû ty ãinnosti, které se mohou dot˘kat celospoleãensk˘ch a regionálních zájmÛ na poli ochrany Ïivotního prostfiedí vãetnû obytnosti krajiny, zájmÛ kulturních a zájmÛ ochrany vyuÏívacích územních pfiedpokladÛ. Rámcové regulace tedy pouze vymezují rámec vyuÏívání území tam, kde je ochrann˘ reÏim stanoven obecnû a ostatní regulativy a limity ponechávají na obecní úrovni, vyjádfiené v ÚPD obcí a ve zvlá‰tních pfiedpisech. Území sídel je ponecháno na regulacích místní úrovnû v ÚPD obcí. ¤e‰ení se tedy zamûfiuje na fie-
614
615
‰ení problematiky regionálnû a nadregionálnû v˘znamné, které by se v souãasn˘ch podmínkách mohlo stát závaznou ãástí ãi dokonce vefiejnû prospû‰n˘mi stavbami.
2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
VYMEZENÍ ¤E·ENÉHO ÚZEMÍ ¤e‰ené území se rozkládá v okresech Olomouc, Pfierov, Prostûjov, KromûfiíÏ a Zlín. ¤e‰ené území má rozlohu 56.820 ha, v roce 1991 zde Ïilo 115.558 obyvatel. Je vymezeno správními územími tûchto obcí a mûst: na okr. Olomouc: Blatec, Dub n. M., Grygov, Charváty, KrãmaÀ, Majetín, Velk˘ T˘nec a Vûrovany na okr. Pfierov: Brodek u Pfier., Citov, Císafiov, âelechovice, Kokory, Kojetín, Lobodice, Luková, Nele‰ovice, Oplocany, Polkovice, ¤ikovice,Tovaãov, Troubky a Uhfiiãice na okr. Prostûjov: IvaÀ, Klenovice n.H., Klopotovice a Obûdkovice na okr. KromûfiíÏ: Bûlov, Bezmûrov, Bfiest, Hulín, Chropynû, Jarohnûvice, KromûfiíÏ, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lutopecny, Pravãice, Rataje, Ska‰tice, StfiíÏovice, Záfiíãí a Îalkovice na okr. Zlín: Halenkovice, Machová, Napajedla, Oldfiichovice, Otrokovice, Pohofielice, Spytihnûv, Tlumaãov a Îlutava
2.1. P¤ÍRODNÍ PODMÍNKY A JEJICH SOUâASNÉ VYUÎITÍ Z hlediska pfiírodních pomûrÛ lze území rozãlenit do 18 pfiírodních celkÛ, v nichÏ se jednotlivé pfiírodní podmínky vyskytují v urãit˘ch typick˘ch kombinacích. Jim odpovídají urãité typické zpÛsoby vyuÏití a od nich se odvíjí i urãitá typická kulturnost krajiny. Tyto vyuÏíváním získané vlastnosti krajiny dále rozãleÀují pfiírodní celky na 36 krajinn˘ch oblastí. Jim odpovídají i urãité oblasti krajinného rázu. Krajinné oblasti jsou pro zpracovatele urbanistické studie hlavní syntetickou jednotkou, vyjadfiující jednotu pfiírodních podmínek (primární krajinná struktura), zpÛsobÛ jejich vyuÏívání (sekundární krajinná struktura) a kulturního projevu od nich se odvíjejícího (terciální krajinná struktura). Pfiírodní vlastnosti jednotliv˘ch celkÛ se stejn˘mi charakteristikami krajinného rázu jsou uvedeny dále, vãetnû vhodnosti pro vyuÏívání prvov˘robou. V fie‰eném území byly vyli‰eny tyto pfiírodní oblasti: A.1 - Dolní pomoraví A.2 - Stfiední pomoraví B.1 - Plo‰iny úpatní ãernozemní B.2 - Plo‰iny náplavov˘ch kuÏelÛ B.3 - Plo‰iny ãernozemní a pahorkatiny neogenní ãernozemi C.1 - Pahorkatiny neogenní ãernozemní C.2 - Pahorkatiny neogenní hnûdozemní
615
616
C.3 - âlenité pahorkatiny neogenní C.x. Neogénní úpatní pahorky hnûdozemní C.4 - Paleogenní úpatní pahorkatiny C.5 - âlenité pahorkatiny na vnûj‰ím fly‰i C.6 - âlenité pahorkatiny na magurském fly‰i C.7 - Pahorkatiny âeské vysoãiny D.1 - Spra‰ové paleogenní ploché vrchoviny D.2 - Paleogenní ploché vrchoviny X.1 - Pahorkatinné sníÏeniny X.2 - Izolované paleogenní vyv˘‰eniny X.3 - Brány modelované v paleogenních horninách
KRAJINNÉ OBLASTI ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A JEJICH P¤ÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY: KRAJINNÁ OBLAST â. 1 - NAPAJEDELSKÁ BRÁNA (Pfiírodní oblast X.3- Brány modelované v paleogenních horninách) Tato jednotka je charakteristická kombinací morfologicky v˘razn˘ch zlomov˘ch svahÛ na fly‰ov˘ch horninách paleogénu a zúÏené nivy Moravy, kterou tyto svahy z obou stran svírají. Hnûdozemû a hnûdé pÛdy, jejichÏ vzájemná kombinace pokr˘vá strmé, pfieváÏnû odlesnûné svahy, jsou vystaveny silné vodní erozi. Dno údolí pokr˘vají typické fluvisoly na stfiednû tûÏk˘ch aÏ lehãích nivních sedimentech. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch i lesních pÛd je spí‰e nadprÛmûrn˘, pfiekáÏkou intenzivního vyuÏívání území v‰ak vÏdy byla znaãná ãlenitost reliéfu. Poskytují stanovi‰tû bukov˘m doubravám, ve strÏích s pfiímûsí ptaãího zobu a javoru s potenciálními spoleãenstvy jilmov˘ch a dubov˘ch jasenin. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je nadprÛmûrn˘. Podnebí je teplé (roãní teplota 8-9oC), vláhovû normální (600-650mm roãních sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 14,5-15,5oC, trváním období plné vegetace kolem 170 dnÛ, sumou teplot nad 10oC 2500-2800oC. Území má loÏiska cihláfisk˘ch surovin. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 2 - SPYTIHNùVSKÁ NIVA (Pfiírodní oblast A.1- Dolní pomoraví) ·iroká niva Moravy pod Napajedelskou bránou (vesmûs do 200m), pfiechází smûrem do pahorkatiny do proluviálních a fluviálních plo‰in. Terén akumulaãní roviny je ãlenûn hrúdy a depresemi (hl. mrtv˘mi rameny) s mokfiady, pfii okrajích pfiechází do níÏinné pahorkatiny. Není ohroÏen vodní erozí, riziko vûtrné eroze je v‰ak nezanedbatelné a zejména v souvislosti s regulací fieky, vysou‰ením nivy a úbytkem travních porostÛ byla nûkdej‰í potenciální hrozba Hydromorfní pÛdy stfiednû tûÏké, místy tûÏké, pfii okrajích s pfiechody k pÛdám semihydromorfním, se vy-
616
617
znaãují v˘raznû nadprÛmûrn˘m produkãním potenciálem pro zemûdûlství i lesnictví, ãasto v‰ak téÏ uléhavavostí se sklonem k hutnûní. Potenciální spoleãenstva fiadíme k jilmov˘m jaseninám (historicky téÏ k jasanov˘m doubravám) 1. vegetaãního stupnû (s úãastí jasanu úzkolistého), okraje území, zasahující do oblasti terestrick˘ch pÛd, by zaujaly bukové doubravy. Podnebí je velmi teplé (roãní teplota kolem 9°C), suché (kolem 600mm roãních sráÏek), s vy‰‰ím sluneãním svitem (pfies 1900 h), teplotou vegetaãního období kolem 15,5°C, sumou teplot nad 10°C kolem 2800°C. Období plné vegetace trvá vût‰inou kolem 175 dnÛ. ReÏim minimálních teplot je díky lep‰ímu provûtrávání pfiíznivûj‰í neÏ v oblasti A 2 (prÛmûrná roãní minima jsou zpravidla o jeden aÏ dva stupnû vy‰‰í neÏ v Hornomoravském úvalu). Hlavní nerostné bohatství pfiedstavují akumulace ‰tûrkopískÛ. Území je zvodnûno s pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství prÛlinov˘ch podzemních vod hydrologicky spojit˘ch s povrchov˘mi toky. KRAJINNÁ OBLAST â. 3 - VELEHRADSKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.2 - Pahorkatiny neogenní hnûdozemní) Ploch˘ reliéf tvofien˘ táhl˘mi rozvodn˘mi hfibety a mûlk˘mi údolími, silnû ohroÏen˘ vodní erozí, se svahy místy rozãlenûn˘mi hustou sítí strÏí, dobfie aÏ hÛfie mechanizaãnû dostupn˘, pfiechází smûrem k nivû Moravy do proluviálních a fluviálních plo‰in, silnû ohroÏen˘ch vûtrnou erozí, bez nebezpeãí vodní eroze a sesuvÛ. Pfievládají hnûdozemû, ãasto erodované, s nadprÛmûrn˘m aÏ v˘raznû nadprÛmûrn˘m produkãním potenciálem, pfii jv. okraji se stfiídají hnûdozemû, písãité hnûdé pÛdy, místy ãernozemû a ãernice. Území je v podstatû bezlesé, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘. Dominujícím typem potenciální vegetace jsou typické bukové doubravy, v úpadech a strÏích s pfiímûsí ptaãího zobu a javoru, resp. lípy, podél vodních tokÛ jasanové ol‰iny a jilmové jaseniny. Do sz. okraje jiÏ zasahuje 3.v.s. s dubov˘mi buãinami. Podnebí je teplé (roãní teplota 8,5-9°C), mírnû suché (kolem 600mm sráÏek roãnû), s del‰ím sluneãním svitem, teplotou vegetaãního období 14,5-nad 15,5°C, sumou teplot nad 10°C pfies 2500-2800°C. Období plné vegetace trvá 165 -175 dnÛ. Pfii jv. okraji je klima velmi teplé (roãní teplota nad 9°C, suma teplot nad 10°C nad 2800°C). Surovinové bohatství chybí, akumulace hlín pro cihláfiské vyuÏití nejsou ekonomicky zajímavé. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 4 - HALENKOVICKÉ PASEKY (Pfiírodní oblast D.1- Spra‰ové paleogenní ploché vrchoviny) ·iroké plo‰iny rozvodn˘ch hfibetÛ spadají táhl˘mi mírn˘mi aÏ krat‰ímní pfiíkr˘mi svahy do rÛznou mûrou zahlouben˘ch údolí. Reliéf budovan˘ paleogénními sedimenty magurského fly‰e je silnû náchyln˘ k tvorbû sesuvÛ, silnû ohroÏen vodní erozí. Na zarovnan˘ch plo‰inách a mírn˘ch svazích pfievaÏují hnûdozemû, jinde erodované hnûdozemû a hnûdé pÛdy. PrÛmûrn˘ produkãní potenciál celku je dán kontrastním uspofiádáním ploch produkãního potenciálu od nejniωího aÏ po nejvy‰‰í. Pro-
617
618
dukãní potenciál pÛd lesních je mírnû nadprÛmûrn˘, zemûdûlsk˘ch mírnû podprÛmûrn˘ aÏ mírnû nadprÛmûrn˘ (kontrastní uspofiádání plo‰in a údolních svahÛ). Skuteãnost, Ïe území leÏí na hranici 2. a 3. vegetaãního stupnû, je urãující pro mozaiku a prolínání potenciálních spoleãenstev bukov˘ch doubrav a dubov˘ch buãin. Podnebí pfieváÏnû teplé (aÏ mírnû teplé), roãní teplotou 8-8,5°C, mírnû vlhké (kolem 650 mm sráÏek), s normálním aÏ del‰ím sluneãním svitem, teplotou vegetaãního období 14-15°C, trváním období plné vegetace 160-170 dnÛ, sumou teplot nad 10°C vesmûs 2500 aÏ 2600°C. Území nemá zvlá‰tní surovinové zdroje. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 5 - HALENKOVICKÁ VRCHOVINA (pfiírodní oblast D.1 - Spra‰ové paleogenní ploché vrchoviny) ·iroké plo‰iny rozvodn˘ch hfibetÛ spadají táhl˘mi mírn˘mi aÏ krat‰ími pfiíkr˘mi svahy do rÛznou mûrou zahlouben˘ch údolí. Reliéf budovan˘ paleogénními sedimenty magurského fly‰e je silnû náchyln˘ k tvorbû sesuvÛ, silnû ohroÏen vodní erozí. Na zarovnan˘ch plo‰inách a mírn˘ch svazích pfievaÏují hnûdozemû, jinde erodované hnûdozemû a hnûdé pÛdy. PrÛmûrn˘ produkãní potenciál celku je dán kontrastním uspofiádáním ploch produkãního potenciálu od nejniωího aÏ po nejvy‰‰í. Produkãní potenciál pÛd lesních je mírnû nadprÛmûrn˘, zemûdûlsk˘ch mírnû podprÛmûrn˘ aÏ mírnû nadprÛmûrn˘ (kontrastní uspofiádání plo‰in a údolních svahÛ). Skuteãnost, Ïe území leÏí na hranici 2. a 3. vegetaãního stupnû, je urãující pro mozaiku a prolínání potenciálních spoleãenstev bukov˘ch doubrav a dubov˘ch buãin. Podnebí pfieváÏnû teplé (aÏ mírnû teplé), roãní teplotou 8-8,5°C, mírnû vlhké (kolem 650 mm sráÏek), s normálním aÏ del‰ím sluneãním svitem, teplotou vegetaãního období 14-15°C, trváním období plné vegetace 160-170 dnÛ, sumou teplot nad 10°C vesmûs 2500 aÏ 2600°C. Území nemá zvlá‰tní surovinové zdroje. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 6 - KOSTELANSKÁ VRCHOVINA (Pfiírodní oblast D.2 - Paleogenní ploché vrchoviny) ·iroce zaoblené hfibety s rozvodn˘mi plo‰inami spadají pomûrnû strm˘mi svahy do krátk˘ch, boãních údolí rychle se zahlubujících smûrem k hloubûji zafiezan˘m hlavním údolím. Svahy jsou silnû ohroÏené vodní erozí a sesuvy. PfievaÏují hnûdé pÛdy, na plo‰inách ménû ohroÏovan˘ch erozí místy ilimerizované pÛdy, produkãní potenciál pÛd odlesnûn˘ch enkláv je podprÛmûrn˘, potenciál lesních pÛd v‰ak nadprÛmûrn˘. V jednotce dominuje 3.v.s. s potenciálními spoleãenstvy pfieváÏnû typick˘ch dubov˘ch buãin. Klima je pfieváÏnû mírnû teplé (roãní teplota k 7,5 -8,5°C), vlhké (kolem 700mm sráÏek za rok), s teplotou vegetaãního období 13,5-14,5°C, délkou období plné vegetace 155-165 dnÛ, sumou teplot nad 10°C 2300-nad2500°C. V území se nacházejí loÏiska stavebního kamene.
618
619
PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 7 - OTROKOVICKÁ NIVA (Pfiírodní oblast A.2 - Stfiední pomoraví) Niva a nízké terasy Moravy a pfiítokÛ nad Napajedelskou bránou (180-220m), ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. Vût‰inou jsou málo ohroÏeny vûtrnou erozí, bez ohroÏení erozí vodní, terén mechanizaãnû snadno dostupn˘. Vodní toky jsou aÏ na v˘jimky kanalizovány. Niva je místy antropogennû silnû pfiemodelována tûÏbou ‰tûrkopískÛ a v˘stavbou sídel. Ojedinûle jsou v nivû rybníky. PÛdní pokryv tvofií hydromorfní pÛdy rÛzné zrnitosti, v˘raznû nadprÛmûrného produkãního potenciálu v zemûdûlství i v lesnictví, ãasto v‰ak vys˘chavé ãi naopak se sklony k pfiemokfiení a hutnûní, v ojedinûl˘ch depresích zamokfiené. Na nich nacházejí svá stanovi‰tû potenciální spoleãenstva jilmové jaseniny a dubové jaseniny s dubem letním. Podnebí je teplé (roãní teplota 8,5-pod 9°C), mírnû suché (kolem 600mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 15°C a více, trváním období plné vegetace pfies 170 dnÛ (max. 172) a sumou teplot nad 10°C pfies 2650°C, s mírn˘mi teplotními inverzemi a sníÏen˘mi teplotními minimy. Hlavní nerostné bohatství pfiedstavují akumulace ‰tûrkopískÛ. Území je zvodnûno s pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství prÛlinov˘ch podzemních vod hydrologicky spojit˘ch s povrchov˘mi toky. KRAJINNÁ OBLAST â. 8 - VELKOTù·ANSKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.5 - âlenité pahorkatiny na vnûj‰ím fly‰i) Reliéf plo‰in zarovnaného povrchu se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodn˘mi hfibety a vût‰inou mírnû zahlouben˘mi údolími je budován paleogénními horninami vnûj‰ího fly‰e a ãasto zmûkãen eolickou sedimentací. Území ohroÏuje vodní eroze, málo, lokálnû stfiednû i moÏnost rozvoje sesuvÛ. Pfievládají hnûdozemû a ilimerizované pÛdy na spra‰ích. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘, lesních pÛd mírnû nadprÛmûrn˘. Hlavními potenciálními spoleãenstvy jsou pfieváÏnû bukové doubravy, se sousední Kostelanskou vrchovinou souvisí potenciální lokality dubov˘ch buãin. Zemûdûlsk˘ produkãní potenciál oblasti je nadprÛmûrn˘. Podnebí je pfieváÏnû teplé (roãní teplota 8-nad 8,5°C), normální aÏ mírnû vlhké (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14-15°C, trváním období plné vegetace 160 - 170 dnÛ, sumou teplot nad 10°C 2500 - 2700°C. Akumulace spra‰í vytváfiejí ekonomicky vyuÏitelná loÏiska cihláfisk˘ch surovin. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â. 9 - ZDOUNECKÁ BRÁZDA (Pfiírodní oblast X.1 - Pahorkatinné sníÏeniny) Pahorkatinn˘ reliéf (200-300 mn.m.) se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodními hfibety a vût-
619
620
‰inou mírn˘mi svahy spadajícími do ‰irok˘ch údolí je budován Ïdánicko-hustopeãsk˘m souvrstvím vnûj‰ího fly‰e a nese patrné stopy zmûkãení eolickou sedimentací. Otevírá se smûrem do Hornomoravského úvalu. Dílãí úseky údolní sítû se vyznaãují asymetrick˘m pfiíãn˘m profilem tam, kde plo‰iny spadají do údolí krátk˘mi strm˘mi svahy oddûlen˘mi od vlastní plo‰iny ostrou hranou s nápadn˘m lomem spádu. Reliéf ohroÏen˘ vodní erozí není náchyln˘ k tvorbû sesuvÛ, vût‰inou je mechanizaãnû pfiístupn˘ bez vût‰ích potíÏí. Na spra‰ích pokr˘vajících v nehluboké vrstvû znaãnou ãást území se vytvofiily pfieváÏnû hnûdozemû, místy degradované ãernozemû, nezfiídka erodované. Jinde se uplatÀují hnûdé pÛdy rÛzn˘ch subtypÛ na svahovinách a zvûtralinách fly‰ov˘ch sedimentÛ a jejich denudaãní trosky. V bezlesém území je produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd mírnû nadprÛmûrn˘. Hlavními potenciálními spoleãenstvy tûchto pÛd jsou typické bukové doubravy ve 2. v.s., místy s lípou, pfii okrajích typické dubové buãiny 3. v.s., v údolních nivách jasanové ol‰iny. Území má vût‰inou v˘raznû nadprÛmûrn˘ zemûdûlsk˘ potenciál. Podnebí je teplé (roãní teplota kolísá kolem 8,5°C, v nejvy‰‰ích polohách ménû), vláhovû normální (600-650mm roãních sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 15°C, na okrajích opût ménû, s trváním období plné vegetace 160-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2500-2700°C. V jednotce, ov‰em mimo fie‰ené území, se nacházejí loÏiska cihláfisk˘ch surovin. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.10 - POHO¤ELICKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.4 - Paleogenní úpatní pahorkatiny) Vût‰inou ploché pahorkatiny (pfieváÏnû 190-260 mn.m.) na paleogenních sedimentech vnûj‰ího a magurského fly‰e, ãásteãnû pfiekryté spra‰í a prachovicemi, pfiedstavují obvykle pfiechod od vy‰‰ích a ãlenitûj‰ích území ke dnu Hornomoravského úvalu. PÛdní pokryv tvofií kombinace typick˘ hnûd˘ch pÛd a hnûdozemí. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd ohoroÏovan˘ch silnou vodní erozí je mírnû nadprÛmûrn˘. Dominujícím typem potenciální vegetace jsou typické bukové doubravy. Podnebí je teplé (roãní teplota 8-9°C), vláhovû normální (600-650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14,5-15°C, trváním období plné vegetace kolem 165-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C kolem 2600-2700°C. Území nemá zvlá‰tní surovinové bohatství. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní, na ostrÛvcích neogénu prÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky, které jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.11 - KOMÁROVSKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.6 - âlenité pahorkatiny na magurském fly‰i) Reliéf plo‰in zarovnaného povrchu se ‰irok˘mi ploch˘mi hfibety a krátk˘mi, radiálnû uspofiádan˘mi údolími vût‰inou mírnûji zahlouben˘mi je budován paleogénními horninami magurského fly‰e. Území ohroÏuje vodní eroze i moÏnost rozvoje sesuvÛ.
620
621
Pfii okrajích pfievládají hnûdozemû a ilimerizované pÛdy na spra‰ích a prachovicích, na strmûj‰ích svazích kambisoly a pseudoglejové kambisoly. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd ohroÏovan˘ch silnou vodní erozí je mírnû podprÛmûrn˘, produkãní potenciál lesních pÛd je mírnû nadprÛmûrn˘. V závislosti na expozici reliéfu se stfiídají potenciální spoleãenstva typick˘ch bukov˘ch doubrav a dubov˘ch buãin. Podnebí je pfieváÏnû teplé (roãní teplota 8-8,5°C), mírnû vlhké (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14-15°C, trváním období plné vegetace 160 - 170 dnÛ, sumou teplot nad 10°C 2500 - 2600°C. Území nemá zvlá‰tní surovinové bohatství, loÏiska cihláfisk˘ch surovin se nacházejí mimo fie‰ené území. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.12 - TLUMAâOVSKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.4 - Paleogenní úpatní pahorkatiny) Vût‰inou ploché pahorkatiny (pfieváÏnû 190-260 mn.m.) na paleogenních sedimentech vnûj‰ího a magurského fly‰e, ãásteãnû pfiekryté spra‰í a prachovicemi, pfiedstavují obvykle pfiechod od vy‰‰ích a ãlenitûj‰ích území ke dnu Hornomoravského úvalu. PÛdní pokryv tvofií kombinace typick˘ hnûd˘ch pÛd a hnûdozemí. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je nadprÛmûrn˘, bonita plo‰nû znaãnû omezen˘ch lesních stanovi‰È je spí‰e prÛmûrná, pÛdy jsou místy ohroÏovány silnou vodní erozí. Dominujícím typem potenciální vegetace jsou typické bukové doubravy. Podnebí je teplé (roãní kolem 8,5°C), vláhovû normální (600-650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14,5-15°C, trváním období plné vegetace kolem 165-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C kolem 2600-2700°C. Území nemá zvlá‰tní surovinové bohatství. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.13 - H¤BET K¤EMENNÉ (Pfiírodní oblast X.2 - Izolované paleogenní vyv˘‰eniny) V˘razné izolované pahorkatinné vyv˘‰eniny v rozpûtí nadm. v˘‰ek 210-315 m na sedimentech magurského a vnûj‰ího fly‰e, ãásteãenû pfiekryté spra‰í. V pÛdním pokryvu se stfiídají erodované hnûdozemû a nasycené hnûdé pÛdy. Hlavními potenciálními spoleãenstvy jsou typické bukové doubravy. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch i lesních pÛd se pohybuje kolem prÛmûru. Podnebí je teplé (roãní teplota 8-8,5°C), mírnû vlhké (kolem 650mm roãních sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 14-15°C, s trváním období plné vegetace 165-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2600-2700°C. V území se nachází loÏisko vápence. PrÛlinové a puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní.
621
622
KRAJINNÁ OBLAST â.14 - MASIV TROJÁKU (Pfiírodní oblast C.3 - âlenité pahorkatiny neogenní) âlenité pahorkatiny (200-350 m n.m.) rychle se zdvíhající ode dna úvalu krat‰ími strmûj‰ími ãi del‰ími vytrvale stoupajícími pozvolnûj‰ími svahy, ãasto rovnobûÏn˘mi, nebo rozãlenûn˘mi krat‰ími erozními záfiezy a mûlk˘mi nev˘razn˘mi údolími se znaãn˘m sklonem dna, jen ojedinûle pfieru‰en˘mi hlubok˘mi rozevfien˘mi neckovit˘mi a úvalovit˘mi údolími, jeÏ odvodÀují rozsáhlej‰í vnitfiní oblasti pahorkatiny. Na rozvodních hfibetech se zachovaly zbytky zarovnan˘ch povrchÛ z nejmlad‰ích tfietihor. Na nich se vytvofiily typické hnûdozemû. Produkãní potenciál lesních pÛd je mírnû nadprÛmûrn˘, pÛdy jsou silnû ohroÏovány vodní erozí. V závislosti na expozici svahÛ a na oteplujícím vlivu úvalu se stfiídají potenciální spoleãenstva 2. vegetaãního stupnû zastoupené typick˘mi bukov˘mi doubravami s potenciálními spoleãenstvy 3. vegetaãního stupnû zastoupen˘mi typick˘mi dubov˘mi buãinami. Podnebí je mírnû teplé aÏ teplé (roãní teplota od ménû neÏ 8 do 8,5°C), mírnû suché aÏ mírnû vlhké (od ménû neÏ 600 do 650mm sráÏek roãnû), teplotou vegetaãního období 14-15°C, sumou teplot nad 10°C 2500-2650°C. Období plné vegetace trvá 160170 dnÛ. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.15 - VùÎECKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.3 - âlenité pahorkatiny neogenní) âlenité pahorkatiny (200-350 m n.m.) rychle se zdvíhající ode dna úvalu krat‰ími strmûj‰ími ãi del‰ími vytrvale stoupajícími pozvolnûj‰ími svahy, ãasto rovnobûÏn˘mi, nebo rozãlenûn˘mi krat‰ími erozními záfiezy a mûlk˘mi nev˘razn˘mi údolími se znaãn˘m sklonem dna, jen ojedinûle pfieru‰en˘mi hlubok˘mi rozevfien˘mi neckovit˘mi a úvalovit˘mi údolími, jeÏ odvodÀují rozsáhlej‰í vnitfiní oblasti pahorkatiny. Na rozvodních hfibetech se zachovaly zbytky zarovnan˘ch povrchÛ z nejmlad‰ích tfietihor. Neogenní sedimenty jsou pfiekryty vrstvou spra‰í. Na nich se vytvofiily typické hnûdozemû. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘, lesních pÛd mírnû nadprÛmûrn˘, pÛdy jsou silnû ohroÏovány vodní erozí. V závislosti na expozici svahÛ a na oteplujícím vlivu úvalu se stfiídají potenciální spoleãenstva 2. vegetaãního stupnû zastoupené typick˘mi bukov˘mi doubravami s potenciálními spoleãenstvy 3. vegetaãního stupnû zastoupen˘mi typick˘mi dubov˘mi buãinami. Podnebí je mírnû teplé aÏ teplé (roãní teplota od ménû neÏ 8 do 8,5°C), mírnû suché aÏ mírnû vlhké (od ménû neÏ 600 do 650mm sráÏek roãnû), teplotou vegetaãního období 14-15°C, sumou teplot nad 10°C 2500-2650°C. Období plné vegetace trvá 160170 dnÛ. Místy se vyskytují ekonomicky vyuÏitelná loÏiska cihláfisk˘ch hlín. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní.
