Aplikace metodiky hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou

Aplikace metodiky hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou Miloš Ulman1, Zdeněk Havlíček2, Pavel Šimek3 Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií Kamýcká 129, Praha 6, Česká republika E-mail1: [email protected], E-mail2: [email protected], E-mail3: [email protected] Abstrakt: Příspěvek představuje nový pohled na možnosti hodnocení kvality elektronického systému výměny dat mezi podnikem a státní správou. V článku je představena metodika hodnocení kvality elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou — metodika CBG (Communicaton between Business and Government). Metodika CBG poskytuje možnost ohodnotit a změřit důležité atributy, které vycházejí z požadavků podniku na fungování systému výměny dat mezi podnikem a státní správou. Metodika CBG byla vyzkoušena ve dvou skutečných podnicích v praxi a výsledky šetření jsou publikovány v příspěvku. Klíčová slova: elektronická výměna dat, státní správa, hodnocení kvality, atribut, požadavek, metodika CBG Abstract: The paper presents a new view on the quality evaluation of the system of the electronic data exchange between business and government. There is a method for evaluation of the electronic data exchange system between the businesses and state authorities. The method is called CBG (Communication between Business and Government). The method CBG provides the tool to evaluate and measure important attributes derived from requirements that a business has on the system of data exchange between the business and state authorities. The CBG method was applied in two real companies and the results are published in the paper. Key words: electronic data exchange, state authority, evaluation of the quality, attribute, requirement, method CBG

1. Úvod V poslední době se zvyšují snahy podniků o elektronizaci papírové agendy a elektronickou výměnu dokumentů s obchodními partnery. Přínosy, které to může přinést, jsou jasné – úspora času a snížení nákladů na vedení papírové agendy. Na druhé straně je nutné řešit otázky zabezpečení, archivace a uchování elektronických dat. Orgány státní správy České republiky nabízí moderní způsoby elektronické komunikace s podniky i občany, jako například síť ověřovacích a podacích míst (Czech POINT), informační systém datových schránek (ISDS), elektronická podání dokumentů na nejrůznějších úřadech a další prostředky. S orgány státní správy podniky ovšem mohou komunikovat i obyčejnou elektronickou poštou, či stažením a vyplněním formulářů z webových stránek státních úřadů. Všechny tyto komunikační kanály lze souhrnně považovat za systém výměny dat mezi podnikem a státní správou. Potřeba elektronické komunikace podniků s orgány státní správy

70

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

Aplikace metodiky hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou

je zřejmá a v některých případech je i vyžadována legislativou České republiky (např. datové schránky povinné pro všechny právnické osoby). Informační infrastruktura a kvalita služeb veřejné správy jsou považovány za jednu z komponent konkurenceschopnosti České republiky, jak se píše ve studii o digitální cestě k prosperitě ČR [1]. Kolektiv autorů této studie navrhuje, aby investice státu do ICT primárně směřovaly do ICT služeb, které sníží byrokratické zatížení občanů a firem a zajistí efektivní fungování státu a efektivní komunikaci státu s firmami a občany. Zjištění současného stavu a kvalitativní ohodnocení komunikační infrastruktury mezi podniky a státní správou nabízí tento článek.

2. Cíle a metodika Cílem příspěvku je aplikovat v praxi metodiku hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou (metodika CBG). Základem je analýza stavu a vývoje elektronické komunikace s orgány státní správy v České republice. Metodika je založena na přístupech k měření kvality software, které jsou uvedeny v normách ISO 9000 a ISO/IEC 9126, 14598 a 12119. Návrh pilotní verze metodiky hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou byl poprvé publikován v článku [6]. Metodika vznikla na základě poznatků z výše uvedených norem a expertních odhadů. V článku je pilotní verze metodiky ověřena ve dvou reálných podnicích.

