STAVEBNÍ KAMENY KATOLICKÉHO SVĚTONÁZORU
ŽARGON KLERIKÁLNÍHO
MODERNISMU Pro dálkové vzdělávání, učební kursy a soukromou potřebu
Zpracoval Prof. Dr. ADALBERT MAJTÉNYI
Motto: Zda je nějaký člověk chytrý, lze poznat daleko lépe z jeho otázek než z jeho odpovědí... De Levis
Brno 2003
Místo úvodu
Nechceme vnucovat žádný systém, neboť omyly nejsou systematicky prozkoumány. Každý článek je očíslován a je řeč o něm a o pravdě. Takže tato brožura nemá být „přečtena“, ale každý jednotlivý článek musíme pojímat jako samostatnou úvahu. Věroučně – vědecké prohloubení jednotlivých problémů s sebou nese katolické vysvětlení a ujasnění, neboť seménko pravdy v sobě nese budoucí strom. (hořčičné zrnko – idea evangelia) Místo systému chceme váženému čtenáři nabídnout pro jeho pomoc myšlenkový organismus. Prosím, pomožte si jím. Tematiku naleznete abecedně uspořádanou v registru. Na 64 stranách nemůžeme nabídnout žádný dokonalý lexikon nýbrž pouze myšlenkové podněty pro vaši vlastní duchovní domácnost. Živá filosofie má větší hodnotu než celý systém. Obzvlášť pokud má trvalou platnost (věčnou) (filosofia perenis)! Křesťanská myšlenková svoboda a kritika není volnomyšlenkářstvím, ale vede k rozlišování duchů.
2
1. Proč „žargon“? a) Protože modernisté touto podivnou řečí mluví! Nemluví normální teologickou – církevní řečí. Používají sice také obecně známé výrazy a věty, jenomže v jiném významu a v nové interpretaci. b) Musíte tuto podivnou řeč zvládat, protože zavedla proti katolicismu zcela nový způsob myšlení. Při používání normální srozumitelné a jednoznačné řeči byly by její podvod a klam snadno srozumitelné i prostým lidem. Totální přestavba světového katolicismu v krátkém čase by byla bez tohoto zfalšování řeči nemyslitelná. c) Latina musela být odstraněna proto, že zajišťovala svou tisíciletou tradicí j e d n o z n a č n o s t . Namísto ní byl nastolen vícevýznamový a nejasný žargón. Nový způsob řeči skrývá dosud neznámý způsob myšlení a v každém slovníku je žargónu připisován následující význam: ničitel místního nářečí, zvláštní řeč jistého kruhu lidí, řeč zločinců, angličtina černochů, nesrozumitelná řeč, dvojsmyslná řeč (inquinatus sermo.). Veškeré krize, zmatky, odcizení a vnitřní emigrace pochází z tohoto bábelského nástroje.
2. Co je to modernismus? a) Nemá nic společného s moderností, protože jde pouze o ohřáté prastaré gnostické myšlení. Tentokráte ale uvnitř katolické Církve. b) Není to nějaká přesně vymezená hereze, nýbrž neohraničené nekřesťanské smýšlení, s nekřesťanskými principy a východisky. Je to nekontrolovatelné nekřesťanské pojímání světa, které „penzionuje“ a odsouvá stranou pravý způsob katolického myšlení a pojímání světa.
3. Jak stará je gnóze? a) Prastará! Téměř jako lidstvo samo. Již první křesťané měli problémy s gnostiky, kteří totiž křesťanského způsobu myšlení a cítění nebyli schopni. Pilát a Kaifáš byli vlastně zatíženi gnózí. b) Gnóze se objevuje v průběhu dějin vždy v nové masce. Nekatolické a protikatolické myšlení se zjevuje v nesčetných formách a protože se jedná spíše o znetvoření ducha je těžko zachytitelné a rozeznatelné. Je jen málo zřetelné a stěží definovatelné. Proto se dnes v liberální církvi tolik hovoří o nových formulacích!
4. Jak můžeme odkrýt tento gnostický modernismus? a) Pomocí křesťanské filosofie (Philosophia perenis!), která vede ke křesťanskému poznání světa. Proto byla odstraněna scholastika a křesťanská filosofie v pokoncilní výuce kněží. b) Bez pevných filosofických základů, které mají trvalou platnost jsou teologická studia bezcenná, ba dokonce nebezpečná, protože věčně platné pravdy jinak „interpretují“. Od II. Vatikánského koncilu se proto tak mnoho mluví o nových interpretacích. Proto: Opatrně prosím!
3
5. Kdo tento gnosticko – modernistický způsob myšlení zavlekl do Církve? a) Politickým zájmům nebo naivitě propadlí vysocí představitelé Církve. Často zde hrála roli také lehkomyslnost, povrchní vědecké vědomosti a pomýlená duchovní horlivost. Od koncilu, kdy došlo k všeobecnému uvolnění, se tak dělo snadno. Neboť, když všechny povolané a talentované hlavy mohli začít zveřejňovat svá vlastní mínění, muselo dojít ve světovém katolicismu ke zmatení jazyků. b) Z důvodu dialogu poskytli rovněž tří-hodnostní kapacity médiím interview a skrze masmédia dosáhli světové popularity. Praví velikáni ducha byli přiměřeně tomu odsunuti stranou.
6. „Pokrok“ bez hodnot, jež mají věčnou platnost? a) V modernistickém klerikalismu se děje vše ve smyslu neprokazatelného pokroku ve víře. Nikdo se ale neodváží duchovních vůdců zeptat, co se tím vlastně míní. Nekritický církevní lid na sebe nechal působit od II. vatikána nesrozumitelná hesla, když jako v hypnóze přijímal ryze politická hesla, jako by šlo o nějaké pravdy víry. b) Všechny reformy byly prošlehány s příchutí pokrokovosti.
7. Opium pro lid? a) Lenin smýšlel o náboženství zcela špatně. Musíme říci totéž, když analyzujeme liberální náboženství modernistů. Pokrokové náboženství bez věčně platných hodnot se totiž zamlouvá pouze nekritickým masám nebo lidem duševně nenáročným, případně politicky zainteresovaným agentům. b) Moderní politika totiž objevila znovu starou známou věc, že náboženští lidé jsou snáze ovladatelní. Proto chtějí i ateisté do svých státních systémů zabudovat nějaké odpovídající a upravené náboženství.
8. Proč vnitro církevní apologie? a) Protože se dnes mnohem více bojuje proti našim vlastním lidem! Dříve byl nepřítel mimo Církev. Dnes přichází daleko více útoků z vlastní církevní publicistiky, než z ryze profánní oblasti. b) „Tradicionalističtí“ redaktoři vidí ještě stále jen vnější křiklavé nedostatky, ale nejsou ještě dostatečně vyzbrojeni a nedorostli k tomu, aby odkryli a zveřejnili hlubší důvody dnešní krize. 9. Má modernismus nějaký historický úkol v plánu Boží prozřetelnosti? Ano! Katolicismus měl konečně jednou možnost zakusit a vidět jako snadno se dá svést a oklamat. Kdyby byli klérus a lid v předkoncilní Církvi lépe vzděláni a filosoficky a světonázorově vyškoleni, neměl by to modernismus tak snadné. Vnitrocírkevní apologie by se měla časem stát mladou a silnou vědou. Ne proto, aby vedla občanskou válku, ale proto abychom si lépe vážili dosud málo ceněných myšlenkových pokladů, které by měly být zpracovány a zveřejněny také pro nejširší veřejnost.
4
10. Je sebezničení Církve podobnou událostí jako třeba přírodní katastrofa? a) Zodpovědně chceme sami sobě odpovědět, že ano! Naivní vytáčky nikdo nemůže brát vážně. Jen nevzdělaný divák věří zbožným slovům pastýřů: „V době koncilu si to nikdo neuměl ani představit.“ Sociologicko – politické analýzy věcí ukazují, že rozvolňovací tendence v Církvi byly již dlouhou dobu zaváděny a plánovány. Kým? Ne biskupy, ale nejvyšší hierarchií. Katolická Církev je pro politiku téma č. 1, i když se o tom nikde nemluví.
11. Komplex méněcennosti z liberalismu? Katolík a celá Církev byli koncilem k liberalismu donuceni, neboť jinak by zůstali „zaostalí“. Pokud se tedy vyžaduje liberalismus, vždy bude trvale vyvolávána sugesce katolické méněcennosti. b) Katolík se nesmí účastnit politiky. To mohou jen nevěřící a levičáci! Katolík nesmí zakládat politické strany, protestovat proti společenským vraždám. Nesmí si přivlastňovat lidská práva a nesmí se ani jednou bránit… Liberální duchovní pastýři nechávají současně politické křesťanské strany na holičkách, ale ne proto, že by snad chtěli, aby náboženství bylo apolitické. (Státy mohou být protestantské, anglikánské, muslimské, či komunistické, ale katolický stát už nesmí existovat!?
12. Jsou v katolicismu ještě nějaké věčně platné hodnoty? a) liberální církev žije v mentalitě, jako by Kristus zvěstoval pouze pomíjivé a módní pravdy. Všechny vysoké hodnoty tradice se musely přizpůsobit dnešní módě, protože modernisté s věčně platnými principy nemohly sloužit Kristovým nepřátelům, kteří provádějí světovou politiku. b) Neústupnost, vytrvalost, síla, pádnost, nedobytnost, ostrost tradice jsou od 2. vatikána neznámými pojmy. Náboženství bez věčně platných hodnot je ovšem ztraceno.
