aneb národní park místo železné opony

Podyjí - Thayatal

Kreslil Rostislav Pospíšil

aneb národní park místo železné opony Antonín

Buček

Národní parky jako vrcholná kategorie územní ochrany přírody vzni­ kají proto, aby byly zachovány rozsáhlejší prostory s přírodou nepo­ rušenou, v nichž je zajištěna trvalá existence všech druhů organismů a jejich společenstev. První z národních parků - Yellowstonský v USA vznikl před více než sto lety. Není tak obtížné vymezit národní park v krajinách dosud nezkultivovaných člověkem . Ale kde hledat prostory s dominancí přírodních procesů ve středoevropské kulturní kraj ině, po tisíciletí přetvářené lidskou činností? Aby bylo velkoplošné chráněné území mezinárodně uznáváno jako národní park, musí splňovat náročná kritéria. Podle pravidel stanove­ ných Mezinárodní unií na ochranu přírody a přírodních zdrojů (rVeN) musí v národním parku být jádrová zóna s nenarušenou pří-

Louky v údolní nivě a na nízkých te­ rasách lemují řeku Dyji tam, kde se údolní zářez rozevírá. . Foto P. Macháček

1

rodou o rozloze minimálně 1000 hektarů. V této zóně neni možná žád­ ná hospodářská aktivita. Dokonce i vědecký výzkum je zde omezen, musí být prováděn tak, aby nedošlo k ovlivnění přírody a přírodních procesů. Jádrová část národních parků má být obklopena nárazm1w­ vou zónou, zabraňuj ící pronikáni vlivů hospodářské činn o sti z okolni kulturní krajiny. Nárazníková zóna ovšem nemůže zadržet vlivy regio­ nálmbo znečištěni ovzduší. Zasaženi imisemi způsobilo destrukci bio­ cenóz, především klimaxových horských smrčin v Krkonošském ná­ rodním parku. Proto se dosud jediný národní park v České republice ocitl na celosvětovém seznamu nejvíce zdevastovaných území. Vytváření národních parků už dávno není spojeno s pouhou ochra­ nou přírodních kuriozit a zvláštností, jako tomu bylo v minulém stole­ tí. Nejde ani o utilitární ochranu "přírody pro člověka". Vytvářeni národních parků dokládá uznání principu práva přírody na autonom­ ni existenci. Tento etický princip navrhuje spisovatel Ludvík Vaculík zakotvit v naší nové ústavě. Pokud se tak stane, zařadíme se mezi ty vyspělé státy, které se vydávají na cestu trvale udržitelného rozvoje, respektujícího práva člověka na dobré životní prostředí i práva příro­ dy na trvalé zachování. Kulturní vyspělost státu je v současné době právem hodnocena také tím, kolik prostoru je vymezeno přírodě. Po čtyřicet let byla na hranicích Československa s Rakouskem a SRN spuštěna železná opona, aby zabránila kontaktům lidí. Za sou­ vislou linií drátěných zátarasů došlo i k omezení hospodářské činnosti a využití krajiny. Jediným kladným efektem železné opony bylo to, že v některých oblastech vznikly prostory, kde se příroda začala vyvíjet podle svých vlastních zákonitostí. Za drátěnými zátarasy se ocitl i údolní zářez Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Přírodo­ vědci, kteří zde v roce 1984, poprvé po mnoha desetiletích, měli mož­ nost provádět průzkum, žasli nad hodnotami tohoto území. Jejich zprávy, které sloužily jako podklad pro zpracování územního plánu chráněné krajinné oblasti Podyjí, vyhlášené zde v roce 1978, tyto hod­ noty dokumentují. Výsledky přírodovědného průzkumu přispěly k to­ mu, že ministerstvo životního prostředí České republiky zařadilo Po­ dyjí společně se Šumavou do nově budované sítě národních parků. Pro ty, kdož Podyjí neznají, to může být překvapivé. Vždyť národní parky jsou obvykle vyhlašovány v horských oblastech. A najednou první a možná i jediný národní park na Moravě vzniká v oblasti pa­ horkatin, v rozmezí nadmořských výšek 210-536 m. Uvědomme si ovšem, že Morava je typickou zemí přechodů a kontaktů, a to jak z hlediska kultury (a lidové kultury především), tak i z hlediska příro­ dy. Výjimečně velkou druhovou rozmanitost organismů a společenstev Podyjí podmiňuje nejen pestrost trvalých ekologických podmínek, ale i výjimečně příznivá poloha na kontaktu základních biogeografických jednotek střední Evropy. Podyjí leŽÍ v přechodném území biogeogra­ fické provincie středoevropských listnatých lesů a provincie panon­ ské, charakteristické výskytem stepí a lesostepí. Poloha na východním ,okraji České vysočiny podmiňuje převahu hercynských prvků, ale pří­ má návaznost na vněkarpatskou biogeografickou podsoustavu umož­

2

Vodaři

versus ekologové? Cítím jako svoji morální povinnost se na tomto místě alespoň jedenkrát za­ stat vodohospodářů. Před esílám, že ja­ ko jeden z prvních inici átorů požadav­ ku na vypuštění dolní zdrže vodního díla Nové Mlýny a jako pracovm'k stát­ ní ochrany přírody (SOP), jsem si s "vodaři" užil svoje. Přesto bych ale rád dokumentoval na jednom příkladě, že i požadavky pracovníků s~p , v prv­ ní fázi hodnocené jako nerealizovatel­ né až bláznivé, nakonec realizovány byly. Ale k faktografii: V březnu 1989 podal Ústřední ústav geologický Praha a Geotest Brno ná­ vrh na vyhlášení unikátního meandru Jihlavy nad Ivaní (okr. Břeclav) za chráněné územÍ. Slo o jeden z posled­ ních meandrů na velkých moravských řekách v pokročilém stadiu vývoje, na kterém bylo možno sledovat na malém prostoru veškerou tvořivou i destrukč­ ní činnost řeky, včetně dochovalého původního složení rostlinstva i živočiš­ stva. Všimněte si, že mluvím v minu­ lém čase - v září 1989 jsme totiž zjistili v okolí meandru pohyb těžkých vozi­ del. Meandr měl být odříznut průpi­ chem, zasypán a koryto narovnáno (prý šlo o tzv. "běžné úpravy toku", ke kterým správce toku nemusí vyžadovat žádné zvláštní povolem'). Dopis okres­ ního konzervátora ze září 1989 zůstal bez odpovědi. Proto na konci září 1989 navrhl KSSPPOP Brno odboru kultury ONV Břeclav uložit sankci za zničení tohoto území, včetně hnízdiště chráněných druhů ptáků (břehule, led­ ňáček), 200 000 Kčs. Stavba byla navíc zahájena bez jakéhokoliv vodoprávní­ ho projednání. Možnost uložení sankce ovšem padla po amnestii prezidenta republiky. Po složitých jednáních trva­ la S~P na svém původním požadavku: veškerý průtok Jihlavy nadále vést pů­ vodním meandrem a uskutečněný prů­ pich zasypat balvany tak, aby niveleta zabezpečovala až převod vyšších vod. Po upozornění ing. Suly z povodí Mo­ ravy jsme na konci roku 1990 ověřili součas ný stav průpi chu - a opravdu:

Vd~n~ Dllufi
ňuje

i pronikání druhů karpatských. Projevuje se zde i vliv Alp a to charakteristickým výskytem prealpinských a dealpinských druhů v některých společenstvech. Teplomilné druhy pronikají na strmých slunných svazích říčního zářezu Dyje hluboko do oblasti souvislých listnatých lesů . Typickým přfkladem unikátních kontaktních společenstev jsou vřeso­ viště ve východní části územf, tam, kde Znojemská pahorkatina klesá k jihovýchodu, kde se projevují vlivy teplého panonského klimatu. Nejrozsáhlejší je Havranické vřesoviště nad obcí Havranfky. Vřeso­ viště jsou typickým příkladem přirozeného ekosystému podmíněného člověkem . Vznikla a vyvíjela se dfky staleté a možná i tisícileté pastvě dobytka. Zdejší vřesoviště jsou unikátní tím, že se v nich vyskytují

...

J. ...... '"*M

IVAŇ~i

všechny naše požadavky byly splněny! Zachovány byly kolmé břehy na toku Jihlavy i v meandru, veškerý současný průtok prochází meandrem . .. Konec dobrý, všechno dobré? Přes pocit za­ dostiučinění, který my ochranáři zaží­ váme tak výjimečně, si stále myslím, že téměř 3 milióny Kčs mohly být využity daleko efektivněj i ... Josef Chytil

S polečenstva skal patří k nejvzácněj­ ším ekosystémům národního parku Podyjí - Thayatal, neboť jsou zacho­ vána v neporušeném přírodním stavu. Foto P. Macháček

3

teplomilné druhy rostlin a živočichů s těžištěm rozšíření v panonské oblasti. Mezi vřesem tak roste např. koniklec velkokvětý, kavyly, roz­ razil klasnatý, zahořanka žlutá, ze vzácných druhů hmyzu můžeme spatřit kudlanku nábožnou nebo ploskoroha pestrého. Vznik a vývoj těchto zvláštních společenstev není dosud plně obj asněn . Ani v celo­ světové monografii vřesovišť v edici Ekosystémy světa není obdobný typ společenstev popsán. Osou Podyjí a přírodovědně nejhodnotnějším územím je zaříznuté údolí řeky Dyje od Vranova až po Znojmo. V přechodné oblasti Čes­ kého masívu a panonské biogeografické provincie není nikde v tako­ vém rozsahu zachován říční fenomén - charakteristický sled rozma­ nitých, často ostře kontrastních geobiocenóz. Většina zaříznutých říč­ ních údolí s vyvinutým říčním fenoménem byla již narušena výstav­ bou přehrad. Ve Státním vodohospodářském plánu je stále ještě zařa­ zen profil Býčí skála na řece Dyji nad Znojmem. Výstavba přehrady by znamenala drastickou destrukci přírody říčního údolí Dyje. V ná­ rodním parku nic takového nelze připustit, takže se vodohospodáři budou muset s profilem Býčí skála rozloučit . Pro vodohospodářské účely musí dostačovat přehrady stávající - Vranovská a Znojemská. Kaňonovitý říční zářez Dyje tvoří jádrové území budoucího národní­ ho parku. Údolí je 500- 1000 m široké, ve východní části 60-120 m hluboké, v západní části, v oblasti Braitavy dosahuje hloubka údolí až 220 m. V granitoidních horninách Dyjského masivu tvoří řeka četné zaklesnuté meandry. Geologické poměry jsou pestré, ekologicky vý­ znamné jsou zvláště vložky krystalických vápenců a amfibolitů. Na strmých svazích údolí jsou významné periglaciální tvary reliéfu ­ mrazové skalní sruby s navazujícími balvanitými sutěmi, často charak­ teru balvanových proudů a moří. Rozmanitost hornin, sklonů svahů a expozic společně se specifickými mezoklimatickými a mikroklima­ tickými podmínkami podmiňuje neobyčejnou pestrost ekotopů a bio­ cenóz. Tomu odpovídá i bohatství živé přírody. Na poměrně malé ploše můžeme v údolí Dyje sledovat návaznost geo­ biocenóz od nejteplejších a nejsušších, náležejících do 1. dubového vegetačního stupně až po geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně, vázané na chladnější a vlhčí klima severních svahů údolního zářezu v západní části Podyjí. Unikátním jevem jsou Ledové sluje­ balvanitá suť, kde kondenzací vodních par dochází k ochlazování, takže v některých letech se zde udržuje led až do pozdmbo léta. Chladné mikroklima umožňuje existenci některých horských druhů, především mechorostů. Jako relikt postglaciálu zde roste ostřice tlap­ katá, druh chladných boreálních stepí. Na strmých jižních svazích na­ opak vznikla lesostepní společenstva a teplomilné zakrslé doubravy. Kromě převládajícího dubu zimního se vyskytuje i dub pýřitý, vzácně i dub slovenský (cer) a teprve v poslední době zde objevené druhy dubů - dub mnohoplodý a dub žlutavý. Neobyčej ně důležité je to, že kontakty často kontrastních geobioce­ nóz můžeme v údolí Dyje sledovat v přírodním nebo přírodě blízkém stavu, bez umělých antropogenních bariér. Mezi nejpozoruhodnější společenstva patří reliktní bory na skalních ostrožnách, šípákové

4

Akce Falco Raroh velký je překrásný a převzácný dravý pták. V Červené knize ČSFR je zařazen do skupiny kriticky ohrože­ ných druhů a je bezprostředně ohrožen vyhubením. Raroh je uveden i na čer­ veném seznamu ohrožených druhů Ev­ ropy a ve Washingtonské konvenci o obchodu s ohroženými druhy živoči­ chů . Mezinárodní obchod s rarohy je tedy zakázán. Československou popu­ laci tvoří asi 30 párů a kromě civilizač­ ních faktorů je ohrožována především vybíráním hnízd překupníky zvířat. Zabránit tomuto vandalství se snaŽÍ skupina dobrovolníků, která ve spolu­ práci se státní ochranou přírody zaháji­ la v roce 1990 hlídání hnízd rarohů Akci Falco. V loňském roce se těmto nadšencům , kteří po dobu tří měsíců trávili své dovolené ve dne v noci v bezprostřední blízkosti hnízda, poda­ řilo uhlídat jedinou lokalitu. Všechna ostatní hnízda byla vykradena. Takto by zřejmě došlo k vyhubení rarohů bě­ hem několika let. Akce Falco je limito­ vána především nedostatkem finanč­ ních prostředků a bez podpory veřej­ nosti má jen malou naděj i na úspěch . Chcete-li pomoci, zašlete finanční pří­ spěvek na konto ochrany dravců STSP Cheb 12540-338. Pokud chcete po­ drobnější informace Akci Falco, ob­ racejte se na tyto adresy: Akce Falco Drábikova 14, 85101 Bratislava

°

Děti Země

Klub ochrany dravců a sov, Trčky z Lípy 4, 350 02 Cheb Zelený telefon Benátská 2, 128 00 Praha 2. Informace o akci Falco jsou čerpány z letáčku, vydaného sdružením Děti Země ve spolupráci s ministerstvem ži­ votního prostředí ČR. Myslím, že jak rarozi, tak jejich strážci před vandaly si naši pomoc zaslouŽÍ. Na výsledcích sbírky pro Akci Falco se také ukáže, kolik z nás je připraveno s přírodou nejen sympatizovat, ale i finančně pod­ porovat její zachování. O průběhu ak­ ce budou organizátoři každoročně in­ formovat. ab

Ledňáček říční nacházel v údolí Dyje nerušené podmínky k hnízdění. Věř­ me, že se podaří udržet na uzdě zá­ jem turistů a uchovat tak jed inečnou neporušenost Podyjí pro příští gene­ race. Foto J. Bohdal

a mahalebkové doubravy s lesostepními polankami, suťové lesy s ja­ vory a lipami, bukové doubravy a typické bučiny s horskými druhy v podrostu. Teprve budoucí soustavný přírodovědný průzkum umož­ ní zhodnotit komplexně význam tohoto posledního zachovaného mo­ ravského říčmno průlomu. Neobyčejnou druhovou rozmanitost, jeden z atributů ekologicky stabilní krajiny, dokumentují i výsledky průzku­ mu fauny. V chráněné krajinné oblasti Podyjí žije 54 druhů savců (65 % druhů České republiky), bylo zde zjištěno 230 druhů ptáků, z toho 132 hnízdících, kromě j eštěrky živorodé zde žijí všechny druhy našich plazů. Žije zde i náš největší had, velmi vzácná užovka stromo­ vá, dosahující délky více než 150 cm. Obhbila si zříceniny Nového hrádku, zoologové ji tam při svých výpravách nacházeli takřka pravi­ delně.

To bylo v době, kdy přírodovědci mohli v údolí Dyje bádat pouze v doprovodu pohraničníků s nabitými samopaly. Uvědomovali jsme si při každém průchodu železnou oponou, když vojáci po vzoru Indiánů větvemi zametali naše stopy na zoraném pásu mezi dráty, že je potře­ ba zabránit tomu, aby po odstranění drátěných zátarasů zmizely i pří-

je už vzácné vidět takovou, jakou ji příroda stvoři­ la. Dyje v národním parku, domov pstruhů, vyder a ledňáčků. Foto P. Macháček Ve

střední Evropě

řeku

5

rodní poklady dyjského údolí, vystavené živelnému náporu konzumní společnosti. Uvědomovali si to i pracovníci státní ochrany přírody na­ ší i rakouské. V Rakousku již před několika lety vznikla občanská ini­ ciativa na ochranu rakouské části Podyjí - Thayatalu. Jejím původ­ ním cílem bylo zabránit zničení údolí Dyje výstavbou přehrady v pro­ filu Býčí skála. První výsledky osvětového působení se ukázaly, kc!yž železná opona zmizela a byl obnoven hraniční přechod Hardegg-Cí­ žov. Občané městečka Hardeggu společně s našimi ochránci přírody prosadili zřízení přechodu pouze pro pěší, aby nedošlo k narušení je­ jich obce a dyjského údolí motorizací. Přírodovědný průzkum prokázal oprávněnost myšlenky zřízení ná­ rodního parku mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí. Na naší i na ra­ kouské straně dyjského údolí jsou již vyhlášeny chráněné krajinné ob­ lasti - Podyjí a Thayatal. Jádrové území bilaterálního národního par­ ku bude tvořit údolní zářez Dyje. Na moravské straně je ochrana to­ hoto území zajištěna vyhlášením státní přírodní rezervace o rozloze 1500 ha. Biocenózy údolí Dyje budou tedy ponechány přírodnímu vývoji. Nárazníkovou zónu tvoří lesy na náhorní rovině. Zde by měly převládat přírodě blízké hospodářské způsoby, využívající především přirozenou obnovu listnatými dřevinami. Řádnou péči o lesy, tvořící převážnou část plochy národního parku bude zajišťovat samostatný podnik v působnosti ministerstva životního prostředí ČR, vznikající díky osobní iniciativě ministra Bedřicha Moldana. Zemědělství v pře­ chodné zóně národního parku by mělo postupně přecházet na alter­ nativní biologické formy hospodaření. Motorizovaní návštěvníci zane­ chají auta na okrajích národního parku a budou společně s pěšáky ob­ divovat přírodu překrásného dyjského údolí ze sítě naučných stezek. A až se obyvatelé našich obcí poučí od svých rakouských sousedů, jak se starat o turisty, jak má vypadat obec, jak hospoda a jak penzión, budou mít zaručen trvalý zdroj příjmů. Ze železné opony, dříve nesmyslně rozdělující střední Evropu drátě­ nými zátarasy, se stává hranice míru, pásmo kontaktů lidí i přírody. Naše společná budoucnost spočívá v setrvalém rozvoji, v takovém rozvoji lidské společnosti, který zachovává i podmínky existence všech druhů organismů a jejich společenstev. Evropský dům musí být domovem nejen lidí, ale i všech živých tvorů. Bilaterální národní park Podyjí-Thayata! byl evropskými ekologickými iniciativami právem zařazen mezi 24 pohraničních oblastí, tvořících "ekologické stavební kameny společného evropského domu". Doufejme, že si význam pří­ rodních hodnot Podyjí uvědomí i naši legislativci v ČNR a že si mezi kompetenčními spory a ekonomickými diskusemi najdou brzy čas na schválení zákona, potřebného k vyhlášení národního parku.

6

Nepřehlédněte! Pekaři,

pozor!

Celodenní seminář s praktickou výu­ kou pečení biologických, tmavých dru­ hů chleba, jejich ochutnávkou a předá­ váním receptářů, organizuje Veronica pro pekaře , kteří se umějí dívat dále do budoucnosti. Technologie přednášená bavorským odborníkem je vhodná i pro velmi malé domácí pece. Protože se nám k semináři nepodařilo zajistit žádnou dotaci, musí být nákla­ dy hrazeny z příspěvků účastm'ků. Ce­ na pro soukromm'ky je 200 Kčs, pro zástupce státních podniků a akciových společností 260 Kčs. Obě skupiny mo­ hou hradit poplatek také v jednotné ceně 10 DM nebo 70 rak. šilinků. Semi nář se koná v sobotu 6. dubna v sále Zeleného kruhu Brno, Jakubská 7, 4. patro. Zájemci, přihlaste se pře­ dem na adrese redakce Veroniky ­ počet míst bude omezen. Tel. 05-227 04, dr. Matlová.

Ekologická

angličtina

Redakce Veroniky pořádá spolu s Nadací Jana Husa desetidenní kurs ekologicky zaměřené angličtiny pro středně pokročilé zájemce. Lekce po­ vedou dva učitelé z Velké Británie. Kurs se uskuteční s největší pravděpo­ dobností v CHKO Bílé Karpaty a výu­ ka jazyka bude doplněna zajímavým ekologicky a kulturně směrovaným programem. Kursovné, včetně ubytování a stravy bude činit 1000- 1200 Kčs. Zájemci, rezervujte si pro tuto akci čas v době od 1. do 10. 8. 1991 a napište včas na adresu Veroniky.

