Argumenty pro zvýšení platů pracovníků škol

• Počty hodin učitelů se v zemích OECD příliš neliší, platy ano • První kroky v ekologii vedou z Prahy do Hamburku • Ženy ve školách vydělávají méně než jejich mužské protějšky

29

4. ŘÍJNA 2006

STRANA 3 STRANA 7 STRANA 9

XIV. ROČNÍK 2. října Tisková konference na téma vysokoškoláci na pracovním trhu a uplatnění absolventů vysokých škol se konala na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

3. října

„To teda těm tvým kolegyním nezávidím. Jestli nosí domů o pět tisíc míň než ty, tak to musí vyjít s životním minimem!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK

Argumenty pro zvýšení platů pracovníků škol Na platy ve školství se lze dívat z mnoha různých pohledů. Můžeme je srovnávat v mezinárodním měřítku, můžeme porovnávat úroveň odměňování v jednotlivých krajích České republiky, můžeme se podívat na rozdíly v platech mezi muži a ženami. aší redakční kolegyni Zdeňce La Sala se podařilo získat unikátní dokument Analýza odměňování žen a mužů ve školství s podtitulem Jak vzniká odlišnost v platech učitelek a učitelů? Ta dokazuje, že nerovnost mužů a žen v odměňování, která je celospolečenským jevem, se nevyhýbá ani školství, byť se v něm odměňování řídí tarifním systémem, který by měl princip rovnosti podporovat. O kolik se liší platy žen a mužů? V jakých konkrétních částech platu je rozdíl největší? Jak a proč tyto odlišnosti vznikají? To jsou otázky, na něž politici musí najít odpověď, jestliže chtějí podporovat rovnost žen a mužů v naší společnosti

N

a současně zachovat demokratičnost českého školství. ak jako každoročně, i letos vám přinášíme statistické údaje o školství v zemích OECD. A jako každoročně, i letos konstatujeme, že Česká republika na tom není v mnoha parametrech dobře. Průměrné platy pracovníků škol a školských zařízení patří dlouhodobě mezi nejnižší v Evropě. Ani poslední údaje nepřinesly nic nového. Česká republika je pátá od konce. Podrobnosti najdete v článku Olgy Šedivé. ajímavé údaje o odměňování v regionálním školství obsahují i analýzy ministerstva školství, které porovnávají krajské normativy mzdových

T

Z

prostředků a normativy ostatních neinvestičních nákladů. Ty jsou plně v kompetenci krajských úřadů. Z šetření ministerstva však vyplynulo, že mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly. Vezměme si například základní školy pouze s druhým stupněm, které mají dvě stě žáků. Zatímco Ústecký kraj stanovil hodnotu mzdové části krajského normativu pro tyto školy na 20 294 Kč, krajský úřad Pardubického kraje pouze na 14 453 Kč. Rozdíl je téměř šest tisíc korun na žáka. Rozhodli jsme se proto zveřejnit alespoň některé příklady, abyste měli možnost zasvěceně argumentovat při projednávání rozpočtů škol v příštím kalendářním roce. Stále by totiž mělo platit, že za stejnou práci náleží stejná odměna bez rozdílu, v které části země člověk žije a pracuje. KARLA TONDLOVÁ

Uskutečnilo se jednání přeložené z minulého týdne, a to mezi ministryní školství Miroslavou Kopicovou a předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem a jeho místopředsedkyní Markétou Vondráčkovou. Hovořilii spolu o státním rozpočtu na rok 2007 a o dohodě mezi odborovým svazem a ministerstvem.

5. října Tiskovou konferenci ke Světovému dni učitelů, který připadá na 5. října, pořádá Českomoravský odborový svaz pracovníků školství.

6. října Na Gymnáziu a Střední odborné škole pro zrakově postižené v Praze 5 Radlické ulici se uskuteční Den otevřených dveří při příležitosti 50. výročí vzniku školy.

6. – 7. října Celostátní setkání mladých zástupců Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Odborového svazu pracovníků školství a vědy na Slovensku proběhne v Rožnově pod Radhoštěm. Účastníci budou mimo jiné diskutovat o spolupráci mezi regiony. „Je třeba pěstovat mnohé přemýšlení, ne mnohou učenost.“ Démokritos

2

Před dvanácti lety vyhlásilo UNESCO 5. říjen Světovým dnem učitelů. V tento den byl v roce 1966 v Paříži přijat dokument s názvem Doporučení o postavení učitelů, který rozvíjí myšlenky tzv. Charty učitelů. FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

kvalitní internet má v české republice pouze 63 procent škol Širokopásmové připojení na internet má méně českých škol, než je průměr v ostatních zemích Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila Evropská komise. Podle studie má nyní jakékoli připojení na 96 procent všech základních a středních škol. Takzvané broadbandové připojení, které je důležité pro kvalitní využívání internetu a práci s velkým objemem, má v Evropské unii v průměru 67 procent škol, ale v Česku je to 63 procent. To řadí naši zemi na 19. až

20. místo spolu s Německem. V čele jsou s 95 procenty Dánsko, Malta a Estonsko. Na Slovensku je to jen 40 procent a nejhůře je na tom Řecko se 13 procenty. čtk

technické školy se maturity z matematiky nebojí Střední školy technického zaměření z povinné maturity z matematiky nemají obavy. Podle některých ředitelů maturita z tohoto předmětu na technické školy patří. Ti tak v zásadě souhlasí se záměrem ministryně školství Miroslavy Kopicové zavést povinnou

Maturity se odkládají Studenti středních škol a s nimi bezpochyby i mnozí jejich učitelé se teď budou radovat. Nové státní maturity budou nejspíš opět odloženy. Takto se alespoň minulou středu při jednání školského výboru Parlamentu vyjádřila nová ministryně školství Miroslava Kopicová. V chystané maturitě ministryni chybí matematika, minimálně posluchači technicky zaměřených škol by podle ní měli touto zkouškou projít. Ministryně je navíc přesvědčená, že maturita ještě stále není dostatečně propracovaná. „I po takové době jsou maturity připraveny pouze ve dvou předmětech, v češtině a v cizím jazyce. Nikdo ale neví, jak bude zkouška v praxi probíhat,“ tvrdí ministryně. Od nových maturit nechce zcela upustit, zavést je ale hodlá, až když budou mít kvalitní úroveň. Rozhodnout, zda maturity odstartují ještě ve školním roce 2007/2008, nebo až později, chce ministryně do dvou týdnů. Poslankyně Ladislava Zelenková (ČSSD) namítla, že není příliš šťastné novou zkoušku znovu odložit. „Připravuje se snad už devět let a už byla jednou odložena. Obávám se, že se takto bude odkládat neustále. Vždy se totiž najdou nějaké výhrady,“ upozornila poslankyně. K úmyslu ministryně znovu vrátit do hry matematiku, L. Zelenková řekla, že například na středních zdravotnických ško-

lách mají studenti matematiku v tak malém rozsahu, že pokud by z ní měli povinně maturovat, byl by to pro ně velký problém. Víc škody než užitku by podle poslance Petra Plevy (ODS) způsobilo, kdyby byly maturity spuštěny předčasně. „Stát musí garantovat, že maturita zaručuje určitou úroveň. Diskutovat se o ní začalo i v souvislosti s přijímáním na vysoké školy. Ty měly různě nastavené přijímací pohovory a testování bylo mnohdy srovnatelné až s losem,“ připomenul poslanec P. Pleva. Dalším pádným důvodem pro zavedení nové maturity je podle poslankyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové decentralizace školství. „Jak jinak chcete zkontrolovat, zda studenti z rozdílných krajů mají stejné vědomosti a dovednosti?“ prohlásila M. Šojdrová. Nicméně, podle ní není důležité, jestli bude státní maturita o rok později, ale to, aby získala důvěru veřejnosti. Ministryně ve výboru kritizovala také přípravu rámcových vzdělávacích programů, která je podle ní pomalá. „Neexistuje harmonogram prací, nikdo není schopen říci, kdy mají být rámcové programy hotovy. Budeme muset donutit Národní ústav odborného školství, aby odboural další lukrativní zakázky a věnoval se jen vzdělávací reformě,“ prohlásila ministryně. ZDEŇKA LA SALA

maturitu z matematiky aspoň na tomto typu škol. Ministryně soudí, že by bylo možné rozlišit školy na humanitně a technicky zaměřené. Na těch druhých by studenti maturitu z matematiky složit museli. čtk

o hřiště se starají bývalí nezaměstnaní O školní hřiště a tělocvičny se ve vsetínských základních školách od září stará tým speciálně vyškolených lidí. Sedm správců vybralo město z řad nezaměstnaných. Radnice společně se svými partnery získala na vytvoření těchto pracovních míst více než dvoumilionovou dotaci z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Město ve spolupráci s místním úřadem práce nejdříve vytipovalo 30 vhodných uchazečů o zaměstnání, z nichž 24 absolvovalo rekvalifikační kurz nazvaný Správce nemovitostí. S vybranými lidmi poté podle vsetínského místostarosty Lubomíra Gajdůška město uzavřelo na dobu 19 měsíců pracovní smlouvy. čtk

podporující tvorbu ŠVP informace pro předškolní, základní, gymnaziální a speciální vzdělávání praktické metodické příspěvky teoretické postřehy inspirace ze zahraničí konkrétní ukázky částí ŠVP zkušenosti českých škol a učitelů příklady dobré praxe dokumenty ke stažení tematické sekce diskuzní fóra