13. Co to je irenismus v liberální církve? a) irenismus je konformistický mírový manévr, kterým se odstraňují nebo ztrácejí katolické základy a práva. Proto se vyhýbají moderní teologové myšlenkovým formám věčně platné filosofie tomismu a nutí liberální pastýře církve používat žargon modernismu. b) mentalita mírových kněží, která je dnes v celé církvi všeobecně přítomná může vést podle chutě modernistů ke ztrátě konfese. Opak se nazývá konfesionalismus. c) stejná usměrněnost jako za dob Hitlera, kdy byla nikoliv z důvodu rozumnosti nýbrž ze zbabělosti indiferentismu. 14. Terorismus v církvi? a) Teroristé jsou vždy malé skupiny, které mohou uvést hrůzu na celou zemi. Podobné zakoušíme v katolické církvi, kde velkohubá laická grémia a nezralí klerikové terorizují svými rytmickými mšemi, přijímáním na ruku, interkomuniem atd. celé diecéze. b) Odpor moudrých a charakterově pevných bývá lámán, oslabován a podrážen pastýřskými úřady.
5
c) Sugeruje se nám, že většina je na straně teroristů.Tyto stále opakované lži vyvíjejí na katolický lid tlak. Neslýchané novoty zatlačují, vystrašují a nebo lid. Liberální církev podkopává ničí zdravý charakter každého národa. V prolhaném liberálním klimatu se nemůže dařit pevnému křesťanskému charakteru.
15. Je tedy naší teologickou linií antimodernismus? a) Opak modernismu není antimodernismus, nýbrž integrismus, tzn. snaha vše zachovávat, dále předávat a po všechny věky z toho těžit (oportune –importune). Intergrismus tedy není žádná negativní zkušenost, nýbrž pozitivní postoj současnosti k historickým a věčným hodnotám. (Bonum ex integra causa!) b) Místo liberální ideologie bude kritika současnosti stavěna na základě zkušeností a výsledků tisíciletí. Ztráta kritičnosti dnešní liberální ideologie je zrádná proto, neboť požaduje pouze jednostranné přizpůsobení. Pouze církev se musí změnit, přestrukturovat v zájmu jistého falešného ekumenismu, sekularizovaného světa, zatímco jiné náboženské politické, hospodářské, morální, kulturní omyly nesprávnosti, však ze strany církevní nesmějí být vůbec kritizovány. Liberální bonzové koncilní církve využívají každou příležitost, aby se omlouvali, jako by Církev byla zodpovědná za všechno zlo (především za pronásledování židů, sociální omyly atd.)
16. Působí víra nátlak na člověka? Liberalismus, který vládne v moderní církvi používá slova „nátlak“ vždy, když by bylo spíše na místě říci povinnost. My katolíci jsme si vědomi povinnosti, neboť my v náboženství a církvi nevidíme zábavný lokál jako modernisté. Nejde tedy o žádný nátlak, který by vycházel z víry, ale spíše o povinnost, které pochází z víry. V tomto smyslu: Musíme věřit, musíme se zpovídat, musíme přijímat svátosti posledního pomazání v nebezpečí smrti, musíme žít v pevném a nerozlučitelném manželství…“ atd. b) Církevní nepřátelé vidí všude sešroubovaná negativa, ale nikdy ne pozitivní krásu katolické discipliny a dogmatické správnosti. Falešný ekumenismus pracuje ve směru světového náboženství (smíšení všech náboženství, směs, spolek všeho možného, náboženský koktejl?).
17. NÁMITKA: Účelem není Církev sama o sobě, nýbrž Bůh. (Hans Kűng) ODPOVĚĎ: a) Nebyla to předkoncilní církev, která tvrdila, že je účelem sama o sobě, nýbrž nová liberální církev se svými pluralisticko-pokrokovými liniemi, která ani jednou neodsoudila ateismus, aby totiž nemusela zastávat jediný možný pojem Boha. b) moderní církev hraje své dětské hry (pod názvem věda) především s posvátnými pojmy. Proto se vyhýbá pojetí Boha a pojmům Boha podle sv. Tomáše Aquinského a tím spíše podle katolického způsobu myšlení, podle věčně platné metafyziky a tomistických teorií. c) Vypíráním mozků a liberálním kázáním získal nakonec liberalismus souhlas od poloteologů a věřících, kteří považují myšlení za příliš namáhavý sport. 18. NÁMITKA: Bez kritiky není možno sloužit církvi. (Kűng) ODPOVĚĎ: a) Každý normální člověk používá ve svém povolání denně mnoho kritiky. Moudrá a oprávněná kritika je vždy přínosem. Ovšem to, co rozumí modernisté kritikou není
6
žádná kritika, nýbrž demagogie, výsměch, malicherné posuzování, hanění, rýpání, odmítání toho, že by pravá církev mohla s konečnou platností o něčem rozhodovat. b) Také jejich „vědecká“ kritika neobsahuje nic jiného než množství názorů všech dob a světů. Archivují ve svých spisech vše, co kdykoliv, kdokoliv proti církvi napsal. Nedají se však od nich očekávat žádné kvalitativně vyšší myšlenky.
19. NÁMITKA: Diskuse nesmí být rdoušeny autoritou. (Kűng) ODPOVĚĎ: a) Myšlenky, ideje, názory, předsudky, omyly, pomlouvání, mylné výklady a mylně působící díla, mohou být jak autoritativně, tak objasňováním plně přirdoušeny, protože všichni lidé se nenarodili pro pravdu: „Světlo přišlo na svět a lidé milovali více tmu než světlo; neboť skutky jejich byly zlé. …“ (Jan 3,19) b) Tzv. panelové diskuse nejsou tím správným a jediným prostředkem k odkrytí pravdy. Tam, kde vytvoří publikum dvě strany nehledá se pravda, nýbrž vítězství. To modernisté vědí; proto všude, kde chtějí rozšířit mylné ideje zavádějí diskuse.
20. Jsou integristické skupiny pro liberální církev užitečné? a) Hans Kűng řekl v r. 1978 ve Vídni, že se liberální ideologové z integristické kritiky mnohému naučili, co mohli dělat lépe. Řečeno jasně: Modernisté z tlaku integristů nikdy neuznají, že někdy udělali něco,špatně, pouze to, že své podvody dělali trochu nešikovně. b) modernističtí vůdcové liberální církve se nechtějí obrátit, protože oni nemohou opustit své perverzní ideje. V momentě, kdy by to udělali, ztratili by své MOCENSKÉ POZICE !!
21. Proč integristé se svými stížnostmi u hierarchie ničeho nedosáhli? a) Protože pro většinu pastýřů dnes největší starost nepředstavuje spása duší, nýbrž dodržování politické liberální linie. Poznávacím znamením dnešní církevní věrnosti je VĚRNOST LINII. b) Všechny stupně liberálních pastýřů studují a odpovídají dokonce i se zdvořilostí na integristické dopisy pouze s jedním úmyslem. Vykonávat veškerou manipulaci v budoucnosti šikovněji, svižněji, taktičtěji a zručněji. O nějakém obrácení nemůže být řeč! Pouze naivní konzervativní nostalgikové doufají, že tím mohou dosáhnout jejich obrácení. 22. Kam se tedy mají integristé obrátit se svou kritikou? a) Ne na církevní tisk a „katolické“ redakce, protože tyto orgány hájí v prvé řadě svou mocenskou pozici a ne nesmrtelné duše pokřtěných, kterým mají sloužit. b) Společně s Hansem Kűngem naříkají pastýři nad tzv. Božími středisky (farnostmi), ale oni sami budují ústřední pevnosti proti zdravé božské víře. c) Integristé by měli tisknout své vlastní spisy ve svých vlastních orgánech, kde všechny články mají pravý katolický tón. Hlavní ideje dnešní liberální církve byly již před koncilem papeži nejpřísněji odsouzeny a ještě více duch modernismu (vgl. Pius XII., Humani generis) d) Rozlišování duchů je úkol integristů. Pokud budou své úvahy zveřejňovat u modernistů, budou smutnou ironií podporovat pluralistický salát a ne pravdu.
7
23. Mají být děti a mládež poučovány o omylech moderní církve? a) Lidé každého věku musí být schopni rozlišovat mezi pravdou a omylem. Právě mladí lidé jsou snadno získatelní pro ecclesia militans. Je to špatná výchova, pokud se opomíjí skutečnosti ohrožující víru. b) Falešné náboženství je horší, než žádné náboženství. Omyl, i když malý, nesmí být považován za menší zlo (minus malum). Pokud děti na počátku něco špatně naučíte budete to jen stěží napravovat. c) Interkonfesionální hodiny náboženství, interkomunio a pobožnosti musí být všemi katolíky odmítány. Co prospěje dítěti indiferentní náboženství s falešným ekumenismem.
24. NÁMITKA: Mládež nesmí být vedena k dvojjazyčnosti a k rozkolu. ODPOVĚĎ: a) Nebezpečí rozdělení a dvojsmyslnosti je daleko překračováno všeobecným dynamismem pluralismu, který štěpí většinu. Za tento katastrofický jev nejsou zodpovědní integristé, nýbrž liberální církev se svými nově vybudovanými pluralitními strukturami. b) distancování se od liberální ideologie a znásilněné liturgie neznamená žádný odchod od církve, nýbrž emigraci z důvodu svědomí.