622
623
KRAJINNÁ OBLAST â.16 - KROMù¤ÍÎSKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.1 - Pahorkatiny neogenní ãernozemní) Ploché pahorkatiny na neogenních sedimentech s pokryvem spra‰í v rozmezí nadm. v˘‰ek 200-260 m, bez nápadnûj‰ího tvarosloví terénu, pouze mezi Slavonínem a Dubem n. M. území spadá do nivy Moravy v˘razn˘m stupnûm. Na spra‰ích se vyvinuly typické a hnûdozemní ãernozemû, pfiecházející na denudovaném neogenním podloÏím místy aÏ do pararendzin. Území je témûfi zcela odlesnûno, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘, na pfiechodu do ãlenitûj‰ích území se zvy‰uje riziko vodní eroze. Hlavními potenciálními spoleãenstvy jsou bukové doubravy s lípou. Podnebí je teplé (roãní teplota 8-8,5°C), mírnû suché (550-650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 15°C, trváním období plné vegetace 165-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2500-2700°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Typick˘m surovinov˘m bohatstvím jednotky jsou cihláfiské suroviny. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.17 - MùSTO KROMù¤ÍÎ (Pfiírodní oblasti A.2 - Stfiední pomoraví a C.1 - Pahorkatiny neogenní ãernozemní) Plochá pahorkatina na neogenních sedimentech, s pokryvem spra‰í, bez nápadnûj‰ího tvarosloví terénu, spadá do ‰iroké aluviální roviny s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. Území je silnû antropogennûû pfiemodelováno. Potenciálním stanovi‰ti jsou na terase bukové doubravy s lípou a v nivû jilmové a dubové jaseniny. Podnebí je teplé (roãní teplota 8,5-pod 9°C), mírnû suché (kolem 600mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 15°C a více, trváním období plné vegetace pfies 170 dnÛ (max. 172) a sumou teplot nad 10°C pfies 2650°C, s mírn˘mi teplotními inverzemi a sníÏen˘mi teplotními minimy. KRAJINNÁ OBLAST â.18 - HOLE·OVSKÁ PLO·INA (Pfiírodní oblast B.1 - Plo‰iny úpatní ãernozemní) Úpatní plo‰iny vklínûné do okolních vyv˘‰enin, na neogenních sedimentech v nadmofisk˘ch v˘‰kách 190-240 m jsou vesmûs pfiekryty spra‰ov˘mi pokryvy. V pÛdním pokryvu se uplatÀují hnûdozemní ãernozemû doplnûné o hnûdozemû, ãernicové ãernozemû a ãernice. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch je v˘raznû nadprÛmûrn˘, lesní porosty neexistují. Na nich nacházejí svá stanovi‰tû bukové doubravy s lípou, doubravy dubu letního s lípou, typické bukové doubravy a jasanové ol‰iny. Podnebí je teplé (roãní teplota kolem 8,5°C), vláhovû normální (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 15°C, trváním období plné vegetace kolem 170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2600-2700°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Surovinové bohatství chybí, akumulace hlín nejsou pro cihláfiské vyuÏití ekonomicky zajímavé. Území je zvodnûno prÛlinov˘mi podzemními vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky, jiÏní ãást jednotky je z hlediska krytí poÏadavkÛ na
623
624
odbûr deficitní, severnû od Rusavy se nacházejí pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství podzemní vody. KRAJINNÁ OBLAST â.19 - KOJETÍNSKÁ PLO·INA (Pfiírodní oblast C.1 - Pahorkatiny neogenní ãernozemní) Ploché pahorkatiny na neogenních sedimentech s pokryvem spra‰í v rozmezí nadm. v˘‰ek 200 - 260 m, bez nápadnûj‰ího tvarosloví terénu, pouze mezi Slavonínem a Dubem n. M. území spadá do nivy Moravy v˘razn˘m stupnûm. Na spra‰ích se vyvinuly typické a hnûdozemní ãernozemû, pfiecházející na denudovaném neogenním podloÏím místy aÏ do pararendzin. Území je témûfi zcela odlesnûno, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘, na pfiechodu do ãlenitûj‰ích území se zvy‰uje riziko vodní eroze. Hlavními potenciálními spoleãenstvy jsou bukové doubravy s lípou. Podnebí je teplé (roãní teplota 8-8,5°C), mírnû suché (550-650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 15°C, trváním období plné vegetace 165-170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2500-2700°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Typick˘m surovinov˘m bohatstvím jednotky jsou cihláfiské suroviny. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.20 - BLATSKÉ PLO·INY (Pfiírodní oblast B.3 - Plo‰iny ãernozemní a pahorkatiny neogenní ãernozemi) Ploché v˘bûÏky okolních pahorkatin klínovitû se zuÏující a svaÏující do rozsáhlého a rozvûtveného stfiedomoravského systému nivních rovin, jímÏ jsou na ãele i po stranách obklopeny. Reliéf bez nápadnûj‰ího tvarosloví, pouze mezi Slavonínem a Dubem n. M. území spadá do nivy Moravy v˘razn˘m stupnûm. Na neogénních sedimentech spoãívají pleistocenní spra‰e s povrchem v rozpûtí nadm. v˘‰ek 190-220 m. Na spra‰ích se vyvinuly typické a hnûdozemní ãernozemû, pfiecházející na denudovaném neogenním podloÏím místy aÏ do pararendzin. Území je témûfi zcela odlesnûno, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘, na pfiechodu do ãlenitûj‰ích území se zvy‰uje riziko vodní eroze. Hlavními potenciálními spoleãenstvy jsou bukové doubravy s lípou. Podnebí je teplé (roãní teplota kolem 8,5°C), pfieváÏnû suché (550-nad 600mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období kolem 15°C, trváním období plné vegetace kolem 170 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2600-2700°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Surovinové bohatství chybí, akumulace hlín nejsou pro cihláfiské vyuÏití ekonomicky zajímavé. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.24 - MAJETÍNSKÁ PLO·INA (Pfiírodní oblast B.2 - Plo‰iny náplavov˘ch kuÏelÛ) Ploch˘ terén v nadmofisk˘ch v˘‰kách 210-250 m modelují náplavové kuÏely vodních tokÛ stékajících z JeseníkÛ, které spoãívají na neogenním podloÏí a jsou pfieváÏnû kryty vesmûs odvápnûnou spra‰í.
624
625
Na tomto kvartérním základû pfievaÏují hnûdozemû, místy ilimerizované, na ‰tûrkopíscích ilimerizované hnûdé pÛdy. Území je v podstatû odlesnûno, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘. PfievaÏujícími potenciálními spoleãenstvy jsou typické bukové doubravy. Podnebí je mírnû teplé aÏ teplé (roãní teplota kolem 8-8,5°C), normální aÏ mírnû vlhké (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14-15°C , trváním období plné vegetace kolem 165 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2500-2650°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Surovinové bohatství chybí. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou pfii okrajích nivy s pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství, v˘‰e pak jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.26 - TR·ICKÁ PAHORKATINA (Pfiírodní oblast C.7 - Pahorkatiny âeské vysoãiny) âlenité úpatní pahorkatiny (vût‰inou 210-300, v fie‰eném území nejv˘‰e 344 m n.m) zãásti omezené v˘razn˘mi zlomov˘mi svahy vÛãi plo‰‰ímu níÏe leÏícímu i ãlenitûj‰ímu v˘‰e poloÏenému reliéfu, s rozsáhl˘mi ploch˘mi rozvodími a údolími mûlk˘mi úvalovit˘mi a neckovit˘mi, smûrem k okrajÛm jednotky i hloubûji zafiezan˘mi, s ãásteãnû izolovan˘mi vyv˘‰eninami ohraniãen˘mi ve smûru celkového sklonu území strm˘mi v˘razn˘mi svahy (Chlum 344 m) a s okrajov˘m svahem vyvinut˘m zejména na J a JV. PfievaÏující spodnokarbonské bfiidlice a droby s vloÏkami devonsk˘ch vápencÛ a asssyntsk˘ch Ïul a zbytky miocenních bazálních ‰tûrkÛ a pískÛ pfiekr˘vá na vût‰inû území vrstva pleistocenních spra‰í a prachovic. Pfievládajícím pÛdním typem jsou hnûdozemû, místy pfiecházející do luvisolÛ, na svahovinách z hornin pfiedkvartérního stáfií nasycené hnûdé pÛdy, na ostrÛvcích devonsk˘ch vápencÛ jsou vyvinuty rendziny. Produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd místy ohroÏovan˘ch silnou vodní erozí je v˘raznû nadprÛmûrn˘, produkãní potenciál lesních pÛd je mírnû nadprÛmûrn˘. V území se v závislosti na nadmofiské v˘‰ce a expozici stfiídá 2. a 3. vegetaãní stupeÀ s potenciálními spoleãenstvy typick˘ch bukov˘ch doubrav a dubov˘ch buãin doplÀovan˘mi lipojavorov˘mi dubov˘mi buãinami a habrov˘mi doubravami s lípou. Podnebí je mírnû teplé aÏ teplé (roãní teplota kolem 8-8,5°C), mírnû vlhké (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14-14,5°C, trváním období plné vegetace kolem 165 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2400-2600°C. V území se nacházejí v loÏiska karbonátÛ pro zemûdûlské úãely, vápencÛ a kamene. Puklinové podzemní vody ve zpevnûn˘ch sedimentech s nespojit˘m zvodnûním (s ostrÛvky krasovû zvodnûl˘ch vápencÛ) KRAJINNÁ OBLAST â.27 - VELKOT¯NECKÁ PLO·INA (Pfiírodní oblast B.2 - Plo‰iny náplavov˘ch kuÏelÛ) Ploch˘ terén v nadmofisk˘ch v˘‰kách 210-250 m modelují náplavové kuÏely vodních tokÛ stékajících z JeseníkÛ, které spoãívají na neogenním podloÏí a jsou pfieváÏnû kryty vesmûs odvápnûnou spra‰í.
625
626
Na tomto kvartérním základû pfievaÏují hnûdozemû, místy ilimerizované, na ‰tûrkopíscích ilimerizované hnûdé pÛdy. Území je v podstatû odlesnûno, produkãní potenciál zemûdûlsk˘ch pÛd je v˘raznû nadprÛmûrn˘. PfievaÏujícími potenciálními spoleãenstvy jsou typické bukové doubravy. Podnebí je mírnû teplé aÏ teplé (roãní teplota kolem 8-8,5°C), normální aÏ mírnû vlhké (kolem 650mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 14-15°C , trváním období plné vegetace kolem 165 dnÛ a sumou teplot nad 10°C 2500-2650°C, s vlivem regionálních teplotních inverzí. Surovinové bohatství chybí. PrÛlinové podzemní vody v sedimentech bez hydrogeologické spojitosti s povrchov˘mi toky jsou pfii okrajích nivy s pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství, v˘‰e pak jsou z hlediska krytí poÏadavkÛ na odbûr deficitní. KRAJINNÁ OBLAST â.28 - KVASICKÁ NIVA KRAJINNÁ OBLAST â.29 - ZÁHLINICKÉ RYBNÍKY KRAJINNÁ OBLAST â.30 - KROMù¤ÍÎSKÉ LESY KRAJINNÁ OBLAST â.31 - ZÁBEâÁCKÁ NIVA KRAJINNÁ OBLAST â.32 - KROMù¤ÍÎSKÁ NIVA KRAJINNÁ OBLAST â.33 - CHRBOVSKÉ LESY KRAJINNÁ OBLAST â.34 - TOVAâOVSKÁ JEZERA KRAJINNÁ OBLAST â.35 - ZÁMORAVSKÁ NIVA KRAJINNÁ OBLAST â.36 - BLAËÁCKÁ NIVA KRAJINNÁ OBLAST â.37 - LES KRÁLOVSTVÍ KRAJINNÁ OBLAST â.38 - NIVY BLATY A VALOVÉ KRAJINNÁ OBLAST â.39 - NIVA HANÉ KRAJINNÁ OBLAST â.41 - NIVA RUSAVY (V‰e pfiírodní oblast A.2 - Stfiední pomoraví) Niva a nízké terasy Moravy a pfiítokÛ nad Napajedelskou bránou (180-220m), ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. Vût‰inou jsou málo ohroÏeny vûtrnou erozí, bez ohroÏení erozí vodní, terén mechanizaãnû snadno dostupn˘. Vodní toky jsou aÏ na v˘jimky kanalizovány. Niva je místy antropogennû silnû pfiemodelována tûÏbou ‰tûrkopískÛ a v˘stavbou sídel. Ojedinûle jsou v nivû rybníky. PÛdní pokryv tvofií hydromorfní pÛdy rÛzné zrnitosti, v˘raznû nadprÛmûrného produkãního potenciálu v zemûdûlství i v lesnictví , ãasto v‰ak vys˘chavé ãi naopak se sklony k pfiemokfiení a hutnûní, v ojedinûl˘ch depresích zamokfiené. Na nich nacházejí svá stanovi‰tû potenciální spoleãenstva jilmové jaseniny a dubové jaseniny s dubem letním. Podnebí je teplé (roãní teplota 8,5-pod 9°C), mírnû suché (kolem 600mm sráÏek), s teplotou vegetaãního období 15°C a více, trváním období plné vegetace pfies 170 dnÛ (max. 172) a sumou teplot nad 10°C pfies 2650°C, s mírn˘mi teplotními inverzemi a sníÏen˘mi teplotními minimy. Hlavní nerostné bohatství pfiedstavují akumulace ‰tûrkopískÛ. Území je zvodnûno s pfiebytky vyuÏiteln˘ch mnoÏství prÛlinov˘ch podzemních vod hydrologicky spojit˘ch s povrchov˘mi toky.
626
627
2.2. SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY A JEJICH SOUâASN¯ ROZVOJ
KRAJINNÉ OBLASTI A JEJICH VYUÎÍVÁNÍ KRAJINNÁ OBLAST â. 1 - NAPAJEDELSKÁ BRÁNA Lesní v˘roba: Bezlesá krajina s liniov˘mi v˘sadbami okolo Moravy. V severní ãásti hraniãí s lesními porosty. Zemûdûlství: Oblast s nadprÛmûrn˘m zemûdûlsk˘m potenciálem, rovina nivy je v‰ak zastavûna a svahy dosahují extrémních sklonÛ. Jsou silnû ohroÏeny vodní erozí. Území je silnû náchylné k sesuvÛm pÛdy. Zemûdûlsky je vyuÏívána jen ãást svahÛ s relativnû pfiíhodnûj‰ím terénem. Dfiíve byly vyuÏívány jako zatravnûné sady a pastviny, dnes je ãást ploch sadÛ ponechána ladem a ãást naopak pfieparcelována a vyuÏívána pro zahrádkáfiské kolonie. PluÏina je traÈová pásová. Horní hrana svahu je novû zatravnûna pro zmírnûní povrchového odtoku. Sídla: Sídlo Napajedla vyplÀuje levobfieÏní ãást nivy. Toto mûsteãko bylo sídlem panství s barokním zámkem, parkem a památkovû cennou centrální zónou. Hladina zástavby byla vût‰inou jednopodlaÏní, dnes zvednutá na 2 NP. Sídlo se vzhledem ke stísnûnosti v úzké nivû rozvíjí pfiedev‰ím do levobfieÏních svahÛ a podél hrany nivy. Nivní polohy jsou zaplavovány. Zastavûn˘ svah s dominantou zámku a zalesnûné Kalvárie je pohledovû velmi exponovan˘ a citliv˘ na zmûny. PravobfieÏí je zastavûno sporadicky a má pfiedev‰ím funkci rekreaãního zázemí. Doprava: PrÛchod pomoravského dopravního koridoru Napajedelskou bránou je klíãov˘m problémem celé oblasti. Tento nadfiazen˘ koridor prochází pravobfieÏním územím bez v˘znamnûj‰ích urbanizaãních vazeb na sídlo. Rekreace: Rekreaãní kobercová zástavba chat a zahrádkáfisk˘ch kolonií obsadila velkou ãást pravobfieÏního svahu a má velk˘, pfieváÏnû negativní krajinotvorn˘ v˘znam. Pfiedzvûstí rekreaãního vyuÏívání nivy je rekreaãní areál LÛÏko. KRAJINNÁ OBLAST â. 2 - SPYTIHNùVSKÁ NIVA Lesní v˘roba: V fie‰eném území takfika bezlesá krajina jen s nûkolika liniov˘mi porosty a drobn˘mi remízky. Zemûdûlství: Vysoce nadprÛmûrné podmínky pro zemûdûlství, pÛdy jsou tûωí, stfiednû ohroÏené vûtrnou erozí. PluÏina traÈová, ve vlastní nivû dûlená úseková. PÛvodnû zaplavované louky, po regulaci Moravy z velké ãásti odvodnûny a zornûny. Vyjímku tvofií areál Napajedelského hfiebãína. âást nivy je vyuÏita i pro záhumenní tratû drobné drÏby s mozaikou sadÛ a zahrad.
627
628
TûÏba: TûÏba ‰tûrkopísku má zásadní krajinotvorn˘ v˘znam. Vytvofiila rozsáhlé vodní plochy, které doplÀují mozaiku slep˘ch ramen fieky, a jsou vyuÏívány jednak pro jímání pitné vody, jednak pro rekreaci. Sídla: Jsou typická polohou na hranû nivní terasy. Niva tvofií jejich pfiírodní zázemí, hlavní zemûdûlské plochy jsou naopak na terase, kam se sídla obrací i zemûdûlsk˘mi provozy. Jde o silnicovky, nûkdy návesní. Hladina zástavby byla do 1.NP, dnes je v‰ak vesmûs zvednuta na 2.NP. Rozvojové osy jsou podél komunikace na hranû nivy a vedou k postupnému srÛstání sídel do kontinuálního sídelního pásu. Zaplavovaná niva sídla ohroÏuje pouze v okrajov˘ch, novûji postaven˘ch ãástech. Doprava: Osu tvofií pomoravsk˘ dopravní koridor, tvofien˘ Ïeleznicí, silnicí a biokoridorem nadnárodního v˘znamu a místnû v˘znamn˘m BaÈov˘m plavebním kanálem. Koridor umocÀuje i stále zvaÏovaná stavba kanálu D-O-L. Rekreace: Je individuálního charakteru a je vázána na vyuÏití slep˘ch ramen a jejich bfiehov˘ch porostÛ. Zaãlenûní i hustota chat dosud nepfiekroãila únosnou míru. Lze oãekávat vût‰í nárÛst rekreace u vody. KRAJINNÁ OBLAST â. 3 - VELEHRADSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: V souãasnosti krajina bez v˘raznûj‰ích lesních celkÛ. PfievaÏují liniové porosty spolu s drobn˘mi remízky. Typická jsou zejména zalesnûná, ostfie zafiíznutá údolí. Zemûdûlství: V˘raznû nadprÛmûrnû úrodná, dobfie mechanizaãnû pfiístupná, odlesnûná krajina, trpící v‰ak silnû vodní erozí. V oblasti jsou traÈové pluÏiny s jednosmûrnou parcelací, u nov˘ch sídel pfiecházející v parcelaãní úseky. Parcelace dnes setfiena zcelováním, v poslední dobû se v‰ak znovu obnovuje. Drtivû pfievaÏuje orná pÛda, pouze do tratí u sídel vstupují sporadicky malov˘robní sady, více vinice a zahrady. Sídla: Typické jsou silnicovky rozloÏené na dnech mûlk˘ch údolí, s dobfie zachovan˘m záhumenicov˘m pásem zahrad a drobné drÏby na svazích. Jednoduché a relativnû ãisté pÛdorysy sídel jsou dodnes zachovány. V˘robní zázemí v zemûdûlsk˘ch stfiediscích jsou odsunuty od sídel a vût‰inou situovány na mírn˘ch svazích údolí. Hladina zástavby v sídlech (pÛvodnû jednopodlaÏní) je dnes z velké ãásti dvoupodlaÏní. Typické dolÀácké lidové domy se zachovaly jen sporadicky. Typické jsou místní dominanty chrámÛ. Doprava: Silnice sledují vût‰inou dna údolí a jsou propojeny úpatními silnicemi na okrajích nivy. Cestní síÈ je zredukována velkov˘robou, základní kostra se v‰ak zachovala, vãetnû tradiãních poutních cest na Velehrad. Ty jsou vedeny napfiíã táhl˘ch hfibetÛ a sk˘tají v˘znamné pohledy do krajiny. Rekreace: Rekreace v fie‰eném území není rozvinuta.
628
629
KRAJINNÁ OBLAST â. 4 - HALENKOVICKÉ PASEKY Lesní v˘roba: Kompaktnûj‰í lesní porosty na svazích jsou tvofieny smûsicí jehliãnanÛ a listnáãÛ s pfievahou dubu, buku a smrku. Listnáãe pfievaÏují, jehliãnany jsou spí‰e pfii okrajích (hlavnû severních) porostÛ. PfievaÏuje v‰ak bezlesá krajina tvofiená remízky, kfiovinat˘mi plochami a liniov˘mi porosty . Zemûdûlství: Oblast je tvofiena mozaikou ploch s prÛmûrnou aÏ silnû podprÛmûrnou úrodností, s vysokou vodní erozí a v˘razn˘mi sesuvy pÛdy. PluÏina je typicky úseková, místy dûlená. PfievaÏují TTP, staré vysokokmenné sady a men‰í pozemky orné pÛdy na horních plo‰inách. Úseky jsou vnitfinû ãlenûny vrstevnicov˘mi mezemi. Sídla: Osídlení má specifick˘ charakter vypl˘vající jednak z niωího produkãního potenciálu pÛd, jednak z postupného odlesÀování pfii druhotné Vala‰ské kolonizaci. Osídlení je tvofieno jádrov˘mi sídly s relativnû kompaktní zástavbou na táhl˘ch vrcholech rozvodn˘ch hfibetÛ, které postupnû pfiechází v rozpt˘lenou zástavbu pasekáfiského typu v horních dvou tfietinách svahÛ. Jádrová sídla zaujímají dominantní krajinné polohy, jsou to silnicovky, situované ale ãasto v dramatickém reliéfu, kter˘ stírá jejich pravidelnost. Hladina zástavby byla 1.NP, a zÛstala z vût‰í ãásti dochována dodnes. KaÏdopádnû nepfiesahuje 2.NP. Rozpt˘lená zástavba je jednopodlaÏní a typicky se soustfieìuje na v˘znamné vrstevnicové hrany pozemkÛ, takÏe ãasto vytváfií fiady jednostranné fiádkové aÏ fietûzové zástavby. Tyto volné vrstevnicové fiady jsou doplnûny samotami ve zvlnûném terénu. Doprava: Cestní síÈ je vzhledem k rozpt˘lené zástavbû velmi komplikovaná a pfiesto, Ïe jde o dramatick˘ reliéf, udrÏuje v zásadû vrstevnicové úrovnû propojené prudk˘mi spádnicov˘mi cestami. Rekreace: Rekreace je soustfiedûna na vyuÏívání stávajícího bytového fondu pro chalupáfiství, pfiekvapivû v‰ak nectí historickou podobu chalup a vytváfií nehezké novotvary. V nûkter˘ch svahov˘ch polohách jsou chatové kolonie, které v˘raznû po‰kozují krajinn˘ ráz. KRAJINNÁ OBLAST â. 5 - HALENKOVICKÁ VRCHOVINA Lesní v˘roba: Na vût‰inû území pfievaÏuje bezlesí. Rozpt˘lená vegetace je tvofiena remízky, kfiovinat˘mi plochami a liniov˘mi porosty. Zemûdûlství: Má mírnû nadprÛmûrn˘ produkãní potenciál na zarovnan˘ch plo‰inách, ve svazích je silnû podprÛmûrn˘. Oblast je silnû náchylná k vodní erozi a sesuvÛm pÛdy. PluÏina je úseková, dnes znaãnû setfiena zcelováním pozemkÛ. Intenzivní v˘roba vyuÏívá zejména ploch˘ch, zarovnan˘ch hfibetÛ, dobfie mechanizaãnû pfiístupn˘ch. V údolích je koncentrována drobná drÏba s pfievahou sadÛ a TTP. Sídla: Osídlení je zde koncentrováno do relativnû sevfien˘ch sídel v údolích a jde o silnicovky vala‰ského typu. Zástavba se soustfieìuje na dnech údolí a v jejich dolní tfietinû. Hladina zástavby je do 2.NP.
629
630
Doprava: Silniãní síÈ v reliéfu typickém zarovnan˘mi ploch˘mi hfiebeny se zafiíznut˘mi údolími, má nevyrovnané spádové pomûry, typické je pfiekonávání svahÛ serpentinami. SíÈ má pouze místní v˘znam. Rekreace: Rekreaãní zafiízení v oblasti nehraje podstatnûj‰í roli. KRAJINNÁ OBLAST â. 6 - KOSTELANSKÁ VRCHOVINA Lesní v˘roba: Souãasné lesní porosty jsou tvofieny pestrou mozaikou, co se t˘ãe dfievin i vûku. PfievaÏují jehliãnaté porosty smrku a dále ménû kvalitní listnaté porosty. V nich jsou pravidelnû ohraniãené listnaté porosty vy‰‰í kvality. Z charakteru rozmístûní a tvaru porostÛ je zfiejmé, Ïe hospodafiení je zde zaloÏeno na paseãném zpÛsobu s velikostí seãí cca 1,5 ha. Zemûdûlství: Oblast není zemûdûlsky vyuÏívána. Sídla: V oblasti se sídla nenacházejí. Doprava: Dopravní osu tvofií ve smûru S-J zpevnûné komunikace napfiíã masivem ChfiibÛ, na ni jsou napojeny lesní úãelové komunikace. Dopravní síÈ má místní v˘znam. Rekreace: V˘znam rekreace je okrajov˘, nemá krajinotvorn˘ vliv. KRAJINNÁ OBLAST â. 7 - OTROKOVICKÁ NIVA Lesní v˘roba: Oblast je bez lesních porostÛ. Zemûdûlství: Zemûdûlství je minimální a soustfieìuje se pouze na drobnou drÏbu v patû svahu. Sídla: Celá oblast je v podstatû tvofiena zastavûn˘m územím sídla Otrokovice, v návaznosti na Zlínskou údolní aglomeraci. PrÛmyslové a obytné objekty mûstského charakteru nivu v podstatû vyplnily a zásadním zpÛsobem zmûnily i její krajinn˘ ráz. Sídlo je typické vysokopodlaÏní zástavbou sídli‰È a prÛmyslov˘ch objektÛ v kontrastu s kobercovou zástavbou vilek. Je vystaveno riziku povodní. Doprava: Oblastí prochází pomoravsk˘ dopravní koridor, komplikovan˘ navíc napojením boãního dopravního koridoru od Zlína. To tvofií spoleãnû s pfiechodem koridoru pfies nivu zásadní problém oblasti. Rekreace: Nemá v˘znam. KRAJINNÁ OBLAST â. 8 - VELKOTù·ANSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Témûfi bezlesá krajina. V˘znamnûj‰ím lesním porostem je pouze Obora nad Kotojedy - listnaté porosty rÛzné, pfieváÏnû dobré kvality s pfiímûsí modfiínu. Dal‰í lesní po-
630
631
rosty men‰ího rozsahu se vyskytují na severním okraji a u Bûlova. Jsou pûstebnû zanedbány, mají v‰ak pomûrnû pestrou druhovou skladbu. Zemûdûlství: NadprÛmûrnû produkãní oblast, dobfie mechanizaãnû dostupná, pfiesto ohroÏená vodní erozí, místnû i sesuvy. PluÏiny jsou nepravé traÈové. Celé území je vyuÏíváno pro polní v˘robu. Sady a zahrady jsou pouze v intravilánech sídel a na jejich okrajích. Sídla: Sídelní struktura je pestrá, co do polohy sídel - od náhorní, po nivní. Jedná se o silnicovky ãi ulicovky, se zástavbou pfieváÏnû do 1.NP, zemûdûlského charakteru. Doprava: SíÈ místních komunikací je vedena pfieváÏnû ploch˘mi hfibety spojujícími jednotlivá sídla a má lokální charakter. Rekreace: V oblasti se nevyskytuje. KRAJINNÁ OBLAST â. 9 - ZDOUNECKÁ BRÁZDA Lesní v˘roba: V souãasnosti se souvislé lesní porosty nevyskytují. Jedná se pouze o remízky v polích a dfieviny rostoucí kolem nûkter˘ch vodoteãí. Vût‰í lesní porost se vyskytuje na vrchu Chlum (mimo fie‰ené území), kter˘ je tvofien pfieváÏnû borovicí. Zemûdûlství: NadprÛmûrnû úrodná zemûdûlská krajina s v˘znamnou vodní erozí, mechanizaãnû dobfie dostupná. PluÏina traÈová, dnes setfiená velkov˘robou, orientovanou v˘hradnû na ornou pÛdu. Drobné sady a zahrady jen u sídel. Tektonická hrana Chlumu tûÏ s TTP. Sídla: Sídla se nacházejí v úpatní poloze, jsou to silnicovky a ulicovky s návsí ãasto po spádnici. Obce mají funkci pfieváÏnû ubytovací a zemûdûlskou. Hladina zástavby do 2 N.P. Doprava: Dopravní osu území tvofií zhruba vrstevnicovû vedená komunikace po úpatí masivu ChfiibÛ. V˘znamné je pfiiblíÏení Ïeleznice údolnicí k obci Zdounky. Rekreace: Oblast je v jiÏní - úpatní ãásti potenciálnû v˘znamná pfiedev‰ím pro turistiku. SluÏby a ubytovací kapacity nejsou vybudovány, potenciální moÏnosti jsou pfiedev‰ím v sídlech. Rekreace má stabilizaãní, ne v‰ak krajinotvorn˘ vliv. KRAJINNÁ OBLAST â.10 - POHO¤ELICKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Ve v˘chodní ãásti zaãínají relativnû kvalitní lesní porosty. Jejich zastoupení je v‰ak velmi malé. Zemûdûlství: NadprÛmûrnû úrodná oblast, na ploch˘ch svazích ohroÏená vûtrnou, v záfiezech vodní erozí. Celkovû dobfie mechanizaãnû pfiístupná. PluÏina je traÈová, dnes setfiená zcelováním pozemkÛ do velk˘ch blokÛ. Mimo zafiíznuté svahy a nivy potokÛ, kde byly TTP, vÏdy zcela vyuÏívána pro ornou pÛdu.
631
632
Sídla: Krajinná oblast se dot˘ká fie‰eného území pouze okrajovû, sídla jsou v ní tvofiena návesními ulicovkami s osou po spádnici. Hladina zástavby 1 N.P., vyjímeãnû i 2. V krajinû jsou samostatnû umístnûny velkov˘robní zemûdûlské areály. Doprava: Cestní síÈ je znaãnû zredukována zemûdûlskou velkov˘robou, státní silnice mají místní v˘znam a jsou vedeny v pfiízniv˘ch smûrov˘ch i v˘‰kov˘ch pomûrech. Rekreace: V fie‰eném území se nevyskytuje. KRAJINNÁ OBLAST â.11 - KOMÁROVSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Ve v˘chodní ãásti fie‰eného území zaãínají relativnû kvalitní lesní porosty, které dále pokraãují ve zv˘‰eném zastoupení. Zemûdûlství: PrÛmûrnû aÏ podprÛmûrnû úrodná oblast, ohroÏená vodní erozí. Relativnû dobfie mechanizaãnû pfiístupná. PluÏina je traÈová, dnes setfiená zcelováním pozemkÛ do velk˘ch blokÛ. Mimo zafiíznuté svahy a nivy potokÛ, kde byly TTP, vÏdy zcela vyuÏívána pro ornou pÛdu. Sídla: Krajinná oblast se dot˘ká fie‰eného území pouze okrajovû, sídla jsou v ní tvofiena návesními ulicovkami s osou po vrstevnici. Zaãíná se projevovat rozvolnûnost zástavby. V˘‰ková hladina zástavby je 1 N.P. V krajinû jsou samostatnû umístnûny velkov˘robní zemûdûlské areály. Doprava: Cestní síÈ je znaãnû zredukována zemûdûlskou velkov˘robou, státní silnice mají místní v˘znam a jsou vedeny v pfiízniv˘ch smûrov˘ch i v˘‰kov˘ch pomûrech. Rekreace: V fie‰eném území se nevyskytuje. KRAJINNÁ OBLAST â.12 - TLUMAâOVSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Témûfi bezlesé území. Men‰í lesní porosty jsou pouze okolo Machové, jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky. Jedná se o hospodáfiské lesy, které by mûly slouÏit pfiedev‰ím produkci dfieva. Nûkteré porosty jsou neprav˘mi kmenovinami v˘mladkového pÛvodu. Dfievinná skladba je rÛznorodá. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo). Místy se vyskytuje ol‰e. Zemûdûlství: Oblast je pfieváÏnû v˘raznû ohroÏená vodní erozí. PluÏina pfieváÏnû traÈová, pfiípadnû nepravá traÈová, dnes zcela setfiená vzhledem k provedenému scelení. Lokálnû se vyskytují trvalé travní porosty, zejména v návaznosti na nivy vodních tokÛ a pfiípadnû téÏ sady, zejména v blízkosti sídel. Sídla:
632
633
Soustfiedûné osídlení, sídla jsou situována na dnech údolí, pfiípadnû na hranách nivy. Jde o návesní ulicovky s orientací po vrstevnici. Hladina zástavby do 2 NP. âasté jsou i hospodáfiské dvory v krajinû, s pohotovostním bydlením. Doprava: Silnice s Ïeleznicí hraje v krajinném obraze oblasti v˘znamnou roli. Ta se je‰tû zvût‰í v˘stavbou nové silnice I./55 v˘‰e ve svahu. KRAJINNÁ OBLAST â.13 - H¤BET K¤EMENNÉ Lesní v˘roba: Jedná se o hospodáfiské lesy, které by mûly slouÏit pfiedev‰ím produkci dfieva. Nûkteré porosty jsou neprav˘mi kmenovinami v˘mladkového pÛvodu. Dfievinná skladba je rÛznorodá. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo). Zv˘‰en˘ je podíl jehliãnanÛ. Zemûdûlství: Oblast je stfiednû aÏ silnû ohroÏená vodní erozí. PluÏina nepravá traÈová, v souãasnosti nezfietelná vzhledem k provedenému scelení. Vzhledem ke vzájemnému prolínání lesa a zemûdûlské pÛdy nevznikly pÛdní celky v tak nadmûrn˘ch dimenzích , jak je tomu v ostatních oblastech. PfieváÏná ãást zemûdûlské pÛdy je zornûna, lokálnû ji doplÀují drobné plochy trval˘ch travních porostÛ a sadÛ. Sídla: Bez sídel. TûÏba nerost. surovin: Zbytky kamenolomu tvofií souãást okraje lesního porostu. KRAJINNÁ OBLAST â.14 - MASIV TROJÁKU Lesní v˘roba: PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Více zastoupen je i buk. Jehliãnany (sm, bo, md) obecnû nikde nepfievaÏují. Vût‰ina hlavních lesních cest je vedena po vrcholnicích. Îivná produkãní stanovi‰tû hospodáfiského lesa. Zemûdûlství: Bez zemûdûlského vyuÏití Sídla: Bez osídlení, pouze lesní samoty. KRAJINNÁ OBLAST â.15 - VùÎECKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Území je témûfi bezlesé, vyuÏívané pro intenzívní zemûdûlskou v˘robu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo, tp). Zemûdûlství: Zemûdûlské pozemky jsou v˘raznû, lokálnû velmi v˘raznû ovlivnûny vodní erozí. PluÏina nepravá traÈová. Sady a zahrady navazují pfieváÏnû na sídla, lokálnû pfiecházejí k lesnímu celku Trojáku. Eroznû v˘raznûji ohroÏené plochy jsou ãásteãnû ãlenûny mezemi, pfiípadnû stabilizovány trval˘mi travními porosty.
