Zpráva ze zahraniční služební cesty
Association of European Science and Technology Professionals Výroční konference a oslava 10. výročí založení ASTP Paříž, 26. – 28.5.2010
Středa 26.5.2010 Slavnostní zahájení Maison des Polytechniciens – úvodní neformální setkání všech účastníků Čtvrtek 27.5.2010 Oficiální zahájení – Karen Laigaard, President ASTP Uvítání - Dr. Jean Derégnaucourt, CEO, Medicen Paris Region Individuální vystoupení všech dosavadních prezidentů ASTP David Oven – první president ASTP: Hovoří o založení asociace, počátečních legislativních problémech. První konference se konala v Paříží s cca 100 účastníků. Nyní má ASTP 642 členů ze 42 států. Aktivity TT vzrostly, jsou zakládány sítě, jsou stanovovány standardy. Lidé praktikující TT jsou obvykle velmi skromní, nechlubí se svými úspěchy, což je na škodu tohoto mladého oboru. EU je zaměřena na vědu a podporuje nyní TT. Paul van Grevenstein – bilancuje začátky, které absolvoval s Davidem Ovenem. Chválí, že se zlepšila „Denglish“ (Dutch English) zakladatelů ASTP. V květnu 2002 se konal kurz pro účastníky z Ukrajiny v Praze, který považuje za ozvnáště vydařený. Vtipnou formou glosuje jednotlivá další zasedání asociace. ASTP není PCO (Professional Congress Organisation), ale organizace, jakou ji chtějí sami členové mít. Nemá dosud SIGs (Special Interest Groups), což je chyba. Jeff Skinner – sdílíme zkušenosti, sdružujeme se, máme úspěšné kurzy. Lze hovořit o rozvoji, kvalitní nabídce vzdělávání a celkové uspokojivé situaci, kam se asociace za deset let existence dostala. Mají skvělý sekretariát v Haagu. Jsou finančně nezávislí. ProTon měl 4 miliony € do začátku, což ASTP neměla. Navzdory tomu ASTP se rozvíjela dynamicky a díky této soutěži je dnes asociace na současné úrovni aktivit a kvality. Laurent Miéville – vzpomíná na lyžování ve Švýcarsku, kam pozval výbor ASTP. Bylo změněno logo a corporate identity ASTP. V Bergenu byla velmi úspěšná konference (www.ted.com). Co je na asociaci nejdůležitější, je interkulturální spolupráce. Karen Laigaard – současná presidentka. Hovoří o akreditaci, kterou ne všichni podporovali jako nutnost. Mají v úmyslu založit kancelář, která bude provádět celosvětovou akreditaci oboru. Na podzim bude zorganizováno Forum Národních sítí – Forum for National Networks. Výměna zkušeností, dobrých praxí (best practices). 7 členů výboru ze 7 různých zemí, mluví sedmi jazyky – někdy to vede k úsměvným nedorozuměním, navzdory společnému jazyku, kterým je pochopitelně v angličtina.
