ASOCIACE WALDORFSKÝCH ŠKOL ČESKÉ REPUBLIKY SEMINÁŘ WALDORFSKÉ PEDAGOGIKY
Školní statek Waldorfské školy Příbram
Závěrečná práce
Kateřina Bryndová Slavíčková
Příbram 2013
ANOTACE V závěrečné práci se zabývám myšlenkou realizace školního statku při Waldorfské škole Příbram. Popisuji případné financování, provoz, možnosti využití statku, organizace zaměřené podobným směrem jako zdroj inspirace atd. Za nejdůležitější kapitoly považuji Proč založit školní statek a Možnosti využití školního statku, protože vystihují podstatu myšlenky tématu a zároveň jsou základními kameny mé práce.
2
Motto:
„Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“ Johann Wolfgang von Goethe
Děkuji Veronice Poláčkové za inspiraci a prvotní impuls k napsání této práce, mému muži a zároveň kolegovi Jarmilovi Bryndovi za profesní i partnerské sdílení, za poskytnutí materiálů a fotografií z jeho archivu, a dalším kolegům a přátelům za vstřícnost při rozhovorech na téma školního statku.
3
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................................................................ 5 WALDORFSKÁ ŠKOLA PŘÍBRAM........................................................................................................................ 6 Vize školy.................................................................................................................................................................. 6 Co zahrnuje ............................................................................................................................................................... 6 Má úloha ve škole ..................................................................................................................................................... 6 PROČ ZALOŽIT ŠKOLNÍ STATEK........................................................................................................................ 7 Zralost pro zemi a vztah k životnímu prostředí ......................................................................................................... 8 Práce jako součást života........................................................................................................................................... 9 Člověk a zvíře.......................................................................................................................................................... 10 Péče o krajinu vnější i vnitřní.................................................................................................................................. 11 Zpět ke kořenům s původními českými tradicemi................................................................................................... 12 Umění řemesel......................................................................................................................................................... 12 Statek jako „živá učebnice“..................................................................................................................................... 13 Důvody proč školní statek nezakládat..................................................................................................................... 13 CO BY ŠKOLNÍ STATEK MĚL (NEBO MOHL) ZAHRNOVAT ...................................................................... 17 KDO BY NA ŠKOLNÍM STATKU ZAJIŠŤOVAL PROVOZ ............................................................................. 17 FINANCOVÁNÍ ŠKOLNÍHO STATKU................................................................................................................. 17 KROKY K REALIZACI ŠKOLNÍHO STATKU ................................................................................................... 19 INSPIRACE OD PODOBNĚ ZAMĚŘENÝCH ORGANIZACÍ........................................................................... 20 Waldorfská mateřská škola Havelhöhe v Berlíně-Spandau..................................................................................... 20 Nadace a sociálně-terapeutické centrum Tábor....................................................................................................... 20 Schlössli Ins ............................................................................................................................................................ 20 Camphill České Kopisty.......................................................................................................................................... 20 Biodynamický statek Kout ve Fořtu u Vrchlabí ...................................................................................................... 20 Toulcův dvůr ........................................................................................................................................................... 21 Sluňákov - Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.......................................................................... 21 Lipka - Školské zařízení pro environmentální vzdělávání....................................................................................... 21 Sdružení Zdravý životní styl ................................................................................................................................... 21 Občanské sdružení Nobilis Tilia ............................................................................................................................. 22 Botanicus, spol. s.r.o. .............................................................................................................................................. 22 Ekocentrum Paleta................................................................................................................................................... 22 Občanské sdružení Jiná krajina ............................................................................................................................... 22 Chráněné dílny ........................................................................................................................................................ 22 Sociální ateliér Tilia....................................................................................................................................... 22 Keramická dílna Eliáš.................................................................................................................................... 23 Textilní dílna Jinan ........................................................................................................................................ 23 Textilní dílna Gawain .................................................................................................................................... 23 Dílna Ignis ..................................................................................................................................................... 23 ZÁVĚR........................................................................................................................................................................ 24 VYSVĚTLENÍ POJMŮ............................................................................................................................................. 25 ZDROJE INFORMACÍ............................................................................................................................................. 27 PŘÍLOHY................................................................................................................................................................... 29 Ilustrační fotografie ................................................................................................................................................. 29
4
ÚVOD Na myšlenku psát závěrečnou práci na toto téma mě přivedl nedávný náhodný rozhovor s kolegyní ve škole. Oslovila mě jako potenciálního zájemce o zhmotnění nápadu - statku Waldorfské školy Příbram. Měla jsem původně vybrané jiné téma, ale prvotní nadšení z něho postupně vyprchalo a tu se přede mnou objevila tato krásná idea, která mě chytla za srdce, začala jsem se jí intenzivně zabývat, rozvíjet myšlenky a výsledkem je tento „návrh školního statku Waldorfské školy Příbram“. Hovořila jsem s některými kolegy o možnostech využití školního statku v rámci vzhledem k ŠVP. Jejich názory, zkušenosti a rady mou práci obohatily. Vesměs shledali představu statku jako přínosnou záležitost pro zdravý a celostní rozvoj našich žáků, jako plnohodnotný doplněk našeho vzdělávacího cyklu od mateřského centra po střední stupeň. Při společné práci (pracovní skupiny pro vznik školního statku) by vzešlo jistě mnoho dalších možností, nápadů a jedinečných myšlenek jak celý projekt zrealizovat a obohatit o další možnosti.
5
WALDORFSKÁ ŠKOLA PŘÍBRAM
Vize školy
Waldorfská škola Příbram chce být společenstvím utvářejícím sebevědomou, tvůrčí a zodpovědnou lidskou bytost, schopnous láskou a moudrostí v srdci aktivně ovlivňovat společnost a svět kolem nás.
Co zahrnuje
Rodinné centrum Poupátko - projekt občanského sdružení Společnost waldorfské školy Příbram Mateřská škola Sedmikráska – 1 waldorfská třída v rámci klasické MŠ Základní škola 1. - 9. tř. + školní družina 1. – 4. tř. Střední škola (Waldorfské lyceum, 10. - 13.tř.) a Střední odborné učiliště (Umělecký kovář a zámečník, pasíř, Umělecký truhlář a řezbář 10. - 12. tř. ).
Při škole fungují:
Společnost Waldorfské školy Příbram - členy jsou rodiče a přátelé waldorfské školy Anthroposofická společnost pobočka Příbram
Ke škole patří dvě detašovaná pracoviště – truhlářské a kovářské dílny. Škola disponuje tělocvičnou, která zároveň slouží jako technicky vybavený divadelní sál, dále školní zahradou s hřištěm a pozemkem pro pěstitelské práce (záhony, skleník, klubovna).
Má úloha ve škole V současné době pracuji ve Waldorfské škole Příbram jako asistentka pedagoga, od září tohoto roku ve 2. třídě a zároveň jako vychovatelka ve školní družině. Kromě toho se starám o školní knihovnu. 6
PROČ ZALOŽIT ŠKOLNÍ STATEK Následující slova nejlépe vystihují podstatu toho, co bych chtěla v této kapitole popsat:
„Děkujeme naší Matce Zemi, která nás živí. Děkujeme řekám a potokům, které nám dávají svou vodu. Děkujeme bylinám, které nám darují své léčivé síly. Děkujeme kukuřici a jejím sestrám fazoli a dýni, které nás uchovávají při životě. Děkujeme keřům a stromům, které nám dávají své plody. Děkujeme větru, který hýbe vzduchem a zahání nemoci. Děkujeme měsíci a hvězdám, které nám svítí svým světlem, když slunce zapadne. Děkujeme našemu dědovi Hé Norovi, který nás, svá vnoučata, chrání a dává nám svůj déšť. Děkujeme slunci, které přátelsky shlíží dolů na zemi. Především ale děkujeme velikému Duchu, který v sobě spojuje všechno dobré a který všechno řídí ku zdaru svých dětí.“ Carola Cornelius, indiánka z kmene Mohavků (Irokézové)
Pozn. Hé Nor je strážný duch, který je dárcem životadárného deště a který je vzýván čestným titulem „děd“.