3. Hodnocení kvality elektronické výměny dat Elektronická výměna dat podniku je podpůrný proces, který probíhá mezi dvěma podniky nebo mezi podnikem a státní správou. Při procesu elektronické výměny dat se spotřebovávají prostředky ICT a časová kapacita lidí a výsledným produktem je služba v podobě přenesené datové zprávy. Přidanou hodnotou procesu je úspora času a peněžních nákladů, které by byly jinak spotřebovány, kdyby k výměně dat nedošlo elektronicky. Elektronická výměna dat je realizována prostředky ICT, jako je software a hardware. Software a hardware obecně považujeme za produkty a jako produkty je můžeme hodnotit z mnoha hledisek. Soubor všech podstatných znaků produktu a míra naplnění těchto znaků, se označuje jako kvalita. Hodnocení kvality software je předmětem samostatné vědní disciplíny. Vaníček [5] uvádí, že kromě hodnocení kvality softwarového produktu, lze hodnotit i kvalitu užití softwarového produktu, jako kvalitu procesu využívání produktu. Na kvalitě užití se kvalita produktu podílí jako podstatná, ne však jediná, jeho složka. V našem výzkumu budeme vnímat hodnocení kvality elektronické výměny dat jako hodnocení kvality užití. Při hodnocení kvality produktu nebo kvality užití vždy vycházíme z požadované kvality, kterou uživatel od produktu očekává. Požadavek je specifikován normou ISO 9000 [4] jako potřeba nebo očekávání, které je: a) stanoveno speciálně, b) nebo se obecně předpokládá, c) nebo je závazné (vyplývá např. z právních předpisů). Speciálně stanovené požadavky bývají popsány v nějakém dokumentu, jako např. v kupní smlouvě. Obecně se předpokládá - znamená běžnou zvyklost či praxi u firmy, zákazníků nebo


71

Miloš Ulman, Zdeněk Havlíček, Pavel Šimek

zainteresovaných stran. Požadavky musí vycházet z reálných potřeb zúčastněných stran. Požadavky se formulují ve tvaru požadovaných hodnot měr jednotlivých atributů, takzvaných indikátorů. Poté se provede měření skutečně dosažených hodnot měr těchto atributů. Skutečně dosažené hodnoty se porovnají s požadovanými hodnotami a výsledky se agregují do konečného hodnocení. Výsledné hodnocení kvality může být uvedeno například v ordinální stupnici, která udává kvalitu jako: vynikající, dobrou, ještě vyhovující, nevyhovující. Hodnocení kvality software je upraveno mezinárodními normami ISO/IEC 9126, 14598 a 12119. Všechny tři uvedené normy byly přijaty i jako české normy ČSN. Kvalita produktu se rozděluje dle normy ISO/IEC 9126 do šesti kategorií nazvaných charakteristiky kvality: funkčnost, bezporuchovost, použitelnost, účinnost, udržovatelnost a přenositelnost. U připravovaných norem řady 250xx v rámci projektu SQuaRE (Software quality requirements and evaluation) přibudou ještě dvě kategorie – bezpečnost a kompatibilita. Pro kvalitu užití jsou v řadě 9126 zavedeny čtyři kategorie: efektivnost, výkonnost, zabezpečení a spokojenost uživatele. [5]

4. Metodika hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou Metodika vychází z definice požadavku kvality, která je uvedena v normě ISO 9000, a dále navazuje na charakteristiky kvality uvedené v normě ISO/IEC 9126. Metodika je určena pro hodnocení kvality procesu elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou. Nehodnotí jednotlivé aplikace, které tuto výměnu podporují, protože aplikace, jako např. datové schránky nebo elektronická podání, se neustále vyvíjejí, aktualizují a mění. Protože řídící pracovníky podniků zajímá celkový efekt použití informačních systémů, měří tato metodika kvalitu užití. Kvalita užití má přímý dopad na ekonomický úspěch organizace. Metodika hodnotí kvalitu užití systému výměny dat z pohledu jeho uživatelů, tzn. pracovníků orgánů státní správy a soukromých podniků. V dalším textu bude nová metodika označována jako metodika CBG (Communication between Business and Government).

5. Předpokládané přínosy metodiky CBG V článku [6] byly předpokládány následující přínosy metodiky CBG: 1. Možnost zhodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi státní správou a podniky v souladu s normami hodnocení kvality software ISO a ČSN. Metodika hodnotí kvalitu dle následujících charakteristik:  charakteristika č. 1 efektivnost, tj. schopnost zajistit cíle úplně a přesně.  charakteristika č. 2 výkonnost, tj. schopnost zajistit efektivnost s přiměřenými zdroji.  charakteristika č. 3 zabezpečení, tj. schopnost systému dopustit pouze přijatelnou úroveň rizika ohrožení lidí, prostředí, majetku či obchodních zájmů při použití systému v daném kontextu. 72



2.