633
634
Sídla: Soustfiedûné osídlení bez samot a statkÛ v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na dnû údolí. Jde o ulicovky, nûkdy návesní, s orientací po vrstevnici. Sídla jsou relativnû malá, hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP. Doprava: V˘znamnou roli bude hrát v˘stavba dálnice D1. KRAJINNÁ OBLAST â.16 - KROMù¤ÍÎSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Území je témûfi bezlesé, vyuÏívané pro intenzívní zemûdûlskou v˘robu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo, tp). Severozápadnû od KromûfiíÏe se nalézají dva porosty zafiazené do LZU, v nichÏ jiné zájmy spoleãnosti vyÏadují odli‰n˘ zpÛsob hospodafiení. Zemûdûlství: PluÏina traÈová, v souãasné dobû nezfietelná , vzhledem k provedenému scelení. Lokálnû zv˘‰ené riziko vodní eroze. Krajina je ãlenûna drobn˘mi vodními toky, ãasto doprovázen˘mi jednotliv˘mi kulturami luk a sadÛ, pfiesto v‰ak je drtivá ãást pozemkÛ zornûna. Zemûdûlsk˘ potenciál je nadprÛmûrn˘. Sídla: Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na hranû fiíãní terasy Moravy .Jde o ulicovky, nûkdy i návesní, s orientací po spádnici. Sídla jsou relativnû velká, hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP. Je ãasté druhotné srÛstání sídel a rozvoj podle vrstevnicov˘ch os (druhotné silnicovky). Doprava: V˘znamnou roli bude hrát v˘stavba dálnice D1. KRAJINNÁ OBLAST â.17 - MùSTO KROMù¤ÍÎ Lesní v˘roba: Bez hospodáfisky v˘znamn˘ch lesÛ, rozhodující porosty tvofií parky. Zemûdûlství: Bez rozsáhlej‰ího zemûdûlského vyuÏití. Pouze v okrajov˘ch partiích zornûné plochy, doplÀované sady a zahradami malov˘robního vyuÏívání. Zemûdûlsk˘ potenciál nadprÛmûrn˘, bez erozního ohroÏení. Sídla: Mûstská zástavba okresního mûsta KromûfiíÏ. Pahorkatinná ãást je vyuÏívána pfiedev‰ím pro obytné funkce, nivní ãást za Moravou zejména pro v˘robu. Obraz mûsta determinuje historické jádro sídla. Typick˘ pravoúhl˘ pÛdorys zaloÏeného stfiedovûkého mûsta je rozvíjen i v novûj‰í zástavbû, na okraji doplnûno rozvolnûnou zástavbou sídli‰È. Dominanty prostoru vytváfií historické jádro se zámkem a vrch Barbofiina. Doprava: Sídlo je v˘znamnû ovlivÀováno prÛjezdnou dopravou. Situace se radikálnû zmûní realizací plánovan˘ch obchvatÛ, vãetnû napojení nové dálnice, která obkrouÏí mûsto ze severov˘chodu.
634
635
KRAJINNÁ OBLAST â.18 - HOLE·OVSKÁ PLO·INA Lesní v˘roba: Území je témûfi bezlesé, vyuÏívané pro intenzívní zemûdûlskou v˘robu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (jv, js, db, lp, br, bo, tp). Produkce v mal˘ch lesících je nízká, neboÈ vzhledem k plo‰e není zaji‰tûno vytvofiení dostateãného lesního prostfiedí (velk˘ podíl okrajov˘ch jedincÛ). ZároveÀ tûmto porostÛm není vût‰inou vûnována Ïádná (nebo dostateãná) pûstební péãe. Zemûdûlství: Oblast je velmi slabû aÏ slabû ohroÏena vodní erozí. Podmínky pro rostlinnou produkci jsou nadprÛmûrné (první pozemkové úpravy v Rakousko-Uhersku byly provedeny F. Skopalíkem v roce 1858 v Záhlinicích). Pfiístupnost zemûdûlsk˘ch pozemkÛ velmi dobrá. PluÏina nepravá traÈová v souãasnosti zcela pfiekrytá následnû proveden˘m scelením. ve‰kerá pÛda vyuÏívána jako orná s v˘jimkou sadÛ a zahrad v tûsné blízkosti obcí. Sídla: Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v mûlk˘ch nivách a na mírn˘ch hranách fiíãních teras Moravy a Rusavy. Jde o návesní pÛdorysy, ãasto pfiecházející v návesní ulicovky s orientací kolmo k tokÛm. Sídla jsou relativnû velká, hladina zástavby mimo mûsta nepfiesahuje 2 NP. Doprava: Oblastí vede levobfieÏní Moravsk˘ koridor, tvofien˘ Ïeleznicí a silnicemi, v˘hledovû i D1 a R55. KRAJINNÁ OBLAST â.19 - KOJETÍNSKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo, tp). Zemûdûlství: Vodní erozí území velmi slabû ohroÏeno, lokálnû, na del‰ích svazích stfiednû. Zemûdûlsky oblast nadprÛmûrnû atraktivní. PÛvodní typ traÈové pluÏiny témûfi zcela pfiekryt scelením s maximálním moÏn˘m zornûním zemûdûlské pÛdy. Sídla: Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na hranû fiíãní terasy Moravy .Jde o ‰iroké návesní ulicovky, s orientací po pfieváÏnû po vrstevnici. Sídla jsou relativnû velká, hladina zástavby v‰ak nepfiesahuje 2 NP. TûÏba nerost. surovin: TûÏba se uplatÀuje pouze v místním mûfiítku (u Klenovic). KRAJINNÁ OBLAST â.20 - BLATSKÉ PLO·INY Lesní v˘roba: Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové po-
635
636
rosty drobn˘ch tokÛ. Hlavní pátefi tûchto porostÛ tvofií hrana fiíãní terasy. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo, tp). Zemûdûlství: V˘raznû nadprÛmûrné podmínky pro rostlinnou produkci vzhledem k vysok˘m kvalitám zemûdûlské pÛdy. OhroÏení vodní erozí v prÛmûru velmi slabé. PÛvodní traÈová pluÏina zcela pfiekrytá likvidací jak˘chkoliv vizuálnû v˘razn˘ch barier a vybudováním témûfi pravoúhlé sítû polních cest. Maximální zornûní zemûdûlské pÛdy je doplÀováno sady a zahradami pouze v blízkosti obcí. Sídla: Soustfiedûné osídlení. Sídla jsou situována v pásech na hranách fiíãních teras Moravy a Blaty. Jde o návesní ulicovky s orientací po spádnici. Sídla jsou relativnû velká, druhotnû srostlá podél komunikace na hranû nivy, takÏe ãasto pÛsobí jako silnicovky s orientací po spádnici. Základní pÛdorys je v‰ak dodnes dochován a je v˘znamn˘m odli‰ovacím znakem. Hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP. Doprava: Dopravní i urbanistickou osu území tvofií silnice II./435. Ta podnítila pásovou urbanizaci mezi jednotliv˘mi sídly vrstevnicovou zástavbou po hranû Moravské nivy.
KRAJINNÁ OBLAST â.24 - MAJETÍNSKÁ PLO·INA Lesní v˘roba: Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Zemûdûlství: PÛvodní pluÏina traÈová, vysoká kvalita zemûdûlské pÛdy, v prÛmûru slabé ohroÏení vodní erozí. Plochy orné pÛdy relativnû znaãnû ãlenûné systémem polních cest, vodních tokÛ a drobn˘ch lesíkÛ. V˘znamn˘m prvkem je celek chmelnic jihov˘chodnû od Kokor. Sídla: Soustfiedûné osídlení bez samot. Sídla jsou pomûrnû velká, situovaná v dolní tfietinû svahu, nebo na nev˘razn˘ch hranách nivy. Jde o ulicovka, pfiecházející aÏ návesním. Orientace je vrstevnicová. PodlaÏnost nepfiesahuje 2 NP. Doprava: Oblast je v˘znamnû determinována dopravními trasami, a to jak souãasn˘mi, tak i v˘hledov˘mi. V˘znamn˘m zásahem bude zejména trasa VRT, pfiípadnû i prÛplavem D-O-L. KRAJINNÁ OBLAST â.26 - TR·ICKÁ PAHORKATINA Lesní v˘roba: Území s men‰ím zastoupením lesÛ. V˘znamnûj‰í lesní porosty se nalézají S a SV od Pfierova a na Chlumu jiÏnû od Velkého T˘nce. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Jehliãnany (sm, bo, md) jsou zastoupeny ve zv˘‰ené mífie , jejich zastoupení je ale variabilní. Drobné lesíky vût‰inou vznikly spontánnû náletem, ãemuÏ odpovídá i druhová skladba (hb, jv, js, db, lp, bk, br, bo, tp). Obecnû je velmi málo za-
636
637
stoupen buk. NepÛvodní dfieviny se nevyskytují na vût‰ích plochách. Produkãní, hospodáfiské lesy. Zemûdûlství: Znaãnû ãlenit˘ reliéf v˘raznû odli‰uje zemûdûlsk˘ charakter krajiny od ostatních oblastí. PÛdní celky jsou nevelké, ãlenûné jak strukturou cestní sítû, tak celky lesíkÛ, chatov˘ch oblastí (zejména ve v˘chodní ãásti) i travními porosty. Typick˘ charakter je dotváfien prostfiednictvím chmelnic. Sídla: Sídelní struktura je pestrá, co do velikosti i polohy. Osídlení je soustfiedûné, ãasto v‰ak i rozvolnûné se samotami a dvory v extravilánu. Sídla jsou v zafiíznut˘ch i otevfien˘ch údolích i v dolních polovinách svahÛ. Jedná se o silnicovky ãi ulicovky s vrstevnicovou orientací, v zafiíznut˘ch údolích i s rozvolnûnou zástavbou.Hladina zástavby pfieváÏnû do 1.NP. TûÏba nerost. surovin: V oblasti je celá fiada loÏisek nerostn˘ch surovin, zejména vápence, kter˘ je vyuÏíván. Vápencové lomy staré i budoucí v˘znamnû krajinu pfietváfií. Doprava: Silnice jsou typicky vedeny v zafiíznut˘ch údolích a spojnice pfies hfiebeny. Rekreace: V zafiíznut˘ch údolích se v˘znamnû rozvinula individuální rekreace. KRAJINNÁ OBLAST â.27 - VELKOT¯NECKÁ PLO·INA Lesní v˘roba: Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé strÏe a meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. Zemûdûlství: Polohy jsou stfiednû ohroÏené vodní erozí, kvality pÛdy vysoká. PÛvodní pluÏina traÈová témûfi vymizela díky scelení, posledními zfieteln˘mi jednotkami jsou ovocné sady, sledující pÛvodní traÈové uspofiádání. Sídla: Sídelní struktura je relativnû co do velikosti a struktury pestrá. Velká sídla se vyvinula jako ulicovky s vrstevnicovou orientací, v dolní tfietinû svahÛ, malá sídla jsou ãasto návesní v polovinách svahÛ. Dvorce a rozpt˘lené osídlení není typické. Hladina zástavby pfieváÏnû do 2 NP. Doprava: V fie‰eném území bude mít zásadní vliv nová trasa R 35, stoupající údolím Pfiáslavické svodnice. Cestní síÈ je jinak typická trasováním v patû svahÛ Tr‰ické pahorkatiny, po okraji oblasti. KRAJINNÁ OBLAST â.28 - KVASICKÁ NIVA Lesní v˘roba: V˘znamná ãást luÏních lesÛ v nivû Moravy u Otrokovic patfií do lesÛ zvlá‰tního urãení - lesy se zv˘‰enou vodoochrannou funkcí - prameni‰tû Tlumaãov. Tyto porosty jsou zároveÀ souãástí CHOPAV "Kvartér fieky Moravy". V luÏních lesích je typická dfie-
637
638
vinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Z jehliãnanÛ je v jedné ãásti zcela nevhodnû zastoupen smrk. Uznané porosty II.B - duby, jasan. Zemûdûlství: Vysoce kvalitní zemûdûlská pÛda má lokálnû sníÏenu kvalitu glejov˘mi procesy. âást zemûdûlské pÛdy, pÛvodnû zatravnûná, je zornûna do velkého celku, ãást je ponechána v podobû travních porostÛ. PÛvodní pluÏina nezfietelná. Sídla: Osídlení je soustfiedûné, v krajinû v‰ak jsou lesní i zemûdûlské samoty a dvorce v dostupné vzdálenosti, jako servisní zafiízení v˘roby. .Sídla jsou typická polohou na hranû nivní terasy. Niva tvofií jejich pfiírodní zázemí, hlavní zemûdûlské plochy jsou naopak na terase, kam se sídlo obrací i prÛmyslov˘m zázemím. Hladina zástavby byla do 2.NP. TûÏba nerost. surovin: Je zde rozsáhlé chránûné loÏisko ‰tûrkopískÛ, jehoÏ potenciální tûÏba by v˘znamnû pozmûnila celé území. KRAJINNÁ OBLAST â.29 - ZÁHLINICKÉ RYBNÍKY Lesní v˘roba: Les tvofií pouze okraje luÏních porostÛ okolo rybníkÛ. V luÏních lesích je typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Dominantním krajinotvorn˘m prvkem této oblasti jsou vodní plochy a vodou ovlivnûn˘ reÏim pÛd. PÛvodní pluÏina nezfietelná, plochy s vy‰‰í hladinou podzemní vody jsou obhospodafiovány jako travní porosty, dal‰í ãást je zornûna. Sídla: Bez soustfiedûného osídlení, vyskytují se pouze samoty úãelov˘ch rybníkáfisk˘ch a lesnick˘ch zafiízení. Rekreace: Území je vyhlá‰eno za Pfiírodní park a je zde nutno oãekávat tlak na rekreaãní vyuÏití, zejména pro cykloturistiku. KRAJINNÁ OBLAST â.30 - KROMù¤ÍÎSKÉ LESY Lesní v˘roba: Pás luÏních lesÛ jde od Chropynû po Tlumaãov a je pfieru‰en pouze na území mûsta KromûfiíÏe. Naprostá vût‰ina luÏních lesÛ v nivû Moravy byla pÛvodnû zafiazena do lesÛ zvlá‰tního urãení - samostatné baÏantnice. V dne‰ní dobû byly tyto samostatné baÏantnice zru‰eny a jen místy nahrazeny uznan˘mi baÏantnicemi V‰echny lesní porosty v nivû Moravy se nalézají v CHOPAV "Kvartér fieky Moravy". V luÏních lesích je typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. LuÏní lesy (HS 18, 19) jsou obecnû nejprodukãnûj‰í porosty v na‰í republice. Zemûdûlství: Oblast není zemûdûlsky vyuÏívána. Sídla: Bez soustfiedûného osídlení, vyskytují se pouze samoty úãelov˘ch lesnick˘ch a vodohospodáfisk˘ch zafiízení, v blízkosti KromûfiíÏe v chatov˘ch a zahrádkáfisk˘ch koloniích rozpt˘lenû rodinné domky. Hladina zástavby je do 2 NP. Celé území leÏí v záplavové oblasti.
638
639
Rekreace: V severním komplexu lesÛ je umístûno 6 zahrádkáfisk˘ch osad. Vzhledem k zasazení do lesního prostfiedí neznamenají v˘znamnûj‰í problém, jsou v‰ak masivnû ohroÏovány záplavami. KRAJINNÁ OBLAST â.31 - ZÁBEâÁCKÁ NIVA Lesní v˘roba: Pás luÏních lesÛ jde od Chropynû po Bochofi. Les je pouÏíván pro zvlá‰tní úãely. V luÏních lesích je typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. LuÏní lesy (HS 18, 19) jsou obecnû nejprodukãnûj‰í porosty v na‰í republice. Ostatní porosty jsou nev˘znamné a jde o sporadické bfiehové porosty tokÛ. Zemûdûlství: Velice intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívaná oblast bez ohroÏení, ãi s mal˘m ohroÏením vodní erozí. PÛvodní traÈová pluÏina je zcela setfiena následn˘m scelením. PfieváÏná ãást pÛdy je vyuÏívána jako orná pÛda, lokálnû, ve vazbû na vodní reÏim pÛd se vyskytují trvalé travní porosty. Sady a zahrady se vyskytují velice sporadicky. Sídla: Soustfiedûné osídlení vût‰ích, ale i mal˘ch obcí v nivû fieky. Historická jádra sídel jsou v drtivé vût‰inû situována na mezoreléfních vyv˘‰eninách náplavov˘ch lavic. Postupn˘m rÛstem v‰ak ãasto obsadily i plochy inundaãní. Sídla jsou ve velké vût‰inû uzavfien˘ch návesních pÛdorysÛ, pozdûji rozvíjen˘ch do podoby návesních ulicovek. Sevfiené pÛdorysy umoÏÀovaly protipovodÀovou ochranou pomocí selsk˘ch hrází okolo sídla. Tato síÈ je doplnûna samotami v lesích a dvorci vznikl˘mi jako úãelová zafiízení velkostatkÛ. V‰echna sídla mimo mezoreliéfové vyv˘‰eniny jsou dnes ohroÏovány celoplo‰n˘mi záplavami. Hladina zástavby byla vÏdy jednopodlaÏní, dnes i 2 NP. TûÏba nerost. surovin: Rozsáhlá chránûná loÏisková území a prognózní zdroje ‰tûrkopískÛ vytváfií potenciální moÏnosti zmûny vyuÏívání velké ãásti území. Doprava: V˘znamn˘m areálem je leti‰tû Pfierov, omezující v˘stavbu a vysokou zeleÀ v okolí. KRAJINNÁ OBLAST â.32 - KROMù¤ÍÎSKÁ NIVA Lesní v˘roba: Pás bezlesé nivy okolo Moravy, mezi KromûfiíÏí a Lobodicemi. Les tvofií pouze okraje luÏních porostÛ. V luÏních lesích je typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Intenzivní rostlinná produkce na úrodné zemûdûlské pÛdû neohroÏené pÛsobením vodní eroze. Umístûní lokálních trval˘ch travních porostÛ je v relaci s vodním reÏimem pÛdy a louky vytváfií v˘znamn˘ krajinotvorn˘ prvek. PÛvodní pluÏina zcela nezfietelná. Sídla: Bez soustfiedûného osídlení, vyskytují se pouze samoty úãelov˘ch zemûdûlsk˘ch a lesnick˘ch zafiízení a v jiÏní ãásti území i nevhodnû situované zahrádkáfiské kolonie
639
640
KRAJINNÁ OBLAST â.33 - CHRBOVSKÉ LESY Lesní v˘roba: Nejrozsáhlej‰í kompaktní masiv luÏních lesÛ v nivû Moravy. PÛvodnû zafiazeny do lesÛ zvlá‰tního urãení - samostatné baÏantnice. V dne‰ní dobû byly tyto samostatné baÏantnice zru‰eny a jen místy nahrazeny uznan˘mi baÏantnicemi. V‰echny lesní porosty v nivû Moravy se nalézají v CHOPAV "Kvartér fieky Moravy" a také PHO zdrojÛ pitné vody. V luÏních lesích je typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. LuÏní lesy (HS 18, 19) jsou obecnû nejprodukãnûj‰í porosty v na‰í republice. Zemûdûlství: Bez zemûdûlského vyuÏití Sídla: Bez soustfiedûného osídlení, vyskytují se pouze dvorcové samoty úãelov˘ch lesnick˘ch zafiízení. Hladina zástavby je 1 NP. TûÏba nerost. surovin: Celé území je potenciálním nalezi‰tûm ‰tûrkopískÛ, ãást je evidována jako prognózní zdroj. TûÏba se v‰ak neplánuje. Doprava: V˘znamn˘ vliv na lesní spoleãenstva i krajinn˘ ráz by mûla realizace prÛplavu D-OL. Z hlediska ochrany pfiírody a krajiny je tato trasa nepfiípustná. KRAJINNÁ OBLAST â.34 - TOVAâOVSKÁ JEZERA Lesní v˘roba: Bez lesních porostÛ, pouze náletové dfieviny po okrajích nádrÏí. Zemûdûlství: Rozhodujícím prvkem formujícím charakter zemûdûlského vyuÏívání jsou vodní plochy rybníkÛ. V bezprostfiední blízkosti rybníkÛ se ãásteãnû objevují luãní porosty. Ostatní plocha je intenzivnû vyuÏívána formou orné pÛdy. Sídla: Bez osídlení, jedin˘mi stavbami jsou krajinû dominující zafiízení tûÏby ‰tûrkopísku. TûÏba nerost. surovin: TûÏba ‰tûrkopískÛ je v tomto území rozhodujícím krajinotvorn˘m fenoménem. Zmûny reliéfu (zaplavené tûÏební jámy a pahorky deponií zemin) jsou radikální. Dal‰í ãást území je souãástí CHLÚ a je nutno poãítat s jejich tûÏením. Jezera jsou vyuÏívána zejména pro odbûr pitné vody, rekreaãní vyuÏití je zbyteãnû malé. KRAJINNÁ OBLAST â.35 - ZÁMORAVSKÁ NIVA Lesní v˘roba: Území je v˘raznû bezlesé, zasahují do nûj pouze okrajové ãásti sousedních lesních masivÛ a drobné remízky na vlhãích polohách. Rozpt˘lená zeleÀ je relativnû bohatá a je tvofiena doprovodem vodních tokÛ. Typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Intenzivnû obhospodafiovaná zemûdûlská krajina, zejména v severní ãásti dominantnû rozãlenûna regulovan˘mi vodními toky, které vytváfiení strukturu pÛdních celkÛ. PfievaÏuje orná pÛdy, a to zfiejmû i v územích, kde byly pÛvodnû situovány louky.
640
641
Louky se objevují pouze v jiÏní ãásti, v linii slep˘ch ramen Beãvy. PÛvodní struktura pluÏiny nezfietelná. Sídla: Soustfiedûné osídlení mal˘ch obcí v nivû fieky Moravy. Historická jádra sídel jsou v drtivé vût‰inû situována na mezoreléfních vyv˘‰eninách náplavov˘ch lavic. Postupn˘m rÛstem v‰ak obsadily i plochy inundaãní. Jde o ulicovky, vût‰inou pozdûj‰ího zaloÏení. Rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují. V‰echna sídla mimo mezoreliéfové vyv˘‰eniny jsou dnes ohroÏovány celoplo‰n˘mi záplavami. Hladina zástavby byla vÏdy jednopodlaÏní, dnes i 2 NP. TûÏba nerost. surovin: V území jsou rozsáhlá loÏiska ‰tûrkopískÛ, zejména v okolí Brodku, Citova a Císafiova. Jejich vyuÏití je v‰ak omezeno celou fiadou dal‰ích zájmÛ. Doprava: Doprava území v˘znamnû ovlivÀuje, zejména Ïeleznice, vãetnû navrhované trasy vysokorychlostní Ïeleznice a pfiípadného prÛplavu D-O-L. KRAJINNÁ OBLAST â.36 - BLAËÁCKÁ NIVA Lesní v˘roba: Území je bezlesé, zasahují do nûj pouze okrajové ãásti sousedních lesních masivÛ a drobné a stfiednû velké remízky na vlhãích polohách. Území je ãlenûno soustavou liniov˘ch porostÛ tvofiících doprovod vodních tokÛ. Typická dfievinná skladba: db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Intenzivnû vyuÏívaná niva s dobr˘mi pfiedpoklady pro rostlinnou produkci. Zejména mezi fiekou Moravou a tokem Morávky dominují velké celky orné pÛdy, ãlenûné pouze strukturou polních cest. Na pravém bfiehu Moravy se objevují drobné lesíky, doplnûné strukturou luk, drobn˘ch ovocn˘ch sadÛ a zahrad, navazujících na sídla. PÛvodní pluÏina traÈová, v souãasnosti zcela nezfietelná. Sídla: Bez soustfiedûného osídlení, pouze do okrajÛ z terasy sestupují novûj‰í ãásti sídel, vût‰inou sportovnû rekreaãního charakteru. Rozpt˘lené osídlení a samoty nejsou obvyklé. PodlaÏnost je 1 NP. TûÏba nerost. surovin: V území jsou netûÏené zásoby ‰tûrkopískÛ u Charvát a Dubu. LoÏiska v‰ak nejsou rozsáhlá a vliv jejich vyuÏívání není velk˘. KRAJINNÁ OBLAST â.37 - LES KRÁLOVSTVÍ Lesní v˘roba: Rozsáhl˘ komplex lesa Království v˘chodnû od CharvátÛ. PÛvodnû byl zafiazen do lesÛ zvlá‰tního urãení - samostatné baÏantnice. V dne‰ní dobû byly tyto samostatné baÏantnice zru‰eny a jen místy nahrazeny uznan˘mi baÏantnicemi, které v‰ak nezakládají nárok na zafiazení do kategorie LZÚ. Cel˘ porost se nalézá v CHOPAV "Kvartér fieky Moravy" a je souãástí Pfiírodní rezervace a jejího ochranného pásma. Dal‰í funkce jsou infiltraãní a vodoochranné. Dfievinná skladba je db, js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Jedná se o Ïivná stanovi‰tû, která jsou vût‰inou zastoupena luÏní kategorií z fiady obohacené vodou (L, U, V).
641
642
Z hospodáfiského hlediska se jedná o produkãnû v˘znamn˘ les, jehoÏ produkãní potenciál je (podle hospodáfisk˘ch souborÛ) nadprÛmûrn˘ aÏ vysok˘. Zemûdûlství: Bez zemûdûlského vyuÏití. Sídla: Bez osídlení. KRAJINNÁ OBLAST â.38 - NIVY BLATY A VALOVÉ Lesní v˘roba: Území je v˘raznû bezlesé, zasahují do nûj pouze drobné remízky na vlhãích polohách. Rozpt˘lená zeleÀ je relativnû bohatá a je tvofiena doprovodem vodních tokÛ. Typická dfievinná skladba: js, tp, dále ol, lp a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívaná niva s maximální dominancí orné pÛdy, ãlenûné pouze strukturou polních cest a regulovan˘mi vodními toky. Bez ohroÏení vodní erozí. PÛvodní traÈová pluÏina zcela pfiekryta následn˘m scelením. Sídla: Bez vlastního osídlení, do nivy pouze místy zasahují novûji postavené okraje sídel a zemûdûlská stfiediska. ta jsou ohroÏena záplavami. Hladina zástavby je do 2 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.39 - NIVA HANÉ Lesní v˘roba: Území je prakticky zcela bezlesé. Sporadická rozpt˘lená zeleÀ je tvofiena doprovodem vodních tokÛ. Typická dfievinná skladba: js, tp, vr, ol a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Velmi dobré pfiedpoklady pro intenzivní zemûdûlství. Struktura jednotliv˘ch pÛdních celkÛ je dominantnû tvofiena pfieváÏnû regulovan˘mi vodními toky a dopravní sítí. PfievaÏuje orná pÛdy, pouze mezi Kfienovicemi a PopÛvkami je vût‰í celkem luk, kter˘ má evidentnû navazuje na historicky existující travní porosty. Sídla: Vût‰inou bez vlastního osídlení. Sídla do nivy pouze v˘jimeãnû a vût‰inou novûji postaven˘mi okraji sídel. tyto ãásti leÏí v záplavovém území. Hladina zástavby je do 2 NP. Doprava: Silnice a Ïeleznice hrají v plochém reliéfu v˘znamnou sídelní i krajinotvornou funkci. Silnice i Ïeleznice jsou vedeny po okraji nivy a prakticky ji vymezují. KRAJINNÁ OBLAST â.41 - NIVA RUSAVY Lesní v˘roba: Území je prakticky zcela bezlesé. Sporadická rozpt˘lená zeleÀ je tvofiena doprovodem vodních tokÛ. Typická dfievinná skladba: js, tp, vr, ol a v pfiímûsi i dal‰í listnáãe. Zemûdûlství: Strukturování celkÛ orné pÛdy je zaloÏeno prioritnû na toku Rusavy a jejích regulovan˘ch pfiítocích. PÛvodní pluÏina je traÈová, v souãasnosti zfietelná pouze velice nezfietelnû. Dominuje úrodná orná pÛda bez ohroÏení vodní erozí. Ovocné sady a zahrady vût‰inou pfiiléhají k sídlÛm.
642
643
Sídla: Niva je ãasto masivnû zastavûna. Jde o soustfiedûné osídlení mûstského typu (Hulín, Hole‰ov). Nepravideln˘ pÛdorys ulic, znaãnû pfiemûnûn novûj‰í v˘stavbou, zejména panelov˘ch sídli‰È a prÛmyslov˘ch areálÛ. Území je záplavové a zejména na levobfieÏí je nedostateãnû chránûno. Doprava: Do nivy i na její hrany jsou situovány v˘znamné silniãní a Ïelezniãní tahy. Doprava je vedle sídla rozhodujícím krajinotvorn˘m prvkem oblasti v fie‰eném území.