„Vzdálí-li se lidské srdce od přírody, zatvrdí se. Nedostatek úcty k tomu, co roste, co je živé, rychle povede také k nedostatku úcty k lidem.“ Luther Stojící Medvěd, z kmene Lakotů
V těchto textech nacházíme vyslovení hluboké úcty a pokory k přírodě, k Matce Zemi a k vlastnímu bytí. Relativní hojnost všeho v dnešní době mění životní hodnoty a klesá úcta k Zemi, k půdě a k práci druhých. Mnozí lidé pracují hlavou a ne rukama. Kontakt s přirozeným způsobem života tak pomalu mizí. Tomu se děti jen těžko dokáží sami ubránit, následují totiž většinou příklad rodičů. Školní statek by se mohl stát rozmanitým časoprostorem pro pozorování tvořivých sil přírody při péči o půdu a zvířata a pro smysluplné tvůrčí činnosti, při kterých lze zažít radost ze společného díla ve společenství a získat tak úctu k práci vlastní i druhých lidí. Pod projektem školního statku se skrývá velký potenciál a záleží způsobu jeho využití a potom také na tvůrčí aktivitě všech zúčastněných a jejich vůli k naplňování daných cílů.
7
Zralost pro zemi a vztah k životnímu prostředí Dítě se postupně stává zralým pro zemi a pro práci na ní. A právě v tento moment vstupuje do vyučování nový předmět, jímž je zahradnictví, či snad lépe pěstitelství, praktické rozvíjení pečujícího vztahu o životní prostředí. Rudolf Steiner si byl vědom výchovného působení pěstitelství v mnohem hlubším smyslu než jen v získávání pěstitelských dovedností. Ten, kdo má v mladém věku možnost zacházet pečujícím způsobem s přírodou v zahradě či na statku, v dospělosti instinktivně volí vzhledem k přírodě správný, zdravý způsob zacházení. Jde tak vlastně o nejpřirozenější způsob environmentální výchovy. V úvodu k učebnímu plánu zahradnictví v tzv. Richterově vzdělávacím programu píše K. Matzke, že kromě poznávání a pozitivního vnímání zahradnických dovedností a znalostí, které získávají při "práci pro zemi", rozvíjejí praktický smysl pro zodpovědnost, harmonizují se a zklidňují, a v neposlední řadě také zažívají, že pro zemi je možné prakticky něco dělat, což je vyvádí z pocitu bezmoci vůči ničení životního prostředí, kterému mohou mladí lidé zahlcení mediálními obrazy člověka - ničitele životního prostředí poměrně snadno propadnout. Epocha 3. třídy jako předobraz harmonického vztahu člověka k prostředí Zcela zásadní význam má vyučování, jež dítě seznamuje s činnostmi, kterými člověk získává svou potravu a obdělává zemi, se zemědělstvím v tom nejširším smyslu. Nedílnou součástí učení je při tom praktická činnost. Děti se svým učitelem projdou celý proces od přípravy půdy orbou a vláčením, přes setí sklizeň, vymlácení a semletí. Když potom z mouky upečou vlastní chléb, zažily děti v úplnosti jeden z nejzákladnějších procesů, které člověka včleňují do širšího přírodního dění jako je koloběh roku a ukazují na naši provázanost s přírodou. Důležité je, aby dítě ještě na této úrovni učení nebylo konfrontováno s problémy jako chemizace zemědělství používáním minerálních hnojiv a pesticidů, její ničení přílišným zhutňováním. Děti by měly zažít pokud možno nenarušené vztahy člověka s přírodou a jeho láskyplný pečující přístup, protože v tomto věku jde spíše o vytváření základních postojů a emočního naladění. I když dnes už v zemědělství pracuje mizivé procento obyvatelstva, chtěli bychom, aby z dnešních dětí vyrůstali lidé, kteří si budou vážit půdy a na ní vyrůstajících potravin. I když se stále více stěhujeme do měst a žijeme mezi auty a domy, betonem a asfaltem, chtěli bychom, aby naše děti znaly přírodu a milovaly rostliny i zvířata. I když naše děti znají divokou přírodu už jen z dokumentárních snímků nebo jako kulisu akčních filmů, i když všude kolem sebe vidí jen narovnané a zahloubené řeky, velká pole bez mezí a remízků, velké louky bez zvířat, velká města bez přírody, chtěli bychom, aby snad, jednou, napravily, co my jsme pokazili. Jak ale mohou být naše děti jiné než my sami? Proto chceme-li vychovávat naše děti k úctě a lásce k živým tvorům, musíme je sami milovat. To je naše hlavní pedagogické „opatření“ v rámci ekologické výchovy a hlavní předpoklad naší pedagogické úspěšnosti, ať už jako rodičů, nebo jako učitelů.
8
Práce jako součást života „Jen pracuj, radost pak přijde sama od sebe.“ Johann Wolfgang von Goethe
„Člověk se narodil k činnosti… nebýt ničím zaměstnán a neexistovat je pro člověka totéž.“ Voltaire
Práce je pro lidskou existenci zcela nepostradatelná. Prací si člověk získává obživu, předměty a hodnoty, kterými uspokojuje své potřeby, prací přetváří prostředí. Při práci se člověk také učí a zdokonaluje. Při práci se vytvářejí mezilidské vztahy. Štěstí člověka je závislé i na pocitu hrdosti z vykonané práce a uznání okolí. Práce a činnost ovlivňuje fyzický stav člověka (svalovou sílu, pohyblivost, vytrvalost). Má příznivý vliv na krevní oběh, dýchání, látkovou výměnu a psychické funkce. Nečinnost naopak snižuje tělesnou i duševní kondici a způsobuje nežádoucí změny v organismu. Z důvodu těchto potenciálně negativních následků se využívá smysluplná pracovní činnost jako prostředek terapie (ergoterapie - léčba prací). Pokud děti nemají mnoho příležitosti k manuální práci, jejich manuální zručnost se díky tomu nemůže rozvíjet a vzniká „handicap“ budoucím v praktickém životě. V současné době ovšem žijeme pod stále silnějším vlivem techniky a trhu spotřeby, jejichž nabídky nám sice usnadňují práci, šetří tělesnou námahu, zkracují vzdálenosti a zahánějí nudu, avšak našemu zdraví, duchovnímu růstu a vůbec životu na této zemi neprospívají. Jejich zásluhou se lidé utápějí v nadbytečném množství věcí, které po jejich použití lehce odkládají a vyhazují, aniž myslí na to, odkud přišly, k čemu mají sloužit a co s nimi až doslouží. To vede ke ztrátě smyslu pro každodenní práci, ke ztrátě prožitku z činného života i k poklesu úcty k plodům tvořivosti.