3.

4.

5. 6.

 charakteristika č. 4 spokojenost uživatele při použití systému. Možnost hodnocení kvality systému z pohledu různých zúčastněných stran:  uživatelé systému (pracovníci státní správy a soukromých firem)  vedoucí pracovníci (zastupují orgány státní správy nebo firmy)  vývojáři (firmy vyvíjející software pro elektronickou výměnu dat)  nezávislí hodnotitelé (hodnotí kvalitu systému, např. auditor nebo nezávislý konzultant) Metodika CBG se má stát nástrojem jak pro uživatele v podniku, tak pro uživatele na úřadu státní správy pro ohodnocení přínosu využívání ICT při komunikaci se státní správou. Metodika CBG hodnotí elektronickou komunikaci podniku a orgánů státní správy, tzn. nehodnotí elektronickou komunikaci podniku s krajskými úřady, obcemi nebo městskou částí hl. města Prahy. Důvodem je značně rozdílná úroveň využívání ICT mezi obcemi a krajskými úřady. Vývojářům systému pomůže identifikovat nové možnosti využití ICT ve státní správě a v podniku. Vedoucím pracovníkům orgánů státní správy nástroj k analýze možností dalšího zlepšení elektronické komunikace ze strany státu a legislativního rámce pro elektronickou výměnu dat. Může mít tedy vliv na projekty, jako jsou CZECH point, datové schránky a základní registry.

6. Metodika CBG Metodika CBG je založena na sedmi krocích, které jsou popsány v článku [6]. V prvním kroku je nutné definovat skupiny uživatelů systému a jejich požadavky. Tuto činnost provede hodnotitel spolu se zástupcem uživatelů systému v organizaci. Zástupce určí vedoucí pracovník organizace. V druhém kroku hodnotitel převede zjištěné požadavky na atributy a zařadí je do příslušné charakteristiky kvality. Každý atribut přísluší alespoň do jedné charakteristiky kvality a každá charakteristika je vyjádřena jedním nebo více atributy. Výsledkem tohoto kroku je hodnotící formulář obsahující atributy roztříděné podle charakteristik (viz příloha).


73


Posloupnost kroků

Uživatel

Vedoucí

Vývojář

Hodnotitel

metodiky CBG 1.

2. 3. 4. 5. 6.

7.

Definice požadavků skupin uživatelů na systém elektronické výměny dat Převod požadavků na míry atributů. Nastavení vah měr atributů. Stanovení požadovaných hodnot měr atributů. Měření skutečně dosažených hodnot měr atributů. Porovnání stanovených a dosažených hodnot a agregace výsledků. Shrnutí výsledků a formulace doporučení.



 











  





Tabulka 1: Posloupnost kroků metodiky CBG [6]. V třetím kroku osoba zastupující uživatele společně s hodnotitelem nastaví váhy důležitosti pro jednotlivé atributy. To je z důvodu, že každý požadavek má pro odlišnou skupinu uživatelů jinou důležitost, takže i atributy, které jsou odvozené z požadavků, mají také odlišnou důležitost. Protože stanovení důležitosti atributů je velmi subjektivní činnost, měla by být provedena zodpovědně a zkušeným pracovníkem organizace. V každém případě je potřeba počítat s možnou chybou, která může vzniknout. Pro minimalizaci této chyby je důležitost atributu nastavena podle této stupnice (v druhém sloupci je procentuální vyjádření důležitosti): velmi vysoká důležitost

100%

velká důležitost

75%

středně velká důležitost

50%

nepatrná důležitost

25%

žádná důležitost

0%

Tabulka 2: Stupnice důležitosti atributů. Ve čtvrtém kroku opět zástupce uživatelů a hodnotitel stanoví požadované hodnoty měr atributů. Míra atributu vyjadřuje úroveň realizace požadavku uživatele a je znázorněna počtem bodů na definované stupnici (viz Tabulka 3).

