Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy září Zahradní slavnost se nesla v duchu první republiky

facultas nostra Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy

září 2016

Zahradní slavnost se nesla v duchu první republiky Rozhovor s doc. RNDr. Pavlem Fialou, CSc.

Cenu Jaroslava Slípky obdrželi dva studenti

Představujeme spolek Life Saving Support

Foto: Milan Svoboda

Foto: Milan Svoboda

Foto: Viktor Dlouhý


Foto: Milan Svoboda

Rektor UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA.

Děkan LF v Plzni prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc.

O Zahradní slavnosti se dočtete na straně 9.

Facultas Nostra Pro Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy vydává: NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura, náměstí Republiky 17, 301 00 Plzeň. Grafická úprava: NAVA DTP, spol. s r. o. Náklad: 1 000 výtisků. Vydání č. 155. Redakční rada Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., Ing. Marie Klečková, Ing. Barbora Černíková, Mgr. Daniela Vítová, Mgr. Alena Marešová. E-mail: [email protected]. Distribuce výtisků zdarma. Neoznačené články jsou redakčními materiály. Foto na titulní straně: Viktor Dlouhý

2

facultas nostra • září 2016

Úvodník děkana logo CZ barva

Letní čas bývá časem, o kterém se mluví jako o okurkové sezóně. V tomto roce by bylo toto přirovnání nepřiléhavé, a to jak ve veřejném dění, politice, jak na mezinárodní tak i na české scéně, ale i na úrovni vysokých škol, tedy i Lékařské fakulty v Plzni. Mohl bych jmenovat některé významné akce uplynulého akademického roku 2015/2016, např. Zahradní slavnost, první udělení ceny Jaroslava Slípky dvěma studentům nebo promoce, které jsou slavnostním uzavřením akademického roku. Samozřejmě v neposlední řadě nedávno ukončené přijímací zkoušky a přezkumné řízení. Myslím si, že přijímací řízení bylo úspěšné, máme dostatek studentů jak pro všeobecné lékařství, tak pro stomatologii a v přezkumném řízení nebyla vytýkána rektorátem žádná zásadní pochybení. Důvodem, proč byla doba prázdnin pro vedení Lékařské fakulty velmi aktivní, jsou očekávaná dění na fakultě. Jedná se například o intenzivní práci na výzvě fakulty do OP VVV, kdy se snažíme vytvořit pro výzvu akceptovatelné podklady k dostavbě druhé etapy UniMeCu, tedy třetí budovy poblíž FN. Pracuje na tom tým našich manažerů i profesionální firma. Výsledek je ovšem pro nás velkým otazníkem a jeho úspěch či neúspěch bude zásadní pro další život fakulty (nejen po stránce ekonomické, ale odborné i pedagogické) v dalších letech. To, co nás čeká v následujících měsících, je také práce na vnitřních předpisech fakulty, které vyplývají ze zákona o vysokých školách. Na přijetí zásadních rysů této novely již začíná pracovat tým na rektorátu Univerzity Karlovy a z těchto změn vnitřních předpisů vyplynou předpisy pro naši Lékařskou fakultu. Bude to práce na mnoho měsíců, na které se bude podílet nejen tým kolegia děkana, děkan, proděkani, ale


také všichni vedoucí pracovníci fakulty. Předpis bude obsahovat také reakreditaci všech oborů, která bude mít jiná pravidla, než dosud. Akreditace proběhne v kompetenci Univerzity Karlovy a teprve akreditace jednotlivých oborů (všeobecného a zubního lékařství) bude provedena pro všechny lékařské fakulty dohromady a teprve poté bude akceptována hlavní Akreditační komisí. Dokonalé podklady pro akreditační řízení jednotlivých oborů je podmínkou pro to, aby byly tyto obory akreditovány pro všechny lékařské fakulty. Samozřejmě nás čeká i tvorba nových vnitřních předpisů fakulty, o kterých probíhá rozsáhlá diskuze. Jejich začlenění do předpisů Lékařské fakulty bude otázkou 1. poloviny roku 2017. Nesmím zapomenout ani na volby do Akademického senátu Lékařské fakulty, které se uskuteční pravděpodobně začátkem listopadu, a které budou zásadní pro funkci senátu po dobu následujících několika let a zároveň tento senát bude volit na podzim roku 2017 nového děkana. Je tedy zřejmé, že okurková sezóna se nekonala, o to snad bude snazší vstup do podzimních měsíců, které přinesou kromě běžné pedagogické a výzkumné činnosti velkou zátěž pro vedení fakulty i jednotlivé ústavy. Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy

3

Foto: Eva Hubatová

První studenti převzali

Cenu Jaroslava Slípky V akademickém roce 2015/2016 byla poprvé vyhlášena a udělena Cena Jaroslava Slípky, která je určena studentkám a studentům LF UK v Plzni za jejich aktivitu a přínos k rozvoji fakulty v oblasti vzdělávací, kulturní a společenské. Cena je pojmenována po prof. MUDr. RNDr. Jaroslavu Slípkovi, DrSc. (1926 - 2013), oblíbeném učiteli a významném vědeckém pracovníkovi fakulty (1948 - 2013).

4

Slavností předání proběhlo na zasedání Akademického senátu LF v Plzni UK dne 23. června 2016 v aule Šafránkova pavilonu. Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., děkan fakulty, připomenul působení profesora Slípky na plzeňské lékařské fakultě a význam ceny pojmenované na jeho počest. Tu za rok 2016 předal studentům Vilému Fraňkovi a Filipu Malotovi za jejich přínos k rozvoji sportovní činnosti na fakultě. Doc. MUDr. Jaroslav Slípka, CSc., proděkan fakulty, pohovořil o osobnosti svého otce, jeho vztahu ke studentům i ke sportu a poblahopřál oceněným i jménem rodiny Slípkových. Oba studenti převzali diplom připravený výtvarnicí Magdalenou Fialovou a budou oceněni i stipendiem. Při své děkovné řeči předali studenti děkanovi fakulty hokejový dres. Podkladem pro první rok udělování ceny byly tři nominace, které dokládaly bohaté aktivity vedoucí ke zlepšení studijního prostředí, lepší organizaci studia, tvorbě výukových materiálů, a to jak u jednotlivců, tak u studentských spolků.

Všechny nominace vzešly z řad studentů fakulty. Sedmičlenná poradní komise, složená z pěti členů Akademického senátu (z toho tři studentští senátoři) a dvou zástupců vedení fakulty, vysoce ocenila aktivity všech nominovaných. K jedné z nominací bohužel nebylo přes vynikající obsah možno přihlédnout, protože udělení ceny a s ní spojeného stipendia je podmíněno statutem studenta, který v tomto případě již v době vyhlášení ceny nebyl splněn.