3. KONCEPCE ¤E·ENÍ ÚZEMÍ 3.1. ZÁKLADNÍ V¯CHODISKA Koncepce fie‰ení urbanistické studie vychází zejména z tûchto v˘chodisek: 1. Rozvoj fie‰eného území je regulován platnou územnû plánovací dokumentací velk˘ch územních celkÛ Olomoucké a Zlínské aglomerace. Urbanistická studie pouze detailnûji provûfiuje ty jejich ãásti, které souvisí s celkov˘m uspofiádáním nadfiazen˘ch dopravních vztahÛ, protipovodÀové ochrany a prohloubení ochrany pfiírody a krajiny. 2. ¤e‰ení se musí odvíjet od potfieby koncepãnû a provázanû vyfie‰it koexistenci základních transportních systémÛ pfiírodních (ÚSES, vodní toky a prÛtoãné nivy) i antropogenních (dálnice, silnice, Ïeleznice, D-O-L) v nivû fieky Moravy. Je tfieba najít v fie‰eném území trasy v‰ech tûchto systémÛ tak, aby se navzájem neru‰ily, ale naopak podporovaly. Trvalá koexistence tûchto struktur je základním pfiedpokladem harmonického rozvoje území. V dlouhodobém v˘voji poroste v˘znam dopravy zejména v severojiÏním smûru. Tato dopravní osa je rozhodujícím pfiedpokladem a rozvojov˘m impulzem pro dal‰í v˘voj osídlení. 3. Po povodních v r. 1997 vyvstala zvlá‰È naléhavû problematika protipovodÀové ochrany. Ta má v zásadû dvû krajní fie‰ení: - retenãní - zaloÏené na zadrÏení vody v krajinû a nádrÏích ve vy‰‰ích ãástech povodí - prÛtoãné - zaloÏené na uvolnûní pfiirozen˘ch cest povodním tak, aby územím procházely beze ‰kod Urbanistická studie vychází z kombinace opatfiení obou typÛ s tím, Ïe retenãní variantu preferuje pro normální povodÀové stavy (1 -5 letou vodu), pro abnormální povodnû v‰ak preferuje variantu prÛtoãnou, která je nejbezpeãnûj‰í. 4. V území se nachází celá fiada území s dochovan˘m krajinn˘m rázem a s krajinn˘mi projevy lidové kultury, která je stále Ïivá. Tato území je tfieba dÛslednû chránit a dále udrÏovat vãetnû krajinotvorn˘ch lidsk˘ch ãinností, které jej vytvofiily a vytváfiejí. 5. Z hlediska zemûdûlské rostlinné v˘roby je fie‰ené území aÏ na okrajové ãásti abnormálnû úrodné. TotéÏ lze prohlásit i z hlediska lesního hospodáfiství v nivách fiek. 6. Vût‰í rozvoj prÛmyslu lze oãekávat pouze v prostorech Pfierova, KromûfiíÏe a Zlínské aglomerace (Otrokovice, Napajedla, Tlumaãov). Rozvojové plochy jsou pfievzaty z ÚPD VÚC. Rozvoj lze téÏ pfiedpokládat v souvislosti s rozvojem hlavních, nadnárodních dopravních tahÛ, ty je nutno zohlednit.
643
644
7. Pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu chybí základní infrastruktura a zejména sluÏby. Doporuãujeme i za cenu kompromisÛ umoÏnit rozvoj turistick˘ch sluÏeb a atraktivit v návaznosti na nivní krajinu. 3.2. KONCEPCE ¤E·ENÍ Rozhodujícím cílem v fie‰eném území je potfieba v dostateãné podrobnosti zaznamenat souãasn˘ stav v území a na základû tohoto stavu fie‰it územnû problematiku rozvoje a ochrany celého Pomoravského transportního koridoru. Jde zejména o koncepci protipovodÀové ochrany sídel a volné krajiny. Dal‰ím v˘znamn˘m úkolem je sladûní tras dálnice D 1, silnice R 55 a VRT âD se systémem protipovodÀové ochrany v nivû Moravy a Beãvy a s ÚSES. Urbanistická studie plnû respektuje návrhy ÚPD VÚC na úseku prognóz v˘voje obyvatelstva, rozvojov˘ch ploch v˘roby u sídel, koncepci a trasování vedení el. energie, plynovody, produktovody, zafiízení telekomunikací a odpadového hospodáfiství. Vût‰í ãi men‰í doplnûní ãi zmûny jsou provedeny u vodního hospodáfiství, dopravy, ochrany pfiírody a krajiny, rekreace a CR. Urbanistická studie v fie‰eném území vymezuje dva zásadní koridory pohybu nadnárodního v˘znamu. První je dopravní, urbanizaãní koridor, tvofien˘ silnicí R 55, (pokraãující od Hulína jako D 1) a Ïeleznicí Bfieclav - Pfierov - Ostrava a paralelní vysokorychlostní tratí. Druh˘ je pfiírodní a jeho osou je fieka Morava a Beãva, s odsunut˘mi hrázemi na 1 aÏ 5-ti letou povodeÀ a nadregionální biokoridor. Tyto koridory se setkávají v "úzkém profilu" Napajedelské brány. Na tyto základní osy navazují koridory národního v˘znamu. Dva dopravní a urbanizaãní koridory tvofií jednak pokraãování silnice I./55 do Olomouce a Ïeleznice (vãetnû VRT) Pfierov- Olomouc - âeská Tfiebová a jednak pfiíãná trasa dálnice D 1, napojující KromûfiíÏ a Brnûnsko. Dva pfiírodní koridory tvofií jednak fieka Morava nad soutokem s Beãvou s odsunut˘mi hrázemi a nadregionálním biokoridorem a jednak nadregionální biokoridor z ChfiibÛ na Vala‰sko, pfiekraãující v Napajedlích nivu. Základní my‰lenka koncepce se odvíjí od moÏnosti vyuÏít nev˘hod území, které má z hlediska pfiírodních podmínek (povodnû, sevfiení nivy v Napajedlích a Pfierovû) pro posílení jeho rozvoje v nov˘ch smûrech. Povodnû, které se tak drasticky pfiipomnûly v r.1997 si vynucují vyjmutí ãástí nivy z nejintenzivnûj‰ích zpÛsobÛ vyuÏívání, jsou nejen faktorem omezujícím (pro v˘stavbu, pro zemûdûlskou v˘robu), ale i faktorem rozvojov˘m (pro lesní v˘robu, rekreaci, ochranu pfiírody, ekologickou stabilitu krajiny). Sevfiení nivy v Pfierovû, Otrokovicích a Napajedlích vytváfií úzké profily pro v‰echny transportní systémy, zejména pro prÛchod povodÀov˘ch vln, nadregionální biokoridor, VRT, rychlostní komunikaci R55 a prÛplav D-O-L. Fakt, Ïe v‰echny tyto systémy musí projít v severojiÏním smûru pfies karpatsk˘ oblouk právû Napajedelskou a Moravskou bránou koncentruje tyto aktivity do jednoznaãné trasy a má v˘znamn˘ stimulující úãinek na rozvoj navazujících území, zejména Zlínska, KromûfiíÏe, Hulína a Hole‰ova.
644
645
Na úseku rozvoje osídlení, bydlení a prÛmyslové v˘roby je pfievzata koncepce ÚPD VÚC Zlínské a Olomoucké aglomerace a rozvojové zámûry jednotliv˘ch sídel, definovan˘ch v ÚPD SÚ. Postupná kompletace nadnárodního dopravnû urbanizaãního koridoru v‰ak bude pfiedstavovat v˘znamn˘ rozvojov˘ impuls ve svém dosahu. Je tak nutno u sídel Spytihnûv, Napajedla, Otrokovice, Tlumaãov a Hulín poãítat s mnohem reálnûj‰ím a rychlej‰ím vyuÏitím návrhov˘ch ploch z ÚPD SÚ, neÏ ve zbytku území. Podobn˘ rozvojov˘ impuls je nutno oãekávat s v˘stavbou dálnice D1 u Kojetína, Bezmûrova, KromûfiíÏe a Pravãic. Pro zv˘‰ení vyuÏití území pro rekreaci a CR se koncepce zamûfiuje na zv˘‰ení krajináfiské hodnoty nivy zejména v zónû vnitfiní inundace, kde sníÏení intenzity zemûdûlské v˘roby (zejména zatravnûní) vytvofií automatické pfiedpoklady k zv˘‰ení rekreaãní hodnoty tohoto území. Na vybrané prostory vnitfiní inundace se proto zamûfiuje i vytvofiení dvou nov˘ch pfiírodních parkÛ (Království a Chrbovsk˘ les), jejichÏ regulaãní reÏim rozvoje by mûl vytvofiit pfiedpoklady k zv˘‰ení atraktivity krajiny pro CR. Pro vlastní vyuÏití jsou navrÏeny sítû turistick˘ch a cykloturistick˘ch cest na místní aÏ nadnárodní úrovni. Rozvoj navazujících sluÏeb mÛÏe b˘t v˘znamn˘m rozvojov˘m impulsem u nûkter˘ch obcí. Na úseku zemûdûlství a lesního hospodáfiství urbanistická studie zejména zohledÀuje nové vodohospodáfiské nároky a vliv koncepce protipovodÀové ochrany. Od nich se odvíjí i doporuãené zatravnûní nûkter˘ch orn˘ch pÛd. Dále je provedeno vyhodnocení vztahu pÛdy k Ïivoãi‰né v˘robû. Na úseku vodního hospodáfiství vychází urb. studie z uvedené kombinace opatfiení dvou typÛ protipovodÀové ochrany. Rozdûluje tak nivu do tfií zón: 1. zóna je tvofiena sídelními útvary a inundace je z ní technick˘mi prostfiedky vylouãena. 2. zóna - zóna vnûj‰í inundace - je tvofiena plochami intenzivní zemûdûlské v˘roby, které jsou chránûny pfied povodnûmi s vût‰í ãetností a niωími prÛtoky neÏ Q 5. 3. zóna - zóna vnitfiní inundace - je tvofiena luÏními biotopy (lesními celky a zemûdûlskou pÛdou vyuÏívanou jako zaplavované louky), kde jsou periodické rozlivy souãástí pfiirozeného fieÏimu a není jim bránûno. ProtipovodÀová ochrana fie‰eného území nevyÏaduje vytváfiení speciálních akumulaãních prostorÛ. Niva je v fie‰eném území dostateãnû ‰iroká, aby jí bezkoliznû pro‰la jakkoliv velká voda. Pro ochranu sídel pfii více neÏ 5-ti let˘ch povodních jsou navrÏeny hráze kolem sídel, prÛmyslov˘ch a dopravních ploch. Pro pfievedení velk˘ch vod KromûfiíÏí navrhujeme v˘stavbu odlehãovacího koryta v˘chodnû mûsta. Provedení vod Otrokovicemi a Napajedly si vyÏádá technické úpravy toku a jeho okolí (sníÏené bermy, roz‰ífiení koryta a pod.). Vzhledem k nedostatku informací o fie‰ení protipovodÀové ochrany dále po toku fieky Moravy (zejména v okr. Uherské Hradi‰tû, kter˘ byl na Ïádost okresního úfiadu z fie‰eného území vyjmut), nejsou zpracovateli známy ani pfiípadné nároky na míru akumulace vody v fie‰eném území. Vytvofiení prÛtoãn˘ch poldrÛ je moÏné s pouÏitím pfiíãn˘ch dopravních tras dálnic, silnic I.a II. tfiídy a Ïeleznic, jejichÏ ochrana pfied sto-
645
646
letou vodou, je po úpravách sluãitelná i s funkcí vzdouvací. Vzhledem ke konfiguraci reliéfu na hradi‰Èsku a k nákladnosti v˘stavby vzdouvacích hrází v‰ak je moÏno poãítat s tím, Ïe nároky na umûlû zv˘‰enou akumulaci vody v fie‰eném území nebudou. Dopravní fie‰ení vychází z dosud zpracovan˘ch koncepcí a návrhÛ v ÚPD VÚC a SÚ, klíãov˘ “úzk˘ profil” Napajedelské brány je v‰ak tfieba ãásteãnû uvolnit. Jako hlavní varianta trasy R 55 v tomto profilu je proto vybrána trasa “superv˘chodní” a to i pfies technickou a finanãní nároãnost. K v˘znamné zmûnû dochází v trasování prÛplavu D-O-L. Smûrnû hájená trasa prÛplavu v fie‰eném území sleduje aÏ po Kojetín tok Moravy, kter˘ více ãi ménû pfiemûÀuje a naru‰uje. Nad Kojetínem se odklání a pfies jádrové území nadregionálního biocentra Chrbovsk˘ les pfiechází nivu na lev˘ bfieh fieky, pfiekraãuje Beãvu a rozdûluje se na v obtíÏn˘ch terénních podmínkách vedené trasy na Olomouc a Ostravu. PfiestoÏe je tato základní trasa hájena vládním usnesením, navrhujeme aby se prÛplav vyhnul nadregionálnímu biocentru a navrhovanému pfiírodnímu parku. Navrhovaná trasa vyuÏívá navrhovan˘ odlehãovací kanál a odboãuje z fieky jiÏ pod KromûfiíÏí a prochází v˘chodnû od Chropynû. Tato zmûna zároveÀ znamená i podstatné zkrácení trasy (o 3,5 km). Na úseku ochrany pfiírody a krajiny urbanistická studie respektuje zájmy ochrany pfiírody jak u zvlá‰È chránûn˘ch území, tak i u nadregionálního a regionálního ÚSES, kter˘ je navíc konfrontován s ÚSES místním a podle nûj upfiesnûn. ¤e‰ené území je rovnûÏ vyhodnoceno z hlediska ochrany krajinného rázu. Je vymezeno 36 krajinn˘ch oblastí urãitého specifického typu krajinného rázu a jsou definovány jejich typické znaky pro ochranu. Pro ochranu krajin zvlá‰È zachovan˘ch jsou navrÏeny dva nové pfiírodní parky. PPk Království s pfiírodním jádrem ve stejnojmenném regionálním biocentru a kulturním jádrem v poutním místû Dub n. M., vãetnû zahrnutí intenzivnû vyuÏívané polní krajiny, typické pro Hanou. PPk Chrbovsk˘ les s pfiírodním jádrem ve stejnojmenném nadregionálním biocentru a kulturními jádry v Chropyni, Kojetínû a Tovaãovû s jezery po tûÏbû ‰tûrkopísku.
12. Ochrana pfiírody a krajiny 12.4. Ochrana kulturních hodnot a krajinného rázu 12. 4. 4. OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU V kap. 2.2. a 2.3. byly vymezeny krajinné oblasti se spoleãn˘mi pfiírodními a vyuÏívacími podmínkami, a tím charakteristikami krajinného rázu. Jednotlivé krajinné oblasti mají své typické znaky krajinného rázu a spoleãn˘ zpÛsob jejich ochrany. Zatímco v bûÏném území má respektování typick˘ch znakÛ daného krajinného rázu pouze doporuãující a inspirativní v˘znam, v územích stávajících i navrÏen˘ch pfiírodních parkÛ je respektování typick˘ch znakÛ závazné. V dal‰ích pohledovû zvlá‰È exponovan˘ch lokalitách je ochrana typick˘ch znakÛ krajinného rázu ponechána na individuálním posouzení orgánu ochrany pfiírody a krajiny. Celkem bylo v fie‰eném území vyli‰eno 36 krajinn˘ch oblastí s urãit˘m spoleãn˘m krajinn˘m rázem a jeho typick˘mi znaky. Jsou vyznaãeny ve v˘krese ã. 3.
646
647
TYPICKÉ ZNAKY KRAJINNÉHO RÁZU JEDNOTLIV¯CH KRAJINN¯CH OBLASTÍ: KRAJINNÁ OBLAST â. 1 - NAPAJEDELSKÁ BRÁNA 1. Reliéf vytváfií zúÏená, zcela zastavûná, niva Moravy a strmá úpatí okolo ní. Svahy i dno brány jsou abnormálnû pohledovû exponované. 2. PravobfieÏní úpatí je tvofieno jedním horizontálním stupnûm a je vertikálnû ãlenûno segmenty star˘ch sadÛ, svaÏit˘ch luk, zalesnûn˘ch boãních úpadÛ a zahrad pfiímûstského charakteru s chatkami a zahr. domky. Vrchol svahu je tvofien nov˘mi TTP. LevobfieÏní úpatí s dominantou borového porostu Kalvárie je zastavûno a je ãlenûno vrstevnicov˘mi a spádnicov˘mi ulicemi. Dno údolí je zastavûno nesourodou prÛmyslovou a obytnou zástavbou, silnicemi a Ïeleznicí. 3. Roz‰ifiování chatové a zahradní zástavby mimo stávající segmenty je nepfiípustné. 4. Liniové prvky pravobfieÏního svahu jsou tvofieny hranami segmentÛ, bez samostatného doprovodu. Horizontální linie jsou pouze v nûkter˘ch segmentech a jsou tvofieny hust˘mi vrstevnicov˘mi mezemi star˘ch sadÛ, ãi jejich zbytkÛ. Svah je v úpatí oddûlen vzrostlou zelení doprovázející Ïeleznici. 5. Pro cesty jsou vyuÏívány pouze trasy po dnech úpadÛ a boãních údolí. Z dálkov˘ch pohledÛ jsou skryty. 6. Sídlo je pÛvodem typická návesní silnicovka, pozdûji nepravidelnû rozrostlá do sloÏitého tvaru na úpatích. Poslední etapa v˘stavby je pravidelná, vrstevnicovû orientovaná. 7. Hlavní stavební ãáry v sídle jsou orientovány rovnobûÏnû s údolím, zástavba je okapová, stará do 1.NP, bûÏná do 2.NP, v˘jimeãnû i vy‰‰í. 8. Chatová zástavba je rozpt˘lená, bez stavebních ãar, ty by mûly b˘t situovány spádnicovû. 9. V sídle jsou typické sedlové stfiechy s ta‰kovou krytinou, v chatov˘ch oblastech sedlové o sklonu 30 - 45°, pfiíp. pultové se sklonem niωím. Okapová orientace je zásadní. KRAJINNÁ OBLAST â. 2 - SPYTIHNùVSKÁ NIVA 1. Rozsáhlé, neãlenûné plochy orné pÛdy a luk v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích, akcentované slep˘mi rameny s bohat˘mi bfiehov˘mi porosty a nepravideln˘mi tvary rozsáhl˘ch vodních ploch po tûÏbû ‰tûrku. 2. Bezlesá krajina, dfievinn˘ doprovod pouze u slep˘ch ramen a solitérní stromy (duby, topoly) na hlavních cestách a tocích. V˘znamné doprovodné nálety u Ïelez. tratû. 3. Daleké prÛhledy na Chfiiby a Bílé Karpaty. 4. Sídla jsou v typické poloze na hranû nivy, která pro nû znamená pfiírodní a rekreaãní zázemí. Jde vût‰inou o sídla typu návesní silnicovky druhotnû roz‰ífiené do sloÏit˘ch tvarÛ. 5. Stavební ãáry orientované kolmo na nivu, na nivní terase naopak rovnobûÏné s hlavní silnicí 6. V nivû jsou moÏné i samoty, jsou v‰ak zásadnû v pohledovû autonomních krajinn˘ch prostorech a max. jednopodlaÏní se sedlovou stfiechou klasického sklonu. 7. Hladina zástavby 1.NP, v ucelen˘ch celcích i 2.NP. 8. Stfiechy domÛ vÏdy sedlové o sklonu 30 - 45°. 9. Okapovû orientovaná zástavba, krytiny ta‰kové, hladké omítky.
647
648
KRAJINNÁ OBLAST â. 3 - VELEHRADSKÁ PAHORKATINA 1. Ploch˘ reliéf, tvofien˘ táhl˘mi rozvodn˘mi hfibety a mûlk˘mi údolími se svahy místy rozãlenûn˘mi hustou sítí strÏí. 2. Je zcela odlesnûnou krajinou, lesní porosty jsou pouze ve strÏích. Vyjímku tvofií vût‰í, paseãnû obhospodafiovan˘ lesní porost u Velehradu se smûsí ploch jehliãnat˘ch i listnat˘ch dfievin. 3. Krajina je tvofiena témûfi monokulturnû ornou pÛdou, která vyuÏívá pfiíznivé pfiírodní podmínky. Jde o traÈové pluÏiny, bloky pozemkÛ jsou rozsáhlé a vytváfií ve svazích vût‰inou dva horizontální pásy, oddûlené polní cestou. Tfietí pás blokÛ je na ploch˘ch hfiebenech kopcÛ. Pozemky jsou typicky úzké a dlouhé, po spádnici s pestrou paletou polních plodin. V pásech blokÛ navazujících na intravilány je pestrost plodin doplnûna i o liniové v˘sadby ovocn˘ch dfievin a vinic. Velká ãást pozemkÛ je dnes scelena a pozemky jsou vymezeny bloky. 4. Hrany pozemkÛ jsou vût‰inou tvofieny buì pouhou zmûnou plodin (bez naoran˘ch meziãek), nebo polními cestami. Hrany blokÛ jsou typicky horizontální (1-2 na svah), spádnicové ãlenûní blokÛ je velmi fiídké a spl˘vá v hustém rastru jednotliv˘ch pozemkÛ. Dna údolí jsou tvofiena potoãními nivami s louãkami, bfiehové porosty pouze bylinné se solitéry vrb. Státní silnice s alejemi ovocn˘ch stromÛ, ostatní vût‰inou bez dfievin, ãi pouze s nálety kefiÛ. 5. Celá krajina je v˘raznû otevfiená, bez zapojen˘ch porostÛ dfievin, v˘jimkou jsou solitéry lip u drobn˘ch sakrálních staveb. 6. Na horních okrajích zafiíznut˘ch údolí a strÏí ãasto suché louky. 7. Sídla jsou vût‰inou silnicovky nûkdy s druhotnû rozvinut˘m sloÏitûj‰ím pÛdorysem. Rozpt˘lená zástavba a samoty se nevyskytují. Sídla jsou v typicky údolních polohách s dobfie vyvinut˘m pásem záhumenic. 8. Stavební ãáry jsou typicky rovnobûÏné se dny mûlk˘ch údolí, nûkdy doprovází v rámci uceleného pÛdorysu obce i pfiíjezdové silnice ‰ikmo do svahÛ (aÏ do 2/3). Základní v˘‰ková hladina zástavby je 1.NP, v nûkter˘ch ucelen˘ch ãástech i 2.NP, zejména v pohledovû ménû exponovan˘ch polohách. Stfiechy vÏdy sedlové se sklonem 30 - 45°. 9. Otevfiená polní krajina je vÏdy upravena a nemá aÏ na v˘jimky ani stepní lada, ani plochy náletov˘ch dfievin a ruderálÛ. 10. Stfie‰ní krytiny jsou vÏdy pálené, omítky hladké, pfievaÏuje architektonické tvarosloví hlinûn˘ch staveb, s minimálním pouÏitím dfievûn˘ch povrchÛ (pouze staré stodoly a kolny). 11. Jde vût‰inou o stavby typického hákového pÛdorysu s okapovou uliãní frontou. ·títová zástavba po spádnici je nepfiípustná. KRAJINNÁ OBLAST â. 4 - HALENKOVICKÉ PASEKY 1. Území je tvofieno plo‰inami rozvodn˘ch hfibetÛ spadajících táhl˘mi, mírn˘mi, místy i pfiíkr˘mi svahy do zahlouben˘ch údolí. 2. Typická úseková pluÏina jako v˘sledek vala‰ské kolonizace v relativnû bezlesé krajinû. PfievaÏují úseky s TTP a staré, vysokokmenné sady, prostfiídané drobnûj‰ími pozemky orné pÛdy. V nich jsou situovány v jednostrann˘ch rozvolnûn˘ch fiádkov˘ch pÛdorysech jednotlivé domy. Stanovi‰tnû extrémní, nebo ‰patnû dostupné polohy jsou zalesnûny.
648
649
3. Plochy lesÛ jsou smí‰ené s pfievahou listnat˘ch dfievin. Typické jsou duby a buky. Pole, sady, ale i TTP jsou ãasto vnitfinû hustû ãlenûny vrstevnicov˘mi mezemi. I ty jsou indikátorem vala‰ské kolonizace. 4. Linie jsou tvofieny hranami pozemkÛ a cestami, veden˘mi ve vrstevnicové a spádnicové poloze, i za cenu vût‰ího sklonu (vliv sesuvn˘ch území). Doprovodná vegetace je travnatá, nûkdy s alejemi. 5. Linie jsou dnes ãasto druhotnû zarostlé kefiov˘mi nálety. 6. Pfiirozená centra soustfiedûného osídlení jsou v typicky náhorní poloze na táhl˘ch hfiebenech. Jde vesmûs o fiádkové vsi orientované po hfiebenu. 7. Orientace staveb je zásadnû okapová se sedlov˘mi stfiechami o sklonu 35 - 50o. Zástavba je vÏdy jednopodlaÏní. Stavební ãáry jsou vrstevnicové, a to i u rozpt˘leného osídlení. Rozpt˘lené osídlení nesestupuje z horní poloviny svahÛ. 8. Typické jsou svahové, otevfiené polohy s fiídk˘m ohraniãením dfievinnou vegetací. Sady jsou ‰vestkové a jabloÀové a jsou vÏdy zatravnûny. Hru‰nû, oskeru‰e, a lípy tvofií solitérní doprovod statkÛ. 9. Statky mají jednoduchou dispozici bez tendencí ke dvorcÛm, budovy jsou vût‰inou fiazeny za sebou. 10. Stfiechy byly ‰indelové, dnes ta‰kové ãi plechové (v tlumen˘ch pfiírodních barvách), omítky hladké. Typické jsou tyãkové ploty. ·títy i dfievûné. KRAJINNÁ OBLAST â. 5 - HALENKOVICKÁ VRCHOVINA 1. ·iroké plo‰iny rozvodn˘ch hfibetÛ spadají táhl˘mi mírn˘mi aÏ krat‰ími pfiíkr˘mi svahy do rÛznou mûrou zahlouben˘ch údolí. 2. Typická úseková pluÏina jako v˘sledek vala‰ské kolonizace v relativnû bezlesé krajinû je dnes setfiena. Na ploch˘ch hfibetech pfievaÏuje orná pÛda dnes scelená. V údolích jsou úseky s TTP a staré, vysokokmenné sady, prostfiídané drobnûj‰ími pozemky orné pÛdy. Krajina je mimo drobné remízky v údolnicích bezlesá. 3. Pole jsou sporadicky ãlenûna cestní sítí, svahy se sady a TTP jsou ãasto vnitfinû hustû ãlenûny vrstevnicov˘mi mezemi. 4. Linie jsou tvofieny hranami pozemkÛ a cestami, veden˘mi ve vrstevnicové a spádnicové poloze, na polních planinách i ‰ikmo svahem. Doprovodná vegetace je na polních planinách zcela sporadická, omezená na stfiedokmenné ovocné aleje u silnic. Ve stráních je naopak vegetace bohatá s náletov˘mi dfievinami. 5. Sídla jsou typická svou náhorní polohou na táhl˘ch hfiebenech. Jde vesmûs o fiádkové vsi orientované po hfiebenu a druhotnû se rozvíjející paralelními ulicemi. 6. Orientace staveb je zásadnû okapová se sedlov˘mi stfiechami o sklonu 35 - 50o. Zástavba je vÏdy jednopodlaÏní. Stavební ãáry jsou vrstevnicové. 7. Typické jsou ploché hfiebeny charakteru náhorních planin s ornou pÛdou, údolí jsou zafiíznutá a skrytá. Svahové, otevfiené polohy s fiídk˘m ohraniãením dfievinnou vegetací. Sady jsou ‰vestkové a jabloÀové a jsou vÏdy zatravnûny. Hru‰nû, oskeru‰e, lípy a javory tvofií solitérní doprovod statkÛ. 8. Statky mají vût‰inou hákovou dispozici. Stfiechy byly ‰indelové, dnes ta‰kové ãi plechové (v tlumen˘ch pfiírodních barvách), omítky hladké. ·títy ãasto dfievûné. Typické jsou tyãkové ploty.
649
650
KRAJINNÁ OBLAST â. 6 - KOSTELANSKÁ VRCHOVINA 1. ·iroce zaoblené hfibety s rozvodn˘mi plo‰inami spadají pomûrnû strm˘mi svahy do krátk˘ch, boãních údolí rychle se zahlubujících smûrem k hloubûji zafiezan˘m hlavním údolím. 2. Souãasné lesní porosty jsou tvofieny pestrou mozaikou, co se t˘ãe dfievin i vûku. PfievaÏují jehliãnaté porosty smrku a dále ménû kvalitní listnaté porosty. V nich jsou pravidelnû ohraniãené listnaté porosty vy‰‰í kvality (potenciální spoleãenstva dubov˘ch buãin a typick˘ch dubov˘ch buãin). Struktura blokÛ je pravidelná, hranice jsou tvofieny cestami, prÛseky a hranicemi porostních skupin. 3. Oblast není zemûdûlsky vyuÏívána. 4. V krajinû se nevyskytují sídla, ani rekreaãní osady. 5. Typick˘ lesní interiér smrkov˘ch porostÛ s podrostem kefiÛ a bylin. KRAJINNÁ OBLAST â. 7 - OTROKOVICKÁ NIVA 1. Celá plocha je v podstatû tvofiena zastavûn˘m územím rÛzného charakteru a hladiny zastavûní. Stfiídají se sídli‰tû bytov˘ch domÛ, kobercová zástavba rodinn˘ch domkÛ i prÛmyslové areály. V‰echny plochy jsou intenzivnû zastavûny. 2. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny komunikacemi a vodními toky. Typick˘ je doprovod topolov˘ch stûn. 3. Zbytkové plochy hÛfie zastavitelné jsou vyuÏívány jako pfiímûstské zahrádky. 4. PÛdorys sídla je pravoúhl˘, maximální hladina zástavby je 8.NP. 5. Zcela mûstské prostfiedí, vãetnû diverzity tvarÛ, povrchÛ a pÛdorysÛ. V˘znamn˘ vliv "Karfíkovské" Zlínské architektury. KRAJINNÁ OBLAST â. 8 - VELKOTù·ANSKÁ PAHORKATINA 1. Reliéf plo‰in zarovnaného povrchu se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodn˘mi hfibety a vût‰inou mírnû zahlouben˘mi údolími. 2. Témûfi bezlesá krajina, listnaté porosty rÛzné s pfiímûsí modfiínu. 3. PluÏiny jsou traÈové. Celé území je vyuÏíváno pro polní v˘robu. Sady a zahrady jsou pouze v intravilánech sídel a na jejich okrajích. 4. Krajina je otevfiená, místy polootevfiená k SZ. Je ãlenûna záfiezy vodoteãí se zapojen˘m vegetaãním doprovodem a cestní sítí, pfieváÏnû vedenou po ploch˘ch hfibetech ãi v údolnicích s doprovodem ovocn˘ch stromofiadí. 5. Sídelní struktura je z hlediska polohy sídel velmi pestrá, od náhorní, po nivní. Jedná se o kompaktní zástavbu, silnicovky ãi ulicovky, se zástavbou pfieváÏnû do 1NP. 6. Zástavba v obcích je okapovû orientovaná, stfiechy sedlové se sklonem od 30o do 45o, krytina pálená. 7. Ve svaÏit˘ch zlomov˘ch polohách jsou travnaté porosty s drobn˘mi extenzivními sady, popfi. náletov˘mi dfievinami, pfii cestách ovocné stromy s kefiov˘m doprovodem. KRAJINNÁ OBLAST â. 9 - ZDOUNECKÁ BRÁZDA 1. Pahorkatinn˘ reliéf se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodními hfibety a vût‰inou mírn˘mi svahy spadajícími do ‰irok˘ch údolí. Dílãí úseky údolní sítû se vyznaãují asymetrick˘m pfiíãn˘m profilem tam, kde plo‰iny spadají do údolí krátk˘mi strm˘mi svahy oddûlen˘mi od vlastní plo‰iny ostrou hranou s nápadn˘m lomem spádu.