74



1 bod

realizováno dokonale

2 body

realizováno velmi kvalitně

3 body

realizováno v průměrné kvalitě

4 body

realizováno s nízkou kvalitou

5 bodů

realizováno nepoužitelně

Tabulka 3: Stupnice úrovně realizace požadavku. V pátém kroku provede hodnotitel měření skutečné úrovně realizace požadavků, hodnoty upraví váhou jednotlivých atributů a zaznamená do formuláře. Měření probíhá dle hodnotícího formuláře, které vyplní zástupce uživatelů v rámci šetření prováděného hodnotitelem. Ke každému požadavku respondent přiřadí odpověď představující požadovanou úroveň realizace požadavku (viz Tabulka 4) Charakteristika č. 1: Efektivnost

Tabulka 4: Ukázka hodnotícího formuláře metodiky CBG. Požadavek vychází z předmětu činnosti konkrétního podniku a je na ní závislý. Váha vyjadřuje důležitost daného požadavku z pohledu podniku, respektive uživatele dané aplikace. Údaj je stanoven subjektivně respondentem při hodnotícím rozhovoru v podniku. Požadovaná úroveň závisí na očekávané kvalitě softwarového prostředku, který daný požadavek realizuje. Skutečná úroveň závisí na skutečné kvalitě softwarového prostředku, který daný požadavek realizuje. V šestém kroku hodnotitel porovná požadované a dosažené úrovně hodnot jednotlivých atributů. Rozdíl mezi váženou požadovanou úrovní (wre) a váženou skutečnou úrovní (wa) konkrétního požadavku dává informaci o tom, zda se skutečná úroveň realizace požadavku blíží k požadované úrovni či vzdaluje od ní. Výsledky za dílčí charakteristiky jsou agregovány pomocí součtu, aritmetického průměru a mediánu (viz Tabulka 6). Stejným způsobem hodnotitel vypočítá celkovou hodnotu za všechny charakteristiky, tzn. součet rozdílů, aritmetický průměr, vážený průměr, modus a medián. Poté hodnotitel formuluje výrok o celkové kvalitě systému, který vychází z aritmetického průměru rozdílů všech charakteristik. Byla použita ordinální klasifikační stupnice a není zajištěno, že rozdíly mezi jednotlivými klasifikačními stupni mají týž empirický smysl. Z výše uvedených agregací je invariantní pouze medián, nikoliv aritmetický průměr. Protože se často pro agregaci různých hodnocení používá aritmetický průměr, je uváděn i v našich SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

75


výsledcích, i když je potřeba preferovat medián. Ordinální stupnici hodnotícího výroku o celkové kvalitě systému zachycuje následující tabulka: Výrok o celkové kvalitě

Absolutní hodnota rozdílu

vynikající

>0

dobrá

>1

ještě vyhovující

>2

nevyhovující

>3

Tabulka 5: Ordinální stupnice hodnocení celkové kvality dle metodiky CBG. V kroku číslo sedm hodnotitel shrne výsledky hodnocení kvality a formuluje doporučení pro podnik či organizaci v podobě kroků pro zvýšení kvality v jednotlivých oblastech a k přiblížení se k požadovaným hodnotám. Tato doporučení hodnotitel předloží vedoucímu pracovníkovi organizace.

7. Výsledky Metodika hodnocení kvality mezi podnikem a státní správou (metodika CBG) byla vyzkoušena ve dvou skutečných podnicích. Pro ověření metodiky CBG bylo potřeba provést průzkum minimálně ve dvou organizacích, které již nyní používají elektronickou komunikaci ve vztahu k orgánům státní správy. Autor předpokládá, že metodika bude po otestování pilotní verze použitelná na ohodnocení kvality systému elektronické výměny dat i na úrovni krajských úřadů a obcí.

8. Charakteristika výběrového souboru podniků Dle výzkumu ČSÚ [2] a analýzy Jiřího Peterky [3][1], v České republice využilo elektronickou komunikace směrem ke státní správě více než 88% podniků s více než 50 zaměstnanci. Z těchto podniků nejčastěji elektronickou komunikaci využily podniky z oblasti: 1. peněžnictví a bankovnictví (89,6%), 2. podniky zabývající se informační a komunikační činností (83,2%) a 3. podniky s výrobou a rozvodem vody a energie (81,2%). Do šetření byly zařazeny podniky z výše uvedených oblastí a dále i podniky zpracovatelského průmyslu (69,1%), u kterých lze očekávat odlišnou úroveň realizace elektronické komunikace než například v bance nebo pojišťovně. Aplikace metodiky byla uskutečněna ve dvou podnicích. Podnik A působí v oblasti peněžnictví a bankovnictví, podnik B působí v oblasti obchodu a rozvodu elektrické energie.