Kreslil Václav Houf

:Jl

.' - ': -.'(

Ochrana druhové rozmanitosti

-: . :-~:­ :

",,~.:.: '
Nancy Arrowsmith I

Československo má beze sporu jeden velký přírodní zdroj, kterému

není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužil: je jím genetic­ ká diverzita (rozmanitost). Odrůdy zeleniny po léta pečlivě pěstěné na venkovských zahrádkách a záhumenkách, druhy jabloní, které se přizpůsobily širokému spektru rozličných klimatických a ekologických podmínek, přírodní druhy rostlin, tradiční obiloviny, okrasné květiny i stále vzácnější odrůdy domácích zvířat jsou neocenitelným národním dědictvím, které nesmí být zapomenuto. Nesmí být podceněna jeho hodnota hospodářská, ani mimoprodukční. Protože vaše země byla tak dlouho v izolaci a musela být soběstačná i v šíření druhů, je prav­ děpodobné, že bohatství tradičních užitkových druhů zůstalo u vás ví­ ce zachováno, než je tomu v sousedních západoevropských státech. Západní země byly od této soběstačnosti odlákány vysokou produkti­ vitou přísně regulovaného trhu se semeny. Levnost a snadná dostup­ nost rostlin a semen s totálně matoucím obchodním názvoslovím zli­ kvidovaly individuální iniciativu - rostliny, které se v rodinách dědily po generace, jsou dnes prodávány pod cenou na ulici. A přitom jde v mnoha případech o nerovnou soutěž - tradiční druhy byly lépe při­ způsobeny podmínkám toho kterého území než rostliny vypěstované nadnárodními koncerny někde v Itálii nebo dokonce v Africe. Genetická diverzita v Ceskoslovensku je akutně ohrožena, a to ještě mnohem víc než před otevřením hranic. Ohroženy jsou nejen volně žijící druhy živočichů a rostlin, ale také kulturní druhy, plody lidského snažení za celá staletí. Jestliže neuděláme nic pro jejich záchranu, vy­ hynou tiše a nenápadně jako pták dodo (dronte, dříve blboun nejapný - pozn. překl.). Někteří lidé se mohou ptát, proč je druhová diverzita tak důležitá a proč ji musíme chránit, když je třeba se starat o tolik důležitějších věcí. Odpověď na tuto otázku je třeba hledat na mezinárodním trhu se semeny. Obchodování se semeny se stalo velkým byznysem, jedním z největ­ ších. První velkou změnou posledních desetiletí v tomto oboru bylo rychlé šíření hybridních semen. Hybridy umožňují pěstitelům, aby do­ sahovali vyšší produkce, ale nedovolují jim uchovávat vlastní sadbu. Nutí je znovu se obracet na obchodní společnost a kupovat každý rok nová semena, což pro výrobce znamená pochopitelně výborný zisk. Tímto krokem bylo semenářství vytrženo ze zahrádek a z rukou rolní­ ků a svěřeno rostlinným technologům v bílých pláštích. Následovalo neuvěřitelně rychlé skupování malých tradičních seme­ nářských podniků největšími světovými společnostmi: Royal Dutch Shell, Sandoz, U pjohn, Unilever, Dekalb-Pfizer, Ciba-Geigy ... ty všechny se předbíhaly v krkolomném polykání malých konkurentů. Mezi novými semenářskými společnostmi jsou taková jména, jako

C" .

:~< -::~:

Bouří Ano, vzpomínám si, stáli jsme vysoko v pta čích vý§kách, hory se lámaly v pa­ se, až jim praskalo v kloubech, a trav­ naté brady nám rousaly pod nohama. V kapse jsem měl vy§krtaný svazek zá­ palek a někdo tlumeně, zaklína vě zaří­ kával: Zimu vyná§ejí jaro přichází po svých Slunce přináH ďábel zakletý v berana Vodu havran v zobáku čiribim čiribom kugl dudl dum Kámen oheň rum. Ano, stáli jsme vysoko, převysoko, s wima až na prsou měsíce, pecičky oliv pukaly a vyskakovaly ze skal, žíly praskaly a z křemene vystupovaly alko­ holové páry. Když jsme se sklonili a ru­ ce spletli do kloboučku, srážely se nám v dlaních kapky, my jsme je olizovali žha vými jazyky a oči nám hořely. Bylo pojednou tepleji a zdálo se, že už je na dosah, že už tu každým okamžikem musí být a zazářit. A pojednou přiletěl: havraní vítr, černý a opeřený, a v zobáku přinesl první hořké zacinkání ledu. Čiribim čiribom čiribim čiribom

kámen

oheň

hrom. Zbyněk

Fišer

Vd~l1~ DUmCB2!}

7

Kreslil Rostislav Pospíšil

Genecorp Technology, Agrigenetics Corporation nebo Sunseed Ge­

netics: signály toho, jak obrovské sumy peněz jsou investovány do vý­

zkumu genových technologií. Největší část prostředků je věnována na

šlechtění rostlin, které jsou odolné vůči herbicidům, a nikoliv vůči

chorobám, jak se často snaží přesvědčit veřejnost mluvčí těchto vel­

kých společností. Táž společnost, která prodává semeno, prodává

s ním i herbicid, vůči němuž je rostlina odolná, stejně jako chemické

hnojivo. Teoreticky je tedy možné, aby jeden podnik diktoval výběr

semen stejně jako výběr chemických postřiků, a tím přicházel k vel­

kým ziskům.

Dalším znepokojujícím prvkem vývoje v řadě zemí jsou pokusy o pa­

tentování rostlin.

Situaci menších semenářských firem navíc komplikuje to, že vládní

předpisy zkoušení nových odrůd a přiznávání licencí ještě zvyšují ná­

klady, šlechtící programy jsou velmi drahé, a tak musí být hybrid pro­

dán ve velkých množstvích, aby taková společnost měla vůbec nějaký

zisk.

Posledním, nikoliv však méně významným dokladem nebezpečného

technokratického vývoje je, že země společného trhu vypracovaly se­

znam odrůd, s nimiž je možno obchodovat. Variety, které nejsou na

tomto seznamu, není dovoleno v zemích silné dvanáctky prodávat.

V Anglii může být dokonce za pouhé pěstování takových rostlin ulo­

žena tvrdá pokuta.

A které rostliny nejsou zahrnuty do seznamu společného trhu?

stále více samosprašných a hmyzosprašných nehybridů, krajová plemena, která se těžko definují a nejsou homogenní, odrůdy, které se těžko určují a nejsou homogenní, tzn. široce adaptovaní kříženci, odrůdy, které nesnášejí přepravu a nemohou být sklízeny mecha­ nicky, lokální odrůdy, odrůdy adaptované na určité lokální klimatické podmínky, speciální nebo málo známé plodiny jako roketa setá (Eruca sativa) nebo klaytonia prorostlá (Claytonia perfoliata), odrůdy, které se odlišují od obvyklých požadavků konzumenta (napřI1dad extrémně veliké zelí nebo tykve, žlutá, růžová nebo oranžová rajčata, modré brambory, bezhlávkový salát), rostliny s velmi specifickým využitím, jako například jablka vhod­ ná pouze na sušení nebo na moštování. Všechny druhy rostlin, které byly vynechány z oficiálního seznamu společného trhu, jsou akutně ohroženy. Existují předpovědi, že v nej­ bližších několika letech vyhyne 90 % původních evropských odrůd zeleniny, jestliže neučiníme něco zásadního ke zvrácení tohoto tren­ du. V tomto případě nemáme co do činění s malým semenářským podni­ kem a přátelským obchodníkem, ale s obrovským tlakem bohatých společností, které chtějí ovládat rostlinný svět. Odpor, který proti to­ muto přístupu vzrůstá po celém světě, má logický základ v závislosti celého potravinového řetězce na rostlinách: bez semen není potravy!

8

/

/

Yzop

lékařský

/

Světlice barvířská

A také země, která nekontroluje vlastnfgenofond, je odsouzena k po­ litické a ekonomické závislosti na jiných. Kolem problému genofondu se už v několika zemích s různou mírou úspěchu zformovaly politické skupiny. Pro ČSFR, kterou mohou po­ tkat náhlé politické změny (například odraz opatření GATT - Všeo­ becná dohoda o tarifech a obchodu nebo prosazování regulací společ­ ného trhu), je životně důležité začít s ochrannými opatřeními co nej­ dříve, aby bylo zachováno živé dědictví země s dlouhou zemědělskou tradicí. Zítra už může být pozdě! Státní genové banky jsou jen zřídka dostatečně rybaveny a personál­ ně obsazeny, aby na tento úkol stačily samy. Casto je okolní svět ubezpečován, že všechno je pod kontrolou, ale při pohledu zevnitř je zřejmé, že vládní programy nejsou dostatečně financovány. Ke všemu ještě značná část semen nesnáší zmrazení - například poslední výzku­ my z genobanky USA ukazují, že 50 % zmrazených semen není schopno vyklíčit, že jsou dočista mrtvá. Téměř všechny vládní projek­ ty potřebují pomoc nadšených zahradníků, kteří budou pěstovat vzor­ ky a obnovovat semena. Během posledních několika let se k této ne­ vděčné práci přihlásily "zelené" (grassroots) organizace, které ve svě­ tě rostou jako houby po dešti. Tyto organizace jsou obvykle volným seskupením zahradníků, kteří se spojili k prodeji a výměně semen a snaží se tak na poslední chvíli zachránit část našeho rostlinného dě­ dictví. Často dosahují překvapivých úspěchů: například Seeds Savers Exchange ve Spojených státech má ve svém katalogu stejné množství odrůd, jaké je možno koupit u všech komerčních firem. Semena jsou pěstována v různých ekologických podmínkách a jsou zaznamenává­ ny nej důležitější informace o jejich růstu a možném využití. Vládní in­ stituce začaly s tímto sdružením spolupracovat a nyní je zřejmé, že Seeds Savers Exchange přispívá hlavním dílem k zachování genetické diverzity kulturních rostlin v USA. V Evropě nejsou zatím podobná hnutí tak dobře organizována, ale přesto byl v posledních letech uči­ něn značný pokrok. Značně vzrostl zájem veřejnosti, a to zejména proto, že negativní vývoj nabyl odstrašujících rozměrů . Současně s tím se zahradníci těchto společností profesionalizují. Věříme, že rolníci a konzumenti v ČSFR budou následovat naše první krůčky a pomohou tak zachránit svoje neocenitelné rostlinné dědictví. Pro zájemce připoj uj eme seznam adres s krátkými charakteristikami organizací západní Evropy. Bohužel se tyto spolky také potýkají s fi­ nančními obtížemi a je málo pravděpodobné, že by mohly poskytnout přímou finanční pomoc na rozvoj podobných programů v Českoslo­ vensku.

Redakce

čeká

i na Váš

příspěvek !

Seznam nevládních organizací, které

pracují na udržování genetické rozma­

nitosti rostlin

ARCHE NOAH, Gessellschaft zur

Erhaltung der Kulturpflanzenvielfalt

uud deren Entwicklung

Postfach 139, Margaretenstr. 14,

A-3500 Krems/ Donau,

Tel.: 02732/73650

Kontakt: Nancy Arrowsmith

"Zelená" (grassroot) organizace pro

Rakousko a německy mluvící země.

Každoročně vydává katalog.

CElDER, Centre ďEstudis i Desen­

volupament Rural

Grupo de Semillas, cl Avellanes, 17

E-46003 Valencia

Kontakt: Elena Carmona Mirasol

Malá skupina farmářů, která se snaží

zachránit tradiční odrůdy pomerančů

proti silnému tlaku mocných citruso­

vých spo lečností ze zemí společného

trhu.

Centro Internationale Crocevia

Via Giambuliani 8, 1-00184 Roma

Politická práce, kontakt s ostatními

skupinami v Itálii.

FRUCTUS, Vereinigung zur Forde­

rung alter Obstsorten

Waisenhausstr. 4, CH-8820 Wiidens­

wil

Kontakt: Dr. KarI Stoll

Organizuje velké výstavy ovoce a udr­

žuje dva sady k produkci štěpů a odno­

ží.

H.D.R.A ., Henry Doubleday Rese­

arch Association

Ryton-on-Dunsmore, Coventry CV8

3 LG, England

Kontakt: Pauline Pears

Založili Národní středisko pro organic­

ké zahradnictví s ukázkovou zahradou

o rozloze 20 akrů (8 hektarů) . Pro své členy udržují knihovnu ohrožených druhů zeleniny. Oficiálním patronem organizace je princ Charles.

9

Gesellschaft zur Forderung Goethea­

nistischer Forschung e.V.

Forschungsstelle: Hof Tangsehl/Bree­

se 1, D-2121 Nahrendorf,

Tel. : 058 55 / 1206.

Kontakt: Kari-Josef Miiller

V tomto spolku se soustřeďuje řada výzkumných skupin. Na uvedené adre­

se se zabývají j menovitě ječmenem .



HERA-Forschungsstelle fili Tier- und

Pflanzenzucht Eschenhof

Hauptstr. 10, D-W-5441 Uesz bei

Daun.

Kontakt: Georg W. Schmidt

Biologicko-dynamické pěstitelství, prá­

ce s obilninami a vzácnými odrůdami .

Initiativkreis fiir Gemiisesaatgut aus

biologisch-dynamischen Anbau

Werkstiitten der Lebensgemeinschaft

Bingenheim, D-W-6363 Echsel2

Volné seskupení producentů semen

(biologicko-dynarnických)

v západním Německu . Semena jsou ur­

čována a uznávána oficiálním minister­

stvem pro testování semen.

Pflanzenzuchtverein Wernstein e.V.

Pflanzenzuchtverein Wernstein e.V.,

Wernstein 24, D-8653 Mainleus,

Tel.: 09229 /8157

Kontakt: Peter Raatsie

Pracuje v různých oborech pěstování

a ochrany semen biologicko-dynamic­

kými přístupy, má kontakty s Holand­

skem.

Zollinger

CH-8580 Amriswil-Biessenhofen,

Tel. : (05)071/672801

Kontakt: Christine und Robert Zollin­

ger

Semenářská společnost, biologicko-dy­

namické šlechtění.

Skupiny pro záchranu ohrožených dru­

hů domácích zvířat

American Minor Breeds Conservancy

P.O.Box 477, Pittsboro, N.C. 27312

USA

Má úzké kontakty s RBST (viz dále)

Gesellschaft zur Erhaltung alter und

gefiihrdeter Haustierrassen e. V.

Geschiiftsstelle: Evelyn Simak, Hof­

brunnstr. 110, D-W-8000 Miinchen 71

Kontakt: Prof. Dr. Hans Heinrich Sam­

braus

Největší společnost pracující ve střední

Evropě, která se velmi intenzívně za­

bývá vývojem v bývalých východo­

evropských zemích.

10

Pro Specie Rara, Schweizerische Stif­ tung zur Erhaltung des genetischen und kultorgeschichtlichen Erbes von Tieren und Pflanzen Postfach 125, CH-9003 St. Gallen 3 Kontakt: Martin Bossard Pracují s luštěninami a sevlákem (Sium sisarium). Schweizer Bergheimat Untergiitschstr. 11, CH-6003 Luzern Kontakt: Rudi Vonmoos Pracuje s obilninami vhodnými pro vyšší n admořské výšky a udržuje tra­ diční odrůdy.

Seed Savers Exchange P.O. Box 70, Decorah, lowa 52101,

USA

Kontakt: Kent Whealy

Největší organizace na světě s 900 čle­

ny a katalogem obsahujícím 5000 od­

růd. Vlastní farmu ve státě lowa a do­

sud má pouze jednoho českého člena.

SESAM Egilsvagen 27, 161 53 Bromma, Schweden Kontakt: Lars Olof Rosenstrom Pečuje o zachování velkého množství zeleninových odrůd vhodných pro chladněj ší severské regiony. VEN; Verein zur Erhaltung der Nutzpflanzenvielfalt e.V. Ahornweg 6, D-W- 3525 Arenborn Kontakt: Ludwig Watschong Publikuje seznam jablečných odrůd dostupných v západním Německu a nepravidcl o0 vydává zpravodaj.

Organizace pro výzkum a rostlin

šlechtění

Ekkharthof Giirtnerei am Ekkharthof, CH-8574 Lengwil Kontakt: Ilmar Randuja, Andreas El­ lenberger Semenářský podnik, biologicko-dyna­ mické pěstování. ForschuDgsiDstitut fiir biologischeD Landbau Bernhardsberg, CH-4104 Oberwil BL, Schweiz Kontakt: Martin Leiser Kontaktní centrum na ostatní vládní a vědecké instituce ve Švýcarsku. Za­ čali s produkcí semen. Pro Specie Rara, Schweizerische Stif­ tUDg zur ErhaltuDg des geDetischeD uDd kulturgeschichtlicheD Erbes VOD Tieren UDd PflaDzeD Postfach 125, CH-9003 St. Gallen 3 Kontakt: Martin Bossard Zavedli zajímavý systém "adopce" zví­ řat: farmář si může zvíře pronajmout, ale to zůstává majetkem společnosti, jestliže ho nemůže déle chovat, musí ho vrátit spolku. IUlST, Rare Breeds Survival Trust rourth Street, National Agricultural Centre, Stonleigh Park, Warks, CV8 2LG England Kontakt: Libby Henson První a největší organizace tohoto dru­ hu na světě. Jenom v Anglii má 13 chovných stanic. Verein zor ForderuDg alter osterrei­ chischer Haustierrassen Kohldorfer Str. 27, A-9020 Klagenfurt Kontakt: DI Kari Krachler Malá rakouská skupina.

Pomozte i vy zachránit ohrožené kulturní

odrůdy:

pěstováním alespoň

jednoho tradičního druhu zeleniny, obilnin,

brambor nebo ovoce na své zahradě a jejich ochranou před kříže­

ním s jinými odrůdami;

prodejem a výměnou tradičních odrůd s jinými pěstiteli;

sbíráním informací o zajímavých druzích zeleniny, ovoce či obilnin

od sousedů, příbuzných a přátel;

pěstováním alespoň jedné tradiční vysokokmenné odrůdy ovoce

na vaší zahradě a jeho registrací u společnosti pro ochranu geno­

fondu;

udržovánínr chovu některé z ohrožených odrůd drobného domácí­

ho zvířectva;

založením místní skupiny pro ochranu a zachování tradičních kul­

turních odrůd.

Děkujeme

za Vaši aktivitu. Nancy Arrowsmith, spol. NOAH.

Podíl muzeí v genofondu

přírodě

na

záchraně

Václav Tetera Zanikání některých živočišných a rostlinných taxonů v přírodě je fakt,

který se sleduje v celém vyspělém světě. Zužuje se světový genofond

a dědičná proměnlivost druhů, zanikají též méně výkonné a místní

odrůdy, nastává jednostrannost a uniformita světových sortimentů

hospodářských plodin.

Některá muzea v přírodě nastoupila nový směr ve své činnosti. Za­

chraňují regionální genofond rostlin a zvířat, rozvíjejí a podporují pla­

nou vegetaci a začínají uplatňovat ekologické principy ve svých areá­

lech, čímž přispívají ke studiu a záchraně genetických zdrojů, převáž­

ně regionálního charakteru.

Vznik muzeí v přírodě je z hlediska kulturně dějinného pokládán za

událost téměř současnou. V dějinách lidstva tyto kulturní útvary ne­

mají před poslední čtvrtinou 19. století žádné modely a předchůdce.

První muzeum v přírodě založil r. 1891 A. Hazelius na lokalitě Skan­

sen nedaleko Stockholmu. Roku 1925 založili sourozenci Bohumír

a Alois laroňkovi v Rožnově p. R. Valašské muzeum v přírodě, čímž

se tato instituce stala nejstarším muzeem v přírodě ve střední Evropě.

V šedesátých letech zde byly položeny základy zemědělské činnosti

v souvislosti s výstavbou vesnické části muzea na lokalitě "Stráň". Od

sedmdesátých let nastává výrazný rozvoj studia agrikultury a soustře­

ďování zvláště regionálních genofondů. Přispěl k tomu zájem etno­

grafů a historiků o interdisciplinární spolupráci se zemědělskými od­

borníky a přírodovědci.

V současné době se klade důraz na studium, záchranu a prezentaci

Pijavice nám nejbližší Je jí bezesporu pijavka lékařská (Hiru­ do medicinalis), která své české i vě­ decké jméno dostala podle toho, že by­ la v minulosti hojně používána v lékař­ ství k tzv. "pouštění žilou", tj. odebírá­ ní krve nemocných. Lovci prý pijavice sbírali tak, že si je ve vodě nechali při­ sát na vlastní nohy. Svou délkou až 15 cm patří pijavka lé­ kařská k našim největším pijavkám. Tělo je zploštělé, jako u všech pijavek druhotně kroužkované, s menší přísav­ kou u ústního otvoru a s větší na zádi těla. Na hřbetě má černohnědočerve­ nou pestrou kresbu, spodní strana je světlá, černě skvrnitá. V ústech má 3 půlkruhovité pilovité čelisti, které do­ vedou proříznout kůži savců. Takto ci­ zopasnicky se živí až od 3 let života (ten může být dlouhý až 27 let), mladší jedinci jsou zprvu dravci, později cizo­ pasníky ryb a obojživelníků. Cizopas­ nému způsobu života je uzpůsobeno i střevo: vytváří vychlipeniny umožňu­ jící nasát velkou zásobu krve. To umožní pijavce vydržet bez dalšího na­ sátí až půl druhého roku. Pijavky se rozmnožují vajíčky, která jsou ve formě kokonů odkládána do písku, líhnou se z nich přímo malé pijavky. V důsledku intenzívního lovu se stala pijavka lékařská dosti vzácnou. Nyní u nás žije řídce na jižní Moravě a již­ ním Slovensku v tůních a mrtvých ra­ menech v inundačním území řek. Po­ stupující likvidace těchto vod dále silně omezuje její rozšíření a činí z ní ohro­ žený druh, na který by mělo být pama­ továno v naší zákonné ochraně příro­ dy. Evžen Wohlgemuth Stádo valašek už k rožnovskému skanzenu neodmyslitelně patří. Foto B. Přikryl, archiv

11

genofondu, coz Je vlastně biologický program Valašského muzea v přírodě. Lze ho rozdělit do následujících okruhů. 1. Chov ovcí a salašnictví hrálo na Valašsku výraznou roli a tato

problematika je i ve Valašském muzeu stěžejní. V regionu se do kon­

ce 19. století udržoval východní typ ovce - valašky cápovitého rázu,

která se vyvinula při staleté valašské kolonizaci začínající již ve 13.

a 14. století.

Nedávno bylo objeveno několik kusů přežívající původní valašky

a začal se realizovat plán zpětného křížení a selekce ovcí, aby bylo za­

jištěno stádo fenotypicky totožné s původním typem.

2. Studium, záchrana a prezentace tradičního genofondu polních

užitkových rostÍÍn. Na malých horských terasovitých polích se pěstují

zanikající druhy a formy převážně obilnin nalezených v zájmové ob­

lasti. Například křibice - forma žita, gengel a špalda - formy nahých

ječmenů, ekotypy planých a polokulturních ovsů ve směsi, bér - eko­

typ pohanky, tatarka - ekotyp žita (jařina) a další. Nutno podo­

tknout, že tato políčka se obdělávají tradiční agrotechnikou, bez pou­

ŽÍvání pesticidů a umělých hnojiv.