9
Člověk a zvíře Dítě by mělo mít příležitost zažívat zvířata již od útlého věku a každé malé setkání s „obyčejným“ domácím zvířetem je hlubší, než pohled na exotická zvířata v sofistikovaných dokumentech BBC. Je hlubší, protože se doslova otiskuje do tělesnosti všemi jeho citlivými smysly. Kdo někdy sledoval malé dítě při setkání se zvířaty, například pasoucími se krávami, ovcemi či koňmi, jistě si všiml, o jak bezprostřední a intenzivní setkání jde. Takových možností elementárních zážitků se zvířaty nemají dnešní děti mnoho. Většina z nich žije v denaturovaném, světě měst, kde se navíc nesmějí ničeho moc dotýkat a kde ostražité maminky hlídají každý jejich krok. D. Pleštil říká: „Domnívám se, že je dnes takřka pedagogickou nutností, aby bylo v mateřských školách „povinně“ alespoň jedno zvíře, třeba ovečka místo travní sekačky, nebo alespoň králík či morče.“ Co můžeme pozorovat a zažít u dětí ve vztahu ke zvířatům? Například: Krmení ovce vyžaduje určitou odvahu. Dítě se bojí: "Kousneš mě, ovce, když mi budeš jíst z ruky?" Ovce se něj dívá: "Já se tě také bojím." Chce to trpělivost a sebedůvěru, mají-li oba být přesvědčeni o opaku. E. Krupka vypozorovala, že děti, které se staraly o koně před zahájením školní docházky, byly potom ve škole motoricky přesnější a rychlejší, bezpečně zacházely se zvířaty, byly sebevědomé a měly lepší výhled na různé situace než děti, které tuto zkušenost neměly. Co se děti učí péčí o zvířata? Například v koňském stádu dítě zažije sociální strukturu, stejně jako člověk mezi lidmi. Všechna zvířata reagují přímo a autenticky na řeč těla jedince. Stačí, když si člověk myslí v přítomnosti koně, že nemůže vést zvíře, pak ho zvíře nebude následovat. Děti jsou konfrontovány sami se sebou a nevědomě tak na sobě pracují. Učí se vnímat každé zvíře a tím se učí respektu a pochopení individuality zvířete, později pak mohou lépe pochopit a přijmout individuality ve světě lidském. Jízda na koni podporuje motoriku, vyrovnávání svalové napětí, koordinaci a zapojuje všech dvanáct smyslů. Kdo jezdí na koni, musí splňovat alespoň pět úkolů najednou: sedět rovně, znát cestu, vědět, co musí udělat, něčeho dosáhnout, tj. správnými pohyby (rukou, nohou, hlasem) zvířeti sdělit svůj záměr.Jezdec musí být vědomý, protože zvíře není vždy předvídatelné a reaguje neustále, a jezdec musí na novou situaci reagovat odpovídajícím způsobem. Zacházení se zvířaty je velmi účinným prvkem v terapii pro některé děti se sociálními problémy, pro hyperaktivní děti a pro děti s poruchami učení. Cholerikovi pomáhá udržet na uzdě jeho nedostatek sebeovládání, od sangvinika vyžaduje soustředění, u flegmatika probouzí mysl a melancholika směřuje k vnějšímu světu. Ve vztahu k péči o dvanáct smyslů S péčí o zvířata jde ruku v ruce vzdělávání smyslů. Zejména ve městě děti potřebují podněty, jako jsou tyto: o blízkost k přírodě, sezónní zkušenosti se zvířaty a vytrvat za všech povětrnostních podmínek o překonávat se a konat službu, která je nezbytná o nést odpovědnost
10
o o o o o
rozvíjet sebevědomí díky dovednostem budování vztahů, zvíře bere člověka takového, jaký je získat důvěru druhých, učit se reagovat na ostatní rozumět řeči zvířat a komunikovat s nimi objevovat sama sebe, naučit se vést sama sebe, být připraven vést druhé
V epoše zemědělství ve 3. třídě můžeme dítěti zprostředkovat obraz nenarušeného vztahu člověka k hospodářským zvířatům. Vztahu, pro nějž dnešní doba, která mluví o živočišné výrobě, docela ztratila smysl. Podaří-li se nám v tomto období založit v dětském citu vděčnost k tvorům, na jejichž oběti spočívá naše fyzická existence, vykonáme velice mnoho pro jejich pozdější život
Péče o krajinu vnější i vnitřní Krajina dětství našich (pra)rodičů měla v sobě ještě doznívající harmonii člověka pobývajícího na polích, na lukách a v lesích. Nesla sebou vyváženost, lad, měřítko: člověk – kravka – strom – cesta – pole – krajina – nebe. Údolím proplétající se potok plný škeblí, ryb a raků s břehy porostlými blatouchy a petrklíči. Cesta se klikatila v prachu mezi domky a stromy lípami a hrušněmi a humna se táhla až na kopec a mnohdy ještě dál podél úvozů vyježděných cest a vychozených chodníků ve stínu třešní, trnek a jabloní. A stodoly… byly plné sena a slámy. Zemědělský pokrok ve svých počátcích ještě „respektující“ přírodní danosti však pomalu ale jistě nastínil nekompromisní změnu. Později ve snaze dokazování, že dokážeme, dokázal … Současná dotační politika státu nadále podporuje ony výdobytky dob minulých. Za slovy „údržba krajiny“ se skrývají především dotační peníze, bezduché rabování hektarů naši půdy, naší krajiny bez stínu stromů, bez míst k spočinutí, bez chodníků, bez člověka. Naše kulturní krajina byla zcizována člověku tak dlouho, až se ji člověk sám odcizil. Základní vztah člověka vesnice ke krajině nepřirozeným způsobem téměř zanikl. Duše se vytratila. Na polích tak téměř nespatříMe živou bytost. Nevkročí tam ani noha, snad jen noha na pedálu a nějaký ten myslivec s flintou. Jak tedy navrátit krajinu člověku? Jak navrátit člověka krajině? Romantika je ta tam. Byla přirozeně spojena s nutností, s konkrétní dobou, způsobem života a práce. Pokroku se nedalo zabránit. Nyní je třeba mnohé přehodnotit, vnímat tu naši krajinu normálně a tyto zažité praktiky tržního pokroku dále neakceptovat. Vrátit se k přirozené logice krajiny, respektovat její odvěké zákonitosti obyčejným „selským“ rozumem. Zbavme se neustále vnucované a možná i pohodlné apatie a pokusme se něco udělat pro naši vesnici, naši krajinu a tak i pro nás! Pokusme se prošlapat pár chodníků, zasadit pár stromů. Učme se procházet krajinou s otevřenýma očima. Nemysleme jen na sebe. Hledejme duši krajiny v nás.
11
Zpět ke kořenům s původními českými tradicemi Lidové svátky a tradice jsou přirozeně spjaté s českým venkovem. Ve městě jsme proto mnohdy odpojeni od jejich původního smyslu. Jednotlivé svátky dříve udávaly lidem v koloběhu roku rytmus – výdech a nádech, slavnosti byly odměnou za určité pracovní období a mezníkem mezi dalším následujícím. V dnešní době je většina českých svátků pojata konzumním způsobem a duchovní základ se vytrácí. Někteří rodiče již nejsou schopni vysvětlit dětem, proč se který svátek vlastně slaví a také vpouští do svých domovů i svátky cizokrajné.
Umění řemesel Řemeslo má zlaté dno. V hlubinách našeho srdce, naší duše. Tam odkud pochází všechno umění.
Je dělníkem, kdo pracuje rukama, je řemeslníkem, kdo pracuje rukama a hlavou, je umělcem, kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem. Sv. František z Assisi
Ve třetí a čtvrté třídě přichází od dětí otázka: Jak se dělá to, co máme kolem sebe? A tak pozorují (zkoušejí) řemesla v řemeslných dílnách ve svém okolí. A pak sami zkoušejí, pod vedením svého učitele a v nezbytné spolupráci s rodiči – postavit dům. Nebo postavit něco, co má zcela praktický smysl pro druhé lidi: altánek, zahradní domek, pískoviště s lavičkami apod. Na téhle „stavbě domu“ si děti prožijí, jak je důležitá spolupráce lidí; škola a život, tu tvoří organickou jednotu. Děti prožijí smysl lidské práce: radost společenství spojeného k cíli a z toho všeho – povznesení srdce. A stanou se také řemeslníky: zedníky či tesaři, pokrývači či natěrači. Prožijí si odpověď na otázku: Jak se to všechno na světě dělá? A pak, po téhle přípravě nastoupí skutečná řemesla – práce s hlínou, se dřevem, s kovem, s kamenem a nakonec předení. V řemeslném vyučování je proces, kterým žák projde, důležitější než hotový výrobek.