1
Interaktivní sekce Proč nekupují moje technologie? Jeff Skinner, výkonný ředitel Nadace pro management podnikání, London Business School, UK V průběhu interaktivní prezentace, do které byli zapojeni posluchači, byla předložena a do detailů diskutována skutečná případová studie – Silverglide Surgical Technologies. Podstatou byl vynález nového typu nesmáčivého chirurgického nástroje, který jeho vynálezce (technik, inženýr) chtěl prodávat vlastními silami s počáteční investicí 80 000 USD, které měl k dispozici do začátku businessu. Vědec měl v úmyslu založit vlastní spin.off a věnovat se i distribuci, zatímco nejvhodnější by v daném případě bývalo prodat licenci. Nicméně bez jakýchkoliv zkušeností s nástrojem, které vynálezce získal až v průběhu prvního roku podnikání, se licence nedala prodat. Za tu dobu získal určitou reputaci a podporu části cílové skupiny, která měla možnost nástroje vyzkoušet. Získal rovněž důležitou zpětnou vazbu ohledně typu produktu, který je chirurgy bez rozlišení jejich odbornosti nejvíce žádán. Získal tedy know-how, a byla chyba, že nehledal i rizikový kapitál, který by byl někdo ochoten vložit. Za 80 tis. dolarů tak získal vlastní marketingovou studii – provedl průzkum trhu. Vědec vyrobil novou technikou kleště, na které získal oprávnění od FDA (Food and Drug Administration) a uzavřel poté velmi výhodný kontrakt s výrobcem. Navíc podstoupil soudní spor o autorská práva, která mu byla zcizena, který vyhrál. Získal tím 1 mil. USD, které mohl investovat. Vybudoval hodnotu značky, protože nikdo ve firmě nesměl mluvit o kleštích, ale vždy o „Silverglide“. I nyní po deseti létech, kdy jsou již tyto nástroje velmi rozšířeny, se běžně na operačním sále řekne: „Prosím Silverglide“. Za šest let po prvním roce, kdy vynálezce zvažoval, zda komerčních aktivit nezanechat, byla firma prodána s obrovským ziskem velkému výrobci. Případová studie potvrzuje, že inovátoři jsou často konečnými uživateli posuzování jako „kovbojové“, nejsou dostatečně respektování konzervativními zákazníky. Mnohdy potřebují služby TTOs, které mají více zkušeností z oblasti businessu a marketingu. Nejlepší cesty, jak komercializovat akademické vynálezy Získání maxima z financí na raná stádia Jeff Skinner „Prove of Concept money“ nejsou vždy určeny jen na technologie. Důležité je zajistit řadu dalších věcí – především tým! Vědecký rozvoj – nemá to žádnou NPV. Musíme označit, co je největší riziko pro komercializaci. Komerční hodnota závisí na technickém rozvoji. Snižuje se riziko, že vynález je neprodejný Komerční rozvoj – vede k rozvoji hodnoty Co jsou milníky? Technické: něco funguje, je to součástí něčeho (cihla ve zdi!) Komerční: oslovit rizika a snažit se je mitigovat. Musíme se ptát, co je hodnota pro konečného uživatele. Early stage fund (PoC Funds) musí posunout vynález blíže k prodeji. Musíme se na to dívat očima toho, kdo bude investovat do produktu jako další osoba v řadě. Jsou to malé peníze a je třeba je investovat chytře, protože jinak je příště nedostaneme. Finance se dostávají na „přemosťující“ aktivity, které vedou od PoC k produktu. Musíme identifikovat „killer application“, která zaručeně projekt pohřbí. Tu vyloučit. Poté se ptáme investorů, proč nechtějí do našeho vynálezu investovat? Máme hypotézu – protože náš záměr je hlavně hypotéza. Když něco nabízím, musí protějšek velmi dobře rozumět, co nabízím. Dobré je získat i zcela negativní stanovisko. (If you should fail, do it quickly and cheaply.) Když chtějí vidět funkcionalitu, tak vyrobíme prototyp. „Not invented he syndrom“ – lze jej překonat.