3. Podpora a dotváření původního biotypu segetálních rostlin se děje

díky již zmíněnému způsobu obhospodařování políček. Vyskytuje se

zde na šedesát taxonů plevelů, z nichž některé jsou vzácné a kriticky

ohrožené. Napií.ldad nepatrnec rolní, chrpa modrák, koukol polní,

sveřep stoklasa a další.

4. Ovocnářství, studium a záchrana genofondu vybraných starých

a místních odrůd ovocných dřevin. Realizuje se vlastní produkce sad-

Nová chráněná území na Vyškovsku Plenární zasedání Okresního národní­ ho výboru ve Vyškově vyhlásilo dne 28. června 1990 na základě zákona o národních výborech a v souladu se zákonem č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, 14 nových lokalit chráněnými přírodními výtvory. CUPY Zlíbek (výměra 3,72 ha, k. Ú. Rašovice). Na pozemcích, které jsou pro velkou svažitost již dlouhodobě bez zemědělského využití, se vyvinula cenná společenstva chráněných a ohro­ žených druhů rostlin. Roste zde zvo­ nek sibiřský, bradáček vejčitý, vstavač vojenský. Na lokalitě se vyskytuje užovka hladká. CUPY Mušenice (výměra 14,30 ha, k. Ú. Rašovice). Na částečn ě zal esněném svahu s jihozápadní expozicí se vysky­ tují orchidejovité rostliny kruštI'k čer­ vený, okrotice bílá, pětiprstka žežulník, bradáček vej čitý, vemeník nazelenalý, kruštík širolistý, vstavač vojenský. CUPY Rašovický zlom - Chobot (výměra 19,14 ha, k. Ú. Hodějice, Ra­ šovice). Kromě vzácných rostlinných druhů ponticko-panonské květeny je zde hojný také vstavač vojenský. Zvláště významný je výskyt obojživel­ níků a plazů. Rozmnožují se zde sko­ kan štíhlý, ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, čolek obecný, ještěrka obecná, užovka obojková, zmije obecná. CUPV Hrubá louka (výměra 1,1 ha, k. Ú. MouříllOV). V remízku s výskytem rostlin závislých na mykorrhize se nalé­ zá bradáček vejčitý, kruštík širolistý, hlístník hvízdák, vstavač vojenský. CUPV Jalový dvůr (výměra 22,5 3 ha, k. Ú. Nížkovice - Heršpice). V rybní­ ku, který je součástI' chráněného úze­ mí, se rozmnožují ohrožení obojživel­ níci - čolek obecný, ropucha obecná, Nezbytným pomocníkem k zachování původních druh ů užitkových rostlin jsou trad iční technologie. Sku tečný ch pa mětníků mlácení cepy však žije vel­ mi málo. Foto B. Přikryl, archiv mu­ zea

12

vd;fri1 Dllnfi
bového materiálu ve formě vysokokmenů, které se vysazují převážně do expozičního areálu Valašské dědiny na základě krajinářsko-urba­ nistických hledisek. Vytvářejí se sady, osazují meze, stromy se sadí k objektům roubené lidové architektury a nebo jako solitéry. Ošetřo­ vání stromoví odpovídá dřívějším hospodářským praktikám. Studium regionálního genofondu jabloní a jeho využití pro šlechtění bylo té­ matem disertační práce. Byly nalezeny polní formy rodu Prunus rezis­ tentní proti šarce. 5. Zahrádky, genofond květin, zeleniny, aromatických a léčivých rostlin. Vlivem krátkověkého charakteru těchto rostlin je zaj išťování tradičního genofondu značně problematické. Některé druhy z této skupiny rostlin jsou soustředěny ze starých zahrádek z okolí Rožnova, ale odrůdová determinace dosud nebyla uskutečněna a bude velmi obtížná vlivem neexistujícího srovnávacího materiálu. Uvažuje se o vytvoření duplicitního sortimentu vybraných tradičních druhů Va­ lašska ve spolupráci s institucemi, které již genofond rostlin z tohoto okruhu uchovávají. 6. Genofond hrnkových rostlin je prezentován za okny roubených objektů. Je soustředěn sortiment starých odrůd fuchsií vyšlechtěných v minulém století, pěstují se staré a české odrůdy páskatých pelargo­ nií. V oknech chalup lze vidět tradiční zvonek (ženich a nevěsta), roz­ marýn, myrtu, mučenku, mořskou cibuli, měsíční růži a další druhy. 7. Chov hospodářského zvířectva v muzejní usedlosti. Zde je snaha vytvořit komplex složek životmno prostředí hospodářského dvora a vyjádřit jeho společenské a hlavně přírodní vztahy. Jen živé hospo­ dářství je schopno udržet charakteristický vegetační kryt v intravilánu objektů. Zde se pak mohou vytvářet a udržovat zanikají­

ropucha zelená, blatnice skvrnitá, ros­ nička zelená, skokan štíhlý, kuňka oh­ nivá. Z plazů zde žijí ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka obojková. Z méně obvyklých druhů ptáků zde spatříme sluku lesní a včelojeda lesní­ ho. Jsou zde porosty sasanky lesní a vyskytuje se vstavač vojenský. CUPV Kuče (výměra 5,79 ha, k. Ú. Malínky). Vyskytují se zde chráněné rostliny stepního charakteru - hořeček brvitý, jalovec obecný. CUPV Přední Galášek (výměra 1,42 ha, k. Ú. Brankovice). Bylinné patro tvoří řada teplomilných a sucho­ milných rostlin - hořec křížatý, len žlu­ tý, zvonek klubkatý, oman mečolistý. CHPV Pahorek (výměra 7,88 ha, k. Ú. Vážany Vyškovské). Na prudkém sva­ hu severní expozice se vyskytuje mo­ dřenec chocholatý. Žije zde rosnička zelená. CHPV Roznitál (výměra 0,98 ha, k. Ú. Orlovice). Důvodem ochrany je výskyt koniklece velkého a bělozářky větvité. CUPV Návdavky u Ně mčan (výměra 1,87 ha, k. Ú. Hodějice). Na prudkém svahu severozápadní expozice se vy­ skytuje subxerotermní až mezofilní květena a teplomilný hmyz. Na lokalitě rostou z okolí vymizelé rostliny­ hvězdnice chlumní, zvonek moravský. CUPV Nad Medlovickým potokem (výměra 0,42 ha, k. Ú. Medlovice). Lo­ kalita je chráněna pro výskyt lnu žluté­ ho a zvonku klubkatého. CUPV Panská skála (výměra 2,34 ha, k. Ú. Habrovany). V opuštěném lomu s jezírky se vyskytuje čolek horský. CUPV Roviny (výměra 7,78 ha, k. Ú. Nevojice). Lokalitu tvoří zbytky pon­ ticko-panonské květeny s výskytem omanu mečolistého, hvězdnice chlum­ ní, bílojetelu pětilistého. CUPV Kozlanské lípy (k. Ú. Kozlany). Na veřejném prostranství je stro mořadí čtyř starých lip a pět lip malolistých středního věku. Jiří Schauer Pohled na

koně

v polích místo trak­ být pomalu nezvyklý. Ještě důlež itější je však omezit chemi­ zaci, která je klíčovým momentem degradace genofondu přírodních i užitkových druhů a půdních vlast­ ností. Foto B. Přikryl, archiv t orů p řestává

13

s přírodou, leitmotiv výstavy "Von der Natur in der Kunst", symbolizovala na plaká­ tech antická hlava s vyrůstajícím stromkem. Dialog

člověka

vídeňské

Repro Miloslav Sonny Halas

o přírodě v umění Do Vídně se dá jezdit nejen za nákupy, ale také - případně především - za kumštem. K nejzajímavějším a nejpři­ tažlivějším vídeňským výstavám léta 1990 patřil soubor "Von der Natur in der Kunst", vystavený ve veletržním paláci. Ten, kdo se těšil na obsáhlou retrospektivu transformace vjemů pří­ rody ve výtvarném projevu od pravěku až po současnost, musel být ovšem zklamán. Jednalo se o první souhrnnou mezinárodní přehlídku prací posled­ ních deseti let, které se snaží - podle slov propagačního letáku - vypořádat s věčně aktuálním tématem přírody ve výtvarném umění. Obrazy, plastiky, fo­ tografie a videozáznamy 44 význam­ ných umělců z Evropy (pouze západ­ m'), Asie, Severní i Jižní Ameriky a Austrálie měly vyjadřovat propast mezi ideální představou nedotčené pří­ rody na jedné straně a stavem ničené­ ho přírodmllO světa na straně druhé. Poetický, meditativní, analytický i kri­ tický dialog s přírodou v nejrozmani­ tějších podobách výtvarného projevu měl být - a zřejmě i byl - nejen zachy­ cením a analýzou stavu, ale i obžalo­ bou a naléhavou prosbou. Nepoučený návštěvník z ČSFR, desítky let do

14

cí ruderální společenstva vesnických sídlišť a synantropní druhy rost­ lin. Chov starých plemen hospodářského zvířectva je v současné době již velmi problematický, neboť tato plemena jsou zušlechtěna anebo již zanikla. 8. Genofond autochtonní plané flóry a fauny. Floristickým průzku­ mem a orientačním průzkumem výskytu fauny bylo zjištěno, že areál Valašského muzea je jak krajinářsky, tak i floristicky hodnotný. Bylo zjištěno na šest set druhů cévnatých rostlin. Některé z nich jsou z hle­ diska ekologického i fytogeografického zajímavé a hodnotné. V ně­ kterých lokalitách areálů se vyskytují i všeobecně mizející společen­ stva. Výsledky a závěry průzkumu fauny potvrzují vzájemnou ekolo­ gickou závislost a správně nastoupený směr způsobu hospodaření a biologické údržby areálu. Je třeba i nadále podporovat rozšiřování populací některých druhů např. motýlů, brouků, obojživelníků, zají­ ců, koroptví aj. 9. Krajinářství a lesnictví. Zvláště areál Valašské dědiny a budoucí areály Těšínska a Kopanic jsou krajinářsky hodnotné, charakterizova­ né modelací minulou malohospodářskou činností s rozptýlenou zele­ ní, nikami, lesními enklávami, terasovitými políčky, mokřady a meze­ mi. Tyto krajinné komponenty jsou základem k rekonstrukci (lépe re­ miniscenci) historické krajiny. Intenzívním lesním hospodařením má­ lo poznamenaných cca 15 ha lesa dává možnost prezentaci tradičních (historických) lesních technik jako jsou rubiska s pěstováním užitko­ vých plodin, žďáření, tradiční těžba, kolibiska v pasekách, krmelce, po sedy apod. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, díky biolo­ gické hodnotě svých areálů a činností v okruhu biologické údržby, studia, záchrany a prezentace regionálního genofondu, bylo vyhláše­ no maloplošným chráněným územím. Výnosem MK ČSR č.j. 11919/ 81 ve smyslu zák. č. 40/56 Sb., o státní ochraně přírody, se zřídila na ploše 66 ha "Chráněná zahrada". Lze konstatovat, že mezioborová spolupráce odborníků z muzeí v pří­ rodě se zemědělskými odborníky a biology směruje tato zařízení k vyš­ šímu poslání. V expozičních areálech se mohou vytvořit opravdové vztahy a vazby při rekonstrukci životního prostředí a stylu života mi­ nulých generací.

míry odtržený od nejnovějších výtvarného umění ve světě, musel nutně stát před mnohými vysta­ venými objekty v rozpacích a některé z nich považovat za pouhé výstřelky, jejichž výpověď má pouze časově ome­ zenou platnost. A spěchal se kochat "věčným uměním" do blízkého Uměznačné

proudů

leckohistorického muzea. Třeba obrazy Giuseppe Arcimbolda (1527-1593), malíře pozdmllO manýrismu, jehož proslulé hlavy složené z nejrůznějších přírodnin (cykly Roční doby a Živly), přitahují diváky již neméně než čtyři stovky let. Jan Lacina

Jak chránit ob ojživelm"ky Několik

roků

sledovali

členové

ZO

ČSOP č. 6 Moravský kras obrovský

úhyn

obojživelníků

pod koly automo­

bilů na silnici od závodu ČKD Blansko

ke Skalnímu mlýnu. Nejhorší situace byla v roce 1986. Tak se rozhodli něco dělat:

Zatímco ropuch se většina lidí neprávem štítí, skokana zeleného - často antropi­ zovaného například v obrázcích Josefa Lady - berou i "normální" lidé na milost. Foto L. Zelinka a J. Kytnar

V roce 1986 při prvním průzkumu jsme chtěli upřesnit trasy obojživelnfků přes silnici - v průběhu 21 dnů v úse­ ku 3 km jsme napočítali asi 300-350 přejetých žab všeho druhu. V roce 1987 jsme původně zamýšleli instalovat sítě na krajích silnice. Sítě se nám nepodařilo sehnat, a tak jsme se soustředili na powrovánf tahu. V prů­ běhu 24 dnů bylo přejeto 142 jedinců. V roce 1988 v lednu se nám podařilo sehnat 200 m sítí, které jsme instalovali na kraj silnice u Jakubova jezera tak, aby směřovaly k propusti pod silnicí. Jelikož vfce sítí jsme neměli, nemohli jsme je umfstit do všech vytipovaných prostor. Naše pozorování probfhalo měsíc. Po celou dobu jsme nezazname­ nali jediného přejetého obojživelníka. Při pozorovánf v dané době jsme zjistili pohyb šesti kusů skokana hnědého, a to směrem k propusti. Nemůžeme však říci přesně, kolik obojživelníků ta­ to síť zachytila. V nechráněných kori­ dorech bylo přejeto během měsíce dubna asi 216 obojživelníků. První lfh­ nutí pulců bylo zjištěno dne 2. 5. Sítě jsme odstranili dne 17. 5. V roce 1989 jsme po zhodnocení vý­ sledků z předcházejících let instalovali sítě již 25. února. První část sítí jsme ponechali na pů­ vodním mfstě a ještě rozšířili o další úsek v délce asi 140 m. Sítě byly insta­ lovány tak, aby obojživelníci byli sítěmi naváděni k propusti. Další část byla instalována na předpo­ kládaném koridoru v délce asi 50 m. Uprostřed sítě byl vykopán rybníček a naplněn vodou, aby obojživelníci zůstali za sítí. Třetí úsek byl dlouhý 60 m; zde byly vykopány 2 rybníčky a naplněny vo­

15

K našim nejběžnějším obojživelm'kům patří ropucha obecná. Především s je­ jími "výlisky" se můžeme od časného jara často setkat na našich silnicích. Foto Jiří Bohdal

dou. Při této akci byli přítomni pracov­ níci Čs. televize z Brna, kteří natočili krátký pořad pro televizi. Vlastní pozorování bylo zahájeno 23. 3. stálou službou organizovanou v průběhu dopoledne i odpoledne. Po­ vinností služeb bylo projít celý úsek, spočítat všechny přejet é obojživelm'ky a případně přemístit obojživelm'ky z rybníčků na druhou stranu silnice a vést přesné záznamy. Ihned na začátku celé akce jsme zjistili velké množství obojživelm'ků v kalo­ vých polích, a proto jsme rozšířili po­ vinnost hlídek o odchyt těchto obojži­ velníků a v pozdější době o přenesení nakladených vajíček. Zjistili jsme také požírání a hromadnou likvidaci obojži­ velníků pstruhy v Jakubově j ezeře. Urychleně byla vybudována dvě sta­ vidla na mrtvých ramenech říčky Punkvy za Jakubovým jezerem. Do těchto ramen byli umísťováni přenese­ ní obojživelníci a později i vajíčka.

V druhém rameni bylo zaznamenáno dne 21. 4. první líhnutí pulců. O čtyři dny později byl zjištěn slabý průnik pulců přes odtok do říčky Punkvy, kde byli likvidováni opět pstruhy. Proto jsme okamžitě potáhli celou hráz drá­ těnou sítí, čímž byl průnik pulců úplně zlikvidován. Při průzkumném sledová­ ní Jakubova jezera a Punkvy nebyl zjiš­ těn ani jeden pulec. V mrtvém rameni se pulci jen hemžilo, takže byla zajiště­ na další populace. Sítě byly staženy 14. května. Celkem bylo přejeto mimo sítě 173 ku­ sů obojživelm'ků, za sítěmi ani jeden. Přenesli jsme 338 kusů obojživelníků a 10 kbelíků vajec. Celkem jsme při té­ to akci odpracovali 803 hodiny. V budoucnosti se zaměříme na inten­ zívní odchyt obojživelm'ků u kalových polí. Budeme je přenášet do mrtvých ramen, aby pulci, kt eří se v kalových polích vyh'hnou, do tří dnů neumírali vlivem silikonového oleje a vodmno skla, které obsahuje voda. Závěrem bychom chtěli poděkovat těmto orga­ nizacÍm: · Správě CHKO Moravský kras, ČKD Blansko, Okresní správě silnic v Blansku a LZ v Rájci za pocho­ pení nutnosti ochrany obojživelníků a jejich po'kladnou spolupráci. Miroslav Nečas

Ztracený luh Škoda, že tiskárna (Grafia, provoz 36 Prostějov) tak odbyla pečlivě připravo­ vanou publikaci Jarmily Kocourkové Ztracený luh pod Pálavou, určenou ja­ ko vzpomínku na krajinu, která už ne­ ní, těm, kdož se účastnili akce Dno. Nekvalitní tisk velice ublížil dokona­ lým fotografiím, ale ti, kdož tuto kraji­ nu znali, si i ze šedavých obrázků vyba­ ví zelený luh kypící životem. Krajino, která nebudeš - tak se jmenuje první esej, napsaný poté, co vláda rozhodla o budování dolní nádrže a otištěný v r. 1981 v časopise Nika. "Pak přijde básník, v jehož rodině se traduje zkaz­ ka o tom, jak dávná prabába s přáteli vyrývala letní bledule, aby je zachránila před zátopou. Rostou dnes na březích Křivého jezera. I zaposlouchá se bás­ ník, jestli v mnohohlasém chóru luhu neuslyší odněkud jejich zvonění jako doklad, že se vrátily. Marně. Vezme tedy rýč a vypraví se ke Křivému jeze­ ru, aby jich pár přesadil zpátky. Tím se jednou provždy uzavře bludný kruh, kterým luh pod Pálavou musel projít dík lidské hlouposti." Takto končí dru­ hý esej - Bludný kruh z roku 1989. Publikaci Ztracený luh pod Pálavou vydala Veronica, finančně vydání pod­ pořili 4. ZO ČSOP Brno-město, Jiho­ moravské státní lesy a Tesla ELTOS s. p. Účastm'kům akce DNO bude po ob­ jednání zaslána zdarma, nebo si ji mo­ hou vyzvednout na MěV ČSOP Brno, Panská 9. Ostatní si ji zde mohou kou­ pit nebo objednat v redakci Veroniky za 10 Kčs. Je smutné vzpomínat na ztracenou krajinu. Ale je dobře si ztrá­ ty připomenout - abychom už žádné další nepřipustili. V současných disku­ sích o dalším osudu novomlýnských nádrží působí útlý spisek paní Kocour­ kové jako tiché memento. ab

Akce Dno - přesazování vzácných rostlin ze dna dolní Novomlýnské nádrže začala před deseti lety, v červ­ IlU roku 1981. Při posledním přesazo­ vání bledulí letních v červnu 1988 už voda stoupala. Přesto se našla stovka statečných dobrovolníků, ochotná za­ chraňovat ze studené' vody převzácné rostliny, jejichž květy ještě naposiedy svítily nad hladinou. Uzavřou biudný kruh ztraceného luhu pod Pálavou opravdu až jejich pravnuci? Foto Karel Hrubý

16

Kreslil V ádav Houf

Niekol'ko viet o Enduro Medzinárodná motocyklová súťaž (M6DMS) je motocyklovou olympiá­ dou. Zúčastňuje sa jej 400 pretekárov z celého sveta, kton počas 6 dní testujú motocyklové stroje na troch 150 km merajúcich okruhoch v teréne. Táto sút'až sa. mala konat' v Brezovej pod Bradlom (po jej odmietn utí v Brne). Proti jej organizácii v tomto regióne vystúpili ochrancovia prírody s námiet­ kami, že príde k poškodeniu prírody i životného prostredia. Toto ich tvrde­ nie sa potvrdilo po čas Majstrovstiev ČSFR a Rakúska v lete 1990 v oblasti Brezovej. Počas tejto Enduro súťaže sa tu odohral ekologický horor dramatic­ ky dotvorený výstupom organizátora Karola Jakeša voči ochranárom. M6DMS napokon bola v okrese Senica zamietnutá z nasledovných dovodov: 1. Ubytovanie - motocyklovej olym­ piády sa zúčastňuje zvyčajne 10 000 zahraničných účastníkov : pretekári, doprovod, sponzori, turisti. Okres Se­ nica nedisponuje dostatočným množ­ stvom ubytovacích kapacít v hoteloch a kempoch. Okrem toho účastníci po­ trebujú služby, hygienické zariadenia, stravovanie ... Organizátor na Brezo­ vej mienil ubytovanie rea1iwvať na šta­ diónoch miestnych TJ apod. 2. Zdravotnícke zabezpečenie súťaže: Okres Senica má jednu z najvyšších úmrtností na nádorové ochorenia, vy­ sokú novorodeneckú úmrtnost', počet alergií, chorob dýchacích ciest atď. Stav zdravotníctva je katastrofálny, okresnému mestu chýba nemocnica, technika, lekári . .. Nemocnice v Skali­ ci a na Myjave sú niekedy pre pacien­ tov také vzdialené, že prevoz nepreži­ jú. Akcia, pri ktorej bude 400 preteká­ rov po 6 dní vystavovat' svoje životy ri­ ziku, musí mať náležité zabezpečenie: také, aby každý pretekár, ktorí sa zra­ ní, dostal odbornú pomoc do 3 minút na každom úseku trate. - To znamená prítomnosť a mobilizáciu sanitiek, le­ károv, skupín špecia1istov v nemocni­ ciach, vrtulník ... SÚ len 2 možnosti: paralywvať na 6 dní chod zdravotníc­ tva v okrese, alebo vystaviť nebezpe­

čenstvu

životy pretekárov z dovodu ich prevozu do nemocníc mimo okres. (Vzhfadom na to, že ide o zahranič­ ných pretekárov je zrejmé, ktorá z možností by platila). 3. Trate súťa že : sú tri po cca 150 km,

vedúce prevážne nespevnenými lesný­

mi a pornými cestami. Usporiadater

srubuje blato, kamene, rašelinu, pie­

sok. Vyše 60 % vedie lesmi.