3

Počty hodin učitelů se příliš neliší v zemích OECD, platy ano „České školství kopíruje vývoj ekonomicky srovnatelných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Situace v základních a středních školách je dobrá, větší nedostatky stále zůstávají v systému vysokoškolského vzdělávání,“ uvedla Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání v reakci na zprávu OECD o stavu vzdělávání v členských i některých dalších zemích. Zpráva, kterou každoročně vydává OECD, obsahuje řadu pozitivních informací i pro naši republiku. Například roste počet lidí, kteří ukončili vyšší sekundární vzdělávání, v našem případě střední školu. Zatímco v osmnácti z dvaadvaceti zemí OECD se jejich počet pohybuje okolo 70 procent, v České republice je to 87 procent. Méně dobrý je však pro nás faktor, který vypovídá o počtu vysokoškoláků. Oproti zemím OECD, kde v průměru dokončuje vysokoškolské vzdělání 35 procent obyvatel v daném věku, u nás se toto číslo pohybuje pouze okolo 20 procent. Podle náměstka ministryně školství pro vysoké školy Petra Matějů může za nepoměr mezi počtem českých středoškoláků a vysokoškoláků nedostatečná příprava žáků na studium vysoké školy a také uzavřenost vysokých škol pro mladé lidi z chudších rodin. „Mezi mladými lidmi s nejlepšími studijními

předpoklady hodlá v Česku studovat vysokou školu jen 18 procent lidí ze sociálně nejslabších vrstev. Si tuaci by podle mého názoru vyřešily půjčky, spoření, granty a takzvané odložené školné, kdy student škole zaplatí, až když začne pracovat a dosáhne průměrného platu,“ řekl P. Matějů.

Základní školy Zpráva OECD se mimo jiné zabývá i délkou povinné výuky žáků, která u nás odpovídá základní škole. Ve většině zemí je počet hodin povinné výuky pevně stanoven. Děti ve věku sedmi až osmi let stráví ve škole 758 hodin ročně, čeští žáci 658 hodin. Devítiletí až jedenáctiletí pak 808 hodin ročně, u nás 770 hodin. Tento poměr počtu hodin povinné výuky pro naše žáky se vyrovnává již v následujícím období. Dítě ve věku 12 – 14 let stráví v zemích OECD 894 hodin ročně, české dítě pak 897 hodin a patnáctiletí

mají již o 55 hodin více výuky za rok než jejich stejně staří spolužáci v zemích OECD (965 proti 910). Česká republika se neliší od ostatních zemí ani v průměrné velikosti třídy. Na primární vzdělávací úrovni, což je v našem případě první stupeň, se počet dětí ve třídě pohybuje okolo 21 žáků, u nás je to v průměru 20,6 žáka, na druhém stupni (nižší sekundární úroveň) je průměr na třídu 24 žáků, u nás 23,2 žáka. Příliš se od sebe neliší ani počty žáků připadající na jednoho učitele. Zatímco na primární úrovni je to 17 žáků, u nás 17,9 žáka, na nižší sekundární úrovni (druhý stupeň) připadá na jednoho učitele 13 žáků, u nás 13,5 žáka. Čím je vyšší vzdělávací stupeň, tím počet žáků na učitele klesá.

Platy Zajímavé jsou bezpochyby také platy učitelů. Ty jsou ve zprávě OECD přepočítávány na šedesát minut a zároveň na tzv. paritu kupní síly. To znamená, kolik zboží si učitel mohl koupit ve sledovaném období za jeden americký dolar v USA. Průměrný plat za hodinu výuky učitele s patnáctiletou praxí na primární úrovni je 43 amerických dolarů, na nižší sekundární úrovni 55 a na

vyšší sekundární úrovni (střední škola) 63 amerických dolarů. U nás bere učitel s patnáctiletou praxí na prvním stupni v průměru 25 amerických dolarů za hodinu, 31 na druhém stupni a 34 amerických dolarů na střední škole. Ve srovnání s loňskou zprávou OECD se situace u nás příliš nezlepšila. Poposkočili jsme o jeden stupínek a jsme v porovnání platů pátí od konce.

Počty hodin učitelů Plat učitele samozřejmě souvisí i s počtem vyučovacích hodin za rok. Podle zveřejněné zprávy odučí učitel v zemích OECD na prvním stupni v průměru 805 hodin, na druhém 704 a na vyšším sekundárním stupni (naše střední škola) 663 hodiny. U nás učí učitel prvního stupně v průměru 809 hodin, učitel druhého stupně 664 hodiny a učitel střední školy 614 hodin za rok.

Veřejné výdaje Zajímavý je jistě i údaj, který vypovídá o veřejných výdajích na vzdělávání. Země OECD vydávají na vzdělávání v průměru 13,3 procenta všech svých veřejných výdajů. V České republice je to deset procent, v Mexiku a na Novém Zélandu je to více než dvacet procent. OLGA ŠEDIVÁ

Celkové veřejné výdaje na vzdělávání jako podíl celkových veřejných výdajů (1995, 2003) (Jedná se o přímé veřejné výdaje na vzdělávací instituce včetně dotací domácnostem a výdajů dalších soukromých subjektů podle úrovní vzdělávání.)

Špatná sklizeň po volbách atímco nejznámější z českých prognostiků tráví čas tím, že tiše objímá stromy kdesi na Vysočině, v českých a moravských luzích se objevili jeho následníci. Po červnových volbách se objevili jako houby po dešti a hned začali říkat, jak celá ta takzvaně patová situace dopadne. V podstatě se shodovali v tom, že se politické strany nějak dohodnou. Otázka kdy, jak a kdo s kým pro ně přitom nebyla podstatná. A tak zatímco běžný občan sledoval mediální půtky hlavních aktérů s větším, nebo menším zájmem, oni byli přesvědčeni o tom, že půtky, které v médiích vypadaly i dost urputně, jsou jen jakousi mediální šaškárnou a hrou. Že v podstatě nejsou ničím víc než hraným ceněním zubů, které má přesvědčit občany o tom, že politici jsou zásadoví a pamatují na předvolební sliby.

Z

Když je ale něčeho opravdu hodně, tak lidová moudrost říká, že je toho až příliš. A když je něčeho příliš, tak tím bývají lidé nejen přesyceni, ale i znechuceni. A nakonec i ztrácí o celou věc zájem. Ani ta nejpůsobivější dramata na divadelních prknech, či hororové scény na filmových plátnech se nenatahují do nekonečna, ale mají svůj přesně ohraničený čas. A tak neúměrným natahováním povolebních jednání dosáhli politici jen toho, že velká část občanů ztratila o jejich hrátky zájem. A není vůbec jasné, zda se ještě někdy tito občané obrátí k politice jinak než zády. Propast mezi předvolebními sliby a povolebními činy se jen prohlubuje. A nejenže potvrdila již zcela běžné představy o nemorálnosti v politice, ale i o papalášské nabubřelosti „demokratických“ politiků. PETR KABEŠ

4 Místo dovolené jsem měl neplacené volno Nastoupil jsem pracovní poměr na dobu neurčitou u nového zaměstnavatele od 1. března letošního roku. Z rodinných důvodů jsem potřeboval čerpat od 3. dubna týden dovolené. Zaměstnavatel mi to však neumožnil s poukazem na to, že jsem dosud neodpracoval 60 dnů, a nemám proto nárok na čerpání dovolené. Bylo mi umožněno čerpat jen pět dnů neplaceného volna. Pak jsem se ale dozvěděl, že byl ve vašem časopise publikován právní výklad, z něhož vyplývalo, že jsem dovolenou čerpat mohl. Žádám, byť dodatečně, o vaše stanovisko. V ustanovení § 109 odst. 1 zákoníku práce je výslovně uvedeno, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik nároku na ni, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Ve vašem případě byl uvedený předpoklad splněn. Zaměstnavatel vám tedy mohl čerpání dovolené umožnit, pokud mu v tom nebránila potřeba plnit úkoly podle § 108 odst. 1 zákoníku práce. Tak tomu ale zřejmě nebylo, když vám poskytl pracovní volno bez náhrady platu. Zaměstnavatel postupoval chybně, protože má při určení doby čerpání dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.