12
Statek jako „živá učebnice“ A. Suchantke říká: „Jestliže odborné znalosti představují setbu, z níž později uzraje poznání, jsou city, pocity a smyslové vjemy živnou půdou, kterou semena potřebují, aby mohla vzejít. “ Klaus Grünebach v časopise Erziehungskunst 09/2005, píše: "Při výzkumu mozku bylo nedávno potvrzeno studiemi, že učení a zkušenosti přímo souvisejí. Čím více intenzivní zážitek, tím úspěšnější a proces učení. Jedná se o vzdělávací základní jev zcela jistě známý již od nepaměti, ale teprve nyní byl objeven vědou .... Pro úspěch vzdělávání je intenzivní fyzická zkušenost nanejvýš důležitá. "
„Řekni mi to – a já zapomenu ukaž mi to – a já si vzpomenu nech mě to udělat – a já si to zapamatuju.“ Čínská moudrost
Důvody proč školní statek nezakládat Pokud si pokládám otázku proč ano, logicky se nabízí otázka proč ne. Nejlépe by na ni odpověděl nejspíše člověk znalý hospodářské ekonomiky nebo někdo kdo má přímou zkušenost v této oblasti. Myslím si, že by nebylo účelné statek zakládat, pokud by se nenašla žádná zastřešující osoba, rodina, pracovní skupina nebo člen kolegia pedagogů Waldorfské školy Příbram, kdo by souhlasil s tímto záměrem a dokázal by ho zařadit do strategických cílů školy a pokud by se neučinily žádné kroky k naplnění těchto cílů, nebyla by příznivá finanční prognóza atd.
13
MOŽNOSTI VYUŽITÍ ŠKOLNÍHO STATKU Statek by mohla využívat po celý rok celá škola od mateřského centra až po střední stupeň a zažívat ho v rytmu roku (koloběh ročních období, proměny přírody, tradiční lidové svátky). Nabízí se mnoho možností jak využít jeho případný potenciál. Předkládám všechny možnosti, které mě napadly, ale pochopitelně by nebylo nutné a z různých důvodů asi ani možné všechny obsáhnout a určitě by se našly možnosti jiné.
Návštěvy dětí z RC Poupátko a MŠ Sedmikráska pozorování zvířátek, kontakt se zvířaty, krmení a péče o ně (přiměřené věku) účast na slavnostech např. na jaře vítání nových mláďátek, křtiny apod. pozorování přírody, hry, tvůrčí aktivity, řemesla, vycházky, apod. Epochové vyučování - např.: ve 3. tř. při epoše Ze zrna chléb – vlastní políčko na orání, setí a sklízení obilí ve 3. tř. při epoše Stavitelství - „Stavba domu“ na školním pozemku 4.-5. tř. nauka o člověku, zvířatech a rostlinách praktická výuka biologie, ekologické a enviromentální výchovy – přímo na statku i v přilehlém okolí (pole, louky, lesy, rybníky, potoky - pozorování, zkoumání biotopů atd.) Průřezová témata – Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce EVVO (Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) - realizace enviromentální výchovy Projektové týdny a školní projekty – např.: Adaptační týden Řemeslný týden Zemědělské praktikum Zeměměřičské praktikum Sociální praktikum Profesní praktikum Ekologické praktikum Biologické praktikum Den Země, Den Zvířat, Den stromů Pěstitelské a zahradnické práce – obdělávání půdy a zřizování záhonů, pěstování rostlin Terapeutické pobyty - pro žáky a studenty waldorfské školy se sociálními problémy (ve spolupráci s rodinou, pedagogy, speciálním pedagogem, výchovným poradcem, terapeutem) Zooterapie – např. hipoterapie, canisterapie, apod. Zájmové kroužky – jako smysluplné trávení volného času dětí např.:
14
zahradnictví chovatelství jezdectví včelařství tradiční řemesla zdravá výživa a bio-vaření (pečení, zavařování), šití waldorfských hraček landart apod.
Kurzy – řemeslné, umělecké, vzdělávací, terapeutické (arteterapie, muzikoterapie, apod.) Dílny a tradiční řemesla umělecká práce se dřevem košíkářství tkaní na tkalcovských stavech předení na kolovratu barvení ovčího rouna plstění šití, atd. Ateliér a umělecké činnosti malba, kresba umělecká práce s keramickou hlínou jiné tvůrčí činnosti výstavní prostor Pracovní příležitosti pro rodinu žijící na statku a další pracovníky pro místní obyvatele obce – zapojení obyvatel do řemeslné výroby nebo do zemědělství by mohlo napomoci oživit sociální strukturu a obnovu vesnice. chráněné dílny - pro lidi se speciálními potřebami, kteří nemají šanci uplatnit se na běžném trhu práce – mohlo by se jednat např. o: o zpracování plodin - např. sušení ovoce a bylin o pekařské výrobky o výroba sýrů z místní produkce mléka o tkaní na stavech o práce se dřevem o keramickou hlínou o ovčí vlnou a jinými přírodními materiály o výpomoc při péči o zvířata o prodej v obchůdku, apod. Ekologické, bio-zemědělství, biodynamické zemědělství – zpracování a prodej úrody, kurzy a semináře zaměřené na tento způsob zemědělství Permakultura – spolupráce s přírodou na principech permakulturního designu
15
Péče o krajinu – např. obnova starých sadů obnova úvozových nebo křížových cest výsadba stromů zakládání alejí kosení podmáčených luk s výskytem chráněných a ohrožených druhů organismů čištění studánek, apod. Rozvoj vesnice – pracovní příležitosti pro občany, kulturní akce Včelařství – péče o včely, stáčení medu, výrobky z medu, zpracování včelího vosku, včelařský kroužek pro děti, přednášky Vlastní podnikání (prodej) – vlastní „obchůdek“ na statku, prodej „ze dvora“, prodej na školních jarmarcích, internetový prodej, spolupráce s dalšími zemědělská produkce (ovoce, zelenina, obilí, byliny, seno, sláma, hnůj) živočišná produkce (živá zvířata, maso, mléko, vejce) výrobky z chráněné dílny (řemeslné výrobky, speciality z vlastních surovin – sýry, pečivo, čaje, koření apod.) materiál na tvoření z vlastních zdrojů (např. ovčí rouno – přírodní, barvené, upředené, apod.) Ekocentrum – ochrana přírody, vzdělávací programy a aktivity Lesní školka – statek by mohl poskytnout zázemí (kuchyň a jídelnu, místnost na odpočinek na materiál, sociální zařízení) a kontakt se zvířaty, pozemek Školy v přírodě a pobyty v přírodě – pro žáky a studenty waldorfských škol Letní tábor – tábor s prvky waldorfské pedagogiky Spolupráce s jinými waldorfskými (i klasickými) školami – nabídka činností, kurzů, ubytování, prostoru pro vlastní aktivity Praktika studentů – např. studenti waldorfského lycea, studenti z jiných škol WWOOFering – nabídka pracovních zkušeností a ubytování pro registrované dobrovolníky v síti WWOOF a využití jejich pracovní síly Agroturistika - nabídka rodinám s dětmi jako jednodenní výlet či jako vícedenní akce s možností ubytování Přednášky a semináře - pro waldorfské pedagogy, rodiče a veřejnost Místo setkávání – koncerty, slavnosti, výstavy, děti, rodiče a učitelé Pronajímání prostor – ubytování, školení, kurzy, kulturní akce, apod. 16
KDE BY ŠKOLNÍ STATEK MĚL BÝT SITUOVÁN Statek by se měl nacházet ideálně na pozemku na okraji vesnice v malebné přírodě nedaleko města Příbram. Kolik km maximálně vzdálená vesnice by to měla být, to si netroufám říci, ale určitě by měla být dostupná běžnou dopravou (autobus, vlak).