76



9. Průběh šetření Šetření v podnicích probíhalo v období duben – květen 2010. Po oslovení podniku a získání kontaktu na kompetentní osobu následovalo zaslání hodnotícího formuláře, do kterého dotyčná osoba vyplnila základní údaje o využití internetu pro komunikaci se státní správou. Poté byly upřesněny a rozděleny požadavky daného podniku a přiděleny váhy důležitosti. V dalším kroku respondent stanovil požadovanou úroveň realizace pro jednotlivé požadavky a v závěru ohodnotil skutečnou úroveň realizace. Hodnotitel provedl součet rozdílů mezi požadovanou a skutečnou úrovní realizace a sdělil respondentovi výsledné hodnocení kvality systému elektronické komunikace se státní správou pro daný podnik. Výstupem šetření pro dotazovaný podnik byly doporučení pro zlepšení úrovně kvality elektronické komunikace se státní správou.

10. Analýza výsledků Podnik A Je univerzální komerční bankou, která se zaměřuje na drobné a střední firmy a podnikatele a zároveň poskytuje své služby i soukromým osobám. Podnik sídlí v Praze a zaměstnává více než 50 lidí. Dotazník byl vyplněn jedním pracovníkem IT oddělení společnosti. Podnik využívá standardním způsobem internet pro komunikaci se státní správou (vyhledávání informací na webových stránkách úřadů, stahování formulářů), dále k elektronickému podání na finanční úřad a správu sociálního zabezpečení s využitím elektronického podpisu. Hlavním prostředkem elektronické komunikace s orgány veřejné moci je nyní datová schránka, kterou banka přijímá požadavky na součinnost od exekutorů. Mezi menší aplikace využívané v podniku pro elektronickou komunikaci patří statistické výkaznictví pro správu sociálního zabezpečení a statistické výkaznictví pro ČNB. Při rozhovoru s respondentem podniku bylo identifikováno 7 hlavních požadavků na systémy elektronické výměny dat a všech 7 se týkalo datových schránek. Pouze u dvou požadavků byl zaznamenán rozdíl mezi požadovanou a skutečnou úrovní realizace. Aritmetický průměr rozdílů za všechny charakteristiky kvality byl +1,5. Kladné číslo znamená, že převažovaly požadavky, které splnily úroveň realizace lépe nebo stejně oproti očekávání. Výrok o celkové kvalitě využití prostředků elektronické komunikace se státní správou v podniku A zní „dobrá kvalita“. Z šetření vyplynulo, že podnik potřebuje minimalizovat objem dat, která přijímá prostřednictvím datových schránek v podobě příloh a která musí archivovat. Jedná se o naskenované dokumenty ve formátu PDF, které zabírají řádově megabajty úložného prostoru a denně jich přichází desítky až stovky. Jedním z doporučení je, aby banka ve spolupráci s dalšími bankami navrhla a prosadila u Exekutorské komory České republiky doporučený formát zpráv a příloh, které bankám zasílají exekutoři.

Podnik B Zabývá se obchodem a distribucí elektrické energie. Podnik sídlí v Praze a zaměstnává více než 1000 lidí. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

77


Dotazník v tomto podniku vyplnilo celkem pět respondentů z různých oddělení podniku. Stejně jako v případě podniku A, i zde je internet využíván pro běžnou komunikaci, tzn. vyhledávání informací na webových stránkách úřadů a stahování formulářů. Daňový specialista podniku a metodik daně využívají internet ke správě osobních účtů u finančního úřadu a k podání daňových přiznání na finanční úřad. Mzdová účetní využívá elektronická podání přes portál Pražské správy sociálního zabezpečení. Právní oddělení podniku komunikuje s různými státními institucemi, jako jsou soudy, policie, městské části a exekutoři. Nejčastěji používá elektronickou poštu s elektronickým podpisem a elektronické podatelny. Hlavní činností podniku B je obchod s elektřinou. K tomu využívá internetové aukce. Podnik je povinen zaregistrovat se u operátora trhu, jímž je státní akciová společnost OTE. Obchodní oddělení podniku zasílá denně výkazy o realizovaných obchodech do informačního systému OTE. Všichni respondenti identifikovali celkem 9 různých požadavků na uvedené systémy pro elektronickou komunikaci se státní správou. Pouze u 2 požadavků byl zaznamenán rozdíl -3 mezi požadovanou a skutečnou úrovní realizace, což znamená, že skutečná úroveň realizace těchto požadavků je nižší než požadovaná. Aritmetický průměr hodnot rozdílů mezi požadovanou a skutečnou úrovní realizace za všechny čtyři charakteristiky kvality byl -0,6. Výrok o celkové kvalitě využití prostředků elektronické komunikace se státní správou v podniku B podle aritmetického průměru zní „Vynikající kvalita“. Pokud bychom brali ovšem v úvahu medián, je výsledek -1,5 a výrok zní „Dobrá kvalita“. Šetření v tomto podniku prokázalo, že systémy pro podání daní a přehledů na úřad sociálního zabezpečení fungují standardním způsobem. Objem datových zpráv přenesených datovou schránkou je v tomto podniku odlišný než v podniku A a respondenti neuvedli žádné nedostatky. Největší objem komunikace, dle prohlášení vedoucího oddělení rozvoje a správy IS, je mezi podnikem a státní společností OTE a.s., která reguluje trh s elektrickou energií a plynem. Respondenti uvedli několik nedostatků informačního systému OTE, který využívají pro podávání povinných hlášení o obchodech s elektřinou.

