2012 … aneb děláme maximum pro zlepšení integrované dopravy v Plzeňském kraji a na dopravních trasách směřujících do kraje.
1
Záběr pořízený na plzeňském Gottwaldově nádraží před půl stoletím dokumentuje i první známky modernizace – jižní část kolejiště je dokonce zatrolejována. Krásná parní lokomotiva 365.031 z roku 1923 zde sloužila už skoro 40 let, a ve své době byla velmi moderní. V roce 1963 jí ale zbývalo už jen necelých pět let provozu.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 30 24 31 25 26 27 28 29
2
Snímek stanice Plzeň-Jižní předměstí na tratích do Chebu a Domažlic byl pořízen krátce po roce 1961, kdy byla dokončena její přestavba. Obě budovy byly v té době plně funkční a nástupiště v době ranních a odpoledních dopravních špiček plná dojíždějících škodováků a ostatních cestujících. Blíže ke kameře je novější budova, dodnes sloužící železnici i veřejnosti – starší je nyní bohužel pouhou ruinou.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29
3
Typy vozidel, které neznámý fotograf zachytil na snímku na přelomu 50. a 60. let u nádraží v Plzni dávno odnesl čas. Dvounápravové železniční osobní vozy smíšené konstrukce, tj. ocelové a dřevěné stavby, dosloužily v běžném provozu počátkem 70. let. A také autobusy – kde mezi vozy československé výroby ŠKODA 706 lze identifikovat dokonce vozidla značky Ikarus maďarské výroby – dnes už nenávratně patří do historie.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
4
Autobus ŠKODA 706 RTO i parní lokomotiva řady 556.0 z padesátých let představovaly ve své době absolutní vrchol technického pokroku, a to i ve světovém měřítku. Dnes už oba dopravní prostředky v běžném provozu nenajdeme – jen některé jsou jako technické památky občas přece jen k vidění. Autobus na snímku – vyráběný od roku 1956 – vjíždí na plzeňskou hlavní třídu, tehdy krátce přejmenovanou ze Stalinovy na Moskevskou, nyní Americkou.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 30 24 25 26 27 28 29
5
Psala se sedmdesátá léta a na plzeňské Náměstí Republiky přijížděly z Pražské ulice tramvajové vozy typu T2 a T1, oba zkonstruované v letech padesátých za použití americké licence. Byla doba minisukní, ale také méně radostných událostí – končila normalizace a nastávala doba dlouhé stagnace.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
6
Končila 50. léta a dopravní prostředky zachycené na snímku z Prahy – Libně tomu odpovídají: na trati z Vysočan přijíždí osobní vlak s parní lokomotivou řady 354.1 vyrobená ve třicátých letech, stejně jako některá z tramvají. Jen automobil spartak a motocykl zvaný „dvousedadlový pionýr“ byly nové výroby.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
7
Padesátá léta ještě neskončila, když do pionýrského tábora odjížděly z Plzeňského Gottwaldova nádraží v děti z rodin železničářů. Posilovými vozy na osobním vlaku do Českých Budějovic byly takzvané „dřeváky“. Název byl podle jejich sedadel a v některých případech už sloužily přes 30 let a dalších dvacet ještě měly před sebou. Dnes už je najdeme jen v nostalgických vlacích, vypravovaných u příležitosti železničních oslav.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 30 24 31 25 26 27 28 29
8
Je krátce po poledni a u 2.nástupiště západní část plzeňského nádraží je připraven k odjezdu osobní vlak Os 7412 do Domažlic. Psal se rok 1975 a lokomotiva 475.127 vyrobená v roce 1948 plzeňskou škodovkou má před sebou poslední tři roky provozu. Autobusy už v té době před nádraží už jezdily jen pro náhradní dopravu při konání výluk na železničních tratích.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
9
Na točně u konečné stanice na Nové Hospodě na jihozápadním konci Plzně se v roce 1976 připravoval k odjezdu do rumem proslulého Božkova na opačné straně města spoj linky 12. Ta je na stejné trase – s drobnými odchylkami – vedena ještě dnes, ale trolejbusy typu Tr8 z padesátých let tu už dávno nejezdí.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
10
Přednádražní prostor před budovou plzeňského nádraží kdysi umožňoval co nejkratší přestup na dopravní prostředky silniční dopravy – původně sem zajížděly i koňské dostavníky a ještě počátkem 60. let tu byl přestupní bod na autobusy a také tramvaje i trolejbusy. Jak je patrné, kapacitu autobusů často doplňovaly vlečné vozy, které jsou v současnosti naprosto neznámým fenoménem.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 29 23 30 24 31 25 26 27 28
11
Autobusové nádraží Praha – Florenc je situováno v sousedství železniční stanice Praha-Masarykovo, která v době pořízení snímku – tj. před skoro 50 lety – nesla název Praha střed. Pohodlnou blízkost přestupu ostatně vyjadřuje i náš snímek: jen v té době jeden z nejmodernějších typů autobusu ŠKODA 706 RTO doplňuje ještě parní lokomotiva v kolejišti stanice ČSD.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
12
Pro dálkové turistické cesty sloužily před půl stoletím také autobusy ŠKODA 706 RTO lux. Jak je patrné ze snímku, mycí box měl tehdy také úplně jinou podobu než známe dnes. Skvělé výtvarné provedení skříně autobusu – navržené geniálním designérem Otakarem Diblíkem – ale dosud nebylo a snad už ani nikdy překonáno nebude.