25. Existuje vnitrocírkevní pronásledování křesťanů? a) Otázka není tak nelogická, pokud vezmeme v potaz skutečnost, že církev sama hovoří o svém sebezničení. Nejsou to nějací vnější nepřátelé, kdo dnes trýzní, utlačují a pronásledují hluboce věřící kněze, biskupy a laiky. Duchovní bídu a nouzi nevidí jen povrchní divák. Špatné ovoce a sterilita se ještě neprojevuje jen ztrátou úspěchů nezdravou dobou (z r. 1975) nýbrž vnitřní zkorumpovaností, proti níž vystoupit je ještě nebezpečnější, než nějaké krvavé mučednictví. b) Vnitrocírkevní pronásledování stojí ale v těsném spojení s vnější protikřesťanskou supermocí. V džungli liberálního církevního vedení je obtížné zahlédnout kde a jak ještě nese pastýřský úřad za to, či ono nějakou zodpovědnost. Liberální ideologie je totiž pro řízení církve naprosto nevhodná a rozporuplná. Problém: 26. „Přemýšlí církev sama o sobě? (Koncilní text) Odpověď: a) Pokud nějaká soukromá osoba o exerciciích o sobě přemýšlí dělá to s úmyslem, že musí dojít k nápravě dosavadního způsobu života. V duchovním životě je hluboké zpytování svědomí jedinečným prostředkem k dosažení dokonalosti, když mám možnost se sám, bez škodlivých vlivů okolí nad sebou zamyslet. b) Církev však není žádnou soukromou osobou, nýbrž nadpřirozeným organismem (=mystické Tělo Kristovo), právnickou osobou, persona juridica. Jak by mohlo být možné se zamýšlet ve spolku, kde tvoří jednotu tak mnoho různých a ne rovnocenných osobností? Odpověď není tak jednoduchá, už proto, že ani v církevních dějinách, ani ve světových dějinách se takové kolektivní zpytování svědomí dosud nevyskytlo.
8
27. Sebekritika Církve? Je spásonosná? Odpověď: a) Komunistická strana používá sebekritiku stranických členů jako nějakou „veřejnou zpověď“ nezřídka tehdy, když se někdo projeví jako škůdce stranického vedení pro politickou reputaci. Ale ve straně jako v organizaci, jednotně ještě nikdy nebyla použita sebekritika. b) Zdá se že kolektivní koncilní sebekritika byla církvi předepsána a vnucena zvenčí jako atentát. Protože nepřátelé věděli, že kolektivní sebekritika vede ke zkáze. c) Prospěšné by byly osobní soukromé sebekritiky biskupů, papežů, řádových společností atd. ale ne povyk pastorálního koncilu, kde se všichni rozběhli k vítězství stranické většiny. d) Kolektivní sebekritika vyúsťuje obvykle v demagogii, neboť kolektiv není možno zdržet manipulace a falešného ovlivňování.
28. Možnost MANIPULACE: a) Čím větší je množství účastníků, tím snáze se dá s kolektivem manipulovat, ovlivňovat jej nebo svést jedním jediným falešným principem. Monumentalita myšlení a rozhodování není totožná s masou lidí na nějakém koncilu. Čím větší a složitější je nějaký stroj, tím snáze se pokazí. b) Čím je nějaký koncil otevřenější, tím je přístupnější nepřátelskému a zákeřnému ovlivňování. Pouze klerikální naivita vidí v protipřirozené otevřenosti samý užitek. c) Kdo investoval víc do síly myšlenek na koncilu, hierarchie nebo nepřátelé křesťanství? Zde se před námi otevírá látka pro takové bádání.
29. Z čeho pochází bezdůvodný optimismus koncilní doby? a) z iracionálního blouznění iracionalistů. Po odstranění intelektualismu nezbylo nic jiného než vyhodnocování nevědomých modernistickým způsobem. Většina toto přehození vyhýbek zpozorovala pozdě. b) Nejsou to dogmata, která platí nýbrž způsob myšlení který vede k dogmatu. Modernisté nerozkouskovali církev aby ji krok za krokem vykradli, nýbrž celý vlak i s nákladem přehodili na jinou falešnou kolej do jiného směru z toho pochází jejich optimismus a triumfalismus.
30. Naše postoje vůči nové liberální církvi mají být podstatně jiné než za normálního stavu vůči některým běžným pochybením. Neboť dnes nejde o nějaké běžné kněžské hříchy, nýbrž o zkázu organismus samého. Špatné nebo spíše slabé charaktery byly v církvi vždy, ale přece jen ne v takové míře, aby mohli svým výsměchem a výhrůžkami zničit celý církevní život. b) Liberální církev již není identická s předkoncilní církví. Liberální klerikalismus přinesl odpad od katolických principů. Liberální katolíci jsou svedeni, ošáleni, podvedeni, pro spoluvinu zneužitých lidí, kteří nejsou schopni mít přehled o hloubce korupce. Spojitost úcty a poslušnosti se tak podstatně mění.
9
31. Jsou nové formulace v náboženském životě katolíků nutné? a) Oblíbeným slovem modernistů pro všechna slova, věty lidské řeči je slovo: formulace. Chtějí tím vyjádřit konvencionalitu nebo touhu, že všechna znamení jsou vyjádřeními, která pocházejí pouze od člověka. Jsou jím vytvořeny, aby byl vyjádřen myšlenkový obsah . b) Náboženské pojmy, výrazy a dogmata mají také znaky řeči ze slov, obrazů, hnutí. Modernisté tvrdí, že všechny náboženské formulace jsou časově podmíněny a proto je každá doba může a musí modernizovat. c) taková modernizace je proto nábožensky nepřátelská, protože skrze totální přeměnu může právě platné náboženství zničit. Nejhorším nepřítelem náboženství není bezbožnost, nýbrž jiné, nové náboženství.. To chtěli modernisté svými novými formulacemi zařídit. Proto Pius XII. řekl: „…církev nemůže všechny výdobytky, které na své cestě v čase přijala jednoduše odložit, jako nějaké šaty. Cenné formulace a pojmy musí být a zůstat zachovány.“ (Denz. 3882).
32. NÁMITKA: „Druh zůstane tak dlouho konstantní, tedy stejný, jak dlouho se přizpůsobí světu v němž musí žít.“ (Darwin) Takže i církev se musí přizpůsobit světu, pokud chce zůstat stejná. ODPOVĚĎ: Darwinova teorie je určena pro tělesný původ světa zvířat a ne pro církev kde se nějaká teorie o původu musí zdát jako komická. b) Koncilní liberální ideologie má však přesto něco z darwinismu a sice ideu o přežití, která bývá zaváděna a vysvětlována modernisty v materialistickém duchu: „Chce –li církev přežít musí se přizpůsobit!“. c) Základní idea liberální ideologie je naprosto falešná, neboť už nevidí základy existence v nadpřirozeném zaslíbení Spasitele: „Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce. Jestliže kdo ve mně nezůstane, vyvržen bude ven jako ratolest; i uschne a seberou ji a uvrhnou na oheň a bude hořeti.“ (Jan 15,6)
33. Proč byla liberální ideologie církve nekřesťanským a antikřesťanským světem s takovým jásotem přijata? a) Protože zavadí pravé světově materialistické myšlení, čímž vzniká možnost společného partnerství ve všech možných politických podnicích. b)Protože přísně nadpřirozené stanovisko odstranilo pokud jej vůbec nezničilo. Rovněž tak nadčasový a nadnárodní křesťanský světový názor.pohled. Následkem toho je není žádný důvod již k pronásledování křesťanů a mučednictví, protože přizpůsobená církev neklade ani odpor , ani není věrná svým zásadám.
34. Je univerzitní vzdělání pro teologii ještě stále nutné? a) Všechny vědy nejsou lze stejně nakládat, nejsou stejně rozvinuté a nedá se v nich použít stejných pokrokových pojmů. Docenti upadají nezřídka do pokušení ve svých metodách přijímat cizorodé elementy z jiných fakult.
10
b) Pokrokové zásady teologie jsou podstatně jiné než je tomu u jiných společenských nebo přírodních věd. Tyto rozdílnosti již modernisté mnohonásobně eliminovali, takže se formální objekt teologie vzdálil a jeho místo zaujal profánní náhled..
35. NÁMITKA: Všichni jsme se kdysi učili, že se máme spokojit s jednou jednoduchou odpovědí: „My to jednoduše nevíme!“ ODPOVĚĎ: To je vrcholný podvod modernistů a jejich nestydatosti, představit církev jako vzdušný zámek nevědomosti. Liberální církev totiž na životně důležité otázky odpovídá pouze nejistou znakovou květinkovou řečí. b) „docta ignorantia“ platí jako pokora v přírodních vědách, ale ne v církvi. Ona je totiž povolána především k tomu, aby učila, k učitelskému úřadu: „učte všechny a národy…“ (Mt. 28. 19) c) Tuto „pokoru a skromnost“ doporučují modernisté pouze učitelskému úřadu církve a její misijní povinnosti. Oni sami se chvástají s velikou arogancí a láteří proti minulosti křesťanství a tak chtějí přeměnit církev Kristovu na pomocný ústav politické supermoci.
36. Co je dnes tak strašného v církvi? a) To jsou metody myšlení modernistů popř. převzetí podstatných rysů profánního světa. Nejde však o způsob myšlení přísně exaktních věd. jde o způsob myšlení politiky, machiavelismus, diplomacie a liberálního umění, který s objektivitou pravdy nemůže a nechce operovat. b) K tomu chybí přiléhavost tezí a pojmosloví v samotných v náboženských knihách! Katolík již nesmí vědět co víra přesně říká, co přikazuje a zakazuje, protože učitelská rozhodnutí bývají diskutována! Biskupové tvrdí svým poddaným „současná“ papežská rozhodnutí. c) Výrazy jako „Církev všech dob“, nadčasovost, pravda a zjevení jsou v liberální církvi prakticky zakázány a trestány církevními tresty! Proto byl arcibiskup, Lefebvre suspendován.
37. Je teologie nezávislá a samostatná? a) Její nezávislost spočívá především v silné poslušnosti vůči normální logice a křesťanské filosofii, jakož i vůči definitivním skutečnostem nezvratitelným jiných vědeckých bádání. b) Modernistický teror chce ale udělat církev a její teologii závislou na duchu doby (módě a současné politice). Nenormální servilismus usmrcuje nezávislost a suverenitu církve.
38. NÁMITKA: Dnes musí být vše nově formulováno; co je při tom mylné to musí být prodiskutováno a ne shora nařízeno. Církev nesmí být tak rychle nervózní. (Halbfas) ODPOVĚĎ: Modernisté nepopírají veřejně články víry nýbrž je mění. Totální přeměna byla pro nevědomé představena jako NOVĚ FORMULOVÁNA.