2
Je-li to kolektivní negativita, nelze s tím nic nadělat. Když je jedinec pro a korporace proti, pak to má šanci. I je-li tam pětiletý rozvoj, někdo se toho ujme. Musí být jasná aplikace, jaké jsou nutné investice, jaký je nutný rozpočet, jaká jsou rizika. Pokud jsou příliš vysoká, pak projekt opustit, neutrácet peníze, jsou předem ztraceny. Řízení procesu – složité. Utrácíte cizí peníze. Je to prakticky totéž, jako když se žádá o grant. Je k těm penězům jiný poměr – akademici jsou zvyklí utrácet cizí peníze. Když TTOs spravují peníze, tak za ně více odpovídají, nemohou odsouhlasit nějaký špatný projekt, protože za žádostí jde jejich důvěryhodnost. Je dobré mít „výbor“ (komisi), který prodiskutuje a kolektivně odsouhlasí investici, aby nebylo rozhodnutí pouze na TT officerovi a aby bylo zodpovědné, neovlivněné emocemi. Alain Maiore, CEO a managing partner Kurma Biofund, Francie Sám podnikatel, původně vědec. Byl managing director v Institute Pasteur. Vytvořili fond, který disponuje 75 mil.€. Je to privátní produkt. Jsou orientování na risk management. 50% je na TT, 50% na pozdější stadia. Seed financing je mrtvé. Pro něj bylo problematické financování přes BA. V přírodních vědách je to těžké. Většinou pocházejí z farmaceutického průmyslu. Obvykle se to nepovede, neb investor očekává více, nechce ztratit, proto se hledá nový investor. Investují od 1 tis. € do 6 mil. €. Řídí se následujícími pravidly: Investujte po částech, ale musíte tomu věřit, mít dynamickou vizi. Tento fond sám je schopen vytipovat break through project – a někdy nabídnou sami 1 – 3 mil. € na PoC. Když v něco věříme, dejme do toho peníze. Raději méně projektů s více penězi a kvalitnějších. Přístup jako bankéř – i na úrovni úředníka v TTO. Vytvářejí startupy, a to velký počet, v podstatě všechny, které považují za slibné, a cca ze 30 jsou 3 prodány velkým korporacím, s ostatními se neděje nic. S úředníkem v TTO jsou v neustálém kontaktu, on radí akademikům, ale nedělá selekci. Biofund si vybírá příležitosti sám. Umějí být arogantní, ale pracují s nadšením. Od TTOs očekávají technické znalosti. Konfrontují s nimi svá mínění, ale neřídí se jejich názory. 60 – 70 tisíc € utratí na konsultace – to univerzita nikdy nezaplatí. Konsultant má 2 000€ za den. Za dva roky prozkoumali 600 projektů, protože „deal flow“ je trvalý. Transparentní spolupráce s TTOs. Ty TTOs, které fungují spolehlivě, se chovají jako soukromé subjekty. Důležité jsou peníze a moc. Někdy to TTO bere jako hru, jako možnost spravovat cizí peníze včetně investic do zakládání spin-offs. Zde pak nastává „Confusions of styles“ mezi Fondem a TTO! Dělat věci opravdově je nutnost, věřit v to, co děláme. Mají rádi vědu, nadchli by se pro leccos, ale jsou money-manageři především. Založení ATTP – Aliance of Technology Transfer Professionals Jedná se o profesní sdružení, založené společně pěti světovými organizacemi: AUTM- Association of University Technology Managers 2 978 členů ATMT – Association of Technology Managers in Taiwan 400 členů KCA – Knowledge Commercial Astralasia 400 členů Praxis Unico – UK 2 000 členů ASTP – Association of European Science and Technology Transfer Professional 627 členů
Jedná se o sdružující organizaci, která si klade za cíl: - Shromažďování znalostí o oboru - Profesní sdružení
3