Tři otázky

pro Filipa Malotu a Viléma Fraňka Co pro vás znamená získání ceny? Byla to pro nás obrovská čest přebírat cenu pojmenovanou po takovém velikánovi naší fakulty, o to víc, že letos byl úplně první ročník. Nejenom pro nás, ale i pro všechny ostatní spolky to znamená velikou motivaci do další práce a vzkaz, že to úsilí vkládané do celého projektu je vidět. Jaké konkrétní činnosti podnikáte pro rozvoj sportu na fakultě? Všechno to začalo v roce 2013, kdy jsme založili fakultní hokejový tým a ještě v témže roce sehráli první utkání proti zaměstnancům fakulty a FN Plzeň. V roce 2014 jsme poté založili akci s názvem „Bitva o Plzeň“, ve které už třetím rokem dochází na souboj naší fakulty proti týmu Západočeské univerzity. Na první ročník „Bitvy“ dorazilo asi 2 000 fanoušků, a to byl pro nás impuls, že univerzitní sport by v Plzni mohl mít zastánce, což vedlo k založení celoplzeňského univerzitního týmu Akademici Plzeň, který se od té doby zúčastnil už dvou sezón am-

biciózní Evropské univerzitní hokejové ligy (EUHL). Za dva roky existence Akademiků jsme do svých řad přijali spoustu hokejistů z naší fakulty, ale i dalších studentů, kteří nám s celým projektem pomáhají, ať už proto, že u nás získají praktické zkušenosti, nebo prostě jen proto, že sport je jejich formou oddechu při studiu. Co plánujete v nejbližší době? Celé léto bylo ve znamení shánění sponzorů, protože chod našeho týmu není levnou záležitostí, ale už začátkem září se sejdeme v měsíčním přípravném kempu a v říjnu nám začíná už třetí sezóna EUHL, na kterou se moc těšíme. V listopadu se diváci dočkají už čtvrtého ročníku tradiční „Bitvy o Plzeň“, v prosinci přijde charitativní utkání s názvem „Plyšáková bouře“, na kterém vybíráme plyšáky pro děti z nemocnice. V novém roce uspořádáme další ročník akce „Z lavic až na zimák“, což je dopolední utkání pro děti ze základních a středních škol a chystáme ještě jednu větší akci. A do toho všeho plánujeme samozřejmě i pilně studovat.

Na počest prof. Slípky ožily Masné krámy

U příležitosti nedožitých devadesátých narozenin prof. MUDr. RNDr. Jaroslava Slípky, DrSc., se 17. června 2016 v Masných krámech konal komponovaný pořad. Na tuto významnou osobnost z oblasti medicíny zavzpomínali bývalí kolegové i přátelé. Na snímku zleva: prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., dr. h. c., Ing. Jana Flanderová, prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., Mgr. Jana Svobodová, Bc. Jan Svoboda, Ing. arch. Karel Svoboda, Zuzana Svobodová a MUDr. Jana Tytlová. Text a foto: Eva Hubatová


5

Foto: archiv doc. Fialy

Pavel Fiala:

Nezapomínám na krédo pedagoga – nebát se začínat každý rok znovu s novými studenty a nesklouznout k rutině Doc. RNDr. Pavel Fiala, CSc., je přednostou Ústavu anatomie od roku 1990 a od roku 1995 proděkanem pro paralelní magisterské studium v anglickém jazyce. Zabývá se otázkami funkční adaptace a mechanickými vlastnostmi kostí člověka a v poslední době intenzívní prací na učebnicích anatomie doprovázené vlastními ilustracemi. Při příležitosti oslav 70. výročí založení Lékařské fakulty v Plzni UK obdržel zlatou medaili Univerzity Karlovy.

6

Vaše jméno je spojeno na fakultě s uměním. Proč jste dal přednost studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy před studiem umění? Po pravdě řečeno, toto dilema jsem vnímal už od školních let, později se však ukázalo, že se oba typy vnímání a zobrazování světa dají dobře spojit a léta mi dala jednoznačně za pravdu. Jistě, lákala mě bytostně malba i kresba, ale také přírodověda a antropologie, a té jsem nakonec dal přednost. Gymnaziální studium se už neslo v duchu přírodovědné orientace, ale

i tak jsem se právě v té době snažil vniknout do technik olejomalby. Kreslení mi jednoznačně pomáhalo při studiu, rychle provedený náčrtek často nahradil mnoho zapisovaných poznámek. Jak jste se vůbec ke kresbě dostal? Začal jste hned kreslit lidské orgány nebo tomu ještě něco předcházelo? Když jsem v roce 1970 ukončil studium v Praze a rozhlížel se po vhodném místě, nabídl mi tehdejší doc. Dr. Jiří Heřt, zastupující vedoucí anatomického ústavu v Plzni, místo asistenta na ústavu. Jak mi později sdělil, nejen můj smysl pro morfologii, ale také schopnost rychle a přesně nakreslit anatomické struktury, především kosti, jej oslovily. A tak jsem se dostal jako Jihočech k plzeňské anatomii. Brzy jsem pochopil, že práce anatoma se hodně liší od


představ o zobrazované morfologii, zejména pitevní program byl náročný. Ke kresbě orgánů jsem přistoupil až později. Vždy jsem vycházel z preparátů (nejprve vlastních vypreparovaných, což se mi výborně hodilo jako trénink pro pitevní techniky), anebo jejich fotografií, a to mi umožnilo dodržet to podstatné pro kresbu orgánů – přesnost v proporcích a v prostoru. Inspiroval Vás někdo, co se týká kresby? U nás je celá řada výborných kreslířů a ilustrátorů, kdo mě však inspiroval nejvíce, byl Zdeněk Burian. Známe nejen jeho brilantní ilustrace dobrodružných knih, ale také výsledky jeho dlouhodobé spolupráce s paleontologem prof. Augustou – vyobrazení vývoje rostlin, živočichů a zejména člověka na sérii velkých pláten. Jeho kresby jsou nezapomenutelné a mají navždy pevné místo v knižní ilustraci. Ostatně dobré knihy dovedou udělat i velkou radost. V poslední době mi udělaly skutečnou „uměleckou“ radost dvě knihy jako dary k sedmdesátinám. Od prof. Valenty a jeho paní to byla krásně vypravená kniha I. Koudelky: Oskar Brázda - o tvorbě a životních osudech výborného českého malíře a portrétisty. Druhou knihu mi darovalo kolegium děkana a jedná se o výpravnou a moderně koncipovanou obsažnou encyklopedii Umění (Dorling Kindersley Ltd.), postihující nejen umělecké směry a trendy, ale i základní výtvarná témata zpracovaná sumarizujícím způsobem. Anatomie je pro studenty medicíny jeden z nejtěžších oborů. Vede podle Vás kreslení orgánů k lepšímu pochopení anatomie? Není sporu o tom, že anatomie je skutečně velmi obsáhlý obor, obtížný pro studenty především na začátku jejich studia. Řada studentů v něm však najde zalíbení a sami se přihlásí k práci ve studentském kroužku, baví je preparace a získání dalších znalostí potřebných pro řadu dalších oborů, zejména chirurgických. Tak, jak učíme studenty od prvního ročníku vnikat do tajemství složité stavby těla člověka, uvědomujeme si, že mají mnohdy potíže především s metodou studia. Anatomie není rozsáhlým seznamem pojmů, jak si někteří studenti v prvním ročníku myslí, ale je potřebná znalost přesně pojmenovaných struktur a jejich vzájemných vztahů. To je to podstatné, co si musí bezpečně zapamatovat pro další studium. Kreslení návodných schémat při výuce je vždy přínosné, ukazují to dlouholeté zkušenosti. Jistě, máme dnes nepřeberné množství moderních pomůcek, výborné atlasy v knižní i elektronické podobě, videa, programy pro zobrazení struktur v prostoru, panely pro 3D vyobrazení apod., avšak dobře, přehledně a didakticky názorně nakreslené schéma při přednášce zřetelně zefektivní výklad a přispěje k lepšímu pochopení vztahů mezi orgány. Je jistě velkou výhodou pro anatoma když umí kreslit, využije to zejména při odborné ilustraci a není závislý na výtvarníkovi. Jsou nějaká základní pravidla ke zvládnutí kresby například lidských orgánů? Bezesporu jsou. Na všechno existují odborné příručky a texty, velký podíl má neustálé cvičení ruky, pomocí