11
b) Omyly a nepravdy nemají být diskutovány, protože liberální církev neumožňuje žádný protipostoj. Papež ani jednou nepřednese konečný předpis nebo nařízení. V diskusích se pouze hraje s omyly dále se tak šíří, aby je pozdější generace zavedly. c) Při velkém infekčním nebezpečí musí jistí lidé být nervózní a ne s klidem očekávat katastrofu. Církev není žádná hračka s níž se může experimentovat, nýbrž ústav spásy pro nesmrtelné duše, praví pastýři duší jsou neustále nervózní, když jsou vlci (ať už v kůži beránčí nebo bez ní) nablízku.
39. NÁMITKA: „Také v koncilní církvi se hovoří o jakési „Dynamické tradici“. ODPOVĚĎ: „V jakési liberální ideologii mají slova jiný smysl! Tak podle toho je také dynamismus chápán ne jako životní dynamismus, ale jako „rozchod“, „hnutí“, „motorika“… b) „Tradice“ bývá modernisty nazývána „gheto“, zaostalost nevzdělanců, zkostnatělost zpozdilců… c) místo toho, aby se dala do pořádku jednoznačnost veškerých pojmů, hovoří se o JEDNOTĚ!
40. Co je největším nepřítelem jednoty? a) Ne rozdělení nebo schisma, nýbrž úpadek. Neboť při rozdělení zůstávají obě části jednotné, v sobě. Bratrsky rozpůlené jablko je poživatelné… chemicky zničené jídlo je trouchnivina jako mrtvola. b) „Běda vám zákoníci a farizeové, pokrytci, neboť se podobáte hrobům obíleným, které jsou zevně se jeví lidem úhlednými, uvnitř však jsou plny kostí umrlčích a všeliké nečistoty.“ (Mt. 23.27)
41. Co je to demagogie? Místo definice pokusíme se tento hojně používaný termín vyložit v jistém přeneseném slova smyslu. K činnosti grémií, kde bývá prostřednost označována již za špičkový výkon patří mentalita a stanoviska pobuřování, agitace, lovení duší, provokace, pokoušení, s vychvalováním, přepracováváním, ovlivňováním, působením, vábením, sváděním, jednostranná reklama všemi prostředky. V politice demagogie nikdy nezahálí, přesto je mnohem odpornější, když se používá v náboženské oblasti. Jako příklad nám mohou posloužit náboženské noviny, tiskové agentury, pódiové diskuse, nástroje diecézního vzdělávání, kde mocichtivé ŽENY se chtějí nechat světit na kněze (nebo dokonce na biskupy).
42. Pozná publikum, že jde o demagogii? a) Ne vždy! Sami teologové nevidí stejně postranní úmysly jistých frází a úsloví. Biblické texty promíchané s papežovými slovy a politicko-mocenské záměry vytvářejí dikci plíživého modernismu. b) Ten kdo ztratil soudnost a lenoši se rádi nechají přesvědčit od demagogů. Jejich argumenty jsou přesně vypočítány pro většinu, protože talent, nadání a kvalifikované samostatné myšlení je vždy v menšině.
12
43. Několik příkladů demagogie z liberální církve: „Musíme držet krok s dobou.“ „To, co bylo správné před 400 lety již dnes neplatí.“ „Všechno stárne, tedy i pravda. Moderní člověk, chce moderní náboženství…“ atd. Odpovídat na všechny jednotlivé fráze liberální ideologie není nutné, neboť sektáři, modernisté a demagogové se nezajímají o pravdu, nýbrž o moc! Veškerá jejich činnost a výmluvnost jsou pouze prostředkem k jednomu cíli – k uchvácení moci.
44. NÁMITKA: Všude je krize, proč by právě v církvi neměla být? ODPOVĚĎ: a) „Vy jste sůl země: jestliže sůl se zkazí, čím bude osolena? K ničemu se nehodí již, leč ji vyhodit ven a pošlapat od lidí.“ (Mt. 5, 13) Liberální církev již nechce být solí země! Proto ta krize a bezradnost! b) Jediné řešení krize je návrat k evangeliu a k tradici. Církev nemá žádné právo ocitat se v krizi.
45. Smysl katolické poslušnosti: a) „Poslušnost stojí ve službách pravdy, posvátné tradice a nemění víru ve službě poslušnosti!“ b) Poslušnost musí stát na hodnotách dobra a ne na zlu, na zničení církve Kristovy a věrnosti posv. Tradici. (J. Boxler) c) „Byl to mistrovský kousek ďábla, že lidé upadli skrze poslušnost do neposlušnosti vůči veškeré tradici Církve.“ (Arcibiskup. Lefebvre)
46. Je v životě církve přítomen fatalismus, Hovoří se o fatalismu, když nechceme nebo nesmíme vypátrat příčiny nějakého zla. Také tehdy, když se rány osudu v životě církve nechtějí vysvětlit jako zaviněné lidskou zodpovědností. Odmítat kausalitu je také fatalismus!
47. Existuje vývoj dogmat? a) Vývoj v katolickém slova smyslu neznamená změnu, nýbrž odkrytí rozvoj pravdy, ne jen v našich zážitcích (pocitech), nýbrž také dějinné a dějinně filosofické pojednání. Změny „ničí“ pravdu! Rozvoj naopak posiluje zkrášluje, obohacuje celou pravdu.
48. Proč jsou dogmata neměnné pravdy Zjevení Božího? a) Protože celá lidská kultura tvoří jednu živoucí dějinnou jednotu, kde se jednotlivá díla nemohou měnit.
13
b) Protože Bůh ve své Zjevení nebyl časově podmíněn právě tak jako jeho proroci a apoštolové. Naopak: Bůh vychází vstříc lidským požadavkům. Bůh nepraktikuje agiornamento! Celé Zjevení je také „ochutnávací zkouška“ nadčasovosti, která patří podstatně ke stylu Božího zjevení.
49. Proč modernisté pořád omílají slovo „vývoj dogmat“? a) Protože oni vidí v Božím Zjevení záměrně dobovou událost, která se rozvíjí až do konce světa. Díla minulosti, jsou pro pozdější obyvatele nejsou zavazující tak jako politické zákony. Každá doba má své politické zákony. Každá doba má své vlastní zákony, vlastní pravdu, vlastní morálku. Časovost! Podle modernistické logiky bylo tedy vyvražďování židů v Hitlerově státě dovoleno, právě tak jako je dovoleno vraždění všech státních občanů v prvních třech měsících jejich života. (Německo, Rakousko atd.) b) Vývoj dogmat je jen pokrývkou pro časovost a zničení nepřijatelných a nepříjemných dogmat. Ve smyslu přizpůsobení musí světové náboženství přepracovat svou strukturu a nepříjemná nepřijatelná dogmata, zákony, liturgie oddělit. Podle lidského rozhodnutí! Podle lidské hospodářské politiky a ideologie! c) Modernismus je zárukou pokroku: Hrůza vyvražďování židů byla skrze prodloužení potratových lhůt mnohonásobně překročena (kvantitativně a kvalitativně)
50. Odkud a k čemu neustálá snaha po zdokonalování různých slabostí v modernistické liberální církvi? a) Pokud se na věc díváme psychoanalyticky, pak se nám sugeruje, že doplňování je něco jiného než totální přeměna struktur. Je to však přesto podvodné, neboť Zjevení a definitivní pravdy se nemohou nijak zdokonalit. Falešný ekumenismus očekává také od pomýlených sekt a konfesí nějaké obohacení a doplnění katolicity. b) Zdravý zrak nepotřebuje žádné brýle, zdravé uši nepotřebují žádná naslouchadla. Takové doplňování může zruinovat brzy dokonce i zdraví! Ano, a právě modernisté chtějí zruinovat zdravou katolicitu. c) Pouze Starý Zákon byl Mesiášem zdokonalen a doplněn! Ale nebylo tomu skrze nějaké politické ideologie a falešné pokrokové objevy ve víře! Nový Zákon byl smrtí posledního apoštola uzavřen. Bůh nás chrání před každým potřeštěnými doplňovacími manévry. Nemusí se doplňovat a zdokonalovat učení a morálka, ale četní věřící skrze misie!
51. Nikoliv doplňování, ale pokračování: a) Obnova církve nesmí začínat od bodu nula, nýbrž musí být pokračováním minulosti. Tradice a minulost v životě církve nesmí být odložena do antikvariátu. To z čeho církev sestává není žádný oděv který se dá snadno převlékat. Formulace víry nejsou relativní a snadno vyměnitelná pouzdra na slova, nýbrž patří neodlučitelně k životu církve. b) Každý život je jedinečný a konečný. Modernismus se ale dívá pouze na mechanismus fungování církve ale ne na život mystického Těla Kristova. Podle materialistické sociologie se považuje nutnost reformy za cosi jako nutnost opravy auta. c) Důležité součásti i u auta nejde vyměnit bez toho, aby nebyly vyměněny i ostatní součásti. Každá značka má své vlastní díly.Všemocná modernistická opravářská dílna se však přesto pokouší životně důležité orgány církve nahradit pomocí transplantace naprosto cizích druhů
14
(např. slavením protestantské společné zpovědi, místo svátosti pokání, volnomyšlenkářství místo svobody myšlení atd.)
52. Pracuje liberální církev s rozumem? a) Hesla nejsou žádné rozumné argumenty, které jsou dokonce z modernistické teologie vyhnány. Liberální církev pracuje s míněními a politicky saturovanou ideologií. Několik sprostých veřejných mínění má pro současné pastýře větší hodnotu než celá klasická teologie. b) Aggiornamento a aktuálnost jsou právě přímo proti katolickému intelektualismu, protože rozum má být pravdivý a ne dobový. Obojí najednou jde jen zřídkakdy dohromady. c) II. vatikánum je unikát a masově - psychologický fenomén, který poprvé v dějinách sdružil tak obrovské množství biskupů pohromadě. Že postoje a názory každého z nich byly vždy výsledkem ostrého smyslu pro pravdu je neprokazatelné.