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota 1 Neděle 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 31 25 26 27 28 29 30
Jeden z legendárních plzeňských Albatrosů 498.030 ještě s mohutnou hvězdou na dýmnici – symbolem pseudolidomoci – na jaře roku 1968. Po srpnové invazi „spřátelených vojsk” všechny hvězdy plzeňské lokomotivní čety spontánně odstranily a v mnoha případech je nahradily národní trikolorou.
…aneb co děláme dnes. Než byl vynalezen parní stroj, lidé jen málokdy cestovali do větší vzdálenosti. Jezdili buď na koni nebo v kočáře taženém koňským spřežením. Technické vynálezy jsou mnohdy výsledkem úsilí změnit postupně způsob života v jednodušší. Ne vždy ale byly technické objevy výsledkem jen touhy dosáhnout pohodlí. Mnohdy nejlepší technické věci vznikaly náhodně, z nouze a bídy, ale i z rozmaru a pýchy. Století páry brzy rozhýbalo rozvoj dopravy. Rozhýbalo další energií síly strojů, nápadů lidí, dalšího rozvoje techniky. Lidé se stěhovali do měst, aby našli práci v nových továrnách. A tento proces trvá. Věříme optimisticky, že bude trvat po další dlouhá staletí, že veřejná doprava se bude vracet k dobrým tradicím našich dědů a otců. Protože to, co mnohdy pracně vymýšlíme, stačí se podívat do historie. Ve firmě KTA technika se každý rok snažíme podpořit dobré lidi, dobré projekty. Několikrát jsme podpořili publikace z historie dopravy, různých tratí, lokálek, návěstních dílen a připravili kalendář o lokomotivách na železnici. Historických fotek je plno, ale málo která se dá vytisknout ve větším formátu. Vždy jsem přemýšlela, že mám všechny fotky malé a nevhodné k použití pro kalendář. Letos se ale dosastal do rukou výběr, který stojí za publikování. Letošní kalendář s „mašinkami“ byl rozebrán během týdne. Rozhodla jsme se pro vydání druhého kalendáře 2012. Ale proč jen železniční koleje a pára? Vždyť doprava začínala na kolech a bez kolejí. Postupně se zrodil pojem přestupní stanice. Přestupovalo se z koňských povozů a prvních parních aut do prvních vozů železniční dopravy. S rozvojem cestování rostla touha o zkrácení přepravních časů a to byl již skok k informování cestujících. Ale to bychom se ponořili do historie dopravy a spojů až příliš. Samotným vám přijde na mysl, co se v kraji změnilo? Co je jiné a k čemu se vracíme? Tedy se o letošních vánocích vraťte do vzpomínek a fotografie si prohlédnete. A najdete-li doma nějaký skvost z časů minulých, podělte se o něj. Určitě se k v dalších letech vrátíme k podobnému námětu. Na silvestrovské číslo bychom měli spousty fotografií, ale byly až příliš osobní a vyvolávaly spousty nostalgických vzpomínek.
Mnozí si řeknete, takhle jsme mávali také při jízdě mimořádného vlaku do Luhu u Sušice. Do tábora malých železničářů, dětí dopraváků, z nichž mnozí se dopravě věnují dnes sami. Prohlédněte si, jak vypadala doprava v dobách, kdy jsme vyrůstali. Tentokrát jsem se zaměřila na pojem „integrovaná doprava“. Naši otcové měli krásných fotografií plné skříňky v práci, doma, ve fotokomorách, v různých klubovnách. Doma jsme měli nejhezčí fotografie uložené v tátově skříni v obýváku a jako malí jsme je potajmu rozkládali na koberec a opatrně prohlíželi,abychom je nepoškodili, nepřeházeli, aby táta nepoznal. Táta byl zavřený v koupelně a ve tmě domácí fotokomory vytvářel další záznamy ze života kolem sebe a kolem nás. Jak jsme rostli bral nás s sebou a poznávali jsme věci z okolí jeho práce, práce jeho kolegů, kamarádů z gymplu, z okolí přírodních krás kraje. Poznávali jsme budování fakultní nemocnice, budování Škodovky, přesuny autobusových nádraží, budování pomníků a bourání pomníků. Přesouvání dopravních křižovatek do míst zbouraných vzpomínek a cestovali jsme po Plzni, po kraji, do Prahy. Průřezem celou Plzní a mnoha obory. Každý měl ten svůj. Každý někam spěchal, někam přejížděl a všichni jsme se potkávali. Potkávali jsem se v dopravních uzlech a mělo to své kouzlo. Svatopluk Čech by řekl ´jak vlny osením, po tobě hrají, mé vzpomínky a touhy rodný kraji...´ Našlo se leccos po sklepích a kufrech. Posuďte sami. Leccos se nedalo publikovat, leccos jsme si schovali pro příště.
Na titulní straně: Vlaky už 150 let odjíždějí z plzeňského hlavního nádraží směrem na západ, původně po jediném, ale nyní už čtyřech železničních mostech nad řekou Radbuzou. Dnes se už stejný záběr pořídit ale nedá, protože přibyl ještě most silniční, který železniční viadukty zastiňuje. Jarního dne roku 1975 objektiv zachytil odjezd osobního vlaku do Domažlic s lokomotivou řady 475.1
Vydalo pro KTA Technika, s. r. o. nakladatelství Růžolící Chrochtík, s. r. o. © Grafická úprava: Bohumír Golda © Fotografie: Miroslav Petr, archiv ÚV a archiv Miroslava Petra © Text: Miroslav Petr (popisky) a Ing. Irena Hrnčířová (text)
Projekty a stavby v dopravě www.kta-technika.cz