V okrese sú 3 CHKO: Malé a Biele

koch sa často rozhoduje na motokro­ Karpaty, Záhorie. Je tu 26 maloploš­

soch, býva tu značná koncentrácia ných chránených území, ďalšie sa pri­

pravujú. I Myjavskú pahorkatinu na­

techniky, divákov, usporiadaterov, vrhujú vyhlásiť za CHKO.

letorí tu budú mať najvačší podiel na devastácii prostredia. Výskumný ústav lesného hospodárstva

Zvolen stanovil typy podloží, kde ne­

Usporiadater ráta tiež s využitím por­ odporú ča viesť trate. Okrem iných

ných ciest, remíwk, výmol'ov. Význam týchto krajinotvorných prvkov je veľ­ i pieskové pody Záhoria a lesy vobec.

Práve lesmi Záhoria plánuje organizá­

ký, narastá úmerne so zmenšovaním tor viesť 50 % tratí. Katedra ekosow­ lesnatosti krajiny. Táto rozptýlená ze­ lógie PF UK Bratislava neodporúča

leň má viacero funkcií: zlepšuje klima­ tické pomery, zachytáva exhaláty, po­ konanie tejto akcie v tejto oblasti vo­

sobí protierózne, zvlhčuj e vzduch a via­ bec, pretože sa tu nachádza vel'a mi­

moriadne ekologicky cenných lokalít

že vodu v pode, slúži ako životný prie­ stor pre živoČíchy. Z ďalších jej funk­ i chránených území.

cií: mikroklimatická, drevoprodukčná , VÚ LH Zvolen upozorňuje tiež na ver­

ký vodohospodársky význam oblasti,

vodoochranná. Práve tieto prvky sa vý­ znamne podiefajú na ekologickej stabi­ nachádzajú sa tu pramene pitnej vody

lite krajiny. a ich pásma ochrany. Ú stredie štátnej

Myjavská pahorkatina i Záhorie sa ne­ ochrany prírody vydalo k akcii nega­

tívne stanovisko odovodnené i tým, že

vyznačujú ekologickou stabilitou. Jej labilnosť zapríčinil človek svojimi zá­ oblast' je rnimoriadne ekologicky zat'a­

sahmi do krajiny - meliorácie, odles­ žená a okrem toho i v tzv. volnej kraji­

nenie, regulácia potokov, likvidácia re­ ne príde k takej devastácii prostredia,

že bude mať pre ňu nedozierne násled­

mízok a medzí, nevhodný sposob hos­ podárenia na pOde atď. Tieto zásahy ky. Chránené druhy fauny a flóry sa

dali možnost' vzniku erózie pódy, p
vodniam, wsuvom pody, ale i konta­ a sú ohrozené.

Ak by mienil brať organizátor do úva­

minácii podzemných vod agrochemi­ káliami. Svoj podiel na nestabilite a de­ hy pripomienky týchto odborných or­

vastácii krajiny má i priemysel, jeho ganizácií, k čomu sa i zaviazal, nem­

odpady a exhaláty. V mnohých stud­ stalo by mu nič iné, ako viesť trasy sú­

t'aže po asfaltových cestách, čo t'ažko

niach okresu je mnohonásobné prekro­ w dpovedá Majstrovstvám sveta terén­

čený obsah dusičnanov, ale i síranov, dusitanov, našli sa i ropné látky. nych motocyklov.

Počas dvojdňovej súťaže Enduro na Motokrosové súťaže majú byť na kopci

U Rehušov a v Lopašove. U Rehušov

Brezovej toho roku viedla trať výmo­ nie je žiadne sociál'ne zariadenie, v Lo­

rom s prameňom potoka pri Stverníku. Vyhfbenie až 40 cm hlbokej ryhy pašove je drevená maringotka s WC

pneumatikami motoriek znamenalo je­ ústiacim do potoka. Tento potok s do­

linou Raková je Státnou prírodnou re­

ho napriamenie, zrýchlenie odtoku vo­ zerváciou a samotný motokros sa na­

dy, ale i jej kontamináciu olejom. chádza v tesnej blízkosti CHKO Biele

V uzavretom priestore výmora došlo Karpaty. Vzhradom na to, že o výsled­ ke koncentrácii výfukových plynov.

17

Bolo úplne zničené dno výmol'a s vlli­

kou pOdou - biotop vllikomilných

a vodných organizmov, boli poranené

korene stromov. Na takto postihnutom

mieste sa dá predpokladať zvýšená

er6zia pady. Okrem toho toto miesto

slúžilo ako úkryt a miesto hniezdenia

vtáctva a pol'nej zveri. Prejazdy moto­

cyklov takýmito miestami zapríčinia

dlhodobú paralýzu ich funkcií v kraji­

ne.

Počas tejto súťaže boli zaznamenané

i ďalšie zločiny voči príroJe: boli svoj­

volne zmenené trate súťaže, viedli ino­

kado ako bolo schválené OK ONV Se­

nica, trate viedli i mimo dest - lúkami,

výmofmi, korytom potoka, časť trati

viedla CHKO Malé Karpaty, trate ne­

rešpektovali ochranné pásma vodného

zdroja, nedodržali se zásady manipulá­

cie s pohonnými hmotami a olejami,

ktoré tiekli po ceste, lúke, olejová sto­

pa za poškodeným motocyklom nebola

zlikvidovaná, pohyb divákov bol neor­

ganizovaný, vchádzali do lesa na mo­

torkách a autách atď. Usporiadatef

úplne ignoroval požiadavky ochráncov

prírody a ekologické zásady i napriek

tomu, že vedel, že je sledovaný a že

chce organizovať akciu ovefa viičšieho

rozsahu. Vzhfadom na to, že tieto fak­

ty organizátor nepovažuje za argumen­

ty a ekologické požiadavky bagatelizu­

je, stratil u ochrancov prírody daveru.

Organizátor, ktorý nedokázal ekolo­

gicky zabezpe~iť dvoj dňové Majstrov­

stvá republiky, nedáva záruky na uspo­

šesťdennej motocyklovej

riadanie olympiády.

Ďalšie fakty vyplývajúce z ekologic­

kých posudkov terénnych súťaží moto­

cyklov:

- prejazdom motoriek po nespevne­

ných lesných cestách vzniká ich poško­

denie a následná er6zia pódy;

- podl'a VÚ LH Zvolen je dnes na

Slovensku poškodených už 85 % les­

ných porastov a nemažeme si dovoliť

ich ďalšie ohrozenie;

- vplyvom hluku (povolených 94 dB)

sa stresuje lesná zver, ktorá migruje do

iných terit6rií;

- zvýšená koncentrácia výfukových

plynov zapríčiňuje narušenie asimilač­

ného aparátu rastlín;

18

- je tu riziko kontaminácie vOd rop­ nými produktami pri možnej havárii; - diváci spasobujú zošlapavanie by­ linných porastov lesa a lúk, devastujú les (odpadky, hluk, zakladanie ohňa . . .); - negatívny vplyv na deti a mládež ­ porušovania lesnéhozákona ich rodič­ mi, obdivovanie devastácie prírody motorkami; - pri priemernej spotrebe 1 motocyk­ la 12,5 litra benzínu na 100 km spotre­ buje 1 motorka počas súťaže asi 196 I benzínu. 350 motoriek spotrebuje asi 68250 I benzínu. Spálením 1000 I po­ honných hmat vzniká 350 kg exhalá­ tov. To znamená, že len motocykle pretekárov počas súťaže vyprod ukujú 23 587 kg splodín; - motocykle mažu slúžiť ako vektory (prenášače) rastlinných chorób (huby, plesne, baktérie), ktoré vniknú do rast­ lín poškodenými koreňami; - olovo z výfukových plynov pre­ chádza do pódy a rastlín. Tieto argumenty a neserióznosť uspo­ riadatel'a AMK Brezová pod Bradlom viedli ochrancov prírody, orgány štát­ nej správy (ONV Senica) a orgány štátnej ochrany prírody, aby túto akciu v okrese Senica zamietli. Z O SZ OPK Senica

ev

,r

( J

'l)

Pl 'fl'"

f\A A

~------~--------~_ .

-~

Kreslil Rostislav Pospíšil

Dopisy

čtenářů

Atomové elektrárny Komunistický režim, který měl v pro­ gramu splnit pětiletku nebo ji j eště předčit ( ČÍmž vedoucí dostali zvláštní prémii), přírodu v Československu tak důkladně poškodil, že kamkoliv se po­ díváte, tyto škody přímo bijí do očÍ. Je proto pochopitelné, že ochránci příro­ dy i zelení v Československu vidí

v atomových elektrárnách záchranu ži­ votního prostředí. Přitom o katastrofě v Černobylu neby­ la česk oslo venská veřej n ost zpočátku informována a pozděj i jen povrchně . V Rakousku a v jiných zemích toto za­ moření životního prostředí mělo vážné důsledky. Bylo vydáno doporučení, aby děti nevycházely z bytů, aby se ne­ používalo zamořených potravin, hlav­ ně mléka. Tyto potraviny byly zničeny. A ještě dnes, čtyři léta poté, se v Ra­ kousku v určitých krajinách, hlavně tam, kde po katastro fě hodně pršelo, nesmí jíst houby. Na rakouských hrani­ cích k Československu byla zřízena dekontaminační oddělení, kde přísl uš ­ níci rakouského vojska čistili auta, hl avně nákladní, a řidiče přijížd ějící z Československa. Tyto osobní zkušenosti chybí českoslo­ venskému obyvatelstvu. Zato mají před očima zničené lesy, ba celá poho­ ří. Vidí, jak děti z oblastí, kde jsou elektrárny poháněné hnědým uhlím, trpí bronchitidou atd. a dovídají se, že se dožívají o sedm let nižšího věku než v západních zenúch. Takto se dá pou­ kazovat na škody, které způsobilo za­ nedbávání ekologických zásad v Čes­ koslovensku. Tato neinformovanost jde tak daleko, že mi před několika měsíci řekl jeden československý reprezentan.t, že kata­ strofa v Černobylu nemá nic společné­ ho s atomovou elektrárnou, protože onen blok, který explodoval, vyráběl plutonium pro atomové pumy a další bloky dodá aly potřebnou elektřinu. Toto je z vědeckého hlediska nesmysl. Horší je však, že ministr financí V. Klaus před několika týdny prohlá­ sil, že na ochranu přírody nejsou pení­ ze a že to bude muset počkat do příští­ ho tisíciletí. V Československu je spotřeba elektři­ ny třikrát vyšší než v západních ze­ mích. Energie se nevyužívá optimálně a výroba a spotřeba nejsou racionální. To má svůj důvod v tom, že jak výro­ ba, tak spotřeba se provádí zastaralými zařízeními . K modernizování těch to zařízení je zapotřebí velkých investic, částečně v cizí měně. Československý průmysl ale musí tyto investice pro­

Kreslil Rostislav

Posp~i1

I

vést, aby byi schopen konkurence na světových trzích. Musí k tomu dojít co nej racionálněj i a podle posledního sta­ vu techniky. Atomové elektrárny si vyžadují ohromných investic. které se stále zvy­ šují, protože poslední stav techniky nu­ tí k výstavbě dalších a bezpečnějších zařízení. Je např. nemyslitelné, že by se někde ve světě stavěla atomová elekt­ rárna bez bezpečnostruoo obalu, jak se to dělá v Československu. Technici do­ konce uvažují o tom, jestli taková elektrárna nespotřebuje více energie ke své výstavbě , než jí vyrobí. Tvrzení, že atomová elektrárna vyrábí nejlevnější proud je oprávněné jen vzhledem k pouhé výrobě. Těchto elektráren se dá využít průměrně jen 25 let, protože po této době začínají zářit v míře, která je pro materiál i pro člověka nesnesi­ telná. Po této době se musí buď kus po kuse komplikovanými technickými za­ řízeními rozebrat a bezpečně uložit (ale kde ?), nebo zabetonovat. Některé ato­ mové elektrárny září dále (např. Bohu­ nice), přestože jeden blok byl zabeto­ nován. Pptom jsem ještě neuvedl pro­ blém vyhořelých zářících elementů, které jsou doposud (na celém světě) uskladňovány přechodně v elektrár­ nách samotných. Přes více než 40Jeté bádání se doposud nepodařilo na naší

zeměkouli

najít místo, kde by se mohl atomový odpad (po dobu zářen í, tj. tisíce let). Chtěl- li bych vystavět chatu, dostal bych povo­ lení jen v tom případě, kdybych sou­ časně vystavěl žumpu. Atomová elekt­ rárna se však: smí postavit, aniž se ví, kam s jejími odpady. Elektrárny používající ke svému pro­ vozu hnědého uhlí by se mohly vybavit ihned filtry. Vybavení deseti tepelných elektráren filtry by stálo tolik jako je­ den blok Temelínu. Rakouský ministr hospodářství nedávno vyslovil ochotu poskytnout dlouhodobé úvěry k finan­ cování přestavby energetiky v Česko­ slovensku. Rakousko, které se před 12 lety hlaso­ váním lidu vyslovilo proti provozu již hotové atomové elektrárny v Zwenten­ dorfu, importuje z Československa jen zlomek elektřiny, kterou tam dodává. Ba je dokonce připraveno dodávat proud do Československa ve velkém nmožství, aby mu umožnilo postupné zastavení atomových elektráren. Tyto elektrárny jsou nejen nebezpečné tím, že mohou vybuchnout, ale i stálým zá­ řením . Vyzařuj í v provozu radioaktivi­ tu zrovna tak, jako podniky zpracová­ vající uran (MAPE u Budějovic). Alois G. Englander,

VídeĎ

Studánky - alternativa pro mnohé Mizející studánky, stejně jako boží mu­ ka nebo stromy v polích, jsou indikáto­ ry ztráty dobrého vztahu ke krajině. Přesto zůstaly některé zachovány. O těch v okolí Brna jsme již psali ve dvojčísle Veroniky 3+4/1987 a o jed­ notlivých studánkách i později. Přežily jen díky nadšení skupin občanů s citli­ vým vztahem k přírodě a díky skrovné podpoře několika málo osvícených in­ stitucí (zejména lesnických). Jiné instituce však: na studánky hledí přes prsty. Typickým příkladem je hy­

ce=C~:J

bezpečně uskladňovat

gienická služba. V době, kdy voda z brněnských kohoutků není k pití ani pro dospělé, a matky malých dětí či nemocní a starší lidé, kterým minerál­ ky pro obsah solí nesvědčí, stojí frontu u studánek nebo si vodu draze dovážejí z venkova, zaujali hygienici obb.1>enou pštrosí pozici. Tváří se, jako by o náva­ lu u studánek nevěděli, a odmítají pře­ vzít alespoň minimální podíl na kon­ trole jejich kvality. Mají tendencí sku­ tečnost absolutizovat a přitom je zná­ mo, že určité prameny mají parametry

dlo uhodobě

dobré a jiné zase dlouho­ špatné (neboť poměry ve sběrné oblasti jsou ustálené), a jejich kolísání je pouze teoretické. Přitom berou lidé pro děti vodu i z vyloženě špatných pramenů jednoduše proto, že nejsou informováni. První komplexnější údaje o kvalitě vo­ dy v brněnských studánkách jsme zís­ kali v roce 1987 ze studentských prací dvojice Ko čková, Damborský, které odborně 'cdl docent Kubíček z příro­ dovědecké fakulty MU Brno. Tehdy byly s pomocí laboratoří Výzkumného ústavu vodohospodářského alternativ­ ní zdroje vody v širokém okolí města inventariwvány a souhrn~ě zhodnoce­ ny. Výsledky byly představeny také ve­ řejnosti na seminářích pořádaných MěV ČSOP a Městským kulturním době

střediskem . Jiří

Damborský zůstal studánkám věr­ ný i při dalším studiu. V roce 1989 a v první polovině roku 1990 se podařilo zajistit bezplatné rozbory v laboratoři městské vodárny. Vwrky tam dopra­ vovali studenti střední průmyslové ško­ ly strojnické na Kotlářské ulici, které pro tuto aktivitu získala paní učitelka Machálková. Informace o výsledcích posledních rozborů vylepovali studenti do lékáren a ke studánkám, ale potý­ kali se s vandalismem a strháváním vý­ věsek . Tato možnost však: definitivně ztroskotala na posunu vodárny k tr­

žním principům. Aby celý projekt nezanikl, založil MčV ČSOP a Veronica fond na jeho podpo­ ru. Po dohodě s docentem Kubíčkem, paní učitelkou Machálkovou, Jiřím Damborským a se soukromou labora­ toří Aleše Fintajzla byl zahájen pro­ gram pravidelného měsíčního sledová­ ní osmi brněnsl..ich pramenů a studá­ nek s tím, že se jejich počet rozšíří o pramen v Černovicích a po opravě

také o nejčastěji navštěvovanou stu­

dánku U buku.

První odběry byly provedeny na začát­

ku prosince a u sledovaných pramenů

byly instalovány tabule s výsledky, kte­

ré budou každý měsíc aktualizovány.

19

Věříme,

že nám uživatelé studánek po­

mohou uchránit tabule před vandaly.

Od ledna sledujeme ve vodě tyto para­

metry: obsah dusičnanů a chloridů, vo­

divost, pH a celkovou tvrdost. Od

března bude prováděn i základní bak­

teriologický rozbor.

První výsledky uvádí následující tabul­

ka:

Pro laiky uvádíme krátký komentář

rozborů ve světle nové normy " Pitná

voda" ČSN 75 7111 , která vstoupila

v platnost od 1. 1. 1991.

Používané termíny: Mezní hodnota - její překročení vylu­

čuje užití vody jako pitné.

Indikační hodnota - její překročení

svědčí o potřebě podrobnějšího vyše­

tření jakosti.

1.

Dusičnany

Blaženka (Kohoutovice) Rakovec (u

přehrady)

Vrbovec (Bystrc) Janáčkova (Bílovice) Tomečkova (pod Soběš .) Konšelova (nad Soběš.) Ríšova (Podkomorské 1.) Ivanovice-vrt Ivanovice-vrt Janáčkova

Konšelova Tomečkova

Blaženka Vrbovec Rakovec Městský vodovod-Lesná

Datum

Dusičnany

mg . 1- 1

Chlorid1 mg .1-

pH

odběru

4. 12.90 9. 1. 91 4. 12. 90 9. 1. 91 4. 12. 90 12. 12. 90 12. 12. 90 12. 12. 90 12. 12. 90 9. 1. 91 9. 2. 91 9. 2.91 9. 2. 91 9. 2. 91 9. 2. 91 9. 2. 91 9. 2.91 9. 2. 91

24 25 24 24 3,7 2,4 76 5,0 21,0 pod 1 pod 1 2,3 4,9 79 21 3,4 20 24

79 78 41 40 10 14 302 130 5 11 14 14 121 327 78 10 43 20

7,6 7,2 7,1 7,2 7,6 7,2 7,4 7,2 6, 1 7,8 7,7 7,2 7,0 6,9 7,0 7,3 7, 1 7,5

(N0 3)

Norma je řadí mezi toxikologické uka­ zatele s nepřímými toxickými účinky . Mezní hodnota je 50 mg . I-I , doporu­ čená hodnota je pod 15 mg . 1-1 (ko­ jenci jsou c itlivěj ší) . Vhodněj ší, ale v praxi hůře použitelné kritérium je denní příj em 4 až 5 mg d usičnanů na kilogram tělesné hmotnosti, přičemž pitná voda se na tomto příjmu podili asi 30 %. Z tohoto hlediska jsou pitné vody s ob­ sahem NO:! pod 1 mg . I-I velmi vzác­ né (Ivanovice - vrt) a " kojenecké vo­ dy" (pod 15 mg . 1-1) jsou vzácné. Zdroje jako Ivanovice-vrt a pravděpo ­ dobně i Černovice jsou tedy v Jihomo­ ravském kraji úplnou rarito u a studán­ ky Vrbovec, Janáčkova, Konšelova a také opravovaná U buku mají zcela výj imečnou kvalitu. Překvapením je relativně vyšší koncen­ trace dusičnanů (21 mg . I-I) v Ríšově studánce situované uprostřed lesů, kte­ rá má jinak vynikající parametry. K vy­ světlení bude třeba delšího sledování. Zcela nevhodná k pití je voda z To­ mečkovy studánky. Ostatní prameny odpovídají obsahem dusičnanů zhruba vodovodní síti. 2. Chloridy (CI-) Norma je řadí mezi smyslově postiži­ telné ukazatele. Mezní hodnota je

20

Studánka

100 mg . 1- , ale připouští se až 250 mg . 1-, je-Ii obsah ovlivněn geologickým podložím (Konšelova studánka). Náhlé a neobvyklé zvýšení obsahu chloridu může indikov~t splaškové znečištění (pravděpodobně i případ Tomečkovy studánky mezi Lesnou a Soběšicemi ) . 3. Reakce vody (pH)

Norma uvádí mezní hodnoty v rozsahu

pH 6 až 8. Ukazatel není v našich pod­

mínkách spíše alkalických vod nijak

významný. Z průměrných hodnot sou­

boru se odlišuje Ríšova studánka s mír­

ně kyselým pH 6,1, pravděpodobně

v důsledku kyselejšího podloží a kyse­

lého smrkového opadu.

4. Vodivost

Normou je řazena mezi " ostatní ukaza­

tele". Její hodnota souvisí s celkovou

mineralizací vody (vodivosti jednotli­

vých iontů jsou velmi podobné), není

proto dobré, aby byla indikační hod­

nota stanovená na 100 mS . m- I příliš

překračována. Výraznější změna vodi­ vosti může dobře signalizovat, že se,

Vodivost Tvrdost ON mS . m- 1

102 103 67 52 76 55 164 104 31 45 46 42 82 170 105 61 53 30

37 21

18 17

16 25 46 35 22 20 16

"něco stalo" - např. průsak povrcho­ vých vod , zasolení, kontaminace prů ­ myslovými hnojivy atd. (viz Tomečko­ va studánka).