Pravidla pro doručení písemností zaměstnavateli V ustanovení § 266 a) zákoníku práce je velmi podrobně uveden způsob doručování některých písemností zaměstnavatelem zaměstnanci. Platí stejná pravidla i pro případ písemností týkajících se pracovněprávních vztahů,

které doručuje zaměstnanec svému zaměstnavateli? Jde zejména o písemná podání týkající se skončení pracovního poměru. Ustanovení § 266 a) zákoníku práce se týká pouze doručování vymezených písemností zaměstnavatelem zaměstnanci. Zákoník práce neukládá zaměstnanci žádnou povinnost, jak má doručovat zaměstnavateli písemnosti týkající se skončení pracovního poměru, ani jiné písemnosti. Tím, že pro doručování písemností zaměstnance určených jeho zaměstnavateli žádný zvláštní způsob zákoník práce nestanoví, nelze činit závěr, že by se takové doručování mělo řídit ustanovením § 266 a) zákoníku práce analogicky. Písemný projev vůle (písemnost) je – obecně vzato – doručen druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, ledaže zákon stanoví určitý

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka způsob doručování. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník s obsahem projevu vůle opravdu seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat. O písemnostech zaměstnance určených jeho zaměstnavateli tedy platí, že je lze zaměstnavateli doručit jakýmkoliv způsobem, kterým se dostanou do sféry jeho dispozice, například prostřednictvím držitele poštovní licence, pomocí každé fyzické osoby, která bude ochotna doručení provést, nebo osobním předáním statutárnímu orgánu zaměstnavatele, k tomu určenému zaměstnanci, popřípadě každému

vedoucímu zaměstnanci, který je nadřízen zaměstnanci, o jehož písemnost jde, do podatelny, do sekretariátu ředitele apod.

Opakovaný pracovní poměr na dobu určitou Je možné podle současně platného znění zákoníku práce pracovní poměr na dobu určitou prodloužit nebo opakovaně sjednat více než dvakrát? Postup při uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou upravuje § 30 zákoníku práce, kde se v odst. 2 uvádí: „(2) Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.“ Pro úplnost informace lze dodat, že následující odst. 3 taxativně vymezuje případy, kdy se na sjednání pracovního poměru na dobu určitou uvedená omezení nevztahují. Regulace uzavírání termínovaných pracovních poměrů je provedena tak, že je omezena celková doba, na kterou je možno pracovní poměr sjednat, dohodou prodlužovat nebo opakovaně sjednat ode dne vzniku tohoto pracovního poměru (tato celková doba činí dva roky). Zákoník práce ale nijak neomezuje počet pracovních poměrů nebo počet prodloužení pracovního poměru, k jejichž uzavření může dojít v takto stanoveném období. Pracovní poměr na dobu určitou lze tedy (v rámci uvedeného časového limitu) prodloužit nebo opakovaně sjednat i více než dvakrát.

Přesné hodinky ž jako malý kluk jsem obdivoval letce ve slušivých uniformách. A taky jsem obdivoval jejich náramkové hodinky. Letecké. Přesné na vteřinu. S mnoha užitečnými a záhadnými funkcemi. Dlouho jsem si namlouval, že právě hodinky jsou u letce ze všeho nejdůležitější. Dnes už vím, že přesné hodinky potřebuje především dochvilný učitel. Už se pomalu blížil závěr hodiny. Právě jsem dokončoval shrnutí probrané látky, když z druhé lavice se nečekaně ozve Procházka. „Konec hodiny, nastává čas očekávané přestávky.“ „Ale, Procházko, taky vím, že v naší škole nezvoníme. Přesto vám doporučuji, abyste si koupil nové a přesnější hodinky. Do konce hodiny zbývají ještě dobré tři minuty. Tak mě nevyrušujte. Jinak se možná ani nedozvíte, co jsme dnes probírali.“ Když jsem mířil do kabinetu, přece jen mi to nedalo, abych se nepodíval na hodiny, které visí na chodbě. Jejich velká ručička ukazovala o dvě minuty více než moje staré hodinky. Komu věřit? Procházkovi? Hodinám, které nechal ředitel koupit v našem supermarketu, nebo svým vlastním? Kolegyně Hartungová vytáhne z kapsičky svoje hodinky, které se rozcházejí od mých o celou minutu. Nemožnost zaručit svým žákům správnou délku hodiny a přestávky mě dost vyděsila. Abych vyloučil obdobné budoucí tápání, rozhodl jsem se, že si konečně pořídím hodinky nové. Ty staré mi sloužily přes dvacet let a přesně odměřovaly zbylý čas nejedné školské reformy. Když jsem obcházel obchody s hodinkami, nevěřil jsem svým uším. „Švýcarské hodinky? Ty nevedeme. Ale máme bezva hodinky na potápění.“ Neříkám, že by se právě do školství nehodily, ale raději hledám dál. Až v jednom zapadlém krámku narazím na vlídného muže, bývalého kantora. „Školství bez přesných hodinek nemůže nikdy spolehlivě fungovat!“ nadšeně provolává na pozdrav. Pak mi doporučí švýcarské, cenově přijatelné a velmi přesné. „Pane učiteli, blíží se konec hodiny,“ nepoučitelně se hlásí známý časoměřič z druhé lavice u okna. „Procházko, obávám se, že máte pravdu. Stejně jako jste ji měl nedávno. Dodatečně se vám omlouvám. Podívejte se, kvůli vám jsem si opatřil nové hodinky. Abychom mohli včas hodinu začínat a končit. Mám dvě minuty do přestávky. Kolik máte vy?“ nedočkavě se dotazuji Procházky. „S potěšením vám můžu, pane učiteli, sdělit, že mám naprosto stejný čas jako vy. Smím se zeptat na původ vašich přesných hodinek?“ zjevně mi zalichotí černovlasý mladík. „Švýcarské, Stanislave!“ „Pak vám oznamuji, že švýcarské jsou i mé hodinky. Teď konečně můžeme hodinu začínat ROMAN KANTOR i končit včas!“

U

5

Více přihlášek na střední školy již v prvním kole?

FOTO: STANISLAV JUGA

Zajímalo nás, jak by se představitelům školských odborů líbilo, kdyby nové vedení ministerstva školství provedlo slibované změny a zavedlo opět více přihlášek na střední školy již v prvním kole. „Zmapoval jsem situaci ve Zlínském kraji,“ informuje Pavel ŠTĚPÁN, předseda KROS Zlínského kraje, „a zeptal jsem se na názor mnoha ředitelů středních škol a odborníků ve školství. Systém přijímacího řízení, který byl loni zaveden, školám jednoznačně vyhovuje, připadá jim transparentnější, ředitelé škol vědí, s kolika žáky mohou v novém školním roce počítat, a nestává se tak, že se počty studentů „ladí“ až v průběhu září. Podle výsledků z minulého roku bylo 87 procent dětí přijato na střední školy v prvním kole. Pouze jeden názor byl opačný v tom smyslu, že systém s více přihláškami dával dětem i rodičům větší svobodu při výběru školy.“ Jednoznačně svůj názor sdělila Jarmila STANISLAVOVÁ, předsedkyně OROS Brno a Brno-venkov: „Pokud to paní ministryně myslí vážně (21. září jsem slyšela v rozhlase, že naopak bude pokračovat v započaté práci paní Buzkové), pak samozřejmě plýtvá s důvěrou a aktivitou školské veřejnosti. Znamená to totiž, že tento stát vlastně nemá žádnou koncepci školství a že když se třeba za půl roku objeví další ministr školství, tak všechno bude zase jinak. Naštěstí my dole víme, co máme