je odborné vedení. Vzpomínám na dobu, kdy jsem jako mladík jezdil o letní dovolené malovat do plenéru na Strakonicku se dvěma znamenitými malíři – krajináři: středoškolským profesorem akad. malířem Jiřím Rejžkem, který mě učil, jak v kresbě postavit krajinu a jak barevně zachytit její atmosféru v různé denní a noční době a akad. malířem Aloisem Moravcem, který mi ukázal, jak rychle uchopit to podstatné v kresbě a malbě krajinného motivu. Jezdíval s ním také spisovatel Ladislav Stehlík, autor Země zamyšlené, a bylo zábavné, jak byli oba tehdy už staří pánové populární na jihočeském venkově. Měli znamenitý smysl pro humor a každý z nich dovedl nenapodobitelným způsobem nadchnout své čtenáře a diváky. Byly to krásné, a pro mé výtvarné zkušenosti, bohaté časy. Mám-li shrnout, jak se zhostit úkolu nakreslit nějaký orgán, pak kresba např. zevního tvaru srdce začíná lehkým obrysem srdce při zachování jeho proporcí, je-li kresba přesná a není nutno nic upravovat, pak do zvýrazněných kontur položíme barvu (pro výukové účely nejlépe šrafováním barevnými tužkami), vytáhneme zvýrazněné struktury (např. sytě červeně věnčité tepny na povrchu srdce) při zachování jejich polohy, posílíme stíny, vytáhneme rovné linie a k nim přidáme popisky. A je to! Za dobu své pedagogické kariéry jste se jistě nejednou dostal do zahraničí. Jak posluchači přijímali přednášku o anatomii, kde přednášející dokáže k výkladu také kreslit? Před léty jsem opakovaně přednášel anatomii na univerzitě v Kuvajtu. Zdálo se mi tehdy, že tamní studenti jsou spíše pasivní a při přednášce si mnozí ani nedělali

7

S vnoučaty – kreslíme všichni. poznámky a jen sledovali výklad doplněný o předem připravené obrázky a schémata. Zkusil jsem tedy změnu – promítl jsem nedokončené schéma, začal se více ptát a kompletovat obraz na základě odpovědí studentů. Ujalo se to a posluchači brzy začali kreslit nejprve snadná, postupně i složitější schémata. Po dvou týdnech už měli připravené pastelky v ruce na začátku přednášky. Více než tři desítky let jezdili na ústav anatomie v Plzni studenti z dánských lékařských fakult na letní měsíční pitevní kurzy. Velmi oceňovali možnost absolvovat odborně vedenou topografickou pitvu (v Dánsku se mnoho nepitvá, přestože tam mají velmi kvalitní preparáty) a byla to pro nás, pedagogy v ústavu, velmi dobrá zkušenost, zejména jazyková. A při přednáškách kreslili skoro všichni (kromě těch, kteří ráno sbírali síly po rušném předchozím společenském večeru). Jaká země Vás zaujala nejvíc a kam se rád vracíte? Mimořádně zajímavou zemí s pestrou mozaikou společnosti lidí, architektury a nekončícího ruchu je Indie. Na každém kroku však jsou vidět propastné společenské rozdíly a život tam běží jiným rytmem. Stojí však za to Indii navštívit. Nejraději se však vracíme s mojí ženou do Řecka, především na Krétu pro její mnohotvárnost a svéráznost, patrnou při návštěvě malých starobylých vesnic v horách, a krásné pobřeží. Přes nával turistů je to pořád ještě zajímavé místo pro dovolenou. Jezdíme buď sami anebo bereme střídavě vnuky a vnučku. Společnou dovolenou vnímám i jako určitou kompenzaci skutečnosti, kdy pro

8

mnohé cesty do zahraničí na přijímací zkoušky cizinců pro studium v angličtině pobývám doma (zejména na přechodu jara a léta) méně. Přestože moje žena to velkoryse chápe (vždyť jsme spolu již 45 let), je dovolená potřebným pozastavením v celoročním chvatu. Máte ze zahraničních cest nějakou veselou vzpomínku? Když jsem byl před léty v Indii, přál jsem si vidět farmu, kde pracují sloni. Podařilo se to, jeli jsme tehdy autem po široké silnici na periferii Cochinu v oblasti Kerala. V Indii je vždycky na silnici vřava – jezdí se vlevo, silnici přechází spousta chodců, jezdí rikši, běhají zvířata, děti. Náhle se doprava zcela zastavila a auta uhýbala ke krajnici, vysvětlení bylo jasné – středem silnice pomalu kráčel slon a nesl napříč uchycený kmen velkého stromu. Seděl na něm malý Ind a krátkou bambusovou hůlkou jej dirigoval. Byl to komický a nezapomenutelný kontrast. Když se ještě vrátím k Vašemu osobnímu životu, v letošním roce slavíte životní jubileum. Neplánujete při této příležitosti výstavu svých děl? V poslední době jsem se hodně věnoval knižní ilustraci jak vlastních učebních textů, tak i kapitol v monografiích, a tak na malbu mi nezbylo mnoho času. K životnímu jubileu tedy výstavu nechystám, kromě nikdy nekončící práce v ústavu a činnosti proděkana bych rád předal do tisku další učebnici a trochu výtvarně působil i na tři vnoučata, která mají z malování stejné potěšení jako já.


Studenti šestého ročníku se loučili Zahradní slavností Zahrada Procháskova pavilonu Lékařské fakulty v Plzni se 2. června zaplnila zaměstnanci fakulty a mediky, kteří se zde na tradiční zahradní slavnosti symbolicky loučili. Zahradní slavnost se tentokrát nesla v duchu první republiky. Dobovou atmosféru kromě stylově oblečených hostů dotvářela swingová kapela The Dixie Hot Licks.

Zahradní slavnost se tradičně odehrává v kostýmech inspirovaných určitým obdobím. V loňském roce se zahrada Procháskova pavilonu proměnila v Divoký západ a v roce 2014 se slavnost nesla ve volnomyšlenkářském duchu éry květinových dětí. Letošní návštěvníci si užili návrat do 20. a 30. let minulého století a bylo rozhodně nač se koukat. Hosty krátce po 16. hodině osobně přivítal děkan fakulty prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. „Zahradní slavnost je tradiční šlehačkou na dortu při ukončení školního roku. Je vždy velmi milé vidět veselit se studenty šestého ročníku, kteří za měsíc budou promovat v Karolinu a budou z nich vážené paní doktorky a váže-

ní páni doktoři. Tentokrát však budou méně vážní, jako obvykle většina z nich i v dobových kostýmech. Nicméně i zde, při tomto bujarém veselí je cítit i lehká dávka nostalgie, protože školní léta definitivně a opravdu končí. Jsem rád, že se zúčastnili nejen studenti šestého ročníku, ale i ti mladší a také na kolegové a další vzácní hosté,“ uvedl prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. Organizaci akce zajišťuje každým rokem studentský spolek Medici v akci za podpory fakulty, akci podporují i další studentské spolky. Na prahu večera byli stejně jako každý rok vyhlášeni král a královna slavnosti – účastníci, kteří přišli v nejoriginálnějším oblečení.

Zájem o plzeňskou lékařskou fakultu stoupá Rekordní počet zájemců o studium zaznamenala letos Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy. Ke studiu v českém jazyce se sešlo celkem 2 706 přihlášek, oproti 2 622 v loňském roce. Dalších více než 150 uchazečů se hlásí ke studiu v anglickém jazyce.