CO BY ŠKOLNÍ STATEK MĚL (NEBO MOHL) ZAHRNOVAT Obytná část – zázemí pro rodinu žijící na statku, ubytovací prostory pro hosty a školní skupiny, sociální zařízení, společenská místnost, řemeslné a chráněné dílny, ateliér Hospodářské budovy – chlévy, stáje, stodola, sklep, kurník, kůlna, sušárna ovoce a bylin, skleník Vlastní pozemek – dvůr, zahrada, pole, louka, les, rybník, potok Domácí zvířata – typičtí zastupitelé venkovského dvora (např. pes, kočka, králíci, slepice, kozy, ovce, krávy, koně, prasata, včely apod.) Užitkové a okrasné rostliny – různé druhy plodin a stromů, ovocný sad, květiny, byliny, apod. Praktické vybavení – stroje, nástroje a nářadí vhodné k obdělávání půdy a k obhospodařování domácích zvířat, k řemeslným a uměleckým činnostem, ke stavbě, k opravám, atd.
KDO BY NA ŠKOLNÍM STATKU ZAJIŠŤOVAL PROVOZ Na statku by mohla žít skupina lidí na způsob sociální trojčlennosti nebo jeden hospodář (eventuálně jeho rodina), který by řídil či koordinoval další pracovníky, skupiny žáků, dobrovolníky, pomocníky apod. Staral by se o provoz, péči, hospodářství, návštěvníky. Na statku by dále mohli působit lidé zaměstnaní v chráněné dílně, lektoři kurzů, externí spolupracovníci (terapeuti, speciální pedagog, psycholog), dobrovolníci atd.
FINANCOVÁNÍ ŠKOLNÍHO STATKU V této oblasti nemám příliš zkušeností, proto si netroufám pustit se do ní hlouběji. Pořizovací cena vhodného objektu se může pohybovat velmi různě podle technického stavu, velikosti, lokality atd. Stejně tak cena rekonstrukce objektu by závisela na jeho technickém stavu. Důležitou položkou je financování provozu.
17
Napadlo mě několik zdrojů, ze kterých by se statek mohl financovat: Vnitřní zdroje rozpočtu školy – zřejmě minimální podíl z provozních nákladů školy Vlastní zdroje statku příjem z prodeje o vlastní zemědělská produkce o výrobky z vlastních biopotravin o výrobky z chráněné dílny
další příjem o pronájmy o kurzy o kroužky o ubytování o agroturistika apod.
Granty EU – grantové příležitosti nabízené městem, krajem nebo nadačními fondy např. z oblasti EVVO ochrana životního prostředí místní udržitelný rozvoj granty pro školy (např. Škola pro udržitelný život) apod. Úvěr o banky – hypotéka, úvěr ze stavebního spoření apod. Dotace od Ministerstva zemědělství – program pro rozvoj venkova podporující rozvoj ekologického zemědělství, provoz biofarem, zpracování bioproduktů a přispívá ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech, umožňuje také poskytnutí finanční podpory ekologickým zemědělcům formou sazby na obhospodařovanou plochu Dary – pomoc od dárců z řad fyzických osob a soukromých firem Sponzorství společenský sponzoring (podpora vzdělávání) ekologický sponzoring (podpora životního prostředí) sociální sponzoring (podporu užitečných celospolečenských sociálních věcí) Nadace – tématické grantové příležitosti např.: Nadace VIA (grantová řízení Podpora místních iniciativ, Rozvoj NNO) Nadace Partnerství (grantová řízení Škola pro udržitelný život, Fond pro NNO EHP a Norska - formování odpovědného postoje k životnímu prostředí a zvyšování povědomí veřejnosti o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí) Nadace Divoké husy (zdvojnásobuje výtěžky benefičních akcí (např. koncert, divadelní představení, jarmark) až do výše 60 000 Kč)
18
Nadace ČEZ (grantové řízení Podpora regionů je zaměřeno na podporu veřejně prospěšných projektů, které se mohou týkat podpory dětí a mládeže, osob s handicapem, vzdělání či životního prostředí), apod.
Jiné zdroje adopce zvířat na statku (rodiny, jednotlivci, firmy, školy) veřejná sbírka benefiční koncerty dobrovolnická pomoc, apod.
KROKY K REALIZACI ŠKOLNÍHO STATKU V této oblasti mi chybí praktické zkušenosti, přesto jsem se odvážila napsat jednotlivé kroky tak, jak pro mě vyplývají z logiky věci. Je možné, že by se odvíjely zcela odlišně. Jednotlivé kroky, jak je vidím já:
Oslovení lidí, kteří by se chtěli zapojit a podílet se na realizaci myšlenky školního statku Zahájení schůzek pracovní skupiny pro vznik školního statku Představení jednotlivých vizí, koncepcí, zájmů, důvodů, možností atd. Určení cílů – kam by směřovalo úsilí skupiny Strategie – časové a finanční plány, úlohy jednotlivých lidí, jednotlivé kroky Založení sociální firmy, občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti + název této organizace – možnost dosažení finančních prostředků z grantů, členové, název, stanovy Vypracování projektu školního statku Zajištění financování Výběr a zakoupení vhodného objektu Rekonstrukce objektu – odborný projekt, finanční rozvaha, stavební dozor, stavební firma nebo svépomocí Zabydlení statku – nastěhování rodiny, hospodáře, … Nákup nářadí a vybavení, domácích zvířat a rostlin – podle uvážení cílů a možností – prostor, finance, lidské zdroje atd. Hospodaření na statku – zemědělské práce, péče o zvířata a rostliny, zvelebování prostředí, zpracování vlastních plodin, plánování prací, správa financí, příprava na získání certifikátu BIO, apod. Další aktivity – plánování a realizace např. terapeutických pobytů, kurzů, obchůdků, chráněných dílen, školních praktik žáků, slavností, setkání atd. (viz výše v kapitole možnosti školního statku).
19
INSPIRACE OD PODOBNĚ ZAMĚŘENÝCH ORGANIZACÍ Při úvahách nad školním statkem jsem pátrala v paměti jaké fungující organizace, podobná svým záměrem, znám a vyhledávala jsem další. Shledávám v nich některé prvky, idee či filozofie jako velmi inspirativní, navíc vyzkoušené v praxi, které by se daly využít při přípravě projektu školního statku nebo později v přizpůsobené podobě „přenést“ na konkrétní místo podle konkrétní situace.
Waldorfská mateřská škola Havelhöhe v Berlíně-Spandau Škola má vhodné prostory pro chov zvířat. Chovají ovce, poníky, osla, tažného koně, kuřata, králíky a morčata. Děti v předškolním věku se podílí na péči o zvířata a účastní se jezdeckého programu.
Nadace a sociálně-terapeutické centrum Tábor Nadace TABOR provozuje od roku 1996 v Nové Vsi n. Popelkou Sociálně terapeutické centrum, ke kterému následně přibylo biologicko-dynamické zemědělství a od roku 2010 též nově vznikající Dům sociálních služeb Schlegel. Impulsem k založení Nadace TABOR byla potřeba pokusit se v sociální oblasti o jiný přístup k lidem takzvaně postiženým, ať už tělesně, či duševně, nebo jen s ubývajícími silami ve stáří či civilizačními chorobami. Snaha vytvořit místo, kde může žít společenství lidí všech generací, kteří dokáží společně pracovat, vzájemně se doplňovat a žít ze společného Ducha. Činnosti: vzdělávací kursy a semináře, krátkodobé terapeutické pobyty pro dočasně postižené, pracovní příležitosti pro lidi z obce a z okolí, práce v biodynamickém zemědělství, nově vzniká Dům sociálních služeb Schlegel
Schlössli Ins Internátní waldorfská škola ve Švýcarsku pro sociálně znevýhodněné děti, která funguje ve smyslu sociální trojčlennosti. Škola vznikla na starém panství se zámečkem a zahrnuje několik budov, hospodářský statek s dobytkem, řemeslné dílny, zahradnictví, biodynamické zemědělství a bio obchod. Při této škole vznikla Nadace pro léčebnou pedagogiku.