11. Závěry šetření Celkové hodnocení kvality v podnicích A a B vyšlo podobně, ale v dílčích charakteristikách a požadavcích jsou mezi podniky podstatné rozdíly. Rozdíly mezi oběma podniky lze přikládat několika vlivům: 1. Identifikované požadavky se liší svojí strukturou a četností (podnik A formuloval požadavky na datové schránky, které slouží pro vyřizování žádostí exekutorů, zatímco podnik B přikládá větší důležitost systémům pro komunikaci s finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a regulátorem trhu s elektřinou OTE a.s.). 2. Odhad důležitosti požadavků a odhady úrovní skutečné realizace jsou vždy do určité míry subjektivní a záleží na respondentovi. Pro aplikaci metodiky CBG v praxi vyplývají následující skutečnosti: 1. Metodika hodnocení kvality elektronické komunikace ve vybraném podniku podává informaci o momentálním stavu, tzn. výsledek je relativní z hlediska času.

78



2.

Váhy jednotlivých požadavků jsou stanoveny na základě subjektivního odhadu kompetentní osoby v daném podniku a mohou mít významný vliv na výsledek celkového hodnocení kvality. 3. Při porovnání rozdílů mezi podniky je důležité dodržet stejnoměrnou strukturu a četnost požadavků na jednotlivé systémy. Výše popsané šetření je prvním průzkumem hodnocení elektronické výměny dat mezi podniky a státní správou pomocí metodiky CBG. Na podzim 2010 bude provedeno šetření na rozsáhlejším výběrovém souboru podniků.

12. Přínosy metodiky CBG Ověřením metodiky v praxi byly potvrzeny následující přínosy: 1. Metodika CBG hodnotí kvalitu dle vybraných charakteristik, které vycházejí z metod hodnocení kvality v normách ISO a ČSN. 2. Metodiku lze použít v odlišných typech podniků, které patří do skupiny středních a velkých podniků, které dle výzkumu ČSÚ využívají elektronickou komunikaci se státní správou z více než 88 % případů (stav v roce 2008). Do budoucna lze očekávat další nárůst využití elektronické komunikace se státní správou v podnicích v kategorii střední a velké podniky. 3. Metodika umožňuje porovnávat rozdíly v kvalitě elektronické komunikace mezi jednotlivými podniky ve stejném odvětví a mezi podniky z různých odvětví. Toto srovnání je možné na úrovni celkové kvality i na úrovni dílčích charakteristik kvality (efektivnost, výkonnost, zabezpečení a spokojenost). Hlavním přínosem metodiky CBG je způsob aplikace metodiky v praxi Je nutné zdůraznit, že představená metodika hodnocení kvality elektronické komunikace mezi podnikem a státní správou nepřináší nové výsledky. Významný rozdíl úrovní realizace elektronické výměny dat směrem ke státní správě mezi podniky z různých odvětví lze dopředu předpokládat. Například peněžní a pojišťovací instituce vydělávají peníze na základě práce s informacemi a je pro ně vysoce důležité využívat elektronickou komunikaci se všemi subjekty, včetně státu. Zatímco zpracovatelské a výrobní podniky tvoří zisk na základě řízení různých výrobních procesů a elektronická komunikace se státní správou je pro tento typ podniků méně významná.