5. Tvrdost (celkový obsah vápníku a hořčíku)

Podle normy je tvrdost smyslově posti­

žitelným ukazatelem, který v praxi

ovlivňuj e hlavně praní a podobné do­

mácí úkony. Doporučený rozsah hod­

not je 0,9 až 5 milimolů na litr a opti­

mální hodnota se pohybuje mezi 1,3

a 2,5 mmol . I-I. V tabulce uvádíme

tradiční hodnocení tvrdosti ve stupních

(ON).

Slovní hodnocení tvrdosti vody: velmi měkká do měkká do do středně tvrdá nad tvrdá

. 5 ON 10 ON 20 ON 20 ON

Význam studánek zůstane pro značn ou část obyvatel zachován, i když se poda­ ří zajistit zásobování obyvatel takzva­ nou balenou pitnou vodou. Občané, . podnikatelé a instituce, kteří chtějí program podpořit, nechť se ohlásí

0

Kreml R",t~1av PO'PB

v zeleném domě ČSOP na Panské 9, tel. 227 04. Tam je možné také přinést vlastní vwrky k rozborům (nejlépe v pondělí). mik, AF

Nákladně a vkusně upravená Tomeč­ kova studánka pod silnicí mezi Les­ nou a Soběšicemi patří mezi vydat­ nější prameny. Její voda je však pro vysoký obsah dusičnanů, chloridů a pro podezření na fekální znečištění k pití naprosto nevhodná. Foto Jarmila Kocourková.

I

I

Kouření

škodí zdraví (i z komína)

Nekouřit se v poslední době stává mo­ derním, a dokonce i zatvrzelí kuřáci­ jsou ochotni přiznat, že kouření škodí zdraví. Málokdo si však uvědomí, že i nekuřák vdechuj e za den spoustu škodlivin a nemusí to být exhalace z elektráren či smog z automobilového provozu. Mohou to být i různé těkavé látky v domácnosti (lepidla, ředidla) nebo kouř z domácích topenišť. Někte­ ré oblasti jsou ušetřeny většího vlivu dálkově přenášených imisí a ovzduší si úspěšně zamořují občan é z vlastních

zdrojů. A co si zamoří, to si taky vydý­ chají. Na jižní Moravě je spousta oblas­ tí, kde převážná většina škodlivin v ovzduší pochází z domácích tope n išť - kamen, kotlů, pecí. Odedávna se většina odpadů v domácnosti pálila. Není divu - ušetřilo se tím hodnotnější palivo a popel je skladnější než kupy odpadků. Dnes je v každé domácnosti odpadů stále víc a s jejich spalováním je to všelijaké. Organické se zkompos­ tújí, sklo se dá do kontejneru, želew na skládku železného šrotu, ale co to ostatní? Spálit? Leckdo to tak dělá, aniž by věděl, co při spalování vzniká a jaké to může mít důsl edky. Spalování na domácích topeništích se totiž dost liší od velkých průmyslových topenišť především poměrně nízkou teplotou a někd y i malým přístupem kyslíku při hoření. Poměrně neškodné je spalová­ ní dřeva, kvalitního černého uhlí, kok­ su nebo briket a částečně za určitých podmínek i polyetylenu (igelitu). Pále­ ním ostatních látek, hlavně plastů, vzniká velké množství různorodých škodlivin. Prohlédněte si následující tabulku a až budete příště zatápět ...

Spalování

J

Studánky vždy bývaly symbolem kul­ turního a citlivého vztahu k přírodě a k lesu. Nesou také velmi často jmé­ na kulturních osobností a literárních postav, které měly vztah k místu, kde pramen vyvěrá . Lidé, kteří se o údrž­ bu studánek starali, nikdy nepatřili ke křiklounům a prospěchářům, a proto jejich práci málokdo ocení. Foto Miloslav Černoušek a Pavel Sa­ umel

odpadků

doma

Obecně spalováním při nižších tep­ lotách, tj . nedokonalým spalováním organického materiálu vznikají polycy­ klieké aromatické uhlovodíky (PAH nebo zkratka PAU). Nejznámějším zá­ stupcem je benzo-(a)-pyrén, velmi sil­ ný karcinogen. Dioxiny je název pro polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenwfu­ rany (PCDF), skupinu látek, která pa­ tří mezi nejtoxičtější živou přírodo u neprodukované látky. Vznikají i spalo­ váním uhlí, dřeva, polyst)'rénu za pří­ tomnosti donoru chlóru (např. PVC),

21

Spalování

odpadků

teplotě 300- 600 o e mazací oleje obsahují do­ sti mačné množství chlóru, takže při jejich spalování je tvorba dioxinů velmi p ravděpodobná . Spalování většího množství papíru za dostatečně vyso­ kých teplot je bez rizika v případě, že nejde ů speciálně upravené druhy pa­ píru (karbonový, dehtový, s plastovou fólií a pod obně). K vyzkoušení, zda jde o PVC, či polye­ tylen a celofán, Vám postačí vařič nebo SVÍčka, sirky a kus měděného drátu. Zapálíte vařič (svíčku), nahřejete drát, horkým drátem nataVÍte nepatrný kus zkoumané látky. Potom drát opět vlo­ ŽÍme do plamene. Pokud se plamen zbarVÍ do zelena, je přítomen chlor. Je to pve V ostatních případech je pla­ men červený nebo žlutooranžový. Po­ kud Vám to n estačí, je možno se pře ­ svědčit ještě jedním způsobem: nepatr­ ný kousek (asi 1/2 cm 2) plastové fólie zapálíte nad plamenem. Proužek lak­ musového papíru namočíte do vody o neutrální reakci (což je téměř každá pitná voda) a vlhkým papírkem zachy­ títe unikající plyny z hoření. Červeně zbarvený papírek (pH 1) ukazuje na extrémně kyselou reakci, kterou dává unikající kyselina chlorovodíková. U ostatních dvou druhů plastu, se kte­ rými lze PVC snadno zaměnit, je reak­ ce víceméne neutrální (pH 6 až 7). J. Zetěk, M . Vlašín optimál ně

doma

při

Upotřebené

Látka

hořením

PVC

dioxiny

jedna z nej toxičtějších látek, podezřelý karcinogen

kyselina chlorovodíková chlór

chronické dráždění a nemoci dýchacích cest

Mazací oleje

kyselina chlorovodíková chlór olovo, zinek, baryum dioxjny

hromadění

Guma (pneumatiky)

polycyklické aromatické karcinogenní. mutagenní, vysoce uhlovodíky (PAH nebo PAUl toxické, chronické nemoci kysličník (oxid) siřičitý (S02) a dráždění dýchacích cest, saze s mnoha organickými látkami karcinogenní

hnědé

oxjd

uhlí

polystyren

vzniká škodlivina

siřičitý

která má negativní

účinky

v organjsmu

dráždí sliznice, leptá dráždí sliznice očí a horních cest dýchacích

fenoly aldehydy

karcinogenní

umělé

tkaniny (polyakrylonitril PAN)

kyanovodík (CN)

jedovatý plyn

Polyetylen (igelit) za vyšších teplot

voda, oxjd

celofán

oxjd

uhličitý

uhl ičitý,

voda

neškodí neškodí

Fotografie mistra imaginace, Viléma Reicbmanna, integruje dvě hlavní bo­ lesti životního prostředí Ostravska ­ dýmící a páchnoucí butě smrtonosné jak pro člověka, tak pro beskydské lesy. a kalová pole v důlnícb pokle­ secb, ve kterýcb se postupně utápějí vesnice a celá krajina ublonosné pán­ ve.

22

Privatizace a co dál?

~

lesů

V poslední době probíhají ve sdělo va­ cích prostředcích, v odborné i laické veřejnosti různé diskuse a komentáře týkající se privatizace lesů. Často pak bývá spojován fakt vlastnictví a způsob h ospodaření. Pokusme se ro­ zebrat tyto vzájemné interakce, jak se jeví ve svě tl e současných a navrhova­ ných legislativních norem a jaké mož­ nosti způsobu hospodařen í v lesích z toho vyplývají. V podstatě se jedná o utváření lesnické politiky, kterou chápeme jako projev vztahu společnosti k hodnotám lesního bohatství. Z historie je znám dostatek příkladů, jak se neúcta k lesu vymstila a vedla k následné deteriorizaci kraji­ ny. Podobným obrazem je pojetí les­ nické politiky v minulých desetiletích u nás, pokud lze vůbec o nějaké lesnic­ ké politice mluvit. Od počáteční eufo­ rie padesátých let "poručíme větru, dešti" až po nasazení těžké mechaniza­ ce bez ohledu na přírodní podmínky stanoviště. Cílem byla honba za "efek­ tivností" lesního hospodářství formou plnění "ekonomických" ukazatelů ty­ pu využití mechanizace a především plnění dodávek kulatiny. Toto doslova sortimentové hospodářství je rovněž jednou z příčin "čist oty" našich lesů a důsledkem toho, že nám v lese leŽÍ v tzv. ostatní zužitkovatelné hmotě té­ měř tříletý těžební etát (objem pláno­ vané těžby). Takzvané "ekonouúcké" ukazatele postavily na hlavu veškeré tradiční základy hospodaření v lesích a spolu s iuúsemi se podílejí na ekolo­ gické krizi lesů, která v horských oblas­ tech již přerostla v ekologickou kata­ strofu. Pro vlastní privatizaci lesů a způsoby hospodaření jsou rozhodující dvě legis­ zákonné normy: zákon lativní o úpravě vlastnických vztahů k půdě (dále jen zákon o půdě) a zákon ČNR o lesích (dále jen zákon o lesích), sa­ mozřejmě včetně příslušných provádě­

cích vyhlášek. Protože uvedené normy jsou teprve na úrovni schvalovacího ří­

zení a dosud není známo jejich defini­ tivní znění (vychází se ze stavu k 3l. 12.1990), může být situace v době pu­ blikování tohoto příspěvku poněkud ji­ ná. Nejprve základní fakta. Zákon o p ůdě se co do rozsahu působnosti vztahuje na zemědělskou půdu, lesní půdu , vodní plochy a další druhy pozem­ ků ... Přitom vlastnik pozemku je vla­ stníkem trvalých porostů na něm vze­ šlých v době užívání. Dále zákon upra­ vuje práva a povinnosti vlast níků. Za zákonem daných podmínek se upravu­ je vrácení odňatýc h nemovitostí pů­ vodním vlastníkům, jejichž půda přišla do užívání státu. Právo bezplatného převodu vlastnictví může původní vla­ stník uplatnit do dvou let ode dne účinnosti. Dnem ú činnosti zaniká prá­ o uŽÍvání k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesa. Tímto dnem vznikne mezi dosavadními uživateli a vlastníky pozemku nájemní vztah. Výpovědní lhůta je jeden rok, pokud nehude dohodnuto jinak. Pro zajímavost se uvádí předběžné vý­ sledky majetkového vývoje lesního púdrullO fond u za jihomoravský kraj (UHÚL Brandýs n. L., pob. Brno): Stav podle lesní evi­ dence 1990

Z tohll správa

hospodářské

odborná

přímá

ha 408.915

35. 167

373.748 %

. 1947-1959

1

100

1945

1938

nárúst

stav ha

133.258

I

192.863

46.757

%

35,9

I

5 1,6

I

12,5

Z uvedeného přehledu je patrný nízký stav výměry státníno lesa v roce 1938 (12,5 %), proti stavu současnému , kdy

Kreslil Rostislay Pospíšil

proti odborné správě (převážně JZD)

(91,4 %). Rozhodující eta­

pou znárodn ění byl rok 1945, většinou

konfiskáty, a dále pak kolektivizace

vesnice včetně tlaku na předání vlast­

nictví do uŽÍvání státu v průběhu let

1947-1959 (35,9 %).

Pokud jde o zákon o lesích, pak sou­

časné a dosud platné normy (zákon

o lesích č. 61/1977 a zákon Č. 96/ 1977 ČNR o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství) nadřazují uživatelské vztahy nad vlast­ nické. Rovněž jsou formulovány uživa­ telské vztahy a práva organizací k zajiš­ tění výroby a ostatních funkcí lesa. Jednoznačně jsou také formulována opatření, používaná v případě neplnění úkolů v lesích, které neuŽÍvají socialis­ tické organizace. Nové návrhy lesního zákona již formu­ lují vlastníka lesa jako každou fyzickou nebo právnickou osobu, které hospo­ daří na lesní půdě na základě výkonu svého vlastnického práva, nebo na zá­ kladě výkonu užívacího práva podle zvláštních předpisů . Vlastru'k lesa je povinen chránit lesní půdu, lesní po­ rosty a objekty a zařízení sloužící lesní­ mu hospodářství a zabezpečit jejich ra­ cionální využívání po splnění všech po­ žadovaných funkcí lesů . Vlastník lesa, bez ohledu na výměru jeho lesů, je po­ vInen hospodařit podle lesního hospo­ dářského plánu tak, aby byly zachová­ ny a zlepšovány všechny funkce lesů. Vlastníci lesů jsou povinni před skon­ čením platnosti lesmno hospodářského plánu zajistit jeho obnovu. Na základě uvedených skutečností si lze vytvořit scénář, jak se bude utvářet spektrum vlastníků a uživatelů lesa. Dá se předpokládat daleko pestřejší struk­ tura než dosud. Vedle státu, resp. stát­ ních lesů, to budou pravděpodobně převládá

23

Kreslil Václav Houf

denně

v místech, kam mnohdy noha

návštěvníka nesmí vkročit.

Očekávejte také poznání přírodních

krás v okolí, nevšední zábavu, sport,

hry. V žádném případě neočekávejte

alkohol! Za svou práci také nedostane­

te mzdu. Uhradíme vám však cestovné,

stravu, ubytování i některé další požit­

ky. Navíc získáte pocit z dobře odve­

dené práce a nová přátelství.

Pište na adresu vedoucího turnusu,

který si vyberete, a to do 15. května .

Napište něco o sobě - věk, zájmy,

ekologické nápady atd. Do dopisu

vložte obálku s nalepenou známkou

a svou adresou!

Neváhejte a přihlaste se!

běžného

i akciové společno sti, lesní družstva, soukromí vlastníci lesa a nemalou mě­ rou též obce a města . Regionál ně se může struktura vlastníků značně měnit podle místních podmínek. V každém případě je vlastnické právo a uvedení těchto vztahů na pravou mí­ ru jedním z předpokladů sku tečného hospodaření v lesích. To ale nezname­ ná, že vypukne anarchie způsobů hos­ podaření. Ty jsou vždy stanoveny zá­ konnými předpisy a zakotveny do hos­ pod ářského plánu. Návaznost: lesní hospo dářský plán - statut odborného lesního hospo dáře, který je odpovědný za hosp odaření ve smyslu zákona a plánu - instituce lesních úřadů a les­ nické inspekce, vytvářej í podmínky pro fungující lesní hospodářství a pro·· sazování záměrů lesnické politiky stá­ tu. Rozhodující je tedy postoj společ­ nosti a vytvoření účinných nástroj ů, které vytvoří podmínky pro uplatnění filozofie požadující rovnocenné spole­ čenství člověka a přírody. l aromír Macků

Léto

S

Brontosaurem

1991 Skupinky Brontosauru postupně za­ bílá místa na mapě potřeb ochrany přírody a historických pamá­ tek. V jedné z těch skupineI!; můžete být i vy, zapojíte-li se do některé z ak­ cí, které pro všechny mladé lidi připra­ vil základní článek Hnutí Brontosaurus s názvem Diplodocus carnegii Ostrava. Nabízíme vám práci manuálního cha­ rakteru po dobu zhruba šesti hodin plňují

24

" Bude? Budeme?" (14. - 28. 7. 1991)

Lesy a paseky v Jeseníkách, slovenské

hory. Od 18 let! Dušan Šlachta, Nová­

torská 1748, 75661 Rožnov pod Rad­

ho štěm

"Pueblo na Rio Bečva" (3. - l l. 8. 1991 )

Hrad Helfštýn, úpravy největšího hra­

du na Moravě. Od 18 let! lva Hrazdíl­

ková, ~holcova 83, 618 00 Brno

" Was ist das eigentlich?" (3. - 17. 8. 1991)

Projekt Bayerischer Wald/Šumava 91,

práce v národních parcích, turistika

tamtéž. Nutná znalost němčiny nebo

an gličtiny , platný cestovní pas podmín­

kou! Věk 16- 25 let. Jiří Ščučka, Moy­

zessova 1733, 708 00 Ostrava

"Kam se poděl zahradník?" (3. - ll. 8. 1991)

Práce na dřevinách + stavební úpravy

v jednom z nejcennějších parků Sever­

ní Moravy ve Veselíčku . Věk 17-25

let, Alena Pavelková, Olomoucká 30,

74601 Opava

"Ferien ein bisschen anders" (10. - 24. 8. 1991 )

Mezinárodní tábor, první týden ve Ve­

selíčku, druhý přechod Beskyd, Javor­

níků a Malé Fatry. Znalost němčiny

nebo angličtiny nutná! Věk 17-25 let,

Jiří Linhart, Na Ščučím 616, 720 00

Ostrava

Ekologie

architektům

Zcela oj edinělý přednáškový kurs "úvod do základů ekologie" byl z inici­ ativy ing. arch. JiřIno Lówa zahájen v letním semestru na fakultě architek­ tury VUT Brno. Cyklus je pozoruhod­ ný hned z několika d ůvodů - obsaho­ vých i organizačních: - zavádí biologickou disciplinu na technicky zaměřenou školu, - umožňuje studentům nahlédnout do oboru, který znají jen povrchně , očim a špičkových odborníků, osobností ve vědeckém i lidském měřítku, - překonává podvědomé i ' vědomé bariéry mezi školami a obory a přispívá tak k renesanci celostního chápání mladé generace a její ekologic­ ké orientaci, - vzhledem k tomu, že škola nenašla na výuku prostředky, je na přednášky stanoveno vstupné ve výši 10 Kčs - je­ jich hojné navštívení svědčí o dobrém ohlasu tohoto počinu a o života chop­ nosti této metody jako filtru kvality, - případný (i když jen malý) zisk vě­ nují p ořadatelé na konto Veroniky, aby byl použit na přírodě milé účely ­ i to je velmi sympatické (nejen pro re­ dakci), a nepostrádá to silný morální a výchovný náboj . Cyklus zahájil 19. 2. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. a v následujících týd­ nech pokračovali Doc. RNDr. Jaroslav Pelikán, DrSc. z Masarykovy univerzi­ ty, RNDr. Milena Rychnovská, DrSc. z Palackého univerzity Olomouc a dal­ ší experti. Zájemci o přednášky z řad čtenářů Veroniky mohou j eště zastih­ nout druhou polovinu kursu: 2. 4. Vývoj ekologických systémů ; RNDr. M. Rychnovská, DrSc. PU Olomouc, 9. 4. Vodní ekosystémy; Prof. RNDr. F. Kubíček, CSc., MU Brno, ekosystémy; 16. 4. ' Suchozemské RNDr. M. Rychnovská, DrSc., 23. 4. Ekologická stabilita a stres, ing. , A. Buček, CSc., Geografický ústav ČSAVBmo

30. 4. Ekologie a krize životního pro­ středí, principy trvale udržiteiného roz­ voje; ing. Josef Vavroušek, Csc., mini­ str vlády ČSFR, 7. 5. Krajina jako soubor ekosystémů ; ing. A. Buček, CSc.

Diplodocus camegii Ostrava se těší na všech, kteří chtějí s námi příjem­ ně prožít léto 1991 s Brontosaurem.

Přednášky se konají každé úterý od 15 do 17 hodin v aule FA VUT Brno na Poříčí 5. Zájemci jsou srdečně zváni.

-OOr-

mik

účast

Pocta

Bylijsme vyznamenáni.