Camphill České Kopisty Občanské sdružení, které se snaží vytvářet plnohodnotný domov pro lidi s mentálním postižením. Současně se věnuje ekologickému zemědělství a provozuje terapeutické dílny pro své uživatele. Je volnou součástí mezinárodního camphillského hnutí a sdružuje zájemce o propojení biologicko-dynamického zemědělství a sociální terapie podle idejí zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera a zakladatele camphillského hnutí Karla Königa.
Biodynamický statek Kout ve Fořtu u Vrchlabí Starý zámek se zahradou a 160 ha zemědělské půdy, ze kterého bylo za socialismu vytvořeno JZD a který po roce 1990 ho koupil J. Dutschke bývalý učitel z waldorfské školy v Německu, který postupně se svojí rodinou rekonstruuje celý objekt a nabízí ubytovaní českým i zahraničním waldorfským školám – probíhají zde ekoprojekty, zemědělská a zeměměřičská praktika studentů, 20
semináře waldorfské pedagogiky. Pěstuji polní plodiny a chovají masný skot, pěstování zeleniny s uplatněním biodynamického hospodaření, zpracování obilí ve vlastní pekárně.
Toulcův dvůr Zájmové sdružení tvoří čtyři neziskové organizace, které realizují výchovné a vzdělávací aktivity. Členskými organizacemi jsou Základní článek Hnutí Brontosaurus Botič, Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím, Mateřská škola Semínko o.p.s a přírody. Sdružení Toulcův dvůr je fungující soběstačnou organizací, která rozvíjí vzorové Středisko ekologické výchovy. Činnost sdružení má významný sociální přesah a přispívá k obohacení a zpestření kulturního dění v regionu. V současnosti má sdružení 24 pracovníků, kteří zajišťují správu budov, osmihektarového přírodního areálu, zdravé jídelny, prodejnu biopotravin a infocentra. Provozují keramickou výrobu a drobnou dřevovýrobu. Zaměstnávají osoby se zdravotním znevýhodněním. Pořádají slavnosti s tématikou lidových svátků. Disponují velkým přírodním areálem, kde jsou zachovalá přírodní stanoviště, farma, zookoutek, jezdecký areál. Provozují hipoterapii. MŠ Semínko je soukromou mateřskou školou s environmentálním vzdělávacím programem. Dvě třídy typu lesní mateřské školy.
Sluňákov - Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Jeho posláním je nabídka prožitků a poznání, které rozvíjejí uctivý vztah člověka k přírodě i k sobě samému. Idea Sluňákova a jeho činnosti souvisí se snahou o prohlubování úzkého sepětí lidí s přírodou a s krajinou, kterou obývají. Nabídka denních a pobytových ekologických vzdělávacích programů v biocentru Sluňákov, mezinárodní program Ekoškola, zájmový ekologický kroužek.
Lipka - Školské zařízení pro environmentální vzdělávání Jedna z největších a nejstarších organizací v ČR (s pěti pracovišti), která se věnuje environmentální výchově, vzdělávání a osvětě. Školám a školkám nabízí jedno či vícedenní ekologické výukové programy, přírodovědně-tvořivé kroužky pro děti a řemesln kurzy pro dospělé. Ukázuje permakulturní způsob hospodaření, zdravé bydlení, pasivní domy a přírodě blízké stavitelství. Lesní škola sídlí v lesích, které využívá při názorném učení o lesním ekosystému. Posláním Lipky je environmentální vzdělávání, výchova a osvěta dětí, mládeže a dospělých směřující k osvojování environmentálně příznivějších způsobů života. Její vizí je společnost, která bude natolik citlivá k přírodě, že už (skoro) nebude potřeba žádných Lipek a jejich vzdělávacích a osvětových aktivit
Sdružení Zdravý životní styl Sdružení pořádá ozdravné pobyty pro mladé lidi, rodiny s dětmi i dospělé na statku ve Chmelné u Kremže a klade si při tom za cíl probouzet tvořivé fyzické, duševní a duchovní síly lidí různého věku, profesí a sociálních vrstev, podněcovat je k proměně a kultivaci životního stylu, myšlení, zvyků a hodnot tak, aby mohli žít vnitřně svobodně a zároveň i odpovědně ve vztahu ke svému tělesnému i duševně-duchovnímu zdraví, k občanským povinnostem a ke globálnímu životnímu prostředí. Uvádí do praxe impulsy antroposofie. Významné jsou mládežnické pobyty – ozdravné a zároveň brigádnické. Mladým lidem se během těchto pobytů otevírají nové hlubší pohledy na přírodu, zažívají umělecké činnosti, hry na oživení vědomé komunikace, objevování radosti z užitečné fyzické práce, utváření společenství, které jim 21
pomáhá objevovat hodnotu sama sebe, vlastního já prosvětleného opravdovým přátelstvím. Těchto pobytů se obvykle zúčastňuje i několik starších lidí a vznikají tak mezigenerační vztahy.
Občanské sdružení Nobilis Tilia Vyvíjí a vyrábí českou pěstící aromaterapeutickou kosmetiku pro každého s otevřeným srdcem. S pokorou k přírodním procesům vytváří jedinečné přírodní produkty k rozvíjení harmonie a krásy. Je trvale udržitelnou společností a rozvíjí se s respektem k opravdovosti, etice a spolupráci.
Botanicus, spol. s.r.o. Ekologické pěstování kvalitních surovin, jejich následné zpracování a prodej výrobků ve vlastních a franchisingových obchodech. Aktivní podíl na rozvoji vesnice, ve které firma sídlí. Zapojením obyvatel do řemeslné výroby napomáhá oživení sociální struktury a obnově vesnice.
Ekocentrum Paleta Občanské sdružení zabývající se ekologickou výchovou se zvláštním důrazem na působení na děti a mládež. Nabídka programů zaměřená na tvořivou činnost z přírodních materiálů, poznávání přírodních zákonitostí a ekosystémů, globální problémy, vztah člověka k okolí či řešení problémů se separací a recyklací odpadů. K tomuto účelu provozuje specializované učebny - s živými zvířaty, s textilními loutkami pro mateřské školy, s tkalcovským stavem ap. Centrem činnosti je přírodní areál ekologické výchovy vybudovaný uprostřed města. Kromě svého sídla v Pardubicích i má pobočku Ekocentrum PALETA Oucmanice – pobytové centrum, které nabízí jednodenní i vícedenní pobyty pro mateřské, základní, střední i vysoké školy (vhodné i pro rodiny s dětmi.) s programem zaměřeným na přírodu, životní prostředí, environmentální výchovu a vzdělávání. Ukázky použití ekologicky šetrných technologií (sluneční kolektory, tepelné čerpadlo, masivní zateplení, kořenová čistírna odpadních vod, podlahové vytápění), obchůdek s ekovýchovnou literaturou a pomůckami, výrobky fair-trade, občerstvení, vinný sklípek s možností degustace (příklad degustačního listu v příloze), dvě muzejní expozice (bydlení, zemědělství), živá zvířata, bylinková zahrádka, jílová pec, ohniště, rybníček. Prostory pro jednání, jednodenní i vícedenní školení, kurzy a semináře, pobytové akce a rekreační agroturistické pobyty.
Občanské sdružení Jiná krajina Sdružení přátel, kteří se shodli na potřebě zvelebovat nejen svou krajinu vnitřní, ale i tu vnější, která je obklopuje. Vnímají podíl zodpovědnosti k životnímu prostředí a chtějí se aktivně podílet na ochraně přírody a péči o krajinu (která je naším domovem). Otevírají lidem možnosti zapojení se do utváření prostředí, ve kterém žijí. Společnou péčí o krajinu nalézají hodnotu přírody, získávají vztah, úctu a zodpovědnost k ní i sami k sobě. Vlastní aktivitou mění své sny v realitu a hledají cestu ke spokojenosti.