- Zprostředkování kariérního a profesionálního rozvoje Školení a vzdělávání by mělo vést k certifikaci. V tuto chvíli mají sebráno 360 konkrétních případových studií, kterých bude využíváno ke školení. Registrace by měla být zárukou standardu profesionálů v TT. Lze žádat o tuto registraci na základě vyplnění přihlášky a poplatku 250 USD. Přihláška bude hodnocena mezinárodním panelem. Každých 3-5 let bude registrace obnovována za udržovací poplatek. Školení nutné pro získání registrace poskytují v tuto chvíli pouze členské organizace ATTP. V návaznosti na založení ATTP proběhlo setkání vedení ASTP se zástupci cca 15 národních asociací KTT, za českou národní asociaci AKTOP se zúčastnil schůzky předseda AKTOP Dr. I. Dvořák. Byla diskutována možná spolupráce mezi těmito asociacemi a ASTP, resp. ATTP. V průběhu jednání se vyjasnilo, že ASTP nemá příliš přesnou představu o náplni této spolupráce kromě základního záměru využít národních asociací jako dealerů svých školení. Několik účastníků schůzky (včetně Dr. I. Dvořáka) poukazovalo na významný překryv mezi aktivitami ASTP (resp. ATTP) a ProTon Europe (certifikace, školení, lobbing) a nabádalo k těsnější koordinaci aktivit mezi těmito dvěma organizacemi. Tato doporučení nenalezla u ASTP příliš nadšenou odezvu. Plenární zasedání se Sue Tonks ze společnosti Kintish, VB, Praktická výuka, jak vytěžit co nejvíce z jednání s cizími osobami, a jak naopak ukončit konverzaci, které se nechceme účastnit. Motivační, interaktivní seminář, který s ohledem na exaltovaný projev afektované prezentující dámy naprosto nešel vydýchat a tak plně splnil svůj účel: Odešli jsme z prezentace, na které jsme prostě nemohli vydržet. Slib, uvedený v programu, že „Sue will create memories which will last a lifetime“ opravdu nelhal! Pátek 28.5.2010 Pohled shora Ralf Hemmingsen, Rektor University v Kodani, Dánsko Koenrad Debackere, Genenral Manager Katolické University v Lovani, Belgie Sophie-Kornowski-Bonnet, CEO Roche Pharma, Francie V panelové diskusi oslovili následující témata: Proč se věnovat transferu technologií? Co očekávají univerzity od svých TTOs? Jak podporuje vedení univerzit činnost TTOs? Co dělají univerzity pro to, aby uspokojili očekávání obchodních společností a průmyslu? Jaké jsou vztahy vedení univerzit k soukromým společnostem s businessu? Před deseti léty v Leuvenu byla TTO izolovaným ostrůvkem na univerzitě, která ji nechtěla financovat a mít s jejími aktivitami nic společného. V létech 1995 -2005 uznaly všechny univerzity 3. misi – vznikl business model TTO. Nyní jsme ve 3. fázi – tzv. inklusivní aktivity. 3 pilíře se navzájem ovlivňují. Roche vyvíjí tzv. personalizovaná léčiva, spolupracují s vědeckými partnery. Systém: Want ⇒ Find ⇒ Get ⇒ Manage. Pontifax a b3bio – konsultační společnosti, se kterými Roche navázal kontakty, aby pro ně vyhledávaly vhodné komercializační objevy.
Nejlepší cesty komercializace akademických objevů Partnerství s EU Fiit Jürimäe – šéf Unit C2 – privátní investování a technologické platformy, DG Research EK, Brusel.
4
Partnerství – 5% veřejných prostředků EK je určeno na výzkum. V EU celkem se jedná o 15% finančních prostředků. Vítají zpětnou vazbu. V programu do roku 2020 mají 3 hlavní témata: smart, sustainable, inclusive growth. ERA – European Research Area Chtějí podporovat Evropská inovační partnerství, udělat TT srozumitelnější, aby jej lidé chápali. Recommendation for member states: PROs mají mít KT jako strategickou vizi, podporovat PROs aby měly politiku IP managementu. Zvyšovat rozvoj KT kapacit, podpořit širokou diskusi a přeshraniční spolupráci. Implementace Code of Practice (principy KT politiky) a férové zacházení se všemi účastníky mezinárodní vědecké spolupráce. CREST Grouop – mají fórum, které odpovídá za národní implementaci a diseminaci Code of Practice. EK zavedla reporting, nyní již 20 zemí