650
651
2. V souãasnosti se souvislé lesní porosty nevyskytují. V polích jsou pouze drobné remízky a dfieviny rostoucí kolem nûkter˘ch vodoteãí. Vût‰í borovicov˘ lesní porost se vyskytuje na vrchu Chlum, kde spoleãnû s úpatím dotváfií v˘znamnû tuto krajinnou dominantu. V˘razné jsou typicky dominantní, ‰tíhlé topoly. 3. Krajina se otevírá severním smûrem. Typická otevfiená polní krajina s pÛvodní traÈovou pluÏinou, dnes velkov˘robní. Bloky pÛdy jsou vymezeny polními cestami a dfiíve mírnû meandrujícími vodními toky. 4. Sídla, vût‰inou návesní silnicovky, jsou situována v typicky úpatní poloze. Zástavba sídel je kompaktní, vût‰inou sevfiená, s v˘‰kovou hladinou do 1 NP, v centrech vût‰ích sídel i do 2 NP. 5. Základní uliãní ãáry jsou vrstevnicové, pozdûji ãasto doplnûny i po spádnici, okapová orientace staveb, stfiechy sedlové se sklonem od 35o do 50o, krytina pálená. 6. Lokálnû ve svaÏit˘ch polohách v zázemí sídel pestrá mozaika luk, pastvin, extenzivních sadÛ, náletové zelenû a solitérních dfievin. KRAJINNÁ OBLAST â.10 - POHO¤ELICKÁ PAHORKATINA 1. Je tvofiena ‰irok˘mi, ploch˘mi hfibety, rozãlenûn˘mi krátk˘mi radiálnû uspofiádan˘mi, zahlouben˘mi údolími. V fie‰eném území pfiechází mírn˘mi ãelními svahy do úvalu. 2. Krajina je tvofiena témûfi monokulturnû ornou pÛdou, která vyuÏívá relativnû pfiíznivé podmínky. Je ãlenûna do rozsáhl˘ch blokÛ. Lesní celky a drobné enklávy luk jsou v zahlouben˘ch údolích, i zde je v‰ak prostorová struktura velkoplo‰ná. 3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny buì obtíÏnû zru‰iteln˘mi pfiírodními pfiekáÏkami, nebo obsluÏnou a státní cestní sítí. 4. Hrany jsou mimo ovocné nízkokmenné stromofiadí kolem st. silnic bez vegetaãního doprovodu. 5. Jedin˘ stavební areál je stfiedisko zem. v˘roby, znaãnû po‰kozující krajinn˘ ráz oblasti. 6. Fádní polní krajina bez akcentÛ se stfiídá s údolími potokÛ s peãlivû udrÏovan˘mi loukami a zalesnûn˘mi svahy. KRAJINNÁ OBLAST â.11 - KOMÁROVSKÁ PAHORKATINA 1. Je tvofiena ‰irok˘mi, ploch˘mi hfibety, rozãlenûn˘mi krátk˘mi radiálnû uspofiádan˘mi, zahlouben˘mi údolími. 2. Krajina je tvofiena i pfies nepfiíznivé pfiírodní podmínky témûfi monokulturnû ornou pÛdou. Je ãlenûna do rozsáhl˘ch blokÛ. Lesní celky a drobné enklávy luk jsou v zahlouben˘ch údolích, i zde je v‰ak prostorová struktura velkoplo‰ná. 3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny buì obtíÏnû zru‰iteln˘mi pfiírodními pfiekáÏkami, nebo obsluÏnou a státní cestní sítí. 4. Hrany jsou mimo ovocné nízkokmenné stromofiadí kolem st. silnic bez vegetaãního doprovodu. 5. Sídla jsou typické návesní silnicovky, místy s pfiechodem k rozvolnûné, fiádkové zástavbû. Hladina zástavby do 2. NP se sedlov˘mi stfiechami se sklonem od 35o do 50 o. 6. Fádní polní krajina bez akcentÛ se stfiídá s údolími potokÛ s peãlivû udrÏovan˘mi loukami a zalesnûn˘mi svahy.
651
652
KRAJINNÁ OBLAST â.12 - TLUMAâOVSKÁ PAHORKATINA 1. Ploch˘ reliéf, tvofien˘ táhl˘mi rozvodn˘mi hfibety a mûlk˘mi údolími. 2. Krajina je tvofiena témûfi bezlesá. Men‰í lesní porosty jsou pouze okolo Machové, jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky. lesní porosty ãasto doprovází jámy kamenolomÛ. Vût‰ina území je tvofiena velk˘mi bloky orné pÛdy, jen sporadicky se vyskytují TTP. 3. PluÏina je traÈová, dnes vût‰inou mimo hrany pozemkÛ setfiená. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny buì obtíÏnû zru‰iteln˘mi pfiírodními pfiekáÏkami, nebo obsluÏnou a státní cestní sítí. Svah je vrstevnicovû ãlenûn na max. dva pásy blokÛ. 4. Hrany jsou mimo ovocné nízkokmenné stromofiadí kolem st. silnic a kefiového doprovodu mezí bez dfievinné vegetace. 5. Sídla jsou typické návesní silnicovky, s orientací návsi po vrstevnici, situovaná na dnech boãních údolí, pfiíp. na hranû nivy. Hladina zástavby do 2. NP se sedlov˘mi stfiechami se sklonem od 35° do 50 °. 6. Pohledovû exponovaná polní krajina bez akcentÛ se stfiídá. KRAJINNÁ OBLAST â.13 - H¤BET K¤EMENNÉ 1. Je tvofiena v˘razn˘mi hfibety, rozãlenûn˘mi krátk˘mi radiálnû uspofiádan˘mi, zahlouben˘mi údolími. 2. PfieváÏnû polní krajina s men‰ími lesními celky na nûkter˘ch vrcholov˘ch svazích. Les téÏ doprovází zbytky kamenolomÛ. Mûfiítko je stfiední, pozemkové bloky jsou omezeny ãlenitostí reliéfu a lesních okrajÛ. TTP tvofií sporadick˘ doprovod okrajÛ. 3. Struktura hran odráÏí nepravou traÈovou pluÏinu. âlenûní je pfieváÏnû nesouvisle spádnicové, základní hrana pozemkÛ je vrcholová. Hrany jsou tvofieny okrajem lesa, polními cestami a sporadick˘mi mezemi. Mají bohat˘ kefiov˘ doprovod. 4. Je zcela bez osídlení a staveb. 5. Pohledovû zásadním zpÛsobem exponované polohy. KRAJINNÁ OBLAST â.14 - MASIV TROJÁKU 1. âlenité pahorkatiny rychle se zdvíhající ode dna úvalu krat‰ími strmûj‰ími ãi del‰ími vytrvale stoupajícími pozvolnûj‰ími svahy, ãasto rovnobûÏn˘mi, nebo rozãlenûn˘mi krat‰ími erozními záfiezy a mûlk˘mi nev˘razn˘mi údolími se znaãn˘m sklonem dna, jen ojedinûle pfieru‰en˘mi hlubok˘mi rozevfien˘mi neckovit˘mi a úvalovit˘mi údolími, jeÏ odvodÀují rozsáhlej‰í vnitfiní oblasti pahorkatiny. Na rozvodních hfibetech se zachovaly zbytky zarovnan˘ch povrchÛ z nejmlad‰ích tfietihor. 2. Zcela zalesnûné území s relativnû pfiirozenou dfievinnou skladbou. âlenûní porostÛ je velkov˘robní. 3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny lesními cestami a zbytky strÏí. 4. Zcela bez osídlení a staveb. Pfiípustné jsou pouze stavby slouÏící bezprostfiednû vyuÏívání vlastních lesních porostÛ. 5.V˘znamné krajinné dominanty ‰irokého okolí. KRAJINNÁ OBLAST â.15 - VùÎECKÁ PAHORKATINA 1. âlenité pahorkatiny rychle se zdvíhající ode dna úvalu krat‰ími strmûj‰ími ãi del‰ími vytrvale stoupajícími pozvolnûj‰ími svahy, ãasto rovnobûÏn˘mi, nebo rozãlenûn˘mi krat‰ími erozními záfiezy a mûlk˘mi nev˘razn˘mi údolími.
652
653
2. PfieváÏnû polní krajina s drobnûj‰ími lesními porosty. Sady a zahrady pouze navazují na intravilány sídel. TTP sporadicky doprovází eroznû v˘raznûji ohroÏené plochy. 3. PluÏina je nepravá traÈová, hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou nesouvisle spádnicové i vrstevnicové, pouze v údolí VáÏeckého potoka vytváfií tfii vrstevnicové blokové pásy. Hrany jsou tvofieny mezemi, polními cestami a silnicemi veden˘mi po okrajích niv údolí. Dfievinn˘ doprovod je u mezí kfiovinn˘, jinak sporadick˘ s ovocn˘mi alejemi. 4. Soustfiedûné osídlení bez samot a statkÛ v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na dnû údolí. Jde o ulicovky, nûkdy návesní, s orientací po vrstevnici. Sídla jsou relativnû malá. 5. Hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP, stfiechy sedlové o sklonu 35° - 45°. KRAJINNÁ OBLAST â.16 - KROMù¤ÍÎSKÁ PAHORKATINA 1. Plochá pahorkatina tvofiená táhl˘mi a ploch˘mi rozvodn˘mi hfibety a mûlk˘mi údolími. 2. Témûfi zcela bezlesá, otevfiená polní krajina, jejíÏ dominanty tvofií vrch Barbofiina a mûsto KromûfiíÏ. Lesní porosty jsou mimo vrch Barbofiina sporadické a mají charakter náletÛ pfii terénních zmûnách. Mûfiítko krajiny velkov˘robní. TTP prakticky neexistují. 3. PluÏina je traÈová, svûdãící o nejstar‰ím osídlení, dnes je v‰ak setfiena velkov˘robním hospodafiením. Uspofiádání hran pozemkÛ a jejich blokÛ je nepravidelné, vrstevnicové ãlenûní neexistuje, hrany jsou tvofieny hustou sítí silnic, zemûdûlsk˘mi komunikacemi, veden˘mi buì na hfiebenech, ãi v na dnech mûlk˘ch údolí. Doprovodná vegetace je sporadická, tvofiená nesouvisl˘mi ovocn˘mi alejemi. 4. Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na hranû fiíãní terasy Moravy .Jde o ulicovky, nûkdy i návesní, s orientací po spádnici. Sídla jsou relativnû velká a druhotnû srÛstající podél silnice. 5. Hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP a je zásadnû se sedlov˘mi stfiechami o sklonu 35° - 45°. KRAJINNÁ OBLAST â.17 - MùSTO KROMù¤ÍÎ 1. Plochá pahorkatina, bez nápadnûj‰ího tvarosloví terénu, spadá do ‰iroké aluviální roviny s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. Území je silnû antropogennû pfiemodelováno. 2. Mûstská zástavba okresního mûsta KromûfiíÏ. Pahorkatinná ãást je vyuÏívána pfiedev‰ím pro obytné funkce, nivní ãást za Moravou zejména pro v˘robu. Obraz mûsta determinuje historické jádro sídla. Typick˘ pravoúhl˘ pÛdorys zaloÏeného stfiedovûkého mûsta je rozvíjen i v novûj‰í zástavbû, na okraji doplnûno rozvolnûnou zástavbou sídli‰È. Typické je prorÛstání zástavby parkov˘mi komplexy. Dominanty prostoru vytváfií historické jádro se zámkem a vrch Barbofiina. KRAJINNÁ OBLAST â.18 - HOLE·OVSKÁ PLO·INA 1. Reliéf úpatních plo‰in zarovnaného povrchu vklínûn˘ mezi okolní vyv˘‰eniny 2. Polní, zcela bezlesá krajina velkov˘robního charakteru. Sady a zahrady jsou pouze v návaznosti na intravilány sídel. Mûfiítko je velkov˘robní. 3. PluÏina je nepravá traÈová, v souãasnosti v‰ak zcela pfiekrytá. Pozemky a jejich bloky jsou pravoúhlé, hrany blokÛ tvofií pravidelnou pravoúhlou síÈ. Hrany jsou tvofieny
653
654
polními cestami a hustou sítí silnic, jejichÏ vliv je‰tû podstatnû vzroste. Dfievinn˘ doprovod tvofií sporadické aleje ovocn˘ch stromÛ. 4. Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v mûlk˘ch nivách a na mírn˘ch hranách fiíãních teras Moravy a Rusavy. Jde o návesní pÛdorysy, ãasto pfiecházející v návesní ulicovky s orientací kolmo k tokÛm. 5. Hladina zástavby je zvednuta sídli‰tní zástavbou na 4 NP, je v‰ak ãasto pfiekryta prÛmyslov˘mi zafiízeními. Siluety sídli‰È a prÛmyslov˘ch provozÛ v Hole‰ovû a Hulínû tvofií nepfiíjemné dominanty celého plochého území. KRAJINNÁ OBLAST â.19 - KOJETÍNSKÁ PAHORKATINA 1. Reliéf plo‰in zarovnaného povrchu se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodn˘mi hfibety a vût‰inou mírnû zahlouben˘mi údolími. 2. Polní krajina bez lesÛ a TTP. Sady a zahrady jsou pouze v návaznosti na intravilán sídel. Mûfiítko je ryze velkov˘robní. 3. Pozemky jsou pravoúhlé a jejich fiazení je jednosmûrné, bez ohledu na reliéf. PluÏina pÛvodnû traÈová, dnes v‰ak témûfi zcela pfiekryta scelováním. Hrany pozemkÛ tvofií pfiímé polní cesty, napfiímené a technicistnû upravené vodní toky a pfiíkopy. Doprovodná zeleÀ mimo bfiehov˘ch porostÛ a ovocn˘ch alejí není. 4. Soustfiedûné osídlení, ãasto v‰ak i statky v extravilánu. Sídla jsou situována v dolních tfietinách svahÛ a na hranû fiíãní terasy Moravy a Valové. Jde o ‰iroké návesní ulicovky s orientací po pfieváÏnû po vrstevnici. 5. Relativnû velká sídla, mimo Kojetína v‰ak hladina zástavby nepfievy‰uje 2 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.20 - BLATSKÉ PLO·INY 1. Reliéf bez nápadnûj‰ího tvarosloví, území spadá do nivy Moravy v˘razn˘m stupnûm. 2. Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou krajinu. V polích se ojedinûle vyskytují drobné remízky, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. Mûfiítko je v˘raznû velkov˘robní. Krajina je typická zejména velk˘mi bloky pozemkÛ, v nichÏ jsou prostfiídány obiloviny. Zahrady a sady jsou pouze v návaznosti na intravilány sídel a dále typicky v pásu terasového stupnû nad nivou Moravy. Zde jsou také ãastûji prostfiídány s drobn˘mi lesíky, remízky a zarostl˘mi strÏemi. 3. Hlavní pátefi území tvofií stupnû fiíãních teras Moravy a Blaty. Po nich se rozvíjelo osídlení i silnice. Moravsk˘ stupeÀ je vrstevnicovû ãlenûn na 1 aÏ 2 pásy pozemkÛ. Po spádnici je ãasto v˘raznû rozdûlen sídly, strÏemi a cestami. Po horní hranû stupnû vede státní silnice, podporující okolo sebe zástavbu. Plo‰ina mezi tûmito stupni je tvofiena bezlesou, polní krajinou. Hrany pozemkÛ zde tvofií pravoúhlá síÈ polních cest, které ãlení plo‰inu po spádnici. Hrany jsou doprovázeny sporadick˘mi ovocn˘mi alejemi. V polích místy solitéry lip s drobn˘mi sakrálními stavbami (zbytky poutní cesty do Dubu). 4. Soustfiedûné osídlení. Sídla jsou situována v pásech na hranách fiíãních teras Moravy a Blaty. Jde o návesní ulicovky s orientací po spádnici. Sídla jsou relativnû velká, druhotnû srostlá podél komunikace na hranû nivy, takÏe ãasto pÛsobí jako silnicovky s orientací po vrstevnici. Základní pÛdorys je v‰ak dodnes dochován a je v˘znamn˘m odli‰ovacím znakem.
654
655
5. Hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP. Stfiechy jsou zásadnû sedlové, se sklonem 35° 45°. Krytiny s pálen˘ch ta‰ek, hladké omítky, ãasto v‰ak nahraÏeny reÏn˘m zdivem. KRAJINNÁ OBLAST â.24 - MAJETÍNSKÁ PLO·INA 1. Reliéf plo‰in náplavov˘ch kuÏelÛ zarovnaného povrchu, se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodn˘mi hfibety a vût‰inou mírnû zahlouben˘mi údolími. 2. Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou polní krajinu. V˘znamn˘m prvkem je celek chmelnic jihov˘chodnû od Kokor. Jednotlivû se vyskytují drobné lesíky, remízky, zarostlé meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. PÛvodnû traÈová pluÏina, dnes znaãnû pfiemûnûna. 3. Plochy orné pÛdy relativnû znaãnû ãlenûné systémem polních cest, vodních tokÛ a drobn˘ch lesíkÛ, vût‰inou v‰ak bez vegetaãního doprovodu. Oblast je v˘znamnû determinována dopravními trasami, a to jak souãasn˘mi, tak i v˘hledov˘mi. 4. Soustfiedûné osídlení bez samot. Sídla jsou pomûrnû velká, situovaná v dolní tfietinû svahu, nebo na nev˘razn˘ch hranách nivy. Jde o ulicovky, pfiecházející aÏ návesním. Orientace je vrstevnicová. KRAJINNÁ OBLAST â.26 - TR·ICKÁ PAHORKATINA 1. âlenitá úpatní pahorkatina zãásti omezená v˘razn˘mi zlomov˘mi svahy vÛãi plo‰‰ímu níÏe leÏícímu i ãlenitûj‰ímu v˘‰e poloÏenému reliéfu, s rozsáhl˘mi ploch˘mi rozvodími a údolími mûlk˘mi úvalovit˘mi a neckovit˘mi, s ãásteãnû izolovan˘mi vyv˘‰eninami ohraniãen˘mi ve smûru celkového sklonu území strm˘mi v˘razn˘mi svahy a s okrajov˘m svahem vyvinut˘m zejména na J a JV. 2. âlenitá krajina rozdûlená velkoplo‰nû na lesní a polní ãásti. V˘znamnûj‰í lesní porosty se nalézají S a SV od Pfierova a na Chlumu jiÏnû od Velkého T˘nce. PfievaÏují listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou. V polní krajinû jsou drobné lesíky, které vût‰inou vznikly jako náletové. Mûfiítko polní krajiny je drobnûj‰í neÏ v okolí, pÛdní bloky jsou nevelké, omezené reliéfem. âasté jsou pozemkové bloky chatov˘ch a zahrádkáfisk˘ch osad na svazích sevfienûj‰ích údolí. âastûj‰í jsou i enklávy luk a pastvin, a to jak na dnech údolí, tak i na extrémních svazích. 3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny cestní sítí, vrstevnicov˘mi mezemi, strÏemi a hranicemi kultur. Svahy jsou ãlenûny do dvou nespojit˘ch vrstevnicov˘ch pásÛ pozemkÛ. Vegetaãní doprovod je bohat‰í, typické jsou nálety kefiÛ na mezích. 4. Sídelní struktura je pestrá, co do velikosti i polohy. Osídlení je soustfiedûné, ãasto v‰ak i rozvolnûné se samotami a dvory v extravilánu. Sídla jsou v zafiíznut˘ch i otevfien˘ch údolích i v dolních polovinách svahÛ. Jedná se o silnicovky ãi ulicovky s vrstevnicovou orientací, v zafiíznut˘ch údolích i s rozvolnûnou zástavbou. 5. Hladina zástavby je do 2 NP, architektonicky vytváfií pfiechod mezi Hanou a Odersk˘mi vrchy. KRAJINNÁ OBLAST â.27 - VELKOT¯NECKÁ PLO·INA 1. Reliéf plo‰in zarovnaného povrchu se ‰iroce zaoblen˘mi rozvodn˘mi hfibety a vût‰inou mírnû zahlouben˘mi údolími. 2. Jedná se v podstatû o bezlesou, intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívanou polní krajinu. V˘znamn˘m prvkem je celek chmelnic jihov˘chodnû od Kokor. Jednotlivû se vyskytují
655
656
drobné lesíky, remízky, zarostlé meze v polích, popfi. bfiehové porosty drobn˘ch tokÛ. PÛvodnû traÈová pluÏina, dnes znaãnû pfiemûnûna a znatelná pouze u rozloÏení ovocn˘ch sadÛ. 3. Plochy orné pÛdy relativnû znaãnû ãlenûné systémem polních cest, vodních tokÛ a drobn˘ch lesíkÛ, vût‰inou v‰ak bez vegetaãního doprovodu. Oblast je v˘znamnû determinována dopravními trasami, a to jak souãasn˘mi, tak i v˘hledov˘mi. 4. Sídelní struktura je relativnû co do velikosti a struktury pestrá. Velká sídla se vyvinula jako ulicovky s vrstevnicovou orientací, v dolní tfietinû svahÛ, malá sídla jsou ãasto návesní v polovinách svahÛ. Dvorce a rozpt˘lené osídlení není typické. KRAJINNÁ OBLAST â.28 - KVASICKÁ NIVA 1. Otevfiená aÏ polootevfiená rovina s velkoplo‰nou mozaikou luÏních lesÛ, luk a orné pÛdy, doplnûná plo‰kami mokfiadÛ a vodních tokÛ se slep˘mi rameny. 2. Hraniãní linie (hrany pozemkÛ) jsou pfiímé a pravoúhlé, tvofiené polními a lesními cestami nebo pouze okraji kultur. Dnes vzácné pfiirozenû vlnité linie tokÛ a slep˘ch ramen je tfieba do nivy navracet. 3. Lesy jsou listnaté s pfievahou dubu, vlhké s bohat˘m kefiov˘m a vysok˘m bylinn˘m patrem. Zamokfiená stanovi‰tû s typick˘mi lemy vrb, ol‰í a topolÛ. 4. V blocích zemûdûlské pÛdy typické solitéry vrb, vzácnû dubÛ. 5. Cesty a meliorované kanály ãasto s alejemi topolÛ 6. Sídla jsou v typické poloze na hranû nivy, která pro nû znamená pfiírodní a rekreaãní zázemí. Jde vût‰inou o sídla typu návesní silnicovky druhotnû roz‰ífiené do sloÏit˘ch tvarÛ. MoÏné jsou i samoty (vÏdy jednopodlaÏní), pohledovû skryté (mimo komponované prÛhledy). 7. Stavební ãáry orientované kolmo na nivu, na nivní terase rovnobûÏné s hlavní silnicí. 8.Hladina zástavby 1.NP, v ucelen˘ch celcích i 2.NP 9. Stfiechy v pohledov˘ch horizontech sedlové o sklonu 30° - 45°. 10. Okapovû orientovaná zástavba, krytiny ta‰kové, omítky hladké. KRAJINNÁ OBLAST â.29 - ZÁHLINICKÉ RYBNÍKY 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. Reliéf doplnûn antropogenními hrázemi rybníkÛ. 2. Dominantním krajinotvorn˘m prvkem této oblasti jsou vodní plochy. PÛvodní pluÏina je nezfietelná, plochy s vy‰‰í hladinou podzemní vody jsou obhospodafiovány jako travní porosty malá ãást je zornûna. Nûkteré plochy pfiechází v mokfiady. 3. Hrany ploch jsou tvofieny hrázemi rybníkÛ a polními cestami. Oblast je orámována okraji luÏních lesÛ. Hrany jsou doprovázen pfiedev‰ím bylinnou mokfiadní vegetací, sporadicky i doprovodem topolÛ, vrb a ol‰í. 4. Bez osídlení, vyskytují se pouze samoty úãelov˘ch rybníkáfisk˘ch a lesnick˘ch zafiízení. Hladina zástavby je 1 NP, stfiechy sedlové se sklonem 35o - 45o, z pálené krytiny. KRAJINNÁ OBLAST â.30 - KROMù¤ÍÎSKÉ LESY 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras.
656
657
2. Masivy luÏních lesÛ s typickou dfievinnou skladbou a vysokou pfiírodní hodnotou. Bloky pozemkÛ jsou velké. 3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny lesními cestami a prÛseky pravoúhle uspofiádan˘mi. Holoseãn˘ hospodáfisk˘ zpÛsob a jemu odpovídající tvar lesa. 4. Pouze samoty úãelov˘ch lesnick˘ch a vodohospodáfisk˘ch zafiízení, rekreaãní objekty, jejichÏ rozvoj je neÏádoucí. KRAJINNÁ OBLAST â.31 - ZÁBEâÁCKÁ NIVA 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras, místy pozmûnûno tûÏbou ‰tûrkopísku 2. Rozsáhlé, neãlenûné monokulturní bloky orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích, mimo Bochofiského lesa a Rasiny bez lesních porostÛ. PÛvodní traÈová pluÏina je setfiena, krajina má velkov˘robní mûfiítko. Sady a zahrady pouze v intravilánu. Bloky místy ãlenûny malov˘robními pozemky s pestrou skladbou plodin. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny napfiímen˘mi toky se sporadick˘mi bfiehov˘mi porosty, polními cestami, v˘jimeãnû i vûtrolamy. 4. Soustfiedûné osídlení vût‰ích, ale i mal˘ch obcí v nivû fieky. Historická jádra sídel jsou v drtivé vût‰inû situována na mezoreliéfních vyv˘‰eninách náplavov˘ch lavic. Postupn˘m rÛstem v‰ak ãasto obsadily i plochy inundaãní. Sídla jsou ve velké vût‰inû uzavfien˘ch návesních pÛdorysÛ, pozdûji rozvíjen˘ch do podoby návesních ulicovek. Sevfiené pÛdorysy umoÏÀovaly protipovodÀovou ochranou pomocí selsk˘ch hrází okolo sídla. Tato síÈ je doplnûna samotami v lesích a dvorci vznikl˘mi jako úãelová zafiízení velkostatkÛ. 5. Hladina zástavby byla vÏdy jednopodlaÏní, dnes i 2 NP. Ta je dnes u velk˘ch sídel nevhodnû naru‰ena prÛmyslov˘mi stavbami. KRAJINNÁ OBLAST â.32 - KROMù¤ÍÎSKÁ NIVA 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhlé, neãlenûné plochy orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích, akcentované napfiímen˘mi toky se sporadick˘mi bfiehov˘mi porosty. Umístûní lokálních trval˘ch travních porostÛ je v relaci s vodním reÏimem pÛdy a louky vytváfií v˘znamn˘ krajinotvorn˘ prvek. PÛvodní pluÏina zcela nezfietelná. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny polními cestami bez vegetace, v˘jimeãnû s ovocn˘mi alejemi a napfiímen˘mi vodními toky. 4. Bez soustfiedûného osídlení, vyskytují se pouze samoty úãelov˘ch zemûdûlsk˘ch a lesnick˘ch zafiízení a v jiÏní ãásti území i nevhodnû situované zahrádkáfiské kolonie. Hladina zástavby 1 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.33 - CHRBOVSKÉ LESY 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Nejrozsáhlej‰í kompaktní masiv luÏních lesÛ v nivû Moravy. Lesy mají pro nivu typickou dfievinnou skladbu a vysokou pfiírodní hodnotou. Bloky pozemkÛ jsou velké.
657
658
3. Hrany pozemkÛ jsou tvofieny lesními cestami a prÛseky pravoúhle uspofiádan˘mi a síÈ meandrujících drobn˘ch tokÛ ãi jejich zbytkÛ. Holoseãn˘ hospodáfisk˘ zpÛsob a jemu odpovídající tvar lesa. 4. Pouze dvorcové samoty úãelov˘ch lesnick˘ch a vodohospodáfisk˘ch zafiízení. KRAJINNÁ OBLAST â.34 - TOVAâOVSKÁ JEZERA 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras, antropogennû pfietvofiené tûÏbou ‰tûrkopísku 2. Dominantním krajinotvorn˘m prvkem této oblasti jsou vodní plochy po tûÏbû ‰tûrkopísku. PÛvodní pluÏina je nezfietelná, plochy s vy‰‰í hladinou podzemní vody jsou sporadicky obhospodafiovány jako travní porosty, jinak pfievaÏuje orná pÛda. Nûkteré plochy pfiechází v mokfiady. Naopak jsou typické vysoké skládky skr˘vek. 3. Hrany ploch jsou tvofieny ponechan˘mi pilífii, polními cestami a odvodÀovacími pfiíkopy. Oblast je zãásti orámována okraji luÏních lesÛ. Hrany jsou doprovázen pfiedev‰ím bylinnou vegetací, sporadicky i doprovodem topolÛ, vrb a ol‰í. 4. Bez osídlení, jedin˘mi stavbami jsou krajinû dominující zafiízení tûÏby ‰tûrkopísku. KRAJINNÁ OBLAST â.35 - ZÁMORAVSKÁ NIVA 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhlé, neãlenûné monokulturní bloky orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch. PÛvodní traÈová pluÏina je setfiena, krajina má velkov˘robní mûfiítko. Louky se objevují pouze v˘jimeãnû. Sady a zahrady pouze v intravilánu. Bloky místy ãlenûny malov˘robními pozemky s pestrou skladbou plodin. Niva byla dfiíve vyuÏívána pfiedev‰ím pro louky. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny napfiímen˘mi toky s pomûrnû bohat˘mi bfiehov˘mi porosty, polními cestami, v˘jimeãnû i vûtrolamy. 4. Soustfiedûné osídlení mal˘ch obcí v nivû fieky Moravy. Historická jádra sídel jsou v drtivé vût‰inû situována na mezoreliéfních vyv˘‰eninách náplavov˘ch lavic. Postupn˘m rÛstem v‰ak obsadily i plochy inundaãní. Jde o ulicovky, vût‰inou pozdûj‰ího zaloÏení, s osou po vrstevnici. Rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují. 5. Hladina zástavby byla vÏdy jednopodlaÏní, dnes i 2 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.36 - BLAËÁCKÁ NIVA 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Otevfiená aÏ polootevfiená rovina s velkoplo‰nou mozaikou luÏních lesÛ, luk a orné pÛdy, doplnûná plo‰kami mokfiadÛ a vodních tokÛ se slep˘mi rameny. Bloky orné pÛd v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích. PÛvodní traÈová pluÏina je setfiena. Dfiíve vyuÏívána pfiedev‰ím pro pastviny. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny toky s relativnû bohat˘mi bfiehov˘mi porosty a polními cestami ãasto doprovázen˘mi i alejemi. 4. Bez soustfiedûného osídlení, pouze do okrajÛ z terasy sestupují novûj‰í ãásti sídel, vût‰inou sportovnû rekreaãního charakteru. Rozpt˘lené osídlení a samoty nejsou obvyklé. PodlaÏnost je 1 NP.