Zájemci o studium oborů Všeobecné lékařství a Zubní lékařství skládají přijímací zkoušky formou písemných testů z fyziky, chemie a biologie, rozsah požadovaných znalostí odpovídá učebním osnovám gymnázia. Přijímací zkoušky v českém jazyce se na oba obory konaly 13. června a uspělo u nich celkem 408 studentů, dalších 84 splnilo podmínky přijetí bez přijímacích zkoušek. „Skutečný počet nových studentů v prvním ročníku bude znám až po zápisech, neboť ne všichni úspěšní uchazeči se rozhodnou studovat na naší fakultě – pokud složili



přijímací zkoušku i jinde, mohou si vybrat. To však nezjistíme dříve, než v září,“ upozorňuje Barbora Černíková, mediální zástupce Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Na plzeňské lékařské fakultě je možné studovat oba obory také v angličtině. Přijímací řízení absolvují zájemci buď přímo v Plzni, anebo prostřednictvím specializovaných agentur v zahraničí - ve Švédsku, Portugalsku, Řecku, Velké Británii, Německu a nově v Itálii. Ve čtvrtek 23. června se například v Plzni uskutečnila přijímací zkouška pro zájemce z Německa, ke které se přihlásilo 20 studentů. V jarních měsících už proběhly přijímací zkoušky v Portugalsku a v Německu, kde bylo z 27 uchazečů přijato ke studiu 24. V ostatních zemích se zkoušky budou konat během letních prázdnin. „Zájem o studium na naší fakultě trvale roste zejména u uchazečů z Německa, mírně se zvyšuje i zájem z oblasti zemí Perského zálivu. Stejně jako v předchozích letech převažují uchazeči z Evropské unie nad studenty z ostatních zemí. Tento stav je odrazem současného politického klimatu a nelehké situace v získávání a obnovování víz,“ vysvětluje Barbora Černíková.

9

Kdo byl Karel IV.? (3. část) Rychlé a mohutné zesílení české moci ve střední Evropě nemohlo uniknout pozornosti císaře Ludvíka Bavora, který se nechtěl vzdát vlády ve Svaté říši římské dobrovolně. Využil proto vzdálení Karla i Jana, kteří na přelomu let 1344/1345 poněkud neprozřetelně podnikli další křížovou výpravu do Litvy a Pruska (nedopadla dobře, jak jsme již napsali), aby zformoval velkou protilucemburskou koalici. Lucemburkům tak rázem hrozilo smrtelné nebezpečí izolace a nepřátelského vpádu do Čech. V této době se nejvíce projevil rozdíl mezi Karlem a Janem. Zatímco Jan svolal vojsko a vtrhl do Horního Slezska, kde donutil silou polského krále k uzavření příměří, Karel vsadil na diplomacii. Během několika týdnů se mu protilucemburskou koalici podařilo obratným vyjednáváním rozleptat.

10

Foto: archiv LFP Karel IV. zakládá univerzitu – sgrafita na fasádě domu v Nerudově ulici v Plzni. V únoru 1346 pobýval Karel u prastrýce Balduina v Trevíru, kde spolu s otcem dohodli budoucí postup. Následovala návštěva Avignonu, při které došlo ke koordinaci společného úsilí s papežem Klimentem VI. Na Ludvíka Bavora byla vzápětí uvalena papežská klatba a říšští kurfiřti byli vyzváni k uspořádání nové volby. Aby se výsledek volby předem pojistil, sesadil papež z mohučského arcibiskupského stolce císařova hlavního straníka Jindřicha z Virneburgu a nahradil jej Lucemburkům oddaným Gerlachem Nasavským. Nové volbě už nic nestálo v cestě. V úterý dne 11. července 1346 se poblíž městečka Rhens na levém břehu Rýna sešel kurfiřtský sbor. Schůzka proběhla na netradičním místě, jelikož tradiční volební město Frankfurt nad Mohanem držel ve svých rukou zhrzený císař Ludvík Bavorský. Ten navíc zajistil, aby se volby neúčastnili jeho syn Ludvík, jenž od roku 1323 držel vládu v Braniborsku, a rýnský falckrabě Rudolf II., sám Wittelsbach. Ze sedmičlenného kurfiřtského sboru tak sice chyběli dva členové, avšak k úspěšně provedené volbě stačil fakticky nadpoloviční počet hlasů. Karel nakonec obdržel hlasů pět, neboť pro něj hlasovali spolu s prastrýcem Balduinem a otcem králem Janem ještě mohučský i kolínský arcibiskup spolu se saským vévodou Rudolfem. Karel se tak stal římským králem. Než se mohl považovat za skutečného

panovníka, jehož moc je v Říši plně respektována, musel v dlouhodobém horizontu počítat i s vojenským řešením, neboť Ludvík Bavor i jeho příbuzní výsledek volby neuznali. Nutná protiopatření k zabezpečení Čech před očekávaným vpádem Wittelsbachů, však bylo nutno odložit. Karel byl spolu s otcem nečekaně povolán do Francie, takže dokonce nestihl podstoupit ani akt korunovace. Byl tak prozatím pouze římským „zvolencem“. Ve Francii se totiž v létě 1346 vylodil silný vojenský kontingent Angličanů, který král Filip VI. nechal postoupit až do vnitrozemí. Porážku Francie Lucemburkové nechtěli připustit, jelikož by oslabila jejich pozice v rodovém Lucembursku na západě Říše a především by zkomplikovala jejich kontakty s Avignonem. Jak Jan, tak i Karel se proto rychle se přesunuli na francouzskou půdu. Dne 26. srpna 1346 se u Crécy-en– Ponthieu v severní Francii odehrála památná a významná bitva u Kresčaku. Významná byla již jen tím, že se jí osobně účastnili jak francouzský král Filip VI., tak i anglický panovník Eduard III. Do bitvy se také osobně zapojili oba Lucemburkové. Jan a Karel přivedli na bojiště vlivem časové tísně jen skromné, vlastně spíše podpůrné oddíly. Francouzi se v domnění své předpokládané převahy nad nepřítelem neuváženě téměř za pochodu pustili do boje. Připravený a odhodlaný protivník


však neustoupil a bitva skončila pro vojsko Filipa VI. drtivou porážkou. V době největšího zmatku a ústupu francouzského vojska do svého posledního boje vyrazil i český král Jan, tehdy již slepý, i jeho syn Karel, budoucí římský císař. Ještě než zazněla legendami opředená Janova slova „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“, nařídil král Jan, aby se jeho zraněný syn dostal z bojiště bez větší úhony. Poté již v doprovodu řady věrných českých pánů nastoupil svou cestu za věčností. Karel, který z bojiště vyvázl jen s lehčími zraněními, se toho dne stal i otcovým nástupcem na českém trůnu.