předává informace, které jsou sumarizovány a zveřejňovány. Reporting není podle jednotných pravidel, ale je důležité, aby si reportované údaje hlídal každý stát sám a stanovil si cíle, které potom plní. Je obtížné srovnávat výsledky jednotlivých zemí, které mají odlišné kulturní zázemí a legislativu. Každá země má zástupce ve skupině. EU většinou nedává finance přímo na výzkum a vývoj, ale přes národní strukturální fondy. Proof of Concept není podporován. V příštím programovém období od roku 2014 bude probíhat University Forum Dialogue. Investice do KT Jacques Darcy – Evropský Investiční Fond – Head of Division of TT. Celkem 150 lidí. EIF je SME, Dělají Venture kapitalisty a podporují SMEs. EIB má 61 %, EK 30%, zbytek se dělí mezi EBRD a soukromé akcionáře. Před 5ti léty založili TT akcelerátor. Jedná se o dlouhodobý proces práce s institucemi. V roce 2011 bude k dispozici studie o IP v EU. Nové IP trends: zvětšuje se velikost trhu, zvyšuje se důležitost IP, je zvýšené pirátství, je zároveň i dost volného IP. Open innovation mění podmínky trhu. Konají se IP aukce, existují i „IP insurance products“, „IP trolls“, „Patentns securitisation“. Mají partnerství se 6ti univerzitami skupinná na světě. Ze SVE pouze s Litvou. Evropská aktivita je klíčová – silný výzkum, silný TT, dlouhodobý vztah – 10 – 20 let. Nová role TTOs ve 21. století „Udržet více míčků ve hře!“ Sondre K. Jacobson – senior project manager NTNU Technology Transfer ASA, Norsko. TT je něco, co vzniká na univerzitě, o co má někdo zájem a chce za to zaplatit. Univerzita nabízí řešení a soutěží s ostatními v prodeji. Spousty patentů vychází z toho, že už vše bylo vynalezeno. Proto se lidé soudí. IP se prodává přes prodejce a portály. V USA se prodávají portfolia patentů za miliony dolarů, čímž mají kontrolu nad DV. TTOs nejsou dost propojeny s průmyslem. Vliv elektronického prostředí: „Pokud něco není na Googlu, tak to neexistuje“. Frédéric Ooms – senior patent & licencing manager, Sopartec, Belgie Pravidla: „Doing business suitable for all“. Google - nutno zveřejnit. „If you are not searchable, you want be found“. Při zadání hesla: „Technology Available for Licencing“ – mezi 9 univerzitami na Googlu je z Evropy pouze ISIS Oxford, ostatní jsou z USA.
Závěrečné plenární zasedání Moderuje Karen Laigaard Bylo položeno několik provokativních dotazů: „Jaká je současná situace ve vlastnictví IP? Jaká je skutečná role TTOs (nezdržují pouze proces komercializace?, nebylo by lépe ponechat profesor´s priviledge?)“ Tyto dotazy byly ponechány bez odpovědi, k úvahám
5
všech 250 delegátů konference, se kterými se prezidentka ASTP na závěr srdečně rozloučila. Závěr: Poznatky získané z účasti na konferenci jasně ilustrují současný stav v oblasti „knowledge and technology transfer“. Obor se rychle a dynamicky rozvíjí, ale optimální modely spolupráce akademických institucí a komerčních organizací se stále ještě hledají. Velmi nepřehledná situace se vytvořila na poli organizací aspirujících na reprezentaci profese KTT v evropském, resp. světovém měřítku. V Evropě se vytvořily dva bloky, jeden vedený ASTP a navázaný na jeho partnery v USA, na Taiwanu apod., zdůrazňující spíše celosvětové vazby; druhý vedený ProTon Europe zdůrazňující spíše začlenění do EU struktur (CPD, EQF apod.). Pro budování zahraničních kontaktů a síťování v oblasti KTT bude pro subjekty z ČR nejvhodnější spolupracovat s oběma uskupeními minimálně do té doby, než se vyjasní, co spolupráce s tím kterým blokem skutečně může přinést. Praha 30.5.2010
MUDr. Kateřina Čihařová
RNDr. Ivn Dvořák, CSc.
6