Průplav Dunaj-Odra-Labe: vývoj problematiky a názorů Oldřich

Vitha

Jak známo, Ekotrans Moravia a. s. (ETM) usilovně propaguje a při­ pravuje urychlenou realizaci průplavu D-O-L a především jeho prv­ ní etapy - vodní cesty Dunaj- Ostrava. Společnost slučuje nyní přes 100 akcionářů a disponuje kapitálem přes 500 miliónů Kčs. Je zamě­ řena nejen na všechny druhy přeprava příslušných služeb, ale projek­ tuje a dodává na klíč čistírny průmyslových odpadních vod, malé vodní elektrárny, rekonstrukce památkových objektů, staví a provo­ zuje motely, botely a hotely, provádí speciální stavební a stavebně montážní práce, pořádá jazykové kursy atd. Společnost má řadu schopných odborníků a vedoucích pracovníků, prodchnutých podni­ katelskou aktivitou a poučených pokrokovými metodami slušovické-

N u ano, letos na jaře dostalo se nám mimořádné výsady. V koruně naší borovice založil si hnízdo párek pěnkav. Já ovíván přelety dřív e vzácnými jak šafrán jen popelím se v poctě dů v ěrou, ty co chvíli zase kladeš na ústa prst v roli starostlivé strážkyně. A oběma nám duše obrůstají prachový­ mi pírky. A oběma nám jde k duhu tohle filigránsky něžné sousedství v zeleném v elkoměstě veškerenstva. Josef Suchý

Kdo V

S čím

zachází

neděli

24. 2. zorganizovali ochránci protestní demonstraci za vy­ puštění třetí zdrže Novomlýnských nádrží pod Pálavou. Dostavili se i od­ p ůrci vypo u štění, zejména zástupci ry­ bář ů. Zastánci vypu štění vynášeli sym­ bolicky vodu z přehrady v kyblíčcích, odpůrci ji čerpali hasi čskou stn'k ačkou zpět. Stánky s čajem, svařeným vínem, klobáskou - docela idylická národní pouť, nebýt bláta a toho, že proti logic­ kým argumentům ochránců přírody stavěli odpůrci (zčásti pod vlivem na jižní Moravě populárního dopinku) přípornínky spíše fyzického rázu. Kon­ troverzi obou směrů a používaným prostředkům platí má připomínka. Náklady na Novomlýnské nádrže do­ sáhly asi 1,5 miliardy Kčs. Za tyto pe­ níze umrtvené v zemi se mohly na řadě toků vybudovat čisticí stanice. Voda v řekách a potocích mohla být čistá a rybáři mohli bezpečně chytat ryby na mnohonásobně delších březích než jim poskytují povolené úseky na dnešní přehradě. Na čisticí stanice, stejně jako na ledaco jiného, si dnes musíme vypřírody

Morava pod Kojetínem. V argumen­ taci Ekotransmoravie postrádáme vy­ čís lení vyvolaných investic, které by při stavbě vznikaly přeložkami mostů, pro dukt ovodů, záborem půdy a desít­ kami dalších vedlejších efektů mega­ lomanského projektu. Foto V. Reich­ mann

25

ho agrokombinátu. Je vysoce

pravděpodobné,

že díky

těmto přízni­

vým podmínkám bude a. s. ETM nejen ekonomicky prosperovat, ale

že zaslouženě získá i dobrou pověst veřejně prospěšné organizace. Akceschopnost a cílevědomost prokázala a. s. ETM naposledy tím, že požádala Vysokou školu ekonomickou v Praze o oponentní projedná­ ní ekonomické problematiky vodní cesty D-O-L. Do akce se zapojil i rektor VŠE, prof. ing. Věnek Šilhán, CSc., poslanec FS, který požá­ dalo oponentní posudky četná ministerstva CSFR, ČR a SR. Seminář a oponentní jednání bylo uspořádáno VŠE a a. s. ETM dne 12. pro­ since 1990 v Praze za účasti asi 40 odborníků z ČSFR, 2 odborníků ze SRN a 1 odborníka z Rakouska. Účastníci semináře dostali celkem 13 posudků odborníků z federálních a národních ministerstev. Kromě toho byla předložena samostatná studie Hodnocení ekonomiky vodní cesty Dunaj-Ostrava, vypracovaná kolektivem autorů z VŠE Praha. Zúčastnil jsem se tohoto semináře jako jeden z oponentů, a mohu pro­ to podat určité informace. Budu se snažit o objektivitu, i když jsem zaujat - patřím mezi hlavní odpůrce realizace vodní cesty Dunaj-Os­

26

půjčovat v cizině, protože jsme peníze zahrabávali kromě jiného i do nesmysl­ ného vodního díla. 20 % úroků z 1,5 miliardy Kčs je 300 miliónů Kčs a to je každoroční vklad státu, tj. nás všech, na to, aby rybáři mohli "vydělat" řek­ něme tři milióny Kčs v hodnotě nachy­ taných ryb. Měli by si však uvědomit,

Morava nedaleko soutoku s Hanou. Okolní úrodné pozemky jsou inten­ zívně

zemědělsky

obhospodařovány,

ale na březích osázených ovocnými stromy se stabilizovala polopřirozená rostlinná společenstva pestrých květ­ natých luk. Řeka je v tomto úseku využívaná i pro vodní sporty. Foto V. Reichmann

trava podle návrhu Výzkumného ústavu dopravmno (vúD) Žilina a a. s. ETM. Za nejvýznamnější pokládám především posudky fede­ rálního ministerstva dopravy (je přímým a hlavním odpovědným or­ gánem) a ministerstva životního prostředí ČR (je společně se Sloven­ skou komisiou pre životné prostredie odpovědné z hlediska ekologic­ kého a vodohospodářského). Z těchto, ale i ze všech ostatních posud­ ků budu přímo citovat důležité myšlenky a výsledná stanoviska (cita­ ce jsou doslovné, i když v některých případech by vyžadovaly přesněj­ ší jazykové formulace). Domnívám se, že tím nejlépe vystihnu názory kompetentních orgánů o efektivnosti a reálnosti průplavu. Stručně se zmíním i o studii autorů VŠE i o závěrech ze svých studií a oponent­ ního posudku. V závěru článku se pokusím o odhad vývoje proble­ matiky v příštích letech.

že jejich přínos tří miliónů je ve srov­ nání s 300 milióny od ostatních poplat­ níků oprávňuje právě jen k jednopro­ centnímu podílu při rozhodování co s přehradou. Ve zbývajících 99 % mů­ že být jistě dost lidí, kteří se o problém přehrady nezajímají, právě tak jako se nezajímali o správnost ces­ ty, po které jsme museli jít po 40 let. Věřím však, že více bude těch, kteří si uvědomí, že rehabilitace a obnova svo­ bodného života není možná bez reha­ bilitace a obnovy zdravého životního prostředí, bez zdravé přírody. Tito lidé pochopí, že ochránci přírody prostě chtějí, kde je to možné, vymanit kraji­ nu z betonových, asfaltových a jiných pout, aby i ona mohla žít svým živo­ tem. Nedělají to z nějakých sobeckých důvodů, nebo že by rybářům záviděli jejich úlovky a vodomilům jejich wind­ surfing, ale pro budoucí generace. Aby i na ně zbyl nějaký strom, který jim bu­ de dávat kyslík, a někde snad i čistá voda ve studánce. O těchto svých cí­ lech se snaží přesvědčovat ty, co ještě nepochopili. Své názory však neprosa­ zují nadávkami a hrubostí, jakých jsme byli svědky při demonstraci, ani jinými, zdánlivě oprávněnými prostředky. Pa­ matuji si, že jako odpůrci přehrady jsme byli zastrašováni již v době, kdy se přehrada plánovala. Těm, co nepo­ chopili, je možné připomenout, že ne­ odlučným průvodcem totality je právě násilí, které plodí zločiny nejen na li­ dech, ale i na přírodě. Slušní lidé proto budou vědět, na které straně stát, i když jejich parketa není zrovna zele­ ná. Jiří Úlehla, Židlochovice

Topolová alej na stabilizované hrázi Moravy u Spytihněvi. Foto V. Reich­ mann

27

Závěr

Z

posudků

ministerstev a

ústředních

orgánů

Na závěr ekonomického semináře Vysoké školy ekonomické a Eko­ trans Moravia byla uspořádána dotazníková akce, která byla pohoto­ vě zpracována na počítači. Z přijatého textu cituji: "Názorem většiny odborníků je, že rozvoj vodní dopravy pro zabezpečení hospodář­ ských zájmů ČSFR je správné orientovat přednostně na zkapacitnění celého čs. úseku labské vodní cesty a její prodloužení do Pardubic včetně výstavby přístavu v Pardubicích, přičemž značná část odborní­ ků je přesvědčena o účelnosti výstavby propojení Dunaje s Ostravou jako první etapy vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, přičemž je správné, aby dopravní cesty silniční, železniční a vodní dopravy byly plánová­ ny společně a byly hledány také možnosti stavebního i finančního propojení. Mezi přítomnými odborníky převládá názor, že případná výstavba a provoz vodní cesty Dunaj-Odra-Labe může přispět k ře­ šení očekávaného sociálního napětí v ČSFR. Většina odborníků do­ poručuje studijní práce technické, ekonomické a ekologické k vodní cestě Dunaj-Odra-Labe urychleně nově zpracovat podle metodik používaných v zemích západní Evropy." Přítomní odborníci vyjádřili tedy podstatně větší podporu vodní do­ pravě v ČSFR než oponenti z vládních orgánů, což je vzhledem k slo­ žení semináře pochopitelné. Před několika lety mně nynější generální ředitel a. s. Ekotrans Mora­ via vyprávěl o tom, jak vyhledávají velké americké firmy špičkové manažery. Vyberou několik kandidátů, poskytnou jim veškeré pro­ středky, dají jim plnou volnost a především úkol, který je pokládán prakticky za nesplnitelný. Po 1-2 letech se hodnotí dosažené výsled­ ky. Někteří předají perfektní rozbor, proč nelze úkol realizovat - ti se mohou v budoucnosti uplatnit ve výzkumu. Jiní prokáží akceschop­ nost, získají pro věc osobnosti, kapitál z jiných činností, vyhledají a efektivně splní jiné prospěšné úkoly. To jsou hledaní muži. Výji­ mečně se stane, že se najde jedinec, který realizuje úkol pokládaný za nesplnitelný - to je špičkový manažer. Domnívám se, že gen. ředitel ETM se za jednoho z nich považuje, že chce být československým Lessepsem a že má pro to i značné osobní předpoklady. Dosáhl již mnohé, nejen ve velmi rozsáhlé a prospěšné činnosti akciové společnosti, ale i ve věci průplavu D-O-L. Získal pro akci i Vysokou školu ekonomickou v Praze a prostřednictvím její­ ho rektora přiměl velký počet ministerstev ČSFR, ČR a SR, aby se otázkou průplavu vážně zabývala. Aby bylo možné rozhodnout, bude nutno vypracovat příslušné ekologické studie a dokončit nový generel D- O- L. Není pochyby o tom, že bude technicky dokonalejší než dřívější projekt a že se bude kvalifikovaně řešit zapojení díla do kraji­ ny. Budou vypracovány nové studie o dopravě v Evropě a konečně i nové souhrnné ekonomické rozbory, zahrnující i finanční vyjádření záporných i kladných ekologických efektů. Pro průplav byli získáni noví lidé, byli aktivizováni odborníci z vodní dopravy i ze sousedních zemí. Co z toho všeho vyplývá. Výstavba první etapy průplavu D- O- L,

28

Federální ministerstvo dopravy

(autor ing. Ant. Peltrám, CSc., posu­

dek má 12 stran).

Cituji výběr informací:

"Známe však oficiálni materiály Spol­

kového ministerstva dopravy v Bonnu,

které také pokládají železnici za eko­

nomicky a ekologicky výhodnější: po­

dle těchto podkladů je výhodnější i

z hlediska energetického." (str. 4 po­

sudku)

" Vnitrostátní přepravní proudy to ne­

zdůvodní (rozumí se výstavba nové do­

pravní cesty - poznámka O. Y.), na

přepravních proudech ze zahraniční

přepravy se pracuje. Nelze totiž pře­

hlédnout radikální snížení materiálové

náročnosti, široké zavádění máloodpa­

dových technologií aj. , které studie ze

70. a začátku 80. let nebraly v úvahu. Tvrzení až o 50 % poklesu přepravy lze zatím opřít o všechna letos přijíma­ ná usnesení federální vlády o těžbě uh­ lí, výrobě koksu, metalurgie aj., nelze je tedy tak jednoduše zpochybnit .. . Finalizuje se návrh zásad státní do­ pravní politiky ČSFR. Jde o společný materiál orgánů dopravy federace a obou republik, včetně stanovisek fe­ derálních a národních orgánů financí, hospodářství, strategického plánování. S kanálem se v něm nepočítá. " (str. 10) "Všechny tyto akce a tím spíše další (jako výstavba D-O-L) vyžadují dů­ kladný průzkum přepravních potřeb - již proto, že se na financování mají podílet mezinárodní instituce. Požádali jsme proto vedoucí pracovníky gene­ rálního ředitelství dopravy sekretariátu Komise evropských společenství v Bruselu o zadání studie, která by vy­ stihla vliv restrukturalizace výroby ..." (a dalších změn v ekonomice ČSFR­ poznámka O.V., posudek str. 11) "Z těchto všech hledisek doporučuji práce na problematice kanálu z do­ pravrnno hlediska v příštím roce zasta­ vit .. . Podle zatímních úvah lze počí­ tat s příspěvkem v rozpočtu maximálně na přístav v Radotíně a Bratislavě, na

wa;l1~ Dllnn
vnitrostátní vodní cesty Dunaj-Ostrava, je v blízkých letech nereálná, byla by po všech stránkách absurdní. Je však třeba počítat s tím, že a. s. Ekotrans Moravia se v příštích letech přípravy vodní cesty i přes zá­ porný postoj vládních orgánů nevzdá. S velkou pravděpodobností bu­ de ve svých ostatních činnostech prosperovat a růst, bude získávat další kapitál a s penězi i moc. Aktivní propagace a činnost kolem D-O-L bude pro ni i vynikající a seriózně koncipovanou vnitrostátní a mezistátní propagací. Ochránci přírody a odpůrci průplavu s tím vším budou muset počítat. Proti moci bohaté akciové společnosti musí vybudovat komplexní a systémovou obranu. I když ekologické aspekty mohou být prioritní, budou velmi důležité otázky národohospodářské, celospolečenské a ekonomicko-dopravní. O budoucnosti průplavu D-O-L rozhod­ nou nejen sousední státy a naše vládní orgány, ale především veřejné mínění, které konec konců může realizaci projektu odmítnout. Před­ pokladem jsou přesné, konkrétní a všestranné informace, nikoli pouze jednostranné, často příliš obecné nebo významově slabé důvody a úvahy.

dalŠÍ akce nebudou prostředky." (ro­ zumí se do r. 2000 - poznámka O.V. , str. 12 posudku)

Federální ministerstvo zahraničního obchodu (autor ing. Otomar Soldát, 1 stránka)

"Je třeba počítat s tím, že objem nákla­ na výstavbu je podceněn. Náklado­ vé položky budou vyšší především u navazujících investic, do celkových nákladů bude též třeba započíta t úroky za dobu výstavby. Studie ing. Vithy s nimi sice počítá, avšak pouze v nere­ álně nízké úrovni ..." "Uvážíme-li vysokou finanční nároč­ nost projektu vodní cesty Dunaj- Od­ ra-Labe a pomalou návratnost vlože­ ných prostředků, je zřejmé, že se jedná o akci spornou a velmi rizikovou. Její rentabilita je vázána z velké části na to, jakou měrou by se čs. vodní cesty staly skutečnou součástí evropského do­ pravního systému a byly využívány pro tranzit. Budou-li partneři z ostatních evropských zemí považovat projekt za perspektivní, bude možné zajistit jejich významnou kapitálovou účast, tím mi­ dů

nimalizovat požadavky na úvěr a sou­ časně zainteresovat partnery na bu­ doucím využívání této cesty. Zreálnění projektu je tedy třeba vidět v jeho in­ ternacionalizaci." Federální ministerstvo (stanovisko, 3 str.)

hospodářství

"Pro rozsáhlou výstavbu, jakou by byla vodní cesta Dunaj-Odra-Labe, je po­ třebné vytvořit v národním hospodář­ ství značné finanční prostředky, což v současné době, ale i v blízké budouc­ nosti bude velice obtížné. Budování vodních cest není zahrnuto v záměrech státní strukturální politiky, tudíž účast státu zejména na úrovni federace se na výstavbě Dunaj-Odra-Labe nepřed­ pokládá. V záměrech státní dopravní politiky v oblasti vodní dopravy se předpokládá zlepšování plavebních podmínek na stávajících vodních ces­ tách. Opod statn ěnost vybudování na­ vrhované cesty bude nutno ověřit zá­ jmem nejen některých čs. podniků , ale zejména zájmem na jejím využívání ostatními státy Evropy, kterým by tato cesta napomohla k rozvoji vodní do­ pravy."

Federální ministerstvo pro strategické plánování (autor RNDr. Vojtěch Trka, 5 str.)

"Perspektivní rozvoj dopravní sítě mu­ sí přispět k integraci ČSFR do evrop­ ského prostoru. Z toho důvodu je tře­ ba zvážit, které dopravní sítě budou dosažení uvedeného cíle podmiňovat, respektive jeho dosažení usnadní. Z hlediska současných znalostí lze usuzo­ vat, že poroste význam silničního, re­ spektive dálničního propojení a mo­ dernizované železniční sítě; v budouc­ nu bude pravděpodobně účelné uvažo­ vat i o napojení na evropskou síť rych­ lých železnic. Z hlediska krátkodobého je jednoznačnou nutností napojení na západoevropskou síť naftovodů a ply­ novodů, jakož i na rozvodnou síť elek­ trické energie. Charakteristické je, že strukturální posuny, které se již v tom­ to roce prosazují, zcela zásadně mění prostorové vztahy a směry i objemy materiálových toků . Výsledky tohoto období naznačují, že extrémní hodnoty zatížení železniční sítě končí." (str. 3) "Pokud se týká pouhého propojení Ostravy s Dunajem, je odůvodněné ne­ považovat je za nezbytné a efektivní." (str. 4) "Pokud nebudou naprosto u spokojivě vyřešeny otázky závazné a předstihové účasti Německa a Polska na výstavbě a financování jejich úseků průplavu D-O-L, otázky ochrany životmno a přírodmno prostředí v trase průpla­ vu, včetně jejich ekonomického dosahu a koncepční otázky potřeby budování dopravní cesty v kontextu všech do­ pravních systémů a budoucích pře­ pravních potřeb , do té doby je před­ ča sné pokračovat v přípravě výstavby vodní cesty D-O- L a princip iálně chybné je jít cestou postupné výstavby jednotlivých dílčích úseků." (str. 5)

Pomozte hledat sponzory pro Veroniku a její ekologické projekty!

29

Ministerstvo životního prostředí ČR

(informace pro vládu ČR, autor

ing. arch. J. Aorian, 12 stran)

"Ekologické aspekty vodní cesty Du­

naj-Ostrava posuzovala mj. ekologic­

ká sekce Čs. biologické společnosti

ČSAV, která dospěla zejména k těmto

závěrům:

a) Údolí řek Moravy, dolní Bečvy

a Odry, kterými by měla vést trasa prů­

plavu, vytvářejí prostorovou návaznost

relativně přirozených částí krajiny, tzv.

biologický koridor nad regionálního vý­

znamu, jedinečný v celostátním měřít­

ku.

b) Výstavbou průplavu by došlo k ne­

návratnému poškození chráněné kra­

jinné oblasti Záhorie a připravovaného

CHKO Poodří. Na trase průplavu je

dnes 25 vyhlášených přírodních rezer­

vací a řada rezervací navržených.

V problémové studii Geografického ú­

stavu ČSAV z r. 1989 je evidováno na

trase průplavu D-O-L celkem 78 bi­

ocenter regionálního a vyššího význa­

mu, která mohou být výstavbou a pro­

vozem průplavu ovlivněna.

c) Trvalý zábor půdy na trase průpla­

vu Dunaj-Ostrava by činil asi 1500 ha, další tisíce ha zemědělské pů­ dy by byly ovlivněny změnami hladiny podzemní vody v údolních nivách. d) Podstatně by se zm ěnil charakter průtoku vody v dosud nekanalizova­ ných tratích Moravy, Bečvy a Odry, s dů sledky na samočistící schopnost to­ ků. Jsou oprávněné obavy, že nutné prohrábky koryta Moravy by narušily kolmatační vrstvy dna řečiště a že by mohlo dojít ke kontaminaci kvartér­ ních zdrojů pitné vody škodlivými lát­ kami. e) Variantní návrh trasy průplavu, který předložila Ekotrans Moravia, je navíc sporný i z důvodů zásahů do CHKO Záhorie, neujasněnosti návaz­ nosti ukončení ve Vítkovicích na další napojení na splavnou Odru v Polsku, větší objem vyvolaných investic vzhle­ dem k opuštění dosud územně chráně­ né trasy, vedení nové trasy územím s vysokou hustotou osídlení, křížení šesti vodních toků, vedením trasy v geo­ logicky obtížných podmínkách atd. f) Významné by bylo i dočasné po­ škození životního prostředí v průběhu výstavby vodní cesty a pro život obyva­

tel v okolí přístavů a překladišť v blíz­

kosti měst a sídlišť . ..

Některé kolize výstavby vodních cest

se zájmy životního prostředí jsou ­ zpravidla za cenu vynaložených dalších

nákladů - řešitelné, některé však niko­

li. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že z ekologického hlediska jsou k mož­ nostem a únosnosti stavby vzhledem k jejím důsledkům na životní prostředí vážné výhrady, které ani dosud zpraco­ vané dílčí ekologické studie nedokáza­ ly přesvědčivě vyvrátit." (str. 3-5) "Posouzení důvodů pro realizaci prů­ plavního spojení Dunaj-Odra-Labe vedlo k závěru, že podle současných znalostí není tato investice z vodohos­ podářského hlediska potřebná. " (str. 6) "Náklady 14 mld. Kčs jen na vlastní vodní cestu, které uvádí Ekotrans Mo­ ravia, jsou podle názoru vodohospo­ dářských organizací neúplné a značně podceněné. MŽP je názoru, že odha­ dovaných 40 mld. Kčs potřebných na komplexní výstavbu průplavu a jeho plné uvedení do provozu lze nejen vzhledem k současnému stavu našeho životního prostředí využít účelněji." (str. 7) "Záměr na výstavbu průplavního spo­ jení Dunaj-Ostrava, příp. Dunaj-Od­ ra-Labe je podle výše uvedených roz­ borů problematický, ekonomicky ne­ jasný, ekologicky více než sporný a z mezinárodního hlediska otevřený." (str. 11) "MŽP nedoporučuje pokračovat v pří­ pravě a realizaci stavby a v tomto smyslu povede případná správní řízení, pokud o ně bude požádáno." (str. 12)

Staré koryto Moravy u Mikulčic se stalo mrtvým ramenem po regulaci řeky v sedmdesátých letech. Foto V. Reichmann

30

V~;l1~Dll1lfi®~

Ministerstvo financí ČR

(posudek, 2 str.)

"Ekonomické hodnocení záměru, kte­

ré vypracovaly jednotlivé kolektivy,

nepovažuji v současné době za směro­

datné . . . V dalším postupu prací pro­

to doporučuj i celou ekonomickou stu­

dii přepracovat." (str. 1)

"S ohledem na restriktivní politiku

státního rozpočtu nelze počítat s pří­

mou státní podporou." (str. 2)

Ministerstvo pro hospodářsko u politi­

ku a rozvoj ČR

(stanovisko, 3 str.)

". .. dopo ru čuj e se vytvoři t pro přípra­

vu a řešení projektu interdisciplinární

a internacionální pracovní tým - sku­

pinu expertů . .. (která by) vyjasnila

všechny potřebné technické, ekono­

mické, ekologické, zahraniční souvis­

losti, zpracovala feasibility studies k to­

muto projektu. Násled ně připravila

a předložila k široké veřej né diskusi,

poté pak k rozhodnutí na vládních

úrovních, projekt pojatý v komplex­

ních souvislostech. I přes možnou kriti­

ku, že jde opět o byrokratické odsou­

vání problémů, považuji tento požada­

vek - toto doporučení za bezdiskusnÍ

a bezpodmínečné, odpovídající evrop­

ským konvencím rozhodování o zám ě­

rech podobného charakteru." (str. 3)

Ministerstvo průmyslu ČR

(autor ing. Radomír Matyáš, CSc., sta­

novisko, 2 str.)