53. Psychologická omezení koncilu: a) nesmírně velký počet účastníků v jednom shromáždění přinesl s sebou celou problematiku masové psychologie (psychologie davu). Ani biskupové netvoří v tomto vyjímku. Bylo by omylem si myslet, že koncil srovnal jednotlivé kvality celého kvanta biskupů. V tak velikém lidském shromáždění mizí hodnotné lidské přednosti. b) Osobní kvality vystupují obvykle v důvěrném pracovním prostředí v samotě a jen zřídka v množství. Produktivitě kulturních dober (především náboženských) prospívá obvykle jen tam, kde se osobnost může svobodně rozhodnout. c) To, že člověk je sociální bytost, znamená především sociální skutečnost a nic víc. Člověk je a zůstane především individuum a osoba. Důstojnost lidská spočívá v osobě a ne v mase, která nepředstavuje žádnou osobu.
54. Co je charakteristické pro duši davu (shromáždění)? a) Člen masy cítí, myslí a jedná zcela jiným způsobem, než ten, který cítí, myslí a jedná pro sebe a za sebe. b) duše společná v žádném případě není sumou nebo průměrem části. Zde spočívá hlavní omyl tzv. zlaté střední cesty, která z většiny hlasů vypočítává pravdu a vůli Ducha svatého. Duše masy je jako chemická sloučenina, kde jsou jednotlivé díly zcela jiné než sloučenina. Voda je zcela jiná než H a O.
55. Jak mnoho lidí tvoří masu? a) V jistém historickém okamžiku může půltuctu lidí vytvářet psychologickou masu…. Naopak celý národ, bez toho aby se pod tlakem jistého vlivu fyzicky společně shromáždil, nemůže se stát masou. Tak např. vytvářejí masu všichni roztroušení žijící modernističtí kněží, kteří pod maskou poslušnosti produkují jako na běžícím páse všechny své bizardní, zničují novoty. b) Sotva by nějaký biskup o samotě podepsal ideje pro které dal v koncilním shromáždění bez myšlenkovitě svůj hlas. Při svolání koncilu se vědělo, že uvědomělé osobnosti se v davu ztrácí a vytváří se psychologie davu.
15
Dav totiž do sebe nepřijímá ducha jednotlivce, ale pouze průměrnosti. (vgl. Le Bon)
56. Poznávací znamení ducha davu a shromáždění: a) Nemáme přesný popis toho co se od masy dá čekat Ve všeobecnosti bylo v periodě koncilu po mnoho let operováno masově psychologickými úskoky, kde také synové temnoty plnili své úkoly. b) komponenty masového vědomí v podvědomí: umění větřit, četné předtuchy, rasovost, tajné důvody, skryté podněty, výchova, dědičnost, dřívější zážitky aj. Všechny tyto elementy vytlačily podstatně důležitější úkoly a celý osvědčený vědecký aparát Dokud je přítomen koncilní mýtus působí nemá cenu s liberálními pastýři nic vážnějšího projednávat.
57. Bez masové psychologické manipulace by progresismus nepřišel? a) Jisté známky v politické oblasti např. nepřirozeně velká oblíbenost posledních papežů u nekřesťanských politických stran. Tedy ne evangelium a náboženství se staly sympatickými, nýbrž pouze jisté osoby z hierarchie. Proto zůstal objektivní dialog s nevěřícím světem beznadějný. c) z důvodu náboženské úcty a poslušnosti dobře vychovaní a nekritičtí duchové tyto smyčky nezaznamenávaly. Od doby koncilu musíme rozlišovat pravou poslušnost k církvi a liberální blouznění.
58. Originalita II. vatikána? a) Účastníků II. vatikána bylo tolik, že se nemohli vyhnout masovému nátlaku. Masa může pracovat pouze s duší masy a ne s osobní nejvyšší kvalitou a zodpovědností, která je v mase vždy buďto pohlcena nebo jednostranně posunuta. b) „Pospolitost společnost obyčejných lidských vlastností nám vysvětlí proč masa nikdy se s ní nedá jednat , dělá si nárok na zvláštní inteligenci.“ (Le Bon) c) nadmíru velebený nový věk má být překvapován mimořádnými a originálními idejemi jako kdysi Ignácem z Loyoly. Lidstvo atomového věku místo originality obdrželo pouze ohřátou ideologii modernismu, liberalismu, demokratismu a francouzské revoluce.
59. Je dnešní otevřenější tvorba přesvědčení (mínění) v církvi poctivá upřimná? a) dnešní tvorba mínění pochází z jiných zdrojů než dříve! Tradiční tvorba mínění pocházela se děla většinou z kázání. Od doby koncilu je už i kázání ovlivňováno masovými medii vědecky! Církev má jednostrannou slepou úctu vůči mediím zavádí a zapomíná , že většina medií podporuje zcela jiné interesy. Klerikální media jsou jen o málo spolehlivější, protože převážnou většinu z nich spravují povrchně formovaní laici. b) Chybí dnes stanovené dogmaticko- světonázorové učivo nebo není jako takové uváděno. A tak všechno dnes stojí na základech někdejších politických oznámení bez povinnosti svědomí. Nivelizace věroučné látky náboženským míněním většiny bylo zavedeno také do náboženských knih.
16
c) utváření mínění názorů je nutná pouze tam, tehdy, když když se vede také silný náboženský život a ne se mění!
60. Jak vzniká nějaký názor (mínění)? Místo abychom poukázali na nejasnost otázky odpověď šetřili, rozhodneme se k adopci přijetí jednoho typického názoru. Myšlení rádo zůstává při jedné komplexní formulaci. Jak často dostávají lidí poznámky globálního významu spokojeni. PROBLEMATIKA: a) Mdlý ochablý se tě na nic nevyptává. Neodpovídejte vždy stejně, nýbrž uvažujte : proč a k čemu byla tato otázka? b) Není to žádná hanba, když není vše ihned zodpovězeno nebo se neví. Mnohem větší zlehčování je, když se hotové paušální názory přebírají bez kritiky. Např. kdo je pokrokový, konservativní, levicově extrémní, fašista, zaostalý…atd. c) Relativně málo lidí jsou schopni v obtížných teologických, světonázorových, otázkách si vytvořit nějaký spolehlivější názor -úsudek. dokonce velice vzdělaní lidé si nedávají větší námahu s tím, aby pátrali po tom, co by je přivedlo k pravdě. Většina se nechává obsluhovat jako v hospodě.
61. Co stojí za adoptivním míněním názory? Jak dochází k tomu, že lidé přijímají za své cizí názory? a) Průměrní lidé se stydí ukázat svou neznalost (nevědomost), ti nikdy neřeknou : „Já nevím.“ Ve škole se to naučí pro celý život. b) Lenost myslet. Pravá badatelská povaha, která se může sytit pouze pravdou neroste všude! c) Samostatnému myšlení se naučí relativně málo lidí; většina z jich se spokojí s tím, když se jim předloží onálepkované a hotové názory. d) Pohodlnost: Ne mnozí si dělají příliš trápení s těžkými problémy! Na radostných kněžských společenstvích, děkanátských (vikariátních) konferencích, exerciciích, výletech aj. jsou diskutabilní témata „zakázána“. Čím výše se v hierarchii hledá odpomoc od problémů, tím více je zřejmé, že se zde respektují pouze lichotivé manýry a ne extrémní pravda. K dobrému tónu modernismu patří mít na všechny těžkosti a pobuřující skutečnosti zdvořilou a vyhýbavou odpověď a jak je možné tak rychle přenést téma hovoru na jinou kolej. Objektivní projednávání nevede s těmito lidmi k žádné odpovědi, protože pravda je pro tento druh (sortu) lidí vždy nepříjemná!
62. Jsou náboženské „názory“ ve vlastnictví moderního katolicismu tak ojedinělé? a) Vlastnictví pravdy moderních církevních názorů nepatří jednotlivcům, nýbrž cizorodé mase, která má uvnitř liberální církve hlavní slovo. Musí se cítit církev úřadů uražena musela by buď na sebe vzít mínění masy a odpovědnost nebo se od ní distancovat. b)
17
63. Čímž je možné tvorba stran v církvi? a) sociologické pojednání: „nejnepříjemnější je , když se člen jednoho typického názoru mezi ostatními od ostatních distancuje a považuje se za dobrého, zatím co ty druhé označuje jako špatné. Kdo
64. Tvorba skupin v církvi Všude, kde je veřejné mínění, existuje také tvorba skupin. Skupiny rozvíjejí svá specifická veřejné mínění nebo 65. Kdo je člen téže strany? Ten kdo přenechá své veřejné mínění své straně. a) v každé straně působí tendence z zajištění jednotného postoje skrze dogmatické stanoy. Také mylné názory mohou být dogmatizovány. Žádní liberálové neexistují, protože po převzetí moci se zdogmatizují i oni. b)
PROBLEMATIKA: Veřejné mínění může mít formu stabilní jako soukromé. Masa totiž nemůže snadno měnit své spontánně své úmysly. 67. Kdo je izolován ? A jak? a) Přizpůsobivý modernismus se izoluje jen vůči tradiční Církvi. Přesto že je jinak otevřen světu na všechny strany. Pro něj je norma jen moderní doba a ne katolický způsobu myšlení, nazírání na světě a Zjevení. b) Integristé jsou izolováni jen vůči manipulacím ze strany modernismu, přesto že jinak jsou otevřeni ve směru Božského Zjevení, tradice, a pravdy všech dob. Modernisté naproti tomu respektují jen současnost a ničení církve skrze dobovou jednotou církve. c) Moderní církev 68. námitka: krize evropské církve po 2. vatikánském koncilu je zaviněna četnými problémy církevní minulosti, jež byly řešeny …
odpověď
18
69. Kdo je to modernista? Jak můžeme poznat modernismus? K těžké otázce poznamenejme: a) Aby se někdo stal modernistou nemusí upadnout do přesně vymezeného omylu modernismu; stačí, když nějaký laik nebo klerik se základními ideami modernismu sympatizuje a neodmítá je. b) Modernismus není žádná hereze systematická, nýbrž dynamická! Motorem modernistického dynamismu je pokrokovost jako duchovní postoj. Z důvodu pokroku bude také liberální církev brzy potřebovat reformu. Proto je instituce církve v trvalém životním nebezpečí. c) mluvčí koncilní církve vyjádřil svůj princip: „Eclesia semper reformanda!“ Důvody změny ale sdělil jen nedostatečně: hovoří jen o duchu doby, ale ne o jiných oblíbených záminkách. Jinými slovy: výzva ducha doby je jen záminka a vytáčka pro obskurní změnu tendencí. Těchto několik málo symptomů již stačí k tomu abychom rozeznali modernismus.