dělat, bez ohledu na politické hrátky, protože děti nám za to stojí. Zdá se, že je školská veřejnost neustálými změnami ve školství, podle toho, kdo z politiků právě stojí v čele resortu, už poněkud unavena a rozladěna.“ „Čím častěji se budou ministerští úředníci střídat, tím častěji se budou jejich představy o výchově a vzdělávání lišit,“ říká předseda KROS Plzeň Jiří POPELKA. „Domnívám se, že ačkoliv jedna přihláška do školy neudělala v přijímání žáků do jednotlivých škol významný chaos, přesto jim může být dána možnost výběru již v prvním kole.“ „Vzhledem k tomu, že aktivně ve školství působím již 43 let – od roku 1963,“ říká Milena ELIÁŠOVÁ z OROS Děčín, „zažila jsem již řadu reforem. Počínaje množinami a konče tzv. školním vzdělávacím programem. Bohužel musím konstatovat, že se vždy po čase zjistilo, že zásah do systému nebyl nejšťastnější. Myslím si, že učitel na kterémkoliv stupni vlastně poskytuje službu, která by měla být co nejkvalitnější. Kvalita práce pedagoga se nechá ověřit pouze na tom, jak se jeho žáci uplatní na středních a vysokých školách, případně v praxi. Je jasné, že nároky na žáky

a kritéria hodnocení a všechno ostatní se musí měnit podle požadavků společnosti, ale nemělo by to být podřízeno ambicím jednotlivých politických stran. Jedna z prvních deklarací po listopadu 1989 bylo prohlášení, že škola by měla být apolitická. V současné době, přestože každá politická strana má ve svém programu na prvním místě vzdělanost národa, si to představuje zcela odlišně, a vznikají tím problematická rozhodnutí, jejichž dopad bude jasný až po uplynutí několika let. Proto si myslím, že čím dříve se vytvoří podmínky, které nastaví jednotná srovnávací kritéria ať již pro žáky základních nebo středních škol, tím lépe. Jak jinak než na této zpětné vazbě si kantor může ověřit výsledky své práce a jak jinak může žákům, rodičům, inspekci, případně veřejnosti dokladovat kvalitu své práce. Je však nutné, aby tyto výsledky byly respektovány ostatními subjekty.“ Za OROS Svitavy se vyjádřila předsedkyně Jana ŠAUEROVÁ: „Změny, které chystá nová ministryně, nás utvrzují v tom, že má informace pouze od vládnoucí strany a opravdové problémy škol nezná. Je to nezodpovědné nejen vůči pedagogické veřejnosti, ale ještě více to dezinformuje rodičovskou veřejnost. Jak se jí bude po těchto krocích upevňovat postavení učitele ve společnosti, to bude jistě zajímavé!“ Podle Mileny KOLÁŘOVÉ, předsedkyně OROS Písek, si každá vláda myslí, že předchozí vláda dělala vše špatně, a proto nenavazuje na rozpracované projekty a začne pracovat zase na něčem jiném. To se týká i nové paní ministryně školství. „Omlouvám se, ale některé věci nesleduji pravidelně, například politiku. Vše se mění, a co platí dnes, nebude platit zítra. Proto nemohu odpovědět seriózně,“ uvádí Jan PACKA, předseda jindřichohradecké oblastní rady. Pokud se podle něj vzdělávání stane obchodem, pak není něco v pořádku. „Slova, jako „volím jistotu, a ne školu, na kterou bych šel,“ jsou zavádějící. I kdyby se mohly dávat přihlášky na sto škol (a to v současné chvíli možné je, i když ne v prvním kole), pak jedna musí být první a ty ostatní jsou jen rezerva. Tak ať nikdo rodičům nepředkládá, že jejich potomek má omezené šance.“ ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ

Nízké normativy v mateřinkách snížily platy učitelek Nízko nastavené normativy pro mateřské školy a problémy s umisťováním dětí mladších než tři roky. Tyto problémy řešily učitelky a ředitelky mateřinek se zástupci ministerstva školství a kraje minulé úterý na pracovním semináři v Pardubicích, který připravily východočeské školské odbory. „Loni jsme měli v kraji Pardubice velké problémy. Kraj nastavil nízko normativy, takže abychom zaplatili pedagožky, dostali jsme se na vysoký průměr dětí ve třídě, který dosahuje 27 až 28 dětí,“ informovala Jana Šauerová, předsedkyně KROS Pardubického kraje. V celém kraji a v Pardubicích zvlášť se nízko nastavené normativy projevily negativně víc než jinde. Hygienické normy tu totiž nedovolovaly vyšší počet dětí ve třídě, a to kvůli velikosti tříd. „I my, jako učitelky, jsme samozřejmě raději, když je ve třídě méně dětí. Jenže to pak znamená nižší platy,“ upozornila J. Šauerová. V důsledku nízko postavených normativů se změnil počet pracovníků a někteří zaměstnanci se stali přebytečnými. Nebo se úvazky snížily, ale tím se učitelkám snížily platy. „Bylo to až o dva tisíce korun hrubého měsíčně, ale přitom práce jim zůstala stejná. To samozřejmě vyvolalo velkou nespokojenost,“ zdůraznila J. Šauerová. Zatímco ministerstvo avizovalo

přidání na mzdách, na výplatních páskách to podle ní vidět nebylo. Financí podle Marty Jurkové z odboru základního vzdělávání ministerstva školství není dost v celém školství. „Mateřské školy dostanou daný objem peněz a je na ředitelích, kolik zaměstnají sil. Zda to bude víc učitelek na méně dětí, nebo naopak,“ doplnila M. Jurková. Zatím není nic jisté, ale je možné, že pomůže kraj. „Je tu určitá naděje, že by nám normativ mohli upravit. Aktuální to bude v době přípravy nového rozpočtu,“ naznačila J. Šauerová. Na semináři učitelky řešily se zástupci kraje a ministerstva také problém zařazování dětí mladších tří let do mateřinek. „Vyhláška říká, že se do mateřských škol umisťují děti od tří let. Není to tam ale dáno striktně, a tak se ve školkách objevují i děti dvouleté. Jesle byly zrušeny, a tak rodiče, kteří potřebují pracovat, hodně usilují o to umístit dítě ve školce,“ vysvětlila J. Šauerová. To je ale podle ní velký problém, protože takto malé děti potřebují jiný přístup než ty tříleté a starší. Zástupci ministerstva přislíbili pomoc. Budou se snažit, aby v příslušné vyhlášce bylo řečeno, že do mateřské školy mohou být umístěny děti, které v daném roce dosáhnou tří let. ZDEŇKA LA SALA

6

Ukončení pracovního poměru Jaké povinnosti týkající se výplaty platu má zaměstnavatel vůči zaměstnanci, kterému končí pracovní poměr? Je možné, aby byl plat vyplacen až po tom, co pracovní poměr skončí? dpověď na uvedený dotaz vyplývá z ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“

O

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost tedy jednoznačně upravuje povinnost zaměstnavatele, a to tak, že na základě žádosti zaměstnance vyplatí plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Tento den je buď určen zákonem, dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, či rozhodnutím jedné ze smluvních stran – to záleží na způsobu skončení pracovního poměru. V pozdějším dni lze plat vyplatit jen v případě, že splnění výše uvedené povinnosti brání technika výpočtu mezd (platů) u zaměstnavatele. VÍT BERKA

zou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně (vymezení pojmů „méně závažné porušení pracovní kázně“, „závažné porušení pracovní kázně“ a „porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“) může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji

Soud musí zvážit intenzitu porušení pracovní kázně

Změny školského zákona V několika odpovědích na dotazy bylo uvedeno, že došlo k novelizaci školského zákona. Bylo by možno uvést, kolikrát a jakými zákony byl školský zákon již změněn? dbornou veřejností často kritizovaná praxe, že přijaté zákony jsou v krátké době měněny, se nevyhnula ani školskému zákonu (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Ke dni zpracování odpovědi byly ve Sbírce zákonů publikovány následující zákony, kterými byl školský zákon změněn: 1. Zákon č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další

O

FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením musí vzít na zřetel, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. VÍT BERKA

související zákony 2. Zákon č. 158/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. 3. Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 4. Zákon č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) VÍT BERKA

Kritéria porušení pracovní kázně Vzdělání si musí doplnit Zákoník práce uvádí jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem porušení pracovní kázně zaměstnancem, a to zvlášť hrubým způsobem. Podle jakých kritérií se má ale posuzovat, zda jde o tak závažné porušení pracovní kázně?