"Jedná se o komplexní přehodnocení

uváděných údaj ů o přepravních potře­

bách s časovým horizontem předpokl á­

daného uvedení kanálu do provozu ...

propracovat metodiku srovnávání jed­

notlivých oborů dopravy, zejména

opustit srovnávání tarifů a efekty pro­

p očítat podle skutečných nákladů,

včetně vynaložených investic. Doporu­

čuji maximálním způs obem využít po­

znatků z výstavby průplavu R- M-D,

včetně způsobu jejího financování

a provozu . . ."

Ústřední ústav národohospodářského

výzkumu

(posudek vypracovaný na zákl adě žá­

dosti ministerstva práce a sociálních

věcí ČR, 4 str.)

"Možnosti předpokládanéh o financo­ vání prací z federálních zdrojů FMD ve výši 11,2 mld. Kčs jsou vzhledem k současným neuzavřeným kompetenč­ ním jednáním mezi republikami zcela nejasné .. . Ekonomické efekty pro­ jektu jsou nepřesvěd čivé - vycházejí z uměle konstruovaných tarifů želez­ niční a vodní dopravy, kde dojde v bu­ doucnosti k objektivizaci. Ani ekono­ mická efektivnost průplavu R-M-D (dlouhodobé zadlužem') není jedno­ značná . . . E kologické důsl edky budo­ vání průplavu Odra- Dunaj jsou jed­ noznačně negativní ..." "Bez tohoto komplexmn o posouzení celého záměru by mohlo v budoucnu dojít k nenapravitelným škodám (vod­ ní dílo GabČíkovo)." (str. 3-4) Ministerstvo hospodárstva SR

(posudek, 5 str.)

" Podl'a predložených výťahov zo študií

je potrebné konštatovať, že podklado­

vé materiály sú neúplné a nepresné, na

základe ktorých nie je možné objektiv­

ne posúdiť efektívnosť a opodstatne­

nosť výstavby kanálového prepojenia

D- O-L, resp. prepojenia Dunaj- Os­

trava. Ú plne chýba ekologické vyhod­

notenie kanálového prepojenia."

(str. 4)

" . .. pre objektívne posúdenie výstav­

by je potrebné aktualizovať údaje a do­

pracovať predložené študie

(str. 5)

Ministerstvo pre hospodársku strate­

giu

(autor ing. Ján Višňovský, 3 str.)

"Predložené výťahy zo študií sa so zre­

terom na odstup času a súčasné ekono­

mické podmienky javia ako zastaralé

a nevhodné na predloženie do hospo­

dárskych rád vlád, resp. samotných

vlád. V materiáli je potrebné prepraco­

vať, resp. dopracovať a opraviť najma

finančné údaje. Zastaralá je i metodika

financovania investičnej výstavby. Po

Lužní lesy lemující Moravu u nedako­ nického přívozu. Foto V. Reichmann

31

úpravách bude potrebné vyhodnotiť

ekonomiku celého zámeru výstavby

vodnej cesty Dunaj-Odra-Labe, kto­

rá bude efektívna len za účasti Porskej

republiky, tj. úplného splavnenia Odry.

Navrhujeme preto, aby upravený ma­

teriál bol vopred posúdený a vyhodno­

tený nezávislou štátnou expertízou

FMH, ktorá by mala k dispozícii aj zá­

kladné stanoviská zodpovedných orgá­

nov Rakúska a Porska k zamýšlanej

výstavbe. " (str. 3)

Ministerstvo priemyslu SR

(stanovisko, 1 str.)

- ekonomická efektívnosť napojenia

Ostravy na Dunaj je hodnotená do­

pravnými efektami, ktoré sú závislé na

úhrne prepravných nárokov. Preprav­

né nároky bude treba prehodnotiť .. .

- napriek významu vodnej cesty nie je

reálne očakávať štátne dotácie v rozsa­

hu uvedenom v tab. č. 5, a preto je žia­

dúce prepracovať návrh na delbu fi­

nančných prostriedkov.

Kromě uvedených posudků a stanovi­

sek zaslali rektoru Vysoké školy eko­

nomické v Praze dopisy místopřed seda

vlády ČR a předseda hospodářské rady

vlády ČR Fr. Vlasák, podpredseda vlá­

dy SR Vl. Ondruš a ministr-predseda

Slovenské komisie pre životné prostre­

die I. Tirpák. Tyto dopisy vyjadřují ze­

jména zájem o věc a upozornění, že

problematice, která je velmi komplexní

a složitá, je nutno věnovat zvýšenou

pozornost.

Poznámky ke studii VSE P raha

"Hodnocení ekonomiky vodní cesty

Dunaj-Ostrava"

(autoři doc. ing. Petr Pernica, CSc.,

a kol.)

Z výtahu uvedené studie cituji

(str. 8-9):

"Závěrem je možno konstatovat, že

pro vodní dopravu na území ČSFR si­

ce nelze nalézt výhody rozsahu srovna­

telného se západoevropskými zeměmi,

avšak určité předpoklady pro její roz­

voj existují. Podmínkou jejich naplnění

však je, že strategie rozvoje vodní do­

pravy bude sledovat dosažení ucelené­

ho propojení Dunaje, Odry a Labe

32

a že toto propojení bude akceptováno jako ekonomicky výhodné pro ČSFR i pro Německo a Polsko . . . Jako nej­ bližší etapa vodní cesty Dunaj-Od­ ra- Labe se jeví nej nadějněji spojení Dunaje s Ostravou, pokud budou vyře­ šeny dosud sporné ekologické a vodo­ hospodářské otázky." Výtah ze studie autorů VSE si zaslouŽÍ určitý komentář. Studie je především zajímavá z hlediska teoreticko-pedago­ gického: vychází z urbanisticko-ekono­ mických závislostí ve světě , zkoumá význam ČSFR v evropské železniční, dálniční a silniční síti a v evropské síti vodních cest, vlastnosti, úlohu a zatíže­ ní jednotlivých druhů přeprav, zatížení železn iční, dálniční a sil niční sítě na území ČSFR, prostorové vztahy hlav­ ních středisek průmyslové výroby v zá­ jmovém území vodní cesty D-O- L atd. Studii však chybí vlastní konkrétní pokus o průkaz ekonomické efektiv­ nosti vodní cesty Dunaj-Ostrava v po­ rovnání se železnicí. Studie je svými podmíněnými závěry typicky "profe­ sorská" a nemůže být podkladem pro rozhodování. Pravděpodobně však vy­ hovuje záměrům objednatele - Eko­ trans Moravia - a zároveň nekompro­ mituje její autory přílišným optimis­ mem. Posudek

efektivnosti

vodní

cesty

D-Q-L

(ing. O. Vitha, DrSc., 5 str.) Z vlastního oponentního posudku vy­ bírám: Zahrnou-li se investiční a provozní ná­ klady vodní cesty do nákladů vodní dopravy, nemůže vnitrostátní vodní doprava v podmínkách ČR v žádném případě konkurovat železniční dopra­ vě . Prokazují to propočty i pro velmi optimistické vstupní údaje a předpo­ klady VÚD Žilina a ETM a. s., které jsem provedl ve studii z r. 1989. Trasy navrhované vodní cesty D-O-L jsou prakticky totožné s našimi hlavními že­ lezničními tahy a silnicemi evropské kategorie. Železnice a silnice slouŽÍ i osobní dopravě, nelze je zrušit ani na­ hradit. Objem nákladní vnitrostátní dopravy se bude významně a dlouho­ době snižovat. Stát musí omezené pro­

středky zaměřit na zcela jiné a mno­ hem naléhavější ekonomické, ekolo­ gické a společenské potřeby. Návrhy na výstavbu vodní cesty Dunaj- Ostra­ va a průplavu D-O-L prioritně pro vnitrostátní dopravu (jak to navrhuje VÚD Žilina a a. s. ETM) jsou proto věcn ě naprosto nezdůvodnitelné. Osobně se domnívám, že ani tranzitní spojení protilehlých evropských moří prostřednictvím průplavu D-O-L ne­ má již ani ve vzdáleném výhledu bu­ doucnost. K tomu názoru vedou tyto skutečnosti a předpoklady : - efektivnost průplavního spojení Rýn-Mohan-Dunaj je sporná, a. s. R-M-D nesplatí bezúročné státní půjčky svými zisky ani v r. 2050 (má zůstat dluh 900 mil. DM), stavba trvá 65 let; - ke splavnění Dunaje, Rýna i Moha­ nu velmi přispěly zisky z využití vodní energie. Hydroenergetický potenciál Labe, Odry a Moravy je několikaná­ sobně menší a ekonomické podmínky jeho využití podstatně horší; - v budoucnosti i u nás dojde k roz­ voji železničních tratí vysokých rych­ lostí; - v poměrně blízké budoucnosti se bude realizovat i automobilová náklad­ ní doprava s výrazným omezením škodlivých emisí; - poroste zájem veřejno sti o ochranu přírody a životního prostředí. Pokládám takový vývoj za pravděpo­ dobný, nikoli však za jistý. Důležitý v tomto směru bude vývoj ve sjednoce­ ném Německu a Polsku. Proto bude lépe vyčkat času , který přinese nové skutečnosti a poznatky. Z uvedených důvodů bude účelné dokončit zamýšle­ né ekologické studie (navazující na studii ČSAV "Vliv průplavního spoje­ ní D unaje s Odrou na krajinu a životní prostředí", Brno 1990) a po­ dle nich dopracovat nový generel D- O-L. Předem by mělo být stano­ veno, že cílem těchto dok umentů není předprojektová příprava, nýbrž získat - po jejich projednání a schválení ­ nový podklad pro územní plánování. Tomuto účelu by měl být přizpůsobe n rozsah a finanční objem potřebných prací.

Kreslil Václav Houf

K historii jednoho vodního díla

Jaroslav Horák Podnětem

k napsání těchto řádků byl rozhovor Nové Mlýny po dvaceti le­ tech uveřejněný v časopise Věda a ži­ vot v květnovém a červnovém čísle mi­ nulého roku. Patřím také mezi pamět­ níky. Byl jsem přímým účastmKem jed­ nání, která se v šedesátých a ještě v se­ dmdesátých letech vedla o vodohospo­ dářských úpravách na jižní Moravě. Vodní dílo Nové Mlýny bylo tehdy ja­ blkem sváru. Vedly se o ně živé pole­ miky mezi ochránci přírody, lesníky, biology i urbanisty na jedné straně a technokraty, ekonomy a politiky na straně druhé. Proč tomu tak bylo? Neutěšené odtokové poměry na jiho­ moravských řekách a četné záplavy, které stále častěji přesahovaly do vege­ tačního období, pochopitelně překáže­ ly plánům zemědělské výroby. Původ těchto neutěšených poměrů spadá až do daleké historie přemyslovské kolo­ nizace pramenných oblastí řek, ale sa­ há i do současnosti. Lze jej však struč­ ně shrnout jako špatné hospodaření

v

těchto

územích. Z historie víme, že než neutěšené odtokové poměry dosáhly katastrofálního stupně, dovedl se zemědělec, rozumný a s krajem • srostlý hospodář, se záplavami i se su­ chými roky vypořád at. Příkladem je lichtenštejnská úprava jihomoravské krajiny, která umožnila - kromě zdra­ vého sídelního prostředí - intenzívní lesní i zemědělskou výrobu. Také obce na dolní Dyji, Jihlavě a Svratce měly svá meliorační družstva, která se stara­ la o dříve vybudované odvodňovací a zavodňovací kanály, stavidla a údrž­ bu ochranných hrází. Na řece Dyji byly bagry, které čistily její koryto od náno­ sů a udržovaly průtočnost profilu ve stavu schopném provést povodňové vl­ ny. Vytěžený písek stačil krýt místní potřebu. Louky v inundaci skýtaly ně­ kolik pokosů do roka a byly zásobár­ nou píce pro celou jižní Moravu a sou­ sední rakouské území; po uzavření hranic (1948) sem jezdili zemědělci pro seno až z Sumavy. dříve

Socializace zemědělství po roce 1948 znamenala obrat, a to k horšímu. Byla rozpuštěna meliorační družstva a zru­ šeny koncese pro bagrování na Dyji, prováděné soukromníky. Postupné za­ nášení koryta Dyje dosáhlo takového stupně, že v letním období bylo možno Dyji na mnoha místech přejít vodou dosahující jen po kotníky. I menší, ale déle trvající srážka v dyjském povodí znamenala na jižní Moravě přeliv přes neudržované a místy natržené ochran­ né hráze nebo podmáčení okolí přes propustné štěrkopískové podloží (dno Dyje a mezihrází bylo již nad úrovní terénu údolní nivy). Část luk byla roz­ orána, zbytek při častých letních zápla­ vách nepřístupný, nebývalou měrou se rozšířily komáří kalamity . .. A pojiš­ ťovna vyplácela každoročně velké su-

Nivní louky s hlavatými vrbami u Mušova. Dnes dno střední nádrže. Foto S. Skoupý.

33

my za škody způsobované záplavami.

A přece stačilo tak málo, aby se obno­

vením starého pořádku dosáhlo pod­

statného zlepšení. Příkladem mohou

být tehdejší meliorační opatření stát­

ních lesů. Socialistická zemědělská vel­

kovýroba potřebovala však velkorysé

řešení.

Předpokladem k řešení této situace,

. proti níž se dlouhodobě (a možná i zá­ měrně) nepodnikala žádná opatření, bylo usnesení vlády ČSR z roku 1959 ukládající vypracovat projektovou do­ kumentaci pro úpravu řek Moravy a Dyje v oblasti jižní Moravy. Výcho­ zím podkladem těchto úprav byl Státní vodohospodářský plán z roku 1954, který navazoval na studii bývalého Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně. V obou řešeních najde­ me záměr vybudovat přehradu na Dyji pod Pavlovskými kopci. Iniciátorem byl architekt Jindřich Kumpošt. V roce 1961 byla vypracována Výhle­ dová studie úprav řek Moravy a Dyje, jež byla schválena JmKNV v roce 1962. Klíčovou úlohu měla v této stu­ dii nádrž u Nových Mlýnů. Orientační sondování zde bylo zahájeno již v roce 1951. Její původní plánovaná rozloha 5400 ha měla být zmenšena bočním ohrázováním. Výhledová studie, vy­ pracovaná Ředitelstvím vodohospo­ dářského rozvoje (ŘVR) a Krajským

34

vodoho spodářským

rozvojovým a in­ (KVRIS), počíta­ la s vybudováním tří nádrží, které by umožnily závlahy na 33 000 ha země­ děl ské půdy. K zabránění zátopy "kva­ litní" zemědělské půdy mělo být vybu­ dováno 34 km hrází a podmáčení z nádrže mělo zlikvidovat deset čerpa­ cích stanic. Výhledová studie obsaho­ vala i alternativní řešení pomocí regu­ lace Dyje ohrázováním, které však bylo pro přílišnou nákladnost a také proto, že nezaručovalo zadržení dostatku vo­ dy pro plánované závlahy, zamítnuto. Veřejnost se o Výhledové studii dově­ děla až na diskusním aktivu, svolaném z iniciativy odborných společností Čes­ ké vědeckotechni cké společnosti dne 5. října 1962 do B řeclavi. Tam byly asi 500 účastníkům různých profesí sděle­ ny důvody a základní údaje o Výhle­ dové studii a jejím ekonomickém pří­ nosu. Zabráněním záplava nahroma­ děním vody potřebné pro závlahy se měla umožnit intenzifikace a zprůmysl­ nění zeměděl ské výroby a zároveň se mělo zlepšit životní prostředí obyvatel. Ekonomický přín os byl názorně dolo­ žen údajnými desítkami tun obilí, řepy a brambor, o které se díky závlahám zvýší hektarové výnosy. Mimo to se měla rozšířením ploch orné půdy, kte­ rá byla až dosud zaplavována, zvýšit produkce masa a vajec. Budou vytvo­ vestičním střediskem

řeny

i podmínky pro rekreaci přibližně 150000 návštěvníků . Zatímco technokraticky zamereru účastníci - přes některé připomínky - uznali nutnost těchto úprav, druhá část diskutujících, především přírodo­ vědecky zaměření odborníci, vytýkala chyby a nedostatky této studie, protes­ tovala a vznesla proti tomuto řešení podstatné námitky. Byla zdůrazněna nutnost vypracovat plán úpravy a re­ konstrukce krajiny (krajinný plán), na jehož podkladě by byly uvedeny v sou­ lad záměry techniky s ekologickými potřebami a zájmy přírodovědeckými a ochranářskými . Autorům Výhledové studie byla vytýkána nedo statečná při­ pravenost z hlediska ekologických podmínek a přírodovědeckých podkla­ dů a také nedostatečné znalosti hydro­ geologie území, které má být zatopeno. Pro Výhledovou studii byly totiž při­ praveny jen dvě geologické sondy po stranách hlavní hráze u Nových Mlýnů. Podceněn byl nejen potenciální pro­ dukční a funkční význam lesa, ale i za­ nášení budoucí přehrad y splaveninami, zarůstání rákosinami a nevratné zničeMrtvé rameno Dyje u Šakvic. Dříve ráj vodních a mokřadních rostlin a ži­ vočichů, dnes dno dolní nádrže. Foto J. Horák.

vrd;l1~ DUufi®~

ní jedinečných biotopů nadregionální­ ho významu. Diskutující dále zpochyb­ nili reálnost uvažovaných a předpoklá­ daných ekonomických přínosů . Za ab­ surdní byl označen požadavek lámat kámen nutný k obložení hrází v kame­ nolomech na Pavlovských kopcích. Dále se požadovalo, aby tak závažný zásah do jihomoravské krajiny byl zno­ vu důkladně promyšlen a prošel v ko­ nečné fázi projektové dokumentace řádným oponentským řízením v ČSAV, a to za účasti specialistů z vysokých škol. Jednání bylo bouřlivé, ale věcné. Břec­ lavský okresní tajemm1c KSČ Kopecký však tento diskusní aktiv nazval shro­ mážděním sabotérů a nepřátel socialis­ mu a prohlásil, že by všichni oponenti Výhledové studie měli být pozavíráni. Prof. Cabh1c shrnul průběh diskuse do sedmi bodů: 1. Problematika vodohospodářských úprav byla po prvé diskutována na tak širokém fóru. 2. Stanoviska diskutujících byla ote­ vřeně protichůdná.

3. Situace vyžaduje bezodkladné řeše­ ní. 4. Složitost problému vyžaduje kom­ plexní přístup. 5. Je nutná vědecká oponentura. 6. Autoři studie žádají spolupráci na zpracování projektové dokumentace do roku 1963. 7. Do plánu je nutno zahrnout rekon­

strukci zavodň ovacích a odvodňova­ cích pĎ1copů v lesích. Diskusní aktiv v Břeclavi značně rozví­ řil hladinu veřejného mínění. Po schvá­ lení Výhledové studie byl celý komplex vodoho spodářských úprav rozdělen na čtyři samostatné investice, z nichž in­ ves tiční záměr na vodní nádrž u No­ vých Mlýnů byl ministerstvem země­ d ělství a ministerstvem lesního a vod­ ního hospodářství schválen v roce 1965. Během zpracovávání souhrnné­ ho projektového řešení bylo v roce 1969 rozhodnuto investiční záměr dále rozdělit, a to na dvě stavby. První měla zahrnout stavbu horní a střední nádrže s úpravou vyústění tratě Dyje, Jihlavy a Svratky, druhá stavbu třetí, spodní nádrže. Postupná výstavba měla umož­ nit posouzení účinků první stavby a vy­ jasnit další postup při realizaci závlah. V té době bylo také rozhodnuto upra­ vit Dyji v úseku Nové Mlýny - Břeclav ještě před vybudováním třetí (dolm') nádrže. Souhrnné projektové řešení to­ hoto úseku Dyje bylo schváleno v roce 1967 a stavba byla připravena k zahájení v roce 1968. Investiční zá­ měr první stavby byl však schválen až v roce 1972 a stavba byla připravena k realizaci teprve v roce 1974! Výhledová studie ukázala, že území vyžaduje pokud možno urychlenou ná­ pravu nepříznivého stavu. To však ne­ znamená, že bylo nutno jednat pod tla­ kem okolností a věc řešit ukvapeně. Ukázalo se tu, jak vratké jsou argu­

menty zdůvodňující Výhledovou studii a jak přehnaná jsou čísla dokládající je­ jí ekonomickou výhodnost. Z podnětu státní ochrany přírody, dále Svazu architektů, České vědeckotech­ nické společnosti, Geografického ústa­ vu ČSAV i brněnské redakce Čs. roz­ hlasu a Čs. svazu novinářů byla uspo­ řádána řada akcí, aktivů, dialogů a se­ minářů k objasnění úprav odtokových poměrů; mluvilo se mj. o rozvoji země­ dělství a potřebě závlah, o likvidaci ko­ mářích kalamit, o významu lesa a luk, o ochraně přírody i o technické zvlád­ nutelnosti daného problému. Zpraco­ vatelům studie a souhrnné projektové dokumentace se nakonec po delším úsilí přece jen podařilo smluvně zajistit vypracování Studie tvorby a ochrany krajiny vědeckými pracovll11cy ČSAV a vysokých škol. Kvalita jednotlivých studií závisela na odvaze autora, na tom, do jaké míry byl ochoten podřídit vědeckou objektivitu "přáním strany a vlády". Určitou závadou bylo, že ak­ ce neměla koordinátora. Studie tvorby a ochrany krajiny byla projednána a schválena oponentským řízením JmKNV v Brně 11. 4. 1968. V té době také pracovníci brněnských pracovišť

Lužní les na březích Svratky u Vrano­ vic, kypící životem a rostoucí doslova jako z vody. Dnes napřímen á Svratka teče mezi holými hrázemi. Foto M. Černoušek

35

ČSA V napsali otevřený dopis tehdejší­ mu předsedovi České národní rady Jo­ sefu Smrkovskému a dalším osobnos­ tem a institucím. Byl v něm vyj ádřen nesouhlas brněnské, především biolo­ gicky zaměřené vědecké veřejnosti s výstavbou vodního díla Nové Mlýny. Dopis byl projednán na poradě JmKNV 18. 10. 1968. Soudruh ing. Jedlička, tehdejší vedoucí pracovník Ř VR, se jím cítil uražen. Prohlásil, že Studie vodohospodářských úprav byla vypracována jako socialistický závazek patnácti lidmi, a to v mimopracovní době.