70. NÁMITKA: „Kolegialita není otázkou „plné moci“ papeže, nýbrž otázkou zodpovědnosti (Congar). ODPOVĚĎ: a) Společenská zodpovědnost již zní jako v totalitních socialistických demokraciích. Je to ale ve skutečnosti samo o sobě protimluv neboť zodpovědnost (konkrétně znamená) je vždy soukromé vlastnictví osoby. b) Neexistuje žádná společenská zodpovědnost, protože je nedělitelná.Nemůže být ani sumarizována ani dělena. c) Za celou církev je zodpovědný papež, za diecézi biskup. Zodpovědnost za celou církev nestojí více fyzické energie než za jednu diecézi, právě tak jako když geniální profesor přednáší nejvyšší matematiku nebo učí násobilku na základní škole.. d) Všeobecnou zodpovědnost za celou církev vyžaduje papežské charisma a přirozený stav, který diecézní biskup neobdržel. Papežská zodpovědnost tedy nemůže být ulehčena skrze rozdělení (decentralizaci!).
71. NÁMITKA: Církev je Tělo: má tedy hlavu, ale ona žije ve všech svých členech (Congar). ODPOVĚĎ: a) Správně: „žije ve všech členech“ když tito členové v jejich úředních funkcích zůstávají svobodnými osobami a nejsou tlačeni součty hlasů nebo dokonce úplně zničeny. b) Při rozhodování většiny biskupské konference, jsou přesvědčení, síla, pracovní schopnosti a vedení menšiny tak dobré jen ke zničení! Dvacetičlenná biskupská konference například učiní rozhodnutí hlasy šestnácti pro a čtyřmi proti. Na základě kolektivismu! Není to zmenšování církve? většiny. c) V zájmu církve by měly být využity všechny síly a hodnoty osobností a ne ve jménu falešné jednoty ideové zmrzačeny.. Mystické Tělo Kristovo musí být nazýváno organismem a ne kolektivismem.
19
72. NÁMITKA: Jak konservativci tak progresisté dělají rozdíly mezi koncilem a omyly pokoncilní doby. ODPOVĚĎ: a) Bonum ex integra causa, malum ex quolibet defectu! I z toho nejmenšího defektu může vzejít zlo. Dobrý výsledek podporuje vždy integritu počátku. To je všeobecně platný metafyzický princip, je vždy bez vyjímky použitelný! Princip se hodí také na okolnosti kausality, tedy také na použité metody. b) Pokoncilní úchylky pocházejí logicky z nemocného koncilního ducha a ne pouze ze zneužití koncilu. Tento koncilní duch byl vyráběn paralelně s oficiálními texty a trpěn hierarchií, ačkoliv byl namířen plně a s hněvem a opovržením proti ustanovené nadčasové katolickým hodnotám. c) Rozlišení je skutečně nemožné, obzvláště ne u vrstvy obyčejných věřících. Všechny Všechno užívání rozlišování rozmnožuje konfusi. Proto je snadno pochopitelné , když někdo celé 2. vatikánům celkově odmítne: Takový odmítnutí se může stát pouze z důvodu víry.
73. Jsou oddělitelné pokoncilní nešvary od učitelského úřadu církve? a) Ani zde nesmí být odsunut stranou princip kausality! Také špatné výsledky mají své příčiny! Ztráta příčinnosti je nevědecká nebo pověr -ečná-čivá. Učitelský úřad je povinen v každé době pátrat po příčinách. b) „Duch doby“ jakožto paušální příčina nemůže být nikým brána vážně! Tam, kde je na denním pořádku využívání, vykořisťování, korupce, demoralizace, boření a rozbíjení, rozpouštění všeho druhu nemůže být vynechána diagnóza! c) Neznalost příčin vede k náboženskému nihilismu! Je skutečností, že tak mnoho „nešvarů“ se děje s trpěním a dovolením církevních pastýřů: jako např.: podávání na ruku, popírání transsubstanciace, pojmu hřích, dědičný hřích, odstranění zpovědnic, frivolností zpovědní praxe, znemožňování možnosti zpovědi, tendenční bagatelizování pojmu hříšnosti a vědomí viny. Sabotování katechismu, plánovité zavádění náboženské nevědomosti skrze tlachání při hodinách náboženství…atd. d) prakticky všechny nešvary se představují pod přikrývkou aggiornamenta. Bylo by tedy velice obtížné tyto dvě tendence pojímat samostatně a ospravedlnit tak ducha koncilu.
74. Je antimodernistická polemika oprávněná? Protože modernismus představuje velice nebezpečnou a ničivou stranu v životě církve, musí se proti němu vydávat trvale korektury, ospravedlnění, dementi všeho druhu. Využití tohoto elementárního lidského práva však není možné v církevním tisku. b) Jestliže modernisté nazývají lásku k pravdě polemikou a ztrátou lásky, my svoje postoje základní neměníme: Amicus Plato, amicus Cicero, sed magis veritas! c) Nepoctivost, dvojjazyčnost (=pluralismus), křivá přísaha, prolhanost, neustávající podvádění, úplatnost a všeobecná korupce modernistů nesmí zůstat bez odpovědi. I kdyby to církevní úřad dělal nebo ne, jsou všichni křesťané oprávněni se proti parazitům bránit.
75. Představuje progresismus nějaké zdokonalení?
20
Může tomu tak být, ale ne v náboženství! Materiální kultura, jako technika, konstruování strojů, chemie a medicína se obvykle skrze inovaci a změny zdokonaluje. (i když ne vždy) V náboženství, filosofii, morálce a světovém názoru je to se změnami obvykle obráceně, protože tyto vědy pracují s přesně definovanými a danými pravdami jako např. matematika. Násobilka nemůže být zdokonalena. Každá změna by vedla jen k produkování chyb. Krása květů, velehory, a hvězdy na nebi také nepotřebují žádnou modernizaci.
76. Jak dokázat modernizaci katolické církve? Tak, že katolicismus, který chce opustit věčně pravdy nechává páse a krmí své ovečky a nekritické ovčáky (pastýře) snadno změnitelnými proměnlivými, dočasnými názory. Modernistická církev se stydí za svou slavnou minulost v dějinách. Raději kopíruje choroby moderního světa. Bez kritiky, bez inteligence, bez sebeúcty!
77. Přinesl progresismus Církvi a lidstvu nějaký skutečný pokrok? a) Slovo „progresivní, progresismus“ je pouhá politická fráze. Je to hanba, že Církev operuje na vinici Páně pomocí politických hesel. Oblíbeným slovem komunistů bylo vždy: progresismus, pokrokovost, pokrokový, pokrokový intelektuál. Koncilní církev tedy přebrala komunistické metody a dialektiku! b) „Progresivní“ znamená protiklad k dřívější církvi. Koncilní církev dovolí svým věřícím vše jenom ne to, co bylo před koncilem! Katolík dnes může koketovat s protestanty, sektáři, budhisty dokonce s ateisty, ale když chtěl pokračovat Mgr. Lefebvre ve výchově kněží, sloužení mše a hlásání věčných pravd podle evangelia, byl suspendován a exkomunikován. Na základě pokroku! Koncilní církev trpí tedy pouze náboženství, které je protějškem dřívějšího náboženství!
78. NÁMITKA: „I když církev ateismus jednoznačně odmítá, vyznává přesto, že všichni lidé věřící a nevěřící musí ke správnému budování tohoto světa ve společném životě společně pracovat . To přirozeně není možné bez jisté moudrosti a opravdového dialogu.“ (Gaudium et spes) ODPOVĚĎ: a) V čem tedy spočívá ono odsouzení ateismu, když si přece přejeme, abychom společně pracovali a vedli dialog: Komická „jednoznačnost“ a „konsekvence“, které věří v „správný“ dialog. b) Naivní klerikální hlavy ukazují ateismus jako jakýsi abstraktní pojem, který nikdy neexistoval. Zatím existuje pouze politický ateismus , který byl založen v zájmu politických systémů. c) naivní koncilní mentalita změnila ztišení naladění zpovědnice v býčí zápasy politické arény, kde jde všem o život a o smrt! A lidé z východního bloku čekali na pomoc od této blouznivé –irreální hierarchie, která všemu tak skvěle rozumí: všemu přesně obráceně dokonce i encyklice divini redemtoris!
79. Proč by mělo být tak těžké vést s nevěřícími dialog?
21
Protože oni mají naprosto jiné filosofické základy, než jaké musí mít katolík! Právě těmito základy pohrdá gnostickým modernismem vytvořená duchovnost, neboť má pro vlastní křesťanskou filosofii a perenitu pouze výsměch! - V tomto by se mělo koncilní blouznění poučit od ateistů, protože tam se totiž komunisti drží své ideologie (dialektického materialismu) pro její „svatost“ víc, než liberální církev svých dogmat.