Vyučující, inženýrka ekonomie stavebnictví, s absolvováním doplňkového pedagogického studia v roce 1990, má zaznamenáno: Získala způsobilost k vyučování stavebních předmětů na středních školách. Může vyučovat jako kvalifikovaná na gymnáziu nebo ákoník práce nedefinuje pro rozvázání pracovního poměru základní škole, popřípadě co je třeba udělat pro to, aby pojmy, které označují různé posuzuje soud. Proto je důležité vyučovat mohla? stupně porušení pracovní kázně. upozornit na rozsudek Nejvyšší-

Z

V § 46 odst. 1 písm. f) je použito označení „méně závažné porušení pracovní kázně“, „závažné porušení pracovní kázně“, v § 53 je jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru uvedeno porušení pracovní kázně „zvlášť hrubým způsobem“. V případě sporu naplnění tohoto důvodu

ho soudu ze dne 6. února 2001, zn. 21 Cdo 379/2000, v němž je ke kritériím pro posouzení intenzity porušení pracovní kázně vyjádřeno toto stanovisko: Ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypoté-

tavební inženýrka, pokud si doplnila vysokoškolské vzdělání studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, splňuje kvalifikační předpoklady učitele odborných předmětů střední školy, které

S

charakterem odpovídají jejímu studijnímu oboru, tj. ekonomii stavebnictví. Pro výkon práce učitelky základní školy nebo střední školy musí získat odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 7 až § 9 zákona č. 563/2004 Sb. VÍT BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

První kroky v ekologii vedou předškoláky po trase z Prahy do Hamburku Na zahradě mateřské školky pobíhají v podzimním slunci děti. Zvláštní je jen to, že některé z nich mluví německy. Zastavují se u stanovišť, kde jim paní učitelky připravily činnosti, které je nenápadně seznamují s vlastnostmi jednoho z živlů – vody. Děti si vybírají různé věci, jako je kovová lžička, korek, škeble, kousek dřeva, a házejí je do bazénku naplněného vodou. Ještě předtím ale odhadují, jestli zvolený předmět bude plavat. Učí se tak vlastním prožitkem, jak se předměty ve vodě zachovají. Na dalším stanovišti stojí zakrytá nádoba s vodou, uvnitř jsou neznámé předměty, děti je naslepo loví, a aniž se podívají, hádají, co mají v ruce. Nedaleko sedí u stolečku tři děti a zaujatě vybarvují české a německé vlajky. Ty poté nalepí na kousky kůry a odloží je do bedýnky. Přímo u pískoviště vyrostl betonový val, v němž je vyryta strouha vedoucí z malé prohlubeniny. Dílo vzniklo dopoledne, kdy na něm německé a české děti se svými učiteli pracovaly společně. Kousek dál nacházím opracovaný kvádr pískovce, do něhož děti, ale i jejich rodiče, vytesávají obrázky a nápisy – dvojjazyčně. sem svědkem vyvrcholení projektu „Voda“, který připravili pro své předškoláky učitelé a rodiče pražské mateřské školy Sluníčko pod střechou v Mohylové ulici a hamburské katolické školky Der Kleine Wackelzahn. Čím ve školce začali? Projekt je součástí česko-německé spolupráce v rámci partnerského vztahu mezi Prahou a Hamburkem. Financován je z peněz Evropské unie. 19. září do Prahy přijeli učitelé a deset rodičů s dětmi z německé mateřské školy. Společně s deseti českými rodiči, jejich dětmi a učitelkami mateřské školy Sluníčko pod střechou se v prostoru pražské školky zúčastnili připraveného programu. Otázce, jak projekt vznikl, jsem se pochopitelně nemohla vyhnout. Odpovídá ředitel německé školky Oliver Rohloff: „Nápad vznikl před dvěma lety, kontakty s mateřskou školou z Prahy jsme získali v rámci projektu Evropské unie. V Německu se prokázalo, že pokud se děti starají o přírodu, vyrůstají zdravěji. Chtěli jsme, aby se naše

J

děti zajímaly o ekologii, aby se navzájem poznaly s českými dětmi, a tím se mohly sbližovat obě národní kultury. Momentálně v UNESCO probíhá program voda, navíc Praha a Hamburk jsou spojeny Vltavou a Labem, proto jsme zvolili jako předmět zkoumání projektu vodu.“ Ředitelka pražské mateřské školy Helena Zdrubecká jej doplňuje: „Děti se učí prožitkem, rozvíjíme jejich emoční inteligenci. Sice si navzájem nerozumějí, ale přesto se spolu domluví. Na stanovištích, která jsme na zahradě připravili, se předškoláci například učí podle hmatu ve vodě poznat předměty, vlajky nalepené na kůře si děti pustí v Prokopském údolí po vodě. Vytvořili jsme také vodní stavbu, kterou na jaře osázíme bambusem. Účelem projektu je, aby se děti naučily šetřit vodou a aby to měly opravdu zažité, protože moje generace to zažité zdaleka nemá. Absolvování podobných projektů vede děti k šetrnosti k přírodě. Bude pro ně samozřejmé utáhnout kohoutek, třídit sběr, zhasnout žárovku, přírodních zdrojů si budou daleko víc vážit.“

Jak se zapojili rodiče? Večer před akcí na zahradě se rodiče s učiteli sešli k seznamovacímu posezení v budově školky. České maminky připra-

jsme děti v Hamburku připravovali. Ukázali jsme jim, kde jsou Čechy a Praha, naučili jsme je některé jednoduché české věty. Nejde jen o projekt ekologie,

vily občerstvení, napekly koláče, ale podávala se i makedonská kuchyně a čínské speciality od rodičů pocházejících z těchto zemí. Povídalo se německy, anglicky i rusky, k dispozici byla i překladatelka, domluvit se tak vůbec nebyl problém, jak řekla zástupkyně rodičů Marie Martinovská. Pochvalovala si, jak se všichni dobře pobavili. Bude se jim to hodit, až se jejich „delegace“ za pár týdnů pojede podívat do partnerské německé školky. V Hamburku jsou s výukou ekologie dál než my. Jedna z německých učitelek mi k tomu řekla: „S projekty jsme začali asi před pěti lety. Nejdřív jsme odstranili ze školní zahrady betonové prvky, založili jsme „šneka“ z bylinek, nahradili jsme různé plastové materiály přírodními, dřevěnými. Bylo báječné zjistit, jak malé děti ekologické projekty prožívají. Na projekt „voda“

ale i o spolupráci a komunikaci mezi německými a českými dětmi a rodiči.“ Než jsem z mateřské školky odešla, dostala jsem do ruky knihu návštěv, abych napsala, jak se mi program líbil. Nebylo těžké najít slova nadšení ze skutečnosti, jak malé děti radostně a nenásilně vstřebávají dojmy z prvních krůčků k ekologickému pohledu na svět a zároveň se otevírají spolupráci s dětmi jiného státu. To se mi ostatně líbilo nejvíce. Tyto děti nebudou muset odstraňovat jazykové bariéry, ony si totiž vůbec žádné nevytvoří. Kontakt: Helena Zdrubecká MŠ Sluníčko pod střechou Mohylová 1964/4 155 00 Praha 5 Tel.: 235 510 006 E-mail: [email protected] Text a foto: ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ

8

Znáte je?

DOMINIÁDA 2006 – soutěž pro všechna rádia

Tak se měj, divoženko! IRENA GÁLOVÁ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

OMINIÁDA 2006 je již 7. ročník soutěžní přehlídky rozhlasových pořadů pro děti a o dětech. Stejně jako v předchozích letech pořádá občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura, Dominiádu 2006 za podpory Ministerstva kultury ČR a pod záštitou Českého výboru pro UNICEF jako příspěvek ke Světovému dni dětského vysílání. Ten bude letos v neděli 3. prosince. Do Dominiády 2006 mohou své rozhlasové pořady přihlásit jak

D

Nejnovější z půvabných pohádkových příběhů básnířky a spisovatelky Ireny Gálové (mimo jiné například autorky oblíbené postavičky televizních večerníčků Lískulky) vychází v edici Jednorožec vydavatelství Mladá Fronta. Tato výpravná edice, oceněná mimo jiné Zlatou stuhou IBBY, se vyznačuje mimořádně krásnou grafickou úpravou a bohatým obrazovým doprovodem. Knížku Tak se měj, divoženko! opatřila geniálními ilustracemi jedna z našich nejpopulárnějších výtvarnic, akademická malířka Renáta Fučíková.

profesionální rádia, tak rádia amatérská, například školní nebo internetová. V mnoha jiných státech je Světový den dětského vysílání příležitostí, kdy do rozhlasových a televizních studií v roli moderátorů a redaktorů zasedají děti. Zvou si před kamery a mikrofony představitele státu, měst a obcí a populární osobnosti. Dětská tisková agentura chce letos Dominiádou zvýraznit a zveřejnit především názory dětí. Proto vyhlašuje zvláštní soutěžní kategorii nazvanou