658
659
KRAJINNÁ OBLAST â.37 - LES KRÁLOVSTVÍ 1. ·iroké aluviální roviny v plochém dnû úvalu s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhl˘ komplex lesa Království v˘chodnû od CharvátÛ. Cel˘ porost se nalézá v CHOPAV "Kvartér fieky Moravy" a je souãástí Pfiírodní rezervace a jejího ochranného pásma. Les s pfiirozenou dfievinnou skladbou, s holoseãn˘m zpÛsobem hospodafiení. 3. Je pravoúhle ãlenûn systémem lesních cest. Dal‰í hrany jsou tvofieny pfiirozenû se vyvíjejícími vodními toky a mokfiady. 4. Bez osídlení. KRAJINNÁ OBLAST â.38 - NIVY BLATY A VALOVÉ 1. ·iroké aluviální roviny v ploché krajinû s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhlé, neãlenûné plochy orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích, akcentované napfiímen˘mi toky s pestr˘mi bfiehov˘mi porosty. PÛvodní traÈová pluÏina je setfiena, krajina má velkov˘robní mûfiítko. Sady a zahrady pouze v návaznosti na intravilán sídel. Bloky místy ãlenûny malov˘robními pozemky s pestrou skladbou plodin. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny napfiímen˘mi toky s bfiehov˘mi porosty a polními cestami. 4. Bez vlastního osídlení, do nivy pouze místy zasahují novûji postavené okraje sídel a zemûdûlská stfiediska. Hladina zástavby nepfiesahuje 2 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.39 - NIVA HANÉ 1. ·iroké aluviální roviny v ploché krajinû s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhlé, neãlenûné monokulturní bloky orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích. PÛvodní traÈová pluÏina je stfiena, krajina má velkov˘robní mûfiítko. Sady a zahrady pouze v návaznosti na intravilány sídel. Mezi Kfienovicemi a PopÛvkami je vût‰í celek luk, kter˘ evidentnû navazuje na historicky existující travní porosty. Bloky místy ãlenûny malov˘robními pozemky s pestrou skladbou plodin. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny napfiímen˘mi toky se sporadick˘mi bfiehov˘mi porosty a polními cestami. 4. Vût‰inou bez vlastního osídlení. Sídla do nivy pouze vyjímeãnû a vût‰inou novûji postaven˘mi okraji sídel. Hladina zástavby je do 2 NP. KRAJINNÁ OBLAST â.41 - NIVA RUSAVY 1. ·iroké aluviální roviny v plochém krajinû s ojedinûl˘mi depresemi po mrtv˘ch ramenech a elevacemi zbytkÛ teras. 2. Rozsáhlé, neãlenûné monokulturní bloky orné pÛdy v pravideln˘ch velkoplo‰n˘ch blocích urãen˘ch trasami tokÛ. PÛvodní traÈová pluÏina je setfiena, krajina má velkov˘robní mûfiítko. Sady a zahrady pouze v intravilánu. Bloky místy ãlenûny malov˘robními pozemky s pestrou skladbou plodin. 3. Hrany pozemkov˘ch blokÛ jsou tvofieny napfiímen˘mi toky se sporadick˘mi bfiehov˘mi porosty a polními cestami.
659
660
4. Jde o soustfiedûné osídlení mûstského typu (Hulín, Hole‰ov), které druhotnû obsadilo i vlastní nivu. Nepravideln˘ pÛdorys ulic, znaãnû pfiemûnûn novûj‰í v˘stavbou, zejména panelov˘ch sídli‰È a prÛmyslov˘ch areálÛ. Silnice jsou vedeny po hranách nivy. Mapa oblastí krajinného rázu Pomoraví
Hodnocení krajinného rázu slouÏící jako základní podklad pro vyhlá‰ení pfiírodního parku
660
661
3. Hodnocení krajinného rázu ÎIDLOCHOVICKÉHO V¯HONU Pofiizovatel: Okresní úfiad Brno - venkov Zpracovatel: LÖW & spol., s.r.o., Brno BRNO, SRPEN 1997 Celkov˘ obsah hodnocení: 1. Úvod 2. Ochrana pÛdy 2.1. Ochrana pÛdní úrodnosti 2.2. Ochrana vodního reÏimu území 2.3. Ochrana prostupnosti území 3. Hodnocení krajinného rázu území 3.1. Vymezení oblastí krajinného rázu 3.1.1. Pfiírodní rámce 3.1.2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání 3.1.2.1.Zemûdûlství a lesnictví 3.1.2.2.Osídlení 3.1.2.3.Rekreace a turistika 3.1.2.4.Doprava a cestní síÈ 3.1.3. Typické znaky krajinného rázu 3.1.4. Nadfiazené krajináfiské celky 3.2. Vyhodnocení dochovalosti krajinného rázu 3.3. Návrh zpÛsobÛ a míry ochrany krajinn˘ch celkÛ Rámcové regulace v jednotliv˘ch regulaãních zónách
Vybrané kapitoly související s krajinn˘m rázem: 1. ÚVOD Referát Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu Brno - venkov zadal v roce 1997 firmû LÖW & spol., s.r.o. zpracování krajináfiského posouzení v prostoru Îidlochovického V˘honu na katastrálních územích Îidlochovice a Bluãina. Toto posouzení sestává z urãení oblastí krajinného rázu a jejich reprezentativních prostorÛ, vyhodnocení dochovalosti krajinného rázu a urãení zpÛsobÛ ochrany krajinného rázu v podobû regulativÛ vyuÏití území. Cílem práce je vytvofiit jeden ze série dokumentÛ, jeÏ budou slouÏit jako podklad pro vyhlá‰ení zam˘‰leného PP V˘hon a pro vypracování jeho fiádu.
661
662
10.2.3 PODKLAD PRO VYHLÁ·ENÍ P¤ÍRODNÍHO PARKU 3.1. VYMEZENÍ OBLASTÍ KRAJINNÉHO RÁZU V fie‰eném území lze z hlediska pfiírodních charakteristik odli‰it 6 oblastí krajinného rázu. Jsou to: I. Temeno V˘honu II. Îidlochovick˘ svah III. Bluãinsk˘ svah IV. Kozí hájek V. Nosislavské amfiteátry VI. Cezavy Z hlediska charakteristik kulturních a historick˘ch se navíc první tfii oblasti rozdûlují na lesní a bezlese ãásti. Celkem je tak oblastí krajinného rázu 9.
3.1.1. Pfiírodní rámce I. Temeno V˘honu ·iroké, oblé aÏ ploché temeno rozsáhlé vyv˘‰eniny V˘honu, která se zvedá v˘raznû nad sníÏeninou Dyjskosvrateckého úvalu. PodloÏní tfietihorní sedimenty pfiekr˘vají souvislé akumulace pleistocenních spra‰í. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, vrcholov˘ch ãástí v˘raznû vystupujících nad okolí. Na spra‰ov˘ch pokryvech jsou vyvinuty ãernozemû v rÛzném stupni erozního rozru‰ení. Vegetace náleÏí k 1. vegetaãnímu stupni, pfievaÏují habrové doubravy a doubravy s ptaãím zobem, ménû habrodfiínové doubravy niωího stupnû. Pfiedstavuje typ neogenních temenn˘ch plo‰in se souvisl˘m pokryvem spra‰í v 1. vegetaãním stupni. II. Îidlochovick˘ svah V˘razn˘ a znaãnû ãlenit˘ svah pfieváÏnû západní expozice (Z, JZ, SZ) na miocenních sedimentech -lithotamniové vápence aÏ vápencové pískovce, vápnité jíly a vápnité písãité jíly místy s nev˘razn˘mi polohami prachovit˘ch nebo jílovito prachovit˘ch pískÛ, roztrou‰enû se zachovaly pfiekryvy pleistocenních spra‰í. Svah je ovlivnûn velk˘m mnoÏstvím sesuvÛ. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, normálnû a velmi dobfie oslunûn˘ch svahÛ. Na spra‰ov˘ch pokryvech jsou vyvinuty ãernozemû v rÛzném stupni erozního rozru‰ení. Na v˘chozech podloÏních vápnit˘ch jílÛ jsou to ãernozemû karbonátové. Vegetace náleÏí k 1. vegetaãnímu stupni, pfievaÏují habrové doubravy a doubravy s ptaãím zobem, ostrÛvky ‰ípákov˘ch a habrodfiínov˘ch doubrav, ve dnech a na odvrácen˘ch svazích boãních údolí 2.v.s. Pfiedstavuje typ v˘razn˘ch strukturních svahÛ na neogénních sedimentech, eroznû rozru‰en˘ch, znaãnû sesuvn˘ch, v 1.v.s. III. Bluãinsk˘ svah V˘razn˘ a znaãnû ãlenit˘ svah pfieváÏnû severní expozice (S, -SV, SZ) na miocenních sedimentech - vápnité jíly a vápnité písãité jíly místy s nev˘razn˘mi polohami prachovit˘ch nebo jílovito prachovit˘ch pískÛ, plo‰nû rozsáhlé pfiekryvy pleistocenních spra-
662
663
‰í. Nûkteré polohy jsou ovlivnûny sesuvy. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, normálnû a ménû oslunûn˘ch svahÛ. Na spra‰ov˘ch pokryvech jsou vyvinuty ãernozemû v rÛzném stupni erozního rozru‰ení. Na v˘chozech podloÏních vápnit˘ch jílÛ jsou to ãernozemû karbonátové. Vegetace náleÏí z vût‰í ãásti ke 2. vegetaãnímu stupni - bukové doubravy, horní ãásti svahÛ pak k 1. vegetaãnímu stupni - habrodfiínové doubravy niωího stupnû. Pfiedstavuje typ v˘razn˘ch strukturních svahÛ na neogénních sedimentech, eroznû rozru‰en˘ch, sesuvn˘ch, s rozsáhl˘mi spra‰ov˘mi pokryvy, v 2.v.s. IV. Kozí hájek Hfibety a v˘razné svahy pfieváÏnû v˘chodní expozice (V, SV, JV), na miocenních sedimentech - vápnit˘ch jílech a vápnit˘ch písãit˘ch jílech místy s nev˘razn˘mi polohami prachovit˘ch nebo jílovito prachovit˘ch pískÛ. Jsou zde rozsáhlé pokryvy spra‰í, místy sesuvy. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, normálnû oslunûn˘ch svahÛ, jen místy ménû oslunûn˘ch svahÛ. Na spra‰ov˘ch pokryvech jsou vyvinuty ãernozemû v rÛzném stupni erozního rozru‰ení. Na v˘chozech podloÏních vápnit˘ch jílÛ jsou to ãernozemû karbonátové. Vegetace náleÏí k 1. vegetaãnímu stupni - habrové doubravy a doubravy s ptaãím zobem, místy habrodfiínové doubravy niωího stupnû. Pfiedstavuje typ v˘razn˘ch svahÛ na neogenních sedimentech, fragmentovan˘ch zpûtnou erozí, místy sesuvn˘ch, s rozsáhl˘mi spra‰ov˘mi pokryvy, v 1. v.s. V. Nosislavské amfiteátry V˘razné a ãlenité svahy pfieváÏnû jiÏní expozice (J, JZ, JV) v mohutn˘ch amfiteatrálních závûrech such˘ch údolích na jiÏní stranû V˘honu, na miocenních sedimentech - lithotamniové vápence aÏ vápencové pískovce, vápnité jíly a vápnité písãité jíly místy s nev˘razn˘mi polohami prachovit˘ch nebo jílovitoprachovit˘ch pískÛ. Pfiekryvy spra‰í se zachovaly v souvisl˘ch plochách, místy jsou sesuvy. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, normálnû a velmi dobfie oslunûn˘ch svahÛ. Na spra‰ov˘ch pokryvech jsou vyvinuty ãernozemû v rÛzném stupni erozního rozru‰ení. Na v˘chozech podloÏních vápnit˘ch jílÛ jsou to ãernozemû karbonátové. V mûlk˘ch údolích ãernice. Vegetace náleÏí k 1. vegetaãnímu stupni habrové doubravy, doubravy s ptaãím zobem, více habrodfiínové doubravy niωího stupnû. VI. Cezavy Dvojit˘ asymetrick˘ hfibet jz.-sv. prÛbûhu s dlouh˘mi svahy pfieváÏnû severozápadní expozice a krátk˘mi svahy jihov˘chodní expozice na miocénních sedimentech, které reprezentují pfiedev‰ím vápnité jíly a vápnité písãité jíly místy s nev˘razn˘mi polohami prachovit˘ch nebo jílovitoprachovit˘ch pískÛ. Místy sesuvy. Mezoklima je teplé, náleÏí do oblasti T 4, topoklima pahorkatin, normálnû, velmi dobfie a ménû oslunûn˘ch svahÛ. Na svahovinách jsou vyvinuty erodované hnûdozemû, místy zkulturnûné do podoby ãernozemí. Vegetace náleÏí k 1. a ãásteãnû i 2. vegetaãnímu stupni - habrové doubravy, doubravy s ptaãím zobem a bukové doubravy.
663
664
3.1.2. Krajinotvorné zpÛsoby vyuÏívání 3.1.2.1. Zemûdûlství a lesnictví I.a Temeno V˘honu Dominuje orná pÛda, maximální míra zornûní byla na úrodn˘ch pÛdách ze skupiny ãernozemí charakteristická i v minulosti. Dlouhodobé osídlení od neolitu v blízkém okolí nasvûdãuje permanentnímu antropogennímu pÛsobení na krajinu (byÈ s kolísající intenzitou) s dlouhodobou tendencí k odlesnûní. Krajina vytváfií typ odlesnûného intenzivnû obdûlávaného temene ohraniãeného po celém obvodu rÛznû strm˘mi svahy spadajícími do okolního úvalu. Na rozdíl od mírnûj‰ích svahov˘ch partií témûfi chybí typ fiídk˘ch vysokokmenn˘ch sadÛ s podkulturami na orné pÛdû. PluÏina je traÈová, ‰ífika tratí je na mnoha místech limitována ‰ífií temene. PÛvodní uspofiádání tratí a pozemkÛ pro‰lo od poloviny 20. stol. celou fiadou pronikav˘ch zmûn. Hranice novû vytvofien˘ch blokÛ orné pÛdy vût‰inou respektují pÛvodní tvar tratí a cestní síÈ jen v pfiípadech, kdy se v˘raznûji uplatnil reliéf (hrana s cestou respektující sz.-jv. prÛbûh hfibetu V˘honu, okrajové hrany na pfiechodu temene do strmûj‰ích svahÛ), jinde do‰lo k ãast˘m zmûnám a posunÛm hran a hranic v krajinû a k nástupu jednodu‰‰ího a geometriãtûj‰ího uspofiádání pÛdy. Pozemky dosahovaly ‰ífiky 3-50 m (vût‰inou 15-30 m) a délky 100-400 m, (vût‰inou 150-250 m) a pomûru stran 1:2 aÏ 1:50 (vût‰inou 1:5 aÏ 1:20). Pozemky byly v pfieváÏné mífie uspofiádány ‰ikmo pfies vrstevnice, po spádnici, i po vrstevnici. Vzhledem k mírnûj‰ímu reliéfu se pfii tom pfiihlíÏelo pfiedev‰ím k v˘hodné prostorové organizaci pozemkÛ uvnitfi jednotliv˘ch blokÛ a tratí a k cestní síti paprskovitû se rozbíhající od sídel k temeni. I.b Temeno V˘honu lesní Zalesnûn˘ JZ okraj temenné plo‰iny na pfiechodu do svahov˘ch poloh. Borová monokultura, smí‰ené porosty s pfievahou smrku nebo borovice, místy klen nebo bfiíza, fragmenty akátin, v jiÏní ãásti smí‰en˘ listnat˘ les s pfievahou habru, akátu, dubu a lípy s mal˘mi opu‰tûn˘mi lÛmky na vápenec, kter˘ zahrnuje suchou dubohabfiinu s v˘skytem ‰ípáku a pfiímûsí babyky, svídy, lísky, dfiínu a j. Lesy v minulosti byly pfiedev‰ím zdrojem uÏitkového a palivového dfieva. PfieváÏnû byly obhospodafiovány jako lesy v˘mladkové, ve kter˘ch se pravdûpodobnû pásl dobytek a hrabalo stelivo. V souãasné dobû jsou lesní porosty pod odbornou správou LâR LZ Îidlochovice. Majetkovû v‰ak patfií více drobn˘m vlastníkÛm. V souãasnosti vût‰ina lesÛ mÛÏe plnit funkci dfievoprodukãní. DÛleÏité vyuÏití porosty nacházejí jako honitba a baÏantnice místního mysliveckého sdruÏení. Lesy ochranné nejsou. Kromû funkce dfievoprodukãní ãást lesÛ plní téÏ funkci ekostabilizaãní a protierozní. Jednotlivé porostní skupiny jsou rozdílného stáfií, od mlazin aÏ po porosty kolem 60-ti let vûku. Je uplatÀován hospodáfisk˘ zpÛsob paseãn˘ formou maloplo‰n˘ch holoseãí, nepravidelnû umístûn˘ch.
664
665
II.a Îidlochovick˘ svah V minulosti monofunkãní území zamûfiené na produkci hroznÛ (pfied 30-ti letou válkou a po hospodáfiském zotavení znovu v 18. stol. mûly Îidlochovice pfies 300 ha vinic, coÏ spolu s men‰í v˘mûrou udávan˘ch pust˘ch vinic a zahrad - dal‰ích cca 50 ha dobfie koresponduje s celkovou v˘mûrou této jednotky, kde jedinû v rámci katastru obce mohly prospívat - zb˘valy polohy v nivû Svratky a jediné bezpeãné obilnáfiské polohy na temeni V˘honu). O intenzitû zdej‰ího vinohradnictví svûdãí fakt, Ïe vinohradÛ b˘valo 2-2,5x více neÏ polí. âást vinohradÛ patfiila brnûnsk˘m mû‰ÈanÛm. Od poloviny 18. století nastává postupn˘ úbytek v˘mûry vinohradÛ (na pfielomu století 32 ha vinic a 44 ha zahrad), mírnûj‰í svahy jsou pfievádûny na ornou pÛdu, strmûj‰í na louky, pastviny a zahrady, ãást jednotky postupnû pohlcují postagrární lada. Tím v území dochází k funkãní diferenciaci, která ãásteãnû zohledÀuje rozdílné pfiírodní podmínky jednotliv˘ch stanovi‰È (sklonitost, vláhov˘ reÏim a pod.). Orná pÛda (s v˘jímkou nejplo‰‰ích segmentÛ) se nacházela pod vysokokmenn˘mi sady, hustota dfievin vût‰inou rostla se sklonem svahu. PluÏina je traÈová, velmi silnû modifikovaná uspofiádáním reliéfu. Vertikalita a ãlenitost reliéfu se projevila rovnûÏ zachováním pÛvodního uspofiádání tratí a z velké ãásti také pozemkÛ. Charakteristické je klínovité uspofiádaní pozemkÛ v amfiteatrálních závûrech údolí, které bylo v nûkter˘ch pfiípadech zcela devastováno terasováním. Pozemky dosahovaly pomûru stran 1:3 aÏ 1:70 (vût‰inou 1:10 aÏ 1:50), pfiiãemÏ podlouhlosti pozemkÛ pfiib˘vá s rostoucí svaÏitostí. Pozemky jsou témûfi v˘hradnû uspofiádány spádnicovû, v ojedinûl˘ch pfiípadech na ménû strm˘ch plochách a pfiechodech do temene V˘honu i po vrstevnici. II.b Îidlochovick˘ svah-sesuvná lada Území se zfiejmû aÏ do 19. stol. vyvíjelo jako souãást jednotky II.a. Nadmûrná intenzita obhospodafiení v nevhodn˘ch stanovi‰tních podmínkách oÏivila sesuvy. Poté nastal ústup hospodáfiského tlaku a postupná pfiemûna v lada a nepravidelnû (a plo‰nû nesouvisle) seãené louky. Terén je pfiíãnû i podélnû zvlnûn sesuvnou ãinností a vytváfií fiadu hfibítkÛ a úpadÛ nepravidelnû rozeset˘ch po celém teritoriu. âetná jsou prameni‰tû s rákosinami, pfiíhodnûj‰í plochy zÛstaly stále vyuÏívány jako sady i drobná pásová pole. Místy travnaté plochy zarÛstají rÛÏí, lískou, akátem, dubem, svídou apod. Na nûkdej‰í vyuÏití upomínají star‰í ovocné stromy (meruÀky, tfie‰nû, slivonû, ofie‰áky). Akátové lesíky postupnû zaujímají vût‰í plochy a pfiispívají k ãásteãné stabilizaci sesuvn˘ch svahÛ. PÛvodní uspofiádání pozemkÛ je spádnicové s vyrovnan˘m pomûrem stran 1:30-1:50. III.a Bluãinsk˘ svah Podobnû jako typ II.a, bylo území v minulosti monofunkãnû zamûfiené na produkci hroznÛ (pfied 30-ti letou válkou a po hospodáfiském zotavení znovu v 18. stol. mûla Bluãina 350 ha vinic), coÏ se velmi pfiibliÏuje celkové v˘mûfie svahov˘ch poloh na katastru Bluãiny v jednotkách II.b, III.a, IV, V a VI.. Od poloviny 18. století nastává postupn˘ úbytek v˘mûry vinohradÛ (na pfielomu století 37 ha vinic a 23 ha zahrad), mírnûj‰í svahy jsou pfievádûny na ornou pÛdu, strmûj‰í na louky, pastviny a zahrady, ãást jednotky postupnû pohlcují postagrární lada. Tím v území dochází k funkãní diferenciaci, která ãásteãnû zohledÀuje rozdílné pfiírodní podmínky jednotliv˘ch stanovi‰È
665
666
(sklonitost, vláhov˘ reÏim a pod.). Tak, jak roste sklonitost jednotky od temene k úpatí, stfiídají se postupnû orná pÛda bez trval˘ch kultur, orná pÛda pod trval˘mi kulturami vysokokmenn˘ch sadÛ (hustota dfievin vût‰inou rostla se sklonem svahu) a nejníÏe spádnicové pásovité pozemky sadÛ a vinohradÛ s pestrou mozaikou podkultur. StrÏovou erozí ohroÏené území v závûru svahového údolí nad lesem (Velk˘ kopec) bylo pomûrnû pozdû nesouvisle zalesnûno (akát, jasan, topol), v podrostu bez ãern˘, silnû ruderalizováno, enklávy svûtlin a seãen˘ch luk. PluÏina je traÈová, zejm. v niωích a strmûj‰ích svahov˘ch polohách silnû modifikovaná uspofiádáním reliéfu. Vertikalita a ãlenitost reliéfu se projevila rovnûÏ zachováním územní struktury vût‰iny území. Pozemky dosahovaly pomûru stran 1:1 aÏ 1:60 (vût‰inou 1:3 aÏ 1:20). Spádnicové uspofiádání pozemkÛ se ãasto stfiídá s uspofiádáním vrstevnicov˘m. Nejkrat‰í pozemky (a nejvíce pozemkÛ vrstevnicov˘ch) se vykytují pfieváÏnû ve stfiedních svahov˘ch polohách v západním sousedství lesa (Velk˘ kopec), kde celkové uspofiádání prostoru poukazuje na komplikovan˘ v˘voj ovlivÀovan˘ zfiejmû nestabilitou území a konvergencí stékajících povrchov˘ch vod v podmínkách pÛdorysnû konkávního svahu s tendencí k v˘voji strÏové eroze. III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah Zalesnûn˘ strm˘ severní svah a systém úvozÛ uvnitfi pfiírodní jednotky III., její nejnestabilnûj‰í ãást. Zalesnûní souvisí se znaãn˘m sklonem a s nestabilitou území (velk˘ sesuv r. 1774). Listnaté porosty jsou s pfievahou akátu, místy v˘sadby klenu, ofie‰áku ãerného, s pfiímûsí jasanu, topolu, tfie‰nû, s v˘znamn˘m podrostem bezu ãerného. Lesy v minulosti byly pfiedev‰ím zdrojem uÏitkového dfieva. PfieváÏnû byly obhospodafiovány jako lesy v˘mladkové, ve kter˘ch se pravdûpodobnû pásl dobytek a hrabalo stelivo. V souãasné dobû jsou lesní porosty pod odbornou správou LâR LZ Îidlochovice. Majetkovû v‰ak patfií více drobn˘m vlastníkÛm. V souãasnosti vût‰ina lesÛ mÛÏe teoreticky plnit funkci dfievoprodukãní, ve skuteãnosti se jedná o porosty na okraji zájmu hospodafiení. Lesy ochranné nejsou. Kromû funkce dfievoprodukãní ãást lesÛ plní téÏ funkci ekostabilizaãní a protierozní. Jednotlivé porostní skupiny jsou vyrovnaného stáfií (vesmûs 30-50 let). Je uplatÀován hospodáfisk˘ zpÛsob paseãn˘ formou maloplo‰n˘ch holoseãí, nepravidelnû umístûn˘ch. IV. Kozí hájek Území v historii ãasto monofunkãnû zamûfiené na produkci hroznÛ. Od poloviny 18. století nastává postupn˘ úbytek v˘mûry vinohradÛ, mírnûj‰í svahy jsou pfievádûny na ornou pÛdu, nejstrmûj‰í partie maloplo‰nû zalesnûny, sesuvná území pfiecházejí pfies postagrární lada do maloplo‰n˘ch remízkÛ. Tím v území dochází k funkãní diferenciaci. Orná pÛda bez trval˘ch kultur je typická pouze na temenech jednotliv˘ch hfibítkÛ a pfii úpatí jednotky, jinde orná pÛda pod trval˘mi kulturami vysokokmenn˘ch sadÛ a sady a vinohrady s pestrou mozaikou podkultur. PluÏina je traÈová, modifikovaná paralelním uspofiádáním hfibetÛ a údolí. Struktura krajiny zÛstala zachována jen torzovitû, na vût‰inû území setfiena zmûnou hran nebo dokonce budováním velkoplo‰n˘ch teras pfievedena nevratnû do jiného typu.
666
667
Pozemky dosahovaly pomûru stran 1:3 aÏ 1:70 (vût‰inou 1:5 aÏ 1:20). Pozemky jsou uspofiádány spádnicovû i vrstevnicovû, vzhledem k pÛdorysnénu zakfiivení terénu ãasto spádnicové i vrstevnicové pozemky pfiecházejí do ‰ikmého prÛbûhu svahem. V. Terasované svahy Kolpasy-Horky Jednotka vznikla siln˘m antropick˘m pfiemodelováním území ãásti pÛvodní pfiírodní jednotky V. (Nosislavské amfiteátry) na k.ú. Bluãina, pfiifiazena byla k ní téÏ pfieváÏnû zterasovaná jiÏní ãást pÛvodní pfiírodní jednotky IV. (Kozí hájek). Podobnû jako ostatní svahové typy bylo území v minulosti monofunkãnû zamûfiené na produkci hroznÛ. Od poloviny 18. století nastává postupn˘ úbytek v˘mûry vinohradÛ. Svahy jsou pfievádûny na ornou pÛdu s rozpt˘len˘mi dfievinami. V poslední v˘vojové etapû dochází k redukci diverzity a pfievodu na bloky orné pÛdy a vinic na velkoplo‰n˘ch terasách. PÛvodní pluÏina byla traÈová, modifikovaná stfiídáním pÛdorysnû konkávních svahÛ v amfiteatrálních závûrech ‰iroce otevfien˘ch údolí a svahÛ rovn˘ch aÏ konvexních mezi jednotliv˘mi údolími. Po zterasování se dominujícím prvkem krajinné struktury stala horizontalita vrstevnicovû uspofiádan˘ch teras. Pozemky dosahovaly pomûru stran 1:15 aÏ 1:50. Pfievládající spádnicové uspofiádání pozemkÛ se v˘jímeãnû mûní na ‰ikmé nebo vrstevnicové. VI. Cezavy Území v minulosti monofunkãnû zamûfiené na produkci hroznÛ. Od poloviny 18. století nastává postupn˘ úbytek v˘mûry vinohradÛ. âást pozemkÛ je pfievádûna na ornou pÛdu, místy s rozpt˘len˘mi dfievinami, nebo na sady a vinohrady s pestrou mozaikou podkultur na orné pÛdû. Naznaãena je tendence k v˘sadbû sadÛ a vinohradÛ ve v˘‰e poloÏen˘ch místech. Struktura hran, linií i pozemkÛ zÛstala zachována do souãasnosti, mûní se pouze intenzita vyuÏití- v k.ú. Bluãiny je rostoucí intenzita doprovázena v˘stavbou objektÛ smí‰eného v˘robního a rekreaãního urãení, v k.ú. Îidlochovice dochází k extenzifikaci vyuÏití související zfiejmû se zmûnou vlastnick˘ch pomûrÛ po II. svûtové válce. PluÏina je traÈová, ovlivnûná rozbíhav˘m uspofiádáním spádnic a prostorovou omezeností jednotky. Pozemky jsou uspofiádány spádnicovû, délky 100-250 m a ‰ífiky 10-50 m s pomûrem stran 1:3 - 1:25.
3.1.2.2. Osídlení I. Temeno V˘honu Území je souãástí starého sídelního areálu vyuÏívaného ãlovûkem od neolitu. Pfiesto v‰ak z prostoru vlastní hodnocené jednotky není doloÏeno trvalé osídlení. Za jednu z hlavních pfiíãin lze pfiedpokládat nepfiítomnost vodních zdrojÛ a vûtrnou polohu. Ta mûla (pfii archaick˘ch zpÛsobech v˘stavby a vytápûní lidsk˘ch obydlí) pfii úvahách o v˘bûru sídelní lokality mnohem vût‰í platnost, neÏli snaha vyhnout se mrazové poloze ãi zaujmout polohu v˘slunnou. V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty.