Chráněné dílny Sociální ateliér Tilia Věnuje se vývoji a výrobě hudebních nástrojů, spolupracuje se zahraničním výrobcem hudebních nástrojů, firmou Choroi, založenou na antroposofických principech a myšlenkách. Vedle výroby hudebních nástrojů zde probíhá i výroba dřevěných hraček, výukových pomůcek pro školy a
22
zakázková výroba dřevěného nábytku či užitkových doplňků pro domácnost a interiéry. Výrobky jsou zhotoveny výhradně z přírodních materiálů - převážně ze dřeva, kovu a kamene. Snaží se být místem, kde mohou lidé s různým postižením nalézt znovu úctu vůči sobě samým. Učí se zde tradičním i zcela novým řemeslům a technikám, které více než práci přesného stroje vyžadují cit a teplo lidských rukou.
Keramická dílna Eliáš Dílna je zařízením sociální rehabilitace pro lidi s mentálním a kombinovaným (mentálním a tělesným) postižením, zejména pro absolventy Jedličkova ústavu. Heslo této dílny je „Každý něco dokáže“. Hlavní činností je výroba drobných keramických předmětů lisovaných do sádrových forem. Doplňkovým cílem je rovněž šířit osvětu a přispívat ke vzájemnému porozumění mezi postiženými osobami a veřejností a formou praxí se podílet i na přípravě budoucích sociálních pracovníků.
Textilní dílna Jinan Sociálně-terapeutická dílna Jinan je součástí Základní školy a střední škola waldorfské, Křejpského - Opatov a je určena pro mladé lidi mezi 18-30 lety s mentálním a tělesným postižením, především pro absolventy speciálních škol. Náplní práce v dílně je práce s přírodním textilním materiálem, tkaní, práce s dřevem, práce na zahradě. Společné kulturní, sportovní a společenské aktivity, příležitostné divadelní představení.
Textilní dílna Gawain Posláním občanského sdružení Textilní dílna Gawain je vytvářet otevřený prostor pro osoby s postižením a rozvíjet tradiční řemeslné techniky. Náplní práce je textilní tvorba s využitím starých lidově-řemeslných technik. Propojením arteterapeutických a uměleckých dovedností vzniká prostor pro rozvíjení lidské individuality a tvořivosti. Dílna poskytuje službu Sociální rehabilitace.
Dílna Ignis Dílna svým výrobním programem nabízí tvořivou a stále se rozvíjející práci. Díky přírodním materiálům a klidné práci v malém společenství je naplněna i funkce terapeutická. Hlavním programem je výroba svící z čistého včelího vosku. Svíce stáčené z mezistěn, hladké svíce ručně máčené a svíce odlévané do rozmanitých forem. Svíce, výrobky z vosku, ovčí rouno(přírodní i barvené), potřeby na plstění nabízí dílna i velkoobchodně.
23
VIZE MÉHO PŮSOBENÍ NA ŠKOLNÍM STATKU Tato práce zahrnuje pouze mé předpoklady a fantazie, protože zatím je školní statek pouze myšlenkou, která (možná) čeká na své uplatnění. Pokud to bude někdy možné, ráda bych se zapojila jako zakládající člen projektu školního statku a nakonec i do působení na statku samotném – to by vyplynulo z mnoha faktorů, které nyní nedokážu předpovědět. Již delší dobu se zabývám problematikou chráněných dílen. Těší a naplňuje mě práce se zvířaty i s půdou. Mohla bych nabídnout své dosavadní zkušenosti a dovednosti z předchozích zaměstnání (koordinátor pobočky ekocentra a lektor programů EVVO pro MŠ a ZŠ, sociální pracovník v neziskové organizaci, zdravotnický záchranář, zdravotní sestra) a studií (zdravotnictví, speciální pedagogika, waldorfský seminář) i dalších mých zájmových aktivit (zakládající člen občanského sdružení Jiná krajina, kosení chráněných luk, aj.). Velmi ráda se mnohé nové věci naučím. Chtěla bych „být u toho“ – u proměny nápadu ve skutečnost, opravovat, tvořit, sít a sklízet, pečovat o zvířata a rostliny, sdílet moudrost přírody, učit a učit se, setkávat se a pozorovat to úžasné propojení všeho dohromady.
ZÁVĚR Jsem vděčná za příležitost, teoreticky se zabývat tématem školního statku Práce mě bavila a často jsem se přistihla ve stavu bdělého snění. Psaní této práce mě obohatilo o nové poznatky, rozšířilo moje obzory a podnítilo chuť jít podobným směrem i v soukromém životě. Myslím, že se mi podařilo zformulovat myšlenky lépe, než jsem očekávala, ale na této práci bych mohla pracovat ještě dále a stále by bylo co vylepšovat. Není jisté, jestli se školní statek někdy v budoucnu zrealizuje, ale pokud se to podaří třeba jen částečně, budu se zájmem pozorovat vývoj věcí a ráda se do nich zapojím.
24
VYSVĚTLENÍ POJMŮ Biodynamické zemědělství je alternativní způsob hospodaření v zemědělství podle e R. Steinera jeho naukou o působení a vlivu vesmírné energie na zemědělskou výrobu. Je zároveň ekologické. Rozdíl spočívá v tom, že vedle používání organických hnojiv a zásad etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochraně životního prostředí, a udržení biodiverzity, se používajíspeciální biodynamické preparáty, které podle jeho vize zlepší úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Základem je zachování zdravé půdy, šetření neobnovitelných zdrojů energie, pěstování plodin bez používání minerálních hnojiv a chemických přípravků proti škůdcům a chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby. V současné době se u nás takto hospodaří na téměř 350 000 ha půdy a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesahuje 9 %. Permakultura je vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou. Je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Landart je z anglického land - země, art - umění a znamená v překladu zemní umění neboli umění země. Soustředí se na různé zásahy v přírodě nebo na práci s neobvyklým materiálem v přírodě. Umělci - land-artisté záměrně pracují v přírodním prostředí a vystavovují svá díla jinde než jen v prostorách galerií. Do galerií se však vracejí v podobě expozic svých kreseb, fotografií, videozáznamu, který pořídí během svých akcí v přírodě.Land-artisté pracují se zeminou, hlínou, pískem, kamením, slámou, senem, se suchými větvemi, listím nebo s vodou v různých podobách - led, sníh, déšť. Pro land-artisty není důležitý výsledek tvorby, ale prožitek z ní. Již zmíněná fotodokumentace či videozáznam jsou trvalými důkazy toho, co se v přírodě událo. Výsledné dílo je nazýváno reliktem. Camphill je vesnička, ve které žijí lidé s mentálním postižením přímo v rodinách těch, kdo ně pečují. Camphilly dostaly jméno podle skotské vesnice Camphill, kde ve 40. letech 20. století vznikla první z nich, založená lékařem Karlem Königem. Součástí camphillů bývá biodynamická farma nebo zahradnictví a nejrůznější řemeslné dílny. V ČR je jediný camphill v Českých Kopistech. Ergoterapie je pracovní terapie, která má pomocí rozličných aktivit - ruční práce (hrnčířství, malování, tesařina…), jednoduché práce doma (vaření, utírání nádobí…) či venku na zahrádce (zalévání květin, údržba zahrádky…), ale i hraní nejrůznějších rolí pomáhá navodit pocit spokojenosti, samostatnosti, trpělivosti, ale i (v kolektivu) sounáležitosti, přátelství, starostlivosti