Tak to vidím já. Je určena pro děti a mládež do 18 let. Stačí na jakýkoliv zvukový nosič namluvit názor na to, co se děje kolem nich – třeba ve škole, v rodině, v obci atd. Nahrávku pak poštou nebo e-mailem zaslat na adresu pořadatele. Nejhezčí názory budou pochopitelně zveřejněny a oceněny. Informace a přihlášky jsou k dispozici na internetu, na adrese dominiada.radiodomino.cz. Uzávěrka přihlášek je 15. listopadu 2006. DTA

Šance pro nové manažery árodní institut dalšího vzdělávání plánuje i do budoucna další vzdělávání pedagogických pracovníků, které je financováno i z Evropského sociálního fondu. Toto vzdělávání je bezplatné a na programové období 2007 – 2013 se plánují nejméně čtyři nové projekty. Před jejich začátkem hledá NIDV pro nové projekty schopné projektové manažery. Vhodný kandidát by se mohl najít také mezi učiteli, kteří mají zkušenost s projektovým říze-

N

ním a řízením většího projektu, nebo mezi školními projektovými koordinátory. NIDV vypisuje výběrová řízení a zájemcům doporučuje sledovat webové stránky. V novém programovacím období 2007 – 2013 plánuje realizovat projekty, které by obsahově navazovaly na projekty stávající. Na projekt Koordinátor by měl navázat projekt, který by umožnil vyškoleným koordinátorům výměnu jejich zkušeností, druhý navazující projekt by měl vyškolit celé pe-

dagogické sbory v oblasti kurikulární reformy. Na projekt Brána jazyků by měl navázat další jazykový projekt, který by se kromě obecné znalosti cizího jazyka a metodiky výuky cizích jazyků měl zaměřit i na odborný cizí jazyk. Novinkou by měly být též stáže pedagogů v zahraničí. Vzdělávání ředitelů by mělo po skončení stávajícího projektu pokračovat projektem, který by vedoucím pracovníkům škol umožnil lepší a efektivnější vedení školy. Alena BJAČKOVÁ

Slavíme Den české státnosti e čtvrtek 28. září se ve školách neučilo, protože byl státní svátek. Na řadě škol vyhlásil ředitel na následující pátek ředitelské volno, takže víkend se prodloužil na celé čtyři dny. Státní svátek, který je označován jako Den české státnosti, přitom neslavíme dlouho. Teprve v roce 2000 jsme si jím poprvé připomněli vznik prvního státního útvaru na našem území. Tedy skutečnost, že v roce 995 došlo pod vládou knížecího

V

rodu Přemyslovců k sjednocení dosud roztříštěné země. Když se to řekne takhle, tak je určitě co slavit. Může se to ale říci i trochu jinak, a měli bychom proto vědět, co si Dnem české státnosti vlastně připomínáme. Ke sjednocení země došlo totiž vyvražděním celého rodu Slavníkovců na jejich hradě Libici. Ovšem období raného středověku bylo zcela jinou dobou, s jinými vztahy i zvyky. I renomované učebnice dějepi-

su ostatně říkají, že „boje mezi členy vládnoucích dynastií, vraždy a další ukrutnosti (kastrace, oslepení) byly proto na denním pořádku“. A jak tehdy celá akce proběhla? Můžeme citovat Františka Palackého, který zánik silného rodu Slavníkovců – významného konkurenta Přemyslovců razícího si jako výraz své moci dokonce i vlastní minci – popisoval takto: „Hrad Libice byl obležen a po několika dnech

outokem dobyt. Když tehdáž již vše jejich udatenství neprospěšným býti se ukazovalo, Slavníkovci všickni, muži, ženy a děti, dle rady přítomného tam opata břevnovského Anastasia, někdy jejich domácího přítele, utekli se do kostela k oltáři. Avšak ani to neposloužilo jim k ochraně. Vzteklí nepřátelé, vyloudivše je z kostela slibnými řečmi, potom povraždili všecky zrádně i ukrutně.“ FRANTIŠEK MORKES

9

Ženy si v základních a středních školách vydělávají méně než jejich mužské protějšky Výdělky žen v základních a středních školách jsou nižší než u jejich mužských protějšků. Liší se až o jednu pětinu. Při platu 15 tisíc korun měsíčně jde o rozdíl až 3 tisíce korun – jinými slovy, pokud má muž plat 15 tisíc korun, žena dostává jen 12 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy, kterou s podporou Otevřené společnosti vypracovali a nyní zveřejnili socio logové Petr Pavlík a Irena Smetáčková. Ti přitom pracovali s daty Ústavu pro informace ve vzdělávání, Českého statistického úřadu a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Zároveň ale vycházeli z rozhovorů, které vedli s řediteli základních a středních škol. Přesto, že jsou platy ve školství do značné míry pevně dány – odměňování je řízeno tarify, podle Českého statistického úřadu průměrná mzda mužů ve vzdě-

lávání v roce 2003 dosáhla 21 863 korun, ale u žen to bylo jen 16 754 korun. Průměrná mzda učitelek tak činila 76,6 procenta průměrné mzdy učitelů-mužů. Co je důvodem? Do určité míry skutečnost, že muži jsou více zastoupeni ve vedoucích funkcích, které jsou ohodnoceny lépe než učitelské pozice. Jenom tím se ale podle sociologů značný platový rozdíl nedá vysvětlit. Další příčinou jsou stereotypní představy o rolích mužů a žen, které, jak ukázaly rozhovory, jsou v ředitelích i ředitelkách škol silně zakořeněny. To se odráží i v tom, jak

často mužům či ženám přidělují přesčasové hodiny. Z analýzy vyplývá, že tady značně zvýhodňují pedagogy, neboť je vidí jako živitele rodin, zatímco pedagožky diskriminují, protože jsou pro ně hlavně matkami, které musí pečovat o děti. Neuvědomují si, že ne všechny ženy jsou matky a že někteří muži se starají o děti. Do toho, kolik přesčasových hodin ženy-pedagožky odslouží a kolik peněz navíc pak k tarifní mzdě mají, se tak podle sociologů jednoznačně promítá zažitá dělba práce v rodině.

Na všech školách, kde sociologové prováděli šetření, měli muži v průměru více přesčasových hodin než ženy. Celkově poměr těchto hodin u mužů v porovnání se ženami činil 10,2 : 6,2 (v základních školách to bylo 8,7 : 3 a ve středních školách 11,2 : 8,5). Více přesčasů se samozřejmě u mužů-učitelů také výrazně odrazilo na jejich měsíční výplatní pásce – zatímco u žen v základních školách část platu, kterou tvořily přesčasové hodiny, dosahovala průměrně 469 korun, u mužů to bylo v průměru 1347 korun. Ve středních školách byly učitelky za přesčasy hodnoceny průměrně 1245 korunami, učitelé pak 1540 korunami. ZDEŇKA LA SALA

Ředitelé zvýhodňují učitele ROZHOVORY s řediteli škol podle analýzy ukázaly, že ředitelé mužům častěji přidělují takzvané pravidelné přesčasy. Jeden z ředitelů základních škol na otázku, proč pravidelné přesčasy mívají spíše pedagogové-muži, odpověděl: „No, abychom jim vylepšili trochu platový poměry jejich, protože ti si rádi přivydělají… Větší šanci (přivydělat si) mají proto, že všichni mají rodinu a že přece jenom si myslím, že by muž měl nějaký výdělek do rodiny přinést, takže se jim ta šance dává a myslím, že je to vyloženě důvod tradice. Racionální důvod pro to jiný není, než že mám pocit, že ten muž by si měl vydělat a aby nám taky vydržel.“ Další ředitel základní školy argumentoval podobně: „… A samozřejmě tu práci přesčasovou jsme se snažili dát především mužům, to je asi trochu diskriminace. Jednak ty povinnosti mateřské, které ženy mají…, ti muži nejsou svazováni. A je to jedna z cest, jak ten chlap si mohl nějaké peníze přivydělat.“ ROZDÍLNÝ METR se projevuje i ve výši osobního ohodnocení. Potvrdil to i jeden z oslovených ředitelů střední školy: „Vím, že na jedné škole kolega dával kamarádům učitelům výrazně víc než učitelkám. Znal jsem jak ty kluky, tak ty kolegyně. To bylo – ‚to je hrozný, já nemám skoro vůbec žádný osobní‘… A zase jsem věděl od kluků – ‚jo, to je dobrý‘… A zas nějaký rozdíly mezi nimi pedagogický, to nebyly.“ NA PŘIDĚLOVÁNÍ přesčasů má vliv i aprobace pedagoga, a jak vy-