667
668
I.b Temeno V˘honu lesní V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. II.a Îidlochovick˘ svah Území je souãástí starého sídelního areálu. Îidlochovice, které jsou zmiÀovány k roku 1349, se postupnû vyvinuly ve stfiedisko panství. Sídlo vzniklo na úpatí V˘honu pfii bfiehu Svratky na v˘znamné obchodní stezce. V˘znam polohy dokládá m˘to na mostû pfies Svratku, pfiipomínané jiÏ k r. 1407. Vedle dopravní polohy (dané pfiírodními pomûry v regionálním mûfiítku) vytváfiela pfiízniv˘ rámec lokalizaci sídla i místní dimenze pfiírodních podmínek: plo‰ina na zbytcích teras a na dejekãním kuÏelu chránûná ze ãtyfi stran úpatím V˘honu, toky Cezavy a Svratky, pfii ústí svahového údolí se zdroji pramenité vody a s pfiístupovou cestou k pozemkÛm na svazích a temeni V˘honu, vytváfiela bezpeãn˘ prostor sídla. Jádro sídla se vyvinulo pfii kfiíÏení cesty vedoucí úpatím V˘honu (zástavba silnicová) a ulice, smûfiující z ní kolmo k mostu (brodu) pfies fieku Svratku (zástavba návesní ulicová). Zejména v pováleãném období do‰lo k rozpt˘lené v˘stavbû objektÛ smí‰eného v˘robního a rekreaãního urãení, v nûkter˘ch pfiípadech s tendencí k pfiechodu do objektÛ sezónního aÏ trvalého bydlení. Solitérní obytné ani hospodáfiské stavby v území mimo intravilán dfiíve nebyly. II.b Îidlochovick˘ svah-sesuvná lada V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. Bûhem druhé poloviny 20. stol. vznikly na nûkter˘ch pozemcích objekty smí‰eného v˘robního a rekreaãního urãení. III.a Bluãinsk˘ svah Území je souãástí starého sídelního areálu. Bluãina (Bluchine r.1048) se poprvé pfiipomíná jako zemûpanská osada v roce 1048, kdy kníÏe Bfietislav I. vymezoval majetek Rajhradského klá‰tera aÏ po její hranice. Bluãinou vedla stará obchodní silnice do Uher. Postupnû se Bluãina zaãlenila do Îidlochovického panství Sídlo vzniklo na úpatí V˘honu pfii bfiehu Cezavy na v˘znamné obchodní stezce. Vedle dopravní polohy (dané pfiírodními pomûry v regionálním mûfiítku) vytváfiela pfiízniv˘ rámec lokalizace sídla i místní dimenze pfiírodních podmínek: úpatní plo‰ina na zbytcích teras a na dejekãním kuÏelu na okraji spoleãné nivy Cezavy a Svratky na úpatí V˘honu, pfii ústí svahového údolí se zdroji pramenité vody a s pfiístupovou cestou k pozemkÛm na svazích a temeni V˘honu, vytváfiela bezpeãn˘ prostor sídla. Jádro sídla se vyvinulo pfii ústí boãního údolí z masívu V˘honu na návesním pÛdorysu. V pozdûj‰ím v˘voji sídla byl vyuÏit smûr podél úpatí - silniãního typu. Novodobá dostavba sídla probûhla v nivû a v polohách ve svahovém údolí a v˘‰e na svahu nad úpatím. Solitérní obytné ani hospodáfiské stavby v území mimo intravilán dfiíve nebyly. Dnes jsou nepravidelnû roztrou‰eny drobné úãelové stavby ve vinohradech a sadech. Jejich pÛvodní urãení bylo v˘hradnû hospodáfiské, dnes se postupnû prosazuje i funkce rekreaãní.
668
669
III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. IV. Kozí hájek V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. Zcela ojedinûlé jsou drobné stavby hospodáfiské funkce. V. Terasované svahy Kolpasy-Horky V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. VI. Cezavy V tomto typu není soustfiedûné osídlení, nejsou zde ani samoty. V prehistorii bylo území osídleno vûtefiovsk˘m v˘‰inn˘m sídli‰tûm s vyãlenûnou akropolí a opevnûním. Bûhem druhé poloviny 20. stol. vznikly na nûkter˘ch pozemcích objekty smí‰eného v˘robního a rekreaãního urãení.
3.1.2.3. Rekreace a turistika I.a Temeno V˘honu Zejména z hlediska uÏivatelského je v˘znamná pû‰í turistika, doplnûná o hippoturistiku, pfiípadnû cykloturistiku, jíÏ vycházejí vstfiíc zpevnûné komunikace. Nev˘hodou z hlediska rekreaãního vyuÏití je silná vûtrnost polohy, území v‰ak nabízí za pfiízniv˘ch povûtrnostních situací neb˘val˘ rozhled do Dyjsko-svrateckého úvalu, Vy‰kovské brány, na Brno, jiÏní okraje Drahanské vrchoviny, Litenãické vrchy, západní ãást Îdánického lesa, Pálavu a Bobravskou vrchovinu a díky svému pfiev˘‰ení nad dno úvalu (aÏ 170 m) v jarních a podzimních mûsících moÏnost snadného "úniku" nad dosah inverznû zvrstveného vzduchu men‰í mocnosti. I.b Temeno V˘honu lesní Vzhledem k plo‰né omezenosti je z uÏivatelského hlediska v˘znamnûj‰í pû‰í turistika navazující na moÏnosti vyuÏití jednotky I.a. a II.a. II.a Îidlochovick˘ svah Tato ãást sk˘tá dobré moÏnosti pro pû‰í turistiku, pfiípadnû hippoturistiku a cykloturistiku. Ve srovnání s temenem V˘honu je zde mnohem hust‰í síÈ polních cest, pfieváÏnû hlinit˘ch, ménû ãásteãnû zpevnûn˘ch, na které navazují pfiístupové cesty k jednotliv˘m blokÛm pozemkÛ. Ty jsou vût‰inou travnaté. Území je pfiíhodné ke krat‰ím vycházkám pfiedev‰ím pro svoji pestrost ve vyuÏití a daleké v˘hledy k západu, jihozápadu a jihu. Rozpt˘lené men‰í objekty, zpoãátku v˘hradnû hospodáfiského úãelu, postupnû nab˘vají smí‰ené hospodáfisko-rekreaãní funkce, u nûkter˘ch je na první pohled dominantní rekreaãní funkce. PrÛchodnost krajiny je ãásteãnû omezena oplocením velkoplo‰n˘ch vinic, sadÛ a nûkter˘ch zahrad.
669
670
II.b Îidlochovick˘ svah-sesuvná lada Rekreaãní a turistické vyuÏití této ãásti je limitováno ohroÏením svahÛ sesuvy. Nûkolik men‰ích objektÛ má viditelnû hospodáfiské ãi smí‰ené hospodáfisko-rekreaãní vyuÏití. Polní cesty jsou pouze po obvodu vymezené prostorové jednotky. Jsou ãásteãnû zpevnûné a nezpevnûné. Toto území je zajímavé kontrasty ve vyuÏití území a dálkov˘mi pohledy, zejména k severozápadu a k severu. PrÛchodnost krajiny omezuje rozvoj trnit˘ch kefiÛ a akátov˘ch porostÛ v nûkter˘ch ãástech. III.a Bluãinsk˘ svah Tato ãást sk˘tá dobré moÏnosti pro pû‰í turistiku, pfiípadnû hippoturistiku a cykloturistiku. Ve srovnání s temenem V˘honu je zde mnohem hust‰í síÈ polních cest, pfieváÏnû hlinit˘ch, ménû ãásteãnû zpevnûn˘ch. Území je pfiíhodné ke krat‰ím vycházkám pfiedev‰ím pro svoji pestrost ve vyuÏití a daleké v˘hledy k severu, severozápadu a severov˘chodu. Rozpt˘lené men‰í objekty, zpoãátku v˘hradnû hospodáfiského úãelu, postupnû nab˘vají smí‰ené hospodáfisko-rekreaãní funkce. PrÛchodnost krajiny je ãásteãnû omezena oplocením velkoplo‰n˘ch vinic, sadÛ a nûkter˘ch zahrad. III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah Vzhledem k plo‰né omezenosti je z uÏivatelského hlediska v˘znamnûj‰í pû‰í turistika navazující na moÏnosti vyuÏití jednotky I.a. a III.a. IV. Kozí hájek Tato ãást sk˘tá mírnû omezené moÏnosti pro pû‰í turistiku, pfiípadnû hippoturistiku a cykloturistiku. Charakter krajiny se zmûnil budováním velkoplo‰n˘ch teras na ãásti prostoru. Tím utrpûla i cestní síÈ. Nûkolik drobn˘ch objektÛ má smí‰enou hospodáfisko-rekreaãní funkci. Pfii vhodn˘ch klimatick˘ch podmínkách jsou zajímavé dálkové pohledy k severov˘chodu, v˘chodu a ãásteãnû i k jihov˘chodu. V. Terasované svahy Kolpasy-Horky Rekreaãní moÏnosti a turistické vyuÏití je zde znaãnû omezeno. Velkoplo‰né vyuÏívání, zornûní a velkoplo‰né terasování znaãnû omezují prÛchodnost terénem, ãímÏ limitují vyuÏití pro pû‰í turistiku ãi cykloturistiku. VI. Cezavy V rekreaãním vyuÏití je zv˘raznûná kombinovaná funkce drobn˘ch staveb, které plní funkci v˘robní i rekreaãní. Vzhledem ke své atraktivní poloze, pÛdním a reliéfov˘m pomûrÛm spojuje v sobû vinafiství, sadafiství, drobnou zemûdûlskou v˘robu a rekreaci. Podmínky pro pû‰í turistiku, cykloturistiku ãi hippoturistiku jsou pfiíznivé.
3.1.2.4. Doprava a cestní síÈ I.a Temeno V˘honu Území leÏí stranou dálkov˘ch cest. Cestní síÈ vystupuje do této jednotky z niωích poloh systémy cest paprskovitû se rozbíhajících od úpatních sídel (Bluãina, Îidlochovice), která zde mûla svou drÏbu a ãasto hlavní zdroj orné pÛdy. Oba systémy se stfietá-
670
671
vají na sz.-jv. hfibetnici V˘honu, po níÏ vede katastrální hranice a komunikace, propojující cestní síÈ obou obcí. Podobné pfiíãné propojení cestního vûjífie existovalo i ve v˘chodní ãásti temene. Dnes do‰lo k dílãím zmûnám, nûkteré úseky zanikly, tendence k pfiíãnému propojení cestního vûjífie byla zavr‰ena v˘stavbou komunikace od sv. úpatí kopce k vrcholu (s vyuÏitím ãetn˘ch star˘ch úsekÛ). ZároveÀ tím v‰ak do‰lo k oslabení funkce dílãích pfiíãn˘ch úsekÛ na periferii katastru. Staré cesty sledují v˘znamné linie predisponované konfigurací terénu, jako jsou hfibetnice, sedla v temeni ãi okraje temene nad pfiíkr˘mi svahy a ovlivÀují tak druhotnou reliéfovou závislost systému hran tratí a pozemkÛ. Novû vzniklé komunikace se v‰ak tomuto fiádu vymykají. I.b Temeno V˘honu lesní Vzhledem k nereprezentativní plo‰e jednotky lze pouze konstatovat její poloÏení na vûjífii vnitrokatastrálních cest místního v˘znamu, vzhledem k relativní plochosti území v podstatû ignorující závislost na terénu. II.a Îidlochovick˘ svah Na úpatí Ïidlochovického svahu nad nivou Svratky procházela smûrem na Bluãinu a Mûnín stará obchodní cesta do "Rakous". Je pfiipomínána jiÏ v roce 1333. V˘znam této trasy dokumentuje i most pfies Svratku, kter˘ je pfiipomínán v roce 1407 v souvislosti s vybíráním m˘ta. Na této trase jsou poloÏeny Îidlochovice. Návaznosti dal‰ích cest jsou dány reliéfov˘mi pomûry. Od úpatí smûrem na temeno V˘honu vystupují hlavní pfiístupové cesty záfiezy údolí aÏ na okraj plo‰in temene. Kopírují vûrnû tvar údolnice. Na nû zpravidla navazují kolmo, zhruba po vrstevnici, cesty, které ãlení rozsáhlé úseky svahu na dílãí bloky a umoÏÀují pfiístup ke v‰em pozemkÛm. V ãlenitûj‰ím reliéfu odpovídá prÛbûh cest jeho tvarÛm, v závûrech údolí se cesty vûjífiovitû rozbíhají. Cestní síÈ zÛstala aÏ na malé v˘jimky zachována. Ke zmûnám do‰lo pfii zcelování pozemkÛ a pfii úpravû hranic nov˘ch blokÛ pÛdy. PfievaÏují nezpevnûné polní cesty s hlinit˘m povrchem, v nûkter˘ch úsecích ohroÏované a po‰kozované soustfiedûn˘m odtokem vody. âásteãnû zpevnûné jsou jen v˘znamnûj‰í a ãasto pouÏívané úseky, zpevnûny jsou krátké úseky související se zástavbou. II.b Îidlochovick˘ svah-sesuvná lada Pfiístupové cesty byly pouze na okrajích bloku pozemkÛ. Cesta na severov˘chodním okraji prostorové jednotky je zachována v pÛvodní poloze. Je ãásteãnû zpevnûna a zpfiístupÀuje pozemky ve smûru od Bluãiny i Îidlochovic. Stejnû zÛstaly zachovány cesty na jiÏním a severním okraji jednotky. Na v˘chodním okraji byla cesta pfiimknuta blíÏe ke hranû sesuvÛ. Souvisí to s nov˘m ãlenûním blokÛ pozemkÛ na temeni V˘honu. III.a Bluãinsk˘ svah Obec Bluãina leÏí na staré obchodní cestû, která zde spojovala Îidlochovice a Mûnín na cestû do "Rakous" (viz. v˘‰e). Návaznosti dal‰ích cest jsou dány reliéfov˘mi pomûry. Od úpatí smûrem na temeno V˘honu vystupují hlavní pfiístupové cesty záfiezy údolí aÏ na okraj plo‰in temene. Kopírují tvar údolnic a vyuÏívají mírnûj‰ího reliéfu. Na nû zpravidla navazují kolmo,
671
672
zhruba po vrstevnici, cesty, které ãlení rozsáhlé úseky svahu na dílãí bloky a umoÏÀují pfiístup ke v‰em pozemkÛm. V ãlenitûj‰ím reliéfu odpovídá prÛbûh cest jeho tvarÛm, v závûrech údolí se cesty vûjífiovitû rozbíhají. Cestní síÈ zÛstala aÏ na malé v˘jimky zachována. Ke zmûnám do‰lo pfii zcelování pozemkÛ a pfii úpravû hranic nov˘ch blokÛ pÛdy v horní ãásti svahÛ. PfievaÏují nezpevnûné polní cesty s hlinit˘m povrchem, v nûkter˘ch úsecích ohroÏované a po‰kozované soustfiedûn˘m odtokem vody. âásteãnû zpevnûné jsou jen v˘znamnûj‰í a ãasto pouÏívané úseky, zpevnûny jsou krátké úseky související se zástavbou. Nûkteré úseky cest, zahloubené v úvozech, byly jiÏ opu‰tûny. III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah Vzhledem k nereprezentativní plo‰e jednotky lze pouze konstatovat její poloÏení na vûjífii vnitrokatastrálních cest místního v˘znamu, charakteristické je ãasté pfiekládání cest vzhledem k nestabilitû území a neukonãenost tohoto trasovacího procesu. Patrná snaha sledovat údolnice s nejmen‰ím klesáním je citelnû naru‰ována sesuvy a vodní erozí. IV. Kozí hájek PÛvodní cestní síÈ vyuÏívala hfibetnic a údolnic. Takto vzniklé bloky byly dále ãlenûny pfieváÏnû po vrstevnici ãi kolmo na údolnici v místech mírnûj‰ích svahÛ. Z pÛvodní cestní sítû se zachovaly nûkteré ãásti. Cestní síÈ v mírnûj‰í ãásti svahÛ, navazující na temeno, je upravena. Severní, severov˘chodní a severozápadní ohraniãení prostorové jednotky tvofií zpevnûné úãelové komunikace umoÏÀující pfiístup k temeni V˘honu a pozemkÛm v˘chodnû od tûlesa dálnice. V. Terasované svahy Kolpasy-Horky PÛvodní cestní síÈ v údolích vyuÏívala hfibetnic a údolnic, k pfiechodu z údolí na temena cesty vyuÏívaly sklonovû pfiíznivûj‰í polohy. V rovn˘ch svahov˘ch úsecích pfii mírnûj‰ích svazích existovaly i cesty vrstevnicové. Vzhledem k tomu, Ïe i dnes tyto cesty patfií k základním pfiístupov˘m smûrÛm, zÛstaly v zásadû zachovány. Byly v‰ak modifikovány velkoplo‰n˘m terasováním.
3.1.3. Typické znaky krajinného rázu I.a Temeno V˘honu - reliéf tvofií oblá aÏ plochá temena, vût‰inou ‰iroká, místy vybíhající do úzk˘ch hfibítkÛ, která jsou ostfie ohraniãena tu v˘razn˘m lomem spádu na horní hranû amfiteatrálních závûrÛ svahov˘ch údolí, jinde pozvolnû s ãasto neznateln˘m pfiechodem spadají do konvexních svahov˘ch úsekÛ, struktura je v˘raznû monofunkãní, agrární, tvofiená ornou pÛdou, lesní porosty chybí, soustfiedûné ani rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují, typické nejsou ani dal‰í stavební formy (seníky, boudy), bloky vzhledem k pÛdorysné nepravidelnosti temene vût‰inou nevytváfiejí jednotnû orientované blokové pásy, patrná je vazba na cestní síÈ, jejímÏ prostfiednictvím do-
672
673
chází k druhotné reliéfové závislosti uspofiádání blokÛ, tam, kde je temeno dostateãnû ‰iroké, je patrná, podobnû, jako v rovinû, tendence plo‰ného rozvinutí blokÛ omezen˘ch pravidelnou cestní sítí, bloky orné pÛdy jsou vnitfinû ãlenûny ve spádnicovém i vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:5 - 1:20) s pestr˘m sloÏením kultur na orné pÛdû, mûfiítko krajiny je velkov˘robní, hrany blokÛ jsou tvofieny vrstevnicov˘mi mezemi a cestami sledujícími jednak mûlká sedla v temeni (cesta nejmen‰ího pfiev˘‰ení), jednak strmé okraje temene a v˘raznou linii hlavní hfibetnice totoÏnou s katastrální hranicí, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem (u cest), resp. náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (meze), vzhledem k návr‰nímu charakteru temene nelze sledovat pravidelné ãlenûní svahÛ kromû jednoho ãlenûní na pfiechodu temene a svahÛ, hrany blokÛ jsou tvofieny polními cestami, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem.
I.b Temeno V˘honu lesní reliéf tvofií oblé ‰iroké temeno nad pfiíkr˘mi svahy spadajícími do úvalu, struktura je monofunkãní- lesní, soustfiedûné osídlení ani samoty neexistují, plochy lesních porostÛ jsou vnitfinû ãlenûny podle vûku a druhové skladby. Orientace vnitfiního ãlenûní pozemkÛ je rÛzná, mûfiítko krajiny je v dÛsledku monokulturního uspofiádání lesa (smrk, borovice, akát) velkov˘robní, pouze v segmentech s pfievaÏující pfiírodû blízkou druhovou skladbou vytváfií pfiimûfienû intimní obytn˘ dojem. Les je tvofien mozaikou plo‰nû rÛznorod˘ch porostních skupin, z nichÏ mají svou v˘mûrou pfievahu relativnû vût‰í skupiny, hrany blokÛ nejsou v˘razné, mimo okraje lesa, jsou tvofieny lesními cestami, prÛseky a hranami vûkov˘ch skupin porostÛ (v˘razné hrany jsou mezi jednotliv˘mi skupinami s odli‰nou monokulturní druhovou skladbou, hlavními pfiirozen˘mi dfievinami jsou duby (vãetnû ‰ipáku) s pfiímûsí habru, babyky a nûkter˘ch teplomiln˘ch kfiovin.
II.a Îidlochovick˘ svah reliéf tvofií v˘razn˘ a znaãnû ãlenit˘ svah pfieváÏnû západní expozice (Z, JZ, SZ), je ãlenûn svahov˘mi údolími, která oddûlují relativnû rovnûj‰í úseky. Ty jsou v horní ãásti mírnûj‰í, ve stfiední a dolní ãásti pfiíkré. Typická je fiada sesuvÛ. Závûry údolí jsou roz‰ífieny do podoby amfiteátrÛ. Mezi temenem a svahy je ãastá ostrá line lomu spádu, zv˘raznûná obdûláváním pÛdy. struktura je polyfunkãní, sídelní - sídlo s navazujícím prostorem zahrad a dvorÛ, v˘robních objektÛ, agrární - tvofiená ornou pÛdou, sady a vinicemi ve velk˘ch blocích (zejm. na mírnûj‰ích svazích) a pestrou mozaikou orné pÛdy, sadÛ, vinic, luk a bylinn˘ch lad (na pfiíkr˘ch svazích) v pÛvodní struktufie pozemkÛ, blokÛ a polních cest.
673
674
soustfiedûné osídlení je kombinací návesního a silniãního typu, (úpatní silnicovka s jádrem návesnû ulicov˘m), zahrady a humna jsou orientovány po spádnici a kolmo ke komunikacím veden˘m vrstevnicovû podél úpatí resp. v linii údolnic. Rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují, drobné stavby - vinohradnické a sadafiské boudy poãaly vznikat aÏ ve 20. stol, sklepy jsou souãástí domu, typické nejsou ani sklepní uliãky, bloky s jednotnû orientovan˘mi blokov˘mi pásy se váÏí na rovné ãásti svahu, kde jsou pásy fiazeny do tfií pater nad sebou, samostatné bloky pfiedstavují údolí se sv˘mi protilehl˘mi svahy oddûlen˘mi linií údolnice a spojen˘mi amfiteatrálními závûry údolí, bloky orné pÛdy jsou vnitfinû ãlenûny pfieváÏnû po spádnici, ojedinûle ve vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:10 - 1:50) s pestr˘m sloÏením kultur, pozemky v závûrech údolí jsou uspofiádány do vûjífie a mají lichobûÏníkov˘ aÏ trojúhelníkov˘ tvar, mûfiítko krajiny je pfieváÏnû malov˘robní, ménû velkov˘robní (v mírnûj‰ích horních ãástech svahÛ), hrany blokÛ jsou tvofieny vrstevnicov˘mi mezemi a cestami, údolnicov˘mi cestami s krat‰ími odboãkami do poboãn˘ch údolí a sníÏenin ve svazích, nûkteré úseky cest jsou podél ostr˘ch hran mezi temenem a svahy, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem (u cest), resp. náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (meze), vy‰‰í terénní stupnû jsou doprovázeny ovocn˘mi stromofiadími, hrany a úvozy ohroÏené erozí ãi sesuvy jsou stabilizovány dfievinami a kefii s pfievahou akátu, svahy jsou horizontálnû ãlenûny 2X (del‰í ãásti) krat‰í svahy (boãních údolí) nejsou vnitfinû ãlenûny, hrany blokÛ jsou orientovány prioritnû po vrstevnici, v závislosti na terénu i po spádnici, kopírují údolnici a hrany oddûlující rovné svahy od svahov˘ch údolí, jsou tvofieny polními cestami a mezemi, sídlo je situováno na úzké plo‰inû mezi západním úpatím V˘honu a nivou Svratky a Cezavy, pfii vyústûní boãního údolí, v˘znamn˘m faktorem pro lokalizaci sídla byl pfiechod pfies fieku (brod, pozdûji most), pÛdorys sídla je v centrální ãásti návesní ulicov˘, jinde silnicov˘, zástavba je fiadová, oboustranná, na svazích i jednostranná, s pfieváÏnû vrstevnicovou zástavbou, dominuje okapová orientace stfiech, v centrální mûstské ãásti ojedinûle i ‰títová, domy mají pÛdorys hákov˘ aÏ trojbok˘, v hust‰í mlad‰í zástavbû i jednostrann˘, stavby jsou pfiízemní aÏ dvoupodlaÏní, v centrální mûstské ãásti tfiípodlaÏní s ark˘fii pÛdních vestaveb, stfiechy jsou sedlové, v˘jímeãnû valbové, se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, pouze doprovodné hospodáfiské stavby jsou pultové, typick˘mi materiály a jim odpovídajícím architektonick˘m vyjádfiením jsou stfiechy z pálené krytiny a cihelné zdivo se stfiídmû ‰tukov˘mi omítkami. Dfievûné povrchy nejsou mimo drobné hospodáfiské stavby typické, a to ani u ‰títÛ.
II.b Îidlochovick˘ svah-sesuvná lada reliéf tvofií v˘razn˘ svah pfieváÏnû severozápadní expozice, jehoÏ morfologie je znaãnû pozmûnûna sesuvy, v horní a stfiední ãásti je pfiíkr˘, s neklidn˘m reliéfem do-
674
675
kládajícím minulé i recentní pohyby, dolní ãást je mírnûj‰í a postupnû pfiechází do ‰ir‰ího podlouhlého a plochého sedla, dolní ãást svahu je stabilnûj‰í, mezi temenem a svahem je ãastá ostrá linie lomu spádu, zv˘raznûná obdûláváním pÛdy a sesouváním, struktura je monofunkãní agrární (dnes spí‰e postagrární), pÛvodní struktura pozemkÛ zÛstala zachována, horní ãásti pozemkÛ byly v‰ak pfiiãlenûny k velkoplo‰n˘m blokÛm temene, v nejpfiíkfiej‰í ãásti svahu byla struktura pozemkÛ zcela setfiena pfiírodními procesy - sesuvy, v dolní ãásti svahu je dochována pÛvodní struktura pozemkÛ s pestr˘m vyuÏitím - záhumenky s ornou pÛdou a ovocn˘mi stromy, vinice, extenzivní maloplo‰né sady, soustfiedûné ani rozpt˘lené osídlení zde neexistuje, jsou zde pouze drobné objekty s hospodáfiskou fukcí, druhotné vinohradnické a sadafiské boudy, které jsou jiÏ dnes vyuÏívány polyfunkãnû, s rostoucím podílem rekreaãních funkcí, bloky - prostorovou jednotku tvofií samostatn˘ blok, jehoÏ okrajová ãást na jihov˘chodû byla blokací pozemkÛ pfiiãlenûna k temeni V˘honu, pfiístupové cesty vedly po obvodu bloku, dnes jsou aÏ na v˘jimky ve stejné poloze, blok orné pÛdy je vnitfinû ãlenûn podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:30 - 1:50) s pestr˘m sloÏením kultur, délka pozemkÛ je dána tvarem bloku, v sesuvné ãásti svahu jsou pozemky zcela setfieny, pfievaÏuje zde bylinná vegetace s náletem akátu, kter˘ tvofií malé remízky, pfiestárl˘mi ovocn˘mi stromy, místy vlhké deprese s rákosem, mûfiítko krajiny je malov˘robní, obytné, hrany bloku jsou tvofieny cestami, jedinou v˘jimkou je polní cesta v severní ãásti, která prochází mezi pozemky ve sloÏitûj‰ím reliéfu, vegetace hran - polní cesty lemuje travnatobylinná vegetace, uvnitfi bloku místy tvofií hranice mezi pozemky agrární meze s doprovodnou bylinnou vegetací a ovocn˘mi stromy - ‰vestky, tfie‰nû, opu‰tûné meze trpí náletem akátu a rozvojem trnit˘ch kefiÛ, svah nebyl horizontálnû ãlenûn, reliéfové a pÛdní podmínky odráÏelo rozmístûní kultur, lesní porosty se zde nevyskytují, pouze men‰í remízky akátu, které postupnû osidlují postagrární bylinná lada.
III.a Bluãinsk˘ svah reliéf tvofií v˘razn˘ a znaãnû ãlenit˘ svah pfieváÏnû severní expozice (S, SV, SZ), je ãlenûn svahov˘mi údolími a svahov˘mi hfibety. Jihozápadní ãást je relativnû mírnûj‰í a rovnûj‰í. Typická je fiada sesuvÛ. Mezi temenem a svahy je ãastá ostrá line lomu spádu, zv˘raznûná obdûláváním pÛdy, struktura je polyfunkãní, sídelní - Bluãina s navazujícím prostorem zahrad a dvorÛ, v˘robních objektÛ, agrární - tvofiená ornou pÛdou, sady a vinicemi ve velk˘ch blocích i pestrou mozaikou orné pÛdy, sadÛ, vinic, luk a bylinn˘ch lad v pÛvodní struktufie pozemkÛ, blokÛ a polních cest, bloky vzhledem ke znaãné ãlenitosti svahu a zmûnám jeho sklonu nevytváfiejí na celé plo‰e jednotnû orientované blokové pásy, v území se prolíná princip tfiípatrového fiazení blokÛ nad sebe v pÛdorysnû rovn˘ch aÏ konvexních úsecích svahu se spádnicov˘m fiazením trojúhelníkov˘ch blokÛ v úsecích pÛdorysnû konkávních,
675
676
bloky orné pÛdy jsou vnitfinû ãlenûny po spádnici i ve vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:3 1:20) s pestr˘m sloÏením kultur, mûfiítko krajiny je pfieváÏnû malov˘robní v zázemí sídla, v horní plo‰‰í ãásti velkov˘robní, hrany blokÛ jsou tvofieny vrstevnicov˘mi mezemi a cestami, údolnicov˘mi úvozov˘mi cestami, nûkteré úseky cest jsou podél ostr˘ch hran mezi temenem a svahy, základní pfiístupové cesty se vûjífiovitû rozbíhají z obce smûrem k temeni V˘honu, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem (u cest), resp. náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (meze), vy‰‰í terénní stupnû jsou doprovázeny ovocn˘mi stromofiadími, hrany a úvozy ohroÏené erozí ãi sesuvy jsou stabilizovány dfievinami a kefii s pfievahou akátu, svahy jsou horizontálnû ãlenûny vût‰inou 2X (del‰í a plo‰‰í ãásti) krat‰í svahy nejsou vnitfinû ãlenûny, hrany blokÛ jsou orientovány po vrstevnici i po spádnici, kopírují svahové údolnice, jsou tvofieny polními cestami a mezemi, soustfiedûné osídlení je v jádru návesní s dostavbou na silniãním pÛdorysu. Rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují, drobné stavby - vinohradnické a sadafiské boudy poãaly vznikat aÏ ve 20. stol, sklepy jsou jednak souãástí domu, jednak vytváfií sklepní uliãky, ménû vyhranûné neÏ v jiÏnûj‰ích a v˘chodnûj‰ích oblastech Moravy, sídlo je situováno na úzké plo‰inû mezi severním úpatím V˘honu a nivou Svratky a Cezavy, pfii vyústûní boãního údolí, v˘znamn˘m faktorem pro lokalizaci sídla byl pfiechod pfies fieku, pÛdorys sídla je kombinovan˘ návesní a silnicov˘, dvory mají pÛdorys hákov˘ v novûj‰í dobû pfierostl˘ v trojbok˘, v novûj‰í zástavbû jednostrann˘, stavby jsou pfiízemní, maximálnû dvoupodlaÏní, bez zv˘‰eného suterénu, mimo pohledovû exponované polohy maximálnû tfiípodlaÏní (vãetnû podkroví), typick˘m znakem jsou zfiídka dochované hanácké Ïudry, stfiechy jsou sedlové, v˘jímeãnû valbové, se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, pouze u doprovodn˘ch hospodáfisk˘ch staveb jsou pultové, typick˘mi materiály a jim odpovídajícím architektonick˘m vyjádfiením jsou stfiechy z pálené krytiny a cihelné zdivo se stfiídmû ‰tukov˘mi omítkami. Dfievûné povrchy nejsou mimo drobné hospodáfiské stavby typické, a to ani u ‰títÛ.