K odložené korunovaci římským králem došlo 26. listopadu 1346. Starobylé Cáchy (Aachen) sice tehdy Karla odmítly uznat jako nového římskoněmeckého krále, takže místo tradičních Cách či Kolína nad Rýnem – měst, která podporovala Ludvíka Bavora a odmítla Karla vpustit do svých bran – se tak celá událost odehrála v Bonnu. Karel byl korunován náhradní korunou, jelikož ta pravá byla v držení Wittelsbachů. Po návratu do Čech jako římský a český král Karel pokračoval daleko výrazněji než dosud ve svém budovatelském úsilí. Již jsme zmínili Karlem v r. 1333 založenou pevnost a městečko Monte Carlo. Velmi velkoryse se pustil především do přestavby celého rozsáhlého komplexu Pražského hradu, který značně utrpěl při požáru v r. 1303. Karel nechal vybudovat nový královský palác. Z jeho iniciativy vyrostla kolegiátní kapitula a impozantní katedrála sv. Víta, jejíž základní kámen Karel položil spolu s otcem roku 1344 na oslavu povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Nové úpravy se dočkal klášter sv. Jiří. S usilovnou péčí Karel zrekonstruoval i Vyšehrad, který byl opatřen novými a mohutnými hradbami. Do vrcholně středověké gotické podoby byla přestavěna i zdejší bazilika sv. Petra a Pavla. V roce 1348 Karel založil Nové Město pražské, které obsáhlo několik do té doby prosperujících mimopražských osad a také novostavby koncentrující se kolem dvou svatostánků, jež Karel shodně založil o rok dříve. Nejprve na paměť své korunovace českým králem založil chrám Panny Marie Sněžné, o něco později i klášter na Slovanech (emauzský), který byl určen pro mnichy slovanského obřadu. Po založení Nového Města se Praha zařadila mezi největší a nejlidnatější metropole v celé Evropě. Počtem obyvatel později převyšovala pražská města i říšský Norimberk nebo anglický Londýn. Po schválení na zemském sněmu koncem března byla Karlovou listinou ze dne 7. dubna 1348 slavnostně založena univerzita. Vzorem pro organizaci univerzity do čtyř fakult (artistické, teologické, právnické a lékařské) byla


univerzita v Paříži, vzorem pro rozdělení na čtyři národy univerzita v Bologni, vzorem univerzity založené císařem byla univerzita v Neapoli. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349 dostala univerzita důležitá privilegia, zejména právo vydávat vlastní statut a osvobození od daní a poplatků, jež se rozšiřuje i na další osoby, kterých se týká, tedy nejen na doktory, mistry a studenty, ale i na jejich služebnictvo. Z této doby kolem roku 1350 pochází stříbrné pečetidlo se sv. Václavem a s nápisem Sigillum universitatis scholarium studii Pragensis. První statut byl schválen kancléřem univerzity, pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic 10. dubna 1360, s připomenutím, že má být jedna univerzita a jeden rektor. V lesích povodí Berounky založil v roce 1348 hrad Karlštejn, který se měl stát místem uložení korunovačních klenotů i relikvií Svaté říše římské. Výstavba trvala několik let a do plného provozu byl hrad uveden až v roce 1357. Výzdoba hradu včetně slavné kaple sv. Kříže však pokračovala až do roku 1365. Ve své péči o bezpečnost hlavních obchodních tras Karel založil také nové královské hrady. Nejznámější z nich jsou hrad Radyně (Karlskrone) nedaleko tehdejší Nové Plzně a Kašperk, jenž byl založen u Kašperských Hor, kde sloužil k ochraně zlatých dolů a zemské stezky. V Karlově době byl poměrně známý i jihočeský Hrádek u Purkarce (Karlshaus). Kolem roku 1350 Karel uspořádal v loketských lesích loveckou výpravu, při které údajně osobně objevil později světově proslulá léčivá zřídla. U nich nařídil vybudovat lázně. Jelikož zde brzy vyrostla prosperující osada, nadal jí Karel v roce 1370 stejnými městskými právy, jakými se honosil nedaleký Loket. Sám Karel se v lázních několikrát léčil ze svých zdravotních potíží, jež jej v pozdějším věku často trápily. Na budoucí rozvoj metropole mělo velký vliv i založení nového Kamenného (Karlova) mostu v roce 1357, jenž spojoval oba vltavské břehy.

Josef Mathauser: Karel IV. pokládá základní kámen k novému mostu. Zdroj: Wikimedia Commons Jako prozíravý panovník - budovatel je král Karel Lucemburský v paměti většiny národa. Již méně je známo o jiné stránce jeho osobnosti, související možno říci s náruživou touhou po sportovním zápolení (jak bychom asi označili dnešní terminologií tehdejší rytířské turnaje). Má se zato, že od mládí až do let po třicítce kdejaký souboj a rytířský turnaj se zápalem vyhledával, a to až do okamžiku, kdy našel přemožitele. Porážka jej téměř stála život. O tom bude další pokračování. MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.

11

Na lékařské fakultě v Plzni se uskutečnil

první Den Heleny Zavázalové Doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc., byla dlouholetou proděkankou pro výuku a také vedoucí Ústavu sociálního lékařství fakulty. Vedla Univerzitu třetího věku, pro její absolventy založila na fakultě Akademii třetího věku a Klub aktivního stáří. Na její počest pořádá fakulta den věnovaný tématům, která jsou blízká seniorům. Z velké části se na jeho uskutečnění i realizaci programu podílejí studenti.

Pod záštitou děkana Lékařské fakulty v Plzni prof. MUDr. Borise Kreuberga, CSc., a 1. místostarostky Městského obvodu Plzeň 1 PhDr. Ivany Mádlové, Ph.D., MBA, zorganizoval Ústav sociálního a posudkového lékařství Lékařské fakulty UK v Plzni dne 14. června 2016 první Den Heleny Zavázalové, který připomenul

činnost emeritní proděkanky a dlouholeté přednostky ústavu. Program ze značné části zajišťovali studenti fakulty – také proto měla celá akce podtitul „Medici a senioři - harmonie generací“. Studenti a lékaři poskytli během dne více než 150 seniorům poradenství z oblasti prevence zdraví, péče o chrup,

Absolventi Univerzity třetího věku s děkanem LF v Plzni.

12



sestavení zdravého jídelníčku, zdravého stárnutí, na programu byly také ukázky první pomoci nebo promítání dokumentárních filmů. Pracovnice Sociálního odboru Úřadu MO Plzeň 1 informovaly seniory o možnostech pomoci při řešení nepříznivých situací v sociální oblasti (důchodové, nemocenské dávky, státní sociální podpora, sociální péče, sociální služby, rodinné právo, dluhová problematika a finanční gramotnost). Součástí akce bylo rovněž předání osvědčení úspěšným absolventům Univerzity třetího věku ročníku 2014 až 2016 děkanem Lékařské fakulty v Plzni. Závěrem si účastníci vyslechli osvěžující koncert skupiny The Dixie Hot Licks s ukázkami starého jazzu z New Orleans. Akce, která se setkala s mimořádným zájmem seniorů, se uskutečnila díky obětavé podpoře studentů a jejich učitelů za vzájemné spolupráce lékařské fakulty a Městského obvodu Plzeň 1. Druhý den Heleny Zavázalové proběhne opět za rok v červnu na zakončení letního semestru seniorských posluchačů Lékařské fakulty v Plzni.

Foto: archiv LF doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc.

Jak funguje Vědecká rada Lékařské fakulty? Vědecká rada je jedním ze samosprávných akademických orgánů fakulty. V čele rady stojí předseda - děkan fakulty prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. Zasedání Vědecké rady řídí předseda nebo jím pověřený proděkan.

logo CZ barva

Členy Vědecké rady jmenuje a odvolává děkan po schválení Akademickým senátem. Členové Vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí. Mezi externími členy Vědecké rady LF v Plzni je např. ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D., a dále zástupci Západočeské univerzity, LF Masarykovy univerzity, LF Univerzity Palackého v Olomouci, FZS Univerzity Pardubice a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Na návrh děkana jsou jmenováni čestní členové Vědecké rady, kteří jsou význačnými vědci a významným způsobem se zasloužili o fakultu. Čestní členové mají právo účastnit se zasedání Vědecké rady bez práva hlasovat. Vědecká rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení je přijato, vysloví-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Návrh v řízení o jmenování profesorem, popřípadě docentem, není možné projednávat, pokud se zasedání


účastní méně než dvě třetiny ze všech členů Vědecké rady. Vědecká rada fakulty projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy, schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě, vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném zákonem a projednává další otázky, které jí předloží děkan. Na základě schválené změny v Jednacím řádu Vědecké rady LF UK v Plzni je možné od 8. 12. 2015 hlasovat o neodkladných záležitostech a návrzích mimo zasedání (hlasování „per rollam“). Hlasovat per rollam nelze o návrzích na jmenování profesorem, návrzích na jmenování docentem ani o návrzích na udělení titulu doctor honoris causa. Zasedání Vědecké rady se obvykle koná 5x ročně a na každé zasedání je členům zasílána elektronická pozvánka s programem. Jednání Vědecké rady je veřejné, po dobu hlasování a případné rozpravy o odůvodnění výsledku hlasování pak uzavřené. Příští zasedání Vědecké rady LF se uskuteční 10. listopadu 2016.