13. Náměty pro další výzkum 1.

Metodika CBG neuvažuje ekonomické náklady na změnu rozdílu požadované a skutečné úrovně realizace o 1 jednotku. 2. Metodika CBG neanalyzuje změnu přidané hodnoty současného procesu komunikace se státní správou při změně rozdílu úrovní o 1 jednotku. 3. Metodika CBG nepočítá přidanou hodnotu dílčích procesů komunikace se státní správou. Rozšířením metodiky CBG o výše uvedené výpočty dostává aplikace této metodiky nový ekonomický rozměr, který zvyšuje její použitelnost v reálné praxi podniků. Další možností je přizpůsobit metodiku pro ohodnocení kvality elektronické komunikace typu občan – stát (C2G). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

79


14. Závěr Navržená metodika CBG hodnotí kvalitu elektronické komunikace podniku a státní správy. Cílem je hodnotit celý systém elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou, nikoliv jednotlivé aplikace, jako jsou např. datové schránky nebo elektronická podání. V pilotní verzi metodika poskytla možnost, v daném časovém období, ohodnotit a změřit důležité požadavky, které jsou kladeny uživateli na fungování systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou. Metodika vychází z norem pro měření kvality software ISO a ČSN. Metodika byla aplikována ve dvou podnicích s rozdílnými obory činnosti. Ukázalo se, že metodiku lze použít v odlišných typech podniků a výsledky měření lze porovnat mezi podniky. Při srovnání výsledků je nutné ovšem brát v úvahu odlišné vnímání důležitosti elektronické komunikace se státní správou, které vyplývá z předmětu podnikání dané společnosti a které se promítá do formulace požadavků na systém a do hodnocení požadované úrovně realizace. Srovnáním požadovaných hodnot a skutečně naměřených hodnot úrovně realizace jednotlivých požadavků na elektronickou výměnu dat podniku se státní správou lze formulovat výrok o celkové kvalitě elektronické komunikace a navrhnout doporučení ke zlepšení. Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení VZ MSM 6046070906 “Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivního využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů“.

Literatura [1]

[2] [3]

[4] [5]

[6]

80

NOVOTNÝ, O., VOŘÍŠEK, J. et al. Digitální cesta k prosperitě – jaká opatření v ICT, školství/vědě a infrastruktuře zvýší konkurenceschopnost ČR. In Systémová integrace 8. a 9. června 2010. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2010, s. 312-334. Využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě ČR v roce 2008. Kolektiv autorů. Praha: Český statistický úřad, 2009. PETERKA, J. Sdílení dat mezi podniky v ČR – analýza. Praha: ČSÚ, 2009.[on-line].[cit. 2009-08-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/sdileni_dat_mezi_podniky_v_cr_analyz a. ČSN EN ISO 9000:2006. Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník. Praha: Český normalizační institut, 2006. VANÍČEK, J. Kvalita softwaru ve světle mezinárodních norem. In, 26. 5. 2004 Ostrava. TANGER Ostrava, Česká společnost pro systémovou integraci, 2004, s. 311-321. ULMAN, M., HAVLÍČEK, Z. Quality Evaluation of Electronic Data Exchange System between Business and State Authorities. [on-line]. Agris on-line Papers in Economics and Informatics, Vol. II, Number 1, 2010. PEF CULS in Prague, 2010. ISSN: 1804-1930. Dostupné z: http://online.agris.cz/files/2010/agris_on-line_2010_1_ulman_havlicek.pdf



Přílohy Příloha č. 1. Hodnotící formulář metodiky CBG Následující tabulka ukazuje hodnotící formulář, který vytvoří hodnotitel ve spolupráci se zástupcem uživatelů systému v organizaci v kroku č. 2 metodiky. Formulář vyplní hodnotitel podle kroků č. 3, 4 a 5 metodiky na základě rozhovoru se zástupcem uživatelů daného podniku. Formulář obsahuje data zjištěná v podniku B. Odpovědi pochází od celkem pět respondentů z podniku B.

Tabulka 6: Hodnotící formulář metodiky CBG – podnik B


81

82





83

84





85

86



Aplikace metodiky hodnocení kvality systému elektronické výměny dat mezi podnikem a státní správou

Recommend Documents