III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah reliéf tvofií v˘razn˘ a znaãnû ãlenit˘ svah pfieváÏnû severní expozice, svah je znaãnû ãlenit˘, jeho neklidn˘ reliéf indikuje znaãné naru‰ení sesuvy, struktura je monofunkãní - lesní, soustfiedûné osídlení ani samoty neexistují, soustfiedûné osídlení ani samoty neexistují, mûfiítko krajiny je dnes úmûrné, zejména vlivem ãlenitého reliéfu a absence monokulturního zpÛsobu hospodafiení, lesní porosty nejsou rozãlenûny na vût‰í mnoÏství porostních skupin, absolutnû se v‰ak jedná o men‰í aÏ stfiední v˘mûry,
676
677
plochy lesních porostÛ jsou vnitfinû ãlenûny podle druhové skladby, ménû jiÏ podle vûku. Pozemky nemají Ïádné charakteristické vnitfiní ãlenûní, hrany blokÛ nejsou v˘razné, mimo okraje lesa. Nejv˘raznûj‰í hrany tvofií skupiny s odli‰nou druhovou skladbou a nepoãetné lesní cesty, hlavními pfiirozen˘mi dfievinami jsou dub letní, dub zimní, habr, javory (vãetnû babyky), jasan.
IV. Kozí hájek reliéf tvofií v˘razn˘ a ãlenit˘ svah pfieváÏnû v˘chodní expozice (V, SV, JV), je ãlenûn svahov˘mi údolími a svahov˘mí hfibety, nûkteré polohy jsou postiÏeny sesuvy, struktura je pfieváÏnû monofunkãní agrární tvofiená ornou pÛdou a vinicemi ve velk˘ch blocích a pestrou mozaikou orné pÛdy, sadÛ, vinic, luk, bylinn˘ch lad a lesíkÛ (stabilizujících strmé svahy naru‰ené sesuvy) v pÛvodní struktufie pozemkÛ, blokÛ a polních cest, soustfiedûné ani rozpt˘lené osídlení neexistuje, drobné stavby vinohradnické a sadafiské boudy jsou fiídké a poãaly vznikat aÏ ve 20. stol, na v˘chodním okraji je v˘robní objekt b˘valé cihelny, bloky vzhledem ke znaãné ãlenitosti svahu, zmûnám jeho sklonu a zejména ãetn˘m pfieru‰ením linie obvodov˘ch svahÛ boãními údolími nevytváfiejí na celé plo‰e jednotnû orientované blokové pásy, zfiejmá je vazba na rovné ãásti svahu, kde je patrná tendence pásy fiadit do tfií pater nad sebou, samostatné bloky pfiedstavují údolí se sv˘mi protilehl˘mi svahy oddûlen˘mi linií údolnice a spojen˘mi amfiteatrálními závûry údolí, bloky orné pÛdy jsou vnitfinû ãlenûny pfieváÏnû po spádnici, místy i ve vrstevnicovém smûru (pomûrem spádnicov˘ch a vrstevnicov˘ch pozemkÛ pfiedstavuje pfiechod mezi typy II.a a III.a), podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:5 - 1:20) s pestr˘m sloÏením kultur, pozemky v závûrech údolí jsou uspofiádány do vûjífie a mají lichobûÏníkov˘ aÏ trojúhelníkov˘ tvar, v krajinû se stfiídá mûfiítko malov˘robní i velkov˘robní, hrany blokÛ jsou tvofieny vrstevnicov˘mi mezemi a cestami, údolnicov˘mi cestami a cestami po hfibetnici, nûkteré úseky cest jsou podél ostr˘ch hran mezi temenem a svahy, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem (u cest), resp. náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (meze), vy‰‰í terénní stupnû jsou doprovázeny ovocn˘mi stromofiadími, svahy jsou horizontálnû ãlenûny pfieváÏnû 2X (del‰í a plo‰‰í ãásti) krat‰í svahy nejsou vnitfinû ãlenûny, hrany blokÛ jsou orientovány prioritnû po vrstevnici, v závislosti na terénu i po spádnici, kopírují hrany amfiteatrálních údolních závûrÛ, jsou tvofieny polními cestami a mezemi. V. Terasované svahy Kolpasy-Horky reliéf tvofií v˘razn˘ konkávní svah jiÏní a jihov˘chodní expozice, vyrovnan˘ 5-7 terasov˘mi stupni o v˘‰ce aÏ 10 m a ménû monumentální terasovan˘ v. a jv. svah stranou jádra typu,
677
678
struktura je monofunkãní agrární - tvofiená bloky orné pÛdy a vinic na vût‰inou na terasách, kontrastním prvkem jsou svahy teras s bylinn˘mi spoleãenstvy s pfievahou ruderálních druhÛ, soustfiedûné nebo rozpt˘lené osídlení neexistuje, stejnû tak jiné drobné stavby, bloky byly horizontálnû podlouhlé a zaujímaly celou délku konkávních a údolních svahÛ - rovné a konvexní svahy vytváfiely 2-3 pásy blokÛ, pÛvodní tvar blokÛ byl pozmûnûn terasováním, princip blokového dûlení v‰ak zÛstal zachován - pÛdorysnû konkávní pfiíkré svahy s rovnomûrn˘m sklonem jsou pfiemûnûny od úpatí k temeni v jeden terasov˘ blok pÛdorysnû konvexní svahy s nejvût‰ím sklonem ve stfiední tfietinû profilu jsou terasováním rozdûleny na horní tfietinu, terasovou stfiední ãást, a úpatní tfietinu opût bez teras, bloky orné pÛdy a vinic jsou vnitfinû ãlenûny terasov˘mi stupni a svahy vrstevnicového prÛbûhu na svazích otevfien˘ch do krajiny a ‰ikmého prÛbûhu ve vnitfiních údolích, pÛvodní ãlenûní bylo naopak spádnicové fiemenov˘mi aÏ klínovit˘mi pozemky, mûfiítko krajiny je velkov˘robní, hrany bloku jsou tvofieny polními cestami na horní hranû svahu a v údolnici, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem, svahy jsou vesmûs ãlenûny 4-7 terasov˘mi stupni, úboãí vnitfiních údolí 1-2 stupni.
VI. Cezavy reliéf je tvofien dvojit˘m asymetrick˘m hfibet jz.-sv. prÛbûhu s dlouh˘mi svahy pfieváÏnû severozápadní expozice a krátk˘mi svahy jihov˘chodní expozice struktura je monofunkãní agrární - tvofiená ornou pÛdou, sady a vinicemi v drobné drÏbû, doplnûná mozaikou luk a bylinn˘ch lad v pÛvodní struktufie pozemkÛ, blokÛ a polních cest. rozpt˘lené osídlení ani samoty neexistují, drobné stavby vinohradnické a sadafiské poãaly vznikat aÏ ve 20. stol, patrná je tendence vytváfiet ãtyfii patra blokov˘ch pásÛ fiazen˘ch nad sebou, pfiiãemÏ nejvy‰‰í patro zahrnuje horní okraj svahu,, temeno i krat‰í svah na odvrácené stranû hfibítku, bloky orné pÛdy jsou vnitfinû ãlenûny pfieváÏnû po spádnici, ménû ve vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ (pfievaÏující pomûr stran 1:3 - 1:25) s pestr˘m sloÏením kultur, pozemky na pÛdorysnû v˘raznû konvexních svazích jsou uspofiádány do vûjífie a mají lichobûÏníkov˘ aÏ trojúhelníkov˘ tvar, vytváfiejí tak paralelu ke struktufie pozemkÛ v amfiteatrálních údolních závûrech v inverznû uspofiádaném terénu, mûfiítko krajiny je pfieváÏnû malov˘robní, hrany blokÛ jsou tvofieny vrstevnicov˘mi mezemi a cestami a cestami procházejícími sedlem oddûlujícím oba hfibítky navzájem a sedlem mezi obûma hfibítky a vlastním masivem V˘honu, vegetace hran je tvofiena travnatobylinn˘m patrem místy s náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (u cest), resp. náletem kfiovit˘ch trnek a rÛÏí (meze), vy‰‰í terénní stupnû jsou doprovázeny ovocn˘mi stromofiadími, hrany a úvozy ohroÏené erozí ãi sesuvy jsou stabilizovány dfievinami a kefii s pfievahou akátu,
678
679
svahy do úvalu jsou horizontálnû ãlenûny 4x, svahy k V˘honu nejsou vnitfinû ãlenûny, hrany blokÛ jsou orientovány po vrstevnici a osami terénních sedel, jsou tvofieny polními cestami a mezemi,
3.1.4 Nadfiazené krajináfiské celky Vyv˘‰enina V˘honu patfií k nadfiazen˘m krajináfisk˘m celkÛm Dyjsko-Svrateckého úvalu a západního okraje Îdánického lesa. Okrajové svahy po celém jeho obvodu se v˘raznû uplatÀují v dálkov˘ch pohledech, pfii pohledech z bliωích míst pohledovû mohutní pfiedev‰ím niωí svahové partie. Nejvíce pohledovû exponovány (krajinotvorné horizonty) jsou pásy území podél lomu spádu mezi plo‰inami na temeni V˘honu a obvodov˘mi svahy a horizonty zastiÀující vnitfiní ãásti svahov˘ch údolí. Specifickou strukturu krajinotvorn˘ch horizontÛ má území Cezav a Nov˘ch hor. Za horizonty dálkov˘ch pohledÛ se nacházejí plo‰iny na temeni a horní ãásti v˘raznûj‰ích svahov˘ch údolí s amfiteatrálními závûry. Nejvíce exponované horizonty pfiedstavují plochy, které by v Ïádném pfiípadû nemûly b˘t zastavûny, a to ani solitérními objekty, resp. by nemûlo docházet ke zhor‰ování souãasného stavu, popfiípadû by v rámci moÏností mûl b˘t tento stav zlep‰ován.
3.2. VYHODNOCENÍ DOCHOVALOSTI KRAJINNÉHO RÁZU V fie‰eném území lze v rámci oblasti I.a vymezit 27 základních krajináfisk˘ch celkÛ (ZKC) velikosti fiádu jednotek hektarÛ, ojedinûle pfies 1O ha. Vzhledem k poloze na konvexních ãelech svahÛ a na plo‰inách jsou vesmûs pohledovû polootevfiené aÏ otevfiené. Jeden má dobfie dochovan˘ krajinn˘ ráz (stupeÀ dochovalosti II.), zbylé mají ãásteãnû zachoval˘ krajinn˘ ráz (stupeÀ III.) V oblasti I.b je vymezeno 5 ZKC, z toho dva vzhledem k nevhodné dfievinné skladbû mají málo dochovan˘ krajinn˘ ráz (stupeÀ IV.), zbylé jsou ve stupni III. V oblasti II.a je vymezeno 53 ZKC velikosti fiádu hektarÛ. Z toho v II. stupni 30, ve III. stupni 22 a ve IV. stupni 1. PfievaÏují celky polootevfiené ve svahov˘ch polohách. V oblasti II.b je vymezeno 9 ZKC v II. stupni dochovalosti krajinného rázu. Jedná se o pohledovû polootevfiené svahové ZKC vût‰inou velikosti fiádu hektarÛ. V oblasti III.a lze vymezit 53 ZKC, z toho 32 ve II. stupni, 2 ve IV. stupni a 19 ve III. stupni dochovalosti krajinného rázu. Nejvût‰í dosahují rozlohy kolem 10 ha, nejmen‰í ménû neÏ 1 ha. V typu III.b je vymezeno 15 polootevfien˘ch svahov˘ch ZKC rozlohy desetin aÏ jednotek hektarÛ, z toho 14 ve III. stupni a 1 ve II. stupni dochovalosti krajinného rázu. Ve IV. oblasti krajinného rázu bylo vymezeno 29 vût‰inou polootevfien˘ch svahov˘ch ZKC vût‰inou velikosti jednotek hektarÛ, 5 ve II., 22 ve III. a 2 ve IV. stupni dochovalosti krajinného rázu. V oblasti V. bylo moÏno vymezit celkem 28 ZKC ve III. stupni dochovalosti krajinného rázu. V VI. oblasti krajinného rázu je vymezeno 22 ZKC, z toho 17 ve II., 1 ve III. a 4 ve IV. stupni dochovalosti krajinného rázu.
679
680
Na znaãnou hodnotu celého území z hlediska krajinného rázu poukazuje témûfi 40% ZKC s dobfie dochovan˘m krajinn˘m rázem (II. stupeÀ), coÏ je podíl doposud nezaznamenan˘ v na‰ich studiích, které se aÏ do nynûj‰ka soustfieìovaly na obce lemující Brno ze severu.
3.3. NÁVRH ZPÒSOBÒ A MÍRY OCHRANY KRAJINN¯CH CELKÒ Na základû vyhodnocení dochovalosti krajinného rázu jednotliv˘ch ZKC a na základû ostatních funkãních potfieb v krajinû je fie‰ené území rozdûleno do 12-ti rámcov˘ch regulaãních zón. Tyto rámcové regulace slouÏí jednak jako jeden ze vstupních podkladÛ pro zpracovávání ÚPD, jednak pfiímo pro územní fiízení. V‰eobecnû platné regulace, vyznaãené individuálnû v mapû: nezru‰itelné hranice mezi pozemky, dané hranicemi tratí doporuãen˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ
Rámcové regulace v jednotliv˘ch regulaãních zónách: (ãíslování odpovídá ãíslÛm v grafické ãásti) I. Temeno V˘honu Regulaãní zóna 1 (bûÏná polní krajina za horizontem) zákaz v˘stavby nadzemních objektÛ na krajinotvorn˘ch horizontech a 100 m od nich na zbytku území zákaz nadzemních staveb mimo oplocení, inÏen˘rsk˘ch sítí a hospodáfisk˘ch staveb nezbytn˘ch pro stávající velkov˘robní prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na dané stanovi‰tû, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), doporuãen˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ (viz. mapa), zákaz zmûny zemûdûlsk˘ch a lesních kultur na ornou pÛdu a velkoplo‰né sady, zákaz ru‰ení mezí, vedení zemûdûlsk˘ch cest vÏdy po vrstevnici ãi hfiebenech, protierozní ochrana vÏdy pomocí vrstevnicov˘ch ãi ‰ikm˘ch mezí, tvar pozemkÛ vÏdy co nejprotáhlej‰í v pomûru (cca 1 : 5), max. velikost blokÛ pozemkÛ (tedy ploch ohraniãen˘ch nezru‰iteln˘mi hranicemi) 20 ha, zachovat a respektovat koridory smûrného vedení obsluÏn˘ch komunikací, prÛchodÛ a prÛjezdÛ, stavby jsou zásadnû pfiízemní, bez zv˘‰eného suterénu, protáhlého pÛdorysu. Stfiechy jsou zásadnû symetrické sedlové, u pfiístaveb i pultové, se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá, mimo krajinotvorné horizonty s alejemi, meze pfieváÏnû kfiovinaté s ovocn˘mi stromy.
680
681
I.b Temeno V˘honu lesní Regulaãní zóna 2 (nové selské lesy) zákaz v˘stavby nadzemních staveb mimo oplocenky, postupné pfievedení lesa na pafiezinu,t.j. na nízk˘ tvar lesa, podle toho upravit i obm˘tní dobu, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi porostních skupin, zákaz zmûny kultur, cílov˘mi dfievinami by mûly b˘t habr, duby zimní a lípa. Regulaãní zóna 3 (bûÏné lesní porosty) zákaz v˘stavby v‰ech nadzemních objektÛ mimo zafiízení nutn˘ch pro stávající prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na dané stanovi‰tû, stavby jsou zásadnû pfiízemní, bez zv˘‰eného suterénu. Stfiechy jsou zásadnû symetrické sedlové, vyjímeãnû pultové, se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, z tradiãních materiálÛ v pfiirozen˘ch barvách, zákaz v˘stavby na krajinotvorn˘ch horizontech, pfiípadné stavby musí b˘t skryty v lesním porostu, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi porostních skupin, zákaz zmûny kultur, cílov˘mi dfievinami by mûly b˘t duby zimní, doplnûné v závislosti na konkrétních pfiírodních podmínkách habrem, bukem, borovicí, a javorem, podél cest a hlavnû na jejich kfiiÏovatkách cílovou dfievinou i lípa.
II.a Îidlochovick˘ svah Regulaãní zóna 4 (pfiísnû chránûné úpatí) nezru‰itelné hranice mezi bloky pozemkÛ dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ úzk˘ v pomûru 1 : 20 aÏ 1 : 50, zákaz zcelování pozemkÛ ve vrstevnicovém smûru, vyhlá‰ení stavební uzávûry na v˘stavbu a rekonstrukce nadzemních objektÛ, vãetnû oplocení, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii. Regulaãní zóna 5 (bûÏná krajina úpatí) nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa),
681
682
je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ úzk˘ v pomûru 1 : 20 aÏ 1 : 50, zákaz zcelování pozemkÛ ve vrstevnicovém smûru, zákaz v˘stavby v‰ech nov˘ch nadzemních objektÛ, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii, pfii rekonstrukcích stávajících objektÛ je nutno dodrÏovat okapovou orientací stfiechy po vrstevnici, stfiechy zásadnû sedlové ãi pultové (se sklonem po svahu) se sklonem od 35 do 40 stupÀÛ, krytina tradiãní, barvy povrchÛ tlumené ãi bílé. Regulaãní zóna 6 (krajina úpatí s doplnûním chat) nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ úzk˘ v pomûru 1 : 20 aÏ 1 : 50, zákaz zcelování pozemkÛ ve vrstevnicovém smûru, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii, zákaz v˘stavby v‰ech nov˘ch nadzemních objektÛ mimo zafiízení nutn˘ch pro stávající prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na obhospodafiení prostoru. I ty jsou v‰ak pfiípustné pouze v dolních dvou tfietinách celého svahu, pfiípustné jsou pouze oddûlenû stojící stavby se zastavûnou plochou men‰í neÏ 30 m2. Stavby jsou zásadnû pfiízemní, zv˘‰en˘ suterén pouze do vyrovnání svahu. Stfiechy jsou zásadnû symetrické sedlové, v˘jimeãnû pultové (se sklonem po svahu) se sklonem 30 aÏ 40 stupÀÛ, s krytinou v tradiãních materiálech, nev˘razn˘ch barev v tónech od ãervené pfies hnûdou, hladké povrchy, barvy povrchÛ tlumené ãi bílé, orientace stavebních ãar je zásadnû vrstevnicová, s okapovou orientací stfiechy, stavby musí b˘t zapojeny do zelenû. Regulaãní zóna 7 (sídlo a zázemí) zákaz v˘stavby nadzemních objektÛ nad 2 nadzemní podlaÏí a nad celkovou v˘‰ku 12 m nad terénem, zpÛsob zástavby fiadov˘, fiádkov˘, oboustrann˘ i jednostrann˘,
682
683
pouze symetrické sedlové pfiíp. polovalbové stfiechy o sklonu mezi 35 - 45°. Pultové stfiechy pouze u vedlej‰ích objektÛ, stavební ãáry po spádnici, nebo po dnech údolí. Orientace objektÛ okapová, typick˘mi materiály a jim odpovídajícím architektonick˘m vyjádfiením jsou stfiechy z pálené krytiny a cihelné zdivo s hladk˘mi, pfiíp. stfiídmû ‰tukov˘mi omítkami. Dfievûné povrchy nejsou mimo drobné hospodáfiské stavby typické, a to ani u ‰títÛ, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), tvar stavebních pozemkÛ v pomûru stran cca 1 : 6 po vrstevnici, plochy zahrad a sadÛ v návaznosti na intravilán, s pásov˘m ãlenûním pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ vÏdy co nejprotáhlej‰í, s pomûrem stran min. 1 : 10, je nutno zachovat a respektovat koridory smûrného vedení obsluÏn˘ch komunikací, prÛchodÛ a prÛjezdÛ, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s alejemi vzrostl˘ch vysokokmenn˘ch listnat˘ch dfievin, zejména lip.
II.b Îidlochovick˘ svah - sesuvná lada Regulaãní zóna 4 - (pfiísnû chránûné úpatí) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 5 (bûÏná krajina úpatí) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 8 (pfiísná ochrana stepních lad) nezru‰itelné hranice mezi bloky pozemkÛ dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ úzk˘, v pomûru 1 : 20 aÏ 1 : 50, zákaz zcelování pozemkÛ ve vrstevnicovém smûru, vyhlá‰ení stavební uzávûry na v˘stavbu a rekonstrukce nadzemních objektÛ, vyjímku tvofií pouze stavby nezbytné pro pastevní vyuÏití daného prostoru a z nich pouze ty, které nelze z technologick˘ch dÛvodÛ umístnit mimo území, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby (mimo na louky a pastviny), zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii.
III.a Bluãinsk˘ svah Regulaãní zóna 9 (pfiísnû chránûné úpatí) nezru‰itelné hranice mezi bloky pozemkÛ dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ v blocích (viz. mapa),
683
684
tvar pozemkÛ úzk˘ v pomûru 1 : 20 aÏ 1 : 50, zákaz zcelování pozemkÛ, vyhlá‰ení stavební uzávûry na v˘stavbu a rekonstrukce nadzemních objektÛ, vãetnû oplocení, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii. Regulaãní zóna 5 (bûÏná krajina úpatí) viz.v˘‰e Regulaãní zóna 6 (krajina úpatí s doplnûním chat) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 7 (sídlo a zázemí) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 8 (pfiísná ochrana stepních lad) viz. v˘‰e
III.b Bluãinsk˘ lesnat˘ svah Regulaãní zóna 2 (chránûn˘ les) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 3 (bûÏné lesní porosty) viz. v˘‰e IV. Kozí hájek Regulaãní zóna 10 (polní krajina za horizontem) zákaz v˘stavby nadzemních objektÛ na krajinotvorn˘ch horizontech a 100 m od krajinotvorn˘ch horizontÛ, na zbytku území zákaz nadzemních staveb mimo oplocení, inÏen˘rsk˘ch sítí a hospodáfisk˘ch staveb nezbytn˘ch pro stávající velkov˘robní prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na dané stanovi‰tû, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), doporuãen˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ (viz. mapa), zákaz zmûny zemûdûlsk˘ch kultur na ornou pÛdu a velkoplo‰né sady, zákaz odlesnûní a zákaz ru‰ení mezí, vedení zemûdûlsk˘ch cest vÏdy po vrstevnici ãi na dnech údolí, protierozní ochrana vÏdy pomocí vrstevnicov˘ch ãi ‰ikm˘ch mezí, tvar pozemkÛ vÏdy co nejprotáhlej‰í v pomûru cca 1 : 5, max. velikost blokÛ pozemkÛ (tedy ploch ohraniãen˘ch nezru‰iteln˘mi hranicemi) 20 ha, zachovat a respektovat koridory smûrného vedení obsluÏn˘ch komunikací, prÛchodÛ a prÛjezdÛ,
684
685
stavby jsou zásadnû pfiízemní bez zv˘‰eného suterénu dvorcového pÛdorysu. Stfiechy jsou zásadnû symetrické sedlové, u pfiístaveb i pultové se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, stfiechy s pálené krytiny, povrchy zdûné s hladk˘mi ãi stfiídmû ‰tukov˘mi omítkami, stavby musí b˘t zapojeny vysokokmenn˘mi stromy, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá, mimo krajinotvorné horizonty s alejemi, meze pfieváÏnû kfiovinaté s ovocn˘mi stromy. Regulaãní zóna 4 (pfiísnû chránûné úpatí) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 5 (bûÏná krajina úpatí) viz. v˘‰e Regulaãní zóna 3 (bûÏné lesní porosty) viz. v˘‰e
V. Terasované svahy Kolpasy-Horky Regulaãní zóna 11 (pfiísnû chránûné terasy) nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ (viz. mapa), zákaz v˘stavby nadzemních objektÛ vãetnû oplocení, zákaz zmûny zemûdûlsk˘ch a lesních kultur mimo pfievodu na louky a pastviny, zákaz ru‰ení mezí, vedení zemûdûlsk˘ch cest zaji‰Èujících pfiístup k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po spádnici ãi po dnû údolí, protierozní ochrana vÏdy pomocí ‰ikm˘ch spádnicov˘ch mezí, tvar pozemkÛ vÏdy co nejprotáhlej‰í a po spádnici, zachovat a respektovat koridory smûrného vedení obsluÏn˘ch komunikací, prÛchodÛ a prÛjezdÛ, doprovodná zeleÀ komunikací a teras v horních 2/3 svahu travnatá se solitery ofie‰ákÛ, v dolní 1/3 svahu travnaté s kefii, na dnû údolí vysokokmeny, na zónu je nutno zpracovat speciální krajináfisk˘ projekt. Regulaãní zóna 12 (bûÏné terasy) zákaz nadzemních staveb mimo oplocení, inÏen˘rsk˘ch sítí a hospodáfisk˘ch staveb nezbytn˘ch pro stávající prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na dané stanovi‰tû, - pfiípadné stavby nesmí b˘t na krajinotvorn˘ch horizontech a 100 m od tûchto horizontÛ a v horních 2/3 svahÛ, stavby jsou zásadnû pfiízemní bez zv˘‰eného suterénu, dvorcového pÛdorysu. Stfiechy jsou zásadnû symetrické sedlové, vyjímeãnû pultové (u doprovodn˘ch staveb), se sklonem 35 aÏ 45 stupÀÛ, stfiechy s pálené krytiny, povrchy zdûné s hladk˘mi ãi stfiídmû ‰tukov˘mi omítkami, nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), doporuãen˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ (viz. mapa),
685
686
zákaz zmûny zemûdûlsk˘ch a lesních kultur mimo pfievod na vinice, louky ãi pastviny, zákaz ru‰ení mezí, protierozní ochrana vÏdy pomocí ‰ikm˘ch spádnicov˘ch mezí, tvar pozemkÛ vÏdy co nejprotáhlej‰í po spádnici, max. velikost blokÛ pozemkÛ (tedy ploch ohraniãen˘ch nezru‰iteln˘mi hranicemi) 12 ha, zachovat a respektovat koridory smûrného vedení obsluÏn˘ch komunikací, prÛchodÛ a prÛjezdÛ, vedení zemûdûlsk˘ch cest zaji‰Èujících pfiístup k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po spádnici ãi po dnû údolí, doprovodná zeleÀ komunikací a teras v horních 2/3 svahu travnatá se solitery ofie‰ákÛ, v dolní 1/3 svahu travnatá s kefii, na dnû údolí vysokokmeny.
VI. Cezavy Regulaãní zóna 13 (pfiísnû chránûné úpatí) nezru‰itelné hranice mezi bloky pozemkÛ dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ podlouhl˘ v pomûru 1 : 3 aÏ 1 : 25, pfieváÏnû po spádnici, ménû ve vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ, pozemky na pÛdorysnû v˘raznû konvexních svazích jsou uspofiádány do vûjífie a mají lichobûÏníkov˘ aÏ trojúhelníkov˘ tvar, zákaz zcelování pozemkÛ, vyhlá‰ení stavební uzávûry na v˘stavbu a rekonstrukce nadzemních objektÛ, vãetnû oplocení, zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m, doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii. Regulaãní zóna 14 (bûÏná krajina úpatí) nezru‰itelné hranice mezi pozemky dané hranicemi tratí (viz. mapa), je nutn˘ jednotn˘ smûr pfiípadné parcelace pozemkÛ po spádnici, tvar pozemkÛ podlouhl˘ v pomûru 1 : 3 aÏ 1 : 25, pfieváÏnû po spádnici, ménû ve vrstevnicovém smûru, podlouhl˘mi parcelami obdélníkov˘ch, pásov˘ch a fiemenov˘ch pozemkÛ, pozemky na pÛdorysnû v˘raznû konvexních svazích jsou uspofiádány do vûjífie a mají lichobûÏníkov˘ aÏ trojúhelníkov˘ tvar, zákaz v˘stavby v‰ech nov˘ch nadzemních objektÛ
686
687
zákaz zmûn zemûdûlsk˘ch kultur drobné drÏby, zákaz ru‰ení mezí, vedení pfiístupov˘ch zemûdûlsk˘ch cest k jednotliv˘m pozemkÛm vÏdy po vrstevnici, protierozní ochrana vÏdy pomocí krátk˘ch vrstevnicov˘ch mezí a taráskÛ, ne vy‰‰ích neÏ 2 m doprovodná zeleÀ komunikací travnatá s ovocn˘mi stromy a kefii, pfii rekonstrukcích stávajících objektÛ je nutno dodrÏovat okapovou orientací stfiechy po vrstevnici, stfiechy zásadnû sedlové ãi pultové (se sklonem po svahu) se sklonem od 35 do 40 stupÀÛ, krytina tradiãní, barvy povrchÛ tlumené ãi bílé.
Návrh slouãení zón pro moÏnost vyhlá‰ení stavební uzávûry: Z hlediska moÏností v˘stavby lze vymezené regulaãní zóny rozdûlit do ‰esti skupin. Skupina A - Úplná stavební uzávûra, zákaz novostaveb i dostaveb a rekonstrukcí stávajících. V‰echny nadzemní stavby jsou na doÏití. Je tvofiena regulaãními zónami ã.4, 9, 11 a 13 a ãástmi zón 1, 6, 10, a 12. Skupina B - Stavební uzávûra na novostavby a dostavby. Rekonstrukce v rámci stanoven˘ch regulací jsou povoleny. Je tvofiena regulaãními zónami ã. 5 a 14. Skupina C - Stavební uzávûra na novostavby a dostavby mimo hospodáfisk˘ch staveb nezbytn˘ch pro stávající prvov˘robní vyuÏití území a pfiímo technologicky vázan˘ch na dan˘ pozemek. Je tvofiena regulaãními zónami ã. 3 a 8 a ãástmi zón ã. 1, 10 a 12. Skupina D - Povoleny pouze prostorovû omezené stavby rekreaãního charakteru. Je tvofiena ãástí regulaãní zóny ã. 6. Skupina E - Povolena v˘stavba do 2 nadzemních podlaÏí. Je tvofiena regulaãní zónou ã.7. Skupina F - Území bez omezení, jeho regulace je plnû odvislá od ÚPD sídla.
687
688
2 mapy (v˘fiezy s legendou)
688
689
689