13

Letní škola

experimentální chirurgie (4. července – 15. července 2016) Již potřetí pořádala Lékařská fakulta v Plzni UK dvoutýdenní letní vzdělávací kurz „Summer School of Experimental Surgery“ (SSES). Kurz se konal v Biomedicínském centru LF UK a byl zaměřen na seznámení s metodikami vědecké a výzkumné práce a nácvik chirurgických technik.

14

Specifikem SSES je práce formou workshopu na velkých zvířatech, která slouží k nácviku chirurgických technik používaných v humánní medicíně. Vyučuje se perioperační péče o zvířecí modely, experimentální radiologie, vyhodnocování experimentů (histologické, biochemické a statistické metody). Značný prostor je věnován metodám, které mohou experimentální práci nahradit nebo jí dodat nový rozměr, například softwarovému modelování a práci s tkáňovými kulturami. Velký důraz je kladen na etický aspekt experimentálních chirurgických procesů s ohledem na zásadu „3R“ (replacement, reduction, refinement). Studenti se seznamují s modelovacím softwarem, který v některých případech umožňuje nahrazení experimentálních modelů.

Výuka kurzu, který je nabízen pregraduálním studentům medicíny od 3. ročníku, probíhala v anglickém jazyce. Většina z dvaceti šesti účastníků pocházela ze zahraničních univerzit, zúčastnilo se ho však i pět studentů z naší univerzity. Mezinárodní prostředí kurzu umožňuje navazovat kontakty tolik potřebné pro další profesionální rozvoj a současně tím i posílit vazby naší fakulty na zahraniční vzdělávací instituce. Součástí SSES byl i doplňkový program, který poskytoval příležitost k aktivnímu odpočinku, například velmi oblíbený vodácký výlet na Berounku, návštěva Prahy nebo nově zařazená Laser Tag Party. Kurz byl již tradičně zakončen slavnostním předáním certifikátů v historické budově plzeňské radnice. Účastníci si


Foto: Ing. Petr Hošek, Ph.D.

letos poprvé odnesli na památku odznak SSES a odbornou publikaci „Experimental Surgery“, autorského kolektivu MUDr. Václava Lišky, Ph.D. Poslední tečkou pak byla párty na rozloučenou na zahradě Procháskova pavilonu. Více informací o Letní škole experimentální chirurgie lze nalézt na našich webových stránkách – www.sses.eu nebo i na Facebooku pod jménem „Summer School of Experimental Surgery“. Ing. Petr Hošek, Ph.D.

Ohlasy účastníků kurzu: „Příležitosti, které se mi zde naskytly, byly za hranicí mých očekávání. Praktická část kurzu byla úžasná, stejně jako volnočasové aktivity.“ (E.P., University of Antwerp) „Měl jsem velká očekávání a všechna byla naplněna.“ (F.v.d.B, University of Ghent) „Chirurgická praxe byla unikátní. Kdybych mohl, určitě bych se znovu vrátil.“ (A.v.A., KU Leuven) „Úžasná zkušenost.“ (A.T., University of Medicine and Farmacy Bucharest) „Velmi přátelská atmosféra a spousta aktivit…..“ (T.K., Lomonosov Moscow State University)


15

Představujeme studentský spolek

Life Saving Support

1. Ve školách, na veřejných či sportovních akcích, během dnů otevřených dveří – tam všude můžete potkat studenty v červených trikách se žlutým nápisem Life Saving Support, o. s., nejčastěji v obležení resuscitační figuríny, obvazového materiálu nebo v tratolišti umělé krve.

16

Spolek studentů všeobecného a zubního lékařství připravuje své členy na situace, do kterých se mohou snadno dostat, ale ne tak lehce vyváznout – od drobných poranění přes zástavy oběhu až po management hromadných nehod, jejichž počet neustále narůstá. Proto jsou pravidelné schůzky vedené jednak samotnými budoucími lékaři ale i odborníky, složeny z teorie první pomoci a zejména praktického nácviku - zjištění anamnézy, intubace, transport zraněných, zajištění žil, plavecký výcvik, kardiopulmonální resuscitace a v neposlední řadě zásahová cvičení. Nabyté dovednosti a vědomosti si jezdíme pravidelně ověřovat na republikové soutěže první pomoci a urgentní medicíny. Z nejzářivějších úspěchů zmiňme zlaté místo na záchranářském klání SOS Extreme z roku 2015, první a pátou příčku na Inter Vitam et Exitum (soutěž dvojic studentů zdravotnických oborů) v témže roce, první místo v Praktickém marato-

nu Biskupice 2015 nebo úctyhodný výkon v soutěži Ralley Rejvíz 2016, kde se tým porovnával se skutečnými profesionály v urgentním lékařství. Krom sebevzdělávání šíříme osvětu i mezi širší publikum. Pořádáme pravidelná školení laické první pomoci na Církevním gymnáziu v Plzni nebo Gymnáziu Luďka Pika a dalších základních a středních školách. LSS také pořádá pravidelné soutěže pro studenty středních škol, vypomáhá na okresních kolech v Soutěži mladých zdravotníků zaštítěných Českým červeným křížem. Mimo jiné také vedeme vlastní kroužek první pomoci pro žáky základních škol. Během více jak desetileté historie spolku se základní forma nezměnila. Jsme partou, která ví, jak křehký a snadno zranitelný život je, a jak můžeme vlastní iniciativou pomoci v krizových situacích. Za Life Saving Support, o. s. Eva Pešková


1. – Den zdraví. 2. – Obvazová technika. 3. – Maskování popálenin. 4.– Základy resuscitace pro Univerzitu 3. věku 5. – Soutěžní tým LSS na akci Medik roku 2016. Foto: archiv LSS

2.

4.

3.


5.

17

Studenti se utkali na Zubařské olympiádě

Začátkem dubna se uskutečnil již druhý ročník zubařské olympiády. V odpoledních hodinách se sešlo 12 studentů 1. až 4. ročníku zubního lékařství, aby poměřili svoji zručnost a kreativitu.