plynulo z analýzy sociologů, aprobace, které mají muži-učitelé (tělocvik či například programování), bývají pro získání přesčasů výhodnější. „Protože u nás ten tělocvik je nutný ve dvouhodinovkách, tak když tam má (tělocvikář-muž) přesčas, tak má dvě hodiny navrch v tom úvazku… To už máte u mužů o čtyři hodiny navíc oproti ženám,“ odůvodňoval ředitel základní školy. APROBACE přitom má vliv i na to, jak velkou příležitost má ten který pedagog-pedagožka suplovat a kolik hodin odsuplují. Ředitelé a ředitelky to vysvětlují takto: „V podstatě záleží na tom, kdo jak má postavený rozvrh, takže je pravda, že třeba muži, kteří učí informatiku, tak ti učí převážně v koncových a odpoledních hodinách, aby se využila učebna informatiky na celý den. Mají tak třeba víc okýnek během dopoledne, takže mají třeba i víc možností suplovat, než má třeba učitelka češtinářka, která má v podstatě všechnu výuku v ranních hodinách.“ Někteří ředitelé tvrdí, že samy ženy přesčasy někdy odmítají z rodinných důvodů. „Spíš, že je nechce, že to je náročný a nestíhá to. Většinou ze strany žen,“ říká jeden z oslovených ředitelů základní školy. Jeho kolega ze střední školy k tomu dodává: „Ale může to být, protože zase třeba spousta matek může říct: ‚už mi ten supl nedávej, já potřebuji do školky‘. A tomu mužskému je to zase víceméně jedno, ZDEŇKA LA SALA jestli je tady do dvou, tří nebo čtyř hodin.“

Proč se muži dostávají do vedoucích funkcí častěji než ženy Ve školách sice pracuje značný počet žen, ale ve vedoucích funkcích jich je jako šafránu. Ve školním roce 2004/2005 působilo v českém regionálním školství zhruba 130 tisíc pedagogů, z nichž skoro 90 tisíc byly ženy. V základních školách tvořily 83 procent všech vyučujících a ve středních školách 55 procent. Posty zástupkyň v základních školách byly obsazeny ženami ze 72 procent a pozice ředitelek z 55 procent. Ve středních školách bylo zástupkyněmi ředitelů 47 procent žen a ředitelkami 24 procent žen. Proč se muži dostávají do vedoucích funkcí častěji než ženy? Mužští ředitelé rádi předávají své funkce opět mužům a podporují je. Sociologové tomuto feno-

ménu říkají „mužské sítě“. Pánové si přitom vzájemně pomáhají nikoliv proto, že by se nějak osobně znali, ale čistě kvůli příslušnosti „k jednomu rodu“. Ženy učitelky se takto chovají jen velmi málo. Z rozhovorů s řediteli škol také jasně vyplývá, že muži častěji obsazují vedoucí pozice i v důsledku zažitých představ o rozdílech mezi ženami a muži. Pedagogové-muži jsou přitom považováni za ambicióznější, racionálnější a pragmatičtější. „Muži jsou mnohem racionálnější ve svém myšlení a opravdu jednají pragmatičtěji než ty ženy většinou, a zejména, když jsou to matikáři, výpočetní technika, ale i tělocvikáři… Zejména pokud jsou (ženy) zaměřený humanitně, tak asi mají

obrovský problémy s nějakým tím hospodařením a vůbec s vyhláškami, se zákony, že to spíš berou přes city než přes rozum. Jako bez urážky,“ vysvětlil své přesvědčení jeden z ředitelů středních škol. Analýza ale potvrzuje ještě zajímavější skutečnost, že totiž někteří muži byli do funkcí ředitelů jmenováni ještě před uspořádáním samotného konkurzu, který pak následně jen vše stvrdil. Ředitel střední školy, kterého se to týká, popisuje událost takto: v inkriminovaný den odpoledne k němu přišel ředitel a řekl mu: ‚zítra to přebíráš‘. Dotyčný (tehdy ještě učitel) byl statutárním zástupcem. Pro školu pak byl vypsán konkurz, který proběhl zhruba za čtyři měsíce, a za další měsíc byl zmíněný

učitel oficiálně ředitelem. Další ředitelé-muži pak v rozhovorech se sociology uvedli, že k účasti v konkurzu je vlastně pobídli odcházející ředitelé, také muži. „A já jsem byl zase přemluvený bývalým vedením, protože ty taky měli obavy, co bude se školou, až odejde.“ Velmi zajímavé je i složení komisí, které o kandidátech na ředitelské pozice rozhodovaly. Rozhovory s řediteli škol jasně ukázaly, že jen v jednom případě bylo v komisi zastoupeno více žen, a to v poměru 2:3 (šlo přitom o střední zdravotnickou školu). Jinak v polovině případů měli v komisi víc než dvoutřetinovou převahu muži. zls

10

Analýza krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2006 (Výtah nejzajímavějších údajů) Ekonomická sekce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy provedla vzájemné porovnání krajských normativů mzdových prostředků připadajících na jednotku výkonu za rok, stanovených jednotlivými krajskými úřady v roce 2006 na základě vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, pro jednotky výkonu realizované v jednotlivých druzích a typech škol a školských zařízení, zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí na území kraje. Zdrojem dat byly údaje normativního rozpisu rozpočtu na rok 2006, které jsou krajské úřady na základě § 7 odstavce 1 vyhlášky o krajských normativech povinny zveřejnit nejpozději 30 dnů od obdržení rozpisu rozpočtu z MŠMT. Číselné údaje v tomto materiálu jsou tedy platné k 31. březnu 2006 a nezahrnují změny, ke kterým došlo případnými úpravami rozpisu rozpočtu v jednotlivých krajích v průběhu roku. Porovnání je zaměřeno na normativy mzdových prostředků (dále jen normativy MP) z toho důvodu, že mzdové výdaje tvoří stěžejní část z finančních prostředků poskytovaných jednotlivým školám a školským zařízením, zřizovaným kraji a obcemi nebo svazky obcí ze státního rozpočtu. Normativ MP je u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky, dán vztahem: Normativ MP = 12 * (1/Np * Pp + 1/No * Po), přičemž ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů jsou: Np = průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka, Pp = průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka, No = průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka, Po = průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka. Výši normativu MP ovlivňují hodnoty těchto čtyř ukazatelů následovně: - přímo úměrně ukazatele Pp, respektive Po, - nepřímo úměrně ukazatele Np, respektive No. Srovnatelné ekonomické podmínky vzdělávání, tzn. srovnatelný normativ MP, tedy mohou mít vytvořeny srovnatelné školy ve více krajích i přesto, že při stanovení příslušných krajských normativů na rok 2006 vycházely krajské úřady z rozdílných předpokladů. Vliv uvedených ukazatelů na výši normativu MP lze například dokumentovat na normativu MP čtyřletého všeobecného gymnázia. Pro rok 2006 mají tato gymnázia například v krajích Královéhradeckém a Jihomoravském prakticky srovnatelný krajský normativ MP, a to ve výši cca 23 650 Kč/žáka. Vezmeme-li jako průměrnou velikost čtyřletého gymnázia školu o 460 žácích (škola se čtyřmi třídami v každém ročníku a s průměrem 29 žáků v každé třídě), obdrží takováto škola v roce 2006 v každém z obou uvedených krajů na mzdy zaměstnanců

ze státního rozpočtu cca 10,9 mil. Kč. K tomuto srovnatelnému výsledku však krajské úřady v obou uvedených krajích dospěly použitím jiných ukazatelů Np, No, Pp a Po, tzn. každý z nich vycházel z jiných předpokladů organizace práce i úrovně odměňování v dané škole. Zatímco KÚ Královéhradeckého kraje do normativu MP pro čtyřleté gymnázium na rok 2006 „zakomponoval“ předpoklad, že na průměrné škole o 460 žácích bude vzdělávání zajišťovat téměř 38 pedagogů s průměrným platem necelých 21,5 tisíce Kč měsíčně, KÚ Jihomoravského kraje do normativu MP pro čtyřleté gymnázium na rok 2006 „zakomponoval“ předpoklad, že na stejně velké škole bude vzdělávání zajišťovat pouze necelých 37 pedagogů, ovšem s průměrným platem téměř 22 tisíc Kč měsíčně. Naopak KÚ Královéhradeckého kraje v normativu MP pro čtyřleté gymnázium na rok 2006 předpokládá, že provoz takto velké školy bude zajišťovat pouze necelých 8 nepedagogů s průměrným platem přesahujícím 12 tisíc Kč měsíčně, zatímco KÚ Jihomoravského kraje v normativu MP pro čtyřleté gymnázium na rok 2006 předpokládá, že na stejně velké škole bude provoz zajišťovat téměř 9 nepedagogů, ovšem s průměrným platem necelých 11,5 tisíce Kč měsíčně. POZNÁMKA REDAKCE: Celý materiál obsahuje srovnání prakticky všech druhů a typů škol a školských zařízení (školní stravování, školní družiny, domovy mládeže, základní umělecké školy a další), proto jsme v následující části vybrali jen několik příkladů. Jestliže vás zveřejněné údaje zaujmou, můžete si podrobnější informace najít na webových stránkách ministerstva školství.