80. Je moderní církev způsobilá k dialogu? Ne! Tam, kde už není žádná sebeúcta, protože byla zničena liberální ideologií a protože moderní kněží ztratili své přesvědčení (zesláblý duch není schopen mučednictví pro pravdu) bude výsledek dialogu prospěšný pouze pro materialisty. Liberální klerikalismus bez katolického sebeuvědomění pohrdá pouze minulostí církve a přeceňuje vše, co stojí mimo nebo je proti Církvi zveličováno.
81. Jsou dospělí křesťané moudří lidé? a) Dospělost není žádná intelektuální kvalifikace, nýbrž právní věková hranice, která nemá s chytrostí, inteligencí, nadáním, řídícím talentem, způsobilostí, užitečností, zdatností, vzdělaností vůbec nic společného. Není to tedy žádná zvláštní pocta, když liberální církev své lidi pro jejich dospělost prohlašuje za způsobilé bez nějakých jiných přídomků (přívlastků)! b) Zajímají nás tyto „perly“ modernistického slovníku jen z toho důvodu, abychom věděli, zda se v církevním životě náhodou skrze dospělost nezačínají objevovat takové vlastnosti jako např.: slabomyslnost, neschopnost, ztráta soudnosti, naivita, lehkověrnost, těkavost, suchopárnost nudnost, nedostatek inteligence, omezenost, a hloupost? c) Pokud liberální Církev tyto nedostatky nemůže uzdravit (např. pomocí hloubkové psychologie, letničního hnutí, indické meditace ad.) ztrácí se s mnoha reformami jen drahocenný čas; „Z bláznovství má radost člověk blázen, ale muž opatrný jde přímo svou cestou.“ (Přísl. 15, 21).
82. Je liberální církev hodnověrná? Hodnověrnost patří k důvodům (odůvodnění) víry (credibilitas!), jež nikdy nemůže přijmout absurdity. Princip: „Credo, quia absurdum est!“ (Věřím, protože je to absurdní) je mylný falešný. Katolík požaduje po své církvi především hodnověrnost! b) Nestává se církev ve svém dalším trvání nevěrohodnou, pokud se snaží tak křečovitě najít nějaký nový tón, jen aby odpovídal modernímu člověku a nestydí se používat prostředky, které připomínají metody obchodních koncernů k tomu, aby podchytila nějaké lidi? Již ne lidé se mají měnit, nýbrž církev se jim přizpůsobuje. Učení evangelia je nadčasové a nepotřebuje žádné reformy, aby bylo učiněno snesitelné pro současné lidi blahobytu.“ (Christa Schaffer)
83. Měl lid právo podílet se na liberálních reformách? a) Ducha podstata všech reforem 2. vatikána nebyly učením , nýbrž liberální ideologie, tedy jako relace mezi učitelským úřadem a lidem (terminus a quo et terminus ad quem). b) Při rozhodování učitelského úřadu je kompetentní samotný učitelský úřad hierarchie! Při liberálním zavádění uskutečňování už ale lid není kompetentní!
22
84. Krize autority? Odpověď: a) Krize autority v Církvi není, nýbrž krize vykonávání autority, tím že byla zodpovědnost „atomizována“ a byla přenesena na diverzní „pastorální“ gremia. b) Demokratizace s sebou nese často rozvrat. Politický život může takové plýtvání energií spíše kompenzovat než církev zřízena pro absolutní pravdu, kde už i nejmenší plýtvání ztráta času a energie škodí samotnému řádu spásy.
85. Spoluzodpovědnost nebo odsunutí zodpovědnosti? a) Spoluzodpovědnost patří k demagogii liberální církve, která se chce za každou cenu přizpůsobit politickým systémům. b) Tam, kde jsou všichni zodpovědní, není vlastně osobně zodpovědný nikdo.. Tak byla vytvořena nezodpovědná masa, která početným „grémiím“ poskytuje krycí jméno pro všeobecnou nezodpovědnost. c) Spoluzodpovědnost produkuje brzy nesnesitelnou anonymitu. Všechna mylná učení a neslýchané tendence vyhledávají a potřebují anonymitu. Od toho „dým satanův“. „Soud ale spočívá v tom: Že světlo přišlo na svět, ale lidé milovali spíše tmu než světlo, neboť jejich skutky byly zlé.“ (Jn. 3, 19)
86. Světová církev: Jde o katolickou myšlenku? a) Mít na světě jedno jediné náboženství anebo akceptovat jen jedno takové bylo často politickou úsilím velmocí (viz dobyvačné války islámu aj.) Žádná politická moc (monarchie, demokracie nebo lidová demokracie) nevidí rády náboženskou mnohotvárnost ve své oblasti , protože náboženská nejednotnost s sebou nese zbytečné problémy. b) Kristova misijní idea má ale zcela jiný obsah: „…jděte tedy a učte všechny národy (Mt. 28, 19), …a bude jeden ovčinec a jeden pastýř“ (Jn. 10,16) – „Jeden ovčinec“ není žádnou zastřešující organizací pro všechny možné sekty, jak si myslí falešný ekumenismus, nýbrž organismus kde jeden jediný pastýř (=Kristus) dobrý pastýř) pečuje o ovce, které Ho následují a musí dodržovat Jeho přikázání.
87. Má se vnitrocírkevní krize ututlávat? Modernistická taktika je všechny neúspěchy za každou cenu ututlávat a bagatelizovat! Pokud jsou přistiženi při svých svatokrádežných manipulacích, odpovídají flegmaticky: „Oh to jsou jen místní zjevy lokální problémy, které s sebou nese silná koncentrace lidské hanebnosti.“ Tato slepota vůči hodnotám liberální církve v žádném případě nepřispívá kulturním dějinám církve.
88. Proč mluví modernisté vždy jen ve frázích a v heslech? a) Protože jejich spekulace počítají ne s myslícími lidmi, ale pouze s masou. V totálních systémech je myšlení vždy trestné a ještě víc analytická kritika a pohled na podstatu věci!
23
b) Liberální ideologie odstranila samotné základy každého intelektualismu, jakož i metafyziku, totiž tomismus s jeho ostrým smyslem pro rozlišování a analytickou pohotovostí. Místo jasných logických Božích důkazů je dnes liberální katolík vykrmován pseudomysteriózním hloubkovým psychologismem, který nevzniká v badatelských laboratořích nýbrž v hochštaplerských snech kněžských pokojů.
89. NÁMITKA: Nikdy se církev nezabývala tolik vědeckostí jako v současné době! ODPOVĚĎ: a) Ano „užívá“ ale nekultivuje se. Vědecké pojmy bez souvislosti k pouhému žonglování, ještě nejsou žádná věda, nýbrž svádění pokrytectví, čímž se právě vzpírá vzdělanému světu. Právě proto pochoduje duchovní aristokracie pod tridentskými prapory! b) Ještě nikdy v dějinách nebyla pravá církevní vědeckost vzdělanost klerikálními liberálními bonzy vůdci takovým způsobem zdiskreditována vysmívána jako je tomu od II. vatikána. Zatímco ve všech velkých knihovnách světa je rozsáhlá literární činnost církevních řádů a kléru svědomitě registrována.
90. Jak mnoho mylných učení obíhá dnes v dnešní „katolické“ církvi? Nespočet, takže se o tom nevedou žádné přesné statistiky, pouze se užívá menší kontrola! Moderní pokoncilní liberální církev je stádo plné dynamických herezí skrze nekontrolovatelně mnoho modernistických kněží a legiony laických pomocníků v komisích. b) Omyly a antikatolické tendence byly od II. vatikána produkovány uvnitř církve nebo byly jejími členy přivlečeny. Na základě pokoncilní církevní discipliny jsou i ti dosud ještě svědomití biskupové proti takový m manipulacím bezmocní, protože jsou ve smyslu kolegiality vydáni na pospas méněhodnotným komisím.
91. Jsou biskupové přebyteční? Od II. vatikána se stalo v Církvi vše komplikované, nepřehledné… a dokonce zmatené. Jednoduchost, prostota, přirozenost, prostosrdečnost, přímočarost a upřimnost evangelia je pryč! Idolatrie technicismu, bláznivé organizování, přikrylo všechno normální, jednoduché. Krátce a jasně : nesmíte už jít očesávat ovocné stromy do sadu, ale musíte jít rychle do lékárny, pro mechanicky vyráběné tablety. Používají se machinace a manipulace. Mezi tolika mechanismy a obřadnostmi mizí síla pracovní síla a výkon biskupů... 92. Je ještě nějaká radost na Pánově vinici? a) Radost v pastoraci byla mohutným zdrojem energie. Právě toto zmizelo.
108. Vidí Moderní církev realitu skutečnosti? a) Většina modernistů jsou ilusionisté, kteří rozkládají křesťanství tak, že působí jako angažovaní křesťané ve skupinách které vedou známí destruktivní vedoucí.
24
b) Reformy II. Vatikána jsou většinou založeny na iluusích (aggiornamento, liturgicisimus, smíření se za každou cenu s ateistickým směřováním, demokratizací, interkonfesionalismem,. Světonáboženstvím a jeho vzorem v Taize.)nerealisovatelné blouznění na úkor pravého katolického vidění světa a světonázoru.
109. Jaký význam má pro modernisty 2. vatikán? a) pro nepřátele církve má II. vatikán větší význam než všechny ostatní koncily! Protože II. vatikán legitimoval gnosticko-modernistické myšlení uvnitř církve, takže původní katolický způsob myšlení je tím zakázán. Antignosticismus, antibolševismus, antizednářství jsou v „katolických“ kruzích zesměšňovány a odmítány. b) Gnostický duch se tak prudce rozšířil, že se jen vyjímečně dají najít ještě zdraví a imunní křesťané. Ti ovšem svůj domov nemají v liberální církvi.