18

Olympiáda se skládala ze dvou částí. Prvním úkolem bylo vytvarovat drát podle předlohy pomocí kramponových kleští. V druhé části si studenti mohli vybrat mezi modelací druhé dolní stoličky nebo jejím vyřezáním z vosku. Aby bylo hodnocení spravedlivé, tak se soutěžící rozdělili do dvou kategorií. První zahrnovala studenty 1. a 2. ročníku a do druhé kategorie jsme zařadili 3. a 4. ročník. Vybrat tři nejlepší práce z každé kategorie bylo velice těžké z důvodu vysoké kvality každé z nich. Po dlouhém hodnocení poroty tvořené organizátory olympiády se v první kategorii na 2. a 3. místě umístili Matěj Šťastný a Monika Kalčíková a vítězem kategorie se stal student druhého ročníku Ondřej Hloušek. V druhé kategorii 3. místo vybojovala Anežka Procházková, 2. místo Tereza Kališová a vítězem kategorie se stala Martina Richterová, studentka 4. ročníku. Součástí olympiády byl také speciální zubařský test, kde kromě otázek typu kolik měřil nejdelší zub na světě, bylo i 10 obrázků různých čelistí zvířat a soutěží-

cí je museli poznat. Tento test byl hodnocen zvlášť a byla jedna kategorie pro všechny. Vítězem se stal student prvního ročníku Matěj Šťastný. Závěrem bych chtěl poděkovat všem organizátorům a soutěžícím, zubním laborantkám z kliniky za půjčení materiálů a nástrojů a samozřejmě sponzorům, bez kterých by se tato akce nemohla uskutečnit. Tomáš Cejnar, 5. ročník ZL


Studenti medicíny na půlmaratonu Plzeň hostila koncem května první ročník ŠKODAFIT půlmaratonu. Na startu závodu měli svůj stánek také studenti plzeňské Lékařské fakulty. Start a cíl závodu v běhu na 21,097 km byl v centru města na náměstí Republiky. Návštěvníci měli možnost nechat si ve stánku Lékařské fakulty například vyšetřit znaménka na kůži, aby zjistili, zda se nejedná o melanom. Na místě byl přítomen MUDr. Jan Říčař z Dermatovenerologické kliniky, který vyšetření prováděl a poskytoval příchozím konzultace. K dispozici byly také propagační letáky a plakáty s ilustracemi. Studentky zájemcům na modelech prsou a varlat, na kterých se dají pohmatem nalézt bulky, jež signalizují rakovinu, vysvětlovaly správnou techniku samovyšetřování.

„Zájem o náš stánek byl značný. Dokonce se objevily i nějaké nálezy podezřelé na melanom, které si pan doktor pozval do ordinace,“ shrnuly studentky Lékařské fakulty.

Sestra v akci To je název kalendáře, který v rámci charitativní činnosti pro hemato-onkologicky nemocné děti vytvořily sestřičky a sanitárky centrální sterilizace společně se sestrami operačních sálů FN Plzeň a s mnoha sportovními hvězdami našeho regionu. Fotograf Jan Devera vyfotil krásné sestřičky společně se známými sportovci HC Škoda Plzeň, FC Viktoria Plzeň, Krasobruslařského klubu Plzeň z. s., Talentu MAT Plzeň, HBC Plzeň a Plaveckého klubu Slavia VŠ Plzeň. Na fotografiích nechybí známý cyklistický závodník, vzpěrač TJ Start VD Plzeň, tenista TJ Škoda Plzeň a nejznámější automobilový závodník našeho regionu. Kalendář


pokřtil ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D., a dodal: „Sestřičky a sanitárky Centrální sterilizace a Operačních sálů ve svém volném čase věnovaly mnoho energie pro tvorbu tohoto krásného kalendáře. Velmi jim za to děkuji a doufám, že si kalendář najde nové majitele i mezi studenty Lékařské fakulty UK. Sestry a lékaři jsou dvě ´spojené nádoby´, jedna bez druhé nemůže být.“ Kalendář si mohou zájemci objednat u vrchní sestry Centrální sterilizace Bc. Drahomíry Loužecké na tel. čísle 377 104 118 nebo emailem [email protected]. Nákupem kalendáře podpoříte hemato-onkologické děti a zároveň vzdáte hold práci sestřiček ve FN Plzeň.

19

Foto: archiv SSSČR

Budoucí zubaři

vítali děti básničkou „Když chceš čisté zoubky mít, musíš si je vyčistit. Jeden zoubek, druhý, třetí, čistí si je všechny děti.“ Takovou básničkou jsme vítali malé i velké na Dětském dnu s FN Plzeň a ÚMO Plzeň 1, který se konal 4. června 2016 v Lochotínském parku u lochotínského bazénu. V rámci této akce byly na programu různé stánky, workshopy a atrakce jako jízda na koni, lukostřelba, malování na obličej, k vidění byli i záchranáři, hasiči nebo hráči FC Viktoria. Samozřejmě nemohlo chybět ani zastoupení studentů Lékařské fakulty v Plzni UK. Za SSSČR jsme si pro děti připravili program na téma ústní hygieny. Na plyšových hračkách, které ocenili hlavně ti nejmenší, a modelech zubů jsme s dětmi trénovali správné držení kartáčku i techniku čistění. Zájemci mohli vyzkoušet dětskou ústní vodu a ti nejodvážnější si

20

dokonce mohli nechat obarvit zuby speciálním roztokem (plak indikátorem), který má tu schopnost, že zviditelní přítomný zubní plak. Nakonec se děti snažily zachránit zlobivého Zoubka, který se nechtěl čistit, a za odměnu si odnesly omalovánku právě z této pohádky. I přes všeobecný strach dětí ze zubařů a lékařů obecně, byly děti nadšené, chtěly všechno vyzkoušet, dokonce i správně odpovídaly na naše záludné otázky ohledně čištění zubů. Bezpochyby jsou tyto akce velice přínosné nejen jako prevence proti zubnímu kazu, ale i pro budování pozitivního vztahu mezi pacientem a lékařem a vyvarování se syndromu bílého pláště. Škola hrou je jednoduše nejefektivnější. Za SSSČR Jana Horynová, 3. ročník ZL


KURZY CHIRURGICKÉHO ŠITÍ Kurz chirurgického šití je projekt spolku mediků IFMSA, který se koná ve spolupráci s Urologickou klinikou FN Plzeň. Tento kurz si klade za cíl studenty seznámit s chirurgickou technikou, používaným materiálem a typy stehů. Samotné kurzy probíhají několikrát během roku a základem je studentům o něco přiblížit praktickou výuku chirurgického šití. Kurz je určen pro studenty 3. až 6. ročníku, kteří v něm najdou největší využití. Tento projekt nemá za cíl vytvořit ze studentů zkušené chirurgy, ale snaží se studentům přiblížit, co chirurgické šití obnáší.

Foto: archiv spolku IFMSA CZ Plzeň V letošním akademickém roce 2015/2016 se konal kurz celkem třikrát a to v termínech 11. listopadu 2015, 12. dubna a 9. května 2016, vždy pod odborným dohledem as. MUDr. Viktora Ereta, Ph.D., z Urologické kliniky FN Plzeň. Panu doktorovi navíc byli vždy nápomocni studenti 5. ročníku, jmenovitě Ladislav Petr, Jan Musil, Tomáš Lorenc a Tomáš Zajíc, kteří s výukou studentů pomáhali. Prostory a část materiálů nám ochotně poskytli na Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty v Plzni. Každý kurz trval zhruba 3 hodiny. V první části se účastníci seznámili se základními šicími pomůckami a technikami – typy jehel, nití, způsoby chirurgického uzlení a druhy stehů. V druhé části se přešlo k praktické výuce. Každý student si přinesl vlastní prasečí nohu, koordinátoři akce ve spolupráci s ústavem patofyziologie zajistili ostatní šicí materiál a malé občerstvení. Účastníci si pak procvičili mnoho základních i speciálních šicích technik v chirurgii a rozšířili tak své znalosti v tomto oboru. O tento kurz je mezi studenty vždy velký zájem, kapacita je celkem 20 lidí a bývá naplněna téměř okamžitě. V zimním semestru se pod vedením koordinátora Tomáše Lorence kurzu zúčastnilo 18 studentů a v semestru letním, kdy proběhl kurz dvakrát, celkem 40 lidí, kdy koordinátor-


skou činnost bravurně zvládl Adam Celer, který navíc dne 16. dubna projekt s úspěchem prezentoval v pražském Karolinu na Dni celoživotního vzdělávání a festivalu absolventů, kde měli návštěvníci možnost si šití i vyzkoušet. Všem zúčastněným děkujeme za akci pořádanou v přátelském duchu, jmenovitě pak děkujeme as. MUDr. Viktorovi Eretovi, PhD., Ústavu patologické fyziologie LFP, zvláště pak jeho vedoucímu doc. MUDr. Františku Vožehovi, CSc., a asistentce Šárce Čejkové. Adam Celer, Tomáš Lorenc, Lenka Kukrálová IFMSA Plzeň

21

„Sporťák“ 2016 hostilo tentokrát Poříčí Příjezd účastníků, který byl stanoven mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední ukázal, že tábor bude opět plný k prasknutí. Celkem 215 sportu a zábavy chtivých osob bylo připraveno, poté co se ubytovali a navečeřeli, na zahájení „sporťáku“, které jako každý rok proběhlo na centrální asfaltové ploše.