Prof. Povolný tehdy charakterizoval Hydroprojekt, ústav zpracOVaVajlCl souhrnnou projektovou dokumentaci úprav, jako mamutí podnik, vhodný snad k zavodnění Egypta, ne však k melioraci tak malého území, jakým je jižní Morava. Na autory výstavy Krajina budoucnosti byla podána Svazu architektů stížnost dotčených vodohospodářských institu­ cí (Hydroprojekt, ŘVR, KVRIS). Au­

toři

výstavy byli ve stížnosti nazváni národa", urážejícími city a pracovní úsilí projektantů Hydropro­ jektu. Ve stížnosti se také praví, že vý­ stavba vodního díla Nové Mlýny byla "příživníky

doporučena sovětským vodohospodář­

ským výzkumným ústavem. Předseda Svazu architektů, národní umělec prof. B. Fuchs, stížnost odmítl s tím, že Svaz architektů má plné právo pranýřovat špatné zásahy do krajiny a ovšem i chválit a vyzvednout projekty dobré. K tomu právě slouŽÍ výstavní plocha Kabinetu Svazu architektů v brněn­ ském Domě pánů i Kunštátu. Z diskuse na Výstavišti (9. 4. 1969) vyplynulo upozornění na nereálnou rozlohu plánovaných závlah. Na území jižní Moravy a Záhoří jsou závlahy nutné jen ve třetině celkového počtu roků a intenzívní hospodářská jednot­ ka potřebuje zavlažovat jen třetinu své výměry zemědělské půdy.

Náhrada za zábor 1200 ha lesa byla stanovena pouze ve výši 60 miliónů Kčs, a to podle současné produkce

Premiér Pithart novomlýn­ ské jablko sváru nepodce­ ňuje. Dříve než jeho vláda o osudu nádrží rozhodne, přijel se na místo přesvědčit o váze protichůdných argu­ mentů. Při výjezdu 21. led­ na vyslechl hlasy mnoha ob­ čanských, komerčních i od­ borných zájmových skupin a dostalo se i na kritiku ze­ mědělské politiky vlády z úst šakvických zemědělců. Na snímku pana Kuby ob­ j asňuje ekologická stanovis­ ka ing. Antonín Buček, CSc., z Geografického ú­ stavu ČSAV.

36

dlouhodobě neudržovaných lesů. Při­

tom náhrada hodnoty dobře udržova­

ného lesa, adekvátního daným přírod­

ním podmínkám, měla být cca 505 mi­

liónů Kčs, a to jen za hodnotu dřevní hmoty, tj. bez ocenění společenského a kulturmno významu lesa.

Pokud jde o kvalitu vody v nádrži, po­

dílela se podle dr. Kočkové (Výstaviště 9. 4. 69) na znečištění vody v nádrži z poloviny rakouská strana průmyslo­ vými závody v Pernhofenu a v Laa a. d. Thaya a z druhé poloviny naše stra­ na, zejména cukrovary a svody z byto­ vé výstavby v Hrušovanech nad Jevi­ šovkou, Hrušovanech u Brna, Slavko­ vě, Sokolnicích, Židlochovicích, Poho­ řelicích a v obcích na Dyji. Tyto cukro­ vary a obce jsou vesměs bez čistíren odpadních vod. ONV Břeclav přislľbil vybudovat ve všech obcích čistírny ješ­ tě před uvedením vodmno díla Nové Mlýny do provozu. Zatímco později, po mezistátním jednání, rakouská stra­ na vskutku zařídila čištění odpadních vod, sliby ONV Břeclav zůstaly dodnes nesplněny. Kvalita vody souvisí také s odstraněním orniční vrstvy. Ornice však byla odstraněna jen asi z deseti procent plochy dna v nádrŽÍch. K likvidaci komářích kalamit požado­ val dr. Minář hloubku vody u břehů 1,5-2 m. Kompromisem byla dohod­ nuta a přislíbena hloubka 1 m, ani to však nebylo téměř nikde dodrženo. V anaerobním prostředí organického bahna a mělké pnbřežní zóny vzniká mrtvolný jed - botulin, a botulismus je příčinou masového úhynu vodního ptactva. Jsou to také ideální komáří lľhně. Vyhníváním organické hmoty ponechané v nádrŽÍch a do nádrŽÍ při­ váděné se spotřebovává většina kyslľ­ ku. Úhyn ryb, opakující se několik let po sobě byl jen prvním varováním. Při­ tom rybné hospodářství předpokládalo roční výlovy 150 t ryb a spolu se spor­ tovním rybářstvím celkem 250 t. Kvalita vody v první a druhé nádrži, které obě mají rybniční charakter, se pohybuje v průměru na 3. až 4. stupni znečištěnÍ. Pro závlahy je voda vhodná jen při dodržení omezení daných hygie­ nickými normami. Předpokládan á čis ­ tota vody po vyhnití organických zbyt­







ků

I

ve spodní nádrži má dosahovat 1 b. až 2. stupně. V souvislosti s diskusemi o akcích tý­ kajících se vodního díla Nové Mlýny je nutno připomenout vstřícný projekt al­ ternativního řešerú; před ložený autor­ ským týmem ing. Šula-Chmel- Na­ demlej nský, z dubna 1968. Podle něho se mělo vodní dJ.l0 budovat metodou plážování, tj . pomocí plovoucích ba­ grů. Cena jednoho plovoucího bagru byla 12- 16 miliónů Kčs . Tyto bagry se vyrábějí u nás. Vodní nádrž provedená tímto způsobem by nezabrala tak vel­ kou plochu, nebyla by nasedlána nad úrovní údolní nivy a nedocházelo by k podmáčení v záhrazí. Hloubí se až na nepropustné neogenní podloží. Záro­ veň by se ušetřila těžba a doprava ma­ teriálu k sypání hrází a nebylo by zapo­ třebí kamenných záhozů . Rozloha by byla malá, a to při stejné velikosti re­ tence vody potřebné k závlahám a s dostatečným prostorem k zachycení záplavových vln. Hlavní projektant existujícího návrhu ing. VIček k tomu sdělil, že vstřícný projekt byl prověřen třemi proj ekčními organizacemi a ve všech případech s negativním výsled­ kem. Podle autorů alternativního ná­ vrhu jsou však s tímto způsobem vý­ stavby v zahraničí dobré zkušenosti. Projekt byl později předložen jako zlepšovací návrh v komisi pro životní prostředí při krajském výboru ROH (ing. Koplík) a v komitétu pro životní prostředí ČVTS. Projednání bylo velmi krátké. Po dotazu u předsedy Vodo­ hospodářské společnosti tvrS, kte­ rým tehdy nebyl nikdo jiný než nám již známý spoluautor Výhledové studie ing. Jedlička, byl projekt ("plážování") opět zamítnut, aniž byl blíže prošetřen. Na závěr této malé retrospektivy o plá­ nování a realizaci vodníbo díla Nové Mlýny bych rád uvedl některé výroky, které jsem nalezl ve svých poznámkách a které se nenalézají v archívech. Dáte mi jistě za pravdu, že je to škoda, vždyť vlastně dokumentují zázemí problémů i povahy lidí, kteří na něm pracovali, nebo o něm mluvili. Ve Znojmě řekl předseda JZD Stra­ chotín: "Velkou vodu v Dyji jsme si hlídali, sami jsme Dyji bagrovali

a měli jsme meliorační družstvo. Pak jste nám zakázali bagrovat a zrušili' jste naše meliorační družstvo. Teď nám ko­ lem Strachotína u děláte hráz a chcete nás vytopit jako králľky .. ." Na téže schůzi nazval tehdejší krajský biolog a obhájce Výhledové studie doc. Vaní­ ček, později profesor a laureát Goe­ thovy evropské ceny za ochranu příro­ dy, biology (po diskusních příspěvcích doc. Šmardy, dr. Rychnovské a dal­ ších) "sběrateli folklóru", kteří nepřejí tvorbě nové socialistické krajiny. Zajímavé byly také debaty odborníků různých profesí, organizované a vysíla­ né redak"torkou Věrou Kocourkovou v krajském rozhlasu. Jednoho z pořadů jsem se zúčastnil spolu s doc. Šmardou (Geografický ústav ČSAV), dr. Čer­ mákem (Hydrometeorologický ústav), ředitelem Klanicou (předsedou MNV v Dolních Věstonicích) a zemědělským redaktorem rozhlasu, jehož jméno si již nepamatuji. Ke škodám vzniklým zemědělství ze záplav (ročně vyplácela pojišťovna 10-60 miliónů Kčs náhrad) sdělil ředi­ tel Klanica, jehož manželka obsluhova­ la vodočetnou stanici na Dyji, že když nastalo nebezpečí přelivu hrází na Dyji a prostřednictvím paní Klanicové byl úředně vyhlášen stav ohrožení, vyjeli vždy zemědělci na ohrožené louky a urychleně je kosili. Za nepokosenou louku nebylo pojistné vyplaceno. Ná­ hrady neúměrně stouply také tím, že zemědělci louky a inundaci zorali a přeměnili je na ornou půdu. Při této pňležitosti sdělil zemědělský redaktor, že Čs. loděnice v Komámě vyrábějí malé sací bagry v ceně asi 1,5 miliónu Kčs, které lze převážet z místa na místo nákladním autem. Doporučil, aby po­ jišťovna poskytla ohrožovaným JZD úvěr na nákup těchto bagrů. Bylo by tak možno bagrováním udržovat prů­ točnost koryta Dyje, tj. zabránit větším rozlivům a nahradit práci dřívějších dyjských podnikatelů, kteří se (než jim to bylo zakázáno) zabývali bagrováním a prodejem říčního písku z Dyje. Při této pňležitosti bylo také poukázá­ no na nedostatečnou a dlouhodobou neujasněnost koncepce při prosazování nádrže Nové Mlýny bez variantních ře­

šenÍ. To pak vedlo k zákazu hospoda­ v lesích a rozvrácení meliorační a cestní sítě v lesích. Potud pár poznámek ze zákulisÍ. Dnes je vodní dílo Nové Mlýny hotovo. Ze státního rozpočtu bylo na něj odčerpá­ no asi 1,5 miliardy Kčs. Podle výsledků dílčí závěrečné zprávy Geografického ústavu ČSAV, uzavírající jednu etapu výzkumného úkolu, je situace následu­ jící: "Naplnily se prognózy přírodově­ deckých odborníků přibližně na 95 %, zatímco prognózy technokratické a eko­ nomické se naplňují jen asi z 5 % ... " Přitom došlo ve sledovaném období během jediného dne, kdy rychlost větru přesahovala v nárazech 20 ml sek- J , k sedmdesáti miliónové škodě abrazí břehů a hlavní hráze u Strachotína, která byla poškozena takovou měrou, že kdyby vítr vál podle dodatečného výpočtu rychlosti abraze stejnou silou ještě tři hodiny, došlo by k protržení hráze s nedozírnými následky. Obě nádrže byly tehdy naplněny po horní mez. I tak nebylo možno vzniklé škody dlouhou dobu opravit. Prognóza toho­ to nebezpečÍ vyplývala z expertizy Ge­ ografického ústavu, vypracované ještě před schválením projektové dokumen­ tace. Další skutečno sti plynoucí z uve­ dené výzkumné zprávy je zj ištění, že předpokládané zvýšení zemědělských výnosů na zavlažovaných pozemcích se naplnilo jen asi z jedné čtvrtiny, a to ještě nebylo prokázáno, zda zvýšení nebylo dosaženo intenzívněj ším hnoje­ ním. ření

Převzato

vyšla 1.

ze zaniklé

Vědy

a život, kde

část článku.

wa311iJ Dn1JlJcB~

37

Kalendář

100 dní kolem Nových

Co předcházelo : 2: 3. 1989 - vedoucí tajemník KV KSČ Vladimír Herman a místopředse­ da vlády Miroslav Toman uvedli slav­ n ostně do provozu nezkolaudovanou stavbu - třetí nádrž vodního díla Nové Mlýny. 27. 3. 1990 - Federální shrom áždění přij alo zákon o právu petičním . V pa­ ragrafu 5 se praví: "Státní orgán, který petici přij al , je povinen jej í obsah po­ soudit a do 30 dnů písemn ě odpovědět tomu, kdo ji podal. " 27. 4. 1990 byla z pošty Šakvice ode­ slána na adresu ministerstva životmno prostředí ČR petice žádající přehodno­ cení účelnosti 3. nádrže u N. Mlýnů, zvážení možnosti jejího vypuštění a ob­ novy krajinného biotopu. Petici po­ depsalo více než 5000 občanů Šakvic a okolních obcí a postupně se k ní při­ dávaly další organizace a hnutí.

38

Mlýnů

Petice zůst ala bez písemné od povědi nejen do 30 dnů , ale až do začát ku ro­ ku 1991. 1. 6. 1990 - ministr Bedřich Moldan slibuje na předvo lebním shro m ážd ění v B řeclavi, že zadá posouzení novo­ mlýnských nádrŽÍ nezávislé instituci Geografickému ústavu ČSAV v Brně. Z administrativních důvod ů nebylo na­ konec zadavatelem studie MŽP ČR, ale jemu po dřízen á instituce (provozo­ vatel vodního díla), Povodí Moravy. To ovlivnilo redakci studie, tým spolu­ autorů, i závěrečnou oponenturu a způsobilo to ned ůvěru veřejnosti v objektivní postup státních orgánů. 30. 9. 1990 - Geografický ústav ČSAV odevzdává Povodí Moravy vstupní ekologickou studii nastiňující rozsah problémů a vyjmenovávající možné varianty řešení bez jejich bližší specifikace.

25. a 26. 10. 1990 - výjezdní zasedání

výboru pro životní prostředí České ná­

rod ní rady v B rně a u Nových Mlýnů.

Poslanci byli zevrubně seznámeni

s problematikou.

100 dní:

17. ll. 1990 - ekologické iniciativy

sdružující občansko u iniciativu ze Šak­

vic, Děti Země, Český svaz ochránců

přírody, Hnutí Duha, hnutí Brontosau­

rus, Stranu zelených a další zahájily

stodenní odpočítávání jako protest

Skupina poslancÍl z výboru pro život­ ní prostředí České národní rady zaví­ tala b ěhem exkurze k vodnímu dílu Nové Mlýny také na Křivé jezero, aby si poslanci udě lali ale spoň částeč ­ nou představu o tom, jak vypadala krajina před záplavou. Foto J. Zahradníče k

Padlé a nevyužité kmeny veli ká n ů dnes, více než 20 let po osudo­ vém rozhodnutí, nejlépe symbolizují zkázu luhu pod Pálavou. Foto J. Zahradníček

ješ tě

39

proti

mlčení

oficiálních míst. Požadují rozhodnutí do 24. 2. 1991. Jako optimální, nikoliv však bezpo dmínečné, navrhují toto řešení : ihned vypustit dolní novomlýnskou nádrž a za vyp uštěného stavu podrobit dílo komplexní analýze odpovídající novým společenským a ekonomickým podmínkám. Teprve po této expertize zohledňující také zahraniční zkušenosti a dlouhodobá hlediska trvale udržitel­ ného rozvoje regionu rozhodnout defi­ nitivně o jejím osud u. 22. ll. 1990 - Jihomoravský KNV svolává dva dny před svým zrušením kolaudační jednání ke stavbě dolní nádrže. Mimo jiné vychází najevo, že na dně zkušebně napuštěného jezera jsou dosud nevykoupené pozemky soukromých vlastníků a že nebyl vysa­ zen projektovaný vegetační doprovod hrází v částce 6 mil. Kčs. Státní ochra­ na přírody obnovuje podání na gene­ rální prokuraturu pro podezření, že stavební povolení bylo vydáno v roz­ poru se zákonem (toto podání bylo v roce 1985 odloženo ad acta). Kolau­ dační řízení je přerušeno s tím, že pře­ chází na Okresní úřad Břeclav. 2. 12. 1990 - ministr Moldan u příle­

žitosti festivalu amatérských filmů Tý­

ká se to také tebe v Uherském Hradišti

vyhlašuje 4 bodový program:

- převzetí vstupní studie minister­

stvem ŽP,

- zajištění oponentských posudků ze

všech dotčených sfér,

- veřejná oponentura

- rozhodnutí do konce ledna.

13. 12. 1990 - valná hromada Společ­ nosti za zachování Pálavských jezer v Břeclavi. Společnost hodlá obhajovat na veřejnosti prospěšnost vodního díla a připravuje trestní oznámení prokura­ tuře na aktivisty ekologické iniciativy, a to pro přípravu trestního činu obec­ ného ohrožení. Mluvčími společnosti jsou ing. Bradáč (Hydroconsult Brati­ slava), MVDr. J. Krabička a L. Her­ man (členové výboru TJ Lodní sporty - jachting) 20. 12. 1990 - tisková beseda ekolo­ gické iniciativy na Zeleném kruhu v Brně . .Cílem je uvést na pravou míru zkreslená tvrzení některých deníků (Mladá fronta dnes, Demokrat, Ob­ čanský deník, Rovnost aj.) o ekotero­ rismu, anarchii a ekologickém extré­ mismu. Téhož dne propuká aféra Mol­ dan. 21. 12. 1990 - vědecké kolegium bio­ logie organismů, populací a společen­ st~v ČSAV ve svém posudku doporu­ čuje vypuštění spodní nádrže. Jsou od ůvodněné

40

shromážd ěny další posudky s celou škálou stanovisek, často protichůd­ ných. 2. 1. 1991 - V Praze se objevují nápi­ sy proti Novým Mlýn ům. 8. 1. 1991 - časopis Veronica ve spo­ lupráci s Nadací Jana Husa organizuje seminář pro žurnalisty s výjezdem k Novým Mlýnům . A utobus je plně obsazen. 9. 1. 1991 - demonstrace za vypuštění 3. novomlýnské zdrže v Praze na Vác­

lavském náměstí, pořádaná studenty

z hnutí " Mír s přírodou" a dalšími

ekologickými iniciativami. Parlamentá­

ři demonstrantů byli přijati předsedou

české vlády Pithartem.

13. 1. 1991 - Povodí Moravy svolává

do hotelu Slovan oponenturu vstupní

ekologické studie Geografického ú­

stavu ČSAV. U vchodu pořádají Bron­

tosauři malou demonstraci. Oponentní

rada složená z 11 vodo ho spodářů, 1

ekologa a 1 ochránce přírody rozhod­

la:

- přijmout vstupní studii jako pod­

klad pro další práce,

- pověřit pracovní komisi zpracová­

ním nového návrhu navazující kom­

plexní studie,

- konstatovala nedostatek podkladů

k okamžitému rozhodnutí o budouc­

nosti nádrže.

14. až 16. 1. 199 1 - přicházejí ohlasy

ze zahraničí, doporučující obnovu luhu

od mezinárodního sekretariátu ICBP

v Cambridge a od prof. Steinera z ví­

deňské univerzity.

22. 1. 1991 - premiér Pithart přijíždí

osobně k novomlýnským nádržim, aby

se přesvědčil o stavu věcí. Doprovázejí

ho zástupci ekologických iniciativ, ob­

čanských hnutí, pracovníci povodí Mo­

ravy a okolních zemědělských podni­

V rozhovoru dále podotkl, že osobně je pro podmíněné vypuštění nádrže, a pokud to vláda schválí, dojde k vy­ puštění v druhé polovině února. 30. 1. 1991 - zástupce MŽP ČR ozna­ muje na tiskové besedě, že ministerstvo předkládá vládě návrh na dočasné vy­ puštění 3. nádrže po dobu jednoho ro­ ku, než bude vypracována komplexní studie o dalším osudu vodního díla. 4. 2. 1991 - diskusní pořad brněnské televize "Kyselé jablko" ro zvířil další kolo polemik. 12. 2. 1991 - v listu Inzert Expres vy­ cházejí výzvy k násilnému vytlačení "Zelených" od Nových Mlýnů . 13. 2. 1991 - vláda ČR vzala na vědo­ mí návrh náměstka ministra Vučky na předání sporu o novomlýnskou nádrž Okresnímu úřadu v Břeclavi. 14.2. 1991 - ČÚOP podává Okresní­ mu úřadu Břeclav žádost o změnu ma­ nipulačního řádu .

15. 2. 1991 - na náměstí Svobody je instalován kmen vrby ze zaplaveného území s výzvou k akci Spunt. 21. 2. 1991 - ministrem životmno prostředí ČR je jmenován Ivan Dej­ mal. 22.2. 1991- MŽP ČR vydává Povodí Moravy pokyn ke snížení hladiny dolní novomlýnské zdrže v rámci manipulač­ ního řádu na kótu 167,20 m, tj. na "hladinu stálého nadržení". 24. 2. 1991 - u hráze dolní nádrže se shromáždilo několik tisíc občanů, za­ stánců obou kraj ních variant, včetně mnoha novinářů, zahraničních hostů a ministra Ivana Dejmala. Nádrž se zvolna vypouští. my, mik

ků.

24. 1. 1991 - ministr Moldan je odvo­ lán z funkce. Nastávají spekulace o po­ stojích jeho nástupce k Novým Mlý­ nům.

25. 1. 1991 - veřejné projednání vstupní ekologické studie v Domě dětí v Lužánkách za úča sti 600 zaintereso­ vaných diváků, tisku, rozhlasu a televi­ ze. Rozpravu řídili poslanci ČNR J. Květ a J. Zahradníček a ředitel odboru ochrany přírody MŽP F. Urban. Pří­ tomni byli i ministr státní kontroly B. Tichý a B. Moldan jako soukromá oso­ ba. 29. 1. 1991 - premiér Pithart v rozhla­ sovém rozhovoru sděluje: Jako laik jsem měl na první pohled zřetelný po·­ cit, že vodní dílo Nové Mlýny je hru­ bým znásilněním přírody a krajiny.

Foto na zadní chal

straně

obálky: Igor Mí­

Čtěte ochranářský tisk,

je ho jako šafránu! Na Vaše předplatné i autorské příspěvky čekají časopisy Nika, Veronica, Eko-Panoráma a čtrnáctideník Zelení vzteky