110. Pochází toto prudké rozšíření od Ducha sv.? a) II. vatikán přinesl tolik nezdarů, zklamání, kalamit, blamáží, ztrát ,odzbrojení a ztrát (kněžská povolání, svátost pokání…katolický světonázor všeobecně), že spoluúčast Ducha sv. je naprosto nemožná. Kde je zde nějaký pozitivní následek? b) cynické odvolání se na Ducha sv. představuje teatrální matematiku modernistů, podle níž se božský vliv chtějí vynásobit enormně velkým počtem koncilních otců. Bůh může skrze jednoho jediného muže způsobit více než s legiony biskupů. Jeden Atanáš byl kdysi užitečnější než celá ariánská hierarchie! 111. Co má říci normálně katolicky uvažující člověk na pokrokovost? „Tento protivník poznatelnosti božského Zjevení nestačí, že veleb í lidský pokrok, ale chce jej ve své bezbožné opovážlivosti zavést i do kat. náboženství jako by náboženství nebylo božským, ale lidským dílem…“ (enc. Qui pluribus 1846)
112. Proč se Řím nedistancuje od modernistických parazitů?
25
Protože početní hierarchové sami jsou duchovně neschopní problémy správně vidět a nastolit normální diagnózu. Stále více pastýřů vydává pro sebe a pro lid falešná prohlášení, v nichž se cynicky zastává všeho jako by to bylo dobré a pozitivní podobně pracují jejich grémia a upadlá katolická publicistika. 113. Co je problém? Ne každá otázka představuje problém, nýbrž pouze ta,
114. Může se liberální církev od modernistů osvobodit? a) Koncilní církev se modernismem těžce kompromitovala, je s ním srostlá. Modernismus může pouze parazitovat na účet katolické církve. Církev však, kdyby se jí podařilo modernismu zbavit, může sama bez modernismu existovat. b) Modernismus je mizerná partaj, s níž se nesmíme dávat dohromady, má naprosto jiné zásady, které dovolují pouze protivné pojmy. Ani usmíření, ani dohoda, ani ekumenismus zde nepomůže, protože liberální církev katolické integritě diametrálně odporuje. c) Naprosto bezpodmínečná kapitulace před celistvostí katolicity všech dob je jedinou možnou symbiózou, kterou lze s modernismem dosáhnout. Kapitulovat nikoliv před duchem doby, nýbrž před integritou anima Christi! d) pozvolna se modernismus a jeho perverzní způsob myšlení stane přirozeností liberálních katolíků nad nimiž lze vynést s pesimismem staré přísloví: Naturam expellas furca, tamen usque recurret. Přirozenost vyhnaná vidlemi se nakonec vrátí zpět.
115. Je boj proti modernismu v liberální církvi možný? a) Při nejlepší vůli ne! Lépe smýšlející biskupové chtěli Mgr. Lefebvra získat pro společný boj. Boj nemůže ale stát na kompromisech a obzvláště ne v náboženství, kde je vše založeno na absolutní pravdě. Liberálové vidí v církevní krizi pouze dětskou nemoc demokratizace, ale ne smrtelnou nevyléčitelnou nemoc. Modernističtí biskupové se z prestižních důvodů nemohou zbavit svých omylů Přiznat před celým světem své omyly a všechno vrátit zpět je pro ně morálně naprosto neúnosné; to spíše zničí celou církev. b) Boj může být pouze totální, až do konečného vítězství. Především musí být zcela odstraněn pluralisticko-modernistický duch a znovu nastolen duch absolutní pravdy bez prolhanosti. Pastýři, kteří na stížnosti lepších věřících odpovídají pouze sofismaty1, jsou lháři a ne vznešené charaktery s nimiž by se dalo vytvořit bojové bratrstvo.
123.
1
sofisma=úmyslně klamný důkaz, zdánlivá správnost.
26
124. Proč jsou integristé proti moderní liturgii? a) Protože ona je vizitkou a symbolem pro modernistickou teologii a volnomyšlenkářství. Existuje četná podezření, že
125. Je Arcibiskup Lefebvre šéf nebo vůdce různých tradicionalistických skupin? a) On není ani šéfem, ani zakladatelem, ale roztrpčené skupiny k němu pociťují hlubokou sympatii, poté, co v liberální církvi ztratily svůj domov. V utlačované a nábožensky pronásledované menšině vzniká samo od sebe že drží při sobě. b)
126. NÁMITKA : „Papež je přetížen. Moc a kompetence papeže mají být rozděleny.“ ODPOVĚĎ: a) Petr byl také přetížen. Musel hlásat evangelium v nepřátelském, pohanském Římě říši za neustálého nebezpečí života, vysvětlovat v Římě papežství a zůstat svému Mistru věrný až k smrti na kříži. b) Biskupové, učitelé, velicí státníci, jsou a j stále přetíženi. Jen šosák a maloměšťák může své životní úkoly bezstarostně odložit a užívat si pohodlí. c) Dnešní přetížení liberální hierarchie pochází z koncilního modernismu; tím bylo vše úmyslně velice překomplikováno. Obrovské papírové války biskupů a přizpůsobené církve s mocenským administrativním aparátem dokazují pokrytectví, domýšlivost a důležitost falešné ideologie. d) Nikoliv rozdělení moci, ale jasnost v myšlení, a inteligentní zjednodušení řízení společnosti uvolní papeže a biskupy a udělá je svobodnými pro podstatné apoštolské úkoly. (Bravin L.)
127. Jak může být církev zničena?
27
Nejen zničením dogmat nýbrž především za pomoci nové praxe víry. Toto je patrné především v nové liturgii. Vědecké hereze a mylná učení se mezi masy nerozšířily, protože pro nestudované lidi je sou nesrozumitelné. Mnohé mylné učení modernistů teologie jsou snadno vyvratitelné , pokud by pro ně zmodernizovaná liturgie nevytvářela stále příznivé klima.
128. Potřebuje modernistická teologie příznivější klima? Věda nepotřebuje žádné klima a žádný stav klimatu, protože pracuje s věčně platnými pravdami. Teologie modernistů není ale žádná věda nýbrž pouhá ideologie ke svedení lidu! Pokoncilní ideologie přizpůsobivá je sama v sobě velice slabá , přechodná a krátkého života, proto velice podmíněná klimatem. Modernistická přizpůsobivá ideologie by byla v silném tridentském klimatu přímo směšná. Proto musela zmizet tridentská liturgie! Musela být nastolena zavedena moderní liturgie, aby vytvořila pro modernistické mylné nauky příznivější klima.
129. Je moderní liturgie skutečně tak nebezpečná? Víc než se myslí! Žádné neškodné hrátky s duchem doby, nýbrž cílevědomá taktika k otupení katolické schopnosti odporovat! a) Změnu náboženství zakusil katolický lid nejprve ve změně liturgie. Všichni logicky uvažující lidé myslí tím podstatné náboženské změny! Lidu odcizení pastýři, chtěli tvrdit, že jde o nepodstatné změny, ale bez úspěchu. b) Liturgie patří k podstatě náboženství. Církev nikdy nebyla bez liturgie.Pokud se tedy mění, přestavuje, modernizuje, může se a má celé náboženství (dogmata morálka) měnit, podle požadavků nebo módy, podle politických úsudků atd.
130. Je proti reforma integristů možná? a) Liberál církev vyžaduje odpor a provedení záchranné protiakce! Zničující činnost modernistů je nestoudný atentát proti lidstvu a ne jen proti Církvi! Problém musí být promyšlen kulturně filosoficky a ne jen teologicky! b) Možnost protireformy spočívá v absurdním stavu krize: Lidstvo musí být osvobozeno od mentality těžké nemoci Církve. Především musí vládnoucí reformní diktatura hierarchie přiznat svobodu slova také integristům a mocenské finanční podklady používat nejen na sebezničující propagandu čímž mizí integrita katolického světonázoru. Ideologie přizpůsobování zatím produkovala spíše než jednotu tyranii.
131. Nebylo v katolické církvi dosud žádné přizpůsobení možné?
28
a) Přizpůsobení nebylo objeveno německými biskupy a modernisty ale Bohem. Bůh totiž své dějiny spásy, spásné pravdy tzn. celé zjevení přizpůsobil LIDSKÉ PŘIROZENOSTI VŠECH DOB . Toto přizpůsobení je jednou pro vždy provedeno a nemůže být od nikoho podle módy měněno a opakováno, jak modernisté předepisují. b) Přizpůsobivá ideologie 2. vatikána hledala možnosti přizpůsobení ne v normální všeobecné lidské přirozenosti, nýbrž v jednotlivých konkrétních lidí, zda mají normální duchovní strukturu nebo ne. Bylo přihlíženo pouze na DNEŠNÍHO člověka ke všem jeho hříšným zmatenostem, vadnému vývoji duchvoního směrování ( sex teror, nucená propagace ve školách, technicismus, antimetamfyzicismus,a gnosticismus, psychologismus…)
132. Škarohlídství nebo odvaha Mnozí modernisté nás obviňují , že vidíme vše příliš negativně pouze úpadkovou stránku liberální církve, ale žádné povzbuzující , pozitivní výsledky! ODPOVĚĎ: a) Modernismus sám je zvrácenost; hledat v něm nějaké výhody, by byl nesmysl. b) Podle toho, že základní principy modernismu byly papeži a teology (sententia communis theologorum!) již dávno odsouzeny a podle nich je se zdravým katolickým učením neslučitelný, nemáme žádný jiný úkol a povinnost než našim katolickým spolubratrům toto vysvětlit. Ve skladech chemické laboratoři plných jedů normální člověk nehledá nikdy žádné pamlsky, ale jde raději do cukrárny. c) Nikdy nesmíme ale zničující ideje modernismus pozorovat pouze s rezignovanou bolestí a pasivitou, nýbrž s bojovnou odvahou. Každý nešvar v nás musí posilovat bojového ducha.
O.A.M.D.G.
Doslov
Tato brožura se týká především stavu církve v Německu přibližně kolem r. 1978. Zda mocenské závady za nového omilostněného papeže zmizí je tajemství božské prozřetelnosti. Beze stopy však žádná skutečnost nevytratí. Dějinný pohled posílí v každém případě také dobová kritika.
29