MATEŘSKÉ ŠKOLY S CELODENNÍM PROVOZEM
Při celkovém počtu dětí ve škole: 10 dětí Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Středočeského kraje, a to 31 190 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 27 998 Kč, - KÚ Plzeňského kraje, a to 27 261 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - shodně KÚ kraje Vysočina a Zlínského kraje, a to 23 737 Kč, - KÚ Jihočeského kraje, a to 24 280 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 24 734 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 7453 Kč na dítě.
Při celkovém počtu dětí ve škole: 100 dětí Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ kraje Vysočina, a to 20 188 Kč, - KÚ Ústeckého kraje, a to 20 051 Kč, - Magistrát hl. m. Prahy, a to 20 028 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Olomouckého kraje, a to 18 679 Kč, - KÚ Jihočeského kraje, a to 18 969 Kč, - KÚ Zlínského kraje, a to 18 996 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 1509 Kč na dítě.

ZÁKLADNÍ ŠKOLY TVOŘENÉ OBĚMA STUPNI


Při celkovém počtu žáků ve škole: 140 žáků Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Plzeňského kraje, a to 26 054 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 24 745 Kč, - KÚ Pardubického kraje, a to 24 381 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - Magistrát hl. m. Prahy, a to 20 266 Kč, - KÚ Královéhradeckého kraje, a to 21 794 Kč, - KÚ Jihomoravského kraje, a to 22 338 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 5788 Kč na žáka.
Při celkovém počtu žáků ve škole: 200 žáků Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Plzeňského kraje, a to 21 494 Kč, - KÚ Ústeckého kraje, a to 21 286 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 21 028 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Zlínského kraje, a to 19 310 Kč, - Magistrát hl. m. Prahy, a to 19 633 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 19 780 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 2184 Kč na žáka.
Při celkovém počtu žáků ve škole: 430 žáků Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 18 618 Kč, - Magistrát hl. m. Prahy, a to 18 523 Kč, - KÚ Jihomoravského kraje, a to 18 176 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Zlínského kraje, a to 16 935 Kč, - KÚ Olomouckého kraje, a to 16 946 Kč, - KÚ Pardubického kraje, a to 17 063 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 1683 Kč na žáka.

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (gymnázia) Gymnázium – všeobecné (4leté) Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Ústeckého kraje, a to 24 876 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 24 415 Kč, - KÚ Libereckého kraje, a to 24 355 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Pardubického kraje, a to 22 135 Kč, - Magistrát hl. m. Prahy, a to 22 469 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 23 176 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 2741 Kč na žáka.

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (SOŠ) Předškolní a mimoškolní pedagogika Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - Magistrát hlavního města Prahy, a to 29 905 Kč, - KÚ Jihomoravského kraje, a to 27 174 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 26 828 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Královéhradeckého kraje, a to 22 935 Kč,

- KÚ Jihočeského kraje, a to 24 582 Kč, - KÚ Pardubického kraje, a to 24 944 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 6970 Kč na žáka. Tento obor vzdělání není realizován v Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou (SOU) Kosmetička Teoretické vyučování Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Královéhradeckého kraje, a to 18 930 Kč, - KÚ kraje Vysočina, a to 17 745 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 16 977 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - Magistrát hlavního města Prahy, a to 12 026 Kč, - KÚ Plzeňského kraje, a to 14 670 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 15 350 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 6904 Kč na žáka. Praktické vyučování Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - Magistrát hlavního města Prahy, a to 17 405 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 13 393 Kč, - KÚ kraje Vysočina, a to 12 025,- Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Jihočeského kraje, a to 9208 Kč, - KÚ Ústeckého kraje, a to 9244 Kč, - KÚ Jihomoravského kraje, a to 9407 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 8197 Kč na žáka.

Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem (SOU) Truhlář Teoretické vyučování Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Karlovarského kraje, a to 15 297 Kč, - KÚ kraje Vysočina, a to 14 622 Kč, - KÚ Královéhradeckého kraje, a to 14 500 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Ústeckého kraj, a to 13 136 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 13 217 Kč, - KÚ Olomouckého kraje, a to 13 514 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 2161 Kč na žáka. Nejvyšší hodnota mzdové části krajského normativu je 116,4 procenta z nejnižší hodnoty. Praktické vyučování Nejvyšší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Libereckého kraje, a to 21 739 Kč, - KÚ Olomouckého kraje, a to 21 035 Kč, - KÚ Středočeského kraje, a to 20 361 Kč. Nejnižší hodnotu mzdové části krajského normativu stanovily: - KÚ Plzeňského kraje, a to 12 189 Kč, - KÚ Moravskoslezského kraje, a to 14 146 Kč, - KÚ Karlovarského kraje, a to 14 203 Kč. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou tak činí 9550 Kč na žáka. Zdroj: www.msmt.cz

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11 DIVADLA A MUZIKÁLY

NABÍDKA VSTUPENEK NETE ROZHOD E S I J Ě POZD

M U Z I K Á LY

Speciální podzimní nabídky lázeňských víkendových pobytů pro pracovníky ve školství máme připravené v lázních:

Luhačovice, Poděbrady a Mariánské Lázně

Kleopatra, Tajemství, Angelika, Děti ráje, Bídníci, Elixír života, Excalibur, Láska je láska, Obraz Doriana Graye, Golem, Jack Rozparovač, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, West Side Story, Jekyll a Hyde, Producenti.

D I VA D L A R. Brzobohatého, Metro, U Hasičů, Jezerka, Bez Zábradlí, Fidlovačka, Komorní Fidlovačka, Národní a Stavovské divadlo.

ČERNÉ DIVADLO: Frankenstein. Minimální objednávka 10 vstupenek . Zájemcům pošleme bližší informace. PRAŽSKÁ HERECKÁ SPOLEČNOST, Benešovská 32, 101 00 Praha 10 Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323 e-mail: [email protected]

Pobyt s námi v českých lázních – odpočinek a zdraví pro Vás Informace na tel.: 461 612 735 e-mail: [email protected], www.lazenskepobyty.cz v odkazu aktuální nabídka

12

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

Dodáváme vodu již do stovky škol. Zajistěte si i Vy pitný režim pro své žáky a učitele! Nabízíme Vám: širokou paletu aquabarů různých velikostí kvalitní pramenitou vodu ze 70 metrů hlubokého vrtu z CHKO Kokořínsko rozvoz vody zdarma až k Vám vratné barely, které šetří přírodu flexibilitu při způsobu placení

www.rosana.cz VOLEJTE MODROU LINKU

844 111 127 Volejte za cenu místního hovoru!

A V¯UKA JE ZÁBAVOU!

rosana_inz_skolstvi_90x125_2.ind1 1

26.9.2006 12:30:35

Renomovaná francouzská firma WESCO slaví deset let na ãeském trhu vy Pfii t d é

zc ává to p n fi e v â la n a po íleÏit ES ov dzim osti o 4 KÉ ˘ k a 20 00 M JA talo 06 oj s tr P e Z g tel ho z oÏád aná YCE efo as ejt c h nic lán e ! ne ky í z bo , e da po -ma rm ‰to ile a m u

Pro více informací nás kontaktujte WESCO âR • Mistfiínská 393 155 21 PRAHA 5 Tel/fax: 235 318 321 Mobil: 602 864 300 e-mail: [email protected] www.wesco.cz

h ky ûc s p s t˘ l ãí ú o y ro lk˘ ké p ‰k ol v˘ 006 e é mu . 2 o v tic Pr rak efisk leté .12 H P t i 1 p t ‰í ma ese o 3 vã. D DPH H d Kã vã. DP na pro d y e k en ,– K ã vã. ím né c 1590 90,– – Kã z í 4 b d 0, na ofiá ks … … 1 129 s 9 m 1– 9 k s … mi

Ve‰keré atesty a pûtiletá záruka samozfiejmostí

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 29

4. října 2006

–1 e k 10 víc a 20

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 760 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.