25
k ostatním, podporuje rozvoj motoriky, soustředění atd. Léčba prací, se tak může vhodným léčebným rehabilitačním nebo psychoterapeutickým pomocníkem Zooterapie je léčba pomocí zvířat (tedy péče o ně, dotýkání, hlazení, kontakt s nimi, komunikace "přes zvíře"). Je novým oborem, který si pomalu začíná získávat své místo ve spektru léčení a pomoci lidem. Postupně se začíná uplatňovat mezi nástroji k léčbě postižených. Metoda ucelené rehabilitace za podpory a přítomnosti zvířat, krátce a srozumitelně, i když poněkud kontroverzně nazývaná zooterapie, je podpůrná léčebná metoda, která využívá interakce člověka a zvířete. Je prokázáno, že pouhá přítomnost zvířat snižuje napětí, krevní tlak a zmírňuje stres. Terapie domácími zvířaty je uznávanou metodou i v zahraničí. Chráněná dílna je obecný název pro dílnu určenou pro práci lidí se zdravotním postižením. Chráněné dílny se zabývají různými činnostmi, nejčastěji však výrobou různých předmětů, které pak prodávají a vydělávají si tak na svoji činnost. Chráněné dílny často zajišťují různá občanské sdružení a jiné neziskové organizace; potažmo obce. Smyslem práce v chráněné dílně je získání základních pracovních a sociálních návyků a dovedností potřebných pro smysluplné začlenění do života a podpora v samostatnosti především v péči o vlastní osobu. Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Agroturistika je způsob trávení volného času, jde o turistiku, v typických venkovských podmínkách, někdy i spojenou s dobrovolnou, neplacenou prací v zemědělství na venkově (která může být spojena s pokrytím části nákladů na pobyt), nebo napodobováním tradičních (nebo současných) venkovských prací a zvyků. Smyslem je poznání života zemědělců a venkova, blízký kontakt s zvířaty, zemědělskými plodinami, zlepšení vztahu k půdě, posílení vlasteneckých pocitů – sounáležitosti s kořeny českého národa, obyvateli venkova, poznání jejich každodenní dřiny a pod. Podílí se na udržování a rozšiřování kulturních a sociálních tradic. WWOOF je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm – celosvětové příležitosti na ekologických farmách. Jedná se o celosvětovou výměnnou síť, která umožňuje dobrovolníkům získat praxi na ekologických farmách a za jejich pomoc je jim zdarma poskytnuta strava, ubytování. Délka pobytu není nijak limitována, vždy záleží jen na dohodě mezi farmou a dobrovolníkem (WWOOFerem) a řídí se ročním obdobím a momentální potřebou práce na farmě (sena, stavění ohrad, pastva, pletí a podobně). WWOOFer je registrovaný dobrovolník, který v období potřeby vypomáhá na registrovaných ekologických farmách. Odměnou mu je ubytování, domácká strava mnohdy obohacená specialitami z farmy, nabyté zkušenosti a dovednosti z ekologického zemědělství, pobyt na venkově, návrat k přírodě, potkávání zajímavých lidí a poznávání různých životních filozofií a jistě by se mohli najít další a další důvody, které lidi nutkají k tomu, aby se stali WWOOFerem.
26
ZDROJE INFORMACÍ Literatura 1) Braumroth E., Kooperace s přírodou v harmonii s přírodními bytostmi, Fabula, Hranice 2001 2) Brynda J., Ekologická a enviromentální výchova v SOU, Bakalářská práce, Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, Brno 2010 3) Hradil R., Průvodce českou antroposofií, Fabula, Hranice 2002 4) Klusoňová, E., Špičková J., Ergoterapie I. Učebnice pro zdravotnické školy, Avicenum, Praha 1990 5) Kubíčková, M., Vůle ke zdravému životu, Onyx, Praha 1996 6) Steiner R., Výchova ke svobodě, Baltazar, Praha 1991 7) Časopis Člověk a výchova 2005/1,2 8) Časopis Člověk a výchova 1/2008 9) Časopis Člověk a výchova 4/2008 10) Časopis Člověk a výchova 3/2010 11) Časopis Erziehungskunst September 2005
Internet 1) http://www.waldorf.pb.cz/ - Waldorfská škola Příbram 2) http://www.nadacetabor.cz - Nadace Tabor 3) http://www.camphill.cz/ - Camphill České Kopisty 4) http://www.schloessli-ins.ch/ - Schlössli Ins 5) http://www.dilnaelias.cz/kazdy-neco-dokaze - Dílna Eliáš 6) http://www.sssjak.cz/component/content/article/2-nase-skola/25-jinan - Základní škola a střední škola waldorfská Praha Opatov, Dílna Jinan 7) http://www.gawain.cz/- Dílna Gawain 8) http://os.nobilis.cz/ - Občanské sdružení Nobilis Tilia 9) www.botanicus.cz - Botanicus 10) http://www.paleta.cz/ - ekocentrum Paleta 11) https://www.facebook.com/pages/Jin%C3%A1-krajina-os/121760904568202 Občanské sdružení Jiná krajina 12) http://www.jinakrajina.eu/krajina.html - Občanské sdružení „jinákrajina“ 13) http://www.permakulturacs.cz/ - mezinárodní nevládní organizace PERMAKULTURA (CS) 14) http://www.rotary2240.org/ - Rotary club 15) http://www.wwoof.cz/ - národní centrála pouze pro farmy v České republice 16) http://www.ceskatelevize.cz/porady/10306517828-mala-farma - Pořad České televize Malá farma 17) http://www.lecebnapedagogika.org/ - Spolek pro léčebnou pedagogiku a sociální terapii v České republice 27
18) http://www.waldorfpardubice.cz/objekty/soubory/p1.pdf - Základní škola Waldorfská Pardubice 19) http://www.ekocentra.cz - Ekocentra - portál Ministerstva životního prostředí 20) http://szzs.ecn.cz/index.html - Sdružení Zdravý životní styl 21) http://sanquis.cz – Zdravý životní styl je umění 22) http://www.wspj.cz/ - Waldorfská škola Praha 22) www.waldorf-ideen-pool - internetový rozcestník pro waldorfskou pedagogiku v Německu
28
PŘÍLOHY Ilustrační fotografie Výlet 1. třídy WŠ Příbram na koňskou farmu, 2013 Fotografie č. 1 – Na procházce/vyjížďce v lese
29
Projektový (adaptační) týden 10. tř. WŠ Příbram na biofarmě ve Fořtu, 2008 Fotografie č. 2 - Krávy na statku
Fotografie č. 3 – Studenti zahánějí krávy
30
Projektový (adaptační) týden 10. tř. WŠ Příbram na biofarmě ve Fořtu, 2008 Fotografie č. 4 – Začátek výroby nových vrat
Fotografie č. 5 - Soustředěná práce
31
Fotografie č. 6 - Spolupráce při instalaci vrat
Fotografie č. 7 - Hotové dílo
32
Projektový (adaptační) týden 10. tř. WŠ Příbram v Camphillu v Českých Kopistech, 2010 Fotografie č. 8 – Studenti ve tkalcovské dílně
Fotografie č. 9 – Tkaní na stavu
33
Ze zrna chléb, 3. tř. WŠ Příbram, 2011 - 2012 Fotografie č. 10 – Úprava políčka před orbou
Fotografie č. 12 – Orání políčka
Fotografie č. 11 – Děti zvládly kus práce
Fotografie č. 13 – Setí obilí
34
Fotografie č. 14 – Obilí raší
Fotografie č. 15 – Sklízení obilí
Fotografie č. 16 – Vymlácené obilí
Fotografie č. 17 – Mletí obilí na mlýnku
35
Fotografie č. 18 – Zadělávání těsta
Fotografie č. 19 - Upečený chléb
Fotografie č. 20 – Krájení chleba
Fotografie č. 21 – Děti spokojené se svým dílem
36
Fotografie č. 22 – Šikovné ruce (čarují?)
37