Unikátní projekt tohoto kurzu spočívající na množství sportujících, bavících se a velmi málo naspivšíchosob by se svojí náročností dal připodobnit špičkovému sportovnímu výkonu spolu se současným absolvováním roztančeného léta v Riu. Kurz jeho absolventy učí nebýt bačkorami (po fyzické stránce) a umět se chovat v kolektivu. Což drtivá většina zvládne – jsou to BOMBARĎÁCI! Měli jsme štěstí, že 50 % dní bylo slunečných. Kdy jsme všichni s chutí využili možnosti ochladit se a zaplavat si v Otavě. Poté, co všichni projdou vodáckým výcvikem, tak nám Otava slouží ke čtyřem půldenním vodáckým sjezdům do Strakonic. Po povinné účasti všech účastníků na sportech, které jsme pro ně připravili (v prvních třech dnech), tu už jsou vypsané soutěže v jednotlivých sportech a asistenti z ÚTV se snaží o sehrání sportů, které jim byly svěřeny. Na kurzu si můžete vybrat z těchto sportů: aerobic (v různých formách), basketbal, volejbal, kopaná, nohejbal, tenis, stolní tenis, speedminton, golf, kanoistika, florbal, badminton, petanque, softbal, fitnes trénink a beach volejbal. Středa je vždy vyhlášena jako sanitární den na mnoha soustředěních. Na Poříčí to tak úplně neplatí. Sportujeme jako normálně a večer v redigovaném hostinci U Roubalů pro účastníky kurzu hra-

jí rockové kapely SARIN a REPLAY. Pro návštěvníky koncertu byl v táboře opět otevřen Funshop, kde si mohli příznivci kapel (skoro všichni) zakoupit trička či placky. Jestliže jsem v souhrném článku z minulého roku napsal: „Byla to pecka, možná přímo atomovka!“, pak pro letošní koncert již slova nemám. Díky, bylo to krásné, i když Poříčí si vždycky něco vezme (pozn. jen pro zúčastněné). Jako každým rokem v táboře probíhají dvě stěžejní soutěže. A to je softbalový celotáborový turnaj o pohár „Josefa Reischiga“ a crossový závod, který tento rok ovládlo trio K. Brabcová, O. Vastl, I. Hendrych. Bylo to léto plné změn... Ale v pálkované opět udrželo svoji neporazitelnost družstvo„ASISTENTŮ“, i když po druhé směně prohrávalo 5:0 se zkušenými „99 Luftbalons“. Zkušenost, zarputilost a štěstí nás opět vyneslo na stupínek nejvyšší. Družstvo „99 Luftbalons“ zůstalo těsně pod vrcholem. Když jsme se v neděli 17. července rozloučili, se slzami v očích, již v autě, po cestě domů, jsem přemýšlel, co bychom mohli ještě vylepšit? Skromně musím napsat, není toho mnoho… Takže přátelé a kamarádi, Poříčí třikrát: „NA…ZDAR, ZDAR, ZDAR!“ Mgr. Martin Červený

Foto: MUDr. Hana Brabcová

22


Mezinárodní seminář v Biomedicínském centru

Výpočetní modelování regenerace jaterního parenchymu

Na konci května letošního roku se v Biomedicínském Centru Lékařské fakulty v Plzni uskutečnil dvoudenní Mezinárodní seminář regenerace jater a výpočetního modelování hepatobiliárních chirurgických výkonů. Mezinárodní účast zahrnovala odborníky z předních evropských pracovišť, pozvání na seminář přijali prof. Dr. med. Uta Dahmen (Universitätsklinikum Jena, Německo), Priv.-Doz. Dr. med. Olaf Dirsch (Klinikum Chemnitz, Německo), Univ.-Prof. Dr.-Ing. Tim Ricken (TU Dortmund, Německo), prof. Charlotte Debbaut

(Universiteit Gent, Belgie) a docent Rodrigo Moreno (KTH Stockholm, Švédsko). První den semináře byl věnován odbornému programu, v němž zahraniční hosté představili své projekty a výsledky v oblastech modelování jaterní perfuze a remodelace parenchymu, výzkumu patofyziologických jevů v resekovaných játrech anebo v oblasti pokročilého zpracování medicínských obrazových dat. Obdobným způsobem se následné představil i interdisciplinární tým Lékařské fakulty v Plzni a Fakulty aplikovaných věd ZČU, který se pod vedením MUDr. Václava Lišky, Ph.D., výzkumu výpočetně asistované hepatobiliární chirurgie dlouhodobě věnuje. Druhý den semináře pak patřil jednání o společném podání projektového návrhu v jedné z nadcházejících výzev programu Horizont 2020. Během setkání nalezli zúčastnění řadu průsečíků svých dosavadních aktivit, a především také množství společných témat pro budoucí spolupráci. Realizace semináře byla podpořena Fondem mobility UK a IP „Posílení internacionalizace jakožto základní součást rozvoje fakulty“, jehož garantem je prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. Ing. Petr Hošek, Ph.D.

XXXIII. VALNÁ HROMADA

INFOTOUR

Vážení členové a příznivci SSSČR, dovolujeme si vás pozvat na již XXXIII. Valnou hromadu, která se uskuteční

Sdružení studentů stomatologie ČR zve všechny budoucí studenty 1. ročníku oboru Zubního lékařství na každoročně pořádanou Infotour.

ve dnech 14. až 16. října 2016 v Plzni. Vybrali jsme krásné ubytování v hotelu v centru města. O víkendu nás čekají volby, samotné zasedání Valné hromady, odborná přednáška a návštěva historického podzemí. Neváhejte a hlaste se. Více informací na www.ssscr.cz Za SSSČR Plzeňský tým organizátorů


Kdy? Kde?

neděle 2.října v 17 hodin Šafránkův pavilon

Na co se těšit? Prezentace a povídání o prvním ročníku, informace o studovnách, budovách Lékařské fakulty, o studentském spolku SSSČR a v neposlední řadě i o mimoškolních aktivitách. Druhý den vás bude čekat tradiční opékání buřtů za Boleveckou kolejí. Podrobnosti zveřejníme na webových stránkách fakulty nebo na FB skupině Zubaři LFP.

23

Foto: archiv LFP

Foto: promoce.cz

Promoce absolventů Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy V honosných prostorách pražského Karolina si ve dnech 28. a 29. července převzali diplomy absolventi plzeňské Lékařské fakulty. Foto: promoce.cz

Foto: promoce.cz Foto: promoce.cz

24

Foto: promoce.cz


Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy září Zahradní slavnost se nesla v duchu první republiky

Recommend Documents